za autorský kolektiv CzechIt Institute for Strategic Studies on Tourism, o.p.s.:

Trhy a segmenty

Marketingové strategie (Country reporty za rok 2013):

ku

z Vý

Brazílie, Čína, Francie, Indie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rusko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, USA

za autorský kolektiv CzechIt – Institute for Strategic Studies on Tourism, o.p.s.:

my

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Ing. Monika Palatková, Ph.D. Ing. Šárka Tittelbachová Ing. Gabriela Hrubcová Ing. Táňa Valská

Praha 2013

1 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Použitý návrh grafické úpravy:

studio Anfas

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec

Cz 2 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Obsah BRAZÍLIE - trhy a segmenty..................................................................................................... 11 1

Stručná charakteristika trhu ........................................................................................... 12 Obyvatelstvo ................................................................................................................ 12

1.2

HDP, inflace a nezaměstnanost.................................................................................... 13

1.3

Zdrojové regiony .......................................................................................................... 16

1.4

Výjezdový a domácí turismus Brazílie .......................................................................... 16

1.5

On-line Travel Market .................................................................................................. 19

2

Trh v ČR ......................................................................................................................... 22 2.1

Dopravní spojení .......................................................................................................... 22

2.2

Brazílie – spotřební chování ......................................................................................... 22

my

3

ku

z Vý

1.1

Marketingová strategie .................................................................................................. 29 Cíle na trhu ................................................................................................................... 29

3.2

Specifika trhu ............................................................................................................... 30

3.3

Hlavní konkurenční výhody ČR..................................................................................... 31

3.4

Segmenty...................................................................................................................... 31

3.5

Komunikační nástroje................................................................................................... 33

3.6

Kombinace segment – produkty .................................................................................. 35

hT

ec

Cz

3.1

4

Ostatní........................................................................................................................... 37

5

Doporučení .................................................................................................................... 38

6

6.1

Obyvatelstvo ................................................................................................................ 41

6.2


6.3

Výjezdový a domácí turismus Číny............................................................................... 43

6.4


m

8

Stručná charakteristika trhu ........................................................................................... 41

ris

7

ou

ČÍNA - trhy a segmenty........................................................................................................... 40

Trh v ČR ......................................................................................................................... 50 7.1


7.2

Čína – spotřební chování.............................................................................................. 51

Marketingová strategie .................................................................................................. 54 8.1

Cíle na trhu ................................................................................................................... 54

8.2

Specifika trhu ............................................................................................................... 54

8.3



Trhy a segmenty

9 10

8.4

Segmenty...................................................................................................................... 55

8.5


8.6


Ostatní........................................................................................................................... 58 Doporučení................................................................................................................. 59

11

11.1

Obyvatelstvo ................................................................................................................ 62

11.2


11.3

Regionální rozložení zdrojového trhu 2010 ................................................................. 63

11.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Francie .................................................................. 64

11.5


my

Trh v ČR ...................................................................................................................... 69 12.1

Dopravní spojení: ......................................................................................................... 69

12.2

Francie – spotřební chování ......................................................................................... 69

Marketingová strategie............................................................................................... 74

Cz

13

Stručná charakteristika trhu ........................................................................................ 62

ku

12

z Vý

FRANCIE - trhy a segmenty ..................................................................................................... 61

Cíle na trhu ................................................................................................................... 74

13.2

Specifika trhu ............................................................................................................... 74

13.3


13.4

Segmenty...................................................................................................................... 76

13.5


13.6


hT

ec

13.1

Ostatní ....................................................................................................................... 79

15

Doporučení................................................................................................................. 80

ou

14

INDIE - trhy a segmenty.......................................................................................................... 82 16.1

Obyvatelstvo ................................................................................................................ 83

16.2


16.3

Výjezdový a domácí cestovní ruch Indie ...................................................................... 85

16.4

Online Travel Market ................................................................................................... 87

m

17

Stručná charakteristika trhu ........................................................................................ 83

ris

16

Trh v ČR ...................................................................................................................... 88 17.1


17.2

Indie – spotřební chování............................................................................................. 89

Pořadí ČR v hodnocení 50 měst dle Anholt-GfK Roper Nation Brands Index™ Indickými občany...................................................................................................................................... 95


Trhy a segmenty

Pořadí Prahy v hodnocení 50 měst dle Anholt GfK-Roper City Brands Index™ Indickými občany...................................................................................................................................... 95 18

Cíle na trhu ................................................................................................................... 98

18.2

Specifika trhu ............................................................................................................... 98

18.3


18.4

Segmenty...................................................................................................................... 99

18.5

Komunikační nástroje................................................................................................. 100

18.6

Kombinace segment – produkty ................................................................................ 100

Ostatní ..................................................................................................................... 102

ku

20

18.1

z Vý

19

Marketingová strategie............................................................................................... 98

Doporučení............................................................................................................... 103

ITÁLIE - trhy a segmenty....................................................................................................... 105 21.1

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 106

21.2

HDP, inflace a nezaměstnanost.................................................................................. 106

21.3

Regionální rozložení zdrojového trhu 2010 ............................................................... 108

21.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Itálie .................................................................... 108

21.5

On-line Travel Market ................................................................................................ 111

ec

Trh v ČR .................................................................................................................... 113 22.1

Dopravní spojení: ....................................................................................................... 113

22.2

Itálie – spotřební chování........................................................................................... 114

hT

23

Stručná charakteristika trhu ...................................................................................... 106

Cz

22

my

21

Marketingová strategie............................................................................................. 118 Cíle na trhu ................................................................................................................. 118

23.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 119

23.3

Hlavní konkurenční výhody ČR................................................................................... 119

23.4

Segmenty.................................................................................................................... 120

23.5


23.6


m

ris

ou

23.1

24

Ostatní ..................................................................................................................... 123

25

Doporučení............................................................................................................... 124

NĚMECKO - trhy a segmenty ................................................................................................ 126 26

Stručná charakteristika trhu ...................................................................................... 127 26.1

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 127

26.2


26.3

Regionální rozložení zdrojového trhu ........................................................................ 129

26.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Německa ............................................................. 130 5

CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

26.5 27

28


Trh v ČR .................................................................................................................... 135 27.1


27.2

Německo – spotřební chování ................................................................................... 136


28.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 142

28.3


28.4

Segmenty.................................................................................................................... 144

28.5


28.6


ku

z Vý

28.1

Ostatní ..................................................................................................................... 148

30

Doporučení............................................................................................................... 149

my

29

NIZOZEMSKO - trhy a segmenty ........................................................................................... 152 31

31.1

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 153

31.2


31.3

Výjezdový a domácí cestovní ruch Nizozemska ......................................................... 155

31.4


ec

Cz

32


Trh v ČR .................................................................................................................... 160 Dopravní spojení: ....................................................................................................... 160

32.2

Nizozemsko – spotřební chování ............................................................................... 161

32.3

Cíle na trhu ................................................................................................................. 165

32.4

Specifika trhu ............................................................................................................. 166

32.5


32.6

Segmenty.................................................................................................................... 167

32.7


32.8


m

ris

ou

hT

32.1

33

Ostatní ..................................................................................................................... 169

34

Doporučení............................................................................................................... 170

NORSKO – trhy a segmenty .................................................................................................. 172 35


Obyvatelstvo .............................................................................................................. 173

35.2


35.3


35.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Norska................................................................. 175 6


Trhy a segmenty

35.5 36

37


Trh v ČR .................................................................................................................... 178 36.1

Dopravní spojení ........................................................................................................ 178

36.2

Norsko – spotřební chování ....................................................................................... 179


37.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 183

37.3


37.4

Segmenty.................................................................................................................... 185

37.5

Komunikační nástroje (Skandinávie, 2011) ............................................................... 186

37.6

Kombinace segment – produkty pro skandinávský trh.............................................. 186

ku

z Vý

37.1

Ostatní ..................................................................................................................... 188

39

Doporučení............................................................................................................... 189

my

38

POLSKO - trhy a segmenty.................................................................................................... 191 40

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 192

40.2


40.3

Výjezdový a domácí cestovní ruch Polska.................................................................. 194

40.4


ec

Trh v ČR .................................................................................................................... 198 41.1


41.2

Polsko – spotřební chování ........................................................................................ 198

hT

42

40.1

Cz

41


Marketingová strategie............................................................................................. 203

ou

Cíle na trhu ................................................................................................................. 203

42.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 203

42.3


42.4

Segmenty.................................................................................................................... 204

42.5


42.6


m

ris

42.1

43

Ostatní ..................................................................................................................... 207

44

Doporučení............................................................................................................... 208

RUSKO - trhy a segmenty..................................................................................................... 210 45


Obyvatelstvo .............................................................................................................. 211

45.2


45.3

Regionální rozložení zdrojového trhu ........................................................................ 215 7


Trhy a segmenty

46

Výjezdový a domácí cestovní ruch Ruska................................................................... 215

45.5


Trh v ČR .................................................................................................................... 220 46.1


46.2

Rusko – spotřební chování ......................................................................................... 221


z Vý

47

45.4

Cíle na trhu................................................................................................................. 225

47.2

Specifika trhu............................................................................................................. 226

47.3

Hlavní konkurenční výhody ČR ................................................................................. 227

47.4

Segmenty ................................................................................................................... 227

47.5

Komunikační nástroje................................................................................................ 228

47.6

Kombinace segment – produkty ............................................................................... 228

my

ku

47.1

48

Ostatní ..................................................................................................................... 230

49

Doporučení............................................................................................................... 231

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ - trhy a segmenty............................................................................... 234 Obyvatelstvo.............................................................................................................. 235

50.2

HDP, inflace a nezaměstnanost................................................................................. 236

50.3

Regionální rozložení zdrojového trhu....................................................................... 239

50.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Spojeného království........................................... 240

50.5


hT

Trh v České republice ................................................................................................ 245 51.1


51.2

Velká Británie – spotřební chování ............................................................................ 246

ou

52

50.1

ec

51


Cz

50


52.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 255

52.3

Hlavní konkurenční výhody České republiky.............................................................. 256

52.4

Segmenty.................................................................................................................... 257

52.5


52.6


m

ris

52.1

53

Ostatní ..................................................................................................................... 262

54

Doporučení............................................................................................................... 263

ŠPANĚLSKO - trhy a segmenty .............................................................................................. 265 55


Obyvatelstvo .............................................................................................................. 266 8


Trhy a segmenty

56


55.3

Regionální rozložení zdrojového trhu 2010 ............................................................... 268

55.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Španělska ............................................................ 268

55.5


Trh v ČR .................................................................................................................... 274 56.1


56.2

Španělsko – spotřební chování................................................................................... 275

z Vý

57

55.2


57.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 280

57.3


57.4

Segmenty.................................................................................................................... 281

57.5


57.6


my

ku

57.1

Ostatní ..................................................................................................................... 283

59

Doporučení............................................................................................................... 284

Cz

58

ŠVÉDSKO - trhy a segmenty.................................................................................................. 286 60

60.1

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 287

60.2


60.3


60.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch Švédska ............................................................... 289

60.5


ou

hT

Trh v ČR .................................................................................................................... 293 61.1


61.2

Švédsko – spotřební chování...................................................................................... 294

ris

62

ec

61



62.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 299

62.3


62.4

Segmenty.................................................................................................................... 300

62.5

Komunikační nástroje (Skandinávie, 2011) ............................................................... 301

62.6

Kombinace segment – produkty pro skandinávský trh.............................................. 301

m

62.1

63

Ostatní ..................................................................................................................... 303

64

Doporučení............................................................................................................... 304

USA - trhy a segmenty.......................................................................................................... 306 9 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

65

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 307

65.2


65.3


65.4

Výjezdový a domácí cestovní ruch USA...................................................................... 309

65.5


Trh v ČR .................................................................................................................... 315

66.1


66.2

USA – spotřební chování ............................................................................................ 315


ku

67

65.1

z Vý

66


Cíle na trhu ................................................................................................................. 320

67.2

Specifika trhu ............................................................................................................. 321

67.3


67.4

Segmenty.................................................................................................................... 322

67.5


67.6


my

67.1

Cz

68

Ostatní ..................................................................................................................... 326

69

Doporučení............................................................................................................... 327

m

ris

ou

hT

ec 10 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

BRAZÍLIE - trhy a segmenty •

Brazílie patří v posledních letech k nejdynamičtějším a představuje nejvydatnější jihoamerický trh.

•

Brazílie je vysílající zemí (od roku 2007), a to z hlediska porovnání příjmů a výdajů i příjezdů a výjezdů při rostoucím záporném saldu příjmy – výdaje a příjezdy – výjezdy.

výjezdového

turismu

z Vý

•

trhům

Podle mezinárodních příjezdů (TF) zaujímala Brazílie v roce 2010 45. pozici (5,2 mil.) a podle příjmů z mezinárodního turismu 41. pozici (5,9 mld. USD). V roce 2011 došlo k meziročnímu nárůstu mezinárodních příjezdů na 5,4 mil. (+ 5 %), příjmy vzrostly na 6,6 mld. USD (+ 15 %).

ku

Brazílie je s výdaji dosahujícími asi 16,4 mld. USD (2010) dvacátým nejvýznamnějším zdrojovým trhem mezinárodního turismu.

•

Brazilci podnikli v roce 2010 asi 6,2 mil. cest do zahraničí (nárůst oproti 2009 téměř 30 %). Průměrný výdaj na jednoho obyvatele činil v roce 2010 asi 80 USD1.

•

Brazílie se stala pro Českou republiku strategickým trhem s vysokým růstovým potenciálem.

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA

1

UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition < http://mkt.unwto.org/en/publication/unwto-tourism-highlights-2012edition> 11


Trhy a segmenty

1 Stručná charakteristika trhu 1.1

Obyvatelstvo

z Vý

Počet obyvatel (2012): 198.656,019 mil.2 Tab. 1.1.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo (odhad, červenec 2013)

201,009 mil.

Přírůstek obyvatelstva

0,83 %

ku

Struktura populace (odhad pro rok 2013) - do 14 let - 15 – 64 let

Zdroj: CIA

68,5 %

my

- nad 65 let

24,2 % 7,3 %

ec

Cz

Brazílie je pátou nelidnatější zemí světa s převahou mladé produktivní populace. Věková struktura brazilského obyvatelstva je příznivá a odhad počtu Brazilců za 25 let dosáhne pravděpodobně 250 mil. obyvatel. Podstatný není jen přírůstek obyvatelstva, ale i zvyšující se životní úroveň. Přes 80 % obyvatel je gramotných. Index HDI dosáhl v roce 2012 hodnoty 0,73 (85. místo, země s vysokou úrovní rozvoje) a zvýšil se tak od roku 2000 o 0,73 bodu.3

ris

ou

hT

Většina obyvatelstva je římsko-katolického vyznání (74 %) a asi 15 % protestantského. Etnické složení populace zahrnuje 54 % bělochů, 39 % míšenců a 6 % černochů. Silnými etnickými skupinami jsou Italové, Němci, Arabové či Japonci. 87 % brazilské populace žije ve městech (2010). Brazílie zažívá v posledních letech mohutnou socio-ekonomickou transformaci. S rostoucí výkonností brazilské ekonomiky souvisí vznik střední třídy i určitého procenta velmi bohatého obyvatelstva (počet milionářů, tzv. High Net Worth individuals se odhaduje na 155 tis.).4 Cestovní pas vlastnilo v roce 2009 asi 14 mil. obyvatel.5

m

Přirozený přírůstek obyvatelstva dosahuje kladných hodnot. V populaci převládá produktivní obyvatelstvo. Odhady vývoje brazilské populace se pohybují na úrovni 250 mil. obyvatel v dalších 25 letech. Obyvatelstvo je koncentrováno ve velkých městech a aglomeracích. Podstatné je formování střední třídy i vrstvy velice bohatých Brazilců.

2

World Bank Data

3

CIA Factbook, UNDP

4

CIA Factbook

5

Market Insight ETC – Brazil 2009 12


Trhy a segmenty

1.2

HDP, inflace a nezaměstnanost HDP •

HDP (2012): 2 394 mld. USD

•

HDP na obyvatele (2011): 12 100 USD

z Vý

Tab. 1.2.

Předpokládaný vývoj HDP 2009 - 2015

Brazílie

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

HDP (konstantní ceny, změna v %)

2.733

0.872

3.017

4.043

4.129

my

Tab. 1.3.

ku

Zdroj: IMF

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství

Brazílie

Průmysl

Služby

5,2%

26,3%

68,5%

Cz

Zdroj: vlastní tabulka na základě CIA Factbook (2012)

hT

ec

Hospodářský růst Brazílie je velice silný a je předpoklad na jeho udržení do rou 2015. Převahu HDP v brazilské ekonomice vytvářejí služby, v menší míře průmysl a zemědělství patří asi 6 % HDP. Zatímco v posledních pěti letech zaznamenaly ostatní země ekonomický pokles či stagaci, brazilská ekonomika se nachází na vzestupné trajektorii růst. Dokonce ani zvyšování cen rop se brazilské ekonomiky nedotknulo, a to díky zvýšení produkce ropy v nových nalezištích (Brazílie je dnes čistými vývozcem ropy).

ris

ou

Podle HDP v běžných cenách (2090 mld. USD v roce 2010) se Brazílie řadí na 7. příčku největší ekonomik světa (před Itálii). Honota HDP podle parity kupní síly je vyšší než ve Francii či Velké Británii, avšak za Ruskem a Indií. HDP bylo taženo vnitřní poptávkou i investicemi (z 30 % čínskými). Odhad růstu HDP pro rok 2011 je na základě výsledků 1. a 2. čtvrtletí 2011 střídmější a dosahuje asi 3, 5 %. Brazilci hodnotí ekonomickou situaci závěru roku 2011 horší než v období finanční krize 2008 – 2009. Brazilská vláda spoléhá na rozsáhlý vnitřní trh a určitou uzavřenost vůči zahraničí včetně plánu ochrany domácích producentů.6

m

Agentura Fitch zlepšila v březnu 2011 své hodnocení Brazílie o jeden stupeň na BBB (a úroveň udržitelného růstu HDP na 5 %). Ze zbývajících dvou klíčových ratingových agentur agentura Moody´s potvrdila, že také uvažuje o navýšení na BBB; Standard & Poor´s ponechává rating na BBB-. Brazílie jako tzv. emerging market je nicméně považována za rizikový trh vyznačující se výraznou cykličností. Se zvládnutím inflace je spojen zlepšený přístup k penězům formou spotřebitelských úvěrů, hypoték apod. a objem úvěrů meziročně stoupá. Rizikem je přehřátí ekonomiky a potenciální problémy plynoucí právě z hypoteční bubliny tak, jak k tomu došlo v USA (2007 – 2008). Za významné lze považovat napojení na čínskou ekonomiku v podobě exportů surovin. Ve srovnání 6

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000631/ 13


Trhy a segmenty

s ostatními BRIC zeměmi je nespornou výhodou Brazílie demokratické zřízení a bezkonfliktní zahraničně-obchodní vztahy. Pokud jde o ukazatel HDP na obyvatele a ekonomický potenciál (producent a exportér průmyslové produkce i surovin), lze brazilskou ekonomiku považovat za zdravější ve srovnání s ekonomikami Číny a Indie.

z Vý

Podle celosvětového hodnocení WTTC (hodnocení 181 zemí) je celkový vliv turismu pro brazilské HDP šestý nejvyšší na světě z hlediska absolutní hodnoty. Podle relativního celkového vlivu turismu se Brazílie řadí na 85. místo. Pokud je o prognózu vývoje váhy turismu v brazilské ekonomice měřené celkovým vlivem turismu na HDP patří Brazílii 97. místo.3 Tab. 1.4.

Inflace (% změna)

2009

Zdroj: IMF

2011

ku

Inflace

2010

+4,9 %

+5,0 %

2012

+6,6 %

2013 (odhad)

+5,4 %

2014 (odhad)

+6,1 %

+4,7 %

2015 (odhad)

+4,5 %

my

Problémem roku 2011 byla vyšší než plánovaná inflace. Brazilská vláda počítá se snížením vládních výdajů i podporou investic soukromého sektoru jako hlavním antiinflačním opatřením. Tab. 1.5.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost (%)

Cz

2009

2010

8,1 %

2011

6,7 %

2012

5,9 %

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

6,0 %

6,5 %

6,5 %

5,5 %

ec

Zdroj: IMF

Tab. 1.6. Vývoj kurzu

ou

hT

Vláda si stanovila za cíl tvorbu 3 milionu formálních pracovních míst v dohledné budoucnosti. Oficiálně bylo zatím vytvořeno 2,5 mil. pracovních míst. Ke konci října 2011 dosahovala nezaměstnanost 6 %.

Vývoj devizového kurzu BRL vůči EUR, USD a CZK 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ris

0,366

0,375

0,372

0,360

0,429

BRL/USD

0,460

0,514

0,545

0,500

0,568

BRL/CZK

10,387

10,423

9,310

9,534

10,863

0,430

m

BRL/EUR

2012

0,398

0,598

0,512

10,578

10,019

Zdroj: UNCTAD


Trhy a segmenty

Graf 1. 1 0,7

0,6

0,5

z Vý

0,4

BRL/EUR BRL/USD

0,3

0,2

0 2006

ku

0,1

Graf 1. 2

2008

2009

2010

2011

2012

my

Zdroj: UNCTAD

2007

Cz

11

ec

10,5

BRL/CZK

10

hT

9,5

9

8 2007

2008

2009

2010

Zdroj: UNCTAD

2011

2012

m

ris

2006

ou

8,5

BRL/CZK

Brazilská ekonomika je jednou z nejdynamičtějších ekonomik celosvětově. Nárůst HDP i zlepšování HDI, vytváření devizových rezerv a snižování dluhu vedly ke zvyšování důvěry spotřebitelů i investorů. Rostoucí příliv zahraničních investic vedl rychlému zhodnocení BRL. Problémem brazilské ekonomiky byla od 50. let inflace, kterou se v posledních letech daří zvládat. Nezaměstnanost se vláda snaží snížit zaváděním různým podpůrných opatření. V Brazílii se vytváří silná střední třída, počet obyvatel zařazených do třídy „DE“ se naopak prudce snižuje. Potenciálním rizikem je přehřátí hypotečního trhu a trhu spotřebitelských úvěrů. Z dlouhodobého hlediska (výhled do roku 2050) je třeba brazilskou ekonomiku považovat za jednu z pěti nejvýznamnějších ekonomik světa nejen co do objemu, ale i co do „zdravé“ struktury. 15 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Ve skupině strategických trhů hraje naprosto zásadní roli společně se zdrojovým trhem Ruska. Orientace na brazilské klienty je v rámci strategických trhů a trhů BRIC prioritou.

Zdrojové regiony

z Vý

1.3

Výjezdový a domácí turismus Brazílie

my

1.4

ku

Celkem 87 % brazilské populace žije ve městech (2010). K největším městským aglomeracím a zároveň zdrojovým regionů patří Sao Paulo (20 mil. obyvatel), Rio de Janeiro (11,8 mil.), Belo Horizonte (5,7 mil.), Porto Alegre (4 mil.), Brasilia (3,8 mil.). Nejrozvinutějším a ekonomicky nejsilnějším regionem generujícím výjezdy je jih Brazílie.

ec

Cz

Vývoj pasivního turismu Brazílie Vývoj brazilského výjezdového turismu je v posledních letech velice dynamický a je spojen s ekonomickým růstem, silným BRL i usnadněným přístupem k úvěrům. Častým důvodem cest Brazilců do zahraničí (zejména USA) je i nakupování díky vysokým dovozním clům zdražujícím dovezené zboží na vnitřním trhu. Brazilci cestující do Evropy jsou převážně „poprvé“ návštěvníci a většinou se jedná o cestu po hlavních evropských městech. Movitější Brazilci však objevují i nové konkurenční exotické destinace mimo Evropu. Vývoj pasivního cestovního ruchu v Brazílii 2000 - 2010 Počet výjezdů (mil.) Index

Index

2003

2,4

3,0

100,0%

88,4%

3,9 100,0%

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3,6

3,5

3,9

4,7

5,2

5,0

124,8%

121,9%

96,4%

113,4%

119,2%

110,6%

95,6%

2,4

2,3

2,9

4,7

5,8

8,2

11,0

10,9

16,4

21,3

74,9%

94,4%

164,4%

122,1%

142,5%

133,5%

99,4%

150,7%

129,9%

127,0%

ou

Výdaje na PCR (mld. USD)

2002

3,2

hT

2000

6,4

-

128%

-

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics

m

ris 16 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Vývoj počtu příjezdů a výdajů, Brazílie 2000-2011 25

20

z Vý

15

Počet výjezdů (mil.) Výdaje na PCR (mld. USD)

10

0

2002

2003

2004

2005

my

2000

ku

5

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: vlastní graf na základě dat UNWO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics

Cz

hT

ec

Vysoký sklon k cestování je dán nejen ekonomickou prosperitou, ale i hodnotami, které Brazilci uznávají, zejména pak kariéra a osobní rozvoj, udržování se ve fyzické i duševní kondici, trávení času s rodinou a přáteli a další. Významným argumentem při rozhodování o dovolené je příroda (scenic natural beauty), historie a kultura, vstřícní lidé, ale může jím být i účast na sportovním eventu. Brazilci sami sebe nepovažují za zkušené cestovatele a nepovažují za nepohodlné cestovat do destinace více než 5 hodin.7 Podle údajů WTM podnikli Brazilci v roce 2010 4,5 mil. cest s přenocováním. 62 % cest byly cesty rekreační a volnočasové (leisure), 28 % cesty obchodní a 10 % VFR. Podle průzkumu směřovali Brazilci v roce 2010 34 % svých cest do Evropy (asi 1,5 mil. cest).

ou

TOP destinace Brazilců (2010) Destinace

Pořadí

Destinace

ris

Pořadí USA

6.

Portugalsko

2.

Argentina

7.

Itálie

3.

Francie

8.

Chile

4.

Uruguay

9.

Německo

5.

Španělsko

10.

UK

m

1.

Zdroj: Market and Trade Profile: Brasil (Visit Britain, 2011)

Pokud jde o cíle cest, zdroje se rozcházejí. V tabulce je uvedeno 10 hlavních destinací brazilských turistů. WTM uvádí jako hlavní cíle USA (27 %), Argentinu (19 %), Chile (5 %),

7

Market and Trade Profile: Brasil (Visit Britain, 2011) 17


Trhy a segmenty

Uruguay/Paraguay/Bolívie (13 %). 34 % cest Brazilců směřuje podle WTM do Evropy, 5 % do Asie a 2 % do Afriky. Podle studie ETC a TourMIS byly v roce 2011 nejdynamičtějšími evropskými destinacemi brazilských návštěvníků podle počtu přenocování Polsko (+51 %), Chorvatsko (+45 %), Norsko (+44 %), Belgie (+35 %), ruskoDánsko (+ 32 %), Česká republika (+29 %), Německo (+29 %), Nizozemí (+25 %), Portugalsko (+24 %), Slovinsko (+ 20 %) a Švýcarsko (+ 20 %).

z Vý

ku

Rok 2011 byl v pasivním turismu Brazílie rekordní. Poptávka po paketech do USA narostla za prvních šest měsíců o 50 % (Asociace brazilských cestovních agentur). Pokud jde o počet prodaných letenek přes Decolar.com, největší objem zaujímá Buenos Aires, Miami, New York, Santiago a Lisabon. Lety do Punta del Este (Uruguay) a Orlanda (USA) jsou většinou plně vyprodané. Domácí turismus Brazílie

my

Domácí turismus stále co do počtu cest významně převyšuje turismus pasivní. Odhad počtu domácích cest se pohyboval v roce 2007 na úrovni asi 63 mil. cest (Embratur). Z důvodu často vyšších cen v Brazílii je pro Brazilce někdy levnější trávit dovolenou v zahraničí.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

1.5

ku

z Vý

Sklon k cestování do zahraničí byl u Brazilců ještě před deseti lety nízký. Postupně se zvyšující se životní úrovní vyjádřenou v ekonomických i neekonomických ukazatelích v posledních letech počet zahraničních cest a výdajů dramaticky narostl. I přes nárůst výjezdového turismu zůstává stále domácí turismus z hlediska objemu cest několikanásobně vyšší než turismus výjezdový. Asi třetina cest směřuje do Evropy. Jedná se zejména o „poprvé“ návštěvníky, kteří realizují cestu po největších evropských městech. K hlavním destinacím Brazilců patří tradičně USA, Francie, Uruguay, Španělsko, Portugalsko a další. Česká republika je řazena k nejdynamičtějším evropským destinacím brazilského výjezdového turismu.

On-line Travel Market8

my

Demografie V červnu 2011 dosáhl podíl uživatelů internetu v Brazílii téměř 40 % (asi 76 mil. obyvatel). Jedná se o největší on-line trh v Latinské Americe s asi 38 návštěvníky sledovanými v září 2010 (comScore), tedy o asi 19 % více než ve stejném období předchozího roku. Podle eMarketer využívalo internet v Brazílii téměř 55 mil. obyvatel a jejich počet by měl dále narůstat na 60 mil. (2011) a 65 mil. (2012).

Cz

hT

ec

Podle statistiky vybavení domácností připadá na 1000 Brazilců 128 automobilů, 223 telefonních připojení, 349 televizorů. Ve statistice počtu obyvatel využívajících internet jsou Brazilci na 5. místě za USA, Čínou, Japonskem a Indií.

m

ris

ou

Sociální sítě a UGC Brazilská populace je vyhodnocena jako pátá největší networkingová populace na světě. Náklonnost k sociálním médiím daná kulturou a zvyklostmi vedla v poslední době k vysoké dynamice využívání sociálních sítí. Dnes stojí na prvním místě Facebook (36 mil. návštěvníků v prosinci 2011), který zaznamenal ve sledovaných 12 měsících roku 2011 nárůst 192 % a předhonil tak Orkut jako dosavadní vedoucí sociální síť v Brazílii. Pořadí využívaných sociálních sítí v Brazílii podle celkového počtu unikátních návštěvníků (prosinec 2011) starších šesti let sledovaných jak v domácnostech, tak i v zaměstnání vypadá následovně:

8

http://www.newmediatrendwatch.com/markets-by-country/10-europe 19


Trhy a segmenty

Počet uživatelů (v mil.) v prosinci 2011

Změna oproti prosinci 2010

Celková populace na internetu

51,8 mil.

+ 15 %

Uživatelé sociálních sítí

47,4 mil.

+ 14 %

1. Facebook.com

36,1 mil.

+ 192 %

2. Orkut

34,4 mil.

+5%

3. Windows Live Profile

13,3 mil.

+ 13 %

4. Twitter.com

12,5 mil.

+ 40 %

5. Vostu.com

4,9 mil.

+ 338 %

6. Google Plus

4,3 mil.

-

7. Tumblr.com

4,0 mil.

+ 206 %

8. LinkedIn.com

3,2 mil.

-

Zdroj: comScore

my

ku

z Vý

Ukazatel

ou

hT

ec

Cz

V prosinci 2011 strávil průměrný brazilský uživatel na Facebooku asi 4,8 hodin, zatímco v prosinci 2010 to bylo pouze 37 minut. Návštěvníci navštívili v průměru asi 500 stránek. Intenzivnějšími uživatelkami Facebooku jsou ženy spíše než muži (5,3 hodin ve srovnání s 4,1 hodinami), mladí lidé věkové skupiny 25 – 34 let (31 % z celkového počtu uživatelů Facebooku). Segment 15 – 24 let zase zůstává na Facebooku nejdéle, a to 6,2 hodiny. Nejvíce uživatelů Facebooku žije v Rio de Janeiru a Distrito Federal, Sao Paulo (comScore, 01/2012). Intenzita využívání sociálních sítí v Brazílii je společně s Austrálií nejvyšší na světě. 85 % Brazilců 15+, kteří se připojili na internet, navštívili některou ze sociálních sítí. Brazilci tráví u internetu přes 30 hodin měsíčně (započtena je pracovní doba a volný čas dohromady), tedy o několik hodin více než je světový průměr (25,7 hodin). Brazilci jsou podle PhoCusWright (2010) pátým největším uživatelem Twitteru a nejintenzivnějším uživatelem v kategorii ne-anglicky hovořících zemí (největšími uživateli Twitteru jsou USA s 62 % populace, Spojené království, Kanada a Austrálie).

m

ris

e-Commerce Brazilský trh založený doposud spíše na tradičních formách distribuce (zejména face-to-face) se v posledních letech významně změnil. Asi třetina Brazilců využívajících internet nakupuje online, a to především knihy, DVD a elektroniku. Jedná se hlavně o segment mladých, avšak s postupným trendem i v dalších věkových skupinách. K hlavním nákupním stránkám v oblasti turismu patří decolar.com a submarino.com začaly v poslední době významně konkurovat cestovním kancelářím a agenturám, a to díky lepší cenové konkurenceschopnosti v nákupu letenek a ubytovacích služeb (hotelů). Brazílie je v Latinské Americe největší ekonomikou využívající e-commerce B2C, jejíž objem se zde pro rok 2012 odhaduje na necelých 19 mld. USD (eMarketer), tedy o 22 % více než v roce 2011. Do roku 2015 by měl objem e-commerce narůst na asi 27 mld. USD, meziroční nárůsty jsou dvouciferné. Objem brazilského on-line trhu B2C by měl v roce 2013 představovat polovinu objemu celého latinsko-amerického trhu. Podle odhadů eMarketer z ledna 2012 bude v Brazílii nakupovat přes internet v roce 2012 asi 23,2 mil. lidí (34 % internetové populace). Do roku 2015 20 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

by se měl počet on-line nakupujících B2C zvýšit na 31,6 mil. (39 % internetové populace) realizujících obchody za téměř 27 mld. USD.

ku

z Vý

On-line Travel Market Plánování cesty Nejpopulárnějšími internetovými stránkami zaměřenými na výjezdový turismus Brazilců jsou podle průzkumu Experian Hitwise (květen 2011) následující: Top agentura 1. Decolar 24,3 % 2. viajanet 16,1 % 3. Hotel Urbano 12,4 %

my

Top destinace a ubytování v Brazílii 1. Hotel Urbano 15,2 % 2. Mundi Buscador de Viagens 11.4 % 3. Booking.com 7,2 %

Cz

Top aerolinie 1. GOL Linhas Aereas Inteligentes 2. TAM 3. Azul

ec

31,2 % 26,4 % 8,7 %

ou

hT

Knihování pobytu K nejvýznamnějším OTA v Brazílii patří podle průzkumu z října 2010 submarinoviagens.com.br s podílem asi 40 %, dále DECOLAR.COM.BR (35 %), Priceline/Booking (6 %), Expedia/Hotels.com (6 %), malapronta (4 %), viajenet (4 %), rapi10 (2 %), Travelocity (1 %).

m

ris

Mobily a mobilní příslušenství Poptávka po mobilech, mobilních příslušenstvích, tabletech, smartphonech a dalších je v Brazílii velmi dynamická. Roste počet přístupů k internetu přes ne-počítačové komunikační prostředky (mobily, tablety, herní konzole), zejména přes tablety, méně přes mobily a další příslušenství. Trh tabletů vede v Brazílii iPad (Apple). Mobilní telefony se staly nezbytným doplňkem zejména mladých Brazilců. Brazílie je po Itálii druhým trhem na světě, kde mladí 15 – 24 využívají nejvíce SIM karet (22 %). Asi 40 % mladých Brazilců využívá pokročilejší datové služby jako mobilní internet, okamžité zprávy (instant messaging), mail, stahování vyzváněcích tónů, her nebo spořičů obrazovek. Předpokládá se, že se podíl bude dále zvyšovat společně s dalším využíváním mobilů. Hustota mobilů na 100 obyvatel je v Brazílii vysoká (111 mobilů na 100 obyvatel). Smartphony jsou poměrně rozšířené a počet jejich majitelů dosahuje asi 19 mil. 44 % vlastníků běžných telefonů si podle průzkumu plánuje koupit smartphone během následujících šesti měsíců (2010).


Trhy a segmenty

2 Trh v ČR

2.1

z Vý

Česká republika je vnímána v současné době pro brazilský trh jako přátelská, otevřená, vyspělá destinace. Brazilci díky své pohodlnosti většinou chtějí během jedné cesty navštívit pouze hlavní město, tedy Prahu. Velmi pozitivním prvkem ve vnímání České republiky je skutečnost, že patří do Schengenského prostoru a Brazilci tak nepotřebují další víza (v případě max. devadesátidenního pobytu). Průměrný počet strávených nocí v České republice se činil asi 2,7 nocí (2011).

Dopravní spojení

•

z Prahy neexistuje přímé letecké spojení pravidelné lety do Evropy jsou operovány z Guarulhos v Sao Paulu (nejvýznamnější v zemi i v celé jižní Americe), Galeao v Rio de Janeiru a z Brasilia International k hlavním cílovým destinacím v Evropě patří Frankfurt, Mnichov, Paříž, Londýn, Amsterdam, Milano, Madrid, Barcelona, Curych, Lisabon a Porto významnými leteckými dopravci zajišťujícími spojení s Evropou jsou TAM Brazilia, Lufthansa, TAP Portugal a další

my

•

ku

• •

Cz

2.2

hT

ec

Přímé spojení z Prahy do Brazílie v současné době (leden 2012) neexistuje. Přestupními letišti nabízejícími nejkomfortnější spojení jsou Frankfurt, Mnichov, Paříž, Londýn, Amsterdam, Milano, Madrid, Barcelona, Curych, Lisabon a Porto).

Brazílie – spotřební chování

ou

2.2.1

Evropa jako destinace Brazilců

m

ris

Brazilská kultura je mixem „jižní“ a kosmopolitní kultury a obyvatelstvo mixem různých etnických skupin. Brazilci jsou vřelí a přátelští lidé a očekávají vřelé a příjemné zacházení. Významnou předností je komunikace v portugalštině, Brazilci neumějí většinou příliš dobře anglicky. Brazilci nebývají problematickými klienty, avšak vyžadují zábavu, pozornost, osobní kontakt a angažovanost. Brazilci často cestují s velkým množstvím zavazadel a nakupují, takže potřebují pro svá zavazadla větší prostor nejen v dopravních prostředcích, ale i v hotelovém pokoji. Brazilci jsou zvyklí na lehčí snídani, jídlo se považuje za společenskou záležitost.

Brazilci strávili podle WTM v zahraničí asi 39 mil. přenocování (2010), v průměru 9 nocí na jednu zahraniční cestu (69 % cest jsou cesty delší, 31 % kratší cesty). Průměrný počet přenocování Brazilců v Evropě je vyšší a činí 12 nocí, celkem téměř 19 mil. přenocování (podíl delších cest je vyšší a dosahuje 85 %).


Trhy a segmenty

Trendy a očekávání trhu

z Vý

Podle průzkumu vyjadřovali Brazilci pozitivní očekávání budoucího vývoje. Brazilci nakupují více luxusního zboží (např. výdaje Brazilců ve francouzských obchodech vzrostly v roce 2010 o 56 %), a to díky rostoucí kupní síle, silnému BRL a domácí inflaci. Rostoucí počet počítačů vedl k nárůstu počtu internetu. Hlavní sociální sítí je (byl) Orkut, následovaný Facebookem, Twitterem a Googlem.

my

ku

Evropa jako celek zůstává již po několik let nejoblíbenější zahraniční destinací pro brazilské turisty. Tomu napomáhají i různá restriktivní opatření ze strany USA (vízová povinnost, bezpečnostní opatření). Průměrná délka pobytu brazilských turistu v Evropě byla v roce 2008 15 dnů. Délka pobytu odpovídá skutečnosti zvýšené poptávky po krátkodobých pobytech v zahraničí. Turisté vzhledem k celosvětově nejisté bezpečnostní situaci volí raději kratší zahraniční pobyty a poté se opět vrací zpět do své země. V roce 2010 vydali brazilští turisté na svých zahraničních cestách přes 16 mld. USD. Díky vyššímu příjmu obyvatel, posilujícímu BRL a možnosti pořídit zájezd na kreditní kartu s odkladem splátek si stále více obyvatel může dovolit svou cestu do Evropy. V Brazílii se postupně vytváří silný trh z dynamicky rostoucí střední vrstvy.

Cz

2.2.1

Česká republika jako destinace Brazilců

ec

ou

hT

Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování (2005 – 2012) Příjezdy a přenocování Brazilců začal ČSÚ sledovat v roce 2005. Z grafu je patrná výrazně stoupající tendence počtu příjezdů i přenocování. Průměrný počet přenocování v roce 2010 činil asi 2,7 noci (nepatrné snížení oproti roku 2005 z 2,8 noci). Průměrný meziroční nárůst počtu přenocování dosahoval ve sledovaném období téměř 26 %. Vývoj počtu příjezdů a přenocování Brazilců v ČR (HUZ) Rok

2006

2008 2009 2010 2011 2012

Meziroční nárůst (přenocování)

Průměrný počet přenocování (HUZ)

11 652

32 423

1,00

2,78

16 513

45 003

1,39

2,73

21 225

57 594

1,28

26 106

70 744

1,23

29 634

77 968

1,10

2,63

37 811

101 183

1,30

2,68

43 248

117 843

1,16

2,67

56 314

146 619

1,24

2,60

m

2007

Počet přenocování (HUZ)

ris

2005

Počet příjezdů (HUZ)

2,71 2,71

Zdroj: ČSÚ


Trhy a segmenty

Vývoj brazilských příjezdů a přenocování v HUZ 2000 – 2012 (Česká republika) 150 000

120 000

z Vý

90 000

Počet příjezdů (HUZ) Počet přenocování (HUZ)

60 000

0 2005

my

ku

30 000

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: vlastní graf na základě údajů ČSÚ

Cz

ou

Volba ubytovacího zařízení

hT

ec

Z hlediska počtu příjezdů a přenocování je Brazílie pro Českou republiku jedním z nejdynamičtějších trhů. Objem přenocování narostl v období 2005 – 2010 více než třikrát. Na druhou stranu se nepatrně snížil průměrný počet přenocování. Vzhledem k pozitivním očekáváním a rychlému růstu brazilské ekonomiky lze silnou dynamiku předpokládat i v období 2013 – 2015. Jedná se zejména o návštěvníky „poprvé“. Pro udržení vysoce perspektivního trhu, jakým trh brazilský nepochybně je, bude třeba postupně bude zaměřovat pozornost a následné marketingové aktivity pro „opakované“ návštěvníky.

m

ris

Brazilci strávili podle statistiky HUZ (2011) nejvíce přenocování zejména v hotelech **** (45 %), hotelech ***** (25 %) a hotelech *** (asi 21 %). Ostatní kategorie a typy ubytovacích zařízení nejsou příliš frekventované. V období 2005 - 2011 vykázala struktura přenocování Brazilců v HUZ následující trendy: výrazné zvýšení podílu přenocování v hotelech ***** z 19 % (2005) na 25,5 % (2011), s výjimkou roku 2009 (pokles na 15 %) zvýšení podílu přenocování v hotelech **** ze 41 % (2005) na 52 % (2009) a následné snížení na 45 % (2011) pokles podílu přenocování v hotelech *** z 24 % (2000) na 21 % (2011) jednoznačné snižování podílu přenocování v penzionech ze 4 % (2005) na asi 2 % (2011)


Trhy a segmenty

Regionální rozložení brazilské návštěvnosti v České republice (2011 -2012): Kraj

Počet příjezdů 2011

Podíl


Celkem

43 248

100%

56 314

Praha

40 563

93,8%

52 597

190

0,4%

222

Středočeský

555

1,3%

692

Plzeňský

336

0,8%

646

Karlovarský

354

0,8%

517

Ústecký

155

0,4%

152

z Vý

Jihočeský

99

0,2%

272

Královehradecký

81

0,2%

175

35

0,1%

38

116

0,3%

84

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ

485

1,1%

565

77

0,2%

124

53

0,1%

78

149

0,3%

152

my

ku

Liberecký

Cz

m

ris

ou

hT

ec

U většiny brazilských návštěvníků převládá poptávka po Praze. Řádově nižší poptávku lze zaznamenat v Jihomoravském a Jihočeském kraji. V daleko nižší míře cestují Brazilci do Karlových Varů známých z filmů Amadeus a James Bond. Dalším cílem městského turismu je Český Krumlov vnímaný Brazilci jako historické město s kouzelnou atmosférou. Ostatní regiony České republiky jsou převážně navštěvovány za účelem návštěv krajanů s kořeny v České republice.


Trhy a segmenty

Sezónnost Sezónnost příjezdů brazilských turistů do ČR (HUZ) 2005 - 2011 8 000 7 000 6 000

z Vý

5 000 4 000 3 000 2 000

0

2005

my

ku

1 000

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Cz

Sezónnost v posledních šesti letech svůj základní trend nijak významně nezměnila. Patrný je nárůst příjezdů od dubna se špičkami v květnu, červenci a září. Pokles návštěvnosti je zřejmý od října/listopadu do března.

ec

ris

ou

hT

V Brazílii jsou dvě nejdůležitější období pro cestování - letní prázdniny (prosinec – únor) trvající asi 40 dnů a zimní prázdniny (červenec) trvající asi 30 dnů. Cesty do Evropy podnikají Brazilci podle průzkumů nejvíce v období září – prosince.9 Brazilci mají právo na 1 měsíc dovolené za rok, tedy 22 pracovních dnů. Brazilci odcházejí do důchodu v 65 letech (muži), resp. ženy v 60 letech. Obdobím hlavních prázdnin je červenec a leden (školní prázdniny) a závěr února (karneval). Brazilci mají 13 dnů během jedenácti národních svátků a k tomu další svátky na úrovni států a obcí (např. Rio de Janeiro - 20. leden, 24. duben, 20. listopad; Sao Paulo 25. leden, 9. červenec, 20. listopad). 1. leden

Karneval

Karneval (pohyblivý svátek, úterý před popeleční středou) Tiradentes, výročí úmrtí bojovníka za nezávislost na Portugalsku (1792)

21. duben 1. květen červen 7. září 12. říjen

Svátek práce

m

Nový rok

Boží tělo (pohyblivý svátek, 62 dní po Velkém pátku) Den nezávislosti

2. listopad

Den zjevení Panny Marie (Nossa Senhora de Aparecida) Památka zesnulých

15. listopad

Vyhlášení republiky (1889)

25. prosinec

Vánoční svátek

9

Marktinformation Brasilien 2012 (DZT). 26


Trhy a segmenty

Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů: Průzkum WTM identifikoval hlavní způsoby trávení dovolené v Evropě, a to okružní cesty (asi 40 %), koupání (12 %) a cesty po městech (11 %). U okružních cest preferují Brazilci návštěvu pamětihodností, muzeí, zajímavých měst, seznámení s krajinou, relaxaci a odpočinek. Silným důvodem je i nákupní turismus.

z Vý

Podle průzkumu WTM rezervuje 83 % Brazilců dovolenou před začátkem cesty, v tom 45 % přes cestovní kancelář a 24 % přímo. 65 % Brazilců cestujících do Evropy rezervovalo přes internet. Asi 38 % zahraničních cest Brazilců je organizováno přes cestovní kancelář či agenturu (Embratur), i když podíl letenek rezervovaných přímo přes internet má rostoucí tendenci.

ku

V Evropě se Brazilci ubytovávají nejčastěji v hotelích (48 %), a to v hotelích vyšší kategorie (33 %), dále střední kategorie (10 %) a 33 % se ubytovalo v soukromí.

my

Výdaje Brazilců činily podle průzkumu WTM přes 2 tis. EUR na osobu a cestu (239 EUR/noc/osoba) včetně započtení obou cest. Výdaje Brazilců v Evropě byly vyšší a činily téměř 2,5 tis. EUR na osobu a cestu (201 EUR/noc/osoba).

ris

ou

hT

ec

Cz

V roce 2007 provedla agentura VisitBritain výzkum informačních a komunikačních zdrojů10, které sloužili jako inspirace a byly podstatné pro rozhodování o destinaci pro dovolenou. Brazilci uváděli nejvíce následující informace (možnost uvedení více možností): 1. informace z internetu (téměř 70 %) 2. informace z knih (přes 60 %) 3. znalosti ze školy či vzdělávání obecně (asi 60 %) 4. kinematografie / film (60 %) 5. informace od známých a příbuzných (60 %) 6. zvláštní cenová nabídka leteckých společností (téměř 60 %) 7. informace z TV pořadů věnovaných cestování (asi 55 %) 8. informace z katalogů cestovních kanceláří či agentur (přes 50 %) 9. reklama (asi 50 %) 10. fotografie lidí, kteří danou destinaci navštívili (asi 50 %).

m

Podle průzkumu VisitBritain se asi 40 % Brazilců rozhoduje o cestě do Evropy (Velké Británie) 1 – 3 měsíce předem, avšak většinou jsou primárně rozhodnuti více než 3 měsíce předem a v období 1 – 3 měsíců před cestou se spíše věnují její konkrétní organizaci. V období 3 – 6 měsíců před cestou se rozhoduje necelých 20 %, 6 – 12 měsíců před cestou asi 12 % Brazilců. Naopak v období 1 týden – 1 měsíc před cestou se rozhoduje asi 18 % Brazilců. Podrobnější údaje o spotřebním chování Brazilců v České republice nejsou k dispozici. Na základě zahraničních analýz spotřebního chování Brazilců v Evropě a na základě nabídky cestovních kanceláří lze však předpokládat, že hlavním důvodem návštěvny České republiky jsou okružní

10

Market and Trade Profile: Brasil (Visit Britain, 2011). 27


Trhy a segmenty

cesty, návštěvy měst, památek, relaxace a odpočinek v kombinaci s krajinou a kulturními událostmi. Segment obchodního turismu nebo VFR není pro Českou republiku podstatný.

my

ku

z Vý

Za hlavní důvody cesty do České republiky lze považovat okružní cesty a návštěvy měst (Prahy). Kulturně-poznávací a městský turismus zahrnuje i relaxaci, návštěvy památek či kulturní akce a události. K rozhodování o dovolené dochází nejvíce 1 – 3, resp. 3 – 6 měsíců před začátkem cesty. Asi 65 % Brazilců cestujících do Evropy rezervuje přes internet. Podíl organizovaného turismu lze podle různých zdrojů stanovit na asi 40 % všech cest do Evropy. Ukazatel výdaje/osoba/noc činil v Evropě asi 200 EUR. Mezi pěti nejvýznamnějšími informačními zdroji a zároveň zdroji inspirujícími k dovolené jmenovali Brazilci informace z internetu, z knih, znalosti ze školy, kinematografii či informace od známých a příbuzných. Sezónnost cest do České republiky se vyznačuje převahou obdob od dubna do října. Pozitivním trendem je volba ubytovacího zařízení (HUZ) se zvyšujícím se podílem dražších ubytovacích kapacit a poklesem jednodušších HUZ. Lze předpokládat, že tak jako v případě ostatních evropských zemí se i v České republice jedná o návštěvníky realizující první návštěvu České republiky (Evropy).

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

3 Marketingová strategie 3.1

Cíle na trhu

my

ku

z Vý

Kvantitativní cíle: 1. Udržení meziročního nárůstu počtu přenocování na úrovni 10 %. 2. Zmírnění sezónních výkyvů – případné využití zimních měsíců. 11 3. Zvýšení průměrného počtu přenocování na 3,5 noci. 4. Zvýšení průměrného výdaje za osobu na den (noc) o cca 20 %12 - důležité je zaměření na nabídku produktů ve spojení s propagací a slevami brazilským návštěvníkům ze strany obchodních center či luxusních butiků 5. Regionální rozptyl návštěvnosti - napojení na zahraniční trhy formou “Discovery routing“. Zde se nabízí spolupráce a vytvoření nových produktů s touroperátory z geograficky blízkých zemí (Rakousko, Německo, Maďarsko).13 Spolupráce s Německem (Berlín) a Rakouskem (Vídeň) je pro Českou republiku (Prahu) perspektivní. V Německu navštěvují Brazilci zejména města, tzv. Magic Cities, např. Berlín (121 tis. přenocování), Mnichov (76 tis. přenocování), Frankfurt (38 tis. přenocování) a další (Köln, Düsseldorf, Stuttgart, Hamburg, Nürnberg, Dresden, Hannover, Leipzig). Zapojení České republiky přinese zvýšení návštěvnosti i dalších českých měst.

Cz

m

ris

ou

hT

ec

Kvalitativní cíle: 1. Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a jejím potenciálu na trhu Brazílie. Zpráva zahraničního zastoupení z října 2011 hodnotí současný stav následovně: „V místním tisku téměř nevychází politické a ekonomické informace o České republice. Většinou jsou součástí informací o Evropské unii. Většina informací přímo o ČR je na bázi kulturních zpráv a turistických reportáží. Nejvíce se mluví o Praze, reportáž, případně informace o jiném městě nebo regionu je spíše vzácností. Snad s výjimkou reportáží, které vychází z iniciativy ZZ nebo na základě press tripů. V těchto se zmiňuje více míst, především Karlovy Vary a Český Krumlov.“ 2. Vnímání destinace Česká republika – Česká republika není pouze Praha. Zpráva zahraničního zastoupení hodnotí vnímání České republiky jako klidné, bezpečné a kulturně-historicky zajímavé destinace. „Praha je považována za jedno z nejhezčích evropských měst a turistických cílů. V posledních 5 letech se Praha stala módní destinací. Při druhé nebo třetí cestě do Evropy se stává téměř povinnou součástí itinerářů.“ 3. Vytvoření silných asociací a obrazů (iconic images), s nimiž bude Česká republika spojována (např. Brazilci spojují Velkou Británii s červenými doubledeckery (přes 20 %), s hrady na 11

Podle vyjádření ZZ je navýšení poptávky v zimním období složité, přesto – ? je nějaká možnost alespoň částečného zmírnění – např. sezónnost Brazilců příjezdů do Velké Británie nevykazuje tak ostré výkyvy (je to dáno ovšem důvodem cesty – vyšší podíl business a vfr)

12

Díky za komentář ohledně vytvoření nabídky - je to trochu hádání – neznáme současný stav a ani strukturu výdaje – viz doporučení (průzkum). 13

Spolupráce s Německem a Rakouskem nejnavštěvovanějšími spolkovými zeměmi Německa jsou Bavorsko (25 % Brazilců) a Berlín (25 % Brazilců) + Vídeň, která spolupracuje na Brazilském trhu právě s Berlínem (např. kampaně Brazil meets Vienna & Berlin plánovaná na podzim 2012, spolupráce s Lufthansou a s visitBerlin) 29 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Skotské Vysočině (téměř 20 %), s královnou Alžbětou II. (15 %), kamennými domy (12 %) či červenými telefonními budkami). 4. Zvýšení hodnoty značky Česká republika na brazilském trhu a její co-branding se značkami Německa, Rakouska, příp. dalších zemí / měst (Praha – Vídeň – Budapešť – Berlín – Mnichov). 5. Udržení a další zvyšování spokojenosti návštěvníků14

z Vý

3.2

Specifika trhu

my

ku

Vývoj počtu cest brazilských občanů do Evropy je od roku 2000 relativně stabilní, přičemž v současné době dochází spíše k nárůstu počtu cest dynamicky rostoucí střední vrstvy. Mnoho Brazilců je první nebo druhou generací Evropanů, kteří imigrovali do Brazílie, a proto mají silné kulturní a historické vazby na Evropu (Německo, Itálie). Hlavním obdobím pro příprav nabídek (produktů) pro evropský a severoamerický trh je období od ledna do března a období od srpna do října.

Nákupní turismus

ris

ou

hT

ec

Cz

Specifika trhu lze shrnout následovně: okružní cesty, návštěvy měst, památek, relaxace a odpočinek v kombinaci s krajinou a kulturními událostmi extrémně rychlý průnik techniky a technologie (např. v roce 2010 vlastnilo 52 % Brazilců počítač – oproti 13 % v roce 2002) v současné době jsou návštěvníci Evropy většinou návštěvníci „poprvé“ významnou součástí cest je nakupování (viz dále) klienti, kteří čerpají služby spíše v segmentu nabídky „up“ vřelí a přátelští klienti, v zásadě bezproblémoví pátá největší networkingová populace na světě v Latinské Americe největší ekonomikou využívající e-commerce B2C a další

m

Brazilci představují i významný trh pokud jde o nákupní turismus, a to podle obratu tax-free. Vysoká brazilská dovozní cla na spotřební zboží motivují Brazilce k masivnímu nakupování v zahraničí. Nejvýznamnější evropskou nákupní destinací Brazilců je Francie, kde Brazilci předstihli v nákupech tax-free Američany. V posledních pěti letech se objem nákupů tax-free brazilskými turisty ve Francii více než ztrojnásobil. Obchodní domy Galeries Lafayette a Le Printemps otevřely speciální VIP oddělení pro brazilské klienty s portugalsky hovořícími pracovníky. Podle statistiky Global Blue se Brazilci dostali celosvětově na čtvrté místo za Čínu, Japonsko a Rusko, pokud jde o počet nákupů tax-free. Počet obchodních transakcí Brazilců v Evropě se v roce 2010 zvýšil o asi 70 %. Např. v Německu patří Brazilcům z hlediska objemu nákupů 9. místo (2,1 14

Je třeba zjistit, jaký je vůbec současný stav – viz doporučení (průzkum).


Trhy a segmenty

%) za Ruskem (22,5 %), Čínou (22,4 %), Švýcarskem (6,6 %), SAE (4,1 %), Ukrajinou (2,3 %), Japonskem (2,3 %), Egyptem (2,3 %) a USA (2,3 %). Průměrný výdaj Brazilců na jeden nákup taxfree činil 245 EUR (2010).

z Vý

Pokud jde o preference nakupovaných značek či produktů, není brazilský trh jednoznačně vyhraněn ani segmentován. Na druhou stranu začíná být v nakupovaných položkách v Evropě patrná převaha oblečení, hodinek, šperků, elektroniky, vybavení domácnosti či kožené výrobky. V oblasti služeb představují prioritu návštěvy památek a kulturních akcí.

3.3

my

ku

Brazilci rádi létají první nebo business třídou a využívají prvotřídních služeb v hotelích, restauracích i nákupních centrech. Nákupní turismus Brazilců je typický zejména pro podzimní období (září – listopad). Typickým znakem Brazilců jako nakupujících klientů je požadavek na širší cenovou nabídku od „levnějších“ (střední třída) až po luxusní produkty (upmarket). Přestože je průměrný nákupní výdaj o něco nižší než u jiných zdrojových trhů, velikost trhu a jeho dynamický vývoj do budoucna staví Brazilce na přední příčky zájmu.

Hlavní konkurenční výhody ČR

Cz

Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat: geografická poloha České republiky / connectivity (možnost napojení na síť několika zemí, které při své návštěvě Brazilci mohou nejvíce využívat – Rakousko, Německo)

•

Praha a města, kulturní potenciál, (České dědictví UNESCO)

•

dobrá dopravní dostupnost do hlavních evropských měst / reachable destination

•

možnost využití potenciálu církevního/sakrálního turismu

•

gastronomie - regionální speciality, pivo, mikropivovary

•

mezi další konkurenční výhody patří mentální blízkost v rámci lásky k motorsportu (spojení Rally Paříž Dakar a Tatra, okruhové závody, motokáry)

•

zázemí na obchodní jednání a produkt MICE

•

bezpečnost a bezpečí

•

organizace, čistota, různorodost.

m

Segmenty

ris

ou

hT

ec

3.4

•

V Brazílii se vytváří silná střední třída, tzv. třída AB (měsíční příjem domácnosti nad 6 940 BRL), která čítá asi 20 mil. obyvatel (2009) a jejíž objem by měl do roku 2014 narůst na 31 mil. obyvatel. Střední třída „C“ narostla z 66 mil. (2003) na 95 mil. (2009) a předpoklady hovoří o 113 mil. obyvatel náležejících k této třídě v roce 2014. Počet obyvatel zařazených do třídy „DE“ se naopak prudce snižuje. Třída „AB“ je tvořena následujícími segmenty: 40 % (8 mil. obyvatel) - moderní rodiny s dětmi do 18 let, kdy oba rodiče pracují a alespoň jeden je ve věku přes 45 let 31 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

21 % (4,2 mil.) – moderní rodiny s oběma rodiči pod 45 let s dětmi do 18 let 19 % (1,8 mil.) – singles (rozvedení, ovdovělí) s dětmi do 18 let 6 % (1,2 mil.) jsou tradiční rodiny s oběma rodiči do 45 let a dětmi do 18 let, kde pracuje pouze jeden z rodičů.15

z Vý

Brazilci, kteří cestují do Evropy, jsou jak ženy, tak i muži všech věkových skupin (průměrný věk je 39 let), s vyšším příjmem a vzděláním.16 Odchod do důchodu je v Brazílii stanoven na 65 let pro muže a 60 let pro ženy.17 Hlavními generujícími aglomeracemi, na které by se měla Česká republika zaměřit, jsou Sao Paulo, Rio de Janeiro, Brasilia, Fortleza, Belo, Horizonte, Curitiba, Porto Alegre.

ku

Segmenty pro Českou republiku: • Mladí lidé 15 – 30 let Rodiny s dětmi (střední vrstva)

•

Střední generace 30 – 59 let (vyšší příjem, vyšší vzdělání)

•

Senioři 60+ (vyšší příjem, vyšší vzdělání)

•

GLBT

my

•

ris

ou

hT

ec

Cz

Hlavními cílovými skupinami je věková skupina mladší a střední generace i senioři 60+. Potenciální skupinou mohou být i rodiny s dětmi ve věku 10 – 18 let. Vysokoškolské či vyšší vzdělání a střední až vyšší příjem ve všech věkových kategoriích odpovídá produktu, který Česká republika nabízí. Z hlediska opakovanosti návštěv se jedná o návštěvníky „poprvé“, kterým musí být dán hned při první návštěvě důvod pro návrat do České republiky. Segment GLBT se jeví v Brazílii velice slibně. Legislativní zázemí lze hodnotit jako dostatečné, v Brazílii pracují některé organizace sdružující GLBT (např. Civil Unions in Rio Grande do Sul). Společenská akceptace GLBT je v Brazílii rozdílná, vyšší v městských aglomeracích, nižší naopak v jižní části země. Festivaly GLBT v Rio de Janeiro a Sao Paulo jsou největší na světě a účastní se jich několik miliónů lidí. Brazilský trh je z hlediska GLBT trh tzv. třetí vrstvy (priority), a to díky objemu populace a otevřenosti ke strukturálním změnám. Objem trhu G/L se odhaduje na 6 % brazilské populace (11,4 mil. obyvatel) s průměrným příjmem 8,6 tis. USD ročně. Přes 20 % segmentu G/L využívalo v roce 2007 internet.18

m

Produkty nabízené v uvedených segmentech lze rozdělit do čtyř skupin: 1. Praha (příp. další města) v kombinaci s Berlínem, Mnichovem, Vídní, příp. Budapeští (příp. dalšími městy). Prostor je zde z různých důvodů zejména ve spolupráci s Německem. 2. Praha a okolí. 3. Praha a trasy v regionech s důrazem na mimořádné služby/témata (např. ubytování v historických sídlech, lázeňská města, historická místa, tematické kulturní trasy, středověká města) při zdůraznění dosažitelnosti a konektivity České republiky (programy fly & drive, vlak). 4. Eventy jako podpora prvních třech produktů nebo jako samostatná akce (zejména kulturní). 15

Market and Trade Profile: Brasil (Visit Britain, 2011)

16

WTM 2010

17

Marktinformation Brasilien (DZT, 2011)

18

GLBT Market Overview (IGLCC) 32


Trhy a segmenty

Nákupní možnosti by měly být součástí uvedených produktů, ale s důrazem na místní produkty, nikoliv produkty světových značek – ty v Praze nejsou zastoupeny rozhodně v takové míře jako v Londýně, Paříži apod. Brazilský klient je v současné době vůči značkám převážně indiferentní, což se bude určitě do budoucna měnit. Současnou konkurenční výhodou Prahy v nákupním turismu může být prezentace tzv. icon products a možností jejich nákupů, avšak za předpokladu silné komunikační podpory. Nezbytnou podporou v přípravě „nákupního programu“ je spolupráce s nákupními centry, reprezentačními prodejnami tzv. icon products apod.

z Vý

3.5

Komunikační nástroje K největším televizním stanicím s nejširším pokrytím patří TV Globo, Record, SBT, Banderaintes. V městských aglomeracích lze využít i kabelovou televizi, kterou sledují zejména vrstvy ABC1.

ku

•

Rozhlasové vysílání má zejména regionální charakter. V případě volby rozhlasových stanic jako komunikačního nástroje je třeba zaměřit se podle příslušných měst. Z pohledu komunikačního mixu pro Českou republiku nemá rozhlasové vysílání zásadní význam.

•

Tiskoviny mají v Brazílii i přes silnou orientaci na on-line komunikaci stále smysl. Společně s ekonomickým růstem a rozvojem roste i náklad a oběh hlavních tiskovin (deníků). Tiskoviny jsou poměrně fragmentované, má smysl zaměřit se na hlavní deníky ve velkých městech: Sao Paulo - The Folha de Sao Paulo (cirk. 294,5 tis.), O Estado de Sao Paulo (236,4 tis.); Rio de Janeiro - O Globo (262,5 tis.); Porto Alegre – Zero Hora (184,7 tis.), the Correiro do Povo (157,4 tis.); Bello Horizonte – the Estado de Minas (78,3 tis.); Brasilia – the Correio Brasiliense (57,3 tis.). The Folga de Sao Paulo, O Globo a O Estado de Sao Paulo publikují také pravidelné přílohy o cestování (jedenkrát týdně). 19 o Celonárodní denník Valor Economico (54,6 tis.) zaměřený na obchod a finance a Lance (94,7 tis.) zaměřený na sport a fotbal. o Vedle deníků roste význam časopisů, k nimž patří týdeník Veja (cirk. 1, 1 mil.), Época (412,3 tis.), IstoÉ (344 tis.), Caras (293,4 tis.). o K hlavním časopisům zaměřeným na turismus patří Vigem e Turismo, k časopisům tzv. lifestyle patří Elle, Marie Claire, GQ, Bazzar, Vogue.

•

Tiskoviny zaměřené na komunikaci B2B zahrnují Panrotas (týdeník), Mercado e Eventos (čtrnáctideník), Brasilturis (čtrnáctideník).

my

•

ris

ou

hT

ec

Cz

•

m

K hlavním on-line portálům náleží portál Viaje Aqui a UOL Viagem. Brazilci hojně využívají blogy. Podle agentury Click se pohybuje počet Brazilců updatujících denně své blogy na 2,6 mil. Podle odhadů ComScore je blog v Brazílii významným komunikačním nástrojem, který zasáhne asi 71 % Brazilců využívajících internet (ve srovnání s celosvětovým průměrem asi 50 %). Rozšíření mobilů je značné, ale ve srovnání s ostatními zeměmi je v Brazílii nižší míra využívání pokročilých technologií. Brazilci využívají sociální sítě (asi 85 % brazilských uživatelů internetu). K nejpopulárnějším sociálním sítím patří Orkut a Facebook. Průměrný uživatel internetu stráví přes 30 hodin měsíčně u internetu.

19

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/brazilie/media_v_miste/index.html, Market and Trade Profile: Brasil (Visit Britain, 2011) 33 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Komunikační nástroje (B2C): Brazilský trh je trhem založeným stále významně na osobní komunikaci20. K dalším nástrojům využívaným dalšími evropskými destinacemi a doporučenými pro Českou republiku patří následující: 21 • tištěná média - deníky s přílohami o cestování, časopisy s tématikou o cestování •

mobilní komunikace22 - mobilní aplikace, přístup k internetu přes mobil

•

internet Czechtourism republicacheca.travel (úpravy)

•

z Vý

•

internet s orientací na e-commerce (decolar.com, submarino.com, viajenet) zejména díky konkurenceschopným cenám letenek a hotelů, a to v segmentu mladých a postupným trendem rozšiřování do dalších věkových skupin

ku

spolupráce s partnery, zejména leteckými společnostmi (zvláštní nabídky) – včetně ecommerce (GOL Linhas Aereas Inteligentes) partnerský marketing zaměřený na firmy působící na brazilském trhu vyrábějící typické české produkty (iconic products) pro koncového spotřebitele (Preciosa, Pilsner Urquell, Moser,…)

•

onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály a blogy

•

TV a rádio regionálně zaměřené (Sao Paulo, Rio de Janeiro – viz výše)

•

street marketing, buzz marketing s využitím wom a sociálních sítí

•

eventy – akce v luxusních obchodních domech, knihkupectvích a festivalech české gastronomie

•

tradiční press tripy, ale zaměřené na využití ict (např. mobilní a internetové aplikace a online prodej)

•

vytváření databáze koncových klientů a její využívání pomocí eCRM, kterou je třeba považovat za naprosto klíčovou na trhu, který tvoří převážně „poprvé“ návštěvníci Evropy, a který si v současnosti „rozebírají“ všechny evropské destinace (příležitost, která se nebude opakovat) vytvoření důvodu k další návštěvě a péče o koncového klienta pomocí eCRM

•

product placement (filmová tvorba)

•

komunikace spojená s pořádáním MS ve fotbale (2015) a Olympijských her (2016) a (případnou) účastní reprezentantů z České republiky (vytvoření „modelů“ komunikace pro případ zařazení českého týmu do skupin, výrazných sportovních úspěchů českých sportovců apod.)

my

•

ris

ou

hT

ec

Cz

m

Komunikační nástroje (B2B)23: • účast na workshopech, příp. veletrhy - Abav Feira das Americas (říjen) v Rio de Janeiro, Gramado trade fair (listopad), Braztoa event (dvakrát ročně) v Sao Paulo •

osobní komunikace s hlavními TO a TA zaměřenými na evropský trh (i přes nárůst významu online komunikace zůstává osobní komunikace klíčová)

•

inzerce v hlavních tištěných médiích

20

Např. hlavními komunikačními nástroji, které využívá VisitBritain, jsou tiskoviny (noviny), mobilní sítě, internet, sociální sítě a nabídky leteckých společností. 21

Zpracování s využitím http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicnizastoupeni-v-mexiku-s-pusobnosti-pro-latinskou-ameriku/

22

19 mil. Brazilců vlastní smart phone, 44 % Brazilců vlastní běžný mobilní telefon.

23

Zpracování s využitím http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicnizastoupeni-v-mexiku-s-pusobnosti-pro-latinskou-ameriku/ 34


Trhy a segmenty

onlinemarketing

•

zaměření na největší OTA (submarinoviagens, decolar, expedia, malapronta, viajenet, travelocity)

•

joing training programy pro brazilské tour operátory a agentury

•

příprava news letteru pro odbornou veřejnost

•

direkt mailing programu akcí a jejich prezentace

•

organizace fam tripů

• •

tiskové konference, itineráře (produkty), tiskové zprávy akce zaměřené na podporu českých subjektů (workshopy, fam tripy, internet republicacheca. Travel, newslettery, a další) partnerský marketing s leteckými společnostmi

ku

•

z Vý

•

partnerský marketing s Německem a Rakouskem

•

partnerský marketing - spolupráce s významnými partnery (např. ČSA, Tatra, Škoda – Volkswagen24, Petrobras)25 – díky expanzi brazilské ekonomiky lze očekávat vstup dalších českých firem na trh (zejména do petrochemie, dopravy, automobilového průmyslu, energetiky apod.)

