Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě Pro ERYICA zpracovala Alexandra Cangelosi, Österreichische Jugendinfos, Rakousko, 2007
Přeložila Eliška Bucvanová, Informační centrum pro mládež NIDM MŠMT, 2008
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě Shrnutí 1. Úvod Obor informačních služeb pro mládež se v posledních 40 letech rozvíjel dosti dynamicky, a to v závislosti na společenských a politických změnách, diskusích na národní i evropské úrovni a proměnách cílové skupiny, která je novými trendy ovlivňovaná výrazněji, než zbytek společnosti. Tento dokument vytváří základ pro „rozsáhlejší“ rozvoj a nacházení nových trendů, snaží se vypořádat se současnými otázkami a výzvami, kterým, vedle každodenní práce, v oboru informačních služeb pro mládež čelíme.
2. Historie – letmý pohled na „proč a jak“ 2.1. 40 let zkušeností Fungování „všeobecných“ informačních služeb pro mládež bylo odjakživa založeno na přesvědčení, že mladí lidé mají právo na přístup k úplným, přesným a vyváženým informacím, které jsou srozumitelné a odpovídají jejich potřebám i zájmům. Služby se za posledních 40 let rozvíjely rozličnými směry, v závislosti na aktuální situaci v různých státech (socio-kulturní prostředí, právní zázemí, ve kterém se práce pro mládež provádí, další dostupné nabídky apod.), vždy však se zřetelem na tento základní princip. Pracovní metody, školení, principy profesní praxe a nástroje byly vyvinuty na všech úrovních. 2.2. Počátek evropské spolupráce – ERYICA Roku 1986 byla založena Evropská informační a poradenská agentura pro mládež (European Youth Information and Counselling Agency – ERYICA), jako reakce na vzrůstající potřebu výměny zkušeností a spolupráce na poli informačních služeb pro mládež také na evropské úrovni. Od té doby tato síť rostla, neboť byla vždy otevřena potenciálním spolupracovníkům z celé Evropy. V roce 1990 se připojil první člen z postkomunistických států. V současné době je v síti zastoupeno více než 8.000 informačních center pro mládež – přesto však musíme mít na paměti, že existuje stále velké množství zemí, jež nemají možnost ani zažádat o členství, protože zde neexistuje národní koordinátor, nebo systém v těchto státech není rozvinutý natolik, aby se mohly zapojit do evropské sítě. 2.3. Evropský vývoj Několik milníků v rozvoji poskytování informací pro mládež v Evropě: - rok 1986: založení ERYICA; - rok 1990: Doporučení č. R (90) 7 Komise ministrů Rady Evropy zabývající se informováním a poradenstvím pro mladé lidi v Evropě představovalo pro členské státy důležité poselství; - rok 1993: valné shromáždění organizace ERYICA přijalo Evropskou chartu informací pro mládež; - během 90. let: došlo k založení a upevnění specializovanějších sítí, jako je EURODESK, síť informující o příležitostech pro mladé lidi napříč Evropou, a EYCA (European Youth card Association), Evropská asociace karet mládeže; v současné době tyto tři sítě hledají možnosti pro hlubší spolupráci; - rok 1997: Rada Evropy a ERYICA podepsaly Dohodu o spolupráci za účelem podporovat a rozvíjet spolupráci na poli poskytování informací a poradenství mládeži v Evropě, zejména organizováním školení pro osoby do této činnosti zahrnuté; - rok 2001: Evropská unie vydala Bílou knihu „Nový impuls pro evropskou mládež“, kde bylo informování mládeže stanoveno za jednu z klíčových oblastí; - rok 2004: ERYICA přijala novou verzi Evropské charty informací pro mládež, zahrnující nové aspekty informačních služeb pro mládež, jako jsou například participace mladých lidí nebo užívání nových technologií;
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
2
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě -
v letech 2005 a 2006: se sítě ERYICA, EURODESK a EYCA začaly věnovat pořádání společných seminářů na témata důležitá pro všechny tři, jako jsou například otázky kvality práce nebo participace mladých lidí.
3. „Všeobecné“ informace pro mládež Současná situace, otázky, výzvy 3.1. Máme internet – Potřebujeme ještě informační centra pro mládež? 3.1.1. Lepší přístup – ale pouze tehdy, umíte-li jej používat 3.1.2. Osobní přístup je stále faktorem kvality 3.1.3. Garance opravdové anonymity 3.1.4. Přijímat, vytvářet – vzdělávat se a bavit se zároveň Informační služby pro mládež prošly významnými změnami s ohledem na rozvoj nových technologií, jež nás vybavily řadou nových metod a nástrojů, které je třeba zahrnout do informačních strategií, abychom vytvořili ucelenou nabídku, odpovídající potřebám mladých lidí. Nové technologie, a internet zvláště, jsou ve světě mladých důležitými informačními a komunikačními kanály a jsou neobyčejně užitečné zejména v oblastech, kde buď nejsou, nebo jsou jen zřídka rozmístěna informační centra. Nicméně, musíme se zabývat i otázkou rizik, která mohou přicházet spolu s novými možnostmi, a snažit se pomoci mladým lidem tyto technologie používat tím nejlepším způsobem.
3.2. Rozdílné nabídky pro rozdílné cílové skupiny – MLÁDEŽ – kdo je to
3.2.1. Individualizace a rozrůznění 3.2.2. Jeden cíl – soubor metod 3.2.3. Otevírání se novým cílovým skupinám Máme tendenci mluvit o MLÁDEŽI, přičemž zároveň velmi dobře víme, že se jedná o skupinu velmi různorodou, a to i z hlediska potřeb, problémů a předpokladů jednotlivců do ní zařazených. Moderní způsoby informování s tímto musí počítat, poskytovat služby respektující tyto rozdíly a vytvářet patřičné nabídky a metody pro rozličné cílové skupiny. Abychom toho dosáhli, musíme využívat všech komunikačních kanálů, které máme k dispozici, od osobního přístupu a poradenství k informování skupin prostřednictvím tištěných materiálů a nových technologií. Součástí naší strategie je i informování těch mladých lidí, kteří by ze své vlastní iniciativy služeb informačních center nevyužili. 3.3. Participace mladých lidí 3.3.1. Informace je nezbytným předpokladem participace 3.3.2. „Přestat mluvit – dělat“ – svižné vytváření modelů 3.3.3. Principy práce na horizontální úrovni a k tomu potřebné dovednosti Participace mladých lidí v procesu poskytování informací pro mládež byla v Evropě po dobu posledních let široce diskutována a je zde zřetelná ochota začlenit mladé lidi aktivněji do všech úrovní naší práce. Měli bychom rychle začít uvádět do praxe nové nápady a rozvíjet školení pro pracovníky – protože takové projekty vyžadují nový soubor dovedností pracovníků informačních center. Podíváme-li se ještě dál, musíme usilovat nejen o zapojení mladých do rozličných projektů, ale do informačního procesu jako celku – sběr a zpracování informací, navrhování designu a způsobů jejich šíření. 3.4. Vytváření sítí a spolupráce 3.4.1. Vytváření sítí a spolupráce jako nezbytný aspekt práce s informacemi 3.4.2. Přehled a mezisektorový přístup 3.4.3. ICM nemají monopol na informování mládeže Informační centra pro mládež slouží mladým lidem jako kompas, neboť je s jejich specifickými požadavky a problémy směřují na náležité poskytovatele specializovaných služeb. To vede ke skutečnosti, že informační centra jsou v úzkém kontaktu se spoustou specializovaných poskytovatelů služeb a mají tedy poměrně jasný přehled o možnostech, které se mladým lidem skýtají. To je užitečné nejen pro informování o záležitostech každodenního života, ale může to taktéž přivádět dohromady
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
3
