Základní údaje o uživatelích internetu v publiku vybraných stanic : Radio Projekt a Media Projekt
Zdroj dat: Radio Projekt, realizace pro SKMO: Median a STEM/MARK, 1.1. 2006 – 31.3.2007 Media Projekt, realizace pro SKMO: Median a GfK Praha, 1.1.2006 – 31.3.2007
Výzkum a analytika, ČRo Praha Červen 2007-06-27
Určeno pro interní potřebu Českého rozhlasu
Internet: základní údaje o uživatelích internetu ve výsledcích výzkumu Radio Projekt a Media Projekt
Radio Projekt, výzkum poslechovosti rozhlasu, mapuje i základní údaje o internetu a jeho uživatelích. Analýza výsledků za poslední etapu měření Radio Projektu nabízí pohled na situaci v populaci obecně včetně možnosti porovnání vybraných rozhlasových publik. Materiál jsme rozdělili do několika kapitol. Vzhledem k tomu, že Radio Projekt na předchozí výzkum Media Projekt obsahově navazuje, ale jedná se o odlišnou metodiku, nelze důsledně srovnávat výsledky obou výzkumů. Přesto ale s cílem naznačit vývojové trendy uvádíme některé údaje v časové řadě, v návaznosti na předchozí tříletou etapu multimediálního výzkumu Media Projekt . Vedle Radio Projektu jsme využili jako dalšího doplňkového zdroje údajů o internetu a jeho uživatelích v české populaci shodnou časovou etapu výzkumu Media Projekt, který se od 1.1.2006 zabývá především tiskovými tituly a jako kontextovou informaci sleduje i další aspekty využívání internetu.
1.Vybavenost vybranými předměty: počítač, pevná telefonní linka a mobilní telefon Přístup k internetu se v průběhu času stále více stává samozřejmostí na pracovišti, ve školách, ale i doma, rozšiřují se možnosti připojení ve veřejných prostorách , restauračních zařízeních, v hotelech. Díky technickému rozvoji je možné připojení prostřednictvím mobilních telefonů nebo PDA, tedy nezávisle na fixním počítači. Proto jako kontextovou informaci uvádíme údaje o vybavenosti domácností (pevná linka, počítač) nebo vybavenosti osobní ( mobilní telefon soukromý nebo služební) vybranými předměty. Údaje Radio Projektu navazují v časové řadě na údaje předchozí tříleté etapy Media Projektu. Jak uvádíme výše, slouží především jako ilustrace trendu vývoje jednotlivých předmětů . Čísla uvedená v grafu vypovídají o poklesu vybavenosti pevnou telefonní linkou ve prospěch vzestupu vybavenosti mobilním telefonem, a to především soukromým ( lze předpokládat, že u služebních telefonů došlo k nasycení potřeby a nárůst již výrazněji nepokračuje). Podobně je patrný i trend nárůstu vybavenosti domácností osobním počítačem. V tomto konkrétním případě je značný rozdíl mezi posledním rokem Media Projektu a 1. pololetím 2006 ve výsledcích Radio Projektu, který ale je třeba vzhledem k odlišnosti metodiky obou výzkumů interpretovat především jako potvrzení trendu.
1
Vývoj vybvenosti vybranými předměty, Media Projekt 2003 - 2005, Radio Projekt 2006 Mobilní telefon služební
Mobilní telefon soukromý
mobil služební nebo soukromý
Počítač / notebook
Telefon (pevná linka)
90 sloupcová % 79,1 73,7
74,7
79,1 75,3
79,1 75,8
81,9 79,3
70
68,7
68,4 61,1
54,2
52,3
56,8
50,6 45,3
80
60
50
44,8 44,8
44,8
42,7
40
36,5 33,3
31,1
30
20 15,8 13,1
13,9
16
15,7
15,9 10
Radio Projekt
Media Projekt
0 2003
2004
2005
1.pol. 2006
2.pol. 2006
4.q.2006 - 1.q.2007
2.Přístup k internetu: Podle posledních údajů výzkumu Radio Projekt uvedlo možnost přístupu k internetu 62,9 % populace ve věku 12 +. Uživateli internetu je 54,4 %, zbytek patří mezi ty, kteří neuvedli frekvenci nebo internet nevyužívají. Shodně jako v údajích o vybavenosti jsou data z Radio Projektu napojena na výsledky posledního tříletého cyklu Media Projektu, výsledky vypovídají o nárůstu možnosti přístupu k internetu během uvedených let. Údaje za všechna měření Radio Projektu potvrzují vzestupný trend a vypovídají o změně poměru skupin lidí s možností přístupu a bez této možnosti .
2
Možnost přístupu k internetu: Ano Media Projekt
Ne
Radio
70
66,2
63,3
61,4
59,4
62,9 60
57,5
50 42,5
40,6
33,8
40
37,1
38,6 36,7
30
20
10
2003
2004
2005
1.pol. 2006
2.pol. 2006
4.q.2006 1.q.2007
Ano
33,8
36,7
38,6
57,5
59,4
62,9
Ne
66,2
63,3
61,4
42,5
40,6
37,1
0
2.1. Základní sociodemografické charakteristiky populace s deklarovanou možností přístupu k internetu. Kdo patří mezi potenciální uživatele, ,jaká je jejich struktura z hlediska základních sociodemografických charakteristik? V této skupině jsou výrazně vyšším podílem zastoupeni muži. Z hlediska věkové struktury mají nejvyšší podíly kategorie 20 – 29, 30 – 39 let, poměrně vysoký je podíl 12 – 19 let a 40 – 49 let (uživatelé do 39 let tvoří cca 60%). Výrazně nižší je zastoupení nejstarších kategorií od 60 let výše. Možnost připojení k internetu deklarují lidé se středoškolským vzděláním a s vysokoškolským vzděláním ( celkem 46,3 % z celkové skupiny), téměř čtvrtinu uživatelů tvoří lidé se vzděláním základním (zřejmě především díky kategorii 12 – 19 let, kam spadají žáci, studenti nebo učni) . Převažují lidé ekonomicky aktivní - zaměstnanci, případně podnikatelé - nad ekonomicky neaktivními, především důchodci. Druný nejvyšší podíl představují studenti/žáci/učni. Podíl uživatelů stoupá s velikostí místa bydliště, vyšší je zastoupení obyvatel měst s důrazem na obce nad 100 tisíc obyvatel. Z hlediska socioekonomické klasifikace je dostupnost internetu typická pro vyšší třídy, zejména A, B, C1, v kontrastu ke třídám nižším, především E1, E2, E3, kde převažuje podíl lidí bez této deklarované možnosti komunikace.