•

komunikace spojená s pořádáním MS ve fotbale (2015) a Olympijských her (2016) a (případnou) účastní reprezentantů z České republiky

my

•

Cz

Kombinace segment – produkty

Rodiny s dětmi – Praha – Města – Kulturní krajina – LOHAS

m

•

ris

Mladí od 30 let, studenti: – Praha – Města – Česko spirituální – Kulturní krajina – Motorsport – Events

ou

•

hT

3.6

ec

Komunikační nástroje (C2C) • sociální sítě - Facebook – 36 mil. návštěvníků (Rio de Janeiro, Distrito Federal, Sao Paulo), Orkut, Windows Live Profile, Twitter, Vostu, Google Plus – zejména věková skupina 25 – 34 let

24

VW plánuje investovat v Brazílii téměř 2 mld. USD. Automobily VW (! Německo) patří na brazilském trhu k nejprodávanějším a samotný brazilský trh lze již dnes řadit co do velikosti za Čínu, USA a Japonsko, tedy na čtvrtou pozici. 25

V souvislosti s aktivitami CzechTrade a CzechInvest v oblasti podpory českého exportu a investic. Spolupráce evropských ekonomik a MERCOSUR v oblasti obchodu s cílem vytvoření pásma volného obchodu. 35 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

– – – •

Léto Cyklo Events

my

ku

z Vý

Střední generace (do 59 let) – Kulturní cesty – Praha – Města – Česko spirituální – Kulturní krajina – Klasické lázně / Lázeňský wellness – LOHAS – Lékařský – Léto - Cyklo – Events Senioři (60+) – Kulturní cesty – Praha – Města – Česko spirituální – Kulturní krajina – Klasické lázně / Lázeňský wellness – LOHAS – Lékařský – Events

•

GLBT – Kulturní cesty – Praha – Města – Česko spirituální – Kulturní krajina – Events

•

Business klientela – Praha – Města

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty

4 Ostatní •

z Vý

•

Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu v ČR (nejen v oblasti turismu): – Empresa Brasileira de Aeronáutica S.A (ve spolupráci s Aero Vodochody a.s.) – Mona Classic (ve spolupráci s MONNA Classic Trade spol. s.r.o.) – Glenmark Farmaceutica Ltda (GFL) – Melissa

ku

Důležití mediální partneři: – Brasilturis Jornal / Brazil Newsletter / Brazilian Tourist News / Brasil Travel News / Business Travel Magazine / Fácil Nordeste / Folha do Turismo / Panrotas, – dále pak TV GLOBO nebo STB.

my

• Ostatní důležité nejen cestovní portály: www.rumbo.com.br, www.submarinoviagens.com.br, www.viagens.americanas.com.br, www.hotels.com, www.viajanet.com.br, www.tripadvisor.com.br

m

ris

ou

hT

ec

Cz

V profesní asociaci Braztoa je registrováno 81 tour operátorů a v asociaci brazilských cestovních agentur ABAV asi 3,5 tis. agentur. K hlavním tour operátorům patří Abreutur, ADVtour, Agaxtur, AIT Operadora, Americanas Viagens, Bancorbrás, Belvitur, CVC, Submarino, TAM Viagens a další (viz zpráva ze zahraničního zastoupení pro Latinskou Ameriku). Cesty do Evropy nabízí celkem asi 100 tour operátorů. Významnými profesními asociacemi jsou i Aviesp (Associacao das Agencias de Vigens Independentes do Interior do Estado de Sao Paulo) a Fenactur (Federacao Nacional de Turismo).


Trhy a segmenty

5 Doporučení

z Vý

Brazílie představuje jednoznačně strategický trh do budoucna. Orientace na brazilské klienty je v rámci strategických trhů a trhů BRIC prioritou. Dosavadní aktivity realizované zahraničním zastoupením CzechTourism pro Latinskou Ameriku naprosto odpovídají vývoji trhu, pokud jde o demografické, ekonomické, technologické i další trendy. Následující doporučení je třeba vnímat nikoliv jako změnu dosavadního kurzu v činnosti zahraničního zastoupení, ale jako možnost usnadnit a zjednodušit práci zahraničního zastoupení z hlavní kanceláře v CzechTourism v Praze. K doporučením lze zařadit následující: Marketingový výzkum

ku

zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky na brazilském trhu (obdoba průzkumu realizovaného CzechTourism na deseti hlavních zdrojových evropských trzích v roce 2010)

•

průzkum spotřebního chování brazilských návštěvníků v České republice (prozatím lze čerpat pouze z obecných dat) a průzkum spokojenosti brazilských návštěvníků v České republice

my

•

hT

ec

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro brazilské klienty (product management CzechTourism), a to nejen v České republice, ale i ve spolupráci zejména s Německem a Rakouskem, příp. dalšími zeměmi (Maďarsko, Polsko) a zejména s vybranými regiony / městy

•

do produktu promítnout potřebu „maximalizace zážitku za co nejkratší dobu“

•

podchycení „poprvé“ brazilských klientů a vytvoření důvodu k návratu pomocí tvorby produktu i návazného komunikačního mixu - Jedná se zejména o návštěvníky „poprvé“. Pro udržení vysoce perspektivního trhu, jakým trh brazilský nepochybně je, bude třeba postupně zaměřovat pozornost a následné marketingové aktivity pro „opakované“ návštěvníky

•

vyjednání platformy „středoevropské“ spolupráce mezi hlavními kancelářemi CzechTourism, Österreich Werbung a Deutsche Zentrale für Tourismus pro strategické mimoevropské trhy, tedy i s platností pro oblast Latinské Ameriky

•

spolupráce „cross“ s producenty průmyslových / spotřebních produktů a potravin (nápojů) nebo subjekty působícími v jiných oblastech

m

ris

ou

•


Trhy a segmenty

•

perspektivní aktivitou propojenou do navrhovaných produktů je nakupování (české značkové a luxusní zboží)

•

školení a „manuály“ zaměřené na interkulturální marketing z pohledu brazilského trhu pro podnikatelský sektor

•

kurzy zaměřené na jazykové znalosti (španělština, portugalština)

z Vý

Segmentace trhu

podrobnější segmentaci trhu v závislosti na výsledcích průzkumů

•

perspektivním segmentem je GLBT

•

orientace na tzv. High Net Worth individuals

Komunikace

my

ku

•

Cz

v oblasti komunikace realizace eCRM (s podporou hlavní kanceláře v Praze)

•

v oblasti vnímání je třeba vytvořit jednoznačné silné asociace pomocí iconic images a iconic products, s nimiž bude Česká republika jednoznačně spojována

•

dva typy kampaní – globální s cílem informovat a připomínat, co je Česká republika + kampaně zaměřené na momentální rozhodnutí o nákupu České republiky (např. cenová podpora)

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty

ČÍNA - trhy a segmenty •

Čína je třetí nejnavštěvovanější zemí světa (57,6 mil příjezdů v roce 2011, z hlediska příjmů jí patří čtvrtá příčka - 48,5 mld. USD v 2011)26

•

Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů výjezdového turismu na světě Výdaje Číňanů na pasivní turismus v roce 2010 dosáhly 55 mld. USD, čímž se země dostala na třetí pozici ve světě a předstihla Spojené království. V roce 2011 výdaje vzrostly na téměř 73 mld. USD. Průměrný výdaj na jednoho obyvatele činí 54 USD. Meziroční nárůst výjezdového turismu se pohybuje od roku 2004 v průměru mezi +7 a +11 % (s výkyvy v roce 2007: + 18,6% a v roce 2009: + 4 %)

ku

•

z Vý

•

Čína se mění ze země přijímací na zemi vysílající (srovnání příjmů a výdajů i příjezdů a výjezdů), v roce 2010 byl rozdíl mezi příjmy a výdaji 9,1 mld. USD, saldo příjezdů a výjezdů dosáhlo v roce 2010 asi 1,7 mil.

•

Průměrný výdaj na osobu při cestě do Evropy se pohybuje v rozmezí 1 500-3 000 EURO

my

•

26

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA The World Factboo, ETC

Tourism Highlights 2012 Edition 40


Trhy a segmenty

6 Stručná charakteristika trhu 6.1

Obyvatelstvo

z Vý

Počet obyvatel (2012): 1 350, 695 mil.27 Obyvatelstvo (odhad pro červenec 2013) 1 349,586


0,46%

ku

Obyvatelstvo (mil.)

Struktura populace 15 – 34 let 35 - 54 let 55 - 64 let nad 65 let

17,2 %

my

do 14 let

15,4 % 46,7 % 11,3 % 9,4 %

Cz

Vydatnost trhu (počet cestujících osob do zahraničí, 2010 Zdroj: CIA

57,39 mil.

ec

6.2

ou

hT

Čína je s 1,34 miliardou obyvatel nejlidnatější zemí světa a její obyvatelé tvoří 19,23% světové populace. Podle věkové struktury tvoří 62 % obyvatelstva lidé od 15 do 64 let. Podle demografických výzkumů se předpokládá růst počtu obyvatel ve věkových skupinách nad 45 let a pokles u skupin do 24 let a skupiny 25-44 let.

HDP, inflace a nezaměstnanost

ris

HDP • •

m

HDP (2010): 5 873 mld. USD HDP na obyvatele (2010): 4 382 USD

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 Čína

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)


9.295

7.800

8.038

8.241

8.509

Zdroj: IMF

27

World Bank Data 41


Trhy a segmenty

z Vý

my

ku

Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti je na prvním místě zemědělství, které má v čínské ekonomice stále poměrně velký význam. Přesto začíná oslabovat a zvyšuje se podíl služeb a průmyslu, kdy zaměstnanost ve službách by měla v dohledné době v absolutních číslech předčít zaměstnanost v zemědělství. Podle MMF byla Čína v roce 2010 druhou největší ekonomikou světa (měřeno dle HDP na obyvatele). V roce 2010 činil HDP 5 878 miliard USD a reálně se meziročně zvýšil o více než 11%. Silnější růst byl tažen rostoucí aktivitou všech sektorů ekonomiky díky uvolněné úvěrové politice a vládnímu stimulačnímu balíčku, který podpořil investice. Po přijatých opatřeních na zbrzdění růstu ekonomiky začíná tempo růstu v roce 2011 zpomalovat a zároveň začala klesat cenová hladina (zejména potravin, nerostných surovin a nemovitostí). Centrální a lokální vlády jsou připraveny zvýšit investice do infrastruktury (včetně bytů). Podle nejnovějších odhadů IMF (leden 2012) bude růst HDP Číny o 8, 2 %.

Cz

Inflace (% změna): 2009 -0,7 %

3,3%

2011

5,4%

Zdroj: IMF

2009 4,30%

4,10%

2011 4,10%

3,00%

2012 4,10%

Zdroj: IMF

2014 (odhad)

2013 (odhad)

4,10%

2015 (odhad)

3,00%

2014 (odhad)

3,00%

2015 (odhad)

4,10%

m

Nezaměstnanost

2010

2,6%

2013 (odhad)

ris

Nezaměstnanost:

2012

ou

Inflace

2010

hT

ec

Podle celosvětového hodnocení WTTC (hodnocení 181 zemí) je relativní význam celkového přínosu turismu Číny na HDP za rok 2010 na 2. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 81. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 1. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.28

4,10%

28

WTTC


Trhy a segmenty

Vývoj devizového kurzu 2006 – 2012: 2006 Vývoj kurzu měny CNY / USD

7,97

2007 7,61

2008

2009

6,842

6,8249

2010

2011

6,785

6,462

2012 6,312

Zdroj: CIA The World Factbook

z Vý

my

ku

Čína se dostala v průběhu uplynulých deseti let hned před několik vyspělých ekonomik z pohledu celkového objemu vytvořeného HDP. Mezi těmito státy jsou Kanada, Itálie, Francie, Velká Británie a Německo. V současné době zaujala Čína druhé místo mezi největšími světovými ekonomikami a dostala se před Japonsko. HDP vytvořený v rámci terciálního sektoru dosáhl v roce 2010 hodnoty 17.100,5 mld. CNY, což představuje nárůst o 9,5% (o 0,6 procentního bodu rychlejší růst oproti 2008/2009). Podíl služeb na tvorbě HDP činil 43% (zvýšil se o 0,4%) a stále roste vysokým tempem. Celková zaměstnanost v turismu byla pro rok 2011 odhadována dle WTTC na 64 780 000 pracovních míst, což představuje 8,2 % celkové zaměstnanosti. Díky vysokému růstu ekonomiky je oficiální míra nezaměstnanosti nízká, což se týká výhradně městských aglomerací, na venkově je nezaměstnanost vysoká. V roce 2010 činila míra nezaměstnanosti v městských zónách 4,1 %. Pro světovou ekonomiku je čínská měna podle odhadů o 25 - 40 % podhodnocená a díky ní je čínské zboží v zahraničí nadále levné se všemi negativními důsledky.

ec

Cz

6.3

ris

ou

hT

V této spojitosti je však třeba připomenout i kontext hodnocení podle Indexu lidského rozvoje HDI. V žebříčku 182 států OSN za rok 2009 je dle HDI Čína až na 92. Místě (0,772), což v rámci rozvíjejících se zemí představuje v zásadě jen průměrnou úroveň. Mezi vyspělé země jsou řazeny státy, jejichž HDI je hodnoceno na úrovni, jež převyšuje 0,9. Z hlediska tohoto ukazatele byla ČLR stále hodně vzdálena od USA, Japonska i dalších zemí, které z pohledu absolutního objemu HDP již překonala. Japonsko s HDI 0,96 zaujímá 10. příčku a USA s HDI 0,956 patří 13. pořadí.

Výjezdový a domácí turismus Číny

m

Turismus v Číně je novým odvětvím, které se rychle rozvíjí. Podle údajů Národního statistického úřadu Číny celkem za hranice v roce 2010 vycestovalo 57,39 mil. Číňanů, tj. o 20,4% více než v roce 2009. Před pěti lety vycestovalo do zahraničí pouze 34 mil. Cílem cest Číňanů je na prvních místech: Hong Kong, Macao (60%/18%) a další země Asie. Evropa se na výjezdech čínských občanů podílí 4,5 % a regiony Amerik 2 %.


Trhy a segmenty

Vývoj pasivního turismu Číny 2001 - 2009 Čína

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet výjezdů (mil.)

12 133

28 853

31 026

34 524

40 954

45 844

47 656

57 386

70 250

Index

100,0%

142,7%

107,5%

111,3%

118,6%

111,9%

104,0%

120,4%

122,42%

Výdaje na PCR (mld.USD)

14 992

21 360

24 715

28 242

33 264

40 987

47 108

59 840

79 010

100,0%

127,8%

115,7%

114,3%

117,8%

123,2%

114,9%

127,0%

132,0%

z Vý

2001

Index

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, Národní statistický úřad

Počet výjezdů a výdaje 2000 - 2011

ku

90 000 80 000

my

70 000 60 000 50 000 40 000

Počet výjezdů (mil.) Výdaje na PCR (mld.USD)

20 000 10 000 0 2001

2004

2005

2006

ec

Cz

30 000

2007

2008

2009

2010

2011

hT

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, Národní statistický úřad

m

ris

ou

Čína se v roce 2010 dostala mezi trojku nejvýznamnějších světových importérů služeb turismu s téměř 6% podílem na světových výdajích (54,9 miliard USD). V Číně je více než 60 měst, ve kterých žije přes milion obyvatel. Většina výjezdů je koncentrována do tří ekonomicky nejvýznamnějších oblastí – delta a záliv řeky Bohai s centrem v Pekingu (10 mil. obyvatel) zahrnuje regiony na sever a severovýchod, severozápad a ponejvíce centrální a severní regiony (speciálně Sichuan). Dále do regionu delty řeky Yangtze s centrem v Šanghaji (14 mil. obyvatel) zahrnující východní region, centrální a část centrálního a jihovýchodního regionu. Posledním je delta Perlové řeky s centry v Guangzhou a Shenzhen zahrnující jižní region a část centrálního a jihozápadního regionu. Největší (a stále rostoucí) poptávka po výjezdech do Evropy se koncentruje do Pekingu, kde je soustředěn business celé Číny s Evropou. Statistiky návštěv jednotlivých evropských zemí jsou zkresleny tím, že v rámci Schenghenského prostoru je často sledována jen vstupní destinace.


Trhy a segmenty

2009/tis.

Příjezdy z Číny do Evropy /destinace

500 – 1 000

Ruská federace

250 - 500

Francie, Německo, Rakousko

100 - 250

Švýcarsko, Itálie, Holandsko,

50 - 100

Spojené království, Belgie, Česká republika, Finsko,

25 - 50

Turecko, Řecko, Švédsko,

z Vý

Zdroj: ETC report

my

ku

Sezónnost a výdaje ve výjezdovém turismu Výdaje na jednu cestu do Evropy se pohybují v rozmezí 1 500 – 3 000 EUR. Na těchto výdajích se podílí letecká doprava (17%), nákupy (34%), ubytování (18 %), zábava (9%) a 3% služby cestovních kanceláří. Čínští touroperátoři se snaží stlačit náklady na jeden den až k hranici 50 EUR na jednoho účastníka, které zahrnují ubytování, stravu a místní dopravu. Nejvíce Číňanů přijíždí do Evropy v období od července do září, dále pak v říjnu – prosinci. Počet příjezdů v období leden – březen a duben – červen se pohybuje ve srovnatelných hodnotách, přičemž návštěvnost v těchto dvou obdobích je nejnižší. Pro kratší cesty volí Číňané tři období: Spring Festival (čínský nový rok – leden nebo únor), Labour Day (první týden v květnu) a National Day (první týden v říjnu). Národní evropské centrály turismu reagují na průzkumy, které říkají, že nejvíce populární období pro cestování do Evropy je období druhého nejpopulárnějšího festivalu v Číně - Mid Autumn Festival (září-říjen). Do období kolem tohoto festivalu směřují národní centrály (Švýcarsko, Německo, Spojené královstí) těžiště marketingových aktivit a připravují pro čínské touroperátory speciální nabídky (pakety). Inzerují je pak v nejčtenějších časopisech (Lifestyle bi-weekly, časopis čínských touroperátorů a BestTravel).

ec

Cz

ou

hT

Výdaje na pasivní turismus trvale rostou a v roce 2010 dosáhly 54,9 mld. USD. Počet výjezdů byl za rok 2010 asi 57,4 mil. Průměrný výdaj na jednu cestu do Evropy se pohybuje v rozmezí 1 500 – 3000 EUR. Pro delší cesty do Evropy volí Číňané nejvíce období prázdnin a pro kratší pobyty záříříjen a leden-únor, tj. období dvou nejvýznamnějších čínských svátků.

m

ris

Trendy ve výjezdovém turismu Výjezdy z Číny směřují nejvíce do Hong Kongu a Macaa, které představují zhruba 72% všech výjezdů., zbytek Asie se podílí na výjezdech 19%, Evropa 4,5%, Ameriky 2,4%, Oceánie 1,1% a Afrika 0,7%. Hlavní motivací pro cesty do evropských destinací je trávení dovolené a návštěvy příbuzných a známých (podle zprávy VisitBritain v roce 2009 přicestovalo 31% Číňanů do Spojeného království strávit dovolenou, druhým hlavním motivem je obchod a návštěva příbuzných a známých kolem 27-28%, třetím jsou studijní cesty – 7%). Nejsilnější segmenty dle věku jsou skupiny 20-29 let (36%), 30-39 (29%) a 45+ (19%). Do Evropy jezdí nejvíce turistů ve věkové kategorii 35 – 60 let, až 80% je zaměstnáno v privátním sektoru a 20% ve veřejném sektoru. Vyjíždí 45% manažerů, 1% podnikatelů, 33% pracujících mimo manažerské pozice. Do Evropy jezdí převážně vzdělaní (ukončené bakalářské nebo magisterské studium a vyšší). Jejich podíl činí 93 %. 45 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Převažuje podíl skupinového turismu (až 78%) a jen 22 % cestuje individuálně. Cesta do Evropy trvá v průměru 8 – 15 dní, podíl turistů přenocujících v hromadném ubytovacím zařízení je obecně vysoký – nejméně 70 %. Významným segmentem jsou tzv.: first-time travelers. Vyznačují se tím, že účastníci navštíví více zemí a více destinací (obvykle 4 země/šest nocí), může to však být až 6-8 destinací. Cestují do míst s ikonami turismu (Eiffelova věž, Kolosseum, Versailles, Pisa) a do míst, která se objevují v reklamách, filmech a seriálech. Současný trend je menší počet navštívených destinací a větší počet strávených dní v jednotlivých destinacích. V současné době stráví Číňané v jednotlivých evropských destinacích cca 1,6 – 2 noci, výjimkou je Spojené království, kde průměrná délka pobytu v roce 2008 byla 21 nocí a 13 nocí v roce 2009. Délka pobytu souvisí s účelem cesty (vysoký podíl studijních pobytů, obchodní turismus, návštěva příbuzných a přátel) a také s tím, že Spojené království není plným členem schengenského prostoru a není vhodné jako start k transevropským cestám. Dalším segmentem jsou návštěvníci opakující svoji návštěvu Evropy a navštíví obvykle 1-2 země. První destinací, kam Číňané směřují při cestě do Evropy je zejména Itálie a Německo, odkud pak cestují do dalších zemí. Průměrná délka pobytu v jednotlivých destinacích se pohybuje od 1,5 do 2,1 nocí. Čínští turisté bývají většinou ubytováni ve 3* - 4* hotelech, roste podíl 5* a také speciální požadavky na vybavení (např. konvice a zelený čaj).

Cz

ou

hT

ec

Hlavní aktivity rekreačního a volnočasového turismu: - preferují pobyty v městech (40%), dovolenou na plážích (30%) a okružní cesty (23%) - u pobytů ve městech převažuje: zábava, historie a umění, okružní cesty a prohlídky, kulturní akce, nákupy - nákupy: lokální suvenýry, starožitnosti a umělecká díla (71%), oblečení a osobní potřeby (67%) , originální značkové luxusní zboží - ne Made in China(32%) a další - růst online cestování – a to jak v rezervacích, tak v hledání informací - nárůst kapacit leteckých společností z Číny do blízkých i vzdálených destinací

ris

Do roku 2015 vyjede dle prognóz do zahraničí 100-130 milionů Číňanů, kteří tam utratí více než 110 miliard EUR. Do zahraničí budou cestovat především příslušníci rychle rostoucí střední třídy a také stále početnější skupiny miliardářů.

m

Průměrný počet zemí navštívených během první návštěvy Evropy jsou 4 země, při druhé návštěvě 1-2 země. Průměrný počet dní strávených v destinací je 1,6 -2 dny (s výjimkou UK). Do Evropy cestují Číňané nejvíce ve věkové skupině 35 – 60 let. Hlavní důvod pro cestu do Evropy je trávení dovolené, a to kulturně-historické atraktivity ve městech, zábava, nákupy (typické suvenýry, luxusní a značkové zboží). Domácí turismus Číny Počet domácích turistů v roce 2010 podle čínských oficiálních statistik dosáhl 2,1 mld. osob, tedy o 10,6% více než v roce předchozím.


Trhy a segmenty

Domácí turismus Číny Čína

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Poč. přenoc. H&S (mil.)

201 045

246 325

236 341

296 764

289 073

369 000

413 645

435 849

437 213

439 717

Index

100,0%

122,5%

95,9%

125,6%

97,4%

127,6%

112,1%

105,4%

100,3%

100,6%

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Poč. přenoc. HUZ (mil.)-

z Vý

Index

Zdroj: UNWTO

Vývoj počtu přenocování (mil)

my

ku ou

hT

ec

Cz Zdroj: UNWTO

m

ris

Spolu s rozvojem národní ekonomiky od roku 1990 dochází v Číně k nárůstu disponibilních příjmů domácností. K rozvoji domácího turismu přispěl stát vyhlášením státních svátků a významné dny (Chinese Spring Festival, May 1 Holiday a October 1 National Day Holidays), které se staly významným obdobím pro uskutečnění cest zejména v rámci domácího turismu. Nárůst domácího turismu je značný a předpokládá se ještě další růst. Od roku 2001 se počet přenocování v H&S se více než zdvojnásobil. Dle odhadu čínské národní centrály turismu budou v roce 2011 příjmy z domácího turismu tvořit 83,6% podíl z celkového podílu turismu na tvorbě HDP (přímý vliv) a příjmy z příjezdového turismu 16,4%.


Trhy a segmenty

6.4

On-line Travel Market29

my

ku

z Vý

Demografie V současné době (2011) je dle InternetWorldStats v Číně celkem 485 mil. uživatelů internetu, což reprezentuje 36,3% populace a z nichž více než 84% má širokopásmové připojení. Čína (včetně Tajwanu a Hong Kongu) je země s největším počtem uživatelů bezdrátového připojení na světě. VČíňané strávili 1 miliardu hodin každý den a tento počet se má do roku 2015 zdojnásobit (Boston Consulting Group). Čínští uživatelé strávili u internetu v průměru 2,7 hodin denně (2009). Internet využívají především k posílání zpráv, on-line čtení novin, poslouchání hudby a sledování videa; Zhruba polovina hraje on-line hry. Pouze 53% čínských uživatelů internetu používá e-mail, což je méně než méně než na jiných trzích. Internet v Číně brzy nahradí televizi a bude sloužit jako nejrozšířenější zábava. Nejvíce konzumentů je ve věku 35 a nižší a představují 73% ze všech uživatelů internetu. Většina uživatelů je vzdělaná a patří ke skupině „white-collar“. Až 70% obyvatelů 60 největších měst v Číně má přístup k internetu, zatímco v malých městech je to zhruba 50% obyvatel.

Cz

eCommerce Téměř 8% Číňanů nakoupilo v roce 2009 prostřednictvím internetu. Pro rok 2012 se předpokládá,že bude nakupovat až 19% obyvatel on-line. Přesto Číňané dávají přednost platbám v hotovosti (i zahraničí).

m

ris

ou

hT

ec

Travel Planning a Travel Booking Prodej služeb turismu je v 80% realizován prostřednictvím cestovních kanceláří, v mezinárodním turismu se tento podíl blíží 100%. V roce 2010 byly realizovány online nákupy služeb turismu v celkové výši 4,75 miliard YUN. Nejvíce nabídku on-line agentur využívají mladí lidé, a to především k plánování svých cest. Rozhodující pro výběr cesty je osobní komunikace a osobní doporučení ( WOM), proto je důležitá podpora sociálních sítí. Plánování a nákup služeb prostřednictvím internetu vykazuje velké regionální rozdíly co do množství i rychlosti při rozhodování o nákupu. Velké rozdíly jsou i mezi Pekingem a Šanghají, obyvatelé Guangzhou využívají online nákupů více než ostatní regiony. Nejsilnější hráč na trhu on-line nákupů je Taobao ze skupiny Alibaba Group , jehož podíl na trhu je až 80% , se začal výrazně prosazovat v segmentu turismu. Nejlepších výsledků dosahuje prodej letecké dopravy a ubytování v hotelech, nejhorší pak služby železniční dopravy a půjčovny aut. Očekává se masivní nárůst on-line nákupů služeb turismu přes internet, které mají v roce 2013 dosáhnout až k 9 miliardám YUN. Mobilní příslušenství (mobily – smartphony) V roce 2013 bude 50% vlastníků mobilních telefonů vlastnit smartphone a jejich počet bude vyšší než uživatelů internetu. Rozvoj mobilních aplikací bude mít velký význam pro online má velký význam pro nákup služeb.

29

http://www.newmediatrendwatch.com/markets-by-country/11-long-haul/49-china 48


Trhy a segmenty

Využití sociálních sítí a UGC Číňané jsou velmi aktivní v používání sociálních médií a na trhu působí různé systémy; facebook a Twitter jsou blokovány ze strany státu. Sociální sítě nejvíce využívají univerzitní studenti a mladí profesionálové.

my

ku

z Vý

Průměrný počet zemí navštívených během jedné cesty je v současné době sedm a podle předpokladů brzy klesne na čtyři. Zájem o vzdálené destinace, které jsou nevyhnutelně spojeny s vyššími náklady na cestu, primárně lákají vyšší věkové skupiny. Drtivá většina Číňanů přijíždí do Evropy pouze jednou. Ti, kteří se do této destinace vrací, jsou nejčastěji ve věku 36 – 45 let, nejméně věková skupina 16 – 25 let.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

7 Trh v ČR

z Vý

Čína z pohledu počtu příjezdů do HUZ je na 21. pozici zdrojových trhů České republiky s podílem 0,65% (2010). Počet příjezdů do HUZ dosáhl 79 tisíc, počet přenocování téměř 137 tisíc. Zatímco se v posledních šesti letech počet příjezdů 4,5 krát znásobil, počet přenocování se znásobil jen 3,5 krát. V roce 2011 došlo k nárůstu u příjezdů do HUZ i přenocování.

my

ku

Pro zjednodušení vízového procesu uzavřely členské státy EU a Čína memorandum ADS, které umožňuje zjednodušit vízový proces pro skupiny (organizované akreditovanými CK v Číně pro skupinu nejméně 5 osob). Jedná se zejména o možnost využít jedno vízum v rámci EU pro ostatní země ve společném schengenském prostoru. Zastoupení agentury CzechTourism bylo zajištěno v Pekingu od roku 2004 společností BOKI a od roku 2006 vlastním pracovníkem agentury.

7.1

Dopravní spojení Letecké – přímé spojení s ČR není

ou

•

hT

ec

Cz

Česká republika je v současné době pro čínský cestovní trh novým produktem, který je určený pro klientelu z vyšších a nejvyšších vrstev. Číňané většinou chtějí během jedné cesty navštívit dvě a více zemí a je pro ně levnější a pohodlnější, pokud jsou všechny tyto země v schengenském prostoru a nepotřebují tak další vízum. Díky vhodné geografické poloze České republiky lze v budoucnu očekávat výraznější zájem o naši destinaci ze strany čínských turistů. Česká republika je řazena do skupiny vzdálených exotických destinací, a proto Číňané při návštěvě Evropy z 80% kombinují více zemí v rámci jedné cesty. V případě cest do České republiky hraje hlavní roli městský turismus a přirozeně dominuje Praha.

ris

• Letecké – nepřímé spojení V Evropě má 21 letišť přímé spojení s Čínou – Londýn, Paříž, Franfurkt, Mnichov, Berlin, Amsterodam, Milan, Řím, Istambul, Vídeň, Kopenhagen, Helsinki, Stokholm, Madrid, Brusel, Budapešť, Kijev, Zurich, Moskva (2 letiště) a Petrohrad; připravuje se přímé spojení s Athénami a Düsseldorfem. Devět z uvedených letišť má přímé spojení také z Hong Kongu. Pro nepřímé spojení využívají Číňané často lety Emirates přes Dubai, se kterými má přímé spojení Peking, Pudong, Guangzhou a Hong Kong.

•

Nejvýznamnější letecké společnosti (s největším počtem letů od 71 do 20 v roce 2010) – Air China, Cathay Pacific, Lufthansa, Air France, KLM, British Airways, Aeroflot, China Eastern, Finnair, Hainan Airlines

•

Nejvíce letů do Evropy se v roce 2010 uskutečnilo z Pekingu, Pudongu (Šanghaj), Guangzhou a Hong Kongu.

m

•


Trhy a segmenty

Česká republika nemá přímé spojení s Čínou. Je proto většinou až druhou a další destinací, kterou čínští turisté navštíví.

Čína – spotřební chování

z Vý

7.2

Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování (2005 – 2011)

my

ku hT

ec

Cz Zdroj: ČSÚ

ris

ou

V roce 2010 se v HUZ v ČR ubytovalo celkem 79 tis. občanů Číny, což představuje nárůst o 28,1 % oproti roku 2009. Počet přenocování dosáhl 136 tisíc, což představuje 23% nárůst. Trend je v počtu příjezdů rostoucí, ale v počtu přenocování klesající. V roce 2010 čínští turisté strávili v ČR v průměru 1,7 dnů, zatímco v roce 2005 téměř 2,2 dnů. V roce 2011 došlo k výraznému nárůstu v počtu příjezdů (celkem 108,6 tis.) i přenocování (187,3 tis.).

m

Volba ubytovacího zařízení Podle informace ČSÚ byl v roce 2010 ze strany čínských turistů největší zájem o ubytování ve 4* hotelech, ubytovalo se zde 46,7 tis. hostů (podíl 54%). Ve 3* hotelech se ubytovalo 13 tis. hostů (podíl 19%) a v 5* hotelech 12,3 tis. (17%). Tyto poměry se za posledních šest let téměř neliší. V roce 2011 došlo k nárůstu u všech třech zmíněných kategorií, ve tříhvězdičkových hotelech se ubytovalo 17 tis. hostů, ve čtyřhvězdičkových 65 tis. hostů a v pětihvězdičkových téměř 19 tis. hostů.


Trhy a segmenty

Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v České republice (2011-2012): Kraj



Podíl

108 629

100%

145 409

75 466

69,5%

98 192

942

0,9%

1 818

12 720

11,7%

26 338

1 917

1,8%

3 151

9 096

8,4%

7 905

Ústecký

531

0,5%

538

Liberecký

358

0,3%

700

Královehradecký

432

0,4%

428

336

0,3%

289

393

0,4%

485

5 080

4,7%

3 777

435

0,4%

587

268

0,2%

489

655

0,6%

712

Celkem Praha Středočeský Jihočeský

z Vý

Plzeňský

Karlovarský

Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský


my

ku

Pardubický

Cz

Sezónnost

m

ris

ou

hT

ec

Regionální rozložení příjezdů je v největší míře koncentrováno na Prahu (téměř 70 %). Vysoký podíl čínských turistů zaznamenal Jihočeský kraj (Český Krumlov). S velkým odstupem následuje Karlovarský a Jihomoravský kraj. V ostatních krajích je podíl čínských turistů pod 1 %.

Zdroj: vlastní graf na základě údajů ČSÚ 52 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Z grafu je patrné, že návštěvnost v období května až října je vyrovnané. V roce 2010 Dosáhla návštěvnost svého maxima v červenci a v srpnu, kdy se v HUZ ubytovalo 10 000 turistů, což představuje zhruba 62,5 % nárůst oproti stejnému období roku 2007. Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů:30

z Vý

my

ku

Hlavním cílem pro návštěvu České republiky je Praha. Většina čínských turistů cestuje do České republiky organizovaně ve skupinách prostřednictvím cestovních kanceláří. Čínští touroperátoři nabízejí návštěvu České republiku nejvíce v kombinaci 4 destinací s Maďarskem, Rakouskem a Německem. Jedná se o státy, které mají přímé letecké spojení s Čínou. Průměrný počet přenocování jsou necelé dvě noci. Hlavním důvodem návštěvy jsou památky a města (Český Krumlov, západočeské lázně), dále pak nákupy a zábava. Dalšími důvody pro návštěvu jsou obchodní cesty a návštěva příbuzných a známých.

ris

ou

hT

ec

Cz

Mezi hlavní důvody k návštěvě České republiky patří prohlídka kulturních památek, kde jasně dominuje Praha a Český Krumlov. Zájem je o i další města a památky (zejména UNESCO). Česká republika je v Číně vnímána jako destinace s bohatou a krásnou kulturou. Pro čínskou veřejnost je Česká republika nejvíce spjata s Prahou, menšímu, zato výraznému podvědomí se však těší i Karlovy Vary Česká republika je vnímána jako vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Česká republika je díky Praze nejvíce spojována s městským turismem. Stěžejním důvodem návštěvy je dovolená spojená s kulturními a historickými památkami, sekundárním jsou pak nákupy. Součástí primárního důvodu své návštěvy České republiky bývají také obchodní cesty a návštěva příbuzných a známých. Většina čínských turistů přijíždí do České republiky s cestovní kanceláří v rámci návštěvy více evropských destinací. V současné chvíli je Česká republika prostřednictvím čínských touroperátorů převážně nabízena v kombinaci zájezdů zahrnující 4 státy (Česká republika, Maďarsko, Rakousko a Německo) Individuální čínští turisté často plánují cestu jen 14 dnů předem, víza obdrží zpravidla do 5-ti pracovních dnů teprve na základě kompletního zajištění cesty, hlavně letenek a ubytování.31 Nadpoloviční většina skupinových cest do České republiky je v rámci segmentu MICE.32

m

Specifičnost Číňanů je chtějí poznat evropské kulturní ikony ve vybraných destinacích za krátkou dobu a nafotit si je (maximum zážitků za minimum času). Zajímají se o špičkové stavby, muzea a galerie ve městech. Rádi navštěvují hrady a zámky. Malý zájem mají o kostely a církevní architekturu. Rádi navštěvují divadla a koncerty všech žánrů. Ze sportů je nejvíce zajímá golf. Rádi navštěvují parky a zahrady včetně ZOO. Snaží se ušetřit na výdajích za ubytování a stravování, ale rádi navštěvují noční kluby a puby. Významná je jejich citlivost vůči neznalosti či ignoraci čínských kulturních specifik. Na cestu se připravují pečlivě a delší dobu, informace si vyhledávají na internetu. 30

Zpracováno dle zprávy a reakce zahraničního zastoupení a dle country reportů evropských národních centrál

31

Zpracováno dle reakce zahraničního zastoupení

32

Zpracováno dle reakce zahraničního zastoupení 53


Trhy a segmenty

8 Marketingová strategie 8.1

Cíle na trhu

my

ku

z Vý

Kvantitativní cíle: 1. Udržení růstu počtu příjezdů s tempem cca 10 - 15% ročně 2. Udržet maximum poptávky v období červen až říjen, zvýšit příjezdy v době nejvýznamnějších svátků (zejména Midd Autumn (září- říjen)) 3. Zvýšení průměrné délky pobytu na 3 dny 4. Zvýšení průměrného výdaje za osobu na den (noc) o cca 10% 5. Využít potenciál regionů, zejména kulturně – historický (UNESCO) 6. Zvýšit loajalitu návštěvníků – opakování návštěv (skupina 36-45 let), získání nových návštěvníků

8.2

Specifika trhu

ris

ou

hT

ec

Cz

Kvalitativní cíle: 1. Změna vnímání ze strany Čínských návštěvníků – důraz na prezentaci špičkových kulturních hodnot (Pražský hrad, Český Krumlov – zařadit mezi ikony evropského kulturního prostoru) 2. Využít dlouholeté kulturní vztahy s Čínou – důraz na dlouholeté kulturní styky (Orientální ústav AV ČR) zejména v oblasti divadla (i loutkového), vážné hudby (FOK), baletu i užitého umění; navázat na úspěšné kulturní projekty (společný film: Cesta do Tibetu, EXPO,…) 3. Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a jejím rozmanitém a hodnotném potenciálu na trhu Číny 4. Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Číny 5. Udržení a další zvyšování spokojenosti návštěvníků – respektovat kulturní specifika a požadavky na individuální přístup ke klientovi

m

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Číny:33 Česká republika je vnímána jako „short break“ destinace, oblíbená je kombinace návštěvy České republiky s dalšími (okolními) destinacemi- Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko. Největší zájem je o návštěvu Prahy, Karlových Varů a Českého Krumlova. Převládají organizované zájezdy v období června – října.

33

Zpracováno podle: zahraniční zastoupení CzechTourism v Číně http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicnizastoupeni-v-cine/

<


Trhy a segmenty

8.3

Hlavní konkurenční výhody ČR Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat:

• • •

Praha a ostatní města v rámci kulturního potenciálu a dědictví UNESCO bezpečnost destinace typické české značkové a luxusní zboží zázemí pro obchodní jednání a produkt MICE

my

8.4

geografická poloha České republiky (možnost napojení na síť několika zemí, které při své návštěvě Číňané nejvíce využívají, dobrá dopravní dostupnost do hlavních evropských měst)

ku

•

z Vý

•

Segmenty

střední generace do 49 let (vysokoškolské vzdělání)

•

organizované skupiny (cestovní kanceláře)

•

senioři 50+

•

business klientela

ec

Cz

•

Komunikační nástroje34

ou

8.5

hT

Nejpočetnější skupinou cestující do České republiky jsou organizované zájezdy cestovních kanceláří v rámci mulitdestinačních cest.

ris

Komunikační nástroje (B2C): • Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. (Peking, Šanghaj, Kanton, Hong-Kong, Hainan, Chongqing, Taiwan)

•

Reklamní spolupráce s významnými partnery - letecké společnosti (např. ČSA – resp. China Eastern a China Southern jelikož jsou členy Sky team, Lufthansa, ), česká ambasáda, komerční diplomacie (strojírenství, potravinářství, důlní průmysl, výroba hudebních nástrojů)35

m

•

Akce pro veřejnost: 34

Zpracováno podle: zahraniční zastoupení CzechTourism v Číně
blíže viz zastoupení na veletrzích – MZV ČR 55


Trhy a segmenty

•

Front office (každodenní podpora)

•

Marketing (social network, reklamní bannery, webové prezentace, soutěže)

• Festivaly s mezinárodní účastí Komunikační nástroje (B2B): • Spolupráce s nejvýznamnějšími touroperátory Back office (každodenní podpora)

•

Příprava bulletinu pro odbornou veřejnost

• • •

Účast na workshopech, příp. veletrhy – orientace na MICE, SPA, GOLF, kultura a zábava Spolupráce s českými firmami (Škoda Auto, Becherovka, Moser atd.) Účast na prezentací, výstavách

•

Onlinemarketing

•

Spolupráce s novináři:

•

Back office (každodenní podpora)

•

Příprava tiskových zpráv a temetických itinerářů

•

Organizování press tripů, tiskové konference, propagace v odborném tisku

my

Cz

8.6

Organizace fam tripů

ku

•

z Vý

•

Kombinace segment – produkty

ec

•

Senioři 50+ – Praha – Města – Kulturní cesty – Sport a pohyb (golf) – Events – Kulturní krajina

•

Business klientela – Praha

m

Organizované skupiny – cestovní kanceláře – Praha – Kulturní cesty

ris

•

ou

hT

Hlavní produkt: kulturní • Střední generace do 49 let – Praha – Města – Kulturní cesty – Klasické lázně + lázeňská wellness – Events (kulturní) – Sport a pohyb (golf, tenis, motorsport)


Trhy a segmenty

– – –

Města Events Sport pohyb (golf, tenis, motorsport)

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

9 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu v ČR (nejen v oblasti turismu):

z Vý

Nejdůležitější čínské společnosti zastoupené v ČR: • Citic Marmes Bicycles CZ, Shanghai Maling Aquarius, Huawei, ZTE, Shanxi Yuncheng Plating Group, Shandong Linyi Yuli Foodnuts, Beijing Fight Company atd.

ku

Důležití mediální partneři: • China Daily / People's Daily / Asia Times / South China Morning Post / Far Eastern Economic Review / CCTV International Ostatní důležité nejen cestovní portály: www.chinata.com.cn, www.sohu.com, www.yahoo.com.cn, www.cmta.gov.cn, www.chinaairlines.com, www.cathaypacific.com

my

•

Cz

Nejvýznamnější touroperátoři ( dle zprávy zahraničního zastoupení) • CIT CTS

•

CYTS

•

China Comfort International Travel Service

•

Beijing Tourism Group

•

Beijing Huayuan International Travel Service

•

Beijing Caissa International Travel Service

•

Beijing Wuzhouxing International Travel Service

•

Beijing CITS

•

Chengdu Everbright International Travel Service

•

Guangzhou Guangzhilv International Travel Service

•

Shanghai Jinjiang International Travel Service

•

Beijing UTS International Travel Service

•

Shanghai Chunqiu International Travel Service

•

Guangzhou Nanhua International Travel Service

•

China Space International Travel Service

•

Beijing Vista International Travel Service

•

Beijing Jetta International Travel Service

•

China Bamboo International Travel Service

•

Guangdong CTS

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty

10 Doporučení Stručné doporučení pro akční plán na trhu: Marketingový výzkum

z Vý


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky na čínském trhu (obdoba průzkumu realizovaného CzechTourism na deseti hlavních zdrojových evropských trzích v roce 2010)

•

průzkum spotřebního chování čínských návštěvníků v České republice (prozatím lze čerpat pouze z obecných dat) a průzkum spokojenosti

my

ku

•

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro čínské klienty (product management CzechTourism), a to nejen v České republice, ale i ve spolupráci s dalšími zeměmi a zejména s vybranými regiony / městy

•

využít všechny kulturně-historické i moderní kvality České republiky ve vhodné kombinaci, aby nepřevažovaly objekty stejného charakteru, ale nabídka byla sestavena zajímavě a průřezově, doplněna zajímavými eventy

•

zaměřit se na potřeby a zájmy čínského turisty, které vyplývají z jeho vzdělání a prostředí výchovy

•

perspektivní aktivitou propojenou do navrhovaných produktů je nakupování - doplnit nabídku o místa s nabídkou českého značkového a luxusního zboží

•

vyjít vstříc zájmu „s minimem času maximum zážitků“ a sestavit tomu odpovídající itinerář s dobře připraveným programem, možnost doplnit i stručným textem – pro komunikaci s hlavními touroperátory a prostřednictvím webu (mandarínská čínština, angličtina)

•

úzce spolupracovat s partnery v Číně pro vytvoření nejvhodnější nabídky pro prodloužení pobytu v ČR, zejména s akreditovanými CK – CITS, CTS, Shanghai Jinjiang International Travel Service, Guangzhou Nanhua International Travel Service

•

úzce spolupracovat s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR + Čína, předem připravit společné akce

•

školení a „manuály“ zaměřené na interkulturální marketing z pohledu čínského trhu pro podnikatelský sektor

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty

•

zaměřit se na zvýšení kvality služeb vzhledem ke specifikům kultury a společenského protokolu čínského etnika a s tím i související vzdělání pracovníků turismu, včetně znalosti mandarínské čínštiny -> kurzy zaměřené na jazykové znalosti

Segmentace trhu

z Vý •


•

z pohledu České republiky může být Čína významnou zdrojovou zemí zejména pro vybrané segmenty orientované na vysoký standard kultury

my

ku

Komunikace


•


•


hT

ec

Ostatní

Cz

•

zaměřit se i na problémy okrádání turistů (taxi, směnárny), dvojí ceny, nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích (hotovostní platby)

•

informovat pracovníky turismu o specifických požadavcích čínských turistů (rozsah služeb v ubytovacích zařízeních, společenská etika) formou zpracování jednoduchých interkulturálních odlišnosti

m

ris

ou

•


Trhy a segmenty

FRANCIE - trhy a segmenty Francie je dlouhodobě nejnavštěvovanější destinací světa (79,5 mil. příjezdů v roce 2011), v příjmech zaujímá 3. místo (53,8 mld. USD)36

•

Je zemí přijímající (vyšší počet mezinárodních příjmů než výdajů a vyšší počet příjezdů než výjezdů)37

•

V období 1990 – 2009 došlo k nárůstu počtu příjezdů o 41 %38, Francie snížila podíl na světových i evropských příjezdech Z hlediska výdajů na cestovní ruch se Francie umístila na 5. příčce (41,7 mld. USD v roce 2011), průměrný výdaj na obyvatele činil 660 USD

my

ku

•

z Vý

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA

36

TourismHighlights 2012 Edition< http://mkt.unwto.org/en/publication/unwto-tourism-highlights-2012-edition>

37

Key facts on Tourism 2010

38

Insee.fr 61


Trhy a segmenty

11 Stručná charakteristika trhu 11.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel (2012): 65,697 mil.39

z Vý

Obyvatelstvo


65,952 mil.


0,47%

Struktura populace (odhad pro rok 2013) - 15 – 64 let - nad 65 let

ku

- do 14 let

18,7 % 63,4 % 17,9 %

my

Zdroj: CIA The World Factbook, Site Officiel du Tourisme Français

ec

Cz

Francie je 21. nejlidnatější zemí světa. Počet obyvatel přesáhl v roce 2011 hranici 65 milionů, což jí řadí v měřítku EU na 2. příčku hned za SRN. Podíl na evropských příjezdech byl v roce 2010 více než 16 %. Z hlediska celosvětových příjmů zaujímá 3. místo, přestože mezi roky 2008 až 2010 došlo k poklesu o téměř 18 %.

11.2 HDP, inflace a nezaměstnanost •

HDP (2012): 2 290 mld. USD

•


Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 2011

2012

2013 (odhad)


1.693

0.030

-0.066

2014 (odhad)

2015 (odhad)

0.882

1.457

m

Francie

ris

ou

hT

HDP

Zdroj: IMF

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Francie

1,8 %

Průmysl

Služby 18,8 %

79,4 %

Zdroj: vlastní tabulka na základě CIA Factbook (odhad 2011) 39

World Bank Data 62


Trhy a segmenty

z Vý

Francie patří mezi průmyslově vyspělé země skupiny G 7, podle MMF byla v roce 2010 pátou největší ekonomikou světa a druhou v EU. V roce 2010 činil HDP Francie v tržních cenách 1 931 mld. EUR a reálně se meziročně zvýšil o 2,2 %. Roku 2008 na Francii, stejně jako na ostatní státy, dolehla hospodářská krize. Plán obnovy byl spuštěn pro roky 2009 – 2010 a byl zaměřen zejména na podporu veřejných investic, činností, podniků a na sociální opatření v oblasti zaměstnanosti a bydlení. Nejbohatšími regiony ve Francii z hlediska výše HDP na obyvatele je oblast velké Paříže, Rhône-Alpes, Alsasko a Normandie. Naopak nejchudší jsou zámořské departmenty (Guyane, Réunion, Guadeloupe, Martinique) a Korsika.

Inflace:

my

ku

Podle celosvětového hodnocení WTTC je význam celkového přínosu cestovního ruchu Francie na HDP na 4. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 86. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 177. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

2009 Inflace

0,10%

Nezaměstnanost:

2,08%

9,50%

2010 9,74%

2011

2,00%

2012

9,60%

10,23%

2013 (odhad)

2014 (odhad)

1,57%

2013 (odhad) 11,18%

1,46%

2014 (odhad)

2015 (odhad) 1,47%

2015 (odhad)

11,56%

11,36%

2011

2012

Vývoj devizového kurzu 2004– 2010:

ou

hT

Zdroj: IMF

2006

2007

2008

2009

0,7964

0,7345

0,6827

0,7198

Zdroj: CIA

2010

0,755

0,7185

0,7778

m

ris

Vývoj kurzu měny EUR / USD

2012

ec

2009 Nezaměstnanost

1,54%

2011

Cz

Zdroj: IMF

2010

Služby jsou rozhodujícím sektorem francouzské ekonomiky, zaměstnávají téměř 72 % obyvatel a na HDP se podílejí ze 79 %. Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 se odhaduje na 2 616 000 pracovních míst, což je 10,2 % celkové zaměstnanosti.

11.3 Regionální rozložení zdrojového trhu 2010


Trhy a segmenty

Mezí hlavní zdrojové francouzské zdrojové regiony/oblasti patří40: •

Paris a Ile-de-France (Paříž a přilehlá aglomerace)

•

Rhône-Alpes (Lyon, Grenoble)

•

PACA (Provence – Alpes – Côte d’Azur ; Marseille, Nice, francouzská riviéra)

•

Midi-Pyrenées (Toulouse)

z Vý

•

Alsasko (Štrasburk, Mulhouse)

11.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Francie

ku

my

Dlouhodobě nejnavštěvovanější zahraniční destinací je Španělsko následované Itálií, přičemž společně jsou cílem pro 25% všech francouzských návštěvníků. Výdaje Francouzů na cestovní ruch meziročně vzrostly o 5,3 %, což je přičítáno zejména nárůstu cen na úroveň před hospodářskou krizí. Domácí cestovní ruch roste mírně, mezi roky 2000 – 2008 narostl počet domácích přenocování H & S o 11 %, HUZ o 26 %. Vývoj pasivního cestovního ruchu Francie 2000 – 2011 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


19,89

17,4

17,43

21,13

22,27

22,47

22,47

23,35

21,3

25,0

26,2


17,9

19,7

23,6

31,3

36,7

43,3

38,2

38,5

44,2

ec

2000

Cz

Francie PCR

28,5

30,5

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, Mémento du tourisme 2011

hT

Vývoj pasivního cestovního ruchu Francie 2000-2011 50

ou

45 40

ris

35 30 25


m


20 15 10 5 0 2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní graf na základě UNWTO, UNCTAD Statistics, Mémento du tourisme 2011 40

Zdroj: DGCIS – Mémento du tourisme – Edition 2009 64


Trhy a segmenty

Domácí cestovní ruch Francie: DCR

2000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


114

118,1

122,2

123,1

126,5

126,5

124,77

127,25

131,84

Poč. přenoc. HUZ (mil.)

967,6

1 016,5

1 282,5

1 276,4

1 045,2

992,0

961,9

939,6

969,2

z Vý

Zdroj: UNWTO

1400

ku

1200

my

1000

800

600

Poč. přenoc. H&S (mil.) Poč. přenoc. HUZ (mil.)

200

0 2000

2004

2005

2006

Zdroj: Vlastní graf na základě UNWTO

ec

Cz

400

2007

2008

2009

2010

2011

ou

hT

11.5 On-line Travel Market41

m

ris

Demografie Podle InternetWorldStats se pohyboval počet francouzských uživatelů internetu kolem 45 mil. (69,5 % francouzské populace). Francouzi strávili u internetu asi 25 hodin měsíčně a navštívili téměř 2,5 tis. stránek (comScore). Podle průzkumu Médiamétrie's Observatoire des Usages Internet činil počet francouzských uživatelů internetu necelých 40 mil. (2. čtvrtletí 2011), tedy 73 % populace. Téměř 3 mil. z nich byli noví uživatelé, a to zejména ve skupině seniorů (i ve skupině nad 65 let), vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a žen. Podle průzkumu eMarketer se předpokládá nárůst uživatelů internetu do roku 2013 na téměř 41 mil., a to z 37 mil. v roce 2009. Více než 30 % uživatelů internetu představují ve Francii lidé nad 50 let. Ve využívání internetu neexistují ve Francii žádné zásadní genderové rozdíly. 34,3 mil. francouzských uživatelů internetu disponuje širokopásmovým připojením (únor 2011). 41



Trhy a segmenty

z Vý

Vyhledávače 9 z 10 návštěv internetových stránek jdou přes Google, dále přes Bing (rostoucí trend), Yahoo a Orange. 29 mil. uživatelů využilo při hledání vyhledávačů a každý provedl 76 hledání. K nejnavštěvovanějším stránkám ve Francii patřily (leden 2010) Google France (10 %), Facebook (7 %), Windows Live Mail (3 %), YouTube 2,4 %), Orange France Webmail (2 %), Orange France (1,9 %). Francouzi věnují nejvíce času stráveným on-line komunikaci a zábavě (ve srovnání např. s Brity, kteří se více věnují praktickým záležitostem a zpravodajství, stránkám zaměřeným na cestování, sport či vzdělávání).

my

ku

Využití sociálních sítí a UGC Sociální sítě navštívilo asi 38 mil. Francouzů (prosinec 2010), tedy asi 80 % celkové populace (comScore), kteří zde strávili za měsíc přes 4 hodiny. Hlavní sociální sítí je ve Francii Facebook (asi 33 unikátních návštěv). K dalším patří Skyrock (10,8 mil.), Windows Live Profile (8 mil.), Linternaute Copains d´Avant (asi 4 mil.) a další. Sociální sítě zažívají ve Francii skutečný boom od roku 2009. Počet nově registrovaných roste ročně přibližně trojnásobně a čas strávený asi dvojnásobně.

hT

ec

Cz

eCommerce V roce 2010 narostl počet on-line zákazníků ve Francii asi o 15 % a přesáhl 30 mil. Hlavními skupinami on-line zákazníků jsou vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, muži a cílová skupina mezi 25 – 49 lety, i když e-commerce je stále rozšířenější i mezi seniory. Nárůsty e-commerce se ročně pohybují ve dvouciferných číslech. Objem e-commerce se pohyboval čtvrtletně kolem 7,2 mld. EUR (1. Q. 2010) a dosáhl oproti prvnímu čtvrtletí 2009 nárůstu asi 30 %. Ve Francii vznikají tisíce retailových stránek, avšak k největším e-commerce hráčům patří eBay (30 %), PriceMinister (29 %), Le Redoute (27 %).

Travel Booking

ris

ou

mCommerce Více než čtvrtina vlastníků mobilních přístrojů (12,1 mil. Francouzů) nakoupila zboží nebo službu přes mobil. 49 % vlastníků koupilo digitální produkt, 19 % elektronický produkt, 11 % oblečení. Služby spojené s cestováním nebo vstupenky jsou tak na čtvrtém místě.

m

V únoru 2010 byla spuštěna francouzská verze stránek americké skupiny Groupon (hotelové rezervace, wellbeing a volnočasové produkty), jejíž objem návštěv se odhaduje na asi 7 mil. ročně při asi 2 mil. rezervací. Raketový nástup Groupon Voyages mu zajistil v roce 2011 místo mezi top ten travel websites, k nimž patří:

1. EasyVoyage.com (www.easyvoyage.com): 20.58% návštěv 2. ViaMichelin France (www.viamichelin.fr): 13.14% 3. Booking.com (www.booking.com): 5.29% 4. TripAdvisor France (www.tripadvisor.fr): 3.14% 66 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

5. Gralon (www.gralon.net): 2.23% 6. Routard.com (www.routard.com): 1.99% 7. Abritel (www.abritel.fr): 1.94% 8. L'Officiel des vacances (www.officiel-des-vacances.com): 1.74% 9. Cityvox France (www.fra.cityvox.fr): 1.57% 10. Groupon Voyages (voyages.groupon.fr) : 1.37%

z Vý

Ve skupině 18 mil. Francouzů, kteří vlastní smartphone, se očekává vysoká dynamika nárůstu využití aplikací a nákupu v oblasti turismu. Nejpopulárnějšími destinacemi (2011) byly Bali, Port Aventura, Mauricius, Ibiza, Řím a Seychely.

ku

my

K nejvýznamnějším OTAs patří ve Francii (2011) následující, s průměrem 10,2 mil. uživatelů internetu, kteří alespoň jednu z uvedených stránek navštívili. 1. Voyages-Sncf.com: 6, 915,000 unikátních návštěv 2. VoyagePrive: 2,663,000 3. Promovacances: 1,987,000 4. lastminute.com: 1,715,000 5. Opodo: 1,599,000

Cz

ec

28 mil. uživatelů internetu navštívilo stránky spojené s cestováním (2011) a neustále roste počet uživatelů vyhledávajících informace na internetu (odhad asi 6 - 10 % ročně). K nejčastěji vyhledávaným službám patřily mapy/itineráře (24 mil.) a destinace (6,2 mil.).

Travel Booking

ou

hT

Podle průzkumu (2010) plánuje 83 % Francouzů dovolenou on-line, vyšší podíl je patrný ve skupině 25 – 34 let, jejíž podíl je nižší při využití služeb tradičních cestovních agentur (27 %). Využití cestovních agentur je naproti tomu vyšší ve skupině 50 – 64 let (40 %).

ris

Podle průzkumu Fevad vzrostly on-line nákupy v létě 2011 o 15 % oproti stejnému období předchozího roku. Výdaje Francouzů on-line tvoří asi 22 % veškerých výdajů na cestování (2011). V roce 2005 představovaly on-line výdaje pouze 10 %.

m

Cestování je top kategorií v e-commerce a zaujímá 46 % příjmů (asi 8,3 mld. EUR). 72 % Francouzů, kteří plánovali dovolenou on-line (asi 16,7 mil. Francouzů), následně také realizovali vlastní rezervaci a nákup on-line, a to bez telefonování nebo mailování (2010). Konverzní poměr dosáhl 72 % a zvýšil se oproti roku 2003, kdy činil pouze 38 %. M-tourism je teprve na začátku a slibuje vysokou dynamiku. Jedná již o asi 1,9 mil. Francouzů, kteří plánují dovolenou pomocí smartphonu (2010), avšak počet rezervací přes smartphone je zatím velice malý. Podle průzkumu Fevad měl on-line trh objem asi 10 mld. EUR a jeho velikost se odhaduje v roce 2012 na více než 45 mld. EUR. On-line trh službami turismu představuje ve Francii asi 20 – 25 % veškerého on-line prodeje a jeho objem neustále roste. 67 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Mobilní příslušenství (mobily – smartphony)

z Vý

Z průzkumu comScore (06 – 08/2011) vyplynulo, že nejčastějšími službami využívanými francouzskými uživateli mobilů jsou zasílání textových zpráv (83 %), využití aplikací (mimo instalovaných) – přes 30 %, využití browserů (35 %), poslech hudby (24 %), přístup k sociálním sítím a blogům (21 %), přístup ke zprávám (17 %), hraní her (16 %), užití smartphonů (35 %). Přes 18 mil. Francouzů se připojovalo k internetu pomocí mobilu (3. Q 2011) oproti 13,7 mil. v témže období 2010. Nárůst internetu v mobilu je dán ve Francii zejména popularitou smartphonů (asi 40 % veškerých uživatelů mobilu). Podle odhadů Médiamétrie využil každý uživatel v průměr 1,127 mobilní aplikace (3. Q 2011), což představuje nárůst oproti předchozímu období.

ku

my

72 % se připojuje k internetu přes PC. Významným trendem využití internetu je jeho intenzivnější využívání dané počtem připojení (60 % uživatelů se připojuje více než jedenkrát denně). Kromě připojení přes PC využívají (většinou alternativně) Francouzi další možnosti – 34 % přes smartphone, 9 % přes herní konzole, 5 % přes tablety. Připojení přes tablety nebo mobily je využíváno zejména muži, mladšími uživateli a obyvateli měst, u tabletů se jedná zejména o vysoce kvalifikované pracovníky. Zatímco PC slouží k vyhledávání informací a nakupování, smartphony dominují v bezprostřední komunikaci (e-maily, events, sociální sítě, geolokalizace apod.). Tablety hrají roli v oblasti zábavy. Podle průzkumu Médiamétrie přistoupilo k internetu přes mobil téměř 18 mil. Francouzů (2. Q. 2011), tedy o 10 % více než ve stejném období předchozího roku.

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

12 Trh v ČR

z Vý

Dle statistiky ČSÚ patří Francie z hlediska počtu příjezdů do HUZ mezi TOP 10 příjezdových destinací ČR. Regionální rozložení příjezdů do HUZ bylo v roce 2011 v největší míře koncentrováno na Prahu (82 %) a pak s velkým odstupem do Jihočeského (3,6 %) a Jihomoravského kraje (3 %).

ku

12.1 Dopravní spojení: Letecké o ČSA: Praha - Paříž Charles de Gaulle, Štrasburk o Air France: Praha - Paříž Charles de Gaulle, Toulouse, Marseille, Lyon o Smartwings: Praha - Paříž Charles de Gaulle, Nice; Ostrava - Paříž Charles de Gaulle (nově 31.května - 25.října 2012) o Easy Jet: Praha - Paříž Charles de Gaulle, Lyon o Volotea: Praha – Nantes (od 3. června 2012)

•

Silniční – autobusové – Eurolines (cca 30 destinací, některé s přestupem v Paříži) a Student Agency (přímé spojení z Prahy do třech destinací),

•

Silniční – autem (Paříž – Praha cca 1050 km, Strasbourg – Praha cca 600 km)

•

Vlakové (přes Německo, minimálně 2 přestupy)

my

•

hT

ec

Cz

m

12.2 Francie – spotřební chování

ris

ou

Pro francouzskou veřejnost je Česká republika spjata především s Prahou, výhodou je tedy velká četnost leteckých spojení z Paříže i možnost autobusového spojení mezi Francií a ČR. Na zvyšování oblíbenosti letecké dopravy (cca 75 % příjezdů) v posledních letech má vliv i nárůst spojení provozovaných nízkonákladovými společnostmi.

Počet příjezdů do HUZ v roce 2011 dosáhl téměř 283,5 tisíc osob (+ 13 %), počet přenocování téměř 739,2 tisíc. Došlo k výraznému meziročnímu nárůstu a v počtu příjezdů byl dokonce překonán rekord z roku 2005 (257,7 tis.). Již v prvním čtvrtletí 2011 přicestovalo do ČR 48,5 tisíc Francouzů, kteří zde strávili v průměru 3 dny. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o nárůst o více než 23%.


Trhy a segmenty

Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011:

my

ku

z Vý Zdroj: ČSÚ

Cz

m

ris

ou

hT

ec

Nejoblíbenějším typem ubytování návštěvníků z Francie jsou čtyřhvězdičkové hotely, jejichž obliba je dlouhodobě na vzestupu. Následují tříhvězdičkové hotely, kde však obliba klesá ve prospěch výše jmenované kategorie, což lze přičíst i cenové politice zejména pražských hotelů reagujících na pokles poptávky v letech 2007-08. Trendem posledních pěti let je i nárůst počtu ubytování v hotelech nejvyšší kategorie, což potvrzuje vzrůst nároků francouzské klientely na ubytovací a potažmo i stravovací služby. Ostatní kategorie ubytování (hotely nižší kategorie než tříhvězdičkové, penziony a kempy) jsou spíše marginálním jevem a trendem ze strany francouzských turistů je patrný pokles návštěvnosti takových ubytovacích zařízení.


Trhy a segmenty

Francie – počet hostů v HUZ podle kategorie 2000-2012 160 000 140 000 5* 120 000

4* 3*

100 000

z Vý

2* 1*

80 000

hotel garni penzion kemp

60 000

osada tur.ubytovna

40 000

Zdroj: ČSÚ

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

ostatní

my

2000

0

ku

20 000

Kraj


ec

Cz

Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v České republice (2011-2012) Většina příjezdů (82 %) je koncentrována na Prahu, následují Jihočeský kraj (3,6 %) a Jihomoravský kraj (2,9 %). Mimo větší zájem Francouzů stojí v současnosti kraje Zlínský, Olomoucký a Pardubický, kde návštěvnost v roce 2011 nepřesáhla 2000 osob. Podíl


283 480

100%

Praha

232 527

82,0%

226 883

5 490

1,9%

5 577

Jihočeský

10 129

3,6%

8 359

Plzeňský

5 065

1,8%

ou

Středočeský

275 449

hT

Celkem

5 204

Karlovarský

4 806

1,7%

Ústecký

2 426

0,9%

4 595

Liberecký

2 251

0,8%

Královehradecký

2 467

0,9%

Pardubický

1 599

0,6%

Vysočina

2 201

0,8%

2 365

Jihomoravský

8 294

2,9%

7 172

Olomoucký

1 917

0,7%

1 633

Zlínský

1 458

0,5%

1 801


2 850

1,0%

2 760

2 217

ris 2 401

2 579

1 903

m 71


Trhy a segmenty

Sezónnost

my

ku

z Vý Cz


ou

hT

ec

Z grafu je patrná výrazná sezónnost. Návštěvnost dosahuje pravidelně svého maxima především v letních měsících (květen - srpen) a naprostého minima pak v lednu, únoru, březnu a listopadu. Nejvíce francouzských turistů, téměř 75 000, přijelo v květnu 2005. Praha je v oblibě celoročně, povědomí o možnostech cestovního ruchu v regionech je celkem malé. V letní sezóně Francouzi cestují do ČR v rámci poznávacích zájezdů po střední Evropě, např. package Praha – Vídeň – Budapešť, dále i v rámci týdenních poznávacích zájezdů pouze po ČR, zejména okruh Jižní Čechy, Jižní Morava a západočeské lázně. Nabízené jsou také tzv. „autotours“, kdy francouzský touroperátor nabízí pronájem auta a zajistí klientovi okruh po ČR včetně ubytování a dalších služeb. Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů:

ris

m

Hlavním cílem návštěvy České republiky zůstává Praha. Většina Francouzů cestuje do České republiky letecky a individuálně, největší zájem je o města a památky. Průměrný počet přenocování jsou 2,5 noci (dle ČSÚ), mezi hlavní důvody návštěvy patří rekreace a zábava, dále obchodní cesty a návštěvy příbuzných a známých. Předpokládá se, že Francouzi budou nyní cestovat více než v nedávné minulosti (2009), kdy většina domácností omezila výdaje vzhledem k finanční krizi. Zároveň ale v souvislosti s nižší kupní sílou budou mnohem opatrnější při výdajích za dovolenou a zejména při útratách během dovolené, proto volí destinace převážně v Evropě. Mnoho potenciálních návštěvníků netuší, kde přesně Česká republika leží, i mnozí vysokoškoláci jsou překvapeni, že při cestě do ČR stačí překonat pouze území SRN, přičemž silniční vzdálenost Praha - Paříž je srovnatelná s cestou Paříž – Barcelona, resp. Praha je i blíže než Benátky, Řím anebo Vídeň. 72 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) přijíždí většina dotazovaných individuálně (72 %), za zábavou a rekreací (77 %) Francouzi se ubytovávají převážně v zařízeních hotelového typu (více než 90 %) s rostoucí oblibou hotelů vyšší kvality (čtyř- a pětihvězdičkové) Výdaje za osobu na den (2010) činily 2 915 CZK, z toho výdaje během pobytu v ČR 1 521 CZK Průměrný počet přenocování jsou 4 noci (2010) – dle průzkumu STEM/MARK Největší počet osob cestuje do České republiky letecky (75%) a autem (15%)

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

13 Marketingová strategie 13.1 Cíle na trhu

z Vý

my

ku

Kvantitativní cíle: 1. Udržení růstu počtu příjezdů s tempem cca 2 % ročně. 2. Eliminace sezónních výkyvů – snaha o rovnoměrněji rozloženou poptávku, zvýšení poptávky především během podzimních a zimních měsíců. 3. Zvýšení průměrného počtu přenocování o 0,5 noci (průměrný počet přenocování v roce 2010 jsou 2,5 noci). 4. Zvýšení průměrného výdaje na osobu na den/noc o cca 20% (průměrný výdaj během pobytu v ČR byl v roce 2010 asi 1 521 CZK). 5. Regionální rozptyl návštěvnosti (v současné době 82 % příjezdů směřuje do Prahy). 6. Opakovanost návštěv - zvýšení loajality návštěvníků.

Cz

hT

ec

Kvalitativní cíle: 1. Změna vnímání destinace Česká republika – „ČR není jen Praha“. 2. Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a jejím potenciálu na trhu Francie. 3. Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Francie. 4. Zvýšení spokojenosti návštěvníků.

13.2 Specifika trhu

m

ris

ou

Trh Francie je ve fázi růstu, počet příjezdů stoupá od roku 2008, ČR je ale stále vnímána jako destinace pro krátkodobý pobyt. Mezi hlavní cíle patří zejména udržení a zvyšování počtu příjezdů a přenocování, eliminace sezónních výkyvů, zvýšení výdajů a délky pobytu a regionální rozptyl návštěvnosti. Dlouhodobým cílem pro Českou republikou může být dosažení stabilní pozice mezi TOP 10 outgoingových destinací na trhu Francie. Je také potřeba se zaměřit na zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a zvýšení hodnoty značky na trhu.

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Francie: Česká republika je vnímána spíše jako „short break“ destinace, pro francouzskou veřejnost je ČR nejvíce spjata s Prahou. Přes rok jsou oblíbené prodloužené víkendy v Praze, potenciál regionů není téměř znám.