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě aktéry z rozličných oblastí, jež mládeži slouží různými způsoby. Spolupráce může být rozvíjena také za účelem produkce rozličných informačních materiálů nebo přenosu „know-how“ v běžných informačních dovednostech jako je výzkum, dokumentace nebo šíření informací. 3.5. Neformální a informální vzdělávání 3.5.1. Život v informační společnosti 3.5.2. Úloha informačních služeb pro mládež v Evropě Stále větší důraz je kladen na dovednosti, které mladí lidé získají prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání. V dnešní společnosti nabývá schopnost pracovat s informacemi na důležitosti. Informační centra a služby pro mládež přispívají k rozvoji takových dovedností už tím, že rozvíjí schopnost vybírat si z nepřeberné nabídky informací ty relevantní. V této oblasti vidíme podstatnou součást poradenské činnosti a místo pro spoustu novátorských myšlenek. 3.6. Profesionalizace, hodnocení a kvalita 3.6.1. Svádění dvou profesí dohromady 3.6.2. Hodnocení kvality Profesionalizace ve dvou pro nás relevantních odvětvích – informační management a práce se „všeobecnými“ informacemi pro mládež – přináší možnosti a výzvy pro plodné spojení obou v profesi informačního pracovníka. To na jedné straně přináší možnost využít to nejlepší z obou, na straně druhé to představuje náročný úkol pro pracovníky, neboť musí získat odbornost v obou zmiňovaných oblastech. V posledních několika letech bylo za účelem rozvoje kvality podniknuto množství aktivit: byla vyvinuta kritéria kvality a také ukazatele pro národní politiku informovanosti mládeže. Zejména v tomto odvětví dala evropská spolupráce důležitý impuls národním a místním strukturám, které těží z výměny zkušeností. 3.7. Příspěvky k politice pro mládež 3.7.1. Cesta ke komunikaci s neorganizovanou mládeží 3.7.2. Trendy, potřeby a jejich zjišťování 3.7.3. Hlubší znalost mládeže Zvyšující se potřeba dosažení neorganizované mládeže, stejně jako možnost informačních center pro mládež získat o ní znalosti, rozpoznat nové trendy a potřeby (skrze každodenní činnost pracovníků informačních center), jsou aspekty, jež z oblasti informování mládeže činí možného partnera pro rozvoj politiky pro mládež na národní i evropské úrovni. Informační centra provozem své každodenní činnosti získávají data, na základě kterých mohou své služby přizpůsobovat aktuálním potřebám, avšak mohou být využita i při rozličných šetřeních.
4. Vyhlídky do budoucnosti 4.1. Průběžná školení jako nezbytný předpoklad kvality V oblasti informačních služeb pro mládež neustále dochází ke změnám, které jsou podmíněné změnami potřeb mládeže samotné. Proto jsou nová školení, stejně jako výměna zkušeností, pro poskytování vysoce kvalitních informací mladým lidem klíčové. 4.2. Zapojení mladých lidí Je zřejmé, že aktivní zapojení mladých lidí je jedním z hlavních cílů naší práce, přispívajících k rozvoji demokracie v evropských společnostech, neboť podporuje rozvoj aktivního občanství a politického povědomí. Vezmeme-li v úvahu participaci lidí v ostatních odvětvích, musíme konstatovat, že před sebou máme nelehký úkol, nicméně věříme, že právě mladí lidé by měli být povzbuzováni k větší občanské aktivitě. Informování mládeže k tomu může přispět například začleněním mladých do práce s informacemi pro mládež, informováním o jejich možnostech zapojení se, a tak dále. 4.3. Národní koordinace a evropská spolupráce Přestože informační centra pro mládež mohou být nejefektivnější, když jsou blízko mladých lidí na místní a regionální úrovni, protože mají možnost reagovat na změny přímo a přizpůsobit tak své
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
4
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě služby aktuálním požadavkům, koordinace na národní úrovni a národní strategie se projevila jako neobyčejně plodná. Zahrnutí oboru informačních služeb pro mládež do národních a evropských strategických plánů je silným impulsem jak pro pracovníky informačních center, tak pro místní samosprávy. 4.4. Potřeby nově příchozích Stále ještě v Evropě existují místa, kde oblast všeobecných informací pro mládež není dostatečně rozvinutá ani podporovaná. Musíme proto směřovat naše úsilí i na rozvoj informačních služeb pro mládež v takových zemích. Podporu představuje třeba sdílení „know-how“, vývoj služeb pro nováčky v podobě školení, studijních návštěv, účasti na evropských konferencích a mnohem více musí být jednou z našich hlavních náplní pro nadcházející léta.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
5
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě 1. Úvod Obor informačních služeb pro mládež se v posledních 40 letech rozvíjel dosti dynamicky, v závislosti na společenských a politických změnách, diskusích na národní i evropské úrovni a proměnách cílové skupiny, která je novými trendy ovlivňovaná výrazněji, než zbytek společnosti. Obor informačních služeb pro mládež charakterizuje velká rozmanitost, která vychází z odlišného zázemí v jednotlivých státech. Uspořádání se v jednotlivých zemích mění v několika aspektech, jako jsou: - odlišné zákonné rámce, ve kterých se obor informování mládeže pohybuje; - odpovědnost za obor informačních služeb pro mládež svěřená do různých úrovní (místní, regionální, národní); - rozličné struktury, v jejichž rámci se obor informování mládeže pohybuje – od nestátních neziskových organizací po správní orgány; - rozličná propojení na ostatní oblasti práce s mládeží (kultura, sociální zabezpečení, vzdělání,…); - různé míry zakotvení oboru informačních služeb pro mládež do politiky a strategických dokumentů; - různě dlouhá zkušenost; - a další. Na druhé straně, když uvažujeme o oboru informačních služeb pro mládež, fascinující a povzbudivý je fakt, že – navzdory všem rozdílům – obecná myšlenková linie, stejně jako výzvy, kterým čelíme, jsou podobné a vyvstaly ze společného zájmu. Tak mohou mladí lidé v celé Evropě využívat služeb informačních center, řídících se obdobnými principy. Tento dokument vytváří základ pro „rozsáhlejší“ rozvoj a nacházení nových trendů, snaží se vypořádat se současnými otázkami a výzvami, kterým, vedle každodenní práce, v oboru informačních služeb pro mládež čelíme.
2. Historie Letmý pohled na „proč a jak“ 2.1. 40 let zkušeností Ve svém článku o evropské kampani „Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní“, publikovaném ve sborníku Forum 21, poznamenal Ralf-René Weingärtner, ředitel odboru pro mládež a sport Rady Evropy, že „přístup a začlenění – to je, v kostce, co sledují všechny vládní politiky pro mládež.“ 1 Toto je také všeobecně rozšířený výchozí bod pro obor informačních služeb pro mládež: pomáhat mladým lidem získat autonomii při rozhodování a realizovat své záměry způsobem nejbližším jejich schopnostem a možnostem. Základní myšlenkou, jež stála za rozvojem oboru „všeobecných informačních služeb pro mládež“, bylo vždy právo mladých lidí na přístup k uceleným, srozumitelným a vyváženým informacím, které odpovídají jejich aktuálním potřebám a zájmům, jsou srozumitelné a mládeži přizpůsobené. Právo na informace bylo vyjádřeno ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Úmluvě o právech dítěte, v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a v Doporučení č. (90) 7 Výboru ministrů Rady Evropy. Tyto dokumenty a myšlenky v nich vyjádřené vždy byly a stále jsou důležitým záchytným bodem pro obor informování mládeže na národní i evropské úrovni.
