4. číslo duben 2015
ZŠ Morkovice Šimon Beerkens, 5.B
Morkovická škola ta jde na to shora. Učí se zde všechno možné, soutěže pro nohy pružné. Soutěže pro páťáčky, dokonce i pro prváčky. A ti, co tomu nevěří, ať si vejdou do dveří. Uvidí tam školu krásnou, všechny děti nad tím žasnou.
Učitelé, učitelky, ve škole je rozruch velký. Srovnají to raz, dva, tři a svým hlasem nešetří. Škola krásná stojí tady, nemá celkem žádné vady. To je všechno, to je vše, tím končí mé verše.
Bodies revealed Brno Tomáš Burša Po obrovském úspěchu The Human Body Exhibitions, která nadchla Prahu a Bratislavu, přivezla firma JVS GROUP do Brna novou podrobnější výstavu o lidském těle. Exponáty jsou tvořeny z reálných lidských těl čínských vězňů, kteří podepsali souhlas s vystavením svých těl, nebo částí svých těl. Výstava je zároveň zaměřena na prevenci proti civilizačním chorobám a kouření. Vybrané exponáty názorně ukazují poškození lidského těla následkem přejídání, nedostatku cvičení a kouření. Tyto reálné a šokující příklady jsou o mnoho silnějším podnětem k zamyšlení nad svým přístupem k životu než jakýkoliv text nebo obrázky v učebnici. V pátek 23. 1. 2015 jsme se jeli podívat na výstavu reálných lidských těl do Brna. Autobus nám jel ve 2 hodiny odpoledne a ve 3 hodiny jsme byli v Brně. Jel jsem s mamkou. Jsem rád, že si na mne udělala čas a užili jsme si spolu hezký den. Překvapivě bylo u vstupu plno lidí, mysleli jsme si totiž, že v odpoledních hodinách to bude volnější. Paní u pokladny nám řekla, že nejvíce obsazené je o víkendu a v týdnu v dopoledních hodinách, kdy výstavu navštěvují školní exkurze. Výstava lidských těl byla rozdělena na 5 velkých místností - 5 tělních soustav. Nejvíce mne nadchla soustava rozmnožovací - lidská embrya v lihu rozdělená podle stáří od 1. měsíce do 6. měsíce, nebo průřez lidskými pohlavními orgány. Ze svalové soustavy se mi taky líbil exponát rakovina - ukázky rakovin. Z kosterní soustavy si máma prohlížela klouby, aby věděla, co přesně ji bolí: lopatka, kostrč, pánev… Prohlídka trvala asi hodinu a myslím, že to za 300,- Kč na osobu stálo za to. Velká škoda byla, že se uvnitř nesmělo fotit, ale fotky se dají najít na internetu. Zajímavé je, že exponáty se nemusí nijak konzervovat, protože je veliký zájem lidí stát se po smrti „exponátem“ - na konci celé výstavy totiž visela schránka, do které jste pak mohli hodit lístek se jménem a adresou a zaškrtlým políčkem, jestli chcete věnovat po smrti orgány, tělo, nebo orgány i tělo. Potom vám přijdou poštou další informace. Jak probíhá příprava exponátu? Anatomové nejprve každý exponát ošetří chemikáliemi, které zabrání dalšímu rozkladu. Poté ho opatrně rozpitvají tak, aby zdůraznili určitý tělní orgán nebo systém. Pak se z exponátu odstraní veškerá voda a nahradí se acetonem. Umístěním exponátu do tekuté silikonové směsi, známé jako polymer, a následným uzavřením dovnitř vakuované komory se z acetonu vytvoří plyn. Plynný aceton se na buněčné úrovni nahradí polymerem. Silikonový polymer zatvrdne a výsledkem je suchý, nezapáchající, trvale zachovaný exponát, který neobsahuje žádné jedovaté chemikálie. zdroj: www.bodiesrevealed.cz 2
Zákaz Facebooku Martin Medek Zeptali jsme se žáků naší školy, jaká by byla jejich reakce na zákaz Facebooku. Odpovědi byly různé, ale nejvíce jsem slyšel: „To snad ne, to není možné.“ Někteří by dokonce raději počítač, mobil nebo tablet hodili z okna. Ale našli se žáci, kterým to vůbec nevadí, snad by jim to vyhovovalo nebo jim nevadí, že by Facebook zakázali, protože jsou i jiné sociální sítě.
