Z Á K L A D N Í Š K O L A Z B O R O V I C E , okres Kroměříž, příspěvková organizace Sokolská 211, 768 32 Zborovice, tel. 573 369 102, mobil 606 624 119, IČO 70 839 425, www.zszborovice.cz,
[email protected]
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY pro školní rok 2012 - 2013
Zborovice 2012
Obsah 01. Personální zastoupení 02. Výchozí dokumenty 03. Cíle preventivního programu 04. Oblasti prevence 05. Postupy a metody prevence 06. Primární prevence v rámci jednotlivých tříd a předmětů 07. Výstupy prevence 08. Řízení a realizace preventivních aktivit 09. Personální zajištění prevence 10. Spolupráce s vnějšími subjekty 11. Přehled subjektů prevence v oblasti rizikového chování 12. Volnočasové aktivity žáků 13. Rámcový časový harmonogram 14. Program proti šikanování 15. Postupy při řešení jednotlivých druhů rizikového chování 16. Měření efektivity MPP 17. Hodnocení plnění MPP
1
1. Personální zastoupení Ředitelka školy:
Mgr. Marcela Hanáková
Zástupce ředitelky školy:
Mgr. Jiří Jablunka, DiS.
Výchovná poradkyně:
Mgr. Lenka Sakařová
Metodička prevence:
Mgr. Lenka Beranová konzultační hodiny: pondělí 730 – 815, dále dle dohody e-mail:
[email protected]
Třídní učitelky: 1. ročník
Mgr. Helena Krejčířová
2. ročník
Mgr. Iva Badanková
3. ročník
Mgr. Romana Cherynová
4. ročník
Mgr. Ladislava Dvořáková
5. ročník
Mgr. Lenka Sakařová
6. ročník
Mgr. Jana Kloudová
7. ročník
Mgr. Lenka Beranová
8. ročník
Mgr. Jana Janáčová
9. ročník
JUDr. Irena Boukalová
Netřídní učitelé: Mgr. Iva Hamadová Bc. Martin Kučera Ing. Petr Kovář Mgr. Jan Lisowski Vychovatelky školní družiny: 1. oddělení : Marcela Vaňáková 2. oddělení: Asistentky pedagoga:
Iva Ludíková Marta Koplová – 7. ročník Iva Ludíková – 3. ročník Romana Solařová – 5. ročník
2. Výchozí dokumenty Preventivní program je hlavním nástrojem prevence ve škole. Vychází z platných dokumentů, vyhlášek MŠMT a dalších zákonů vztahujících se k problematice prevence rizikového chování.
2
3. Cíle preventivního programu ► Zvyšování sociálních dovedností - je nutné napomáhat žákům rozvíjet sociální dovednosti, aby se dokázali orientovat v sociálních vztazích, aby cítili odpovědnost za své chování a i v náročnějších situacích si uvědomovali možné důsledky svého chování. ► Posilovat komunikační dovednosti - zvyšovat schopnost žáků řešit, popřípadě se vyrovnávat s problémy a konflikty, umět požádat jasně a vhodně o pomoc, adekvátně reagovat na nejrůznější podněty , na kritiku, zátěžové situace. ► Vytvářet pozitivní a bezpečné školní klima - nabídnout bezpečné prostředí, které bude rozvíjet a zvyšovat jejich sebevědomí a posilovat jejich schopnost se vyrovnat s neúspěchem. ► Vychovávat ke zdravému životnímu stylu - téma doplňující učivo v různých předmětech. ► Poskytovat informace, kde hledat pomoc při problémech spojených s užíváním drog. ► Zvyšovat důvěru v učitele a ostatní pedagogické pracovníky. ► Důsledně potírat kuřáctví a rizikové chování − předejít používání návykových látek, − posunout setkání s návykovými látkami do pozdějšího věku, kdy je psychika dospívajícího relativně odolnější a vyspělejší, − snížit nebo zastavit experimentování s návykovými látkami, − zabránit projevům xenofobie a rasismu, − snížit projevy šikany, − předcházet vzniku gamblerství. ► Vhodně a kvalitně informovat žáky i rodiče – o rizikovém chování a dalších problémech, – o možnosti jednat s metodikem prevence, výchovným poradcem, jednání s třídním učitelem je samozřejmostí, ať už telefonicky, osobně nebo emailem. ► Zaměřit se na spolupráci škola – rodina – realizovat ji jednak formou pravidelných třídních schůzek, jednak formou individuálního jednání s rodiči v případě jakéhokoliv problému. ► Vytvořit nabídku volnočasových aktivit – volnočasové aktivity společenského i sportovního rázu fungují na škole již řadu let – žáci jsou informováni o volnočasových aktivitách organizovaných ve škole
3
4. Oblasti prevence Prevence rizikového chování u žáků zahrnuje především aktivity v těchto oblastech: a) násilí a šikanování b) záškoláctví c) kriminality, delikvence, vandalismu a jiných forem násilného chování d) ohrožení mravnosti a mravní výchovy mládeže e) xenofobie, rasismu a antisemitismu f) g) h) i) j)
užívání návykových látek kouření a pití alkoholu patologického hráčství sexuálního zneužívání dětí syndromu týraných a zneužívaných dětí
5. Postupy a metody prevence Jako optimální vyučovací postupy v oblasti prevence rizikového chování jsou: a) projektové vyučování b) diskuse a besedy s odborníky c) simulační hry d) brainstorming e) dramatizace a hraní rolí f) nácviky verbální a neverbální komunikace g) výtvarné zpracování problému aj.