3
Přístup k internetu (údaje v sloupcových %) ANO
NE Pohlaví respondenta
52,5
43,3
Muž
47,5
56,7
Žena Věk respondenta
16,9
12-19 let
22,3
3 10,6
20-29 let
20,9
11,5
30-39 let
16,8
13,5
40-49 let
15
22,2
50-59 let
5,8
21,4
60-69 let
2,4
17,8
70-79 let Vzdělání respondenta
23,6
32,9
Základní
30,1
47,8
Střední bez maturity
33,9
16,7
Střední s maturitou
12,4
Vysokoškolské
2,6
Pracovní zařazení respondenta
49,4
36,2
Zaměstnanec
9,2
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
2,6
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
2,5
Nezaměstnaný
9,7
3,6 0,4 4,5 46
Důchodce (nepracující)
5,2
5,4
V domácnosti / rodičovská dovolená
19,9
Student / žák / učeň
1,5 0
Jiné Neuvedeno
2,2 1,3 0,4
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
14,8
20,3
do 1.000 obyvatel
17,7
21,8
1.000 - 4.999 obyvatel
17,5
18,8
5.000 - 19.999 obyvatel 20.000 - 99.999 obyvatel
25,6
15,8
100.000 a více obyvatel Socioekonomická klasifikace - národní
15,5
A - nejvyšší
8
B
17,3
C1
2,2 3 9
C2
25,8
28,9
D
9,9
20,3
E1
3,6 2,2
E2 E3 - nejnižší
11,4 7,4
4
3. Místo připojení: Nejčastěji respondenti uvádějí připojení doma – 42 %, druhým nejfrekventovanějším prostředím je připojení v práci - 23 %. ( otázka byla položena tak, že umožňovala vícenásobnou odpověď, tedy uvedení více možností).( Porovnáním údajů za předchozí měření je zřejmý nárůst podílu připojení doma, prostřednictvím mobilního telefonu, ve škole a případně i jinde, obdobný zůstává podíl připojení v zaměstnání.)
Přístup k internetu - místo možného připojení, Radio Projekt, 4.q.2006 - 1.q.2007
V práci; 23 Jinde; 22,9
Ve škole; 12,2 Kdekoliv přes mobil ; 12,9
Doma; 42
4. Frekvence připojení k internetu. V populaci představují lidé s přístupem k internetu 62,9 %. Častí uživatelé internetu, které jsme vymezili na základě deklarované frekvence „denně „ a „několikrát týdně“, tvoří 43,2% populace. Občasní uživatelé , kteří uvedli frekvenci 1 x týdně nebo několikrát měsíčně, tvoří 6,9 % z populace, náhodní uživatelé s frekvencí 1 x měsíčně nebo méně často 4,3 %, 7,0% z celkové populace ČR je těch, kteří internet nevyužívají podle vlastního vyjádření vůbec. Skupina, která uvádí možnost připojení k internetu ( 62,9% populace), má mezi sebou většinu častých uživatelů - 68,9%. Občasných uživatelů je 10,9%, náhodných 6,8 %. Vůbec této možnosti nevyužívá v této cílové skupině 12,5%.
5
Frekvence využívání internetu. Radio Projekt, 4.q.06 - 1.q.07, cílová skupina - populace ČR 12+
Vůbec; 7,8 Jak často využíváte internet?
Populace ČR s deklarovan ou možností přístupu k internetu: Prj 000 s.%
častý uživatel
náhodný uživatel; 4,3
Populace
ČR 12+
celkem Prj 000
s.%
3798
68,7
3798
43,2
občasný uživatel
602
10,9
602
6,9
náhodný uživatel
378
6,8
378
4,3
Vůbec
689
12,5
689
7,8
Neuvedeno Celkem
61
1,1
61
0,7
5527
100
8782
100
častý uživatel: denně nebo několikrát týdně občasný uživatel: 1 x týdně nebo několikrát za měsíc náhodný uživatel: 1 x měsíčně nebo méně často
občasný uživatel; 6,9
častý uživatel; 43,2
Frekvence využívání internetu: Radio Projekt, 4.q.06 - 1.q.07, cílová skupina - lidé s možností přístupu k internetu
Vůbec; 12,5
náhodný uživatel; 6,8
občasný uživatel; 10,9 častý uživatel; 68,7
6
5. Využívání internetu: Obecná charakteristika Z údajů Media Projektu lze uvést další údaje o tom, které z možností internetu a v jaké míře uživatelé využívají, včetně podrobnější charakteristiky případných odlišnosti ve vybraných sociodemografických ukazatelích.Pro větší názornost a možnost srovnání proporcí uvádíme v grafu dvě cílové skupiny – podíl ve skupině lidí s přístupem k internetu a podíl v celé populaci ČR Nejčastěji je internet využíván při hledání informací pro osobní využití, následuje elektronická pošta, hledání informací o zboží a službách, hledání informací pro zaměstnání a studium, sledování zpravodajství. Nejméně je zastoupeno stahování her, hraní her on-line, stahování programů, stahování hudby/videa.