1
Ralf-René Weingärnter, article „all different – all equal 2006 European Youth Campaign for Diversity, Human Rights and Participation” in Forum 21 – European Journal on Youth Policy, N°5-6 – 3/2006
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
6
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě V roce 2007 má za sebou obor informačních služeb pro mládež 40 let dlouhou historii, od momentu, kdy se koncem 60. let 20. století uskutečnily první iniciativy následující společenské změny v západoevropských společnostech. V počáteční fázi byly pojmy jako „znalostní a informační management“, „informační technologie“ a „informační společnost“ značně vzdálené a současné struktury musí hledat cesty, jak se vyrovnat s výzvami vyhledávání informací, jejich zpracování a způsoby předávání mladým lidem. Bylo to období vzniku mnoha průkopnických myšlenek a také mnoha zkoušek a omylů. V různých zemích se služby a struktury, jež je zabezpečovaly rozvíjely různými způsoby, v závislosti na sociokulturní situaci dané země. Proto byly někdy založeny na již existujících službách pro mládež, byly prvotní iniciativou vybudovanou od základů nebo byly založeny vládními autoritami. Co měly všechny společného bylo, že „struktura všeobecných informačních služeb pro mládež“ od počátku nesuplovala již existující služby, nýbrž se vždy snažila zaplňovat mezery v potřebách a je zabezpečujících službách. Organizace začaly pracovat na rozvoji vlastních principů profesní praxe, školeních zaměstnanců, metod a nástrojů pro výzkum, dokumentaci, šíření informací a komunikace s mládeží. Zároveň vyvinuly „know-how“ v jim blízkých oblastech, jež však vyrostly na jiných základech, jako například dlouhotrvající diskuse v Evropě mezi odborníky o úloze a intenzitě poradenství v informačních službách pro mládež. 2.2. Počátek evropské spolupráce – ERYICA Jak byla potřeba výměny zkušeností a „know-how“ patrná ve větším a větším počtu zemí, kde fungovaly informační služby, první iniciativy vedly k poznání situace v ostatních zemích a hledání možností, kterak spolupracovat. V roce 1985 se konala první evropská konference informačních center pro mládež v Marly-le-Roi ve Franci, která v dubnu 1986 vyústila v založení organizace ERYICA, Evropské informační a poradenské agentury pro mládež, jako evropské sítě „všeobecných“ informačních center pro mládež. Zakládající partnery představovalo 12 organizací z 8 států. Členství v ERYICA se prudce rozrůstalo, právě vzhledem k výrazné potřebě výměny zkušeností a spolupráce.
30
24
25
10
17 12 8
30 22
20 15
30
27
17
Členové
11
Státy
5 0 1986
1990
1995
2000
2005
Při pohledu na graf zobrazující vývoj počtu členských organizací a počtu států, v nichž tyto organizace sídlí za posledních 20 let, musíme vzít v potaz, že obor informačních služeb pro mládež je dosti dynamický také vzhledem ke změnám v jeho stavbě. Viděli jsme tedy organizace přicházet a odcházet (například na počátku 90. let ERYICA změnila kritéria členství a jako členy akceptovala pouze národní koordinátory, nebo se zaměřila na tvorbu národního koordinátora pro danou zemi – tudíž někteří regionální partneři vypadli z přímého členství a byli tak reprezentováni pouze skrze jejich národní koordinační organizaci). V 90. letech 20. století se k ERYICA připojily organizace z bývalých komunistických států- první z nich byla HAYICO (Maďarsko) v roce 1991; tak organizace prokázala svou otevřenost všem evropským
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
7
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě státům (bez omezení na členské státy Evropské unie) a snaha pomoci v rozvoji novým iniciativám přinesla první ovoce. Členství v ERYICA je za posledních několik let stabilní. To na jedné straně ukazuje, že struktury v mnoha zemích jsou již zavedené a úspěšně fungují, na straně druhé je tento fakt ukazatelem toho, že v mnoha státech ještě něco jako národní koordinátor „všeobecných“ informačních služeb pro mládež neexistuje vůbec, nebo ještě není schopen připojit se k evropské platformě. ERYICA si je vědoma faktu, že služby pro mládež existují i v zemích, které nejsou oficiálně spojeny s touto organizací. Proto udržuje neformální partnerské styky i s řadou dalších organizací, a snaží se jim pomáhat alespoň poskytnutím rozličných materiálů, odborných znalostí a také příležitostí k profesionální diskusi. Poslední dostupná data, jež pochází z roku 2006 a informují o situaci v roce 2005, ukazují, že existuje více než 8.000 informačních center pro mládež s více než 13.000 pracovníky, obsluhující skoro 23 milionů návštěvníků ročně. Mějme na paměti, že tyto údaje nezahrnují služby poskytované přes internet nebo služby poskytnuté dalšími informačními sítěmi. To ukazuje jak velký význam má obor informování mládeže v Evropě. 2.1 Vývoj v Evropě V roce 1990 bylo sepsáno Doporučení č. R (90) 7 Komise ministrů Rady Evropy zabývající se informováním a poradenstvím pro mladé lidi v Evropě, které představovalo pro členské státy důležité poselství; toto doporučení je v oboru informačních služeb pro mládež vůbec nejdůležitějším dokumentem – mimo jiné také proto, že značí další krok ve směru evropské spolupráce v rámci sítě ERYICA: V roce 1993 ERYICA na svém 4. valném shromáždění přijala Evropskou chartu informací pro mládež, jež představuje soubor základních pravidel pro práci informačních center pro mládež v Evropě a působí jako základna pro rozvoj společných aktivit v rámci evropské sítě stejně tak, jako výchozí bod pro nové uspořádání a pravidla profesní praxe na národní, regionální a místní úrovni. V roce 1997 se Rada Evropy rozhodla zvýšit své úsilí na poli informačních služeb pro mládež a podepsala s organizací ERYICA Dohodu o spolupráci za účelem podpory a rozvoje evropské spolupráce v oboru informačních služeb pro mládež, zvláště formou organizování školení pro pracovníky. Při pohledu na analýzy výsledků této dohody za období mezi lety 1997 a 2004, můžeme pozorovat, že na počátku této spolupráce byly nabízeny především semináře pro nové pracovníky o „rozličných přístupech k informování a poradenství pro mládež v Evropě“ a že poptávka po tomto druhu seminářů značně přesahovala nabídku. Postupem času se teprve školení specializovala a zaměřovala například na „potřeby školení v oblasti informačních služeb pro mládež“ nebo „účast mládeže při sběru a předávání informací“. Jako reakce na poptávku přicházející z množství států byl vyvinut kurz „Minimum pro pracovníky ICM“ (MBTCMinimum Basic Training Course) a informační pracovníci z různých zemí měli příležitost být vyškoleni jako školitelé v kurzu „Školení školitelů pro MBTC“. To umožnilo národním koordinátorům uspořádat MBTC kurzy na národní úrovni s přihlédnutím na aktuální situaci v té které zemi. Tento vývoj poukazuje na fakt, že v průběhu let národní koordinátoři nalezli osobitý přístup k oboru informačních a poradenských služeb pro mládež a započali provozovat precizněji koordinované aktivity na národní úrovni. Byly nyní připraveni na podrobnější a odbornější diskuse o rozličných nových aspektech, jako jsou participace mládeže, nové technologie, zajištění kvality atd. Evropská unie, která se v otázkách mládeže zprvu zaměřovala spíše na mobilitu, postupně na poli politiky mládeže v roce 1998 zintenzívnila spolupráci s Radou Evropy, což později vyústilo v práci na Bílé knize. Dokument, publikovaný v roce 2001, zahrnoval poskytování informací mládeži do klíčových oblastí; Bílá kniha tak oživila diskusi, vztahující se k této součásti práce s mládeží v Evropě – která přirozeně byla intenzivnější v členských státech Evropské unie, avšak vliv měla i v širší Evropě.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
