DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje
Ing. Jiří Mejstřík září 2012
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy – aktualizace 2012 Analýza základních charakteristik a vývoje Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jiří Mejstřík, tel. 236 005 676, email:
[email protected] Elektronická verze dokumentu: http://www.urm.cz/cs/strateg-plan-analyzy-konkurenceschopnost
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 5 1
Shrnutí ................................................................................................................................ 6
2
Dojížďka a vyjížďka za prací do/z hl. m. Prahy - celkem.................................................. 6
3
Dojížďka za prací do Prahy z krajů ČR ............................................................................. 9
4
Dojížďka za prací do Prahy ze Středočeského kraje ........................................................ 10
5
Odvětvová struktura dojížďky za prací do Prahy podle CZ-NACE ................................ 14
6
Struktura dojížďky za prací do Prahy podle KZAM........................................................ 15
7
Další charakteristiky struktury dojížďky za prací do Prahy............................................. 17
8
Vyjížďka za prací z Prahy ................................................................................................ 18
ÚVOD Mobilita za prací byla (a řadou socioekonomických expertů stále je) považována v České republice za jeden z problémových faktorů, který ovlivňuje jak životní úroveň jednotlivce či skupiny, tak i ekonomickou výkonnost municipalit, regionů i celého státu. Vzhledem k tomu, že intenzita pohybu za prací je považována u nás celkově za podprůměrnou, je klasifikován jeho dopad jako dosti nepříznivý. Některé ekonomické, sociální a demografické okolnosti však v posledních několika málo letech překonávají určitý konzervatismus v této oblasti a pohyb za prací se stává podstatně intenzivnější. Tato sílící motivace se však na druhé straně dostává do problémů s odpovídající nabídkou prostorově vymezených trhů práce. Přesto je u některých lokálních trhů patrné, že vnitrostátní, resp. meziregionální mobilita působí omezeně a jen stěží pokrývá poptávku po některých místně specifických profesích. Ty mohou být (ale také nemusí) sanovány zaměstnáváním cizích státních příslušníků jako zvláštní kategorií pohybu za prací. Mobilita za prací vždy nemusí znamenat zásadní změnu místa bydliště a stěhování, může jít o přijetí zaměstnání ve vzdálenější lokalitě a prodloužení doby dojížďky nebo i o vícedenní pobyty v novém místě pracoviště. Následující stručná analýza vychází z údajů poskytnutých ČSÚ, které byly získány v rámci Výběrového šetření pracovních sil (dále také VŠPS), a to vždy za 1. čtvrtletí daného roku (případné odchylky jsou uvedeny). Předmětem informací uvedených v této analýze tedy nejsou údaje o hromadných ubytovacích zařízeních ani o velké skupině zahraničních osob pobývajících a pracujících v Praze. Výstupy naznačují základní trendy vývoje dojížďky a vyjížďky za prací na/z území hlavního města Prahy za posledních cca 10 let. Jejich interpretace respektuje použitou metodiku šetření podle požadavků Eurostatu na definice a obsahovou náplň LFS (Labour Force Survey) a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) pro hodnocení zaměstnanosti. Získané výstupy z jednotlivých VŠPS jsou zdrojem všech absolutních údajů uvedených v tabulkách a grafech. Propočty podílů a indexů provedl zpracovatel analytické studie – Ing. J. Mejstřík, Odbor strategické koncepce v Útvaru rozvoje hl. m. Prahy Poznámka: Analýza byla realizována s vědomím, že některé informace o dojížďce do zaměstnání byly zjišťovány i v rámci Sčítání lidu, domů a bytů v březnu 2011 (dále také SLDB 2011), ale dosud nepublikovány. Zde uvedený rozbor se však liší jak metodologickým přístupem, má výhodu časové kontinuity, pravidelné možnosti doplnění používaných dat a také kombinací sledovaných charakteristik dojíždějící/vyjíždějících osob. V neposlední řadě jde o časovou dostupnost definitivních výsledků SLDB a jejich úplnost. Na druhé straně VŠPS neposkytuje údaje v podrobnějším územním průřezu jako SLDB, avšak pro účely hodnocení stavu a základních tendencích je zcela dostačující.
5
1
SHRNUTÍ
• Analýza vychází z výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ realizovaných podle pravidel Eurostatu a Mezinárodního organizace práce (ILO). Šetření se týká tzv. obvykle bydlících ve vybraném souboru bytů. Údaje z „druhého stupně třídění“ je třeba interpretovat s vědomím určitého omezení souboru respondentů a tím také vypovídací úrovně zjištěných dat. • Dojížďka do zaměstnání do Prahy tvoří dlouhodobě největší „vnější“ zdroj zaměstnanosti; více než 160 tisíc dojíždějících pracovníků (1. čtvrtletí 2012) představuje více než 15 % celkové zaměstnanosti v Praze. • Od roku 2001 objem dojížďky za prací do Prahy vzrostl o více než 40 % (nárůst salda mezi dojížďkou a vyjížďkou překročil 50 %). • Počet dojíždějících do Prahy za prací se výrazněji zvýšil v posledních letech, což je dáno zhoršenou situací v nabídce pracovních příležitostí v okolí Prahy, ale zejména tím, že většina osob ze skupiny vystěhovalých z Prahy z důvodu nového bydlení v regionálním zázemí hlavního města si ponechává pracovní místo v Praze. • Zhruba 3/4 pracovníků, tj. již více než 120 tisíc osob, dojíždí do Prahy ze Středočeského kraje, z toho cca 55 tis. osob, tj. 45 % z přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ, a 15 % z okresu Kladno. Nejrychlejší tendenci růstu dojížďky zaznamenal okres Prahavýchod. • Mimořádné zesílení suburbanizačního procesu má zásadní vliv na zajištění pracovních příležitostí na pražském trhu práce pro obyvatele z okolí města. V okresech sousedících bezprostředně s hl. m. Prahou více než 1/3 osob z celkového počtu zaměstnaných pracuje přímo na území Prahy (v případě okresu Praha-západ se tento podíl blíží 40 %). • V odvětvové struktuře dojíždějících do Prahy za prací jsou nejvíce zastoupeny agregace obchodu, dopravy a skladování a veřejných činností (správa, sociální zabezpečení). Posilují také odvětvové skupiny finančnictví a informatiky. Naopak pokles je zřetelný u stavebnictví a relativně u zpracovatelského průmyslu. • Skupiny dojíždějících s vyšším vzděláním posilují; v rámci klasifikační struktury se výrazně zvýšil počet tzv. specialistů vč. pracujících ve výzkumu a vývoji a skupiny techničtí a odborní pracovníci. • Z Prahy za prací vyjíždí přes 25 tis. osob; jde o dlouhodobě stabilní počet s určitou tendencí růstu v posledních letech. Z nich 80 % vyjíždí za pracovními příležitostmi do Středočeského kraje.
