Železná Ruda Horské město Železná Ruda leží v nadmořské výšce 754m, v údolí říčky Řezné a ze všech stran je lemováno horskými vrcholy. Svojí polohou vytváří Železná Ruda ideální podmínky pro jak pro zimní a letní turistiku, tak i pro relaxaci. Je největší sportovní a turistické centrum na Šumavě. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie Pomocné s cibulovou bání. V obci se nachází sklářské muzeum, muzeum historických motorek, informační středisko NP Šumava. Nově zrekonstruovaná je křížová cesta vedoucí v blízkosti hotelu Belveder s kaplí.
Základní údaje Podle katastrálního výměru spadá pod Železnou Rudu též Alžbětín, Špičák, Pancíř a Hojsova Stráž. Rozloha: 7979 ha Počet obyvatel : 1690 obyvatel, včetně přidužených obcí pak 2118 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu. K 1.1.2005 byl podíl žen 47,6%, průměrný věk obyvatelstva pak 35,6 roků. GPS: 49°8'14.761"N, 13°14'6.721"E
Historie, památky Železná Ruda vznikla počátkem 16.stol. při obchodní stezce spojující řezenské biskupství s Prahou. Stezka založená Přemyslem Otakarem II. ve 2. pol. 13. století vedla od Dunaje k dnešnímu Zwieselu a odtud údolím Řezné až k soutoku s Železným potokem. Odtud stoupala přes dnešní Hofmanky úbočím Pancíře k Tomandlovu křížku a přes Prenet na Strážov a Klatovy a pokračovala na Prahu. (Při stavbě chaty na Pancíři (KČT) byla údajně objevena část původní stezky, dlážděná kameny). Zpočátku Šumava zajímala hlavně prospektory - hledače zlata. Ti zde sice nenalezli zlato, ale bohatá ložiska železné rudy (Především v oblasti Špičáku a na Rozvodí, kde se udržel název " V červených jamách"). Protože železo byla strategická surovina, vznikly později tahanice a spory o toto území. Hranice Českého království a Bavorského království nebyly tehdy přesně stanoveny. Tvořil je tehdy velmi těžko prostupný šumavský hvozd - prales. Spory o toto území byly vyřešeny až za vlády Marie Terezie v r.1756 - hranice tehdy vyznačená, je ctěna dodnes a existuje z té doby i několik původních hraničních kamenů. Roku 1849 dostala osada status městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha. Koncem 19. století nabylo město významu vybudováním železniční tratě z Plzně do Bavorska s nejdelším tunelem v tehdejším Rakousko – Uhersku. Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu.
Kostel panny Marie Pomocné z hvězdy Na přání a náklady hraběte Wolfa Jindřicha Nothafa z Wernbergu byl vybudován na místě původní kaple v letech 1729 – 1732 a to v Barokním stylu. Mezi jeho zvláštnosti patří půdorys šesticípé hvězdy a dvě kopule s hvězdou - kostel je zasvěcen Panně Marii Pomocné z hvězdy. Menší věžička s hlavním vchodem byla k hvězdicovému půdorysu kostela přistavěna v sedmdesátých letech 18. století. Celá střecha je krytá šindelem a obtížný krov zhotovil tesař Matyáš Lehner. Vnitřní vybavení pořídil Johan Georg Hafenbrädl a můžete se zde pokochat mariánským oltářním obrazem, který je jednou ze dvou kopií obrazu Madony s dítětem od Lucase Cranacha. V kostele je ještě pět postranních oltářů, křtitelnice ze Šumavské žuly, lustr ze Šumavského skla nebo třeba náhrobní epitafní desky z Kehlheimského mramoru s erby členů rodu Hafenbrädlů. V letech 1995 – 1998 byla provedena nákladná rekonstrukce a město zakoupilo též nový hodinový stroj včetně bicího mechanismu a nového zvonu.
Křížová cesta s kaplí svaté Anny Na křižovatce u Městského úřadu se dejte směrem nahoru a dále kolem hotelu Strnadovy boudy, pak po 100m Vás šipka navede vpravo vzhůru. Vystoupejte mezi ploty asi 50m a vlevo mezi břízami uvidíte první zastavení.Po trase křížové cesty postupujte až ke kapli. Od kaple je pak možno dojít vpravo vzhůru k hotelu Belveder a asfaltovou silničkou zpět do středu Železné Rudy.V dochovaných zmínkách o této křížové cestě je uvedeno prvé vysvěcení v r. 1815. Cesta byla zřízena z iniciativy železnorudského faráře J.W. Kobecka. Do roku 1992 zbyly z celé křížové cesty jen žulové sloupky - poškozené, bez obrázků, bez křížků, po kapli ani památky. Z iniciativy paní Mileny Vobrové ze Železné Rudy a Helgy Huttner - Hasenkopf z bavorského Zwieslu začala probíhat rekonstrukce, financovaná z prostředků shromážděných sbírkou hlavně v Bavorsku. Podle starých fotografií byla v původním místě vystavěna i kaple. Při odkrytí původních základů byla nalezena nepoškozená dlažba a nyní je opět v kapli. Obrazy jsou kopie originálů malovaných Johanem Georgem Wittmannem. Tyto i oltářní obraz v kapli namalovala rodačka ze Železné Rudy paní Helga Huttner - Hasenkopf olejovými barvami na hliníkový plech. Zhotovila i okna z barevných segmentů spojených olovem. 30.9.1995 byly obnovená křížová cesta a kaple sv. Anny na Hladovém vrchu v Železné Rudě slavnostně vysvěceny.
Muzeum Šumavy Železná Ruda/ Výstava skla, hamernictví, měšťanský interiér, historie rodu Abele Expozice je umístěna v budově, kterou dal v roce 1877 vystavět Jiří Mikuláš Abele. Již v samotném vstupu můžete obdivovat sklářské nářadí a třeba nápojovou soupravu z broušeného skla, zdobenou zlacením. Také se zde dozvíte něco o bývalém Debrnickém zámečku. Po schodišti, které je vyzdobeno portréty příslušníků rodu Abele, se přesuneme do patra. Zde můžete obdivovat navazující výstavu skla z 19. století a 1. poloviny století dvacátého. K nejvzácnějším patří číšky z čirého broušeného skla, zdobené lazurami a řezáním. Na sklářskou expozici pak volně navazuje místnost vyznačující měšťanský interiér 19. století spolu s ukázkami porcelánového a cínového nádobí.Na závěr Vás uchvátí místnost věnovaná hamernictví, kde se seznámíte s technickým vybavením starých šumavských hamrů. Provozní doba pondělí zavřeno úterý – sobota: 9:00 – 17:00 neděle: 9:00 – 12:00 polední přestávka 12:00 – 12:45 Vstupné děti do šesti let a místní školy: ZDARMA snížené vstupné: 10Kč dospělí: 20Kč Bližší informace na tel. číslech 376 528 850 a 376 397 319 www.muzeum.sumava.net
Špičácký železniční tunel (1747 metrů) Za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, především pak pro dopravu uhlí ze severočeských dolů, byla v sedmdesátých letech devatenáctého století zprovozněna železniční trať Plzeň-Železná Ruda. Stavitelé prorazili šumavský masiv několika tunely. Mezi zastávkou Brčálník a stanicí Špičák prochází trať pod Špičáckým sedlem tunelem dlouhým 1 747 metrů. Tunel byl postaven v letech 1874 - 1877 jako jeden z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dodnes je nejdelším svého druhu v České republice (druhý nejdelší je tunel mezi Hlavním a Smíchovským nádražím v Praze). Na stavbě pracovali dělníci z celého Rakouska-Uherska a Itálie. Pro účely pohřebních obřadů obětem neštěstí na stavbě sloužila kaple Kaple svatého Antonína a svaté Barbory (nalezneme ji nedaleko stanice Železná Ruda-město). Tehdejší magistrát v obavách před nepokoji a epidemiemi nedovolil provádět obřady v hlavním kostele. Ještě dodejme, že na trase Plzeň - Železná Ruda jsou další dva tunely. Prvním ze tří tunelů trati je 165 m dlouhý v nalézá se mezi stanicemi Dešenice a Zelená Lhota. Druhým je Špičácký tunel.. Dalším tunelem pak vlak projíždí mezí stanicí Železná Ruda město a Železná Ruda - Eisenstein a je dlouhý 198 metrů. V roce 1877 bylo slavnostně otevřeno společné Česko-Bavorské nádraží Železná Ruda - Eisenstein a trať Plzeň-Železná Ruda byla spojena s Bavorskou východní dráhou.
