1. 6. 2015
Vydává město Horní Jelení
Číslo 5/XXI
Foto: © Aleš Mádr
Z obsahu •• Farní den •• III. Jelenské letní slavnosti •• Rozhovor s krajským zastupitelem Petrem Tupcem •• Výsledky AFK
Cena 10,– Kč
2
JELENSKÉ LISTY
Číslo 5/XXI
... z vystoupení Centra volného času. Foto: © Aleš Mádr
JELENSKÉ LISTY
Úvodník Vážení čtenáři. Než Vám představíme červnové číslo, vraťme se ještě na chvíli o měsíc zpět. Každého se jistě nějak dotkla zpráva o výročí ukončení II. světové války. Také my jsme se v minulých číslech ve vzpomínkách tomuto tématu věnovali. A protože je všechno ve světě nějak propojené, jeden z příběhů, o kterém víme od našich pamětníků, byl právě nečekaně dovyprávěn. V úterní květnové odpoledne si jelenské náměstí prohlíželi dva muži, otec se synem. Pak vzali za kliku městského úřadu a představili se jako syn a vnuk anglického vojáka Rona Bowley. Pan Bowley s dalšími zajatci mnoha národností, v zimě na konci války absolvoval „pochod smrti“ z internačního tábora v Polsku do Německa, kde měli zajatci posloužit Hitlerovi jako živý štít. Syn a vnuk se rozhodli 70 let po této události projít z úcty k tatínkovi celou trasu pochodu. Spoluzajatec a přítel Rona Bowleyho si vedl deník, kam zaznamenával vše, co se během pochodu událo. Jedním ze záznamů byl i pátek, 16. 2. 1945. Den, který zajatci strávili v Horním Jelení. Jen připomeňme, že zajatci byli německými vojáky přísně střeženi, všechny obchody musely být při průchodu městy zavřeny, rolety zataženy a lidé schováni pod hrozbou zastřelení. V deníku se píše: Den zastavení v Horním Jelení. Opraveno 15 párů bot, také jsme dnes i včera dostali od lidí
Zpráva starosty Vážení spoluobčané a čtenáři Jelenských listů, nevím, jak jste na tom vy osobně s časem, ale čím dál více zjišťuji, že kdyby měl den alespoň o hodinu více, věděl bych, co s ní. Jen ta představa, že na konci měsíce června si odškrtáváme první polovinu letošního roku, jemně mrazí po zádech a vyvolává vnitřní otázky, co se zatím povedlo a hlavně, co nás čeká v té druhé polovině roku 2015. Vždyť i překvapení, má své veliké kouzlo. Kromě toho, že květen byl prvomájový, osvobozující, pln mateřské lásky, tak náš čas na městském úřadě vyplňovaly kontrolní a auditorské skupiny úředníků. Výstavba tlakové kanalizace Dolní Jelení a čistírny prošla kontrolou Státního fondu životního prostředí, loni opravený úsek ulic Rudé Armády a Dukelské se stal předmětem zájmu kontroly EU – Úřadu regionální rady, proběhl audit hospodaření města a ze všech nejvíce se u nás zalíbilo inspektorovi bezpečnosti práce ☺. A to vám je opravdu zajímavá funkce, co ten člověk toho ví a zná. Jen ta představa, že jsem již proseděl s panem inspektorem cca 4,5 hodiny kvůli dvěma metrům chybějícího okopového plechu na schodišti kotelny mateřské školky, možná i nad nedostatečným větráním kotelny a absencí záznamů měření volného CO2 v prostoru kotelny, tak ta přesně vysvětluje, proč bych si tak přál den s 25 hodinami. Tak uvidíme, jak to bude s tou 50 tisícovou pokutou za jmenované prohřešky, když nám doposud nikdo za tu dobu, co školka stojí, nespadl ze schodiště se zábradlím, kotle fungují bez vážných závad, i když by měly mít nedostatek vzduchu a mají zabudovaná automatická čidla CO2? Inu, vítejme s úsměvem svět zákonů, vyhlášek a norem, vždyť jsou přijímány pro naše dobro ☺. V uplynulém měsíci byly samozřejmě i dny, které měly svůj pozitivní přínos pro naše město a mezi ně rozhodně patří obdržení rozhodnutí o povolení stavby „Stavební úpravy Komenského náměstí Horní Jelení“. Pokud by měl někdo pocit, že o na-
3
polévku. V tomto městě je pohostinnost téměř ohromující. Mužům bylo projeveno tolik soucitu a dobrého zacházení, že to ovlivnilo i chování německých dozorců. Zdaleka ne všichni pochod smrti přežili, pan Bowley to štěstí měl. Je hezké vědět, že pro někoho Jelení zůstalo ve vzpomínkách světlým místem ve velmi těžkých dnech. Že není jediným, se dočtete v rubrice historie. Další dva osudy spojené s naším městem se týkají zakladatele České strany národně sociální, senátora a poslance, pana Václava Klofáče a do třetice osobních příběhů vzpomeneme na život osobnosti východočeského odboje, pana Josefa Kábele. Teď už ale zpět do současnosti... Ve zprávě starosty můžeme alespoň z části posoudit, co vše funkce ve vedení obce obnáší. Co však má na starosti krajský zastupitel, je téma, o kterém se dočtete v rozhovoru s Petrem Tupcem. Ochotníci v rámci Jelenských slavností zahrají Podhorský penzion. Také divadlo má v našem městě svou historii. Aby na ni nebylo zapomenuto, o dobách minulých nám do listů zavzpomínal pan Jiří Marek. Červen je samá akce a vévodí jim Jelenské slavnosti, tedy na viděnou nejen na náměstí! Barbora Mádrová a Jan Jindra
šem náměstí toho bylo napsáno již nadmíru a přitom se nic stále neděje, dávám mu za pravdu. Ale stále jsme na tom mnohem lépe než stát s rychlostní komunikací R35. Na druhou stranu, každý, kdo stavěl rodinný dům a zajišťoval si stavební povolení sám, jistě pochopí tříleté úsilí vložené do jmenovaného projektu. Souběžně byla podána žádost o dotaci a momentálně administrujeme technicko-investičního dozora stavby. V polovině měsíce června se dozvíme, jak kvalitně byla sepsána žádost o dotaci, tedy, zda jsme byli úspěšní, či nikoliv. V případě úspěchu, jsme okamžitě připraveni zahájit výběrové řízení na dodavatele stavby, které bude trvat minimálně dva a půl měsíce, neboť se jedná o podlimitní veřejnou zakázku. A to se nám nikdo z uchazečů nesmí odvolat v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, to bychom letos do země nekopli. V květnu městu Horní Jelení byly přiznány tři dotace, o kterých jsem se již možná v předchozích číslech zmínil. Díky těmto dotacím dovybavíme naše hasiče dvěma sety dýchacích přístrojů, zrenovujeme prostory u cykloaltánu na Šachovské cestě, která zažívá první změny k lepšímu po dlouhých letech strádání a převážně nájezdů naší mládeže a dotaci na úhradu 70 procent nákladů spojených s projekčními pracemi na obnovu Dolního rybníku, bývalého koupaliště. Právě poslední jmenovaný projekt obdržíme v měsíci červnu a bez otálení budeme žádat v první fázi o pasportizaci současného stavu Dolního rybníku a následně o vydání vodoprávního rozhodnutí na obnovu rybníku. Na přelomu měsíců dubna a května evropská komise schválila operační program životní prostředí, kde v prioritní ose 4.3 a 4.4 budou vyhlášeny výzvy právě pro tyto typy projektů. Do 14. 10. 2015 nás čeká tedy zvládnutí všech doprovodných úkolů, které jsou nezbytnými přílohami žádosti o dotaci. V mé kanceláři na zasedacím stole již leží projekt na komunitní centrum, které bychom rádi vybudovali z bývalého kina. I s tímto projektem v první polovině června pojedeme na stavební úřad do Holic s žádostí o vydání územního a stavebního rozhodnutí. Mezitím již musíme zahájit práce na přípravě žádosti o dotaci, neboť takovýto projekt se bez cizích zdrojů nedá realizovat. Obzvláště po té, co jsme naše plány nuceni v průběhu roku několikrát měnit po množství poruch a stavebních závad, které se průběžně objevují, jako například kanalizace v ulici Boženy Němcové, shnilé
Z radnice
Číslo 5/XXI
Krátké zprávy
4
JELENSKÉ LISTY
potrubí zásobující hydranty požární vodou v DPS K Dubu 702 po 11 letech, dosluhující kanalizační potrubí v bytovém domě č. p. 187 – bývalá večerka. Úkol na závěr – popřát všem školákům a studentům co nejlepší známkové hodnocení před nástupem na letní prázdniny. Mám tu i vzkaz pro všechny prvnáčky, co budou pasováni na čtenáře, že se na ně král Petr I. už moc těší. A pak pro všechny ostatní, přeji pohodový a úspěšný červen, ve kterém vše zvládneme, jako by měl den 25 hodin ☺. S pozdravem Petr Tupec starosta města
Svoz odpadu V měsíci červnu bude probíhat svoz odpadu v tyto úterky: Bioodpad: 9. 6., 23. 6. 2015 Komunální odpad: 2. 6., 16. 6., 30. 6. 2015 Sběrný dvůr je otevřen v tyto dny: úterý a čtvrtek od 15 do 17 hodin, sobota od 9 do 11 hodin.
Farní odpoledne Římskokatolická farnost si Vás dovoluje pozvat na „farní odpoledne“, které se bude konat v sobotu 6. června 2015 od 14 hodin v areálu vedle kostela. Těšit se můžete na živou hudbu, pro děti a mládež bude připraveno například mini lanové centrum, terénní dráha pro dvoukoláky, hody na cíl a spousta další zábavy. Občerstvení po celou dobu akce zajišťuje pan František Gabčo, majitel restaurace U Pytláka. Ukončení ve večerních hodinách.
Poděkování za školní rok Římskokatolická farnost zve všechny školáky a jejich rodiče, či prarodiče, aby s námi poděkovali za vše dobré, co bylo v uplynulém školním roce, i za to nepříjemné, co nás k něčemu lepšímu o kousek přiblížilo. Sejdeme se v kostele Nejsvětější Trojice v pondělí 29. 6. 2015 na mši v 18 hodin. Po jejím skončení se přesuneme na farní zahradu, kde bude možné si popovídat o prázdninových plánech i opéci nad ohýnkem nějakou tu dobrotu. Jídlo a pití si přineste vlastní - podle toho, co máte rádi. Můžeme oslavit konec školního roku společně.
Svátek sv. Prokopa Římskokatolická farnost a pan Petr Dujka, majitel zámku v Doudlebách si Vás dovolují pozvat na poutní mši sv. ke svatému Prokopu do Doudleb nad Orlicí. Koná se na svátek sv. Prokopa v sobotu 4. července 2015 ve 14:00 hodin u sochy tohoto českého patrona na zahradě zámku.