Trhy a segmenty

Francouzi jsou zpravidla velmi citliví na kvalitu služeb, především jídlo (Česká republika nezaostává za světovou gastronomií a kromě tradiční kuchyně nabízí i špičkové restaurace pro labužníky), komfort a poměr cena/kvalita a také na schopnost poskytovatelů služeb komunikovat ve francouzštině. Z celkového počtu příjezdů je pouze 12 % realizováno prostřednictvím cestovních kanceláří.

my

ku

z Vý

Specifičnost Francouzů je v jejich vztahu ke kvalitě zážitku, z hlediska úrovně ubytování, stravování i doplňkových služeb. Podobně jako Italové i Francouzi silně vnímají místní gastronomii, resp. skladbu, pestrost a zvláštnosti kuchyně země. Francouzi u svých cest jeví zájem o tradiční místní pokrmy (chtějí destinaci i „ochutnat“), ale rizikem je určitá jednotvárnost nabídky stravovacích zařízení. Důležité je v tomto směru zaujmout návštěvníky pestrostí domácí kuchyně. Nabízí se srovnání francouzského a domácího vinařství, zejm. u jakostních přívlastkových bílých vín.

13.3 Hlavní konkurenční výhody ČR

Cz

Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat: Prahu, města, kulturní a historický potenciál

•

České dědictví UNESCO

•

Velmi dobrá dopravní dostupnost – častá letecká spojení (Air France, ČSA, SmartWings, EasyJet, Vueling) a relativně snadná dostupnost autem

•

Možnost využití potenciálu náboženského cestovního ruchu

•

Gastronomie – regionální speciality, mikropivovary, vinařské stezky

•

Mezi další konkurenční výhody patří částečná kulturně-historická blízkost (Keltové, přemyslovská a lucemburská gotika, Jan Lucemburský – Kresčak, Karel IV. – Blanka z Valois, umění (A. Mucha, F. Kupka, a další)

ris

ou

hT

ec

•

m

Jako hlavní konkurenční výhody lze využít zejména kulturní potenciál a města, v kombinaci s dobrou dopravní dostupností. Další výhodou je bezpochyby potenciál náboženského cestovního ruchu, regionálních gastronomických produktů a částečná historická blízkost.


Trhy a segmenty

13.4 Segmenty • •

Rodiny s dětmi v členění do 2 let, předškolního a školníhověku

z Vý

•

Mladí do 26 let, studenti Senioři

my

ku

• GLBT Orientace na segment GLBT se ve Francii jeví slibně. Ačkoliv je Francie pro návštěvníky GLBT historicky přátelské místo a zvlášť Paříž spolu s jižním pobřežím je dlouhodobě populární cílovou destinací, zatím zde neproběhla žádná kampaň na přilákání GLBT návštěvníků. V Paříži i Marseille se konají každoroční Gay Pride oslavy. Hlavní francouzskou GLBT obchodní sítí je “Autre Cercle”, mezi hlavní profesní skupiny patří A COMPETENCE EGALE, VIGEO a SNEG. V současné době je Francie ve vývojové fázi a GLBT podnikání není tak prominentní jako v jiných zemích, ale díky rozvoji cestovního ruchu v obou městských centrech a na jihu má Francie potenciál stát se centrem obchodu GLBT. Podíl G/L populace ve Francii se odhaduje na asi 3,7 mil. (6 % celkové populace) s odhadovaným příjmem asi 30 tis. EUR. Souhrnná kupní síla G/L činí asi 110 mld EUR.42

Cz

13.5 Komunikační nástroje

ou

hT

ec

Nejpočetnější skupinou cestující do České republiky jsou v současné době mladí lidé do 26 let a lidé v produktivním věku do 44 let, kteří tvoří téměř 77 % všech francouzských návštěvníků.43 Je třeba přilákat i seniory zastoupené v současnosti téměř 6 % a zároveň zlepšit schopnost dodavatelů služeb komunikovat se seniory v mateřštině.

Online marketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávacími portály

•

Kampaň, tiskové materiály/rádio, atd. (Paříž, Lyon, Marseille)

•

Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké společnosti (např. ČSA)

•

PR články, reklamní kampaně, on-line soutěže

•

Lepší propagace portálu www.czechtourism.com a www.france.czechtourism.com

•

Vytvoření profilu ZZ Paříž na facebooku

•

Rozesílání newsletteru

•

Alespoň minimální přítomnost ČR na veletrzích pro veřejnost ve významných zdrojových městech/regionech (Lyon, Toulouse) – důležité pro budování image značky a posilování povědomí o destinaci

GLBT Market Overview (IGLCC)

43

Dle STEM/MARK 2010

m

42

ris

•


Trhy a segmenty

•

Zachování infocentra pro veřejnost v Paříži. Ve Francii je velmi rozvinutá koncepce informačních turistických center, tzv. offices de tourisme jsou respektovanou institucí. Pro image destinace je velmi dobré, pokud se Francouz může osobně, telefonem (francouzské číslo) nebo mailem dotazovat ve své rodné řeči a dostane se mu odpovědi od oficiální instituce. Infocentrum je v Paříži (Ile-de-France), která je zároveň nejvýznamějším zdrojovým regionem

• •

Online marketing Spolupráce s touroperátory Fam tripy

ku

•

z Vý

Komunikační nástroje (B2B): • Účast na workshopech, příp. veletrhy

Soutěže (challenge) pro nejlepší prodejce

•

Pokračování e-learningového program a udělování certifikací

•

Prezentace a školení na míru pro CK a TO (naučit je lépa prodávat destinaci)

•

MICE prezentace, roadshow a workshopy ve spolupráci s Prague Convention Bureau a Czech Convention Bureau

my

•

Cz

13.6 Kombinace segment – produkty

ec

Hlavní produkt: kulturní

Mladí do 30 let, studenti: – Praha, města, – LOHAS – Sport a pohyb (zima, zvláště pěší turistika), motorsport – Eventy - kulturní a sportovní eventy (fotbal – utkání s českými kluby evropských pohárech)

•

Rodiny s dětmi: – Praha, města (nákupy, gastronomie, zapojení produktů pro rodiny s dětmi), Česko spirituální, – Sport a pohyb (zima) – Eventy – kulturní

•

Střední generace (páry bezdětné, s dospělými dětmi) do 49 let: – Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální – Klasické lázně+lázenský wellness, LOHAS – Sport a pohyb (zima) – Eventy

•

Senioři nad 60 let: – Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální, Klasické lázně+lázeňský wellness, kulturní eventy, outdoor (zájem je o pěší turistiku)

•

Školní skupiny:

m

ris

ou

hT

•


Trhy a segmenty

– –

Praha, města Eventy

Business klientela: – Praha, města – Eventy

•

GLBT: – Praha, města (každodenní kultura, vysoká kultura, noční život, nákupy, „luxusní“) – LOHAS – Eventy (kulturní a sportovní)

my

ku

z Vý

•

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

14 Ostatní

my

ku

z Vý

Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu): • Důležité cestovní portály: o www.nouvelles-frontieres.fr, sejour.lastminute.com www.toutsurprague.fr, www.fr.lastminute.com, www.prixdesvoyages.com, www.edreams.fr, www.expedia.fr, www.hotelclub.com, www.fram.fr, www.opodo.fr, a další

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

15 Doporučení

z Vý

Francie je pro Českou republiku významným trhem, na který má smysl se orientovat i do budoucna. Doporučení neznamenají zásadní změnu v dosavadní činnosti francouzského zastoupení CzechTourism, ale zejména možnost posílit práci zahraničního zastoupení. K doporučením lze zařadit následující: Marketingový výzkum zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na francouzském trhu

•

průzkum spotřebního chování francouzských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti francouzských návštěvníků v České republice

my

ku

•

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro francouzské klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města, možnost poukázat na regiony v kontextu francouzské historie a kultury a jejich propojení s českou historií a kulturou

•

úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Francie.

•

do produktu promítnout potřebu „maximalizace zážitku za co nejkratší dobu“, obohatit nabídku o produkty, které přesněji splňují poptávku trhu

•

podchycení opakovaných francouzských klientů, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•

výraznější zaměření na eventy (představení kalendáře eventů - kulturní, sportovní, atd.)

•


m

ris

ou

hT

ec

•

Segmentace trhu •


•



Trhy a segmenty

•

orientace na segmentaci psychografickou a psychologickou

Komunikace v oblasti komunikace realizace eCRM (s podporou hlavní kanceláře v Praze)

•


•


•

využití certifikátů kvality v komunikaci (po zavedení národního systému řízení kvality v cetovním ruchu)

•

změna celkového vnímání destinace: “Česká republika není jen Praha”, je moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek

•

zaměřit se na propagaci českých značek (Francouzi často netuší, že Baťa nebo Škoda jsou české značky)

my

ec

Cz

Ostatní

ku

z Vý

•

využít malé vzdálenosti uvnitř destinace se zdůrazněním relativní dostupnosti, trend zkracování pobytů a nákladů na dopravu, zkvalitnění dostupnosti informací o dopravě do regionů

•

využít francouzský důraz na kvalitu služeb a pestrost gastronomie, seznámení s místní vinařskou tradicí (Karel IV. a réva z Burgundska)

•

„služby s úsměvem“ – problém nepřívětivého přijetí, potřeba zvýšení kvality služeb obecně

•

zaměřit se na problém okrádání turistů – služby taxi/směnárenské, problémy s revizory v Praze a nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích (rozdíly CZK/EUR)

m

ris

ou

hT

•


Trhy a segmenty

INDIE - trhy a segmenty •

Indie je druhou nejlidnatější zemí světa a zároveň duhou nejdynamičtěji rostoucí ekonomikou.

•

Cestovní ruch se v současné době týká jen malé části indické populace, počet výjezdů dosahoval necelých 11 mil. v roce 2008. Většina z nich směřovala do asijských zemí.

•

z Vý

•

Význam cestovního ruchu se však dynamicky zvyšuje, mezi lety 2003 a 2008 se zvýšil počet výjezdů téměř o polovinu, výdaje vzrostly zhruba o 40 %. Stoupá i obliba evropských destinací.

my

ku

Indický trh představuje významný potenciál i pro Českou republiku, která je ale v současnosti pro Indy okrajovým, neznámým trhem.

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA


Trhy a segmenty

16 Stručná charakteristika trhu 16.1 Obyvatelstvo

z Vý

Počet obyvatel (2012): 1 236,687 mil.44 Obyvatelstvo

1,22 mld.


+ 1,28 %

ku

Obyvatelstvo (odhad, červenec 2013) Struktura populace (odhad pro rok 2013) - 15 – 64 let - nad 65 let

28,9 %

my

- do 14 let

65,4 % 5,7 %

Vydatnost trhu (počet držitelů cestovního pasu, 2010):

45

ec

Cz

Zdroj:CIA

28,3 mil.

m

ris

ou

hT

Indie je druhým nejlidnatějším státem světa, její počet obyvatel přesahuje miliardu. Přirozený přírůstek Indie je stále pozitivní, populace roste tempem cca 1,4 % za rok. Dle prognóz by se Indie měla stát během 20 let nejlidnatější zemí světa. Jedná se o zemi s nízkým věkovým průměrem a postupně rostoucí nadějí dožití. Indie je velmi různorodý stát s obrovskými regionálními i sociálními rozdíly. Většiny indické populace se vzhledem k příjmům mezinárodní cestovní ruch netýká, nicméně indická střední třída se trvale zvětšuje. Podle dostupných dat se k indické střední třídě již řadí 300 milionu Indů a střední třída se každoročně zvětšuje o dalších 40 milionů osob46. V současné době má již 60 milionů Indů příjmy přesahující 4000 amerických dolarů ročně, 70 000 Indů má čisté mění (bez hodnoty nemovitosti ve které bydlí) 1 milion amerických dolarů. Přesto ale zhruba 700 milionů Indů žije z méně než 2 amerických dolarů denně.47

44

World Bank Data

45

Situační zpráva o trhu z destinace ZZ Indie (Czech Tourism)

46

Zdroj: podle Marvina J. Centrona – zakladatele „Forecasting International, www.visitbritain.org

47

ETC, Market Insights, 2010 83


Trhy a segmenty

16.2 HDP, inflace a nezaměstnanost HDP HDP (2012): 1 825 mld. USD

z Vý

•


2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)


7.745

3.986

5.676

6.230

6.632

Zdroj: IMF

Inflace

my

Inflace

ku

Indie

2009

2010

10,88%

11,99%

2011

2012

8,86%

9,31%

2013 (odhad)

2014 (odhad) 10,71%

2010

2011

9,51%

Cz

10,82%

2015 (odhad)

Zdroj: IMF

2006 39,9

39,8

2008

2009

40,9

41,3

hT

INR/CZK

2007

ec

Vývoj devizového kurzu INR/CZK 2004 – 2010

39

37,96

2012 36,7

Zdroj: http://www.penize.cz/kurzy-men/6508-indicka-rupie

ou

m

ris

Indická ekonomika je po Číně druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. HDP země se zvyšuje tempem okolo 10 % za rok. Do roku 2015 je předpokládáno zpomalení růstu na hodnoty okolo 5 %. Hlavním rostoucím odvětvím jsou v Indii služby, podíl průmyslu spíše stagnuje, zemědělství naopak klesá. Inflace je v Indii poměrně vysoká, v roce 2010 dosahovala téměř 9 %, do roku 2015 by se měla dle odhadu IMF snížit na hodnotu okolo 5 %. Indická rupie je v Indii jediným zákonným platidlem. Její kurz je vzhledem k české koruně poměrně stabilní. Indie je rozvíjející se ekonomikou s obrovskými regionálními a sociálními rozdíly, v kontextu toho je tedy nutné posuzovat i údaje o ekonomice. Obchodní, administrativní a turistický život Indie tak spadá jen do hlavních regionálních center, mezi nejvýznamnější patří: • Dillí (12,9 mil. ob.) – hlavní město a administrativní centrum země • Bombaj (17 mil. ob.) obchodní a finanční centrum Indie; jeden z největších indických přístavů; centrum filmového průmyslu Bollywoodu


Trhy a segmenty

z Vý

• Kalkata (13,5 mil. ob.) považována za kulturní centrum Indie a zároveň centrum manufakturní výroby; v současnosti zaznamenává velký růst IT • Bangalore (6 mil. ob.) známo jako indické Sillicon Valley; sídlí zde 35% IT průmyslu spolu s výzkumnými centry na indický vesmírný program • Hyderabad (5,8 mil. ob.) sídlí zde cca 100 biochemických firem a je největším indickým centrem na obchod perel a hedvábí • Chennai (6,5 mil. ob.) sídlí zde 48% automobilové výroby Indie; nejdůležitější přístav jižní Indie • Pune (4 mil. ob.) sídlo většiny outsourcingových firem jako je Accenture, SAS Research,Symantec, Siemens, IBM

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky

ku

Zemědělství

Indie

Průmysl

Služby

17,2%

26,4%

56,4%

my

Zdroj: vlastní tabulka na základě CIA Factbook (odhad 2011)

Výjezdový cestovní ruch Indie

2004

2005

6,21

7,18

116% 4,8

2006

2007

2008

2009

2010

2011

8,34

9,78

10,87

11,07

12,99

13,99

116%

116%

117%

111%

101,2%

117,3%

107,7%

5,9

6,8

8,2

9,6

9,3

10,5

13,7

115%

121%

117%

96,9%

113%

130,5%

815

840

880

-

-

-

133%

123%

770

820

ou

hT

ec

PCR 2003 Počet výjezdů 5,35 (mil.) Index 108% Výdaje na PCR 3,6 (mld. USD) Index 120% Výdaje na 670 zájezd (USD) Zdroj: ETC, Market Insights. 2012

Cz

16.3 Výjezdový a domácí cestovní ruch Indie

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Indii 2003 – 2010:

ris

16

14

m

12

10


8


6

4

2

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Trhy a segmenty

Zdroj: ETC, Market Insights 2010

z Vý

Indický trh cestovního ruchu je podobně jako celá indická ekonomika výrazně růstový. Mezi lety 2003 a 2008 se zvýšil počet výjezdů téměř o polovinu, výdaje vzrostly zhruba o 40 %. V roce 2008 utratili Indové v rámci zahraničního cestovního ruchu 9,6 miliardy amerických dolarů, což představuje 23% nárůst proti předchozímu roku. V roce 2009 je nadále očekáván zhruba 7% růst. Rostly také průměrné výdaje na jeden výjezd. V roce 2008 dosahovali 880 amerických dolarů. WTTC předpokládá do roku 2015 každoroční 8% nárůst pasivního cestovního ruchu Indie. Regionální rozložení výjezdového cestovního ruchu Indů, 2006

my

ku hT

ec

Cz Zdroj: Netherlands Board of Tourism and Conventions, India Market Scan 2006, July 2006

ou

Mezi hlavní cílové destinace Indů se řadí další asijské země. Nejčastěji jezdí do Spojených Arabských Emirátů, Singapuru, Bahrajnu a Saúdské Arábie. Na páté místo se řadí USA s 600 tisíci příjezdy v roce 2008.

ris

• • • •

m

Z Evropských destinací jsou hlavním cílem Indů Velká Británie, Švýcarsko, Francie a Itálie. Největší podíl Indů (80 %) přijíždějících do Evropy tak navštěvuje Evropu západní a jižní, východní Evropa včetně České republiky je pro Indy okrajovým cílem48. Rámcový přehled podle ETC market Insights (2010) je uveden níže: Velká Británie (cca 400 000 příjezdů) Švýcarsko, Francie, itálie, Německo (100 až 200 000 příjezdů) Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Rusko, Španělsko, Turecko (50 000 až 100 000 příjezdů) Finsko, Řecko (25 000 až 50 000 příjezdů)

48

Výsledky mezinárodního výzkumu World Travel Monitor 2010, IPK International, převzato z: http://www.germany.travel/media/pdf/marktinformationen__lang_/regionalmanagement_asien__australien/Indien.p df 86 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

• • •

Irsko, Polsko, Portugalsko (10 000 až 25 000 příjezdů) Dánsko, Maďarsko, Ukrajina (5 000 až 10 000 příjezdů) ostatní evropské země včetně České republiky: méně než 5000 příjezdů

Nejvíce Indů (skoro 50%) vyjíždí do Evropy během dubna až července, kdy jsou v Indii školní prázdniny a vysoké teploty. Další vlna následuje potom od října a až do začátku listopadu, kdy jsou v Indii významné náboženské svátky a lidé mají volné dny.

z Vý

16.4 Online Travel Market49

my

ku

Demografie V současné době využívá internet v Indii jen asi 100 000 osob, což je asi 8 % populace. Jejich počet však výrazně narůstá společně s ekonomickým pokrokem. Například počet osob, kteří si platí internet se v Indii od roku 2005 zvýšil téměř šestkrát.

ris

ou

hT

ec

Cz

Travel booking Indové dávají přednost rezervaci dovolené prostřednictvím klasické cestovní kanceláře (56 % cest)50. Nicméně internet je Indy využíván také (78 % Indů jej využívá při cestě do Evropy). A to jednak za účelem rezervace doplňkových služeb (59 %) a ke zjišťování informací (19 %). Navíc společně s růstem počtu uživatelů internetu roste i návštěvnost stránek věnovaných cestování. Mezi lety 2010 a 2011 se počet návštěvníků cestovatelských serverů zvýšil o 32 %. Mezi nejvýznamnější cestovatelské servery relevantní pro mezinárodní cestovní ruch se řadí: 1. Make my trip: zaměřuje se na Indii, ale je možné zde zamlouvat i lety a hotely v Evropě, i v Praze 2. Yatra online: nabízí domácí i mezinárodní lety, hotely i zájezdy, 4 zájezdy jsou i do Prahy (viz níže), je možné rezervovat i hotely ve významných mimopražských městech (Karlovy Vary, Český Krumlov, ...) 3. Cleartrip.com: nabízí domácí i mezinárodní lety a hotely, je možné rezervovat i hotely ve významných mimopražských městech (Karlovy Vary, Český Krumlov, ...) 4. Expedia Inc

m

Sociální média Popularita sociálních médií v Indii rapidně roste. Téměř 30 milionů Indů je součástí nějaké sociální sítě a 2/3 z nich zde tráví denně svůj čas. Indové stráví více času na sociálních médiích než čtením emailové pošty. Zajímavé je, že 67 % Indů, kteří využívají internet, také využívá online recenze za účelem pomoci při rozhodování o koupi. Hlavními sociálními médii v Indii jsou Orkut, Facebook, YouTube, Bharatstudent.com, a Twitter

49

www.newmediatrendwatch.com

50


Trhy a segmenty

17 Trh v ČR

ku

z Vý

V současné době dosahuje příjezdový cestovní ruch Indů do České republiky jen asi 5000 příjezdů. Česká republika je tedy pro Indii novým a neznámým trhem. Výrazné nejsou ani historické či ekonomické vztahy mezi ČR a Indií. Nicméně vzhledem k předpokládanému ekonomickému růst Indie a stabilně rostoucímu pasivnímu cestovnímu ruchu Indů, můžeme do budoucna očekávat nárůst zájmu i o Českou republiku. V současnosti se posilují i ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi (viz dále).

my

17.1 Dopravní spojení51 V roce 2010 bylo možné letět do Evropy přímým letem z následujících letišť: Dillí, Bombaj, Ahmedabád, Amritsar, Bangalore, Kalkata, Chennaie, Goa a Pune.

•

Na straně Evropy lze do Indie přiletět pravidelným přímým letem do Londýna, Amsterodamu, Bruselu, Frankfurtu, Helsinek, Istanbulu, Říma, Moskvy, Mnichova, Paříže, Vídně a Zurichu.

•

Celková týdenní kapacita letů mezi Indií a Evropou dosahovala v roce 2010 75 000 míst. Největší týdenní kapacitu nabízí letecké společnosti Air India (13 662 míst, 45 letů), Lufthansa (13 073, 49 letů), British Airways (10 625, 45 letů) a Jet Airways (11 126, 42 letů) (data za září 2010)

•

Přímý let z České republiky zatím zaveden nebyl. Z Prahy jsou však zavedeny přímé lety ze všech evropských destinací, kam je možno letět přímo z Indie.

•

Zpáteční letenku z Prahy do Indie v ekonomické třídě je v současné době možno koupit za ceny okolo 14 000 Kč.

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•

Zvýšení zájmu indických návštěvníků o Českou republiku by mohlo zvýšit zavedení pravidelného přímého leteckého spojení mezi Prahou a některou z indických metropolí. Praha by pak byla jediná země ze Střední a Východní Evropy s přímým spojením s Indií.

51

Zdroj: ETC, Market Insights 2010 88


Trhy a segmenty

17.2 Indie – spotřební chování Příjezdy do ČR

z Vý

my

ku

Příjezdy Indů do České republiky nejsou českým statistickým úřadem monitorovány. Nicméně podle odhadů ETC (viz výše) přijíždí do ČR cca 5 000 indických turistů ročně. Czechtourism používá pro odhad počtu indických občanů cestujících do ČR informace o počtu vydaných víz, kterých bylo v roce 2009 vydáno 4 6274 a v roce 2010 7 7824. Avšak vzhledem k tomu, že ČR je součástí Schengenského prostoru a víza vydaná českým konzulátem mohou být využita za účelem cesty do jiné země EU, je vypovídací hodnota této informace velmi malá52. Stejně tak není možné na základě této statistiky zjistit, kolik Indů přijelo do České republiky z ostatních zemí, které jsou součástí Schengenu. Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů:

15-29 let 30-44 let 60 a více

40 50 11

ou

45-59 let

hT

Věk (%)

ec

Cz

informace o chování indických turistů v ČR a jejich motivacích jsou velmi limitované. K dispozici je v současnosti v podstatě jenom výzkum společnosti STEM/MARK 2010, který byl ale proveden na velmi malém nereprezentativním vzorku indických turistů (celkem 92 osob). Největší pochybnosti vzbuzuje výsledek, že většina dotázaných přijela do ČR individuálně, přitom je známé, že Indové mnohem častěji využívají, obzvlášťe pro cesty do Evropy služeb cestovních kanceláří. Níže uvedené výsledky jsou tedy jen orientační:

Obchodní cesta

33

Účast na kongresu, semináři, veletrhu

7

Rekreace a zábava

55

Aktivní dovolená (turistika, sport)

0

Návštěva příbuzných, známých

2

Návštěva sportovní či kulturní akce, festival

1

Nákupy

0

Zdravotní pobyt, léčení v lázních

0

m

ris

Hlavní důvod návštěvy (%)

0

52

Pro využití těchto dat by bylo třeba znát celkovou situaci na „trhu“ se Schengenskými vízy v Indii (např. jak se liší poplatky jednotlivých ambasád, kde je proces vydání víza snazší, apod.). 89 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Studijní pobyt

2

Religiozní (náboženské) akce

0

Způsob organizace pobytu (%) Individuálně

63

z Vý

S cestovní kanceláří/agenturou

1

Pracovně, na služební cestu

32

Jinak

3

ku

Výdaje na osobu/den (Kč) Výdaje během Výdaje celkem

2176

my

Výdaje předem

Ubytování Doprava Stravování v restauracích Zboží

Ubytovací zařízení (%) Kemp

621

7

160

0

0

26

589

26

599

14

328

90 0 1

Osobní placené ubytování

8

Osobní neplacené ubytování

1

Průměrný počet přenocování

m

ris

Ostatní hromadné ubytování

27

ou

Hotel

Kč

hT

Ostatní

(%)

ec

Pohonné hmoty

4474

Cz

Struktura výdajů placených v ČR

2297

7


Trhy a segmenty

Spolehlivější informace o cestovatelských zvyklostech Indů, než malá sonda provedená v Česku, nám mohou poskytnout rozsáhlejší šetření prováděná jinými evropskými zeměmi a citovaná evropskou komisí cestovního ruchu53, německou centrálou cestovního ruchu, která využívá dat World Travel Monitor 2010, IPK International54, případně prováděná Britskou centrálou cestovního ruchu55:

z Vý

Důvody pro cestování, délka pobytu a výdaje Důvod výjezdu (%)

Cesty do Evropy

Důvod příjezdu do Velké Británie

Celkem 36

44

33

Cestování/poznávání

56

46

37

10

24

ku

Business

Návštěva příbuzných/Ostatní

8

my

World Travel Monitor 2010, IPK International cit. v www.germany.travel/media/pdf/marktinformationen__lang_/regionalmanagement_asien__australien/Indien.pdfl, www.visitbritain.org

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Účely cest Indů jsou velmi odlišné v závislosti na typu destinace. Podle dat World Travel Monitor 2010, IPK International56 byla v roce 2010 více než polovina všech cest Indů uskutečněna za účelem cestování a poznávání, v případě cest do Evropy byl podíl cest za cestováním a poznávání o něco nižší, na úkor cest pracovních. V porovnání s rokem 2009 se podíl cest Indů za volným časem zvýšil. Mezi Indy přijíždějícími do Velké Británie můžeme v souvislosti s koloniální minulostí pozorovat vyšší podíl návštěv příbuzných a známých. Podle šetření provedeného v ČR, byla hlavním cílem indických respondentů také spíše zábava a rekreace. To je vcelku logické, obchodní vztahy mezi Českou republikou a Indií nejsou tak intenzivní jako v případě například dalších asijských zemí. V českém prostředí také nemůžeme očekávat Indy přijíždějící za účelem návštěvy příbuzných a známých, vzhledem k malé indické komunitě u nás. Podle stejného průzkumu trvalo 22 % cest do Evropy 1 až 3 noci, převažovali tedy cesty nad 4 dny (78 %). Průměrná délka pobytu Indů v zahraničí byla v roce 2010 8 nocí. Z šetření provedeného mezi indickými turisty v ČR vyplynula průměrná délka pobytu 7 dní. Tento údaj ale zřejmě neodpovídá realitě vzhledem k nereprezentativitě šetření a skutečnosti, že většina zájezdů do ČR (resp. Prahy) je v kombinaci s dalšími zeměmi, přičemž délka pobytu v Praze trvá maximálně 4 dny (viz příklady zájezdů dále). Průměrné celkové výdaje na jednu cestu a den činily 209 Euro, na cestu do Evropy 264 Euro a např. na cestu do Německa 278 Euro. Podle průzkumu provedeného v Česku se Indové řadí mezi 53

ETC, Market Insights 2010

54

Výsledky mezinárodního výzkumu World Travel Monitor 2010, IPK International, převzato z: http://www.germany.travel/media/pdf/marktinformationen__lang_/regionalmanagement_asien__australien/Indien.p df 55

www.visitbritain.org

56


Trhy a segmenty

národy, které mají nejvyšší výdaje během svého pobytu ze všech 36 sledovaných národností z Evropy i světa.

ku

z Vý

Způsob zjišťování informací, nákupu a rezervace cesty Indové obecně kladou důraz na osobní kontakt a doporučení od přátel, příbuzných i agentů cestovních kanceláří. Indové využívají pro rezervaci dovolené nejčastěji služeb cestovní kanceláře. Podle World Travel Monitor 2010, IPK International57 využívají Indové k rezervaci cest do EU služeb cestovní kanceláře z 56 %, u cest do Německa dokonce z 66 %. Nicméně internet je Indy využíván také (78 % Indů jej využívá při cestě do Evropy). A to jednak za účelem rezervace doplňkových služeb (59 %) a ke zjišťování informací (19 %).

my

Způsob ubytování Indové při svých cestách do Evropy využívají především hotely, nejčastěji hotely vyšší kategorie. V roce 2010 se ubytovalo 66 % Indů přijíždějících do Evropy v hotelu, např. v Německu se jednalo ještě o vyšší procento (85 %). Přitom 39 % všech přenocování strávili Indové v hotelech první kategorie, 20 % ve střední kategorii a 7 % v nejlevnějších typech hotelů58. Můžeme předpokládat, že i v ČR budou Indové upřednostňovat vyšší kategorie hotelů. Podle provedeného šetření (viz výše) se v hotelu ubytovalo 90 % respondentů.

Cz

hT

ec

Oblíbené aktivity Indové vyjíždějí nejčastěji na poznávací zájezdy. V roce 2010 bylo okolo 50 % všech cest i cest do Evropy poznávacích (okružních). Odpočinkové dovolené na venkově zaujímaly okolo 9 % cest i cest do Evropy. Za koupáním jelo celkem 10 % Indů, z těch co jeli do Evropy, se jednalo o 8 %. Městský cestovní ruch zaujímal mezi evropskými cestami jen 4 % a celkově 7 %. Podobné rozložení měly i cesty Indů do Německa59.

Hlavní cíle Indů v rámci poznávacích zájezdů60: Prohlídka památek a měst Návštěvy muzeí a výstav

m

57

ris

• •

ou

V rámci poznávacích zájezdů do Evropy i celého světa sledují Indové především níže uvedené cíle. Odpočinek, koupání a opalovaní nepovažují za tak důležité.





Trhy a segmenty

• •

Zažít dobrodružství Poznat lidi a jejich životní styl

Indové také v rámci svých cest rádi nakupují, v Evropě se soustředí především na suvenýry a dárky pro přátele a rodinu.

z Vý

Podle irské a britské centrály cestovního ruchu Indové rádi navštěvují tematizované atrakce cestovního ruchu, jako jsou zoo, akvária, tematické parky a botanické zahrady. Vzhledem ke svým náboženským zvyklostem, méně často navštěvují kluby a hospody.

my

ku

Sociodemografické a kulturní charakteristiky Indové navštěvující Evropu jsou častěji mužského pohlaví a mladšího věku (nejčastěji mezi 25 až 34 lety). Rekrutují se z těch nejvýše postavených sociálních skupin61. Indové jsou také specifičtí svojí kulturní odlišností, která se projevuje jinými stravovacími zvyklostmi. Velká část Indů jsou vegani či vegetariáni. Dále jsou velmi nároční na kvalitu služeb a chování personálu. Bohatí Indové, kteří přijíždějí do Evropy, jsou totiž často zvyklí mít doma až několik osobních sluhů, kteří jsou jim k dispozici 24 hodin denně. Podobnou ochotu pak očekávají i od personálu ve službách v cestovním ruchu. V Indii navíc není, vzhledem k pozůstatkům kastovního systému zvykem, chovat se k personálu příliš uctivě. Indický turista je tak jedním z nejnáročnějších zákazníků.

Cz

hT

ec

Filmový průmysl Indický filmový průmysl je největší na světě a pro cestovní ruch a propagaci zemí skýtá obrovský potenciál. Obliba Švýcarska pro prázdninové cesty je postavena právě na filmovém průmyslu. Švýcarské scenérie jsou totiž často využívány pro natáčení indických filmových klipů (scény kdy hlavní hrdinové tančí a zpívají). Švýcarsko je tak považováno za jednu z nejatraktivnějších zemí. V posledních letech roste také obliba Rakouska a částečně i Německa pro natáčení bolywoodských filmů62.

m

ris

ou

Hlavní trendy a předpoklady Podle průzkumu společnosti IPK International63 považují Indové za nejatraktivnější evropský cíl Švýcarsko, na druhém místě je Francie, následuje Německo. Východní Evropa je pro Indy atraktivní jen průměrně.

61


http://www.germany.travel/media/pdf/marktinformationen__lang_/regionalmanagement_asien__australien/Indien.p df 63


Trhy a segmenty

Míra atraktivity evropských zemí pro Indy (průměrná známka na škále 1 až 5, 1 je nejlepší)

my

ku

z Vý Zdroj: Výsledky mezinárodního výzkumu World Travel Monitor 2010,IPK International,převzato z: http://www.germany.travel/media/pdf/marktinformationen__lang_/regionalmanagement_asien__australien/Indien.p df

Cz

Nejatraktivnějším městem Evropy je v očích Indů jednoznačně Paříž, následuje Londýn a Řím. Praha získala průměrnou známku 2,5 a umístila se až za většinou dalších evropských významných měst.

ec

Míra atraktivity evropských měst pro Indy (průměrná známka na škále 1 až 5, 1 je nejlepší) Město Londýn Řím Amsterodam Atény

1,2 1,4 1,8

ou

Benátky

hT

Paříž

Průměrná známka

2,0 2,0 2,1 2,2

Berlín

2,3

Vídeň

2,3

Frankfurt

2,3

Mnichov

2,4

Madrid

2,4

Stockholm

2,4

Praha

2,5

Brusel

2,5

Kolín nad Rýnem

2,6

m

2,2

Curych

ris

Hamburk

Zdroj: Výsledky mezinárodního výzkumu World Travel Monitor 2010, IPK International, převzato z: http://www.germany.travel/media/pdf/marktinformationen__lang_/regionalmanagement_asien__australien/Indien.p df 94 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

ku

z Vý

Z Anholtova „National Brand indexu“, který sleduje názory obyvatel jednotlivých zemí na obyvatele, produkty a celkovou atraktivitu dalších zemí vyplývá, že Indové mají o atraktivitě České republiky pro trávení dovolené mínění poměrně nízké. V otázce, týkající se hodnocení České republiky jako prázdninové destinace jsme se umístili na 38. místě z 50 hodnocených zemí v roce 2008, v roce 2009 dokonce až na místě 41 (v seznamu hodnocených zemí jsou země z celého světa, převažují však vyspělé země). Trochu lépe se však ČR umístila v hodnocení kultury (33. místo v roce 2008 a 36. místo v roce 2009). Téměř na konci seznamu se v hodnocení Indy umístila i Praha. Je zřejmé, že toto negativní hodnocení je dáno v první řadě neznalostí naší země ze strany Indů. Z výzkumu obecně vyplývá, že čím jsou si dané země kulturně bližší, tím výše se také navzájem hodnotí (například Rusové či Poláci hodnotí ČR i Prahu velmi pozitivně). Například Velká Británie byla Indy ve všech charakteristikách hodnocena do 5. místa.

Předmět hodnocení Lidé

my

Pořadí ČR v hodnocení 50 měst dle Anholt-GfK Roper Nation Brands Index™ Indickými občany 2008

2009 38

38

39

Vláda

34

38

Cestovní ruch

38

Kultura

33

Imigrace a investice

38

Produkty

Cz

37

41

36

ec

37

Zdroj: http://www.simonanholt.com/Research/research-introduction.aspx

Předmět hodnocení pořadí z 50 Atraktivita

44

Služby a ubytování

40

Lidé

47

Život (aktivita)

47

Nabízené možnosti

42

Zdroj: http://www.simonanholt.com/Research/research-introduction.aspx

m

ris

48

ou

Celkový význam

hT

Pořadí Prahy v hodnocení 50 měst dle Anholt GfK-Roper City Brands Index™ Indickými občany

Celkově můžeme říci, že v současné době je ČR pro Indy neznámou destinací. Nicméně do budoucna vzhledem k ekonomickému rozvoji země můžeme očekávat nárůst zájmu. A to především z toho důvodu, že cestování se stává stále populárnější a hraje roli i jako ukazatel statusu (aktuální povinností a trendem střední a vyšší třídy obyvatelstva alespoň jednou za život navštívit Evropu). Z výzkumů prováděných např. britskou centrálou cestovního ruchu navíc vyplývá, že Indové budou vyhledávat jako cíl dovolené stále exotičtější a neobvyklejší destinace.


Trhy a segmenty

Příklady zájezdů do České republiky z Indie

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

ku

z Vý my

Výše jsou uvedeny zájezdy do České republiky nabízené na jednom z nejvýznamnějších indických cestovatelských serverů www.yatra.com. Můžeme si povšimnout, že z České republiky je nabízeno jen hlavní město Praha a Česká republika není nabízena samostatně, ale v kombinaci s dalšími středo a východoevropskými městy.

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Typický indický návštěvník Evropy přijíždí za účelem poznávání památek a měst, chce ale také poznat životní styl místních obyvatel. Jeho cílem je navštívit v daném čase co nejvíce míst a zemí. V Evropě zůstává poměrně dlouho a má vysoké výdaje. Během cestování také rád nakupuje. Indové jsou velmi nároční zákazníci, kteří očekávají vysokou kvalitu služeb a mají specifické požadavky na stravování. Při plánování cesty využívají rádi osobních doporučení a služeb cestovních kanceláří, ačkoli internet je pro ně také významným zdrojem. Indové přijíždějí častěji organizovaně než individuálně. Nejatraktivnější zemí Evropy je pro ně Švýcarsko, což souvisí s jeho častým zobrazováním v bolywoodských filmech. Spojují si jej s krásnou krajinou, horami a sněhem. V také velmi oblíbené Francii obdivují především kulturní a architektonické památky a kulturu, Itálii považují za nejromantičtější. Česká republika i Praha jsou pro většinu Indů neznámými destinacemi.


Trhy a segmenty


z Vý

Cíle na jednotlivých trzích vycházejí z cílů v části 2:

my

ku

Kvantitativní cíle: 1) Zvýšení počtu příjezdů s tempem cca 8 % ročně (očekávaná výše růstu pasivního cestovního ruchu Indie) 3) Zvýšení průměrné délky pobytu na území 3) Zachování současných vysokých výdajů za osobu na den (noc) 4) Regionální rozptyl návštěvnosti - zvýšení počtu navštívených destinací v ČR alespoň na 3 města

18.2 Specifika trhu

ou

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Indie:

hT

ec

Cz

Kvalitativní cíle: 1)Zvýšení povědomí o České republice jako cíli cestovního ruchu 2) Zaměření na marketingovou podporu luxusních produktů (města, lázně) 3) Dosažení vysoké spokojenosti návštěvníků nabídkou pro Indickou klientelu specifických služeb (stravování, servis)

ris

Česká republika je pro Indy neznámou destinací, má však potenciál k růstu. Indický pasivní cestovní ruch roste a zvyšuje se i zájem Indů o nové destinace.

m

Indové při svých cestách upřednostňují kulturní cestovní ruch před sportem či poznáváním přírody, což je pro Českou republiku výhodou. Indové si velmi oblíbili Francii a Paříž pro vysokou kvalitu nabízených kulturních produktů a italská města pro jejich romantičnost. Praha může v nabídce kulturních památek i romantičnosti oběma těmto destinacím jednoznačně konkurovat. Potenciál spočívá taktéž v luxusních produktech nabízených například v lázních Karlovy Vary, které např. v roce 1996 navštívil indický prezident Shankar Dayal Sharma. Navštěvování Karlových Varů indickou smetánkou má tradici, například prvním poválečným hostem karlovarského grandhotelu Pupp byl indický maharadža Dharampuru.


Trhy a segmenty

z Vý

Obliba další evropské destinace Švýcarska spočívá především v jeho zobrazování v Bolywoodských filmech. Film jako marketingový nástroj představuje pro indický trh velmi významný potenciál. Indové své filmy milují a rádi navštěvují místa jejich natáčení. Česká republika je pro natáčení filmů poměrně hojně využívána pro velmi vhodné podmínky, kvalitní personál a relativně nízké ceny (např. ve srovnání se Švýcarskem). Pro Bolywoodské filmy se hodí především romantické místa, kterých je v kulturně bohaté ČR mnoho. V roce 2010 byl v Praze natáčen indický film Rockstar (režisér Imtiaz Ali). Praha a její významná místa jsou ve filmu významnými a jmenovanými dějišti příběhu.


ku

Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat:

my

ec

Cz

Geografická poloha České republiky (možnost napojení na síť několika zemí, které Indové navštěvují) Dobrá dopravní dostupnost do hlavních evropských měst Velmi vysoká kvalita kulturního dědictví (UNESCO, hrady a zámky) Romantičnost Prahy a dalších měst (srovnatelnost s Paříží, Benátkami apod.) Bezpečnost Typické české luxusní zboží Vysoký potenciál pro natáčení filmů tradice návštěv indické smetánky v Karlových Varech

18.4 Segmenty

m

Segmenty: Mladí do 30 let, studenti rodiny s dětmi střední generace (do 49 let) business klientela

ris

ou

hT

Jako hlavní konkurenční výhodu lze využít potenciál měst a kulturního dědictví. Velký potenciál spočívá Ve vhodnosti ČR jako místa natáčení filmů.


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Komunikační nástroje (B2C): Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Marketing na sociálních sítích Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. (Dilí, Bombaj, Kalkata, Chennai) Reklamní spolupráce s významnými partnery (např. ČSA – resp. … , TCI, Thomas Cook, Cox & Kings, Raj Travels, SOTC, CLUB 7, Dewan Travels, Orbitz, Holiday Representations, JTB, Mercury travels) Mass media (TV, radio, lifestyle magazíny, noviny) Festivaly a veletrhy pro veřejnost Bankety, recepce, vyhlašování cen

ec

Cz

Komunikační nástroje (B2B): Podpora natáčení filmů v České republice Účast na workshopech, příp. veletrhy, festivaly Fam, press tripy Onlinemarketing Spolupráce s touroperátory


hT

Hlavní produkt KULTURNÍ, pro střední generaci rozšířen o HEALTH a pro business klientelu o MICE

m

ris

ou

Mladí do 30 let, studenti Praha, Města romantické návštěvy měst (Praha, Český Krumlov, Karlovy Vary) svatební cesty a svatby (svatební cesta na romantickém hradě) okrajově noční život v Praze – kluby apod – zaměřeno na mladé muže nakupování luxusních produktů Kulturní cesty např. romantická cesta – vhodné pro svatební cesty hrady, zámky Rodiny s dětmi Praha, Města památky nakupování luxusních produktů Kulturní cesty hlavně hrady, zámky Střední generace do 49 let


Trhy a segmenty

z Vý

Praha, Města romantické návštěvy měst (Praha, Český Krumlov, Karlovy Vary) památky nakupování luxusních produktů Klasické lázně + wellness velmi luxusní produkty v tradičních místech (Karlovy Vary) Kulturní cesty hlavně hrady, zámky

my

MICE

ku

Business klientela Praha, Města památky nakupování luxusních produktů okrajově noční život v Praze – kluby apod – zaměřeno na mladé muže

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

19 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu):

my

ku

z Vý

V posledních letech došlo k významnému prohloubení česko-indických ekonomických vztahů. To může být dokumentováno především rostoucím objemem obchodní výměny, která byla v roce 2010 dvojnásobná oproti roku 2005 a čtyřnásobná oproti roku 2000. V následujících letech je možné očekávat další umocnění tohoto trendu, a to vzhledem k dynamice indické ekonomiky a zároveň snaze o hledání nových partnerů mimo tradiční trhy EU ze strany českých firem (Indie se stala jednou z nejdůležitějších zemí pro český zahraniční obchod s perspektivou dlouhodobého a rychlého růstu - viz CzechTrade). Dosavadní objem uskutečněných jak českých investic v Indii tak indických v ČR byl velmi omezený, i zde je však patrný nárůst, který by měl být významně umocněn i uzavřením smlouvy o podpoře a ochraně investic s Indií v roce 2010. Nejdůležitější indické společnosti zastoupené v ČR: Mittal Steel, Infosys – Infosys CZ, Ashok Leyland – Avia Letňany, Lloyd Electric – Luvata CZ, Glenmark Pharmaceuticals Ltd. – Medicamenta, Alok Industries – Mileta Krkonoše, Minda Management Services Limited – Schenck, Spentex – Schoeller, atd5

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


z Vý


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky na indickém trhu

•

průzkum spotřebního chování indických návštěvníků v České republice, průzkum spokojenosti návštěvníků v České republice

Tvorba produktu

my

ku

•

tvorba produktu a itinerářů pro indické klienty (product management CzechTourism), a to nejen v České republice, ale i ve spolupráci s dalšími zeměmi a zejména s vybranými regiony / městy

•

prosazení České republiky v nabídce zájezdů pořádanými do Evropy (prosadit do itinerářů i jiná města než ČR)

•

školení a „manuály“ zaměřené na interkulturální marketing z pohledu indického trhu pro podnikatelský sektor

•

promítnout do produktu potřebu „maximalizace zážitku za co nejkratší dobu“

Segmentace trhu

ris

•

ou

hT

ec

Cz

•


m

Komunikace •


•

prezentace ČR jako destinace vhodné pro natáčení, komunikace s filmovými společnostmi

•

propagace České republiky jako romantického místa dovolené (použít přirovnání – k Paříži, Benátkám apod.)


Trhy a segmenty

účastnit se veletrhů a dalších míst umožňujících osobní kontakt s klientem či touroperátorem – osobní doporučení a kontakt je pro Indy stále nejvýznamnější formou komunikace

•

využití komunikačních nástrojů využívaných mladými – sociální média, internet

•


z Vý

•


•

využít tradic při propagaci (např. návštěvy indické smetánky v Karlových Varech)

my

Ostatní

ku

•

zjednodušení a zvýšení vstřícnosti při získávání víz do ČR

•

podporovat vzdělávání zaměstnanců v cestovním ruchu v oblasti specifických požadavků indických klientů

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty

ITÁLIE - trhy a segmenty Italské výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2011 téměř 29 mld. USD, což je celosvětově 8. místo. Meziročně výdaje rostly o 6 %.

•

Itálie je pátou nejnavštěvovanější zemí světa (46,1 mil. příjezdů v roce 2011), z hlediska příjmů jí patří také pátá příčka (43,0 mld. USD v roce 2011). Mezinárodní příjezdy meziročně rostly o téměř 6 %, příjmy dokonce o 11 %.

•

z Vý

•

Je zemí přijímající (srovnání příjmů a výdajů i příjezdů a výjezdů), saldo příjezdů a výjezdů dosáhlo v roce 2009 asi 14,5 mil., rozdíl mezi příjmy a výdaji byl 15,4 mld. USD

ku

V období 1990 – 2009 vzrostl počet mezinárodních příjezdů o 62 %

•

Průměrný výdaj na osobu v roce 2011 činil 473 USD64

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA The World Factbook

64

UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition < http://mkt.unwto.org/en/publication/unwto-tourism-highlights-2012edition>, UNWTO World Tourism Barometer 105


Trhy a segmenty


z Vý

Počet obyvatel (2011): 60,918 mil.65 Obyvatelstvo

61 482 297


0,34 %

ku


13,8 %

my

- do 14 let

65,4 % 20,8 %

Vydatnost trhu (počet cestujících osob, 2009):

29,1 mil.

Cz

Zdroj: CIA The World Factbook, UNWTO Compendium of Tourism Statistics

hT

ec

Itálie je 23. nejlidnatější zemí světa. Počet obyvatel přesáhl v roce 2010 hranici 60 milionů, což ji řadí mezi nejlidnatější v Evropě. Podle struktury tvoří téměř 66 % obyvatelstva lidé od 15 do 64 let.

ou

21.2 HDP, inflace a nezaměstnanost HDP HDP (2012): 1 863 mld. USD HDP na obyvatele (2012): 30 600 USD

m

ris

• •

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 Itálie HDP (konstantní ceny, změna v %) Zdroj: IMF

65

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

0.374

-2.369

-1.471

0.516

1.203

World Bank Data 106


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Itálie

Průmysl

2%

Služby 24,7 %

73,4 %


z Vý

ku

Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jsou služby rozhodujícím sektorem italské ekonomiky. Itálie patří mezi průmyslově vyspělé země skupiny G-8, podle MMF byla v roce 2010 sedmou největší ekonomikou světa a čtvrtou v EU. V roce 2010 činil HDP Itálie v tržních cenách 1 549 mld. EUR a reálně se meziročně zvýšil o 1,3 %. Za růstem HDP stojí zvýšení domácí spotřeby o 0,6 %, hrubých fixních investic o 2,5 % a exportu zboží a služeb o 9,1 %66

my

Podle celosvětového hodnocení WTTC67 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad relativního významu celkového přínosu cestovního ruchu do HDP na 8. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 90. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 169. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

2009 0,76%

2010

1,64%

Zdroj: IMF

2011

2,90%

7,81%

8,43%

2011

8,42%

Zdroj: IMF

2012

10,63%

1,99%

2013 (odhad)

2007

2008

2009

0,7964

0,7345

0,6827

0,7338

12,04%

1,43%

2014 (odhad) 12,37%

2010

2011

m

2006

2014 (odhad)

ris

Vývoj devizového kurzu 2004 – 2010:


2013 (odhad)

ou

Nezaměstnanost

2010

3,30%

hT

Nezaměstnanost: 2009

2012

ec

Inflace

Cz

Inflace:

0,755

0,7185

2015 (odhad) 1,15%

2015 (odhad) 11,97%

2012 0,7778


66

Businessinfo

67

WTTC Travel & Tourism Economic Impact 2011 107


Trhy a segmenty

z Vý

Služby jsou rozhodujícím sektorem italské ekonomiky, zaměstnávají téměř 70 % obyvatel a podobně se podílejí i na HDP (odhad CIA 73,4 %). Celková zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 se odhaduje na 2 210 000 pracovních míst, což je 9,7 % celkové zaměstnanosti. V roce 2010 byl v Itálii významný vysoký veřejný dluh (119 % HDP), země se ocitla pod sílícím tlakem, aby dluh rychleji snižovala. V září 2011 dokonce agentura S&P snížila rating Itálie na známku A z důvodu stále horšího výhledu ekonomiky a nejistoty na politické scéně, což může mít vliv na ochotu obyvatel cestovat. V roce 2011 se HDP meziročně zvýšil o 0,5%. 68

my

ku

21.3 Regionální rozložení zdrojového trhu 2010

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: UIC

m

Více než 60 % italského outgoingu tvoří sever Itálie, severozápad (Piemont, Lombardie, Ligurie) a severovýchod (Trentino, Veneto, Friuli).

21.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Itálie Podle údajů italského statistického úřadu ISTAT uskutečnili italští občané v roce 2010 celkem 99,9 mil cest (- 12,4%) a 626,9 mil přenocování (-7,8%). Většina cest, přes 80 %, se uskutečňuje 68

MZV Itálie 108 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

v rámci Itálie, zbylých téměř 20% připadá na zahraniční destinace. Největší koncentraci cest zaznamenává trimestr červenec až září (46%). V případě zahraničí preferuje 80 % Italů Evropu. Pasivní cestovní ruch Vývoj pasivního cestovního ruchu v Itálii 2000 - 2011: Itálie

2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011 29,3

22

25,1

26,8

23,3

24,8

25,7

27,7

28,3

29,1

29,8

Index

100 %

112,1 %

106,8 %

86,9%

106,4%

103,6 %

107,8 %

102,2 %

102,8 %

102,4 %

98,3%


15,7

16,9

20,5

20,5

22,4

23,2

27,3

30,9

27,9

26,9

28,7

Index (%)

100

114,2

121,3

100,0

109,3%

103,6

117,7

113,2

90,3

96,4

106,7

ku

z Vý


2002


35 30

20

10

ou

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0


hT

5


ec

15

Cz

25

my

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Itálii 2000 - 2011:

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics

ris

m

Výdaje na pasivní cestovní ruch klesají od roku 2008, v roce 2010 dosáhly 27,1 mld. USD. Počet výjezdů byl za rok 2009 asi 29 mil. Téměř čtvrtina všech zahraničních cest Italů se uskutečňuje z pracovních důvodů, v absolutních číslech se jedná o 15 mil. cest v rámci segmentu business travel. Průměrný výdaj na jednoho obyvatele v roce 2010 činil v přepočtu 447 USD.


Trhy a segmenty

Domácí cestovní ruch Vývoj domácího cestovního ruchu v Itálii 2000 - 2011: Itálie

2000

2003

2004

136,4

Index

100%


198,5

204,8

Index

100%

102,6%

z Vý


135,2

2005

136,8

2006

138,1

2007

2009

2010

2011

141,3

141,2

139,8

101,4% 101,2% 101,0% 101,7% 100,6%

99,9%

99,0% 99,7% 100,3%

213,2

211,9

211,3

210,3

210,4

99,8% 101,2% 101,5% 101,6%

99,4%

99,7% 99,5%

100%

204,4

140,4

2008

206,8

209,9

139,5

139,9

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics

ku

Vývoj domácího cestovního ruchu v Itálii 2000 - 2011: 250

100


20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

hT

0


ec

50

Cz

150

my

200

ou

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics

m

ris

Nárůst domácího cestovního ruchu během posledních let je nepatrný, počet přenocování v HUZ zaznamenal v letech 2000 až 2009 nárůst přibližně 7%, v H&S 4%. Domácí cestovní ruch zahrnuje přes 80 % všech cest Italů.


Trhy a segmenty

Sezónnost výdajů

my

ku

z Vý ec

Cz

Zdroj: Bit Italian Market Overwiev

U výdajů je patrná výrazná sezónnost, svého maxima dosahují především v letních měsících (červenec, srpen), minima pak v listopadu a prosinci.

hT


ou

m

ris

Demografie V přístupu, využití internetu i širokopásmovému přístupu Itálie zaostává za ostatními zeměmi EU. Počet italských uživatelů internetu (2011) dosáhl podle InternetWorldStats asi 30 mil. (49 % populace). Podle průzkumu comScore činil počet unikátních návštěvníků internetu téměř 24 mil. (08/2011). Italští uživatelé strávili u internetu v průměru 15,8 hodin měsíčně a navštívili téměř 1,7 tis. stránek (10/2011). Podle průzkumu italského statistického úřadu surfovalo na webu téměř 49 % populace starší 6 let (2010). Ve využití internetu jsou patrné silné generační, teritoriální i genderové rozdíly. Sociální rozdíly se postupně stírají. Využití internetu ve skupině „blue collar“ se zvýšilo ze 41 % (2009) na 48 % (2010), zatímco ve skupině manažerů, podnikatelů, OSVČ jsou přírůstky již nižší (nárůst ze 79 % na 85 %). Internet je v populaci 6+ využíván pro posílání a přijímání zpráv (78 %), učení (68 %) a hledání informací o zboží a službách (63 %), informací o veřejných úřadech (38 %), dále chaty, blogy, newsgroup (37 %).

69



Trhy a segmenty

z Vý

Přístup italských domácností k internetu se postupně navyšuje, v roce 2010 disponovalo přístupem asi 52 % domácností, avšak s teritoriálními rozdíly (např. na severu se jedná o 54 % domácností, zatímco na jihu Itálie pouze o 47 %). Italské domácnosti s dětmi do 18 let jsou technologicky „vyspělejší“ – téměř 82 % vlastní PC a 78 % má domácí přístup k internetu, 63 % pak širokopásmové připojení. Nedostatek schopností práce s internetem je ve více než 40 % případů důvodem pro to, že si Italové domů internet nepořizují. Dalším důvodem je názor, že internet není užitečný (23 %), 13 % má přístup k internetu jinde a 10 % Italů odrazují vysoké pořizovací náklady. eCommerce

Travel Booking

my

ku

Asi třetina Italů 14+, kteří surfují po internetu, zakoupili za posledních 12 měsíců on-line (výsledek průzkumu z února 2011). K hlavním nakupovaným artiklům patří nákup služeb spojených s cestováním a ubytování (36 %) a ubytování (34 %).

ou

hT

ec

Cz

I přes ekonomickou krizi je segment on-line nákupů služeb turismu jeden z nejdynamičtějších segmentů trhu turismu a vykazuje nárůst (9 % v roce 2010). Nejlepších výsledků dosahuje prodej služeb letecké a železniční dopravy, nejhorších naopak služby tour operátorů a služby hotelových zařízení (2010). Pozice tradičních tour operátorů a agentur se v posledních letech mění díky nástupu on-line agenturám. Na druhou stranu je postoj Italů k nákupům služeb turismu on-line poměrně rezervovaný, a to v důsledku nižšího podílu uživatelů internetu i širokopásmového připojení, a zejména díky zvyklostem Italů získávat informace osobní komunikací, nikoliv prostřednictvím internetu. Off-line operátoři i agenti si tak udržují dominantní pozici na italském trhu. Dalším důvodem je i rychlé stárnutí italské populace nebo nižší využívání platebních debetních i kreditních karet k platbám přes internet. V roce 2011 se předpokládá objem on-line trhu služeb turismu asi na úrovni 20 %. Na druhou stranu podíl vlastníků mobilů na italské populaci je jeden z nejvyšších v Evropě. Očekává se, že po masivnějším rozšíření smartphonů dojde i k masivnímu nárůstu on-line rezervací přes internet.

m

ris

Mobilní příslušenství (mobily – smartphony) Téměř 40 % vlastníků mobilů vlastnilo podle průzkumu provedeném v srpnu 2011 v posledních třech měsících smartphon (comScore). Mobily využívají Italové především (10/2011) k zasílání textových zpráv (79 %), využívání aplikací (mimo přeinstalovaných) – 30 %, využití browserů (29 %), poslech hudby (24 %), přístup k sociálním sítím a blogům (20 %), přístup ke zprávám (16 %), hraní her (30 %) a využití smartphonu (40 %). Využití sociálních sítí a UGC Přibližně polovina Italů využívajících internet (2010) navštívilo sociální síť (Facebook, Twitter, Myspace, …).


Trhy a segmenty

22 Trh v ČR

ku

z Vý

Itálie je pro Českou republiku z hlediska počtu příjezdů do HUZ pátým nejdůležitějším zdrojovým trhem (po Německu, Rusku, Polsku a Spojeném království). V roce 2011 dosáhl počet příjezdů do HUZ téměř 338 tisíc (mírný nárůst, počet příjezdů rostl od druhého čtvrtletí 2011), počet přenocování 946 tisíc, s postupně klesajícím trendem. Česká republika zaznamenala výrazný růst italských příjezdů v letech 2001 až 2004 (kromě 2002), následovalo tříleté období relativní stagnace, po které v letech 2008 až 2010 došlo k celkovému poklesu příjezdů do České republiky.

my

22.1 Dopravní spojení: Letecké – přímé letecké spojení s ČR: Řím, Milán, Bologna, Benátky a Neapol o Praha – Řím, podle letového řádu letiště Praha Ruzyně týdně cca 40 přímých letů o Společnosti ČSA, Alitalia o Low cost: Smartwings Travel Service, Wizz Air, Ryan Air, Easyjet o Ryanair spojení Brno – Milano/Bergamo o Easyjet spojení Praha – Millano o Wiz Air spojení Brno – Řím (Rom Fiumicino)

•

Silniční - autobusové – např. Student Agency (přímé spojení z Prahy do 10 destinací v Itálii)

•

Silniční – autem (Řím - Praha cca 1300 km, Benátky – Praha cca 930 km)

•

Vlakové (přes Vídeň)

hT

ec

Cz

•

m

ris

ou

Letecký provoz za loňský rok zaznamenal v Itálii 7% nárůst. Celkem za rok 2010 využilo italských letišť na 140 miliónů cestujících, z toho 65 % z mezinárodních spojů.70 Na zvyšování oblíbenosti letecké dopravy v posledních letech má vliv zejména nárůst spojení provozovaných nízkonákladovými společnostmi. Pro italskou veřejnost je Česká republika spjata především s Prahou, výhodou je tedy spojení Ryanair z Milana/Bergama a velmi pohodlné autobusové spojení Student Agency mezi Itálií a Prahou i mimopražskými destinacemi, jako např. Brno, České Budějovice, Plzeň, atd.

70

Zahraniční zastoupení CzechTourism Itálie 113 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

22.2 Itálie – spotřební chování Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011:

my

ku

z Vý Cz

Zdroj: ČSÚ

ou

hT

ec

Počet příjezdů do HUZ v roce 2011 dosáhl téměř 338 tisíc (oproti roku 2010 nárůst), počet přenocování 946 tisíc (zde postupně klesající trend). V prvním čtvrtletí 2011 přicestovalo do ČR 68 288 italských turistů, kteří zde strávili v průměru 4 dny, oproti stejnému období loňského roku se jedná o propad -7 %. Na poklesu se projevila úsporná opatření italské vlády, například školní reforma, na základě které se různé školy rozhodly zrušit tradiční školní cesty (v minulém roce takto přicestovalo do Prahy na 60 000 italských studentů). Od druhého čtvrtletí 2011 však počet příjezdů italských turistů do ČR nepřetržitě roste.

m

ris

Volba ubytovacího zařízení V roce 2010 byl podle ČSÚ zaznamenán růst u pětihvězdičkových hotelů (+ 4,6 %) a pokles u tří- a čtyřhvězdičkových hotelů. Největší zájem ze strany italských hostů je o ubytování v hotelech čtyřhvězdičkových, v roce 2010 se zde ubytovalo 177 872 italských hostů, v roce 2011 dokonce 185 885 hostů (+ 4,5 %).


Trhy a segmenty




Podíl

Celkem

337 645

100%

353 165

Praha

277 309

82,1%

293 526

4 057

1,2%

4 818

Jihočeský

7 734

2,3%

7 865

Plzeňský

4 952

1,5%

5 322

Karlovarský

3 805

1,1%

3 372

Ústecký

2 910

0,9%

2 586

Liberecký

1 954

0,6%

2 363

Královehradecký

1 917

0,6%

2 308

Pardubický

1 405

0,4%

1 280

1 771

0,5%

1 781

19 505

5,8%

17 030

3 231

1,0%

3 674

2 458

0,7%

2 783

4 637

1,4%

4 457

Středočeský

Jihomoravský Olomoucký Zlínský

m

ris

ou

hT

ec

Cz


my

ku

z Vý

Vysočina

Zdroj: Country Report Itálie:

Regionální rozložení příjezdů je v největší míře koncentrováno na Prahu (82 %), která je pro italskou veřejnost stále nejvíce spjata s Českou republikou, a pak s velkým odstupem do Jihomoravského (5,8 %) a Jihočeského (2,3 %) kraje. Především Brno může využít popularity nízkonákladových dopravců a nových leteckých spojení společností Ryanair a Wizz Air.


Trhy a segmenty

Sezónnost

my

ku

z Vý

Z grafu je patrná výrazná sezónnost. Návštěvnost dosahuje pravidelně svého maxima především v letních měsících a o Velikonocích, naprostého minima pak v únoru a listopadu. Nejvíce italských turistů, téměř 75 000, přijelo do HUZ v srpnu 2005. V prvních měsících roku se uskutečňují především školní cesty, mimo hlavní sezónu pak cesty pracovní. V období Velikonoc jsou populární prodloužené víkendy, přes léto Italové vyjíždějí i do regionů, dovolená je zpravidla delší.

ou

hT

ec

Cz Zdroj: vlastní graf na základě údajů ČSÚ

Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů71:

ris

m

Jako hlavní cíl návštěvy v České republice dominuje Praha. Většina italských turistů cestuje do České republiky letecky a individuálně, největší zájem je o města a památky, převažuje zájem o památky církevní. Mezi cestovní zvyklosti obyvatel patří oblíbené prodloužené víkendy, především v období svátků. Průměrný počet přenocování jsou necelé 3 noci (2,8 v roce 2010), mezi hlavní důvody návštěvy patří rekreace a zábava. Podle výzkumu STEM/MARK (2010) patří mezi hlavní důvody k návštěvě ČR rekreace a zábava (74 %), obchodní cesta (10 %) a návštěva příbuzných a známých (6 %) Většina z dotazovaných přijíždí individuálně (68 %), s CK nebo CA 20 % Celkové výdaje na osobu za den činily 2453 CZK, z toho výdaje během pobytu v České republice 1394 CZK 71

Zpracováno podle výzkumů STEM/MARK, Ipsos a zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism Itálie 116 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Průměrný počet přenocování je 5 nocí Nejvíce italských turistů přijíždí ve věku 15-29 a 30-44 let (obě skupiny shodně po 40 %), na druhém místě je skupina 45-59 let (16 %), pouze 4 % návštěvníků jsou starších 60 let Nejvíce výdajů bylo realizováno za stravování v restauracích (31 %), ubytování (23 %) a za zboží (22 %) 90 % dává přednost ubytování v hotelu

my

ku

z Vý

Podle výzkumu Ipsos/Tambor72 uvádí jako cíl návštěvy České republiky 20 % dotazovaných Prahu, 16 % má za cíl poznat ČR jako zajímavou zemi, 8 % zvažuje návštěvu kvůli dobrým referencím. 79 % uvádí jako účel návštěvy dovolenou delší než 3 dny, 13 % kratší poznávací zájezd, 3 % obchodní cestu, 2 % návštěvu příbuzných a známých Největší zájem je z aktivit v České republice o města 54 %, dále památky 36 %, bezmála 20 % o pěší turistiku, 17 % upřednostňuje církevní památky a 12 % kulturu a odpočinek 66 % Italů považuje pověst ČR ve své zemi jako spíše či rozhodně pozitivní Téměř 96 % hodnotí zkušenosti s pobytem v ČR jako pozitivní či spíše pozitivní Prahu jako hlavní město ČR zná 52 % Italů, vice než 80 % by o ní spíše či určitě uvažovalo jako o cílové destinaci

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Specifičnost Italů je bezpochyby v jejich vztahu ke gastronomii. Italové u svých cest vyhledávají tradiční pokrmy, chtějí destinaci nejen poznat, ale i ochutnat. Velký zájem je o poznávání českých mikropivovarů.

72

Výzkum Ipsos 117


Trhy a segmenty


z Vý

my

ku

Kvantitativní cíle: 1) Nárůst ukazatelů poptávky – udržení růstu počtu příjezdů, s postupným zvyšováním o cca 2,0 % ročně. 2) Eliminace sezónních výkyvů – snaha o rovnoměrněji rozloženou poptávku (minima leden, únor, červen, září - listopad). 3) Udržení současné průměrné délky pobytu (2,8 nocí v roce 2010). 4) Zvýšení průměrného výdaje na osobu na den (noc) o cca 10 % - výdaje během pobytu v České republice v roce 2010 činily 1394 CZK. 5) Více využít potenciál regionů - v současné době 82 % příjezdů generuje region Praha. 6) Zvýšit loajalitu návštěvníků - opakovanost návštěv, získání návštěvníků nových.

Cz

hT

ec

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání destinace Česká republika – ČR není jen Praha, není levná postkomunistická destinace, ale moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek. 2) Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a jejím potenciálu na trhu Itálie. 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Itálie. 4) Zvýšení spokojenosti návštěvníků.

m

ris

ou

Počet italských příjezdů klesal od roku 2008 (pokles počtu přenocování začal dokonce o rok dříve), od druhého čtvrtletí 2011 však počet příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení roste. Mezi hlavní cíle na trhu patří zejména další růst ukazatelů poptávky (a současně zamezení dalšímu propadu počtu přenocování), zvýšení výdajů, udržení délky pobytu a regionální rozptyl návštěvnosti.


Trhy a segmenty

23.2 Specifika trhu

ku

z Vý

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Itálie73: Česká republika je vnímána jako „short break“ destinace, přes rok jsou oblíbené prodloužené víkendy, v létě poznávací dovolená. V prvních měsících roku do Prahy cestují italští studenti v rámci tradičních školních výletů. Pro italskou veřejnost je ČR nejvíce spjata s Prahou, velkému povědomí se však těší i Brno, které může využít nového spojení Ryanair z Milana/Bergama. Sever Itálie, severozápad (Piemont, Lombardie, Ligurie) a severovýchod (Trentino, Veneto, Friuli) tvoří více než 60 % italského outgoingu. V jižní Itálii směrem do ČR převládají organizované zájezdy, v severní individuální cesty.

my

O výběru destinace a délce dovolené rozhoduje v italské domácnosti převážně žena. Italové jsou zpravidla velmi citliví na kvalitu služeb – především jídlo, komfort a poměr kvalita/cena. Z celkového počtu příjezdů je 45 % realizováno prostřednictvím cestovních kanceláří. Populární je v Itálii zážitková dovolená, ve spojení s tzv. dárkovými balíčky (gift box). Nejprodávanější je evropský city-break vázaný na Sv. Valentýna, Velikonoce nebo Vánoce, který kupují především mladí lidé ve věku 25 až 44 let se středně vyšším příjmem. Mezi nejrozšířenější produkty na italském trhu patří Smartbox, Boscolo gift, Dreambox a Emozione3.

Cz

ec


hT


m

ris

ou

Prahu a města, kulturní potenciál České dědictví UNESCO Velmi dobrá dopravní dostupnost - častá letecká spojení a dostupnost autem (druhý nejčastější dopravní prostředek při cestě do ČR) Malé vzdálenosti uvnitř destinace (výhoda pro “karavaning”) Možnost využití potenciálu náboženského cestovního ruchu (produkt Česko spirituální) Potenciál regionů – gastronomie, regionální speciality, mikropivovary Mezi další konkurenční výhody patří částečná historická blízkost (Petrarca, Martinelli, Arcimboldo a italští architekti) Jako hlavní konkurenční výhody lze využít zejména kulturního potenciálu a měst, v kombinaci s dobrou dopravní dostupností. Další výhodou je bezpochyby potenciál náboženského turismu a doposud neobjevených regionů.