Beseda o Novém Zélandu Martin Medek Začátkem února naši školu navštívila paní Petra Halašková, která ráda navštěvuje Nový Zéland. Strávila tam s přestávkami 13 let. Na naši školu přijela žákům i učitelům představit tamní zvyky, kulturu a další zajímavosti. Odhalila nám, že na Novém Zélandě jsou velmi přátelští lidé. Popovídala nám o tamním školství. Nejzajímavější na školství je, že oproti nám nemají školní jídelnu a děti si musí nosit jídlo z domu. Tamní domorodci, kteří se jmenují Maoři, jako první objevili krásy Nového Zélandu. Na jejich počest se děti i dospěli učí maorské tance a děti se povinně učí maorštinu. Jen na Novém Zélandě žije pták Kiwi a papoušek kea. Beseda byla velmi zajímavá a naučná.
Rafina Magomadova Besedy o Novém Zélandu se účastnili žáci 3. až 5. tříd. Platilo se 20 Kč. Paní magistra Petra Halašková jela do Nového Zélandu už 12 krát a bydlela tam celkem 15 let. Řekla nám o této zemi hodně zajímavých věcí. Nejvíc se mi líbil novozélandský pozdrav „kyaora“. Dál se mi líbil „kiwi“. To je zvíře, které žije jenom na Zélandu. Je hodně vzácné, nikde jinde než v ZOO parku a někde v tunelu pod mořem ho neuvidíte. Paní Halašková jezdila na Zéland hlavně kvůli kajaku. Závodí na něm už dlouho a kvůli tomuto sportu se tam vlastně dostala a dokonce tam skákala i bungee jumping. Dřív tam žili Maoři, i teď tam někteří žijí. Hlavním sportem na Zélandu je ragby. Je to hodně oblíbený sport. Děti tam chodí do školy v uniformách, na boso a nosí klobouky proti slunci. Je tam veliké vedro. Musí se natírat krémem proti slunci. Vyučování tam žáci mají od 9 do 15 hodin. Ve 12 hodin sní připravený oběd z domu, protože tam školní kuchyni a jídelnu nemají.
3
Lyžařský výcvikový kurz Martin Medek
Jako každý rok tak i tento se žáci sedmého ročníku vydali na Horní Bečvu za lyžováním. Ráno 28. února jsme vyjeli z Morkovic na cestu, která trvala asi dvě hodiny. Když jsme dorazili na místo, tak jsme museli půl hodiny čekat na úklid chaty, proto jsme vyrazili podívat se na svah. Když nám bylo oznámeno, že chata je uklizena, tak jsme šli vyložit zavazadla a poté nás čekal oběd. Po obědě jsme měli na chatě polední klid, při kterém jsme odpočívali, hráli karty a další věci. Hned po poledním klidu jsme vyrazili na svah lyžovat. Byli jsme rozděleni do tří skupin podle schopností na: zelené - ti, kteří neumí moc na lyžích, žluté - ti, kteří umí dobře lyžovat a modré - snowboardisty. Já jsem byl v zelené skupině, protože jsem nikdy v životě nelyžoval. Z počátku jsme jezdili jen na malém svahu, na kterém jezdil vlek, ale asi po třech dnech jsme si mohli vyzkoušet jet na velký svah, na kterém jezdila sedačková lanovka. Z mého pohledu byl o 100 % lepší velký svah. V úterý a ve čtvrtek jsme mohli jít na noční lyžování. Večer jsme měli večerní program a diskotéku. A, jak se zdraví lyžaři - „Skol!“
Zatmění Slunce Filip Štěpánek Dne 20. března 2015 proběhlo částečné zatmění Slunce. Žáci měli možnost pozorovat zatmění se svými učiteli. Většina žáků si přinesla svářečské sklíčko, přes které se dá dívat do Slunce. Při pozorování bez sklíčka hrozí poškození zraku. Další zatmění Slunce nad ČR bude 10. 6. 2021 a nejbližší úplné zatmění bude 12. 8. 2026. Děkujeme za ochotu učitelů „obětovat“ kousek nebo i celou hodinu pro pozorování zatmění Slunce. Myslím si, že snad pro všechny žáky to byl velký zážitek.