Otevírání léta SDH Dolní Jelení Vás zve na „Otevírání léta“ v neděli 28. 6. od 14 hodin. Sejdeme se u hasičské zbrojnice. Na Vaše ratolesti čeká odpoledne plné zábavy, her a soutěží o drobné ceny. Těšíme se na Vás. Za SDH Dolní Jelení Helena Kolenyaková
Číslo 5/XXI
Divadelní červen V pátek 12. června v rámci letošních Jelenských slavností chystá ochotnický spolek Jeleni reprízu lehce načernalé komedie Lumíra Kubátka o jedné lásce, z které vznikla velká sázka s názvem Podhorský penzion. Představení začíná v 19 hodin v bývalém kině Orel, vstupné je dobrovolné a místenky si můžete rezervovat v knihovně u paní Pechové. Komedii sehrajeme v nepatrně pozměněném obsazení, kdy se v roli Reginy představí nová členka našeho souboru Naďa Macová. Dva týdny před reprízou ve čtvrtek 28. května jsme ještě stihli zahrát pro děti z mateřské školy reprízu pohádky O Honzovi a Barušce. Pak nás čekají už jen závěrečné přípravy na uvedení hry. Více než osmiměsíční pauza od premiéry je znát, ale i přesto věříme, že se hra bude publiku líbit. Pokud představení nestihnete, můžete náš spolek vidět o týden později v pátek 19. června od 19 hodin v Sokolovně v Brandýse nad Orlicí. Bude se jednat vůbec o první výjezdní představení této hry. Ing. Josef Kušička vedoucí ochotnického spolku Jeleni
Vystoupení hudebních oborů CVČ Po velmi zdařilém vystoupení oborů taneční a pohybové výchovy, za které patří velké poděkování vedoucí oboru Mgr. Romaně Zezulkové, samozřejmě i všem účinkujícím za skvělé výkony a rodičům za podporu, se chystá další závěrečné vystoupení 13. sezóny. Ve čtvrtek 11. června od 18 hodin v sále bývalého kina Orel vystoupí hudební obory Centra volného času. Představí se kytara (vedoucí Mgr. Romana Zezulková a Ladislav Beneš), zobcové flétny (vedoucí Karolína Mědílková), pěvecký sbor (vedoucí Anežka Jiskrová) a bicí (vedoucí Jakub Chytka). Vstupné je dobrovolné. Ing. Josef Kušička ředitel ČHTM o.p.s.
Příměstský tábor ČHTM Protože léto se kvapem blíží, nabízíme dětem a mládeži z Horního Jelení a okolí možnost rozvíjet svůj talent v příměstském Českém hudebním táboře mládeže, jehož 19. sezóna se uskuteční v rekreačním zařízení Radost ve dnech 15. 7. – 1. 8. 2015. Na výběr jsou následující obory: symfonické orchestry (dechové i smyčcové nástroje), pěvecký sbor, klavírní souhra, soubor zobcových fléten, kytarový soubor, české i anglické divadlo. První běh tábora se uskuteční ve dnech 15. 7. – 25. 7. 2015 a druhý běh ve dnech 26. 7. – 1. 8. 2015. Účastníci z Horního Jelení, Dolního Jelení a Rousínova mají slevu na účast. Zvýhodněná cena platí také pro děti navštěvující Centrum volného času – sleva až 10% z účastnického poplatku. Ceny za účast v příměstském táboře ČHTM s využitím všech slev a bez stravování startují již na 690 Kč za sedmidenní běh, proto neváhejte a rezervujte si svůj prázdninový pobyt včas na www.chtm.cz Přihlášky jsou k dispozici také ve školní družině u paní Vlasákové. Další informace o nadcházejícím ročníku ČHTM včetně programu koncertů přineseme již v příštím vydání JL. Ing. Josef Kušička ředitel ČHTM o.p.s.
Kulturní komise Vás zve na III. JELENSKÉ LETNÍ SLAVNOSTI v sobotu 13. června Připravili jsme pro Vás i letos pestrý program při sportovním dopoledni, kulturním odpoledni a zábavném večeru na náměstí.
Dopolední program: Od 8:30 do 13:00: CESTA PŘES TŘI RYBNÍKY Registrace, start i cíl na náměstí. Turisté se registrují od 8.30 do 9.30 hodin na trasy: - modrá (6 km) - žlutá (9 km) - oranžová (13 km). Cyklisté se registrují od 9.30 do 10 hodin na trasy: - fialová (10 km) - růžová (25km). Sportovci se musí dostat do cíle do 13 hodiny, obdrží pamětní list, medaili a nejmenší i sladkou odměnu. Startovné: jednotlivci 10,- Kč, rodinné týmy 30,- Kč.
Odpolední program: od 13:00:
FARMÁŘSKÉ TRHY
SKÁKACÍ HRAD
BEZPEČNĚ S BESIPEM
MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ
13:00 - 15:00: JÍZDA NA PONÍCÍCH
SOUTĚŽE SE SOKOLEM
14:00 - 15:00: DECHOVÁ HUDBA Orchestru Jana Kvíčaly z Pardubic 15:00 - 16:00 vystoupení MAŽORETEK Berušky
KRÁLIČÍ HOP
16:00 - 17:00 VYSTOUPENÍ DĚTÍ 17:00 - 18:00 hraje DBK 18:00 LAVINA
Večerní program:
18:30 BARMANSKÁ ŠOU
(bar s míchanými nápoji otevřen od 17:00) od 19:00 BYLO NÁS PĚT – hudba k tanci a poslechu
Po 12 hodině bude otevřeno občerstvení „U Hasičů“ s širokou nabídkou jídla i pití. Těšíme se s Vámi naviděnou.
Členky KK
5
Václav Klofáč Vážení čtenáři, na velikonoční výstavě knih věnované památce Mistra Jana Husa byla i korouhev z kostelíka v Dobříkově. Tato dřevěná stavba s věží a střechou krytou šindelem byla postavena v roce 1679 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Značně poškozený kostel koupil za 16.000,- Kč a nechal jej převést 27.7.1930 do Dobříkova. Václavu Klofáčovi a jeho vzpomínkám na letní pobývání v Horním Jelení na počátku dvacátého století je věnován následující text. Václav Klofáč žil v letech 1868 až 1942. V roce 1898 zakládal Českou stranu národně sociální, jejím předsedou byl až do roku 1938. V letech 1901 až 1918 byl poslancem Říšské rady a v letech 1908 až 1913 Českého zemského sněmu. Po celou dobu první republiky byl senátorem. Ze dne 7.8.1937 se dochovaly jeho vzpomínky na Horní Jelení, kde píše: Je už tomu mnoho let, co jsem letní odpočinek s rodinou prožíval v Horním Jelení. Posledně bylo to v roce 1901, kdy už jsem byl mladým poslancem na Říšské radě ve Vídni. Tehdy zůstávali jsme u Sokolů, kde u nevelké chaloupky byla velká zahrada. Starý Sokol, někdejší pošťák, byl bratrem slavného pedagoga a poslance Josefa Sokola a strýcem Omladináře, zesnulého už politika, K. St. Sokola. Před tím zůstávali jsme u sousedů; tuším, že Schejbal se jmenoval. Ještě dnes je mi hezky, když si vzpomenu na týdny strávené v Horním Jelení a mezi jeho občanstvem a v jeho rozsáhlých lesích. Některých mužů dnes ještě rád si vzpomínám. Především byl to ušlechtilý a opravdu lidový lékař a starosta MUDr. Černohorský. Byl dobrým lékařem, ale také dobrým člověkem. S tímto opravdovým vlastencem a lidumilem, pro kterého pokrok nebyl pouhou frází vlasteneckou, sblížil jsem se tak, že jsme zůstali upřímnými přáteli až do jeho smrti, když už v Horním Jelení nežil. Spojovala nás láska k lidu, a proto jsme si rozuměli také i politicky. Mezi pokrokové a sympatické pracovníky patřil i nebožtík Tichý; myslím, že byl zahradníkem. Imponovalo mě, jakou pořídil si knihovnu a jak ji stále doplňoval. S místními živnostníky a obchodníky, stejně jako s učitelem, tvořili jsme upřímnou společenskou rodinu; scházeli jsme se a dobře jsme si rozuměli. Když jsem byl zvolen do vídeňské Říšské rady za východočeskou kurii, byl jsem zvolen také hlasy volitelů z Horního i Dolního Jelení, a proto byl jsem jaksi též poslancem Jelení, kam přivedl mne hornojelenský sládek Čihák, jehož paní byla německobrodskou rodačkou a spolužačkou mé ženy. Jsou ještě v Horním Jelení pamětníci té doby před 36 lety a jistě vzpomínají, jak z nás všech ozýval se už tehdy kvas nové doby. Pořádali jsme časté schůze „U Nováků“ pod podloubím, ponejvíce důvěrné. Na schůze ty chodili lidé z daleka; pokud se pamatuji, nejvíce jich přicházelo z Vysoké. Světová válka vypukla teprve v roce 1914 a s ní náš odboj proti rakousko-uherské monarchii, ale v Horním Jelení se mlátilo do Rakouska už tehdy, hlava nehlava, na těch schůzích a za mého pobytu vůbec. Nežilo se tehdy tolik úzkoprse stranicky. Spojovala nás láska k lidu a nenávist k Vídni a přirozeně v Horním Jelení nepociťovali jsme třídního rozdílu. A v tom různém nedostatku, který v Horním Jelení byl stále doma, viděl jsem, jak právě ten nedostatek učinil z Jeleňáků zvláštní lidi. Podnikaví, přemítaví a iniciativní. Jestliže je pravdou, jak se říká, že všude je zem Páně, ale na Jelení písek, tož Jeleňák nelekl se ani toho písku a jestliže nenašel chleba doma, šel hledat jej do světa, ale do Jelení zas se vracel. Měl jsem ty
Kultura a historie
JELENSKÉ LISTY
Číslo 5/XXI
Historie
6
JELENSKÉ LISTY