Využívání internetu: celá populace ČR a lidé s přístupem k internetu, sloupcová % (možnost vícenásobné odpovědi) 0
10
20
30
40
50
hledání jiných informací pro své osobní využití
80
90
86,8 81,4
35,9
hledání informací pro své zaměstnání studium
75,3
34,3
sledování zpravodajství
71,9
27,9
surfování bez konkrétního cíle
58,6
25,2
přímé objednání / nákup zboží a služeb přes internet
52,8
24,3
hledání a zadávání inzerátů na inzertních serverech
51
24
diskuse / chat / fóra / ICQ
50,4
19,2
stahování hudby / videa
40,2 37,9
17,5 15
celá populace ČR populace s přístupem k internetu
18
stahování programů
100
88
38,8
hledání informací o zboží a službách
stahování her
70
41,3
E - mail příjem a posílání pošty
hraní her online
60
42
36,7 31,4
Z podrobnější analýzy dat vyplývá, že způsob využívání internetu se v populaci liší. Podle údajů, které máme k dispozici, nejvíce diferencuje věk. Pro nejmladší věkové skupiny je internet do značné míry běžným komunikačním médiem, které přebírá i funkce tradičních elektronických médií, rádia a televize, umožňuje komunikaci slovem i obrazem ( kamery, ISQ) a nabízí řadu dalších. Pokud lidé těchto věkových kategorií potřebují informace, stává se internet jedním z prvních zdrojů. Internet plní tedy jak informační, tak zábavnou funkci, slouží prakticky na všech frontách, podle potřeby a situace. Střední a starší generace daleko více akcentuje praktickou stránku – vedle již zřejmě standardního využívání elektronické pošty sem patří především hledání informací - pro osobní potřebu, pro zaměstnání, o zboží a službách, zpravodajství, stranou se s rostoucím věkem dostávají hry, stahování programů, videa, hudby, chat.
7
Využívání internetu: Media Projekt, 4.q.2006 - 1.q.2007, věkové skupiny, cílová skupina - lidé s možností přístupu k internetu sloupcová %
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
86,1
E - mail příjem a posílání pošty
90 85,3 80,8
64,8
40,3
68,5
hledání informací o zboží a službách 31,6
přímé objednání / nákup zboží a služeb přes internet
12-19 let
65,3 61,7 57,9
50,8
38,5
14,1
20-29 let 30-39 let
61,5
sledování zpravodajství 59,8
36 37,3
hledání a zadávání inzerátů na inzertních serverech hledání informací pro své zaměstnání studium
72,4 67,7
56 53,8
72
40,6
21,4
6,4
hraní her online 6,3
stahování hudby / videa
14,4 14,6
21,2
17,2 14,3
1,8
stahování her 9,4
1,8
stahování programů 6
13,4
21,3 18,2
19,7
52,6
38,3
32
84,4 79,8
90,8 93,8 90,9
73,3
57,9
48,3
39,1
36,7
85
64,7
44
29,7
29,6
64,4
44,8
33,1
25,9
19,9
surfování bez konkrétního cíle
26,5
50-59 let 60-69 let
79,1 74,2 71,2 70,5
hledání jiných informací pro své osobní využití
diskuse / chat / fóra / ICQ
40-49 let
64,9
42,8
15,6
81,2 77,6
70-79 let 43,3
35
13,7
90,5 87,3 84,1 79,5
68,1
38,8
93,3
45,4 48,8
42,6 39,9
51,4
56,8
69,7 67,7
8
6.Publika rozhlasových stanic a internet Data výzkumu Radio Projekt nám umožňují porovnat posluchače vybraných stanic s přístupem k internetu se situací v populaci z hlediska frekvence využívání internetu a místa přístupu. Pro toto srovnání jsme vybrali ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 5 – regionální stanice, Frekvenci 1, Rádio Impuls a Evropu 2. Soukromé celoplošné stanice jsme zařadili pro možnost konfrontace s vybranými veřejnoprávními stanicemi. (Do souhrnného ukazatele veřejnoprávních regionálních stanic není zahrnuto Rádio Wave vzhledem k tomu, že jeho publikum se výrazně především věkovým složením odlišuje od publik ostatních regionálních veřejnoprávních stanic. ). Graficky jsou publika stanic porovnávána s chováním lidí v celé populaci ČR ve věku 12+.
Frekvence a místo přístupu k internetu: poppulace ČR 12 + a populace s deklarovanou možností přístupu k internetu, Radio Projekt, 4.q.2006 - 1.q.2007 0
sloupcová %
10
20
30
Každý den nebo téměř každý den 9,5
Asi 1x týdně
4
populace ČR s deklarovaným přístupem k internetu celá populace ČR 12+
3,7 2,3 2
3,1
Vůbec Neuvedeno
15,1
6,3
4,6 2,9
Několikrát za měsíc
Méně často
53,6
33,8
Několikrát týdně
Asi 1x měsíčně
deklarovaná možnost přístupu k internetu: 62,9% populace 40 50 60 70 80
7,8
12,5
1,1 0,7
Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole
23 12,2
36,5
19,4
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
42 12,9
66,8
20,4 22,9
36,4
9
Publikum ČRo 1 – Radiožurnál Posluchači stanice uvedli, že 65 % % má možnost přístupu k internetu, 35 % ne. V porovnání s populací vykazuje stanice vyšší podíl častých návštěvníků internetu než je průměr v populaci, nižší než v populaci je podíl občasných i náhodných uživatelů. Výrazně vyšší je možnost připojení v práci, vyšší je i připojení doma, nižší připojení ve škole (adekvátně věkové struktuře publika stanice). Frekvence a místo připojení k internetu, posluchači ČRo 1 - Radiožurnál a celá populace ČR 0
sloupcová %
5
10
15
20
deklarovaný přístup k internetu: 65% publika 25 30 35 40 45 50
Každý den nebo téměř každý den
33,8 10,5 9,5
Několikrát týdně Asi 1x týdně
3,1 4
Několikrát za měsíc
2,5 2,9
Asi 1x měsíčně
1,7 2,3
Méně často
2,1 2