2
DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO/Z HL. M. PRAHY - CELKEM
Vývoj dojížďky do zaměstnání potvrzuje její dlouhodobý význam pro pražský trh práce. Dokazuje to skutečnost, že její nárůst v posledním desetiletí - do roku 2012 - byl srovnatelný s celkovým přírůstkem „vlastních“ zdrojů města (tzn. zhruba 50 tisíc pracovních sil).
6
Tabulka č. 1 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO/Z HL. M. PRAHY (v tis. osob) zdroj/rok SLDB 2001
VŠPS 2001
VŠPS 2003
VŠPS 2006
VŠPS 2009
VŠPS 2010
VŠPS 2011
VŠPS 2012
dojížďka
163,1
111,7
115,7
140,9
141,0
148,5
157,1
161,8
vyjížďka
29,4
24,2
20,2
20,6
16,2
22,1
23,6
27,0
133,7
87,5
95,5
120,3
124,8
126,4
133,5
134,8
saldo
Zdroj: ČSÚ VŠPS, 1. čtvrtletí (upraveno STR URM – odpočet vyjížďky do zahraničí)
Poznámka: Výsledky VŠPS jsou doplněny údaji ze Sčítání lidu, domů a bytů z března 2001 (dále SLDB 2001). Rozdílnost údajů vyplývá z metodiky obou statistických šetření. Údaje z VŠPS je možné (více méně) porovnat s výsledky SLDB 2001 v položkách „denně dojíždějící“ se zjištěným počtem 96 303 osob a „denně vyjíždějící“ s počtem 18 306 osob. Saldo denní dojížďky podle SLDB 2001 tak činilo 77 997 osob. (Výsledky SLDB 2011 za segment pohybu za prací nebyly v době zpracování této analýzy k dispozici. Do výchozí propočtové základny VŠPS pro rok 2011 a 2012 jsou však již započítány výsledky SLDB 2011 o obyvatelstvu. V případě dojížďky/vyjížďky je však vliv zápočtu výsledků SLDB 2011 promítnutý do VŠPS minimální – 0,5 resp. 0,6 tis. osob.).
Z údajů v tabulce můžeme vyvodit následující trendy vývoje minulého desetiletí: • velký celkový růst objemu dojížďky – mezi roky 2001 a 2012 se zvýšil téměř o jednu polovinu; • významná diference počtu dojíždějících v rámci hodnoceného období – v první polovině (do roku 2006) rychlý růst, v následujících letech snížené tempo, resp. stagnace a razantní zvýšení od roku 2010 (jako důsledek ekonomických problémů spojených s obtížemi na pracovním trhu v mimopražských regionech); • stabilní rozsah vyjížďky za prací – v absolutním vyjádření, s tendencí růstu v posledních letech; • celkové saldo dojížďky a vyjížďky za prací je jednoznačně plusové ve prospěch Prahy a zvýšilo se o více než 45 tisíc osob, což znamená nárůst o plnou jednu polovinu mezi roky 2001 a 2012 (z cca 90 na 135 tis. osob). Dostředný pohyb za prací zřetelně posílil nabídku pracovní síly na pražském trhu práce. Potvrzuje to na jedné straně silnou pozici pražské ekonomické základny doprovázené i nadprůměrnou nabídkou pracovních příležitostí, na druhé straně úbytek pracovních míst v některých oblastech České republiky a snaha pracovní síly uplatnit se v Praze. Výsledky ukazující na zvýšení mobility za prací jsou však také důsledkem určitého „formálního přesunu“. Máme na mysli dlouhodobě trvající pohyb osob (dříve obyvatel hl. m. Prahy) z důvodu stěhování do nového bydliště blízko za hranicemi města. Protože u převážné většiny těchto migrantů zůstává jejich pracoviště i po odstěhování totožné, snižují položku vlastních vnitřních zdrojů města a zvyšují naopak počet dojíždějících. Na druhé straně však zvýšená dojížďka ovlivňuje uplatnění místních (pražských) pracovních sil. Tento v podstatě pozitivní faktor konkurence na lokálním pražském trhu práce měl ale za následek (spolu s úbytkem nabízených volných pracovních míst) zvýšení neumístěných uchazečů o zaměstnání s bydlištěm v Praze, registrovaných na pražském úřadu práce. 7
Graf č. 1 VÝVOJ DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY (rok 2001 = 100)
154,1 152,6 144,5
133,4 142,6 100,0
109,1 111,6
100,0
91,3
100,0 66,9
83,5
100,0
103,6
2001
2003
97,5
126,1
126,2
2006
2009
dojížďka celkem
132,9
140,6
144,9
2010
2011
2012
vyjížďka celkem
saldo
Průběh jednotlivých komponent pracovní mobility znázorněný v grafu potvrzuje výše uvedené trendy. U vyjížďky z Prahy to znamená stagnaci, následující mírný pokles a růstovou tendenci v posledních letech sledovaného období; rozdíl mezi počátečním a koncovým rokem je však velmi malý. Naopak u dojížďky a s tím spojeného celkového salda je zřetelná trvalá tendence růstu s určitým zrychlením v posledních letech. Hodnocení celkového vlivu dojížďky (občanů ČR) za prací, například ve vztahu k vývoji výrazné složky zahraniční pracovní migrace, není v případě Prahy zcela snadné. Intenzivní nárůst všech „mimopražských“ zdrojů (tj. cizinci a dojížďka) však znamená, že v současné době tvoří již téměř 30 % všech zaměstnaných na území hl. m. Prahy. V případě samotné dojížďky zjištěné v rámci VŠPS (tj. v rozhodující většině obyvatelé ČR s bydlištěm mimo Prahu) se její podíl vůči objemu pražských zdrojů zaměstnanosti (tzn. bydlících