4
Zatmění Slunce p. uč. Radka Zdražilová Asi největším lákadlem pro pozorování oblohy a Slunce se stal pátek 20. března 2015. V tento den jsme se všichni těšili na částečné zatmění Slunce, které bylo možné pozorovat v dopoledních hodinách. Žáci 8. ročníku spolu s paní učitelkou připravili pro tento krásný úkaz informační nástěnku do haly školy, namalovali postavení Země, Měsíce a Slunce při zatmění Slunce. Někteří žáci si na doporučení paní učitelky Zdražilové a Pešákové donesli ochranná sklíčka vhodná pro pozorování tohoto jevu. První kontakt měsíčního kotouče nastal kolem půl desáté, kdy Měsíc začal zakrývat naši svítící hvězdu z pravého okraje. Nedočkavci se vydali pozorovat zatmění hned po příchodu do školy. Největší a nejvýraznější zakrytou část jsme pozorovali před budovou školy asi v 10 hodin 45 minut. Kolem 12. hodiny Měsíc úplně opustil sluneční kotouč. Toto páteční zatmění bylo největším v České republice a také až do 10. června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Věříme, že tento krásný přírodní jev bude jednou ze vzpomínek na krásná školní léta prožitá v naší škole. Možná si někteří z Vás v roce 2021 řeknou: „Jo, poslední zatmění Slunce, pamatuju, to bylo v roce 2015, to jsme se dívali ve škole v Morkovicích!“
5
Výlet do Prahy Martin Medek
V úterý 24. února jsme se okolo šesté hodiny ranní na kroměřížském vlakovém nádraží sešli s p. uč Novotnou, Zdražilovou a s naším průvodcem panem Kočím a vyrazili jsme do Prahy. Naše cesta vedla přes Přerov, kde na nás čekal p. uč. Síleš, a pokračovali jsme do Olomouce. Tam jsme vystoupili a měli 45 minut rozchod. Na Olomouckém nádraží jsme potkali zpěváka Voxela. Poté jsme vyrazili Pendolínem do Prahy. V Pendolíně nám dali zdarma vodu a na přečtení noviny. Okolo 11. hodiny jsme dorazili do Prahy na vlakové nádraží, ze kterého jsme šli do stanice metra trasy C – Hlavní nádraží. Pan Kočí nám odhalil pár zajímavostí o metru, jaké soupravy metrem jezdí, kolik máme tras a další zajímavosti. Nastoupili jsme do metra a jeli jsme přes několik stanic. Na stanici Muzeum jsme přestoupili na trasu A, ze které jsme jeli na stanici Malá Strana. Tam jsme vystoupili a šli přes staré zámecké schody na Pražský Hrad, kde jsme viděli střídání stráží. Poté jsme šli do Zlaté uličky. Když jsme ji „prošmejdili“, tak jsme vyrazili do věznice Daliborka, kde nás pan Kočí seznámil s mučícími nástroji. Poté se stal našim cílem Vladislavský sál, kde jsme se podívali na erb Vladislava Jagelonského a na Korunovační klenoty. Pak jsme šli do chrámu sv. Víta, kde jsme se podívali na pravé stříbro a zlato. Poté jsme šli před Pražský hrad. Tam nás čekal protestant proti stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Když jsme se rozloučili s panem protestantem, tak jsme šli po nových zámeckých schodech na Karlův most, ale ještě než jsme na něj došli, podívali jsme se na chrám sv. Mikuláše na Malé straně. Poté se našim cílem stal již zmiňovaný Karlův most, kde jsme si sáhli na zelenou sochu Jana Nepomuckého. Ta by nám měla přinést štěstí. Když jsme prošli přes Karlův most, šli jsme na Staroměstské náměstí, kde jsme se podívali na Orloj a poté jsme vyrazili na Václavské náměstí, kde jsme měli skoro dvě hodiny rozchod. Poté jsme se šli vyfotit k soše sv. Václava a šli jsme na vlakové nádraží. Tam jsme potkali poslankyni paní Marii Pěnčíkovou z Morkovic a jeli jsme domů. Výlet byl naprosto úžasný a už se těšíme, co paní učitelka Novotná vymyslí příště.