8
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě V průběhu 90. let 20. století rozvinuly své aktivity na evropské úrovni také další – specializovanější – sítě, takže jsme mohli pozorovat založení organizace EYCA, Evropské asociace karet mládeže, a EURODESKU, Evropské informační sítě pro mládež. Jak se tyto všechny organizace zabývají informováním mládeže a zároveň se liší v zaměření, metodách, pracovním prostředí, uvědomují si, že jedině úzká spolupráce na všech úrovních (evropská, národní, regionální i místní) zabrání zdvojování činností a zároveň přispěje k jejich plodnému propojování. V roce 2004 tyto sítě podepsaly prohlášení o spolupráci, jež se projevuje zejména organizováním společných projektů, zaměřených na školení, participaci mladých lidí v procesu informování mládeže, lepší přístup k informacím a ostatní otázky kvality. Výsledkem jsou doposud dvě společné aktivity: seminář o „otázkách kvality při poskytování informačních služeb mládeži“ organizovaný v roce 2005 v Paříži a seminář na téma „participace mladých lidí v procesu informování mládeže“ pořádaný v roce 2006 ve Vídni. Další, tematicky podobně zaměřené sítě jako „Use-it“, Evropská síť turistických informací pro mládež, obohatily informační služby pro mládež v Evropě a byly podpořeny ze strany již existujících struktur. S ohledem na evropský vývoj ERYICA shledala potřebným aktualizovat Evropskou chartu informací pro mládež, aby odpovídala současným trendům, jako je užívání nových technologií nebo participace mládeže. Skupina odborníků vytvořila nové principy a ty původní přizpůsobila změněné situaci a po dohodě se členskými organizacemi byla na 15. valném shromáždění v roce 2004 nová verze přijata. Dále byly podniknuty ještě následující aktivity: - vydání příručky „Jak vytvořit informační centru pro mládež“, ve spolupráci s Radou Evropy; - přijetí souboru ukazatelů pro národní politiku informovanosti mládeže, jež mají sloužit jako výchozí bod pro ty, kteří rozhodují, i pro pracovníky informačních center; - ERYICA analyzovala své silné a slabé stránky a na základě výsledků těchto analýz sestavila adekvátní „poslání“ a stanovila strategický plán pro léta 2007 – 2009.
3. „Všeobecné“ informace pro mládež dnes Současná situace, otázky, výzvy Obor „všeobecných“ informačních služeb pro mládež je charakteristický přístupem zaměřeným na uživatele, kde jsou jeho zájmy a potřeby vždy na prvním místě. To přináší potřebu širokého spektra oblastí informací, takže se mladí lidé mohou na informační centra obracet s dotazem z jakékoli oblasti a pracovníci by je měli adekvátně informovat a odkázat na příslušnou organizaci či instituci. Obor „všeobecných“ informací pro mládež se v současné době řídí základními principy popsanými v Evropské chartě informací pro mládež. Jejím záměrem je umožňovat mladým lidem uplatňovat jejich právo na informace. Tím, že je obor informačních služeb pro mládež tak blízko cílové skupině, prochází neustálým vývojem, v závislosti na proměnách očekávání, životních podmínek a potřeb mladých lidí, u nichž můžeme konstatovat rapidnější změny, než u zbytku společnosti. Přehled v současné době nejčastěji diskutovaných otázek v oboru informování mládeže na regionální, národní i evropské úrovni: 3.1. Máme internet – Potřebujeme ještě informační centra pro mládež? Během 90. let 20. století se vliv informačních technologií ukázal nejen jako příležitost pro práci s mládeží, ale také jako riziko a hrozba pro klasická informační centra pro mládež. Ve veřejné debatě celý problém vypadal tak, že s příchodem nových technologií bude klasická informační práce
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
9
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě vytlačena, neboť bude zcela dostačovat zavěsit všechny informace na webové stránky, kde je mladí lidé najdou sami. Ačkoli změny, ke kterým v důsledku rozvoje nových technologií došlo, jsou obrovské, ani původní euforie ani strach z nich nebyly odůvodněné – vybavily nás širokou škálou nových metod a nástrojů, které je třeba začlenit do informačních strategií, abychom mohli plně vyhovět potřebám mladých lidí. 3.1.1. Lepší přístup – ale pouze tehdy, umíte-li jej používat Internet nám přináší informace a možnosti z celého světa, musíte k němu však mít přístup (počínaje počítačem), dále potřebujete spoustu dovedností, abyste nalézali nejen „prostě něco“, ale „ty správné informace“ (skutečnou odpověď na to, co jste hledali). Jak jednou najdete odpověď na svůj dotaz, musíte umět zvážit, je-li taková informace hodnověrná a přesná – potřebujete znát správný postup vyhledávání informací. Když přijde na informace publikované na internetu, informační centra pro mládež přijala roli poradce: na svých webových stránkách nabízí zpracované (vyselektované, hodnověrné, aktuální) informace o tématech, která jsou mládeži blízká; přispívají na ostatní portály pro mládež, fungující databáze, které jsou mladými navštěvované; radí ohledně rozličných vyhledávacích postupů, když mluví s mladým člověkem tváří v tvář o tom, co by mohlo být ukazatelem pro výběr a posouzení informací atd. 3.1.2. Osobní přístup je stále faktorem kvality Otázky, na které informační centra pro mládež reagují se v závislosti na širokém užívání internetu taktéž značně proměnily. Kde se v 80. letech obraceli se základními otázkami na ICM, najdou dnes odpovědi na internetu. Strach z „nepotřebnosti“ popírá fakt, že mladí lidé dnes využívají informační center pro mládež jiným způsobem – když přijde na složitější otázky, nebo když již našli základní informace o daném tématu a chtějí se ujistit, jestli všemu rozuměli správně a mohou se spolehnout na to, co je tam napsané; rozhovor s profesionálním pracovníkem informačního centra poskytuje jistou záruku kvality. 3.1.3. Garance opravdové anonymity Právo klienta na soukromí a neprozrazení jeho identity bylo vždy jedním ze základních principů poskytování informací mládeži, informačními centry pro mládež vždy respektované. Mladí lidé však museli pro informace někam přijít nebo zavolat. Interaktivní nástroje nových technologií, jako je e-mail, chaty a fóra, nabízí úplnou anonymitu a jsou tedy plně integrována do práce informačních center. To umožňuje běžné řešení citlivých témat jako jsou rodinné problémy, sexualita, drogy. Role center poskytujících všeobecné informace pro mládež jako místa prvního kontaktu a rádce může být naplněna prostřednictví komunikace přes internet. 