6. Zapracování konkrétních témat prevence do vzdělávacího procesu Explicitní programy práce s jednotlivými tématy rizikového chování patří do kurikula výchovy ke zdravému způsobu života na školách a ve školských zařízeních. Zkušený pedagog dokáže konkrétní témata prevence uplatnit v jakémkoliv předmětu. Lze ji zařadit do různých částí osnov a učebních plánů. Klíčové vyučovací oblasti jsou: a) oblast zdravého životního stylu – výchova ke zdraví, osobnostní výchova, osobní a duševní hygiena, výživa, pohybové aktivity… b) oblast společenskovědní – formy komunikace, sociální dovednosti a kompetence… c) oblast přírodovědná – biologie člověka, fyziologie, chemie…
4
d) oblast výchovy k občanství a výchovy ke zdraví… e) oblast sociálně právní – právní aspekty rizikového chování, postoj společnosti k společensky nežádoucím jevům, práva dítěte apod.
Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech: Společenská výchova
Prvouka
Výchova ke zdraví
Výtvarná výchova
Výchova k občanství
Tělesná výchova
Přírodopis
Chemie
Přírodověda
Český jazyk
Vlastivěda Prevence rizikového chování je součástí platných učebních osnov a je zahrnuta do schválených Standardů základního vzdělávání, které obsahují i výchovu ke zdravému životnímu stylu. Je třeba, aby různé aspekty preventivního působení byly mezipředmětově koordinovány. Samostatnou a obsáhlou kapitolu školní práce, kam je vhodné prevenci začlenit, tvoří aktivity mimo vyučování – zájmové vyučování, diskusní kluby, kurzy a kroužky, družina, ale i výlety a exkurze.
7. Výstupy prevence 1. stupeň: Děti na prvním stupni mají většinou velmi dobrý vztah k třídnímu učiteli, uznávají jeho autoritu, napodobují ho. Proto již sama osobnost, příklad chování třídního učitele je prevencí. Ve výuce se žáci setkávají s problematikou nežádoucích jevů v prvouce, přírodovědě, českém jazyce (vyprávění, sloh, dramatická výchova) apod.
Během prvního stupně by žáci měli získat tyto kompetence a znalosti: 1. – 3. ročník: -
komunikovat správně s vrstevníky i dospělými
-
rodinu chápat jako zázemí a útočiště
-
mít základní zdravotní návyky (výživa, hygiena, spánek, cvičení)
-
dokázat pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků
5
-
znát jednoduché způsoby odmítání návykových látek
-
znát hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu
-
mít vědomosti jak udržovat zdraví a o zdravém životním stylu
-
mít základní právní povědomí v oblasti rizikového chování
4. – 5. ročník: -
mít povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě
-
znát činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl
-
podrobně znát zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví
-
znát zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog
-
umět komunikovat se službami poskytujícími poradenskou pomoc
-
umět pojmenovat základní mezilidské vztahy
-
umět rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti
-
vědět na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva
-
mít povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých (fyzické ubližování, násilí, zastrašování, vyhrožování aj.), je protiprávní
-
umět správně organizovat svůj volný čas
-
rozlišovat mezi léky a léčivými přípravky a návykovými látkami
-
umět definovat drogu a její nebezpečí, včetně alkoholu a tabáku
-
znát základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky
2. stupeň: Práce na druhém stupni je velmi důležitá, ale i obtížná. Dospívající jsou již kritičtí k autoritám a o to více je důležitý postoj, který svým jednáním vyjadřují učitelé. Náročná je koordinace mezi předměty, tak aby žáci nebyli problematikou rizikového chování přesyceni, případně nedošlo k opačnému než žádanému efektu. Důležité je vzbudit přirozený zájem o problematiku a učení se dovednostem jako je diskuse, respektování názoru druhých, týmová spolupráce, asertivita,…
Během druhého stupně by žáci měli prohloubit a získat tyto kompetence a znalosti: 6. – 9. ročník: - znát význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý životní styl a zdraví - respektovat odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám, tolerovat odlišnosti 1
-
znát a uplatňovat vhodné způsoby řešení neshod se spolužáky, spory řeší nenásilným
-
způsobem znát vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích
-
umět spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly
-
znát významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí
-
znát činnost důležitých orgánů právní ochrany občanů
-
uvědomovat si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy
-
umět chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve složce fyzické, duchovní, sociální
-
umět zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky
-