73

Zpracováno podle: Zahraniční zastoupení CzechTourism v Itálii 119 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

23.4 Segmenty

z Vý

Hlavní segmenty: Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (v členění do 2 let, předškolního a školního věku) Střední generace (do 49 let) Senioři 50+, senioři nad 60 Business klientela, školní skupiny, GLBT Nejpočetnější skupinou cestující do České republiky je v současné době cílová skupina mladých do 26 let, která tvoří téměř 40 % všech italských návštěvníků.

my

ku 23.5 Komunikační nástroje74

hT

ec

Cz

Komunikační nástroje (B2C): Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. (Řím, Milán) Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké společnosti (např. ČSA) Akce pro veřejnost: Front-office (každodenní podpora) České dny v Turíně Database building events Artigianato in fiera, prodejní veletrh, Milano Marketing (social networks, reklamní bannery a soutěže)

m

ris

ou

Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing Účast na workshopech, příp. veletrhy: Veletrhy BIT Milano; TTG Incontri Rimini, Il Salone del Camper, Parma Workshopy: Roadshow leisure na podzim (Milano), KIT – Pražský útěk FT pro nejvýznamnější Incentive House (Praha), Tematické - účast CzT Milano (školní turismus, +50 atd.) Spolupráce s touroperátory: Back-office (každodenní podpora) Příprava bulletinu pro odbornou veřejnost Organizování fam tripů (individuální i hromadné) Správa, aktualizace a další rozšíření b2b sekce TRADE www.turismoceco.it Odborné veletrhy, workshopy a roadshow Co-marketing (prezentace, sales-blitz, příprava a prezentace katalogu, team building...) Spolupráce s novináři: Back-office (každodenní podpora) Příprava tiskových zpráv a tematických itinerářů 74

Zpracováno na základě marketingových plánů zahraničních zastoupení CzechTourism na rok 2011 120 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Organizování press tripů (individuální i hromadné) Správa, aktualizace a další rozšíření b2b sekce PRESS www.turismoceco.it Tiskové konference, pracovní snídaně Marketing (PR články, reklama) Propagace v odborném tisku: Pravidelný kontakt a komunikace s novináři z odborného tisku, tiskové konference a pracovní setkání. Zvýšená komunikace u prioritních produktů a vydání statistických dat příjezdů

z Vý

my

ku

Hlavní akce zahraničního zastoupení CzechTourism Milano 2011: Leden – Prezentace festivalu Pražské jaro Únor – Veletrh BIT Milano, Prezentace golfového potenciálu a na to navazující press trip, pravidelná tisková konference Březen – Fam trip pro zástupce piemontských far, Dny České republiky v Turíně Duben – Pražský útěk (fam trip a workshop pro vybrané Incentive House) Květen – prezentace Hradní stezky v Miláně, pracovní setkání s odbornou veřejností kraje Apulie Červen – novinářský workshop v rámci asociace ADUTEI Září – Veletrh NoFrills Říjen – Veletrh TTG Incontri Listopad – středoevropský workshop leisure Prosinec – Veletrh Artigianato in fiera, vánoční setkání s novináři a odbornou veřejností

Cz

Hlavní produkt: kulturní

m

ris

Studenti, mladí lidé Praha, města Motorsport Eventy Rodiny s dětmi Praha, města, Česko spirituální Eventy Střední generace Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness Sport a pohyb – léto (golf), motorsport Eventy Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness Sport a pohyb – léto (golf) Eventy Senioři nad 60 let Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness Eventy

ou

hT

ec



Trhy a segmenty

Školní skupiny Praha, města, eventy, ... Business klientela Praha, města, eventy, Sport a pohyb – léto (golf) GLBT Praha, města, LOHAS, eventy

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


•

z Vý

Nejdůležitější italské společnosti zastoupené v ČR: Alitalia, Unicredit banca, Ferrero, Fiat, Generali, Benetton, Illy, Syndial, Banco Popolare, Apennino Vacanze E Web, atd.75 Důležité cestovní portály: www.trenitalia.it, www.lastminute.it, www.expedia.it, www.hotelclub.com, www.venere.it, www.opodo.it

www.edreams.it,

my

ku

Itálie je šestým největším obchodním partnerem ČR s podílem 4,2 % na celkovém objemu zahraničního obchodu.

m

ris

ou

hT

ec

Cz

75

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora <www.camic.cz>, Businessinfo 123 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

25 Doporučení Z pohledu České republiky je Itálie významným zdrojovým trhem, na který má smysl se orientovat i do budoucna. Doporučení neznamenají zásadní změnu v dosavadní činnosti italského zastoupení CzechTourism, ale zejména možnost posílit práci zahraničního zastoupení. K doporučením lze zařadit následující:

z Vý

Marketingový výzkum zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na italském trhu

•

průzkum spotřebního chování italských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti italských návštěvníků v České republice

my

ku

•

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro italské klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města, možnost poukázat na regiony v kontextu italské historie a kultury a jejich propojení s českou historií a kulturou

•

spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Itálie

•


•

podchycení opakovaných italských návštěvníků, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•

obohatit nabídku o produkty, které přesně splňují poptávku trhu, např. využití zájmu o náboženský cestovní ruch (produkt „Česko spirituální“), zaměření na perspektivní segmenty (např. GLBT), atd.

•


•

výraznější zaměření na eventy - letecké spojení low cost do Brna využít motorsport eventy (např. Velká Cena České republiky v Brně – MotoGP, oblíbený italský profesionální motocyklový závodník Valentino Rossi

•

italský důraz na kvalitu gastronomie – využít potenciál regionů, regionální produkty, mikropivovary

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty

Segmentace trhu z pohledu České republiky je Itálie významnou zdrojovou zemí, budoucnost tohoto trhu je ale možno vidět spíše ve specifických segmentech, ve kterých disponuje Česká republika unikátní konkurenční výhodou (potenciál GLBT segmentu)

•


•


z Vý

•

Komunikace

ku

změna celkového vnímání destinace: “Česká republika není jen Praha”, není levná, postkomunistická destinace, ale moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek

•


•


•


•

využití certifikátů kvality v komunikaci (po zavedení národního systému řízení kvality v cestovním ruchu)

ou

hT

ec

Cz

Ostatní

my

•


•

zaměřit se na stále přetrvávající jazykovou a komunikační bariéru (převážně mimo Prahu) a horší infrastrukturu mimo Prahu

•

„služby s úsměvem“ – problém nepřívětivého přijetí, potřeba zvýšení kvality služeb obecně, zaměřit se na problém okrádání turistů – služby taxi/směnárenské, problémy s revizory, nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích (rozdíly CZK/EUR)

m

ris

•


Trhy a segmenty

NĚMECKO - trhy a segmenty •

Německo je tradičně vysílající zemí, obě záporná salda mají neustále rostoucí charakter.

•

Pro Českou republiku je z hlediska počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení a přenocování nejvýznamnějším zdrojovým trhem. Německo je celosvětově na první příčce ve výdajích na cestovní ruch (84 mld. USD), na šesté pozici z hlediska příjmů z cestovního ruchu (téměř 39 mld. USD, mezročně +12 %) a osmou nejnavštěvovanější zemí (přes 28 mil. příjezdů v roce 2011, +6 %). Podle tempa růstu příjezdů se Německo řadí k pomaleji rostoucím destinacím, důsledkem je postupný pokles podílu na světových i evropských příjezdech.

ku

•

z Vý

•

Výdaj na jednoho obyvatele v roce 2011 činil 1031 USD.

•

Počet výjezdů dosáhl v roce 2010 asi 72 mil.76

my

•

m

ris

ou

hT

ec


76

UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition , German National Tourist Board 126


Trhy a segmenty


z Vý


81,147 mil.


-0,19 %

ku


13,1 %

my

- do 14 let

66,1 % 20,90%


72 mil.

Cz

Zdroj: CIA The World Factbook, German National Tourist Board

ou

hT

ec

Z celkového počtu obyvatel je 91,2 % německé národnosti. Přibližně 67 miliónů obyvatel (81 %) žije ve starých spolkových zemích, nejlidnatější spolkovou zemí je Severní Porýní-Vestfálsko (17,873 mil. obyvatel). Počet narozených dětí se v Německu nadále snižuje, důsledkem toho je negativní přírůstek obyvatelstva v hodnotách okolo 0,1 % – 0,2 % ročně. Při tomto vývoji vycházejí statistické prognózy s výhledem do roku 2050 z celkového poklesu počtu obyvatelstva na 65 – 70 miliónů. Takto relativně nízký je tento úbytek jenom díky přistěhovalectví, které brání poklesu ještě razantnějšímu.78

m

ris

V současné době je demografy často zdůrazňována skutečnost, že počet lidí starších 65 let (13,351 mil.) značně převyšuje skupinu mladých mezi 15–25 lety (9,159 mil.). Poměr mezi mladší a starší populací se tedy vyvíjí negativně. Ekonomicky aktivního (práceschopného) obyvatelstva bylo v roce 2009 v Německu přes 41 miliónů.

77

World Bank Data

78

MZV 127


Trhy a segmenty


z Vý

• •


2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)


3.096

0.865

0.613

1.455

1.319

Zdroj: IMF

my

ku

Německo

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Německo

0,8 %

Průmysl

Služby 28,6 %

70,6 %

Cz


m

ris

ou

hT

ec

Krize v Německu začala dříve než v České republice, HDP poklesl již ve 2. čtvrtletí 2008, v ČR až ve 4. čtvrtletí 2008. V Německu také krize dříve skončila (vzrůst HDP ve 2. čtvrtletí 2009, v ČR ve 3. čtvrtletí 2009). Německá vláda přijala, s cílem zmírnit dopad hospodářské krize na ekonomiku, dva konjunkturní balíčky tzv. Konjunkturpaket I. a II. V roce 2010 se německé hospodářství zotavilo rychleji, než se čekalo. Pro rok 2010 prognostici předpokládali zvýšení HDP o 3,4 % - 3,5 %, což by bylo nejvíce od znovusjednocení a realita tyto předpoklady potvrdila (+ 3,6 %). V následujícím roce se má sice výkon ekonomiky zvýšit jen o 2,0 % - 2,4 %, nicméně i toto číslo se pohybuje nad dlouhodobým trendem.79 Rok 2011 byl pro největší evropskou ekonomiku hospodářsky nejúspěšnější od sjednocení země v roce 1990, ekonomika vzrostla v roce 2011 o více než 3 %, reálné mzdy rostly průměrně o 1,1 %. Do konce 2012 se očekává hospodářský růst 0,7 %. Mezi starými a novými spolkovými zeměmi nadále přetrvávají velké rozdíly, určité oblasti postižené strukturální krizí jsou velmi zadlužené (např. města v Porúří). Spotřebitelská nálada je pozitivní, velmi nízké úrokové sazby vedou k vysokým útratám, nevyplatí se spořit.80 Podle celosvětového hodnocení WTTC81 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad relativního významu celkového přínosu cestovního ruchu Německa do HDP na 10. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 158. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 180. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

79

Businessinfo

80

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Německu

81



Trhy a segmenty

Inflace: 2009 Inflace

0,23%

2010 1,15%

2011

2012

2,48%

2,14%

2013 (odhad) 1,61%

2014 (odhad) 1,70%

2015 (odhad) 1,70%

Zdroj: IMF

z Vý

Nezaměstnanost:

2009

Nezaměstnanost

7,058%

2011

2012

5,95%

5,46%

2013 (odhad) 5,65%

2014 (odhad) 5,56%

2015 (odhad) 5,58%

ku

Zdroj: IMF

7,74%

2010


my


2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,7964

0,7345

0,6827

0,7338

0,7715

0,7185

2012 0,7778


Cz

hT

ec

S podílem přes 70 % na tvorbě HDP představují služby stěžejní sektor německé ekonomiky s dalším růstovým potenciálem (v roce 2009 činil výkon sektoru služeb 1 560,65 mld. EUR a jeho podíl na HDP stoupl na 72,56 %). Po zotavení z hospodářské recese se příznivě projevil i fakt, že Němci jsou ochotni opět více utrácet a cestovat. Němci mají v průměru 31 dní dovolené během roku, jsou-li započteny i víkendy, pak je to cca 6 týdnů.

ou

26.3 Regionální rozložení zdrojového trhu

m

ris

Nejdůležitějšími městy jsou: Berlin (3,459 mil. obyvatel), Hamburk (1,661 mil.), München (1,237 mil.), Köln (956 tis.), Frankfurt am Main (647 tis.), Essen (626 tis.), Dortmund (600 tis.), Stuttgart (584 tis.), Düsseldorf (577 tis.), Bremen (552 tis.). Podle světového významu je jednoznačně nejvýznamnější region Severní Porýní -Vestfálsko. Další významné oblasti jsou Bavorsko a Badensko - Wurtembersko, tato část se podílí na německých výjezdech téměř 80 %.82 Z pohledu České republiky je největším zdrojem návštěvníků východní část Německa, především města Berlin, Dresden, Leipzig, Chemnitz, Magdeburg a Halle. Tyto oblasti k nám mají geograficky nejblíže, znají Českou republiku z minulosti, mají u nás svá oblíbená místa. Pro další období je nutné se více zaměřit i na západní část Německa, především Köln, Düsseldorf, Essen, Duisburg, Dortmund, Hamburg, Bremen, Hannover a na jižní část 82

Situační zpráva z teritoria - zahraniční zastoupení Německo 129 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Německa, jako München, Stuttgart, Frankfurt, Nürnberg.

26.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Německa Vývoj pasivního cestovního ruchu v Německu

z Vý

ku

Podle údajů o výjezdovém cestovním ruchu Německa, které publikoval German National Tourist Board, podnikli Němci v roce 2010 do zahraničí celkem 72 milionů cest. Potvrdil tak silnou pozici Německa, stejně jako v předchozím roce, kdy Němci podnikli celkem 72,3 mil. cest, s celkovými výdaji 81 mld. USD. Výdaje však ve srovnání s rokem 2008 výrazně poklesly.

my

Rok 2011 lze označit za rekordní - 53,6 miliónu lidí podniklo alespoň jednu dovolenou delší než pět dní. Aktuální data ze statistiky rezervací potvrzují pokračování pozitivního trendu i v roce 2012. Česká republika zaznamenala ze všech destinací největší nárůst výdajů německých hostů (+12 % v r. 2010). 83

Německo Počet výjezdů (mil.)

Výdaje na PCR (mld. USD) Index

2003

2004

74,4

74,6

72,3

100%

101,8%

96,9%

52,8

65,2

100%

123,7%

2005

2006

77,4

2007

2008

2009

2010

2011

71,2

70,4

73

72,3

72

-

107,1%

92,0%

98,9%

103,7%

99,0%

99,6%

-

71,2

74,2

74,1

83,2

91,6

81

77,6

86,2

109,2%

104,2%

99,9%

112,3%

110,1%

88,4%

95,8%

111%

hT

ec

Index

2000

Cz

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Německu 2000 - 2011:

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, German National Tourist Board

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Německu 2000 - 2011: 90

ris

80

ou

100

70 60

40 30


m

50


20 10

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

83

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Německu 130


Trhy a segmenty

Výdaje na PCR (mld. EUR) 2006-2010 2006

2007

2008

Výdaje (mld. 60,5 60,3 EUR) Zdroj: Deutsche Bundesbank, Commerzbank

2009 61,2

2010 59,9

60,6

z Vý

ku

TOP destinace německého pasivního cestovního ruchu: První desítka nejoblíbenějších destinací zůstává stabilní, na první pozici Španělsko, následované Itálií a Rakouskem. Hvězdou posledních let je Turecko, Česká republika se drží těsně za TOP 10. Podle analýzy Commerzbank z ledna 2010 se Česká republika objevila dokonce v desítce nejnavštěvovanějších zemí. Počet cest v %

Itálie Rakousko Turecko

my

Španělsko

12,80% 7,90%

5,90%

5,70%

3,10%

Řecko

2,50%

Chorvatsko Nizozemí

Cz

Francie

2%

2%

1,80%

Dánsko

1,70% 1,60%

hT

Švýcarsko Zdroj: F.U.R 2010

ec

Polsko

m

Španělsko -5,9 Rakousko -5,7 Itálie -3,4 Francie -2,9 Turecko 5,1 USA 6,5 Nizozemí 1,6 Švýcarsko -4,3 Polsko 1 ČR 1 Zdroj: Deutsche Bundesbank/Commerzbank

ris

Změna výdajů 2009/2008 (v %)

ou

Srovnání výdajů německých občanů v nejnavštěvovanějších destinacích 2009/2008 K největšímu propadu výdajů došlo u Španělska a Rakouska (téměř 6 %), naopak k růstu u Turecka a USA. Česká republika si drží, současně s Polskem, jednoprocentní nárůst a vzhledem k potenciálu destinace lze očekávat další růst.


Trhy a segmenty

Domácí cestovní ruch Německa Podíl domácího cestovního ruchu, který tvoří okolo jedné třetiny všech cest, se výrazně zvýšil. Nejoblíbenější se stalo Bavorsko, následované spolkovými zeměmi Mecklenburg - Vorpommern a Schleswig - Holstein. V souvislosti s krizí se objevil zcela nový trend zvaný „homing“, tedy trávení volného času nikoliv na dovolených, v hotelech nebo restauracích, ale odpočinek doma. Tento trend znamenal ztrátu německých hotelů a restaurací ve výši 5 mld. EUR.84

z Vý

Vývoj domácího cestovního ruchu v Německu 2000 - 2011: 2000

2003


170,9

163,6

165,7

168,8

172,4

177,6

180,3

180,1

186,7

196,1

Index

100%

99,5%

101,3%

101,9%

102,1%

103,0%

101,5%

99,9%

103,7%

105%


304,8

296,8

293,4

295,7

298,3

307,1

313

313,9

320,0

330,3

Index

100%

100,8%

100,9%

103,0%

101,9%

100,3%

101,9%

103,2%

2004

my

ku

Německo DCR

99,6%

2005

98,9%

2006

2007

2008

2009

2010

2011


ec

Cz

Domácí cestovní ruch v Německu roste nepatrně, avšak prognózován je větší nárůst než u pasivního cestovního ruchu. V roce 2009 činil počet přenocování H&S asi 180 mil., což je nárůst o 5 % oproti roku 2000, počet přenocování v HUZ byl asi 314 mil., oproti roku 2000 nárůst pouhá 3 %. Jedním z dopadů hospodářské krize byla menší (nyní opět zvyšující se) chuť vycestovat a z toho plynoucí zvýšená obliba domácího cestovního ruchu. Vývoj domácího cestovního ruchu v Německu 2000 - 2011:

300 250

ris

200

ou

hT

350

Poč. přenoc. H&S (mil.) 150

50

m

100


20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics 84

Situační zpráva z teritoria - zahraniční zastoupení Německo 132 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty


z Vý

Demografie Podíl uživatelů internetu v německé populaci činil v roce 2011 téměř 80 % (asi 65 mil. obyvatel)86 a představuje tak největší část evropských uživatelů vůbec. Podle průzkumu comScore (říjen 2011) strávili Němci průměrně online 24,5 h za měsíc a prohlédli si 2 710 různých stránek87. Podle průzkumu emarketer by měl do roku 2013 narůst počet uživatelů internetu v Německu na asi 53 mil. oproti 48 milionům (2009).

my

ku

Využití sociálních sítí a UGC V Německu patří k nejnavštěvovanějším internetové stránky jako eBay, Facebook a Google, zejména z důvodu hraní her a účasti na sociálních sítích. Mezi sociálními sítěmi je kromě Facebooku populární síť Gayromeo s průměrným měsíčním využitím asi 12 hodin, dále Jappy a mein VZ (6,5 a 5,5 hodin). K hlavním uživatelům patří skupina 20 – 40 let, většinou svobodní a žijící sami ve městech. (GfK Group, 2010)

hT

ec

Cz

eCommerce V roce 2009 nakoupilo přes 34 mil. Němců ve věku 14 – 69 let zboží a služby on-line, tedy o 2,2 mil. více než v roce 2008. Kromě knih a oblečení představovaly hlavní artikl vstupenky na akce (12,5 mil.), CD a DVD a rezervace hotelů (7,4 mil.). Nákup služeb spojených s cestováním je považován za jednu z perspektivních oblastí internetového prodeje (zejména ubytování v hotelích a půjčení auta). Za zboží a služby nakoupené na internetu zaplatili Němci v roce 2009 asi 15,5 mld. EUR (nárůst oproti předchozímu roku + 14 %). Internet se stal pro Němce významným komunikačním a distribučním kanálem a také nejrychleji rostoucím. Zatímco on-line prodej zboží dlouhodobé spotřeby rostl pomaleji, nákupy módního zboží představovaly téměř 25 %.

ris

ou

mCommerce Obrovský boom zaznamenalo vyřizování různých záležitostí pomocí mobilního telefonu. Počet uživatelů mobilů v oblasti transakcí (stahování hudby, hry, internetové bankovnictví apod.) vzrostl meziročně 2011/2010 o 157 % ze 2,1 na 5,4 mil. uživatelů. 2,6 mil. využívalo mobil pro stahování hudby, 1,9 mil. pro internetové bankovnictví a 1,4 mil. pro nákupy zboží a služeb.

m

Travel Booking Objem on-line prodeje na léto 2011 vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 18 %. Online portály jsou významným a tradičně silným distribučním kanálem v segmentu last moment, ale i v segmentu rezervací 2 - 6 měsíců předem. Podíl pobytů v ceně více než 1000 EUR zakoupených přes cestovní agenturu přesáhl 50 %, na rozdíl od 30 % pobytů zakoupených přes internet. V rezervacích pobytů pod 750 EUR naopak převažují on-line portály (47 %) a pouze 26 % je realizována přes cestovní agenturu.

85

http://www.newmediatrendwatch.com/markets-by-country/10-europe

86

Internet World stats., August 2011

87

comScore, October 2011 133


Trhy a segmenty

Většina Němců bez rozdílu věku rezervuje on-line a 30 % z nich pro rezervace využívá internet. Asi polovina uživatelů hledá na portálech nejen informace o nabízených službách, ale i obecnější informace o destinaci a cenové srovnávání. Mobilní příslušenství (mobily – smartphony)

my

ku

z Vý

Nejširší využití mobilů je v Německu (2011) patrné v následujících činnostech: sms (79 %), využití aplikací (ne nainstalovaných) s podílem asi 29 %, vyhledávače (28%), poslech hudby (26 %), přístup k sociálním sítím a blogům (17 %), hry (25 %), užití smartphonu (32 %). Třetina uživatelů mobilů (49 mil.) mezi 14 – 69 lety měla v roce 2010 inernet v mobilu a s postupným rozšiřováním funkcí internetu i různých aplikací jejich počet poroste. Nejrozšířenější funkcí internetu v mobilu je emailová komunikace, dále posílání/přijímání fotek (MMS), GPS navigace, předpověď počasí, politické a sportovní zpravodajství. V listopadu 2011 vedl s téměř 50 % podílem Symbian následovaný Applem (19,5 %) a Microsoftem (13,7 %), Googlem (10,6 %) a FIM (4,8 %).

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

27 Trh v ČR Německo je pro Českou republiku z hlediska počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení a přenocování nejvýznamnějším zdrojovým trhem. Počet příjezdů do HUZ v roce 2011 dosáhl téměř 1,4 mil., počet přenocování bezmála 4,6 mil. Průměrná délka pobytu jsou čtyři dny.

z Vý

27.1 Dopravní spojení:

ku

Letecké:

ČSA: Praha – Berlín, Frankfurt, Düsseldorf, Hamburg, Hannover, Stuttgart (od podzimu 2012 plánováno rozšíření)

•

German wings, Lufthansa German Airlines, Central Connect Airlines

my

•

Autobusové spojení:88

Cz

Expressbus Norimberk – Praha 6x týdně

Berlin – Praha – Brno

Kolín – Praha – Brno

Hamburg – Berlin – Praha

Berlin – Drážďany – Praha – Brno Hamburg – Berlin – Praha – Brno

Heidelberg – Norimberk – Praha – Brno

Stuttgart – Mnichov – Praha – Brno Norimberk – Praha

Chemnitz – Praha

Chemnitz-Karlovy Vary – Mariánské Lázně

Stuttgart – Hradec Králové Berlin – Špindlerův Mlýn

ou

Ulm – Plzeň – Praha-Hradec Králové

Karlsruhe – Hradec Králové

hT

Saarbrücken – Mannheim – Praha – Brno

Saarbrücken – Praha

ec

Frankfurt – Praha – Brno

Düsseldorf- Praha

m

ris

Vlakové: Hamburg – Berlin - Praha – Brno, další spojení Berlin – Praha – Budapešť - Vídeň; Mnichov – Praha; Norimberk-Praha, Amsterodam – Kolín – Praha; Zurich – Frankfurt – Lipsko – Praha Geografická blízkost a snadná dopravní dostupnost je jednou z konkurenčních výhod destinace Česká republika. Díky relativně malým vzdálenostem uvnitř země lze využít trendu zkracování pobytů a zmenšování nákladů na dopravu.

88

Kommen Sie Nach Tschechien 135


Trhy a segmenty

27.2 Německo – spotřební chování Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011

my

ku

z Vý Cz

Zdroj: Vlastní graf na základě dat ČSÚ

ris


ou

hT

ec

Hospodářská krize v Německu s 5% poklesem HDP měla vliv i na cestovní ruch. Od roku 2008 počet německých příjezdů do HUZ klesal - za rok 2009 o 4,8 %, což bylo ale pořád výrazně méně, než u ostatních destinací. V roce 2010 již došlo k poklesu menšímu než v předchozím roce (o 3,3 %), v roce 2011 následoval mírný nárůst počtu příjezdů (+ 2,9 %) a očekává se další oživení. V počtu přenocování došlo v roce 2010 k poklesu - 5 %, v následujícím roce 2011 činil meziroční pokles pouhé 1%. Podle analýzy Commerzbank z ledna 2010 figuruje Česká republika dokonce v desítce nejnavštěvovanějších zemí a co je zvláště pozitivní, výdaje německých občanů v ČR vzrostly o 1 %.

m

Podle statistik ČSÚ se v roce 2010 nejvíce hostů (618 tisíc) ubytovalo ve čtyřhvězdičkových hotelech, což je o 10 % více než v předchozím roce. Na druhé příčce se umístily hotely pětihvězdičkové, kde se ubytovalo téměř 79 tisíc hostů, také s 10% nárůstem oproti předchozímu roku. V hotelech tříhvězdičkových, kde došlo naopak k 13% poklesu, se ubytovalo 437 tisíc německých hostů. V roce 2011 se nejvíce hostů (681 tisíc, +9 %) ubytovalo opět ve čtyřhvězdičkových hotelech, k poklesu došlo opět u tříhvězdičkových hotelů (-1 %).


Trhy a segmenty

Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v České republice (2011-2012) Kraj



Podíl

1 386 976

100%

1 420 698

643 409

46,4%

659 504

45 385

3,3%

46 167

56 297

4,1%

61 521

74 291

5,4%

75 017

232 401

16,8%

236 326

Ústecký

56 619

4,1%

58 992

Liberecký

75 031

5,4%

79 141 93 053

Celkem Praha Středočeský

z Vý

Jihočeský Plzeňský

Karlovarský

ku

Královehradecký

93 201

6,7%

Pardubický

12 281

0,9%

11 501

1,0%

14 610

Vysočina Olomoucký Zlínský


my

Jihomoravský

13 969

3,3%

45 320

12 426

0,9%

13 674

10 003

0,7%

11 046

1,1%

14 826

46 033

15 630

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: Country Report Německo

Regionální rozložení příjezdů je v největší míře koncentrováno do Prahy (46,4 %), do Karlovarského kraje (16,8 %) a pak do krajů Královehradeckého (6,7 %), Plzeňského a Libereckého (oba 5,4 %).


Trhy a segmenty

Sezónnost

my

ku

z Vý Cz


hT

ec

Příjezdy do České republiky jsou poměrně rovnoměrně rozvrstveny v rámci celého roku, svého vrcholu dosahují tradičně v období květen až říjen a v zimě v období školních prázdnin (únor březen), kdy jsou populární lyžařské dovolené, především v oblasti Krkonoš. Nejatraktivnějším měsícem je pro Němce z hlediska dovolené srpen.

ou

Spotřební chování včetně důvodů cesty / motivace / zájmů89:

m

ris

Česká republika je ceněna pro svou různorodost a příznivý poměr cena/kvalita. Velkým nedostatkem stále zůstává jazyková a komunikační bariéra (převážně mimo Prahu), nedostatečný zákaznický servis a přístup ke klientovi ve službách a špatná infrastruktura mimo Prahu. Typický německý turista přijíždějící do České republiky je z východní části Německa, ve věkovém rozmezí 30 až 44 let a přijíždí individuálně.

Větší zájem o cesty do České republiky je obecně z východní části Německa, dovolená by měla být za nízkou cenu, s vysokou nebo přinejmenším dobrou kvalitou. Němci se vyznačují svou precizností, podle analýzy ADAC Reisemonitors chce být 95 % o své cestě detailně informováno. Na svou cestu chtějí být vždy dokonale připraveni a vyžadují tedy kvalitní informace o cílové destinaci.

89

Zpracováno podle výzkumů STEM/MARK, Ipsos Tambor a zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism Německo 138


Trhy a segmenty

ku

z Vý

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) mezi hlavní důvody k návštěvě ČR patří rekreace a zábava (44 %), návštěva příbuzných a známých (22 %) a obchodní cesta (13 %), jednodenní návštěvníci přijíždějí především za nákupy (77 %) Naprostá většina dotazovaných přijíždí individuálně (81 %, jednodenní návštěvníci z 95 %) Celkové výdaje na osobu za den v roce 2010 činily 1692 CZK, z toho výdaje během pobytu v ČR 1418 CZK U jednodenních návštěvníků byly výdaje vyšší, celkem 2082 CZK za den, výdaje během pobytu 2043 CZK Průměrný počet přenocování za rok 2010 jsou 4 noci (v roce 2007 průměr 2,8 noci -> rostoucí trend) 61 % preferovalo ubytování v hotelu, 25 % ostatní neplacené ubytování Největší počet osob cestuje do České republiky autem (84 %), u jednodenních návštěvníků je to téměř 100 % 97 % Němců hodnotí zkušenosti s pobytem v ČR jako pozitivní či spíše pozitivní

my

Podle výzkumu Ipsos90 si téměř 40 % Němců pojí Českou republiku s Prahou Nejvíce je podle výsledků průzkumu Česká republika srovnatelná s Polskem (29 %), Maďarskem (27 %), a Slovenskem (10 %) Česká republika má v Německu spíše či rozhodně pozitivní pověst (51 %) Nejčastěji je dovolená vybírána individuálně (67,5 %), cestovní kanceláři by dalo přednost 23 % německých turistů Nejčastěji je dovolená zarezervovná přes internet (58 %) Z hlediska aktivit v ČR je nejpopulárnější městský turismus, návštěva památek (50 %), relaxace (45 %) a přírodní krásy a zajímavosti (45 %) Pobyt v ČR hodnotilo 97 % návštěvníků spíše či rozhodně pozitivně

ec

Cz

m

ris

ou

hT

Kromě Prahy jsou u německých turistů oblíbené české lázně, které jsou v Německu dostatečně známé, především západočeský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, dále ve velké míře především Teplice v Čechách, Teplice nad Bečvou, Jáchymov, Třeboň, Ostrožská Nová Ves, Vráž, Poděbrady, Konstantinovy Lázně a na Moravě Luhačovice nebo Jeseník. Hlavními zákazníky těchto lázní jsou především občané bývalé NDR. Další oblíbenou cílovou destinací jsou české hory, především oblast Krkonoš - Harrachov, Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou. Mezi hojně navštěvované patří také Boží Dar, Klínovec a Jeseníky. V rámci poznávacích zájezdů navštěvují Němci kromě Prahy ještě Plzeň, Karlovy Vary, Český Krumlov, České Budějovice, Klatovy či Kutnou Horu. Nabídka poznávacích zájezdů bohužel velmi málo zahrnuje Moravu. Populární je aktivní prožití dovolené u českých vodních ploch (oblíbené jsou Máchovo jezero a Lipno), cykloturismus, lyžování, pěší turistika, zájem je o české kempy. Kromě kempů jsou často navštěvované i letní chaty a domy, kam Němci přijíždějí společně se známými. Zde ovšem vyžadují určitý komfort, který zahrnuje například bazén. Převážná většina Němců rezervuje dlouhodobou dovolenou dva až tři měsíce před odjezdem, u krátkých dovolených je to těsně před odjezdem. Oblíbené měsíce pro krátkodobou dovolenou jsou hlavně jaro (květen) a podzim (září, říjen). U rezervací se popularitě těší last-minute, avšak v Německu i díky speciálním slevám pro dříve rezervující není tento trend příliš vysoký. Němci rezervují zahraniční dovolenou stále v cestovní kanceláři, trendem je rezervace přes internet. Téměř každý uživatel internetu již v minulosti získával tímto způsobem informace o zemích své 90

Výzkum CzechTourism 139


Trhy a segmenty

plánované dovolené, dvě třetiny již přes internet rezervovaly. Při hledání informací se uživatel orientuje především na známé destinace a značky nebo si zadá již vyzkoušenou webovou adresu, často využije službu vyhledávače. Více než polovina německých návštěvníků rezervuje svůj zájezd osobně, na druhém místě je rezervace telefonická a e-mailová.

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Kvantitativní cíle: 1) Nárůst ukazatelů poptávky – v roce 2010 příjezdy meziročně poklesly o 4,8 %, přenocování o 3,4 %, v roce 2011 došlo k mírnému nárůstu pouze u příjezdů (2,9 %). Cílem je zastavit pokles u přenocování a zároveň udržet růst příjezdů, s postupným zvyšováním o cca 2,0 % ročně. 2) Udržet průměrný počet přenocování, který je v současné době 3 noci a postupně tuto dobu zvýšit o 1 přenocování. 3) Zvýšit průměrný výdaj na osobu za den (noc) o asi 15 % - v roce 2010 činil průměrný výdaj během pobytu v ČR v průměru 1418 CZK. 4) Eliminovat sezónní výkyvy, zvýšit poptávku především během podzimních a zimních měsíců. 5) Více využít potenciál regionů v souvislosti se zvyšující se popularitou individuálních cest a příjezdů autem, v současné době téměř 80 % příjezdů generují čtyři regiony - Praha, Karlovarský, Královéhradecký a Liberecký kraj. Využít trend zkracování pobytů a nákladů na dopravu (dobrá dopravní dostupnost ČR a malé vzdálenosti uvnitř). 6) Zvýšit loajalitu návštěvníků - opakovanost návštěv, získání návštěvníků nových, především ze západní a jižní části Německa.

ec

Cz

ou

hT

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání destinace Česká republika – ČR není jen Praha, není levná postkomunistická destinace, ale moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek. 2) Zvýšení spokojenosti německých návštěvníků - zvýšení podílu plně spokojených návštěvníků. 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Německa.

m

ris

Kvantitativní cíle se orientují na budoucí nárůst ukazatelů poptávky o 2 % ročně, zvyšování průměrného výdaje na osobu za den (noc) a zvyšování průměrné délky pobytu. Mezi hlavní kvalitativní cíle patří především změna vnímání destinace Česká republika, zvýšení spokojenosti německých návštěvníků a zvýšení celkové hodnoty značky Česká republika na trhu Německa.


Trhy a segmenty

28.2 Specifika trhu Specifika trhu, postavení ČR na trhu Německa91:

z Vý

Největší evropská ekonomika zaznamenala v roce 2009 nejhorší hospodářský pokles od konce druhé světové války, HDP poklesl o 5 %. S tím souvisel i pokles exportu a investic. Občany citelně zasáhly i obavy o ztrátu zaměstnání, které měly vliv na ochotu Němců cestovat a utrácet za dovolenou. Dle analýzy Commerzbank došlo k výraznému poklesu, výdaje německých turistů klesly o 2,25 % na 59,9 mld. Euro. Téměř třináct milionů domácností nevyjelo na žádnou dovolenou, výrazně nižší cestovní aktivita byla především v první polovině roku.

my

ku

Převážná většina touroperátorů ohlásila dvojciferné poklesy klientů, rezervace přicházely v poslední moment. Ve druhé polovině roku se situace již podstatně stabilizovala, ale trend k pozdním rezervacím stále přetrvává. Krize přinutila Němce vyhledávat cenově výhodné cíle, kterým důvěřují a nacházejí se v blízkosti Německa. Nejoblíbenější destinací německých turistů zůstává Španělsko, i zde ale došlo k snížení počtu cest a výdajů. Příčinou je především nevyvážená hodnota cena/kvalita, pro rodiny s dětmi, jejichž rozpočet je omezený, se stává Španělsko příliš drahé. Výraznou konkurencí tvoří Egypt a Turecko, které se dokonale přizpůsobily poptávce. Druhou nejoblíbenější destinací je Rakousko, které ale v loňském roce zaznamenalo ze strany německých turistů téměř 6% pokles výdajů na cestovní ruch. Česká republika se v počtu nejoblíbenějších destinací podle analýzy Commerzbank umístila na 10. příčce, celkem němečtí turisté vynaložili na cesty do naší země 2 mld. Euro. Podle analýzy Commerzbank z roku 2010 výdaje německých občanů u nás ve srovnání s rokem 2008 vzrostly o 1 %.

Cz

ris

ou

hT

ec

V roce 2010 byla většina Němců při plánování dovolené opatrná, vzhledem ke stávající hospodářské situaci v Německu a k osobní finanční situaci. Přesto je výhled pozitivní, i když hospodářská situace stále není ideální, jen 10 % občanů plánuje výrazně šetřit na výdajích na cestovní ruch, tzn. vyhledávat speciální nabídky, cenově výhodné destinace nebo se přímo vzdát dovolené. Očekávají se rezervace „last minute“, neboť klienti se v krizovém období prvořadě starají o zajištění své vlastní existence, svého pracovního místa a teprve poté přemýšlejí o cestování. Přesto je dovolená u německých občanů na žebříčku hodnot na jednom z nejvyšších míst. To ukázaly i krize z minulých let, kdy si jen zřídka Němci nechali dovolenou vzít, pravděpodobně však dojde ke snížení počtu „druhých“ a „třetích“ krátkodobých cest. Očekává se, že klient se bude častěji rozhodovat pro „all inclusive“, neboť v období finanční nejistoty je pro turistu pevná cenová kalkulace velice důležitá.

m

Klasická jedna delší dovolená ztrácí na významu, do popředí zájmu se dostává více krátkodobých pobytů zaměřených především na poznání a sportovní vyžití. Klasická dlouhodobá dovolená trvá průměru 12,2 dní a německý turista za ni utratí přibližně 820 Euro, útrata za krátkodobou dovolenou se pohybuje okolo 243 Euro. Celoročně jsou Němci ochotni utratit za dovolenou v průměru 1900 Euro, nejvíce utrácí věková skupina 40 až 69 let. Při výběru dovolené staví 55 % Němců jako důležitý faktor domluvit se vlastní řečí. Na prvním místě je u Němců dovolená u moře, následovaná aktivní dovolenou, wellness a léčebné pobyty a poznávací zájezdy. Zájem mají Němci také o dovolenou s vlastním „wohnmobilem“.

91

Zpracováno podle zpráv zahraničního zastoupení CzechTourism Německo 142


Trhy a segmenty

ku

z Vý

Německý turista je profesionál, který se při plánování dovolené rozhoduje ze čtyř alternativních cílů dovolené a ze šesti různých způsobů strávení dovolené, hledá za nejnižší možnou cenu dobrou, ne-li vynikající, kvalitu. Při nesplnění jeho požadavků si často stěžuje a domáhá se svých práv. Podle posledních tendencí se většinou německý turista rozhoduje více spontánně, často na poslední chvíli, cestuje na kratší dobu a za dovolenou utrácí méně. Při výběru své dovolené jsou Němci silně citliví na cenu a jako jedno z nejdůležitějších hledisek staví právě poměr mezi dobrou cenou a kvalitou. Pro 61 % Němců hraje cena nejdůležitější roli, u segmentu rodin s nižšími příjmy jde až o 74 %.


my

Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat: Prahu a města (Plzeň, Karlovy Vary, Český Krumlov, České Budějovice, Kutná Hora a další) Lázně – nejoblíbenější je západočeský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ve velké míře se nabízejí také Teplice, Jáchymov, Třeboň, Ostrožská Nová Ves, Vráž, Poděbrady, Konstantinovy Lázně a na Moravě Luhačovice nebo Jeseník Hory, především oblast Krkonoš – největší rezorty Harrachov, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou, mezi oblíbené patří také Krušné hory (Boží Dar, Klínovec), Jeseníky Kulturní potenciál, České dědictví UNESCO Rozsáhlá síť tras a cyklostezek splňující poptávku po trendu cykloturismu, vodních ploch (popularita Máchova jezera, oblíbené je také Lipno) Gastronomie - regionální speciality, mikropivovary Geografická blízkost, dobrá dopravní dostupnost ČR a malé vzdálenosti uvnitř destinace (lze tedy využít trendu zkracování pobytů a nákladů na dopravu)

hT

ec

Cz

m

ris

ou

Mezi klíčové konkurenční výhody patří geografická blízkost, dobrá dopravní dostupnost ČR a malé vzdálenosti uvnitř destinace. Výhodou je Praha a ostatní města, kulturní potenciál a dědictví UNESCO. Dále se mezi německými turisty těší popularitě především lázně a hory a lze pozorovat stoupající oblíbenost aktivní dovolené - zájem o cykloturismus a zimní sporty.


Trhy a segmenty

28.4 Segmenty Hlavní segmenty:

z Vý

my

ku

Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi, v členění do 2 let, předškolního a školního věku Střední generace (do 49 let) Senioři 50+ a Senioři nad 60 Business klientela Školní mládež GLBT

Cz

Stárnoucí společnost, rostoucí podíl „singles“, nízká porodnost nebo nové minority jsou demografické trendy, které ovlivňují především společnost v západním světě. Zdraví je stále žádanější tématikou, senioři představují díky velké mobilitě rostoucí zákaznický potenciál. Většina důchodců ve věku 60 - 69 let cestovalo v loňském roce minimálně jednou, u skupiny nad 70 let to bylo téměř 60 %. V roce 2010 bylo 41 % německého obyvatelstva starší 50 let, v roce 2030 by toto číslo mělo přesáhnout polovinu.

ou

hT

ec

Ačkoliv historie země od rozmanitosti spíše odrazovala, Německo se jako jedna z předních evropských ekonomik a díky úsilí nadnárodních korporací (např. IBM) stává jednou z nejvíce otevřených zemí vůči segmentu GLBT. Německé obchodní příležitosti v oblasti GLBT přesahují cestovní ruch a rozšiřují se do oblasti bankovnictví, průmyslu a technologií. Tento trend si dobře uvědoomují přední německé firmy jako IBM, BASF a Deutsche Bank AG. Objem trhu G/L se odhaduje na 6 % německé populace (4,9 mil. obyvatel) s průměrným příjmem 30 tis. EUR. Souhrnná kupní síla G/L činí asi 151 mld EUR.92

m

ris

U segmentu seniorů se jedná o mnohostrannou klientelu s různými zájmy - němečtí senioři jsou většinou zcestovalí, kritičtí a dobře informovaní, nezávislí a movití. V cílové destinaci si cení zdravého prostředí, přírody a zajímavé kulturní nabídky pro zpestření pobytu. Němečtí senioři se snaží vždy trávit rodinnou dovolenou. Přestože už třeba ztratili partnera, zvyšuje se podíl dovolené, na kterou vyjíždějí se svými vnoučaty. Zatím vede segment rodin s dětmi do 13 let, přičemž 60 % z toho je dovolená s jedním dítětem, důležité je všach podchytit trend do budoucna - stále rostoucí počet seniorů. Německo má dlouhodobě velmi nízkou porodnost, ostatní segmenty tedy mohou postupně ztrácet na významu.

92



Trhy a segmenty

28.5 Komunikační nástroje93

my

ku

z Vý

Komunikační nástroje (B2C): Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály – cílené na trh Německo, využití sociálních sítí Účast na workshopech, příp. veletrhy v nákupních centrech a na vytipovaných místech zvýšené koncentrace potenciálních klientů, prezentace u příležitosti významných spol. akcí konaných v Berlíně a okolí, prezentace formou ﬂyerů a bannerů na různých místech v Berlíně a okolí (restaurace, kina, nástupiště U-Bahn a S-Bahn a další) Reklamní spolupráce s významnými partnery (Deutsche Bahn, Skoda Deutschland, Student Agency, ADAC) Podpora příjezdů prostřdnictvím online propagace na německých turistických serverech (www.schneehoehen.de - lyžování - leden, www.tui-wintersport.de - lyžování - leden, www.platinnetz.de - prezentace pro Best Ager, www.google.de, www.tui-vital.de - prezentace zaměřená na lázeňství, www.trivago.de - prezentace a soutěže se zaměřením na ČR, www.mitfahrerzentrale.de) – realizováno červen 2011 Prezentace České republiky na online serverech vybraných novin, regionální TV, prezentace ČR společně s Deutsche Bahn na regionální stanici Franken TV Mládež - měsíční propagace ČR ve školách v Severním Porýní, Vestfálsku a Hesensku (1000 škol forma soutěží) Prezentace regionů a lázeňských subjektů - prezentace regionů ve vybraných německých městech, projekt prezentace regionů a lázní na autobusových linkách společnosti Deutsche Touring a Student Agency (celoročně) Museumsuferfest - Frankfurt - srpen, Pivní festival – prezentace české gastronomie - Frankfurt, Düsseldorf, Svět českých lázní ve vybraném nákupním centru v západní části Německa - září, Kieler Woche – červen 2012

ou

hT

ec

Cz

m

ris

Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing Spolupráce s touroperátory - společné prezentace s velkými touroperátory, např. TUI nebo Novasol (TUI - online propagace ČR se zaměřením na zimní dovolenou a lázně & wellness, workshop, postery ve výlohách cestovních kanceláří Workshopy - ve spolupráci s touroperátorem Novasol představení českých regionů německým cestovním kancelářím - Berlín, Dresden, Chemnitz, Halle, Essen, Münster - březen, STB Marketplace – workshop zaměřený na kongresový turismus - srpen Spolupráce se zastupitelskými úřady (Berlín, Drážďany), České centrum Berlín, školy v Berlíneěa okolí, regiony a subjekty v ČR – možnost prezentace v prostorách IC a nákupních centrech Rozsáhlejší spolupráce s Deutsche Bahn, Deutsche Touring a Czech Airlines Akce pro novináře - tématické press tripy i v kooperaci s regiony (doporučení skupiny max. 6 až 7 novinářů) 93

Zpracováno na základě marketingových plánů zahraničních zastoupení CzechTourism na rok 2011 145 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty


ku

z Vý

Současné trendy pokračují v zájmu o Prahu, nicméně především opakovaní návštěvníci hledají jiné alternativy - nové, autentické zážitky v podobě aktivního cestovního ruchu, především zimní sporty a cykloturismus. Zvyšuje se zájem o spa & welness (únik z každodenního hektického života a celková regenerace) a o rodinné package tours, kde často cestují prarodiče spolěčně s vnoučaty. Očekává se, že zájem o dovolenou spa / wellness bude v průběhu následujících 10 - 15 let až čtyřnásobný.

Produkty: kulturní, health, sport a pohyb

my

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Studenti, mladí lidé do 30 let Kulturní cesty, Praha, města, kulturní krajina LOHAS, lékařský Sport a pohyb (zima, léto, cyklo, motorsport) Eventy – festivaly (Plzeň – město kultury 2015) Rodiny s dětmi Praha, města (gastronomie), kulturní krajina LOHAS Sport a pohyb - cyklo, zima/léto Eventy Střední generace Kulturní cesty, Praha, města (Plzeň – město kultury 2015), kulturní krajina, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Sport a pohyb - zima, léto, cyklo, motorsport Eventy - Smetana, Dvořák, Pražské jaro Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města, kulturní krajina, Česko spirituální Klasické lázně+ lázeňský wellness Sport a pohyb - léto, cyklo, motorsport Eventy Senioři nad 60 Kulturní cesty, Praha, města, kulturní krajina, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness Eventy GLBT Kulturní cesty, Praha, města, LOHAS, eventy Školní skupiny Praha, města, cyklo, eventy, ... Business klientela Praha, města Eventy


Trhy a segmenty

U Prahy je možnost zaměření produktu také na školní skupiny (např. po vzoru Vídně), kdy dostane skupina speciálního průvodce, nejčastěji studenta, který se stará také o večerní program a přiblíží město z nového pohledu a formou odpovídající cílové skupině. Velmi populární jsou u Němců tzv. “Geheimtipps”, např. tištěné průvodce představují možnost objevení města MHD (v Praze je fenomenální linka tramvaje č. 22).

my

ku

z Vý

Trend LOHAS (Lifestyles of health and sustainability) – fenomén nového životního stylu, který se promítá do požadavků na nabídku turismu: globální myšlení, otevřenost, ekologická udržitelnost, etické a sociální standardy (kodexy). V západní Evropě se jedná o asi 5 – 30 % dospělé populace, která se profiluje do specifického segmentu i v oblasti turismu. V Německu se pohybuje tento segment kolem 20 % populace, jedná se především o obyvatele měst. Jejich orientace je zejména na krátké cesty zaměřené na kulturu, aktivní sport a wellness. Z aspektů při rozhodování o volbě destinace je důležitý ekologický aspekt (64 %), ale nejdůležitější je cena (77 %). Značka destinace je méně důležitá (45 %).

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


•

my

ku

z Vý

Důležití touroperátoři nabízející Českou republiku94 TUI Frankenland Thomas Cook Wolf Reisen Neckermann Euromed ITS FIT Reisen Dertour GmbH Medikur Novasol Interhome Wolters Ingtours K českým firmám můžeme zařadit Ingtours a Satur Gmbh. Ve Frankfurtu má pobočku ČD Cargo. Důležité cestovní portály: www.expedia.de, www.opodo.de, www.avigo.de, www.billigweg.de, www.lastminute.de, www.weg.de, www.holidaycheck.de, www.hrs.de, www.tui.de, www.hotel.de, www.bahn.de, www.reisen.de, www.swoodoo.de

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Odhaduje se, že v Česku působí cca 3 500 až 4 000 německých společností. Z hlediska kapitálové angažovanosti se jedná jak o stoprocentně vlastněné pobočky německých podnikatelských subjektů, tak i různé formy smíšených společností s různou kapitálovou účastí. Nejvíce německých investic v České republice směřuje dlouhodobě do výroby motorových vozidel, obchodu a obchodních služeb, peněžnictví, výroby elektropřístrojů. První významnou německou investici v ČR po roce 1990 představuje investice koncernu Volkswagen do Škody Mladá Boleslav, která se řadí mezi tři největší přímé zahraniční investice v České republice vůbec.95

94

Zahraniční zastoupení CzechTourism Německo 95

Businessinfo - Německo: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 148


Trhy a segmenty

30 Doporučení

z Vý

Německo patří mezi nejvýznamnější zdrojové trhy České republiky a jednoznačně představuje strategický trh do budoucna. Následující doporučení lze vnímat jako možnost usnadnění a zjednodušení práce, nikoliv jako změnu dosavadního směřování činnosti zahraničního zastoupení v Německu. K doporučením lze zařadit následující: Marketingový výzkum zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na německém trhu

•

průzkum spotřebního chování německých návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti německých návštěvníků v České republice

my

ku

•

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro německé klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města, možnost poukázat na regiony v kontextu německé historie a kultury a jejich propojení s českou historií a kulturou

•

spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Německo

•

podchycení opakovaných německých návštěvníků, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu; pro udržení tohoto vysoce perspektivního trhu bude třeba postupně zaměřovat pozornost a následné marketingové aktivity pro „opakované“ návštěvníky

•


•

obohatit nabídku o produkty, které přesně splňují poptávku trhu, využít potenciál lázeňství, výrazný akcent na LOHAS (včetně témat udržitelnost, ekocertifikace a pod.)

•

sport - využití potenciálu Krkonoš a ostatních NP, velmi dobrá infrastruktura horských chat a penzionů - dálkové hřebenové trasy - „přechod Krkonoš, Šumavy“, a pod., lyžování alpine, telemark, snowboarding, výborná infrastruktura pro běžecké lyžování (Šumava, Jizerské Hory, Krušné Hory, Krkonoše, Jeseníky)

•

cyklotrasy - vytipování několika cyklotras s potenciálem dálkové trasy (u Němců oblíbený způsob trávení dovolené), nejoblíbenější stezka Německa je Elberadweg (přímo se nabízí její propagace dále za hranicemi, Ústecký kraj), stezka Baťův kanál, Jantarová, Vltavská (Bavorsko - Praha), Praha – Vídeň, a pod.

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty

•


•

využít popularitu gastronomie u německých turistů - regionální speciality, mikropivovary, vinařství (v Německu stále malé povědomí)

•

důraz na regionalitu a autentičnost nabídky

z Vý

Segmentace trhu


•


•

perspektivní segment GLBT

Komunikace

my

ku

•


•

komunikace se zastřešujícími organizacemi, které garantují kvalitu služeb svých členů, zaměřit se na výsledky anket z pohledu hosta

•


•


•


•

v regionech propagovat pouze objekty a zařízení, která jsou připravena na zahraniční hosty - některé hrady či památkové objekty mají vytvořenou prezentaci pouze v českém jazyce (např. hrad Bouzov)

•

nevhodné hnědé informační cedule u silnic, např. místo “Městská památková rezervace Kutná hora” by bylo i pro cizince srozumitelnější jednoduché “Památka UNESCO Kutná Hora”, účelné by bylo rovněž přeložit do angličtiny výrazy jako např. jeskyně, letiště nebo je alespoň nahradit vhodnými piktogramy; dalším příkladem problému s komunikací v cizím jazyce může být “Airport Express” Českých drah, kde řidiči často nezvládají ani základní obraty v angličtině

•

představit kalendář eventů (kulturní, sportovní, atd.), akce v kalendáři a tiskových zprávách uvádět pouze v případě, pokud mají program vytvořený minimálně v anglickém jazyce (např. u Znojemského Vinobraní chybí)

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty

•

v komunikaci produktů zaměření více i na západní část Německa, především na oblasti Köln, Düsseldorf, Essen, Duisburg, Dortmund, Hamburg, Bremen, Hannover a na jižní část Německa jako München, Stuttgart, Frankfurt, Nürnberg

Ostatní důraz ze strany CzechTourism na zlepšení nabídky – např. stanovení pravidel („desatero“, které nabídka prezentovaná v zahraničí musí splňovat) a jejich podpora finanční, mediální

•

využít ze strany Němců oceňovanou různorodost a dobře hodnocený poměr cena / kvalita, zaměřit se na nedostatečný zákaznický servis, přístup ke klientovi ve službách a špatnou infrastrukturu mimo Prahu a na stále přetrvávající jazykovou a komunikační bariéru (převážně mimo Prahu)

•

využít potenciál regionů v souvislosti se zvyšující se popularitou individuálních cest a příjezdů autem a trendu zkracování pobytů a nákladů na dopravu (dobrá dopravní dostupnost ČR a uvnitř malé vzdálenosti)

•

„služby s úsměvem“ – problém nepřívětivého přijetí a minimální vstřícnosti, problém okrádání turistů - služby taxi, směnárenské (věnují se i německá média) především v Praze, přístup městské policie k turistům

my

ku

z Vý

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

NIZOZEMSKO - trhy a segmenty Nizozemsko je vysílající zemí se záporným saldem příjezdů a výjezdů i příjmů a výdajů, obě salda mají mírně rostoucí charakter.

•

Nizozemsko je podle počtu příjezdů 21. nejnavštěvovanější destinací světa (v roce 2010 asi 10,9 mil. příjezdů, téměř 10% nárůst oproti předchozímu roku), příjmy z cestovního ruchu dosáhly 13,1 mld. USD. V roce 2011 zaznamenaly nárůst jak mezinárodní příjezdy (11,3 mil, + 4 %), tak příjmy (14,4 mld. USD, +12 %).96

my

ku

z Vý

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA

96

UNWTO World Tourism Barometer (April 2011), UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition 152 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty


z Vý


16,805 mil.


0,44 %

ku


17,1 %

my

- do 14 let

65,8 % 17,1 %

Vydatnost trhu (počet cestujících osob, 2008)

18,4 mil.

98

Zdroj: CIA

Cz

hT

ec

Nizozemsko je 64. nejlidnatější zemí světa. Počet obyvatel přesáhl již v roce 2010 hranici 16,5 milionů, čímž se řadí mezi evropský průměr. Přes 67 % populace tvoří občané ve věku 15-64 let, přírůstek obyvatelstva se odhaduje na 0,4 %.

31.2 HDP, inflace a nezaměstnanost • •

HDP (2012): 718,6 mld. USD HDP na obyvatele (2012): 42 900 USD


2012

2013 (odhad)


0.993

-0.884

-0534

Zdroj: IMF

2014 (odhad) 1.079

2015 (odhad)

m

Nizozemsko

ris

ou

HDP

1.590

97

World Bank Data

98

http://www.nbtc.nl/en/Homepage/Research-and-statistics/Inbound-tourism.htm 153


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Nizozemsko

Průmysl

2,7 %

Služby 24,2 %

73,1 %


Inflace:

my

ku

z Vý

Nizozemsko patří mezi průmyslově vyspělé země. Podle MMF bylo v roce 2010 Nizozemsko 22. největší ekonomikou světa a 6. v rámci EU. V roce 2010 činil HDP Nizozemska v tržních cenách 588 mld. EUR a reálně se meziročně zvýšil o 1,7 % (2010/09). Nejvýznamněji rostl export (meziročně o 10,9 %). Mírně k růstu ekonomiky přispěla vyšší spotřeba domácností (+0,4 %) a veřejného sektoru (+1,0 %).99 Dle celosvětového hodnocení WTTC100 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad relativního významu celkového přínosu cestovního ruchu Nizozemska (48,515 mld. USD) na HDP na 19. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 132. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice (6,1 %) a na 109. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu (pokles o 8,4 %).

2009 Inflace

0,97%

0,93%

2011

Nezaměstnanost:

2,48%

2,82%

3,71%

2010 4,46%

ec

2009

2011

2012

4,43%


5,31%

hT

Zdroj: IMF

2006

2007

2008

0,7964

0,7345

0,6827

2013 (odhad) 2,82%

2013 (odhad) 6,25%

2014 (odhad) 1,74%

2014 (odhad) 6,50%

2009

2010

2011

0,7338

0,7715

0,7185


2015 (odhad) 1,37%

2015 (odhad) 6,301%

2012 0,7778

ris

ou


2012

Cz

Zdroj: IMF

Nezaměstnanost

2010

m

Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jsou služby rozhodujícím sektorem nizozemské ekonomiky. Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 činí dle WTTC cca 345 000 míst přímo spjatých s odvětvím, tj. cca 4.7 % celkové zaměstnanosti, přičemž s přihlédnutím k multiplikačnímu efektu vytváří cestovní ruch v Nizozemsku cca 639 000 míst, tj. 8,6 % celkové zaměstnanosti.

99

MZV ekonomická charakteristika země 100

WTTC Travel & Tourism Economic Impact 2011 154 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

31.3 Výjezdový a domácí cestovní ruch Nizozemska Vývoj pasivního cestovního ruchu v Nizozemsku 2000-2011: 2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

13,9

16,4

17,1

17

16,7

17,6

18,5

18,4

18,4

18,6

Index (%)

100

98,2

104,3

99,5

98

105,2

105,1

99,7

100%

101%


12,2

15,3

16,3

16,1

17,1

19,1

21,8

20,8

19,5

20,6

Index (%)

100

117,6

107,1

98,7

105,9

111,8

114,2

95,1

93,7%

Zdroj: UNWTO

105,6

ku

z Vý


my

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Nizozemsku 2000-2011 25

20

Cz

15

10

0 2000

2003

2004

2005

hT

ec

5

2006


2008

2009

2010

2011


m

ris

ou

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, CBS

2007


Trhy a segmenty

TOP 10 outgoingových destinací Nizozemska (v tis. návštěvníků) 2007

2008

2009

2010

Německo

2570

2950

3000

3520

3230

Francie

2720

2650

2900

2820

2850

Belgie

1930

2100

1970

1990

2000

Španělsko

1550

1620

1850

1560

1570

Rakousko

1160

1150

1100

1200

1170

Itálie

870

930

1020

990

1010

Turecko

640

650

780

680

780

Velká Británie

640

680

590

710

800

650

740

730

630

620

340

310

380

407

430

Řecko USA

my

ku

z Vý

2006

Zdroj: NBTC – průzkum NIPO

Výdaje Nizozemců na zahraniční dovolenou 2006 10,41

2007 11,11

2008 12,56

2009 12,32

622

633

680

669

57

58

61

61

ec

Cz

Celkové výdaje na dovolenou (v mld.EUR) Průměrné výdaje na osobu a dovolenou (v EUR) Průměrné výdaje na osobu za den (v EUR) Zdroj: NBTC – průzkum NIPO

ou

hT

Nizozemci v průměru cestují na dovolenou třikrát ročně a vice než polovina jich pravidelně cestuje do zahraničí, přičemž upřednostňují evropské destinace a rádi cestují autem. Za dovolenou jsou Nizozemci ochotni utratit v průměru vice než 600 EUR, resp. vice než 60 EUR na osobu a den.

Domácí cestovní ruch Nizozemska

2004

2005

2006

2007

ris

Počet Poč. přenoc. H&S (mil.)

13,8

14,4

15,8

17,8

17,7


55,5

55

57,1

60,3

59,2

Vývoj domácího cestovního ruchu v Nizozemsku 2000-2011:

2008

2009

2011

17,1

17,5

17,9

59,5

58,1

57,6

m

2010



Trhy a segmenty

Vývoj domácího cestovního ruchu v Nizozemsku 2000-2011 70

60

50

z Vý

40

30

20

10

2004

ku

0

2005

2006

2007

2008

Počet Poč. přenoc. H&S (mil.)

2009

2010

2011


my


ec

Cz

Domácí cestovní ruch měřený počtem příjezdů a přenocování v hotelech a podobných zařízení roste. V roce 2010 využili Nizozemci pro domácí dovolené ubytování v HUZ ze 79 %, přičemž preferovaným typem ubytování jsou bungalovy a kempy (45 % dovolených), zatímco hotely byly využity jen u 19 % dovolených.


hT

Demografie

ris

ou

V prosinci 2011 dosáhl počet uživatelů internetu v Nizozemsku 15 mil., což představuje 89,5 % populace (Internet Worls Stats, 2012). Podle nizozemského statistického úřadu mělo v Nizozemsku v roce 2010 přístup k internetu na dvanáct milionů lidí ve věku 12 až 75 let, což odpovídá 93 % dotázaných obyvatel. (Statistics Netherlands, 2011)

m

Nizozemsko se mezi evropskými zeměmi zařadilo nejvýše z hlediska frekvence návštěvy internetu (comScore). Nizozemsko předčilo evropský průměr a zařadilo se na první pozici se 78,2 návštěvami na uživatele. Evropští uživatelé starší 15 let navštívili v září 2010 v průměru internet 58,9krát. Na druhé pozici se umístilo Spojené království (71,3 návštěv), na třetím Španělsko (63,7 návštěv). Téměř 12 mil. nizozemských uživatelů internetu starších šesti let strávilo v září 2010 v průměru 31,9 hodin on-line, na webových portálech Microsoft, Yahoo! a AOL. Na posledním zmiňovaném portálu strávili uživatelé v průměru 7,2 hod/uživ. Na dalších pozicích se umístily sociální sítě jako Hyves, Facebook a Twitter, na kterých návštěvníci strávili v září 2010 v průměru 3,5 hod/uživ. Nizozemští internetoví uživatelé tráví více času na sociálních sítích než na e-mailu, multimédiích, online hrách, aukcích nebo inzertních stránkách. Nizozemci jsou sofistikovanými uživateli, o čemž 101



Trhy a segmenty

svědčí jejich vysoká frekvence využívání internetu a angažovanost v pestré škále on-line obsahu. (comScore, 2010) Sociální sítě a UGC

z Vý

Celkem 53 % nizozemských uživatelů internetu v roce 2011 uvedlo aktivitu na sociálních sítích jako Hyves, Facebook nebo Twitter během předešlých třech měsíců. Téměř 25 % z nich bylo ve věku do 25 let. Každý pátý uživatel internetu je navíc aktivní na síti LinkedIn. (Statistics Netherlands, 2011) Nizozemsko je jedním z mála trhů, kde zatím ještě v počtu uživatelů dominuje nad Facebookem místní sociální síť Hyves. Dalším zajímavým aspektem tohoto trhu je fakt, že Nizozemsko má nejvyšší míru rozšíření internetu na světě u dvou z klíčových sociálních sítí, Twitter a LinkedIn. (comScore, 2011)

ku

TOP 5 sociálních sítí v Nizozemsku, březen 2011 (věk 15+, uživatelé doma / v práci) Počet uživatelů (v mil.) v březnu 2011

my

Ukazatel

Celková populace na internetu Uživatelé sociálních sítí 2. Facebook.com 3. Twitter.com

12 mil.

0%

11,5 mil.

18%

7,7 mil.

-1%

6,6 mil.

76%

3,2 mil.

67%

ec

Cz

1. Hyves

Změna oproti březnu 2010

4. LinkedIn.com

3,1 mil.

70%

5. Windows Live Profile

2,8 mil.

-5%

hT

Zdroj: comScore 2011

m

ris

ou

e-Commerce V roce 2011 zakoupilo téměř 80 % nizozemských uživatelů internetu zboží on-line. Počet nakupujících je nepatrně vyšší než v roce 2010, ale meziroční nárůst v posledních dvou letech je nižší než průměrná úroveň od roku 2002. V 93 % případů zakoupili nizozemští uživatelé on-line domácí zboží. Téměř jeden z pěti uživatelů příležitostně objedná zboží z jiných zemí EU a více než jeden z deseti nakoupí výrobky v jiných částech světa. (Statistics Netherlands, 2011) Online Travel Market Mezi nejoblíbenější položky zakoupené on-line patří jízdenky a prázdninové ubytování, v roce 2011 je zakoupilo téměř 60 % nakupujících. Dalšími oblíbenými položkami jsou oblečení a sportovní předměty, vstupenky a knihy. Přibližně sedm z deseti (69 %) nizozemců ve věku 16-75 let nakupovalo v roce 2011 on-line. Tento údaj odráží pokračující nárůst on-line nákupů v Nizozemsku, v současnosti se země umísťuje v rámci EU za Spojené království, Švédsko a Dánsko. (Statistics Netherlands, 2012)


Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Mobily a mobilní příslušenství Procento uživatelů mobilního internetu se v posledních letech, zejména v roce 2010, značně zvýšilo. V roce 2010 využilo on-line přístup k internetu z mobilních zařízení 36 % uživatelů. V loňském roce mělo celkem 12,2 milionů lidí v Nizozemsku přístup k internetu, což představuje 93 % dotazovaných obyvatel. Na jaře 2011 bylo v Nizozemsku více než 6 milionů uživatelů mobilního internetu ve věkové kategorii 12-75 let. Nárůst uživatelů mobilního internetu je do určité míry důsledek rozšíření smartphonů. V roce 2011 uvedlo 43 % uživatelů internetu (dvakrát více než v roce 2010) jako důvod využití mobilních telefonů právě přístup k internetu. Více než 20 % lidí uvedlo, že využívá notebooky – přibližně stejné množství jako v předchozím roce, ale jeden a půl krát více než v roce 2007 (13%). (Statistics Netherlands, 2011)

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

32 Trh v ČR

ku

z Vý

Nizozemsko bylo v roce 2010 z hlediska příjezdů do HUZ desátým nejdůležitějším zdrojovým trhem České republiky s podílem příjezdů 3,1 %. Průměrná délka pobytu v roce 2009 činila 6 dní, přičemž během pobytu Nizozemci utratili v průměru 1433 CZK na osobu a den (nejvíce za stravování v restauracích, ubytování a zboží). V roce 2011 dosáhl počet nizozemských příjezdů do HUZ téměř 198 tisíc, počet přenocování přesáhl 644,6 tisíc.

32.1 Dopravní spojení: Letecké – přímé letecké spojení s ČR: o Amsterdam – Praha, společnosti ČSA, KLM, EasyJet o Eindhoven – Praha, Brno společnost Wizz Air o Rotterdam/Haag – Praha, společnosti Transavia

•

Silniční – autobusové: o Eurolines (Amsterdam, Rotterdam, Haag, Eindhoven/Arnhem, Utrecht) o Student Agency (Amsterdam, Rotterdam, Breda, Eindhoven, Venlo, Utrecht) Silniční – autem (Amsterdam/Rotterdam/Haag – Praha cca 900 km) Vlakové – sedmkrát týdně spojení Amsterdam, Utrecht, Arnhem – Děčín, Ústí n. Labem, Praha

ec

Cz

• •

my

•

m

ris

ou

hT

Pro návštěvníky z Nizozemí, kteří nejraději cestují individuálně autem, je Česká republika spjata jak s Prahou, tak s regiony, kde mají mnozí z nich v pronájmu anebo osobním vlastnictví rekreační nemovitost. Výhodou pro spojení Nizozemska s ČR je i poměrně velká četnost leteckých spojů (zejm. z Amsterdamu), které jsou operovány tradičními i nízkonákladovými dopravci. Spolupráce s leteckými společnostmi, případně on-line rezervačními portály, má značný potenciál v rámci B2B spolupráce.


Trhy a segmenty

32.2 Nizozemsko – spotřební chování Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování v letech 2000 – 2011:

my

ku

z Vý ec

Cz

Zdroj: ČSÚ

ou

hT

Počet příjezdů do HUZ v roce 2011 dosáhl téměř 198 tisíc (oproti roku 2010 mírné 2% oživení), počet přenocování 644,6 tisíc (klesající trend). V prvním pololetí roku 2011 přicestovalo do České republiky 84 tisíc nizozemských návštěvníků, kteří zde strávili v průměru 3,4 dny. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o téměř 8% nárůst.

m

ris

Volba ubytovacího zařízení V rámci preference ubytovacího zařízení lze zaznamenat postupný růst zájmu o ubytování v pěti- a čtyřhvězdičkových hotelech, mírný pokles u tříhvězdičkových hotelů a poměrně razantní úbytek zájmu o ubytování v penzionech a kempech. Nejvíce nizozemských hostů (70,5 tis.) se podle údajů ČSÚ ubytovalo v roce 2011 v hotelech čtyřhvězdičkových.


Trhy a segmenty

180000 160000

5*

140000

4*

120000

3*

100000

2*

z Vý

1*

60000

Garni

40000

Penzion

20000

Kemp

0

ku

80000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

my

Zdroj: ČSÚ

Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v České republice (2011-2012):

Celkem Praha



Podíl

197 975

106 114

ec

Středočeský

Cz

Kraj

8 184

100%

198 687

53,6%

103 349

4,1%

6 830 21 444

17 639

8,9%

Plzeňský

10 544

5,3%

8 683

3,4%

6 887

Karlovarský

6 677

Ústecký

5 491 10 113

Královehradecký

13 147

Pardubický

1 795

Vysočina

1 761

Jihomoravský

1 714

5 239

5,1%

10 576

6,6%

15 448

0,9%

1 983

0,9%

3 076

5,5%

9 542

0,9%

Zlínský

1 726

0,9%

Moravskoslezský

2 098

1,1%

1 902

1 688 2 040

m

Zdroj: ČSÚ

ris

Olomoucký

10 972

2,8%

ou

Liberecký

hT

Jihočeský


Trhy a segmenty

ku

z Vý Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/statistiky_zemi/30_05_11_nizozemsko.pdf

my

m

ris

ou

hT

ec

Sezónnost

Cz

Regionální rozložení příjezdů je nejvíce koncentrováno na Prahu (53,6 %). Dále nizozemci vyhledávají dovolenou v regionech a zejména v českých horách (Šumava, Krkonoše) kde někteří vlastní i druhé rekreační bydlení a tráví dovolenou aktivním způsobem.