3.1.4. Přijímat, vytvářet – vzdělávat se a bavit se zároveň Web 2.0 a další nové technologie nám v neposlední řadě poskytují škálu snadno uživatelných nástrojů pro online interakci. Ze zkušenosti víme, že mladí lidé rádi vytváří vlastní obsah internetových stránek (blogy, webové diáře, online fotoalba, videa atd.), rádi sdílejí své zážitky a vyzvídají informace z první ruky od vrstevníků. Přestože je tato oblast docela nová, již běží první projekty, které nejen podpoří participaci mladých lidí na informování ostatních, ale jejich prostřednictvím se dostaneme i k lidem zdráhajícím se, nebo neochotným užívat našich služeb. Naším úkolem je i informovat mladé lidi o rizicích užívání nových technologií: odesílání osobních údajů, interakce s neznámými lidmi, hodnověrnost zveřejněných informací, to jsou jen některé z nich. Protože se jedná o vývoj poslední doby, budeme muset situaci sledovat a objevovat příležitosti i rizika. Úlohou informačních center v tomto kontextu bude také vyvinout vhodné způsoby poradenství – uvádíme některé návrhy, které by mohly být zahrnuty do naší strategie: - informování mladých lidí nejen o příležitostech, ale také o rizicích; - možnosti neformálního vzdělávání, jak nejlépe užívat těchto technologií a jak se vyrovnat s otázkou bezpečnosti; - tvorba „bezpečného“ (jak jen to je možné, mluvíme-li o internetu) internetového prostředí, kde mladí lidé mohou testovat několik nástrojů a zakusit tak účinek své aktivity v prostředí internetu; - atd.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
10
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě Jsme teprve na počátku technických možností a budeme tedy muset naše strategie přizpůsobovat. Závěrem se můžeme shodnout na tom, že nové technologie a internet zvláště představují důležité komunikační kanály (pro mladé lidi zvláště) a mohou být neobyčejně přínosné zejména ve venkovských oblastech, kde jsou kamenná informační centra rozmístěna jen řídce. abychom nalezli optimální způsob poskytování informací, potřebujeme vyrovnaný mix nástrojů, metod využívajících všechny možné přístupy: osobní, projekty aktivně zapojující mladé lidi, tištěné materiály i všechny možné způsoby využití nových technologií. Mnoho inovativních kreativních projektů na lokální, regionální i národní úrovni již probíhá a své výsledky budou moci prezentovat na společné konferenci organizací ERYICA, EURODESK a EYCA, která se bude konat počátkem roku 2008 v Německu. 3.2. Rozdílné nabídky pro rozdílné cílové skupiny – MLÁDEŽ – kdo je to 3.2.1. Individualizace a rozrůznění Máme tendenci mluvit o MLÁDEŽI, přičemž zároveň dobře víme, že se jedná o skupinu velmi různorodou, a to i z hlediska potřeb, problémů a předpokladů jednotlivců do ní zařazených. Tato skutečnost se v posledních letech spíše upevňuje, jak si povšimla Marina Hahn, ředitelka odboru pro národní politiku pro mládež rakouského ministerstva zdraví, rodiny a mládeže ve sborníku Forum 21: „V naší vysoce individualizované společnosti již nenajdeme něco jako ‘životopis běžného mladého člověka’. Máme tendenci mluvit o MLÁDEŽI, přičemž zároveň velmi dobře víme, že se jedná o skupinu velmi různorodou, a to i z hlediska potřeb, problémů a předpokladů jednotlivců do ní zařazených. Mladí lidé žijí ve velmi rozrůzněných podmínkách, vstupují do rozdílných situací a řídí se rozličnými vzory.“ Pro informační centra, kde informování mládeže probíhá tváří v tvář toto neznamená žádnou překážku, neboť tak jako tak přistupují ke každému klientovi individuálně. Na druhé straně, při tvorbě grafických návrhů informačních materiálů (tištěných i internetových) musíme vzít v potaz, že mladí lidé dávají přednost osobnímu stryku před pročítáním předpřipravených univerzálních materiálů. Informační služby pro mládež nebudou schopny odpovídat na všechny dotazy individuálně, proto musí hledat způsoby (fóra a chaty, navštěvování škol a klubů mládeže atd.), jak zajistit tyto služby jak jen to jen možné. 3.2.2. Jeden cíl – soubor metod Záměrem konceptu „všeobecných“ informací pro mládež je dodat mladým informace, které jim umožní učinit samostatná a zodpovědná rozhodnutí, která nejlépe odpovídají jejich možnostem; k tomu nám slouží Široká škála metod, mezi nimiž musíme umět správně volit. Jak jsme uvedli výše, naše cílová skupina se vyznačuje rapidními změnami a širokou rozdílností potřeb – to ovlivňuje, jaké informace je zajímají i jaké metody předání informací jsou pro ně nejvhodnější. Informační služby pro mládež byly zpočátku založeny pouze na osobním přístupu a produkci informačních letáků. Vždy zde byl odkaz na poradenskou činnost, což se ostatně odráží i v názvu organizace ERYICA. V Evropě je „poradenství“ chápáno různými způsoby a do poskytování informací mládeži je včleněno v různé míře, což je způsobeno rozličnými koncepty, které jsou v jednotlivých zemích rozvíjeny, a také celkovou situací v dané zemi. Za všem společný fakt můžeme považovat, že poradenství je běžnou součástí praxe, kde se jedná o zjišťování individuálních potřeb (mladý člověk je nahlížen v souvislostech). Poradenství, jako pojem označující dlouhodobou asistenci nebo dokonce terapii není to, co míníme ve spojitosti s poskytováním informací v informačních centrech pro mládež.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
11
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě Jak se v ohledu individualizace zvyšují nároky na mladé lidi, stává se i profesionální poradenství, které jim napomáhá vyznat se ve své situaci (výchozí podmínky, potřeby, osobní zdroje, možnosti), stále důležitějším. Některá centra mohou dokonce nabídnout poradenství zaměřené na jistá témata jako je bydlení, zaměstnání, vzdělání a mnoho dalších, třeba i prostřednictvím spolupráce se specializovanými organizacemi nebo tím, že v těchto oblastech nechají proškolit vlastní zaměstnance. Avšak nemůže tak fungovat většina informačních center. Vedle „tradičního“ přístupu rozhovoru dvou lidí (informující a informovaný), obor poskytování informací mládeži rozvinul ještě způsoby informování skupin zajímajících se o konkrétní témata či projekty. Informační dílny, skupinové diskuse, divadelní hry a informativní hry jsou jen několika příklady interaktivních a inovativních metod užívaných v několika zemích. Projekty, kde spolupracují a vzájemně si pomáhají lidé stejného postavení jsou další důležitou součástí informačních služeb pro mládež, zejména když jsou spojeny se začleněním mladých lidí do procesu tvorby a předávání informací. Také sepsané informace, jako jsou brožury, letáky, knihy, ale také webové stránky, představují důležitý informační kanál, který je vhodné užívat třeba i jako pomocný prostředek při navázání komunikace s jednotlivci i skupinami 3.2.3. Otevírání se novým cílovým skupinám Stále se rozvíjí paleta nabídek, které se přizpůsobují potřebám specifických částí naší cílové skupiny. Musíme brát v úvahu a respektovat rozdíly mezi jednotlivými částmi naší cílové skupiny, které ustavuje věk, pohlaví, kulturní prostředí, míra dosaženého vzdělání jejích jednotlivých příslušníků a další. Naše úsilí se nesmí omezit pouze na různé vzezření informačních materiálů, musí představovat rozsáhlé snahy – ještě jednou, užívání všech dostupných komunikačních kanálů od služby internetu po úzkou spolupráci s našimi pracovníky, školami, organizacemi pracujícími s mládeží. Musíme chodit tam, kde se mladí lidé běžně vyskytují (kluby mládeže, školy, veřejná místa jako parky, společné události v sousedství,…) a setkávat se s nimi v jejich prostředí. 