6
„Černý den“ Tomáš Burša Jednoho dne jsme si v parlamentu řekli, že vyzkoušíme komunikaci mezi žáky, a tak jsme vyhlásili černý den. Tato informace byla předem oznámena žákům prostřednictvím školního rozhlasu. Dne 11. února 2015 měli všichni žáci přijít do školy v černém triku, mikině, košili… (černou máme doma asi snad každý, ne?). My žáci ze Žákovského parlamentu jsme jako velký vzor pro všechny žáky přišli celí v černém. K našemu překvapení přišla většina žáků v požadované barvě. Sice se našlo pár protestantů, kteří schválně přišli v bílé, nebo v jiné barvě, ale i tak se nám tato pokusná akce velmi vydařila.
Informace ze Žákovského parlamentu V Žákovském parlamentu jsme probírali pár důležitých věcí, o které vás nemůžeme připravit. Trochu pozměněné školní zvonění - Napadlo nás, co byste říkali na nové školní zvonění. Docela se to žákům líbilo, ale důvodů, proč zvonění zůstane pořád stejné, je víc: Pokud bychom chtěli mít místo obyčejného zvonění třeba nějakou písničku, museli bychom vyzvánění pouštět ručně přes počítač v kanceláři a celá škola by se musela rekonstruovat. Všechny zdi, zvonkové obvody, místo zvonků repráky atd. Školu by to vyšlo na strašně moc peněz a rekonstrukce by trvala dlouho, a to za tu „srandu“ se zvonkem nestojí. Druhá možnost byla pouštět hudbu přes školní rozhlas, ale zavzpomínejte si, jaké je to na vánoce s koledami, nejdou moc slyšet, že? Ještě tu byla jedna možnost, a to, že by paní z kanceláře mluvila do rozhlasu: „Začíná první hodina…“, to už by vám po nějaké době lezlo na nervy, ne? Logo žákovského parlamentu - Děti nám přinesly krásné návrhy loga. Vybrali jsme dvě, ze kterých přes počítač uděláme jedno, a zveřejníme vám ho v příštím čísle školního časopisu.
7
Tomáš Holý Michaela Navrátilová 8. března 2015 to bylo 25 let, co zemřel Tomáš Holý. Byl to náš nejznámější dětský herec. Poprvé jsme ho viděli ve filmu Marečku podejte mi pero jako malého kluka, který přinese panu učiteli chemie vzkaz od ředitele. Nejvíce ho ale známe z filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Režisérka Marie Poledňáková si ho na castingu moc nevšímala. Ale když se Tomáš vrátil, nemluvil, jen naznačil, že si zapomněl čepici a Marie Poledňáková ho pozvala na další zkoušku. Herec František Němec a herečka Jana Preissová si Tomáše oblíbili. Nemusel se učit texty. Marie Poledňáková mu řekla o čem má být záběr a Tomáš jej zahrál tak, jak to cítil. Zahrál si v mnoha jiných filmech např. Ať žijí duchové, Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem, Prázdniny pro psa atd. Do budoucna se rozhodl nevěnovat herectví, ale studovat na právníka jako jeho otec. 8. března 1990 se ale stala Tomášovi autonehoda. Tomáš si se svým kamarádem půjčil nové auto od jiného kamaráda a rozhodl se ho vyzkoušet. Když se Tomáš vracel do vesnice Kytlice, podklouzlo kolo od auta, auto dostalo smyk a sjelo do příkopu. Jeho kamarád se po malé chvilince probudil z bezvědomí a snažil se Tomáše dostat z auta. To se mu nedařilo a tak se rozběhl do vesnice pro pomoc. V tom zmatku zapomněl, kde se nehoda přesně stala. Tomáše zavezli do nemocnice a po půl hodině jim doktor oznámil, že mu už nemohli pomoci. Měl radostné oči a nakažlivý úsměv. Dokázal všechny rozesmát. Měl své kouzlo, které nikdo jiný neměl.