Společné česko – Bavorské nádraží Nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, je přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. Pohlednice z roku 1921 Nádraží bylo otevřeno v roce 1877, za přítomnosti rakouského císaře a jeho bavorského královského kolegy. Společné nádraží fungovalo i po vzniku Československa až do roku 1938, kdy bylo na základě Mnichovské dohody zabráno Německem. V červnu 1945 byl provoz společného nádraží znovuobnoven. Po roce 1948 byla celá oblast i s nádražím veřejnosti nepřístupná. A dne 3. září 1953 byl zrušen železniční přechod Železná Ruda - Alžbětín, česká osobní pokladna byla zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy - železná opona. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží. 1. června 1991 byla česká část znovu otevřena. Oslavy probíhaly za přítomnosti předsedy české vlády Petra Pitharta a německého kancléře Helmuta Kohla.
Zámeček v Železné Rudě / Muzeum motocyklů a loutek Zámeček je nejstarší zachovalou budovou v Železné Rudě. Byl postaven v roce 1706, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů, kteří sem jezdili na lovecké výpravy. Tehdy se zde hojně vyskytovala vysoká zvěř – převážně jeleni a srnčí, dále pak tetřevi, tetřívci a jeřábci. Ze šelem můžeme jmenovat v té době ještě hojného medvěda, vlka nebo rysa. Při podzimní migraci se objevili i losi. Později se ze zámečku stalo sídlo správy Knížecích lesů a statků. Za první republiky zde pak sídlila správa státních lesů. Poté několik let zámeček chátral. V současné době je opět opraven a je v něm umístěna expozice historických motocyklů, loutek a hodinářská dílna. V prostorné místnosti pravého křídla se mohou návštěvníci obdivovat až dva metry velkému mroži, vysokým manekýnům, čertům, ježibabám, kašpárkům, roztodivným zvířátkům, hadům, maňáskům a spoustě originálních pohádkových postav. V expozici motocyklů můžete shlédnout i světové unikáty dochované v jediném exempláři. Otevřeně od června denně, od 09:30 do 17:00, polední pauza: 12:00 – 12:30. Skupinky nad 10 sob se mohou domluvit na tel. 606 737 041 ohledně vstupu mimo otevírací dobu.
Výletní cíle pro pěší, cyklisty i autoturistiku
Špičák Nejznámnější lyžařské středisko na Šumavě (1202 m n. m.), s krásným výhledem do okolí. Špičákem prochází hlavní evropská rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Letní atrakcí pro cyklisty je unikátní Bike Park. Lanovka na vrchol je v provozu i v letních měsících. Horou vede nejdelší železniční tunel v Čechách (1748 m).
Další informace naleznete na www.spicak.cz Vzdálenost cca 3 km
Ski areál Špičák Lanovka Platné ceny jízdenek na lanovku v letní sezóně 2013 neděle-čtvrtek 9:00 - 17:00, pátek-sobota 9:00 - 18:00 Jednotlivé jízdy Dospělí
Mládež/ Senioři
Děti
Nahoru
80 Kč
60 Kč
40 Kč
Dolů
50 Kč
40 Kč
25 Kč
Zpáteční 100 Kč
80 Kč
50 Kč
Lanovkou na vrchol Špičáku 1202 m a dále po turistické trase na Čertovo nebo Černé jezero. Pohádková stezka s několika úkoly po trase a odměnou na konci pro každého. Délka 3 km. V letních měsícíh můžete využít služeb Bike parku, dětského hřiště, tělocvičny a v zimních měsících si přijet zalyžovat, využít služeb půjčovny, lyžařské školy, atd...... Další informace naleznete na www.spicak.cz
Areál Nad Nádražím Množství turistických a cykloturistických tras, upravených běžeckých stop a bezprostřední dostupnost kvalitních lyžařských areálů dělají z města a okolí ráj pro sportovce. Jedním takovým areálem je i lyžařský a sportovní areál "Nad Nádražím". Specifikem tohoto areálu je skutečnost, že jak v letním, tak i zimním období dokáže svým návštěvníkům nabídnout celodenní program, při kterém se nenudí velcí, malí a ba ani ti nejmenší. V zimním období se jedná především o poskytování komplexních služeb spojených s lyžařskou sezónou. V létě je pak k dispozici zcela nová, jedinečná a v ČR dosud neprovozovaná sportovní atrakce v podobě nemotorizovaných slalomových kár. Od června roku 2008 je součástí areálu i lanové centrum, lákající svými důmyslnými prolézačkami především milovníky adrenalinových sportů. Nabídku sportovních aktivit doplňují 3 skákací trampolíny, z nichž 2 jsou určeny pro nejmenší návštěvníky. Po celý rok je možno využít také služeb místního občerstvení a pohodlí zdejší terasy ze které je překrásný výhled nejen na 20 km vzdálenou nejvyšší horu Bavorsko - českého lesa Velký Javor (1456m), ale také na nedaleké dětské hřiště, které patří od roku 2006 ke standardnímu vybavení areálu. Dostupnost: Jak již název dokáže sám napovědět, areál se nachází v těsné blízkosti železniční stanice. Pokud se rozhodnete při návštěvě našeho areálu pro dopravu přednostně využít služeb Českých drah, areál "Nad Nádražím" Vás přivítá cca po 300 metrech. Provozní doba: Červen a září: pouze sobota a neděle 9.30 - 12.30 a 13.30 - 18.30 Červenec a Srpen: každý den 9.30 - 12.30 a 13.30 - 18.30 Provozovatel si vyhrazuje právo na změnu provozní doby z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek.
Dětské hřiště Od roku 2006 se stalo součástí areálu "Nad Nádražím" též dětské hřiště vybavené houpačkami, prolézačkami, velkým dřevěným hradem a řadou jiných přitažlivých atrakcí, které zkrátí dlouhou chvíli každému malému návštěvníkovi. Hřiště je přístupné po celý den a vstup do jeho prostor je zcela zdarma. Atrakce i pro ty nejmenší Od roku 2007 je v areálu připravena i pro ty nejmenší atrakce v podobě čtyřmetrové bungee trampolíny, která je umístěna v těsné blízkosti terasy s občerstvením. Její služby lze, stejně jako služeb spodního okruhu lanového centra, využít především v letní sezóně. Spodní okruh lanového centra je připraven pro návštěvníky od 6-ti let. Děti se pohybují po celkem 8 překážkách ohraničených bezpečnostní sítí bez jištění a doprovodu instruktora. Více informací o těchto atrakcích naleznete v sekcích Lanové centrum a Trampolínové centrum. Ceníky Slalomové káry Řidič starší 10 let
1 jízda
jízdy
5 jízd
55,- Kč
120,- Kč(1 jízda = 40Kč)
2 minuty
5 minut
10 minut
50 Kč
80 Kč
Bungee trampolína Dospělí/děti
30 Kč Trampolína Dospělí/děti
2 minuty 20 Kč
5 minut
10 minut
40 Kč
70 Kč
Lanové centrum Samostatný skok.............................105,-Kč Nízké překážky děti od 6 let...............50,-Kč Lanovka 1 jízda............................... .50,-Kč Novinka v lanovém centru 2x lanovka + sítěný most...........................100,-Kč 1 okruh překážek + BigSwing + Tarzan + Lanovka 1x + Lanovka 2x + sitěný most............400,-Kč
více info na www.skinadrazi.cz
180,- Kč (1 jízda = 36Kč)
Pancíř Jeden z nejkrásnějších výhledů na Šumavě se otevírá z vrcholu Pancíře. Otevře se nám pohled na Šumavu a daleko do Bavorska. Jako na dlani máme dominantu Železnorudska – německý Velký Javor s typickou radarovou stanicí a vysílačem a horskou chatou Arberschutzhaus. Za jasného počasí se nabízí nezapomenutelný pohled na Alpy. Na Pancíři pramení tři řeky a prochází jím hlavní evropské rozvodí, Úhlava a Křemelná tečou do Severního moře, Řezná pak do Černého moře. Na vrcholku Pancíře byla už v roce 1880 vztyčena jednoduchá dřevěná rozhledna. Dne 28. září 1923 pak zde byla otevřena turistická chata s rozhlednou. Postavena byla za 5 měsíců ! Jak se tam dostaneme :Na vrchol vede z rekreačního střediska Špičák sedačková lanovka s mezistanicí na Hofmankách o celkové délce 2750 m a převýšením 347m. Provozní dobu naleznete na www stránkách Infocentra města Železná Ruda Ruda www.sumava.net/itcruda Pro cyklisty : ze Špičáckého sedla vede cesta až na vrchol Pro pěší turisty – doporučené cesty :od Sportovního areálu Špičák po zelené a dále po červené (3km). ze Špičáckého sedla po červené (3km)ze Železné Rudy a z Hofmanek po modré (2+2 km)
Popis: Rozhledna s restaurací a turistické středisko, 1214m. n. m. Pancíř je jedním z vrcholů turistické trasy Pancíř – Můstek – Prenet. Turistická chata s rozhlednou (původně Matoušova chata) byla postavena Klubem českých turistů. Lanovka přepravuje jízdní kola. Sedačková lanovka Špičák – Pancíř, tel.: 376 387 134 v provozu od 09:00 – 16:00 hod. Ceny:
Dospělí Děti
Špičák – Hofmanky
30,-
20,-
Špičák – Hofmanky a zpět
40,-
30,-
Špičák – Pancíř
50,-
30,-
Špičák – Pancíř a zpět
60,-
40,-
Rozhledna na Pancíři – otevřena denně, zároveň s provozem restaurace. Možnost prohlídky okolí Pancíře z rozhledny je v době od 09:00 do 19:00 hod. Vstupné: dospělí 10,- Kč, děti 5,- Kč.