obyvatel) pohyboval v rozmezí 15 až 20 %, resp. v současnosti již překročil hranici 25 %. Je tedy zřejmé, že dojížďka „tuzemců“ z ostatních krajů ČR je významným přínosem pro pražský pracovní trh. Na druhé straně Praha poskytuje mimořádnou kapacitu pracovních příležitostí pro osoby s bydlištěm mimo hlavní město. Více než 160 tis. dojíždějících výrazně překračuje 15% podíl na celkové zaměstnanosti v Praze. Poznámka: Některé vývojové změny, které zaznamenala dojížďka jako zdroj pro pražský trh práce, jsou zřetelné ze srovnání s některými údaji před rokem 2000. V analýze publikované v listopadu 1999 (Hlavní město Praha - Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání, Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategických koncepcí, Ing. Jiří Mejstřík) je uvedena analýza zdrojů v časové řadě let 1991 až 1999. Ze srovnatelných údajů vyplývá, že v některých segmentech mimopražských zdrojů kryjících pražská pracovní místa došlo k podstatným změnám. Počátkem devadesátých let se počet dojíždějících (dle VŠPS, tzn. převážně mobilita vnitrostátní) pohyboval na úrovni 100 tis. osob, tj. o polovinu méně, než činí současný objem.
8
V případě počtu zahraničních pracovníků směřujících do Prahy byla situace ještě rozdílnější. Rozsah těchto zdrojů byl na počátku sledovaného období - oproti současnému stavu - buď zcela zanedbatelný, nebo výrazně menší. Tak např. SLDB 2001 vykazuje 7 tis. (!) zahraničních pracovníků a do konce minulého století jejich počet nepřekročil 50 tis. V následujících 10 letech se však zdvojnásobil - více než 100 tis. osob na konci roku 2010. Na druhé straně lze s velkou pravděpodobností odhadnout, že cizinci budou v budoucnosti vytvářet v podstatně větší míře stabilizované „pražské“ zdroje, které ve větším rozsahu ovlivní soubor „obvykle bydlících“, jež jsou předmětem Výběrového šetření pracovních sil. V této analýze ponecháváme tyto metodologické odlišnosti bez podrobného komentáře, ale jsme si jich vědomi.
3
DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO PRAHY Z KRAJŮ ČR
Rozsah dojížďky z jednotlivých krajů ilustruje nejen přínos těchto území pro pražský trh práce, ale současně i určitý stupeň závislosti krajů na pražském pracovním trhu, pokud jde o zajištění pracovní aktivity jejich obyvatel. Je logické, že nejintenzivnější vazba je se Středočeským krajem, kde stále více posiluje „klasický“ model suburbanizačních vazeb mezi jádrem aglomerace, tj. územím hlavního města Prahy, a jeho okolím. Proto bude problematice dojížďkových (a vyjížďkových proudů) mezi Prahou a přiléhajícím Středočeským krajem, resp. jeho vybranými jednotlivými částmi, věnována zvláštní část analýzy. Tabulka č. 2 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO PRAHY Z KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY (v tis. osob)* rok 2011
2012
průměr 2000-2012
kraj
2000
2002
2004
2006
2009
2010
srovnání rok 2000 a průměr (v %)
78,0
61,7
82,7
95,9
99,1
99,4
111,0
121,9
93,7
120,1
Královéhradecký
1,0
2,3
2,9
2,8
3,4
4,2
2,5
5,5
3,1
310,0
Ústecký
6,3
6,1
6,9
8,6
5,8
10,9
8,8
5,4
7,4
117,5
Jihočeský
4,2
4,3
5,6
5,3
6,5
6,2
6,4
4,9
5,4
128,6
Moravskoslezský
2,5
3,7
5,4
4,8
3,9
3,3
4,4
4,1
4,0
160,0
Kraj Vysočina
3,9
2,3
2,6
3,3
3,3
4,3
4,6
3,9
3,5
89,7
Zlínský
1,7
1,5
3,2
1,7
1,8
2,4
2,9
3,2
2,5
147,1
Jihomoravský
4,6
3,5
5,2
4,9
5,4
5,0
4,4
2,6
4,5
97,8
Plzeňský
4,0
2,7
3,1
3,5
2,9
3,5
4,6
2,6
3,4
85,0
Pardubický
1,8
2,4
2,1
4,0
3,6
3,1
2,7
2,6
2,8
155,6
Olomoucký
1,6
1,7
2,3
3,7
2,6
3,3
2,5
2,3
2,5
156,3
Liberecký
2,2
2,2
1,3
1,3
0,9
1,0
1,1
1,9
1,5
68,2
Karlovarský
0,8
2,2
1,1
1,1
1,8
1,9
1,2
0,9
1,4
175,0
112,6
96,7
124,3
140,7
141,0
148,5
157,1
161,8
135,3
120,2
Středočeský
celkem
* seřazeno podle dojížďky v roce 2012 Bezkonkurenčně největším absolutním „dodavatelem“ pracovních sil je Středočeský kraj (v tendenci velkého nárůstu v roce 2011 pokračoval i rok 2012, její stabilitu by však měl potvrdit i rok následující). Ve většině krajů se průměrný objem dojížďky do Prahy oproti výchozímu porovnávanému roku 2000 v menším či větším rozsahu zvýšil. Výjimky - kraje Plzeňský, Liberecký a Vysočina - však Praze přispívají jen minimálním objemem pracovních kapacit. 9
Graf č. 2 PODÍL KRAJŮ NA DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO HL. M. PRAHY (v %) 100%
ostatní morav ské
90%
ostatní české
80% Jihomorav ský
70% Kraj Vysočina
60% Morav skoslezský
50% Jihočeský
40% Ústecký
30%
Králov éhradecký
20%
Středočeský
10% 0% 2000
2002
2004
2006
2009
2010
2011
2012