umět vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví vědět, co je podstatou zdravého životního stylu a snaží se o jeho realizaci znát pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny vědět, že zneužívání dítěte je trestné umět diskutovat o rizicích zneužívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek vědět, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou využít komunikovat se specializovanými službami (linky důvěry, krizová centra) zvládat účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneužívání apod.) a správně se rozhodovat v situacích vlastního nebo cizího ohrožení, pochopit osobní a společenskou zodpovědnost odmítat projevy brutality a násilí, také zprostředkované médii a umí o nich diskutovat pojmenovat základní návykové látky, znát jejich účinky na organismus umět odmítnout, znát kontaktní místa pro problematiku závislostí, rozpoznat propagaci návykových látek orientovat se v problematice sexuální výchovy, znát kontaktní místa zvládat základní sociální dovednosti včetně komplikací ve vztazích k druhým lidem, včetně blízkých
-
-
kriticky myslet a správně rozhodovat
8. Řízení a realizace preventivních aktivit Za realizaci Preventivního programu školy zodpovídá školní metodička prevence, která koordinuje činnost jednotlivých učitelů a vychovatelů. Metodička spolupracuje s výchovnou poradkyní, třídními učitelkami a ostatními pedagogy, dále s KPPP a dalšími odborníky, institucemi a organizacemi, které se podílejí na realizaci minimálního preventivního programu školy (viz. bod 10). Jednotlivé oblasti prevence jsou průběžně zařazovány do některých vzdělávacích oborů (viz. bod 6, 13). V letošním školním roce budeme pokračovat v realizaci hodin Společenské výchovy, 2
které dávají TU prostor pro zařazování témat primární prevence, pravidelnou práci s třídním kolektivem, monitorování vztahů v třídním kolektivu apod. V rámci tohoto předmětu budou také v každém ročníku vytvořena pravidla třídy. V tomto školním roce by se měly uskutečnit kurzy OSV - adaptační kurzy žáků 1. ročníku 6. ročníku pod vedením TU a MP. Dále se pedagogové podílejí na realizaci preventivních aktivit ve škole tím, že monitorují vztahy v třídních kolektivech, podchycují projevy rizikového chování, pořizují o případných zjištěních a jednáních týkajících se rizikového chování písemné záznamy, které jsou zakládány, předávány MP a na jejich základě dochází k dalším jednáním a řešením rizikového chování. Ve škole také fungují pravidelné pedagogické dohledy v prostorách školy, které rovněž přispívají k zajištění bezpečného klimatu. V letošním školním roce bychom chtěli opět zažádat o dotaci na projekt prevence na MŠMT, který bude v případě schválení čerpán v kalendářním roce 2013 a z něhož budou hrazeny některé preventivní aktivity.
9. Personální zajištění prevence Výchovná poradkyně Výchovná poradkyně koordinuje společně s metodičkou prevence aktivity školy v oblasti prevence. Aktivně nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými. Učitelé informují výchovnou poradkyni o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole žákem, krádežích ve třídách apod. Výchovná poradkyně spolu s metodičkou prevence navrhuje opatření, navrhuje ředitelce školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí, apod.). Konzultuje problémy s odbornými pracovišti. Metodička prevence Metodička prevence společně a ostatními pedagogy spoluvytváří preventivní program, podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s výchovnou poradkyní, s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti. 3
Koordinuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci preventivního programu. Standardní činnosti MP: A) Metodické a koordinační činnosti 1. Koordinace tvorby a kontrola realizace minimálního preventivního programu školy. 2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalšího rizikového chování. 3. Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.). 4. Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. 5. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců, prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti. 6. Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence rizikového chování. 7. Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování. 8. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. 9. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.
B) Informační činnosti 1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy. 4
2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností. 3. Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování (orgány státní správy a samosprávy, SVP, poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci).
C) Poradenské činnosti 1.Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli). 2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikového chování ve škole. 3. Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.
Pedagogové Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických poradách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Spolupracují s metodičkou prevence a výchovnou poradkyní, podávají jim informace o problémových vztazích ve třídách, projevech rizikového chování apod. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace.
Ředitelka školy Sleduje efektivitu prevence rizikového chování. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod.