Černé jezero Černé jezero se rozprostírá na severním svahu Jezerní hory ve výšce 1008 m. Je ledovcového původu a tvoří spolu s Čertovým jezerem Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Vodní plocha má trojúhelníkový tvar o rozloze 18,4 ha, místy je hloubka až 40 m. Dno jezera tvoří skála na níž je v současné době asi 9 m kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let. Nad jezerem se zvedá skalnatá, 300m vysoká Jezerní stěna a rozsáhlé kamenné moře. Pod Černým jezerem se nachází chráněná technická památka - první přečerpávací elektrárna v Čechách z roku 1930. K Černému jezeru vede žlutá turistická značka z parkoviště Špičácké sedlo asi 3,5 km Konstatovat, že Černé jezero patří mezi nejkrásnější šumavská jezera -- to by bylo dosti scestné. Myslím, že se nedá rozhodnout, které z jezer je více krásné a které méně. Každé z nich má své kouzlo, kterým dovede zapůsobit a vrýt se nezapomenutelným dojmem do paměti návštěvníka. Černé jezero má ale jeden primát -- je ze šumavských jezer největší.
Čertovo jezero Čertovo jezero patří společně s nedaleko ležícím Černým jezerem do skupiny pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy. Po Černém jezeře je to druhé největší šumavské jezero. Rozkládá se na jihozápadním svahu Jezerní hory (1.343 m) v nadmořské výšce 1.030 m.Vzniklo působením ledovce v pleistocénu. Má rozlohu asi 10 ha a jeho největší hloubka je přibližně 37 m. Jezero napájejí dva potoky a přebytkovou vodu z něj odvádí Jezerní potok. Na rozdíl od Černého jezera, které patří k povodí Vltavy a Labe (úmoří Severního moře), patří Čertovo jezero k povodí Dunaje (úmoří Černého moře). Mezi oběma jezery, která jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou pouze 1,5 km, prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Čertovo jezero, opředené pověstmi, za které vděčí díky svému jménu ... nebo je to snad naopak? Najdete ho na jihovýchodním svahu Jezerní hory, v nadmořské výšce 1030 m. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje. Ač poměrně obtížně dostupné (nedostanete se sem na kole), patří k nejnavštěvovanějším místům západní Šumavy. Bývá navštěvováno při jedné cestě s jezerem Černým -- a spolu s ním je také vyhlášeno přírodní rezervací.
Podle lidových báchorek je zde utopen ďábel s kamenem na ocese uvázaným od dívky, kterou chtěl stáhnout do pekla. Při tom vyryl dolinu ve kterém je jezero. Dodnes se prý z jezera vynořují podivné postavy a skřeti. Jak šumavská jezera vznikla : Všech 8 šumavských jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) je ledovcového původu. Koncem třetihor se při ochlazování klimatu se vytvořily na úbočích svahů ze sněhových lavin ledovce. Asi před 12 tisíci lety došlo k postupném tání ledovců. Tající ledovce před sebou tlačily množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy vytvořily mohutné hráze - morénové valy, které tající vodu zadržely. Dnes je napájeno spodními prameny a vnějšími přítoky. Jak se tam dostaneme : je řada možností, například Pro pěší : po žluté ze Špičáku (3,5 km) Pro pěší i cyklisty - po modré ze Železné Rudy (kousek za Benzinou do lesa), po 2,5 km u pomníčku malíře Adolfa Kašpara po červené (3 km), celkem 5,5 km. Cyklisté se mohou vracet přes Bumbálku a kolem Čertovy Chaty na Špičák a Železnou Rudu (5,5 km). Pěší mohou pokračovat po červené na Černé jezero nebo po žluté na Špičák.
Velký Javor Velký Javor/ “Grosser ARBER“ (1456 m n.m.) je nejvyšší a nejnavštěvovanější horou Bavorského lesa; jeho vrchol tvoří čtyři skály – Grosser Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze. Je dosažitelný kabinovou lanovkou nebo pěšky a nabízí rozhled do všech světových stran. Pěší túra lesem na vrcholek Velkého Javoru je opravdu zážitek v jakoukoli roční dobu! Určité oblasti jsou od roku 1939 chráněny – např. plovoucí ostrůvky/ „Schwimmende Inseln“ a lekníny v obou ledovcových jezerech (Malé a Velké Javorské jezero/ „Kleiner und Grosser Arbersee“), jakož i kosodřeviny v okolí vrcholu. Jezerní stěna je těžko přístupná, proto je nutno se pohybovat výlučně po značených stezkách.V zimě: Velký Javor je letoviskem zimních sportů. Lyžaři zde naleznou obrovské možnosti vyžití. Pro sjezd jsou k dispozici nádherné sjezdovky se sítí vleků a kabinová lanovka. Běžkaři si přijdou na své v oblasti „Bretterschachten“, kde jsou pečlivě upravovány značené lyžařské stopy. V létě: Velké množství značených turistických stezek v překrásném smíšeném lese láká k pěší túře. Příjezd: Z České republiky je nejblíže hraniční přechod Železná Ruda (silniční, železniční, turistický pro pěší a cyklisty). Odsud možno pěšky či na kole. Autem 50 m za hraničním přechodem odbočit doprava a pokračovat do Brennes. Pak odbočit doleva a pokračovat 1 km k dolni stanici lanovky nebo ješte dále v Velkému Javorskému jezeru. Výstup: Na vrchol je možné se dostat kabinkovou lanovkou. Dolní stanice se nachází cca. 1 km od Brennes. Od Velkého Javorského jezera (1 1/2h) nebo divokou jezerní stěnou Velkého Javorského jezera (2 ½ h). Z lyžařského centra pro běh na lyžích „Bretterschachten“ přes Mittagsplatzl (jedinečný pohled na jezero). Z Bodenmaisu přes chráněné území „Rissloch“ (2 ¾ h), kolem vodopádů. Od Malého Javorského jezera přes mládežnickou ubytovnu „Chamer Hütte“. Z Bavorské Rudy, přes Velké Javorské jezero (cca. 3 h). Ten, kdo se chce dostat na vrchol co nejrychleji, může začít výstup z Brennes (1 ½ h). Pro zdatnější turisty ze Zwieselu (4 h).
Stezka v korunách stromů Stezka v korunách stromů, Národní park Bavorský les.Nejdelší stezka na světě v korunách stromů, její délka je 1300 m. Procházet se nad zemí ve výšce 8 až 25 m nenarušenou přírodou, tento jedinečný pohled z nezvyklé perspektivy vám nabízí Stezka v korunách stromů v Národním parku Bavorský les. Přístupová cesta k největšímu parku tohoto druhu na světě se nachází u parkoviště vedle výběhů pro zvěř. Nástupní věž je vybavena výtahem, který umožňuje pohodlný a volný přístup důchodcům, vozíčkářům i rodičům s kočárkem. Po lávce převážně z dřevěné konstrukce, která je opatrně zasazena do smíšeného lesa, je každý návštěvník obohacen o nefalšovaný přírodní zážitek. Tento neskutečný zážitek je umocněn didaktickými a orientačně smyslovými elementy, které se nacházejí podél celé stezky. Zde poznáte nezapomenutelnou zdejší krajinu a její různé životní formy v nové dimenzi. Lávka dlouhá 1300m je zakončena 44m vysokou vyhlídkovou věží, ze které se naskýtá fantastický a bezmála neomezený výhled: směrem k vrcholu Luzný na neosídlenou oblast lesní divočiny, druhým směrem na pečlivě upravenou kulturní krajinu Bavorského lesa, s Alpami na obzoru. Stezka v korunách stromů sestupuje zpět na zem u domu Hanse Eisenmanna, kde se nachází informační centrum. Otevírací doba
.
