Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná – Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 – Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu: EU Peníze školám Název vzdělávacího materiálu

Ekosystém potok a řeka

Číslo vzdělávacího materiálu

VY_32_INOVACE_795_4TR_PRV

Číslo šablony

III/2

Autor

Jana Stolá, Mgr.

Ročník

4. dle zařazení v ŠVP

Vyučovaný předmět dle ŠVP

Přírodověda

Téma

Živá příroda od jara do léta

Očekávaný výstup

Žák rozeznává druhy prostředí pro život různých organizmů, orientuje se ve vzájemných vztazích mezi organizmy

Anotace (způsob použití)

Inovovaný výukový materiál slouží k seznámení žáků s jednotlivými druhy ekosystémů a organizmy v nich žijící

Datum vytvoření

Leden 2013

Druh výukového materiálu

Pracovní list

Klíčová slova

Pstruh potoční, vydra říční

Rozvíjené klíčové kompetence

Kompetence k učení, řešení problémů

Použitá literatura a zdroje

Viz poslední stránka

VY_32_INOVACE_795_4TR_PRV Autor: Mgr. Jana Stolá

EKOSYSTÉM POTOK A ŘEKA 1. NÁŠ POTOK, NAŠE ŘEKA KARVINSKÝ POTOK MLÝNKA

Protéká téměř celou Karvinou. Někde je sveden do podzemního koridoru, místy teče po povrchu. Za městem se vlévá do řeky Olše. Je to poměrně malý tok, který je dosti znečištěn. Občas v něm bývají vidět ryby, na březích sedívají žáby, kolem poletují vážky a jiný hmyz. Na březích potoka roste tráva, kopřivy a plevelné rostliny pod vodou vodní řasy. Místy je tok sveden do koryta zpevněného výdřevou. Voda v potoce bývá kalná, pod vodou je občas vidět vyhozený odpad.


ŘEKA OLŠE

- (polsky a v těšínském nářečí Olza – podle staroslovanštiny „oliga“, což znamená „řeka bohatá na vodu“) pramení nedaleko polské vesnice Istebna ve Slezských Beskydách v nadmořské výšce 840 – 880 m. V horní části toku od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy, od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí do řeky Odry u Bohumína (nadmořská výška 195 m) tvoří česko-polskou hranici. Patří do povodí řeky Odry, do úmoří Baltského moře (pro děti – s řekou Odrou se vlévá do Baltského moře – část Atlantského oceánu). Průměrný průtok ve Věřňovicích je 13,7 m3 /s, 7 km od ústí. Délka toku je 65 km. Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. Na řece je mnoho jezů, které jsou pro vodáky nesjízdné. Voda protéká krajinou s lesy a lesíky, tok lemují olše, vrby a topoly. Břehy řeky jsou travnaté, na jaře a v létě zde roste mnoho běžných rostlin. V křovinách kolem řeky hnízdí vodní ptáci – kachny, čírky, volavky, čápi. Dno řeky je kamenité, v době menšího průtoku vody místy obnažené. V řece můžeme vidět ryby – žijí zde pstruzi (obecný a duhový), ostroretky, parmy, lipani, jelci, hrouzci, střevle, podhoustev, vranky. Veškerý život u řeky závisí na čistotě vody.


2. PŘÍRODOVĚDNÁ VYCHÁZKA V blízkém a vzdálenějším okolí naší školy se nachází několik typů vodních prostředí. Je to Mlýnský potok, který teče v samotné blízkosti naší školy a vlévá se do řeky Olše. Vydejme se tedy tyto přírodní vodní cesty prozkoumat.  úkol: získej vzorky vody z potoka a z řeky (naber do PET lahve). Budeme je potřebovat k dalším srovnávacím pokusům.  úkol: při vycházce pozoruj přírodu kolem sebe a výsledky pozorování průběžně zapisuj do pracovního listu.

3. SROVNÁVACÍ POKUSY Ve třídě prozkoumáme vzorky vody z potoka a z řeky. Pracujeme ve skupinách. Každá skupina pracuje s oběma vzorky, porovnává výsledky, zaznamenává. Po skončení práce skupiny srovnávají výsledky zkoumání. 1. POKUS: Do misky nalij odměrkou 2 dcl vody z potoka a nechej vodu odstát do konce hodiny na radiátoru ústředního topení. Pak sleduj usazeniny a jejich množství na misce. Popiš. Totéž proveď s vodou z řeky. 2. POKUS: Na sklenici polož drátěné sítko a pomalu nalij asi 2 dcl vody z potoka (z řeky). Zachytilo se něco na sítku? 3. POKUS: Na sklenici nasaď kávový filtr a pomalu nalévej asi 2 dcl vody z potoka (z řeky). Pod lupou nebo v mikroskopu sleduj, co se na filtru zachytilo. 4. POKUS: Zjisti pH vzorku vody z potoka (z řeky). Do odměrného válce nalij asi 1 dcl vody. Vezmi indikační papírek pH, aniž by ses prsty dotýkal barevných čtverečků a ponoř ho na 2 minuty do vody tak, aby všechny barevné čtverečky byly ponořené. Vyndej ho a porovnej barvy s těmi na indikační škále pH. 5. POKUS: Vylij vodu ze všech vzorků do vaničky a změř pH. Změnilo se? Přilij do vody 2 dcl octa a znovu změř pH.


