Masarykova univerzita Lékařská fakulta
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autorka:
Mgr. Petra Juřeníková, PhD.
Bc. Veronika Klimešová obor: Ošetřovatelská péče v gerontologii
Brno, duben 2012
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Jméno a příjmení autora: Bc. Veronika Klimešová
Název diplomové práce česky: Volnočasové aktivity seniorů Název diplomové práce anglicky: Freetime΄s activities of seniors
Pracoviště: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Katedra ošetřovatelství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Juřeníková, PhD. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Počet stran: 136 Počet příloh: 4
Souhrn: Ve své závěrečné diplomové práci se zabývám problematikou volnočasových aktivit seniorů. Diplomová práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám stárnutím, stářím a jednotlivými změnami ve stáří, zařízením pro seniory, sdružením pro seniory a nabídkou sociálních služeb. Zaměřuji se zde na volný čas a volnočasové aktivity seniorů, na vzdělávání seniorů a Univerzity třetího věku. Praktickou část tvoří analýza dotazníkového šetření a statistické ověření testovaných hypotéz. Dotazníkové šetření jsem prováděla u seniorů žijících v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem bylo zjistit, jakým volnočasovým aktivitám se senioři věnují, zda jsou spokojeni s nabídkou aktivit v místě bydliště, zda jsou senioři omezováni finančními prostředky a zda se zajímají nebo zajímali o možnosti studia na Univerzitách třetího věku. Výsledky šetření jsou zpracovány do tabulek a grafů.
Klíčová slova: senior, volný čas, volnočasové aktivity, domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou, domácí prostředí, Univerzita třetího věku.
Summary: I deal in my diploma work with issues of freetime΄s activities of seniors. Diploma work consists of two parts - teoretical and practical. In teoretical part I am solving aging, age and changes by getting old, facililies for seniors, assotiations for seniors and offers of social services. I centre on free time and freetime΄s activities of seniors, aducations of seniors and "universities of the third age". The practical part consists of an analysis of a questionnaire inquiry and a statistic certification of tested hypothesis. I have carried out the questionnaire inquiry with seniors living in houses for seniors, living in rest homes and living in their own household. I wanted to know what kind of freetime´s activities are doing by seniors, if seniors are satisfied with offers of activities in their domicile, if seniors are limited by their finance and if seniors are interested in an aducation at the "university of the third age". The results of inquiry are arranged into tables and gfaphs.
Key words: senior, free time, freetime΄s activities, hous for seniors, rest home, own household, university of the third age.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Juřeníkové, PhD. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne ………….
…..……………………. Bc. Veronika Klimešová
Srdečně děkuji Mgr. Petře Juřeníkové, PhD. za vedení mé diplomové práce, za cenné informace, připomínky, rady a nápady. Dále bych chtěla poděkovat svoji rodině za podporu a trpělivost.
V Brně dne ……………….
……..………………….. Bc. Veronika Klimešová
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................... 9
1 STÁRNUTÍ, STÁŘÍ A ZMĚNY VE STÁŘÍ ........................................... 11 1.1 STÁRNUTÍ A STÁŘÍ .......................................................................................... 11 1.2 STÁRNUTÍ ORGANISMU ................................................................................. 11 1.3 ZVLÁŠTNOSTI CHOROB VE STÁŘÍ............................................................... 12 1.4 GERIATRICKÉ SYNDROMY............................................................................ 12
2 ZAŘÍZENÍ PRO SENIORY A SOCIÁLNÍ SLUŽBY ........................... 13 2.1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ SENIORŮM ...................................... 14 2.2 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .................................................................. 15 2.3 ZÁKON Č. 108/2006 SB., O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ................................ 17 2.4 DOMOV PRO SENIORY .................................................................................... 19 2.4.1 SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZE ZÁKONA KLIENTŮM V DOMOVECH PRO SENIORY ............................................................................................................... 20
2.5 DOMOVY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU (DPS) ....................................... 21 2.5.1 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA .............................................................................. 22
3 VOLNÝ ČAS A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY .................................... 23 3.1 VOLNÝ ČAS ....................................................................................................... 23 3.1.1 DRUHY VOLNÉHO ČASU ............................................................................... 24 3.1.2 FUNKCE VOLNÉHO ČASU.............................................................................. 24 3.1.3 OBLASTI VOLNÉHO ČASU ............................................................................. 24 3.1.4 ASPEKTY OVLIVŇUJÍCÍ PROŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU ..................................... 25 3.2 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ............................................................................ 25
3.2.1 POHYBOVÁ AKTIVITA VE VYŠŠÍM VĚKU ....................................................... 25 3.2.2 MUZIKOTERAPIE .......................................................................................... 26 3.2.3 ARTETERAPIE .............................................................................................. 27 3.2.4 DRAMATERAPIE ........................................................................................... 28 3.2.5 AKUPRESURA .............................................................................................. 29 3.2.6 MEDITACE ................................................................................................... 30 3.2.7 MASÁŽ ........................................................................................................ 30 3.2.8 SPÁNEK ....................................................................................................... 32
4 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ A UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU ....................................................................................... 33 4.1 VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH A SENIORŮ ..................................................... 33 4.1.1 EDUKACE SENIORŮ ...................................................................................... 33 4.1.2 MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ ............................................................... 34
5 SDRUŽENÍ PRO SENIORY .................................................................... 38 5.1 INTERNETOVÉ ODKAZY PRO SENIORY ..................................................... 38 5.2 KLUBY PRO SENIORY (KLUBY DŮCHODCŮ) ............................................ 40 5.2.1 NÁPLŇ PRÁCE KLUBU PRO SENIORY ............................................................. 40 5.3 KONTAKTY NA KLUBY DŮCHODCŮ NA BLANENSKÉM A BRNĚNSKÉM OKRESE ........................................................................................... 41
6 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY .................................................................... 42
7 METODIKA ............................................................................................... 45 7.1 METODOLOGIE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .................................................. 45
8 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA ...................................................... 48 8.1 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.................................................... 48
8.1.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ .............................................................. 48 8.1.2 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ ............................................................. 54 8.2 STATISTICKÉ OVĚŘENÍ HYPOTÉZ ............................................................... 77 8.2.1 HYPOTÉZA Č. 1 ............................................................................................ 77 8.2.2 HYPOTÉZA Č. 2 ............................................................................................ 81 8.2.3 HYPOTÉZA Č. 3 ............................................................................................ 85 8.2.4 HYPOTÉZA Č. 4 ............................................................................................ 87 8.2.5 HYPOTÉZA Č. 5 ............................................................................................ 89 8.2.6 HYPOTÉZA Č. 6 ............................................................................................ 91 8.2.7 HYPOTÉZA Č. 7 ............................................................................................ 92 8.2.8 HYPOTÉZA Č. 8 ............................................................................................ 93 8.2.9 HYPOTÉZA Č. 9 ............................................................................................ 95
9 DISKUZE.................................................................................................... 97 10 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ .................... 107 11 ZÁVĚR ................................................................................................... 109 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................... 111 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................. 117 SEZNAM TABULEK ................................................................................. 119 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................... 121 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................... 123
ÚVOD Stárnutí je přirozeným procesem v životě každého živého organismu, včetně lidí. Celosvětově se posunuje věk, kterého se lidé dožívají. Na druhou stanu se ovšem snižuje počet narozených dětí. Do budoucna se má zvýšit počet seniorů. Již od narození probíhají tělesné i psychické změny, které ovlivňují život lidí. Lidé by se měli se stářím vyrovnat. Záleží na okolnostech a typu osobnosti, jak se dokáží přizpůsobit stárnutí. Někteří senioři, kteří se špatně vyrovnávají se změnami, mohou ztrácet zájem o sebe i o své okolí a ve stáří se u nich může měnit jejich využití volného času. Využití volného času ovlivňuje mnoho okolností, mezi které patří převážně to, kde senioři bydlí, s kým senioři bydlí a jak jsou soběstační při vykonávání běžných denních aktivit. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala, jestli se liší využití a trávení volného času u seniorů bydlících v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a v domácím prostředí. Dotazníkové šetření jsem prováděla jak ve městech, tak i na vesnicích. Myslím si, že i pro seniory je trávení a efektivní využití volného času velmi důležité. Volnočasové aktivity se u lidí mohou během života různě měnit, od některých aktivit lidé upouští a některé aktivity nacházejí zcela nově. Hodně lidí se nechce vzdát svých aktivit ani ve stáří. Nechtějí měnit svoje aktivity a zvyklosti jenom kvůli tomu, že změnili svoje bydliště, nebo u nich došlo ke zhoršení soběstačnosti. Naše společnost by se měla nad tímto problémem zamyslet a snažit se seniorům nabídnout co nejvíc možností a variant pro trávení volného času. Domnívám se že, města a obce by měla pro seniory pořádat různé společenské akce, umožňovat jim sdružovat se třeba v klubech důchodců. Představitelé měst a obcí by se měli zajímat, zda nabídka volnočasových aktivit jejich starším občanům vyhovuje nebo jim některé aktivity chybí. Proto mě v mojí diplomové práci zajímalo, jakým volnočasovým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik hodin týdně se aktivitám věnují. Zjišťovala jsem, zda volnočasové aktivity ovlivňuje pohlaví respondentů, věk respondentů, velikost města nebo vesnice, ve kterém bydlí, a to, s kým respondenti bydlí. Dále jsem se zajímala o to, zda seniorům vyhovuje struktura volnočasových aktivit, které jim nabízí domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou nebo město/obec, ve kterém bydlí. Také mne zajímalo, jestli seniorům některé aktivity chybí. Zjišťovala jsem, jestli respondenti již někdy slyšeli
9
o Univerzitách třetího věku, kde se o Univerzitě třetího věku dozvěděli a jestli by o studium na této univerzitě měli zájem.
10
1
STÁRNUTÍ, STÁŘÍ A ZMĚNY VE STÁŘÍ
1.1 Stárnutí a stáří Stáří je označováno jako pozdní fáze ontogeneze. Patří do přirozeného průběhu života. Hlavní podíl na stáří mají involuční procesy a další faktory (např. životní způsob, podmínky). Stárnutí může probíhat fyziologicky nebo patologicky. [11] [13] Máme různé definice a dělení stáří. Mezi nejčastější dělení se používá dělení dle WHO nebo dělení dle Mühlpachra, převzato Kalvachem. a) Dělení stáří dle WHO: -
60 - 74 – senescence, časné stáří
-
75 - 89 – kmetství, sénium, vlastní stáří
-
90 a více – patriarchium, dlouhověkost [13]
b) Dělení dle Mühlpachra, převzato Kalvachem: -
65 - 74 – mladí senioři
-
75 - 84 – staří senioři
-
85 a více – velmi staří senioři [13]
1.2 Stárnutí organismu a) Biologické stárnutí -
Kardiovaskulární systém – dochází ke zvyšování krevního tlaku, hlavně systolického, snižuje se srdeční výkonnost, elasticita cév.
-
Respirační systém – snižuje se schopnost samočištění průdušek, proto vznikají častěji zápaly dýchacích cest, častěji vzniká emfyzém plic.
-
Trávicí systém – dochází k vypadávání zubů, snížené produkci trávicích šťáv, slin, dále dochází ke zpomalení hladké svaloviny a ochabnutí svěračů, které vedou k inkontinenci.
-
Urogenitální systém – snižuje se koncentrační schopnost ledvin, ochabují svěrače, u mužů se zvětšuje prostata.
-
Pohybový systém – snižuje se svalová síla, dochází k řídnutí kostí (osteoporóza) a ztuhnutí kloubů (artróza).
-
Imunitní systém – snižuje se obranyschopnost organismu. 11
-
Centrální nervový systém – dochází ke změně mozkových buněk.
-
Smyslové orgány – dochází k poklesu zrakové ostrosti, sluchu, zhoršuje se regulace tepla. [14]
b) Psychické stárnutí Dochází ke snížení poznávacích schopností, pozornosti, zhoršení paměti, stará paměť zůstává zachována a zhoršuje se paměť novodobá, zpomaluje se psychomotorické tempo. Dochází ke snížení řečových funkcí, snížení výkonnosti intelektových funkcí, projevuje se pokles zájmů seniorů. Mění se i povahové vlastnosti seniorů. V tomto období se projevuje snížená sebedůvěra, nedůvěřivost, emoční labilita a zhoršení úsudku. [11] [14] c) Sociální stárnutí Často dochází ke změně životního stylu, hlavně při odchodu seniora do důchodu. Právě v důchodovém věku se senior stává více finančně závislý. V tomto období nastávají i změny životního stylu, omezení sociální integrace ve společnosti. Problémy a změny spojené se stěhováním, ztráty blízkých lidí a z toho pramenící osamělost. Je zde větší omezení kontaktu jak s rodinou, tak i s přáteli a proto může být větší sociální izolace. Dalším projevem může být strach ze stáří, samoty a nesoběstačnosti. [11] [14]
1.3 Zvláštnosti chorob ve stáří Choroby ve stáří neprobíhají stejně jako u mladých lidí. Ve stáří je typické: příznaky chorob jsou nevýrazné (mikrosymptomatologie), při onemocnění se projeví pouze některé příznaky (fenomén ledovce), atypické příznaky, příznaky v jiných orgánech (vzdálené příznaky), dlouhodobý a chronický průběh, sklon ke komplikacím. [14] [17]
1.4 Geriatrické syndromy a) Somatické - „porucha chůze, hybnosti, závratě, nestabilita, pády a úrazy inkontinence moči a stolice, poruchy termoregulace, poruchy příjmu potravy a tekutin, dekubity.“ b) Psychické - „demence, deprese, delirium, poruchy chování, poruchy adaptace.“ c) Sociální - „ztráta soběstačnosti, závislost na pomoci druhých, sociální izolace, týrání a zneužívání, dysfunkce rodiny.“ [23] 12
2
ZAŘÍZENÍ PRO SENIORY A SOCIÁLNÍ SLUŽBY V dnešní době došlo v oblasti sociálních služeb k výrazné změně k lepšímu. Dříve
byla situace jiná, lidé kteří byli staří, nemocní, zdravotně postižení nebo umírající byli hospitalizováni v ústavech a existence těchto skupin byla tabuizována. Společnost se snažila udržet zdání, že tady žijí pouze lidé zdraví, silní a před lidmi v ústavech zavírala oči. Pokud dříve senioři měli sníženou soběstačnost, nebo byli zcela nesoběstační byli umístěni do jediného druhu sociálního zařízení a to do státních domovů důchodců. Často zde byli umísťováni i lidé, kteří neměli domov. Tuto péči financoval stát. V těchto sociálních zařízeních byli vícelůžkové pokoje, aby se zde vešlo co nejvíce seniorů, sociální zařízení bylo společné na chodbě. Senioři se na péči nikterak nemohli podílet, bylo rozhodováno za ně a bez nich. Směli se zde používat omezovací prostředky, tak jak uvážil pečující pracovník. O seniory pečovali zdravotní sestry a sanitárky. Zařazení seniorů do sociálních zařízeních bylo podle spádové oblasti, takže senioři neměli možnost volby. Tento systém péče přetrvával až do roku 1989. Změna nastala v roce 1989, ale výraznější změna přišla až s platností zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon se dotkl všech uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. Odpovědnost za sociální služby přešli z odpovědnosti státu na odpovědnost jednotlivců, obcí/komunit, krajů, občanské společnosti. Hlavním posláním sociálních služeb je pomoc lidem aby si udrželi nebo znovu získali místo v komunitě, společnosti, nebo ve svém přirozeném společenství. Další významnou změnou je komunitní plánování v poskytování sociálních služeb, kdy každá obec/kraj má zjištěné sociální potřeby a na jejím základě vytváří plán. Podstatou plánu je komunikace mezi zadavateli, poskytovateli a udržovateli sociálních služeb - tím se vytvoří tzv. triáda. V neposlední řadě patří do významných změn i způsob financování poskytovaných sociálních služeb. Základ financování tvoří příspěvek na péči, který je nesoběstačných osobám přiznáván. Tento příspěvek je rozdělen do čtyř stupňů. V České republice je nyní více než 85% pobytových sociálních zařízeních zřizováno kraji nebo obcemi. Pobytové služby dnes poskytují i nestátní neziskové organizace, mezi které patří občanská sdružení, nebo církev. Všechny sociální služby mohou poskytovat pouze
13
registrovaní poskytovatelé sociálních služeb. Kdy registraci je možné získat pouze při splnění zákonných podmínek. Sociální služby mohou poskytovat pouze taková zařízení, která mají schválenou registraci. Poskytovatelem sociálních služeb může být subjekt zřizovaný obcí a krajem, nestátní neziskové organizace a ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby jsou financovány z více zdrojů. Zdroje mohou být: státní dotace a granty, dotace ze strukturálních fondů, příspěvky zřizovatelů, příjmy od uživatelů, příspěvky na péči, příjmy z veřejného zdravotního pojištění, příspěvky samosprávných celků, dary, vedlejší hospodářská a mimořádná činnost. Pobytové sociální služby jsou nejčastěji financovány: z plateb uživatelů sociálních služeb, z příspěvku na péči, ze státních dotací, z příjmů veřejného zdravotního pojištění. Terénní a ambulantní sociální služby jsou nejčastěji financovány: z plateb uživatelů sociálních služeb, z příspěvků na péči, ze státní dotace. [11] Sociální služby se dělí: a) Sociální poradenství – je to nedílná součást všech sociálních služeb. b) Služby sociální péče – mají za úkol zabezpečit základní životní potřeby, v případě že tyto potřeby nemohou být zajištěny bez péče jiné osoby. c) Služby sociální prevence – slouží k předcházení a zabraňování sociálnímu vyloučení lidí ohrožených sociálně negativními jevy. Podle místa poskytování se sociální služby dělí: a) Terénní služby – jsou služby, které jsou poskytovány v místě bydliště jedince (pečovatelská služba) b) Ambulantní služby – jsou služby, za kterými jedinec sám dochází, nebo je dovážen do specializovaného zařízení c) Pobytové služby – jsou služby, které jsou poskytovány v zařízeních kde jedinec po určitou dobu celodenně nebo celoročně pobývá (domov pro seniory). [11]
2.1 Sociální služby poskytované seniorům V součastné době je snaha o to, aby byli sociální služby poskytovány seniorům nejlépe v jejich přirozeném prostředí. Proto je velmi rozvinutá široká nabídka terénních a ambulantních služeb. 14
V pobytových zařízeních jsou seniorovi poskytovány sociální služby na základě individuálního plánu. Je potřeba empatického přístupu a dodržování Evropské charty pacientů seniorů. Cílem služeb není něco vykonávat za klienta, ale hlavním cílem je klientovi pomáhat a podporovat ho aby byl co nejméně závislí a co nejvíce činností zvládl vykonat sám. Mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb patří: -
„pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu;
-
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu;
-
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy;
-
poskytnutí ubytování, případně přenocování;
-
pomoc při zajištění chodu domácnosti;
-
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnost;
-
sociální poradenství;
-
zprostředkování kontaktu se sociálním prostředím;
-
sociálně terapeutické činnosti;
-
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí;
-
telefonická krizová pomoc;
-
nácvik dovedností pro zvládnutí péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění;
-
podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.“ [11]
2.2 Zařízení sociálních služeb Mezi zařízení sociálních služeb patří: a) Centra denních služeb – dřívější název byl domovinky, je zde poskytována ambulantní služba pro osoby se sníženou soběstačností. Jsou zde poskytovány různé služby (při osobní hygiena, při vyřizování osobních záležitostí). [11] b) Denní stacionáře – je zde poskytována ambulantní služba, do stacionáře pravidelně chodí osoby se sníženou soběstačností. V denních stacionářích jsou prováděny aktivizační a sociálně terapeutické činnosti, je zde poskytována komplexní péče. [11]
15
c) Týdenní stacionáře – je zde poskytována pobytová služba pro osoby se sníženou soběstačností. Provoz je zajištěn v pracovní dny, jsou zde prováděny aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. [11] d) Domovy pro osoby se zdravotním postižením – je zde poskytována pobytová služba s celoročním provozem. Tato péče je určená seniorům se sníženou soběstačností a seniorům, kteří potřebují pravidelnou komplexní péči. [11] e) Domovy pro seniory – je zde poskytována pobytová služba pro seniory, kteří mají sníženou soběstačnost. Tito senioři vyžadují pomoc v komplexní péči. [11] f) Domovy se zvláštním režimem – je zde poskytována pobytová služba s celoročním provozem. V těchto domovech jsou vytvořeny speciální podmínky pro jedince s duševními nemocemi a pro jedince, kteří jsou závislý na návykových látkách. [11] g) Chráněné
bydlení
–
je
zde
poskytována
pobytová
služba
pro
osoby
se zdravotním postižením, které potřebují pomoc jiné osoby. Jedinci žijí skoro ve stejných podmínkách jak kdyby žili v bytě. Pracovníci chráněného bydlení kontrolují, zda jedinci vše zvládají a zajišťují pomoc při jednotlivých běžných i méně obvyklých činnostech. [11] h) Azylové domy – je zde poskytována pobytová služba, která je určena pro jednice, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a došlo u nich ke ztrátě bydlení. Jednotlivé azylové domy jsou zaměřeny na různé skupiny osob (matky s dětmi, osoby mladší osmnácti let). Je zde poskytováno ubytování a služby základního sociálního poradenství. [11] i) Domy na půli cesty – je zde poskytována pobytová služba pro osoby do 26 let, které žily dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy nebo jiných zařízeních pro děti a mládež, nebo pro osoby propuštěné z výkonu trestu. Cílem těchto domů je vytvořit těmto kategoriím lidí dobrý start do běžného života. [11] j) Zařízení pro krizovou pomoc – je zde poskytována služba jednak terénní, ambulantní i pobytová. Tyto služby jsou pro osoby, které jsou v situaci ohrožení zdraví a života, které nejsou schopny toto ohrožení sami vyřešit. Tato služba nabízí stravu, ubytování, základní sociální poradenství. [11] k) Nízkoprahová denní centra – je zde poskytována služba osobám bez přístřeší, pomáhá zajistit osobní hygienu a stravu. [11] 16
l) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – je zde poskytována ambulantní služba dětem a mládeži od 6 do 26 let, pokud tyto děti jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy. Hlavním cílem je vhodné využití volného času a nasměrování dětí správným směrem. [11] m) Noclehárny – je zde poskytována služba osobám bez přístřeší, zde osoby mohou přenocovat a mají zde podmínky pro provedení osobní hygieny. [11] n) Terapeutické
komunity
–
je
zde
poskytována
služba
osobám
závislým
na návykových látkách a osobám s duševním onemocněním. Hlavním cílem je pomoci těmto osobám zbavit se závislosti. [11] o) Sociální poradny – zabývají se činnostmi sociálního poradenství a to jednak základního – pro člověka v nepříznivé sociální situaci, kdy jsou mu poskytnuty důležité informace, jak danou situaci řešit. Odborné sociální poradenství je zaměřeno na specificky jednotlivé sociální skupiny. Patří sem manželské poradny i půjčování kompenzačních pomůcek. [11] p) Sociálně terapeutické dílny – je zde poskytována služba pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Hlavním cílem je sociálně pracovní terapie a díky ní zdokonalování pracovních návyků jedinců. [11] q) Centra sociálně rehabilitačních služeb – je zde poskytována služba pro osoby se zdravotním postižením a služba osobám ohroženým sociálním vyloučením. Hlavní cíl je dosáhnout jejich samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. [11] r) Pracoviště rané péče – je zde poskytována terénní i ambulantní služba pro děti se zdravotním postižením do věku 7 let, služba je i pro jejich rodiče. Pomáhá rodičům zvládat specifické potřeby dítěte. [11]
2.3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon popisuje podmínky a možnosti jak poskytovat péči fyzickým osobám, které jsou v nepříznivé sociální situaci. Pomáhá jim pomocí příspěvku na péči a pomocí sociálních služeb. Dále tento zákon upravuje předpoklady pro výkon sociálního pracovníka.