Vstupenky lze u pokladny zakoupit nejpozději 60 min.před koncem otevírací doby, ve stejnou dobu je také možné zahájit poslední přístup na stezku. Při špatném počasí (bouřka, krupobití ,vichřice,námraza) musí zůstat stezka uzavřena. Stezka je udržována i za nepříznivého zimního počasí, je také plně zpřístupněna (sněhová pokrývka se pravidelně odstraňuje) Vstupné Dospělý
€ 8,-
Od patnácti osob
€ 7,-
Děti od šesti do sedmnácti let
€ 6,-
Od patnácti osob (děti do dvanácti let jen v doprovodu dospělých osob)
€ 5,50
Duševně a tělesně postižené osoby, žáci (od osmnácti let), studenti, důchodci s průkazem € 6,50 Rodinná vstupenka (2 dospělí + 2 děti) € 19,Každé další dítě € 2,-
www.stezkavkorunach.cz Délka trasy cca 50 km.
Jezero Laka Jezero Laka často upoutává svým zvláštním a u nás nepříliš obvyklým názvem. První zmínky se datují do roku 1831, kdy bylo do map zakresleno ještě jako jezero beze jména. Až o šest let později dostalo Laka své stávající jméno, které z největší pravděpodobností pochází ze staročeského slova „mlaka“, což znamená močál nebo bažina. Druhá alternativa říkající odkud pochází neobvyklý název, je latinské slovo „lacus“ označující jakoukoliv stojatou vodu, která je napájena svými přítoky. Laka je nejmenším a také nejvýše položeným jezerem ledovcového původu Šumavy. Jezero Laka se nachází ve výšce 1096 metrů nad mořem. I přesto, že je jeho rozloha pouhých 2,78 hektarů a největší naměřená hloubka jen 3,9 metrů, což je v porovnání s ostatními jezery celkem málo, sběrná oblast vody je nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Laka je odvodňováno Jezerním potokem, který se vlévá do řeky Křemelné. V Železné Rudě se na křižovatce před kostelem vydejte směrem dolů po zelené značce. Cesta vás povede mezi kolem sochy sv. Jana Nepomuckého, dále kolem bývalého hamru a Prinzovy kapličky. Přejdete železniční přejezd a hned odbočte vlevo a pokračujte stále po zelené kolem hřbitova vzhůru lipovou alejí až na Debrnický rozcestník, kde býval zámeček. Tady se dáte opět do leva a budete již stále stoupat asfaltovou červeně značenou stezkou vzhůru po úbočí Polomu. Minete rozcestí pod Polomem a po několika stech metrech přijdete na rozcestí k Vodnímu kanálu. Odtud pokračuje lesní pěšina červeně značená podél zbytků plavebního kanálu až k jezeru Laka. Délka trasy z Železné Rudy k jezeru je cca. 12 km. Trasa je vhodná jak pro pěší turistiku, tak i pro cyklisty nebo běžkaře.
Prášilské jezero a Poledník To se nachází v nadmořské výšce 1080 metrů. Překonali jsme už tedy ten dvousetmetrový výškový rozdíl a nyní můžeme vydechnout při hladině jezera, na kterém se prohání kachny přivyklé lidské přítomnosti a tudíž notně drzé. Většině lidí to nedá a tyto opeřence nakrmí částí své svačiny. Prášilské jezero je jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu. Rozkládá se na ploše 3,7 hektarů. Jeho obvod měří přes 700 metrů. Největší hloubka v jezeře dosahuje 14,9 metrů. Leží pod 150 metrů vysokou karovou stěnou Poledníku tvořenou převážně žulovými a rulovými horninami. Svahy jsou z větší části zalesněny, ale jsou zde patrné následky vichřice. Do jezera přitéká ze svahů hory potok, který sbírá vodu z tamějších strání. Odvodňován je jezerním potokem, jež dále pokračuje do řeky Křemelné. Ta se vlévá do Otavy, Otava do Vltavy a ta přechází do povodí Labe. Jezero je hrazeno balvanitým žulovým valem, který je 9 metrů vysoký, a dvěma morénovými valy. Rozhledna Poledník: leží v nadmořské výšce 1315 m, výška věže je 37 metrů, na rozhlednu vede 227 schodů ve vstupní chodbě jsou prezentovány tři lesní vegetační stupně, kterými procházíte při své cestě na Poledník: VI. smrko-bukový, VII. buko-smrkový a VIII. smrkový lesní vegetační stupeň, v prvním patře je informační bod, druhé patro je věnováno historii Poledníku, ve třetím jsou výstavní prostory vyhlídková věž s ochozem se nachází zhruba ve výši devátého, respektive desátého patra a nabízí tak nádherný výhled na blízké i vzdálené okolí v plných 360°, jako na dlani jsou vidět nejvyšší šumavské vrcholy například Velký Javor (1456 m n. m. ), Malý a Velký Roklan (1453 a 1389 m n. m.) nebo Boubín (1362 m n. m.), často bývají vidět i Alpy. Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli. období: dny: otvírací doba: květen So a Ne 10 - 16 hod. červen, září Po - Ne 10 - 16 hod. červenec, srpen Po - Ne 10 - 18 hod. říjen So a Ne 10 - 16 hod. ●listopad - prosinec pro skupiny dle dohody (tel.: IS Rokyta 731 530 437 )
Kudy na Poledník z Modravy: Modrava - Javoří pila - Poledník (červená TZ) Cesta je plně asfaltová. Od Javoří Pily na Poledník je určena pouze pro pěší a vstup je časově omezen od 1. 7. - 30. 9. V tomto úseku je také velké převýšení (6 km). Trasa celkem - 12 km (2,5 - 3 hod.). Modrava - Javoří Pila - Zelená Hora - Bavorská cesta - Předěl - Poledník (červená TZ, modrá TZ, zelená TZ, červená TZ) Trasa je určena především pro cyklisty a vede z části po asfaltu (8 km) a zčásti po zpevněné cestě (6 km). Největší převýšení je v úseku Javoří Pila - Zelená Hora ( 2,5 km). Trasa celkem - 14 km (3 - 3,5 hod.).Mapka k Poledníku z Prášil: Prášily -Prášilské Jezero -Předěl -Poledník (červená TZ) Trasa k Prášilskému jezeru vede po lesní cestě a dále od jezera po cestě zpevněné. Je určena pro pěší i cyklisty. Největší převýšení - Liščí díry - Předěl - Poledník (4,5 km). Trasa celkem - 9 km (2 -2,5 hod.). Prášily - Prášilský potok - Frantův most - Poledník (červená TZ, zelená TZ) Zpevněná lesní cesta. Pro pěší. Úsek Frantův most - Poledník je časově omezen 1. 7. - 30. 9. Trasa celkem - 10 km (2 -2,5 hod.). ze Slunečné: Slunečná - Liščí díry - Předěl - Poledník (žlutá TZ, zelená TZ, červená TZ) Trasa vede po zpevněné cestě. Cyklotrasa. Největší převýšení - Liščí díry - Předěl Poledník (4,5 km). Trasa celkem - 7,5 km (2,5 - 3 hod.). ze Srní: Srní - Zelenohorské chalupy - Zelená Hora - Bavorská cesta - Poledník (žlutá TZ, zelená TZ, červená TZ) Cesta vhodná pro pěší po zpevněné lesní cestě. Částečně asfalt. Největší převýšení: Vchynicko-Tetovský plavební kanál - Zelená hora (3 km). Trasa celkem - 11 km (2,5 3 hod.).
Malé Javorské jezero Kleiner Arbersee Malé Javorské jezero - Kleiner Arbersee leží v nadmořské výšce 918 m na severním úpatí Javoru. Původní rozloha 2,9 ha se v roce 1885 zvětšila na 9,4 ha, kdy se utrhly kusy rašeliny a vytvořily tak tři velké plovoucí ostrovy. Hloubka je přibližně 10 m. Kolem jezera vede zajímavá turistická stezka - okružní procházka trvá ¾ h. Jezero je vhodné ke koupání. Výstup: Existuje více přístupových tras. Pěší túru je možno začít ve středisku Brennes nebo v obci Sommerau. Do střediska Brennes se lze dostat pěšky, na kole i autem z Bavorské Rudy (za hr.přechodem odbočit autem vpravo). Dále je možno k jezeru sestoupit z vrcholu Velkého Javoru po lokální červenobílé značce. Od jezera je možné pokračovat přes Malý Javor na Velký Javor nebo do Bodenmais. Lze jít i náročnou hřebenovou tůru směrem na Hohen Bogen – dálková trasa.