5
Požadavky metodičky prevence na pedagogické pracovníky: ► všichni pedagogičtí pracovníci se budou podílet na tvorbě preventivního programu školy a seznámí se s platným preventivním programem, ►pedagogičtí pracovníci budou hlásit metodičce prevence: – podezření na alkohol, drogu, kouření nebo zjištění jejich požití, –pokus o krádež, krádež, výtržnosti (i další přestupky proti školnímu řádu), – podezření na záškoláctví, zvýšené množství absence, prokazatelné záškoláctví, - násilné jednání žáků, fyzické ubližování, vyhrožování apod., - problémové vztahy v třídních kolektivech, - další rizikové chování, ► pedagogičtí pracovníci pořizují písemné záznamy o jednáních týkajících se problematiky rizikového chování a zakládají je, následně předávají metodičce prevence (viz vyhláška o školských poradenských službách), ► třídní učitelky seznámí žáky a jejich zákonné zástupce s obsahem činnosti metodičky prevence a s minimálním preventivním programem školy, ► třídní učitelky seznámí žáky a jejich zákonné zástupce se školním řádem a sankčním řádem, ► učitelé jednotlivých předmětů zařazují témata preventivního programu školy do časových plánů, ► vychovatelky školní družiny rovněž seznamují děti s tématy týkajícími se preventivního programu školy. Vzdělávání Hlavní podíl na dalším rozvíjení znalostí a dovedností související s prevencí rizikového chování spočívá v samostudiu všech učitelů školy. Pro pedagogy je metodickým pomocníkem školní metodička prevence, která pro ně vyhledává informace a podněty. Pedagogové se v rámci svých možností zúčastní aktivit zaměřených na protidrogovou prevenci a prevenci rizikového chování. Školní metodička prevence se bude sebevzdělávat v rámci různých nabízených DVPP týkajících se problematiky rizikového chování a činnosti školního metodika prevence.
10. Spolupráce s vnějšími subjekty Škola spolupracuje s obecními úřady daného regionu, KPPP Zlín – pracoviště Kroměříž, Policií ČR, orgány péče o mládež, občanským sdružením Madio, se sdružením rodičů a přátel školy
6
Klapka, o. s., s místním Sborem Dobrovolných hasičů Zborovice, se sportovními organizacemi TJ Pilana Zborovice a TJ Sokol Zborovice a s dalšími občanskými sdruženími ve Zborovicích. Některé formy spolupráce: Akce realizované Policií ČR – preventivně informační skupina, HZS Zlínského kraje - Hasík, občanského sdružení Madio – preventivní programy (bloky – 3. setkání), prezentace záchranářské práce, besedy zaměřené na problematiku rizikového chování. Akce jsou zařazovány dle aktuální nabídky.
11. Přehled subjektů prevence v oblasti rizikového chování Kontaktní místa KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Kroměříž Jánská 197, Kroměříž 767 01, email:
[email protected]
OKRESNÍ METODIČKA PREVENCE při KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Kroměříž Jánská 197/9, Kroměříž 767 01 Mgr. Irena Grodová, tel: 575 570 564 , 731 04 83 06
STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE ( SVP ) Husovo nám. 229, Kroměříž 767 01, tel. 573 / 33 33 33 e-mail:
[email protected]
SPEKTRUM PREVENTIVNÍCH PROGRAMU PRO DĚTI A MLÁDEŽ o.s. Husovo nám. 229, Kroměříž 767 01 tel. 573 / 33 13 86, e-mail:
[email protected] Kontaktní centrum „ PLUS „ Ztracená 64, Kroměříž 767 01, tel. 573 / 33 65 69 e-mail:
[email protected]
AMBULATNÍ CENTRUM PRO RODIČE A DĚTI ( ACRD ) Nám. Míru 3287, Kroměříž 767 01 MUDr. Elena Kašparová, (573/ 33 10 01 )
7
AT ORDINACE - KROMĚŘÍŽ Nám. Míru 3287, Kroměříž 767 01, (573/ 33 87 87 ) MUDr. Josef Eim , privátní psychiatrická ambulance
AT ORDINACE HOLEŠOV Nám. Sv. Anny 1030, 769 01 Holešov ,( 573 / 39 61 78 ) MUDr. Ošťádalová , privátní psychiatrická ambulance