lidi upřímně rád, ať už věnovali se tomu aneb onomu zaměstnání; ať už to byli samostatní živnostníci, aneb dělníci. Také v Sokole byl pěkný a družný život. Největším půvabem pro mne byly lesy, které obkličují Horní Jelení ze všech stran. Ze začátku jsem v nich také zabloudil, ale pak v nich byl jsem už jako doma a dělal jsem se svými syny, mladými studenty, konkurenci hornojelenským houbařům, kteří jistě ve svém oboru mají znamenitou pověst. Ještě dnes jsem rád, když někoho ze starých známých, s nimiž jsem se v Horním Jelení stýkal, potkám. Třebas poměry způsobily, že jsem více již do Horního Jelení na letní pobyt nejel, ačkoliv jsem jinak stále nablízku, přece každému pobyt v Horním Jelení doporučuji, protože pro letní osvěžení má všechny podmínky. Horní Jelení nezahálí, snaží se po každé stránce svým hostům vycházeti vstříc. Před 36 lety měl jsem ještě špatné spojení s Vysokým Mýtem a konečně i drahou; i to všechno dnes je odstraněno. Autobus obstarává spojení mezi Horním Jelením, Zámrskem a Vysokým Mýtem. Procházky v lesích jsou stále upravenější a což je velmi důležité, je také o zdravé osvěžení v koupališti postaráno, které Hornímu Jelení mohou záviděti i větší města. A tak vzpomínám a přeji Hornímu Jelení vše nejlepší. K dochovanému textu je přiložena i fotografie autora s podpisem z roku 1937. Ing. Blahoslav Novotný
Josef Kábele Osobnost východočeského odboje Loňského roku v listopadu by se štábní kapitán Josef Kábele dožil stovky. Přestože se na Horním Jelení nenarodil, jeho vztah k Hornímu Jelení nebyl vůbec epizodický, ale dlouhodobý a trvalý. Zajížděl sem již před druhou světovou válkou v době svého působení ve Vysokém Mýtě, v roce 1947 se oženil s hornojelenskou rodačkou Marií Novákovou (narozenou roku 1926), což se promítlo častými a pravidelnými návštěvami jejích rodičů, aby se zde definitivně usadil po odchodu do důchodu v roce 1974. Narodil se 16. listopadu 1914 v obci Svídnice nedaleko Chrudimi. Po ukončení měšťanské školy v Kočí absolvoval v letech 1931 až 1935 obchodní akademii. Po maturitě nastoupil vojenskou službu a byl zařazen do školy pro důstojníky jezdectva v záloze. V období 1936 až 1937 studoval na vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Hodnost poručíka jezdectva nabyl 29. srpna 1937 a nastoupil ke 4. eskadroně jezdeckého pluku ve Vysokém Mýtě jako velitel čety. V roce 1938 prošel mobilizací, ještě před rozpuštěním jezdeckého pluku ve Vysokém Mýtě v červenci 1939, se aktivně zapojil do odbojové činnosti prostřednictvím štábního kapitána Karla Jansy v Chrudimi. V zájmu utajení svých odbojových kontaktů nastoupil v říjnu 1939 do civilního zaměstnání jako učitel komerčních předmětů na průmyslové škole v Jindřichově Hradci, odkud byl „překvapivě“ v červnu 1940 přeložen na stejný typ školy do Vysokého Mýta. Již v září 1940 začal spolupracovat společně s vysokomýtskými odbojáři velitelem hasičů J. Zástěrou, sokolským funkcionářem J. Svobodou, truhlářem J. Kymrem s poručíkem V. Suchánkem z Brandýsa nad Orlicí, který tvořil odbojovou síť v souladu s požadavky vedení Obrany národa z Prahy, konkrétně majora Rosického. Významným mezníkem v jeho odbojové činnosti byl březen 1941, kdy vstoupil do spojení s podplukovníkem Josefem Svatoněm a majorem Sergejem Bezuglim, se kterými následně organizoval silnou odbojovou skupinu, která poskytovala potřebné zázemí parašutistickým výsadkům z Velké Británie – nejprve Intransitive (1942) a konečně Calcium (1944). Dva členy první skupiny nadporučíka V. Kindla a četaře B. Grabovského, vysazené v dubnu 1942 na Rožmitálsku, schovával v době Heydrichiády ve Vysokém Mýtě. S příslušníky skupiny Calcium vysazené v dubnu
Číslo 5/XXI
1944 u obce Deblov-Čejkovice u Chrudimi rytmistry K. Niemzcykem a F. Širokým bojoval již v ilegalitě se zbraní v ruce. Co se však událo v období mezi oběma výsadky, aktivita učitele Josefa Kábele, jeho příslušnost k prvorepublikové armádě a nepochybně i zprávy „všudypřítomných informátorů“ se donesly gestapu, které naplánovalo jeho zatčení na podvečer 5. března 1943. Naštěstí však proudily informace i opačným směrem a tak se mu podařilo okolo čtvrté odpoledne uprchnout, což znamenalo definitivně bojovat v ilegalitě. Jeho působnost pokrývala celou Českomoravskou vysočinu, Chrudimsko, Vysokomýtsko, Svitavsko a v jednom období i Podorlicko. Společně s podplukovníkem Svatoněm propojoval odbojové skupiny s partyzánskými jednotkami, organizoval záškodnickou činnost, zajišťoval zázemí parašutistickým skupinám a působil jako velitel zpravodajské vysílací stanice „Milada“, která přijímala a předávala informace, pokyny a šifry prostřednictvím zahraničních rozhlasů jednotlivým skupinám parašutistů, partyzánů a do odboje zapojeným osob. Po smrti podplukovníka J. Svatoně a kapitána E. Sošky, kteří padli po přestřelce s gestapem 1. listopadu 1944 v Pasekách u Proseče, převzal velení jejich partyzánského oddílu, se kterým bojoval proti nacistům až do konce války v květnu 1945. V průběhu své odbojové činnosti byl dvakrát postřelen a roku 1944 odsouzen vojenským tribunálem v Berlíně k trestu smrti v nepřítomnosti. Po skončení války již v červnu 1945 vstoupil do nově se formující československé armády a stal se důstojníkem z povolání. Postupně sloužil ve Vysokém Mýtě, Praze, Chrudimi, Rychnově nad Kněžnou a Kynžvartě. Za svoji odbojovou činnost byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a následně povýšen na nadporučíka, kapitána a posléze štábního kapitána pěchoty. Jakoby předjímal změny politického ovzduší a nástup komunistického režimu, rozhodl se v prosinci 1947 odejít z armády do civilního života. Nadále však zůstal v kontaktu s řadou přátel z doby ilegality, což se jemu i jeho rodině stalo osudným. Počátkem padesátých let byli společně s manželkou zatčeni a v inscenovaném procesu odsouzeni. Valnou část vězení strávil v jáchymovských pracovních táborech. Po propuštění, psychicky i fyzicky zlomen, pracoval výhradně v dělnických profesích, jinak to ani nebylo možné, a to i přesto, že byl v šedesátých letech plně rehabilitován. Celoživotně byl a až do konce života zůstal zarytým vlastencem, milujícím svoji zem, vždy při poslechu hymny povstal a často se ani neubránil slzám. Zemřel po krátkém pobytu v pražské nemocnici ve Veleslavíně v roce 1986. Josef Kábele
Poděkování z Jaroslavi Na krásný květnový svátek, Den matek, se v Jaroslavi slavilo. Chtěli bychom touto cestou poděkovat obecnímu úřadu, paní starostce Lence, místostarostce Markétě a ostatním členům OÚ, Věrce, Marcele a Marušce – členkám kulturní komise za zorganizování příjemného odpoledne spojeného s posezením, hudbou a tanečním vystoupením místních mužů, Foto: M. Štěpánková kteří se na pár okamžiků proměnili v ladné labutě z Labutího jezera. Celé odpoledne hrála kapela Tři fotři z Horního Jelení, při jejich krásných písničkách jsme si zazpívali a někteří i zatančili. Přišel mezi nás i pan farář Kunert, který nám popřál hodně zdraví. Všem patří obrovské poděkování! Za jaroslavské ženy s díky Marie Štěpánková
JELENSKÉ LISTY
Čarodějnické odpoledne Dne 28.4.2015 se v MŠ uskutečnilo „Čarodějnické odpoledne“. Pro děti bylo připraveno několik soutěží, např.: slalom na koštěti, jízda na lopatě, provlékání pavouků sítí. Děti si Foto: K. Horáčková také procvičily paměť při poznávání čarodějnických obrázků a čich při hádání vůní. Počasí nás letos trochu zaskočilo a akce se konala ve třídách MŠ. Ale tohle vše k aprílu patří a i přes nepřízeň počasí se děti výborně bavily. Na konci děti obdržely balíček se sladkostmi a pavoučky pro štěstí. Všem děkujeme za účast a těšíme se na další setkání! Rodičovský klub při MŠ
7
Konec školního roku je za dveřmi
V neděli 7. června 2015 od 14 hodin pořádá Rodičovský klub při MŠ Horní Jelení v RZ Radost tradiční Dětský den. Ten letošní bude na téma „Cestujeme po Evropě“ a pro děti je připraveno mnoho zajímavých soutěží a odměn. Těšíme se na vaši účast!