17
„§ 49 Domovy pro seniory §49 (1) V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. §49 (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování; b) poskytnutí stravy; c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; f) sociálně terapeutické činnosti; g) aktivizační činnosti; h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ [43]
„§ 40 Pečovatelská služba §40 (1) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. §40 (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy; d) pomoc při zajištění chodu domácnosti; e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.“ (Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb.) [43]
18
2.4 Domov pro seniory Podmínky pro přijetí žadatele do domova pro seniory se řídí (§ 49 zákona o sociálních službách) kdy: „žadatel je osoba se sníženou soběstačností a odpovídajícím věkem, jejíž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ [11] Žadatel o přijetí musí předložit vyplněnou žádost o přijetí do zařízení a další potřebné dokumenty. Žádost se podává na příslušný spádový sociální obor, nebo přímo v nestátním pobytovém
zařízení.
Po
projednání
žádosti
je
žadatel
vyrozuměn
o
přijetí
či nepřijetí. Při každém přijetí nového seniora by se tohoto přijetí měl účastnit sociální pracovník, vedoucí zařízení, vrchní sestra, všeobecná sestra, pracovník v sociálních službách, fyzioterapeut a pracovník pro volnočasové aktivity. Senior předá všechny potřebné dokumenty sociálnímu pracovníkovi, je stanoven individuální plán se všemi sociálními službami. Senior podepíše příslušné smlouvy a založí se dokumentace o seniorovi, která obsahuje části zdravotní, ošetřovatelskou, sociální, ekonomickou a ostatní. Sociální pracovník seniorovi určí klíčového pracovníka. Poté je senior proveden po zařízení je mu ukázán jeho pokoj. Je prohlídnut praktickým lékařem pro domov. Dle ordinace lékaře se fyzioterapeut seznámí s jeho doporučeními a se seniorem naplánuje individuální rehabilitační plán. Pracovník pro volnočasové aktivity seznámí seniora s nabídkou možností aktivit a dohodne se, o které aktivity by měl senior zájem. Pracovník pověřený duchovní službou informuje seniora o možnosti bohoslužeb. Senioři platí měsíčně tři základní částky: úhradu za bydlení, stravu a nezbytné služby. Ke každému seniorovi je přistupováno individuálně a dle zdravotního stavu. [8] [11] Klientovi jsou v průběhu dne poskytovány běžné ošetřovatelské činnosti. Dopoledne mají senioři na programu ergoterapii, která probíhá pod vedením ergoterapeuta nebo pracovníka pro volnočasové aktivity. Společně s klientem provádí vhodné aktivizační metody. Odpoledne se většinou pro klienty konají kulturní, zábavné nebo poslechové akce. Fyzioterapeut provádí s klienty během dopoledních nebo odpoledních hodiny pasivní, nebo aktivní cvičení. Toto cvičení může probíhat jednak ve skupinách a jednak individuálně. V průběhu dne mohou senioři využívat služby kadeřnictví, pedikúry a dalších služeb, které se v domově nacházejí. 19
V předem určené dny vykonává lékař lékařskou vizitu, sestry poté plní ordinace lékaře, zajistí odběry biologického materiálu i plánovaná vyšetření. Pokud dojde k náhlé změně zdravotního stavu seniora, je podle závažnosti přivolán praktický lékař, nebo zdravotnická záchranná služba a klient je převezen do nemocnice. [11] 2.4.1
Služby poskytované ze zákona klientům v Domovech pro seniory Poskytovatelé sociálních služeb musí dodržovat zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách. Mezi základní služby patří tyto: a) Poskytnutí ubytování - klienti mají většinou v pokojích polohovací lůžko, noční stolek, šatní skříň, jídelní stůl, židle, signalizační zařízení. V dnešní době bývá většinou součástí pokoje i WC a sprcha. WC a prostorná koupelna musí být na každém patře, pro hygienu imobilních pacientů. Pokud si klienti přejí ubytování v jednolůžkovém pokoji, který není momentálně k dispozici, většinou se to řeší ubytováním klienta do pokoje dvoulůžkového a jakmile se uvolní místo, klient se přestěhuje. Každý nově příchozí klient musí být seznámen s návody jak obsluhovat veškeré vybavení na pokojích, musí být informován o bezpečnostních opatřeních, protipožárním režimu a seznámeni s obsluhou výtahů. [11] b) Poskytnutí stravy - klientům je strava podávána 5x a diabetikům 6x denně. Mobilní klienti dochází na jídlo do společné jídelny, klienti imobilní mohou být na invalidních vozících dopravováni do jídelny, nebo dostávají stravu na pokoj. Pokud senioři nejsou schopni se sami najíst, ošetřovatelský personál klientům pomáhá. Druh diety klientovi doporučuje praktický lékař a klient s navrženou dietou musí souhlasit. Skladbu jídelního lístku navrhuje nutriční terapeut a schvaluje praktický lékař. Vždy by se měli brát ohledy na stravovací návyky klienta. Důležitou součástí je i pitný režim. [11] c) Pomoc při osobní hygieně - mobilní klienti si zajišťují osobní hygienu sami. Klientům se sníženou soběstačností, je s osobní hygienou pomáháno. Vždy je ale důležité zapojit klienty co nejvíce do péče o sebe sama a pamatovat na respektování jejich soukromí a studu. Je důležité zjistit, jaké měl klient hygienické návyky a podle toho se mu snažit přizpůsobit celou hygienickou péčí. Dle požadavků a možností klienta hygienickou péči provádíme na pokojích, v koupelně nebo ve společné koupelně. Klientům by měla být poskytována hygienická péče 2x denně, 20
při ranní a večerní hygieně. Minimálně jednou týdně se u imobilních klientů provádí celková koupel s mytím vlasů, péči o nehty na rukou i nohou. [11] d) Pomoc při zvládnutí běžných úkonů v péči o vlastní osobu - ošetřovatelský personál dopomáhá klientovi při jeho běžných denních úkonech, nebo přebírá péči za klienta. [11] e) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - je důležité, aby byli senioři ve společenském kontaktu s prostředím, proto ošetřovatelský personál dopravuje i imobilní klienty do společných prostor, nebo na zahradu za ostatními klienty. Zde jsou většinou pořádány společné akce, mezi které patří významná životní jubilea, oslavování svátků, společná posezení, promítání filmů i poslech hudby. Pro menší skupiny mobilních klientů jsou organizovány výlety, procházky a návštěva kulturních akcí. [11] f) Sociálně terapeutické činnosti - prostřednictvím metod socioterapie, se snaží sociální pracovníci o rozvoj nebo udržení sociálních schopností a dovedností. Tyto činnosti podporují seberealizaci klienta a pocit vlastní užitečnosti. [11] g) Aktivizační činnosti - velmi úzce souvisí a navazují na socioterapeutické činnosti. Jejich hlavním smyslem je nalezení vhodných stimulačních a aktivizačních podnětů. Tyto podměty mají za úkol probudit zájem o sebe a uvědomit si svoje potřeby a aktivně se zapojit do sebepéče. [11] h) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí - tato pomoc se zabývá především komunikací, která vede k uplatňování práv a zájmů klienta. [11] i) Další služby – mezi další služby patří rehabilitační ošetřování klientů, ergoterapie, duchovní péče. [11]
2.5 Domovy s pečovatelskou službou (DPS) Domovy s pečovatelskou službou nepatří mezi ústavní zařízení sociální péče, ale představují individuální bydlení. Jejich zřizovateli jsou městské úřady. Tento způsob bydlení je mezi seniory velmi oblíbený a vyhledávaný. Senioři uzavírají klasickou nájemní smlouvu, díky ní obdrží byty pro jednotlivce nebo pro dvojice a platí nájem obvyklým způsobem. Hlavním smyslem domů s pečovatelskou službou je poskytování klientům vhodných a usnadněných sociálních služeb při zachování plné autonomie klientů. 21
Součástí tohoto zařízení bývají střediska osobní hygieny, prádelna, ordinace lékaře, jídelna, klub důchodců. V těchto zařízeních je klientům poskytována pečovatelská služba. Každý senior pečovatelskou službu využívá individuálně dle potřeby. [8] 2.5.1
Pečovatelská služba Žadatelem o zřízení pečovatelské služby je sám občan. Podmět k zavedení služby
může kromě občana navrhnou i jeho rodina, sociální pracovnice, zdravotníci. Ošetřující lékař posuzuje míru soběstačnosti žadatele a vyjadřuje se k jeho zdravotnímu stavu. Odbor sociálních věcí vydává rozhodnutí o pečovatelské službě, uvádí i jak bude pečovatelská služba hrazena. Pečovatelská služba je poskytována ve všechny pracovní dny od 7 do 17 hodin. Pečovatelka dochází do domácnosti klientů jedenkrát až dvakrát denně dle potřeby klientů. K zařízením pečovatelské služby také patří prádelny, doprava obědů, doprava nákupu, doprava osob, rozvoz prádla a střediska osobní hygieny. Ve středisku osobní hygieny je poskytováno sprchování, očistné koupele, mytí vlasů, manikúra, pedikúra. Pečovatelskou službu zajišťují příslušné obecní úřady. Od roku 1990 ji mohou poskytovat i nestátní a charitativní organizace. [8]
22
3
VOLNÝ ČAS A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
3.1 Volný čas V celé historii se objevuje potřeba střídání práce a volného času. Dříve tuto možnost měli převážně bohatí a zámožní lidé. Zásadní přeměnu přinesla mechanizace práce a s tím spojené další změny. Dříve dělníci pracovali 14 - 16 hodin denně. V dnešní době jsou stále jiné a nové možnosti, např. možnost práce z domu. V dřívějších dobách se lidé ve volném čase věnovali pouze odpočinku, regeneraci sil a zábavě. Teprve v pozdější době se významně rozvíjeli i jiné aktivity – cestování, rekreace, sport, vzdělávání. Volný čas lze popsat jako čas, který jedinec věnuje pouze sám sobě. Jak tento čas vyplní záleží jen na něm. Je to doba, kdy je oproštěn od každodenních povinností a každodenního tlaku. Dalším důležitým faktorem je dobrovolnost a svobodná vůle zvolit si, kterým aktivitám se jedinec chce věnovat. Lidské aktivity lze rozdělit do čtyř základních kategorií: práce, rodinné závazky, sociální závazky, aktivity zaměřené na sebeuspokojení a sebevyjádření. Ve vyspělých zemích vynakládají lidé v průměru 1/3 svých příjmů na činnosti ve volném čase. [19] V dnešní době je uváděno mnoho definic volného času. „Libovolná doba, která zbývá po ukončení pracovní činnosti a naplnění všech požadavků nutných k zajištění běžného života. [19] „Opak doby nutné práce a povinností doby nutné k regeneraci sil.“ [17] Na volný čas můžeme nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu. Z pohledu vědy, ekonomiky, sociálně-psychologického, politického, zdravotně hygienického. a) Z hlediska vědy - na volný čas lze nazírat z různých úhlů pohledu, kdy každá věda nazírá na něco jiného. Sociologie pohlíží na volný čas jako na symbol věku, sociální poezie, vzdělání, profese a společenského úspěchu. Psychologie pohlíží na volný čas, jako na jeden z různých způsobů vnímání reality, kdy předmětem zájmu je vztah k lidem, nebo také motivace k určité činnosti. Pedagogika a andragogika pohlíží na volný čas jako na vzdělávání ve volném čase. [15] b) Z ekonomického hlediska - z volného času se stalo odvětví, které je využíváno jednak pro výchovně-vzdělávací činnost a jednak pro činnost komerční. Je důležité kolik prostředků společnost investuje do volného času. [15] 23
c) Z hlediska sociologického a sociálně-psychologického - tyto hlediska pomáhají jednak utvářet mezilidské vztahy, vytvářet formální i neformální skupiny a přispívají k socializaci jedince. [15] d) Z politického hlediska - jednotlivé nabídky aktivit pro volný čas by ve městech a obcích měli tvořit funkční systém, nemělo by dojít k preferování institucí nebo organizací. [15] e) Ze zdravotně-hygienického pohledu - zabývá se podporováním tělesného, duševního vývoje člověka, uspořádáním režimu dne, hygienou prostředí. [15] 3.1.1
Druhy volného času
a) Čas pracovní – vyplněn nějakou pracovní činností. b) Čas vázaný či polovolný – zaměření na objektivní povinnosti, péče o vlastní osobu, stravování, hygienu, spánek, péče o domácnost, děti. c) Čas volný d) Čas odpočinkový – vyplněn nenáročnými a psychicky klidnými činnostmi. e) Čas rekreační – vyplněn rekreační aktivitou. f) Čas zájmový – vyplněn aktivitami, které jsou zaměřeny na rozvíjení individuálních potřeb. [19] 3.1.2
Funkce volného času
a) Rekreace – patří sem: psychické uvolnění, shromažďování sil. b) Kompenzace – patří sem: potěšení, bezstarostnost. c) Edukace – patří sem: potřeba se dále vzdělávat, potřeba po zážitcích. d) Kontemplace – patří sem: potřeba klidu, čas pro sebe sama. e) Komunikace – patří sem: potřeba sociálních vztahů, empatie, láska. f) Integrace – patří sem: potřeba emocionální jistoty, vztahů. g) Enkulturace – patří sem: potřeba kreativního rozvoje. h) Participace – patří sem: potřeba angažovanosti, spoluodpovědnost. [19] 3.1.3
Oblasti volného času Základními oblastmi volného času jsou odpočinek, zábava, rekreace, zájmové
činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolně prospěšná činnost. [5] 24
3.1.4
Aspekty ovlivňující prožívání volného času
a) Věk - vrcholem volnočasových aktivit je věk kolem 17 let. V této době se utváří i specifické kulturně-společenské zaměření člověka a celkový jeho životní styl. Postupem
času
s přibýváním
pracovních
a
rodinných
povinností
četnost
volnočasových aktivit klesá. [19] b) Pohlaví - ženy se častěji věnují rodinným povinnostem, rády navštěvují kulturní akce, divadla, galerie, více se věnují četbě. Oproti tomu muži se více věnují sportovním činnostem a sebevzdělávání. [19] c) Sociální skupina - každá sociální skupina do které jsou lidi zainteresováni, např. rodina, kamarádi, spolupracovníci má svoje hodnoty a normy. [19] d) Bydliště - ještě stále výrazný rozdíl, je rozdíl mezi bydlením ve městě a na vesnici. Tento rozdíl už je ale na ústupu. Ve městě se lidé ve svém volném čase věnují různým aktivitám. Na vesnici více přetrvává práce kolem domu, práce na zahradě. Ve městě je všeobecně více možností a nabídek než na vesnici. [19] e) Profese - s rostoucím průmyslem dochází k oddělení domova a pracoviště, často se musí za prací dojíždět. [19] f) Vzdělání - bylo prokázáno, že s vyšším vzděláním dochází k většímu zájmu o sport, četbu, návštěvu kulturních zařízení, výlety. Negativem u vysokoškolsky vzdělaných lidí je neschopnost se oprostit od práce a věnování se pouze rodině. [19]
3.2 3.2.1
Volnočasové aktivity Pohybová aktivita ve vyšším věku Postupně ve vyšším věku dochází k úbytku energie. Tento úbytek začíná již od 30 let,
do 75 let a dosáhne u žen 37 % a u mužů 35 %. Před každým cvičením je důležité rozcvičení, snižuje se tím riziko úrazu a poškození. Jeho cílem je připravit pohybový i oběhový systém na zátěž. U seniorů je vhodné, aby byla nižší intenzita cvičení, ale aby toto cvičení trvalo delší dobu. Za základní dobu cvičení na den se počítá 30 minut. Tento úsek se může rozdělit během dne do tří časových úseků. Cvičení by mělo být pravidelné, nejlépe každý den. Nejlevnějším, nejdostupnějším a nejméně rizikovým typem cvičení je chůze. Dále je vhodná jízda na kole, nebo na domácím ergometru, plavání a cvičení ve vodě. 25
Cvičení by mělo být po sériích, provádějí se 2 až 3 série. Mezi jednotlivými cvičeními se vkládají přestávky. [9] Význam tělesné zátěže pro seniory je v tom, že pomáhá seniorům zvládnout každodenní pohybovou zátěž bez obtíží a únavy, pomáhá zvyšovat odolnost proti tělesné námaze, pomáhá zvyšovat svalovou sílu, snižuje u seniorů riziko pádu, snižuje riziko vzniku onemocnění,
udržuje
psychickou
rovnováhu,
pomáhá
zvyšovat
sílu,
flexibilitu,
kardiorespirační zdatnost. [9] 3.2.2
Muzikoterapie Hudba se váže ve svých počátcích z hlediska antropologického, sociálního
a teologického na kult, na smyslovou a magicko-rituální funkci hudby. Hudba dříve byla náboženským a léčitelským rituálem. Při léčitelských rituálech uvolňovali lidé při hudbě svoje emoce. Léčitelské rituály se skládají ze tří fází. Do těchto fází patří fáze přípravná – obsahuje koncentraci, očistu a zvnitřnění. Druhá fáze je fáze realizace – rituál doprovází zapálení ohně, přinesení obětí, přeříkávání modliteb a zaklínadel. Doprovodné prvky jsou zpěv a tanec. Třetí fází je fáze vyhodnocení a reflexe – kdy proběhne vzájemné hodnocení jednotlivými účastníky rituálu. Z historie muzikoterapie dnes vychází i moderní muzikoterapie. Muzikoterapie se začala rozvíjet po druhé světové válce do dnešní podoby. Dnešní
muzikoterapie
má
podobu
léčebně,
speciálně,
a psychoterapeutické muzikoterapie. Významnými osobnostmi
sociálně-pedagogické
jsou Christoph Schwabe
a Julietty Alvin. Muzikoterapie je vhodná pro všechny věkové kategorie. Muzikoterapie má formu individuální a skupinovou. Individuální forma je založena na samostatné práci s terapeutem, klient si přináší svá životní témata, která jsou zpracovaná pomocí zvukové projekce. Skupinová forma je skupinové dění je přímo zařazeno do hudebního děje. Ve skupině je maximálně dvanáct lidí, terapeut se přímo s klientem rozhodne, která forma je pro něj nejvhodnější. [25] Definice muzikoterapie zní: „Muzikoterapie jako pragmaticky a empiricky orientovaná vědecká disciplína stojí v systému hudebních věd na hranici s hudební psychologií, pedagogikou, sociologií, etnologií, hudební akustikou a hudební teorií, filozofií a estetikou.“ [25] Mezi hlavní cíle muzikoterapie lze zahrnout, že slouží ke zmírnění psychických a fyzických problémů, pomáhá klientovi dosáhnout souladu se sebou samotným a se svým 26
okolím, slouží k lepšímu poznání sebe sama, pomáhá ke zvýšení sebehodnoty jedince, umožňuje lepší sebevyjádření, pomáhá zlepšit motorickou a sociální koncentraci. [25] Mezi
koncepty
muzikoterapie
patří
koncept
pedagogický,
medicínský,
psychoterapeutický. Pedagogický se zaměřuje na procesy učení, sociální integrace a komunikace. Slouží k zlepšení koncentrace, paměti a vnímání. Cílovou skupinou jsou většinou lidé s tělesným nebo mentálním postižením. Medicínský, z tohoto konceptu hudba slouží jako audioanalgetikum nebo sedativum. Vede ke snížení reakce na stres, slouží k odvrácení pozornosti, ovlivňuje prožívání bolesti. Slouží k posílení vztahů klient-rodinafyzioterapeut. Psychoterapeutický má podobné nasměrování jako verbální psychoterapie. [25] Mezi základní druhy muzikoterapie patří: a) Receptivní muzikoterapie – zaměřuje se na poslech hudby, zvuků, šumu, ticha. b) Aktivní muzikoterapie – využívá pohybu, tance, výtvarného projevu a další. c) Strukturovaná muzikoterapie
– klienti
hrají
podle
předem
stanovených
pravidel. [25] 3.2.3
Arteterapie Definice arteterapie zní: „Arteterapie v širším slova smyslu znamená léčbu uměním,
včetně hudby, poezie, prózy, divadla, tance, výtvarného umění. Arteterapie v užším slova smyslu znamená léčbu výtvarným uměním.“ [20] Z historického hlediska lze arteterapii zařadit již do doby pravěké, kde nacházíme různé jeskynní malby na stěnách. Hlavní význam sloužil pro komunikaci s Bohem. Historické kořeny arteterapie vychází z umění jako tvořivá činnost a z umění jako terapie. Z hlediska umění je vnímána jako odpočinková činnost, která obohacuje náš život. Umělci arteterapii využívali ve zdravotních nebo výchovných zařízeních a zaznamenali jejich léčebné účinky. [3] Hlavní význam spontánní arteterapie zlepšuje tvořivost lidí, podporuje sebeuzdravující procesy, vyžaduje aktivní zapojení, umožní ochotu riskovat, umožňuje jedinečný způsob sebevyjádření, poskytuje neverbálnost. [3] Mezi hlavní cíle arteterapie patří individuální a sociální cíle. Individuální cíle pomáhají k uvolnění, lepšímu sebeprožívání a sebevnímání, poznání vlastních možností, uspořádání svých zážitků, růstu osobní svobody a motivace, rozvoji osobnosti, rozvoji fantazie. Sociální cíle pomáhají k přijetí a uznání druhých lidí, pomoc k navázání kontaktů, 27
pro lepší komunikaci, pomoc k společnému řešení problémů, získání zkušeností, pochopení, že i ostatní mají stejné problémy jako já. [20] Arteterapie se dělí na receptivní, produktivní, individuální, skupinovou. a) Arteterapie receptivní - hlavním cílem je poznání nitra a pocitů jiných lidí. Vyžaduje potřebu vcítění do díla, díky kterému může objevit duchovnost, životní sílu vlastní emoce, smutek a naději. [20] b) Arteterapie produktivní - použití konkrétních tvůrčích činností, kam patří modelování, kresba, malba. [20] c) Arteterapie individuální - klient má arteterapeuta pouze pro sebe, navazuje s ním úzký kontakt, díky tomu vzniká hlubší emocionální zážitek. Nejčastěji se tento typ arteterapie používá u lidí, kteří nemohou být pohromadě s jinými klienty. Jsou agresivní, nebo mají psychopatologické jevy. [20] d) Arteterapie skupinová – mezi výhody patří: sociální učení probíhá rychleji a intenzivněji, slouží k podpoře lidí, kteří mají stejné problémy, je demokratičtější, je více ekonomická, za stejný čas se pomůže více lidem. Mezi nevýhody patří: hůře se dosahuje diskrétnosti, u individuální se diskrétnost dosáhne lépe, skupina se hůře organizačně dá zvládnout, je důležitá lepší pozornost a obratnost terapeuta, každému jednotlivci se v rámci celé skupiny věnuje méně času. [20] 3.2.4
Dramaterapie Definice dramaterapie zní: „Dramaterapie je léčebně-výchovná disciplína, v níž
převažují
skupinové
aktivity
využívající
ve
skupinové
dynamice
divadelních
a dramatických prostředků k dosažení symptomatické úlevy, ke zmírnění důsledku psychických poruch i sociálních problémů a k dosažení personálně sociálního růstu a integrace osobnosti.“ [24] Nejčastější skupinu lidí, u kterým se dramaterapie používá jsou lidé s mentálním postižením, psychiatrickou diagnózou, lidé s poruchami učení a chování, jedinci sociálně vyloučení, jedinci ve výkonu trestu a gerontologičtí klienti. Individuální dramaterapie se většinou používá u pacientů s autismem, nebo u pacientů trpících posttraumatickým stresovým syndromem. Do skupinové terapie patří rodinná a partnerská dramaterapie. [24]