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZLÍNSKÉHO KRAJE - detaš. pracoviště KM Oddělení podpory zdraví, Havlíčkova 13, Kroměříž 767 01 p. Osinová, p. Wiedermanová, (573/ 33 92 79)
RODINNÁ A MANŽELSKÁ PORADNA při OÚSS KM Kroměříž 767 01 Mgr. Anna Raková, (573/ 34 01 31)
MěÚ - ODDĚLENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŽE (OSPOD) Odd. sociálních věcí OkÚ KM, Husovo nám.4, Kroměříž 767 01 tel. 573/ 32 14 15
POLICIE ČR OŘ PČR Březinova 2819, Kroměříž 767 01, 974 67 52 07 Ing. Barbora Balášová , policejní inspektor PIS ( preventivně informační skupina )
MĚSTSKÁ POLICIE Kroměříž Velké náměstí 33/11, Kroměříž 767 01, tel.( 573 32 12 31 ) ústředna: 573 32 12 31 e-mail: m.policie-zastupce@město-kromeriz.cz
JASPIS o.s. - nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (klub, přednášky, poradenství) Moravcova 430/16, Kroměříž 767 01
[email protected]
8
OBECNÍ ÚŘAD ZBOROVICE Hlavní 37, 768 32 Zborovice tel. 573 369 101
[email protected] www.obeczborovice.cz
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM F. Vančury 3695, 767 01 Kroměříž tel. 573 345 236, 774 342 238
[email protected] , www.msazskm.cz/spc.html
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ MADIO Kvítková 3687 , Zlín 760 01 Preventivní programy: telefon 790 347 646, e-mail:
[email protected]
MŠMT - ODBOR SPECIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, PREVENCE A INSTITUCIONÁLNÍ VÝCHOVY - 27 Mgr. Renata Ježková, ředitelka odboru - tel.: +420 224 398 229 sekretariát odboru - tel.: +420 234 811 209 Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 e-mail:
[email protected]
ÚŘAD PRÁCE Erbenovo nábřeží 4251/2c, 767 01 Kroměříž tel. 573 311 111
[email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/km_info/sz
Webové stránky www.drogovaporadna.cz www.drogy-info.cz www.drogy.netwww.odrogach.cz www.dropin.czwww.sananim.cz www.prevcentrum.czwww.pobavme-se-o-alkoholu.cz
9
Telefonické krizové linky Linka důvěry (nonstop provoz) 573 331 888 Linka "Vzkaz domů" (nonstop provoz) 800 111 113 (zdarma jen z pevné linky) Linka bezpečí (nonstop provoz, zdarma z celé ČR), 800 155 555 Národní linka pomoci AIDS (zdarma, PO - Pá 13 - 08) 800 144 444
12. Volnočasové aktivity žáků Dětem jsou nabízeny na škole volnočasové aktivity společenského i sportovního rázu tradičně již několik let. Žáci jsou informováni o volnočasových aktivitách organizovaných ve škole prostřednictvím letáčku. Nabídka je pestrá. Zájem žáků však zdaleka není takový, jak by se dalo očekávat. Pravidelně se hlásí více děti na 1. stupni. Žáci školy se budou pod vedením učitelů podílet i na soutěžích vyhlašovaných MŠMT i jinými subjekty. Jde zejména o soutěže literární, výtvarné, pěvecké, sportovní apod. Žáci se budou podílet na přípravě projektových dnů, vybraní zájemci z 4. – 9. ročníku se zúčastní družebního setkání se ZŠ Š. Moyzesa Tesárské Mlyňany (Slovensko). V mimoškolních aktivitách jsou žáci zapojeni do zájmových a sportovních organizací v obcích, mnozí navštěvují ZUŠ v Kroměříži a ve Zdounkách. Jednotlivci se zúčastní prázdninového dětského tábora pořádaného Pionýrem Zborovice, ale také dalšími organizacemi.
13. Rámcový časový harmonogram (v některých předmětech) Ročník
Předmět prvouka
Moje rodina - rodinné vztahy, chování a soužití lidí Péče o zdraví Osobní bezpečí Škola - vztahy ve třídě, šikana ve škole první náznaky - bezpečná cesta domů
prvouka
Moje rodina, domov, povinnosti členů rodiny (např. zneužívání, týrání, linky důvěry) Naše obec – bezpečnost při pohybu po obci Člověk mezi lidmi (např. chování k cizím lidem, jednání s nimi) Člověk a zdraví
1.
2.
Téma
10
Kdy? viz časový plán výuky
viz časový plán výuky
Ročník
Předmět prvouka
3. vlastivěda, přírodověda 4.
5.