Červen je měsíc, kdy žáci základní školy předvedou své znalosti a dovednosti. Své sportovní výkony poměří žáci ve středu 3.června na Školympiádě ve Vysokém Mýtě. Přírodovědné znalosti žáků prověří dne 4. června soutěž v poznávání rostlin a živočichů v Pardubicích. Do obou soutěží držíme žákům palce. Ve dnech 8. – 10.června se vždy od 14 hodin konají veřejné prezentace závěrečných prací žáků 9. třídy. Jmenovitý rozpis včetně velmi zajímavých témat prací najdete na www.zshj.cz. Na tuto akci zveme nejen rodiče žáků 9.tříd, ale i všechny ostatní zájemce. V rámci projektu Skutečně zdravá škola si dne 15.června budou moci připravit zdravé svačinky žáci spolu se svými rodiči pod vedením pana Michala Bareše. I na tuto akci zveme všechny zájemce. Svými čtenářskými dovednostmi se dne 18. června v obřadní síni městského úřadu pochlubí prvňáčci. Všichni se již teď těší na krále Petra I., který je bude pasovat na čtenáře knihovny. S žáky 9.třídy se rozloučíme v úterý 30. června v 9 hodin v obřadní síni městského úřadu, kde budou oceněny nejlepší závěrečné práce a předáno poslední vysvědčení. I na tuto slavnostní chvíli zveme nejen rodiče žáků. A po náročném měsíci červnu už na všechny žáky a jejich učitele čekají zasloužené prázdniny. Ing. Pavla Nádeníková ředitelka školy
Jak broučci poznávali svět
Již tradiční Škola nanečisto
Dětský den
Broučci nejsou hmyz ani postavičky z knihy J.Karafiáta, ale děti z jedné třídy naší mateřské školy. A to děti nejstarší – budoucí prvňáčci. Tento měsíc – květen byl pro ně ve znamení poznávání řemesel a povolání. Možná už současné dny ovlivní jejich budoucí zaměření. Na začátku května se věnovali pilně a zodpovědně přípravě dárků a přáníček pro své maminky (k jejich svátku) a neméně pilně nacvičili „pohádkovou“ besídku. Byla to malá oplátka za pohádky, které jim maminky čtou nebo vypráví před spaním. Broučci také při povídání o své rodině zjišťovali, jaké povolání mají jejich rodiče. Ale nejvíc je bavilo poznávání řemesel přímo v praxi. Navštívili kadeřnictví, pozorovali práci truhlářů, samostatně nakupovali v samoobsluze, prohlédli si pravou kovárnu a v ZOO v Jihlavě i práci ošetřovatelů zvířat. Seznámili se i s prací herců (byť ochotnických), kteří nám ochotně sehráli reprízu pohádky „O Honzovi a Barušce“. Také si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak jim to půjde po prázdninách ve škole, při „zkušebním vyučování“ ve Škole nanečisto. V měsíci červnu se ještě seznámí s prací skláře, vyzkouší si, jak se cestuje vlakem, jak se vaří oběd v kotlíku na ohni a jak se spí v noci ve školce. A pak už prázdniny a hurá do školy! Ale málem bychom zapomněli na pořádné rozloučení! To se bude konat ve středu 10. 6. od 15.15 hodin při Zahradní slavnosti na školkové zahradě. Na programu bude krátké vystoupení Motýlků, Koťátek, Medvídků a Broučků, dále Rytířská pohádka v podání souboru Pernštejni a „pasování“ školáků přímo od rytíře. Vstupné bude dobrovolné, srdečně zveme širokou veřejnost. Eva Škoudlínová učitelka v MŠ
Foto: archiv školy
Oblíbená a hojně využívaná akce probíhá na naší škole vždy během dubna nebo května. Letos se setkání uskutečnila již poosmé. Budoucí prvňáčci měli možnost po tři květnová odpoledne zasednout do lavic první třídy a vyzkoušet si, jak asi bude probíhat vyučovací hodina i přestávka. Pod drobnohledem rodičů, prarodičů nebo také sourozenců pilně pracovali, hlásili se, odpovídali na různé otázky, stříhali, lepili, vyhledávali a vyznačovali, trochu četli, trochu psali, počítali, zpívali, cvičili, poslouchali příběh a poté ho zdramatizovali. Tato setkání pomáhají nejen pozvolnému a přirozenému seznamování dětí s prostředím školy, s paní učitelkou a s ostatními spolužáky, ale také rodičům při případném rozhodování, zda je dítě skutečně zralé pro úspěšný vstup do školy. Děti se velmi snažily a bylo vidět, že je práce baví. Myslím, že letošní generálka se opravdu vydařila a doufám, že premiéra v září proběhne výtečně! Mgr. Jiřina Divišová
Škola a školka
Číslo 5/XXI
Knihovna, kluby a spolky
8
JELENSKÉ LISTY
Novinky v knihovně Beletrie L. Chalupová: Pomněnkové matky; S. Fröhlich: Mladá, sexy a připravená na všechno; A. Harnová, Alena: Thajské masáže; P. Poncerová: Hříšné vztahy; R. Mannová: Rabínova dcera (pravdivý příběh ortodoxního židovství, sexu a drog); L. Diamond: Kavárna na pláži; H. Hindráková: Očarovaná; E. Hooperová: Etta a Otto a Russell a James; D. Glattauer: Není zač; A. Arbterová: Zůstaň se mnou, brácho; J. Lindseyová: Láska si tě najde; J. Plaidy: Kastilie pro Isabelu; Španělsko panovníkům; Dcery Španělska; D. Dán: Bestie; H. Mankell: Číňan; P. Eider: Mrtvý v obecním zájmu; M. Kallentoft: Vodní andělé; J. Verdon: Nechte ďábla spát; J. C. Wagner: Světlo v temném domě Pro děti Ripleyho záhady: Hrozba z hlubin; M. Widmark: Záhada ukradených diamantů; Disney: Zvonilka a velká záchranná výprava; Burák a neposlušné traktory; K. Erlhoff: Smrtící led; I. Abedi: Isola; Disney: Medvídek Pú a stromy; I. Vorlíčková: O Hopsálkovi, Jiskřičce a Meluzínce Naučná L. Špaček: Dědečku, ještě vyprávěj; První čtení pro děti: (Staré pověsti české; Panovníci českých zemí; Staré řecké báje a pověsti); S. Smith: Karate (průvodce bojovým uměním); V. Kašáková: Zpověď (z děcáku až na přehlídková mola). Žádám čtenáře, aby vypůjčené dokumenty vraceli včas a v pořádku. Aktuality knihovny, užitečné odkazy, doporučené knihy či své vlastní čtenářské konto máte možnost sledovat na webových stránkách knihovny, které jsou umístěny na webu města: www.hornijeleni.cz.
Číslo 5/XXI
na 3. místě skončila Adéla Urbánková. Všem zúčastněným dětem děkujeme. Výherci si drobné odměny a své záložky vyzvedli v knihovně. Zbývající záložky na své autory čekají, přijďte si pro ně!
Pasování na čtenáře Školní rok se chýlí ke svému konci, už i nejmladší žáci znají všechna písmenka, začínají sami číst a otevírá se jim svět poznání a fantazie ukrytý na stránkách knih. Nastává ten pravý čas pro návštěvu knihovny. Knihovna nabízí malým začínajícím čtenářům klíč, který otevírá dveře k aktivní zábavě i poznání. Četba rozvíjí slovní zásobu dítěte a jeho fantazii. Obrázkové knížky, první čtení a další publikace pomohou dítěti vstoupit do světa, který nemá hranice. Slavnostní uvedení prvňáčků mezi čtenáře se uskuteční ve čtvrtek 18. června 2015 v 15:30 hodin pro třídu 1.B a v 16:00 hodin pro třídu 1.A v obřadní místnosti Městského úřadu. Děti při této nevšední události prokáží znalost písmenek přečtením krátkého textu. Zároveň složí slib čtenáře, ve kterém se zavazují, že budou dobrými kamarády s knihami, a že se o knihy budou pečlivě starat. Po splnění úkolu a složení slibu je král Petr I. z království hornojelenského mečem popasuje na čtenáře. Domů si děti za odměnu odnesou pamětní list, rytířský glejt a pohádkový dárek. Přijít povzbudit své děti mohou nejen rodiče, sourozenci, prarodiče, ale i široká veřejnost. Na setkání s Vámi se těší knihovnice Jana Pechová
Co doporučují čtenáři? Jiří Hájíček – Rybí krev: čtenářky i čtenáři!, kteří knihu vracejí, ji chválí :-) Román, který zavede čtenáře na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Téma vysidlování a bourání obcí, aby na jejich místě mohla stát jaderná elektrárna, se zdá veskrze současné, nevyhnutelné i dnes. Rybí krev však není nějakým „zeleným románem“, je to lidský příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění. Olga Chytková – Neříkej ne! Na doporučení čtenářky přečteno a hodnotím jako pěkné čtení, teď před dovolenými určitě dobrý tip na přibalení do zavazadla. Příběh o životních chybách, které někdy jdou jen těžko napravit. Ivana Ondriová – Láska po mexicku: recenze knihu naprosto vystihuje: „Na první pohled romantická pohádka, ve skutečnosti boj o život…“ A čte se jedním dechem.
Výtvarná soutěž V březnu, měsíci knih, byla pro děti ve věku 6 – 11 let vyhlášena výtvarná soutěž „Záložka do knihy“ ve spolupráci Základní školy pod vedením paní učitelky Kafkové a městské knihovny. Soutěžní záložky byly po celý měsíc duben vystaveny v knihovně a pro tu „nej“ hlasovali návštěvníci knihovny. Rozhodování nebylo vůbec jednoduché, záložek se sešla necelá stovka a všechny byly pěkné a nápadité. V kategorii mladších dětí zvítězil Štěpán Kulhánek, 2. místo obsadil kolektiv 1. A třídy a o 3. místo se podělily se stejným počtem hlasů Veronika Fialová a Veronika Linhartová. V kategorii starších dětí 1. místo vyhrála Barbora Šedová, na 2. místě se umístila Pavlína Mikolášková a
Paprsek Sunshine – dětský anglický klub pro děti od 2 let Rádi bychom se s Vámi podělili o vznikající iniciativu rodičů, kteří navštěvují naše kurzy anglického jazyka spolu se svými dětmi, založit dětský dopolední klub s angličtinou. Již pro tyto letní prázdniny plánujeme vyzkoušet několik takových setkání. Klub bude navazovat na činnosti a aktivity kurzu anglického jazyka pro naše mrňousky. Děti budou v kontaktu s angličtinou celé dopoledne při nejrůznějších hravých, výtvarných a hudebních aktivitách. Přihlášky do kurzů Aj pro děti a dospělé V měsíci červnu ukončujeme roční kurzy anglického jazyka pro děti a dospělé. Přijímáme přihlášky na příští školní rok, kdy se opět od září kurzy rozjedou. Viz. fotografie Cvičení v době letních prázdnin Červenec a srpen – každé úterý – Buď fit, každý čtvrtek – Nohy, bříško, zadeček od 19 hodin. Cvičební hodiny budou různorodé a jsou určeny pro širokou veřejnost. Více informací získáte na našich aktuálních webových stránkách. www.centrumpaprsek.cz, 777 012 474 Přejeme krásný červen z Paprsku