28
Mezi hlavní cíle arteterapie patří zvyšování sociální inteligence a interakce, pomáhá klientům naučit se schopnosti uvolnit se, pomáhá klientům zvládnout svoje emoce, pomáhá změnit nekonstruktivní chování, pomáhá rozvíjet spontánní chování, pomáhá s rozvojem koncentrace a představivosti, pomáhá s posílením sebedůvěry a sebeúcty, pomáhá k procvičení paměti a pomáhá klientům si uvědomit, co v životě dokázali. [24] Mezi základní formy dramaterapie patří: a) Ambulantní forma – je záležitostí občanských sdružení, speciálních škol, neziskového sektoru. b) Klinická forma – je záležitostí léčeben, psychiatrických oddělení, klinik. c) Forma vedená v denních sanatoriích a stacionářích. [24] 3.2.5
Akupresura Akupresura je tradiční čínská masáž, je založena na tlaku prstů. Z historického
hlediska existuje již tisíc let. Staří Číňané vytvořili systém, který umožňoval léčení i prevenci. Je při ní velmi důležitá spolupráce s nemocným. Podle Číňanů se energie veškerého tvorstva neustále pohybuje mezi dvěma extrémy. Tyto extrémy se navzájem střídají. V jin vždy převládá něco z jang a naopak. K principu jang patří: slunce, oheň, teplo, léto, aktivita, mužnost. K principu jin patří: měsíc, tma, voda, noc, klid, zima, ženskost, pasivita, koncentrace. Při akupresuře a akupunktuře dochází ke stimulaci určitých důležitých bodů. Většina těchto bodů se nachází ve tkáni pod kůží. Při akupunktuře se používají velmi jemné jehly z oceli a v akupresuře se používají techniky masáže a tlaku prstů. Toto léčení provádí pouze dobře vyškolený odborník. Body se mají stlačovat kolmo k povrchu kůže bříškem prstů a pak lehce kroužit ve směru hodinových ručiček. Je potřeba tlak stupňovat při každém výdechu. Mezi další techniky patří lehká vibrace nebo rytmické poklepávání špičkami prstů. Akupresura se může aplikovat 3x denně, pokud to nečiní žádné obtíže a bolesti. Silný tlak by se měl aplikovat méně než slabší, můžeme jej aplikovat 3x až 5x po sobě po kratší dobu. Akupresura se používá pro zlepšení vitalizace a aktivizace, pro zmírnění jednoduchých zdravotních obtíží a dalších lehčích onemocnění, u velmi oslabených lidí, u dětí, pro podporu tradiční léčby. 29
Akupresuru není vhodné používat při lokálních změnách na kůži, hnisání, zánětech, po požití alkoholu, před jídlem nebo po jídle, pokud se potíže zhoršují nebo vracejí. [12] [21] 3.2.6
Meditace Vždy při meditaci je potřeba mít klidné prostředí, nejlepší je se zavřenýma očima. Měl
by se předříkávat text písně např. modlitba sv. Františka. Slova by se měla předříkávat pomalu a poklidně. Tyto poklidná slova umožňují lepší procvičení koncentrace. Nejlepší doba pro meditaci je ráno. Je dobré, aby meditace probíhala vždy ve stejnou dobu a pravidelně. Meditace je vhodné se věnovat tak 30 minut denně. Nejlepší pro meditaci by byla speciální místnost, nebo alespoň kout. Místnost pro meditaci by měla být klidná, tichá, mělo by tam být chladno. Neměla by to být přeplácaná místnost, spíš méně zařízena. Dobré je meditovat v kolektivu. Při meditaci se doporučuje vzpřímená podoba. Vyrovnaná záda, páteř, krk a hlava, vše v jedné linii. Pokud sedíme na židli, tak židle by měla mít opěradlo a opěrky pro ruce. Další možností je posadit se na zem na polštář se zkříženýma nohama. [4] 3.2.7
Masáž Definice masáže zní: „Masáž je ručně prováděné mechanické ovlivňování kůže
a svalstva s objektivními účinky pro léčebné účely.“ [18] První historická zmínka o masáží pochází již z Číny a Egypta. Masáž se již používá celá tisíciletí. Používá se k předcházení nemocem a léčení, pomáhá udržovat tělo a ducha ve formě. Základ slova pochází ze slova massé, massa což znamená tvarovati, hnísti. V Evropě pochází první zmínka o masáži od evropského lékaře Hippokrata. V době středověku masáž upadla, protože se hledělo pouze na duševní stránku člověka, nikoliv však tělesnou. V 19. století dochází k rozvoji masáže převážně ve Švédsku, Německu, Francii. [6] [22] Masáž slouží pro lepší zharmonizování nervového systému a dechu, slouží k doplnění energie pro imunitní systém, slouží k lepší stimulaci krevního a lymfatického oběhu, podporuje lepší obranyschopnost těla, slouží k uvolnění svalů po namáhavém sportu, zvyšuje svalové napětí, připravuje svaly k činnosti, podporují prokrvení kůže a odplavování nečistot, slouží ke zmírnění bolesti, zlepšuje kloubní pohyblivost, snižuje psychické napětí. [6] [22]
30
Základem jsou ruce maséra. Další možné pomůcky mohou být polštáře, ručníky, masážní rukavice, popruhy, kartáč, masážní míček – ježek, masážní olej, mýdla, pudry, oleje, masti, krémy, emulzní prostředky. [6] [22] Celkové účinky masáže jsou: a) Mechanické – projevuje se jako výsledek působení tlaku a pohybu na lidský organismus. Slouží k podpoře mízní a žilní drenáže. b) Fyziologické – vede ke zvýšení metabolismu a krevního oběhu, ve svalech vede k odstranění kyseliny mléčné. c) Reflexní – jsou vedeny ke konkrétnímu orgánu aferentními vlákny a zpět naopak eferentními vlákny, snižují svalové napětí a bolest. d) Psychologický účinek – vede ke zvýšení relaxace a snížení úzkosti [6] Mezi masážní techniky patří tření, hnětení, roztírání, tepání, chvění, pohyby v kloubech. a) Tření – používá se nejčastěji, vede se od vzdáleného místa směrem ke středu, směrem k trupu. Třením se masáž zahajuje i končí. b) Hnětení – slouží k uvolnění měkkých tkání, používá se pro masáž dlouhých a bříškatých svalů. c) Roztírání – tato technika ovlivňuje podkožní tkáně, vazivo a svaly. Vhodné využití je pro ztuhlé partie, využívá se v okolí kloubů. d) Tepání – tato technika se provádí v rychlém a neměněném tempu, účinek závisí na hloubce a frekvenci provedení. Používá se před sportovním výkonem. e) Chvění – je potřeba, aby masírovaná oblast byla naprosto uvolněná, masírovaná část se uchopí prsty a rozechvívá se rychlými pohyby do stran. f) Pohyby v kloubech – rozeznáváme tři druhy pohybů: pasivní, aktivní, a smíšený. Nejdříve se provádí pasivní pohyb, který je poté následován pohybem aktivním přímo masírovaným. Pohyb může být v jednom nebo více kloubech. [6] Základem jsou ruce maséra. Další možné pomůcky mohou být polštáře, ručníky, masážní rukavice, popruhy, kartáč, masážní míček – ježek, masážní olej, mýdla, pudry, oleje, masti, krémy, emulzní prostředky. [6] [22] V místnosti má být dostatečné teplo, ale nemá zde být průvan. Měla by být dostatečně velká, aby se masér mohl volně pohybovat kolem masážního lůžka. Měli by zde být věšáky a skříně na odložení oblečení. Místnost by měla být čistá. 31
Masážní stůl je nejlepší elektrický, který je i výškově nastavitelný, dlouhý 190 -200cm. [6] Před masáží by se vždy měl masér informovat, zda klient byl již někdy masírován. Je potřeba mu vhodně vysvětlit postup masáže i jak moc musí být odhalen. Při masáží vždy odhalujeme pouze tu část, kterou právě masírujeme. Při masáži šíje se oděv vysvleče až po lopatky. Při masáži zad se masírovaný vysvleče do půl těla. [6] Mezi celkové kontraindikace patří to, že seniora nemasírujeme při vyčerpání a nadměrné tělesné zátěži, při akutním zranění pohybového aparátu, při svalovém zánětu, při poruše krevního oběhu, při onemocnění kůže bakteriální nebo virovou infekcí, při horečkách, při nádorových onemocněních, ihned po jídle. [6] Mezi částečné kontraindikace patří nemasírovat místa, kde se trny nachází přímo pod kůží, podpaží, podkolení, oblast třísel, podkolení jamky, prsní bradavky u mužů, u žen celá prsa, pohlavní orgány, břicho při bolestech a menstruaci, plísně, bradavice, kožní poranění, oblasti, kde se nachází více zvětšených žil. [6] 3.2.8
Spánek
Abychom měli kvalitní a dostatečný spánek tak bychom se před spánkem měli vyhýbat pití kávy a náročnému cvičení. Často přemýšlíme večer v posteli nad událostmi minulého dne. Je potřeba se oprostit od všech negativních myšlenek. Místo ke spánku by mělo být klidné, uklidňující. Postel by neměla být mezi dveřmi a oknem. K dobrému spaní přispívá i kvalitní matrace. Nejlepší poloha pro spaní je naboku, pomáhá k hlubokému dýchání nosem. Pod hlavou by nemělo být moc polštářů, je dobré zachovat správnou a plynulou linii krku a páteře. Pokud si chceme jen krátce odpočinout je vhodné si lehnout na břicho a otočit hlavu na jednu stranu. Nohy mírně od sebe a ruce podél boků. Boční relaxační poloha je vhodná pro celonoční spánek, kdy hlava a páteř je v jedné linii. Modifikovaná poloha mrtvoly je vhodná také pro celonoční spaní. Položíme se na záda, nohy od sebe, ruce od těla a obrácené dlaně vzhůru. [10]
32
4
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ A UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU
4.1 Vzdělávání dospělých a seniorů „Andragogika je vědní a studijní obor zaměřený na veškeré aspekty vzdělávání a učení se dospělých.“ [2] Pojem pochází z přeneseného významu slova doprovázení mužů. Neboli doprovázení člověka při jeho cestě za vzděláním. Poprvé byl tento pojem použit vysokoškolským německým učitelem Kappem. [2] 4.1.1
Edukace seniorů Od poloviny 20. století se začíná uplatňovat samostatná věda gerontagogika. Tato
věda byla původně zamýšlená jako teorie výchovy a vzdělávání pro stáří a ve stáří. V dnešní době se na ní pohlíží jako na edukaci seniorů, preseniorskou edukaci a proseniorskou edukaci. Podle dělaných výzkumných pozorování se prokázalo, že i starší lidé mají dostatečný kapitál pro učení. Fyzická výkonnost u lidí postupně klesá a ubývá, ale psychická výkonnost je naopak při správné stimulaci stále na vrcholu. Mozek se chová jako sval a pokud je pravidelně trénován tak podává vyšší výkon. [19] a) Proseniorská edukace - v dnešní době je problém vzájemného soužití generací. Dříve staří lidé patřili do rodin, byli jejich součástí a každému to připadalo naprosto přirozené. Špatné vztahy mezi generacemi způsobují nedostatek osobní zkušenosti, rozpad tradičního i celkového rodinného klimatu. Proto je důležitá oblast proseniorské edukace, která zahrnuje přípravu na stáří. [19] b) Preseniorská edukace - celkové zvládnutí stáří vychází z toho, jak lidé zvládají jednotlivé vývojové etapy. Každou následující etapu zvládne jedinec tím lépe, čím kvalitněji se mu podařilo prožít etapu předcházející. Proto je potřeba již v produktivním věku se seznamovat se všemi okolnostmi a důsledky, které následující období přináší. A dobře se připravit na odchod do důchodu. Celoživotní příprava zahrnuje přípravu zdravotní, sociální a ekonomickou. Zdravotní příprava zahrnuje seznámení se s jednotlivými důsledky stáří a osvojení si správného životního stylu. Sociální příprava zahrnuje naleznutí jak správně vyplnit volný čas, navázání 33
mimopracovních kontaktů. Ekonomická příprava znamená vyřešení budoucí finanční situace. [19] c) Seniorská edukace - i ve stáří mají senioři potřeby být aktivní a užiteční. Potřebu něco vytvářet, mít nějaké uznání a nebýt pouze závislým. Mezi hlavní potřeby patří: -
Nezávislost – především v oblasti použití služeb a možnosti vzdělání.
-
Participace – zahrnuje možnost předávat dál své zkušenosti a podílet se na vlastních rozhodnutích.
-
Seberealizace – mít možnost se realizovat v oblasti vzdělávací, kulturní, duchovní a rekreační.
-
Důstojnost – zahrnuje potřebu slušného zacházení a úcty.
-
Dostupnost péče – zahrnuje přístup ke zdravotnickým, sociálním a právním službám. [19]
4.1.2
Možnosti vzdělávání seniorů Motivy seniorů pro další vzdělávání mohou být velmi různorodé. Nejčastěji mezi
ně patří: udržení psychické a sociální aktivity, snížení pocitu osamocení, podpora a udržení soběstačnosti, naplnění svých osobních zájmů, doplnění si vzdělání, pokud mu jeho dřívější život neumožnil studovat. [19] Senioři mají možnosti si doplnit další vzdělání různými formami studia, přednášek a kurzů mezi které patří: a) Univerzity třetího věku U3V - Původní zmínky o organizovaném vzdělávání seniorů pocházejí z Francie. První instituci tohoto typu založil profesor Pierre Vellas v roce 1973 v Toulouse. V České republice začali tyto univerzity vznikat v letech 1986 až 1987 a to při Univerzitě Palackého v Olomouci a při Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Postupně se rozšířily i na ostatní vysoké školy, v současnosti se tento typ studia uskutečňuje na více než 45 vysokých školách. Univerzity třetího věku jsou specifickou součástí celoživotního vzdělání. Univerzity třetího věku zahrnují veškerou nabídku vzdělávacích akcí, které pořádají vysoké školy a jejich fakulty, vzdělání je jednoleté až tříleté. Jejich základní charakteristikou je to, že poskytují vysokoškolské vzdělání, na rozdíl od jiných institucí. Univerzity třetího věku poskytují osobám ve vyšším věku zájmové, všeobecné a neprofesní vzdělání. Univerzity třetího věku jsou určeny seniorům 34
s maturitou, některé fakulty na této podmínce netrvají. Jednotlivé kurzy trvají od jednoho do šesti semestrů. Poslání univerzit zahrnuje umožnit občanům ve starším věku právo na vzdělání. Toto vzdělání realizovat na značně vědecké úrovni. Udržovat a podporovat jejich fyzickou a psychickou kondici. Podle nejnovějších výzkumů se senioři zajímají nejvíce o kurzy zaměřené na medicínské otázky, psychologii, dějiny umění nebo práci s výpočetní technikou. Nejčastěji Univerzity třetího věku navštěvují lidé od 60 do 70 let. Více studentů tvoří ženy. Mezi hlavní cíle univerzit třetího věku patří: seznámit seniory s různými vědeckými poznatky, rozvíjet bio-psycho-sociální osobnost člověka, umožnit seniorům prohloubit jejich sebepoznání, umožnit seniorům získat náhled a tím umožnit lepší orientaci a přizpůsobení měnící se společnosti, umožnit seniorům vzájemné setkávání generací. Na Univerzitách třetího věku se dají studovat různé obory, záleží na zaměření zájemců o studium. Mezi nabízené obory patří: ekonomika, lesnicko-krajinářský obor, agronomie, zemědělství, člověk a zdraví, člověk a příroda, člověk a umění, člověk a společnost, ekonomické změny společnosti, kvalita potravin a zdraví, výživa … Přednáškové cykly jsou většinou naplánovány na dva roky, členěny do čtyř semestrů. Na Univerzitě Palackého v Olomouci nabízejí i studium na tři roky. Každý semestr obsahuje 10 až 13 přednášek. Přednášky bývají doplněny exkurzemi. Po absolvování programů senioři vypracovávají závěrečné testy. Po úspěšném absolvování testů a splnění všech dalších podmínek obdrží certifikát o absolvování Univerzity třetího věku. Poté jsou slavnostně promováni. Vzdělání je pro seniory bezplatné, na některých univerzitách se hradí zápisné. Masarykova univerzita v Brně si za zápisné účtuje 700 Kč. Univerzita Karlova v Praze požaduje poplatek od 100 Kč do 500 Kč, podle druhu kurzu. Poplatek určuje pořádající fakulta, kde rektor stanoví výši poplatku. Podmínkou přijetí seniora na Univerzitu třetího věku je maturitní vysvědčení, důchodový věk a zaslaná přihláška ke studiu. Seznam Univerzit třetího věku v České republice uvádím (viz příloha IV). [13] [19] [28] [30] [37] [38] [54] [55] [57] [58] b) Akademie třetího věku A3V– v České republice začali fungovat již v 80 letech. Začali vznikat z iniciativy gerontologických pracovišť. Jsou zakládány v místech, kde není úplná nabídka vysokých škol. Tyto akademie nejsou upravovány žádnými 35
legislativami, proto mohou být založené kdykoliv a kýmkoliv. Jsou organizovány pod záštitou různých institucí, např. Červeného kříže, středních škol. Výuka zde probíhá formou přednášek, seminářů, diskuzí. Účastníci neskládají v průběhu studia, ani po něm žádné zkoušky ani atestace, po ukončení dostávají potvrzení o absolvování kurzu. [19] c) Rozhlasová akademie třetího věku – vysílá se od roku 1997 na vlnách Českého rozhlasu 2 – Praha. Posluchači této stanice mají možnost absolvovat různé vzdělávací cykly. Tyto cykly jsou zaměřené na historii, literaturu, psychologii, botaniku, sociální komunikaci…V rámci každého cyklu zpracovávají písemné práce. Absolventi obdrží na závěr diplom. S tímto cyklem je rovněž spojeno i mnoho dalších aktivit, mezi které patří např. zájezdy ke dni seniorů, studijně rehabilitační pobyty. [19] d) Kluby aktivního stáří, kluby seniorů, kluby dříve narozených, kluby důchodců – nabízejí pro účastníky různé besedy, výlety, exkurze, vycházky, kulturní akce, sportovní programy, ruční práce, společenské hry. Vyznačují se větším důsledkem na rozvoj osobních zájmů klientů, edukace je zde ve formě jednorázové, cyklické formy edukace jsou výjimečné. Zřizovateli jsou orgány místní správy, domovy pro seniory, charitativní organizace… Tato forma je nejčastější formou sdružování seniorů u nás. [19] e) Sdružení život 90 – tato organizace vznikla v roce 1990, je to nestátní a nezisková a dobrovolná organizace. Hlavním cílem je prohlubování kvality života starších občanů. Její činnost je založena na aktivním zapojení seniorů dobrovolníků, kteří jsou ochotni organizovat různé činnosti pro svoje vrstevníky a vystupují v roli lektorů. [19] f) Univerzity volného času UVČ – většinou fungují pod záštitou kulturních domů, knihoven, domovu pro seniory… První univerzita volného času byla v České republice založena v roce 1993 v Praze. Toto studium je pro všechny, není zde žádná omezená
hranice
dřívějšího
dosaženého
vzdělání,
jedinou
podmínkou
je dovršení 18 let. Zájemci o studium nemusejí skládat žádné přijímací zkoušky. Neskládají žádné zkoušky v průběhu, ani v závěru kurzu, ale neobdrží ani žádné osvědčení. Účastníci si kurz platí. [19] g) Centrum celoživotního vzdělávání – toto centrum sídlí od roku 2005 v kulturním domě Vltavská v Praze. Žádný program není zakončen zkouškou a studenti neobdrží po jeho absolvování žádný certifikát. Centrum sdružuje různé typy institucí, patří sem: 36
- Univerzita volného času – množství nabízených oborů doplňuje a rozšiřuje nabídky univerzit třetího věku. [19] - Nabídkový kurz oborů univerzit třetího věku – je to nultý ročník univerzit třetího věku. Každý obor se studuje ve dvouhodinové přednášce. [19] - Centrum zdravého stárnutí – jsou zde pořádány přednášky se zaměřením na problematiku ochrany zdraví, udržení psychické a fyzické kondice a na udržení celkové nezávislosti ve stáří. Jsou zde nabízeny tři obory: psychika a tělesné zdraví, zdraví životní styl a psychologie. [19] h) Klub vzájemného porozumění – je zajišťován studenty Centra celoživotního vzdělání. Mezi nabídku Klubu vzájemného porozumění patří třeba malování, cvičení, ruční práce. [19] i) Rada seniorů České republiky – je to občanské sdružení, které bylo založeno v roce 2005. Zakladatelem bylo dvanáct členských organizací sjednoceného důchodcovského hnutí. Má registrováno 350 000 členů. Poskytuje poradenské služby, edukační služby a nabízí i mnohé volnočasové aktivity. [19] j) Český svaz žen – nabízí svým členkám pestrou škálu vzdělávání, ve formě přednášek, nebo diskuzí. Hlavními tématy jsou politické problémy, rodina, historie, kultura. [19]
37
5
SDRUŽENÍ PRO SENIORY
5.1 Internetové odkazy pro seniory a) Seniorcentrum Elpida Nabízí seniorům informace o seniorcentumu Elpidě. Poskytuje linku důvěry, nabízí školičku internetu a časopis Vital plus. Více informací na internetové adrese www.elpida.cz [29]. b) Centrum ISenior Informuje seniory o možnostech využití volného času. Více informací na internetové adrese www.isenior.cz [35]. c) LEDAX Nabízí seniorům informace o nabídce pečovatelské služby a domácí péče. Více informací na internetové adrese www.ledax.cz [36]. d) Senior tip Internetový magazín nejen pro seniory. Více informací na internetové adrese www.seniortip.cz [51]. e) Seniorclub Poskytuje seniorům cenné rady a informace, informuje o univerzitách třetího věku, nabízí diskusní fórum a seznamku pro seniory. Více informací na internetové adrese www.seniorclub.cz [48]. f) Šedesátka Web pro seniory. Informuje seniory o tom jak být aktivní, poskytuje informace o sociálních a zdravotních službách a mnohém jiném. Více informací na internetové adrese www.sedesatka.cz [50].
38
g) Třetí věk Web pro seniory. Informuje seniory o zdraví, kráse, cestování, zábavě a dalších. Více informací na internetové adrese www.tretivek.cz [52]. h) Veselý senior Veselý senior je nadační fond, který byl založen na podporu seniorů v roce 2006. Získané peníze chce nadační fond použít na podporu seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech pro seniory. Mezi jeho hlavní cíle patří pomáhat seniorům, aby mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Mezi další její cíle patří působení na mladou generaci, aby uchovávala k seniorům princip solidarity a aby na ně nazírala jako na zkušené lidi, od kterých se má co učit. Více informací na internetové adrese www.veselysenior.cz [56]. i) Život 90 Život 90 je občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1990 na podporu seniorů. Hlavním posláním sdružení je pomáhat seniorům s jejich specifickými problémy. Hlavní snaha je umožnit seniorům žít ve svém přirozeném prostředí, tak dlouho, jak jen to bude možné. Dalším posláním je zajistit seniorům důstojné stáří. Hlavními formami činnostmi tohoto sdružení jsou: zdravotní a sociální služby, charita, služby zdravotní péče, materiální pomoci, konzultační, společenská a poradenská činnost. Pořádají výstavy a galerie, semináře a kampaně, zabývají se publikační činností. Více informací na internetové adrese www.zivot90.cz [59]. j) Gerontologie Gerontologie je informační servis o službách pro seniory. Tyto internetové stránky poskytují informace pro seniory. Informují je o lékařích, o lůžkových zdravotnických zařízeních, denních stacionářích, domovech pro seniory, hospicích. Nabízejí cenné informace o Alzheimerové chorobě a o tom, jak pečovat o pacienty s demencí. Více informací na internetové adrese www.gerontologie.cz [34].