Naše obec – bezpečnost při pohybu po obci Člověk – vztahy mezi lidmi, vztahy v rodině, péče o zdraví (např. škodlivost kouření, alkohol) Domov – naše obec Situace hromadného ohrožení – ochrana člověka za mimořádných událostí. Osobní bezpečí – dopravní výchova, bezpečné chování v silničním provozu, některé krizové situace Péče o zdraví
Kdy? viz. časový plán výuky viz časový plán výuky
přírodověda, vlastivěda
Domov Místo, kde žijeme Lidské tělo – životní potřeby a projevy Situace hromadného ohrožení
viz časový plán výuky
výchova k občanství
Člověk ve společnosti – zásady lidského soužití, vztahy mezi lidmi, podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj Právo – občan a právo, rodina a právo, lidská práva, protiprávní jednání Člověk a morálka
viz časové plány výuky
výchova ke zdraví
Vztahy mezi lidmi a formy soužití – rodina, partnerství Péče o zdraví Zdravý způsob života – zdravá výživa Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence – návykové látky, osobní bezpečí, ochrana člověka za mimořádných událostí Změny v životě člověka a jejich reflexe – partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy Projekty
viz časové plány výuky
společenská výchova
Rodina a mezilidské vztahy – vztahy ve třídě Osobnostní, sociální a morální rozvoj Osobní bezpečí Člověk a jeho zdraví Člověk a společnost Komunikace Trávení volného času Hodnoty, postoje, etika Kooperace, kompetice, kreativita
viz časové plány výuky
chemie
Alkoholy – ethanol, tradice a jeho výroba, toluen Vitamíny. Anabolika, steroidy. Přírodní látky – opiové alkaloidy, psychotropní látky, halucinogeny, syntetické drogy, závislost.
6. – 9.
7. - 9.
1. – 9.
8., 9.
Téma
11
Ročník
Předmět
Školní družina
Téma Chování na silnici Hygiena, základy slušného chování a stolování Komunikace ve skupině (tolerance, šikana, nesnášenlivost, úcta) Dopravní výchova – alkohol za volantem Správné vybavení při jízdě na kole První pomoc Hrozba drogy (příčina, důsledky, prevence)
Kdy? průběžně
Preventivní program se naplňuje i v dalších předmětech (viz. výše). Pedagogové témata týkající se prevence rizikového chování průběžně zařazují do výuky.
14. Program proti šikanování (podrobněji rozpracován samostatně) Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti.
Mezi základní formy šikany patří: •Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií). •Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti). •Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.).
12
Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování: 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. Zejména je třeba věnovat pozornost žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!
2. Přímé znaky šikanování mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným nebo pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.
13
Vývojová stádia šikany: 1. Mírné, nejčastěji fyzické násilí, postižený je neoblíbený, neuznávaný. Ostatní ho odmítají, pomlouvají, je terčem vtipů. 2. Fyzická agrese – provádí ji agresivní jedinec nebo je „ventilem“ celé třídy. 3. Vytvoření jádra. Ve třídě vznikne skupina agresorů, kteří začínají spolupracovat. Náhodné šikanování se mění na systematické. 4. Většina třídy přijímá chování agresorů jako normu. 5. Žáci třídy jsou rozděleni na agresory a postižené. Pedagog musí šikanování mezi žáky neprodleně řešit a každé oběti poskytnout okamžitou pomoc. Učitel nebo vychovatel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku postihu pro neoznámení případně nepřekažení trestného činu, nadržování či schvalování trestného činu, v krajním případě i podněcování.
Kdy začít vyšetřovat: 1. Žák je o přestávce sám, chodí do školy těsně před začátkem vyučování, do třídy těsně před zvoněním nebo až s učitelem. 2. Vyhledává blízkost učitelů. 3. Zhoršení prospěchu, nadměrná absence, objevuje se neomluvená absence. 4. Má v nepořádku své školní potřeby – poškozené, špinavé, rozházené. 5. Odřenina, modřiny, zranění. 6. Nejistota, ustrašenost při vystoupení před třídou. 7. Žák je smutný, nešťastný, depresivní. 8. Od ostatních dětí je častován posměšky, kritikou, nadávkami, hrubými žerty. Je tělesně napadán, agresi neoplácí. Dostává panovačné příkazy a podřizuje se jim.
Vyšetřování šikanování: Vyšetřování vede metodička prevence ve spolupráci s třídní učitelkou, výchovnou poradkyní a dalšími pedagogickými či nepedagogickými pracovníky, kteří byli např. svědky šikanování apod. O vyšetřování pořizují písemné záznamy, informují vedení školy. Každý pedagogický i nepedagogický pracovník školy je povinen hlásit ředitelce školy nebo metodičce prevence jakékoli podezření či projevy šikany.
14
Potrestání agresorů: Pro potrestání agresorů lze užít výchovná opatření v souladu se sankčním řádem školy. V mimořádných případech se užijí další opatření: • Ředitelka školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. • Ředitelka školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.
Prevence šikanování: •
Vytvořit a zajistit pro žáky programy na podporu sebevědomí, umění komunikace, na zjištění rušivých zvláštností chování apod.
•
Vysvětlit žákům, co je šikana a jak se jí mohou bránit (Vo, Vz, besedy).