Vývoj podílu krajů na dojížďce i její současnou strukturu v relativním vyjádření znázorňuje výše uvedený graf. Pro přehlednost jsme seskupili několik českých a moravských krajů, jejichž individuální objemy dojížďky jsou nízké. Podíl Středočeského kraje se po celé sledované období pohyboval nad 60 %, v průměru dosáhl téměř 70 %, když v roce 2012 tuto 70% hranici výrazně překročil (75,3 %). Ostatní české kraje - spolu s krajem Vysočina - překročily v průměru 20 % (21,1 %), avšak v roce 2012 jejich podíl klesl na necelých 18 %; v případě moravských krajů činil desetiletý průměr 10 %, v roce 2012 však jejich podíl klesl na 7,5 %. I při respektování metodologických vlivů výběrového šetření lze konstatovat dosti nevyrovnaný průběh v počtu dojíždějících z jednotlivých krajů. Podstatné však je, že celkově trend dojížďky ze Středočeského kraje do Prahy zůstává stabilizován v růstové hodnotě a kapacitně postačuje pokrýt poptávku pražského trhu práce.
4
DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO PRAHY ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE
Středočeský kraj je dlouhodobě největším přirozeným dodavatelem pracovní síly pro pražský trh práce. Zintenzivnění suburbanizačních trendů velkých měst, které platí ve značném rozsahu i pro Prahu, se odrazilo v dojížďce za prací do aglomeračního jádra. Za posledních 10-11 let dojížďka ze Středočeského kraje vzrostla o více než 45 tisíc osob a na počátku roku 2012 již překročila 120 tis. osob. Její rozsah jednoznačně ovlivňuje celkový objem všech dojíždějících a výrazným nárůstem v posledních letech již dosáhl 3/4 podílu. (Index růstu dojížďky dosáhl mezi roky 2001 a 2012 více než 160 %.) Převážnou část dojíždějících ze Středočeského kraje tvoří každodenní dojíždějící. To na jedné straně pravidelně významně zatěžuje dopravní cesty, na druhé straně výrazně snižuje požadavky na kapacity bydlení v Praze, které se váží např. na vícedenní pracovní pobyty osob z jiných krajů.
10
Tabulka č. 3 DOJÍŽDĚJÍCÍ ZA PRACÍ ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE DO VYBRANÝCH OKRESŮ rok (v tis. osob)
území dojížďky
index nárůst podíl na podíl na vývoje 2001–2012 dojížďce celkové (v tis. ze Stř. dojížďce 2001-2012 2001 2003 2006 2010 2011 2012 kraje 2012 z ČR 2012 osob) (%) (%) (%)
Praha-východ
13,5
15,8
16,3
23,6
27,3
29,8
24,4
18,4
220,7
16,3
Praha-západ
16,7
16,2
18,8
20,0
24,7
25,0
20,5
15,5
149,7
8,3
Kladno
13,1
16,2
16,6
15,2
17,4
18,2
14,9
11,2
138,9
5,1
Beroun
3,8
4,8
6,6
5,6
5,4
9,8
8,0
6,1
257,9
6,0
Benešov
3,8
4,6
6,2
6,2
4,7
7,6
6,2
4,7
200,0
3,8
Mělník
5,5
7,4
8,1
6,9
7,5
7,4
6,1
4,6
134,5
1,9
Kolín
4,5
4,5
11,3
5,9
7,4
6,9
5,7
4,3
153,3
2,4
ostatní okresy
15,0
13,3
12,0
16,0
16,6
17,2
14,1
10,6
114,7
2,2
Středočeský kraj celkem
75,9
82,8
95,9
99,4 111,0 121,9
100,0
75,3
160,6
46,0
Pozn.: Pořadí okresů dle počtu dojíždějících v 1. čtvrtletí 2012
Územím Středočeského kraje (i celé republiky) s nejvyšším absolutním přírůstkem a také zároveň největší dynamikou pohybu za prací do Prahy je jednoznačně okres Praha-východ. (Mimořádný meziroční nárůst u okresu Beroun mezi roky 2012 a 2011, který představuje 1. místo v indexovém vyjádření, je s velkou pravděpodobností výsledkem časově omezeného vývoje.) Index růstu okresu Praha-východ překračuje o 60 procentních bodů průměr za celý Středočeský kraj a znamená, že se počet dojíždějících více než zdvojnásobil. Navíc před 10 roky tento okres výrazně zaostával za druhým okresem sousedícím s hlavním městem, a to Prahou-západ, a byl na úrovni okresu Kladno. Postupný, celkem pravidelný roční nárůst okolo 10 % znamená, že počet dojíždějících do zaměstnání z okresu Praha-východ se zvětšoval o zhruba 1,5 tisíce osob za rok. Každý pátý až šestý zjištěný dojíždějící do Prahy má své „obvyklé“ bydliště na území okresu Praha-východ (v případě souhrnu Středočeského kraje jde o každého čtvrtého). Vývoj na území okresu Praha-západ má určité znaky poklesu dojížďky za prací do hlavního města. Přesto do Prahy za prací pravidelně dojíždělo počátkem roku 2012 již více než 25 tis. osob. Celkový přírůstek u tohoto okresu tak v indexovém vyjádření sice zůstal pod celokrajským průměrem, avšak stále představuje významný podíl jedné pětiny dojížďky z celkového počtu Středočeského kraje a více než 15 % celostátní dojížďky. (Velikost dojížďky je logicky závislá na řadě sociodemografických faktorů, zejména věkové struktuře obyvatel a rozsahu potenciálně zaměstnatelných, resp. zaměstnaných osob. Takový pohled může přinést informace, které transparentněji ukazují na současnou situaci i dosavadní vývoj. Platí to o všech okresech s vysokou zaměstnaneckou mobilitou. V této analýze je takový doplněk obsažen v části „Suburbanizační aspekty pohybu za prací“.) Počty dojíždějících u třetího nejčetněji zastoupeného okresu Kladno si dlouhodobě udržují stabilní úroveň a představují v současnosti stále více než 10 % celkové dojížďky (ze všech krajů). To znamená, že okres Kladno spolu s oběma přiléhajícími okresy Praha-východ a Praha-západ (které spolu překročily již téměř 35 %) představují na počátku roku 2012 podíl na celkové celostátní dojížďce do zaměstnání do Prahy, který se blíží jedné polovině (více než 45 %). 11