posluchači ČRo 1 - Radiožurnál
8 7,8
Vůbec Neuvedeno
36,4
celá populace ČR
0,7 0,7
Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole
23 4,7
12,2
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
32,8
42
44,1
13,6 12,9 22,9 22,9
Porovnání posluchačů s deklarovanou možností přístupu k internetu a posluchačů bez této možnosti ve vybraných sociodemografických charakteristikách umožňuje následující konstatování: mezi posluchači s možností přístupu k internetu, kteří tvoří 65 % publika, je výrazně vyšší zastoupení mužů, lidí z věkových kategorií mezi 30 – 59 lety, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Dominantní je podíl zaměstnanců, vyšší je podíl podnikatelů, jsou to především obyvatelé měst. Tito posluchači mají z hlediska zařazení podle tříd socioekonomické kvalifikace vysoké zastoupení ve třídě A, tedy třídě nejvyšší, vyšší je zastoupení ve třídách B, C1, naproti tomu nízké ve třídách nižších až nejnižších. Profil lidí bez přístupu k internetu, kteří tvoří 35 % publika, je obdobný vyšším podílem mužů, což koresponduje se složením publika stanice, tito posluchači jsou především z kategorií od 60 let výše, s nižší úrovní vzdělání, převažují důchodci, vyšší zastoupení mají obyvatelé malých a menších obcí, akcentovány jsou nižší třídy podle socioekonomické klasifikace. Možnost přístupu k internetu tedy diferencuje publikum především z hlediska věku ve prospěch „mladších „ posluchačů, dále z hlediska vzdělání ve prospěch vyšších a nejvyšších vzdělanostních kategorií, ve prospěch obyvatel měst, ve prospěch vyšších tříd socioekonomické klasifikace. Takový je rámcový profil posluchačů, kteří mají možnost komunikovat se stanicí i prostřednictvím internetu . 10
Přístup k internetu posluchačů ČRo 1 Radiožurnál (údaje v %) ANO
NE Pohlaví respondenta
65,6
55
Muž
34,4
45
Žena Věk respondenta
3,5
12-19 let
10,4
0,7
20-29 let
2,4
24,3
30-39 let
4
23,8
40-49 let
21,3
12,5 18,8
50-59 let
11,9
28,2
60-69 let
4,8
33,5
70-79 let Vzdělání respondenta
8,5
29,8
Základní
22,8
42,7
Střední bez maturity
39,3
22,3
Střední s maturitou
29,4
5,2
Vysokoškolské Pracovní zařazení respondenta
56,9
24,6
Zaměstnanec
12,6
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
3,6
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
0,8 15,2
2,1 0,2 3,9
Nezaměstnaný
68,1
Důchodce (nepracující)
3,7
V domácnosti / rodičovská dovolená
5,1
Student / žák / učeň
2,1 0
Jiné Neuvedeno
0,8 0 0,3 0
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
10,7
20,3
do 1.000 obyvatel
16,6
1.000 - 4.999 obyvatel
16,8
5.000 - 19.999 obyvatel
23,2 14
20.000 - 99.999 obyvatel
29,6
16,7
100.000 a více obyvatel Socioekonomická klasifikace - národní
29,1
A - nejvyšší
10,7
B
20,2
2,3 5 14
C1 C2
19,7
24,3
D
5,4
17
E1
1,1
E2
0,4
E3 - nejnižší
7,4 6,2
11
ČRo 2 – Praha Na rozdíl od ČRo 1 – Radiožurnál je mezi uživateli internetu na této stanici nižší podíl častých návštěvníků, výrazně vyšší je podíl těch, kteří možnost přístupu vůbec nevyužívají. Nižší je i podíl možnosti přístupu doma, v práci, výrazně nižší možnost přístupu přes mobil, vyrovnaný je podíl přístupu v práci, vyšší je naproti tomu podíl možnosti přístupu jinde. Frekvence a místo přístupu k internetu, posluchači ČRo 2 - Praha a celá populace ČR deklarovaný přístup k internetu: 44,4 % publika 0
sloupcová %
5
10
15
6,1
Několikrát týdně
Méně často
1,4
35
40
45
33,8
9,5
posluchači ČRo 2 2,9
celá populace ČR
1,2 2,3 0,9 2
Vůbec Neuvedeno
30
3,5 4
Asi 1x týdně
Asi 1x měsíčně
25
17,2
Každý den nebo téměř každý den
Několikrát za měsíc
20
7,8
12,7
1,3 0,7
Kde máte přístup k internetu?
13,3
V práci Ve škole
1,2
23
12,2 26,1
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
4,9
42
12,9 23,6 22,9
Mezi potenciálními uživateli internetu, kteří tvoří 44,4 % posluchačů, je v publiku stanice vyšší podíl mužů než žen, věkem jsou tito posluchači mladší než lidé, kteří tuto možnost nemají, vzdělanější, vyšší je podíl ekonomicky aktivních, patří spíše k obyvatelům větších a velkých měst. Ve vyšší míře jsou mezi nimi zastoupeni ti, které zařazujeme do vyšších tříd podle socioekonomické klasifikace ( A,B,C1). Posluchači bez možnosti přístupu k internetu tvoří 55,6 % publika, mají v něm tedy převahu. Převažují mezi nimi ženy, lidé z věkových kategorií od 60 let výše, především se základním vzděláním, vyučeni, důchodci, z hlediska zařazení socioekonomické klasifikace spíše z nižších tříd – D, E1,E2. Deklarovaný přístup k internetu je tedy záležitostí segmentu publika, který není pro stanici typický ( i když v mnoha směrech pro stanici zajímavější). Pokud stanice zaměřuje komunikaci s publikem na internet , někdy i výhradně ( adresy webových stránek jako jediný možný způsob komunikace, internet jako zdroj dalších informací o tématu, které zaznělo ve vysílání, nabídka stahování pořadů, elektronická pošta, atp.), lze předpokládat, že tuto možnost může realizovat pouze menší část publika, jejíž složení nekoresponduje s profilem posluchačů stanice v uvedených sociodemografických charakteristikách. .