Zdravotnický kroužek Rafina Magomadova Ve zdravotnickém kroužku se samozřejmě učíme zachraňovat. Každý pátek od 13.30 do 14.45 hodin nás paní Monika Ševčíková učí, co bychom měli vědět. Kroužek je určen pro žáky 1. i 2. stupně. Každým rokem jezdíme na soutěž, která se koná v Kroměříži. Podařilo se nám dostat i do krajského kola. Jezdíváme i na víkendové pobyty na chatu.
8
Velikonoce Pavlína Hudečková Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Toto datum určili naši předkové již v roce 325. Celý týden před Velikonocemi je spojen se zajímavými tradicemi. Na „Modré pondělí“ se v kostelích vyvěšovaly modré látky. Potom přichází „Šedivé úterý“, při kterém se doma uklízely pavučiny a prach. Následovala „Škaredá středa“ a to „škaredá“ proto, že Jidáš zradil Ježíše. Musely se též vymetat komíny. O „Zeleném čtvrtku“ se jedl špenát. Nezvonily zvony – říká se, že odlétají do Říma. Až do soboty obcházeli vesnice „klepači“ s řehtačkami a klapači. Poté přichází „Velký pátek“. Je to den smutku, protože byl ukřižován Ježíš. Dále následuje „Bílá sobota“, Doma se bílilo, vařilo, pekli se beránci a zdobila vajíčka. Je to den pochování Ježíše. V neděli je „Boží hod velikonoční“. Jí se pokrmy posvěcené v kostele. Velikonoční „Červené pondělí“ bylo dnem, kdy děvčata byla v nevýhodě, protože kluci je mrskali pomlázkami. Dostali za to ale odměnu. Některá děvčata si dávala a některá ještě i dnes dávají pod sukni polštářky. Holky, měly bychom se učit od Slovenek. Ty mají nachystána vědra s vodou a kluky pořádné polijou. Škoda, že tady u nás nemůžeme...
9
Soutěžní křížovka Stejně jako v minulém čísle je tu soutěž o „předbíhací“ kartičku na oběd. Tentokrát půjde opět o křížovku. Tajenku křížovky nám spolu se svým jménem pošlete na e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz nebo ji předejte osobně na podepsaném lístečku kterémukoliv redaktorovi školního časopisu. Tak neváhejte a luštěte! Křížovku tentokrát připravila Alena Saparová. celosvětově známá síť ukládají se do ní dokumenty, ... jedno políčko v tabulce druh jedné tiskárny známá síť určená ke komunikaci samice od srnce mezeru děláme za tečkou, čárkou,.. Vylosovanou výherkyní, která získává „Měsíční předbíhací kartičku na oběd“ opravňující svou majitelku k předběhnutí nekonečné řady v jídelně a to po dobu celého jednoho měsíce, se stává Kateřina Slavíková ze 3.B. Blahopřejeme.