Rozhovor s Petrem Tupcem Každý měsíc se můžete dočíst o dění v našem městě ve zprávě starosty, Petra Tupce. Vedení města však není jeho jedinou funkcí. Je rovněž zvoleným zastupitelem Pardubického kraje za ODS. Na jeho působení v krajském zastupitelstvu jsme se zeptali... Jak dlouho jste členem Zastupitelstva Pardubického kraje a jakou funkci v něm vykonáváte? V zastupitelstvu působím jeden a půl volebního období a v současné době zastávám funkci předsedy Výboru pro dopravu a dopravní obslužnost. Tento výbor zřizuje Zastupitelstvo PK a hned po finančním a kontrolním výboru je považován za jeden z nejdůležitějších orgánů zastupitelstva. To i z důvodu, že Pardubický kraj má ve svém regionu 3200 km silnic II. a III. tříd, 300 mostů... Tento ohromný majetek spravuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje, přičemž každý bývalý okres má své středisko, které spadá pod centrální vedení v Pardubicích. To je majetková část. Další oblastí je dopravní obslužnost. Kraje mají ze zákona povinnost zřizovat spoje, funguje zde železniční páteřní síť, na kterou navazují linky autobusové. Jen pro představu, Pardubický kraj objednává u jednotlivých autobusových dopravců ročně cca 16 milionů kilometrů, přičemž průměrná ztráta na km ujetý autobusem se pohybuje kolem 20 Kč. U vlaku je to 98 Kč na ujetý km. Tyto ztráty kraj dopravcům hradí, ročně se tak vyplatí kolem 600 milionů Kč pouze na pokrytí těchto ztrát. Zlepšila se situace po reformě spojů, která proběhla? Předpokládám, že hovoříme o reformě v roce 2011, zlomovém okamžiku, který byl velmi zmatečný, kdy Organizátor regionální dopravy (OREDO), jejímž spoluvlastníkem je Pardubický kraj, nedostatečně propočítal skutečnost ujetých kilometrů. Došlo se až k číslu 21 milionů km a vyvstala potřeba toto číslo snížit, proto se přistoupilo k přeorganizování spojů. Po volbách v roce 2012 můžeme hovořit o „Duškově reformě“. Radním pro dopravu se stal Ing. Jaromír Dušek, známý železniční odborář a bývalý výpravčí z Ústí nad Orlicí, který pracoval celý život v dopravě a velmi dobře se orientuje v možnostech v této oblasti i ve ztrátách. Je to tvrdý vyjednavač pro jednotlivé společnosti, které nabízejí kraji své služby. Oproti stavu po reformě v roce 2011 se počet spojů zvýšil a počet ujetých km stoupl o 4 miliony km. Spolu s tím samozřejmě stouply také ztráty. Situace se mění, kraj například vyvolal nová jednání s dopravci v době snížení ceny pohonných hmot. I přesto vidíme jezdit poloprázdné autobusy, protože není možné se přizpůsobit všem. Veřejná doprava má své priority, primárním úkolem je dopravit děti do škol, zaměstnance do práce... ale samozřejmě pracovní a otevírací doby jsou různé a vyjít všem požadavkům vstříc není možné. I zde má váhu demokratická většina, kde je více požadavků, tam jezdí spoje. Jak funguje dopravní výbor? Předkládá zastupitelstvu konkrétní návrhy? Systém funguje následovně. Pardubický kraj má radu a zastupitelstvo, my jsme poradním orgánem zastupitelstva. Gesční radní, pro mne Jaromír Dušek, vyjednává dotace na opravu komunikací, vybírání úseků, které je třeba opravit, budování komunikací údržba dopravních značek, výsadbu zeleně, objednávání kilometrů u dopravců... a jiné úkoly, které předkládá radě. Rada příslušný
9
bod schválí, a následně se dostane do dopravního výboru, který projedná, zda je rozvaha reálná a poté předkládám zastupitelstvu zprávu, ve které výbor doporučí ke schválení, nebo nedoporučí, nebo oznámí, že nezaujal žádné stanovisko. Máte k dispozici odborníky? Určitě, bez nich by se to nedalo dělat. Za odborníka považuji například pana Umbrauna, vedoucího odboru dopravy, který zná Pardubický kraj velmi dobře, dalším je ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, pan Miroslav Němec, jsem ve spojení s ředitelem Silnic a dálnic, s ředitelem pardubického letiště, s lidmi z odboru dopravních spojů z OREDA, takže lidí, kteří jsou ve svém oboru „kovaní“ a dnes a denně nedělají nic jiného, než sledují dopravu v Pardubickém kraji, mám k ruce poměrně dost. Tato spolupráce je určitě vidět, i když je to běh na dlouhou trať. Pro ilustraci: když si Rada Pardubického kraje řekne, že opraví komunikaci II. třídy na Horním Jelení, tak od toho momentu, ke chvíli, než se začne realizovat počítejme rok a půl, skoro dva roky. Když si představíte projednání se všemi vlastníky sítí, získání podpůrných finančních prostředků např. ze SFDI, výběrové řízení, uzavření smlouvy... ten proces je opravdu dlouhý a v mnohém podobný, jaký realizujeme tady, na úrovni obce. Pardubický kraj má ve svém programovém prohlášení v oblasti dopravy zajímavé cíle, například modernizaci pardubického letiště. Pardubický kraj je čtvrtinovým vlastníkem ve společnosti East Bohemia Airport, má tím pádem možnost se prostřednictvím zastupitelstva vyjadřovat k rozvoji a modernizaci pardubického letiště. Toto do loňského roku zaznamenávalo nárůst cestujících, ze 70% z Ruské federativní republiky. Zavedením sankcí vůči Rusku mělo velmi negativní dopad na vytíženost pardubického letiště, V loňském roce prošlo odbavovací halou asi 180 tisíc cestujících. V současné době počet odbavených klesl o 40 – 45%. Proto město Pardubice a Zastupitelstvo Pardubického kraje dočasně utlumili zájem o modernizaci letištní haly. Máte priority, které byste chtěl prosadit i z jiných oblastí, nebo se Vaše návrhy týkají hlavně dopravního oboru? Bavíme se o úrovni kraje. Není možné, aby jeden zastupitel sledoval více směrů či oblastí, při tom množství informací, projednávaných bodů a řešených problémů. Navíc jsme v pozici opozice, byť musím říct, velmi korektní opozici, která se snaží věci posunout. Vyhýbáme se nějakým urážlivým výstupům, protože si myslíme, toho si mohou lidé užít dost v televizi. Spíše se snažíme jednat se současnou koalicí, zařadit některé body a projednat je natolik, že jsou hlasovatelné a projdou schválením. Takže já se primárně zaměřuji na oblast dopravy. Samozřejmě mám různé názory v rámci projednávání rozpočtu, nebo zdravotnictví, ale ani v klubu ODS mnohdy nejsou názory jednotné. Co je v oboru dopravy nyní hlavním tématem, je to silnice R 35? Paradoxně tolik očekávanou silnici R 35 kraj, ani dopravní výbor tolik nepálí, protože ji bude stavět stát, v přenesené působnosti Ředitelství silnic a dálnic pro Pardubický kraj. My tomu maximálně vycházíme vstříc tím, že Pardubický kraj má schválený územní plán, ve kterém je schválené vedení trasy R 35. I toto je trochu komplikované, protože po komunálních volbách se vyměnila osazenstva radnic a například v Litomyšli mají zastupitelé pokaždé jiný politický názor. Jeden z bodů, který jsem předkládal, byl tzv. zásobník akcí. Již v loňském roce se začaly vytipovávat silnice II a III. třídy vhodné k opravě a připravovat projekty, aby v momentě, kdy se otevře strategický dotační program doprava, ze kterého bude moci Pardu-
Rozhovor
JELENSKÉ LISTY
Číslo 5/XXI
Rozhovor
10
JELENSKÉ LISTY
bický kraj čerpat, byl kraj připraven a mohl spustit rekonstrukce vybraných úseků. Ještě podotýkám, že s opravami silnic jsou spojené ony odsuzované objížďky, bez kterých se ale neobejdeme, chceme-li vybudovat nové úseky.
Číslo 5/XXI
Pan Jiří vzpomíná
Je zajímavý jev, že mnoho oprav silnic začíná až pozdě na podzim, nebo i v zimě... Jde o jistý paradox. Kraj, stejně jako město Horní Jelení čeká na schválení státního rozpočtu, aby si mohlo v prosinci schválit svůj rozpočet. Víme zhruba, jaké prostředky dostaneme od státu. Na začátku roku se spíš žije „ze zásob“. Pro investiční akce začínají prostředky přicházet až někdy v březnu, v dubnu. Také termíny podání žádostí o dotace bývají v měsíci lednu. V březnu se dozvíme, že jsme uspěli, začneme přípravu výběrových řízení, když proběhnou, je konec června, nebo spíš půlka července a když se jedna firma odvolá, o měsíc se vše prodlouží, pak se měsíc předává staveniště a stavět začneme v září. My bychom potřebovali, aby příslušné orgány rozhodující o přidělování dotací rozhodovaly někdy v září, abychom v zimních měsících stavbu připravili administrativně. Pak můžeme mít v březnu stroje na silnicích a ne obráceně. Jak hodnotíte kvalitu silnic v Pardubickém kraji oproti ostatním krajům, je výrazně horší? Zde se promítá počitatelný jev a totiž počet poslanců za jednotlivé kraje, a je jedno za jakou stranu, kteří se dostanou do sněmovny. Pardubický kraj je tuším třetí nejmenší v republice, má počet poslanců menší, tím pádem menší obsazenost rozpočtového či hospodářského výboru, čili to prosazení hospodářského přísunu do Pardubic je omezenější. Na druhou stranu máme v Pardubickém kraji ohromné plus a tím je ředitel Správy a údržby silnic, pan Miloslav Němec, který tento deficit poslanců ve sněmovně dokáže nahradit svou pílí a angažovaností. Kdybych to měl zhodnotit, tak si myslím, že patříme v rámci ČR ke středu. Určitě jsou na tom některé kraje hůř. Jaký problém nejvíc Pardubický kraj trápí. Asi bych jmenoval problém zdravotnictví. Problém je stejný jako v dopravní obslužnosti. Obě oblasti generují ohromné ztráty a finanční prostředky, které má kraj k dispozici jsou nedostatečné. Jejich dotování je tedy vždy na úkor jiných oblastí, například školství, sociální oblasti. Tuto koncepci měl mít ale zváženou stát, respektive vláda, která rozhodovala o vzniku krajů. Problém se nevyřeší stylem „rozděl a panuj“. Má Pardubický kraj nějakého partnera v zahraničí? Prešovský kraj je náš partnerský, delegace od nás jezdí pravidelně na třídenní návštěvy, na kterých probíhá výměna zkušeností v rámci způsobů a technologií oprav komunikací, zkušeností s přípravou projektů, s dotacemi. Jsou to vždy velmi přínosné dny. Funkce zastupitele kraje jistě pomáhá i při výkonu funkce starosty města. Být starostou a krajským zastupitelem má nezpochybnitelné výhody. Nechci dělat taxativní výčet úspěchů díky propojenosti těchto dvou funkcí, ale občané, kteří chodí na zasedání zastupitelstva si mohou povšimnout, že přísun dotací z Pardubického kraje se zvýšil. Chystáte se kandidovat do kraje v dalším volebním období? Je pravda, že se blíží další volební období, volby proběhnou v říjnu 2016. Ano, budu se ucházet o kandidaturu do zastupitelstva Pardubického kraje. Děkujeme za rozhovor
Foto: J. Jindra
Vzhledem k tomu, že na Jelení byl obnoven ochotnický herecký spolek a daří se mu, nedalo mi to, abych nepátral po jeho předchůdcích. Pamětníků ubývá. A proto jsem požádal pana Jiřího Marka, aby zavzpomínal na doby svého mládí. Nejprve vás s panem Jiřím seznámím. Povoláním technik, celý život pracoval v Holicích v závodě TOS (dnes Junker). Mezi jeho záliby patřilo i ochotničení. Jako herec či režisér.