12
Přístup k internetu posluchačů ČRo 2 Praha (údaje v sloupcových %) ANO
NE Pohlaví respondenta
52,6
36,8
Muž
47,4
63,2
Žena Věk respondenta
1,2 2,5 10,1
12-19 let
0,7
20-29 let
1,1
30-39 let
13,9
2,2 3,3
40-49 let
27,2
50-59 let
26,3
60-69 let
18,7
11,3 37,4 44
70-79 let Vzdělání respondenta
16,1
35,2
Základní
27
38,8
Střední bez maturity
31,9
20,3
Střední s maturitou
25,1
5,7
Vysokoškolské Pracovní zařazení respondenta
34,4
10,1
Zaměstnanec
10,1
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
1,6
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
1,5
Nezaměstnaný
44,3
0,1 0 0,7 85,8
Důchodce (nepracující)
4,4
V domácnosti / rodičovská dovolená
2
1,5
Student / žák / učeň
2,2
Jiné
0,2
Neuvedeno
1,1
0
0
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
13,9
do 1.000 obyvatel
19,7
18,9
1.000 - 4.999 obyvatel
21
19,7
5.000 - 19.999 obyvatel
15,1
20.000 - 99.999 obyvatel
23,4
20,7
100.000 a více obyvatel Socioekonomická klasifikace - národní
23,5
A - nejvyšší
11,7
B
18,7
2,4 5,1 14,1
C1 C2
22
26,2
D
5,1 2,8 0,1
16,4
E1 E2 E3 - nejnižší
11,3 4,8
13
ČRo 5 Podíl častých návštěvníků internetu je výrazně pod hodnotami mezi uživateli v populaci a je ještě nižší než v případě publika ČRo 2 – Praha. Vyšší je naproti tomu podíl posluchačů, kteří možnost přístupu k internetu vůbec nevyužívají. Nižší než v populaci je podíl přístupu doma, v práci, přes mobil, ve škole i možnosti přístupu jinde. frekvence a místo připojení k internetu, veřejnoprávní stanice ČRo bez ČRo 4 - Rádio Wave a celá populace ČR deklarovaný přístup k internetu: 37% publika sloupcová %
0
10
4,9
Několikrát týdně
Několikrát za měsíc Asi 1x měsíčně Méně často
2,4 1,2
40
50
33,8
9,5
4
2,9
2,1 2,3
vp regionální
1,6 2
celá populace ČR
Vůbec Neuvedeno
30
10,5
Každý den nebo téměř každý den
Asi 1x týdně
20
7,8
12,3
2 0,7
Kde máte přístup k internetu? 10,8
V práci Ve škole
1,7
23
12,2 18,3
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
4,9
42
12,9 18,1
22,9
Potencionální uživatelé tvoří v publiku regionálního veřejnoprávního vysílání 37 %, což je nejnižší hodnota v porovnání s uvedenými stanicemi.Mezi uživateli je mírná převaha žen, jsou mladší, je mezi nimi vyšší zastoupení lidí se středoškolským, případně vysokoškolským vzděláním, lidí ekonomicky aktivních – zaměstnanců a podnikatelů. Celkem rovnoměrně jsou zastoupeni posluchači ze všech kategorií místa bydliště, poněkud vyšší je podíl obyvatel z měst od 20 tis. výše.Více zastoupeny jsou vyšší třídy socioekonomické klasifikace ( A,B,C1). Posluchači bez možnosti přístupu k internetu jsou v publiku v převaze, tvoří 63 %. Jsou mezi nimi zastoupeny ve vyšší míře ženy, věkové kategorie především od 60 let výše, důchodci, vyšší je podíl obyvatel nejmenších a malých obcí, nižší podíl obyvatel velkých měst. Ve vyšší míře lze tyto posluchače zařadit podle socioekonomické klasifikace do nižších tříd, resp. od třídy D dále. Uživatelé internetu v publiku regionálního veřejnoprávního vysílání jsou tedy v menšině a svým sociodemografickým profilem se od něj odlišují . I v tomto případě lze uvažovat o tom, že internet není každodenností pro většinu publika a nelze s ním zacházet jako s dominantním způsobem komunikace. Návštěvnost webových stránek stanic není argumentem pro omezování tradičních způsobů komunikace s posluchačem, návštěvníci stránek tvoří v tomto konkrétním případě pouze poměrně malou, specifickou část publika a nemusí se konec konců s publikem stanice ani překrývat.
14
Přístup k internetu posluchačů regionálních stanic ČRo bez ČRo 4 - Rádia Wave (údaje v sloupcových%) ANO
NE Pohlaví respondenta
48,9
43
Muž
51,1
57
Žena Věk respondenta
2,9
12-19 let
0
7,9
20-29 let
2,5
7,7
30-39 let
3,1
13,3
6,1
40-49 let
34,6
22,4
50-59 let
23,6
35,1
60-69 let
9,8
30,8
70-79 let Vzdělání respondenta
19
37,6
Základní
33,6
46,5
Střední bez maturity
35,1
13,1
Střední s maturitou
12,2
2,8
Vysokoškolské Pracovní zařazení respondenta
42,4
18,4
Zaměstnanec
7,8
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
1,2 2,2 38,6
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
1,5 0 3,2
Nezaměstnaný
73,9
Důchodce (nepracující)
2 3
V domácnosti / rodičovská dovolená Student / žák / učeň
2,8
Jiné
0
Neuvedeno
1,7 0 1 0,3
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
26,4
27,3
do 1.000 obyvatel
19,4
27,2
1.000 - 4.999 obyvatel
15,2
14,9
5.000 - 19.999 obyvatel 20.000 - 99.999 obyvatel
15,7
11,4
100.000 a více obyvatel Socioekonomická klasifikace - národní
9,8 8,6 19,5
A - nejvyšší
1,3
B
3
C1
9,2
C2
26,2
31,4
D
11,3
19,4
E1
3,7 0,6
10,7
E2 E3 - nejnižší
7
15
Pro možnost porovnání uvádíme informace o celoplošných komerčních stanicích. Frekvence 1 Častí (v podstatě denní) návštěvníci internetu jsou zastoupeni v publiku stanice menším podílem, frekventovanější je údaj o návštěvách několikrát v týdnu. Vyšší podíl než průměrná hodnota je u přístupu v práci, téměř vyrovnaný je podíl přístupu doma, přes mobil, o něco vyšší údaj o připojení jinde, nižší naproti tomu údaj o připojení ve škole. Frekvence a místo připojení k internetu, posluchači Frekvence 1 a celá populace ČR deklarovaný přístup k internetu: 63,9% publika
sloupcová %
0
5
10
15
20
25
30
Každý den nebo téměř každý den
45
3,7 4
Asi 1x týdně Několikrát za měsíc
3 2,9
Asi 1x měsíčně
2,6 2,3 2 2
posluchači Frekvence 1
8,8 7,8
Vůbec Neuvedeno
40
10,5 9,5
Několikrát týdně
Méně často
35 32,3 33,8
celá populace ČR
0,9 0,7
Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole
23 7,1
12,2 41 42
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
27,4
13,3 12,9 24,6 22,9
Možnost přístupu k internetu uvádí 63,9 % publika. Je mezi nimi vyšší podíl mužů, z hlediska věku jsou ve vyšší míře zastoupeny kategorie mladší, cca od 20 do 49 let. Výrazně vyšší je podíl posluchačů se středoškolským vzděláním, vyšší je podíl posluchačů s vysokoškolským vzděláním. Tuto část publika tvoří především zaměstnanci, případně podnikatelé, vyšší je i podíl studentů/žáků/učňů. Uživatelé jsou ve vyšší míře obyvateli měst od 20 tis. výše. Vyšší zastoupení mají lidé, kteří podle socioekonomické klasifikace můžeme zařadit do vyšších tříd – A, B, C1. Posluchači bez přístupu k internetu tvoří menší část publika, 36,1 %. Jsou mezi nimi ve vyšší míře zastoupeny ženy, lidé starší, cca od 50 let výše, s nižší úrovní vzdělání, vyšší je zastoupení důchodců. Nižší je jejich podíl mezi obyvateli největších měst a vyšší mezi obyvateli obcí malých, do cca 5.tis.., vyšší je jejich zastoupení v nižších třídách socioekonomické klasifikace( především D, E1).