Trhy a segmenty

Návštěvnost dosahuje pravidelně svého maxima v letních měsících, především červenec – srpen. Zájem ze strany Nizozemců však lze zaznamenat i v zimní sezóně, zejména pak v únoru, kdy Nizozemci tráví dovolenou v českých skiareálech. Česká republika se v oblíbenosti zimních cílových destinací Nizozemců řadí na 5. místo (podle ANWB). Nejvíce nizozemských turistů, téměř 70 000 bylo zaznamenáno v srpnu 2005 a 2006. Oblíbené jsou i prodloužené víkendy během celého roku.

my

ku

z Vý

Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů102: Česká republika je oblíbenou destinací nizozemců, kde důležitou roli hraje příznivý poměr cena/kvalita. Nejoblíbenějším cílem je Praha a dále Jihočeský a Královehradecký kraj. Nizozemci obecně jezdí nejvíce do kempů (především senioři a rodiny s dětmi). Stále více roste zájem o pronájem nemovitostí (chaty a chalupy), avšak mladí lidé a páry jezdí spíše do hotelů. Lidé na penzi stráví na dovolené i šest týdnů, během nichž projíždí různé regiony, případně i země. Nizozemští turisté jsou ochotni na dovolené vařit, i proto jezdí vlastním přívěsem nebo preferují rekreační domky vybavené kuchyní. Milují přírodu. Zájem nizozemských turistů o kempování a cesty karavanem nesmí být chápány jako tzv. snaha o levné cestování - to je častý omyl, který může být i částečnou příčinou odlivu těchto turistů z ČR. Česká republika je stále považována za jednu z levnějších destinací, část turistů se opakovaně vrací. Většinou začínají Prahou, dále navštíví severní Čechy, jižní Čechy a střední Čechy. Přesto přetrvává názor, že je ČR příliš vzdálená, obecně problémově je vnímáno to, že zde neplatí Euro a problémy činí i nákup dálničních známek spolu s drahými pohonnými hmotami.

Cz

ou

hT

ec

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) patří mezi hlavní důvody k návštěvě ČR rekreace a zábava (70 %), obchodní cesta (10 %), návštěva příbuzných a známých (7 %) a aktivní dovolená (7 %) Většina dotazovaných přijíždí individuálně (84 %), s CK/CA pouhých 7 %, pracovně/na služební cestu přijíždí 8 % Celkové výdaje na osobu za den činí 1998 CZK, z toho výdaje během pobytu v České republice 1290 CZK Průměrný počet přenocování je 6 nocí 67 % Nizozemců upřednostňuje ubytování v hotelu, 14 % osobní neplacené ubytování a 12 % kemp Největší počet osob cestuje do České republiky osobním autem (motocyklem)

m

ris

Podle výzkumu Ipsos103 si téměř 20 % Nizozemců pojí Českou republiku s Prahou Nejvíce je podle výsledků průzkumu Česká republika srovnatelná s Maďarskem (17,8 %), Polskem (15,3 %) a Slovenskem (12 %) Česká republika má v Nizozemsku spíše či rozhodně pozitivní pověst (téměř 52 %) Nejčastěji je dovolená rezervovaná přes internet (75,3 %) Z hlediska aktivit v ČR je nejpopulárnější městský turismus (52 %), relaxace (51 %), návštěva památek (45 %) a přírodní krásy a zajímavosti (38 %) Pobyt v ČR hodnotilo téměř 94 % návštěvníků spíše či rozhodně pozitivně

102

Zpracováno podle výzkumů STEM/MARK, Ipsos a zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism

103

Výzkum Ipsos 164


Trhy a segmenty

Ze situační zprávy publikované v říjnu 2010 zahraničním zastoupením CzechTourism vyplývá, že největší zájem o cestu do Čech projevují obyvatelé provincií Noord – Brabant (Eindhoven), Noord Holland (Amsterdam, Haarlem, Alkmaar) a Zuid – Holland (Rotterdam, Haag). Nejmenší zájem je o návštěvu ČR ze strany obyvatel provincií Overijsel a Zeeland, což lze přičíst vzdálenosti od destinace i dostupností informací o ČR.

ku

z Vý

Specifičnost Nizozemců spočívá v jejich zájmu o aktivní trávení dovolené a snaze poznat nejen metropoli ČR, ale i regiony, přičemž rádi využívají individuální automobilové dopravy a vedle ubytování v bungalovech a kempech si neváhají pronajmout ve vyhlédnuté destinaci, resp. regionu nemovitost, kde posléze tráví svou dovolenou.

my

32.3 Cíle na trhu

hT

ec

Cz

Kvantitativní cíle: 1) Zamezení dalšímu propadu počtu přenocování (u příjezdů došlo v roce 2011 k 2% oživení) s postupným zvyšováním o asi 2 % ročně 2) Eliminace sezónních výkyvů - snaha o rovnoměrněji rozloženou poptávku, zvýšení poptávky především během podzimních a zimních měsíců 3) Udržet průměrnou délku pobytu (6 nocí za rok 2010) a postupně tuto dobu zvýšit o 1 den 4) Zvýšení průměrného výdaje na osobu za den (noc) o cca 10%, výdaje na osobu za den během pobytu v ČR v roce 2010 činily 1290 CZK 5) Regionální rozptyl návštěvnosti, v současnosti 50% příjezdů směřuje do Prahy

m

ris

ou

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání destinace Česká republika – ČR je moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek 2) Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a jejím potenciálu na trhu Nizozemska 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Nizozemska 4) Zvýšení spokojenosti návštěvníků Až do roku 2010 byl trh Nizozemska ve fázi dlouhodobého poklesu, počet příjezdů klesal od roku 2006, pokles počtu přenocování začal dokonce o rok dříve. V roce 2011 došlo k mírnému oživení u příjezdů. Mezi hlavní cíle patří zejména udržení a zvýšení počtu příjezdů a přenocování a eliminace sezónních výkyvů, zvýšení výdajů a délky pobytu a regionální rozptyl návštěvnosti. Je také důležité zaměřit se na zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a zvýšení hodnoty značky na místním trhu.


Trhy a segmenty

32.4 Specifika trhu

z Vý

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Nizozemsko104: Česká republika je vnímána jako destinace s příznivým poměrem cena/kvalita (nizozemci hledají „good value for money“). Přes rok jsou oblíbené prodloužené víkendy, v létě poznávací dovolená a rekreace v přírodě, v zimě aktivní dovolená na horách. V prvních měsících roku do ČR cestují nizozemští lyžaři, na jaře nastává útlum a v létě přijíždějí do země rekreanti a zájemci o sportovní dovolenou v přírodě.

my

ku

Podle výzkumu zadaném Nizozemskou centrálou cestovního ruchu (NBTC) absolvovalo 12,6 miliónu Nizozemců v roce 2009 celkem 36,4 mil dovolených a 276 mil. přenocování. Dle statistiky NBTC, vycestovalo alespoň jednou ročně na dovolenou v letech 2007-10 více než 80 % Nizozemců. Z toho přes 60 % Nizozemců cestovalo alespoň jednou ročně do zahraničí a více než 50 % trávilo dovolenou v Nizozemí. Průměrně cestují Nizozemci na dovolenou 2,8 krát ročně. V případě výběru zahraniční dovolené zvolilo v roce 2009 více než 86 % Nizozemců destinaci v Evropě.


Cz

hT

ec

Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat: Prahu a města Kulturně-historický potenciál, České dědictví UNESCO Krkonoše, národní parky (Aktivní produkt) Velmi dobrá dopravní dostupnost – možnost využití dálniční sítě z Německa i dobré letecké spojení (včetně nízkonákladových dopravců) Rozsáhlá a sofistikovaná síť tras a cyklostezek Potenciál regionů – gastronomie, regionální produkty, mikropivovary

m

ris

ou

Jako hlavní konkurenční výhody lze využít zejména kulturního potenciálu a rozmanitosti krajiny v kombinaci s dobrou dopravní dostupností. Další výhodou je potenciál pro trávení sportovní dovolené v regionech s možností zažít regionální folklór a místní speciality.

104

Zpracováno podle zpráv zahraničního zastoupení CzechTourism < http://www.czechtourism.cz/zahrzastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicni-zastoupeni-v-beneluxu//> 166


Trhy a segmenty

32.6 Segmenty

ku

z Vý

Hlavní segmenty: Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (v členění do 2 let, předškolního a školního věku) Střední generace (do 49 let) Senioři 50+, senioři nad 60 Business klientela Školní skupiny GLBT

my

Nejpočetnější skupinou cestující do České republiky je v současné době cílová skupina turistů ve věku 30 – 44 let, která v roce 2010 tvořila podle průzkumu STEM/MARK 38 % všech nizozemských návštěvníků.

Cz


ou

hT

ec

Komunikační nástroje (B2C): Online marketing – spolupráce s cestovními a vyhledávacími portály, reklama v online vyhledávačích Kampaň, tiskové materiály/rádio ve zdrojových aglomeracích (Amsterdam, Rotterdam, Eindhoven, Utrecht, Haag), akce pro novináře – pozvánky na akce pro veřejnost, atd. Reklamní spolupráce s významnými partnery, TO, leteckými společnostmi (ČSA, Transavia) a další

m

ris

Komunikační nástroje (B2B): Online marketing, famtripy, presstripy a spolupráce s touroperátory Účast na workshopech, příp. veletrzích Prezentace ČR v rámci workshopů pořádaných TO Odborný tisk - akce pro novináře Spolupráce s touroperátory a další

V rámci B2B spolupráce má značný potenciál spolupráce s leteckými společnostmi, případně online rezervačními portály. Z hlediska spolupráce s touroperátory má smysl spolupracovat především s největšími (Jetair, Thomas Cook) nebo se specialisty (např. Sunair – citybreaks, Tsjecho Reizen – specialista na ČR).105

105

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Beneluxu 167


Trhy a segmenty

32.8 Kombinace segment – produkty Hlavní produkty: kulturní, sport a pohyb

my

ku

z Vý

Studenti, mladí lidé do 30 let Praha, města, kulturní krajina LOHAS Sport: léto, zima, cyklo, motorsport Eventy Rodiny s dětmi Praha, města, kulturní krajina Sport: léto, zima, cyklo Eventy Střední generace Praha, města, kulturní krajina Klasické lázně + lázeňský wellness Sport: léto, zima, cyklo Eventy Senioři 50+ Praha, města, kulturní krajina Klasické lázně + lázeňský wellness Sport: léto, zima Eventy Senioři nad 60 let Praha, města, kulturní krajina Klasické lázně + lázeňský wellness Eventy

m

ris

ou

hT

ec

Cz

GLBT Praha, města, LOHAS, eventy Školní skupiny Praha, města, eventy Business klientela Praha, města, eventy


Trhy a segmenty


z Vý

Podle údajů ČSÚ obchoduje s NL celkem zhruba 3400 českých firem ve vývozu a 6800 firem v dovozu. Firmy s největším objemem vývozu i dovozu se rekrutují především z těchto oborů: informační a komunikační technologie (zejména výpočetní technika), automobilový průmysl a další strojírenské obory.

ku

Nejdůležitější nizozemské společnosti zastoupené v ČR: IOC, Shell, UPC, Philips, Océ, ING, ABN Amro, Ahold, Unilever, KLM, DAF, Heineken, atd.106

my

Důležité cestovní portály: www.expedia.nl, www.thomascook.nl, www.travelcompany.nl, www.neckermann.nl, www.interhome.nl, www.carlsonwagonlittravel.nl, www.ncrvreizen.nl, www.euroholidays.nl, www.vx.nl

m

ris

ou

hT

ec

Cz

106

169


Trhy a segmenty

34 Doporučení K doporučením lze zařadit následující: Marketingový výzkum

z Vý


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na nizozemském trhu

•

průzkum spotřebního chování nizozemských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti nizozemských návštěvníků v České republice

Tvorba produktu

my

ku

•

tvorba produktu a itinerářů pro nizozemské klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města, možnost poukázat na regiony v kontextu nizozemské historie a kultury a jejich propojení s českou historií a kulturou

•

úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/ Nizozemsko

•

podchycení opakovaných nizozemských klientů, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•

výraznější zaměření na eventy, představení kalendáře eventů - kulturní, sportovní, atd.

•

obohatit nabídku o produkty, které přesněji splňují poptávku trhu, využít potenciálu aktivního produktu (sport a pohyb), využít potenciál regionů - česká gastronomie, specifický folklór, regionální speciality, mikropivovary, malé vzdálenosti uvnitř destinace a dobrá dopravní dostupnost

•

sport - využít potenciálu Krkonoš a ostatních NP - zima lyžování (alpine, snb, telemark, ...), léto nordic walking, cyklistika, představit kalendář sportovních eventů (v zimě např. skoky na lyžích, SP běžecké a alpské lyžování, a další)

•


m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty

Segmentace trhu podrobnější segmentaci trhu v závislosti na výsledcích průzkumů

•


•

zaměření na individuální klientelu a nové segmenty (např. single cestování)

z Vý

•

Komunikace

zaměření na změnu vnímání - ČR je moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek

•


•

komunikace se zastřešujícími organizacemi, které garantují kvalitu služeb svých členů, zaměřit se na výsledky anket z pohledu hosta

•

zaměření kampaně na náměty z vize a strategie

•


•


my

hT

ec

Cz

Ostatní

ku

•

využít ze strany Nizozemců oceňovanou různorodost a poměr cena/kvalita, zaměřit se na stále přetrvávající jazykovou a komunikační bariéru (převážně mimo Prahu), nedostatečný zákaznický servis, přístup ke klientovi ve službách a špatnou infrastruktura mimo Prahu

•

„služby s úsměvem“ – problém nepřívětivého přijetí a minimální vstřícnosti, problém okrádání turistů - služby taxi, směnárenské, především v Praze

m

ris

ou

•


Trhy a segmenty

NORSKO – trhy a segmenty •

Norské výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2010 asi 14,4 mld. USD (19. místo celosvětově)

•

Výdaje na pasivní cestovní ruch meziročně stouply o 9 %

•

Norsko je podle počtu příjezdů celosvětově na 48. pozici (2,7 mil. příjezdů v roce 2010), počet příjezdů se oproti roku 2009 zvýšil o téměř 10 %. Příjmy z cestovního ruchu meziročně stouply o 9,3 %, v roce 2010 dosáhly 4,7 mld. USD, což je celkově 45. místo

ku

•

z Vý

•

my

V roce 2011 pokračoval nárůst mezinárodních příjezdů (3 mil., +9 %) i příjmů (5,3 mld. USD, +12 %).107

m

ris

ou

hT

ec


107



Trhy a segmenty


z Vý


4722 701


0,33 %

ku


17,5 %

my

- do 14 let

70 % 12,5 %


3,4 mil.

Cz


hT

ec

Počet obyvatel Norska se v současnosti odhaduje na 4,7 mil., což řadí zemi celosvětově na 120. pozici. Podle struktury tvoří 66 % obyvatelstva lidé od 15 do 64 let.


HDP (2012): 281,7 mld. USD HDP na obyvatele (2012): 55 900109 USD

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 Norsko

2012

2013 (odhad)

1.349

2.994

2.456

2014 (odhad) 2.192

2015 (odhad)

m

HDP (konstantní ceny, změna v %) Zdroj: IMF

2011

ris

ou

HDP

108

World Bank Data

109

*estimated (odhad), IMF

2.060


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Norsko

Průmysl

2,6 %

Služby 39,7 %

57,7 %


Inflace:

ku

z Vý

Podle celosvětového hodnocení WTTC110 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad významu celkového přínosu cestovního ruchu do HDP na 44. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 165. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 156. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

2009

Zdroj: IMF

Nezaměstnanost:

my

Inflace

2,17%

3,16%

2,40%

2010

3,58%


6,41

2007 5,84

2011

3,28%

0,71%

2012 3,22%

2008

2009

5,64

6,29

2013 (odhad) 1,50%

2013 (odhad) 3,10%

2010

2014 (odhad)

2015 (odhad)

1,50%

2014 (odhad)

2,0%

2015 (odhad)

3,30%

2011

6,04

3,30%

2012

5,61

5,82

ou


1,30

hT

Vývoj kurzu měny NOK / USD

2012

ec

Zdroj: IMF

2006

2011

Cz


2010

m

ris

Norsko je stabilní demokratickou zemí. Z ekonomického hlediska byly předloňské parlamentní volby (září 2009) a sestavení nové vládní koalice událostí, která dlouhodobě ovlivnila současný vývoj Norska. Kromě těchto významných skutečností bude i nadále norskou ekonomiku ovlivňovat vývoj světové ekonomické situace, světových trhů (zejména s ropou a zemním plynem), s ohledem na závislost na těžbě a obchodu s těmito strategickými surovinami.111 Během roku 2010 pokračovala norská ekonomika ve svém velmi mírném růstu. Díky expanzivní monetární a fiskální politice, která společně s rozsáhlými úvěrovými a likvidními opatřeními v letech 2008 - 2009 pomohla zmírnit dopady krize na norské hospodářství, byl nastolen stabilní růst, i když poněkud nižší, než bylo předpověděno v prognózách.112

110

WTTC Travel & Tourism Economic Impact 2011 < http://www.wttc.org/research/economic-impact-research/countryreports/n/norway/ > 111

Businessinfo

112

Businessinfo 174


Trhy a segmenty

Norsko patří dlouhodobě k nejrozvinutějším světovým ekonomikám, svým obyvatelům zajišťuje vysoký životní standard a sociální jistototy. Z hlediska podílu na tvorbě HDP se služby podílejí asi 58 %. Podle WTTC se celková zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 odhaduje na 130 000 pracovních míst, což představuje 5,2 % z celkové zaměstnanosti.

z Vý

35.3 Regionální rozložení zdrojového trhu Hlavní zdrojové regiony Norska113: města Oslo, Stavanger, Bergen

ku

35.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Norska Počet výjezdů (mil.)

2,4

2,6

my

2,6

2,96

3,17

3,24

3,4

-

-

-

-

Index

100%

113,0%

100,0%

113,8%

107,1%

102,2%

104,9%

-

-

-

-

4,6

5,1

6,6

8,4

10,6

11,6

12,1

14,1

12,1

14,3

16,3

100%

115,9%

129,4%

127,3%

126,1%

109,5%

120,7%

116,5%

85,8%

118,2%

113,9%

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Norsku 2000 - 2011 Norsko

Index

2002

2003

2004

Cz

Výdaje na PCR (mld.USD)

2000

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics a UNCTAD Statistics

ec

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Norsku 2000 - 2011

16 14 12 10

ou

hT

18

6

2


m

4

ris

8


20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics a UNCTAD Statistics

113

Situační zpráva z teritoria - zahraniční zastoupení CzechTourism 175 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Počet zahraničních cest dosáhl v roce 2007 asi 3,4 mil. Výdaje na cestovní ruch rostly až do roku 2008 a po meziročním poklesu následovalo v roce 2010 výrazné oživení, o více než 9 %. Průměrný výdaj na jednoho obyvatele (2010) činí přibližně 3000 USD.

Domácí cestovní ruch Norska:

z Vý

Vývoj domácího cestovního ruchu v Norsku 2000 - 2009 Norsko

2000

Poč. přenoc. H&S (mil.) Index

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

11,4

11,3

11,8

12,3

12,9

13,5

13,3

13,2

13,6

14,3

100%

98,3%

104,4%

104,2%

104,9%

104,7%

98,5%

99,2%

103,0%

105,1%

ku

Poč. přenoc. HUZ (mil.) Index

2003

16,8

16,9

17,8

18,6

19,6

20,3

20,4

20,5

20,6

21,2

100%

98,8%

105,3%

104,5%

105,4%

103,6%

100,5%

100,5%

100,5%

102,9%


my

Vývoj domácího cestovního ruchu v Norsku 2000 - 2009 25

10


ris

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

ou

hT

5

ec

15

Cz

20


m

Převážnou část svých letních dovolených tráví Skandinávci ve své vlasti, na svých chatách a chalupách. Populární je aktivní dovolená – cykloturismus, pěší turistika, vodní sporty a rybaření.


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Demografie Statistika InternetWorldStats registrovala v červnu 2011 asi 4,4 mil. norských uživatelů internetu, tedy asi 94 % celkové populace. Podle statistiky comScore bylo v Norsku v průběhu srpna 2011 identifikováno 3,2 unikátních uživatelů, kteří strávili měsíčně 26 hodin on-line a navštívili 2,3 tis. stránek. 28 % norské populace využívá internet každý den nebo téměř každý den (2. Q. 2011). Hlavními aktivitami na internetu je čtení novin a vyhledávání informací o zbožích a službách, cestování, ubytování apod. Více než polovina populace využívala internet k vyhledávání informací týkajících se zdraví (stravování, zlepšování zdraví, očkování, nemoci, …). Často navštěvovanou stránkou je wikipedie (70 % ve 2. Q. 2011). 92 % domácností mělo ve druhém čtvrtletí 2011 přístup k internetu. Přístup k internetu a dalším ICT je vyšší v rodinách s dětmi a v rodinách s vyššími příjmy. Rodiny s průměrným hrubým příjmem nad 600 tis. NOK mají všechny domácí internet, zatímco u rodin s hrubým příjmem pod 200 tis. NOK se jedná o 80 % domácností. 5 % Norů nedisponuje žádným přístupem k internetu, jedná se většinou o obyvatele starší 64 let. Ve skupině 65 - 74 let má přístup k internetu každý čtvrtý, ve skupině 75 - 79 let je to každý šestý Nor.

Cz

ec

Využití sociálních sítí a UGC 58 % populace se účastní sociálních sítí, ve skupině do 35 let se jedná o 90 % Norů, zatímco ve skupině 65 – 74 let o 13 % Norů (2. Q. 2011).

ou

hT

eCommerce Celkový podíl populace využívající e-commerce vzrostl na 73 % (2. Q. 2011) a asi 70 % nakupujících on-line zakoupilo některým z prostředků eCommerce dovolenou, ubytování nebo vstupenky na akce. Podíl mužů na nákupech on-line je vyšší než podíl žen, avšak ženy dominují v nákupech knih, časopisů, oblečení a sportovního zboží.

ris

Travel Booking Podíl Norů vyhledávajících na internetu informace o cestování a ubytování vzrostl z 52 % (2009) na 68 % (2010). Celkový podíl populace objednávající nebo kupující služby turismu přes internet narostl na 71 % o 8 procentních bodů (sledováno za 12 měsíců 2009 a 2010).

m

Podíl širokopásmového připojení norských domácností činil asi 73 %, trend je mírně rostoucí, avšak s regionálními rozdíly (např. v oblasti Akershus 79 %, v oblasti Finmark 59 %). Přístup k mobilnímu širokopásmovému připojení je v Norsku stále rozšířenější a narostl z 22 % (2009) na 34 % (2010). Mobilní příslušenství (mobily – smartphony) Každý čtvrtý Nor má přístup k internetu pomocí 3G (2. Q. 2011).

114



Trhy a segmenty

36 Trh v ČR

z Vý

Norsko je pro Českou republiku, společně s ostatními skandinávskými trhy, zdrojovou zemí s růstovým potenciálem. Příjezdy i přenocování do hromadných ubytovacích zařízení ovšem v roce 2010 poklesly (příjezdy o 10 % a přenocování o 12,5 %), trend pokračoval podobným tempem i v roce 2011.

36.1 Dopravní spojení Praha – Oslo se společnostmi Norwegian Air Shuttle, Czech Airlines od února 2012 neoperuje přímé lety Praha - Oslo

o

Další spojení (přes Oslo) Praha – Bergen a Praha - Trondheim

Silniční – autobusové:

Cz

o

Eurolines (spojení Praha - Oslo)

o

Student Agency (spojení ČR – Oslo a Sarpsborg)

Silniční – autem: Praha – Oslo asi 1400 km

ec

•

o

my

•

Letecké

ku

•

m

ris

ou

hT

ČSA operuje lety ze Stockholmu, Kodaně, Osla. Od června 2011 začala společnost Norwegian operovat na přímých linkách Stockholm – Praha, což ovlivňuje postavení ČSA na trhu. Následnou reakcí bylo snížení cen na těchto linkách. Ryanair přestal operovat přímé lety Nyköping (Skavsta) – Praha v 1. čtvrtletí roku 2011. Zajímavá jsou častá autobusová spojení společností Student Agency a Eurolines. 115

115

Zahraniční zastoupení Czech Tourism 178 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

36.2 Norsko – spotřební chování Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011:

my

ku

z Vý Cz



hT

ec

Po mírném nárůstu v předchozím roce příjezdy i přenocování v roce 2010 klesly. Počet příjezdů dosáhl v roce 2010 asi 77 tisíc (-9,9 %), počet přenocování asi 225 tisíc (-12,5 %). V roce 2011 došlo k dalšímu poklesu u příjezdů (-9 %) i přenocování (-10 %).

m

ris

ou

Ačkoliv došlo v roce 2010 k poklesu v počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení i v počtu přenocování, zvýšil se počet hostů v pětihvězdičkových hotelech. V roce 2010 se zde ubytovalo 12,6 tis. hostů, což představuje 6% nárůst oproti předchozímu roku. Nejvíce hostů se ubytovalo v hotelech čtyřhvězdičkových (39 tis.), zde ovšem došlo k meziročnímu poklesu o 9,5 %. V tříhvězdičkových hotelech se ubytovalo 18,7 tis. hostů (o 22 % méně než v roce 2009). V roce 2011 došlo k poklesu počtu hostů u všech jmenovaných kategorií, v případě tříhvězdičkových hotelů o -10 %, v hotelech čtyřhvězdičkových -3 % a v pětihvězdičkových -12,5%.


Trhy a segmenty




Podíl

Celkem

70 948

100%

59 402

Praha

61 314

86,4%

49 710

Středočeský

811

1,1%

865

Jihočeský

758

1,1%

974

938

1,3%

Karlovarský

910

1,3%

768

Ústecký

795

1,1%

633

1 058

1,5%

693

956

1,3%

720

240

0,3%

281

394

0,6%

643

1 615

2,3%

1 745

290

0,4%

428

224

0,3%

332

645

0,9%

579

z Vý

Plzeňský

1 031

Liberecký

Královehradecký Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Moravskoslezský

my

ku

Pardubický

m

ris

ou

hT

ec

Cz

V počtu příjezdů vede jednoznačně Praha (86 %), s velkým odstupem lze zmínit kraje Jihomoravský (2,3 %), Liberecký (1,5 %) a Karlovarský s Plzeňským (1,3 %).

Zdroj: Country Report Norsko


Trhy a segmenty

Sezónnost

my

ku

z Vý Cz


ec

m

ris

ou

hT

Poptávka ze strany norského trhu je poměrně rovnoměrně rozložená od března až do října, minima dosahuje během zimních měsíců. Nejoblíbenější jsou cesty v období letních prázdnin, tedy od července do září. Oblíbené jsou víkendové cesty po Evropě během celého roku (Eurovíkendy).


Trhy a segmenty

Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů116

•

z Vý

Česká republika má ve Skandinávii pověst země s bohatou historií a kulturou (dědictví UNESCO) a vyhlášeným pivem, potenciál má produkt aktivní dovolené. Morava je pro Skandinávce stále spíše neznámou částí země. Nejvíce Norů přijíždí individuálně, nejčastěji za zábavou a rekreací. Hlavní žádané destinace ČR na norském trhu jsou Praha a okolí, Střední Čechy, západočeský lázeňský trojúhelník a sever – kraje Liberecký a Královéhradecký.

ku

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) uvádí 78 % norských turistů jako hlavní důvod k návštěvě České republiky rekreaci a zábavu, 9 % obchodní cestu, 4 % návštěvu sportovního či kulturního eventu a 3 % jede do České republiky za účelem návštěvy příbuzných a známých nebo kvůli účasti na kongresu (semináři, veletrhu) Nejvíc norských turistů přijíždí ve věku 15-29 a 30-44 let (obě skupiny shodně po 37 %), na druhém místě je skupina 45-59 let (19 %), pouze 7 % návštěvníků je starších 60 let

•

80 % přijíždí individuálně, 10 % pracovně nebo za účelem služební cesty a 9 % s cestovní kanceláří či agenturou

•

Celkové výdaje na osobu za den v roce 2010 činily 3759 CZK, z toho 2403 CZK výdaje během pobytu v České republice

•

Nejvíce bylo vydáno za stravování v restauracích (28 %) a za zboží (28 %)

•

Průměrný počet přenocování byl 5 nocí (2010), resp. 2,9 noci (HUZ)

•

90 % dává přednost ubytování v hotelu

•

92 % Norů v roce 2008 přicestovalo letadlem, 8 % vlakem

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz

116

Zpracováno na základě průzkumu STEM/MARK (2010) a situačních zpráv zahraničního zastoupení CzechTourism 182


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Kvantitativní cíle: 1) Navýšení ukazatelů poptávky - zamezit dalšímu propadu počtu příjezdů i přenocování, s postupným zvyšováním a dlouhodobým udržením růstu o přibližně 2 % ročně 2) Zvýšení průměrného výdaje na osobu na den (noc) o cca 10 % - v roce 2010 činil výdaj na osobu během pobytu v České republice v průměru 2 403 CZK 3) Udržení průměrné délky pobytu norských turistů - v roce 2010 byla průměrná délka pobytu 5 nocí, resp. 3 noci (HUZ) 4) Využití potenciálu dosud neobjevených regionů – využít malých vzdáleností uvnitř destinace a potenciálu aktivní dovolené, v současné době míří 90 % všech příjezdů do Prahy

hT

ec

Cz

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání ze strany norských návštěvníků - ČR není jen Praha, „levná destinace východní Evropy“, ale moderní, dynamická destinace, která vítá norské návštěvníky s otevřenou náručí 2) Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Norska 4) Zvýšení spokojenosti návštěvníků

37.2 Specifika trhu

m

ris

ou

Trh Norska je ve fázi poklesu, mezi hlavní cíle tedy patří zamezení dalšímu propadu počtu příjezdů i přenocování, s postupným zvyšováním. Dalším cílem je využití potenciálu dosud neobjevených regionů a udržení délky pobytu současně se zvýšením výdajů v České republice. Mezi kvalitativní cíle patří zejména změna vnímání destinace Česká republika, zvýšení celkového povědomí o destinaci na norském trhu a v neposlední řadě neustálé zvyšování spokojenosti návštěvníků.

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Norska117: Česká republika je na skandinávském trhu vnímána jako destinace "Good value for money", tedy s příznivým poměrem cena / kvalita. Na základě dostupných informací je hodnocení České republiky v médiích velice pozitivní. Převládá poměrně dobrá znalost reálií ČR, země je však stále vnímána jako součást východní Evropy. Starší generace hovoří o "Československu".

117

Zpracováno na základě zpráv ZZ CzechTourism 183


Trhy a segmenty

Česká republika je vnímána jako destinace bezpečná, je známá svým kulturním bohatstvím, dobrou kuchyní a množstvím (mikro)pivovarů. Na norských internetových stránkách Dinside.no je Česká republika hodnocena jako třetí nejlevnější destinace po Portugalsku a Španělsku. Současným trendem je cestování za specialitami národních kuchyní, česká kuchyně sice není Skandinávci v tomto smyslu vnímána jako “trendy”, avšak ve spojitosti s českým pivem je hodnocena pozitivně.

z Vý

Specifika trhu Skandinávie:

ku

my

Statistiky ukazují, že Skandinávci plánují v roce 2011 cestovat více. Díky aktuální ekonomické situaci jsou stále populární a cenově výhodné cesty do USA, za sluncem a pláží na podzim, v zimním období převládají cesty do Thajska a na Kanárské ostrovy. Praha patří mezi nejoblíbenější citybreakové destinace. Očekává se stoupající zájem o cestování do zámoří a exotických destinací. Důraz je kladen především na autentičnost (místní lidé, tradice, kuchyně), jedinečnost a luxus. Rovněž se očekává vzrůstající zájem o lázeňské a wellness pobyty. Populární je hlavně u mladých a studentů dobrovolnictví. Rodiny s dětmi nejčastěji volí ubytování se stravováním "all inclusive" a stále více Skandinávců si rezervuje zájezdy on-line, některé statistiky uvádějí až přes 50 %. Stále větší roli hrají sociální média, která ovlivňují způsob cestování i výběr destinací a to zejména u mladších generací. Poměrně novou a populární formou cestování mladé generace ve Skandinávii je CouchSurfing.

ec

Cz

ou

hT

Přestože má Skandinávie (společně s Finskem) pouhých 25 mil. obyvatel, je tento trh z pohledu outgoingu třetím největším v Evropě. Během svých cest utratí Skandinávci za ubytování, stravu a další servis o 90 % více než průměrný evropský turista. Minimálně jednou ročně vycestuje v průměru alespoň 60 % obyvatel Skandinávie. Časté jsou zákonem povolené tří týdenní dovolené. Průměrný skandinávský turista utratí za dovolenou více než 1000 Euro. Nejoblíbenější formy cestování jsou all- inclusive package, city breaky (počet a obliba krátkých dovolených během celého roku stoupá) a plavby.

m

ris

Místní prognózy ze začátku roku jsou optimistické, mírný nárůst prodeje zájezdů do zahraničí byl patrný již ve druhé polovině roku 2010. Především začátkem roku 2011 došlo k výraznému navýšení prodeje zájezdů do zahraničí na letní sezónu (někteří TO vykazují nárůst až o 25 % oproti loňskému roku ve stejném období). Nepokoje v severní Africe ovlivnily prodej zájezdů do této oblasti, charterové lety do Tuniska byly ve Skandinávii zrušeny až do konce května. Přestože již bylo varování na cesty do této oblasti ministerstvem zrušeno, obavy stále přetrvávají a Skandinávci jsou opatrní. Je pravděpodobné, že budou trávit své letní dovolené doma nebo v Evropě. Očekává se, že z této situace budou participovat evropské destinace, z hlediska letních dovolených pak především Chorvatko a Turecko.


Trhy a segmenty

37.3 Hlavní konkurenční výhody ČR Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat:

ku

z Vý

Kulturní bohatství, České dědictví UNESCO Potenciál lázeňství (nejoblíbenější je západočeský) Prahu a města Dosud neobjevené regiony (gastronomické speciality, regionální produkty, mikropivovary) Krkonoše, národní parky (Aktivní produkt) Rozsáhlá síť tras a cyklostezek Dobrá dopravní dostupnost, malé vzdálenosti uvnitř destinace

my

Jako hlavní konkurenční výhody lze využít zejména potenciálu měst, kulturního bohatství a dědictví UNESCO a dále hory a rozsáhlou síť tras a cyklostezek. Další výhodou je bezpochyby dobrá dopravní dostupnost a ze strany norských turistů dosud nevyužitý potenciál regionů.

37.4 Segmenty

Cz

Hlavní segmenty:

Mezi další důležité segmenty patří:

ou

hT

ec

Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (u tohoto segmentu je patrná stále stoupající obliba all-inclusive, utrácejí více než dříve, dopřejí si luxusnější hotely a destinace, než tomu bylo v minulosti) Senioři 50+, senioři nad 60 GLBT

m

ris

Business klientela, školní skupiny, Dámské/pánské skupiny – cestování ve skupinkách s přáteli je ve Skandinávii velice populární Svobodní (singles) - cestují sami anebo ve skupinkách, ve Skandinávii žije vysoké procento svobodných, jedno z největších v Evropě “Prázdné hnízdo” – finančně zabezpečení, chtějí využít možnosti cestovat a rozšířit si obzory Nejvíce a nejčastěji cestuje věková skupina 45 – 64 let, o něco více cestují ženy než muži. Senioři jsou významnou skupinou, díky vysoké životní úrovni patří k nejdůležitějším segmentům. Velmi rádi cestují i mimo hlavní sezónu a jsou do cestování ochotni investovat (trend patrný dnes, po ekonomickém oživení).


Trhy a segmenty

37.5 Komunikační nástroje (Skandinávie, 2011) 118

my

ku

z Vý

Komunikační nástroje (B2C) Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké a dopravní společnosti Workshopy, příp. veletrhy Akce pro veřejnost během roku: Spolupráce s leteckou společností City Airline, promo leták se speciální nabídkou, propagační materiály ČR na palubě letadel na nové lince z Goteborgu do Prahy Online prezentace - bannery na www.destination.se a www.resguiden.se Trajekt Viking line – propagace české kuchyně Propagace v odborném tisku: Propagace v odborném tisku RES, TTG – čtenářské soutěže s možností výhry pobytu v ČR Inzerce v katalogu Travel Spa Norway

• •

ris

Workshopy, prezentace, (veletrhy):

ou

hT

ec

Cz

Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing Účast na workshopech (příp. veletrhy) Spolupráce s touroperátory: Online bannery se speciální nabídkou, prolink na stránky CzechTourism – AirTours Hromadný fam trip „Enjoy the Czech Republic” Individuální fam tripy na vybraná témata (lázeňství, aktivní dovolená, gastronomie, kultura a památky UNESCO) Hromadné tématické fam tripy Pravidelné zasílání tiskových zpráv CzT, informace o nových produktech Propagace v odborném tisku Akce pro novináře: Individuální press tripy na vybraná témata (lázeňství, golf, aktivní dovolená, gastronomie, kultura a památky UNESCO) Účast novinářů na tématických hromadných press tripech Pravidelné rozesílání newsletterů

m

Workshopy a prezentace Veletrhy: o Reiseliv, Oslo, MATKA, Helsinki, Ferie i Bella, Kodaň, Ferie for Alle, Herning, TUR, Göteborg

37.6 Kombinace segment – produkty pro skandinávský trh 118

Zpracováno na základě marketingových plánů zahraničních zastoupení CzechTourism 186


Trhy a segmenty

Produkty: Kulturní, Health, Sport a pohyb

my

ku

z Vý

Studenti, mladí lidé Praha, města LOHAS Sport a pohyb (zima, léto, cyklo, motorsport) Eventy (např. festivaly) Rodiny s dětmi Praha, města (gastronomie), kulturní krajina Lékařský Sport a pohyb - cyklo, léto/zima Eventy Skupiny (dámské/pánské) Praha, města Klasické lázně + lázeňský wellness, LOHAS, lékařský Eventy Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města Klasické lázně+ lázeňský wellness, LOHAS, lékařský Sport a pohyb - léto Eventy Senioři nad 60 Praha, města Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Eventy GLBT Praha, města LOHAS Eventy Školní skupiny Kulturní cesty Praha, města, eventy Business klientela Praha, města Sport léto (golf) Eventy

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

38 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu)119:

ku

z Vý

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce: K hlavním českým vývozcům do Norska patří firmy: Škoda Auto Mladá Boleslav, Sandvik Chomutov, Ferox Děčín, Vitana Byšice, Vítkovice Gearworks Ostrava, Elfe Krnov, Vesuvius Solar Crucible Třinec, Linde Frigera Beroun, Philip Morris ČR, Coca-Cola Beverages Praha a další. K nejvýznamnějším dovozcům z Norska se řadí: RWE Transgas, Hayes Lemmerz Aluk. Ostrava, Agrofert Holding Praha, Ronal Jičín, Mittal Steel Ostrava, Moravia Steel Třinec, Třímet Prag Dobříš, Scandique Praha a další.

my

Kromě Českých aerolinií, které mají v Norsku své zastoupení od roku 1998, a pravidelně létají na přímé lince Praha - Oslo, založila v září 2008 dceřinou společnost Sicar Nordic AS v Norsku společnost Sicar spol. s r.o. - výroba a servis sanitních vozidel. Mezi další firmy, které mají v teritoriu založenou joint-venture, patří Wikov Industry (Scana Wikov), Ferram (Smith-Ferram) a další.

Cz

Celková hodnota norských investic v ČR je odhadována částkou zhruba 175 mil. USD (stav, který uvádí ČNB). Norští investoři se v ČR etablovali jako mimořádně seriózní; cenné je i to, že pro své zaměstnance v ČR vytvářejí velmi dobrý sociální systém.

m

ris

ou

hT

ec

119

Zpracováno na základě: Businessinfo < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-obchodni-a-ekonomickaspoluprace-s-cr/7/1000790/#sec5> 188


Trhy a segmenty

39 Doporučení Stručné doporučení pro akční plán na skandinávském trhu, se zaměřením na trh Norska: Marketingový výzkum

z Vý


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na norském trhu

•

průzkum spotřebního chování norských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti norských návštěvníků v České republice

Tvorba produktu

my

ku

•

tvorba produktu a itinerářů pro norské klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města, úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Norsko

•


•

podchycení opakovaných norských klientů, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•


•

využít potenciál produktu Medical – živé lázeňství, LOHAS a dále lékařský produkt (zejména z důvodu dlouhých čekacích dob ve skandinávských zemích), využít potenciál regionů - česká gastronomie, specifický folklór, regionální speciality, mikropivovary

•

sport - využití potenciálu Krkonoš a ostatních NP (Aktivní produkt – sport a pohyb)

•


m

ris

ou

hT

ec

Cz

•

Segmentace trhu •


•

zaměření na individuální klientelu a nové segmenty (např. “single” cestování)


Trhy a segmenty

•



•


•


•

zaměřit se na vnímání České republiky – není to jen Praha, není „levná destinace východní Evropy“, ale moderní, dynamická destinace, která vítá norské návštěvníky s otevřenou náručí

my

Ostatní

ku

z Vý

•


•


•

zaměřit se na problém okrádání turistů – služby taxi/směnárenské, problémy s revizory v Praze a nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích (rozdíly CZK/EUR)

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty

POLSKO - trhy a segmenty Polsko je podle počtu příjezdů (12,5 mil v roce 2010) 11. nejnavštěvovanější destinací Evropy a na 33. místě celosvětově.

•

Příjmy z cestovního ruchu i v výdaje na cestovní ruch meziročně stouply – příjmy dosáhly 9,4 mld. USD, výdaje 8,1 mld. USD (2010).120

z Vý

•

V roce 2011 pokračoval růst u mezinárodních příjezdů (13,4 mil., +7,1 %) i příjmů (10,7 mld. USD, +12 %).121

•

Česká republika je třetí nejoblíbenější outgoingová destinace Polska (2009), po Německu a Velké Británii.

•

Polsko prošlo jako jediná země EU globální krizí bez poklesu výkonu hospodářství.

my

ku

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA

120

Tourism Highlights 2011 Edition

121



Trhy a segmenty

40 Stručná charakteristika trhu 40.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel (2012): 38,543 mil. 122

z Vý

Obyvatelstvo


38,384 mil. (přírůstek -0,09 %)

Struktura populace (odhad pro rok 2013) - do 14 let

- nad 65 let

ku

- 15 – 64 let

14,6% 70,9% 14,5%

Zdroj:CIA

my


50,2 mil.123

ec

Cz

Počet obyvatel Polska se v současnosti odhaduje na 38,4 mil., což řadí Polsko celosvětově na 33. pozici. Podle struktury tvoří více než 70% obyvatelstva lidé od 15 do 64 let.

40.2 HDP, inflace a nezaměstnanost HDP (2012): 487,7 mld. USD

•


Předpokládaný vývoj HDP 2011 – 2015 2010

2011

2012

1,628

3,875

4,321

2,045

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

1,312

2,223

2,691

m

HDP (% změna)

2009

ris

ou

•

hT

HDP

Zdroj: IMF

122

World Bank Data

123

UNWTO – Compendium of Tourism Statistics, edition 2010 192


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Polsko

Průmysl

3,4 %

Služby

33,6 %

63 %


z Vý

Situace polského hospodářství se ve srovnání s ostatními zeměmi EU vyvíjela i v roce 2011 příznivě, HDP vzrostl o 4,3 %, resp. 1 522,7 mld. PLN (v roce 2010 1 415,4 mld.PLN). To znamená nárůst oproti roku 2010 o téměř 4 %. Nárůst HDP lze očekávat i za rok 2012, i když s nižší dynamikou - podle EK a polské vlády asi 2,5 %.124

my

ku

Z hlediska podílu na tvorbě HDP se služby podílejí více než 60%. Podle WTTC se celková zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 odhaduje na 801 000 pracovních míst, což představuje 2,3 % z celkové zaměstnanosti. Podle celosvětového hodnocení WTTC (hodnocení 181 zemí) je relativní význam celkového přínosu cestovního ruchu na HDP na 33. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 145. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 60. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

Cz

Inflace (% změna) 2009

2010

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

3,45 %

2,58 %

4,27 %

3,68 %

1,85 %

2,00 %

2,25 %

Zdroj: IMF

Nezaměstnanost

m

Nezaměstnanost

ris

Inflace

ou

hT

ec

Nejnovější údaje o ekomické situaci polských cestovních kanceláří nejsou nikterak pozitivní. Za červenec 2012 vyhlásily úpadek již čtyři cestovní kanceláře (mezi nimi CK Sky club, která převzala klienty po CK Triada), za hranicemi v červenci zůstalo 3 500 klinetů této CK. Dalšími jsou Alba Tour, Africano Travel a varšavská CK Blue Rays Holidays, celkově se tak musí dopravit přibližně 6000 klinetů zpět do země. Tiskový mluvčí Registru dluhů uvedl, že během roku 2011 se zadluženost polských cestovních kanceláří vyšplhala z 2,16 mil. PLN na neuveřitelných 5,13 mil.125

2009

2010

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

8,17 %

9,64 %

9,63 %

10,35 %

10,97 %

10,97 %

10,26 %

Zdroj: IMF

•

Délka placené dovolené v Polsku je 26 dní

124

BusinessInfo Polsko

125

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Polsku 193


Trhy a segmenty

Vývoj devizového kurzu 2006 - 2012 Vývoj kurzu měny PLN / USD

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3,103

2,81

2,3

3,1

3,07

2,96

3,26

Zdroj: CIA

z Vý

my

ku

Polsko jako jediná země EU prošla globální krizí bez poklesu výkonu hospodářství. Současný hospodářský systém v Polsku je charakterizován stále ještě velkým podílem státního sektoru - největším v EU - a velkou náchylností k regulování ekonomiky vládou. Míra ekonomické svobody v porovnání s ostatními státy EU je relativně nízká. Podle průzkumu Heritage Foundation z roku 2010 je index ekonomické svobody Polska na stobodové stupnici 64,1 bodů, což je 68. místo mezi 170 hodnocenými zeměmi (střední míra ekonomické svobody) a v rámci EU 24. místo.126

40.3 Výjezdový a domácí cestovní ruch Polska Polsko

2000

2002

Cz

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Polsku 2003

45

38,7

Index

100 %

84,7 %

86,0 %


3,3

3,2

2,8

Index

100 %

91,4 %

87,5 %

37,2

2006

Zdroj: UNWTO, UNCTAD Statistics

50

2008

2009

2010

2011

40,8

44,7

47,6

50,2

39,3

42,8

43,3

96,1%

109,6 %

106,5 %

105,5 %

78,3 %

108,9 %

101,2 %

3,8

5,5

7,2

7,8

9,9

7,3

8,6

8,5

135,7 %

144,7 %

130,9 %

108,3 %

126,9 %

73,7 %

117,8 %

98,8%

ris

ou

60

2007

109,7 %

hT

56,7

2005

ec


2004

40

Počet výjezdů (mil.) 30


10

m

20

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0


126

Businessinfo 194


Trhy a segmenty

Pasivní cestovní ruch Polska (v mil.) – TOP destinace + pozice České republiky 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Německo

2,8

2,6

3,6

2,5

2,65

2,6

2,3

1,85

2,75

1,55

1,9

1,3

Velká Británie

0,3

0,2

0,25

0,15

0,15

0,15

0,2

0,3

0,6

0,85

0,45

0,5

Česká republika

0,9

0,8

0,6

0,7

0,7

0,5

0,55

0,5

0,55

0,4

0,65

0,35

Nizozemí

0,15

0,15

0,3

0,2

0,45

0,25

0,15

0,25

0,55

0,3

0,35

0,35

Itálie

0,9

0,8

1

0,6

0,45

0,55

0,5

0,55

0,45

0,35

0,45

0,65

0,5

0,65

0,8

0,55

0,5

0,55

0,5

0,35

0,45

0,45

.

z Vý

1998

0,65

Rakousko

0,55

0,5

0,45

0,5

0,4

0,45

0,35

0,35

0,3

0,35

0,3

0,35

Chorvatsko

.

.

0,4

0,5

0,3

0,2

0,15

0,25

0,25

0,25

0,3

0,3

Francie

0,65

0,5

0,75

0,5

0,55

0,35

0,2

0,3

0,2

0,45

0,35

.

Maďarsko

0,2

0,3

0,25

0,45

0,35

0,25

0,1

0,15

0,2

0,15

0,2

.

ku

Slovensko

Zdroj: <www.intur.com.pl>

my

Domácí cestovní ruch Polska:

Vývoj domácího cestovního ruchu v Polsku Poč. přenoc. H&S (mil.) Index

Index

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9,4

8,8

11,6

12,5

13,91

15,9

17,3

17,04

19,1

20,8

100%

104,8%

131,8%

107,8%

111,3%

114,3%

108,8%

98,5%

112,1%

108,9%

41,9

37,5

37,3

38,1

40,7

44,0

46,5

100%

101,1%

99,6%

102,0%

106,8%

108,3%

105,5%

Zdroj: UNWTO

45,4

ris


2000

ou

Polsko

hT

ec

Cz

Mezi nejpopulárnější cílové destinace patří Německo, Velká Británie, Česká republika, Slovensko a Itálie, ČR se dlouhodobě nachází mezi TOP 5. Hlavní zdrojové regiony pro ČR jsou příhraniční oblasti a okolí Varšavy. Přesný počet výjezdů je obtížně doložitelný, velké množství polských občanů vyjíždí na jednodenní výlety za nákupy či návštěvou příbuzných. Jednodenní výlety jsou typické také v období zimní dovolené v oblastech Opole, Wroclawi a také Poznaně. Průměrný výdaj na jednoho obyvatele (2010) činí 212 USD.

97,6%

45,7

46,5

100,7%

101,8%

m 195 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

50 45 40 35 30 Poč. přenoc. H&S (mil.)

20


z Vý

25

15 10

my

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

ku

5

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO

hT

ec

Cz

V roce 2011 bylo možné vypozorovat změny ve spotřebním chování Poláků, mimo jiné v důsledku politické situace v destinacích severní Afriky a také přírodní katastrofy v Japonsku. Podle předběžných průzkumů polského Institutu Turystyki se ukazuje, že asi 100 tis. potenciálních polských turistů raději stráví dovolenou doma v Polsku.127


m

ris

ou

Demografie V prosinci 2011 dosáhl počet uživatelů internetu v Polsku 23,9 mil., což představuje 62 % populace (Internet Worls Stats, 2012). Během září 2011 strávili polští internetoví uživatelé v průměru 24,1 hodiny online. (comScore, 2011) Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi i USA jsou ceny internetového připojení v Polsku v průměru o 39 % nižší (UKE). Průměrné náklady jsou nižší ve všech rychlostních variantách (od 1Mb/s do 20 Mb /s). Podle dat OECD z října 2009 byla průměrná cena internetového připojení v nominální hodnotě dokonce druhá nejlevnější vůbec, po Severní Korei. (PMR Ltd, 2010) Nejčastěji navštěvovali polští internetoví uživatelé starší 15 let Google Sites (součástí je Youtube), následované MIH Limited a polskou sociální sítí Nasza Klasa. Na čtvrtém místě se podle návštěvnosti umístil polský web Onet.pl. (comScore 2010) Sociální sítě a UGC

127

128



Trhy a segmenty

Podle zprávy PBI Megapanel PBI / Gemius bylo na začátku roku 2011 v Polsku na 9,9 mil. uživatelů Facebooku. Popularita této sociální sítě mezi polskými internetovými uživateli pozvolna roste, přesto ještě Facebook nepředčil počet uživatelů polské sítě Nk.pl., který dosáhl 12,3 mil. Mezi největší internetové portály patří Onet.pl s 12,1 miliony uživatelů a Wp.pl s 10,9 mil. uživatelů, přičemž vedoucí pozici si stále udržuje server Google.pl, navštívený v lednu 2011 celkem 15,9 mil. uživateli. (PMR Ltd, 2011)

z Vý

e-Commerce

ku

V roce 2011 zaznamenalo Polsko podle výzkumu Centre for Retail Research v on-line prodeji nejvyšší růst v rámci Evropy (34%). Pro srovnání, v Evropě nejlépe umístěné Spojené království (v tržní hodnotě on-line prodeje) zaznamenalo meziroční nárůst o 14 %, druhé Německo o 15 %. Předpokládá se, že rozvoj online prodeje v roce 2012 zpomalí, ačkoliv si Polsko udrží pozici nejrychleji rostoucího trhu. (PMR Ltd, 2012)

my

Nejvíce on-line nakupujících je ve věku 25-34 let, zatímco nejmenší skupinou jsou lidé nad 55 let. Až 40 % Poláků nepoužívá internet k nákupům vůbec. Podle zprávy Ceneo.pl nakupuje sedm z deseti Poláků online alespoň několikrát ročně. Přibližně polovina respondentů využívá aukční stránky, 13% využívá nabídky umístěné na sociálních sítích. Mezi nejoblíbenější produkty/služby zakoupené on-line patří počítačové hry (36%), oblečení, obuv a šperky (31%), telefony a příslušenství (30%), počítače (26%), knihy (18%), letenky, cesty (zájezdy), hotelové rezervace a vstupenky. Postupně se také zvyšuje počet Poláků nakupujících online potraviny. Mezi výhody nakupování on-line patří faktory jako nedostatek potřeby opustit domov a nižší ceny. (PMR - IT and telecommunications sector Poland, 2011)

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

41 Trh v ČR Polsko je pro Českou republiku z hlediska počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení třetí nejdůležitější zdrojový trh (po Německu a Rusku). Počet příjezdů do HUZ v roce 2011 dosáhl 371 tisíc, počet přenocování 777 tisíc.

z Vý

41.1 Dopravní spojení: •

Silniční - autobusové – Eurolines (do Prahy ze 7 destinací v Polsku)

ku

•

Letecké – přímé letecké spojení do Warszavy (23 přímých letů Warszava - Paha týdně s ČSA)

•

Silniční – autem (Warszava - Praha –cca 600 km, Poznaň – Praha cca 400 km)

•

Vlakové – příme spojení Warszava – Praha, dále pak Warszawa-Krakow

my

ec

Cz

Dobrá dopravní dostupnost z Polska je jednou z konkurenčních výhod destinace Česká republika. Silniční dopravu k cestě do České republiky využívá 80% Poláků, zejména pak polští návštěvníci z příhraničí. Na webu polského Ministerstva infrastruktury lze dohledat „Program výstavby silnic a dálnic pro období 20082012", kde je uveden seznam realizované výstavby, včetně seznamu dálnic s urychlenou realizací z důvodů konání ME ve fotbale 2012.

hT

41.2 Polsko – spotřební chování


m

ris

ou

Zdroj: ČSÚ


Trhy a segmenty

Počet příjezdů do HUZ dosáhl v roce 2010 téměř 351 tisíc, počet přenocování téměř 740 tisíc. Po poklesu v roce 2009 můžeme za rok 2010 sledovat oživení z hlediska počtu příjezdů i přenocování - příjezdy meziročně rostly o 2,6%, přenocování o 2,9%. Růst v roce 2011 pokračoval, počet příjezdů přesáhl 371 tisíc, přenocování 777 tisíc.

z Vý

my

ku

Volba ubytovacího zařízení Podle statistik ČSÚ preferují polští turisté nejvíce tříhvězdičkové hotely, v roce 2010 se zde ubytovalo 169 541 hostů, což je o 2,7% více než v předchozím roce. Na druhém místě jsou podle počtu ubytovaných čtyřhvězdičkové hotely, které rovněž zaznamenaly oproti předchozímu roku nárůst, jako třetí se umístily hotely pětihvězdičkové. V roce 2011 došlo k nárůstu u všech třech kategorií, nejvíce v případě hotelů čtyřhvězdičkových (+ 10 %).

Cz

Při volbě ubytovacích zařízení došlo k podstatné změně ve výběru vyšší kategorie ubytování. Může to souviset s narůstající životní úrovní v Polsku i s vývojem cen hotelů vyšší kategorie, především v Praze. Velký počet Poláků (25%) však dává přednost ubytování osobnímu, neplacenému, což souvisí s oblibou návštěv příbuzných a známých v České republice. Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v České republice (2011-2012): Počet příjezdů 2011


Podíl

ec

Kraj Celkem

371 127

100%

370 910

Praha

156 256

42,1%

155 154

Jihočeský

12 362 7 365

13 154

hT

Středočeský

3,3%

2,0%

7 439

1,9%

8 424

1,0%

3 788

7 219

Karlovarský

3 789

Ústecký

6 939

1,9%

7 990

Liberecký

17 961

4,8%

19 573

Královehradecký

32 311

8,7%

33 061

Pardubický

4 499

1,2%

Vysočina

3 125

0,8%

83 752

22,6%

Olomoucký

9 664

2,6%

Zlínský

8 442

2,3%

17 443

4,7%

5 009

2 953

77 803

m

Moravskoslezský

ris

Jihomoravský

ou

Plzeňský

9 220

6 570

20 790

Zdroj: ČSÚ

V popularitě vede u polských návštěvníků Praha (42 % všech příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení), dále Jihomoravský kraj (22,6 %), následovaný krajem Královehradeckým (8,7 %) a Libereckým (4,8 %).


Trhy a segmenty

my

ku

z Vý Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/statistiky_zemi/30_05_11_polsko.pdf

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Sezónnost


Polští turisté přijíždějí nejčastěji v době letních prázdnin a dále na dovolené v období zimních měsíců, které jsou vázané na zimní prázdniny dětí. Oblíbené jsou také krátkodobé výjezdy ve dnech polských státních svátků, především pak v květnu, kde připadá státní svátek na 1. a 3. května.


Trhy a segmenty


ku

•

z Vý

U Polských návštěvníků má velký vliv pozitivní doporučení a zkušenost. Je zde velmi silné pojetí značky, jako Praha, Krkonoše a Karlovy Vary. Důležitým faktorem je také přístup k Polákům jako klientům. Většina návštěvníků přijíždí do České republiky individuálně, nejčastěji osobním automobilem. Z hlediska ubytování vítězí hotely, mnoho návštěvníků ale dává přednost ubytování u příbuzných a známých. Pro seniory je nejoblíbenějším dopravním prostředkem autobus, pro zbytek populace na víkendy automobil či vlak, na léto pak letecké dovolené. Nejpopulárnější je v České republice návštěva měst spojená s památkami, kde dominují památky církevní, odpočinek a přírodních krásy.

Podle průzkumu STEM (2010) uvádí jako hlavní důvod k návštěvě České republiky 31% Poláků podobnost své zemi, pro 14% je důvodem ČR jako zajímavá země a podoba jazyka, 10% přijede z důvodu, že nikdy nebo dlouho v ČR nebyli Naopak jako důvod, proč ČR nenavštívit, uvádí 21% příliš malou atraktivitu, 17% žádné moře a 13% jiné plány

•

Česká republika má v Polsku pověst rozhodně či spíše pozitivní (90%)

•

74% dotazovaných nezaznamenalo před příjezdem do ČR žádnou reklamu/upoutávku, 9% ano, na internetu

•

Průměrný výdaj na osobu za den v roce 2009 činil 1459 CZK, z toho 868 CZK během pobytu v ČR. Nejvíce polští návštěvníci utráceli za ubytování, stravování a zboží

•

Mezi nejpopulárnější aktivity v České republice patří města (86%), relaxace (80%), památky (76%), přírodní krásy a zajímavosti (72%), pěší turistika (67%), společenský život a zábava (60%), církevní turismus (57%)

•

Jako účel návštěvy České republiky uvádí 53% kratší poznávací zájezd, 40% dovolenou delší než 3 dny, 19% transit, 7,5 % obchodní cestu

•

Téměř všichni dotazovaní hodnotí zkušenosti s pobytem v ČR jako pozitivní či spíše pozitivní

•

Nejvíce Poláků (43%) přijíždí ve věku 30-44 let

•

Mezi hlavní motivace k dovolené patří rekreace a zábava (33%) a návštěva příbuzných a známých (23%). Ještě v roce 2008 však uváděl největší počet dotazovaných jako hlavní důvod návštěvy České republiky obchodní cestu (37%)

•

Jednodenní návštěvníci přijíždějí nejčastěji z důvodu nákupů (51%)

•

81% Poláků přijíždí individuálně, s cestovní kanceláří pouhá 3%. Z jednodenních návštěvníků přijíždí individuálně dokonce 91%.

•

Průměrná délka pobytu v roce 2009 byla 4 dny

•

Jako dopravní prostředek do České republiky volí většina Poláků osobní auto či motocykl (83%)

•

Leteckou dopravu volí přibližně 10% dotazovaných, mezi jednodeními návštěvníky je podíl tohoto druhu dopravy nepatrný.

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz

129

Zpracováno na základě průzkumu STEM (2010) a situačních zpráv zahraničního zastoupení Czech Tourism 201


Trhy a segmenty

•

Většina turistů volí ubytování v hotelech (60%), čtvrtina všech dotazovaných dává přednost ubytování osobnímu, neplacenému

my

ku

z Vý

Fenoménem je vysoký počet jednodenních návštěvníků, kteří vyjíždějí za nákupy a návštěvami příbuzných a známých. Zajímavá je skutečnost, že velká část výdajů turistů představuje nákupy, které jsou často posléze dále odprodávány. Populární je české kulturní dění, v polských médiích se pravidelně objevují články o naší kinematografii, naše filmy jsou často označované za vynikající. Oblíbené jsou také knížky Mariusza Szygla, který velmi milou formou popisuje české zvláštnosti a povahu. Úspěch zaznamenal projekt Ochutnejte Českou republiku.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Kvantitativní cíle: 1. Udržení růstu počtu příjezdů s tempem 3 % ročně (v roce 2010 příjezdy meziročně rostly o 2,6 %, přenocování o 2,9 %, v roce 2011 růst pokračoval ještě výrazněji). 2. Eliminace sezónních výkyvů – snaha o rovnoměrnější rozložení poptávky, která dosahuje minima v období podzimních/zimních měsíců (listopad až leden) 3. Zvýšení průměrné délky pobytu o 2 dny – v roce 2009 byla průměrná délka pobytu 4 dny 4. Zvýšení průměrného výdaje za osobu na den (noc) o cca 20% - v roce 2009 činil v průměru 868 CZK během pobytu v České republice 5. Využití potenciálu dosud neobjevených regionů - využít dobré dopravní dostupnosti ČR a malých vzdálenosti uvnitř destinace

ec

Cz

Kvalitativní cíle: 1. Změna vnímání ze strany Polských návštěvníků – ČR je moderní, dynamická destinace, která vítá polské turisty s „otevřenou náručí“, snaha o vyšší kvalitu služeb 2. Zvýšení celkového povědomí o dosud neobjevených místech v České republice 3. Udržení a další zvyšování spokojenosti polských návštěvníků

ris

42.2 Specifika trhu

ou

hT

Trh Polska je ve fázi oživení, došlo k němu po poklesu v roce 2009 u příjezdů i přenocování. Mezi hlavní cíle patří udržení růstu ukazatelů poptávky, regionální rozptyl návštěvnosti s využitím potenciálu dosud neobjevených regionů, prodloužení délky pobytu současně se zvýšením výdajů a v neposlední řadě snaha o vyšší kvalitu služeb.

m

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Polska: Česká republika je vnímána jako destinace bezpečná, přívětivá, bez jazykové bariéry, s vynikající gastronomií a celkem dobrým poměrem cena/kvalita. Češi zvítězili v polské anketě o nejoblíbenější národ. Vytýkána je někdy menší vstřícnost k Polákům obecně, a to především v příhraničních oblastech. Oblíbená je odpočinková a v zimě sportovní dovolená, pro dlouhé víkendy, které jsou realizovány především ve dnech polských státních svátků, jsou populární cesty poznávací. Novým trendem je tzv. singl cestování, oblibu zaznamenávají také gastronomické cesty. Pro Polsko je velmi důležitý „církevní prvek“, velmi často se velká část cesty organizuje pouze po církevních místech. Existují zde i cestovní kanceláře specializované na církevní cestovní ruch.


Trhy a segmenty

42.3 Hlavní konkurenční výhody ČR Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat: •

Prahu a města, kulturní bohatství (České dědictví UNESCO)

•

Krkonoše, národní parky (Aktivní produkt)

• •

Dosud neobjevené regiony (gastronomické speciality, regionální produkty) Oblíbenost ČR v Polsku – vítězství v anketě o nejoblíbenější národ Možnost využití potenciálu náboženského cestovního ruchu (Česko mystické/spirituální), potenciálu společné historie

ku

•

z Vý

•

Podoba jazyka – snadná komunikace Geografická blízkost, velmi dobrá dopravní dostupnost

•

Rozsáhlá síť tras a cyklostezek

my

•

42.4 Segmenty

ec

Cz

Jako hlavní konkurenční výhody lze využít zejména potenciálu měst a dědictví UNESCO, církevního/sakrálního cestovního ruchu a dále hory, především z pohledu zimních sportů. Další výhodou je bezpochyby oblíbenost České republiky v Polsku, výborná dopravní dostupnost a jazyková blízkost.

Cílová skupina 20-80 let

•

Mladí do 26 let, studenti

•

Rodiny s dětmi v členění do 2 let, předškolního a školního věku

•

Polští senioři (nad 65 let klesá zájem o cestování do zahraničí)

ris

ou

hT

•

m

Podle údajů cestovních kanceláří preferují polští senioři nejvíce okružní cesty do zahraničí za poznáním – v ČR jsou to místa spojená s historií, památkami UNESCO. Pro Polsko je obecně důležitý církevní turismus, často se velká část cesty organizuje pouze po církevních místech. Růstovým segmentem v zahraničních dovolených jsou rodiny s dětmi, které stále častěji vybírají charterové lety organizované cestovními kancelářemi.


Trhy a segmenty

42.5 Komunikační nástroje130 Komunikační nástroje (B2C): •

Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály

•

Kampaň tiskové materiály/rádio, atd.

•

Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké/dopravní společnosti

z Vý

•

Akce pro veřejnost během roku (prezentace, workshop, veletrhy, atd.)

Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing

ku

•

Účast na workshopech, veletrhy

•

Spolupráce s touroperátory: o každý týden newsleter (nové informace, nabídky nových ubytovacích či jiných zařízení, výhodné balíčky) o prezentace v rámci akce České řemeslo a česká gastronomie o prezentace v rámci veletrhů a pozvání na veškeré akce Czechtourism , které jsou určeny pro veřejnost o fam tripy, Enjoy 2012

•

“Study tour” pro CK, pro novináře

•

Propagace v odborném tisku – více elektronicky

my

•

hT

ec

Cz

42.6 Kombinace segment – produkty Hlavní produkt: Kulturní, aktivní

•

Mladí do 26 let, studenti: o Praha + města o eventy – festivaly o sport (hory, národní parky) o Česko mystické/spirituální

•

Rodiny s dětmi o Praha + města (zapojit produkty pro rodiny s dětmi a mládež, gastronomie, nákupy) o sport – hory o kulturní eventy o kulturní krajina o Česko mystické/spirituální

m

ris

ou

•

130

Marketingový plán zahraničního zastoupení CzechTourism < http://www.czechtourism.cz/zahrzastoupeni/marketingove-plany-na-rok-2012/> 205


Trhy a segmenty

•

Polští senioři o Praha + města o kulturní krajina o Česko mystické/spirituální o lázeňství (spa/welness) o kulturní eventy

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

43 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu): •

•

ku

z Vý

Nejdůležitější polské společnosti zastoupené v ČR: – Unipetrol, a.s. (součástí skupiny PKN ORLEN) – TAURON Czech Energy s.r.o. (dceřinná společnost TAURON Polska Energia S.A. působící na české energetické burze) – Vila Baltika („jediná polská restaurace v České republice“) – Lewron music center s.r.o. – HOKA Financial Group, spol. s r.o – Společnost Biomen s.r.o – BRE Bank S.A., organizační složka podniku mBank

my

Důležité cestovní portály: www.gazeta.wakacje.pl, www.allegro.wakacje.pl, www.wycieczki.interia.pl, www.bizz.wakacje.pl, www.czechy.pl, www.onet.pl

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


z Vý


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na polském trhu

•

průzkum spotřebního chování polských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti polských návštěvníků v České republice

Tvorba produktu

my

ku

•

tvorba produktu a itinerářů pro polské klienty (product management CzechTourism) s centrem v Praze, propojení na vybrané regiony/města, úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Polsko

•


•

podchycení opakovaných polských klientů, pomocí tvorby produktu i návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•

obohatit nabídku o produkty, které přesně splňují poptávku trhu – využít např. potenciál náboženského cestovního ruchu –> produkt „Česko mystické/spirituální“

•

využití potenciálu Krkonoš a ostatních NP - zima lyžování (alpine, snb, telemark, ...), léto nordic walking, představit kalendář sportovních eventů, např. skoky na lyžích Harrachov, Liberec (v Polsku populární sport - Adam Małysz)

•

kulturní eventy - např. letní festivaly lákají mladé Poláky

•

produkt lázeňství - potenciál spa, wellness –> nový trend na Polském trhu, kvalitní služby (kosmetika)

•

využití minulosti - poznání novodobé historie, která nás „spjala“

•


•

propagační materiály a webové stránky v polštině, produkty na prodloužené víkendy

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty


•

zaměření na individuální klientelu a nové segmenty (např. “single” cestování)

•


z Vý

•

Komunikace

zaměřit se na vnímání ze strany polských klientů – Česká republika je moderní, dynamická destinace, která vítá polské návštěvníky s „otevřenou náručí“, využít všeobecné oblíbenosti českého národa v Polsku

•


•


•


•

využít silné pojetí značky ze strany Polského trhu (nyní např. Praha, Krkonoše, Karlovy Vary, a další)

my

hT

ec

Cz

Ostatní

ku

•

zaměřit se na polskými turisty vytýkanou menší vstřícnost k Polákům obecně, především v příhraničních oblastech

•

využít trend zkracování pobytů a nákladů na dopravu (dobrá dopravní dostupnost ČR a uvnitř malé vzdálenosti)

•

„služby s úsměvem“ – problém nepřívětivého přijetí a minimální vstřícnosti, potřeba zvýšení kvality služeb obecně (nedostatečný zákaznický servis a přístup ke klientovi)

•

problém okrádání turistů - služby taxi/směnárenské, problémy s revizory, především v Praze

m

ris

ou

•


Trhy a segmenty

RUSKO - trhy a segmenty Ruská federace je od roku 2004 jednoznačně vysílající zemí s prohlubujícími se zápornými saldy.

•

Příčinou je vysoká dynamika výjezdů a výdajů ruského obyvatelstva: 11 mil. výjezdů v roce 1997 v porovnání s 30 mil. v roce 2009, stejný trend je patrný u výdajů, jejichž výše narostla od roku 1997 do roku 2010 zhruba 2,5krát.

•

z Vý

•

ku

Ve výdajích na cestovní ruch patřila Rusku v roce 2010 celosvětově 9. pozice (26,5 mld. USD, meziroční nárůst téměř 27 %), v roce 2011 se Rusko umístilo již na 7. pozici (32,5 mld. USD, + 22 %). V roce 2011 dosáhl počet mezinárodních příjezdů do Ruska 22,7 mil. (tj. 10,5% podíl na evropských příjezdech), meziročně vzrostly o 12 %, příjmy dosáhly 11,4 mld. USD (tj. 3,9% podíl na evropských příjmech) a meziročně vzrostly o 30 %.