Zde je jeho vyprávění: Tak Jendo, trocha historie nikoho nezabije. Vezmu to trochu ze široka, co mi vyprávěli ti dříve narození. Ochotnické divadlo bylo na Jelení populární již za 1. republiky. V té době nebyla televize a film se promítal sporadicky. Na Jelení působily dva ochotnické divadelní spolky a to Sokol a Orel. Samozřejmě mezi sebou soupeřily, kdo lépe a více her. A tak na Jelení byl poměrně dobrý kulturní život. Sokol se specializoval na činohru a Orlové byli dobří v operetách, např. Dítě cirku či Perly paní Serafínky. Pak přišla okupace. Profesionální divadla byla více či méně likvidována, a tak profesionální herci rádi účinkovali s ochotníky. Po roce 1945 se začala kultura opět rozjíždět. Na Jelení se o to zasloužili hlavně pánové D. Páral a J. Pajer. Organizovali kabarety a skeče. V nich se uplatňovali jelenští občané, kteří uměli hrát anebo zpívat. V 50 letech minulého století bylo založeno JZD a u něj vznikl divadelní spolek. Ten vedl A. Kaplan, zvaný Herec. Proč se mu tak říkalo, o tom se zmíním později. V n.p. Botana založil J. Pajer také divadlo, které působilo až do 70 let. Tam jsem ochotničil i já. Hráli jsme hodně her, tak třeba Zvíkovského raráška, Ženský zákon nebo Paní Mincmistrovou atd. včetně pohádek pro děti. V průměru jsme nacvičovali 2 – 3 hry ročně. Samozřejmě jsme jezdili i na zájezdy. Do Holic, do Dašic, Albrechtic či Čermné nad Orlicí. Hráli jsme třeba Radůze a Mahulenu nebo Čtveráka Hastrmana. Dle mého názoru nejlepší byla hra od J. K. Tyla Hadrián z Římsu, kterou režíroval J. Pajer. Na tuhle hru si vzpomínám i já jako školák – byla výborná. Rád vzpomínám na všechny spoluherce. Užili jsme si spoustu legrace. Znovu musím vyzdvihnout práci J. Pajera, byl to tahoun, dříč. Dokázal nás vyhecovat. Bohužel skončil on a skončilo i ochotničení. No a teď k tomu Antonínu Kaplanovi, zvanému herec. On skutečně působil v Národním divadle v Bratislavě, kde hrál milovníky. Když už na to neměl věk, nechtělo se mu přehrávat do charakterních rolí, a tak to v 50 letech zabalil a šel do penze – na Jelení. Kouřil viržínka, takže byl dřív cítit než vidět. Při jeho vyprávěních po zkouškách jsme se hodně nasmáli. Zde je jedna z jeho historek: byl bezdětný a s manželkou si šetřili peníze na vkladních knížkách. On měl svoji a paní také. Měli na nich po 10 000 Kčs. A on Toníček byl veselá kopa, a tu svou vkladní knížku probendil. Když na to manželka přišla, bylo samozřejmě zle. Pak ale přišla měna a z té druhé knížky bylo houby. A tak mu údajně jeho paní řekla: „Vidíš, kdybys probendil i tu druhou, tak se nic nestalo.“ S divadelní kariérou se loučil hrou Naši furianti. Pak už jen prodával lístky v kině a chvíli dělal skladníka v místním JZD. Tak Jendo, to je asi tak vše, na co si teď vzpomínám. Bylo by toho víc, tak třeba někdy jindy. A jsem moc zvědavý, jak se bude dařit našim pokračovatelům. Ať zlomí vaz! Děkuji, Jiří, za rozhovor a přeji Ti hodně zdraví a elánu. J.J.
JELENSKÉ LISTY
DBK vicemistry HLMP
11
Zahrada přátelská k lidem i přírodě. Mulčuji, mulčuješ, mulčujeme ☺
S kapelou DBK jsme se zúčastnili soutěže s názvem Hudební liga města Pardubic. Do soutěže bylo v tomto ročníku přihlášeno celkem 28 kapel. Soutěž se skládala ze 4 kol (základní, čtvrtfinálové, semifinálové a finálové). Nakonec jsme se dostali až do finále. Pilně a často jsme trénovali a bylo to znát. Náš hlavní cíl byl, abychom si my i diváci finále užili. Proto jsme přišli s několika inovacemi: zahráli jsme tři písně v akustickém zpracování; hráli v různých kostýmech… Výsledek byl úžasný. Diváci byli nadšení (slovy jedné fanynky to bylo naše nejlepší vystoupení vůbec). Porotci nás chválili, že jsme se za dobu soutěže znatelně zlepšili. I my všichni jsme si finále užili. Výsledkem je 2. místo. V závěru chceme poděkovat všem, kterým se ještě naše díky nedostaly. Děkujeme všem divákům za podporu v soutěži. Děkujeme nejen za jejich hlasy, ale za i jejich přítomnost, protože pro dav lidí se hraje mnohem lépe než pro prázdný sál s porotou v rohu. Děkujeme městu Horní Jelení za zapůjčení místnosti v bývalém kině, ve které máme zkušebnu. Děkujeme občanům bydlícím poblíž kina za trpělivost při zkouškách, protože odhlučnění zkušebny není dokonalé. Děkujeme i všem ostatním a těšíme se na nadcházející akce, kde také vystoupíme (Jelenské slavnosti, Dny Holicka, Tóny Vesmíru…), na které bychom všechny rádi pozvali.
Zápisníček Tak jsme skončili čtvrtí (myslím naše hokejisty na MS) dle názoru většiny fanoušků to nebylo špatné, druzí z Evropanů. Za námi Švédové a Finové. Kumulace v restauračních zařízeních byla rovněž splněna. Upomínkových předmětů se prodalo dost a Češi prosázeli na hokeji více jak 1 miliardu. Takže spokojenost. To bylo to radostnější povídání. Teď trochu do kysela. Minulý měsíc jsem měl tu smutnou povinnost doprovodit kamaráda na jeho poslední cestě. Rozloučili jsme se s ním v pardubickém krematoriu. Domů jsem cestoval linkovým autobusem, dalo by se říci školákem. Protože jsem nasedal už na autobusáku, tak jsem si urval místo mezi školáky. Na dalších zastávkách se autobus pomalu zaplňoval. U nemocnice bylo plno, nastoupila paní 80+, viditelně ve špatném zdravotním stavu. Páni studenti a žáci neviděli, studovali anebo jim koukaly dráty z uší a měli nepřítomný pohled. Takže tu dámu jsem nakonec pustil sednout já. Poděkovala a pravila: „Oni jim to jejich děti vrátí“. Bylo mi z toho smutno. Přece základní slušnost je úcta ke stáří. Toto jednání nelze svalovat na školu. Je to vina rodičů! Takže prosím, trocha výuky o slušném chování v rodině neuškodí. Také jsem v měsíci květnu navštívil jelenský hřbitov. Hrob padlých vojáků vzorně uklizen, nazdoben. Květiny, svíčky, věnec od městského úřadu. Díky za to, že nezapomínáme. Velké poděkování patří paní A. Faifrové a ostatním za údržbu. Blahopřeji všem, kteří zvládli státní maturity bez problému. Školáci, ještě to měsíc vydržte a pak hurá na prázdniny. Pohodový měsíc červen přeje J.J.
Ptáte se, co je to vlastně to „mulčování“ a proč bychom se o něj měli zajímat? Mulčování je užitečná metoda, kterou může využít každý, kdo hospodaří na zahradě, záhoncích, malém i velkém pozemku. Mulčování je pokrývání volné půdy kolem rostlin různými materiály (kůrou, slámou, listím, pokosenou trávou, štěpkou, štěrkem, oblázky, různými druhy textilií, fólií apod.). Pokrývat lze půdu kolem zeleniFoto: J. Nováková ny, květin, keřů i pod stromy. Proč mulčovat? Zakrytím odhalené půdy velmi prospějeme nejen jí samotné, půdním organismům, ale i pěstovaným rostlinám. Obnažená půda je totiž vystavena přímému slunci, větru a dešti a postupně dochází k jejímu utužování a odnosu. Holá půda také mnohem rychleji vysychá. Vhodným mulčem půdu chráníme. Snížíme také spotřebu vody při zalévání, omezíme růst plevelů a přispějeme ke zvýšení obsahu humusu. Díky pravidelnému mulčování a využívání kompostu se nám podařilo během několika let zkvalitnit suchou písčitou půdu v záhonech natolik, že nepotřebujeme při pěstování zeleniny a květin používat žádná syntetická hnojiva. ☺ Čím mulčovat? K mulčování se používají různé materiály. Každý z nich má své výhody a nevýhody. Například v zeleninových a květinových záhonech a okolo keřů se nám osvědčil velmi levný a dostupný materiál – tráva ze sekačky. Čerstvě posekanou trávu necháme cca 2 dny oschnout. Nesmí však zůstat více než několik hodin na hromadě, jinak začne zahnívat a páchnout. Stačí ji trochu rozhrnout, aby netvořila silnou vrstvu. Poté pokryjeme vybraná místa na zahradě (mezery mezi sazenicemi zeleniny, květin, prostor pod keři apod.) tenkou - asi 2 cm - vrstvou trávy. Pokud je vrstva opravdu slabá, nehrozí, že se v ní ukryjí slimáci. Protože mulče bude postupně ubývat (žížaly ho vtahují do půdy a přetvářejí na humus), je třeba ho stále doplňovat. Na zimu pokrýváme záhony nejen trávou, ale i shrabaným listím nebo slámou. Tímto opatřením doplňujeme do půdy tolik potřebné živiny a nemusíme řešit otázku – co se zahradním odpadem. Veškerý zahradní odpad se zužitkuje přímo na pozemku. Na reprezentativních místech lze k mulčování využít například kombinaci netkané textilie a kůry, kačírku, štěrku apod. Připravte se ovšem na to, že i plocha pokrytá textilií a například kačírkem, vyžaduje údržbu. Časem se do ní některé plevele rozšíří a je třeba je odstraňovat. Chceme-li nějakou plochu mulčovat textilií a kůrou, štěrkem apod., je nezbytné z této plochy důkladně odstranit plevel i s kořeny a použít dostatečně silnou vrstvu mulče, jinak hrozí její rychlé zarůstání. Pár slov závěrem ☺ Nebojte se mulčování a vyzkoušejte ho. Posekaná tráva nic nestojí a může být ještě velmi užitečná. Tak proč ji „cpát“ do popelnice? Mgr. Jana Nováková
Různé, příroda
Číslo 5/XXI
Ze světa (i z domova)
12
JELENSKÉ LISTY