Prenet – kaple svaté Kunhuty První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040. Je spojena s vybíráním „prenetského cla“. Postupem let zde vznikala osada, která sloužila jako odpočívka na obchodní cestě zvané Zwieselská nebo také horní cesta. S rozvojem obchodu a těžbou rud se osada stále rozrůstala. V roce 1408 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic, páni na Reisemberku, postavit kapli svaté Kunhuty a dům pro celníka. Osada měla již několik statků a řemeslnických chalup. V roce 1666 uvádějí pozemkové knihy na Prenetu 5 dvorů, kapli a několik chalup. Kaple patřila nadací pod Novou Kdyni. V roce 1785 byla přifařena k Zelené Lhotě. V roce 1850 byl Prenet s celou výměrou připojen k Hojsově Stráži. Osada čítala 6 dvorů a 16 chalup. Prenet patří dodnes k obci Hojsova Stráž. V letech 1684 – 1687 byla kaple svaté Kunhuty na Prenetu nově opravena a byl v ní zhotoven nový oltář. Za první světové války byl zvon z kaple rekvírován a v roce 1929 byl nahrazen dvěma novými zvony. Po odsunu německých obyvatel v roce 1946 byla osada zcela vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb nezbylo nic a stejný osud čekal i kapli. Z bohatého vybavení kaple se zachoval jen značně zchátralý barokní oltář z roku 1687 bez výzdoby. Zachoval se též i oltářní obraz svaté Kunhuty, který byl uložen v Zelené Lhotě. V současné době je oltář v kapli zrestaurován a vrátil se na své místo i obraz svaté Kunhuty, který byl v loňském roce také zrestaurován. Na obnově Kaple se velkou měrou podílí Občanské sdružení Společnost Hojsova Stráž a dobrovolníci svými finančními příspěvky. Pod kaplí se nachází i malá studánka, která má pověst léčivé vody. Blízko studánky stávala poustevna. Tato voda lákala poutníky z celého okolí do sedla pod Prenetem. Dnes zve turisty krásná příroda.
Velký a Malý Prenet (1070 a 1006 m n. m.) Vrchol 10 km od Železné Rudy a 7 km od Nýrska. Na náhorní plošině pod vrcholem malého Prenetu se nachází historická kaple sv. Kunhuty – bývalé významné poutní místo. Bývalý královácký dvorec je přebudován na rekreační středisko. Občerstvit se můžeme v horské chatě s restaurací. Z Prenetu jsou pěkné výhledy na Klatovsko i na Domažlicko. Výstup na vrcholek je možný po trase červeně značené hřebenové cesty z Pancíře přes Můstek nebo po trase zelené značky od železniční stanice Hamry Hojsova Stráž (asi 4 km). Turistům i cykloturistům můžeme doporučit můžeme i poklidnou trasu po zelené značce po asfaltové silničce od železnicční stanice Zelená Lhota (cca 4km). Na vrcholek lze dorazit také po červené stezce z Děpoltic či po žluté trase z Dešenic (nádraží).
Přírodní památka Královský hvozd Přírodní památka Královský hvozd - přírodní rezervace horského hřebenu podél jihozápadních hranic Čech s Bavorskem od vrcholu Svarohu (1334m) přes Jezerní stěnu, vrchol Ostrého (1292m) na Lomničky. Na svahu Ostrého ne nalézá přírodní památka Kamenná brána přírodní úkaz dvou kamenů tvořící bránu na cestě původně spojující bavorský Lam s Hamrami. Do prostoru dříve divokých lesů Královského hvozdu umístil C.M.Weber část děje opery Čarostřelec.
Šumavské slatě Rašeliniště jsou jedním ze symbolů šumavské přírody. Pouze tři ze slatí jsou přístupné návštěvníkům. Tříjezerní slať je malé svahové vrchoviště, které se rozkládá pod jihovýchodním svahem Oblíku. Malá naučná stezka z roku 1978 umožní pohodlnou prohlídku rašeliniště s třemi jezírky. Jezerní slať jako typické horské rozvodnicové vrchoviště najdeme mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Od roku 1933 je chráněným územím o výměře 103 ha. Na okraji slatě je vyhlídková věž a poválkový chodník. Chalupská slať se vyjímá mezi obcemi Borová Lada a nové Hutě. K největšímu rašelinnému jezírku v Čechách o rozloze 1,3 ha vede poválkový chodník.
Tříjezerní slať Tříjezerní slať je typické šumavské vrchovištní rašeliniště o rozloze 5 ha v nadmořské výšce 1a062 m. Nachází se 3 km severozápadně od Modravy a je pojmenována podle 3 rašelinných jezírek, z nichž největší je o rozloze arů a přes 2 m hluboké. Rašeliniště je porostlé keřovitou formou borovice bahenní, porost dále čítá několik druhů rašeliníků, lišejníků a mechů s dalšími typickými zástupci rostlin horských rašelinišť jako je rosnatka okrouhlolistá a další. Vzdálenost cca 40 km. Trasa: Železná Ruda – Horská Kvilda – Modrava – Jezerní slať Přístup Z Modravy Modrava - Rybárna 2,2 km (bez bar. značení) Rybárna - Tříjezerní slať 0,8 km - celková délka 3 km - přístup vhodný i pro cyklisty Z Antýglu Antýgl (u mostu) - Rokyta (směr Modrava po turist. znač.) - Rokyta rozcestník 1,9 km Rokyta rozcestník - Tříjezerní slať 2,6 km - celková délka 4,5 km - přístup vhodný i pro cyklisty Trasu je možno zkrátit o 0,4 km při nástupu z parkoviště na Rokytě. Ze Srní Srní - Staré Srní - Pod Kostelním vrchem - Pod Oblíkem 6,5 km Pod Oblíkem - Tříjezerní slať 0,5 km - celková délka 7 km - přístup vhodný i pro cyklisty Okruh z Modravy Modrava - Roklanský potok - Rokyta rozcestník 3 km Rokyta rozcestník - Tříjezerní slať - Pod oblíkem 3,1 km Pod Oblíkem - Javoří Pila 1,6 km Javoří Pila - Rybárna - Modrava 5 km - celková délka 12,7 km
Řeka Vydra :
Kdo neprošel Povydřím, nebyl na Šumavě. Možná něco takového přijde na mysl většině z tisíců návštěvníků, kteří obdivují kaňon Vydry s řečištěm plným obrovských žulových balvanů. Délka řeky je 23,1 km. Ze soutoku Vydry s říčkou Křemelná vzniká řekla Otava. Vzdálenost cca 50 km. Trasa: Železná Ruda – Prášily – Srní – Modrava – Vydra
Povydří (přírodní památka) Členité a lesnaté údolí šumavské řeky Vydry, jedné ze zdrojnic Otavy, zabírá úsek mezi soutokem Vydry a Křemelnou u Čeňkovy Pily a Antýglem. Celé údolí tvoří od roku 1987 přírodní park Povydří (660 ha) a je zahrnuto do nejpřísněji chráněného 1. pásma Národního parku Šumava, kde se lze pohybovat jen po veřejných komunikacích nebo značených stezkách. Hlavní atrakcí je řekla Vydra, jejíž tok překonává mnoha peřejemi značný spád. Voda obtéká nebo překonává žulové balvany, rulový skalní podklad je obrušován a unášený písek či oblázky hloubí v balvanech okrouhlé miskovité prohlubně, tzv. Obří hrnce. Těch je nejvíce v úseku kolem Turnerovy chaty. Údolím prochází od roku 1975 naučná stezka Povydří, dlouhá 7 km a vybavená 12 informačními panely. Tato oblast je zajímavá jak pro stránce geologické (výskyt kamenného moře a tzv. Obřích hrnců a řečišti Vydry u Turnerovy chaty), tak po stránce botanické (výskyt mnoha druhů chráněných rostlin, např. Lilie zlatohlavé, dřípatky horské, plavuně vidlačky) i zoologické (výskyt některých druhů chráněných živočichů, např. Ořešníka kropenatého, ledňáčka říčního, vydry říční a rysa ostrovida. Příjezd: Nejlepšími výchozími body do Povydří jsou Čeňkova Pila (20 km jižně od Sušice – malé parkoviště) a Antýgl. Vstupné Kč: zdarma