•

Výdaj na jednoho obyvatele v roce 2011 činil 228 USD131

•

Rusko je pro Českou republiku z dlouhodobé perspektivy ekonomicky klíčovým trhem a z hlediska příjezdů druhý nejdůležitější zdrojový trh.

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz


131

UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition 210


Trhy a segmenty


z Vý


142,5 mil.


- 0,02 %

ku


16 %

my

- do 14 let

70,9 % 13,1 %


30 mil.

Cz

Zdroj: CIA The World Factbook, UNWTO Compendium of Tourism Statistics 2011 Edition

ec

Na začátku roku 2010 bylo v ruské populaci o 10,7 mil. více žen než mužů (54 % žen a 46 % mužů). Tato značná nevyrovnanost je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie, ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži.133

ou

hT

Od roku 1950 vzrostla populace o téměř 40 %, ale tento růst se v posledních letech zarazil. Důvodem je jednak pokles porodnosti, ale také pokles průměrné délky života, což je výsledkem mnoha faktorů, jako například zdravotní problémy spojené s nezaměstnaností a sociálními problémy. Tyto faktory byly nicméně částečně kompenzovány imigrací Rusů, kteří žili v bývalých sovětských republikách.134

m

ris

CIA odhaduje počet obyvatel Ruska na 138 mil., což řadí Rusko celosvětově na 9. pozici. Podle struktury tvoří více než 70 % obyvatel lidé od 15 do 64 let. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva k 1. 7. 2010 byl 76,2 mil., tj. 53,7 %.

132

World Bank Data

133

Businessinfo < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rusko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000580/>

134

Výjezdový cestovní ruch Ruska 211 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty


z Vý

• •

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 Rusko

2011

ku

HDP (konstantní ceny, změna v %) Zdroj: IMF

4.300

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

3.400

3.371

3.781

3.700

my

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Rusko

4,5 %

Průmysl

Služby

Cz

Zemědělství

36,9 %

58,6 %


ec

ou

hT

V roce 2010 pokračovalo postupné zotavování ruské ekonomiky, které bylo možno pozorovat již ve 2. pololetí roku 2009. Obnovení ekonomického růstu Ruské federace napomohlo oživení světové ekonomiky jako celku, což mělo za následek oživení zahraniční poptávky a růst cen na surovinové artikly ruského exportu. Dva základní faktory určovaly růst ekonomiky v minulém roce – faktor nízké základny a odložená poptávka. V době krize firmy zmrazily investice a ostatní výdaje a v uplynulém roce došlo k oživení, nicméně toto oživení se již vyčerpává.135

ris

Ruská ekonomika pokračovala v roce 2011 v ekonomickém růstu i přes zvýšenou nejistotu panující na zahraničních trzích.  Podle prvních odhadů Rosstatu HDP v roce 2011 vzrostl o 4,3%, což je obdobná dynamika  jako v předchozím roce. Ruská ekonomika si pravděpodobně udrží tempo růstu HDP na úrovni 3,5% i v roce 2012.136

m

Služby se na tvorbě HDP podílejí více než 60 %. Podle WTTC se celková zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 odhaduje na 3 878 000 pracovních míst, což představuje 5,5 % z celkové zaměstnanosti. Podle celosvětového hodnocení WTTC137 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad relativního významu celkového přínosu cestovního ruchu Ruska na HDP na 12. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 135. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 118. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu. 135

Businessinfo

136

Businessinfo

137


Trhy a segmenty

Inflace: 2009 Inflace

11,65%

2010 6,85%

2011

2012

8,44%

5,07%

2013 (odhad) 6,86%

2014 (odhad) 6,18%

2015 (odhad) 6,00%

Zdroj: IMF

z Vý

Nezaměstnanost:

2009

Nezaměstnanost

7,50%

2011

2012

6,60%

6,00%

2013 (odhad) 5,500%

2014 (odhad) 5,50%

2015 (odhad) 5,50%

ku

Zdroj: IMF

8,40%

2010


my

2006 Vývoj kurzu měny RUB / USD

27,19

2007

25,659

2008

2009

24,3

31,74

2010

2011

30,4

29,4

2012 30,8


Cz

ec

Události roku 2010 (extrémní vedra, požáry a následná neúroda spojená s růstem cen potravin) bohužel nedávají velké naděje na dosažení nízkého tempa inflace. Vysoká inflace povede k dalšímu růstu úrokových sazeb, zdraží úvěry, což bude mít neblahý vliv na investice a rozvoj podnikání jako celku. Je proto nutné zaměřit se na její cílování a udržení v intervalu 5 - 6 %.138

m

ris

ou

hT

Nezaměstnanost v roce 2010 oproti roku 2009 poklesla o 0,7 mil. osob a dosáhla úrovně 7,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pokles nezaměstnanosti souvisí s oživením ekonomiky a s ním spojeným růstem poptávky po pracovních silách. Délka placené dovolené je 28 dní za rok.

138

Businessinfo 213


Trhy a segmenty

Vývoj devizového kurzu CZK/RUB 2005 – 2011

my

ku

z Vý Cz

Zdroj: MercattoBella Dati

hT

ec

V roce 2010 (z výpočtu prosinec 2010 / prosinec 2009) došlo k reálnému posílení rublu vůči USD o 4 % a vůči Euru o 14,4 %. Posílení reálného efektivního kurzu rublu je odhadováno na 7,1 %. K 1. 1. 2011 činil kurz 30,35 RUB/USD a 40,48 RUB/EUR.139 V současnosti ekonomika opět posiluje, což se projevuje posilováním kurzu rublu nejen vůči dolaru, ale i české koruně. Tato situace vyhovuje ruským dovozcům, ruští výrobci a jejich produkty jsou však méně konkurenceschopní.140

m

ris

ou

Ruská federace je jednoznačně vysílající zemí s prohlubujícími se zápornými saldy. Z ekonomického hlediska patří mezi významné trhy výjezdového turismu, podle výdajů na cestovní ruch se Rusko v roce 2010 celosvětově umístilo na 9. příčce. Služby se podílejí na HDP více než 60 %, což v tomto smyslu řadí Rusko mezi vyspělé země. Celková zaměstnanost v cestovním ruchu se podle WTTC v roce 2011 odhaduje na 5,5 % z celkové zaměstnanosti. Po finanční krizi ekonomika opět posiluje, což se projevuje posilováním kurzu rublu nejen vůči dolaru, ale i české koruně. Zatímco tato situace vyhovuje ruským dovozcům, ruští výrobci a jejich produkty jsou méně konkurenceschopní.

139

Businessinfo

140

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Rusku s působností pro Bělorusko a střední Asii 214


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Ruskou federaci tvoří 83 subjektů: 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, jedna autonomní oblast (Židovská) a 4 autonomní okruhy, rozdělené do osmi federálních okruhů.141 Největšími městy jsou Moskva, Petrohrad, Novosibirsk, Nižnij Novgorod a Jekatěrinburg. Hlavními městy ruského Dálného východu jsou Vladivostok a Chabarovsk, obě ale mají méně než 600 000 obyvatel. Hlavní město Moskva s přibližně 10 miliony obyvatel je největším městem v zemi, zároveň je ekonomickým a politickým centrem, sídlem prezidenta, vlády a státní Dumy (parlamentu).142 Hlavní zdrojové regiony jsou Moskva, Petrohrad, Samara, Kazaň, Rostov na Donu, Krasnodar, Ufa a Perm a dále Novosibirsk, Čeljabinsk, Irkutsk.

45.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Ruska

Cz

Rusko představuje destinaci s vysokou dynamikou výjezdů i výdajů. V roce 2010 dosáhly výdaje 26,5 mld. USD, od roku 1997 narostla jejich výše asi 2,5krát. Podobný trend je patrný i u výjezdů, ještě v roce 1997 bylo podniknuto přes 11 mil. výjezdů, v roce 2009 už 30 mil.

ec

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Rusku 2000 - 2011 Rusko

2000

2002

2003

18,4

20,4

20,6

Index

100 %

113,3 %

101,0 %

8,8

11,3

12,9

Index

100 %

121,5 %

114,2 %

2006

2007

2008

2009

2010

2011

24,5

28,4

29,1

34,3

36,5

34,3

39,3

43,7

118,9 %

115,9 %

102,5 %

117,9 %

106,4 %

93,7 %

114,6 %

111,1 %

15,7

121,7 %

17,3

18,1

21,2

23,8

20,9

26,5

32,5

110,2 %

104,6 %

117,1 %

112,3 %

87,8 %

126,8 %

122,6 %

ou


2005

hT


2004


m

ris

141

BusinessInfo: Rusko

142

ETC Market Insight Russia 215


Trhy a segmenty

Vývoj pasivního cestovního ruchu v Rusku 2000 – 2011 50 45 40 35

z Vý

30


25 20

10 5

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

my

0

ku

15


Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics a UNCTAD Statistics

Cz

ec

Od listopadu 2004 je za cestovní ruch zodpovědná Federální agentura cestovního ruchu (Rosturizm). Agentura Rosturizm se primárně zabývá především domácím a příjezdovým cestovním ruchem, ale zároveň je zapojena do legislativy ovlivňující výjezdový cestovní ruch a také do mezinárodní spolupráce.143

ou

hT

V Rusku, které je často velmi paradoxně nazýváno „zemí neomezených možností“, jsou ve skutečnosti možnosti výjezdového cestovního ruchu velmi omezené. Podle studie ETC „Výjezdový turismus Ruska 2008“ vycestovalo za svůj život pouhých 15 % obyvatel. Tato část má však široké možnosti, čímž se stává z hlediska cestovního ruchu velmi zajímavým tržním segmentem.

ris

TOP cílové destinace a pozice České republiky, 2005 – 2010

m

Za rok 2010 se Česká republika umístila mezi TOP 15 výjezdovými destinacemi Ruska, s výrazným meziročním nárůstem. K významnému oživení oproti roku 2009 došlo také u ostatních destinací. V roce 2009 vycestovalo podle statistiky Rosstat o 15,5 % méně ruských občanů než v předchozím roce, k poklesům došlo téměř u všech destinací. Větší pokles výjezdového turismu (19,6 %) byl v Rusku zaznamenán pouze v roce 1998 v době velké ekonomické krize v Ruské federaci. Dlouhodobě se mezi nejoblíbenější destinace podle počtu výjezdů řadí Turecko (2,36 milionu) a Čína (1,4 milionu). Egypt ztratil na oblibě vzhledem k posledním politickým událostem.

143

The Russian Outbound Travel Market, European Travel Commission, World Tourism Organization, 2008 216


Trhy a segmenty

TOP 15 cílové destinace výjezdového cestovního ruchu Ruska 2005 - 2010

my

ku

z Vý Zdroj: Rosturizm; RTS

Cz

Vývoj domácího cestovního ruchu v Rusku

Domácí cestovní ruch v Rusku 2002-2010: Rusko Poč. přenoc. H&S (mil.)

2002

2003

2004

2005

hT

ec

Vedle pasivního cestovního ruchu se dynamicky rozvíjí i domácí cestovní ruch, mezi roky 2004 - 2008 je evidován nárůst objemu asi o čtvrtinu. Podle statistik UNWTO přenocovalo v roce 2008 v hromadných ubytovacích zařízeních přes 178 mil. turistů. Zajímavá je délka pobytů domácí klientely v HUZ, která se pohybuje kolem 10 nocí.

2006

2007

2008

44,3

44,2

2009

35,5

35,5

40,7

42,6

Index

95,1%

100,6%

100,0%

114,6%

104,7%

104,0%

99,8%

120,8%

113,1%


146,9

140,2

143

155,6

157,2

157

178,4

162,8

163

Index

100%

95,4%

102,0%

108,8%

101,0%

99,9%

113,6%

91,3%

100,1%

60,4

m

ris

ou

35,3


53,4

2010


Trhy a segmenty

Vývoj domácího cestovního ruchu v Rusku 2000 - 2010 200 180 160

z Vý

140 120 100


80


40 20

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

my

0

ku

60


Cz


ec

m

ris

ou

hT

Demografie Počet uživatelů internetu dosahuje v Rusku téměř 60 mil., tedy asi 43 % celkové populace (InternetWorldStats, 08/2011). Ruští uživatelé trávili u internetu měsíčně asi 22 hodin a navštívili asi 2,3 tis. stránek (10/2011). Poměrně rychle roste počet domácích přístupů k internetu (asi o 10 %), avšak kvůli nízkému podílu širokopásmového připojení využívají Rusové ve velké míře mobilní přístup. Struktura uživatelů internetu v různých věkových skupinách se podle průzkumu liší (07 – 08/2011). Nejvyšší podíl je ve skupině 12 – 17 let (86 %), 18 – 24 let (84 %), 25 – 34 let (72 %). V dalších věkových kategoriích se podíl uživatelů internetu výrazně snižuje, a to ve skupině 35 – 44 (57 %), 45 – 54 let (34 %) a ve skupině nad 55 let dokonce pouze 10 % (11/2011). Podle průzkumu eMarketer bude využívat v Rusku v roce 2013 internet téměř 62 mil., což je znatelný nárůst oproti roku 2009 (45,8 mil.). Social Networking and UGC Rusové jsou nadšenými uživateli sociálních sítí, pokud jde o čas strávený jedním uživatelem. Největším ruským vyhledávačem je ruský Yandex. 34,5 mil. ruských uživatelů internetu navštívilo od srpna 2010 nejméně jednou sociální sítě. Průměrný čas strávený na sociálních sítích dosahuje měsíčně téměř 10 hodin, což je více než dvojnásobek světového průměru (následují Izrael, Turecko, Velká Británie a další).

144



Trhy a segmenty

Hlavními sociálními sítěmi v Rusku jsou Vkontakte.ru (28 mil. návštěvníků), Odnoklassniki (17 mil.), zatímco Facebook je na ruském trhu až pátý (4,5 mil.). Online travel market V roce 2010 apustil TripAdvisor novou stránku pro ruský trh, TripAdvisor.ru.

my

ku

z Vý

Mobilní příslušenství (mobily – smartphony) Mobilní telefony jsou v Rusku nesmírně populární a počet jejich uživatelů dosahuje bezmála 186 mil. (12/2011), tedy počtu o 34 % vyšší než je počet obyvatel Ruska (eMarketer). Studie AC&M odhaduje dokonce 225 mil. mobilů (09/2011), tedy 1,5 platné SIM karty na jednoho obyvatele Ruska. Na druhou stranu není průměrný ruský spotřebitel ještě připraven na iPhone4S, většina uživatelů je připojena pomocí starších 2G sítí. Odhad počtu mobilů 3G se odhaduje asi na 15 mil., tedy pouhých 7 %, přesto se odhaduje asi 29 mobilních připojení přes internet (12/2011). Míra využití smartphonů se pohybuje kolem 11 %, avšak jejich prodej prudce stoupá.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

46 Trh v ČR

ku

z Vý

Rusko je pro Českou republiku z dlouhodobé perspektivy ekonomicky klíčovým trhem, z hlediska příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení je druhým nejdůležitějším zdrojovým trhem. Růst příjezdů dosahoval v posledních deseti letech téměř každý rok dvouciferných hodnot, mimo roky 2002 (povodně) a 2009 (propad v důsledku globální ekonomické krize). Za rok 2010 došlo k meziročnímu nárůstu příjezdů do HUZ o téměř 27 % a podobný přírůstek, 26 %, zaznamenal i počet přenocování. V roce 2011 rostly příjezdy i přenocování ještě výrazněji.

46.1 Dopravní spojení: Letecké: spojení Praha – Moskva (Moscow Sheremetyevo Airport) s ČSA, Aeroflot Russian Airlines, a další.

•

Další letecká spojení do St. Petersburg, Voronezh, Samara, Kazan, a dalších

•

Vlakové – přímé spojení Praha – Moskva (celkový čas 36 h.)

•

Silniční – autem: vzdálenost Praha – Moskva cca 1900 km

my

•

Cz

m

ris

ou

hT

ec

Řada leteckých společností provozuje pravidelné linky do Moskvy, Petrohradu, Jekatěrinburku, Rostova na Donu, Samary, Krasnodaru, Voroněže či Novosibirsku. Létá se nejen z Prahy, ale také například z Brna, Karlových Varů nebo Ostravy. Možné je také železniční spojení z Prahy do Moskvy. Letecký provoz velmi výrazně přispěl k růstu ruského cestovního ruchu posledních let, a to z hlediska domácího, příjezdového i výjezdového turismu. Podle dat Goskomstatu reprezentují cesty letadlem asi polovinu všech výjezdů. To je mimo jiné způsobeno velkým podílem cest do sousedních států, kam se letadlem cestuje minimálně. I přesto, že se očekávalo ovlivnění poptávky po leteckých službách stoupající cenou ropy a tedy rostoucími palivovými příplatky, vykazuje dvojciferný růst po dobu několika let. Většina z přibližně 2600 ruských letišť má soukromé vlastníky, většina ranvejí je však státních, což velmi komplikuje snahu o investice, respektive inovaci. Z tohoto počtu je kolem 70 letišť mezinárodních.145 Tři hlavní ruská letiště se nacházejí v Moskvě, která vykázala za rok 2007 kolem 40 miliónů odbavených klientů. Do roku 2020 se ovšem očekává, že tento počet vzroste až na 60 - 65 miliónů, což vyžaduje výrazné rozšíření oproti současnému stavu a počtu terminálů. V oblasti mezinárodní dopravy se podle počtu pasažérů na prvním místě drží Aeroflot, na druhém Transaero, následováno S7 Airlines.146

145

The Russian Outbound Travel Market, European Travel Commission, World Tourism Organization, 2008

146

Výjezdový cestovní ruch Ruska 220 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

46.2 Rusko – spotřební chování

z Vý

Během druhého čtvrtletí roku 2011 došlo k rekordnímu růstu počtu příjezdů do českých hromadných ubytovacích zařízení a to zejména díky nárůstu poptávky ze strany ruského trhu – jen během tohoto období přijelo do HUZ 158 tis. Rusů, což znamená 51% nárůst oproti předchozímu roku. V roce 2010 vzrostly příjezdy meziročně o téměř 27 %, stejný trend je patrný i u počtu přenocování (+26 %). Nárůst pokračoval i v roce 2011, kdy příjezdy přesáhly 559 tis. (+35 %!), přenocování 2,8 mil. (+37 %!). Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011:

my

ku ou


hT

ec

Cz Zdroj: Vlastní graf na základě dat ČSÚ

m

ris

Podle statistik ČSÚ preferují Rusové nejvíce tříhvězdičkové hotely, v roce 2010 se zde ubytovalo 183 tis. hostů, což představuje téměř 30% nárůst oproti roku 2009. Na druhém místě podle počtu ubytovaných skončily čtyřhvězdičkové hotely. Zde se ubytovalo 149 tis. hostů a došlo k ještě výraznějšímu nárůstu – meziročně o 32 %. V pětihvězdičkových hotelech se ubytovalo 34 tisíc hostů, o 17 % více, než v předchozím roce. Trend pokračoval i v roce 2011, k nárůstu došlo u všech třech kategorií, nejvíce hostů se ubytovalo v tříhvězdičkových hotelech (téměř 252 tis., + 37 %).


Trhy a segmenty




Podíl 559 021

100%

694 138

Praha

376 753

67,4%

470 039

Středočeský

5 093

0,9%

9 264

Jihočeský

6 679

1,2%

8 119

4 776

0,9%

15 753

94 716

16,9%

106 889

Ústecký

5 089

0,9%

6 921

Liberecký

3 341

0,6%

4 396

z Vý

Celkem

Plzeňský

Karlovarský

9 696

1,7%

Pardubický

1 481

0,3%

1 533

1 195

0,2%

1 178

31 076

5,6%

30 648

7 394

1,3%

9 214

2 963

0,5%

2 933

8 769

1,6%

16 440

Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Cz


my

ku

Královehradecký

10 811

m

ris

ou

hT

ec

Regionální rozložení příjezdů je i v případě Ruska v největší míře koncentrováno na Prahu (67 %). Na druhé příčce se z hlediska počtu příjezdů umístil kraj Karlovarský, kde se velké oblibě těší tzv. lázeňský trojúhelník, s dalším odstupem lze zmínit kraj Jihomoravský (5,6 %) a Královehradecký (1,7 %).

Zdroj: Country Report Rusko


Trhy a segmenty

Sezónnost Poptávka dosahuje minima v únoru, jinak je během celého roku rozložená poměrně rovnoměrně. Nejoblíbenějšími měsíci pro návštěvu České republiky jsou červenec až září (viz. graf podle údajů ČSÚ), populární je také období okolo Nového roku a květnové svátky. V roce 2011 přijelo nejvíce turistů během měsíce května. Rusové si obvykle plánují dovolenou dvakrát ročně, na letní a zimní období. Vedou delší dovolené, tedy více než čtyři přenocování, nejčastěji okolo deseti nocí.

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec



Trhy a segmenty

Spotřební chování včetně důvodů cesty/motivace/zájmů:

ku

z Vý

Česká republika je pro ruský trh zajímavou destinací, nabízející kombinaci historie, kultury a medical tourism. Za zmínku stojí i zimní sporty, ty jsou ve formě paketů s lyžařskou výukou populární zejména v období vánočních a novoročních svátků. Nejvíce Rusů přijíždí ve věku 30 - 44 let, stoupá počet individuálních cest. Největší zájem je o městský turismus (Praha a dědictví UNESCO) a lázeňství, kde vede lázeňský trojúhelník, na Moravě pak Luhačovice. Příjezdový cestovní ruch do České republiky je limitován vízovou politikou. Průměrná strávená doba v České republice je devět přenocování.

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) uvádí 60 % ruských turistů jako hlavní důvod k návštěvě České republiky rekreaci a zábavu, 14 % jede do České republiky za účelem návštěvy příbuzných a známých, 11 % kvůli zdravotnímu pobytu a léčení v lázních, 7 % z důvodu obchodní cesty, 3 % přijíždí za aktivní dovolenou nebo na studijní pobyt, 1 % uvádí jako hlavní důvod návštěvy České republiky nákupy

•

Nejvíc Rusů přijíždí ve věku 30 - 44 let (40 %) a 45 - 59 let (27 %), dále mladí lidé 15-29 let (26 %), nejmenší skupinou je v současnosti segment nad 60 let (7 %)

•

65 % přijíždí individuálně, 29 % s cestovní kanceláří či agenturou a 5 % pracovně nebo na služební cestu

•

Výdaje na osobu za den činily v roce 2010 celkem 3480 CZK, z toho 2202 CZK výdaje během pobytu v České republice

•

Nejvíce bylo utraceno za zboží (34 %), dále za stravování v restauracích (24 %)

•

Průměrný počet přenocování byl 9 nocí (STEM/MARK 2010)

•


•

Charakteristickým znakem pro většinu Rusů je ubytování v jednom místě, odkud organizují další cesty

•

Atraktivní jsou pro Rusy tématické cesty – za vínem a regionální gastronomií (vinné stezky Znojmo – Mikulov), ale také za místy natáčení známých filmů

•

Trendem je svatební turismus a vánoční lyžařské dovolené na přelomu prosince a ledna (zejména destinace Špindlerův Mlýn)

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty


z Vý

my

ku

Kvantitativní cíle: 1) Udržení tempa růstu ukazatelů poptávky – v roce 2010 vzrostly meziročně příjezdy o téměř 27 %, stejný trend je patrný i u počtu přenocování, kde došlo k 26 % nárůstu. V roce 2011 tento pozitivní trend pokračoval v ještě vyšším tempu (přes 30 %). Cílem je udržet růst i nadále. 2) Zvýšit průměrný výdaj na osobu za den (noc) o 20 % - v roce 2010 činil průměrný výdaj během pobytu v České republice 2 202 CZK. 3) Udržení průměrné délky pobytu, která je v současné době 9 nocí (podle průzkumu STEM/MARK 2010). 4) Využití potenciálu regionů - v současné době míří 84 % všech příjezdů do dvou regionů – Praha a Karlovarský. V souvislosti s tím využít trend zkracování pobytu na jednom místě a snižování nákladů na dopravu (malé vzdálenosti uvnitř ČR). 5) Eliminovat sezónní výkyvy, zvýšit poptávku především během zimních měsíců (absolutního minima dosahují příjezdy v únoru). 6) Zvýšit loajalitu návštěvníků - opakovanost návštěv, získání nových návštěvníků.

ec

Cz

ou

hT

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání destinace Česká republika – ČR není jen Praha a Karlovy Vary, je to moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek 2) Zvýšení celkové hodnoty značky Česká republika na trhu Ruska 3) Zvýšení spokojenosti ruských návštěvníků

m

ris

Na ruském trhu je Česká republika dominantním hráčem z hlediska celkového objemu i dynamiky růstu. Trh Ruska, do roku 2008 rostoucí, se dočkal markantního propadu (-22 %), v současnosti je však opět ve fázi růstu. Hlavním cílem je tempo růstu poptávky udržet. Mezi další cíle patří zvýšení průměrného výdaje na osobu za den a v neposlední řadě celková změna vnímání destinace Česká republika. Dlouhodobým cílem je udržení ČR v TOP 10 výjezdových destinacích Ruska.


Trhy a segmenty

47.2 Specifika trhu

my

ku

z Vý

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Ruska147: Česká republika je vnímána jako destinace bezpečná, bez výrazné jazykové bariéry, s vynikající gastronomií příznivým poměrem cena / kvalita. Vytýkána může být částečně menší vstřícnost a historicky zakořeněný spíše negativní vztah vůči ruským občanům obecně. I přes to, že v oblíbenosti vedou cesty organizované, podle ruských i českých statistik lze zaznamenat nárůst individuálních cest oproti výjezdům s CK/CA. V Rusku nejsou výjimkou přírodní katastrofy jako časté požáry nebo teroristické útoky (Moskva, Dagestán, Nalčik, Derbent, Stavropol, Pjatigorsk, Vladikavkaz, Groznyj, atd.) Podle slov ministra sportu, cestovního ruchu a mládeže Vitalije Mutko patří cestovní ruch k nejdůležitějším oblastem ekonomiky Ruské federace a jeho rozvoji věnuje vláda velkou pozornost. Mezi nejoblíbenější produkty na trhu Ruska patří pobyty u moře (38 %), kulturně poznávací (20 %), pracovní (18 %), léčebné a sportovní pobyty (15 %) a ostatní (zážitkové, ekologické, církevní, atd. 9 %). Stále více Rusů začíná upřednostňovat aktivní a zážitkovou dovolenou.

ris

ou

hT

ec

Cz

Ruští turisté vyžadují komfort, vše chtějí mít pečlivě předem připraveno. Dalším důvodem upřednostňování organizovaných cest je proces vyřizování víza, tato činnost je často raději svěřena profesionálním cestovním kancelářím. Rusové jsou tradičně oblíbení mezi českými hoteliéry a obchodníky, neboť v porovnání s ostatními národy utrácejí více peněz. Typický ruský turista je ochoten za dovolenou zaplatit vysokou cenu, zároveň ale vyžaduje vysokou kvalitu služeb. Je poměrně konzervativní, jen pomalu objevuje nové destinace. Podle Russia Tourism bylo v Jednotném federálním registru touroperátorů k 1. 1. 2011 celkem 4 405 touroperátorů, oproti předchozímu roku to byl pokles o 15 % (v ČR bylo k 31. 12. 2010 evidováno 1 394 koncesovaných CK, což je o téměř 2 % více, než v roce předešlém). Ruský trh je velmi rozsáhlý a přesto, že si jen pětina obyvatel může dovolit vycestovat, je právě tato část významnou kupní silou a do budoucna lze očekávat další růst. Až do počátku devadesátých let byla překážkou rozvoje cestovního ruchu politická situace, v jejich průběhu pak především situace ekonomická. Mezi ruskými občany panuje povědomí o Evropě jako důležité cílové destinaci, což velmi motivuje k její návštěvě. Během opakované návštěvy se ruský turista zaměřuje na poznání konkrétních oblastí do větší hloubky. Ačkoli se mladší generace věnuje cizím jazykům, všeobecně jsou informace o destinaci v ruském jazyce vysoce ceněny.148

m

Česká republika je podle ruských médií oblíbenou destinací, populární jsou především české lázně, Praha a památky UNESCO. V médiích je ČR hodnocena pozitivně, kritizována je vízová politika. Oblíbené jsou stále cesty organizované, zejména kvůli zjednodušení procesu vyřizování víza, nelze však přehlédnout trend individuálních výjezdů.

147

Zpracováno na základě dokumentu Market Insights Russia (ETC 2010) , The Russian Outbound Travel Market (ETC 2008) a situační zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism Rusko

148

The Russian Outbound Travel Market, European Travel Commission, World Tourism Organization, 2008


Trhy a segmenty


z Vý

my

ku

Prahu a města, kulturní bohatství České dědictví UNESCO Lázně - nejoblíbenější je západočeský trojúhelník, zejména Karlovy Vary, na Moravě pak Luhačovice Možnosti “Medical tourism” Jazyková blízkost – snadná komunikace, bez větších bariér Potenciál regionů v souvislosti s trendem zkracování pobytů na jednom místě a nákladů na dopravu (malé vzdálenosti uvnitř ČR), regionální gastronomické speciality “Romantika” (svatby, katolické Vánoce) Za hlavní konkurenční výhody lze považovat zejména města a dědictví UNESCO, lázně a potenciál produktu Medical tourism. Další výhodou je bezpochyby jazyková blízkost a celková oblíbenost České republiky na trhu Ruska.

ec

Cz 47.4 Segmenty

ris

ou

hT

Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (v členění do 2 let, předškolního a školního věku) Střední generace do 49 let Senioři 50+ Senioři nad 60 let Školní skupiny Business klientela GLBT

m

Rostoucí trend počtu cest i růst poptávky dělá z Ruska slibnou zdrojovou zemi. Cestování už není jen záležitostí elity (i když je tato cílová skupina stále prioritní), zajímavou cílovou skupinou je i moskevská střední třída, která cestuje minimálně jednou ročně. Dobrou předzvěstí do budoucna je zvyšující se podíl mladých lidí mezi těmi, kdo cestují. V současnosti roste také podíl segmentu seniorů, což je především výsledek snahy potomků dopřát cestování svým rodičům.149

149

Market Insights Russia (ETC 2010) , The Russian Outbound Travel Market (ETC 2008) 227 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty


ku

z Vý

Komunikační nástroje (B2C): Online marketing, spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké a dopravní společnosti Akce pro veřejnost během roku (prezentace, workshopy, příp. veletrhy) Spolupráce se studenty z oboru cestovního ruchu – prezentace na fakultě geografie a cestovního ruchu (Moskva, Petrohrad) Svatební salón (únor 2012) Pivní festival (červen 2012) a další

my

Komunikační nástroje (B2B): Účast na workshopech, příp. veletrhy Onlinemarketing Spolupráce s touroperátory (2011) Svatební semináře, svatební salón Hromadný fam trip „Enjoy“ (duben 2012) Fam tripy (Český ráj, památky UNESCO) Prezentace ČR pro akreditované ruské CK (během celého roku) Propagace v odborném tisku, spolupráce s novináři Propagace ČR na specializovaných turistických webových portálech v Rusku Plánované reklamy v turistických časopisech Spolupráce s radiostanicí Peterburg Spolupráce s CK v oblasti on-line reklamy Spolupráce s ČSA v oblasti on-line reklamy Anonce o plánovaných akcích ZZ Moskva, poskytování rozhovorů a TZ a další

ou

hT

ec

Cz


ris

m

Hlavní produkty: Kulturní, Health Mladí do 30 let, studenti Praha, města (koncerty, bary, zábava) LOHAS Sport a pohyb - léto, zima (lyžování) Eventy – festivaly Rodiny s dětmi Praha, města (zapojit produkty pro rodiny s dětmi a mládež, gastronomie), kulturní krajina LOHAS Sport a pohyb – léto 150

Zpracováno podle marketingového plánu zahraničního zastoupení v Rusku 228 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Eventy Střední generace do 49 let Kulturní cesty, Praha, města, kulturní krajina, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Sport a pohyb - léto Eventy (kulturní) Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města, kulturní krajina, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Eventy Senioři nad 60 Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness Eventy GLBT Praha, města LOHAS Eventy Školní skupiny Praha, města Kulturní cesty, kulturní krajina Eventy Business klientela Praha, města Eventy

ec

Cz

m

ris

ou

hT

Kromě „tradičních“ ruských cílů, jako jsou lázně a produkt lékařského cestovního ruchu, začíná být novým trendem vzrůstající zájem o aktivní dovolenou, zejména u segmentu studentů a mladých do 26 let. Podle zahraničního zastoupení CzechTourism objevují Rusové české hory a lze pozorovat rostoucí zájem o další sporty. V případě zimních sportů jsou populární dovolené s lyžařskou výukou, zejména v období Vánoc a ruských vánočních prázdnin na začátku ledna. Dalším trendem je svatební turismus a lákavé jsou tématické cesty za vínem a regionální gastronomií (vinné stezky Znojmo – Mikulov), ale také za místy natáčení známých filmů.


Trhy a segmenty

48 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu) 151: •

z Vý

•

Největší touroperátoři pro Českou republiku – databáze hlavních TO/CK: o Amigo Tours, Darim Vam Mir, Travel System Bohemia, Vedi Tour Group, Tourtrans Voyage, Visit Europe Group, De Visu, Travelland, Destination, Vizavi Travel, Yugo Star , Staryj Gorod

my

ku

České cestovní subjekty, působící na ruském trhu: o V Moskvě mají zastoupení Jason Travel, Čedok, Bohemia Travel Servis, CK Astra, Happy Weding (zaměřuje se výhradně na oblast svatebního turismu), v Petrohradu a Jekatěrinburgu úspěšně působí zastoupení českého operátora Avanti. Důležitým cestovním subjektem je také Zvezda stranstvij, která v Moskvě a nyní nově v Petrohradu zastupuje na ruském trhu karlovarský hotel Imperial. Podle údajů Federálního rejstříku TO je v současné chvíli zaregistrováno 566 firem, pracujících v oblasti incomingu, 2169 zabývajících se outgoingom a 1858 CK, kteří operují na území Ruské federace.

Cz

•

Důležité cestovní portály: www.tours.ru, www.travel.ru, www.votpusk.ru, www.turizm.ru, www.turist.ru, www.tourdom.ru, www.gooddays.ru

m

ris

ou

hT

ec

151

Zpracováno podle situační zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism Rusko 230


Trhy a segmenty

49 Doporučení Negativní vnímání ruských turistů ze strany českých rezidentů a možné dopady z hlediska cestovního ruchu:

my

ku

z Vý

S Ruskem nás pojí bohatá společná historie – mnoho milníků, které nebyly vždy příznivé. Jsme historicky soupeři jak političtí, tak sportovní. Rusové jsou velmi oblíbení mezi českými hoteliéry, obchodníky a dalšími podnikateli, neboť jsou v porovnání s ostatními národy ochotní utrácet více peněz. V české společnosti je však stále částečně zakořeněn negativní pohled vůči „všemu ruskému”, který má počátky zejména ve vpádu spojeneckých vojsk v roce 1968 a následné normalizaci. Lze však vypozorovat rozdíl ve vnímání podle věku rezidentů. Mladší generaci se ve spojitosti s Ruskem vybaví zejména novodobá éra “podsvětí” a hluční turisté v Karlových Varech, z kultury povinná ruská literatura. Starší generace ale pojí Rusko s “bolševismem”, k tomuto národu již nemají důvěru. Ruští turisté jsou podle nich hluční, bezohlední a příliš na sebe upozorňují. Je tedy potřeba zaměřit se na zlepšení obrazu ruských návštěvníků u českých rezidentů, neboť tento negativní vztah může být jednou z překážek využívání potenciálu regionů ruskými turisty.

Marketingový výzkum

ec

Cz

Z dlouhodobé perspektivy je Rusko pro Českou republiku ekonomicky klíčovým trhem, kterému je třeba věnovat zvláštní pozornost. Jednoznačně představuje strategický trh do budoucna. Následující doporučení lze vnímat jako možnost usnadnění a zjednodušení práce, nikoliv jako změnu dosavadního směřování činnosti zahraničního zastoupení. K doporučením lze zařadit následující:


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na ruském trhu

•

průzkum spotřebního chování ruských návštěvníků v České republice (prozatím lze čerpat pouze z obecných dat) a průzkum spokojenosti ruských návštěvníků v České republice

m

Tvorba produktu

ris

ou

hT

•

•

tvorba produktu a itinerářů pro ruské klienty (product management CzechTourism) s centrem v Praze, propojení na vybrané regiony/města, úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Rusko

•


•

podchycení opakovaných ruských klientů, pomocí tvorby produktu i návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky) 231


Trhy a segmenty

•

obohatit nabídku o produkty, které přesně splňují poptávku trhu – využít potenciál produktu Medical tourism, zejména lázeňství a lékařský cestovní ruch

•

využít rostoucího zájmu o svatební cestovní ruch (jeden z pilířů zahraničního zastoupení Moskva - svatební semináře, svatební salón, výroba nových propagačních materiálů) a trend aktivní dovolené, zejména u segmentu studentů a mladých do 26 let a růst popularity zimní dovolené s lyžařskou výukou, především v Krkonoších

z Vý

využití potenciál regionů v souvislosti s trendem zkracování pobytů a nákladů na dopravu (malé vzdálenosti uvnitř ČR) a popularitu české gastronomie

•


•

využít potenciál méně známých lázní (zahraniční zastoupení CzechTourism v Rusku již zorganizovalo prezentace Konstantinových Lázní v Petrohradu a dále kontakt s Třeboní, Vráží u Písku, a další)

Segmentace trhu

my

ku

•

Cz


•

více se zaměřit na individuální klientelu jako jeden z trendů ruského výjezdového turismu a na nové segmenty (např. “single” cestování, příp. segment GLBT)

•


Komunikace

hT

ec

•

zaměřit se na změnu vnímání destinace Česká republika: ČR není jen Praha a Karlovy Vary, není levná, postkomunistická destinace, ale moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek

•


•


•


m

ris

ou

•


Trhy a segmenty

Ostatní •

z Vý

jako možné budoucí konkurenty České republiky lze brát v úvahu Rakousko (má značný potenciál, ale nedisponuje jazykovou blízkostí) a Polsko (zde je jazyková blízkost, ale Polsko nedisponuje tolika atraktivitami populárními na ruském trhu, jako lázně, horská střediska, atd.); za konkurenty lze dále považovat Maďarsko (maďarské lázně, gastronomie) využít pozitivní trend růstu příjezdů a přenocování a ochotu ruských klientů utrácet v České republice

•

zaměřit se na problém vízové politiky a komplikované vyřizování potřebných dokladů víza jsou také další byrokratickou překážkou v obchodní spolupráci (zrušení vzájemné vízové povinnosti mezi Ruskem a EU by přitom mohl až zdvojnásobit počet příjezdů Rusů do České republiky)

•

potřeba zvýšení kvality služeb obecně („služby s úsměvem“) - negativní trend okrádání turistů - služby taxi/směnárenské, problémy s revizory, nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích

my

ku

•

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ - trhy a segmenty •

Podle mezinárodních příjezdů (TF) zaujímalo Spojené království v roce 2011 sedmou (29,2 mil.), podle příjmů z mezinárodního turismu (35,9 mld. USD) rovněž sedmou příčku. Spojené království je s výdaji dosahujícími téměř 51 mld. USD (2011) druhým nejvýznamnějším zdrojovým trhem evropského a čtvrtým zdrojovým trhem mezinárodního turismu. Průměrný výdaj na jednoho obyvatele činil v roce 2011 asi 807 USD.152

ku

•

z Vý

•

Spojené království je vysílající zemí, a to z hlediska porovnání příjmů a výdajů i příjezdů a výjezdů při rostoucím záporném saldu příjmy – výdaje a příjezdy – výjezdy.

Britové podnikli v roce 2010 asi 55 mil. cest do zahraničí (pokles oproti 2009 asi o 6 %).153

•

I přes pokles příjezdů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v minulých letech je Spojené království třetím nejvýznamnějším zdrojovým trhem příjezdového turismu České republiky.

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz Zdroj: CIA

152

UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition

153

International Passenger Survey (IPS) 234


Trhy a segmenty


z Vý


63,396 mil.


0,55 %

ku

Obyvatelstvo (odhad, červenec 2013) Struktura populace (odhad pro rok 2013) - do 14 let - nad 65 let

71,2 %

my

- 15 – 64 let

17,3 % 11,5 %


55 mil.

Zdroj: CIA The World Factbook, IPS

Cz

hT

ec

Ve Velké Británii žije přibližně 63 mil. obyvatel. Přírůstek obyvatelstva činí asi 0,5 %, což znamená dlouhodobé zvyšování podílu starší populace. V současné době dosahuje podíl populace nad 65 let téměř 17 %. Podíl produktivní populace přesáhl v roce 2011 dle odhadů 66 %. Většina Britů (80 %) žije ve městech, zejména v Londýně (7,7 mil.), Birmingham (1,2 mil.), Leeds (761 tis.), Glasgow (578 tis.), Sheffield (525 tis.), Bradford (497 tis.), Liverpool (450 tis.), Edinburgh (446 tis.), Manchester (458 tis.), Bristol (416 tis.).

ris

ou

Většinu obyvatel z hlediska národnostního složení tvoří Angličané (83,9 %), dále Skotové (8,5 %), Velšané (4,8 %) a Irové (2,9 %) Významný jev ve vývoji populace je imigrace (2,6 imigrujících na 1000 obyvatel). 92 % obyvatel jsou běloši, 2 % černoši, necelá 2 % tvoří Indové, přes 1 % Pákistánci. K významným etnickým skupinám patří i Poláci, Bangladéšané a Číňané. Náboženské složení obyvatelstva je poměrně homogenní s téměř 72 % obyvateli křesťanského náboženství, téměř 3 % zaujímá islám, 1 % hinduismus, 0,6 % sikhismus, 0,5 % judaismus, 0,3 % buddhismus155.

m

Přirozený přírůstek obyvatelstva dosahuje kladných hodnot, přesto se očekává zvyšování podílu skupiny nad 65 let. Většina obyvatel představuje obyvatelstvo městské s vysokou koncentrací v hlavním městě a dalších, jako jsou Birmingham, Leeds, Glasgow a další. Významným jevem ve vývoji britské populace je přistěhovalectví, a to zejména ze zemí Commonwealthu.

154

World Bank Data

155

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/velka_britanie/index.html 235


Trhy a segmenty

50.2 HDP, inflace a nezaměstnanost HDP • •


z Vý

Předpokládaný vývoj HDP 2011 – 2015 ve Velké Británii Spojené Království

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)


0.915

0.166

0.688

1,39

1,839

ku

Zdroj: IMF

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky

my

Zemědělství

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

0,7 %

Průmysl

Služby 21,4 %

77,8 %


Cz

ris

ou

hT

ec

Britská ekonomika je podle nominální hodnoty HDP i podle přepočtu parity kupní síly šestou největší ekonomikou na světě. Téměř 80% podíl služeb na HDP dosahuje britská ekonomika díky pozici největšího finančního centra světa (Londýn) a vysokému zastoupení finančních služeb v britském exportu. Těsné ekonomické propojení s ekonomikou USA způsobilo i bezprostřední přelití finanční krize z USA, na niž reagovala britská vláda razantními opatřeními zahrnujícími i znárodnění či částečný kapitálový vstup do problémových bank či vládní garance úspor do 50 tis. GBP v bankách v Británii. Výsledkem bylo potlačení negativních očekávání a nedůvěry v bankovní systém. Další opatření směřují k ozdravení veřejných financí i k podpoře exportu, avšak zatím přinášejí oproti očekávanému jen částečný efekt (např. růst ve 2. Q. o 0,2 %). Za negativní lze považovat rostoucí rozpočtový deficit přesahující 58 % HDP (2010), který má přerůst v roce 2013 dokonce 70 % HDP. Právě opatření vlády s cílem utlumit projevy krize 2008/2009 jsou někdy označovány za viníka reálně hrozící recidivy krize (scénář „W“). Scénáři „W“ se vláda v současné době snaží zabránit podporou SME i velkých investorů. 156

m

Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jsou na prvním místě služby, které mají v ekonomice Velké Británie majoritní význam. Dle WTTC (hodnocení 181 zemí) je na základě hodnocení podílu turismu na HDP zemí Velká Británie na 9. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 115. pozici z hlediska relativního přínosu pro národní ekonomiku a na 127. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového významu turismu v ekonomice157.

156

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000687/

157

WTTC 236


Trhy a segmenty

z Vý

Velká Británie je v současnosti šestou největší ekonomikou světa, jak dle nominální hodnoty HDP, tak i dle přepočtu podle parity kupní síly. Velká Británie je třetí největší ekonomikou v EU (po Německu a Francii) v nominální hodnotě HDP a druhou největší v přepočtu na paritu kupní síly. Díky značně razantním preventivním krokům britské vlády (včetně znárodnění či částečného kapitálového vstupu státu do krachujících bank či vládní garance úspor do 50 tis. GBP v bankách v Británii) se podařilo poměrně rychle zastavit hrozící vlnu nedůvěry v bankovní systém země, která mohla mít fatální následky pro celou ekonomiku. I přes veškerá opatření, stále hrozí návrat krize a její opětovné propuknutí s plnými následky. Závažným problémem britské ekonomiky je již dnes vysoký a zvyšující se definic veřejných financí.

ku

Inflace (% změna):

2009

Zdroj: IMF

2,12%

2011

3,34%

2012

4,45%

my

Inflace

2010

2,84%

2013 (odhad) 2,65%

2014 (odhad) 2,50%

2015 (odhad) 2,25%

Nezaměstnanost (%):

Nezaměstnanost

7,45%

Zdroj: IMF

2010

7,85%

0,5302

2009 0,6175

8,02%

2010

0,6472

2011

2013 (odhad) 7,83%

2014 (odhad) 7,78%

2015 (odhad) 7,38%

2012

hT

GBP/EUR Zdroj: UNCTAD

2008

8,02%

2012

ec

Vývoj devizového kurzu 2008– 2012: Vývoj kurzu

2011

Cz

2009

0,6236

0,6307

ris

ou

Podobně jako v dalších západoevropských zemích řeší i Velká Británie problém zvyšující se míry inflace (CPI), jejíž nárůst by měl podle odhadů kulminovat v roce 2011 na úrovni překračující 4 %. Dalším vážným problémem je i rostoucí nezaměstnanost na úrovni okolo 8 % (asi 2,5 mil. obyvatel), a to zejména na průmyslovém severu Anglie. Růst zaměstnanosti je způsoben i nepříznivými očekáváními ohledně vývoje britské ekonomiky

m

Pokles kurzu GBP vůči EUR i USD funguje jistě jako jedno z proexportních opatření, na druhou stranu nejsou efekty oslabující libry patrné natolik, aby zvrátily dlouhodobě pasivní obchodní bilanci. Pokles kurzu GBP se projevil i v poklesu výjezdů a výdajů v roce 2009 a 2010. Počet výjezdů se v roce 2009 snížil na necelých 59 mil. výjezdů (z 69 mil. výjezdů v roce 2008) a v roce 2010 klesající trend pokračoval až na 55,6 mil. výjezdů. Podobný trend je patrný i u výdajů, které se snížily z úrovně téměř 39 mld. GBP (2008) na asi 31,5 mld. GBP (2009), v roce 2010 dosáhly výdaje 31,8 mld. GBP.


Trhy a segmenty

Vývoj devizového kurzu 2008-2012 GBP/EUR 0,7 0,6 0,5

z Vý

0,4 0,3 0,2

0

ku

0,1

2008

2009

2010

2011

2012

my

GBP/EUR

Zdroj: Vlastní zpracování dle UNCTAD

m

ris

ou

hT

ec

Cz

I přes nepříliš příznivý vývoj klíčových makroekonomických ukazatelů může Velká Británie využít své bohaté ekonomické vazby vůči zemím Commonwealthu, pozici mimo eurozónu či exportu služeb založeném na finančních službách. Silnou oporou ekonomiky je bezesporu i přední místo ve vývoji a produkci environmentálních technologií, vědecko-výzkumná základna, ale i příliv levné pracovní síly ze zahraničí nebo přípravy na LOH 2012 v Londýně spojené se značnými investicemi.158

158

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000687/ 238


Trhy a segmenty


z Vý

Podle IPS je nejvýznamnější generující zemí Anglie (v roce 2010 36 mil. cest, tedy asi 65 % veškerých zahraničních cest Britů s 20,5 mld. GBP výdajů). Následuje samotný Londýn s asi 20 % zahraničních cest a 7,9 mld. GBP výdajů. Nižší podíl patří Skotsku (6,4 %) a Walesu (3,6 %).

my

ku

Londýn jako generující region se liší od ostatních i z hlediska účelu cesty, poněvadž asi 50 % tvoří cesty a účelem rekreace (holiday) a cesty VFR (asi 30 %). Nižší je u londýnských klientů naopak podíl tzv. inclusive tour, který přesahuje 10 %. Anglie (bez Londýna) jako generující region se naopak vyznačuje vysokým podílem cest rekreačních (holiday), a to až kolem 70 % s vysokým podílem cest tzv. inclusive tour (téměř 30 %), naopak podíl cest VFR je nižší a dosahuje kolem 15 %. Rozložení důvodu cest ve Skotsku a Walesu je přibližně stejné jako u Anglie (bez Londýna).

Cz

Hlavními zdrojovými regiony pro Českou republiku jsou Anglie (bez Londýna) generující asi 230 tis. cest (109 mil. GBP), Londýn generující necelých 90 mil. cest (42 mil. GBP) a s odstupem následuje Skotsko s asi 26 tis. cest (12 mil. GBP). 159

ec

Hlavními letišti odbavujícími návštěvníky České republiky figurují Stansted (68 tis.), Heathrow (58 tis.), Manchester (29 tis.), Gatwick (22 tis.). Ostatní anglická letiště uvádějí souhrnně asi 130 tis., skotská letiště asi 21 tis. cestujících do České republiky. Počet návštěvníků cestujících pozemními prostředky je mnohem nižší (23 tis. přes Doverský přístav, asi 11 tis. přes Channel Tunnel).160

ou

hT

Podle zahraničního zastoupení ve Velké Británii patří k hlavním zdrojovým regionům Londýn (Greater London), Birmingham a Midlands, Manchester, North (Leeds, Newcastle, Skotsko (Edinburgh, Glasgow)161.

Podle analýzy WTM 2010 představují hlavní zdrojové regiony Britů Londýn a jihovýchodní Anglie (36 %), severní Anglie (24 %), střední Anglie (19 %), jihozápadní Anglie (10 %) a Skotsko (9 %).

m

ris

159

IPS (data 2010).

160

IPS (data 2010).

161

http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicni-zastoupeni-ve-velkebritanii-s-pusobnosti-pro-irsko/ 239


Trhy a segmenty

50.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Spojeného království Vývoj pasivního cestovního ruchu Spojeného království:

z Vý

my

ku

Podle údajů IPS o výjezdovém cestovním ruchu Velké Británie podnikli Britové v roce 2010 do zahraničí celkem asi 55,6 milionů zahraničních cest (607 mil. přenocování při průměrném počtu přenocování 10,9 nocí). Výdaje na pasivní turismus činily 31,8 mld. GBP. I přes pokles výjezdů od roku 2009 si Velká Británie zachovává pozici druhého nejsilnějšího zdrojového trhu Evropy. Vývoj výdajů byl v roce 2010 příznivější, poněvadž výdaje vyjádřené v GBP neklesly. Průměrný výdaj vyjádřený v GBP zaznamenal v roce 2010 nárůst z 540 GBP (2009) na 572 GBP (2010).162 Podle výsledků výzkumu Flash Eurobarometer (2011) plánovala necelá čtvrtina Britů dovolenou doma. Britové tradičně cestují na dovolenou do zahraničí, podobně jako Němci či obyvatelé zemí Beneluxu. Výzkum WTM (2010) udává jako hlavní důvod zahraničních cest Britů dovolenou (73 %), obchodní cesty (15 %) a VFR a ostatní cesty (12 %).

Cz

hT

ec

Asi 65 % jsou cesty za účelem rekreace a trávení volného času (holiday) a celou čtvrtinu cest představují cesty organizované cestovní kanceláří (inklusive tours). Téměř 80 % cest podnikají Britové letecky (43 mil. cest v roce 2010). Sezónní výkyvy nejsou příliš vysoké. Asi 40 % cest podnikají Britové v zimní sezóně (říjen – březen), a to zejména díky cestám do mimoevropských destinací.

ris

ou

Pole průzkumů DZT a IPK reagovali Britové v oblasti cestování různými způsoby na ekonomickou krizi. Ve většině případů volili buď pečlivější volbu dovolené s poměrem cena/výkon (22 %), snížení výdajů na cestování (15 %), zkrácení cesty (10 %), dovolenou ve Velké Británii (11 %), levnější dopravní prostředek (6 %). Pouze 9 % dotázaných Britů se vyslovilo pro zrušení dovolené a její přesunutí na další rok. Vývoj pasivního cestovního ruchu ve Spojeném království 2000 - 2011 2000

Index Výdaje na PCR (mld. USD) Index

2003

2004

2005

2006

56,8

59,4

61,4

64,2

66,5

69,5

100,0%

101,9%

103,4%

104,5%

103,6%

104,6%

38,3

41,8

48,5

56,4

60,0

63,3

100,0%

110,3%

116,0%

116,3%

106,4%

105,5%

2007

2008

2009

2010

2011

55,6

56,8

69,5

69,0

58,6

99,9%

99,4%

84,9%

94,9%

102,2%

72,4

69,8

50,2

48,8

51,1

114,4%

96,4%

71,9%

97,2%

104,7%

m


2002

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, IPS

162

IPS (data 2010) 240


Trhy a segmenty

Vývoj pasivního cestovního ruchu ve Velké Británii 2000 – 2011 80

70

60

50

z Vý


40


30

20

0 2000

ku

10

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

my

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics a IPS Výdaje na PCR (mld. GBP) v období 2006 - 2010 Výdaje (mld. GBP)

2007

2008

2009

2010

35,0

36,8

31,7

31,8

ec

Zdroj: IPS

34,4

Cz

2006

TOP destinace britského pasivního cestovního ruchu

hT

ou

K hlavním destinacím Britů patří podle počtu cest i výdajů na cesty tradiční středomořské destinace (Španělsko, Řecko, Portugalsko, Turecko, Kypr) nebo blízké evropské země (Francie, Irsko, Německo). Ve volbě destinací se promítají minulé i současné politicko-ekonomické vazby (Kypr, Indie, Austrálie, JAR). Pokud jde o výdaje, na úrovni okolo 0,5 mld. GBP se jedná kromě destinací uvedených v tabulce i o Austrálii (0,7 mld. GBP), Indii (0,7 mld. GBP), SAE (0,5 mld. GBP) či Švýcarsko (0,5 mld. GBP).

m

ris 241 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

my

ku

z Vý Cz

Domácí cestovní ruch Velké Británie

hT

ec

K nejdynamičtějším destinacím z hlediska počtu cest i výdajů patřily v období 2006 – 2010 Rumunsko (17,5 %), Tunisko (9,8 %), Mexiko (9,8 %), Litva (7,7 %). Česká republika naproti tomu zaznamenala jeden z nejprudších poklesů návštěvnosti (17,1 %) i výdajů (-9,7 %).

ris

ou

Vývoj domácího turismu v období od roku 2000 je důsledkem rostoucího trendu v pasivním turismu. Pokles přenocování v H&S i hromadných ubytovacích zařízeních je markantní, a to i přes snahu VisitEngland, VisitScotland, VisitWales a Northern Ireland Tourist Board tento pokles alespoň zmírnit. V roce 2009 je patrné oživení domácího turismu v důsledku mezinárodní ekonomické situace i nadále klesajícímu kurzu GBP. Vývoj domácího cestovního ruchu ve Spojeném království 2000 - 2011 2003

2004

2005

2006

2007

Poč. přenoc. H&S (mil.) 139,0

118,5

106,5

117,9

102,0

105,2

Index

90,7%

89,9%

110,7%

Poč. přenoc. HUZ (mil.) 576,4

490,5

409,0

442,3

Index

92,2%

83,4%

108,2%

100,0%

100,0%

2008

103,0

86,5% 103,2% 97,9% 400,1

394,4

378,4

90,5% 98,6% 95,9%

2009

2010

m

2000

2011

106,2

103,2

86,1

103,0%

97,2%

83,4%

398,7

373,3

387,3

105,4%

93,6%

103,8%



Trhy a segmenty

Vývoj domácího turismu ve Velké Británii 2000 - 2011 700

600

z Vý

500

400


300

100

0 2000

2003

my

ku

200

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


ec

Cz

Vývoj domácího turismu v roce 2009 přináší pozitivní obrat v podobě zvýšení počtu domácích cest z 117,7 mil. cest (2008) na 126 mil. cest (2009), tedy nárůst asi o 7 %. Počet přenocování vzrostl z 378,4 mil. (2008) na 398,7 mil. (2009), tedy nárůst o asi 5 %. Výdaje na domácí turismus činily v roce 2009 asi 22 mld. GBP. Zvýšení domácí poptávky bylo typické zejména pro segment prázdninových a volnočasových cest (holiday). 163

ou

hT

Výdaje na domácí cesty vzrostly o asi 3,7 % a dosáhly v roce 2009 21,9 mld. GBP. Negativním trendem je pokles průměrného výdaje na 1 cestu (174 GBP), průměrného výdaje na 1 přenocování (55 GBP) a snížení počtu přenocování (3,2 nocí).164

m

ris

Domácí cestovní ruch ve Velké Británii po několika letech poklesu zaznamenal nárůst, pokud jde o počet cest, přenocování i o finanční ukazatele (výdaje). Meziroční nárůst 2009/2008 lze s ohledem na předchozí vývoj vyhodnotit jako krátkodobý a dočasný a pravděpodobný je další pokles či spíše stagnace domácího turismu. Domácí destinace nepředstavují příliš silné konkurenty destinacím zahraničním.

163

The UK Tourist – Statistics 2009 (2010)

164

The UK Tourist – Statistics 2009 (2010) 243


Trhy a segmenty


my

ku

z Vý

Demografie Podíl uživatelů internetu v britské populaci činil v roce 2011 asi 82 % (asi 51,4 mil. obyvatel)166. Podle průzkumu ONS Internet (říjen 2011) využilo internetu ve 2. čtvrtletí roku 2011 přes 41 mil. dospělých Britů (82 % populace). Asi 8,7 Britů internet ve sledovaném období nevyužilo (17,4 % dospělé populace). Počet Britů, kteří nikdy nevyužili internet se podle výzkumu EK snížilo z 29 % (2006) na 11 % (2011). Podle studie eMarketer se bude počet Britů využívajících internet dále zvyšovat, a to ze současných necelých 42 mil. (2011) na téměř 43 mil. (2012) a téměř 44 mil. (2013). Podíl domácností on-line se zvýšil z 63 % (2006) na 85 % (2011), ačkoliv 17 % těchto domácností stále využívá vytáčené připojení, nikoliv širokopásmové připojení. Širokopásmové připojení k internetu není mezi Brity považováno za nutnost. Počet britských firem, které používají k internetu připojení mobilní, významně narostlo v důsledku nutnosti neustálého připojení. Podle průzkumu comScore představoval počet unikátních návštěvníků internetu ve Velké Británii v průběhu srpna 2011 asi 37 mil. Britové vykázali nejvyšší průměrný počet hodin (35 hodin) online ve sledovaném měsíci (červenec 2011) a navštívili 3,2 tis. stránek. V regionálním pohledu vedli v průzkumu realizovaném v květnu 2010 v domácím využívání internetu Skotové (10,6 hodin týdne), dále Angličané (8,3 h.), Velšané (6,8 h.) a obyvatelé Severního Irska (6,5 h.). Pokud jde o věkovou strukturu uživatelů internetu, je nejvyšší využívání internetu typické pro skupinu 16 – 24 let (téměř 99 %).

ec

Cz

ou

hT

Sociální média Podle výzkumu Social Media Usage in the UK (Your Say Pays) využívá více než polovina britských seniorů (důchodců) Facebook. 37,4 mil. dospělé populace využívá pravidelně Facebook a 32,1 mil. YouTube. V menší míře je využíván Twitter (15,5 mil.), LinkedIn (7,9 mil.) a Flickr (6,7 mil.).

m

ris

Digitální média Nejméně 86 % Britů shlédlo na internetu za sledovaný měsíc video (silně rostoucí trend), celkem strávili sledováním videa 240 mil. hodin. K hlavním navštíveným stránkám poskytujícím video patřily YouTube (70 % všech návštěv, doba trvání jedné návštěvy asi 20 minut). YouTube je třetí nejoblíbenější stránkou po Googlu UK a Facebooku. Druhá a třetí pozice co do sledování videa patří VOD (the video-on-demand) a BBC Most iPlayer and ITV Player. Video, video reklama a SpotXchange doznaly rychlého tempa růstu, následované Google a Adconion´s Joost network Vyhledávače a vyhledávání Nejdynamičtějším vyhledávačem byl na britském trhu podle průzkumu z března 2011 Bing (Microsoft), nejsilnější je však pozice Google (90 % všech hledání). Následují další, jako Microsoft Sites (4 %), Yahoo! (3,5 %), Ask Sites (1,5 %) a ostatní (0,6 %). Trendem dalších let bude zřejmě nárůst podílu stránek Microsoftu. 165

http://www.newmediatrendwatch.com/markets-by-country/10-europe

166

Internet World stats., August 2011 244


Trhy a segmenty

51 Trh v České republice

my

ku

z Vý

Trh Velké Británie byl v roce 2010 z hlediska počtu příjezdů a přenocování v HUZ pro Českou republiku třetím nejvýznamnějším trhem po Německu a Rusku zaujímající asi 5,8 % na počtu příjezdů (368 tis. příjezdů) a asi 5 % na počtu přenocování (927 tis. přenocování). V roce 2011 Velkou Británii v počtu příjezdů do HUZ předčilo Polsko. Pozice britského trhu v Praze od roku 2000 sílila a v letech 2004 – 2005 dosahoval podíl britských příjezdů a přenocování v Praze téměř 16 – 18 %. Od roku 2004 – 2005 se podíl britského trhu v portfoliu Prahy významně snížil a v roce 2010 činil podíl na počtu příjezdů pouze 7,8 % (323 tis. příjezdů) a na počtu přenocování 8,5 % (930 tis. přenocování). V Praze patří Britům podle počtu příjezdů 2. příčka za Německem (603 tis. příjezdů) a 4. příčka podle počtu přenocování za Německem (1 460 tis. přenocování), Ruskem (1 047 tis. přenocování) a Itálií (835 tis. přenocování).

51.1 Dopravní spojení • Birmingham • Edingburg • Newcastle upon the Tyne • Glasgow • Cardiff

hT

• Leeds

ec

• Manchester

Cz

Letecké spojení Každodenní spojení pravidelnými linkovými lety a nízkonákladovými společnostmi.

ou

• London Heathrow, London Gatwick, London Stansted, London Luton

Cílová letiště v České republice: Praha, Brno (Ostrava)

m

ris

Další přímé (některé pouze sezonní) lety jsou operovány mezi ČR a Velkou Británií (Bristol, Birmingham, Manchester, East Midlands, Leeds, Newscastle, Edinburgh).

Letecké společnosti: British Airways (Birmingham, Bristol, Liverpool, Manchester), Jet2, Wizz Air, Easy Jet, Ryanair, BMI baby Autobusové spojení Každodenní spojení Londýn (Victoria Coach Station) – Praha + Brno, Plzeň, Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Olomouc Student Agency, Eurolines, GTSint 245 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Cesta trvá asi 18 – 20 hodin Železniční spojení Každodenní spojení přes anglický Dover a francouzské Calais.

ku

z Vý

Automobilová doprava Doprava autem z Prahy do Londýna je rychlejší, nežli autobusová doprava, nicméně je nutné si uvědomit náklady spojené s poplatky na dálnicích. K překonání kanálu Lamanche lze využít nalodění na trajekt nebo projetí Eurotunelu. Cesta trajektem trvá 1,5hodiny. Při cestě Eurotunelem jsou automobily naloženy na nákladní vlak, kdy cesta zabere 35 min z Calais do Folkenstonu.

my

Výborná dopravní dostupnost z Velké Británie představuje významnou konkurenční výhodu České republiky. Frekventované dopravní spojení zejména leteckou dopravou umožňuje přílety nejen do Prahy, ale i do dalších velkých měst (včetně Moravy). Autobusové spojení je zajímavé zejména pro region jižní Anglie a Londýna, ale cenami často obtížně konkuruje nízkonákladovým leteckým společnostem. Spolupráci s dopravci operující britský trh lze považovat za klíčovou, a to s leteckými dopravci i s autobusovými společnostmi (např. Student Agency). Zajímavou možností je z pohledu regionálního rozložení návštěvnosti i navázání možnosti půjčení auta a vytvoření fly & drive programů nebo „bus & drive“ programů. Spolupráce s nízkonákladovými společnostmi by měla být zaměřena na zdůraznění poměru cena / kvalita, nikoliv na zdůraznění pouze atributu nízké ceny, které by podporovalo vnímání České republiky jako levné východoevropské destinace.

hT

ec

Cz

51.2 Velká Británie – spotřební chování

m

ris

ou

Historický vývoj, vliv a promíchání kultur více národů obývajících Britské ostrovy mělo vliv na socio-kulturní prostředí, které vykazuje shodné typické znaky pro chování obyvatel Velké Británie. Pro obyvatele ostrovů je typická vysoká míra individualismu (IDV 90). Ve společnosti jsou uznávány hodnoty, jako podnikatelství, soutěž, schopnost se prosadit. Nízká hodnota indexu vyhýbání se nejistotě (UAI 35) se projevuje v ochotě zdravě riskovat, nevyhýbat se nejistým situacím, vyšší flexibilitě a odmítání poslušnosti formalizovaným předpisům. Pro Brity je typický vyšší komunikační kontext. Mají rádi řád, pořádek a respektují zákon. Jsou disciplinovaní, trpěliví, houževnatí a klidní. V osobním jednání neprojevují emoce. Ve styku s lidmi, s kterými ještě nebyli seznámeni, jsou spíše rezervovaní. Mají vysoký smysl pro humor a toleranci. Z hlediska obchodu je vhodné a důležité získat reference důvěryhodné osoby či instituce. V pracovním styku jsou Britové konzervativní s prvky zdrženlivého vyjadřování a humoru.167

167

Světlík, J.: Marketing pro evropský trh. Grada Publishing, Praha, 2003. ISBN: 80-247-0422-6. 246


Trhy a segmenty

Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování (2000 – 2010)

z Vý

Po významném propadu příjezdů v roce 2009 (1,2 mil.) se v roce 2010 v HUZ v ČR ubytovalo celkem 930 457 turistů ze Spojeného království. Výsledná čísla představují nepatrný pokles oproti roku 2009, kdy do ČR přijelo 959 tis. britských turistů. Důvodem výrazného propadu od roku 2006 je pokles tzv. stag parties, a to z důvodu zvýšení cen služeb v České republice i oslabující GBP. Na propadu poptávky se projevila zejména nižší cenová konkurenceschopnosti České republiky, což nemusí být bezpodmínečně vnímáno jako negativní trend. Vývoj počtu příjezdů a přenocování Britů v ČR

2000 2001

Počet přenocování (HUZ)

Počet příjezdů (HUZ)

ku

Rok

Meziroční nárůst (přenocování)

Průměrný počet přenocování (HUZ)

625 075

1,00

2,64

302 793

833 183

1,33

2,75

305 676

845 504

1,01

2,77

412 402

1 167 396

1,38

2,83

650 622

1 814 249

1,55

2,79

657 110

1 797 329

0,99

2,74

2006

566 225

1 531 993

0,85

2,71

2007

565 470

1 520 357

0,99

2,69

2008

484 279

1 251 930

0,82

2,59

2009

371 346

959 480

0,77

2,58

2010

368 643

930 457

0,97

2,52

2002 2003 2004

ec

Cz

2005

my

236 517

Zdroj: ČSÚ

hT

Vývoj britských příjezdů a přenocování v HUZ 2000 – 2011 (Česká republika)

m

ris

ou Zdroj: vlastní graf na základě údajů ČSÚ


Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Trend příjezdů a přenocování Britů v HUZ (Česká republika) je od roku 2004 – 2005 negativní. V letech 2009 – 2010 došlo podle údajů ČSÚ pravděpodobně k zastavení / zpomalení propadu. Podle údajů IPS však došlo i v letech 2009/2010 k významnému propadu návštěvnosti České republiky, kdy počet cest poklesl o 15,4 % a počet přenocování o asi 8 %. V poklesu britské poptávky se odrazila ekonomická situace, oslabující GBP, ale i pokles tzv. stag party a „levných“ cest do České republiky, které se přesunuly do jiných destinací. Výdaje však vykázaly podle IPS meziroční nárůst o 21,5 % a průměrný výdaj Britů v České republice vzrostl o 142 GBP na 465 GBP realizovaných na 1 cestu. Podle IPS je pozitivní trend i ve vývoji ukazatele průměrného výdaje na 1 den v České republice, který dosáhl v roce 2010 74 GBP a narostl oproti 56 GBP (2009) i předchozímu období. Trend nárůstu hodnotových ukazatelů tak alespoň částečně zmírňuje dramatický pokles hmotných ukazatelů britské poptávky, i když je třeba vzít v úvahu skutečnost, že navýšení výdajů v GBP je částečně dáno dlouhodobým oslabováním GBP vůči CZK zejména v období 2007 – 2010.

hT

ec

Cz

Volba ubytovacího zařízení Britové strávili podle statistiky HUZ nejvíce přenocování zejména v hotelech **** (45 %), hotelech *** (25 %) a hotelech ***** (asi 20 %). Ostatní kategorie a typy ubytovacích zařízení nejsou příliš frekventované. Podle průzkumu Ipsos Tambor (2010) představovalo ubytování v apartmánech (IUZ) asi 9 %, ubytování F&R asi 4 %. V posledních deseti letech vykázala struktura přenocování Britů v HUZ následující trendy: zvýšení podílu přenocování v hotelech **** z 34 % (2000) na 45 % (2010) výrazné zvýšení podílu přenocování v hotelech *** z 20 % (2000) na 31 % (2005) a následné snížení na 25,5 % (2010) pokles podílu přenocování v hotelech ***** z 21,5 % (2000) na 15 – 16 % (2005 – 2007) a opětné navýšení podílu do roku 2010 na 21 % jednoznačné snižování podílu přenocování v penzionech z 8 % (2000) na 1,6 % (2010) Regionální rozložení britské návštěvnosti v České republice (2011-2012) Počet příjezdů 2011

Podíl

Celkem

327 951

Praha

276 834


ou

Kraj

100%

346 527

84,4%

295 637

1,1%

3 880

3 738

Jihočeský

8 574

2,6%

Plzeňský

5 620

1,7%

Karlovarský

3 622

1,1%

Ústecký

3 181

1,0%

Liberecký

1 931

0,6%

Královehradecký

2 567

0,8%

3 058

Pardubický

1 201

0,4%

1 252

Vysočina

1 324

0,4%

1 450

12 088

3,7%

12 857

Olomoucký

2 510

0,8%

2 560

Zlínský

1 480

0,5%

1 964

Moravskoslezský

3 281

1,0%

3 269

7 323 5 022

3 505

m

Jihomoravský

ris

Středočeský

2 572

2 178


Trhy a segmenty

Zdroj: ČSÚ

my

ku

z Vý Zdroj: Country Report Velká Británie <www.czechtourism.cz/files/statistiky/statistiky.../30_05_11_vb.pdf>

Sezónnost

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Britská poptávka po České republice je orientována téměř z 90 % na Prahu. Ostatní kraje hrají pouze okrajovou roli, významnější je pozice Jihomoravského kraje (asi 3 %), Jihočeského, Plzeňského a Středočeského kraje (okolo 1 – 1,5 %). Uvedené regiony disponují značným potenciálem pro kulturní cesty se zaměřením a/nebo v kombinaci na regionální gastronomii, produkty, kulturní krajinu a produkty orientované na lifestyle. Z hlediska regionálního rozložení poptávky s využitím fly & drive a „bus & drive“ je britský trh jistě perspektivní.