3.3. Participace mladých lidí 3.3.1. Informace je nezbytným předpokladem participace Bílá kniha „Nový impuls pro evropskou mládež“ ustavuje velmi jasně, že informace je předpokladem pro aktivní účast a participaci ve společnosti. Tento fakt byl vždy v podstatě hlavním posláním oboru informačních služeb pro mládež a řídil vývoj našich struktur a aktivit od úplného počátku. Obor informačních služeb pro mládež byl od počátku velmi dobře připraven – například již v roce 2000 členské organizace z Beneluxu organizovaly konferenci na téma „Pracovat společně“, kde byly evropské projekty zaměřené na participaci prezentovány mládeží samotnou. Naštěstí obecná evropská debata posledních let sleduje cíl mohutnějšího zapojení mladých lidí do aktivit nejen v oblasti informací pro mládež, ale také aktivit týkajících se občanské společnosti jako celku. V průběhu času byly rozpoznány různé úrovně a možné způsoby participace. Probíhaly rozličné snahy o začlenění mladých lidí do mapování aktuálních informačních potřeb, tvorby informačních produktů, šíření informací, práce na společných projektech. Obor informačních služeb pro mládež vidí přínosy těchto aktivit nejen pro mladé lidi, ale i pro další zapojené subjekty. Společný seminář organizací ERYICA, EURODESK a EYCA, jež byl organizován rakouským ministerstvem pro mládež, Radou Evropy a Evropskou komisí v roce 2006 ve Vídni svedl dohromady 60 pracovníků informačních center pro mládež, aby mohli sdílet svoje zkušenosti a diskutovat o současném stavu a dalším vývoji. S přispěním asi 20 mladých lidí, kteří jsou osobně zapojeni do rozličných projektů, byly na semináři vypracovány konkrétní návrhy pro další práci. Závěrečná zpráva
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
12
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě ze semináře a souhrn okolo 60 popisů konkrétních projektů přímo zahrnujících mladé lidi je k dispozici ke stažení na www.eryica-eurodesk-eyca.net Mladí lidé sami vypracovali vlastní Chartu participace v informačních projektech nazvanou „Rainbow paper“ a po jejím přednesení plenárnímu zasedání byla podepsána všemi účastníky.
3.3.2. „přestat mluvit, konat“ – „rapidní prototypování“ Na posledním semináři převládal mezi účastníky pocit, že by se mělo přestat pouze plánovat a konečně začít něco dělat. Zatímco již mnoho užitečných projektů probíhá, stále mnoho pracovníků informačních center pro mládež vidí potřebu konkrétní akce. „Rapidní prototypování“ – znamená, že bychom měli začít rychle realizovat nové nápady, namísto abychom neustále dokola diskutovali všechny „filozofické“ detaily aktivit, do kterých se chceme pustit. Existuje samozřejmě potřeba školení pracovních metod, nástrojů a speciální podpory pro takové projekty, neboť si vyžadují nový soubor dovedností pro pracovníky. Taková školení by měla být vyvinuta a provedena co nejdříve. Skupina školitelů z ERYICA již vyvinula prototyp takového školení v roce 2004, jež může sloužit jako výchozí bod pro další aktivity. Musíme mít na paměti, že kromě kvalitně vyškolených pracovníků a nadšených aktivních mladých lidí potřebujeme také pevnou finanční, politickou a koncepční podporu, aby takové aktivity vedly ke skutečné participaci mladých lidí. 3.3.3. Principy práce na horizontální úrovni a k tomu potřebné dovednosti Participace mladých lidí se nesmí odehrávat na úrovni jednotlivých (i když třeba užitečných a kreativních) projektů, ale musí se stát jakýmsi pracovním principem, na který bude vždy brán zřetel při shromažďování, zpracování a šíření informací pro mladé lidi. Jedním z hlavních principů zapojení mladých lidí do informačních služeb pro mládež je přesvědčení, že proces je stejně důležitý jako výsledek. V našem případě je stále výsledkem vysoce kvalitní informace poskytnutá mladým lidem (těm, kteří nejsou přímo zahrnuti do konkrétního projektu), a proto musíme najít způsob, jakým zajistit vysokou kvalitu takto zpracovávaných a předávaných informací. Proto musíme zvážit, do jaké míry a jakým způsobem chceme mladé lidi zapojit (mladí a profesionálové dohromady), a toto následně komunikovat těm, kteří mají zájem participovat. Čeká nás v tomto směru ještě hodně práce, ale při pohledu na situaci a aktivity v Evropě to vypadá, že jsme na dobré cestě. 3.4.
Vytváření sítí a spolupráce
3.4.1. Vytváření sítí a spolupráce jako nezbytný aspekt práce s informacemi Jedním z hlavních úkolů oboru informování mládeže je sloužit mladým lidem jako „kompas“: navádět je na příslušné organizace a instituce, pomoci jim orientovat se ve změti orgánů a institucí. Toto předpokládá dokonalou znalost nabídek a služeb příslušných zařízení pro mladé lidi, proto je vytváření sítí a spolupráce přirozeně nezbytnou součástí naší práce. V posledních letech roste počet specializovaných center poskytujících služby pro mladé lidi pokrývající různé otázky jako je vzdělání, Evropská unie, bydlení, zdraví, drogy, sexualita a spousta dalších. Někdy se mladí lidé zdráhají takových služeb využít, zejména asi proto, že se jedná o „neznámou oblast“ – kdežto místní informační centra pro mládež jsou obvykle snadno přístupná a otevřená všem otázkám. 3.4.2. Přehled a mezisektorový přístup Protože jsou „všeobecná“ informační centra v kontaktu s množstvím poskytovatelů specializovaných služeb, mají docela jasný obraz o situaci. Svými znalostmi a zkušenostmi tak mohou být nápomocná ostatním partnerům v jejich snaze zaplňovat mezery, které v takových službách existují.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
13
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě Informační centra pro mládež jsou odborníky na práci s cílenými informacemi pro mladé lidi, zatímco nemusí jít hluboko do problematiky každého jednotlivého oboru. Pro poskytovatele specializovaných služeb je mládež jen součástí jejich cílové skupiny, tudíž způsob, jakým ke svým klientům přistupují není zaměřený především na mládež. Spolupráce dvou partnerů, jak jsou popsáni výše, může být proto velmi přínosná a mladí lidé mohou těžit z výhod obou. Informační centra pro mládež nemusí vytvářet pouze dvoustranná partnerství, ale mohou být zprostředkovatelem mezi poskytovateli různých služeb tím, že je svedou dohromady k projektu zaměřujícímu se na mládež. 3.4.3. ICM nemají monopol na informování mládeže „Všeobecné“ informační služby pro mládež nemají monopol na poskytování informací mládeži a nikdy o to ani neusilovaly. Kromě poskytovatelů specializovaných služeb se informováním mládeže zabývá ještě spousta dalších organizací, jejichž hlavní náplň práce spočívá v jiné činnosti, jako jsou kluby pro mládež, školy a další. Koncept „všeobecných“ informací rozhodně nechce vytvořit situaci, kde by informační centra pro mládež dublovala práci, kterou vykonává jiný subjekt, ale chce těmto specializovaným subjektům nabídnout prostor pro prezentaci svých informací, stejně tak jako ústřední místo, kde bude k dispozici přehled rozličných nabídek. Přenos „know-how“ klasických informačních dovedností jako je výzkum, dokumentace nebo šíření je důležitou součástí náplně informačních center, alespoň v současné době (v minulosti byl tento aspekt práce opomíjen). Dokonce bychom mohli přemýšlet o sestavení nabídek speciálních školení pro ty, kteří při své běžné práci současně poskytují informace mládeži a chtěly by svůj přístup v této oblasti profesionalizovat.