Z Jelení do Švýcarska Protože jsme s jedním dítětem do Švýcarska přijeli a druhé se nám zde narodilo, chtěla bych napsat něco o zkušenostech se vším, co se týká dětí od doby těhotenství až po školu. Velký rozdíl je už v přístupu zaměstnavatelů k těhotným ženám. Standard zde je pracovat před porodem co nejdéle, i když většina žen zůstane doma měsíc před termínem porodu. Mateřská dovolená je pak pouhé tři měsíce, kdy je ale ženě zaměstnavatelem placena plná výplata. Oproti Čechám je mnohem častější, že se žena vrátí do práce na částečný úvazek, ale ne vždy je taková domluva se zaměstnavatelem možná. Rodiny zde tedy velmi využívají služeb chůvy a jeslí, protože prarodiče většinou sami stále pracují a navíc není tak běžné, že by se starali o malé děti „na plný úvazek“. Samozřejmě je pověst Švýcarska jako bohaté země znát v tom, že je zde mnoho žen v domácnosti. Věnovat se dětem je pro normální lidi ale opravdu luxus, a tak většina paradoxně vydělává na to, aby se o jejich děti staral někdo jiný. Jak už jsem napsala, děti může hlídat chůva, která se zde hledá pod názvem „maman de jour“ (máma na den). Ty vždy hlídají maximálně 5 dětí najednou a může to být dle domluvy na různě dlouhou dobu a různý počet dní. Dražší variantou jsou jesle, soukromé nebo státní. Často je to spojené zařízení se školkou, a věk dětí je tu od 3 měsíců po 4 roky, kdy tu jdou děti povinně do přípravné školy. To tedy platí pro náš kanton, kde školka není vůbec povinná, do školy ale musí děti brzy. V jiných kantonech je školka povinná a může se lišit i délka školní docházky. Naše zkušenost se státními jeslemi byla moc dobrá. V každé skupině bylo pouze 7 dětí a o každou se staral jeden učitel/ka a jeden asistent/ka. Nové dítě nejprve absolvovalo 2 adaptační týdny, kdy se postupně prodlužovala doba pobytu v jeslích, až tam strávilo celý den samo. První dva dny s dítětem směla být i krátkou dobu matka, která se musí v dalších dnech zdržovat poblíž školky s telefonem v ruce pro případ pláče dítěte delšího než 15 minut. Líbil se nám i způsob výpočtu platby – procentem z celkového příjmu rodiny, přičemž je daná minimální doba, kterou dítě v jestlích může strávit. Další rozdíl, který jsem s radostí uvítala, je dobrovolné očkování dětí. Lékař zde očkování samozřejmě doporučuje, ale rozhodnutí a zodpovědnost je v rukou rodičů. I díky kauze, kterou otázka očkování způsobila v ČR, jsem za možnost svobodné volby vděčná. A budu se asi opakovat, ale ten pocit svobodné volby je tu mnohem více znát, hlavně v přístupu lékařů. Ani v jeslích nikdo nijak neřešil, když jsme ukázali očkovací průkaz s individuálním očkovacím plánem. Pouze se chtěli informovat pro případ potřeby. Také se mi tu líbí systém sdružení rodičů, které organizují příjem dětí do státních jeslí či školek a pomáhají rodinám. Například sdružení pro město Rolle a okolí organizuje jednou za půl roku takzvaný TROC, což je takový bazar s dětskými věcmi. Kdo chce prodat dobře zachovalé hračky, knihy, oblečení či cokoli jiného pro děti, přinese to do sdružení spolu s cenou. Co se na bazaru prodá, vynese něco prodávajícím rodičům, ušetří něco kupujícím rodičům a přispěje k provozu sdružení (cca 10% tržby). Jediné, na co bych si mohla ve spojitosti s dětmi stěžovat, je vyřizování dokumentů pro novorozence na ambasádě. Existuje totiž předpis, že žádost o český rodný list i žádost o pas si musíte podat osobně, a pak i osobně vyzvednout. To znamená minimálně 3 cesty na ambasádu a zpět, to když při vyzvednutí rodného listu podáte žádost o pas. Na každý dokument mají přitom příslušné Foto: H. Kobzová
Číslo 5/XXI
úřady 3 měsíce na vyřízení. Když k tomu přičtu předcházející vyřizování švýcarského rodného listu a jeho překlad do češtiny, je to celkem 7 až 8 měsíců čekání, než s dítětem můžete vycestovat. Pro srovnání měla známá ze Španělska pro dítě vše komplet vyřízeno za 3 měsíce. A vlastně máme štěstí, že do Bernu, kde je sídlo ambasády, je to pro nás „pouze“ 80 minut po dálnici. Kamarádům se narodil syn na Novém Zélandu, pro který je ambasáda pouze v Sydney a letenky nejsou zrovna levné. A když jsem vše líčila sousedce, která je rodilá švýcarka, nechtěla věřit. Pro dceru zažádá o pas na správním úřadě v místě bydliště doslova větou „Prosím o zadání žádosti o vydání pasu.“ a dodáním 2ks fotografií. Úřad vyplní a odešle formuláře, vše vyřídí a hotový dokument si tam pak ona vyzvedne. Když se znovu vrátím k období těhotenství, pro mne bylo příjemné především zjištění, že těhotná žena má na výběr, zda bude v průběhu těhotenství chodit ke gynekologovi a rodit v nemocnici, nebo celou dobu k porodní asistentce a rodit v porodním domě nebo doma. Původně jsem si myslela, že je to jako v Čechách, kde si porodní asistentku nebo dulu stačí najít krátkou dobu před porodem. I díky tomu jsem to měla půl napůl – nejprve u gynekoložky, pak u porodní asistentky. V mém srovnání jasně zvítězil přístup porodní asistentky. Méně stresu, méně ultrazvuků, i když základní důležité kontroly stejné. Porodnice jsou v našem okolí dvě, obě s dobrou pověstí, obě vzdálené 15 minut jízdy po dálnici. Jsou malé, personál příjemný, jídlo oproti českým nemocnicím výborné. Já jsem ale už zkušenost z malé porodnice měla z Čech (dobrou), a rozhodla jsem se zkusit porodní dům. Opět jsem zjistila, že v našem nejbližším okolí jsou dva, každý 5 minut jízdy od jedné z nemocnic. Jeli jsme jeden z nich obhlédnout. Vypadal jako velmi prostorný byt 1+kk, vybavený velkou postelí, velkou vanou a věcmi pro miminko a rodinu na krátký pobyt. Podle webových stránek jiných porodních domů to je takto běžné. Porodní asistentka, která ho vlastnila a provozovala si na nás udělala čas a po rozhovoru s ní jsme s překvapením zjistili, že je to to samé jako rodit doma, bez přesunu rodiny a kromě vzdálenosti od nemocnice. Ona sama porody doma nedělala, tak nám doporučila jinou porodní asistentku, která sídlila ještě blíže k nám. Velmi se nám líbila a po konzultaci s ní a důkladném uvážení jsme se rozhodli pro porod doma, který je zde celkem běžný. Toho rozhodnutí nikdy nebudu litovat, protože to doma bylo mnohem pohodlnější, a narodila se nám krásná zdravá holčička Emílie... Mgr. Helena Kobzová
Měli jsme to zadarmo... V pátek 15.5. proběhla na náměstí před řeznictvím Morávek ochutnávka grilovaných specialit. Voňavé klobásy a masíčka připravoval Mistr kuchař V. Škeřík, majitel restaurace Karlov v Litomyšli. Na moji otázku, proč tyto akce spolupořádá mi řekl:“Z řeznictvím od pana Morávka spolupracuji již několik let. Tato firma produkuje kvalitní české maso od zemědělců našeho regionu. Jedná se prakticky o domácí maso. V tomto roce postavil pan Morávek v Ústí n. O. speciální box na grilovací masa, kde se za určité teploty nechají rozležet. Jsou pak mnohem kvalitnější a lépe se grilují“. Mezi povídáním vysvětloval přítomným způsob grilování a nakládání mas. Dle jeho názoru se dají grilovat všechna masa, která nám chutnají. Nepřehánět to s kořením, marinády raději vlastní a masa solit až nakonec. Nemáte-li k dispozici gril, stačí kvalitní pánev. Takže vážení čtenáři, nechte se inspirovat a přeji Vám dobrou chuť. J.J.
Takový normální kluk Foto: J. Jindra
Naši ZŠ navštěvuje cca 250 žáků. Mezi ně patří i Ráďa Mrázek, žák 5. třídy. Má rád sport a v něm má dobré výsledky. Navštívil jsem ho u nich doma a položil mu několik otázek. Jaké byly tvoje začátky?
pro basket.
Nejdříve mě bavil fotbal. Pak jsem přičichnul ke košíkové v Holicích. Bylo to náročné na čas, a tak jsem se rozhodl
V kolika letech jsi začal hrát košíkovou? V šesti letech a to díky pochopení maminky, která mě 2x týdně vozila na tréninky do Holic. Neměl jsem totiž parťáka, se kterým bychom se střídali v odvozech. Kdo tě v BVK (basketbalo-volejbalový klub) trénuje? Pan Welsch a asistent pan P. Dvořák. S Pavlem jsem velký kamarád. Soutěž hraji ve třech týmech U 11, U 12 a U 13 (věkové kategorie) na pozici rozehrávače. Věkově patřím do kategorie U 11, tam se mi daří nejvíce. V této kategorii jsme ve východních Čechách získali 1. místo. Jak se vám dařilo na mistrovství v Ostravě? Tam to byla paráda. V družstvech jsme skončili druzí, hned za Pražákama. Byl jsem vyhlášen nejlepším hráčem turnaje a vybrán do ALL STAR TEAMu (nejlepší pětka). Získal jsem ocenění za nejproduktivnějšího hráče turnaje a střelce. Rovněž jsem vyhrál dovedností soutěž v driblingu, snad jsem na nic nezapomněl, a když jo, tak to nevadí. Jak plánuješ příští sezonu? Od nové sezony budu hrát za BK Pardubice a v Holicích budu hostovat. V Pardubicích už jsem hrál několik zápasů pod vedení trenérů J. Šouly a M. Bartošky. Doufám, že se mi bude dařit a budu spokojen. Na holický klub určitě nezapomenu. Za to, co umím, vděčím panu Welschovi, díky němu jsem se stal třikrát nejlepším sportovcem Holic (ve své věkové kategorii). Nejen sportem je živ člověk, co škola? Odcházím na gymnázium do Holic. Chtěl bych poděkovat učitelům na základce za to, co mě naučili. Taky celé rodině, jak mně pomáhá. Po gymplu bych chtěl jít studovat medicínu anebo tělovýchovnou fakultu. To je ale hodně daleko, uvidím, jak se mi bude dařit. Děkuji ti za rozhovor a ať se Ti to všechno povede. Závěrem článku cituji slova jeho třídního učitele Mgr. J. Daňka: „Ráďa je slušný, inteligentní chlapec. Vzorně se chová i učí. Má spoustu aktivit. Přeji mu vše nejlepší.“ J.J.
Atletika je moje potěšení... V sobotu 16. května v ranních hodinách se doma chystalo 14 našich nadějných závodníků na atletické závody konané v Ústí nad Orlicí. Přeprava do Ústí byla zajištěna již tradičně ochotnými rodiči. Za to jim patří velký dík. Zároveň zajistili příjemně fandící publikum,které všem nadšeně fandilo.