Rozsah dojíždění z ostatních okresů Středočeského kraje je sice nižší, přesto není zanedbatelný, neboť představuje v současnosti 45 tisíc dojíždějících pracovníků, což činí více než 30 % celkového objemu dojížďky do Prahy na počátku roku 2012. Kromě toho je index desetiletého růstu u všech těchto okresů kladný, i když se pohybuje kolem průměru za celý kraj. (Zmíněná výjimka z trendu v případě Berouna i Benešova bude sledována v následujícím šetření.) Pod průměrem se nacházejí okresy, které jsou vzdálenější nebo s hlavním městem dopravně hůře propojené. Menší dojížďka ale může také znamenat příznivou situaci nabídky pracovních příležitostí v rámci samotného okresu (např. okres Mladá Boleslav). Dlouhodobě silná pozice některých okresů Středočeského kraje na dojížďce pracovníků do Prahy z tohoto kraje je zřetelná z následujícího grafu. Pro přehlednost byly vybrány jen okresy, ve kterých podíl ve sledovaném období neklesl pod 10, resp. 15 %. Tyto 3 okresy (Praha-východ, Praha-západ a Kladno) reprezentují 60 % celkové krajské dojížďky. Graf č. 3 PODÍLY VYBRANÝCH OKRESŮ NA DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE DO PRAHY (v %) 50
46,1 43,0
45
41,8
40,8
40,1 37,5
40 35 30 25 20 15
22,0 17,8
24,6
23,7 19,1 19,6 19,6
20,1
19,6
20,5
17,0 17,3
17,3
24,4 22,3
15,3
15,7
14,9
10 5 0 2001
2003 Praha–východ
2006
2010
Praha–západ
2011 Kladno
2012
ostatní okresy
V posledních pěti-šesti letech se částečně snížil podíl okresů s menším objemem dojíždějících, a to na vrub rychle rostoucího podílu okresu Praha-východ. Z původního rozdílu 25,1 procentního bodu v roce 2001 mezi touto skupinou okresů a okresem Prahavýchod se rozdíl snížil na 16,7 procentního bodu. Současně roste i rozdíl například mezi tímto okresem (Praha-východ) a podílem okresu Kladno (0,5 v roce 2001 a již 9,5 v roce 2012).
Suburbanizační aspekty pohybu za prací Největší pohyb za prací je realizován z bezprostředního, resp. méně vzdáleného okolí velkých měst, která představují rozsáhlý trh práce s koncentrovanou nabídkou pracovních příležitostí. Aspekty suburbanizace jsou rozmanité, ale zde se zmiňme o některých vztazích k dojížďce do zaměstnání. Vazby jsou ilustrovány na okresech s nejintenzivnější dojížďkou, jak byla popsána v předchozím textu, tj. Praha-východ, Praha-západ a Kladno. Podrobné údaje vyplynou z výstupů Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (budou publikovány na přelomu 2012 a 2013), přesto je možné základní trendy i stávající stav dostatečně přesně popsat z výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ. Mimořádně silné demografické vazby mezi aglomeračním jádrem, a jeho okolím jsou známy. Zejména pro okolní okresy je 12
pak Praha hlavním zdrojem jejich přírůstku obyvatel. Z Prahy do nově vznikajících nebo se rozvíjejících sídelních kapacit v jejím nejbližším zázemí se stěhují mladší skupiny obyvatel, což s sebou nese rychlý nárůst i ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tuto skutečnost dokumentují údaje v následující tabulce. Tabulka č. 4 INDEXY VÝVOJE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ OVLIVŇUJÍCÍCH TRH PRÁCE MEZI ROKY 2011 A 2001 VE VYBRANÝCH OKRESECH STŘEDOČESKÉHO KRAJE (v %) Praha-východ
Praha-západ
Kladno
Počet obyvatel
156,5
147,6
106,1
Pracovní síla
176,2
165,3
117,5
Počet zaměstnaných
175,0
162,9
118,3
Počet vyjíždějících do Prahy
202,2
147,9
132,8
Zdroj: Propočty STR ÚRM ze zdrojů ČSÚ
Nejmarkantnější trendy vykazuje okres Praha-východ. Nárůst nižší věkových skupin, které postupně vytváří zdroje pracovních sil, byl rychlejší než celkový přírůstek obyvatel (o celých 20 procentních bodů). Navíc zvýšená intenzita přesunu pražského obyvatelstva do nového bydlení v tomto okrese znamenala i velký nárůst dojížďky do zaměstnání do Prahy, jejíž objem se během 10 let zdvojnásobil. V případě okresu Praha-západ zapůsobily na vývoj mj. tyto dva faktory: vysoká dojížďka do zaměstnání do Prahy již počátkem sledovaného období, která přesahovala 40 % všech zaměstnaných, a také s velkou pravděpodobností vývoj věkové struktury migrantů s větším podílem neaktivního obyvatelstva zejména v nižších věkových skupinách. Pokud jde o okres Kladno, nižší přírůstek obyvatelstva potvrzuje i menší intenzitu výstavby bytů na tomto území, ale také to, že Praha je svou nabídkou pracovních příležitostí pro tento okres určitou „záchranou“ za jejich rychlý úbytek na jeho území. O tom, že kvalitní a absolutně vysoká nabídka pracovních míst na pražském trhu práce příznivě ovlivňuje zaměstnanost a s ní spojené příjmové aspekty svědčí, že míra nezaměstnanosti v okresech Praha-východ a Praha-západ je nejnižší v celé ČR a v posledním období je nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti v samotné Praze. Podrobnější rozbor vývoje dojížďky za prací do Prahy z vybraných okresů Středočeského kraje výše uvedené závěry potvrzuje. Tabulka č. 5 PODÍL DOJÍŽDĚJÍCÍCH DO PRAHY NA CELKOVÉM POČTU ZAMĚSTNANÝCH (v %) 2001