39
k) Pečující Tyto internetové stránky jsou určeny osobám, které pečují a starají se o své blízké. Informace zde naleznou převážně rodinní příslušníci, kteří pečují o dlouhodobě nemocnou osobu. Více informací na internetové adrese www.pecujici.cz [45]. l) Rada seniorů české republiky Tento internetový portál nabízí cenné informace pro seniory. Na těchto stránkách se senioři mohou dozvědět o: doplatcích za léky, novém nájemném, příspěvku na bydlení. Informuje o různých sdruženích pro seniory. Více informací na internetové adrese www.rscr.cz [45]. m) Umírání Internetový portál, který poskytuje informace pro pacienty i jejich rodinné příslušníky. Informuje je o kontaktech na hospice. Pomáhá poskytovat péči umírajícím i rady pozůstalým. Více informací na internetové adrese www.umirani.cz [53]. n) Gerontologické centrum v Praze Gerontologické centrum se nachází v Praze, je příspěvkovou organizací městské části Praha 8. Centrum vzniklo v roce 1992 a ředitelkou je MUDr. Iva Holmerová, PhD. Gerontologické centrum spolupracuje s jinými institucemi a organizacemi, jeho hlavním cílem je poskytnou občanům v Praze 8 sociální a zdravotní služby. Více informací na internetové adrese www.gerontocentrum.cz [33].
5.2 Kluby pro seniory (kluby důchodců) 5.2.1
Náplň práce klubu pro seniory Kluby pro seniory sdružují seniory a nabízejí jim přátelské posezení. Senioři
se věnují hudbě, tanci, zpěvu, hraní společenských her, oslavují zde společná jubilea, jezdí společně na zájezdy, navštěvují společně kulturní akce. [40]
40
5.3 Kontakty na kluby důchodců na blanenském a brněnském okrese -
Městský klub důchodců, Dvorská 2, Blansko
-
Klub seniorů obec Březina
-
Klub důchodců Rudice
-
Klub důchodců Křtiny
-
Klub důchodců Adamov
-
Klub seniorů, Václavská 3, Brno
-
Klub seniorů, Křenová 39, Brno
-
Klub důchodců, Farní 316/21, Brno
-
Klub seniorů Kohoutovice
-
Klub důchodců, Čeňka Růžičky 28, Brno-město
-
Klub seniorů Komárov
-
Klub seniorů Heršpice
-
Senior klub Bystrc, Pálkova 6, Brno
- Klub seniorů, Náměstí 9. května, Boskovice [26] [27] [31] [32] [39] [40] [41] [43] [46] [47] [49]
41
6
CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY
Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů, kterým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik času při nich stráví. 1 H0:
Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují.
1 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují.
2 H0:
Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují.
2 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují.
3 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 3 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám.
4 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. 4 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám.
Cíl č. 2: Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabídkou a množstvím volnočasových aktivit, nebo zda jim některé volnočasové aktivity chybí. 42
5 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. 5 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů.
6 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami. 6 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami.
Cíl č. 3: Zjistit, zda seniory v závislosti na jejich pohlaví a nejvyšším dosaženém vzdělání omezují finanční prostředky v provozování volnočasových aktivit.
7 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů. 7 HA: Předpokládám, že existuje
statisticky významná závislost mezi uváděným
omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů.
8 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů. 8 HA: Předpokládám,
že existuje statisticky významná závislost mezi uváděným
omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů.
Cíl č. 4: Zjistit informovanost seniorů o studium na Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání.
43
9 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. 9 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání.
44
7
METODIKA
7.1 Metodologie výzkumného šetření Výzkumná studie byla zaměřená na zjištění toho, jak senioři tráví svůj volný čas. Pro sběr dat jsem využila metodu dotazníkového šetření. Metodu jsem si vybrala z důvodu možnosti získání rychlého sběru dat od velkého počtu respondentů. Dotazníky byly distribuovány v období od května do června 2011. Dotazníky byly určené pro seniorskou populaci nad 65 let (dle Neugartenové). Seniorskou populaci jsem si rozdělila na tři skupiny. Na skupinu seniorů, kteří bydlí v domovech pro seniory, na seniory, kteří žijí v domech s pečovatelskou službou a na seniory žijící v domácím prostředí. Celkem jsem rozdala 450 dotazníků, z toho 150 dotazníků do domovů pro seniory, 150 dotazníků do domů s pečovatelskou službou a 150 dotazníků do domácího prostředí. Dotazníky jsem seniorům distribuovala osobně, výběr respondentů byl účelový. Před vlastním rozdáním dotazníků jsem si udělala pilotní studii u 10 respondentů. Na základě pilotní studie jsem tři otázky v dotazníku jinak formulovala, aby byly pro seniory lépe pochopitelné. Dotazník byl složen ze tří částí. První částí dotazníkového šetření byl test MMSE (Mini Mental State Examination) (viz příloha III). Druhou části byl test ADL (Základních všedních činností dle Barthelové (viz příloha II). Třetí část dotazníků sloužila ke zjištění charakteristiky respondentů a jejich volnočasových aktivit (viz příloha I). Test MMSE (Mini Mental State Examination) v českém překladu „Kritická škála mentálního stavu“. Je to nejpoužívanější test pro hodnocení kognitivních funkcí starších osob. Test je sestaven ze třiceti otázek, správná odpověď se hodnotí jedním bodem. Tento test je vhodný pro screening kognitivních funkcí. Obsahuje oblasti: orientace, registrace, pozornost a počty, paměť, jazyk a praktickou část. Vyhodnocení testu: 25 - 30 bez poruchy kognitivních funkcí, 18 - 24 lehká demence, 9 - 17 středně těžká demence, méně než 9 bodů těžká demence. Test základních všedních činností podle Barthelové - ADL. Zkratka ADL je z anglického slova „activities of daily living“, v českém překladu to znamená „běžné denní činnosti“. Tento test je jeden z nejpoužívanějších testů u nás, v Evropě i v USA. Má zjistit závislost seniorů a hodnotí jejich samostatnost v provedení jednotlivých činností. Obsahuje deset položek: najezení a napití, oblékání, koupání, osobní hygiena, kontinence moči, 45
kontinence stolice, požití WC, přesun lůžko - židle, chůze po rovinně, chůze po schodech. Respondenti zde odpovídají, zda jednotlivé položky zvládnou sami, s pomocí nebo nezvládnou vůbec. Tento test se hodně využívá při přijetí seniorů do nemocnice nebo do sociálního zařízení. Vyhodnocení testu: 96 – 100 bodů nezávislost, 65 – 95 bodů lehká závislost, 45 - 60 bodů závislost středního stupně, 0 – 40 bodů vysoká závislost. Třetí část otazníku byla složena z 19 položek. Položka č. 1 - 6 zjišťovala demografické údaje o respondentech. Položka č. 7 - 19 se zabývala problematikou volnočasových aktivit. Položky č. 4 a 8 sloužili k ověření vztahu mezi bydlením a aktivitami, kterým se respondenti věnují (viz hypotéza č. 1). Položky č. 2 a 8 sloužili k ověření vztahu mezi věkem a aktivitami, kterým se respondenti věnují (viz hypotéza č. 2). Položky č. 1 a 7 sloužili k ověření vztahu mezi pohlavím a časem, který je věnován volnočasovým aktivitám (viz hypotéza č. 3). Položka č. 7 a test ADL sloužil k ověření vztahu mezi časem, který je věnován volnočasovým aktivitám a soběstačností respondentů (viz hypotéza č. 4). Položky č. 13 a 4 sloužili k ověření vztahu mezi spokojeností a místem bydliště (viz hypotéza č. 5). Položky č. 9 a test ADL sloužili k ověření vztahu mezi spokojeností a soběstačností (viz hypotéza č. 6). Položky č. 10 a 1 sloužili k ověření vztahu mezi financemi a pohlavím (viz hypotéza č. 7). Položky č. 10 a 3 sloužili k ověření vztahu mezi financemi a vzděláním (viz hypotéza č. 8). Položky č. 4 a 15 sloužili k ověření vztahu mezi místem bydliště a informovanosti o U3V (viz hypotéza č. 9). Ke zpracování výsledku mojí diplomové práce jsem použila program Microsoft Office Excel a školní program Masarykovy univerzity STATISTICA Cz. V první části mého dotazníkového šetření jsem výsledky zpracovala pomocí výpočtu absolutní a relativní četnosti. Absolutní četnost vyjadřuje počet respondentů, kteří odpověděli na danou možnost odpovědi a relativní četnost vyjadřuje toto množství respondentů v procentech. Dále jsem u některých položek znázornila absolutní a relativní četnosti pomocí grafů a tabulek. V položkách č. 2 a 7 jsem vypočítala i směrodatnou odchylku a arytmetrický průměr. Ve druhé části mojí diplomové práce jsem prováděla výzkumnou studii problematiky volnočasových aktivit. Stanovila jsem si několik cílů a na základě těchto cílů i jednotlivé hypotézy. Pro statistické ověření byl použit test dobré schody Chí-kvadrát, pro hladinu významnosti p ≤ 0,05. Pro uplatnění Testu dobré schody Chí-kvadrát je zapotřebí si stanovit nulovou a alternativní hypotézu. Obecně platí, „že nulová hypotéza (H0) je předpoklad, že mezi 46
sledovanými
jevy
není
vztah
(souvislost,
rozdíl).“
„Alternativní
hypotéza
(HA)
je předpoklad, že mezi sledovanými jevy vztah (souvislost, rozdíl) je.“ Přijmutí nebo vyloučení těchto hypotéz se rozhodne na základě testování nulové hypotézy, kdy se pro tento účel vypočítává „testové kritérium (x 2)“. Dle vzorce (P-O)2 x2 = Σ O Kdy x2 je „testové kritérium chí-kvadrát“, P je „pozorovaná četnost“, O je „očekávaná četnost“. „Očekávaná četnost“ je taková četnost, která odpovídá nulové hypotéze. „Testové kritérium“ je rozdíl mezi „pozorovanou četností“ a „očekávanou četností“. Abychom mohli potvrdit nulovou hypotézu, porovnává se výsledek testovaného kritéria s tzv. „kritickou hodnotou“, která se nachází ve statistických tabulkách. „Kritická hodnota“ se určuje podle „hladiny významnosti“ a „stupňů volnosti“. „Hladina významnosti“ je pravděpodobnost, že nesprávně je odmítaná nulová hypotéza. Nejčastěji se používají hodnoty pro hladinu významnosti 0,05 (5%) nebo 0,01 (1%). „Stupně volnosti“ závisí na počtu řádků, u kterých byla „hladina významnosti“ počítaná. „Stupně volnosti“ se počítají počet řádků -1. Pokud bude hodnota „testovaného kritéria“ menší než „kritická hodnota“, přijímáme nulovou hypotézu. Pokud bude hodnota „testového kritéria“ větší nebo alespoň stejně velká jako „kritická hodnota“, přijímáme alternativní hypotézu. [1] [7]
47
8
VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA
8.1 Výsledky dotazníkového šetření Celkem jsem rozdala 450 (100 %) dotazníků, z toho 150 (33,33 %) dotazníků v domovech pro seniory, 150 (33,33 %) dotazníků v domech s pečovatelskou službou, 150 (33,33 %) dotazníků v domácím prostředí. Celková návratnost byla ze 450 (100 %) dotazníků 338 (75 %) dotazníků, ze 150 (100 %) dotazníků z domovů pro seniory byla návratnost 124 (83 %) dotazníků. Ze 150 (100 %) dotazníků z domu s pečovatelskou službou byla návratnost 106 (71 %) dotazníků. Ze 150 (100 %) dotazníků z domácího prostředí byla návratnost 108 (72 %) dotazníků. V úvodu dotazníku jsem zjišťovala test MMSE a test ADL. Na základě výsledku testu MMSE (Mini Mental State Examination) jsem musela 8 (2 %) respondentů vyřadit z dotazníkového šetření, protože po kognitivní stránce nedosáhli v testu dostatečného množství bodů. Dotazníky jsem zpracovávala u zbylých 330 (100 %) respondentů. 8.1.1
Charakteristika respondentů Respondenti odpovídali na test základních všedních činností podle Bárthelové – ADL.
Celkový počet respondentů byl 330 (100 %). Po sečtení bodů z jednotlivých položek jsem zjistila, že nejvíce respondentů bylo v plnění základních všedních činností nezávislých. 144 (44 %) respondentů bylo nezávislých, 125 (38 %) respondentů mělo lehkou závislost, 21 (6 %) respondentů mělo závislost středního stupně a 40 (12 %) respondentů bylo vysoce závislých (viz Tab. 1 a Obr. 1).
Tab. 1 Stupeň závislosti podle testu Bárthelové Závislost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Nezávislý
144
44 %
Lehká závislost
125
38 %
Závislost středního stupně
21
6%
Vysoce závislý
40
12 %
CELKEM
330
100 %
48
44% 45%
38%
40% 35%
Nezávislý
30%
Lehká závislost
25%
Závislost středního stupně
20%
12%
15%
Vysoce závislý
6%
10% 5% 0%
Obr. 1 Stupeň závislosti podle testu Bárthelové
V položce dotazníku č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Celkem na tuto položku odpovídalo 330 (100 %) respondentů. Více respondentů bylo ženského pohlaví. Žen bylo 223 (68 %) a mužů bylo 107 (32 %) (viz Tab. 2 a Obr. 2).
Tab. 2 Pohlaví respondentů Pohlaví
Absolutní četnost
Relativní četnost
Muž
107
32 %
Žena
223
68 %
CELKEM
330
100 %
68% 80% 60%
32%
Muž Žena
40% 20% 0%
Obr. 2 Pohlaví respondentů 49
V položce dotazníku č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Z celkového množství 330 (100 %) respondentů, kteří na dotazníkové šetření odpovídali, byl průměrný věk 82,62 let. (SD - 61,35). Nejmladšímu seniorovi, který na dotazník odpovídal bylo 65 let a nejstaršímu bylo 99 let. Pro lepší statistické vyhodnocení jsem si věk kategorizovala dle Neugartenové, převzato Kalvachem. Neugartenová charakterizuje věk 65 - 74 jako mladé seniory, 75 - 84 jako staré seniory, 85 a více jako velmi staré seniory. Na dotazník odpovídalo 124 (37 %) seniorů ve věku 65 - 74, 141 (43 %) seniorů ve věku 75 - 84 a 65 (20 %) seniorů ve věku 85 a více (viz Tab. 3 a Obr. 3)
Tab. 3 Věk respondentů Věk
Absolutní četnost
Relativní četnost
65 - 74
124
37 %
75 - 84
141
43 %
85 a více
65
20 %
CELKEM
330
100 %
43% 37% 45% 40% 35% 20%
30%
65-74 75-84
25%
85 a více
20% 15% 10% 5% 0%
Obr. 3 Věk respondentů 50
V položce
dotazníku
č.
3
jsem
zjišťovala
vzdělání
respondentů.
Z 330
(100 %) vyplněných dotazníků jsem se dozvěděla, že 99 (30 %) respondentů mělo základní vzdělání, 107 (32 %) respondentů mělo středoškolské vzdělání bez maturity, 86 (26 %) respondentů mělo středoškolské vzdělání s maturitou, 15 (5 %) respondentů dokončilo vyšší odborné vzdělání a 23 (7 %) respondentů vystudovalo vysokou školu (viz Tab. 4 a Obr. 4).
Tab. 4 Vzdělání respondentů Vzdělání
Absolutní četnost
Relativní četnost
Základní vzdělání
99
30 %
Středoškolské vzdělání bez maturity
107
32 %
Středoškolské vzdělání s maturitou
86
26 %
Vyšší odborné vzdělání
15
5%
Vysokoškolské vzdělání
23
7%
CELKEM
330
100 %
Základní vzdělání 35%
30%
32%
30%
Středoškolské vzdělání bez maturity
26%
25%
Středoškolské vzdělání s maturitou
20%
Vyšší odborné vzdělání
15% 10%
7%
5%
Vysokoškolské vzdělání
5% 0%
Obr. 4 Vzdělání respondentů
51
V položce dotazníku č. 4 jsem zjišťovala bydliště respondentů. Na dotazníkové šetření odpovídali respondenti, kteří bydleli v domově pro seniory, v domě s pečovatelskou službou i v domácím prostředí. Celkem bylo 330 (100 %) respondentů. Seniorů, kteří bydleli v domově pro seniory, bylo 120 (36 %). V domě s pečovatelskou službou bydlelo 105 (32 %) respondentů a v domácím prostředí 105 (32 %) respondentů (viz Tab. 5). Tab. 5 Bydliště respondentů Bydliště
Absolutní četnost
Relativní četnost
Domov pro seniory
120
36 %
Dům s pečovat. službou
105
32 %
Domácí prostředí
105
32 %
CELKEM
330
100 %
V položce dotazníku č. 5 jsem zjišťovala, kolik obyvatel má obec nebo město, ve kterém senioři bydlí. Z průzkumu jsem zjistila, že nejvíce oslovených seniorů bydlelo ve městě nad 100 000 obyvatel, a to 114 (35 %) respondentů, dále senioři bydleli ve městě, které má 20 000 - 49 999 obyvatel, zde bydlelo 70 (21 %) respondentů, a v obci, která má 2000 – 4999 obyvatel, zde bydlelo 63 (19 %) respondentů. Méně seniorů bydlelo v obci která, má méně než 2000 obyvatel, zde bydlelo 26 (8 %) respondentů
a ve městě
s 10 000 - 19 999 obyvateli bydlelo 41 (12 %) respondentů. Nejméně seniorů bydlelo v obci s 5000 – 9999 obyvateli, zde bydlelo 5 (2 %) respondentů a ve městě s 50 000 – 99 999 obyvateli, zde bydlelo 11 (3 %) respondentů (viz Tab. 6 a Obr. 5). Tab. 6 Velikost bydliště respondentů Město/obec
Absolutní četnost
Relativní četnost
Méně než 2000 obyvatel
26
8%
2000 – 4999 obyvatel
63
19 %
5000 – 9999 obyvatel
5
2%
10 000 – 19 999 obyvatel
41
12 %
20 000 – 49 999 obyvatel
70
21 %
50 000 – 99 999 obyvatel
11
3%
Nad 100 000 obyvatel
114
35 %
CELKEM
330
100 %
52
35% 35% Méně než 2000 obyvatel
30%
2000 – 4999 obyvatel
21%
19%
25%
5000 – 9999 obyvatel
20%
10 000 – 19 999 obyvatel 20 000 – 49 999 obyvatel
12%
15% 8%
10%
50 000 – 99 999 obyvatel 3%
2%
5%
Nad 100 000 obyvatel
0%
Obr. 5 Velikost bydliště respondentů
V položce dotazníku č. 6 jsem zjišťovala, s kým respondenti bydlí.
Z dotazníku,
na který odpovědělo 330 (100 %) respondentů, jsem zjistila, že 103 (31 %) respondentů bydlelo samo, 72 (22 %) respondentů bydlelo s manželem nebo manželkou, 22 (7 %) respondentů bydlelo s druhem nebo družkou, 31 (9 %) respondentů bydlelo s dětmi, pouze 5 (2 %) respondentů bydlelo dohromady s přáteli. V dotazníku se hodně objevovala i odpověď, že respondenti bydleli s jinými klienty v domově pro seniory nebo v domě s pečovatelskou službou. Uvedlo ji 97 (29 %) respondentů (viz Tab. 7 a Obr. 6).
Tab. 7 Soužití respondentů S kým bydlí
Absolutní četnost
Relativní četnost
Sám/sama
103
31 %
S manželem/manželkou
72
22 %
S druhem/družkou
22
7%
S dětmi, rodinou
31
9%
S přáteli
5
2%
S jinými klienty
97
29 %
CELKEM
330
100 %
53
35%
31%
29%
30% Sám/sama 25%
22%
S manželem/manželkou S druhem/družkou
20%
S dětmi, rodinou 15% 10%
S přáteli 7%
9%
S jinými klienty 2%
5% 0%
Obr. 6 Soužití respondentů 8.1.2
Volnočasové aktivity seniorů V položce dotazníku č. 7 jsem zjišťovala, jak často se senioři věnují zájmovým
aktivitám ve svém volném čase. Jelikož na dotazníkové šetření odpovídalo 330 (100 %) respondentů, jednotlivé odpovědi se značně lišily. Hodiny jsem rozdělila do 5 různých kategorií. První kategorie 1 – 10 hodin týdně, druhá kategorii 11 – 20 hodin, třetí kategorie 21 – 30 hodin, čtvrtá kategorie 31 a více hodin a pátá kategorie nevěnuji se volnočasovým aktivitám. Nejvíce respondentů v dotazníku uvedlo, že se volnočasovým aktivitám věnovalo od 1 do 10 hodin za týden. Tuto odpověď uvedlo 136 (41 %) respondentů. 88 (27 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo od 11 do 20 hodin za týden. 57 (17 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo 21 až 30 hodin za týden. 36 (11 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo 31 a více hodin za týden. V dotazníku se objevily odpovědi, že se respondenti vůbec nevěnují volnočasovým aktivitám. Tuto odpověď zvolilo 13 (4 %) respondentů. Průměrně se respondenti věnovali volnočasovým aktivitám 16,0 hodin za týden. (SD - 14,71) (viz Obr. 7).
54
11%
4% 41%
17%
1 - 10 hodin 11 - 20 hodin 21 - 30 hodin 31 a více hodin
27%
Nevěnuji se vůbec
Obr. 7 Věnování se volnočasovým aktivitám v hodinách za týden
V položce dotazníku č. 8 jsem zjišťovala, jakým volnočasovým aktivitám se respondenti věnují. Celkem na dotazníkové šetření odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 120 (100 %) respondentů z domova pro seniory, 105 (100 %) respondentů z domu s pečovatelskou službou, 105 (100 %) respondentů z domácího prostředí. Aby se mi volnočasové aktivity lépe hodnotily, určila jsem si 9 základních kategorií: pohybové aktivity, kultura-společnost, vzdělávání, manuální činnost, relaxace, mediální komunikace, pozorovací činnosti, duchovní potřeby, jiné. Do těchto kategorií jsem pak zařadila jednotlivé aktivity. V těchto kategoriích respondenti mohli vybrat více odpovědí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 72 (60 %) věnovalo pohybovým aktivitám a 39 (32 %) respondentů se nevěnovalo pohybovým aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se pohybovým aktivitám věnovali, zvolilo 105 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 105 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost procházek v 57 (50 %) odpovědí, možnost jiné v 37 (35 %) odpovědí, zahrádku zvolili senioři v 5 (5 %) odpovědích, sport ve 4 (4 %) odpovědí, tanec ve 4 (4%), turistiku ve 3 (2 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli cvičení, cvičení na lůžku s fyzioterapeuty, dílny, jeden uvedl i jízdu na koni.