3.5. Neformální a informální vzdělávání 3.5.1. Život v informační společnosti Stále větší důraz jej kladen na tvrdé a „měkké a tvrdé dovednosti“, které mladí lidé získají prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání, když se účastní například dobrovolnické služby, práce s mládeží a ostatních aktivit. Politika pro mládež a zákonodárci si jsou dobře vědomi přidané hodnoty takových dovedností. Na cestě jsou rozličné zákonodárné iniciativy, které podpoří zhodnocení těchto dovedností v komerčním sektoru i u ostatních možných zaměstnavatelů. V dnešních společnostech jsme doslova zaplaveni daty, proto se schopnost (a dovednost) efektivně pracovat s informacemi (vybrat ty relevantní a hodnotné ze záplavy všech) stává nezbytnou pro život v moderní společnosti. Školy takovou službu mohou zajistit jen zčásti. 3.5.2. Úloha informačních služeb pro mládež v Evropě Informační služby pro mládež přispívají k neformálním a informálním učebním metodám již v současnosti například těmito způsoby: - umožňují mladým lidem rozhodnout se dle vlastní volby na základě plného spektra informací, které jim poskytnou centra, pracovník nerozhoduje za klienta; - při orientaci ve změti získaných informací pomáhají s výběrem kritérií pro posouzení jednotlivých možností; - vytváří kontrolní seznamy a přehledy možností vztahujících se k rozličným tématům a zahrnují mladé lidi do procesu jejich tvorby a tak přimějí mladé lidi pracovat s tímto souborem při rozhodování a výběru jedné z mnoha možností; - užívají interaktivních her a metod během projektů, kde spolupracují a vzájemně si pomáhají lidé stejného postavení, nebo poradenských projektů. Ve vztahu k úloze informačních služeb pro mládež v neformálním a informálním vzdělávání nalézáme stále ještě mnoho volného prostoru pro inovativní myšlenky, které by mohly být rozvíjeny a uvedeny do praxe, kdyby je zákonodárci uznali za vhodné podpory; jedná se o následující možné aktivity:
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
14
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě -
tvorba specializovaných dílen pro skupiny mladých lidí zaměřených na rozličná témata; užší spolupráce se školami – schůzky na téma poskytování informací; další vývoj materiálů, které mohou být využity při osobní komunikaci v centrech; …
3.6. Profesionalizace, hodnocení a kvalita 3.6.1. Svádění dvou profesí dohromady Jak již bylo uvedeno výše, „všeobecné“ informační služby pro mládež se začaly rozvíjet v 60. letech 20. století, kdy neexistovala žádná akademická základna jejich fungování ani specializované moduly školení, takže byl nově vznikající systém vyvíjen za pochodu. Od té doby se jistě hodně proměnilo a informační aktivity se staly neoddělitelnou součástí života. Informační management používá nových informačních technologií a dalších prostředků, stejně jako využívá výstupů, jež mu poskytují rozličné výzkumy a profesionální diskuse posledních let. Během posledních let se sektor pro mládež profesionalizoval: byly vyvinuty a zavedeny školení a formální možnosti vzdělávání, organizace napříč Evropou úspěšně spolupracují, byla vypracována kritéria pro posouzení kvality a odehrává se mnoho dalších iniciativ. „Všeobecné“ informační služby pro mládež stojí stále před velkou výzvou, a sice svést dohromady dvě profese: sociálního pracovníka a odborníka na informace. To nám na jedné straně skýtá jedinečnou příležitost kombinovat to nejlepší z obou profesí, na straně druhé se jedná o velkou výzvu pro pracovníky, protože se musí stát odborníky v obou oborech. 3.6.2. Hodnocení kvality Profesionální přístup, který obor informačních služeb pro mládež během let vyvinul a příležitost sloučit dva důležité aspekty této činnosti – práce pro mládež a informační management – vyžadoval přesnější měřítka hodnocení kvality. Proto bylo značné úsilí směřováno na vývoj rozličných nástrojů a rozvoj kriterií a ukazatelů kvality, stejně jako definice kvality informačních služeb pro mládež. Všichni poskytovatelé informací pro mládež začali vyvíjet nástroje k zajištění, zvýšení a zhodnocení kvality svých produktů. Evropská spolupráce, nejen že pomohla těm, kteří začínali, využít jejich zkušenosti, byla také důležitým impulsem pro rozvoj vzájemným sdílením zkušeností a závěrů rozličných šetření. Společný seminář třech informačních sítí – ERYICA, EURODESK a EYCA – podporovaný Evropskou komisí a Radou Evropy, pořádaný francouzskými partnery konaný v roce 2005, znamenal pro oblast informačních služeb pro mládež příležitost diskutovat aspekty otázky kvality a sdílet výsledky fungujících projektů. Závěrečná zpráva ze semináře a shrnutí podrobného popisu projektu je k dispozici na www.eryica-eurodesk-eyca.net Vytrvalý a inovativní přístup k předmětu kvality v oblasti informačních služeb pro mládež – nejen v rámci jedné sítě, ale napříč všemi třemi evropskými informačními strukturami sloužící mladým lidem – ukazuje opět, jak významná je spolupráce na evropské úrovni ve snaze učinit práci v informačních centrech pro mládež co nejefektivnější. 3.7. Příspěvky k politice pro mládež
3.7.1. Cesta ke komunikaci s neorganizovanou mládeží Zákonodárci a vládní představitelé kladou stále větší důraz na účast mládeže při rozhodnutích, která se mohou týkat jich a občanské společnosti jako takové na místní, regionální, národní evropské úrovni. Z toho důvodu jsou naštěstí dotazovány a do rozhodovacího procesu zapojovány mládežnické organizace a rady. To je jistě povzbudivý vývoj a také již nese plodné výsledky. Nesmíme však zapomenout, že existuje obrovská „skupina“ mládeže, která není nijak aktivní v mládežnických
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
15
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě organizacích, a proto nemá přímý vliv na učiněná rozhodnutí. Kromě toho, právě zde najdeme mladé lidi, které chceme nejspíše oslovit, neboť organizovaná mládež již obvykle bývá dobře informovaná. V informačních centrech pro mládež není třeba domlouvat se schůzky dopředu a jejich dveře jsou otevřeny všem mladým lidem – právě proto zde najdeme velké množství „neorganizovaných“ mladých lidí, kteří zde mohou být informováni o současných otázkách politiky pro mládež a možnostech, jak být slyšet. 3.7.2. Trendy, potřeby a jejich zjišťování Jednalo by se však o příliš úzké pojetí, kdybychom chtěli omezovat úlohu informačních center pro mládež pouze na cestu k pochopení. Pracovníci informačních služeb pro mládež jsou s mladými lidmi denně v kontaktu, komunikují s nimi různými způsoby (osobně, telefonicky, na chatu,…) a proto neustále dostávají zpětnou vazbu (a znají tak všechny otázky, o něž se mládež aktuálně zajímá). Tato zpětná vazba může být použita ke zjišťování, jestli aktuální nabídka odpovídá potřebám mladých lidí. Otázky kladené mladými v informačních centrech se neustále proměňují, takže mohou být nové trendy velmi rychle rozpoznány. Pracovník informačního centra neustále sbírá svědectví o proměnách každodenní reality mladých lidí. Takto nasbíraných informací následně nevyužívají pouze pracovníci ICM, výstupy mohou být užitečné také pro zákonodárce a všechny, kteří se aktivně podílí na tvorbě politiky pro mládež. 3.7.3. Hlubší znalost mládeže Pracovníci informačních center pro mládež neprohlubují svou znalost této skupiny jen každodenním kontaktem s ní, sbírají také statistická data, která následně vyhodnocují, což vše slouží opět k přizpůsobení jejich služeb aktuálním potřebám mládeže. Tato data mohou sloužit také pro potřeby výzkumů zaměřujících se na mládež a lidí zodpovědných za politiku pro mládež; avšak pouze v případě, budou-li náležitě vyhodnocována. V současné době obor informačních služeb pro mládež hledá různé způsoby, jak získat hlubší znalost – také na evropské úrovni – i o jiných záležitostech, než jsou jen statistická data, například o vyhledávaných tématech, o způsobech, jakými k nám mladí lidé přistupují, o jejich sociokulturním zázemí atd.