2006
2009
2010
2011
Praha-východ
29,8
25,7
28,0
31,2
34,5
Praha-západ
43,0
37,4
38,4
33,0
39,0
Kladno
18,9
21,7
19,0
19,0
21,2
Poznámka: Vývoj potvrzují i závěry z rozborů suburbanizačních procesů, které STR URM v oblasti bytové výstavby, životní úrovně a demografického vývoje realizoval nebo je v současné době připravována jejich aktualizace.
13
5
ODVĚTVOVÁ STRUKTURA DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY PODLE CZ-NACE
Klasifikace ekonomických činností NACE je standardní klasifikací ekonomických činností Evropské unie a nahradila od roku 2008 Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností OKEČ. V případě některých ukazatelů zaměstnanosti byl proveden zpětný přepočet OKEČ na CZ-NACE. Údaje u pohybu za prací (tzn. dojížďka/vyjížďka) takto upraveny nebyly, což vyhodnocení vývoje zčásti ztěžuje, přesto ty, které jsou k dispozici, zobrazují existující situaci dostatečně. Tabulka č. 6 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY V ROCE 2012 (1. čtvrtletí) 2012 CZ-NACE odvětví hlavního zaměstnání
počet osob
podíl v %
A-Zemědělství, lesnictví a rybářství
0
0
B-Těžba a dobývání
0
0
15,2
9,4
D-Výroba a rozvod elektřiny
2,5
1,5
E-Zásobování vodou; činnosti související s odpady
0,7
0,4
F-Stavebnictví
10,8
6,7
G-Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel
19,1
11,8
H-Doprava a skladovaní
17,9
11,1
I-Ubytování, stravování, pohostinství
8,9
5,5
J-Informační a komunikační činnosti
16,3
10,1
K-Peněžnictví a pojišťovnictví
12,4
7,7
1,6
1,0
11,3
7,0
5,7
3,5
17,1
10,6
P-Vzdělávání
8,2
5,1
Q-Zdravotní a sociální péče
7,3
4,5
R-Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
4,3
2,7
S-Ostatní činnosti
2,1
1,3
0
0
0,4
0,2
161,8
100,0
C-Zpracovatelský průmysl
L-Činnosti v oblasti nemovitostí M-Profesní, vědecké a technické činnosti N-Administrativní a podpůrné činnosti O-Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
T-Činnosti domácností U-Činnosti exteritoriálních organizaci a orgánů celkem
Informace ze třídění výsledků VŠPS na tzv. druhé úrovni je zapotřebí interpretovat s respektováním velikosti šetřeného souboru. V případě Prahy (jako oblasti) statistická kvalita postačuje k ilustraci zde analyzovaných jevů, přesto je nezbytné přihlédnout k metodologické skutečnosti omezeného souboru respondentů. Počty dojíždějících podle jednotlivých odvětví můžeme rozdělit z hlediska jejich podílů do 4 základních skupin (nad 10 %, 5-9,9 %, 2-4,9 % a 0-1,9 %). Největší zastoupení vykazují obslužná odvětví obchodních činností a návazné logistické aktivity (skladování), které patří 14
do společné agregace s dopravou. Dalšími dvěma skupinami jsou správní činnosti a aktivity veřejného sektoru a oblast informatiky a komunikací. Nejméně zastoupeny jsou pak odvětví s absolutně nízkým počtem zaměstnanců a také ta, kde provozování činnosti má z části nepravidelnou frekvenci – např. kulturní a zábavní činnosti. Z orientačního srovnání vývoje lze konstatovat, že i dojížďka za prací je ovlivněna některými aspekty vývoje celé ekonomiky a s tím souvisejícího trhu práce. Výrazně se snížila dojížďka pracovníků ve stavebnictví (v roce 2001 – 13,8 tis. osob, tzn. 12,3% podíl). Význam pražské nabídky na trhu práce je naopak zřetelný u agregací obchodu, cestovního ruchu (tj. ubytování a pohostinství) a finančnictví, kdy počet dojíždějících se za 10 let zvýšil o 30-40 %. Dojížďka pracovních sil do průmyslových podniků je v absolutním vyjádření v podstatě stabilizovaná, relativně však výrazněji poklesla (o 3 procentní body oproti roku 2001). Odvětvová struktura dojížďky potvrzuje již zmíněný fakt o specifické struktuře osob původních obyvatel Prahy – stěhujících se do přímého zázemí hlavního města. Jde z velké části o mladší věkové skupiny s nadprůměrnou kvalifikací, které však jsou v Praze pracovně stabilizované a vytváří rozhodující část dojíždějících. To se odráží v růstu počtu dojíždějících do organizací spadajících do odvětvové agregace finančnictví, informatiky a zejména početné, nově vytvořené skupiny Profesní, vědecké a technické činnosti.