55
Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 79 (75 %) respondentů věnovalo pohybovým aktivitám a 23 (22 %) respondentů se nevěnovalo pohybovým aktivitám. 3 (3 %) respondenti se nevěnovali vůbec volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se pohybovým aktivitám věnovali, zvolili 145 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 145 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost procházek v 72 (50 %) odpovědích, zahrádku ve 42 (29 %) odpovědích, turistiku ve 12 (9 %) odpovědích, jiné v 8 (5 %) odpovědí, tanec v 8 (5 %) odpovědích, sport v 3 (2 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli cvičení, rotoped. Ze 105 respondentů, žijících v domácím prostředí se 79 (75 %) respondentů věnovalo pohybovým aktivitám a 25 (24 %) respondentů se těmto aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se pohybovým aktivitám věnovali, zvolili 175 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 175 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost zahrádky v 68 (39 %) odpovědích, procházek v 51 (29 %) odpovědích, turistiky ve 23 (13 %) odpovědích, sport ve 21 (12 %) odpovědích, jiné v 8 (5 %) odpovědích, tanec ve 4 (2 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli cičení, rybolov (viz Tab. 8 a Obr. 8).
Tab. 8 Druhy pohybových aktivit respondentů podle místa bydliště Pohybové
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
aktivity
Domácí prostředí
službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost
Sport
4
4%
3
2%
21
12 %
Tanec
4
4%
8
5%
4
2%
Procházky
52
50 %
72
50 %
51
29 %
Turistika
3
2%
12
9%
23
13 %
Zahrádka
5
5%
42
29 %
68
39 %
Jiné
37
35 %
8
5%
8
5%
CELKEM
105
100 %
145
100 %
175
100 %
56
50% 50% 50% 45%
39%
40%
35%
35%
29%
29%
30%
Domov pro seniory
25%
DPS
20%
13%
10% 5%
Dom.prostředí
12%
15% 4%
2%
4%
9%
5%
5% 2%
5% 5%
2%
0% Sport
Tanec
Procházky Turistika Zahrádka
Jiné
Obr. 8 Druhy pohybových aktivit respondentů podle místa bydliště
Z výzkumného šetření vyplynulo, že ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 49 (41 %) věnovalo kulturně společenským aktivitám a 62 (51 %) respondentů se nevěnovalo kulturně společenským aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se kulturně společenským aktivitám věnovali, zvolilo 77 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 77 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hraní společenských her v 37 ( 48 %) odpovědích, možnosti koncertů zvolili respondenti v 18 ( 24 %) odpovědích, kino v 11 (14 %) odpovědích, jiné v 8 (10 %) odpovědích, divadlo ve 2 (3 %) odpovědích, zájmové organizace vybral 1 (1 %) respondent. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 53 (50 %) respondentů věnovalo kulturně společenským aktivitám a 49 (47 %) respondentů se nevěnovalo kulturně společenským aktivitám. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se kulturně společenským aktivitám věnovali, zvolili 80 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 80 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost návštěva divadla ve 20 (25 %) odpovědích, návštěva zájmových organizací v 16 (20 %) odpovědích, koncerty v 16 (20 %) odpovědích, hraní společenských her ve 14 (17 %) odpovědích, kino v 10 (13 %) odpovědích, odpovědi jiných aktivit ve 4 (5 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli výlety, společenské akce.
57
Ze 105 respondentů, žijících v domácím prostředí se 55 (52 %) respondentů věnovalo kulturně společenským aktivitám a 49 (47 %) respondentů se těmto aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se kulturně společenským aktivitám věnovali, zvolili 82 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 82 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost koncertů ve 26 (32 %) odpovědí, navštěvu divadla ve 24 (30 %) odpovědí, kino v 11 (13 %) odpovědí, návštěvu zájmových organizací v 11 (13 %) odpovědích, hraní společenských her v 9 (11 %) odpovědích, možnost jiné zvolil 1 (1 %) respondent. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli výlety (viz Tab. 9 a Obr. 9). Tab. 9 Druhy kulturně – společenských aktivit respondentů podle místa bydliště Kultura - Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
společnost
Domácí prostředí
službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost
Divadlo
2
3%
20
25 %
24
30 %
Kino
11
14 %
10
13 %
11
13 %
Koncerty
18
24 %
16
20 %
26
32 %
Zájm.org.
1
1%
16
20 %
11
13 %
Spol.hry
37
48 %
14
17 %
9
11 %
Jiné
8
10 %
4
5%
1
1%
CELKEM
77
100 %
80
100 %
82
100 %
48% 50% Domov pro seniory DPS
40% 30%
30% 25%
24% 20%
20%
13% 14%13%
20% 10%
32%
3%
13%
17%
Dom.prostředí
11% 10% 5% 1%
1%
0% Divadlo
Kino
Koncerty Zájm.org. Spol.hry
Jiné
Obr. 9 Druhy kulturně-společenských aktivit respondentů podle místa bydliště 58
Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 63 (52 %) věnovalo vzdělávacím
aktivitám a 48 (40 %) respondentů se nevěnovalo vzdělávacím aktivitám.
9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se vzdělávacím aktivitám věnují, zvolilo 83 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 83 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost křížovek a luštění ve 42 (51 %) odpovědí, jinou odpověď zvolili respondenti ve 31 (37 %) odpovědích, možnosti přednášek zvolili ve 4 (5 %) odpovědích, besedy ve 4 (5 %) odpovědích, možnosti studia ve 2 (2 %) odpovědích. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 77 (73 %) respondentů věnovalo vzdělávacím aktivitám a 25 (24 %) respondentů se nevěnovalo vzdělávacím aktivitám. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se vzdělávacím
aktivitám věnovali, zvolili 128 (100 %)
možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 128 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost křížovek a luštění v 60 (47 %) odpovědích, možnost jiných odpovědí zvolili respondenti ve 25 (19 %) odpovědích, možnost přednášky zvolili respondenti ve 20 (16 %) odpovědích, besedy zvolili respondenti ve 20 (16 %) odpovědích, možnost studia zvolili respondenti ve 3 (2 %) odpovědích. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 78 (74 %) respondentů věnovalo vzdělávacím aktivitám a 26 (25 %) respondentů se těmto aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se vzdělávacím aktivitám věnovali, zvolili 102 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 102 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost křížovek a luštění v 56 (55 %) odpovědích, možnosti jiných odpovědí zvolili respondenti v 16 (16 %) odpovědích, besedy zvolili respondenti v 15 (14 %) odpovědích, přednášky zvolili ve 12 (12 %) odpovědích, možnost studia zvolili respondenti ve 3 (3 %) odpovědích. Z jiných respondenti nejčastěji zvolili četbu, tuto odpověď uvedlo nejvíce respondentů z domova pro seniory, domu s pečovatelskou službou, domácího prostředí (viz Tab. 10 a Obr. 10).
59
Tab. 10 Druhy vzdělávacích aktivit respondentů podle místa bydliště Vzdělávání
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
Domácí prostředí
službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Studium
2
2%
3
2%
3
3%
Přednášky
4
5%
20
16 %
12
12 %
Besedy
4
5%
20
16 %
15
14 %
Křížovky/luštění
42
51 %
60
47 %
56
55 %
Jiné
31
37 %
25
19 %
16
16 %
CELKEM
83
100 %
128
100 %
102
100 %
55% 51% 47%
60% 50%
37%
40% 30%
16%
20% 10%
16% 14%
12% 5% 2% 2% 3%
19% 16%
Domov pro seniory DPS
5% Domácí prost.
0%
Obr. 10 Druhy vzdělávacích aktivit respondentů podle místa bydliště
Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 44 (36 %) věnovalo manuálním činnostem a 67 (56 %) respondentů se nevěnovalo manuálním činnostech. 9 (8 %) respondentů
se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří
uvedli, že se manuálním činnotem věnovali, zvolili 54 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 54 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost kreslení ve 24 (45 %) odpovědích, možnost jiné v 19 (35 %) odpovědích, možnost pletení/vyšívání zvolili 60
respondenti v 11 (20 %) odpovědích. Z jiných odpovědí respondenti nejčastěji uvedli puzzle, keramika, ruční práce, hraní karet. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 25 (24 %) respondentů věnovalo manuálním činnostem a 77 (73 %) respondentů se nevěnovalo manuálním činnostem. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se manuálním činnostem věnovali, zvolili 31 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 31 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost pletení/vyšívání ve 23 (74 %) odpovědích, možnost kreslení v 8 (26 %) odpovědích. Nikdo neuvedl možnost jiné. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 23 (22 %) respondentů věnovalo manuálním činnostem a 81 (77 %) se manuálním činnostem nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se manuálním činnostem věnovali, zvolili 32 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 32 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost pletení/vyšívání ve 22 (69 %) odpovědí, možnost jiné v 7 (22 %) odpovědí, možnost kreslení ve 3 (9 %) odpovědí. Z jiných odpovědí respondenti nejčastěji uvedli práce na rodinném domu, vaření, šití (viz Tab. 11 a Obr. 11).
Tab. 11 Druhy aktivit patřící do manuálních činností podle místa bydliště respondentů Manuální
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
Domácí prostředí
službou
činnosti
A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Kreslení
24
45 %
8
26 %
3
9%
Pletení/vyšívání
11
20 %
23
74 %
22
69 %
Jiné
19
35 %
0
0%
7
22 %
CELKEM
54
100 %
31
100 %
32
100 %
61
74% 69%
80% 70% 60% 50%
45% Domov pro seniory 35%
40% 30%
26%
20%
22%
Domácí prostředí
9%
20%
DPS
10%
0%
0% Kreslení
Pletení/vyšívání
Jiné
Obr. 11 Druhy aktivit patřících do manuálních činností podle místa bydliště respondentů
Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 60 (50 %) věnovalo relaxačním aktivitám a 51 (42 %) respondentů se nevěnovalo relaxačním aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se relaxačním aktivitám věnovali, zvolili 73 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 73 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hudby a hry na nástroj v 51 (70 %) odpovědí, možnost jiné zvolili respondenti ve 12 (16 %) odpovědích, možnost masáže v 7 (10 %) odpovědích, možnost meditace ve 2 (3 %) odpovědí, zájem o jógu uvedli respondenti v 1 (1%) odpovědi. Nikdo neuvedl zájem o akupunkturu a akupresuru. Z jiných odpovědí uvedli respondenti spánek, odpočinek, zpívání. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 57 (54 %) respondentů věnovalo relaxačním aktivitám a 45 (43 %) respondentů se nevěnovalo relaxačním aktivitám. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se relaxačním aktivitám věnovali, zvolili 66 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 66 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hudby a hry na nástroj ve 37 (56 %) odpovědích, možnost masáže zvolili ve 14 (21 %) odpovědích, možnost meditace zvolili v 8 (12 %) odpovědích, jógu zvolili v 5 (8 %) odpovědích, možnost akupunktury a akupresury zvolili ve 2 (3 %) odpovědích. Nikdo nezvolil odpověď jiné.
62
Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 44 (38 %) respondentů věnovalo relaxačním aktivitám a 60 (51%) se relaxačním aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se relaxačním činnostem věnovali, zvolili 53 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 53 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hudby a hry na nástroj ve 36 (68 %) odpovědích, možnost masáže zvolili respondenti v 10 (19 %) odpovědí, možnost jógy ve 4 (7 %) odpovědích, možnosti meditace ve 3 (6 %) odpovědích. Nikdo se nevěnuje akupresuře ani akupunktuře, ani ničemu jinému (viz Tab. 12 a Obr. 12). Tab. 12 Druhy relaxačních aktivit podle místa bydliště respondentů Relaxace
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
Domácí prostředí
službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Hudba/nástroj
51
70 %
37
56 %
36
68 %
Masáž
7
10 %
14
21 %
10
19 %
Jóga
1
1%
5
8%
4
7%
Meditace
2
3%
8
12 %
3
6%
Akupunktura
0
0%
2
3%
0
0%
Jiné
12
16 %
0
0%
0
0%
CELKEM
73
100 %
66
100 %
53
100 %
Akupresura
80%
70% 56%68%
60% Domov pro seniory
40% 20%
16% 21% 19% 12% 10% 8% 7% 6% 3% 1% 0% 0% 0% 3%0%
DPS Domácí prostředí
0%
Obr. 12 Druhy relaxačních aktivit podle místa bydliště respondentů 63
Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 85 (70 %) věnovalo aktivitám, patřící do mediální komunikace a 26 (22 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám patřícím do mediální komunikace. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z mediální komunikace věnovali, zvolili 128 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 128 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost dívání na televizi v 75 (58 %) odpovědích, možnost poslouchání rádia v 51 (40 %) odpovědích, možnost fotografování v 1 (1 %) odpovědi, možnost jiné v 1 (1 %) odpovědi. Nikdo neuvedl internet a počítač. Z jiných uvedli nejčastěji filmy. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 100 (95 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřící do mediální komunikace a 2 (2 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám, patřící do mediální komunikace. 3 (3 %) respondentů se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z mediální komunikace věnovali, zvolili 179 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 179 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost dívání na televizi v 89 (50 %) odpovědích, poslouchání rádia zvolili respondenti v 67 (37 %) odpovědích, možnosti internetu a počítače zvolili respondenti ve 12
(7 %) odpovědích, fotografování zvolili
respondenti v 8 (4 %) odpovědích, možnost jiné uvedli respondenti ve 3 (2 %) odpovědích. Z jiných uvedli respondenti noviny. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 99 (94 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do mediální komunikace a 5 (5 %) se aktivitám, patřícím do mediální komunikace nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z mediální komunikce věnovali, zvolili 178 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 178 (100 %) odpovědí, respondenti zvolili možnost dívání na televizi v 79 (44 %) odpovědích, možnost poslouchání rádia v 68 (38 %) odpovědích, možnost internetu a počítače v 19 (11 %) odpovědích, možnost fotografování zvolili respondenti v 9 (5 %) odpovědích, možnosti jiné ve 3 (2 %) odpovědích. Z jiných uvedli respondenti noviny (viz Tab. 13 a Obr. 13).
64
Tab. 13 Druhy aktivit patřící do mediální komunikace podle místa bydliště respondentů Mediální
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
komunikace
Domácí prostředí
službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost
Internet/počítač
0
0%
12
7%
19
11 %
Rádio
51
40 %
67
37 %
68
38 %
Televize
75
58 %
89
50 %
79
44 %
Fotografování
1
1%
8
4%
9
5%
Jiné
1
1%
3
2%
3
2%
128
100 %
179
100 %
178
100 %
CELKEM
58% 60%
50%
50% 40% 40%
38% 37%
44%
30%
Domov pro seniory
20% 7% 10% 0%
DPS
11% 1%
4%
5%
1% 2%
2%
Domácí prostřdí
0%
Obr. 13 Druhy aktivit patřící do mediální komunikace podle místa bydliště respondentů
Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 41 (34 %) věnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností a 70 (58 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám patřícím do poznávacích činností. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se věnovali aktivitám z poznávacích činnotí, zvolili 49 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 49 (100 %) odpovědí, zvolili 65
respondenti možnost zájmu o zvířata ve 34 (69 %) odpovědích, možnost nakupování zvolili respondenti v 10 (21 %) odpovědích, možnost cestování zvolili respondenti v 5 (10 %) odpovědích, nikdo neuvedl možnost jiné. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 65 (62 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností a 37 (35 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z poznávacích činností věnují, zvolili 95 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 95 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost nakupování ve 38 (40 %) odpovědí, možnosti cestování uvedli ve 35 (37 %) odpovědích, možnosti zájmu o zvířata uvedli respondenti ve 20 (21 %) odpovědích, možnost jiné zvolili respondenti ve 2 (2 %) odpovědích. Z jiných respondenti uvedli sraz ze spolužáky. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 68 (65 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností a 36 ( 34 %) se aktivitám, patřícím do poznávacích činností nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z poznávacích činností věnovali, zvolili 86 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 86 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti cestování ve 34 (40 %) odpovědích, možnost zájmu o zvířata zvolili respondenti ve 31 (36 %) odpovědích, možnost nakupování zvolili ve 21 (24 %) odpovědích, možnost jiné nikdo neuvedl (viz Tab. 14 a Obr. 14). Tab. 14 Druhy aktivit patřící do poznávacích činností podle místa bydliště respondentů Poznávací
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
Domácí prostředí
službou
činnosti
A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Cestování
5
10 %
35
37 %
34
40 %
Zvířata
34
69 %
20
21 %
31
36 %
Nakupování
10
21 %
38
40 %
21
24 %
Jiné
0
0%
2
2%
0
0%
CELKEM
49
100 %
95
100 %
86
100 %
66
69% 70% 60% 50%
36%
37% 40%
40%
Domov pro seniory
40% 30%
21%
DPS
24%
21%
20%
Domácí prostředí
10% 10%
0% 2% 0%
0% Cestování
Zvířata
Nakupování
Jiné
Obr. 14 Druhy aktivit patřící do poznávacích činností podle místa bydliště respondentů
Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 55 (45 %) věnovalo aktivitám, patřím do duchovních potřeb a 56 (47 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám patřícím do duchovních potřeb. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se věnovali aktivitám patřícím do duchovních potřeb zvolili 77 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 77 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost rodina/vnoučata ve 41 (53 %) odpovědích, možnost víra/náboženství zvolili respondenti ve 30 (39 %) odpovědích, možnost jiné zvolili v 6 (8 %) odpovědí. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli sraz s přáteli a kroužky v domově. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 85 (81%) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do duchovních potřeb a 17 (16 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám, patřícím do duchovních potřeb. 3 (3 %) respondenti se nevěnovali vůbec volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se věnovali aktivitám z duchovních potřeb, zvolili 105 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 105 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost rodina/vnoučata v 79 (75 %) odpovědí, možnost víra/náboženství zvolili respondenti ve 26 (25 %) odpovědí. Nikdo nezvolil odpověď jiné.
67
Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 97 (92 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do duchovních potřeb a 7 (7 %) se aktivitám, patřícím do duchovních potřeb nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z duchovních potřeb věnovali, zvolili 131 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 131 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost rodina/vnoučata v 87 (67 %) odpovědí, možnost víra/náboženství zvolili respondenti v 37 (28 %) odpovědí, možnost jiné zvolili respondenti v 7 (5 %) odpovědí. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli sraz s přáteli (viz Tab. 15 a Obr. 15).
Tab. 15 Druhy aktivit patřících do duchovních potřeb podle místa bydliště respondentů Duchovní
Domov pro seniory
Dům s pečovatel.
potřeby
Domácí prostředí
službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost
Rodina/vnoučata
41
53 %
79
75 %
87
67 %
Víra/náboženství
30
39 %
26
25 %
37
28 %
Jiné
6
8%
0
0%
7
5%
CELKEM
77
100 %
105
100 %
131
100 %
75%
80%
67%
70% 60%
53% Domov pro seniory
39%
50%
28%
40%
DPS
25%
30%
Domácí prostředí
8%
20%
0%
10%
5%
0% Rodina/vnoučata
Víra/náboženství
Jiné
Obr. 15 Druhy aktivit patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště respondentů
Jinou možnost zájmových aktivit nikdo nezvolil. 68
V položce dotazníku č. 9 jsem zjišťovala spokojenost respondentů s množstvím jejich zájmových aktivit, kterým se věnují ve svém volném čase. Zjistila jsem, že z celkového množství 330 (100 %) respondentů bylo spokojených 252 (76 %) respondentů, nespokojených bylo 28 (9 %) respondentů a odpověď nevím uvedlo 50 (15 %) respondentů (viz Tab. 16).
Tab. 16 Spokojenost s množstvím zájmových aktivit Spokojenost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spokojen/a
252
76 %
Nespokojen/a
28
9%
Nevím
50
15 %
CELKEM
330
100 %
V položce dotazníku č. 10 jsem zjišťovala, zda respondenty omezují finanční prostředky vzhledem k trávení jejich volného času. Ze zjištěných odpovědí vyplynulo, že nejvíce seniorů jejich finanční prostředky neomezují. Tuto odpověď zvolilo 201 (61 %) respondentů. Finanční prostředky omezují 86 (26 %) respondentů. 43 (13 %) respondentů odpovědělo, že neví. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů (viz Obr. 16).
61% 70% 60% Ano omezují
50% 40%
Ne neomezují
26%
Nevím 13%
30% 20% 10% 0%
Obr. 16 Finanční prostředky
69
V položce č. 11 jsem zjišťovala, zda mají respondenti v místě bydliště nějaké organizace, které se zabývají jejich volným časem. Ze 330 (100 %) zodpovězených dotazníků vyplynulo, že nejvíce respondentů nemá v místě bydliště organizace, které nabízejí aktivity pro trávení volného času seniorů. Tuto odpověď zvolilo 186 (56 %) respondentů. 118 (36 %) respondentů ví o organizacích v místě bydliště. 26 (8 %) respondentů neví, zda jsou nebo nejsou v místě jejich bydliště nějaké organizace (viz Tab. 17). Mezi nejčastěji uváděné organizace, které se nachází v místě bydliště respondentů, patří: klub dobré pohody, klub důchodců.
Tab. 17 Organizace v místě bydliště respondentů Organizace
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano jsou
118
36 %
Ne nejsou
186
56 %
Nevím
26
8%
CELKEM
330
100 %
V položce dotazníku č. 12 jsem zjišťovala, zda nabízí domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou nebo město/obec, ve kterém senioři bydlí, nějaké možnosti zájmových aktivit pro jejich volný čas. Z 330 (100 %) zodpovězených dotazníků jsem zjistila, že 179 (54 %) respondentům jsou zájmové aktivity nabízeny, 35 (11 %) respondentům aktivity nabízeny nejsou a 116 (35 %) respondentů neví o nabídce zájmových aktivit (viz Tab. 18 a Obr. 17). Domovy pro seniory nabízejí svým klientům různorodé aktivity. Nejčastěji respondenti uvedli tyto aktivity: ergoterapie (17 respondentů), rehabilitace a cvičení (32 respondentů), zahrada (11 respondentů), společenské akce (15 respondentů), společenské hry (8 respondentů), dílny (17 respondentů), zájezdy a výlety (11 respondentů), přednášky (32 respondentů). Respondenti z domů s pečovatelskou službou uvedli nejčastěji, že využívají tyto aktivity: přednášky (7 respondentů), zájezdy (4 respondenti), pěvecký kroužek (10 respondentů), ruční práce (14 respondentů), kulturní akce (3 respondenti), výtvarný kroužek (5 respondentů), besídky (7 respondentů). 70
Respondenti z domácího prostředí uvedli nejčastěji, že využívají tyto aktivity: cvičení (3 respondenti), přednášky (5 respondentů), zájezdy (9 respondentů), klub důchodců (13 respondentů). Z nabízených aktivit vyplývá, že jsou seniorům nabízeny podobné aktivity bez ohledu na to, kde senioři bydlí.
Tab. 18 Nabídka zájmových aktivit v místě bydliště Nabídka zájmových aktivit
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
179
54 %
Ne
35
11 %
Nevím
116
35 %
CELKEM
330
100 %
54% 60% 50%
35% Ano
40%
Ne Nevím
30% 11% 20% 10% 0%
Obr. 17 Nabídka zájmových aktivit v místě bydliště
V položce dotazníku č. 13 jsem zjišťovala spokojenost respondentů s nabídkou aktivit, které mají v místě bydliště. Z celkového množství 330 (100 %) respondentů, kteří tuto otázku zodpověděli, bylo nejvíce respondentů spokojených s nabídkou aktivit, které měli. Tuto možnost odpovědi vybralo 199 (60 %) respondentů. 115 (35 %) respondentů neví, zda jsou nebo nejsou spokojení, a pouze 16 (5 %) respondentů spokojených není (viz Tab.19 a Obr. 18). 71
Tab. 19 Spokojenost s nabídkou aktivit v místě bydliště Spokojenost s aktivitami
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
199
60 %
Ne
16
5%
Nevím
115
35 %
CELKEM
330
100 %
35%
60%
Ano Ne
5%
Nevím
Obr. 18 Spokojenost s nabídkou aktivit v místě bydliště
V položce dotazníku č. 14 jsem zjišťovala, zda respondentům v místě bydliště chybí některé nabídky aktivit pro volný čas, a pokud ano, tak jaké. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. Odpovědi zde byly celkem podobné, nejvíce respondentů uvedlo, že jim žádné aktivity nechybí. Tuto odvěď zvolilo 164 (50 %) respondentů. Téměř stejné množství respondentů zvolilo, že neví, zda jim některé aktivity chybí; tuto odpověď zvolilo 158 (48 %) respondentů. Pouze 8 (2 %) respondentů uvedlo, že jim nějaké aktivity chybí. Respondenti, kteří uvedli, že jim chybí nějaké volnočasové aktivity, uvedli tyto aktivity: taneční odpoledne a večery pro seniory, zájezdy pro špatně chodící, zvířata, plavání, fotbal, míčové hry. (viz Obr. 19).