13
A věřte nebo ne oni se jim za to odměnily skvělými výkony. Disciplíny,ve kterých měřily své síly a um,byly to skok do dálky,běh na různě dlouhých tratích a hod kriketovým nebo tenisovým míčkem. Samotné závody začaly po 9 hodině za pěkného počasí na pěkném atletickém stadionu poskytujícím závodníkům okusit podmínky vrcholových sportovců. Počasí nám bylo nakloněno sluníčko svítilo a tak se nádherně bojovalo, za úžasného povzbuzování našeho Jelenského fanklubu, sportovci předvedli úžasné výkony. No a jak jsme dopadli medaile nám o kousek unikly. Jen ostřílená bojovnice Verča Štěpánková zabodovala druhým místem v kategorii žákyně IV. Dovolte mi představit naši sportovní výpravu: PD (předškoláci) Leontýnka Mandlíková, Barunka Šedová, Anička Chytková, Amálka Horáčková, Vendulka Malá ,Vítek Záleský. MLŽ(mladší žáci) Štěpán Kulhánek, Tom Kopecký, Filípek Malý, Honzík Záleský. MLŽ /(mladší žákyně) Adélka Šedová, Danielka Čermáková. STŽ (starší žákyně) Verča Štěpánková, Domča Čermáková. Všichni se moc snažili a za svůj výkon si zaslouží velkou pochvalu a zároveń poděkování za skvělou reprezentaci našeho sokola a městečka. Nezbývá než si přát,aby děti u sportu vydržely i v pozdějším věku, aby je bavil a měly z něho potěšení. Na další úžasně prožité závody se těší Jitka Štěpánková cvičitelka
Výsledky mužstva AFK 26. 4. 2015 TJ Lanškroun - AFK Horní Jelení 3 : 0 (1 : 0) Sestava: Schmeiser - Raich, Čermák, Rejnuš, Houžvíček (46´Pinkas) - Maixner, Hendrych, Michálek, Horáček (68´Svatoň) - Kaňkovský, Pleskot Horní Jelení nepředvedlo v Lanškrouně špatný výkon, i přesto odjíždělo bez bodů. Domácí našli účinný recept na vstřelení gólu, všechny tři totiž vsítili hlavou po standardních situacích. Hosté naopak za stavu 1:0 dvě velké šance nevyužili. Tomáš Baťa, trenér Horního Jelení: „Zápas v Lanškrouně byl pro nás v mnohém poučný. Cesta, po které jsme se vydali po debaklu v Chocni, je správná. Pokud budou hráči poctivě plnit hlavně obranné úkoly, můžeme hrát vyrovnané zápasy s většinou mužstev. Bohužel ale budeme umírat na neproměněné šance a pro nás asi typické začátky. V posledních zápasech jsme vždy do desáté minuty inkasovali gól. To se pak hraje velice těžko, když od úvodu prohráváte. Pak si vytvoříme i stoprocentní šance, hrajeme vyrovnaný zápas, ale bez vstřeleného gólu nemůžeme chtít body. Domácí nás ohrožovali prakticky jen za standardek a třikrát hlavou skórovali. I když výsledek zavání jednoznačným průběhem, nemají se moji hráči za co stydět. Jestli budou takto dál pokračovat, vždy odejdou ze hřiště se zdviženou hlavou…“ 3.5.2015 AFK Horní Jelení - TJ Svitavy 2 : 1 (0:1) Branky: 73.Pleskot, 82.Svatoň Sestava: Šouba - Pinkas (73´Pecivál), Čermák, Rejnuš, Raich Maixner (82´Jirout), Michálek, Hendrych, Horáček (61´Kaňkovský) - Svatoň, Pleskot. Úvod patřil hostům, pak se iniciativa překlopila na stranu Jelení. Svou šanci spálil Pleskot a Michálek zase trefil tyč. V závěru poločasu si pak domácí po nedorozumění obrany s brankářem vstřelili vlastní branku. Přesto ale Horní Jelení dokázalo bojovným výkonem získat druhou výhru v sezoně. V 71. minutě se Pleskot trefil
Sport
JELENSKÉ LISTY
Číslo 5/XXI
14
Sport
JELENSKÉ LISTY
Foto: Z Vacek
Inzerce
do šibenice a v 82. minutě pak po brejku Svatoň prostřelil svitavského brankáře. Tomáš Baťa, trenér Horního Jelení: „Zasloužené vítězství, které se ale nerodilo lehce. O to je cennější. Proti minulým zápasům jsme se vyvarovali chyb na začátku utkání. Plány jsme si opět zkomplikovali neproměněním šancí a korunu jsme tomu nasadili na konci poločasu vlastním gólem. Naštěstí nás to nepoložilo a ve druhém poločase jsme utkání otočili. I když jsme s tím čekali až do závěrečné dvacetiminutovky. Předtím jsme si sami dokonce zabránili v jasném gólu. Pak ale vstřelil nádhernou branku Pleskot, který tím napravil kolaps v šanci v první půli. A pak rozhodl utkání Svatoň po dobře sehraném brejku. Myslím že jsme vyhráli zaslouženě, když hráči bojovali po celé utkání na hranici svých možností. To dokládá fakt, že někteří dohrávali s křečemi.“ 7.5.2015 TJ Jiskra Litomyšl - AFK Horní Jelení 4 : 0 (2:0) Sestava: Schmeiser - Čermák, Hendrych, Rejnuš, Pinkas (66´Kaňkovský) - Maixner, Jirout, Michálek, Horáček - Svatoň (52´Pecivál), Pleskot Jeleňákům se nepodařilo zopakovat výkon z utkání proti Svitavám. Domácí byli po celý zápas lepším týmem a zaslouženě vyhráli, akorát závěrečné skóre je pro nás dosti kruté, vzhledem k průběhu zápasu. Opět se nám nepodařilo proměnit vytvořené šance. Naopak jsme domácím po našich chybách vstřelení branek usnadnili. 10.5.2015 SK Pardubičky - AFK Horní Jelení 4 : 5np (2:4) Branky: 24.Pleskot, 32. a 38.Kaňkovský, 75.Horáček Sestava: Šouba - Houžvíček, Rejnuš, Čermák, Raich - Maixner (60´Svatoň), Hendrych, Michálek, Pleskot (34´Horáček) - Kaňkovský (75´Jirout), Pecivál Průběh utkání: První dvě šance zápasu domácí nevyužili. Ve 24. minutě se dostal míč k Pleskotovi, jenž vystřelil a s pomocí teče obránce překonal Zahradníka. Zároveň tak odstartoval gólovou přestřelku. Přímý kop Mráze usměrnil Jiráský do sítě rovněž s pomocí protihráče. O dvě minuty později pak domácí útočník využil přihrávku Münzbergera a zamířil přesně. Stejně twak reagoval Kaňkovský, který zakončil podél brankáře a potom využil centru za obranu od Hendrycha. Domácí po hodině hry opět otočili stav.
Řeznictví a uzenářství Morávek nabídka na měsíc červen 2015 Uzená kýta s.k.(8 - 12 kg) 134,90 * Vepřová kýta s.k. naložená na gril (12 - 14 kg) 99,90 * Krocan naložený na gril (8 - 20 kg) 109,90 * Hovězí játra 29,90 * Vepřová pečeně b.k. 139,90 * Vepřový bok s.k. 69,90 * Moravská klobása se zelím 139,90 * Vračovický špekáček 89,90 * Šunková klobása - pikant 134,90 * Vepřová šunka výběr 149,90 * Uzená plec - šál 134,90 * Pochoutkové párky 109,90 * Junior 79,90 * Luncheon meat 89,90 * Šunkový kmínový točený salám 99,90 * Sýr cihla 30 % 99,90 Náměstí Komenského 72, Horní Jelení
Číslo 5/XXI
Z hranice vápna se trefil k tyči Mráz, zanedlouho pak zkompletoval hattrick Jiráský. Jelení vyrovnalo v 75. minutě, kdy po rohovém kopu skoroval osamocený Horáček. Hosté ze závěrečného tlaku další gól nevytěžili. Druhý bonusový bod si odvezli po výhře v penaltách, když tu vítěznou proměnil Pecivál. Domácí hráči mířili dvakrát mimo tři tyče. Tomáš Baťa, trenér Horního Jelení: „Klasická výsledková houpačka. Diváci byli spokojeni, trenéři však trpěli. Ještě že je nedaleko od hřiště U Borku nemocnice. V případě hrozícího infarktu by snad pomoc přispěchala rychle. Nervy to totiž byly až do konce, když jedna i druhá obrana nepůsobila nejjistěji. Výsledek je asi spravedlivý. S bonusovým bodem jsme samozřejmě spokojení, ačkoli jsme chtěli více. Tedy Pardubičky bodově dohnat.“ 17.5.2015 AFK Horní Jelení - SK Holice 3:7 (0:4) Branky: 51., 82. a 84. Kaňkovský Sestava: Šouba - Houžvíček (70´Pinkas), Čermák, Rejnuš, Raich - Maixner (56´Svatoň), Hendrych, Michálek, Horáček - Pecivál (76´Kabeláč), Kaňkovský. Průběh utkání: V úvodu se domácí ještě drželi, ale od 19. minuty začali střílet góly Holičtí a dokázali, proč jsou na prvním místě přeboru. Následující pasáž ovládli a v 60. minutě vedli již 7:1. Skóre otevřel Chvála střelou z pětadvaceti metrů, ještě do poločasu se pak třikrát trefil Tomáš Jedlička. Po přestávce se podařilo skórovat i domácím, ale hosté reagovali třemi přesnými zásahy během sedmi minut. Na trefu Kopřivy navázal dvakrát Václavek, jenž skóroval po centrech Fotula. Druhý hattrick zápasu si připsal domácí útočník Kaňkovský, který se ještě trefil z penalty a z přímého kopu. Tomáš Baťa, trenér Horního Jelení: „Holičtí dokázali, proč jsou na prvním místě. Byli dokonale připraveni a svojí hrou nás hned na začátku zatlačili na naší polovinu. V momentě, kdy se zdálo, že se nám podaří odolat a dostat se do hry, hosté nám zasadili tři údery a těsně před přestávkou čtvrtý. Sice jsme na začátku druhého poločasu dali gól, ale hosté nás ihned vyvedli z omylu, že bychom mohli zápas nějak korigovat. Až když vystřídali, hrál se vyrovnaný fotbal se šancemi na obou stranách. Nám se tak podařilo i díky produktivitě Kaňkovského upravit výsledek do trochu přijatelné podoby. Utkání ukázalo, jaký je rozdíl mezi prvním a posledním místem v krajském přeboru a jak daleko před námi momentálně Holice jsou…“ Ing. Miroslav Kopecký
Sponzoři Kuličkiády Děkujeme sponzorům letošní Kuličkiády: město Horní Jelení, Kulturní komise, HUCK p. Ing. P. Krnáč, ELKO Vondráček, paní V. Prudičová, restaurace U Pytláka, pan F. Gabčo, restaurace U Floriana, paní V. Mašková, Železářství HAMO, manželé Kušičkovi, Skautky Amazonky, řeznictví Morávek.
Změna kontaktu do oční optiky v Holicích! Nové číslo je: 604 584 254. Ostatní naleznete v přiloženém letáku.
JELENSKÉ LISTY
Číslo 5/XXI
15
Co se dělo v květnu.
Z Paprsku na Dolním Jelení
Jaroslavští muži zatančili ke Dni matek
Sokolské atletické závody
Fotbalisté v akci
Foto: archiv Paprsku
Foto: M. Štěpánková
Foto: 2x J. Štěpánková
Amazonky oslavily čarodejnice
Ochutnávka u Morávka
Sokolské atletické závody
Foto: 2x Z Vacek
to: © Aleš Mádr
Foto: J. Čermáková
Foto: J. Jindra
Taneční vystoupení Centra volného času
Foto: © Aleš Mádr
Příští číslo bychom chtěli vydat 1. 7. 2015. Cena bude: 10,- Kč a dostat jej bude možno v místní samoobsluze, na městském úřadě, v železářství a ve večerce na náměstí, v hospodě U Pytláka, v drogerii ve večerce v ul. RA. V Jaroslavi u paní Kaplanové a ve Vysoké u paní Kačírkové. Na internetu www.hornijeleni.cz • Náklad: 550 výtisků • Povoleno Ministerstvem kultury pod č. MK ČR E 11515 • Číslo pro vás připravili: Barbora Mádrová, Jan Jindra • Grafická úprava: Aleš Mádr • Tisk: H.R.G. spol. s r.o. • Za obsah článku odpovídá autor příspěvku • Příspěvky v elektronické podobě zasílejte na e-mail:
[email protected] • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit a jazykově upravovat. Nevyžádané příspěvky se nevracejí • Datum příští uzávěrky: 20. 6. 2015 • Adresa redakce: Městský úřad Horní Jelení 114, PSČ: 533 74.