6
STRUKTURA DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY PODLE KZAM
Faktory ovlivňující dojížďku, které jsou uvedené výše, se týkají i její struktury profesní. Přes celkový výrazný nárůst dojíždějících se počet pracovníků některých klasifikačních skupin v podstatě nezměnil nebo dokonce snížil. Jde zejména o poslední skupiny, z nichž v několika případech jde o osoby s nižší úrovní vzdělání. Důvodem je ve velké míře postupný úbytek nabídky volných pracovních míst na pražském trhu práce a růst vlastních místních zdrojů, resp. jejich pokrytí zahraničními pracovníky. Proces změny struktury pokračuje i v posledních letech, i když s určitou diferencí, která může vyplývat z intenzity dříve realizovaných změn a také určitého omezení absolutních počtů (např. nižší úroveň přírůstku skupiny Zákonodárci a řídící pracovníci je důsledkem jednak omezené „nabídky pracovních příležitostí“, jednak rychlého přesunu zejména osob ve vyšších manažerských funkcích do nového bydlení v okolí města již před rokem 2006). Tabulka č. 7 STRUKTURA DOJÍŽDĚJÍCÍCH V LETECH 2006 A 2012 DLE KZAM A INDEX VÝVOJE 2001 A 2012 klasifikace zaměstnání
2006 (v tis. osob)
2012 (v tis. osob
index vývoje 2001 – 2012 (v %)
1,7
0,9
112,5
Zákonodárci a řídící pracovníci
12,7
12,9
127,7
Specialisté
21,9
34,4
208,5
Techničtí a odborní pracovníci
35,8
43,1
189,9
Úředníci
15,6
23,0
126,4
Pracovníci ve službách a prodeji
19,5
19,4
140,6
0
0,2
100,0
Zaměstnanci v ozbrojených silách
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství
15
2006 (v tis. osob)
klasifikace zaměstnání
2012 (v tis. osob
index vývoje 2001 – 2012 (v %)
Řemeslníci a opraváři
17,5
13,8
86,3
Obsluha strojů a zařízení
10,5
9,7
126,0
5,4
4,2
75,0
0
0,1
100,0
140,6
161,8
144,9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Bez odpovědiOdmítá odpovědět celkem
Pozn.: KZAM = klasifikace zaměstnání, názvy skupin použité v roce 2012
Vyjádření pomocí indexu vývoje potvrzuje trend rychlejšího růstu podílu dojíždějících pracovníků s vyšším klasifikačním zařazením, které je dáno i úrovní vzdělanosti. Nadprůměrné obsazení těchto vyšších skupin KZAM se odráží i v jiných ukazatelích, např. mzdových. Dojížďka tak nesporně ovlivňuje i některé aspekty životní úrovně zdrojových oblastí a vyhodnocení těchto vlivů bude součástí námi připravované specializované analýzy. Následující graf znázorňuje změny relativního zastoupení podle jednotlivých KZAM. Byly vybrány klasifikační skupiny s absolutním počtem více než 10 tis. pracovníků ve výchozím roce 2001. Graf č. 4 PODÍLY SKUPIN KZAM NA CELKOVÉ DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO PRAHY (v %) 120
100
80
9,0
9,0
8,0
14,8
15,6
21,3
20,3 60
40
20
Specialisté Techničtí a odborní pracovníci
25,5 26,6
16,3
Zákonodárci a řídící pracovníci
Úředníci
11,1
12,4
13,9
14,3
12,4
14,2
Pracovníci ve službách a prodeji
12,0
Řem eslníci a opraváři
8,5 12,9
12,5
9,4
2001
2006
2012
0
Ostatní
Přestože dynamika změn u některých skupin profesí je výrazně vyšší, zjištěné údaje jsou důkazem, že dojížďka je pro pražský trh práce významným zdrojem v celé profesní struktuře. Struktura dojíždějící pracovní síly svědčí o pokračující oborové a funkční transformaci pražské ekonomické základny, jednoznačně směřující k růstu terciárního sektoru, resp. především k dříve vymezovaným odvětvím kvartérní sféry (výzkum, strategické služby – informatika, finančnictví aj.).
16
Tabulka č. 8 STRUKTURA KZAM ZDROJŮ PRAŽSKÉHO TRHU PRÁCE (1. čtvrtletí 2012, v %) KZAM - klasifikace zaměstnání
Praha bydlící obyvatelstvo
dojížďka celkem
dojížďka ze Středočeského kraje
Zaměstnanci v ozbrojených silách
0,0
0,6
0,4
Zákonodárci a řídící pracovníci
6,5
8,0
9,1
Specialisté
27,1
21,3
20,6
Techničtí a odborní pracovníci
23,5
26,6
26,6
Úředníci
12,0
14,2
16,3
Pracovníci ve službách a prodeji
14,1
12,0
10,7
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství
0,3
0,1
0,1
Řemeslníci a opraváři
9,7
8,5
8,1
Obsluha strojů a zařízení
4,3
6,0
5,0
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
2,3
2,6
2,9
Bez odpovědi
0,0
0,1
0,1
100,0
100,0
100,0
celkem
V některých klasifikačních skupinách se struktura jednotlivých zdrojů neliší, v jiných dosti výrazně. Výraznější rozdíly jsou mezi místními - pražskými - zdroji a dojíždějícími ze Středočeského kraje. Přesto souhrnně první dvě nejpočetnější klasifikační skupiny, představující zhruba 50 % souhrnu těchto zdrojů zaměstnanosti, jsou shodné, a to jak u pražských pracovníků, tak ze Středočeského kraje.