16
Přístup k internetu posluchačů Frekvence 1 (údaje v sloupcových %) ANO
NE Pohlaví respondenta
54,1
44
Muž
45,9
56
Žena Věk respondenta
9
12-19 let
16,2
1,7 7,9
20-29 let
19,8
30-39 let
22
40-49 let
23,8
14,1 16,5 26,4
50-59 let
7
21
60-69 let
2,3
12,4
70-79 let Vzdělání respondenta
15,9
29,2
Základní
33,1
50,7
Střední bez maturity
39,9
17,3
Střední s maturitou
11,1
Vysokoškolské
2,7
Pracovní zařazení respondenta
57,5
44,5
Zaměstnanec
12,4
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
2,9
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
1,9 10,2
Nezaměstnaný
5,3 0,8 3,4 37,5
Důchodce (nepracující)
3,6
V domácnosti / rodičovská dovolená
10,1
Student / žák / učeň
1,3 0
Jiné Neuvedeno
4,4 0,6 2,2 1,3
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
17,8
do 1.000 obyvatel
18,4
1.000 - 4.999 obyvatel
17,9
22,3 21,4 17,9
5.000 - 19.999 obyvatel 20.000 - 99.999 obyvatel
21
17
100.000 a více obyvatel Socioekonomická klasifikace - národní
14,6
A - nejvyšší
8,4
B
19,2
C1
1,4 3,7 11,1
C2
23,8
26,2
D
8,4
18,6
E1
2,8 1,8
E2 E3 - nejnižší
9,1 6,6
17
Rádio Impuls. Posluchači této stanice, uživatelé internetu, patří především mezi ty časté. Výrazně vyšší než v populaci je podíl přístupu k internetu doma, v práci, vyšší je podíl přístupu jinde a přes mobil. Nižší je údaj o připojení ve škole. Pro uživatele internetu v publiku Rádia Impuls podobně jako v případě Frekvence 1 je zřejmě internet přístupný jak doma, tak v zaměstnání, můžeme uvažovat o tom, že do značné míry představuje součást každodenní rutiny. Frekvence a místo přístupu k internetu, posluchači Rádia Impuls a celá populace deklarovaný přístup k internetu: 73,5 % publika 0
sloupcová %
10
20
30
Každý den nebo téměř každý den
33,8
Několikrát týdně
9,5
Několikrát za měsíc
2,7 2,9
Asi 1x měsíčně
2,9 2,3 2
60
11,4
2,7 8,3 7,8
Vůbec Neuvedeno
50 40,9
4,2 4
Asi 1x týdně
Méně často
40
posluchači Rádia Impuls celá populace ČR
0,3 0,7
Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole
32,7
23 9,3
12,2
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
42 12,9
50,7
18 22,9
26
V publiku tvoří uživatelé internetu 73,5 %, jsou to ve vyšší míře muži, lidé především z kategorií mezi cca 20 – 49 lety, se středoškolským, případně vysokoškolským vzděláním, lidé ekonomicky aktivní – zaměstnanci, podnikatelé, dále studenti/žáci/učni. Vyšší je zastoupení lidí, které lze zařadit do nejvyšších tříd socioekonomické klasifikace( A,B,C1). Mezi posluchači bez přístupu k internetu, kteří tvoří 26,5 %, je vyšší podíl mužů, vyšší měrou jsou zastoupení lidé od 50 let výše, s nižším než středoškolským vzděláním, vyšší je podíl důchodců,vyšší je zastoupení obyvatel nejmenších obcí a nižší podíl obyvatel největších obcí od 100 tis. Vyšší je podíl v nižších třídách socioekonomické klasifikace.