72
50%
50%
48%
40%
Ano chybí Žadné nechybí
30%
Nevím 20% 10%
2%
0%
Obr. 19 Absence aktivit v místě bydliště
V položce dotazníku č. 15 jsem zjišťovala, zda respondenti již někdy slyšeli o Univerzitě třetího věku. Zjistila jsem, že z celkového počtu 330 (100 %) dotázaných 108 respondentů (33 %) o Univerzitě již někdy slyšelo a 222 (67 %) respondentů neslyšelo (viz Tab. 20 a Obr. 20). Tab. 20 Univerzita třetího věku U3V
Absolutní četnost
Relativní četnost
Slyšel/a
108
33 %
Neslyšel/a
222
67 %
CELKEM
330
100 %
100%
33%
80%
Ano slyšel/a
60%
Ne neslyšel/a
40%
67%
20% 0%
Obr. 20 Univerzita třetího věku 73
Pro ověření správnosti položky č. 15 byla v položce č. 16 použita kontrolní otázka, kdy jsem zjišťovala, zda respondenti vědí, čím se zabývají Univerzity třetího věku. Na kontrolní položku ze 108 ( 100 %) respondentů, kteří na danou položku odpověděli, 105 (97 %) respondentů odpovědělo správně a 3 (3 %) respondentů špatně. Položkou č. 15 končil dotazník
pro
respondenty,
kteří
nikdy
neslyšeli
o
Univerzitách
třetího
věku (viz Obr. 21). Mezi nejčastější odpovědi respondentů na otázku, čím se Univerzity třetího věku zabývají, patří tyto odpovědi: vzděláváním seniorů (36 odpovědí), vzděláváním starších lidí (16 odpovědí), studiem starých lidí (12 odpovědí), studiem seniorů (32 odpovědí), vzděláváním lidí ve vyšším věku (5 odpovědí), vzděláváním v pokročilém věku (2 odpovědi), vzděláváním pro seniory (2 odpovědi).
32%
Správná odpověď Nesprávná odpověď
67%
Nezodpovězeno 1%
Obr. 21 Čím se zabývají Univerzity třetího věku
V položce dotazníku č. 17 jsem zjišťovala, kde se respondenti o Univerzitách třetího věku dozvěděli. Tuto položku jsem hodnotila pouze u respondentů, kteří věděli, čím se Univerzity třetího věku zabývají. Celkem jsem hodnotila odpovědi u 105 (100 %) respondentů. Tyto odpovědi jsem si rozdělila do tří kategorií. 60 (57 %) respondentů se o Univerzitách dozvědělo z novin, ze zpráv nebo z internetu. 21 (20 %) respondentů se o Univerzitách dozvědělo od rodiny, od přátel, z domova pro seniory nebo z domu s pečovatelskou službou. 24 (23 %) respondentů se o Univerzitách dozvědělo jak ze zpráv, z novin, z internetu, tak i od rodiny a jiných klientů z domova (viz Obr. 22). 74
57% 60% 50% Noviny, zprávy, internet 40% 20%
23%
30%
Rodina, přátele, jiní klienti Obojí
20% 10% 0%
Obr. 22 Informovanost o Univerzitách třetího věku
V položce dotazníku č. 18 jsem zjišťovala, zda by respondenti měli zájem o studium na Univerzitách třetího věku. Tuto položku jsem hodnotila pouze u respondentů, kteří věděli, čím se Univerzity třetího věku zabývají. Celkem jsem hodnotila odpovědi u 105 (100 %) respondentů. Nejvíce respondentů odpovědělo, že o studium na Univerzitě třetího věku určitě nemá zájem. Tuto možnost zvolilo 55 (52 %) respondentů.
40 (38 %) respondentů
odpovědělo, že zájem o studium spíše nemá. Pouze 5 (5 %) respondentů odpovědělo, že uvažují o studiu na Univerzitě třetího věku a 5 (5 %) respondentů uvedlo, že Univerzitu studuje nebo studovalo. Respondenti uvedli tyto obory studia: cestovní ruch, jazyky, historie, technika, psychologie (viz Tab. 21 a Obr. 23).
Tab. 21 Zájem o studium na Univerzitě třetího věku Zájem o studiu U3V
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano studuji, studoval/a jsem
5
5%
Ano uvažuji o studiu
5
5%
Spíš ne
40
38 %
Určitě ne
55
52 %
CELKEM
105
100 %
75
52%
60% 50% 38%
Ano studuji, studoval/a jsem
40%
Ano uvažuji o studiu
30%
Spíš ne Určitě ne
20% 5%
5%
10% 0%
Obr. 23 Zájem o studium na Univerzitě třetího věku
V položce dotazníku č. 19 jsem zjišťovala, pokud respondenti uvedli, že Univerzitu studují nebo studovali, proč mají o studium zájem. Tato položka navazuje na předchozí položku č. 18. Z celkového počtu 105 (100 %) respondentů uvedlo v předchozí položce pouze 10 (9 %) respondentů, že univerzitu studuje, studovalo nebo by o studium mělo zájem, 95 (91 %) respondentů uvedlo, že o studium zájem nemá. Z celkového počtu 10 (100 %) respondentů, kteří mají o studium na univerzitě zájem, 5 respondentů (50 %) uvedlo jako hlavní důvod, že by se chtěli dozvědět něco nového, 1 respondent (10 %) uvedl jako hlavní důvod, že si chce procvičit paměť a myšlení, 1 respondent (10 %) uvedl, že chce poznat nové lidi a 3 respondenti (30 %) uvedli všechny tyto důvody dohromady. Chtějí se dozvědět něco nového, procvičit paměť a myšlení a poznat nové lidi (viz Tab. 22)
Tab. 22 Důvod zájmu o studium na Univerzitě třetího věku Proč studium na U3V
Absolutní četnost
Relativní četnost
Dozvědět se něco nového
5
50 %
Procvičit paměť a myšlení
1
10 %
Poznat nové lidi
1
10 %
Všechny důvody dohromady
3
30 %
CELKEM
10
100 %
76
8.2 Statistické ověření hypotéz Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů, kterým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik času při nich stráví. 8.2.1
Hypotéza č. 1
1 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. 1 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují.
V první hypotéze jsem zjišťovala, zda jsou nějaké rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů podle místa jejich bydliště. Zde mohli respondenti zvolit více odpovědí (viz Obr. 24 až Obr. 32). Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 330 (100 %) respondentů. Ze 120 (100 %) respondentů z domova pro seniory se jich 111 (92 %) věnovalo volnočasovým aktivitám a 9 (8 %) se volnočasovým aktivitám nevěnovalo. Z domu s pečovatelskou službou bylo 105 (100 %) respondentů, z toho se 102 (97 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám a 3 (3 %) respondenti se nevěnovali volnočasovým aktivitám. Z domácího prostředí bylo 105 (100 %) respondentů, z toho se 104 (99 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám 1 (1 %) respondent se volnočasovým aktivitám nevěnoval. Nikdo z respondentů bydlících v domově pro seniory, domě s pečovatelskou službou a domácím prostředí nezvolil v kategorii jiné aktivity žádnou možnost odpovědi.
60%
Pohybové aktivity Domov pro seniory
40% Ano věnuji
Pohybové aktivity Dům s peč.služ.
75%
25%
Pohybové aktivity Dom.prost.
75%
25%
Ne nevěnuji
0%
50%
100%
Obr. 24 Pohybové aktivity podle místa bydliště 77
52%
Kulturně společ.akt. Dom.prost.
48%
41%
Kulturně společ.akt. Dům s peč.služ.
Ano věnuji
49%
Ne nevěnuji 41%
Kulturně společ.akt. Domov pro sen.
59%
0%
50%
100%
Obr. 25 Kulturně společenské aktivity podle místa bydliště
Vzdělávací akt. Dom.prost.
74%
26%
Vzdělávací akt. Dům s peč.služ.
73%
27%
Ano věnuji Ne nevěnuji
52%
Vzdělávací akt. Domov pro sen.
48%
0%
50%
100%
Obr. 26 Vzdělávací aktivity podle místa bydliště
36%
Akt.mediální činnosti Domov pro sen.
64%
Ano věnuji
76%
24%
Akt.mediální činnosti Dům s peč.služ.
Ne nevěnuji 22%
Akt.mediální činnosti Dom.prost.
78%
0%
50%
100%
Obr. 27 Aktivity patřící do mediální činnosti podle místa bydliště 78
42%
Relaxační akt. Dom.prost.
58%
54%
Relaxační akt. Dům s peč.služ.
Ano věnuji
46%
Ne nevěnuji 50%
Relaxační akt. Domov pro sen.
50%
0%
50%
100%
Obr. 28 Relaxační aktivity podle místa bydliště
Akt. mediální komunikace Dom.prost.
94%
6%
Akt. mediální komunikace Dům s peč.služ.
95%
5%
Ano věnuji Ne nevěnuji
70%
Akt. mediální komunikace Domov pro sen. 0%
30%
50%
100%
Obr. 29 Aktivity patřící do mediální komunikace podle místa bydliště
34%
Akt. Poznávací činnosti Domov pro sen.
66%
62%
Akt.poznávací činnosti Dům s peč.služ
Ano věnuji
38%
Ne nevěnuji 65%
Akt.poznávací činnosti Dom.prost. 0%
35%
50%
100%
Obr. 30 Aktivity patřící do poznávacích činností podle místa bydliště 79
8%
92%
Akt. duchovní potřeby Dom.prost.
81%
Akt. duchovní potřeby Dům s peč.služ.
19%
Ano věnuji Ne nevěnuji
45%
Akt. duchovní potřeby Domov pro sen. 0%
55%
50%
100%
Obr. 31 Aktivity patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště
Jiné aktivity Dom.prost.
100%
Jiné aktivity Dům s peč.služ.
100%
Ano věnuji Ne nevěnuji
100%
Jiné aktivity Domov pro sen. 0%
50%
100%
Obr. 32 Jiné aktivity podle místa bydliště
Tab. 23 Statistické zpracování první hypotézy 1. Pohybové aktivity
p = 0,015
2. Kultura a společnost
p = 0,172
3. Vzdělávání
p = 0,0004
4. Manuální činnost
p = 0,025
5. Relaxace
p = 0,189
6. Mediální komunikace
p = 0,000000
7. Poznávací činnost
p = 0,000002
8. Duchovní potřeby
p = 0,000000
9. Jiné
p = nelze spočítat 80
Po statistickém zpracování výsledku pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát jsem zjistila statisticky významnou závislost mezi místem bydliště seniorů a aktivitami patřící do: pohybových aktivit, vzdělávání, manuální činnosti, mediální komunikace, poznávací činnosti, duchovních potřeb. Statisticky významná závislost se nepotvrdila mezi místem bydliště seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do: kultury a společnosti, relaxace. Pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát nelze vypočítat statickou významnost mezi místem bydliště seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do skupiny jiné. Zjistila jsem, že byly v první hypotéze statisticky významné rozdíly mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují (viz Tab. 23). Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (1 HA) : existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. 8.2.2
Hypotéza č. 2
2 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. 2 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují.
Ve druhé hypotéze jsem zjišťovala, zda existují rozdíly mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se senioři věnují. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 124 (100 %) respondentů bylo ve věku 65-74 let. 123 (99 %) respondentů, patřících do tohoto věkového období se věnuje různým volnočasovým aktivitám a 1 (1 %) respondent se nevěnuje volnočasovým aktivitám. 141 (100 %) respondentů bylo ve věku 75-84 let. 137 (97 %) respondentů, patřících do tohoto věkového období se věnuje různým volnočasovým aktivitám a 4 (3 %) respondenti se nevěnují volnočasovým aktivitám. 65 (100 %) respondentů bylo ve věku 85 a více let. 57 (88 %) respondentů, patřících do tohoto věkového období se věnuje různým volnočasovým aktivitám a 8 (12 %) respondentů se nevěnuje volnočasovým aktivitám (viz Obr. 33 až Obr. 41).
81
Nikdo z respondentů bydlících v domově pro seniory, domě s pečovatelskou službou a domácím prostředí nezvolil v kategorii jiné aktivity žádnou možnost odpovědi.
82%
Pohybové aktivity - věk 65 - 74
18%
67%
Pohybové aktivity - věk 75 - 84
Ano věnuji
33%
Ne nevěnuji 52%
Pohybové aktivity - věk 85 a více
48%
0%
50%
100%
Obr. 33 Pohybové aktivity podle věku respondentů
39%
Kulturně společ.aktivity - věk 85 a více
61%
44%
Kulturně společ.aktivity - věk 75-84
Ano věnuji
56%
Ne nevěnuji 56%
Kulturně společ.aktivity - věk 65-74
0%
44%
50%
100%
150%
Obr. 34 Kulturně společenské aktivity podle věku respondentů
49%
Vzdělávací aktivity - věk 85 a více
51%
44%
Vzdělávací aktivity - věk 75-84
56%
Ano věnuji Ne nevěnuji
72%
Vzdělávací aktivity - věk 65-74 0%
28% 50%
100%
Obr. 35 Vzdělávací aktivity podle věku respondentů
82
28%
Akt. Manuální činnosti - věk 85 a víc
72%
57%
Akt. Manuální činnosti - věk 74-84
Ano věnuji
43%
Ne nevěnuji 68%
Akt. Manuální činnosti - věk 65-74
0%
32%
50%
100%
Obr. 36 Aktivity manuální činnosti podle věku respondentů
Relaxační aktivity - věk 85 a více
45%
55%
Relaxační aktivity - věk 75-84
48%
52%
Ano věnuji Ne nevěnuji
58%
Relaxační aktivity - věk 65-74
42%
0%
50%
100%
Obr. 37 Relaxační aktivity podle věku respondentů
91%
Akt. Med.komunikace - věk 65 - 74
86%
Akt. Med.komunikace - věk 75 - 84
9%
14%
Ano věnuji Ne nevěnuji
76%
Akt. Med.komunikace - věk 85 a více
0%
50%
24%
100%
Obr. 38 Aktivity mediální komunikace podle věku respondentů 83
64%
Akt. Poznávacích činností - věk 65 - 74
36%
53%
Akt. Poznávacích činností - věk 75 - 84
Ano věnuji
47%
Ne nevěnuji 29%
Akt. Poznávacích činností - věk 85 a víc
71%
0%
50%
100%
Obr. 39 Aktivity poznávacích činností podle věku respondentů
56%
Akt. Duchovních potřeb - věk 85 a více
44%
72%
Akt. Duchovních potřeb - věk 75-84
Ano věnuji
28%
Ne nevěnuji 80%
Akt. Duchovních potřeb - věk 65-74 0%
20%
50%
100%
Obr. 40 Aktivity duchovních potřeb podle věku respondentů
Jiné aktivity - věk 85 a více
100%
Jiné aktivity - věk 75-84
100%
Ano věnuji Ne nevěnuji
100%
Jiné aktivity - věk 65-74 0%
50%
100%
Obr. 41 Jiné aktivity podle věku respondentů
84
Tab. 24 Statistické zpracování druhé hypotézy 1. Pohybové aktivity
p = 0,000068
2. Kultura a společnost
p = 0,033
3. Vzdělávání
p = 0,004
4. Manuální činnost
p = 0,000001
5. Relaxace
p = 0,137
6. Mediální komunikace
p = 0,011
7. Poznávací činnost
p = 0,000036
8. Duchovní potřeby
p = 0,001
9. Jiné
p = nelze spočítat
Po statistickém zpracování výsledku pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát jsem zjistila statisticky významnou závislost mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do: pohybových aktivit, kultury a společnosti, vzdělávání, manuální činnosti, mediální komunikace, poznávacích činností, duchovních potřeb. Statisticky významná závislost se nepotvrdila mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do relaxace. Pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát nelze vypočítat statickou významnost mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do skupiny jiné. Zjistila jsem, že byly ve druhé hypotéze statisticky významné rozdíly mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. (viz Tab. 24). Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (2 HA): existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. 8.2.3
Hypotéza č. 3
3 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 3 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám.
85
Ve třetí hypotéze jsem zjišťovala, zda pohlaví respondentů ovlivňuje čas, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. Pro lepší statistické zpracování jsem si rozdělila odpovědi respondentů na 6 kategorií. Do 1. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 1 - 10 hodin za týden. Do 2. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 11 - 20 hodin za týden. Do 3. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 21 - 30 hodin za týden. Do 4. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 31 - 40 hodin za týden. Do 5. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 41 a více hodin. Do 6. kategorie jsem zařadila respondenty, kteří se volnočasovým aktivitám vůbec nevěnovali. Z celkového počtu 330 (100 %) respondentů bylo 107 (32 %) mužů a 223 (68 %) žen. Ze 107 (100 %) respondentů mužského pohlaví se 46 (43 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám 1 - 10 hodin týdně. 25 (23 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám 11 - 20 hodin týdně. 12 (11 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám 21 - 30 hodin týdně. 18 (17 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám 31 a více hodin týdně. 6 (6 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Z 223 (100 %) respondentů ženského pohlaví se 90 (41 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám 1 - 10 hodin týdně, 63 (28 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám 11 - 20 hodin týdně, 45 (20 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám 21 - 30 hodin týdně. 18 (8 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo 31 a více hodin týdně. 7 (3 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám (viz Obr. 42)
86
43% 45%
41%
40% 28%
35% 30% 23%
25%
20%
Muž
17%
20%
Žena 11%
15%
8%
10%
6% 3%
5% 0% 1 - 10 hodin
11 - 20 hodin
21 - 30 hodin
31 a více hodin
Nevěnuji se - 0 hodin
Obr. 42 Počet hodin volného času za týden podle pohlaví
Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,050. Zjistila jsem, statisticky významné rozdíly mezi pohlavím respondentů a počtem hodin, kteří respondenti věnují týdně volnočasovým aktivitám. Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (3 HA): existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 8.2.4
Hypotéza č. 4
4 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. 4 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám.
Ve čtvrté hypotéze jsem zjišťovala, zda čas, který respondenti věnují volnočasovým aktivitám, ovlivňuje jejich soběstačnost. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 144 (100 %) respondentů bylo nezávislých. Z tohoto množství 61 (42 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1 - 10 hodin týdně, 37 (26 %) respondentů se věnovalo aktivitám 11 - 20 hodin týdně, 25 (17 %) respondentů se věnovalo aktivitám 21 - 30 hodin týdně, 87
20 (14 %) respondentů se věnovalo aktivitám 31 a více hodin týdně a 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. 125 (100 %) respondentů mělo lehkou závislost. Z tohoto množství 54 (43 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1 - 10 hodin týdně, 34 (27 %) respondentů se věnovalo aktivitám 11 - 20 hodin týdně, 25 (20 %) respondentů se věnovalo aktivitám 21 - 30 hodin týdně, 10 (8 %) respondentů se věnovalo aktivitám 31 a více hodin týdně, 2 (2 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. 21 (100 %) respondentů mělo závislost středního stupně. Z toho 9 (43 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1 - 10 hodin týdně, 5 (24 %) respondentů se věnovalo aktivitám 11 - 20 hodin týdně, 1 (5 %) respondent se věnoval aktivitám 21 - 30 hodin týdně, 3 (14 %) respondenti se věnovali aktivitám 31 a více hodin týdně, 3 (14 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. 40 (100 %) respondentů bylo vysoce závislých, 12 (30 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1 - 10 hodin týdně, 12 (30 %) respondentů se věnovalo aktivitám 11 - 20 hodin týdně, 6 (15 %) respondentů se věnovalo aktivitám 21 - 30 hodin týdně, 3 (7 %) respondenti se věnovali aktivitám 31 a více hodin týdně, 7 (17 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám (viz Tab. 25 a Obr. 43).
Tab. 25 Soběstačnost a čas věnovaný volnočasovým aktivitám Počet hodin
Nezávislý
Lehká závislost
za
týden
Závislost
Vysoce závislý
středního stupně Absol.č
Relat.č
Absol.č
Relat.č
Absol.č
Relat.č
1
1%
2
2%
3
14 %
7
17 %
1 - 10
61
42 %
54
43 %
9
43 %
12
30 %
11 – 20
37
26 %
34
27 %
5
24 %
12
30 %
21 – 30
25
17 %
25
20 %
1
5%
6
15 %
31 a více
20
14 %
10
8%
3
14 %
3
7%
Nevěnuji
Absol.č Relat.č
se – 0 hod.
CELKEM 144
100 %
125
100 %
88
21
100 %
40
100 %
43% 45%
43%
42%
1 - 10 hodin
40% 35% 30% 25% 20%
30% 30% 27%
26%
11 - 20 hodin
24%
20%
17% 14%
14%
15%
14%
15%
17%
21 - 30 hodin
8%
10%
7%
5%
5%
2%
1%
0% Nezávislý
31 a více
Lehká závislost
Závislost středního stupně
Vysoce závislý
Nevěnuji se - 0 hod.
Obr. 43 Soběstačnost a čas věnovaný volnočasovým aktivitám
Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,0002. Zjistila jsem, že je statisticky významný rozdíl mezi soběstačností respondentů a časem, který respondenti věnují volnočasovým aktivitám. Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (4 HA): existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám.
Cíl č. 2: Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabídkou a množstvím volnočasových aktivit, nebo zda jim některé volnočasové aktivity chybí. 8.2.5
Hypotéza č. 5
5 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. 5 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů.
89
V páté hypotéze jsem zjištovala, zda místo bydliště ovlivňuje spokojenost seniorů s nabídkou volnočasových aktivit, které mají v místě bydliště. Celkem na tuto otázku odpovídalo 330 (100 %) respondentů. Z domova pro seniory odpovídalo 120 (100 %) respondentů. Nejvíce seniorů uvedlo spokojenost s možností aktivit pro volný čas. Tuto odpověď zvolilo 83 (69 %) respondentů, 11 (9 %) respondentů uvedlo, že spokojeno není, a 26 (22 %) respondentů neví. Z domova s pečovatelskou službou odpovídalo 105 (100 %) respondentů. Nejvíce procent získala od seniorů odpověď, že jsou spokojeni s množstvím aktivit pro volný čas. Tuto odpověď zvolilo 81 (77 %) respondentů, 10 (10 %) respondentů spokojených není a 14 (13 %) respondentů neví. Z domácího prostředí odpovídalo 105 (100 %) respondentů. 88 (84 %) respondentů uvedlo spokojenost s volnočasovými aktivitami, 7 (7 %) respondentů
není spokojeno
s volnočasovými aktivitami a 10 (9 %) respondentů neví (viz Obr. 44).
80%
84%
77%
90% 69%
70% 60%
Ano
50%
Ne
40% 20%
Nevím
22%
30% 9%
10% 13%
7%
9%
10% 0% Dom.pro sen.
DPS
Dom.pros.
Obr. 44 Spokojenost respondentů podle místa bydliště
Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,09. Zjistila jsem, že není statisticky významný rozdíl mezi místem bydliště respondentů a jejich spokojeností s nabídkou volnočasových aktivit. Na základě výsledku testování můžeme přijmout nulovou hypotézu (5 H0): neexistuje statisticky významná závislost volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů.