Hrad Velhartice Jádro hradu je z konce 13. století. V době Karla IV. Zde byl postaven jedinečný most, který po skalním hřebenu spojuje dodnes obytný palác s obrannou věží. Na počátku třicetileté války tehdejší majitel do hradu vestavěl nový palác v pozdně renesančním stylu. V současné době lze na hradě strávit příjemné chvíle historickými společenskými hrami a při hudebních a divadelních přčedstaveních. Vzdálenost cca 30 km Trasa: Železná Ruda – Čachrov – Nemilkov – Velhartice Leden Únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
zavřeno zavřeno zavřeno sobota - neděle 10:00-16:00 hod úterý - neděle 10:00 - 17:00 hod úterý - neděle 10:00 - 17:00 hod úterý - neděle 10:00 - 18:00 hod úterý - neděle 10:00 - 18:00 hod úterý - neděle 10:00 - 17:00 hod sobota - neděle 10:00 - 16:00 hod zavřeno zavřeno
pondělí: ZAVŘENO! Areál hradu a pokladna jsou otevřeny od 9:30 tel.: 376 583 315 www.hradvelhartice.cz
Státní hrad Rabí Víte, kde se v Čechách nachází největší hradní zřícenina? Při pohledu na hrad Rabí byste určitě nehádali, že je to právě ona. Najdete ji asi 120 km od Prahy v okresu Klatovy. Upravené cyklostezky, blízká řeka Otava a hustá síť turistických značek naplní vaše očekávání ať už se na Rabí vydáte pěšky, na kole či lodí po řece Otavě. Okolí hradu skýtá mnoho dalších příležitostí k výletům. Horažďovice, Sušice a Žichovice spojené jednou železniční tratí nabízejí k prohlídce staré památky, přírodní areál v obci Čepice zas nádherné přírodní scenérie. Zřícenina hradu a obec leží 9 km severovýchodně od Sušice na skalnatém vrchu nedaleko řeky Otavy, ve výšce 478 m n. m. Přívětivě shlíží z nevysokého kopce a přímo vybízí k návštěvě. Středověký hrad s románskými základy hrál v minulosti Čech důležitou roli. Chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Kvůli tomu se hrad stával často terčem útoků. Husitský válečník Jan Žižka se ho pokusil dobýt dokonce dvakrát – a zaplatil za to svým druhým okem. Díky své kráse a ojedinělosti je Rabí zapsáno na seznamu národních kulturních památek. Stejnojmenná vesnice na úpatí Rabí doslova žije turistickým ruchem a nabízí nejen odpočinek v několika restauracích a cukrárně, obchůdky se suvenýry, ale i další historické zajímavosti jako židovský hřbitov nebo typická stavení selského baroka na návsi. V letním období můžete navíc na hradním nádvoří zhlédnout divadelní představení, poslechnout si koncert nebo se sami zúčastnit sportovní soutěže. Dobrá dostupnost vlakem a autobusem i hlídané parkoviště v obci jsou dalšími klady, díky kterým je návštěva Rabí a jeho okolí podnětným zážitkem opravdu pro každého. Otevírací doba hradu Rabí duben 10:00 – 16:00 květen 09:00 – 16:00 červen - srpen 09:00 – 17:00 zaří 09:00 – 16:00 říjen 10:00 – 16:00 Telefon: 376 596 171 www.hrad-rabi.cz Délka trasy 45 km.
soboty a neděle denně mimo pondělí denně mimo pondělí denně mimo pondělí soboty a neděle
Hrad Švihov Hrad Švihov je posledním hradem, který byl v Čechách postaven a současně patří k nejkrásnějším českým voním hradům. Byl zbudován na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé pevnosti a na jeho stavbě se podílel Benedikt Ried. V hradu se nachází hodnotné sbírky gotického umění ze sbírek Národní galerie. Ve výstavním sále se střídají různé historické expozice. Vzdálenost cca 50 km. Trasa: Železná Ruda – Hojsova stráž – Nýrsko – Klatovy – Švihov Otevírací doba hradu leden zavřeno Únor zavřeno březen zavřeno duben soboty, neděle, svátky květen úterý až neděle, svátky červen úterý až pátek soboty, neděle a svátky 10.00 - 16.00 10.00 - 17.00 červenec úterý až neděle, svátky srpen úterý až neděle září úterý až neděle, svátky říjen soboty, neděle, svátky listopad zavřeno prosinec zavřeno telefon: (+420) 376 393 378 telefon: (+420) 606 666 419 www.hradsvihov.cz
10.00 - 15.00 10.00 - 16.00
09.30 - 17.30 09.30 - 17.30 10.00 - 16.00 10.00 - 15.00
Hrad Kašperk Hrad Kašperk byl vybudován na severozápadním výběžku hory Ždánova, na půdorysu 300 metrů dlouhého protáhlého oválu. Z hlediska obrany byla pravděpodobně největší předností hradu jeho poloha, neboť terén spadá na obou delších stranách velmi strmě dolů. Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. Důvody k založení tohoto stážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorskem a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. OTEVÍRACÍ DOBA Duben soboty a neděle Květen - červen denně mimo pondělí Červenec – srpen úterý – neděle Pondělí Září denně mimo pondělí Říjen denně mimo pondělí
10:00 – 17:00 10:00 – 17:00 09:30 – 18:00 10:00 - 18:00 10:00 – 17:00 10:00 – 16:00
út - pá začínají prohlídky pouze v těchto časech: 10:30, 12:00, 13:30, 15:00
28. 12. – 1.1.
denně
10:00 – 16:30
Poslední prohlídka začíná 1 hodinu před koncem otevírací doby objektu (kromě úterý - pátek v říjnu) Tel: +420 376 582 324 www.kasperk.cz
Délka trasy cca 35 km
Velký a Malý Falkenstein (1312 a 1190 m n.m.) Velký Falkenstein/ „Grosser FALKENSTEIN“ (1312 m n.m.) a Malý Falkenstein/ „Kleiner FALKENSTEIN“ (1190 m n.m.) se nachází v oblasti Národního parku Bavorského lesa na hranici s Českou republikou, cca. 5 km jihovýchodně od Bavorské Rudy. Na vrcholu Velkého Falkensteina stojí horská bouda, která byla postavena v roce 1932 sdružením lesníků a dnes slouží v letní sezóně jako hostinec a noclehárna (od 30. dubna do 31. října je možno se občerstvit, denně od 10-17 h, kuchyně od 11.30 do 16.00 h.). Naproti horské boudě stojí kaple, která je zasvěcena Sv. Františku. Byla postavena v roce 1987 přírodním parkem „Naturpark Bayerischer Wald“. Na samém vrcholku Velkého Falkensteinu se tyčí kříž na kamenném podstavci. Odtud se otevírá krásný výhled na západ a jihozápad, směrem k Velkému Javoru a k horskému pásmu předního Bavorského lesa. Oblast Velkého a Malého Falkensteinu je překrásnou a oblíbenou turistickou oblastí. Falkenstein vypadá, jako by ani neměl vrcholek. Přesto jeho nejvyšší část tvoří žulová hrana, která nabízí milovníkům lezení kolmé stěny několika stupňů obtížnosti. Z Falkensteinu je možno vidět tyto vrcholy: Ostrý, Javor, Roklan, Luzný a Třístoličník – za dobré viditelnosti i Bavorské Alpy. Zatímco je Velký Falkenstein celý zalesněný, vrcholek Malého Falkensteinu je odkrytý. Výstup: díky pečlivě vybudované síti turistických stezek je možno pro výstup zvolit různé trasy. Nabízí se 4-8 hodinové pěší túry (dle obtížnosti). Z Bavorské Rudy přes Zwieselwaldhaus (4 ½ h), z Zwieselwaldhausu, z Buchenau, ze Spiegelhütte přes vodopády Höllbachspreng ( 2 ½ h). Tip na výlet: Výstup můžete začít z německé vesničky Zwieseler Waldhaus (701 m n.m.). Vesnička je automobilem vzdálena cca. 12 km od Bavorské Rudy - na 8 km od státní hranice směr Zwiesel odbočit doleva, pak ještě cca. 4 km lesem), kde je možno pohodlně parkovat Váš vůz na několika značeným parkovištích. Pokud si rádi pěší trasu o kousek prodloužíte, můžete začít již ze Železné Rudy, odkud se dostanete Ferdinandovo údolím na zelený hraniční přechod „Ferdinandsthal“, který je určený pro pěší a cyklisty, a dále pak do vesnice Zwieseler Waldhaus. Tady se můžete na cestu občerstvit. Vesnička Zwieseler Waldhaus leží přímo na úpatí Velkého Falkensteinu. Při výstupu na kopec si můžete zvolit jednu ze čtyř turistických tras, které jsou přehledně značeny. Jednotlivé trasy se od sebe liší stupněm náročnosti.