•
Nezastupitelnou roli má třídní učitel, sleduje chování žáků, vede žáky k osobní odpovědnosti, spolupracuje s ostatními vyučujícími. Závažné problémy řeší s výchovnou poradkyní a metodičkou prevence, případně s vedením školy.
•
Žáci mohou využívat schránku důvěry.
•
Věnovat pozornost pohybovému režimu žáků o přestávkách i v hodinách. Zařazovat oddechové chvilky pro uvolnění energie a odreagování stresu a agresivity.
•
Vést evidenci problémových žáků a řešení problémových situací (TU, VP, metodička prevence).
•
Kontrolovat kvalitu pedagogických dohledů ve škole a řízení tříd ( ŘŠ, ZŘ).
•
Podporovat solidaritu a toleranci u žáků.
•
Podporovat vědomí sounáležitosti mezi žáky.
•
Posilovat a vytvářet podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy.
•
Uplatňovat spolupráci mezi žáky a rozvíjet jejich vzájemný respekt.
•
Rozvíjet u žáků jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince.
•
Zajistit vzdělávání pracovníků (pedagogických i nepedagogických) v akreditovaných kurzech k problematice šikanování.
15
•
Zajistit, aby žáci i pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s negativními důsledky šikanování, a to jak pro jeho oběti a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť nebezpečnou je třeba považovat tendenci podceňovat počáteční projevy šikanování.
15. Postupy při řešení jednotlivých druhů rizikového chování Šikana (dle metodického pokynu č. j. 24 246/2008 - 6) 1. rozhovor se žáky, kteří na šikanování upozornili 2. rozhovor s oběťmi a zajištění její ochrany 3. nalezení dalších vhodných svědků 4. individuální, případně konfrontační rozhovory svědků (ne ale konfrontace oběti a agresora) 5. rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi 6. potrestání a práce s agresory i s oběťmi O všech etapách a výsledcích jednání je nutno vypracovat písemný záznam a samozřejmě informovat rodiče či zákonné zástupce dětí. Pokud by byla zjištěna šikana vyššího než druhého stupně, přivolá škola na řešení odborníka.
Záškoláctví (dle metodického pokynu č.j. 10 194/2002-14) 1. Při neomluvené a zvýšené neomluvené nepřítomnosti žáka ve škole informuje třídní učitelka ředitelku školy. 2. Škola ověří věrohodnost omluvené nepřítomnosti. 3. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka třídní učitelka formou pohovoru, na který jsou zástupci pozváni písemně. Zde projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Každá taková neomluvená nepřítomnost je také projednávána na pedagogické radě školy a je sankciována dle školního řádu a rozhodnutí rady. 4. Neomluvená nepřítomnost žáka nad 25 hodin – ředitelka školy zašle oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně- právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu.
16
5. Při opakovaném záškoláctví v průběhu školního roku je třeba postoupit druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže. Kopie hlášení bude zaslána příslušnému školskému odboru.
Požití návykových látek 1. Při podezření na použití návykových látek provede vedení školy diskrétní šetření a pohovor se žákem. 2. Při důvodném podezření okamžitě škola (třídní učitelka) kontaktuje zákonné zástupce (při negativní a nespolupracující reakci rodiny uvědomí sociální odbor). 3. Při průkazném zjištění zneužívání návykových látek ve škole nebo v případě, že žák je prokazatelně ovlivněn drogou (i alkoholem) v době vyučování ředitelka školy kontaktuje zdravotnické zařízení a zároveň uvědomí zákonné zástupce a zváží kontaktování příslušného sociálního odboru.
Dealerství nebo podezření na porušení § 217 trestního zákona (ohrožení mravní výchovy dítěte) nebo zanedbání povinné péče -
škola uvědomí oddělení péče o dítě, příslušné odd. sociální péče sociálního odboru
-
oznámí věc Policii ČR
Řešení nejobvyklejších případů výskytu NL ve škole Žáci kouří (pijí alkohol) v prostorách školy a školského zařízení nebo v době školního vyučování: Školním řádem je zakázáno užívat nebo nosit do školy jakékoliv NL. Sankční řád, který je součástí školního řádu, vymezuje sankce, které následují při zjištěném porušení řádu. Výchovná opatření uložená školou kombinujte s oznámením záležitosti zákonným zástupcům (dle §7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.) a oznámením orgánům sociálně-právní ochrany (dále jen "OSPOD") (dle § 10 odst. 4, zákona č. 359/1999 Sb.). Řešení užívání NL žáky školy mimo dobu školního vyučování nebo prostory školy nepřísluší škole, ale rodičům a obci. Užívání NL není trestné, ale neexistuje žádná legální cesta, jak by si osoba mladší 18 let mohla nějakou takovou látku opatřit. Musel tedy nutně někdo pochybit. Ten, kdo ji dítěti dal, předal nebo prodal. V takovém případě se dopustil přestupku proti zákonu, v případě prodeje nebo podávání alkoholu i trestného činu a je třeba porušení zákona oznámit orgánům obce nebo Policii České republiky. 17
Žák se dostaví do školy pod vlivem alkoholu nebo nějaké OPL: Nejprve zajistěte jeho bezpečí a zjistěte co nejpřesněji zdravotní stav. Je-li ve stavu akutní intoxikace, volejte záchranku. Současně vyrozumíte zákonné zástupce a orgán sociálně-právní ochrany. Vyhodnotíte-li situaci tak, že lékaře není nutné volat, volejte zákonné zástupce a trvejte na tom, aby si dítě převzali. V dané situaci nedokážete dostatečně zajistit povinný dohled a je třeba, aby se ho ujali rodiče. Jestliže se rodiče nedostaví, zajistěte povinný dohled po dobu školního vyučování a kontaktujte OSPOD.