4. Vyhlídky do budoucnosti Při bližším pohledu na vývoj „všeobecných“ informačních služeb pro mládež v Evropě vidíme, že tento obor prošel zejména za posledních 20 let dynamickými změnami, jak následoval proměňující se potřeby mládeže i změny ve společnosti jako takové. 4.1. Průběžná školení jako nezbytný předpoklad kvality Jednou z hlavních perspektiv budoucnosti informačních služeb pro mládež jsou neustálé změny a rozvoj – jako jsou: - profesionální využití nových technologií ve výzkumu, rozšiřování informací, komunikaci, poradenství a produkci vlastního webu mladými lidmi; - rostoucí rozrůznění informačních potřeb v naší cílové skupině, jež vyžaduje také rozrůznění našich služeb (v oblastech informací, způsobech jejich předávání, reagování na individuální životní cesty,..); - aktivní začlenění mladých lidí do informační práce na všech jejích úrovních, což vyžaduje rozličné dovednosti, s jejichž pomocí dokážeme svést dohromady skupinu lidí se stejným zájmem, povzbudit a motivovat je a závěrem analyzovat a zhodnotit výsledky práce této skupiny; - vytváření sítí a spolupráce nejen za účelem sdílení nabídek, ale také za účelem vzniku platformy pro profesionály, mezioborové diskuse, nabídky „know-how“ a školení pro další aktéry podílející se na informování mládeže a analyzování informačních mezer a existujících nabídek;
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
16
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě -
veškeré nové příležitosti, které může aktivnější začlenění do informálního a neformálního vzdělávání znamenat pro sektor informačních služeb pro mládež; kriteria pro posouzení kvality, rozličné metody vyhodnocení a zhodnocení; poskytování informací nejen mladým lidem, ale také informací o mladých lidech zákonodárcům a vládním představitelům; a pravděpodobně ještě něco dalšího, čeho si však nyní nejsme vědomi!
Všechny tyto vývojové možnosti jsou spojeny s potřebou souboru rozličných dovedností, které musí informační pracovní pro mládež ovládat, což poukazuje na nutnost školení a výměny zkušeností. 4.2. Zapojení mladých lidí Je celkem zřejmé, že participace mladých lidí je jedním z hlavních cílů pro budoucnost v evropských společnostech, což je spojeno s ideou demokracie, aktivního občanství a politického povědomí. Přestože si uvědomujeme, že se jedná o dosti ambiciózní cíl (když se podíváme na míru participace v ostatních skupinách naší populace), sdílíme přesvědčení, že zejména mladí lidé mohou a měli by být povzbuzováni k převzetí aktivnější role ve společnosti. K tomuto mohou informační služby pro mládež přispět následujícím: - začleněním mladých lidí do všech součástí naší práce; - vzetím participace mladých lidí vážně jakožto běžné součásti naší práce; - informováním mladých lidí o jejich možnostech a příležitostech být slyšeni a aktivně začleněni do dění; - prosazováním náhledů mladých lidí ve sféře politiky; - vytvářením sítí se všemi příslušnými organizacemi, aby bylo všem zřejmé, že mladí lidé nemají co říci pouze k politice pro mládež, nýbrž také k ostatním odvětvím, a proto by měli být začleněni do dalších oblastí politiky. 4.3. Národní koordinace a evropská spolupráce Zatímco informační služby pro mládež fungují nejefektivněji na místní a regionální úrovni, protože se díky přímému kontaktu s klienty mohou snadno přizpůsobovat jejich aktuálním potřebám, národní koordinátor se stává zvláště důležitým, pokud přijde na: - zaručení existence informačních center pro mládež tím, že bude klást důraz na jejich nezbytnost z pohledu národní úrovně; - školení a výměnu zkušeností; - vývoj principů profesní praxe a kritérií kvality; - spolupráci s organizacemi v příbuzných oborech, které operují na národní úrovni; - sdílení zdrojů a spolupráci. Integrace oboru informačních služeb pro mládež do národní vládní strategie má velkou váhu i proto, že představuje silný impuls pro pracovníky s mládeží na místní a regionální úrovni. Úsilí organizací spolupracujících na evropské úrovni má velký vliv na tvorbu politiky pro mládež, zejména pro oblast informačních služeb pro mládež, neboť vskutku představují výchozí bod pro jakoukoli diskusi na toto téma. Spolupráce různých informačních sítí na evropské úrovni je přínosná také proto, že svádí dohromady různé úhly pohledu na daná témata a umožňuje tak vznik něčeho vskutku nového. Proto je spolupráce na evropské úrovni nanejvýš vítána. 4.4. Potřeby nově příchozích Nesmíme zapomenout, že pokud přijde na „všeobecné“ informace pro mládež, stále ještě nacházíme v Evropě hluchá místa. Zde skutečně chceme (a z postavení nadnárodního tělesa máme reálnou šanci) napomoci vzniku solidní základny pro rozvoj informačních služeb pro mládež.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
17
Vývoj informačních služeb pro mládež v Evropě Pozitivní je, že v mnoha zemích již tento vývoj úspěšně proběhl a spousta z nich se ráda o své zkušenosti podělí, aby tak napomohla státům, kde obor informačních služeb pro mládež ještě stabilní základnu nemá. Za účelem podpory rozvoje oboru informačních služeb pro mládež ve státech, kde ještě neexistuje národní koordinátor, nebo kde tyto služby nejsou zcela rozvinuty, můžeme podnikat následující aktivity: - zdůraznit ještě jednou důležitost existence specializovaných organizací a školených pracovníků v tomto oboru v evropské legislativě; - vytvořit cosi jako výbavu pro ty, kdo na poli informačních služeb pro mládež začínají, distribuovat ji zajímajícím se organizacím a usnadnit jim tak první kroky; - umožnit partnerům z těchto zemí účast v evropské debatě tím, že se budou moci účastnit konferencí a seminářů; - podporovat studijní návštěvy, sdílení profese (pozn. překl. v originále tzv. job-shadoving) a další individuální vzdělávací aktivity; - podporovat iniciativy na místní, regionální i národní úrovni tím, že jim umožníme pozvat zkušené pracovníky informačních center pro mládež a využít jejich technické asistence a školení.
E R Y I C A - Evropská informační a poradenská agentura pro mládež
18