90
mezi
spokojeností
seniorů
s
nabídkou
Hypotéza č. 6
8.2.6
6 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami. 6 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami.
V šesté hypotéze jsem zjišťovala spokojenost seniorů s volnočasovými aktivitami, kterým se věnují, v závislosti na jejich soběstačnosti. Celkem odpovídalo 330 respondentů (100 %). 144 (100 %) respondentů bylo v testu ADL nezávislých. Z toho 129 (90 %) respondentů bylo spokojených s množstvím volnočasových aktivit, 5 (3 %) respondentů nebylo spokojených s množstvím volnočasových aktivit a 10 (7 %) respondentů neví. 125 (100 %) respondentů bylo v testu ADL lehce závislých. Z toho 98 (78 %) respondentů bylo spokojeno s množstvím volnočasových aktivit, 15 (12 %) respondentů nebylo spokojených s množstvím volnočasových aktivit, 12 (10 %) respondentů neví. 21 (100 %) respondentů mělo v testu ADL závislost středního stupně. Z toho 13 (62 %) respondentů bylo spokojených s množstvím volnočasových aktivit, 2 (9 %) respondenti nebyli spokojeni s množstvím volnočasových aktivit, 6 (29 %) respondentů neví. 40 (100 %) respondentů bylo v testu ADL vysoce závislých, 12 (30 %) respondentů bylo spokojených s množstvím volnočasových aktivit, 6 (15 %) respondentů nebylo spokojeno s množstvím volnočasových aktivit, 22 (55 %) respondentů neví (viz Obr. 45). 90% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
78% 62%
Spokojen/a 55% 29%
7%
12% 10%
9%
30%
Nespokojen/a 15%
3% Nevím Nezávislý
Lehce závislý
Závislost středního stupně
Obr. 45 Soběstačnost a spokojenost respondentů 91
Vysoce závislý
Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu Chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,00. Zjistila jsem, že je statisticky významný rozdíl mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (6 HA): existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s jejich volnočasovými aktivitami a jejích soběstačností.
Cíl č. 3: Zjistit, zda seniory v závislosti na jejich pohlaví a nejvyšším dosaženém vzdělání omezují finanční prostředky v provozování volnočasových aktivit. 8.2.7
Hypotéza č. 7
7 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů. 7 HA: Předpokládám, že existuje
statisticky významná závislost mezi uváděným
omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů.
V sedmé hypotéze jsem zjišťovala, zda je rozdíl mezi pohlavím seniorů a jejich finančními prostředky. Z celkového množství 330 (100 %) respondentů bylo 107 (32 %) mužů a 223 (68 %) žen. Ze 107 (100 %) mužů bylo 34 (32 %) respondentů omezováno svými finančními prostředky, 61 (57 %) respondentů neomezovaly jejich finanční prostředky, 12 (11 %) respondentů neví. Z 223 (100 %) žen 52 (23 %) respondentů omezovaly jejich finanční prostředky, 140 (63 %) respondentů neomezovaly jejich finanční prostředky, 31 (14 %) respondentů neví (viz Obr. 46).
92
100% 80%
23%
63%
14% Žena
60% 40%
Muž 32%
61%
11%
20% 0% Ano omezují
Ne neomezují
Nevím
Obr. 46 Omezení finančních prostředků podle pohlaví
Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu Chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,24. Zjistila jsem, že není statisticky významný rozdíl mezi pohlavím respondentů a jejich finančními prostředky. Na základě výsledku testování můžeme přijmout nulovou hypotézu (7 H0): neexistuje statisticky významná závislost mezi finančními prostředky seniorů a pohlavím seniorů. 8.2.8
Hypotéza č. 8
8 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů. 8 HA: Předpokládám,
že existuje statisticky významná závislost mezi uváděným
omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů.
V osmé hypotéze jsem zjišťovala, zda existuje souvislost mezi finančními prostředky seniorů a jejich nejvyšším dosaženým vzděláním. Celkem na dotazníkové šetření odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 99 (100 %) respondentů mělo základní vzdělání, z toho 24 (24 %) respondentů omezovaly jejich finanční prostředky, 59 (60 %) respondentů finanční prostředky neomezovaly a 16 (16 %) respondentů neví. 93
107 (100 %) respondentů mělo středoškolské vzdělání bez maturity, z toho 27 (25 %) respondentů omezovaly jejich finanční prostředky, 63 (59 %) respondentů finanční prostředky neomezovaly a 17 (16 %) respondentů neví. 86 (100 %) respondentů mělo středoškolské vzdělání s maturitou, z toho 24 (28 %) respondentů omezovaly jejich finanční prostředky, 54 (63 %) respondentů finanční prostředky neomezovaly, 8 (9 %) respondentů neví. 15 (100 %) respondentů mělo vyšší odborné vzdělání, z toho 5 (33 %) respondentů omezovaly jejich finanční prostředky, 9 (60 %) respondentů finanční prostředky neomezovaly, 1 (7 %) respondent neví. 23 (100 %) respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 6 (26 %) respondentů omezovaly jejich finanční prostředky, 16 (70 %) respondentů finanční prostředky neomezovaly, 1 (4 %) respondent neví (viz Obr. 47).
80%
70%
70%
60%
59%
63%
Omezují
60%
60% Neomezují
50% 40% 30%
33%
28% 24%
16%
25%
26% 16%
20%
Nevím 9%
7% 4%
10% 0% Základní vzdělání
Středoškolské Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské bez maturity s maturitou vzdělání vzdělání
Obr. 47 Omezení finančními prostředky Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu Chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,74. Zjistila jsem, že není statisticky významný rozdíl mezi finančními prostředky respondentů a nejvyšším dosaženým vzděláním. Na základě výsledku testování můžeme přijmout nulovou hypotézu (8 H0): neexistuje statisticky významná závislost mezi finančními prostředky seniorů a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů. 94
Cíl č. 4: Zjistit informovanost seniorů o studium na Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. 8.2.9 9 H0:
Hypotéza č. 9 Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání.
9HA:
Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání.
V deváté hypotéze jsem zjišťovala, zda je informovanost seniorů o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělání, ovlivňována místem bydliště seniorů. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. Z domova pro seniory odpovídalo 120 (100 %) respondentů. Z tohoto počtu 38 (32 %) respondentů o Univerzitě třetího věku slyšelo, 82 (68 %) respondentů o univerzitě neslyšelo. Z domu s pečovatelskou službou odpovídalo 105 (100 %) respondentů. Z tohoto počtu 26 (25 %) respondentů o Univerzitě třetího věku slyšelo, 79 (75 %) respondentů o univerzitě neslyšelo. Z domácího prostředí odpovídalo 105 (100 %) respondentů. Z tohoto počtu 44 (42 %) respondentů o Univerzitě třetího věku slyšelo a 61 (58 %) respondentů o univerzitě neslyšelo (viz Obr. 48).
95
120% 100% 80%
68%
58%
75%
60%
Slyšel/a
40% 20%
Neslyšel/a
32%
42% 25%
0% Domov.pro seniory
DPS
Dom.prost
Obr. 48 Bydliště a informovanost o Univerzitách třetího věku
Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu Chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,02. Zjistila jsem, že je statisticky významný rozdíl mezi místem bydliště respondentů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělání. Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (9 HA): existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání.
96
9
DISKUZE
Ve své diplomové práci jsem se zabývala volnočasovými aktivitami seniorů. Zjišťovala jsem, jestli jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů bydlících v domově pro seniory, v domě s pečovatelskou službou a v domácím prostředí. Zajímalo mě, kolik hodin týdně a jakým volnočasovým aktivitám se senioři věnují ve svém volném čase. Zda jsou spokojeni s množstvím aktivit, kterým se věnují, a jestli mají dostatečnou nabídku volnočasových aktivit v místě bydliště nebo zda jim některé aktivity chybí. Zajímala jsem se, jestli seniory omezují jejich finanční prostředky ve vykonávání volnočasových aktivit. Dále jsem zjišťovala, zda senioři slyšeli o Univerzitě třetího věku, a pokud ano, tak kde se o ní dozvěděli. Zajímalo mě, zda by sami měli zájem na takové univerzitě studovat. Pro svoji diplomovou práci jsem si stanovila několik cílů a hypotéz, které jsem ověřovala pomocí statistické metody Chí-kvadrát. Stanovené cíle: 1) Zjistit, jaké jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů, kterým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik času při nich stráví. 2) Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabídkou a množstvím volnočasových aktivit, nebo zda jim některé volnočasové aktivity chybí. 3) Zjistit, zda seniory v závislosti na jejich pohlaví a nejvyšším dosaženém vzdělání omezují finanční prostředky v provozování volnočasových aktivit. 4) Zjistit informovanost seniorů o studiu na Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. Při hledání literárních zdrojů ke své diplomové práci jsem nikde nenalezla ucelený zdroj, který by se zabýval problematikou volnočasových aktivit seniorů. Snažila jsem se toto téma posoudit s cizojazyčnou literaturou, ale ani tady se mi bohužel nepodařilo najít žádný literární zdroj. Knihy, které jsem prostudovala, se zabývaly volným časem, dělením volného času atd. Proto jsem k celkovému hodnocení a porovnání mojí diplomové práce s jinými zdroji použila tyto knihy a také srovnání s jinými diplomovými a bakalářskými pracemi studentek z Masarykovy univerzity a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Z dotazníkového šetření, které jsem u respondentů prováděla, jsem zjistila následující výsledky: na dotazníkové šetření odpovídalo 330 seniorů, (tj. 100 %). 97
V úvodu dotazníku jsem zjišťovala test Základních všedních činností dle Barthelové. Nejvíce respondentů 144 (44 %) bylo v plnění základních všedních činností nezávislých. Překvapilo mě, že 40 (12 %) respondentů bylo vysoce závislých. V položce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Na dotazníkové šetření odpovídalo více žen než mužů. Žen bylo 223 (68 %) a mužů 107 (32 %). Více žen než mužů odpovídalo
i v jiných diplomových pracech studentek ošetřovatelské péče v gerontologii,
které psaly svoji diplomovou práci na podobné téma. V diplomové práci studentky Bc. Miroslavy Aberlové, Dis., na téma: Formy trávení volného času seniorů v domově pro seniory (2011) odpovídalo 38 (31 %) mužů a 86 (69 %) žen. V diplomové práci studentky Bc. Zuzany Číkové, která psala diplomovou práci na téma: Jak tráví volný čas senioři (2007), vycházela z dotazníkového šetření provedeného u respondentů v domově pro seniory Věstonická v Brně, ve FN Brno Bohunice, FN u Sv. Anny a v domácím prostředí, odpovídalo 116 (63 %) žen a 67 (37 %) mužů. Domnívám se, že hlavními důvody, proč na dotazníkové šetření odpovídá více žen, je to, že se ženy dožívají více let než muži a jsou celkově více vstřícnější a ochotnější vykládat než muži. V položce č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Průměrný věk je 82,62
let.
Nejmladšímu seniorovi, který na dotazník odpovídal, bylo 65 let a nejstaršímu bylo 99 let. Šerák ve své knize Zájmové vzdělávání dospělých [19] uvádí, že v České republice je 18,4 % seniorů (tj. 1,88) milionu a v budoucnosti se má podíl seniorů zvyšovat. Po prostudování ostatních diplomových prací jiných studentek jsem si všimla, že do dotazníkového šetření zařadily respondenty od 60 let. Toto členění se používá dle dělení WHO. Já jsem ve své diplomové práci použila členění od 65 let dle Neugartenové. V položce č. 3 jsem zjišťovala vzdělání respondentů. Nejvíce respondentů 107 (32 %) mělo středoškolské vzdělání bez maturity. Domnívám se, že je to z toho důvodu, že dříve nebyly takové možnosti studia, jako jsou dnes, a respondenti neměli dostatek finančních prostředků, aby si mohli dovolit studovat. V položce č. 7 jsem zjišťovala, kolik času týdně se senioři věnují volnočasovým aktivitám. Senioři se nejčastěji věnovali volnočasovým aktivitám od 1 do 10 hodin za týden. Tuto odpověď uvedlo 136 (41 %) respondentů. Nejméně respondentů 36 (11 %) se věnovalo volnočasovým aktivitám více než 31 hodin za týden. Průměrně se respondenti věnovali volnočasovým aktivitám 16 hodin za týden. Tato odpověď mě překvapila. Myslela jsem si, že se respondenti volnočasovým aktivitám budou věnovat ve větší míře, protože 98
se domnívám, že volného času mají hodně. Jak uvádí Šerák ve své knize Zájmové vzdělávání dospělých [19], v 19. století se dělníci věnovali pracovní činnosti 14 - 16 hodin denně, proto neměli čas na volnočasové aktivity. Nejvíce mě překvapilo, že i dnes jsou takoví senioři, kteří se vůbec nevěnují volnočasovým aktivitám. Tuto odpověď zvolilo 13 (4 %) respondentů. Po zamyšlení nad touto položkou se domnívám, že někteří respondenti nemuseli zcela jasně pochopit znění této položky nebo nevěděli, kolik hodin mají uvést, a proto raději zvolili negativní odpověď. Asi jsem měla tuto položku lépe a jasněni formulovat. Tyto výsledky jsem statisticky ověřovala ve třetí a čtvrté hypotéze. Ve třetí hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. Zjistila jsem statisticky významný rozdíl mezi pohlavím a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám (p = 0,050). Na základě tohoto výsledku přijímám alternativní hypotézu. 3 HA: existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. Ve čtvrté hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi soběstačností seniorů a časem, který respondenti věnují volnočasovým aktivitám. Zjistila jsem staticky významný rozdíl mezi soběstačností seniorů a časem, který respondenti věnují volnočasovým aktivitám (p = 0,0002). Na základě tohoto výsledku přijímám alternativní hypotézu. 4 HA: existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. Z této otázky vyplynulo, že nejvíce respondentů, kteří se nevěnují volnočasovým aktivitám, má závislost středního stupně nebo jsou vysoce závislí. Myslím si, že to je problém, který by vyžadoval další řešení. V položce č. 8 jsem zjišťovala, jakým volnočasovým aktivitám se senioři nejčastěji věnují. Jednotlivé aktivity jsem si rozdělila do 9 skupin. Skupinu pohybových aktivit, aktivity kultury a společnosti, aktivity vzdělávání, aktivity manuální činnosti, aktivity relaxace, aktivity mediální komunikace, aktivity poznávacích činností, aktivity duchovních potřeb, aktivity jiné. I Pávková ve své knize Pedagogika volného času [15] dělí zájmové aktivity na společenskovědní, pracovně-technické, přírodovědně-ekologické, esteticko-výchovné, tělovýchovné, sportovní a turistické. Jiné dělení volného času uvádí Šerák v knize Zájmové vzdělávání dospělých [19], kde popisuje výzkum volného času prováděný Sociologickým ústavem ČSAV. Ten kategorizuje volný čas na: manuální (kutilství, ruční práce), fyzický (sport, turistika, rybolov), kulturně umělecký typ receptivní (četba, divadlo), kulturně umělecký typ tvořivý (zpěv, hudba), kulturně racionální (vzdělávání, četba, křížovky), 99
společensky formální (členství ve spolcích), společensky neformální (rodina, přátelé), hry, sběratelství, pasivní odpočinek. Pohybové aktivity: respondenti z domova pro seniory se nejčastěji věnovali procházkám, zahrádce, sportu. Respondenti z domu s pečovatelskou službou se nejčastěji věnovali procházkám, zahrádce, turistice. Z domácího prostředí byla nejčastější odpověď respondentů: zahrádka, procházky, turistika. Je vidět, že odpovědi respondentů jsou stejné bez ohledu na místo bydliště. V diplomové práci studenky Bc. Zuzany Číkové, která zjišťovala trávení volného času u respondentů, se ze 100 % dotázaných věnovalo 15,15 % procházce, zahrádce se věnovalo 34,4 % respondentů. Toto potvrzuje i diplomová práce studentky Bc. Jany Vargové, ktrá psala diplomovou práci na téma: Volno-časové aktivity osob v seniorském věku (2009), kdy zjišťovala, jaké aktivity senioři provozují nejčastěji, ze 116 (100 %) respondentů zahrádce a kutilství se věnovalo 58 (50 %) respondentů, turistice a procházkám 75 (64 %) respondentů. Kulturně-společenské aktivity: respondenti z domova pro seniory se nejčastěji věnovali společenským hrám, koncertům, kinu. Respondenti z domu s pečovatelskou službou se nejčastěji věnovali divadlu, zájmovým organizacím a koncertům. Z domácího prostředí se respondenti nejčastěji věnovali koncertům, divadlu, kinu. Z výsledků diplomové práce studentky Bc. Jany Vargové, ve které zjišťovala, jaké aktivity respondenti provozují nejčastěji, je patrné, že ze 116 (100 %) respondentů se společenským hrám věnovalo 15 (13 %) respondentů, koncertům, divadlu a kinu 47 (40 %) respondentů. Z výzkumu vyplynulo, že odpovědi respondentů jsou podobné. Vzdělávací aktivity: z domova pro seniory byly nejčastější odpovědi křížovky a luštění, přednášky, besedy. Respondenti z domu s pečovatelskou službou se nejčastěji věnovali křížovkám a luštění, přednáškám, besedám. Rovněž respondenti z domácího prostředí se nejčastěji věnovali křížovkám a luštění, besedám, přednáškám. V porovnání s diplomovou prací studentky Bc. Jany Vargové, která zjišťovala, jaké aktivity respondenti provozují nejčastěji, ze 116 (100 %) respondentů se vzdělávání, besedám, přednáškám věnovalo 35 (30 %) respondentů. Aktivity manuální činnosti: respondenti z domova pro seniory nejčastěji vybrali kreslení.
Z domu
s pečovatelskou
službou
byly
nejčastější
odpovědi
respondentů
pletení/vyšívání. Z domácího prostředí se respondenti nejčastěji věnovali pletení/vyšívání. 100
Relaxační aktivity: respondenti z domova pro seniory upřednostňovali hudbu a hru na nástroj, masáže. Z domu s pečovatelskou službou převládaly odpovědi respondentů, ve kterých byly nejčastěji vybrány hudba a hra na nástroj, masáže. Respondenti z domácího prostředí se nejčastěji věnovali hudbě a hře na nástroj, masáži. Odpovědi respondentů jsou stejné bez ohledu na místo bydliště respondentů. Aktivity mediální komunikace: respondenti z domova pro seniory, z domu s pečovatelskou službou i z domácího prostředí se nejčastěji věnovali sledování televize, poslechu hudby. Odpovědi respondentů byly shodné. Z porovnání s diplomovou prací studentky Bc. Miroslavy Aberlové, Dis., která zjišťovala kolik respondentů se věnuje poslechu hudby a dívání na televizi, vyplynulo, že ze 124 (100 %) respondentů se 92 (74 %) věnovalo dívání na televizi a 72 (58 %) poslouchalo rádio. Aktivity poznávací činnosti: respondenti z domova pro seniory se nejčastěji věnovali zvířatům. Z domu s pečovatelskou službou byla nejčastější odpověď respondentů nakupování. Respondenti z domácího prostředí se nejčastěji věnovali cestování. Aktivity
duchovních
potřeb:
respondenti
z domova
pro
seniory,
z domu
s pečovatelskou službou i z domácího prostředí se nejčastěji věnovali rodině/vnoučatům. Odpovědi respondentů byly stejné. Domnívám se, že rodina, děti a vnoučata jsou pro populaci velmi důležité v každém věku, zvláště pak ve stáří. 9 (8 %) respondentů bydlících v domovech pro seniory, 3 (3 %) respondenti z domu s pečovatelskou službou, 1 (1 %) respondent z domácího prostředí uvedli, že se vůbec nevěnuje volnočasovým aktivitám, Tyto výsledky jsem statisticky ověřovala v první a druhé hypotéze. V první hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. Zjistila jsem statisticky významné rozdíly mezi bydlištěm respondentů a pohybovými aktivitami (p = 0,015), vzděláváním (p = 0,0004), aktivitami patřícími do manuální činnosti (p = 0,025), aktivitami patřícími do mediální komunikace (p = 0,000000), aktivitami patřícími do poznávací činnosti (p = 0,000002), aktivitami patřícími do duchovních potřeb (p = 0,000000). Staticky významné rozdíly se mi nepotvrdily mezi bydlištěm respondentů a aktivitami patřícími do kultury a společnosti (p = 0,172), aktivitami patřícími do relaxace (p = 0,189). Na základě těchto výsledků přijímám alternativní hypotézu. 1 HA: existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. 101
Ve druhé hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se věnují. Zjistila jsem statisticky významné rozdíly mezi věkem respondentů a aktivitami patřícími do pohybových aktivit (p = 0,000068), aktivitami patřícími do kultury a společnosti (p = 0,033), aktivitami patřícími do vzdělávání (p = 0,004), aktivitami patřícími do manuální činnosti (p = 0,000001), aktivitami patřícími do mediální komunikace (p = 0,011), aktivitami patřícími do poznávací činnosti (p = 0,000036), aktivitami patřícími do duchovních potřeb (p = 0,001). Statisticky významný rozdíl se mi nepotvrdil mezi věkem seniorů a aktivitami patřícími do relaxace (p = 0,137). Na základě těchto výsledků přijímám alternativní hypotézu. 2 HA: existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. V položce č. 9 jsem zjišťovala spokojenost respondentů s množstvím jejich zájmových aktivit, kterým se věnují ve svém volném čase. Zjistila jsem, že z celkového množství 330 (100 %) respondentů bylo spokojených 252 (76 %) respondentů, nespokojených bylo 28 (9 %) respondentů a odpověď nevím uvedlo 50 (15 %) respondentů. Překvapilo mě, že tolik respondentů uvedlo svoji spokojenost. Nevím, zda tyto odpovědi respondentů nemohly být ovlivněny tím, že se respondenti báli v domovech pro seniory uvést nespokojenost s výběrem a množstvím volnočasových aktivit. V diplomové práci studentky Bc. Zuzany Číkové, která zjišťovala, jak respondenti hodnotí svůj volný čas, vyplynulo: 70 (38,25 %) respondentů ze 183 (100 %) respondentů hodnotilo volný čas jako průměrný, 78 (42,62 %) respondentů hodnotilo svůj volný čas jako dostatečný, 15 (8,20 %) respondentů hodnotilo svůj volný čas jako nedostatečný a 20 (10,93 %) respondentů svůj volný čas neumělo posoudit. Tyto výsledky jsem statisticky ověřovala v šesté hypotéze. V šesté hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami. Zjistila jsem statisticky významný rozdíl mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami (p = 0,00) Na základě tohoto výsledku přijímám alternativní hypotézu. 6 HA: existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s jejich volnočasovými aktivitami a jejich soběstačností. V této hypotéze se potvrdilo, že nezávislost seniorů zvyšuje jejich spokojenost s volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. V položce dotazníku č. 10 jsem zjišťovala, zda respondenti uvádějí, že je omezují jejich finanční prostředky vzhledem k trávení jejich volného času. Nejvíce seniorů jejich 102
finanční prostředky neomezují, tuto odpověď zvolilo 201 (61 %) respondentů. Finanční prostředky omezují 86 (26 %) respondentů. 43 (13 %) respondentů odpovědělo, že neví. V porovnání s diplomovou prací studentky Bc. Zuzany Číkové, bylo zjištěno, že ze 183 (100 %) respondentů pouze 14 (7,65 %) uvedlo, že je omezují jejich finanční prostředky vzhledem k trávení jejich volného času. Odpovědi respondentů na tuto otázku byly v obou případech podobné, takže lze konstatovat, že respondenty jejich finanční situace neomezuje. Tyto výsledky jsem ověřovala v sedmé a osmé hypotéze. V sedmé hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity seniorů a pohlavím seniorů. Nepotvrdil se mi statisticky významný rozdíl mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity seniorů a pohlavím seniorů (p = 0,24). Na základě tohoto výsledku přijímám nulovou hypotézu. 7 H0: neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů. V osmé hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity seniorů a nejvyšším dosaženým vzdělání seniorů. Nepotvrdil se mi statisticky významný rozdíl mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity seniorů a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů (p = 0,74). Na základě tohoto výsledku přijímám nulovou hypotézu. 8 H0: neexistuje statisticky
významná
závislost
mezi
uváděným
omezením
finančními
prostředky
na volnočasové aktivity seniorů a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů. V položce č. 11 jsem zjišťovala, zda mají respondenti v místě bydliště nějaké organizace, které nabízejí aktivity pro jejich volný čas. Nejvíce respondentů odpovědělo, že nemá v místě bydliště organizace, které nabízejí aktivity pro trávení volného času seniorů. Tuto odpověď zvolilo 186 (56 %) respondentů. 26 (8 %) respondentů neví, zda v jejich místě bydliště jsou takovéto organizace. U této položky nevím, zda odpovědi respondentů nemohou být ovlivněny malou informovaností o organizacích. V položce dotazníku č. 12 jsem zjišťovala, zda nabízí domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou nebo město/obec, ve kterém senioři bydlí, nějaké možnosti zájmových aktivit pro jejich volný čas. 179 (54 %) respondentům jsou volnočasové aktivity nabízeny, 35 (11 %) respondentům aktivity nabízeny nejsou a 116 (35 %) respondentů neví o nabídce zájmových aktivit. 103
V položce dotazníku č. 13 jsem zjišťovala spokojenost respondentů s nabídkou aktivit, které mají v místě bydliště. Spokojených bylo 199 (60 %) respondentů. 115 (35 %) respondentů neví, zda jsou nebo nejsou spokojení, a pouze 16 (5 %) respondentů spokojených není. V diplomové práci studentky Bc. Jany Vargové, která psala diplomovou práci na téma: Volno-časové aktivity osob v seniorském věku a zjišťovala, zda jsou respondenti spokojeni s aktivitami ve městě Chrudim zjistila, že 86 (74 %) respondentů je spokojených, 20 (18 %) respondentů je spokojených částečně a 10 (9 %) respondentů spokojených není. V diplomové
práci
studentky
Bc.