Trhy a segmenty


Britové využívají pro cesty do zahraničí nejen období letních dovolených, ale i státních svátků. K hlavním státním svátkům / dnům volna v Anglii a Walesu (2011) patří následující: New Year’s Day

3. leden (náhradní den)

Good Friday

22. duben

Easter Monday

25. duben

z Vý

Early May Bank Holiday

2. květen

Spring Bank Holiday

30. květen

Summer Bank Holiday

29. srpen

Christmas Day

26. prosinec (náhradní den)

Boxing Day


ku

Pokud Christmas Day, Boxing Day nebo New Year's Day připadnou na sobotu či neděli, nejbližší pracovní den je volno (náhradní den, substitute day).

my

K hlavním státním svátkům / dnům volna ve Skotsku (2011) patří následující: New Year’s Day Bank Holiday Good Friday Early May Bank Holiday Spring Bank Holiday Summer Bank Holiday Christmas Day Boxing Day

25. duben

2. květen

30. květen 1. srpen

ec

St Andrew's Day

22. duben

Cz

Easter Monday

3. leden (náhradní den) 4. leden (náhradní den)

30. listopad



hT

Pokud Christmas Day, Boxing Day nebo New Year's Day připadnou na sobotu či neděli, nejbližší pracovní den je volno (náhradní den, substitute day). Ve Skotsku jsou dále místní svátky, které vyhlašují tamní úřady podle tradice. Firmy ani např. školy nemusejí být vždy o skotských svátcích, které nemají Anglie a Wales, uzavřeny.

ris

ou

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/vb

V Severním Irsku jde o 10 státních svátků, které jsou stejné jako pro Anglii a Walesu a navíc jde o ST. Patrick´s Day (17. březen) a Orangemen´s Day (12. červenec nebo náhradní den).

m

Pracovní doba ve Velké Británii se pohybuje v rozmezí od 37,5 do 40 hodin, i když legislativa dovoluje určitou flexibilitu. Britové mají nárok na 28 dnů dovolené. Zaměstnavatel má možnost započítat do dovolené i bank holidays a public holidays. Maximální pracovní doba může dosáhnout 48 hodin.168

168

http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/vb 250


Trhy a segmenty

z Vý

Velká Británie patří k trhům s rovnoměrným rozložením cest v průběhu celého roku, a to obecně i ve vztahu k České republice. Nejnižší počet příjezdu je tradičně dosahován v zimních měsících (listopad, prosinec, leden), avšak rozdíl mezi letní a zimní sezónou není díky orientaci poptávky na Prahu (městský turismus) tak markantní. Trend sezónního rozložení návštěvnosti se od roku 2005 nijak významně nezměnil. Fond volného času je dán délkou dovolené stanovené na 28 dnů ročně. Kromě dovolené mohou Britové využívat bank holidays a public holidays. Vzhledem k významnému podílu Prahy využívají Britové pro cestu do České republiky zejména prodloužených víkendů.

ku


my

Česká republika nebo spíše Praha figuruje ve Velké Británii v čele žebříčku destinací s vynikajícím poměrem cena – kvalita pro britské obyvatele. Asi 90 % poptávky se soustřeďuje na Prahu. Jedná se nicméně o trh, kde je potenciál pro regionální rozložení poptávky, a to zejména v produktu kulturního turismu v kombinaci s relaxací a zábavou, společenským životem či gastronomií. Hlavním zdrojovým regionem je Anglie včetně Londýna. Britové cestují do České republiky z 80 % individuálně a z hlediska spotřeby se řadí do skupiny klientů s vyššími požadavky a vyššími výdaji na spotřebovávané služby. Britové rezervují nejčastěji přes internet a o své dovolené se rozhodují většinou min. 3 měsíce, resp. 1 – 2 měsíce před termínem dovolené. Znalost České republiky je velice nízká a kromě Prahy neexistují žádné klíčové pozitivní asociace spojené s Českou republikou. Konkurenceschopnost České republiky vůči Maďarsku je vyšší, vůči Rakousku naopak zaostává.

hT

ec

Cz

m

ris

ou

Základní charakteristiky spotřebního chování170: hlavním důvodem návštěvy České republiky je rekreace a zábava (74 %), obchodní cesta (12 %) a VFR (7 %) podle výzkumu Ipsos Tambor (2010) přijela téměř polovina Britů na kratší poznávací zájezd (1 – 3 dny), na dovolenou delší než 3 dny přijelo asi 48 %, VFR asi 3 %, léčebný pobyt byl důvodem účasti pouze u 0,9 % dotázaných k nejfrekventovanějším aktivitám během pobytu v České republice patří městský turismus (65 %), návštěva památek (68 %), společenský život a zábava (40 %), odpočinek a relaxace (39 %), církevní turismus (33 %), přírodní zajímavosti (25 %), gurmánská dovolená (24 %) a další asi 25 % Britů realizovalo opakovanou návštěvu, 75 % byli návštěvníci „poprvé“ téměř 80 % cestovalo individuálně a asi 13 % s cestovní kanceláří / agenturou průměrný počet přenocování (podle STEM/MARK) činil 4,2 noci (podle statistiky HUZ 2,5 noci) 90 % Britů preferuje hotelové ubytování 169

Zpracováno podle průzkumů STEM/MARK, Ipsos Tambor a zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism Velká Británie

170

Průzkumy STEM/MARK (2010) a Ipsos Tambor (2010) 251


Trhy a segmenty

ku

z Vý

Britové realizovali v České republice během pobytu 1 734 CZK, výdaje předem činily 1 249 CZK, celkem 2 982 CZK hlavní položkou výdajů tvořily výdaje na stravování (30 %), ubytování (24 %) a zboží (21 %) téměř 30 % Britů vydalo na 1 den dovolené v České republice během cesty (doprava, ubytování, stravování) mezi 40 – 80 GBP, asi 16 % mezi 80 – 120 GBP denně a mezi 120 200 GBP pouze asi 7 % (Ipsos Tambor, 2010) většina Britů se rozhoduje o své dovolené 3 a více měsíců předem (46 %) nebo 1 – 2 měsíce (36 %) Britové rezervují nejčastěji přes internet (68 %), osobně (18 %), či telefonicky (12 %) přes cestovní kancelář rezervuje asi 20 % Britů, individuálně přes 60 % Britů mírně častěji využívají internet a příbuzné/známé (WOM) jako zdroj informací o dovolené hodnocení Britů s pobytem v České republice je pozitivní (59 %) nebo spíše pozitivní (38 %), jen 2,5 % vyjádřilo spíše negativní zkušenosti a necelé 1 % jednoznačně negativní zkušenost

my

Vnímání České republiky171 znalost České republiky je mezi Brity nízká – 62 % o České republice slyšelo, 36 % Českou republiku nezná vůbec Britové spojují Českou republiku zejména s Prahou (27 %), krajinou/horami/přírodou (5 %), kulturními událostmi, historií, relaxací, zábavou a nočním životem i nízkými cenami (3 %) asi 35 % dotázaných Britů by uvažovalo o České republice jako o destinaci pro svoji dovolenou nejčastějším důvodem, proč by si Britové Českou republiku nevybrali, je malá atraktivnost (22 %), málo informací (18 %), nezájem (17 %), jiné plány (13 %), počasí (9 %), ale i nízká bezpečnost (3 %) za srovnatelnou s jinými evropskými destinacemi považuje Českou republiku 35 % Britů, ani srovnatelná ani nesrovnatelná je Česká republika pro téměř 50 % Britů za srovnatelné destinace jsou považovány zejména Polsko (16 %), Maďarsko (14 %), Německo (11 %), Rakousko (9 %), Bulharsko (7 %) ve Velké Británii má Česká republika spíše či rozhodně pozitivní pověst (51 %), za spíše negativní považuje reference o České republice 17 % Britů dovolenou v České republice vůči Maďarsku by preferovalo 30 % dotázaných (Maďarsko pouze 10 %), avšak vůči Rakousku již pouze asi 20 % dotázaných (Rakousko přes 40 %) asi 90 % nezaznamenalo žádnou reklamu (upoutávku) na Českou republiku

ris

ou

hT

ec

Cz

m

Britové spojují Českou republiku kromě Prahy s krajinou, horami, relaxací, zábavou, historií, politickou situací v minulosti (komunismus, železná opona). Českou republiku vnímají jako hezkou zemi (obecné pozitivní hodnocení) s centrální geografickou polohou, příznivými cenami a gastronomií (včetně piva). Rozdíly jsou v asociacích mezi návštěvníky a potenciálními návštěvníky, i když ne zásadní. Asociace s Prahou, památkami a pivem jsou silnější u návštěvníků. Britští respondenti také často v průzkumech poukazovali na to, že nemají přesnou informaci o lokalitě představované památky a informace o otevírací době, vstupném, a o dostupnosti pro handicapované.

171

Průzkum Ipsos Tambor (2010) 252


Trhy a segmenty

Cesta do Prahy (České republiky) je však potenciálními návštěvníky vnímána jako cesta s určitou mírou rizika. Díky dobrému poměru cena – kvalita (nabídky levných letů do Prahy) podstoupí „riziko“ potenciální návštěvníci podstoupí. Výsledné hodnocení pobytu pak bývá spíše pozitivní. Britové nenavštěvují žádná další místa kromě Prahy. Rezervovanost vůči České republice se odráží nejen ve volbě destinace (Praha), ale i ve výběru a spotřebě služeb (osvědčené, nic nového).

my

ku

z Vý

Zvýšení regionální návštěvnosti a nabídka dalších produktů na britském trhu vede v první řadě ve změně vnímání (a znalosti) České republiky.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


z Vý

my

ku

Kvantitativní cíle: 1) Nárůst ukazatelů poptávky – zamezení dalšímu propadu v počtu příjezdů a přenocování; postupně zvyšovat počet příjezdů a přenocování o cca 2 % ročně. 2) Zachování příznivého rozložení sezónnosti poptávky, snažit se o rovnoměrné zvýšení poptávky v letních měsících, v květnu, červnu, září a říjnu. 3) Udržení průměrného počtu přenocování (4 noci, resp. 2,5 noci v HUZ za rok 2010) a její zvýšení na 4,5, resp. 2,8 nocí. 3) Zvýšení průměrného výdaje za osobu na den (noc) o cca 10 - 20%. 4) Regionální rozptyl návštěvnosti - propojení národního trhu formou “Discovery routing“, Cultural Heritage Routes a dalších. Hlavní důvody cesty do České republiky korespondují nejen s návštěvou Prahy, ale nabízejí možnosti postupného regionálního rozptylu britské poptávky. 5) Opakování návštěv – budování loajality návštěvníků a získání nových návštěvníků. Pro 25 % „opakovaných“ návštěvníků vytvořit důvod k návratu a k vytváření pozitivní WOM o České republice. Pro 75 % potenciálních návštěvníků snížit míru vnímaného (ne skutečného) rizika spojeného s cestou do České republiky.

ec

Cz

m

ris

ou

hT

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání ze strany britských návštěvníků – zvýšení znalosti a pozitivních asociací spojených s Českou republikou. 2) Ve vnímání se přiblížit Rakousku - vyšší kvalita služeb a vstřícnost. 3) Zvýšení celkového povědomí o dosud neobjevených místech v České republice s vysokou kulturní hodnotou – s využitím Prahy jako silné značky s pozitivními asociacemi i pozitivním poměrem cena/výkon. 4) Posílení nabídky regionů s vyšší návštěvností (Jihomoravský, Středočeský, Jihočeský a Plzeňský). 5) Udržení a další zvyšování spokojenosti návštěvníků. 6) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na britském trhu. Nárůst hmotných i hodnotových ukazatelů poptávky by měl být založen na změně vnímání destinace Česká republika, a to zejména v segmentu potenciálních návštěvníků. Česká republika má možnost využít výborného poměru cena – kvalita, jelikož britská poptávka se v roce 2009 i 2010 začala z určité části prokazatelně směrovat na destinace nabízející dobrý poměr cena – kvalita (např. Turecko, Rumunsko). Postupný regionální rozptyl poptávky je možný za předpokladu tvorby produktů na regionální úrovni, a to s prověřenou (certifikovanou) kvalitou služeb.


Trhy a segmenty

52.2 Specifika trhu Specifika trhu, postavení ČR na trhu Velké Británie172:

ku

z Vý

Česká republika je ve Velké Británii vnímána jako destinace s bohatou a krásnou kulturou, s příznivým poměrem cena - kvalita. Pro britskou veřejnost je Česká republika nejvíce spjata s Prahou. Praha postupně získává image destinace pro kulturní a rodinnou dovolenou. Praha patří k top 5 city break v mezinárodním srovnání. Image Prahy byla deformována v období masových stag parties v období 2001-2005. Branding České republiky jako turistické destinace je obecně slabý, avšak lze výborně využít vysokou hodnotu značky Praha. Zatím není vnímána hodnota regionů České republiky.

my

Podle zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism ve Velké Británii je ochota Britů cestovat tradičně velká, avšak v posledních 1 – 2 letech je patrný nárůst domácího turismu a omezení zahraničních pobytů na 1 dovolenou u moře. Za nový trend považuje zahraniční zastoupení ekonomické pobyty v zahraničí (ubytování v soukromí) a cestování prostředky hromadné dopravy. Pokud jde o technologické novinky, internet a sociální sítě (facebook a twitter) i aplikace na smartphonech představují stále rozšířenější komunikační cesty, a to nejen v mladších věkových skupinách, ale i ve skupině 50+.

Cz

Britové nepřestali cestovat ani v situaci ztížených ekonomických podmínek, avšak mění se formy zaměřené na kratší pobyty nebo spotřebou levnějších služeb (penziony, apartmány, IUZ).

ec

Cenová konkurenceschopnost České republiky (Prahy)

ris

ou

hT

Stále výbornou cenovou konkurenceschopnost České republiky (Prahy) doložila i studie britské firmy Post Office (2009 – 2010)173, která srovnávala výdaje na dovolenou v 15 městech na celém světě. Nejlepšího poměru cena – kvalita podle měřeného ukazatele výdaje na 1 den (EUR) dosáhla Praha se 121 EUR, následovaly 2. Lisabon (140 EUR), 3. Budapešť (152 EUR), 4. Istanbul (161 EUR), 5. Varšava (170 EUR), 6. Dublin (199 EUR), 7. Berlín (213 EUR), 8. Barcelona (230 EUR), 9. Amsterdam (243 EUR), 10. Londýn (248 EUR), 11. Bruggy (249 EUR), 12. Paříž (286 EUR), 13. Kodaň (296 EUR), 14. Řím (297 EUR), 15. New York (351 EUR). Součástí porovnávaných služeb byla kromě ubytování i transfer letiště – hotel – letiště, MHD, turistická jízdenka na 2 dny a autobusový sightseeing ve městě.

m

Britové sledují pečlivě ceny a služby, které dostávají, a to zejména v segmentu hlavního proudu, kam patří i nediferencované pobyty v Praze. Případná diferenciace v segmentu kulturního turismu umožní dosažení vyššího segmentu, kde citlivost poptávky na cenu není tak vysoká. Britové pracují rádi s internetem nejen při plánování dovolené a vyhledávání informací, ale i ve fázi rezervace hotelu a letenek. V Británii je významným portálem Tripadvisor obsahující i komentáře klientů. Britové jsou zvyklí při placení i malých částek používat platebních karet.

172

http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicni-zastoupeni-ve-velkebritanii-s-pusobnosti-pro-irsko/

173

Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/praha-je-dovolenkove-terno-hlasa-britsky-denik-telegraph-pe9/igsvet.aspx?c=A100408_175131_igsvet_tom 255


Trhy a segmenty

Britové patří ke zkušeným cestovatelům, kteří mají srovnání a vědí, co požadovat za své peníze. Česká republika má v současné době možnost uspět právě díky vhodně komunikovanému výbornému poměru cena – kvalita (value for money). Současná orientace Britů na levnější destinace a nižší spotřebu umožňuje České republice i postupný regionální rozptyl poptávky, zpočátku alespoň v několika vytipovaných regionech (produktech). Při rozhodování Britů lze využít argumentací různých objektivních průzkumů, které by mohly snížit vnímané riziko při rozhodování o cestě do České republiky.

z Vý

52.3 Hlavní konkurenční výhody České republiky

ku

Za klíčové konkurenční výhody České republiky na britském trhu lze považovat:

my

Praha a ostatní města v rámci kulturního potenciálu a dědictví UNESCO Nižší cenová úroveň ve srovnání se západní Evropou (dobrý poměr cena – kvalita) Velmi dobrá dopravní dostupnost - častá letecká spojení s Prahou Kulturní krajina – dobrá regionální dostupnost, kvalita a cena dopravy Gastronomické speciality, pivo / Czech Specials (pivovary, mikropivovary) Kvalitní a pestrá nabídka hudebních a kulturních eventů různých žánrů Bezpečnost a bezpečí Přátelská a tolerantní destinace (přátelští a milí lidé) Typické české luxusní zboží Kvalitní infrastruktura pro obchodní jednání a produkt MICE

ec

Cz

ou

hT

Konkurenceschopnost České republiky vůči Rakousku je nižší, a to z důvodu rakouské přírody/krajiny, image Rakouska jako zajímavější země, díky vzpomínkám/zkušenostem (! opakovanost návštěv), většímu množství informací o Rakousku, možnostem lyžování a zimních sportů i díky vyspělosti a dobrým referencím. Naopak pro Českou republiku by se vůči Rakousku rozhodovali Britové zejména z důvodu nižší cenové úrovně (! téměř 20 %), větší atraktivnosti (13 %), předchozí návštěvy Rakouska (10 %) a touhy poznat Českou republiku (9 %).174

ris

K aktivitám, které spojují potenciální návštěvníci s Českou republikou, patří návštěvy památek (57 %), městský turismus (49 %), odpočinek a relaxace (49 %), ale i přírodní krásy a zajímavosti (42 %), dále společenský život a zábava (26 %), církevní turismus (22 %) i gurmánská dovolená a kulinářské zážitky (20 %).175

m

Za hlavní konkurenční výhody České republiky na britském trhu lze považovat Prahu a ostatní města, dále historický a kulturní potenciál spojený s UNESCO, dobrý poměr cena – kvalita (value for money) a dobrou (časově i cenově) dopravní dostupnost. K dalším konkurenčním výhodám, které se musejí promítnout do komunikačního mixu, náleží kulturní krajina (konektivita, historie, regionální dostupnost), gastronomie a kulinářské speciality (pivo), kulturní a společenské eventy, bezpečnost a bezpečí, přátelští a milí lidé.

174

Ipsos Tambor, 2010.

175

Ipsos Tambor, 2010.


Trhy a segmenty

52.4 Segmenty Základní rozdělení britské společnosti na segmenty lze provést podle dvou systémů: The National Statistics Socio-economic Classification (NS-SEC) ACORN system (demografie)

Skupina

my

ku

z Vý

Socio-ekonomická klasifikace (NS-SEC) ve Velké Británii je založena na existenci sociálních skupin (segmentů), které jsou dány historickým vývojem. Ještě před deseti lety byla využívána šestistupňová škála sociálních skupin A, B, C1, C2, D a E, z nichž se pasivního turismu účastní pouze skupiny A (vysocí manažeři, administrativa a odborníci), B (střední manažeři, administrativa a odborníci), C1 (úředníci, junior manažeři, administrativa a odborníci). Účast skupin C2 (kvalifikovaní manuálně pracující), D (částečně kvalifikovaní a nekvalifikovaní manuálně pracující) a E (nejméně kvalifikovaní pracovníci, důchodci a další, kteří jsou závislí na dávkách). V roce 2001 byla socio-ekonomická klasifikace přepracována do následující podoby: Ekvivalent NRS

Higher Professional and Managerial workers

A

2

Lower Managerial and Professional workers

B

3

Intermediate occupations

C1 a C2

4

Small Employers and non professional self-employed

C1 a C2

5

Lower Supervisory and technical

C1 a C2

6

Semi Routine Occupations

D

7

Routine Occupations

8

Long term unemployed

ec

Cz

1

D E

hT

Zaměření na jednotlivé skupiny z hlediska pasivního turismu směřuje na skupiny 1 – 4/5 odpovídající přibližně předchozímu rozdělení britské společnost na skupiny A – C1/C2.

ou

Segmentace britského trhu v České republice

m

ris

Věkové složení návštěvníků České republiky ukazuje na převazu segmentů 25 – 39 let (33 %) a 40 – 54 let (35 %). Věková skupiny 15 – 24 let byla zastoupena 8 % a věková skupina 55 a více let 24 %. Nejčastěji se jedná o domácnosti se 2 osobami (43 %), 1 osobou – singles (24 %), dále 3 – 4 osobami (asi 30 %). 60 % návštěvníků České republiky žije s partnerem, 10 % je rozvedených a téměř 30 % svobodných. Socio-demografická charakteristika dotázaných Britů cestujících do České republiky (Ipsos Tambor, 2010) ukazuje, že z hlediska složení dosahoval podíl Britů s univerzitním vzděláním téměř 45 % a 20 % má vyšší středí vzdělání. Přes 50 % dotázaných Britů žije ve městech s min. 50 tis. obyvateli a celkový čistý měsíční příjem jejich domácnosti přesahuje většinou 1200 GBP (1200 – 2000 GBP – asi 22 %, 2000 – 3200 GBP – asi 28 %, přes 3200 GBP – asi 16 %, asi 18 % neodpovědělo).


Trhy a segmenty

Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi v členění do 2 let, předškolního a školního věku Střední generace (do 59 let) Senioři 60+ Školní mládež Business klientela GLBT

z Vý

Segmenty: • • • • • • •

ku

Hlavními cílovými skupinami je věková skupina mladší a střední generace. Jedná se o domácnosti o 1 až 2 členech (bez dětí). Rodiny s dětmi lze nicméně považovat i podle zpráv zahraničního zastoupení za potenciální segment pro rodinnou dovolenou v České republice. Univerzitní nebo vyšší střední vzdělání koresponduje s kulturním produktem, který Česká republika nabízí.

my

Segment školní mládeže je zajímavý z dlouhodobějšího pohledu budování vztahu k České republice, a to formou výletů a exkurzí.

ec

Cz

Orientace na segment GLBT má ve Velké Británii význam, jedná se o přední evropský GLBT trh. Hlavní GLBT organizací jsou Stonewall UK a Gay Business Association. Na trhu působí řada firem zaměřujících se na GLBT (např. IBM, Renault, Air France, KLM, Credit Suisse). Podíl G/L populace ve Velké Británii se odhaduje na asi 3,6 mil. (6 % celkové populace) s odhadovaným příjmem asi 31 tis. EUR. Souhrnná kupní síla G/L činí asi 115 mld. EUR. Skupina G/L je obecně charakteristická vyšším sklonem ke spotřebě, vyšším využíváním internetu a vysokou loajalitou ke značce.176

Komunikační nástroje (B2C)

ou

hT


m

ris

Internet – stránky CzechTourism s nabídkou produktů (úpravy) - mobilní a webové aplikace mobilní komunikace - mobilní aplikace, přístup k internetu přes mobil177 Onlinemarketing – spolupráce s vyhledávači – Google (90 % všech hledání), Bing Microsoft, Yahoo, Ask Sites Internet – video – Google UK, Facebook, YouTube OTA - Travelmarket, Side step, travelzoo, TripAdvisor, expedia.co.uk, Easytobook.com, lastminute.com, olotels.com, opodo.co.uk OTA se specializací na levné lety a další služby (včetně ubytování) – skyscanner.net, momondo.com, kayak.co.uk, zugu.co.uk, fly.com, travelsupermarket.com akce pro veřejnost během roku s orientací na street a buzz marketingovou komunikaci a snížení nákladů na veletrhy tradiční press tripy, ale zaměřené na využití ict (např. mobilní a internetové aplikace a online prodej) 176


177

Podle údajů ONS (Office for National Statistics) přistupuje 45 % britských uživatelů internetu přes mobil. V uplynulých 12 měsících (2011) přistoupilo a internet přes mobil 6 mil. uživatelů poprvé. 258


Trhy a segmenty

z Vý

kampaň tiskové materiály/rádio178, atd. (Greater London, Birmingham a Midlands, Manchester, North - Leeds a Newcastle, Skotsko - Edinburgh a Glasgow) vytváření databáze koncových klientů a její využívání pomocí eCRM vytvoření důvodu k další návštěvě a péče o koncového klienta pomocí eCRM product placement (filmová tvorba) komunikace spojená s pořádáním LOH (2012) a (případnou) účastí reprezentantů z České republiky a jejich úspěchy výběr mediální /PR agentury pro zlepšení image České republiky v britských médiích

my

ku

Top 10 webových stránek OTAs ve Velké Británii179: 1. Expedia.co.uk (7,3 %) 2. lastminute.com (6,5 %) 3. Thomson (6,0 %) 4. Thomas Cook (5 %) 5. TravelRepublic.co.uk (3,1 %) 6. skyscanner.net (3,1 %) 7. Travelzoo UK (3 %) 8. Cheapflights.co.uk (2,8 %) 9. Travelsupermarket.com (2,2 %) 10. Lowcostholidays.com (1,8 %)

Cz

ou

hT

ec

Top 10 webových stránek OTAs ve Velké Británii se specializací na destinace a ubytování180: 1. TripAdvisor UK (11,7 %) 2. booking.com (7,1 %) 3. Agoda.com (3,75 %) 4. LateRooms.com (3,1 %) 5. TripAdvisor (2,5 %) 6. Travelodge UK (2,5 %) 7. Premier Inn (2,1 %) 8. TimeOut (1,6 %) 9. Hotels.com (1,4 %) 10. InterContinentalHotels Group (1,2 %)

m

Komunikační nástroje (B2B)

ris

K nejvyhledávanějším pojmům při plánování cesty patří podle Tnozz (listopad 2011) následující: google maps, national rail, tfl, easyjet, train times, ryanair, trainline, thomas look, aa route banner, maps.

onlinemarketing - spolupráce s OTAs (viz výše) spolupráce s leteckými společnostmi (viz dále) – zvláštní nabídky účast na efektivních workshopech a veletrzích181, WTTM (Londýn) spolupráce s touroperátory – týdenní newslettery, prezentace (např. v rámci “Ochutnejte českou republiku”), fam tripy, celoroční kampaně atp. 178 Dle plánu ZZ. 179 Tnozz, listopad 2011 180 Tnozz, listopad 2011 181 Zhodnocení na základě finančních ukazatelů. 259 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

ku

z Vý

partnerský marketing zaměřený na firmy působící na britském trhu vyrábějící typické české produkty (iconic products) pro koncového spotřebitele (Škoda Auto182, Bohemia Crystal, CGS Tyres, Budweiser Budvar, Jablonex, Jihlava Crystal, nově připravovaný Longton Avia, …) spolupráce s dalšími subjekty působícími na britském trhu (např. Student Agency) akce zaměřené na podporu českých subjektů joing training programy pro britské tour operátory a agentury (např. formou e-learningu) a ocenění pro nejlepšího příprava news letteru pro odbornou veřejnost a direkt mailing programu akcí a jejich prezentace organizace fam tripů tiskové konference, itineráře (produkty), tiskové zprávy komunikace spojená s pořádáním LOH (2012) a (případnou) účastí reprezentantů z České republiky a jejich úspěchy

my

Top 10 webových stránek leteckých společností183: 1. easyJet (20,9 %) 2. Ryanair (13,9 %) 3. British Airways (1ě,9 %) 4. Flybe (5,5 %) 5. Virgin Atlantic (4,1 %) 6. Jet2.com (3,8 %) 7. Monarch.co.uk (3,1 %) 8. Emirates (2,4 %) 9. bmibaby (2,4 %) 10. British Midland Airways (2,1 %)

ec

Cz

m

ris

ou

hT

Komunikační nástroje (C2C) Zejména za podpory a využití sociálních sítí (Facebook, YouTube, Twitter, LindekIn, Flick, Wayn, My Space a další)

182 Např. Rakušané spolupracují se španělskými prodejci vozů Mercedes-Benz. Prodejci dostali k distribuci 10 000 kopií nového rakouského audioprůvodce pro potenciální klienty, kteří navštíví M-B dealery. 183 Tnozz, listopad 2011(škrtnuty jsou společnosti, které neoperují lety do České republiky) 260 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty


ku

z Vý

Mladí od 30 let, studenti: Praha Města Kulturní krajina Lohas Léto Cyklo Motorsport Events

my

Rodiny s dětmi (děti 10 – 18 let) Praha Města Česko spirituální Kulturní krajina Events

m

GLBT Kulturní cesty Praha Města Kulturní krajina, LOHAS, Events

ris

ou

hT

Senioři (60+) Kulturní cesty Praha Města Česko spirituální Kulturní krajina Klasické lázně / Lázeňský wellness Events

ec

Cz

Střední generace (do 59 let) Kulturní cesty Praha Města Česko spirituální Kulturní krajina Klasické lázně / Lázeňský wellness Events

Business klientela Praha Města, Events


Trhy a segmenty

53 Ostatní

z Vý

Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu): Avon Rubber, BPB Gybsum, Carclo, Cookson Group, Devro, IMI, International Power, Loma Systém, Pacific Direct, Magnesium Elektron, Royal Dutch Shell, SAB Miller, Tetley Group, TI Automotive, Unilever, Wagon Automotive, Arriva, Aviva, HSBC, iPlato, Logica CMG, Provident Financial, Tesco, Unichem, Vodafone

ku

Důležití mediální partneři: The Daily Telegraph, The Guardian, Trinity Mirror, Daily Mirror, The Sun, News of the World, The Economist, Nature, Private Eye, Hello!, Global Radio, BBC, Classic FM, 95.8 Capital FM, Bauer Radio, BBC One, BBC Two, ITV, Channel 4, Channel 5 atd.

my

Ostatní důležité cestovní portály: www.travelweekly.co.uk www.traveldailynews.com www.prague-guide.co.uk www.ttgdigital.com www.bbc.co.uk/travelnews/ www.visitbritain www.tourist-information-uk.com www.uktravel.com www.uktravelandtourism.com, http://www.worldtourismdirectory.com/directory/europe/united-kingdom-of-great-britain-andnorthern-ireland/index.html

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

54 Doporučení

z Vý

Velká Británie je jeden z nejvýznamnějších trhů pro Českou republiku, na který má smysl orientovat se i do budoucna. Výhodou trhu Spojeného království je nejen jeho vydatnost, ale i rostoucí hmotný i hodnotový objem zahraniční poptávky. Doporučení neznamenají zásadní změnu v dosavadní činnosti britského zastoupení CzechTourism, ale možnost posílit práci zahraničního zastoupení. Marketingový výzkum zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

ku

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na britském trhu

•

průzkum spotřebního chování britských návštěvníků v České republice (prozatím lze čerpat pouze z obecných dat) a průzkum spokojenosti britských návštěvníků v České republice

my

•

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro britské klienty (product management CzechTourism) s centrem v Praze a v propojení na vybrané regiony / města – orientace na kulturní turismus (města a kulturní krajina)184

•

medical turismus

hT

ec

•

•

produkty Fly & Drive

ris

ou

zaměření a propojení regionálních produktů k přímé prezentaci britským turistům (Discovery routing) výhoda value for money – finančně nenáročné a dostupné produkty

m

vhodná nabídka pro mladé: kombinace moderní ho umění/gastro a nočního života využití určité popularity české gastronomie ve Spojeném království – pivo, speciality •


184

65 % dotázaných Britů (n = 750) preferuje během své dovolené městský turismus, 68 % návštěvu památek, 21 % koncerty, divadelní představení a kulturní akce, 39 % odpočívání a relaxaci, 40 % společenský život a zábavu, 33 % církevní turismus, 25 % přírodní krásy a zajímavosti a 24 % gurmánskou dovolenou a vyhledávání kulinářských zážitků (Ipsos, 2010). 263


Trhy a segmenty

podchycení „opakovaných“ britských klientů a vytvoření důvodu k návratu pomocí tvorby produktu i návazného komunikačního mixu – pro udržení perspektivního trhu je třeba zaměřovat pozornost a následné marketingové aktivity pro „opakované“ návštěvníky

•


•

výrazné zaměření na eventy (např. motosport – Škoda Auto, kulturní akce)

z Vý

•

Segmentace trhu

ku


•


•


my

•

Cz

Komunikace


•


•


•

v komunikaci využít certifikáty kvality (po zavedení národního systému řízení kvality v cestovním ruchu) s cílem změny image a vnímání destinace Česká republika

ris

ou

hT

ec

•

m

zkvalitnění dostupnosti informací o dopravě do regionů – posílit povědomí o vynikající dostupnosti do Brity navštěvovaných destinací posílit znalosti o česko-britských souvislostech kultury, historii a politiky


Trhy a segmenty

ŠPANĚLSKO - trhy a segmenty •

Španělské výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2010 asi 16,8 mld. USD, což je celosvětově 16. místo.

•

Španělsko je země přijímající (salda příjezdů a výjezdů i příjmů a výdajů jsou kladná). Celosvětově zaujímá země čtvrté místo v příjezdech (TF), kde došlo meziročně k téměř 8% nárůstu (56,7 mil. příjezdů v roce 2011) a dlouhodobě mu patří druhé místo v příjmech (59,9 mld. USD), se 14% nárůstem.185 Do roku 2008 je země typická vysokou dynamikou výdajů na pasivní turismus (průměrná meziroční dynamika přes 18 %) i dynamikou výjezdů (meziroční průměr asi 17 %).186

my

ku

•

z Vý

•

m

ris

ou

hT

ec


185


186

PALATKOVÁ, M. . Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. s. 224. ISBN 978-80-274-3750-8. 265


Trhy a segmenty


z Vý


47,371 mil.


0,73 %

ku

Obyvatelstvo (odhad, červenec 2013) Struktura populace (odhad pro rok 2013)

15,4 %

my

- do 14 let - 15 – 64 let - nad 65 let

67,1 % 17,5 %


12,8 mil.

Cz


hT

ec

Podle odhadů CIA je Španělsko 27. nejlidnatější zemí světa. Počet obyvatel přesáhl v roce 2010 hranici 46 milionů, Španělsko se řadí do první desítky nejlidnatějších států Evropy. Téměř 70 % populace tvoří občané ve věku 15-64 let, přírůstek obyvatelstva se odhaduje na 0,6 %.

ou


m

ris

• •

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 Španělsko

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)


0.417

-1.419

-1.558

0.738

1.352

Zdroj: IMF

187

World Bank Data 266


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Španělsko

Průmysl

3,2 %

Služby 25,8 %

71 %


z Vý

V roce 2009 se naplno projevilo zpomalení a následný pokles hospodářského růstu - HDP kleslo o 3,6 %, průmyslová výroba o 16,2 %, stavební výroba o 22,2 %, vývoz o 15,9 % a dovoz o 26,2 %. Hospodářský pokles s sebou přinesl dramatickou vlnu ztrát pracovních příležitostí, která vynesla oficiálně vykazovanou nezaměstnanost ve Španělsku na 18 % (více než 4 miliony práceschopných obyvatel bez zaměstnání).

my

ku

Přes některé pozitivní výsledky dosažené v roce v 2010, které by mohly napovídat částečnému zlepšení ekonomické situace Španělska, přetrvává řada nepříznivých faktorů a okolností, které mohou vývoj španělské ekonomiky citelně poznamenat. V roce 2010 dosáhl vytvořený HDP hodnoty 1 374 mld. USD, což řadí Španělsko na 12. příčku největších ekonomik světa. V hodnocení vypracovávaném WEF kleslo Španělsko o devět příček na 42. místo, což je největší pokles po Řecku.

Cz

Růst španělské ekonomiky bude v následujících letech, pokud se nenaplní katastrofické scénáře a země neupadne do recese, přinejlepším velmi pomalý, podle MMF nedosáhne Španělsko růstu HDP přes 2 % ani v roce 2017. Podle Eurostatu je Španělsko zařazeno mezi státy s nejpomalejšími perspektivami ekonomického růstu.188

Inflace: 2009 -0,24%

2,04%

2011

3,05%

Zdroj: IMF

1,94%

2009

2010

2011

2012

18,01%

20,07%

21,65%

25,00%

Zdroj: IMF

2014 (odhad) 1,50%

2013 (odhad)

27,00%

2014 (odhad) 26,50%

m

Nezaměstnanost

2,44%

2013 (odhad)

ris

Nezaměstnanost:

2012

ou

Inflace

2010

hT

ec

Podle celosvětového hodnocení WTTC189 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad významu celkového přínosu cestovního ruchu do HDP na 5. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 50. pozici z hlediska relativního přínosu pro HDP a na 179. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

2015 (odhad) 1,49%

2015 (odhad) 24,70%

188

Zpracováno podle: Businesinfo

189



Trhy a segmenty



2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,7964

0,7345

0,6827

0,7338

0,7715

0,7185

2012 0,7778


z Vý

my

ku

Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jsou služby rozhodujícím sektorem španělské ekonomiky. Podle WTTC se zaměstnanost v cestovním ruchu Španělska v roce 2011 odhaduje na 2 334 000 pracovních míst, což představuje 12,7 % celkové zaměstnanosti. K nejpalčivějším problémům, se kterými se v roce 2010 španělská ekonomika potýkala, patřila právě nezaměstnanost, která byla nejvyšší v EU (okolo 20 %, asi 4 milióny obyvatel), nízká konkurenceschopnost podnikové sféry, ztráta kredibility (Španělsko se ocitlo hned za Řeckem, Irskem a Portugalskem) a vysoký schodek veřejných financí.

Cz

55.3 Regionální rozložení zdrojového trhu 2010 Mezi hlavní zdrojové regiony patří madridská autonomní oblast, Katalánsko, Andalusie, Valencie a Castilla y León.190

ec

hT

55.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Španělska Vývoj pasivního cestovního ruchu ve Španělsku 2000 - 2011

Počet výjezdů (mil.) Index

Index

2002

2003

2004

11,3

15,0

16,7

19,7

20,4

16,9

16,8

17,3

111,3%

118,0%

103,6%

82,8%

99,4%

102,9%

2005

2006

2007

2008

2009

2010

4,1

3,9

4,1

5,1

10,5

10,7

11,2

12,0

95,1%

105,1%

124,4%

205,9%

101,9%

105,6%

99,1%

107,4%

103%

107,3%

5,5

6,6

8,3

11,1

100%

110,0%

125,8%

133,7%

135,1%


12,4

2011

100%

13,3

m

ris


2000

ou

Španělsko

190

Situační zpráva z teritoria, ZZ CzechTourism < http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnichzastoupeni/zahranicni-zastoupeni-ve-spanelsku-s-pusobnosti-pro-portugalsko/> 268


Trhy a segmenty

Vývoj pasivního cestovního ruchu ve Španělsku 2000 - 2011: 25,0

20,0

z Vý

15,0


10,0

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0,0

my

ku

5,0



Cz

hT

ec

Podle UNWTO v roce 2009 vycestovalo 12,8 mil. Španělů, výdaje na cestovní ruch dosáhly v roce 2010 téměř 17 mld. USD. I přes vážné ekonomické problémy došlo v letech 2009 - 2010 ovšem k mírnému oživení, s nímž se počítá i v dalším období. Dynamika výjezdů a výdajů bude však s největší pravděpodobností nižší než do roku 2008. Lze předpokládat, že cenová citlivost trhu se zvýší a Španělé budou vyhledávat destinace nabízející služby s přesvědčivým poměrem cena / kvalita.

Domácí cestovní ruch Španělska

ou

Vývoj domácího cestovního ruchu ve Španělsku 2000 - 2009: 2003

2009

91,3

2004 100,0

2005 106,9

2006 115,1

2007

116,6

113,2

109,8

113,2

111,4

Index

100%

105,3%

109,5%

106,9%

107,7%

101,3%

97,1%

96,9%

103,1%

98,4%


110,8

124,7

135,2

143,9

154,8

156,7

152,0

148,0

151,5

150,0

Index

100%

105,5%

108,4%

106,4%

107,6%

101,2%

97,0%

97,4%

102,4%

99%

m

2008

83,4


2000

ris

Španělsko

2010

2011



Trhy a segmenty

Vývoj domácího cestovního ruchu ve Španělsku 2000 - 2011: 180,0 160,0 140,0

z Vý

120,0 100,0


80,0


60,0

20,0

20 00 20 0 20 1 0 20 2 03 20 0 20 4 0 20 5 06 20 0 20 7 0 20 8 09 20 1 20 0 11

my

0,0

ku

40,0


Cz

m

ris

ou

hT

ec

Momentální hospodářská situace ve Španělsku má vliv na ochotu lidí cestovat a utrácet, z čehož v současné době těží zejména domácí cestovní ruch. Ten roste oproti jiným evropským destinacím poměrně rychle, podle UNWTO činil počet domácích přenocování v HUZ za rok 2009 asi 159 mil. V případech HUZ i H&S se jedná o celkový nárůst oproti roku 2000 o asi 35 %.


Trhy a segmenty

55.5 On-line Travel Market191 Demografie

ku

z Vý

Podle InternetWorldStats přesáhl v červnu 2011 počet uživatelů internetu ve Španělsku 29 mil. (asi 62 % španělské populace). Podle průzkum AIMC činil počet španělských uživatelů internetu bezmála 23 mil. (10 – 11/2011), tedy téměř 58 % populace, z nichž většina náležela do věkové skupiny 25 – 34 let, ke střední třídě (46 %) následovaná střední až vyšší třídou (20 %). Ve skupině 14 – 19 let činil počet uživatelů internetu necelých 11 %, ve skupině 20 – 24 let 10 %, ve skupině 35 – 44 let 24 %, ve skupině 45 – 54 let 15 %, ve skupině 55 – 64 let 8 % a ve skupině nad 65 let jen 6 %.

my

Podle průzkumu comScore představoval počet unikátních návštěvníků internetu ve Španělsku 20,9 mil. (08/2011), kteří strávili necelých 24 hodin on-line hodin měsíčně (09/2011) a navštívili přes 2 tis. stránek.

ec

Cz

Počet uživatelů internetu vzrostl v roce 2011 o 4,5 % oproti roku 2010. Podíl uživatelů s denním přístupem činil 92 % z celkového počtu uživatelů (asi 21,4 mil. uživatelů, tedy 62 % populace). Celkový počet uživatelů internetu podle comScore činil 23,5 mil. (03/2011), tedy o 5 % více než v roce 2010. Nejvíce času strávili uživatelé na portálech (v průměru 8,6 hodin), dále na zpravodajství a na sociálních sítích s průměrnou dobou 376, resp. 345 minut. Hlavními stránkami jsou dle počtu uživatelů Microsoft (22,8 mil. měsíčně) a Google (22,2 mil. měsíčně). Nejvýznamnější sociální sítí je Facebook, další významnou sociální sítí je Tuenti koupená skupinou Terra Telefonica.

hT

Podle eMarketer činil počet uživatelů internetu 24,1 mil. (2011), odhad pro rok 2013 hovoří o 25,1 mil. (62 % celkové populace).

ou

ris

Většina španělských uživatelů internetu má přístup z domova, 20 % z práce, 4 % ze školy/univerzity a 12 % z jiného místa. V přístupu k internetu existují i regionální i genderové rozdíly. Zatímco v Katalánsku či Madridu přesahuje podíl uživatelů internetu na populaci 60 %, v Kastílii, Galícii či Murcii nedosahuje ani 50 % (10/2010 – 05/2011). Ve využití internetu mírně převažují muži (55 %).

m

Podle výzkumu comScore bylo shlédnuto během března 2011 asi 3 mld. videosekvencí. Španělé strávili při prohlížení videí asi 36 minut, tedy o 17 % více než v lednu 2011. 62 % domácností (asi 9,6 mil.) má širokopásmové připojení k internetu (2011), tedy o asi 800 tis. domácností více než v roce 2010. Nejvýznamnější je připojení ADSL (75 %), kabelová televize (16 %), mobilní telefony (13 %).

191



Trhy a segmenty

Sociální média a UGC

z Vý

Všechna sociální média zaznamenala v letech 2010 a 2011 nárůst. Nejvyužívanějšími skupinami byly ve skupině 6+ portály (23 mil., 99,5 % internetových uživatelů), a to zejména Microsoft a Yahoo!, dále vyhledávání/navigace (21,2 mil., 92 %) a sociální sítě (20,8 mil. 90 %). Na dalších příčkách se nacházejí e-mail (16,8 mil., 73 %), multimédia (16,3 mil., 71 %), blogy (15 mil., 65 %), stahování (13,4 mil., 58 %), fotografie (12,8 mil., 55 %), novinky (12,8 mil., 55 %), sport (12,6 mil., 54 %). eCommerce

my

ku

Asi 19 % dospělé populace nakoupilo v posledním roce přes internet, meziroční nárůst činil 1,5 % (2011). Podle údajů španělského statistického úřadu nakoupilo někdy v minulosti asi 11 mil. španělů přes internet (asi 32 % populace mezi 16 – 74 lety). Dynamika e-commerce je ve Španělsku poměrně nízká ve srovnání s jinými formami využití ICT. On-line Travel Market

Travel Booking

hT

ec

Cz

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nejsou Španělé ani přes postupující pronikání ICT příliš nakloněni novým formám plánování ani nákupu své dovolené. Tradiční nákupní zvyklosti jsou stále poměrně silně zakořeněné. Na druhou stranu, i když jsou doporučení příbuzných a známých stále významná, většina (52 %) využívá pro rozhodování o destinaci internetu. Dalším významným zdrojem jsou OTAs (18 %), stránky destinací turismu (13 %), stránky poskytovatelů služeb turismu (10 %) a on-line reklama (7 %).

m

ris

ou

Španělé využívají velmi frekventovaně mobilní aplikace pro srovnávání cen, ověřování letů nebo vyhledávání itinerářů (2011). Pro rok 2012 se předpokládá rozvoj dalších aplikací leteckých společností a OTAs pro vyhledávání a knihování letů stejně účinných jako web a přímé prodejní kanály. Předpokládá se, že Španělé budou ve větší míře využívat smartphony, resp. mobilní aplikace od vyhledávání informací k realizaci transakcí, a to v závislosti na rostoucí bezpečnosti internetových nákupů a na zvyšující se důvěře, kterou mají uživatelé v internetové aplikace. Typickým uživatelem mobilních aplikací je nezávislý cestovatel, který preferuje vlastní organizaci cesty. Podle studie Segittur využívá pouze 34 % španělských uživatelů smartphonů přístup k internetu, na rozdíl od 81 % uživatelů, kteří přistupují přímo z URL nebo z browseru. Ekonomická krize se odrazila i v objemu on-line prodeje služeb turismu, a to v poklesu (asi 1 %), a to zejména v segmentu webových stránek. OTAs zaznamenaly naproti tomu přírůstky rezervací i tržního podílu. Mobilní příslušenství (mobily – smartphony) 44,5 % španělských vlastníků mobilů využívalo ve sledovaném období 06 – 08/2011 smartphone (comScore). Nejčastější aktivity podle průzkumu comScore v říjnu 2011 představovalo posílání textových zpráv (79 %), využívání jiných než předinstalovaných aplikací (34 %), využití browserů (33 %), poslech hudby (32 %), přístup k sociálním sítím nebo blogům (22 %), zpravodajství (15 %), hraní her (28 %) a využití smartphonu (44,5 %). 272 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Podíl smartphonů představoval ve Španělsku necelých 40 % (1. Q. 2011). Hlavním operačním systémem (65 %) je Symbian (Nokia), zatímco iOS (iPhone Apple) a Android (Google) mají oba po 9 %.

my

ku

z Vý

K přístupu na internet využívá mobilu asi 41 % španělských vlastníků smartphonů a 10 % vlastníků „obyčejných“ telefonů. Nejčastějšími aktivitami je vstup do sociálních sítí a on-line komunit (44 %), hledání průvodců městy a map (33 %), dále hudba, počasí, zábava, hry, sport a vyhledávání (průzkum 2010). Asi 80 % uživatelů smartphonů i uživatelů běžných telefonů používá mobil k odesílání a přijímání textových zpráv, asi 29 % uživatelů smartphonů a 6 % uživatelů běžných telefonů využívají e-mailu v mobilu a 40 % uživatelů smartphonů a 34 % uživatelů běžných telefonů hrají hry. Do budoucna se očekává nárůst reklamy využívající mobily. Pouze necelá 4 % španělské populace surfovalo po internetu s využitím mobilu. Jedná se o skupinu, jejíž výdaje jsou o 30 % vyšší než španělský průměr. Nejúspěšnějším operátorem v podchycení uvedeného segmentu je na španělském trhu Vodafone, který má největší podíl klientů s pokročilejšími službami.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

56 Trh v ČR

ku

z Vý

Počet příjezdů do HUZ dosáhl v roce 2010 asi 196 tisíc, počet přenocování 579 tisíc, což řadí Španělsko mezi TOP 10 nejdůležitějších zdrojových trhů České republiky z hlediska příjezdů do HUZ. U příjezdů došlo v roce 2010 k oživení s meziročním přírůstkem 0,8 %, u počtu přenocování došlo naopak k poklesu -1,3 %. V roce 2011 lze pozorovat nárůst u příjezdů i přenocování. Regionální rozložení příjezdů je z naprosté většiny koncentrováno na Prahu (91 %).

56.1 Dopravní spojení:

my

Letecké – přímá letecká spojení s Českou republikou: o Praha – Barcelona, společnosti ČSA, Iberia, Vueling Airlines, SmartWings, Wizz Air o Praha – Madrid, společnosti ČSA, Iberia, Wizz Air o Nízkonákladová společnost SmartWings léta z Prahy do šesti španělských destinací – Barcelona, Gerona, Valencie, Malaga, Ibiza a Palma de Malorca

•

Silniční – autobusové: o Eurolines – pravidelné spojení Prahy s patnácti destinacemi ve Španělsku

•

Silniční – autem: Praha – Barcelona vzdálenost cca 1714 km, předpokládaná doba cesty okolo 17h

hT

ec

Cz

•

m

ris

ou

Mezi Českou republikou a Španělskem bylo poměrně dobré letecké spojení, především mezi Prahou a Madridem / Barcelonou, po redukci letů Czech Airlines 2012 však zůstal z každé destinace pouze jeden denní let. Největší množství letů zajišťují společnosti ČSA, Iberia a Vueling Airlines. Pro španělskou veřejnost je Česká republika spjata především s Prahou, kde lze využít pravidelného spojení nízkonákladových společností Smartwings a Wizz Air (společnost Wizz Air však od 28. října 2012 s konečnou platností ruší spojení Praha - Madrid).


Trhy a segmenty

56.2 Španělsko – spotřební chování Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011:

my

ku

z Vý ec

Cz


ris


ou

hT

Podle statistik ČSÚ dosáhl počet příjezdů do HUZ v roce 2010 asi 196 tisíc (s meziročním přírůstkem téměř 1 %), počet přenocování dosáhl 597 tisíc (s poklesem -1,3 %). Na příjezdech španělských turistů se projevila ekonomická krize, avšak oproti poklesu příjezdů 2009/2008 (-21 %) lze nyní hovořit o oživení a pozitivním trendu, který je možné očekávat do budoucna. V roce 2011 pokračoval nárůst počtu příjezdů (225,7 tis., +15 %) i přenocování (663 tis., +14 %).

m

V rámci přenocování lze podle statistik ČSÚ vypozorovat výrazný meziroční nárůst u pětihvězdičkových hotelů (+19,5 %) a mírný nárůst rovněž u hotelů čtyřhvězdičkových (+1 %). K poklesu došlo u tříhvězdičkových hotelů (-15 %). Lze tak sledovat zajímavý trend - pokles počtu španělských přenocování (počet přenocování klesal od roku 2007 do 2010, naposledy v roce 2010 meziročně o -1,3 %), ale stoupá zájem o hotely vyšších kategorií. V roce 2011 se nejvíce hostů ubytovalo v hotelech čtyřhvězdičkových (131 tis., +20 %), k nárůstu však došlo také u pětihvězdičkových hotelů (+ 27 %).


Trhy a segmenty




Podíl

Celkem

225 778

100%

201 537

Praha

205 677

91,1%

181 841

1 940

0,9%

1 963

Jihočeský

2 915

1,3%

2 680

Plzeňský

1 856

0,8%

1 719

Karlovarský

2 194

1,0%

1 749

Ústecký

1 188

0,5%

1 447

Liberecký

1 162

0,5%

1 587

Královehradecký

920

0,4%

967

Pardubický

384

0,2%

426

586

0,3%

661

4 323

1,9%

3 661

857

0,4%

871

410

0,2%

642

1 366

0,6%

1 323

Středočeský

Jihomoravský Olomoucký Zlínský

m

ris

ou

hT

ec

Cz


my

ku

z Vý

Vysočina

Zdroj: Country Report Španělsko:


Trhy a segmenty

z Vý

Největší množství příjezdů do HUZ, více než 91 %, je koncentrováno na Prahu, která v oblíbenosti u španělských turistů jednoznačně vede. Podíl na tom má i velmi dobré letecké spojení právě s Prahou. Mezi ostatními regiony můžeme s velkým odstupem zmínit Jihomoravský (téměř 2 %), Jihočeský (1,3 %) a Karlovarským (1 %). Tyto regiony disponují do budoucna velkým potenciálem, vzhledem k trendu spa/wellness (LOHAS), oblíbenosti UNESCO památek a obecné popularitě kulturního produktu ze strany španělských návštěvníků. Sezónnost

my

ku ou

hT

ec


m

ris

Nejatraktivnějším měsícem z hlediska dovolené je pro Španěly jednoznačně srpen, kdy dosahují příjezdy do České republika svého maxima. Oblíbené jsou také dovolené během července, dubna, září a cesty o vánočních svátcích. Dominují především prodloužené víkendy, naopak meziroční pokles zaznamenaly cesty v pracovních dnech.


Trhy a segmenty


z Vý

Česká republika je oblíbenou španělskou destinací, nejpopulárnějším cílem zůstává Praha a města Karlovy Vary, Český Krumlov a Kutná Hora. Zájem je také o Brno a Jihomoravský region, především v letních měsících. Velmi oblíbené jsou ze strany španělských turistů cesty během prodloužených víkendů, tzv. puentes. Většina Španělů přijíždí individuálně a letecky, největší počet hostů (109 tis.) zaznamenaly v roce 2010 čtyřhvězdičkové hotely.

my

ku

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) patří mezi hlavní důvody k návštěvě ČR rekreace a zábava (77 %), obchodní cesta (7 %), návštěva příbuzných a známých (6 %) a studijní pobyt (5 %) Většina dotazovaných přijíždí individuálně (76 %), s CK/CA 17 %, pracovně/na služební cestu přijíždí 5 % Celkové výdaje na osobu za den v roce 2010 činily 2 638 CZK, z toho výdaje během pobytu v České republice 1 369 CZK Průměrný počet přenocování jsou 3 noci. 90 % Španělů upřednostňuje ubytování v hotelu Největší počet osob cestuje do České republiky letecky (téměř 80 %), pak vlakem (21 %)

ou

hT

ec

Cz

Podle výzkumu Ipsos193 si téměř 14 % Španělů pojí Českou republiku s Prahou 40 % si pojí ČR s pěknou/zajímavou zemí (obecné pozitivní prohlášení) Nejvíce je podle výsledků průzkumu Česká republika srovnatelná s Rakouskem (17 %), Maďarskem (14,5 %), a Polskem (12,5 %) Česká republika má ve Španělsku spíše či rozhodně pozitivní pověst (63 %) Nejčastěji je dovolená zarezervovná přes internet (51 %) Z hlediska aktivit v ČR je nejpopulárnější městský turismus (64,5 %), návštěva památek (62 %), přírodní krásy a zajímavosti (49 %) a relaxace (43 %) Pobyt v ČR hodnotilo 97 % návštěvníků spíše či rozhodně pozitivně

m

ris

Během návštěvy České republiky hodnotí Španělé kladně nižší ceny některých produktů (služby, potraviny), překvapivě širokou nabídku kulturních akcí, přesnost městské hromadné dopravy a snadnou dostupnost země letecky. Naopak záporně jsou hodnoceny služby některých taxi dopravců, směnáren, problémy s revizory v hromadné dopravě a nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích, zejména podstatné rozdíly mezi platbou v CZK a EUR za stejné pokrmy.

192

Zpracováno podle výzkumů STEM/MARK, Ipsos a zprávy zahraničního zastoupení CzechTourism

193

Výzkum Ipsos 278


Trhy a segmenty


z Vý

my

ku

Kvantitativní cíle: 1) Nárůst ukazatelů poptávky - udržení trendu zvyšování počtu příjezdů i přenocování, s postupným zvyšováním o asi 2,0 % ročně 2) Eliminovat sezónní výkyvy – snaha o rovnoměrněji rozloženou poptávku, zvýšení poptávky především během podzimních a zimních měsíců 3) Udržet průměrnou délku pobytu (6 nocí za rok 2009) 4) Zvýšit průměrný výdaj na osobu za den (noc) o cca 10 % - v roce 2010 činil průměrný výdaj během pobytu v ČR v průměru 1 369 CZK 5) Regionální rozptyl návštěvnosti - v současné době 91 % příjezdů směřuje do Prahy 6) Opakovanost návštěv - zvýšení loajality návštěvníků a získání návštěvníků nových

Cz

ou

hT

ec

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání destinace Česká republika – „ČR není jen Praha“, není levná postkomunistická destinace, ale moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek 2) Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika a jejím potenciálu na trhu Španělska 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Španělska 4) Zvýšení spokojenosti návštěvníků

m

ris

Mezi hlavní cíle patří zejména udržení trendu zvyšování počtu příjezdů i přenocování, s postupným zvyšováním o asi 2,0 % ročně. Dalším cílem je eliminovat sezónní výkyvy, zvýšit výdaje a regionální rozptyl návštěvnosti. Je také potřeba se zaměřit na zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika, změnu vnímání a zvýšení hodnoty značky na trhu Španělska.


Trhy a segmenty

57.2 Specifika trhu Specifika trhu, postavení ČR na trhu Španělska194:

z Vý

Česká republika má na trhu Španělska postavení „short break“ destinace. Nejatraktivnějším měsícem z hlediska dovolené je pro Španěly srpen, oblíbené jsou také dovolené během července, dubna, září a cesty o vánočních svátcích. Pro Španělskou veřejnost je ČR nejvíce spjata s Prahou, mezi další cíle patří Karlovy Vary, Český Krumlov, Kutná Hora a Brno.

ku

my

Mezi nové trendy lze zařadit nákup zájezdů online (během roku 2009 došlo k 10 % nárůstu) a odklon od běžného nákupu zájezdů cestovních kanceláří. Doba zájezdu se zkracuje, trendem je víc kratších dovolených místo jedné, tradiční. Španělé jsou také specifičtí svým vztahem ke gastronomii, chtějí destinaci nejen poznat, ale i ochutnat. Většina Španělů cestuje individuálně, přednost dávají městskému cestovnímu ruchu a kultuře před aktivní dovolenou. Z možností ubytování si většina zvolí hotel.

Cz


ec


ris

ou

hT

Prahu a města (Karlovy Vary, Český Krumlov, Plzeň, Kutná Hora, Brno, a další) Kulturní potenciál, České dědictví UNESCO Velmi dobrá dopravní dostupnost - častá letecká spojení ČSA, Iberia, Vueling Airlines a nízkonákladových společností SmartWings a Wizz Air Malé vzdálenosti uvnitř destinace (lze tedy využít trendu zkracování pobytů a nákladů na dopravu uvnitř ČR) Gastronomie - regionální speciality, mikropivovary Mezi hlavní konkurenční výhody lze zařadit dobrou dopravní dostupnost (zejména leteckou), kulturní potenciál, města a České dědictví UNESCO. Další výhodou je bezpochyby potenciál regionálních gastronomických produktů.

m

194

Zpracováno podle zpráv zahraničního zastoupení CzechTourism 280


Trhy a segmenty

57.4 Segmenty Hlavní segmenty:

ku

z Vý

Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (v členění do 2 let, předškolního a školního věku) Střední generace (do 49 let) Senioři 50+, senioři nad 60 Business klientela, školní skupiny, GLBT

my

Španělsko je považováno za světového leadera v právech a obhajobě GLBT. EuroPride, které se konalo v Madridu v roce 2007, přilákalo téměř 3 miliony účastníků, je zde rovněž povolena adopce dvěma lidmi stejného pohlaví. Stále ovšem ve Španělsku, druhé nejvíce katolické zemi Evropy, přetrvává odolnost vůči rovnosti GLBT. Existuje zde však velký potenciál dalšího růstu tohoto segmentu, zejména díky příznivé legislativě a integraci jednotlivců ve společnosti. Potenciál si uvědomují i hlavní mezinárodní značky jako Nissan a IBM. Podíl G/L populace ve Španělsku se odhaduje na asi 2,4 mil. (6 % celkové populace) s odhadovaným příjmem asi 30 tis. EUR. Souhrnná kupní síla G/L činí asi 73 mld EUR.195

Cz


ou

hT

ec

Mezi nejpočetnější skupiny cestující do České republiky patří v současné době cílová skupina mladých do 26 let, nelze opomenout ani segment rodin s dětmi. Zdraví je stále žádanější tématikou, senioři představují díky velké mobilitě rostoucí zákaznický potenciál, na dovolenou vyjíždějí často i se svými vnoučaty. Senioři jsou většinou zcestovalí, nezávislí a movití, v cílové destinaci si velmi cení zajímavé kulturní nabídky pro zpestření pobytu.

m

ris

Komunikační nástroje (B2C): Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. Workshopy, příp. veletrhy Akce pro veřejnost – kampaň na sociální síťi Viamedius, kampaň na obrazovkách Circuito Digital, kampaň v nákupních centrech ve Valencii a Barceloně, Dny Evropy – prezentace, dny české kuchyně v Barceloně Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké společnosti, a další. Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing 195


196

Zpracováno na základě marketingových plánů zahraničních zastoupení CzechTourism na rok 2011 281


Trhy a segmenty

ku

z Vý

Spolupráce s touroperátory: Vzdělávací kurz ve spolupráci s Catai Tours, Fam trip ve spolupráci s CK El Corte Inglés, kurzy pro CK El Corte Inglés Fam trip pro výherce soutěže Expert na ČR ve spolupráci s Catai Tours, dny české kuchyně v Barceloně – prezentace pro TO Workshopy - Prezentace pro TO na veletrhu FITUR v Madridu Odborný tisk - akce pro novináře: Setkání s novináři na veletrhu FITUR, prezentace propagačních cílů a novinek pro rok 2012 pro katalánské novináře Individuální tematické press tripy do českých regionů i Prahy - témata Praha Gay Friendly, česká gastronomie, účast na Prague food festival, 160. výročí narození A. Dvořáka (Praha, Olomouc, Nelahozeves), a další.


my

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Hlavní produkty: kulturní, health Studenti, mladí lidé Praha, města Motorsport Eventy Rodiny s dětmi Praha, města (gastronomie), Česko spirituální Eventy Střední generace Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Eventy Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Eventy Senioři nad 60 let Praha, města, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness Eventy Gay and Lesbian Praha, města LOHAS Eventy Školní skupiny Praha, města Eventy Business klientela Praha, města Eventy


Trhy a segmenty


z Vý

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce:197 ČSA Madrid, Smartwings, Škoda Auto Ibérica, Šmeral Ibérica, Ravak Ibérica, Tescoma Espaňa, Prominecon, Jablonex Ibérica, Emersa, Pilsner Urquell (SAB MILLER), Comercial Masoliver, Emcor, Ibero Preciosa

my

ku

Mezi největší české poskytovatele služeb patří ČSA, v nákladní dopravě celá řada provozovatelů kamionové dopravy, v oblasti služeb a cestovního ruchu hraje také významnou roli mezinárodní síť hotelů Barceló ve spojení se skupinou Hotusa

Důležité cestovní portály: • www.edreams.es

www.lastminute.com/es

•

www.viajar.com (www.ya.com)

•

www.rumbo.es

•

www.easyviajar.es

m

ris

ou

hT

ec

Cz

•

197

Zpracováno podle: Businessinfo - Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 283


Trhy a segmenty

59 Doporučení Z pohledu České republiky je Španělsko významným zdrojovým trhem, na který má smysl se orientovat i do budoucna. K doporučením lze zařadit následující:

z Vý

Marketingový výzkum zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na španělském trhu

•

průzkum spotřebního chování španělských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti španělských návštěvníků v České republice

my

ku

•

Cz

Tvorba produktu

spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Španělsko, do produktu promítnout potřebu „maximalizace zážitku za co nejkratší dobu“

•

tvorba produktu a itinerářů pro španělské klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města

•

podchycení opakovaných španělských návštěvníků, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•

obohatit nabídku o produkty, které přesně splňují poptávku trhu, např. využití zájmu o náboženský cestovní ruch (produkt Česko spirituální), motorsport eventy (ve Španělsku populární sport – pilot Formule 1 Fernando Alonso)

•

využít španělský důraz na kvalitu gastronomie, malé vzdálenosti uvnitř destinace a trendu zkracování pobytů a nákladů na dopravu, regionální produkty

•


•

výraznější zaměření na eventy, představení kalendáře eventů (kulturní, sportovní, atd.)

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty


•


•

zaměření na perspektivní segmenty (např. “single” cestování, segment GLBT)

z Vý

•

Komunikace

změna vnímání destinace Česká republika – ČR není levná, postkomunistická destinace, ale moderní, dynamická destinace, využívající své bohaté historie a dalších silných stránek

•


•

v oblasti vnímání je třeba vytvořit jednoznačné silné asociace pomocí iconic images a iconic products, s nimiž bude Česká republika spojována

•


•


my

hT

ec

Cz

Ostatní

ku

•

zaměřit se na stále přetrvávající jazykovou a komunikační bariéru (převážně mimo Prahu) a horší infrastrukturu mimo Prahu

•

„služby s úsměvem“ – problém nepřívětivého přijetí, potřeba zvýšení kvality služeb obecně, zaměřit se na problém okrádání turistů – služby taxi/směnárenské, problémy s revizory, nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích (rozdíly CZK/EUR)

m

ris

ou

•


Trhy a segmenty

ŠVÉDSKO - trhy a segmenty •

Švédské výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2010 asi 13,5 mld. USD, což je celosvětově 24. místo.

•

Výdaje na pasivní cestovní ruch meziročně stouply o 6 %.

z Vý

Průměrný výdaj na jednoho obyvatele (2010) činí přibližně 1430 USD.

•

Podle počtu příjezdů bylo v roce 2010 Švédsko 23. nejnavštěvovanější destinací Evropy (téměř 5 mil. příjezdů) a na 47. místě celosvětově. V roce 2011 došlo k nárůstu mezinárodních příjezdů o 1,6 % (celkem 5 mil. příjezdů), příjmy stouply dokonce o 25 % (celkem 13,9 mld. USD).198

•

Počet výjezdů dosáhl v roce 2010 asi 13 mil.199

my

ku

•

m

ris

ou

hT

ec


198


199

Tourism in Sweden 2010 (Swedish Agency for Economic and Regional Growth, Stockholm 2011)


Trhy a segmenty


z Vý


9,119 mil.


0,18 %

ku


15,4 %

my

- do 14 let

72,2 % 12,4 %


13 mil.