Zvířecí muzeum v Regenhütte Na ploše 1.500 m2 nabízí muzeum cca. 5.000 preparovaných zvířat z celého světa. Návštěvníci si mohou prohlédnout typicky tuzemská zvířata – jako např. srnku, jelena, lišku, medvěda, …, až po zvířata z Afriky, Austrálie, Asie, Ameriky, Severního pólu. Kromě lvů, slonů, opic, klokanů, želvy obrovské, hadů, pštrosů, nejrůznějších ptáků, ryb, motýlů a dalších cizokrajných zvířat, se muzeum pyšní zvláštní atrakcí – přes 40.000 let starým mamutím mládětem, které pochází z dálného východu Sibiře; jedná se o 7-8 letého samčího jedince. Zvířecí muzeum provozuje vlastní restauraci „Zum Tiermuseum“. Jak se tam dostanete : muzeum se nachází v bavorské vesničce Regenhütte. Příjezd: z hraničního přechodu Bayerisch Eisenstein směrem na Zwiesel po B11, cca. na 5 km odbočit doprava - vesnice Regenhütte.
Regen – perla na řece Lázeňské dvanáctitisícové město v Bavorském lese, snadno dostupné pro návštěvníky z České republiky – autem, autobusem a vlakem přímo ze Želené Rudy. „Perla na řece“, jak je město často nazýváno nabídne návštěvníkům jedinečné památky, které opravu stojí za to. Zážitkem je například návštěva Dolnobavorského zemědělského muzea, kde se dozvíte, jak kdysi žili rolníci na německé straně Šumavy. Pro relaxaci a oddech je ideální návštěva lázeňského parku, kde jsou rozmístěny zajímavé moderní sochy od autorů z regionu. Obdivovaný je i „Skleněný uzel“, symbolizující mír mezi všemi národy světa. Osvěžující chvilky v horkých dnech zažijete díky Kneippově jezírku, děti se mohou vyřádit na hřišti. Srdcem lázeňského parku je zastřešený pavilon, který se v letních měsících proměňuje na koncertní sál. Zajímavá je i naučná stezka na téma ryby. ●
Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Weißenstein, jednoho z nejvýznamnějších hradů ve východním Bavorsku.
Vodní nádrž Nýrsko Přehradní nádrž byla vybudována v roce 1969, zatopením Úhlavského údolí. Kamenitá hráz je vysoká 36 metrů, její šířka je 337 metrů. Objem vody v nádrži činí 1 milion metrů krychlových. Přehrada slouží jako zásobárna pitné vody pro Klatovy, Domažlicko a Plzeň. Po hrázi a kolem západního břehu přehrady vede žlutě značená turistická stezka. Z důvodu ochrany zdroje pitné vody je další pohyb turistů v blízkosti přehrady omezen pouze na vyznačené trasy.
Zřícenina hradu Pajrek Jedná se o zříceninu hradu, 2,5 km od Nýrska. Hrad byl vystaven ve výšce 627 m n. m. na výběžku hřebenu Hraničáře. Hrad se nacházel při staré stezce do Bavor, odtud i jeho název pocházející z německého slova Baiereck, což mohlo znamenat hrad na Bavorských hranicích. Pajrek byl založen na začátku 14. století, v 15. století se pánem hradu stává Racek z Janovic, stoupenec krále Jiřího z Poděbrad. Tento majitel porazil v roce 1467 bavorské křižácké vojsko v bitvě u Nýrska. V roce 1472 vtrhli však Bavoři opět do Čech, hrad dobyli a vypálili. Hrad opravil až Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, Pajrek byl v jeho vlastnictví od roku 1512. V roce 1520 byl Kostomlatský na pražském hradě sťat, tento loupeživý rytíř byl obviněn jako zemský škůdce. Od této doby hrad pustl, od poloviny 16. století byl trvale opuštěn. Z bývalého obranného hradu se zachovalo pouze několik trosek obytného stavení, věže a příkop. Na zdech je možno spatřit otvory po trámoví a v prvním poschodí uzoučký vchod pro jednotlivce .
Bílá strž Bílá strž je nejvyšší šumavský vodopád a nachází se v údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Výška vodopádu dosahuje 7 metrů. U vodopádu se nachází vyhlídková terasa, která vám umožní nádherný pohled na tuto přírodní scenérii. Vodopád je součástí národní přírodní rezervace Bílá strž, která rovněž chrání zbytky původního lesa (bukovo-jedlového porostu), který má pralesní podobu. K Bílé strži můžete dojít od Černého jezera po červené turistické trase (4 km). K Černému jezeru se dostaneme pohodlnou cestou po žluté ze Špičáckého sedla nebo cestou kolem Čertova jezera po červené ze Železné Rudy (celkem na cestě ze Železné Rudy k Bílé strži ujdeme 12 km). Další možností je vydat se ze železniční stanice Hamry - Hojsova Stráž po modré turistické trase procházející přes obec Hamry - po šesti kilometrech dojdeme na rozcestí Pod Statečekem. Odtud po žluté dojdeme po 1,3 km k Bílé strži. K Bílé strži se dostaneme také na kole ze Špičáku či Hamrů a v zimě kolem strže vedou i lyžařské běžecké trasy.
Velký a Malý Ostrý (1293 m.n.m., 1266 m.n.m.) Nápadný dvojvrchol Ostrého dosahuje 1293 m n.m. a nachází se na státní hranici s Německem. Podle siluety byl také nazýván ”Prsa Matky Boží”. Vyšším vrcholem Velký Ostrý prochází státní hranice. Stojí zde kříž a na bavorské straně turistická chata z roku 1897. Nižší vrchol Malý Ostrý 1266 m n.m. leží na bavorské straně. Tyto skalnaté vrcholy jsou rozděleny sedlem, kde je postavena kaple se zvoničkou. Z vrcholu Ostrého je nádherný výhled na obě strany hranice do okolní krajiny, např. na Jezerní Horu, Špičák, Pancíř, Prenet a údolí Úhlavy a Klatovy. Někdy je také vidět zřícenina hradu Radyně u Plzně. Ostrý je dostupný například: po modré značce z Hojsovy Stráže (12km) nebo ze železniční stanice Hamry – Hojsova Stráž (9,5 km). ze Špičáckého sedla po žluté značce, ze které po 3,5 km u Černého jezera odbočíte na červenou značku, po 5,5 km dojdete na rozcestí Stateček pod Ostrým. Následuje 2,5 km stoupání na vrchol (celkem tedy 11,5 km). Ze Železné Rudy po červené značce okolo Čertova a Černého jezera (celkem.16km). Při cestě od Černého jezera se pokocháme i vodopádem Bílá Strž. Nádherná je cesta na Ostrý z německé strany. Zajímavost: Hudební skladatel Karel Maria Weber se při psaní opery Čarostřelec nechal inspirovat legendou o zázračném střelci, který jako myslivec žil v 17. století u sedla Ostrého (dříve zváno Vlčí propast). Podle legendy byl ve spojení s temnými silami a ďáblem, kterého vzýval pod vodopádem Bílé Strže.. Při toulkách pod Ostrým na Vás i ve dvacátém prvním století sedne tajemný pocit. Krajina je pro tajemné legendy jako stvořená. Duch Čarostřelce je zde všudypřítomný ...
Bavorský les
Na území České republiky, Německa a Rakouska se rozprostírá rozsáhlé zalesněné pohoří dříve nazývané „Böhmerwald“. Tento název po roce 1945 úplně vymizel z politické mapy a pohoří bylo rozděleno na dvě takřka „hermeticky“ uzavřené oblasti. Na české straně se pohoří nazývá „Šumava“, na území Německa Bavorský les/„Bayerischer Wald“. Opětovné sbližování obou oblastí lze datovat rokem 1989, kdy skončilo období tzv. „studené války.“ Dnešní Bavorský les se rozprostírá v nadmořské výšce mezi 300 – 1.456 m na území o rozloze cca. 5.000 km2. Zvedá se nad levým břehem Dunaje od Regensburgu a táhne se až k Pasovu. Více než 70 vrcholů dosahují nadmořské výšky 1000 m n.m. Typickou a velkou oblast Bavorského lesa tvoří náhorní plošiny, slatě, močály, romantická údolí a horská jezera. Na svazích pohoří rostou horské smíšené lesy se zbytky pralesa. Ve vyšších polohách se táhnou rozsáhlé smrkové porosty. Hlavní horský hřeben, podle kterého se vine česko-německá státní hranice, je tvořen těmito nejvyššími vrcholy: Ostrý/Grosse Osser (1293 m n.m.), Velký Javor/Grosser Arber (1456 m n.m.), Roklan/Rachel (1453 m n.m.), Luzný/Lusen (1370 m n.m.) a Bavorský Plechý/Plöckenstein (1363 m n.m.). V době ledové byly tyto vrcholky pokryty ledovcem; jako památka po ledovcích zbyly ledovcové kotle, ve kterých dnes najdeme malá horská jezera jako např. Roklanské jezero/ Rachelsee. Samé jádro česko-bavorského pohoří je dnes po obou stranách hranice přírodní rezervací. V Německu se chráněná oblast nazývá Národní park Bavorský les/ „Nationalpark Bayerischer Wald“ (zal. 1970, 24 250 ha ) a na české straně hranice jeho protějšek „Národní park Šumava“ (zal. r. 1991, 69.030 ha). Oba národní parky jsou pod patronátem UNESCO jako biosférická rezervace a spojuje je 25 km dlouhá hranice.