18
Přístup k internetu posluchačů Rádia Impuls (údaje v sloupcových %) ANO
NE Pohlaví respondenta
54,5
53
Muž
45,5
47
Žena Věk respondenta
10,1
12-19 let
20,6
2,7 18,2
20-29 let
26,1
20,2
30-39 let
22,4
15,9
40-49 let
16,7
24,1
50-59 let
3,7
14,3
60-69 let
0,4
70-79 let
4,6
Vzdělání respondenta
16,2
23,4
Základní
33,3
58,1
Střední bez maturity
37,8
16,3
Střední s maturitou
12,7
Vysokoškolské
2,2
Pracovní zařazení respondenta
58,6
50,5
Zaměstnanec
12,5
8,6
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
3,7
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
2,6
Nezaměstnaný
5,7
0,8 4,5 24,4
Důchodce (nepracující)
4,9
7,3
V domácnosti / rodičovská dovolená
10,9
Student / žák / učeň
1,1 0
Jiné Neuvedeno
1,7 1,7 0,7
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
17,1
28,4
do 1.000 obyvatel
21,7
29
1.000 - 4.999 obyvatel
19
12,3
5.000 - 19.999 obyvatel 20.000 - 99.999 obyvatel
19,2
100.000 a více obyvatel
6,2
Socioekonomická klasifikace - národní
14,5 7,6 17,4
A - nejvyšší
2,3
B
1,7
C1
11,3
C2
26,6
28,7
D
9,5
20,6
E1
2,8 2
E2 E3 - nejnižší
8,2 7,1
19
Evropa 2 Publikum této stanice je ve srovnání s ostatními zde uvedenými odlišné svým věkovým složením. Převaha posluchačů je v kategoriích do 39 let, v těchto věkových skupinách je také těžiště uživatelů internetu. Uživatelé internetu publika Evropy 2 patří především k častým návštěvníkům, výrazně nižší než v populaci je i podíl těch, kteří tuto možnost nevyužívají. Nejvyšší je podíl možnosti přístupu doma, vyšší než v populaci v práci, adekvátně věku také ve škole, dále prostřednictvím mobilu, případně jinde. Frekvence a místo připojení k internetu, posluchači Evropy 2 a celá populace ČR deklarovaný přístup k internetu: 84,7 % sloupcová %
0
10
20
30
40
Každý den nebo téměř každý den 9,5
Asi 1x týdně
4
70
12,3
5,8
3,5 2,9
Asi 1x měsíčně
2,1 2,3
Méně často
2,5 2 3,4
Vůbec Neuvedeno
60 55
33,8
Několikrát týdně
Několikrát za měsíc
50
posluchači Evropy 2 celá populace ČR
7,8
0,2 0,7
Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole
23
30,8 29,8
12,2
Doma Kdekoliv přes mobil Jinde
42 12,9
60,4
24,5 22,9
31,7
Posluchači stanice s možností přístupu k internetu tvoří 84,7 % publika, což je nejvyšší údaj při porovnání s ostatními celoplošnými stanicemi. Vyšší je podíl mužů, akcentovány jsou věkové kategorie především do 29 let. Vysoký je podíl lidí se základním a středoškolským vzděláním, vyšší je i zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Charakteristikou této skupiny je vysoký podíl studentů, žáků a učňů, další skupinou s vysokým podílem jsou zaměstnanci, vyšší je i podíl podnikatelů. Patří sem spíše obyvatelé měst, nejvyšší je podíl posluchačů z měst od 100 tis. výše. Ve vyšší míře jsou zastoupeni lidé, kteří jsou zařazení do nejvyšších tříd podle socioekonomické klasifikace ( A, C1). Publikum bez možnosti přístupu k internetu tvoří pouze velmi malou část, 15,3 %. Jsou to ve vyšší míře muži, více jsou zastoupeny kategorie od 30 let, lidé se středním vzděláním bez maturity nebo vyučení. Vyšší je podíl zaměstnanců, výrazně nižší podíl studentů/žáků/učňů, poněkud vyšší je podíl lidí z malých obcí. Evropa 2 má tedy v publiku převahu častých uživatelů internetu . Lze předpokládat, že i komunikace stanice prostřednictvím internetu má velkou šanci na úspěch. Ani v tomto případě ale nelze zcela ztotožnit posluchače s návštěvníky jejích webových stránek.
20
Přístup k internetu posluchačů Evropy 2 (údaje v sloupcových %) ANO
NE Pohlaví respondenta
53,4
52
Muž
46,6
48
Žena Věk respondenta
32
14,7
12-19 let
34,5
30,6
20-29 let
17,8 11,1 4,2
30-39 let
19
40-49 let
18,6 10,5
50-59 let
0,4 0,1
5,4
60-69 let 70-79 let
1,3
Vzdělání respondenta
33,1
24,6
Základní
25,5
53
Střední bez maturity
33,1
21,8
Střední s maturitou
8,3
Vysokoškolské
0,5
Pracovní zařazení respondenta
46,2
60,1
Zaměstnanec
7
4,5
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců
2,7
Soukromý podnikatel se zaměstnanci
2,4
Nezaměstnaný
0,8 4,1
0,4 3,1 10
Důchodce (nepracující)
7,8
V domácnosti / rodičovská dovolená
36
12,8
Student / žák / učeň
0,9 0
Jiné Neuvedeno
1 0,4
Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu
14,6
20,9
do 1.000 obyvatel
15,8 17
1.000 - 4.999 obyvatel
18
5.000 - 19.999 obyvatel
18,7
20.000 - 99.999 obyvatel
28,6
17,9
100.000 a více obyvatel Socioekonomická klasifikace - národní
14,3
A - nejvyšší
6,9 19
B C1
4,3 2,3 10
C2
27,1
34,3
D
9,3
16,6
E1
3,1 1,7
E2 E3 - nejnižší
10,9 6,1
21
Shrnutí: Vybavenost počítači a počet uživatelů internetu stále stoupá. Internet jako další elektronické médium některé z funkcí médií tradičních – tisku, rozhlasu, televize – nejen doplňuje, ale i přebírá. (V případě rozhlasu obecně lze uvažovat o posílení kulisového poslechu a postupné oslabování funkce informační právě ve prospěch internetu). Rozšiřují se možnosti připojení k internetu, stoupá jeho mobilita. Zatímco před několika lety byl přístup k internetu typičtější pro pracovní prostředí, v současnosti již převažuje deklarovaná možnost přístupu k internetu doma a nárůst zaznamenáváme u výzkumem sledovaného údaje o připojení prostřednictvím mobilního telefonu. Internet je zdánlivě běžnou součástí každodenního všedního života a tato skutečnost vstupuje i do komunikace mezi lidmi a institucemi. Ještě nedávno bylo využívání internetu typické především pro nejmladší populaci, v současnosti se stává součástí pracovního dne i volného času také v generaci střední. Uživatelé internetu se ale stále ještě liší od běžné populace České republiky.V převaze jsou mezi nimi muži, věkové kategorie s dominancí 20 – 39 letých, výrazně nižší je zastoupení nejstarších kategorií od 60 let výše. Uživatelé mají častěji středoškolské a vysokoškolské vzdělání, téměř čtvrtinu ale tvoří i lidé se vzděláním základním, což jsou