Zachytíte u žáka alkohol nebo tabákové výrobky a chcete je někomu vrátit: O zachycení věcí sepište záznam, který obsahuje datum, čas, popis předmětů, komu patří, za jakých okolností byly zachyceny a kým. Osobám mladším 18 let žádnou takovou látku vracet nemůžete, neboť byste je tím v konzumaci podporovali a to vám zákon zakazuje. Z nálezu vyvoďte kázeňské důsledky ve smyslu řádu školy nebo zařízení. Zachycené předměty vraťte zákonným zástupcům na základě protokolu. Při předávání věcí jim opětovně vysvětlete, že nosit návykové látky do školy není dovolené a že jste v případě jejich užívání osobou mladší 18 let povinni informovat OSPOD.
Ve škole objevíte uživatele omamných nebo psychotropních látek: Jestliže jste uživatele objevili, je velká pravděpodobnost, že objeven být chtěl. Jestliže s vámi chce hovořit, potom se rozhovoru nevyhýbejte. V žádném případě mu ale neslibujte, že nebudete nikoho informovat. Informovat budete muset zákonné zástupce a OSPOD. Situaci není třeba dramatizovat, ale ani bagatelizovat. Nevyhýbejte se podání informace OSPOD, neboť zákonní zástupci mnohdy nevědí, jak situaci řešit. Škola, na rozdíl od OSPOD nemá žádné možnosti, jak je k řešení přimět. Role školy a školského zařízení je pouze preventivní a poradenská.
Zachytíte látku, o které se domníváte, že je omamná nebo psychotropní: Objevenou látku vložíte tak, jak je, do velké obálky a tu zapečetíte a uložíte do trezoru. S látkou ani s obalem nijak nemanipulujete, nic nerozbalujete a neochutnáváte. O nálezu sepíšete písemný záznam, ve kterém přesně uvedete, jak látka vypadá, kdo ji objevil, kde, za jakých okolností a u koho. Protokol podepíše ředitel nebo zástupce, ten, u koho byla látka objevena, a třetí (dospělá) osoba. Jestliže ten, u koho byla látka objevena (nebo ten, který látku odevzdal) 18
odmítne záznam podepsat, uvedete do kolonky pro jeho podpis - odmítl podepsat. Celou dobu jste nemanipulovali s OPL, ale s látkou pro vás neznámou a podezřelou. O skutečném obsahu nálezu rozhodne laboratoř, což také sdělíte tomu, u koho byla nalezena. Nález předáte PČR.
Dozvíte se, že některé z dětí do školy přináší omamné nebo psychotropní látky a předává je spolužákům: Taková osoba je distributorem OPL a je zcela jedno, jestli tyto látky někomu dává nebo prodává. Také je docela jedno, o jaké OPL se jedná (jde li o OPL ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách). Tato osoba se dopouští závažného trestného činu a vaší povinností je páchání tohoto trestného činu překazit. Překazit trestný čin můžete i tím, že ho oznámíte orgánům činným v trestním řízení. Nejčastěji Policii ČR.
16. Měření efektivity minimálního preventivního programu školy: − průběžné sledování atmosféry ve škole, chování a prospěchu − vyhodnocení znalostí o rizikovém chování v jednotlivých ročnících (vyučující Vz, Vo, Sv) − jednoduché ankety − zadávání ankety (dotazníku) k zjištění výskytu rizikového chování a vztahů ve škole
17. Hodnocení plnění minimálního preventivního programu školy: − pedagogická rada: 2x ročně − evaluace – červen 2013 − vlastní hodnocení školy − výroční zpráva
Ve Zborovicích dne 15. 9. 2012
Vypracovala: Mgr. Lenka Beranová metodička prevence
Schválila: Mgr. Marcela Hanáková ředitelka školy
19