4. PŘÍRODOVĚDNÉ POZOROVÁNÍ – PRACOVNÍ LIST JMÉNO:……………………………………………………………………………………………………………………………… Odhadni, jak daleko od naší školy je sledovaná lokalita (zakroužkuj odpověď): Potok Mlýnka:

300m

3 000m

5 000m

8 000m

Řeka Olše

300m

3 000m

5 000m

8 000m

Jakým směrem od naší školy jsme šli? Urči pomocí kompasu, příp. jiným způsobem, který znáš: Potok Mlýnka Řeka Olše

POTOK MLÝNKA:

1. stanoviště: Zakresli tvar vodního díla.

2. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi stromy, které rostou na břehu, nakresli je a pojmenuj je:


3. stanoviště: Najdi rostliny, které rostou na břehu, vyhledej je mezi kartami a zapiš jejich název.

4. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi živočichy, které jsi u potoka viděl, a napiš názvy.

5. stanoviště: Napiš, jak vypadají břehy potoka.

6. stanoviště: Sleduj čistotu vody. Popiš ji (vzhled, barva, znečištění, proudící nebo stojatá voda apod.).

7. stanoviště: Co tě nejvíce zaujalo (dobrého nebo špatného)?


ŘEKA OLŠE: 1. stanoviště: Zakresli tvar vodního díla.

2. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi stromy, které rostou na břehu, nakresli je a pojmenuj je:

3. stanoviště: Najdi rostliny, které rostou na břehu, vyhledej je mezi kartami a zapiš jejich název.

4. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi živočichy, které jsi u potoka viděl, a napiš názvy.

5. stanoviště: Napiš, jak vypadají břehy potoka.


6. stanoviště: Sleduj čistotu vody. Popiš ji (vzhled, barva, znečištění, proudící nebo stojatá voda apod.).

7. stanoviště: Co tě nejvíce zaujalo (dobrého nebo špatného)?


5. ŘEŠENÍ Odhadni, jak daleko od naší školy je sledovaná lokalita (zakroužkuj odpověď): Potok Mlýnka:

300m

3 000m

5 000m

8 000m

Řeka Olše

300m

3 000m

5 000m

8 000m

Jakým směrem od naší školy jsme šli? Urči pomocí kompasu, příp. jiným způsobem, který znáš: Potok Mlýnka na západ Řeka Olše

na jihozápad

určeno pomocí buzoly

POTOK MLÝNKA: 1. stanoviště: Zakresli tvar vodního díla. Vytéká z potrubí pod mostem

2. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi stromy, které rostou na břehu, nakresli je a pojmenuj je: vrba, topol, olše, jíva

3. stanoviště: Najdi rostliny, které rostou na břehu, vyhledej je mezi kartami a zapiš jejich název. Tráva, pýr plazivý, kopřiva dvoudomá, jílek vytrvalý, sedmikráska, pampeliška, lopuch

4. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi živočichy, které jsi u potoka viděl, a napiš názvy. Skokan zelený, vážka, malé rybičky, komáři, brouci


5. stanoviště: Napiš, jak vypadají břehy potoka. Potok je široký asi 2 m, břehy jsou strmé, asi 2 m hluboké, vysoká tráva, neposečená, kopřivy a keře. Kousek břehu je zpevněn dřevěnými kmeny. 6. stanoviště: Sleduj čistotu vody. Popiš ji (vzhled, barva, znečištění, proudící nebo stojatá voda apod.). Voda tekoucí, proudící, u břehu stojatá, na pohled hnědá, bylo vidět trávu, řasy a malé rybky, plechovky. Ve sklenici byla voda šedá s kousky špíny. Ve vodě se válely odpadky – plechovka, PET lahve, krabice od počítače. 7. stanoviště: Co tě nejvíce zaujalo (dobrého nebo špatného)? Nepořádek a odpadky.

ŘEKA OLŠE: 1. stanoviště: Zakresli tvar vodního díla. Splav

šířka asi 20 m

2. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi stromy, které rostou na břehu, nakresli je a pojmenuj je: Líska obecná, topol, olše lepkavá, černý bez, jíva

3. stanoviště: Najdi rostliny, které rostou na břehu, vyhledej je mezi kartami a zapiš jejich název. Tráva (pýr plazivý, jílek vytrvalý, ostřice hnědá, bika ladní), lopuch, pelyněk, černobýl, starček obecný, řebříček obecný, vratič obecný

4. stanoviště: Mezi obrázkovými kartami najdi živočichy, které jsi u potoka viděl, a napiš názvy. VY_32_INOVACE_795_4TR_PRV Autor: Mgr. Jana Stolá

Kachna divoká, hmyz, komáři, vážky, malé a větší rybky, volavka popelavá, labuť bílá, racci 5. stanoviště: Napiš, jak vypadají břehy řeky. Málo vody, na dně byly vidět kameny, u splavu kameny na břehu, jinde byla na břehu posekaná tráva. U řeky jsou protipovodňové valy 6. stanoviště: Sleduj čistotu vody. Popiš ji (vzhled, barva, znečištění, proudící nebo stojatá voda apod.). Voda tekla rychle, bílá pěna, voda byla čistá, u břehu odpad 7. stanoviště: Co tě nejvíce zaujalo (dobrého nebo špatného)? U řeky bylo ticho, voda nahlas hučela

6. HODNOCENÍ, ROZBOR Hodnocení provedeme shrnutím poznatků a srovnáním s učebnicí, rozbor pokusů s vodou a její čistotou provedeme rovněž ústně.

ZDROJE: Microsoft Word – klipart Autorem fotografií je Mgr. Jana Stolá. Projekt „Jak se čistí voda“, Jana Stolá, 4. ročník, kombinované studium Učitelství pro 1. Stupeň, 2009/2010 [cit. 2013-03-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:


Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Recommend Documents