především ti nejmladší - žáci, učni, studenti. Vyšší je i zastoupení městského obyvatelstva. Podrobnější analýzy dokládají, že podstatnou roli v tom zda a jakým způsobem lidé internet využívají, má věk. Pro nejmladší věkové skupiny je internet do značné míry běžným komunikačním médiem, které přebírá i funkce tradičních elektronických médií, rádia a televize, tiskových médií, umožňuje komunikaci „slovem i obrazem“ (email, kamery, ISQ) a nabízí řadu dalších. Pokud lidé těchto věkových kategorií potřebují informace, stává se internet jedním z prvních a někdy i hlavních zdrojů. (Lze na něm najít údaje pro školní výuku, rozvrh, prostřednictvím internetu na některých školách probíhá zápis, atp.). Internet plní jak informační, tak zábavnou funkci, slouží podle potřeby a situace. Střední a starší generace daleko více akcentuje praktickou stránku – vedle již zřejmě standardního využívání elektronické pošty sem patří především hledání informací pro osobní potřebu, pro zaměstnání, o zboží a službách, zpravodajství ( stranou se s rostoucím věkem dostávají hry, stahování programů, videa, hudby, chat). Možnost a schopnost internet využívat tito lidé často získali na svých pracovištích, pouze část z nich má potřebu zajistit si připojení k internetu i doma. Je třeba respektovat, že tak jako se liší tyto dvě skupiny uživatelů, tak existují i lidé, kteří internet využívají v omezené míře, i lidé, kteří k němu nemají přístup a často nemají ani možnost tento přístup získat v budoucnu. Vedle doposud stále ještě poměrně vysoké finanční náročnosti hrají roli i bariéry spojené s nedostatkem motivace, zájmu, příležitosti. Rozhlasové stanice stejně jako stanice televizní v současnosti využívají možnosti internetu. Většina má své webové stránky, které slouží jak pro propagaci stanic a jejich vysílání, tak pro komunikaci s posluchači. Klasické poštovní spojení je doplňováno nebo nahrazováno alternativní elektronickou poštou, k telefonní pevné lince vedle mobilního telefonu přibylo ISQ. Tyto změny probíhají velmi rychle a do značné míry mění dřívější způsob komunikace posluchače s jeho oblíbenou stanicí.
22
Publika rozhlasových stanic mají svá specifika díky zaměření na určité cílové skupiny. S tím souvisí i specifika sociodemografické skladby. Především ta se promítají do toho, jací posluchači a v jaké míře patří k uživatelům internetu a jsou schopni tento způsob komunikace využívat. Důležité je si uvědomit, že návštěvníci webových stránek nemusí být totožní s posluchači, případně i to, že uživatelé internetu tvoří určitou, někdy většinovou, někdy menšinovou část publika stanice. V daném případě jsme se zaměřili na publikum dvou největších veřejnoprávních stanic, ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha a na publikum regionálního veřejnoprávního vysílání jako celku. Obdobné informace jsme analyzovali i u publik celoplošných soukromých stanic – Frekvence 1, Rádia Impuls a Evropy 2. Z analýz i porovnání jednotlivých publik vyplývá, že z hlediska přístupu k internetu jsou mezi nimi výrazné rozdíly. Ty souvisí v prvé řadě s věkovou strukturou posluchačů. Nejmarkantnější je to u publika ČRo 5 a ČRo 2 – Praha, kde podíl lidí s deklarovaným přístupem k internetu je výrazně pod hodnotami ostatních stanic a nižší než u průměru v populaci. Od publika těchto stanic se odlišuje sociodemografický profil uživatelů, mezi kterými jsou v převaze muži, lidé z mladších věkových kategorií, vzdělanější, spíše městské obyvatelstvo. Deklarovaný přístup k internetu je tedy záležitostí segmentu publika, který není pro tyto stanice typický. Stranou zůstávají především ženy, lidé starší, tedy ti, kteří jsou v publiku ve většině. Poněkud jiná je situace v publiku ČRo 1 – Radiožurnál. Uživatelé internetu jsou v tomto publiku zastoupeni ve vyšší míře než v populaci, možnost přístupu k internetu diferencuje publikum z hlediska věku ve prospěch „mladších „ posluchačů, ve prospěch vyšších a nejvyšších vzdělanostních kategorií, ve prospěch obyvatel měst, ve prospěch vyšších tříd socioekonomické klasifikace. Nejmarkantnější jsou rozdíly při porovnání s publiky tří celoplošných soukromých stanic. Ve všech třech jsou uživatelé v převaze, nejvyšší je jejich podíl v publiku Evropy 2. U publika Frekvence 1 a Rádia Impuls mezi uživateli převažují muži, lidé z mladších věkových kategorií , lidé vzdělanější, ekonomicky aktivní, spíše městské obyvatelstvo. V případě Evropy 2 je mezi uživateli vyšší podíl mužů, akcentovány jsou především věkové kategorie do 29 let, což je zároveň i specifikum publika stanice. Charakteristikou uživatelů je jednak vysoký podíl studentů, žáků a učňů, tedy lidí s nízkým stupněm dosaženého vzdělání, další skupinou s vysokým podílem jsou zaměstnanci, vyšší je i podíl podnikatelů, lidé se vzděláním středoškolským a vysokoškolským. Patří sem spíše obyvatelé měst, nejvyšší je podíl posluchačů z měst od 100 tis. výše. I v publiku této stanice jsou posluchači, kteří přístup k internetu nemají nebo internet nevyužívají, tvoří ale velmi malou část. Jsou to spíše lidé o něco starší, častěji lidé z malých obcí. Shrneme-li, podíl uživatelů internetu mezi posluchači uvedených stanic se liší. Liší se i možnost stanic zasáhnout prostřednictvím internetu právě své posluchače. Především u veřejnoprávních stanic je třeba respektovat, že uživatelé jsou v publiku zastoupeni nižším podílem než je tomu u soukromých stanic. Tomu by měla být přizpůsobena i forma komunikace s posluchači. Především u regionálního veřejnoprávního vysílání a u ČRo 2 – Praha jsou uživatelé v menšině a liší se sociodemografickým profilem od publika stanic. V případě ČRo 1 – Radiožurnál je
23
podíl uživatelů podstatně vyšší, i v tomto publiku ale existuje poměrně velká část bez možnosti internet využívat .
24