7
DALŠÍ CHARAKTERISTIKY STRUKTURY DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY
Jednou z důležitých charakteristik je postavení dojíždějících osob v ekonomickém procesu. V jednotlivých kategoriích nezaznamenáváme zřetelné rozdíly mezi strukturou celkové dojížďky a strukturou souhrnného počtu pracujících osob zjištěných v rámci VŠPS jako osoby bydlící, tj. průměrný podíl 21,0 %. Jedinou, ale jednoznačnou výjimkou je podíl skupiny Podnikatelé bez zaměstnanců, tzn. v rozhodujícím počtu individuálně podnikající živnostníci („na vlastní účet“) – viz tabulka č. 9, sloupec „podíl celkové dojížďky na zaměstnanosti“. To odpovídá převážnému charakteru provozované činnosti těchto osob, která je ve velké míře vázána na poptávku na lokálním trhu často spojeném s bydlištěm těchto osob.
17
Tabulka č. 9 STRUKTURA DOJÍŽDĚJÍCÍCH PODLE SKUPIN EKONOMICKÉHO POSTAVENÍ dojížďka skupiny ekonomického postavení
celkem (v tis. osob) 4,1
4,0
15,1
10,7
5,7
7,1
146,4
111,6
24,7
0,6
0,6
44,7
161,8
121,9
21,0
Podnikatel se zaměstnanci Podnikatel bez zaměstnanců Zaměstnanec Pomáhající rodinný příslušník celkem
ze Středočeského kraje (v tis. osob)
podíl celkové dojížďky na zaměstnanosti* (v %)
* tj. souhrnu obvykle bydlících pracujících obyvatel a dojíždějících
8
VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ Z PRAHY
V případě Prahy dojížďka několikanásobně převyšuje počet vyjíždějících obyvatel Prahy za prací mimo město. Přesto i rozsah pravidelně vyjíždějících není zanedbatelný. Tabulka č. 10 POČET VYJÍŽDĚJÍCÍCH Z PRAHY ZA PRACÍ A RELACE MEZI VYJÍŽĎKOU A DOJÍŽĎKOU (v tis. osob) rok 2001
2003
2006
2007
2009
2010
2012
vyjížďka celkem
24,2
20,2
20,6
22,3
16,2
22,1
27,0
podíl vyjížďky na dojížďce (v %)*
21,7
17,5
14,6
16,0
11,5
14,9
16,7
4,6
5,7
6,8
6,2
8,7
6,7
6,0
počet dojíždějících osob na 1 vyjíždějící
* propočet - vyjížďka/dojížďka x100
Rozsah vyjížďky byl za hodnocené období v kontextu celkových zdrojů zaměstnanosti v podstatě stabilní a některé odchylky lze zčásti přičíst i metodice výběrového šetření. Mimopražská pracoviště nenabízejí v současnosti atraktivnější nabídku než pražská, která by znamenala mimořádný růst mobility mimo hlavní město, přesto lze v posledních letech zaznamenat nárůst počtu vyjíždějících. Rostoucí tlak na pracovní místa na pražském trhu práce se ale odráží ve výrazně rychlejším nárůstu počtu pracovních příležitostí pokrytých mimopražskými zdroji (tzn. větším počtem dojíždějících) i v posledních letech (zvýšení dojíždějících do Prahy mezi roky 2010 a 2012 o 13,3 tis. osob, vyjíždějících o 4,9 tis. osob a zvýšení salda na 135 tis. osob ve prospěch dojíždějících). Poznámka: I když to není předmětem této analytické práce, zmiňme technicko-provozní souvislosti takové diference mezi dojížďkou a vyjížďkou. Jde o kapacitně zcela rozdílné dopravní proudy a s tím související i nasazení dopravních prostředků, opakující se v určitých cyklech několikrát za den. Tato situace se navíc násobí o počty dojíždějících do škol a také nepravidelné, ale velmi početné, „služební cesty“ směřující cílově do Prahy.
18
Struktura vyjíždějících za prací z Prahy V 1. čtvrtletí 2012 šetření vykázalo 27,0 tis. vyjíždějících z Prahy. Z toho 21,7 tis. osob, tj. 80 % směřovalo za pracovními příležitostmi do Středočeského kraje. Údaje za jiné roky také potvrzují celkem stabilní a jednoznačně většinový podíl dojíždějících do sousedního kraje. Více než pro polovinu vyjíždějících jsou cílovým místem sousední okresy Praha-východ a Praha-západ. Odvětvová struktura je rovněž v posledních letech víceméně stabilní. Nejvíce pracovníků vyjíždí do firem z odvětví zpracujícího průmyslu a obchodu a opravárenství – téměř 1/4 z každé skupiny. V případě odvětvové agregace obchodu jsou celkem často cílovým místem území přímo přiléhající k hranicím města, na kterých jsou umístěny velkokapacitní obchodní a logistické areály. Nejsou to však přímo prodejci, ale pracovníci zejména z klasifikační skupiny Techničtí a odborní pracovníci, kteří se však uplatňují i v jiných oborech. Převážná část ostatních skupin KZAM je zastoupena obdobně (cca 3,5 tis. pracovníků), včetně skupiny KZAM „specialisté“. Více než 2 tisíce vyjíždějících osob se řadilo do skupiny Zákonodárci a řídící pracovníci. Jen malá část vyjíždějících z Prahy byli živnostníci jednotlivci (podnikatelé bez zaměstnanců). Rozhodující část - více než 80 % - tvoří zaměstnanci.
19