O housence Rafina Magomadova Byla jednou jedna housenka, jmenovala se Lucinka. Jednoho dne se ptá maminky: „Mami, jak se zakuklit?“ A mamka jí říká: „Až budeš starší, budeš to vědět.“ Ale já jsem to chtěla vědět hned. Jednoho dne jsem se vydala hledat jídlo. Snesl se k zemi kos a chtěl mě spapat. Ale naštěstí přišel nějaký pán a když k němu dal nohu, kos odletěl. Ale pořád nechápu, proč tam dal tu nohu a proč odletěl. Pak se ptám maminky, proč? A ona na to řekne: „Když dá pán nebo paní k ptákovi něco, nebo když se přiblíží, tak se pták lekne a odletí. Ale nevím proč...“
10
MDŽ a Den matek Pavlína Hudečková Na začátku jara mají ženy hned dva svátky – Mezinárodní den žen a Den matek. Tyto svátky mají kořeny v USA. Někdo může říct, že je to hloupost, ale taková je pravda. MDŽ Dne 8. března 1908 švadleny z New Yorku stávkovaly. Proto OSN stanovila mezinárodní svátek právě na tento den. Je to den boje za rovnoprávnost, mír a rozvoj. Oficiálně byl poprvé slaven v USA, Rakousku-Uhersku, Německu, Švýcarsku a Dánsku. Bylo to v roce 1911. Den matek Důvodem pravidelného slavení Dne matek bylo v roce 1907 vzdání cti Anně Reeves Jarvisové za to, že bojovala za práva všech matek. První oficiální oslavu vyhlásil americký prezident o 5 let později 2. květnovou neděli. V roce 1923 se začal slavit i v Čechách. Alice Masaryková ho propagovala. Těm, co chtějí udělat své mamince radost a zmeškali MDŽ, radím, aby využili tento den. A víte co? Nečekejte do května a buďte na svou maminku hodní už dnes!
Rust Patrik Staňko Rust je jedna z her o přežití, kterou vydali hoši z Facepunch Studios v prosinci roku 2013. Musíte v ní bojovat s přírodou a s hráči z okolního území. Jelikož se příběh odehrává v Černobylu, musíte tak bojovat s radiací, která je velmi nebezpečná. Hra je takovým vylepšeným Minecraftem s 80x lepší grafikou. Pokud jste příznivci her o přežití (survival), tak vám Rust doporučuji. Většina youtuberů Rust hraje např. Gejmr, Jirka král a Pedrosgame. Jediná nevýhoda je, že když z Rustu odejdete, tak vás hráči můžou zabít a to velmi rychle. Ze začátku musíte velmi rychle vytěžit dřevo kamenem (vždy se objevíte s obvazy, kamenem a dvěma sty loučemi). Hra obsahovala zombie, kteří byli odebráni dne 6. února 2014. Zombie byli nahrazeni zvířaty červené barvy, která se vyskytovala u radiační zóny. Já osobně Rust hrál a doporučuji ji všem milovníkům survival her. Hru si můžete stáhnout na stránkách Rusted.cz.
11
Výlet do Bruselu Filip Štěpánek Na konci března se několik žáků naší školy zúčastnilo výletu do Evropského Parlamentu. V úterý 24. března jsme brzy ráno nastoupili do autobusu na zastávce v Morkovicích. Naše cesta směřovala do Německa, přesněji do Würzburku. Po cestě jsme ještě nabrali žáky z dalších měst. Po příjezdu do Würzburku jsme si prošli část města. Potom jsme jeli dál do Liege a tam jsme se ubytovali v hotelu Formule 1. Ráno jsme jeli do Bruselu. Tam nás čekala například zastávka u Atomia, prohlídka centra a taky návštěva muzea čokolády. Potom jsme se přesunuli do Evropského Parlamentu, kde jsme měli přednášku, a taky jsme se podívali do Poslanecké sněmovny. Ten den nás ještě čekala večeře v restauraci La Bergerie. Po večeři nás autobus odvezl k hotelu Ibis Budget. Další den jsme se podívali do města Bruggy. Pak nás už čekala jen cesta domů. Celý tento výlet se uskutečnil díky europoslankyni Michaele Šojdrové.
BOOM – školní časopis Základní školy Morkovice. Internet: casopisboom.ic.cz
Šéfredaktor: Filip Štěpánek. Redakční tým: Martin Medek, Tomáš Burša, Michaela Navrátilová, Rafina Magomadova, Nikola Kučírková, Aneta Strašáková, Pavlína Hudečková a Patrik Staňko. Zprostředkovatel: Mgr. Radek Strnadel. Aktuální číslo najdete na školní nástěnce a někdy též na nástěnce na Náměstí v Morkovicích. Aktuální číslo naleznete také na casopisboom.ic.cz.
12