Cz

Zdroj: CIA The World Factbook, Tourism in Sweden 2010 (Swedish Agency for Economic and Regional Growth, Stockholm 2011)

hT

ec

Počet obyvatel Švédska je v současnosti odhadnut na 9,1 mil., což řadí Švédsko celosvětově na 92. pozici. Podle struktury tvoří téměř 65 % obyvatelstva lidé od 15 do 64 let.

ou

60.2 HDP, inflace a nezaměstnanost HDP HDP (2010): 456 mld. USD HDP na obyvatele (2010): 48 875 USD

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015

m

ris

• •

Švédsko

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)


3.767

1.197

1.005

2.212

2.300

Zdroj: IMF

200

World Bank Data 287


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství Švédsko

Průmysl

1,8 %

Služby 27,3 %

70,9 %


z Vý

Podle celosvětového hodnocení WTTC201 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad významu celkového přínosu cestovního ruchu do HDP na 32. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 138. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 90. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

ku

Inflace (% změna):

2009

Inflace Zdroj: IMF

Nezaměstnanost:

8,30%

Zdroj: IMF

2010

8,57%

6,87

•

2011

2007 6,47

7,80%

0,88%

2012 7,90%

2008

2009

6,407

7,653

2013 (odhad) 0,33%

2013 (odhad) 8,10%

2010

2014 (odhad) 2,30%

2014 (odhad) 7,80%

2011

7,208

6,49

2015 (odhad) 2,60%

2015 (odhad) 6,90%

2012 6,77

ou


2,96%

hT

Vývoj kurzu měny SEK / USD

2012

ec

Vývoj devizového kurzu 2006 – 2012: 2006

2011

Cz


1,16%

my

-0,49

2010

Švédové mají běžně nárok na 5 - 6 týdnů placené dovolené ročně

ris

m

Švédsko se v celosvětovém měřítku pravidelně umisťuje na předních příčkách srovnávacích ekonomických studií. Úspěch je založen na tradici svobodného podnikání a technického pokroku (již od 19. století) a zároveň na liberálních ekonomických podmínkách. V mezinárodním srovnání ekonomických svobod vyniká otevřenost švédského obchodního a investičního prostředí, transparentnost finančního systému, nezávislost justice a příkladně nízká míra korupce (podle Transparency International 4. nejnižší na světě). Jako negativum z hlediska podmínek pro hospodářský růst lze zmínit vysokou míru regulace a celkové zapojení státu do ekonomiky (podíl výdajů státu na HDP pravidelně přesahuje 50 %, patří k nejvyšším v OECD) a výrazná sociální ochrana zaměstnanců. Změny v této oblasti jsou jednou z priorit současné vlády.202

201

WTTC Travel & Tourism Economic Impact 2011

202

Businessinfo 288


Trhy a segmenty

Švédsko patří dlouhodobě k nejrozvinutějším světovým ekonomikám, svým obyvatelům zajišťuje vysoký životní standard a sociální jistototy. Z hlediska podílu na tvorbě HDP se služby podílejí asi 72 %. Podle WTTC se celková zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2011 odhaduje na 266 000 pracovních míst, což představuje 5,8 % z celkové zaměstnanosti.

z Vý

60.3 Regionální rozložení zdrojového trhu Hlavní zdrojové regiony Švédska203: města Stockholm, Malmö, Göteborg

ku

60.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch Švédska

my

Vývoj pasivního cestovního ruchu ve Švédsku 2000 - 2010 Švédsko

2000

2002

10,1

12,9

Index

100 %

120,6 %


7,3 105,8 %

12,6

2005

14,1

15,7

111,9 %

111,3 %

97,7%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

12,6

12,7

13,3

11,7

13

14,6

80,3%

100,8 %

104,7 %

88,0 %

111,1 %

112,3%

8,3

9,9

11,8

12,8

15,7

17,3

12,0

13,1

15,6

113,7 %

119,3 %

119,2 %

108,5 %

122,7 %

110,2 %

69,4 %

109,2 %

119,1%

ec

Index

8 100 %

2004

Cz


2003

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, Tourism in Sweden 2010 (Swedish Agency for Economic and Regional Growth, Stockholm 2011)

hT

Vývoj pasivního cestovního ruchu ve Švédsku 2000 - 2011 20

16 14

10 8



4 2

m

6

ris

12

ou

18

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics, UNCTAD Statistics, Tourism in Sweden 2010 (Swedish Agency for Economic and Regional Growth, Stockholm 2011)

203

Situační zpráva z teritoria - zahraniční zastoupení CzechTourism 289 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2010 téměř 13,5 mld. USD, počet výjezdů 13 mil. Z grafu je patrné, že zatímco výjezdy v roce 2006 znatelně poklesly, u výdajů pokračoval až do roku 2008 růstový trend, k dalšímu oživení došlo u výjezdů i výdajů v roce 2010. Průměrný výdaj na jednoho obyvatele (2010) činí přibližně 1430 USD. TOP destinace pasivního cestovního ruchu Švédska

my

ku

z Vý hT

ec

Cz Zdroj: Tourism in Sweden 2010 (Swedish Agency for Economic and Regional Growth, Stockholm 2011)

Vývoj domácího cestovního ruchu v Švédsku 2000 - 2009 Poč. přenoc. H&S (mil.) Index Poč. přenoc. HUZ (mil.) Index

2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

m

Švédsko

ris

ou

Domácí cestovní ruch Švédska

16,6

16,2

16,5

17,5

18,6

19,6

20

19,9

100%

100,6%

101,9%

106,1%

106,3%

105,4%

102,0%

31,2

34,3

32,9

36,9

38,9

39,7

38,2

38,8

100%

103,6%

95,9%

112,2%

105,4%

102,1%

96,2%

101,6%

99,5%

2010

2011

21

21,5

105,5%

102,4%

39,6

40

102,1%

101%



Trhy a segmenty

Vývoj domácího cestovního ruchu v Švédsku 2000 - 2011 45 40 35 30

z Vý

25


20


15

5 0

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

my

ku

10


Cz

hT

ec

Převážnou část letních dovolených tráví Skandinávci ve své vlasti, na svých chatách a chalupách. Populární je aktivní dovolená – cykloturismus, turistika, vodní sporty a rybaření. V zimě převažují týdenní a víkendové pobyty na horách, které jsou charakteristické právě pro Švédsko. Podle informace Swedish Agency for Economic and Regional Growth došlo v roce 2010 k celkovému oživení domácího cestovního ruchu po poklesech v letech 2008 - 2009.

Domácí cestovní ruch 2010 podle typu ubytování (v tis.)

m

ris

ou Zdroj: Tourism in Sweden 2010 (Swedish Agency for Economic and Regional Growth, Stockholm 2011)


Trhy a segmenty

60.5 On-line Travel Market204 Demografie

z Vý

Statistika InternetWorldStats registrovala v červnu 2011 asi 8,4 mil. švédských uživatelů internetu, tedy 92 % populace. Podle statistiky comScore se jedná o 6,2 mil. unikátních uživatelů sledovaných v průběhu srpna 2011, kteří strávili on-line 24 hodin měsíčně a shlédli 2,4 tis. stránek.

my

ku

Prudce se zvýšil počet švédských uživatelů mobilního širokopásmového připojení z domova, a to z 10 % (2008) na 40 % (2010). Nejčastější formou přístupu k internetu zůstává ve Švédsku fixní širokopásmové připojení přes telefonní síť, DSL, i když s klesajícím podílem. Nastupují nové formy jako 3G nebo 4G i spojení přes kabelovou televizi a vlákno. Asi polovina Švédů 16 – 74 let má DSL jako domácí přístup k internetu. Asi jedna čtvrtina má připojení 3G nebo 4G a asi jedna třetina jiná připojení (např. kabelová televize). Využití sociálních sítí a UGC

ec

Cz

Přes 90 % mladých lidí mezi 16 – 24 lety se zapojuje do sociálních sítí, zejména Facebook a Twitter. Genderové rozdíly jsou v dané skupině minimální (93 % ženy, 95 % muži). Podíl účastníků sociálních sítí s přibývajícím věkem klesá a genderové rozdíly jsou vyšší většinou ve prospěch žen (např. ve skupině 45 - 54 let se účastní 52 % žen, ale pouze 30 % mužů). V nejstarší skupině 65 – 74 let je podíl uživatelů sociálních sítí asi 14 %.

eCommerce

ou

hT

Na druhou stranu, účast v profesionálních sítích jako jsou např. LinkedIn je patrná převaha mužů. 10 % všech obyvatel mezi 16 – 74 lety jsou do profesionálních sociálních sítí zapojeni, a to v poměru 7 % žen a 14 % mužů.

m

Online Travel market

ris

Asi 60 % Švédů objednalo v období duben 2010 – březen 2011 nějakou službu nebo zboží od švédských dodavatelů přes internet. Ženy jsou při nakupování stejně aktivní jako muži, ale muži častěji nakupují mimo Švédsko. Celkem asi 21 % mužů objednalo zboží nebo služby od dodavatelů v jiných zemích EU a 14 % dokonce mimo EU, u žen se podíl pohyboval kolem 11 %, resp. 6 %.

25 % Švédů (16 – 74 let) koupilo nebo objednalo v období duben 2009 – březen 2010 svoji dovolenou přes internet.

204



Trhy a segmenty

61 Trh v ČR Švédsko je pro Českou republiku, společně s ostatními skandinávskými trhy, zdrojovou zemí s růstovým potenciálem. V roce 2010 vzrostly švédské příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení o více než 5 %, přenocování o více než 2 %, v roce 2011 však tento pozitivní trend nepokračoval.

z Vý

61.1 Dopravní spojení: Praha – Stockholm se společnostmi Norwegian Air Shuttle, Czech Airlines a SAS Scandinavian Airlines

o

Na jaře 2012 snížilo ČSA frekvenci leteckých spojení Stockholm - Praha

Silniční – autobusové: o

Eurolines (do Prahy z 6 švédských destinací)

o

Student Agency (do ČR z 5 švédských destinací)

Cz

•

o

my

•

Letecké

ku

•

Silniční – autem: Praha – Stockholm asi 1500 km

ec

m

ris

ou

hT

ČSA má přímé lety ze Stockholmu a Kodaně (spojení Praha - Oslo a Praha – Helsinky bylo v roce 2012 zrušeno). Od června 2011 začala společnost Norwegian operovat na přímých linkách Stockhom – Praha, což ovlivňuje postavení ČSA na trhu. Následnou reakcí bylo snížení cen na těchto linkách. Ryanair přestal operovat přímé lety Nyköping (Skavsta) – Praha v prvním čtvrtletí roku 2011. Zajímavá jsou častá autobusová spojení společností Student Agency a Eurolines.205 V současnosti dochází spíše k rušení či snižování frekvence linek leteckých společností (do konkurzu se na jaře 2012 dostala např. společnost City Airlines, která operovala přímou linku Göteborg – Praha), což může mít negativní vliv na příjezdy Švédů do České republiky.

205

Zahraniční zastoupení Czech Tourism 293 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

61.2 Švédsko – spotřební chování Vývoj počtu příjezdů do HUZ a přenocování 2000 – 2011:

my

ku

z Vý ec

Cz



ris

ou

hT

Počet příjezdů dosáhl v roce 2010 více než 85 tisíc, což představuje 5,2% nárůst oproti předchozímu roku. Vůbec největší pokles příjezdů ze Švédska zaznamenaly HUZ v roce 2002 (-33 %), k dalším poklesům došlo v letech 2005 - 2008. Počet přenocování dosáhl v roce 2010 téměř 221 tisíc (+2,3 %). V roce 2011 již pozitivní trend nepokračoval, počet příjezdů dosáhl 80,5 tis., počet přenocování téměř 209 tis., což znamená pokles u příjezdů i přenocování do hromadných ubytovacích zařízení o asi 6 %.

m

Podle statistik ČSÚ preferují švédští turisté nejvíce čtyřhvězdičkové hotely. V roce 2010 se zde ubytovalo téměř 41 tisíc hostů, což znamená 18% nárůst oproti roku 2009. Na druhém místě jsou podle počtu ubytovaných tříhvězdičkové hotely, kde je však patrný klesající trend – v roce 2010 se zde ubytovalo 24 tis. hostů, tedy o 10 % méně než v předchozím roce. Pětihvězdičkové hotely zaznamenaly téměř 16% nárůst, počet ubytovaných přesáhl 10 tisíc (2010). V roce 2011 se opět nejvíce hostů ubytovalo v hotelech čtyřhvězdičkových (39,6 tis.), došlo však k poklesu u všech třech kategorií. Nejvýraznější pokles zaznamenaly hotely tříhvězdičkové (- 8 %).


Trhy a segmenty



Podíl


Celkem

80 525

100%

86 595

Praha

60 953

75,7%

66 395

2 625

3,3%

2 581

937

1,2%

964

Plzeňský

1 670

2,1%

1 859

Karlovarský

1 513

1,9%

1 530

Ústecký

3 801

4,7%

2 853

Liberecký

1 085

1,3%

1 461

1 212

1,5%

1 404

512

0,6%

566

895

1,1%

1 108

3 174

3,9%

3 177

514

0,6%

615

407

0,5%

660

1 227

1,5%

1 422

z Vý

Středočeský Jihočeský

ku

Královehradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský

ec

Cz


my

Vysočina

V počtu příjezdů vede tradičně Praha (76 %). Dále lze zmínit kraje Ústecký (4,7 %), Jihomoravský (3,9 %) a Středočeský (3,3 %).

m

ris

ou

hT Zdroj: Country Report Švédsko


Trhy a segmenty

Sezónnost

my

ku

z Vý Cz


ec

m

ris

ou

hT

Švédští turisté přijíždějí nejčastěji v době letních prázdnin (nejoblíbenější je červenec) a dále na dovolené v období dubnových a květnových svátků. Naopak nejnižší je poptávka v období zimních měsíců, kdy Švédové preferují lyžařské dovolené doma.


Trhy a segmenty


•

z Vý

Česká republika má ve Skandinávii pověst země s bohatou historií a kulturou (dědictví UNESCO) a vyhlášeným pivem, potenciál má produkt aktivní dovolené. Morava je pro Skandinávce stále spíše neznámou částí země. Nejvíce Švédů přijíždí individuálně, nejčastěji za zábavou a rekreací. Hlavní žádané destinace ČR na švédském trhu jsou Praha a okolí, Střední Čechy, západočeský lázeňský trojúhelník a Jihomoravský kraj.

ku

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) uvádí 74 % švédských turistů jako hlavní důvod k návštěvě České republiky rekreaci a zábavu, 10 % obchodní cestu, 7 % jede do České republiky za účelem návštěvy příbuzných a známých a 2 % kvůli studijnímu pobytu, aktivní dovolené nebo sportovnímu či kulturnímu eventu Nejvíce švédských turistů přijíždí ve věku 15-29 a 30-44 let (obě skupiny shodně po 33 %), na druhém místě je skupina 45-59 let (20 %), pouze 14 % návštěvníků je starších 60 let

•

74 % přijíždí individuálně, 17 % s cestovní kanceláří či agenturou a 8 % pracovně nebo za účelem služební cesty

•

Celkové výdaje na osobu za den v roce 2010 činily 2485 CZK, z toho 1 347 CZK výdaje během pobytu v České republice

•

Nejvíce bylo utraceno za stravování v restauracích (34 %) a za zboží (24 %)

•

Průměrný počet přenocování v HUZ byl 2,6 noci (2010)

•


•

Téměř 90 % Švédů v roce 2008 přicestovalo letadlem, 12 % vlakem

my

•

m

ris

ou

hT

ec

Cz

206

Zpracováno na základě průzkumu STEM/MARK (2010) a situačních zpráv zahraničního zastoupení CzechTourism 297


Trhy a segmenty


z Vý

my

ku

Kvantitativní cíle: 1) Nárůst ukazatelů poptávky - zamezení dalšímu propadu počtu příjezdů a přenocování, s postupným zvyšováním o cca 2,0 % ročně. 2) Zvýšení průměrného výdaje za osobu na den (noc) o cca 10 % - v roce 2010 činil výdaj na osobu během pobytu v České republice 1347 CZK 3) Udržení průměrné délky pobytu švédských turistů - v roce 2010 byla průměrná délka pobytu 4 noci, resp. 3 noci (HUZ) 4) Využití potenciálu dosud neobjevených regionů – využít malých vzdáleností uvnitř destinace a potenciálu aktivní dovolené, v současné době míří tři čtvrtiny všech příjezdů do Prahy

hT

ec

Cz

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání ze strany švédských návštěvníků - ČR není jen Praha, není „levná destinace východní Evropy“, ale moderní, dynamická destinace, která vítá švédské návštěvníky s otevřenou náručí 2) Zvýšení celkového povědomí o destinaci Česká republika - starší a často i střední generace Švédů hovoří o "Československu" 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu Švédska 4) Zvýšení spokojenosti návštěvníků

m

ris

ou

Trh Švédska je ve fázi poklesu po oživení v roce 2010. Mezi hlavní cíle patří zvýšení ukazatelů poptávky, využití potenciálu dosud neobjevených regionů a udržení délky pobytu současně se zvýšením výdajů v České republice. Mezi kvalitativní cíle patří zejména změna vnímání destinace Česká republika, zvýšení celkového povědomí o destinaci na švédském trhu a v neposlední řadě neustále zvyšování spokojenosti návštěvníků.


Trhy a segmenty

62.2 Specifika trhu

ku

z Vý

Specifika trhu, postavení ČR na trhu Švédska207: Česká republika je na skandinávském trhu vnímána jako destinace "Good value for money", tedy s příznivým poměrem cena / kvalita. Na základě dostupných informací je hodnocení České republiky v médiích velice pozitivní, Převládá poměrně dobrá znalost reálií České republiky, země je však stále vnímána jako součást východní Evropy. Starší a často i střední generace hovoří o "Československu".

my

Česká republika je vnímána jako destinace bezpečná, je známá svým kulturním bohatstvím, dobrou kuchyní a množstvím pivovarů. Největší švédský TO, specializovaný na prodloužené víkendy, jmenoval ve Svenska Dagbladet Prahu jako třetí nejpopulárnější eurovíkendovou destinací. Současným trendem je cestování za specialitami národních kuchyní, česká kuchyně sice není Skandinávci v tomto smyslu vnímána jako “trendy”, avšak ve spojitosti s českým pivem je hodnocena pozitivně.

Cz

m

ris

ou

hT

ec

Specifika trhu Skandinávie Statistiky ukazují, že Skandinávci plánují v roce 2011 cestovat více. Díky aktuální ekonomické situaci jsou stále populární a cenově výhodné cesty do USA, za sluncem a pláží na podzim, v zimním období převládají cesty do Thajska a na Kanárské ostrovy. Praha patří mezi nejoblíbenější “citybreakové” destinace. Očekává se stoupající zájem o cestování do zámoří a exotických destinací. Důraz je kladen především na autentičnost (místní lidé, tradice, kuchyně), jedinečnost a luxus. Rovněž se očekává vzrůstající zájem o lázeňské a wellness pobyty. Populární je hlavně u mladých a studentů / dobrovolniků. Rodiny s dětmi nejčastěji volí ubytování se stravováním "all inclusive" a stále více Skandinávců si rezervuje zájezdy on-line, některé statistiky uvádějí až přes 50 %. Stále větší roli hrají sociální média, která ovlivňují způsob cestování i výběr destinací a to zejména u mladších generací. Poměrně novou a populární formou cestování mladé generace ve Skandinávii je CouchSurfing. Přestože má Skandinávie (společně s Finskem) pouhých 25 mil. obyvatel, je tento trh z pohledu outgoingu třetím největším v Evropě. Během svých cest utratí Skandinávci za ubytování, stravu a další servis o 90 % více než průměrný evropský turista. Minimálně jednou ročně vycestuje v průměru alespoň 60 % obyvatel Skandinávie. Časté jsou zákonem povolené tří týdenní dovolené. Průměrný skandinávský turista utratí za dovolenou více než 1000 Euro. Nejoblíbenější formy cestování jsou all- inclusive package, city breaky (počet a obliba krátkých dovolených během celého roku stoupá) a plavby. Místní prognózy ze začátku roku jsou optimistické, mírný nárůst prodeje zájezdů do zahraničí byl patrný již ve 2. polovině roku 2010. Především začátkem roku 2011 došlo k výraznému navýšení prodeje zájezdů do zahraničí na letní sezónu (někteří TO vykazují nárůst až o 25 % oproti 207

Zpracováno na základě zpráv ZZ CzechTourism a „The Association of Swedish Travel Agents and Tour operators” (Svenska Resebyråföreningen, SRF)


Trhy a segmenty

loňskému roku ve stejném období). Nepokoje v severní Africe ovlivnily prodej zájezdů do této oblasti, charterové lety do Tuniska byly ve Skandinávii zrušeny až do konce května. Přestože již bylo varování na cesty do této oblasti ministerstvem zrušeno, obavy stále přetrvávají a Skandinávci jsou opatrní. Je pravděpodobné, že budou trávit své letní dovolené doma nebo v Evropě. Očekává se, že z této situace budou participovat evropské destinace, z hlediska letních dovolených pak především Chorvatko a Turecko.

z Vý


my

ku

Za klíčové konkurenční výhody České republiky lze považovat: Kulturní bohatství, České dědictví UNESCO Lázně (nejoblíbenější je západočeský trojúhelník) Prahu a města Dosud neobjevené regiony (gastronomické speciality, regionální produkty, mikropivovary) Krkonoše, národní parky (sport) Rozsáhlá síť tras a cyklostezek Dobrá dopravní dostupnost, malé vzdálenosti uvnitř destinace

62.4 Segmenty

hT

ec

Cz

Jako hlavních konkurenčních výhod lze využít zejména potenciálu měst, kulturního bohatství a dědictví UNESCO, dále hory a rozsáhlou síť tras a cyklostezek. Další výhodou je bezpochyby dobrá dopravní dostupnost a ze strany švédských turistů dosud nevyužitý potenciál regionů.

ris

ou

Hlavní segmenty: Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (u tohoto segmentu je patrná stále stoupající obliba all-inclusive, utrácejí více než dříve, dopřejí si luxusnější hotely a destinace, než tomu bylo v minulosti) Senioři 50+, senioři nad 60 GLBT

m

Mezi další důležité segmenty patří: Business klientela, školní skupiny Dámské/pánské skupiny – cestování ve skupinkách s přáteli je ve Skandinávii velice populární Svobodní (singles) - cestují sami anebo ve skupinkách, ve Skandinávii žije vysoké procento svobodných, jedno z největších v Evropě “Prázdné hnízdo” – finančně zabezpečení, chtějí využít možnosti cestovat a rozšířit si obzory Nejvíce a nejčastěji cestuje věková skupina 45 – 64 let, o něco více cestují ženy než muži. Senioři jsou významnou skupinou, díky vysoké životní úrovni patří k nejdůležitějším segmentům. Velmi rádi cestují i mimo hlavní sezónu a jsou do cestování ochotni investovat (trend patrný zejména dnes, po ekonomickém oživení).


Trhy a segmenty

62.5 Komunikační nástroje (Skandinávie, 2011) 208

my

ku

z Vý

Komunikační nástroje (B2C): Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály Kampaň tiskové materiály/rádio, atd. Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké a dopravní společnosti Workshopy, příp. veletrhy Akce pro veřejnost během roku: Spolupráce s leteckou společností City Airline, promo leták se speciální nabídkou, propagační materiály ČR na palubě letadel na nové lince z Goteborgu do Prahy Online prezentace - bannery na www.destination.se a www.resguiden.se Trajekt Viking line – propagace české kuchyně Propagace v odborném tisku: Propagace v odborném tisku RES, TTG – čtenářské soutěže s možností výhry pobytu v ČR Inzerce v katalogu Travel Spa Norway

ris

Workshopy, prezentace, (veletrhy):

ou

hT

ec

Cz

Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing Účast na workshopech (příp. veletrhy) Spolupráce s touroperátory: Online bannery se speciální nabídkou, prolink na stránky CzechTourism – AirTours Hromadný fam trip „Enjoy the Czech Republic” Individuální fam tripy na vybraná témata (lázeňství, aktivní dovolená, gastronomie, kultura a památky UNESCO) Hromadné tématické fam tripy Pravidelné zasílání tiskových zpráv CzT, informace o nových produktech Propagace v odborném tisku Akce pro novináře: Individuální press tripy na vybraná témata (lázeňství, golf, aktivní dovolená, gastronomie, kultura a památky UNESCO) Účast novinářů na tématických hromadných press tripech Pravidelné rozesílání newsle}erů

m

• Workshopy a prezentace • Veletrhy: Reiseliv, Oslo, MATKA, Helsinki, Ferie i Bella, Kodaň, Ferie for Alle, Herning, TUR, Göteborg

62.6 Kombinace segment – produkty pro skandinávský trh 208

Zpracováno na základě marketingových plánů zahraničních zastoupení CzechTourism 301


Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Produkty: Kulturní, Health, Sport a pohyb Studenti, mladí lidé Praha, města LOHAS Sport a pohyb (zima, léto, cyklo, motorsport) Eventy (např. festivaly) Rodiny s dětmi Praha, města (gastronomie), kulturní krajina Lékařský Sport a pohyb - cyklo, léto/zima Eventy Skupiny (dámské/pánské) Praha, města Klasické lázně + lázeňský wellness, LOHAS, lékařský Eventy Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města Klasické lázně+ lázeňský wellness, LOHAS, lékařský Sport a pohyb - léto Eventy Senioři nad 60 Praha, města Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Eventy GLBT Praha, města LOHAS Eventy Školní skupiny Kulturní cesty Praha, města Eventy Business klientela Praha, města Sport léto (golf) Eventy

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

63 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu) 209

z Vý

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce: Ve Švédsku působí několik firem s úzkými obchodními vztahy s ČR. V pravém slova smyslu dceřinou společností české mateřské firmy je dle informací dostupných OEÚ ZÚ Stockholm pouze první z nich - Linet AB.

my

ku

Zastoupení českých firem na švédském trhu: • České aerolinie, Stockholm • Moravia Express, Göteborg

Cz

V České republice je asi 120 činných švédských firem. Jejich seznam a kontakty jsou zveřejněny na internetové stránce Exportrådet www.sweden.cz. Většinou jsou členy Česko-švédské obchodní komory. Ta je ve Stockholmu velmi aktivní. V polovině roku 2005 došlo ke sdružení bilaterálních komor severských zemí v Praze ve větší organizaci Nordic Chamber (www.nordicchamber.cz), která od té doby reprezentuje zájmy švédských firem v ČR.

hT

ec

Samostatnou kancelář resp. zastoupení má ve Švédsku pouze ČSA, intenzivní jsou i aktivity dalších dopravních společností, ať již v osobní dopravě (Student Agency, Moravia Express) či v přepravě nákladů (Bohemia Cargo, TTV spedice s.r.o.). Tyto firmy dosud operují z českého území. Původní švédské značky populární na českém trhu: Volvo, IKEA, H&M, Husqvarna, Oriflame, Sony Ericsson (joint venture Sony a původní Telefonaktiebolaget LM Ericsson), a další.

m

ris

ou

209

Zpracováno na základě: Businessinfo 303


Trhy a segmenty

64 Doporučení Stručné doporučení pro akční plán na skandinávském trhu, se zaměřením na trh Švédska: Marketingový výzkum

z Vý


•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na švédském trhu

•

průzkum spotřebního chování švédských návštěvníků v České republice a průzkum spokojenosti švédských návštěvníků v České republice

Tvorba produktu

my

ku

•

tvorba produktu a itinerářů pro švédské klienty (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města, úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/Švédska

•


•

podchycení opakovaných švédských klientů, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•


•

využít potenciál produktu Medical – živé lázeňství, LOHAS a dále lékařský produkt (zejména z důvodu dlouhých čekacích dob ve skandinávských zemích), využít potenciál regionů - česká gastronomie, specifický folklór, regionální speciality, mikropivovary

•

sport - využití potenciálu Krkonoš a ostatních NP (Aktivní produkt – sport a pohyb)

•


m

ris

ou

hT

ec

Cz

•

Segmentace trhu •


•

zaměření na individuální klientelu a nové segmenty (např. “single” cestování, segment GLBT) 304


Trhy a segmenty

•



•


•


•

zaměřit se na vnímání České republiky – není to jen Praha, není „levná destinace východní Evropy“, ale moderní, dynamická destinace, která vítá švédské návštěvníky s otevřenou náručí

my

Ostatní

ku

z Vý

•


•


m

ris

ou

hT

ec

Cz

•


Trhy a segmenty

USA - trhy a segmenty USA jsou zemí vysílající z hlediska salda příjezdů a výjezdů, avšak zemí přijímající z hlediska salda příjmů a výdajů.

•

Výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2011 téměř 80 mld. USD, výdaj na jednoho obyvatele činil 254 USD. Meziročně došlo k nárůstu o 5 %.

z Vý

•

Pro Českou republiku jsou USA z hlediska příjezdů do HUZ šestým nejdůležitějším zdrojovým trhem.

•

Spojené státy americké jsou druhou nejnavštěvovanější zemí světa (62,3 mil. příjezdů za rok 2011, 4% nárůst oproti roku 2010), v příjmech jim patří dlouhodobě 1. příčka (116,3 mld. USD, 12% nárůst oproti roku 2010).210

•

V období 1990 – 2009 vzrostl počet mezinárodních příjezdů o 62 %.

my

ku

•

Zdroj:

m

ris

ou

hT

ec

Cz CIA The World Factbook

210

Tourism Highlights 2011 Edition < UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition 306


Trhy a segmenty


z Vý


316,668 mil.


0,9 %

ku


20 %

my

- do 14 let

66,1 % 13,9 % 61,4 mil.


Cz

Zdroj: CIA The World Factbook, UNWTO Compendium of Tourism Statistics 2011 Edition

hT

ec

Počet obyvatel dosahuje téměř 314 miliónů a neustále roste, především díky imigraci. V deseti nejhustěji obydlených státech (Kalifornie, Texas, New York, Florida, Illionois, Pennsylvanie, Ohio, Michigan, Georgia, New Jersey) žije téměř 54 % celkové populace. Celkem 80 % obyvatel žije ve městech. Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Hispánci, v roce 2050 by měli tvořit celou čtvrtinu obyvatelstva USA.212

ou



m

ris

HDP

Předpokládaný vývoj HDP 2011 - 2015 USA HDP (konstantní ceny, změna v %) Zdroj: IMF

211

2011

2012

2013 (odhad)

2014 (odhad)

2015 (odhad)

1.808

2.211

1.851

2.950

3.562

World Bank Data

212

Situační zpráva ZZ USA s působností pro Kanadu CzechTourism 307


Trhy a segmenty

Struktura HDP podle jednotlivých sektorů ekonomiky Zemědělství USA

Průmysl

1,2 %

Služby 19,2 %

79,6 %


my

ku

z Vý

Ekonomická recese začala v USA v prosinci 2007 a skončila po 18 měsících v červnu 2009. Od počátku recese došlo v americké ekonomice ke ztrátě 7,6 mil. pracovních míst. Poslední recese byla nejdelší od 2. světové války. Skutečná recese však pro mnoho Američanů nadále trvá, velké množství lidí je bez práce a těžko platí účty a hypotéky. Ceny domů, z nichž většina je zatížena hypotékou, nadále klesají a dluh na hypotékách často převyšuje nynější hodnotu domů („Negative Equity“). Ekonomové nyní varují před rizikem opětovného ekonomického poklesu USA (tzv. „W efektu“).213 Spojené státy americké jsou největší ekonomikou světa, nejsilnější ekonomikou co do kupní síly a zároveň největším výrobcem, spotřebitelem a dovozcem energií. USA jsou zemí s nejvíce inovacemi a průmyslovými patenty. Z hlediska zahraničního obchodu v roce 2010 byly USA třetím největším vývozcem zboží na světě (1,270 bil. USD) po Číně a SRN a současně největším dovozcem zboží na světě (1,903 bil. USD)214. Podle celosvětového hodnocení WTTC215 (hodnocení 181 zemí) je pro rok 2011 odhad významu celkového přínosu cestovního ruchu USA do HDP na 1. pozici z hlediska absolutních hodnot, na 89. pozici z hlediska relativního přínosu národní ekonomice a na 163. pozici v předpovědi dlouhodobého celkového růstu.

2009 Inflace

-0,32%

2010 1,64%

ec

Cz

Inflace:

2011

3,14%

Nezaměstnanost:

9,28%

2010 9,63%

2011 8,93%

2012

8,07%

Vývoj devizového kurzu 2006 – 2012: 2006

2007

2008

2009

0,7964

0,7345

0,6827

0,7338

7,75%

1,71%

2014 (odhad) 7,46%

2010

2011

m


2013 (odhad)

2014 (odhad)

ris

Zdroj: IMF

1,83%

ou

2009

2013 (odhad)

2,08%

hT

Zdroj: IMF

Nezaměstnanost

2012

0,7715

0,7185

2015 (odhad) 1,88%

2015 (odhad) 6,86%

2012 0,7838

Zdroj: CIA The World Factbook 213

Businessinfo

214

Businessinfo < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-staty-americke-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000804/#sec6>

215


Trhy a segmenty

Služby jsou rozhodujícím sektorem ekonomiky USA, na HDP se podílejí téměř 80 %. Spojené státy americké se potýkají s ekonomickou recesí, která se samozřejmě velmi nepříznivě odráží i v cestovním ruchu. V letech 2002 až 2008 byl zaznamenán trvalý pokles amerického dolaru, zejména vůči euru. Důsledkem byly mnohem dražší zahraniční cesty. Celková zaměstnanost v cestovním ruchu se v roce 2011 odhaduje na 14,8 mil. pracovních míst (10,5 % z celkové zaměstnanosti).

z Vý


ku

my

Mezi hlavní zdrojové státy patří New York, Kalifornie, Florida, Illinois, a Texas. Nejvíce odletů je z letiště JFK v NY (16.8%), Miami (12.3%), Los Angeles (10.2 %), Chicago (8.1 %), Newark (7.2 %) a Atlanta (6.3 %).

Cz

65.4 Výjezdový a domácí cestovní ruch USA Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA

ec

ou

hT

Spojené státy americké se potýkají v posledních letech s problémy nejen v příjezdovém, ale i ve výjezdovém cestovním ruchu. Rok 2010 je považován za důsledek krize, výdaje na cestovní ruch v roce 2010 činily 82 mld. USD. Stálým problémem jsou však poměrně vysoké ceny letenek. Nyní (2011-2012) je počet výjezdů opět na vzestupu, na hranici roku 2008 se ale podle odhadů dostane nejdříve v roce 2014.

Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA 2000 - 2011: 2000


61,3

58

56,1

61,8

63,5

63,6

64

63,6

61,4

60,3

58,5

100 %

97,6 %

96,7 %

110,2 %

102,8 %

100,2 %

100,6 %

99,4%

96,5 %

98,2%

97%

64

60,8

59,7

69,5

73,3

76,9

81,5

85,3

80,6

82,5

86,2

100 %

96,8 %

98,2 %

116,4 %

105,5 %

104,9 %

106,0 %

104,7 %

94,5 %

102,4 %

104,5 %

Index

Index

2003

2004

2005

2006

2007

2008

m


2002

ris

USA

2009

2010

2011

Zdroj: UNWTO Compendium of Tourism Statistics a UNCTAD Statistics


Trhy a segmenty

100 90 80 70 60

z Vý


50


40 30 20

0 2000

ku

10

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

my

Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA 2000 – 2011 Zdroj: Vlastní graf na základě dat UNWTO Compendium of Tourism Statistics a UNCTAD Statistics

ec

Cz

Cestovní ruch byl silně ovlivněn především cenou benzínu a slábnoucím dolarem. Přesto v roce 2010 vycestovalo vyšší procento obyvatel než v předchozím roce, i když pouze 10,7 % mimo území USA, v tomto ohledu má trh USA velký potenciál. Předběžné odhady příjezdů Američanů do Evropy pro rok 2010 ukazují narůst o téměř 10 % ve srovnání s počtem příjezdů za rok 2009. Průměrný výdaj na obyvatele činil 244 USD. TOP evropské destinace pasivního cestovního ruchu USA 2003-2008

m

ris

ou

hT Zdroj: Market Insights United States, ETC 2009


Trhy a segmenty

Spojené státy americké jsou velmi důležitou zdrojovou zámořskou zemí, přibližně 40 % všech cest z USA směřuje právě do Evropy. Nejpreferovanějšími destinacemi v Evropě jsou jednoznačně Velká Británie, Francie a Itálie, Česká republika se pohybuje do TOP 15. Domácí cestovní ruch USA

z Vý

Výkony ubytovacích zařízení 2007 (H&S) 2007

Průměrný počet přenocování

1,6

Počet lůžek

N/A

Prům. obsazenost

63,10 %

ku

Zdroj: UNWTO

my

Ekonomická recese se projevuje nepříznivě i na cestovním ruchu. Firmy používají slogany jako “užijte si alespoň pár dní volna v současné špatné ekonomické situaci a zapomenťe na problémy”, “využijte slev a výhodných nabídek”. Z důvodů ekonomické recese se poměrně velké procento cestovních kanceláří vrací k domácímu cestovnímu ruchu. Vznikl i nový termín “staycations” 216 označující dovolenou strávenou buď přímo doma, nebo v blízkém okolí.

Cz

Demografie

hT

ec


ou

Podíl uživatelů internetu v americké populaci činil v roce 2011 asi 78 % (asi 245 mil. uživatelů internetu)218. Podle průzkumu Ipsos (2011) vlastní téměř všichni bohatí Američané internet. Čas strávený u internetu vzrostl o asi 20 % na 30 hodin týdně. Segment bohatých mezi 18 – 29 lety (tzv. millenials) tráví u internetu dokonce více než 40 hodin týdně.

m

ris

Průměrný čas trávený dospělými Američany hlavními médii narostl z 10,6 (2008) na 11 hodin denně (2010). Největší podíl (asi 40 %) patřil TV a videu (bez on-line videa). Stejně tak narostl čas trávený u internetu z 21,5 % na 23,5 % a čas využití mobilu z 5 % na 7,5 %. Čas trávený u novin a časopisů osciloval mezi 7,5 % - 10 %, avšak pokles zaznamenalo rádio (bez poslechu rádia přes internet) a ostatní média (video hry, filmy, outdoorová média). Předpokládá se, že čas strávený s mobilními telefony poroste na úkor tištěných médií. Nejdynamičtějším médiem z hlediska využití času jsou mobilní telefony (nárůst mezi 20 - 30 % ročně), dynamika času u inernetu pomalu klesá a všechna další média zaznamenávají pokles dynamiky (TV a video o 1 %, noviny a časopisy o 9 %). (eMarketer)

216

Situační zpráva ZZ USA s působností pro Kanadu CzechTourism

217

http://www.newmediatrendwatch.com/markets-by-country/11-long-haul

218

Internet World stats., August 2011 311


Trhy a segmenty

V USA dochází v internetové populaci i ke kvalitativním změnám. Průměrný věk uživatelů se zvyšuje a rasové a etnické charakteristiky uživatelů ve využití internetu kopírují víceméně reálné charakteristiky v populaci jako takové. Podle studie eMarketer bylo v USA v roce 2010 asi 221 mil. uživatelů internetu (asi 71 % celkové populace) a jejich počet by se měl do roku 2014 zvýšit na 250 mil. (77 % populace).

ku

z Vý

Předpokládá se další zvýšení podílu internetu u bílých Hispánců a Asiatů (81,2 %, resp. 81 %), zatímco ve skupině černochů a Hispánců zůstane využití internetu podprůměrné (asi 72 %, resp. 70 %). Na druhou stranu studie zaměřená na využití mobilů v mladé populaci zjistila, že mladí černoští teenageři se připojují dvakrát více k internetu než bílí (44 % vs. 21 %) a studie o využití twitteru (2010) identifikovala, že téměř čtvrtina americké twitter populace je tvořena Afroameričany (dvojnásobek než v reálné populaci). Využití internetu je však v uvedených skupinách záležitostí zejména mladých lidí (např. podle studie comScore je 56 % mezi 18 – 44 lety a dalších 21 % do 18 let). Věková struktura

my

Cz

Klíčovou skupinou pro využití internetu je v USA skupina tzv. millenials (generace Y/echo boomers), a to z hlediska hledání informací, nakupování i využití sociálních sítí. Millenials tvoří asi čtvrtinu americké populace, přibližně 60 % jsou běloši a 40 % ostatní skupiny. Jedná se o rasově i etnicky velmi různorodý segment, který vede ve využití internetu, mobilů, videí, mCommerce apod.

hT

ec

Z hlediska současných a budoucích aktivit (2013 a 2015) popsala segment 18 – 34 let studie eMarketer následovně: - využití internetu: 91 % populace (2011) – 94 % (2015) - sociální sítě: 86 % (2011) – 89 % (2013) - on-line video: 84 % (2011) – 90 % (2015) - mobilní internet: 62 % (2011) – 76 % (2015)

m

ris

ou

Senioři 65+ představují asi 13 % populace (2010). Studie eMarketer předpokládá do roku 2015 nárůst seniorů – uživatelů internetu na 26 mil.. Zatím stále převládají v segmentu seniorů tradiční média jako TV, noviny, časopisy a rádio, avšak do budoucna budou svoji pozici dramaticky ztrácet. Již dnes je patrný značný průnik mobilních telefonů, přestože senioři stále preferují pevné linky. Každý desátý Američan starší 65 let by měl v roce 2011 vlastnit mobil (oproti celkovému průměru přes 75 %). Senioři, kteří v současnosti mobil vlastní, ho nevyužívají stejným způsobem jako segmenty mladých (nižší je např. podíl posílaných sms). V segmentu seniorů roste dynamicky využívání sociálních sítí, např. v letech 2008 – 2010 z necelých 5 % na 28 %. V roce 2013 by měl překročit podíl seniorů účastnících se na sociálních sítích 30 %. Hlavními aktivitami seniorů na internetu zůstává nicméně e-mail a vyhledávání informací (politika, informace o zdraví, finanční služby, cestování). Využití internetu stoupá i v dalších segmentech, např. unergraduates, matky s dětmi do 18 let, studenti, děti do 11 let apod. Ve skupině rodičů s dětmi do 6 let hraje významnou roli mobilní přístup k internetu. Rodiny s malými dětmi využívají mobilních aplikací k vyhledávání, získávání informací o místech a aktivitách i k nákupům.


Trhy a segmenty

ku

z Vý

Výhled věkového rozložení uživatelů internetu v jednotlivých skupinách s předpokladem do roku 2014 vypadá následovně: Celkem: 250,7 mil. (78 %) z 221 mil. v roce 2010 (71 %) 3 – 11 let: 24,9 mil. (64 %) 18,6 mil. (50 %) 12 – 17 let: 24,5 mil. (97 %) 23,8 mil. (95 %) 18 - 24 let: 29,0 mil. (93 %) 27,9 mil. (91 %) 25 – 34 let: 39,6 mil. (90 %) 36,5 mil. (87 %) 35 – 44 let: 36,7 mil. (89 %) 34,5 mil. (83,5 %) 45 - 54 let: 37,9 mil. (87 %) 35,1 mil. (79 %) 55 – 64 let: 31,7 mil. (80 %) 26,0 mil. (72 %) 65+: 26,4 mil. (54 %) 18,6 mil. (43,2 %) Digitální média

my

Internetoví uživatelé v USA viděli v květnu 2011 téměř 34 mld. videí. Hlavní podíl tvořily stránky Google Sites (14,6 mld. videí), resp. YouTube. Na druhém místě byl Hulu (1,2 mld. videí), dále Microsoft Sites (642 mil. videí), Vevo (430 mil.), Viacom Digital (347 mil.). Každý z uživatelů tedy shlédl v průměru asi 186 videí.

Cz

e-mail služby a marketing

ou

hT

ec

Z hlediska potenciálního dosahu top video ad networks vedla ve sledovaném měsíci Tremor Media (103 mil. uživatelů), ScanScout (99 mil.) a YuMe Video Network (88 mil.). Podle skutečného dosahu dominovala v kategorii top video ad networks Joost Video Network (35 % penetrace – diváci on-line video), BrightRoll Video Network (24 %) a TremorMedia Video Network (21 %). Z hlediska počtu shlédnutých videí dominují on-line video prostoru servery vlastněné společností Google (včetně YouTube), avšak z hlediska dosahu není už dominance Google jednoznačná a silným konkurentem je např. Yahoo!

m

ris

e-mail marketing dosahuje podle posledních studií velmi dobrých výsledků, a to zejména v důsledku propojení sociálních sítí a e-mailových služeb. Nejčastějšími sítěmi propojenými s emailovými službami se staly v USA Facebook a Twitter. Běžnou technikou e-marketingu se stalo zasílání newsletterů (36 %) a přístupu k blogům (35 %), dále add sign-up forms (25 %), „follow us“ link (24 %), umístění linku ke každé mailové zprávě na sociálních médiích (20 %) apod. Podle studie GetResponse zajistilo zahrnutí „social sharing option“ do mailu zvýšení ukazatele CTR z asi 7,2 % na 8,7 % a zahrnutí tří různých možností sparing option zvýšilo ukazatel na 11,2 %. (eMarketer, 2010). Vyhledávače a vyhledávání Vedoucí pozici ve vyhledávačích zaujímá Google Sites (říjen 2011) s téměř 66 % podílem, následovaný Yahoo! (15 %), Microsoft Sites (15 %), Ask Network (3 %) a AOL, Inc. (1,5 %). V říjnu 2011 bylo provedeno více než 18 mld. vyhledávání. Přes Google bylo provedeno asi 67 % všech vyhledávání ve sledovaném období (únor 2011). Rok 2011 je charakteristický dynamickým


Trhy a segmenty

nárůstem Microsoft - Bing oproti ostatním vyhledávačům, zejména proti Yahoo!, jehož podíl klesal. Díky partnerství s Yahoo! Poroste vliv Bing i do budoucna. Výdaje na reklamu na vyhledávačích týkající se cestování narostly v dubnu 2010 o 24 % ve srovnání s dubnem 2009, při průměrném CPC rostoucím rovněž o 24 % za posledních 12 měsíců. CPC dosáhl 0,71 USD (duben 2010).

z Vý

Podle comScore provedli Američané v dubnu 2010 15,5 mld. hledání. Hlavním vyhledávačem byl Google Sites (64 % hledání), Yahoo! (18 %), Microsoft Sites (12 %), Ask Network (4 %) a AOL LLC Network (2,4 %).

my

ku

S ohledem na rozložení trhu z hlediska váhy jednotlivých prohlížeců by jednou z hlavních aktivit měla být a je na americkém trhu SEO. Podle průzkumů je SEO celosvětově jednou z nejzávažnějších priorit senior marketérů, hned po sociálních sítích a zlepšování digitální infrastruktury. Podíl vyhledávání mezi hlavními vyhledávači sledovaný v prosinci 2009 vedl Google (72 %), následovval Yahoo! (15 %), Bing (9 %) a Ask (2,5 %). Převládala hledání s jedním slovem (24 %), dvěma slovy (23 %) a třemi slovy (20 %). Hledání se čtyřmi slovy zaujímalo pouze 14 %, s pěti 8 %, se šesti 4 % a se sedmi přes 2 %.

Cz

Smart TV

hT

ec

Vyhledávače jsou rozhodující pro „navigaci“ směrem k prodávaným kategoriím zboží a služeb. Google zaznamenal nejvíce návštěv v kategorii „travel industry“ (12/2009) mezi deseti hlavními vyhledávači s podílem 30 % (nárůst oproti 2008 o asi 2 %), dále figuroval Yahoo! (4 %) a Bing (2,8 %).

ris

ou

Počet Američanů plánujících a realizujících nákup prostřednictvím smart TV (HDTV s vestavěným přístupem k internetu) se v roce 2010 zdvojnásobil. Výzkum hovoří o více než 10 % širokopásmově připojených domácností, které plánují nákup smart TV ve 2. polovině roku 2011 (o 6 % více než v první polovině 2011). Mladší spotřebitelé si od smart TV slibují zejména výhody spojené s využíváním sociálních sítí a on-demand videem nebo možnostmi zábavy (Blu-ray players, herní konzole), dále stahování filmů a hudby. Výzkum ukázal, že 19 % širokopásmově připojených domácností plánuje zakoupit ve 2. polovině 2011 tablet, zejména muži než ženy, a to v kategorii 3G tablet a 3G data. Preferovanou značkou je s převahou Apple, zaujímající přes 40 % potenciálního trhu.

m 314 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

66 Trh v ČR Spojené státy americké jsou pro Českou republiku z hlediska příjezdů šestým nejdůležitějším zdrojovým trhem (po Německu, Rusku, Polsku Spojením království a Itálii) s podílem 4,9 % (2010). V roce 2011 došlo k dalšímu růstu jak u příjezdů, tak i přenocování. Regionální rozložení příjezdů je v největší míře koncentrováno na Prahu (86 %) a pak do Jihočeského a Jihomoravského kraje (3 %).

z Vý

66.1 Dopravní spojení

ku

Dopravní spojení

USA je vzdálený zaoceánský trh, stěžejní je tedy letecká doprava Delta Air Lines na zimní období uzavírá let (měl by být opět obnoven na jaro/léto), je potřeba navázat spolupráci např. s Lufthansou, KLM, atd.

my

• •

ec

Cz

Díky navýšení zaoceánských kapacit o 20,7 % je Delta největší leteckou společností s ročním nárůstem o 17,2 %. Spojením s leteckou společností NorthWest tyto dvě firmy pokryly přes 24 % všech zaoceánských letů v roce 2010.

66.2 USA – spotřební chování

hT


m

ris

ou Zdroj: Vlastní graf na základě dat ČSÚ


Trhy a segmenty

V roce 2010 se v HUZ v ČR ubytovalo celkem 312 883 občanů USA, počet přenocování dosáhl 826 589. Z grafu je patrné oživení oproti předchozímu roku, 14 % u příjezdů a 11 % u přenocování. Pozitivní trend pokračoval i v roce 2011, příjezdy (315 tis.) i přenocování (829 tis.) vzrostly o téměř 1 %. Očekává se, že počet příjezdů i přenocování bude nadále stoupat.

z Vý

Volba ubytovacího zařízení Většina Američanů preferuje ubytování v hotelu (60 %), v soukromí se ubytuje asi 40 %. Business klientela volí hotel z 80 % a soukromí 20 %.

ku

my

Podle statistik ČSÚ se v roce 2010 nejvíce hostů ubytovalo ve čtyřhvězdičkových hotelech (39 %). Na druhé příčce se umístily hotely pětihvězdičkové, kde se ubytovalo 35 % amerických hostů, v hotelech tříhvězdičkových pak 14 %. V roce 2011 došlo k nárůstu hostů u všech třech kategorií – nejvíce hostů se opět ubytovalo v hotelech čtyřhvězdičkových (124,2 tis.), následovaných hotely pětihvězdičkovými (123,8 tis.). V tříhvězdičkových hotelech se ubytovalo téměř 42 tis. hostů. Regionální rozložení zahraniční návštěvnosti v České republice (2011-2012) Celkem Praha



Podíl

314 950

100%

366 910

269 932

85,7%

320 299

2 460

0,8%

2 716

ec

Středočeský

Cz

Kraj

10 228

3,2%

Plzeňský

4 421

1,4%

3 971

Karlovarský

5 840

1,9%

5 304

Ústecký

1 660

0,5%

1 696

Liberecký

1 097

0,3%

1 731

Královehradecký

1 543

0,5%

1 708

0,2%

1 063

0,5%

1 627

2,8%

9 359

730 1 506

Jihomoravský

8 845

Olomoucký

2 205

0,7%

Zlínský

1 345

0,4%


3 138

1,0%

2 121 1 679 3 068

m

Vysočina

ris

ou

Pardubický

hT

Jihočeský

10 568


Trhy a segmenty

my

ku

z Vý Zdroj: Zdroj: Country Report USA

Sezónnost

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Regionální rozložení příjezdů je v největší míře koncentrováno na Prahu (86 %) jako nejpopulárnější destinaci Američanů, pak s velkým odstupem do Jihočeského (3,2 %) a Jihomoravského (2,8 %) kraje.



Trhy a segmenty

Školní prázdniny začínají na začátku července a končí na konci srpna, což se odráží i na sezónnosti příjezdů do České republiky. Několik dní volna mají školáci i okolo díkůvzdání, dále čtrnáct dní mezi Vánocemi a Novým rokem a asi týden volna také o Velikonocích. Typická délka placené dovolené jsou jeden až dva týdny, některé společnosti však poskytují svým zaměstnancům až 4 týdny placené dovolené, to ovšem většinou souvisí s délkou odpracovaných let.219

z Vý


ku

Američané řadí Českou republiku mezi nejznámější destinace “Nové Evropy”. Česká republika je vnímaná jako “Safe, American friendly destination” – destinace bezpečná, přátelská k Američanům. Praha je prokazatelně známější než Česká republika, velké plus Američané vnímají v dobré ceně a destinaci Česká republika popisují jako “nová, nezkažená, autentická”.

my

Česká republika je vnímaná jako kulturně a historicky zajímavá destinace s velmi dobrou image nabízející "good value", při současném kurzu dolaru vůči euru se pro mnoho Američanů stává dovolená v zemích eurozóny nákladná. Přestože nechceme ČR propagovat jako levnou destinaci, formulace "good value" je velmi populární.

ec

Cz

Nejoblíbenější jsou městské pobyty (vede Praha), dále Český Krumlov a celé jižní Čechy, začíná růst zájem o Moravu. Turisté s opakovanou návštěvou ČR plánují delší cestu, půjčí si auto a projedou více regionů. Populární se stávají také cyklistické zájezdy a české lázně. Booking probíhá často u Američanů na poslední chvíli.

•

ris

ou

hT

Podle průzkumu STEM/MARK (2010) přijíždí nejvíce Američanů (52 %) do České republiky ve věku 15 - 29 let Mezi hlavní důvody návštěvy patří rekreace a zábava (77 %), dále návštěva příbuzných a známých (7 %) a obchodní cesta (7 %) 83 % Američanů přijíždí individuálně Průměrný počet přenocování je 7 nocí, resp. 2,7 noci (HUZ) Nejčastější dopravní prostředek při cestě do České republiky je letadlo, při cestě z jiných evropských zemí pak vlak Naprostá většina Američanů se ubytovává v hotelech Celkové výdaje za osobu na den činily v roce 2010 v průměru 3539 CZK

m

Průměrný výdaj během pobytu v České republice činil v roce 2010 v průměru 1590 CZK, nejvíce Američané utráceli za ubytování (30 %), stravování (27 %) a zboží (20 %) Do ČR přijíždějí nejčastěji ti, co už navštívili metropole Londýn, Paříž a další Nejvíce přijíždějících do Evropy spadá do příjmové kategorie 120 – 160 tis. USD za rok Většina Američanů cestuje s partnerem/partnerkou, velmi oblíbený se stává „Family travel“ a cesty prarodičů s vnoučaty

219

Market Insights United States, ETC 2009

220

Zpracováno na základě průzkumu STEM/MARK (2010), studie ETC Market Insights United States 2009 a situačních zpráv ZZ USA s působností pro Kanadu CzechTourism 318 CzechTourism – Marketingová koncepce cestovního ruchu 2012-2015

Trhy a segmenty

Američané cestující do Evropy mají obvykle dobré vzdělání, téměř 68 % má vysokou školu, přes 60 % turistů do Evropy je starších 45 let Američané přijíždějí hlavně z důvodu zábavy a rekreace, nejčastěji individuálně. Průměrně stráví v České republice sedm nocí (průzkumu STEM/MARK, 2010), resp. 2,7 noci (HUZ). Největší popularitě se stále těší Praha, oblíbené jsou ale také celé jižní Čechy, především Český Krumlov. Důležitý marketingový segment jsou „baby boomers“ (narozeni v letech 1946 - 64) a senioři.

my

ku

z Vý m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty


ku

z Vý

Název destinace „Česká republika“ stále není důvěrně znám, Česká republika je Američany často označována jako Československo. Na americkém trhu je velká konkurence, ČR proto musí více propagovat destinaci a více spolupracovat i s ostatními, okolními destinacemi. Velkým nedostatkem stále přetrvává jazyková (komunikační) bariéra, převážně mimo Prahu, nedostatečný zákaznický servis a přístup ke klientovi ve službách a špatná infrastruktura mimo Prahu.

my

Kvantitativní cíle: 1) Příjezdy i přenocování do HUZ vzrostly v roce 2010 meziročně o více než 10 %, růst pokračoval i v roce 2011 -> cílem je udržení tohoto trendu s dalším zvyšováním o asi 2 % ročně 2) Eliminovat sezónní výkyvy, rovnoměrněji rozložit poptávku během celého roku, zvýšit příjezdy především v zimních měsících (v lednu a únoru je počet příjezdů absolutně nejnižší) 3) Udržet průměrnou délky pobytu, která je v současné době 7 nocí a zamezit dalšímu snižování 3) Zvýšit průměrný výdaj na osobu za den (noc) o cca 10 % - v roce 2010 činil v průměru 1589 CZK během pobytu v České republice 4) Využít potenciál regionů - v současné době 86 % příjezdů generuje region Praha 5) Zvýšit loajalitu návštěvníků - opakovanost návštěv

ec

Cz

ris

ou

hT

Kvalitativní cíle: 1) Změna vnímání destinace Česká republika – „ČR není jen Praha“ 2) Zvýšit celkové povědomí o destinaci Česká republika a jejím potenciálu na trhu USA Praha je prokazatelně známější než Česká republika, která je navíc často označována jako Československo 3) Zvýšení hodnoty značky Česká republika na trhu USA 4) Zvýšení spokojenosti návštěvníků

m

Vzhledem k meziročnímu nárůstu počtu příjezdů i přenocování patří mezi hlavní cíle zejména udržení tohoto trendu, s dalším zvyšováním a eliminací sezónních výkyvů, především v zimě. Dlouhodobým cílem pro Českou republiku může být dosažení a udržení pozice mezi TOP 10 evropskými outgoingovými destinacemi na trhu USA. Důležité je také zvyšování povědomí o destinaci Česká republika, zvýšení její hodnoty na trhu USA a využití potenciálu regionů.


Trhy a segmenty

67.2 Specifika trhu

z Vý

Specifika trhu, postavení ČR na trhu USA221: Většina Američanů cestuje přes rok za rekreací nebo za návštěvou příbuzných (80 %). Průměrná délka dovolené je 10 dní, vysoké procento Američanů proto využívá k cestování svátky a prodloužené víkendy. Pokračuje trend krátkých cest do Evropy (čtyř- až pětidenní cesty).

my

ku

Průměrný počet přenocování je 10 nocí, většina Američanů navštíví jen jednu destinaci, nicméně v Evropě je tendence destinace kombinovat. Většina Američanů (60 %) preferuje ubytování v hotelu, v soukromí se ubytuje cca 40 %. Business klientela volí hotel z 80 % a v soukromí 20 %. V současné době jsou charakteristické last minute bookings a rozhodování silně ovlivněné cenovou nabídkou.

hT

ec

Cz

Nejvíce Američanů (84 %) během svého pobytu v Evropě vyhledává kulinářské zážitky, 75 % se věnuje nákupům a 51 % se zajímá o návštěvu historických míst a poznávací zájezdy. Přibližně 40 % návštěvníků vyhledává možnost poznat menší města a oblasti dané destinace, 6 až 10 % návštěvníků vyhledává zážitky spojené s aktivním cestovním ruchem (jízda na kole, pěší turistika, rybolov, apod.). Nejvíce Američanů cestuje v letních měsících (červen až srpen) a na podzim, v září. Skupinové zájezdy zažívají „comeback“ mezi starší generací. Přibližně 34 % Američanů stále využívá služeb cestovní kanceláře při plánování svých cest, celkové procento rezervací prostřednictvím cestovních kancelář však stále klesá.


m

ris

ou

Česká republika náleží v současné době do TOP 15 nejnavštěvovanějších evropských destinací. Vnímána je především jako krátkodobá destinace, přes rok jsou oblíbené prodloužené víkendy, v létě poznávací dovolená. Mezi Američany jsou stále populárnější tzv. cruises - plavby lodí, nabídka evropských "river cruises" je stále širší. ČR těží z „pre/post tours“, které na plavby navazují.

Prahu a města (Český Krumlov, a další) Kulturní potenciál, České dědictví UNESCO 221

Zpracováno na základě studie ETC Market Insights United States 2009 a dále situačních zpráv ZZ USA s působností pro Kanadu CzechTourism


Trhy a segmenty

Dobrý poměr cena/výkon Vnímání Prahy (České republiky) sice jako „východní“ části Evropy, na druhou stranu ale autentické a méně komerční i levnější Širší politický a ekonomický kontext česko-amerických vztahů promítající se do vnímání České republiky Malé vzdálenosti uvnitř destinace, lze tedy využít trendu zkracování pobytů a nákladů na dopravu Gastronomie - regionální speciality, mikropivovary

z Vý

my

ku

Mezi klíčové konkurenční výhody patří zajisté Praha a ostatní města, kulturní potenciál a dědictví UNESCO. Další výhodou je potenciál regionů ve spojení s gastronomií (místními gastronomickými specialitami). Good value for money a pozitivní vnímání České republiky v politickém i ekonomickém kontextu představují další významné konkurenční výhody České republiky (Prahy).

67.4 Segmenty

hT

ec

Cz

Hlavní segmenty: Mladí do 30 let, studenti Rodiny s dětmi (v členění do 2 let, předškolního a školního věku) Střední generace (do 49 let) Senioři 50+ Senioři nad 60 (prvek genealogie – mnoho Američanů jezdí a hledá své předky, odhadem 10% trhu222) Business klientela, školní skupiny, GLBT Mezi nové tržní segmenty patří hispánská komunita, která je v USA velmi početná, začíná více cestovat, a to i do jiných destinací než do své původní vlasti. Dalším zajímavým segmentem je GLBT klientela - cestuje velmi ráda a utrácí více peněz.

ou

m

ris

Spojené státy americké jsou světovým lídrem marketingu a kampaní v oblasti lidského kapitálu GLBT. Zároveň jsou ovšem jedním z nejvíce polarizovaných národů na světě, pokud jde o politickou ideologii a sociální akceptaci. Tuto polarizaci často podporuje náboženství. Spojené státy americké mají různé úrovně obchodních sdružení GLBT, podporují sdružení na státní úrovni a dále se rozšiřují směrem dolů k četným organizacím ve velkých městech jako New York, San Francisco, Boston, Chicago, Atlanta a Los Angeles.Tato města a organizace hostí mnoho konferencí, jako např. Out & Equal, NGLCC výroční konference GLBT života a podnikání Expos, Fórum rovnosti, HX Travel Expos, a další. Podíl G/L populace v USA se odhaduje na asi 18,2 mil. (6 % celkové populace) s odhadovaným příjmem asi 41 tis. EUR. Souhrnná kupní síla G/L činí asi 745 mld EUR.223 Důležitý segment trhu jsou senioři - hodně cestují, jsou koupěschopní, mají více času. Touroperátoři se snaží nabízet více specificky zaměřené cesty. Luxusní zájezdy získávají větší popularitu, především mezi staršími Američany, mladší klientela upřednostňuje individuální

222

Zahraniční zastoupení CzechTourism v USA s působností pro Kanadu

223



Trhy a segmenty

cesty.


my

ku

z Vý

Komunikační nástroje (B2C): Onlinemarketing – spolupráce s cestovními portály, vyhledávací portály – cílené na trh USA Kampaň tiskové materiály, rádio, atd. Reklamní spolupráce s významnými partnery, letecké společnosti (např. DELTA) Akce pro veřejnost: Každoroční prezentace pro širokou veřejnost ve Washington, DC. v rámci dne Evropské Unie (ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR) Prezentace v tisku a médiích: Trip Advisor - online inzerce na webových stránkách TripAdvisor v sekci středoevropský region Workshopy, příp. veletrhy (New York Times Travel Show, Los Angeles Travel Show, IMEX, AIBTM, ...)

m

ris

ou

hT

ec

Cz

Komunikační nástroje (B2B): Onlinemarketing Účast na workshopech, příp. veletrhy Spolupráce s touroperátory: E- learningový program Destination Specialist pro americké TO a TA Každodenní spolupráce - poskytování informací, brožur, prezentace pro TO - NY Association Society of Travel Agents, Czech Experience 2011, prezentace pro cestovní kanceláře z Long Island Travel Association, ACT Tradeshow, Prezentace CzechTourism v New Brunswick, New Jersey, Boston - jarní prezentace pro cestovní kanceláře Professional Travel  Agents, PTNA Tradeshow série workshopů ve Washingtonu, Baltimore,  Philadelphii a Bostonu Zajištění účasti amerických TO na individuálních a hromadných fam tripech Road shows – CEE Road Show – účast zástupců zemí V4, Německa a Rakouska, V4 Road show v USA – účast zástupců zemí V4 Účast na konferenci USTOA - nejdůležitější akci roku z hlediska touroperatorů, networking NTA – National Tours Associationexpo – prezentace zahraničních destinací pro americké TO Aktivní členství v asociacích cestovních kanceláří USTOA, NTA, ATS, ASTA, SKAL, 41-74 Club Workshopy, konference - Workshop pro cestovní kanceláře z Long Island Travel Association, ATS – Konference American Travel Society ve spolupráci s CzechTourism v Luhačovicích Akce pro novináře: Mediální akce BRNO Mediální setkání s novináři z NY a okolí - propagace výročí Antonína Dvořáka a vážné hudby Individuální press trip se zaměřením na lázeňství Hromadný press trip se zaměřením na památky UNESCO, folklor a vinařství v Jihomoravském kraji Aktivní členství v asociaci SATW - Society of American Travel Writers – účast na konferenci pro 600 novinářů

224

Zpracováno na základě marketingových plánů zahraničních zastoupení CzechTourism


Trhy a segmenty

VEMEX – Visit Europe Media Exchange – hromadné setkání evropských destinací a novinářů – mediální workshop


ku

z Vý

Současné trendy pokračují v zájmu o Prahu, nicméně opakovaní návštěvníci hledají jiné alternativy, např. nové, autentické zážitky v podobě aktivního cestovního ruchu, eco/green cestovního ruchu nebo kulinářského cestovního ruchu. Zvýšil se zájem o lázeňství (health & wellness) a o rodinné package tours (prarodiče s vnoučaty). Zájem je také o plavby po řekách a možná kombinace Prahy dalšími destinacemi (např. Berlin - Prague, Prague - Amsterdam)

my

Hlavní produkty: kulturní, health Studenti, mladí lidé Praha, města LOHAS, lékařský Sport a pohyb (léto, příp. motorsport) Eventy – kulturní (festivaly) a sportovní Rodiny s dětmi Praha, města (gastronomie), kulturní krajina Klasické lázně a lázeňský wellness, LOHAS Sport a pohyb léto – cyklistika, jízda na koni Eventy (kulturní eventy, klasická hudba) Střední generace Kulturní cesty, Praha, města (Plzeň – město kultury 2015), kulturní krajina, Česko spirituální Klasické lázně + lázeňský wellness, LOHAS, lékařský Eventy (kulturní eventy, klasická hudba) Senioři 50+ Kulturní cesty, Praha, města Klasické lázně + lázeňský wellness, LOHAS, lékařský Eventy (kulturní eventy, klasická hudba) Senioři nad 60 Praha, města Klasické lázně + lázeňský wellness, lékařský Eventy (kulturní eventy, klasická hudba) GLBT Praha, města LOHAS Lékařský Eventy Školní skupiny Praha, města Eventy Business klientela Praha, města Lékařský Eventy

m

ris

ou

hT

ec

Cz


Trhy a segmenty

my

ku

z Vý

Všechny cílové skupiny míří především za kulturou. Jednička je Praha, při časových možnostech zavítají Američané do Českého Krumlova, populární je nákup tradičních produktů a výrobků („hand made“, „Czech product“, atd.). Důležitá je autenticita – řemesla, zajímavé jsou tématické cesty za hudbou, festivaly. Významnou cílovou skupinou jsou senioři s výrazným zájmem o kulturní a historické bohatství destinace v „Nové Evropě“. Značná část již ČR navštívila, je tedy nutné poukázat na regiony a mimopražské atraktivity destinace Česká republika. Současně senioři přijíždějí s vnoučaty zapojit produkty pro rodiny s dětmi, pro mládež.

m

ris

ou

hT

ec


Trhy a segmenty

68 Ostatní Nejvýznamnější obchodní partneři na trhu (nejen v oblasti turismu)225:

my

ku

z Vý

USA patří k tradičním a významným obchodním partnerům ČR, jsou 14. největším obchodním partnerem a 13. největším exportním trhem pro ČR. Na celkovém zahraničním obchodě ČR se podílejí cca 2 %. Vývoz do USA za leden - září 2010 vzrostl meziročně o 23,5 % a dovoz z USA o 24,9 %. V tomto období však také došlo k meziročnímu nárůstu deficitu obchodní bilance o 34,9 %. Ve vzájemném obchodě se ČR dostala do deficitu obchodní bilance v roce 2007 a od té doby se deficit každoročně zvyšuje. Na vývozu do USA se významně podílejí také pobočky českých firem v USA (např. American Jawa, Bijoux de Bohéme, CZ USA Inc., Preciosa International, Sellier & Bellot, Walter America, Mitas US, Trustfin USA, Omnitrade, Linet USA a další). USA jsou 9. největším přímým zahraničním investorem v ČR a podílejí se 3 % na celkových přímých zahraničních investicích (PZI). Hodnota amerických PZI v ČR dosáhla hodnoty 3,7 mld. USD (údaje ČNB k 30. 6. 2010). Celková hodnota PZI v ČR dosáhla ve srovnatelném období 120 mld. USD.

ec

Cz

Americké PZI v oblasti vývoje, výzkumu a služeb směřovaly především do následujících oborů: vývojová, výzkumná a technologická centra (Honeywell, Rockwell Automation, Sun Microsystems, Freescale Semiconductor, ON Semiconductor, Meopta USA, Mayo Clinic, Baxter), centra služeb na podporu obchodu, IT služeb (ExxonMobil, Johnson & Johnson, Motorola, IBM, Microsoft, Accenture)

ou

hT

• Důležité cestovní portály: www.expedia.com, www.travelocity.com, www.orbitz.com, www.tripadvisor.com, www.luxurylink.com, www.lonelyplanet.com, www.budgettravel.com, www.americanexpresstravel.com, www.cheaptickets.com, www.hotwire.com, www.priceline.com, www.travelnow.com, www.vacationstogo.com, travel.yahoo.com

m

ris

Podle National Travel Monitor Ypartnership / Yankelovich (2009) 34 % Američanů využívá jako hlavní zdroje vyhledávání dovolených zejména Google, Yahoo a MSN. Zhruba 23 % potenciálních zákazníků si prohlíží stránky centrál cestovního ruchu (National Travel Organization) a 22 % se informuje na stránkách CA a zprostředkovatelů, jako např. Expedia a Travelocity. Top cestovními portály (online CA) jsou na americkém trhu Expedia, Orbitz a Travelocity. Další důležití hráči na trhu jsou: American Express Travel, Cheap Tickets, Hotwire, Priceline, Travel Now, Vacation to Go a Yahoo226

225

Zpracováno podle MZV a Businessinfo 226

Market Insights United States, ETC 2009 326


Trhy a segmenty

69 Doporučení

z Vý

Spojené státy americké jsou pro Českou republiku významným zdrojovým trhem, na který má smysl se orientovat i do budoucna. Doporučení neznamenají zásadní změnu v dosavadní činnosti zahraničního zastoupení CzechTourism, ale zejména možnost posílit práci zahraničního zastoupení. K doporučením lze zařadit následující: Marketingový výzkum zpracovávání aktualizovaných zpráv oddělením výzkumů ve spolupráci se zahraničním zastoupením a sběr dat z volně přístupných i nakupovaných zdrojů (cílový rozsah srovnatelný se zprávami VisitBritain)

•

průzkum vnímání a konkurenceschopnosti České republiky (Prahy) na trhu USA

•

průzkum spotřebního chování návštěvníků z USA v České republice a průzkum jejich spokojenosti v České republice

my

ku

•

Cz

Tvorba produktu

tvorba produktu a itinerářů pro klienty z USA (product management CzechTourism), propojení na vybrané regiony/města

•

úzce spolupracovat na bázi partnerství s podnikatelskými subjekty ve spojení ČR/USA, spolupracovat s ostatními (okolními) destinacemi a inzerovat na americkém trhu

•


•

podchycení opakovaných návštěvníků, pomocí tvorby produktu a návazného komunikačního mixu vytvoření důvodů k návratu (marketingové aktivity pro opakované návštěvníky)

•

obohatit nabídku o produkty, které přesně splňují poptávku trhu (např. Medical tourism), vyzdvihnout historické pamětihodnosti – naše dějiny jsou pro USA unikum, využití potenciálu regionů, gastronomie (regionální speciality)

•


•

výraznější zaměření na eventy, představit kalendář eventů (kulturní, sportovní, atd.), zaměřit kampaně na náměty z vize a strategie

m

ris

ou

hT

ec

•


Trhy a segmenty


•


•


z Vý

•

Komunikace

“Česká republika není jen Praha”, snažit se o regionální rozložení poptávky, prezentace České republiky jako zajimavé destinace i pro mladé - moderní, „cool!“, důraz na design, architekturu, art scene, atd.

•

název „Česká republika“ stále není důvěrně znám, měl by vstoupit do povědomí americké veřejnosti -> inspirovat potenciální turisty k návštěvě moderní, bezpečné destinace „Nové Evropy“

•


•


•


•


my

ou

hT

ec

Cz

Ostatní

ku

•


•

zaměřit se na problém okrádání turistů - služby taxi, směnárenské, problémy s revizory, nesrovnalosti v účtech při placení v restauracích, potřeba zvýšení kvality služeb obecně (nedostatečný zákaznický servis a přístup ke klientovi)

m

ris

•


za autorský kolektiv CzechIt Institute for Strategic Studies on Tourism, o.p.s.:

Recommend Documents