Bavorská Ruda Velký Javor, nejvyšší hora Šumavy, majestátně hledí z výšky 1456 metrů na Bayerisch Eisenstein (Bavorskou Rudu). Obec, ležící na hranicích s Českou republikou v samém srdci krásné přírody Bavorského lesa, je oblíbeným turistickým centrem s uznávanými klimatickými lázněmi. Historie se zmiňuje o Bayerisch Eisenstein (Bavorské Železné Rudě) poprvé v roce 1569, od kdy byla téměř 200 let součástí českého království. Roku 1764 na základě bavorsko-české smlouvy byla Bayerisch Eisenstein vrácena Bavorsku a tehdy stanovená hranice je platná dodnes. V současnosti žije v obci na 1400 obyvatel, z nichž většina pracuje v oblasti cestovního ruchu. Město má kapacitu 2300 lůžek a každoročně v něm přenocuje téměř čtvrt milionu hostů. Tradice V roce 1691 vznikla v Bayerisch Eisenstein první sklárna, která dala základ tradičnímu šumavskému řemeslu. V 19. století v obci a blízkém okolí fungovaly dvě desítky skláren. V současnosti patří zdejší sklářská tradice mezi vyhledávané turistické zajímavosti.
Dobrá voda u Hartmanic Je staré poutní místo se studánkou údajně léčivé vody, před rokem 1989 téměř čtyři desetiletí součást a správní středisko rozsáhlého vojenského výcvikového prostoru. V rodném domě Dr. Šimona Adlera, významného rabína, pedagoga a učence, je zpřístupněna muzejní expozice a informační středisko NP Šumava. Kostel sv. Vintíře dal v roce 1706 postavit na místě staré kaple baron František Karel Villani.Pro tento kostel vytvořila v roce 2001 sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová (1958) skleněné oltářní retabulum se scénou Ukřižování a vyobrazením světců středoevropského prostoru včele s Vintířem. Jedná se o třídílný reliéf o rozměrech 4,5 x 3,2 m. Svým rozsahem a váhou bezmála čtyř tun jde o dílo ve skle ojedinělé, avšak navazující na tradici zpracování skla na Šumavě.
Naučná stezka Úhlavským luhem (Hamry) Měří 4 km a zpřístupňuje přírodní partie říční nivy na pravém břehu Úhlavy. Je určena pouze pro pěší návštěvníky. Nástupní místo je v Hamrech v oblasti Kollerova kostela. Zde návštěvníci najdou velký vstupní stojan s přehlednou mapkou. Stavba stezky souvisí s vyhlášením Přírodní rezervace Úhlavský luh. Rezervace byla vyhlášena 1.12.2003 na rozloze 50,21 hektaru. Tvoří ji samovolně vzniklé lesy v dříve zemědělsky obdělávané nivě Úhlavy nad nýrskou přehradní nádrží. Díky dlouhodobému ponechání území bez hospodaření tu vznikly jedinečné biotopy s řadou chráněných rostlin a živočichů. Stezka má pět zastavení seznamuje návštěvníky s řekou Úhlavou, informacemi o její délce, pramenech a hydrologii. A samozřejmě o samotné rezervaci. Jsou tu například informace o tom, jak samovolně vznikají lesy na opuštěných zemědělských půdách. Na poslední infotabuli se návštěvník dozví o osídlení tohoto území a o změnách v krajině za poslední století. Přes mokřiny vedou čtyři poválkové chodníky.
Stříbrná hora - Silberberg (955 m n.m.) Stříbrná hora/ „Silberberg“ (955 m n.m.) - vrcholek se nachází nedaleko městečka Bodenmais. Tato oblast má dlouhou tradici: původně se zde těžil hnědel, pyrit a velké množství minerálií. Těžba ale nebyla dostačující, a tak byl rudný důl v roce 1962 uzavřen. Dneska je možno s průvodcem uskutečnit prohlídku 600 m dlouhé štoly „Barbarastollen“. V bočních štolách se dnes léčí onemocnění dýchacích cest. Stříbrná hora je stále ještě z geologického hlediska svými více než 60 různými minerály zázračnou horou. Oblíbeným výletním místem pro rodiny s dětmi je horská pastvina „Silberbergalm“ s dětským hřištěm a ZOO. Toto místo je přístupné autem. Horská dráha dopraví hosty přes stanici „Mittelstation“ k horské stanici „Bergstation“. Pro pěší turistiku zde byly vyznačeny stezky, které vedou smíšenými lesy ke svahu Javoru a po celou dobu cesty nabízejí skvostný výhled. Délka trasy 23 km.
Další tipy ŽELEZNÁ RUDA: 1. Vyjížďky kočárem s koňmi po krásné Šumavě, nástupní stanoviště Café Charlotte, tel. 732 411 671 2. Nejvyhlášenější cukrárna Charlotte, u vlakové zastávky Železná Ruda – centrum 3. Wellness Centrum - bazén, suana, římská vonná lázeň, vířivka – www.horizont.sumava.net - otevřeno denně: 08.00 – 12.00 a 13.00 a 21.00 hod., děti do 12 let jsou pouze do 19.00 hod. 4. Masáže – relax – Václav Hůla – na objednání 728 642 596 5. Paintball – www.paintballzr.cz, Špičák 107, Železná Ruda, 724 966 01 6.GO KART MOTOKÁROVÉ HŘIŠTĚ ŠPIČÁK – u parkoviště Kaskády, červenec a srpen denně 13:00–19:00 hod. V provozu také v červnu jen o víkendech, jezdí se jen při suché dráze, tel. 602 493 372 7. Pivovar a Hotel Belvedér, www.hotelbelveder.cz, tel.607 111 993 , cca 1 km 8. Hotel Grádl – www.hotelgradl.cz, pivovarské minimuzeum, V zimní a letní sezoně je muzeum otevřeno od pondělí do pátku v době 14 - 19 hodin. Na telefonu 602 406 136 nebo 376 387 270 je možné domluvit i návštěvy mimo sezonu a i v jinou dobu, Pohádková stezka, od železnorudského zámečku vede k hotelu pohádková stezka s 10 zastaveními u pohádkových bytostí, cca 2 km 9. Nově otevřena Pohádková cukrárna, vhodné prostředí pro hosty s dětmi, nekuřácké prostředí OKOLÍ: 1. Za pohádkou na Šumavu – www.pohadkovasumava.cz - otevřeno květen, červen, září: denně kromě pondělí 09.00 – 17.00 hod., červenec – srpen: denně 09.00 – 17. 00 hod., Mlázovy 38 km - duben, říjen – prosinec: sobota, neděle, svátky 10.00 – 16.00 hod. 2. Segway Mlázovy – www.HolidayPark.cz,, Otevřeno – denně, tel. 376 382 916, 38 km 3. Zámek Hrádek – www.zamekhradek.cz, Hrádek u Sušice, cca 41 km, hotel, restaurace, muzeum Františka Pravdy 4. Muzeum historických motocyklů Kašperské hory, www.historickemoto.cz,Otevřeno denně od 9.00 do 17.30, Kontakt : 606 737 041, p. Zdeněk Bálek 5. Bavorské muzeum lokálních drah, denně od 10.30 – 16.30 hod., Bavorská Ruda 6 .Agua park v Lamu, cca 25 km, více informací naleznete na www.lam.de, či na přiloženém letáku 7. Bazén Zwiesel, cca 15 km, více informací naleznete na přiloženém letáku 8. Lesní divadlo Nýrsko – www.lesnidivadlonyrsko.cz, cca 27 km,kompletní program najdete na webových stránkách
Zajímavá městečka, která stojí za to vidět 1. Klatovy
cca 40 km
2. Sušice
cca 36 km
3. Český Krumlov
cca 117 km
4. Prášily
cca 20 km
5. Horská Kvilda
cca 47 km
6. Modrava
cca 40 km
Některé informace se mohou v průběhu roku měnit, neváhejte a navštivte nově otevřené
Informační Centrum Železná Ruda
Klostermanovo nám. 295 (budova radnice) 340 04 Železná Ruda
tel/fax: 376 397 033 e-mail:
[email protected]
Po - Ne:
8:00 - 12:30 13:30 - 18:00