Zuzany
Číkové,
která
zjišťovala
subjektivní
hodnocení respondentů, jaké je trávení volného času v místě jejich bydliště, uvádí, že dostatečné odpovědělo 94 (51,37 %) respondentů, nedostatečné 27 (14,75 %), neumím posoudit 62 (33,88 %). Z výzkumného šetření lze odvodit, že nezávisle na místě bydliště nejméně respondentů odpovědělo, že spokojení nejsou. Tyto výsledky jsem statisticky ověřovala v páté hypotéze. V páté hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. Nepotvrdil se mi statisticky významný rozdíl mezi místem bydliště a spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit (p = 0,09). Na základě tohoto výsledku přijímám nulovou hypotézu. 5 H0: neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. V položce dotazníku č. 14 jsem zjišťovala, zda respondentům v místě bydliště chybí některé nabídky aktivit pro volný čas, a pokud ano, tak jaké. Tato otázka navazovala na předchozí otázku č. 13. I zde se prokázalo, že respondentům převážně žádné aktivity nechybí. Nejvíce respondentů uvedlo, že jim žádné aktivity nechybí. Tuto odvěď zvolilo 164 (50 %) respondentů. Téměř stejné množství respondentů zvolilo že neví, zda jim některé aktivity chybí; tuto odpověď zvolilo 158 (48 %) respondentů. Pouze 8 (2 %) respondentů uvedlo, že postrádají některé aktivity. V této otázce jsem chtěla ověřit, zda existuje statisticky významná závislost mezi velikostí města/obce, ve kterém senioři bydlí, a uváděnou absencí některých nabídek volnočasových aktivit. Bohužel po vyhodnocení odpovědí respondentů se tato otázka nedala ověřit pomocí statistické metody. V položce dotazníku č. 15 jsem zjišťovala, zda respondenti již někdy slyšeli o Univerzitě třetího věku. 108 respondentů (33 %) o Univerzitě již někdy slyšelo a 222 (67 %) respondentů neslyšelo. Překvapilo mně, že tolik respondentů o Univerzitách neslyšelo. 104
Domnívala jsem se, že toto téma je mezi seniory více povědomé. Hlavním důvodem velkého počtu odpovědí, že o univerzitě neslyšeli, je zřejmě nedostatečná medializace v televizi, rozhlase a tisku. Dalším důvodem by mohlo být to, že senioři již o univerzitě slyšeli, ale protože jsem dala v následující otázce možnost volné odpovědi, čím se zabývají univerzity třetího věku, báli se napsat odpověď, aby nebyla špatně. Kdybych nabídla možnost zakroužkovat odpověď, domnívám se, že více respondentů by napsalo, čím se univerzity zabývají. Tyto výsledky jsem statisticky ověřovala v deváté hypotéze. V deváté hypotéze jsem zjišťovala statisticky významnou závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku. Zjistila jsem statisticky významný rozdíl mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku (p = 0,00). Na základě tohoto výsledku přijímám alternativní hypotézu. 9 HA: existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. V položce dotazníku č. 18 jsem zjišťovala, zda by respondenti měli zájem o studium na Univerzitách třetího věku. Tuto položku jsem hodnotila pouze u 105 (100 %) respondentů, kteří věděli, čím se Univerzity třetího věku zabývají. Nejvíce respondentů odpovědělo, že o studium na Univerzitě třetího věku určitě nemá zájem. Tuto možnost zvolilo 55 (52 %) respondentů. 40 (38 %) respondentů odpovědělo, že zájem o studium spíše nemá. Pouze 5 (5 %) respondentů odpovědělo, že uvažují o studiu na Univerzitě třetího věku a 5 (5 %) respondentů
uvedlo,
že
Univerzitu
studuje
nebo
studovalo.
Respondenti
uvedli,
že studují/studovali: cestovní ruch, jazyky, historii, techniku, psychologii. Šerák ve své knize Zájmové vzdělávání dospělých [19] uvádí, že senioři nejčastěji na Univerzitách třetího věku studují medicínu, psychologii, dějiny umění, výpočetní techniku. S porovnáním s bakalářskou prací studentky Markéty Horňákové, která vypracovávala bakalářskou práci na téma: Aktivní život seniorů (2009) a zjišťovala, zda by respondenti měli zájem o studium na Univerzitě třetího věku, vyplynulo, že ze 188 (100 %) respondentů by mělo o univerzitu zájem 46 (24 %) respondentů, zájem by nemělo 100 (54 %) respondentů, nevím zvolilo 42 (22 %) respondentů. Domnívám se, že tyto odpovědi jsou ovlivněny tím, že někteří respondenti vůbec o Univerzitách třetího věku neslyšeli, proto ani nevědí, že nějaké možnosti studia jsou. To je podle mě hlavní důvod toho, proč v mém dotazníkovém šetření pouze 10 respondentů uvedlo, že by o studium měli zájem nebo že univerzitu studovali nebo studují. Dalším 105
důvodem, proč o studium senioři nemají zájem, je podle mě to, že už se cítí staří, myslí si, že už by se nic nenaučili, a nemají se na univerzitu jak dopravit. V položce dotazníku č. 19 jsem zjišťovala, proč mají/měli respondenti zájem o studium. Z 10 (100 %) respondentů by se 5 (50 %) respondentů chtělo dozvědět něco nového, 1 (10 %) respondent by si chtěl procvičit paměť a myšlení, 1 (10 %) respondent by chtěl poznat nové lidi a 3 (30 %) respondenti všechny důvody dohromady. Jak uvádí Beneš v knize Andragogika [2] mezi hlavní motivy k učení u dospělých a seniorů patří reakce na měnící se životní podmínky (počítačová gramotnost, jazyková gramotnost), snaha rozvíjet vlastní schopnosti, získání nových poznatků, udržení pracovního místa, přání zaměstnavatele. Beneš ve své knize uvádí i studii americké badatelky C. Aslanian, která prováděla v USA výzkum, proč se respondenti učí. Z jejího výzkumu vyplynulo, že 83 % Američanů se učilo za účelem zvládnutí životních změn a 17 % se učilo z potřeby sociálního kontaktu nebo z důvodu uspokojení poznávacích zájmů.
106
10 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Ve své diplomové práci jsem se zabývala volnočasovými aktivitami seniorů. Dotazníkové šetření jsem prováděla u respondentů bydlících v domově pro seniory, v domově s pečovatelskou službou a v domácím prostředí. Po zpracování položek zodpovězených v dotazníkovém šetření jsem vyhodnotila několik problémů. Domnívám se, že je vhodné se nad nimi zamyslet a snažit se najít nějaké možnosti jejich řešení. První nedostatek spatřuji v tom, že respondenti uvedli, že v místě bydliště nemají organizace zabývající se jejich volným časem. Tuto odpověď zvolilo 186 (56 %) respondentů z 330 (100 %) respondentů. 26 (8 %) respondentů neví, zda v jejich místě bydliště jsou nebo nejsou nějaké organizace. Navrhovala bych, aby si město/obec, ve kterém senioři bydlí, udělalo seznam všech organizací nabízejících aktivity pro seniory. Soupis věškerých organizací by poté mohl být zveřejněn v místním zpravodaji, který většinou v každém městě/obci vychází. Nebo by mohl být uveden v regionálních novinách. Částečným řešením by mohlo být i zveřejnění seznamu na internetových stránkách obce, neboť někteří senioři umí pracovat s internetem a mají k němu přístup. Pokud by město/obec zjistilo, že nabídka organizací pro seniory je nízká, mělo by se snažit nabídku aktivit pro ně zvýšit. Domnívám se, že tento krok může být náročný jak po stránce finanční, tak i z hlediska zajištění místa, pracovníků aj. Za druhý problém po vyhodnocení dotazníků považuji to, že respondenti uvedli malou informovanost o volnočasových aktivitách nabízených v domově pro seniory, v domě s pečovatelskou službou nebo domácím prostředí. 179 (54 %) respondentům ze 330 (100 %) respondentů jsou volnočasové aktivity nabízeny, 35 (11 %) respondentům aktivity nabízeny nejsou a 116 (35 %) respondentů neví o nabídce zájmových aktivit. Řešení tohoto problému bych viděla ve větší informovanosti seniorů. V domově pro seniory nebo v domě s pečovatelskou službou by bylo vhodné pověsit na nástěnku letáček s nabídkou aktivit pro obyvatele domu. Na tomto letáku by byly vyjmenované všechny kroužky a aktivity, které domov pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou pořádá, včetně místa a času konání příslušné aktivity. Dále bych doporučila vytisknout menší letáčky a ty rozdala všem klientům v domově. U seniorů v domácím prostředí bych postupovala stejně jak u prvního problému, informace bych uvedla v místním zpravodaji.
107
Jako třetí nedostatek bych po vyhodnocení dotazníků viděla v tom, že respondenti uvedli, že z 330 (100 %) pouze 108 respondentů (33 %) slyšelo již někdy o Univerzitě třetího věku, zatímco 222 (67 %) respondentů neslyšelo. Zveřejňování informací o možnosti studia na Univerzitách třetího věku v místním zpravodaji se mi nejeví jako vhodná možnost. Řešení tohoto problému bych viděla v možnosti informovat seniory o Univerzitách v rámci jiných volnočasových aktivit v domově pro seniory nebo v domě s pečovatelskou službou. Např. ergoterapeuti by mohli seniory informovat i o možnosti dále se vzdělávat na Univerzitách třetího věku, sdělit jim, co se na univerzitách studuje a pomoci s vyplněním přihlášky, pokud by měl někdo o studium zájem, příp. poradit, jak by se na Univerzitu mohli dopravovat. V domácím prostředí bych doporučila spolupráci s rodinou, rodinní příslušníci by mohli seniory informovat o Univerzitách třetího věku. Domnívám se, že při větší informovanosti seniorů o Univerztách třetího věku, by mohl vzrůst jejich zájem o toto studium. Ze zpracování dotazníků totiž vyplynulo, že pouze 10 (9 %) respondentů by mělo zájem o studium, zatímco 95 (91 %) respondentů by zájem nemělo. Za určitý problém lze považovat i to, že respondenti uvedli, že se nevěnují vůbec volnočasovým aktivitám. Tuto odpověď zvolilo nejvíce respondentů, kteří mají závislost středního stupně nebo jsou vysoce závislí. Problém se objevuje hlavně u respondentů v domovech pro seniory a v domech s pečovatelskou službou, zvláště pak u ležících seniorů. Tito senioři nejsou schopni se samostatně dopravit do společenské místnosti k volnočasovým aktivitám a jsou odkázáni pouze na svůj pokoj. Řešení takového problému je podle mě velmi obtížné. Domnívám se, že personální možnosti domovů pro seniory i domů s pečovatelskou službou jsou velmi omezené. I přesto bych se pokusila vyčlenit jednoho ergoterapeuta, který by se věnoval ležícím pacientů. Ergoterapeut by nejprve zjistil, co mají senioři rádi, co je baví a zda by měli o nějaké aktivity zájem. Těmto pacientům by mohl rovněž nabídnout předčítání knih, hraní společenských her, malování. V neposlední řadě by mohl zajistit alespoň poslech rádia nebo sledování televize. Další možnost bych viděla zajistit seniorů pravidelné cvičení na lůžku s fyzioterapeutem. Přispět ke zlepšení této situace by mohla pomoci i rodina seniorů, která by se mohla svému příbuznému více věnovat. Bylo by vhodné na rodinu apelovat, vysvětlit důležitost situace a informovat, jak by mohla pozitivně ovlivnit kvalitu života svých blízkých.
108
11 ZÁVĚR Ve své diplomové práci se zabývám problematikou volnočasových aktivit seniorů. Moje diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám stárnutím, stářím, volným časem a tím, jakým volnočasovým aktivitám se senioři věnují. V praktické části se zaměřuji na výzkum a vyhodnocení volnočasových aktivit seniorů. Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření a prováděla jsem ho u seniorů v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a v domácím prostředí. Šetření bylo prováděno tak, abych na základě zjištěných poznatků mohla potvrdit, či vyvrátit stanovené hypotézy a cíle. V diplomové práci jsem si stanovila následující cíle: Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů, kterým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik času při nich stráví. Tento cíl byl splněn. Zpracované výsledky výzkumu ukazují, že na dotazníkového šetření odpovídalo více žen než mužů. Nejmladší respondent byl ve věku 65 let a nejstaršímu bylo 99 let. Respondenti se nejčastěji věnovali volnočasovým aktivitám průměrně pouze 16 hodin za týden. Druhy volnočasových aktivit u seniorů byli individuální, vzhledem k jejich pohlaví a věku. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že někteří respondenti se vůbec nevěnují volnočasovým aktivitám. Tito respondenti měli nejčastěji závislost středního stupně, nebo byly vysoce závislý. Cíl č. 2: Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabídkou a množstvím volnočasových aktivit, nebo zda jim některé volnočasové aktivity chybí. Tento cíl byl splněn. Respondenti uvedli, že jsou spokojeni s množstvím volnočasových aktivit, kterým se věnují ve svém volném čase. Někteří respondenti uvedli, že neví o nabídce volnočasových aktivit v místě jejich bydliště. Potvrdilo se, že nezávislost respondentů ovlivňuje jejich spokojenost. Dále z výzkumu vyplynulo, že někteří respondenti v místě svého bydliště neví o organizacích nebo nemají organizace, které by se zabývaly jejich volným časem. Cíl č. 3: Zjistit, zda seniory v závislosti na jejich pohlaví a nejvyšším dosaženém vzdělání omezují finanční prostředky v provozování volnočasových aktivit. Tento cíl byl splněn. Nepotvrdilo se, že by respondenty ovlivňovaly jejich finanční prostředky vyčleněné na volnočasové aktivity vzhledem k jejich pohlaví a dosaženému vzdělání.
109
Cíl č. 4: Zjistit informovanost seniorů o studiu na Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. Tento cíl byl splněn. Většina respondentů nikdy neslyšela o Univerzitách třetího věku. Návrhy na řešení a odstranění nedostatků bych viděla ve větší informovanosti respondentů jak o organizacích, které mají v místě bydliště, tak i o možnostech trávení volného času v místě bydliště. Města a obce by mohly vyrobit informační letáky a více respondenty o těchto možnostech informovat. K informování by mohly být využity i místní noviny nebo zpravodaj. Více informací o Univerzitách třetího věku by senioři mohli získat jak z novin, ze zpráv, z rádia, tak i od personálu domova pro seniory nebo domu s pečovatelskou službou. V domácím prostředí by mohli respondenty informovat jejich rodinní příslušníci. Volnočasovými aktivitami a efektivním využitím volného času se nezabývají jen mladí lidé a lidé v produktivním věku, ale i senioři. Je potřeba myslet na to, že stáří je věkové období, které přináší lidem značné změny. Odcházejí do důchodu a najednou zjišťují, že mají více volného času než dříve. Mnohdy si musejí najít nový smysl svého života. Společnost by měla seniorům vycházet v této oblasti vstříc a měla by seniory podporovat v kvalitním trávení volného času i v hledání nových koníčků.
110
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy:
[1] BÁRTLOVÁ, 2.
vydání
S., Brno:
SADÍLEK, 2008,
P.,
Národní
TÓTHOVÁ, centrum
V.
Výzkum
ošetřovatelství
v ošetřovatelství. a
nelékařských
zdravotnických oborů v Brně. 146 s. ISBN: 978-80-7013-467-2
[2] BENEŠ, M. Andragogika. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 135 s. ISBN: 978-80-247- 2580-2
[3] CAMPBELL, J., Techniky arteterapie ve výchově, sociální práci a klimatické praxi. 2. vydání. Praha: Portál, 2000. 199 s. ISBN: 80-7178-428-1
[4] EASWARAN, E.
Meditace: jednoduchý osmibodový program pro uplatnění
duchovních ideálů v každodenním životě. Dobra, 2004. 230 s. ISBN: 80-86459-40-3
[5] HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času: součastné trendy. 1. vydání. Praha: Portál, 2008. 239 s. ISBN: 978-80-7367-473-1
[6]
HOŠKOVÁ, B., aj. Masáž a regenerace ve sportu. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2010. 112 s. ISBN: 978-80-246-1767-1
[7] CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 265 s. ISBN: 978-80-247-1369-4 [8] KALVACH, Z. aj. Geriartie a gerontologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN: 80-247-0548-6
[9] MÁČEK, M., RADVANSKÝ, J. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. 1. vydání. Praha: Galén, 2011. 245 s. ISBN: 978-807262-695-3
111
[10] MALCOLMOVA, L. Jak žít zdravě a bez stresu. 1.vydání. Bratislava: PERFEKT, 2003. 148 s. ISBN: 80-8046-239-9
[11] MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 328 s. ISBN: 978-80-247-3148-3
[12] MÖHRING, W. Akupresura: Jednoduše proti bolestem. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 94 s. ISBN: 978-80-247-2335-8
[13] MŰHLPACHR, P. Gerontopedagogika. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 203 s. ISBN: 80-210-3345-2 [14] NÉMETH F. aj. Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2009. 193 s. ISBN: 978-80-8063-314-1 [15] PÁVKOVÁ, J. aj. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času. 3. vydání. Praha: Portál, 2002. 221 s. ISBN: 80-7178-711-6
[16] PLACHETA, Z. aj. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 39 s. ISBN: 978-80-210-5172-0
[17] POLEDNÍKOVÁ, L. aj. Geriatrické a gerontologické ošetrovaťelstvo. Martin: Osveta, 2006. 216 s. ISBN: 978-8080-632-081
[18] STORCK, U. Technika masáže v rehabilitaci. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 191 s. ISBN: 978-80-247-2663-2 [19] ŠERÁK, M. Zájmové vzdělávání dospělých. 1. vydání, Praha: Portál, 2009. 207 s. ISBN: 978-80-7367-551-6
112
[20] ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Základy arteterapie. 1. vydání. Praha: Portál, 2002. 167 s. ISBN: 80-7178-616-0
[21] ŠMIRALA, J. aj. Kompendium akupunktúry 2. Martin: Osveta, 2011. 436 s. ISBN: 978-8080-631-871
[22] TISCHER, H. Masáž: relaxace od hlavy až k patě. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2008. 82 s. ISBN 978-80-247-2550-5 [23] TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN: 978-80-7262-365-5
[24] VALENTA, M. Dramaterapie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 252 s. ISBN: 978-80-247-1819-4
[25] ZELEIOVÁ, J. Muzikoterapie: východiska, koncepty, principy a praxe. 1. vydání. Praha: Portál, 2007. 254 s. ISBN: 9788073672379
Internetové zdroje: [26] AKTIVNÍ SENIOŘI: Informace o činnosti webu [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:
[27] BLANSKO ON-LINE: Městský klub důchodců [online]. [cit. dne 2.10.2011]. Dostupné na WWW:
[28] ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE: Univerzita třetího věku [online]. [cit. dne 2.10.2011]. Dostupné na WWW:
[29] ELPIDA [online]. [cit. dne 3. 10. 2011]. Dostupné na WWW:
113
[30] E-SENIOR: Univerzita třetího věku [online]. [cit. dne 4.10.2011]. Dostupné na WWW:
[31] EVROPSKÁ DATABANKA: Klub důchodců [online]. [cit. dne 3.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www.edb.cz/Detail.aspx?L=CZ&SML=5202012571000
[32] FAMILY POINT [online]. [cit. dne 3.10.2011]. Dostupné na WWW:
[33] GERONTOCENTRUM: Gerontologické centrum [online]. [cit. dne 3.10.2011]. Dostupné na WWW:
[34] GERONTOLOGIE:
Informační
servis
o
službách
pro
seniory [online].
[cit. dne 6.10.2011]. Dostupné na WWW:
[35] ISENIOR [online]. [cit. dne 6.10.2011]. Dostupné na WWW:
[36] LEDAX [online]. [cit. dne 3.10.2011]. Dostupné na WWW:
[37] MASARYKOVA UNIVERZITA: Univerzita třetího věku [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:
[38] MENDLOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA: Univerzita třetího věku [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:< http://www.icv.mendelu. cz /cz/u3v
[39] MĚSTO ADAMOV: Klub důchodců [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:
[40] MĚSTSKÁ ČÁST BRNO STŘED: Klub seniorů [online]. [cit. dne 2.10.2011]. Dostupné na WWW: <.http://www.stred.brno.cz/kluby-senioru
[41] MĚSTYS KŘTINY: Klub důchodců [online]. [cit. dne 6.10.2011]. Dostupné na WWW:
[42] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Zákon o sociálních službách č.108/2006 [online]. [cit. dne 3.10.2011]. Dostupné na WWW:
[43] OBEC BŘEZINA: Klub seniorů obce Březina [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:< http://www.obec-brezina.cz/klub-senioru-obce-brezina/
[44] PEČUJÍCÍ ON-LINE [online]. [cit. dne 4.10.2011].
Dostupné na WWW:
< http://www. pecujicici.cz
[45] RADA SENIORŮ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit. dne 4.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www. rscr.cz
[46] REIBLOVÁ, I., KULTURNÍ STŘEDISKO BOSKOVICE: Klub seniorů [online]. [cit. dne 2.10.2011]. Dostupné na WWW:
[47] RUDICE: Klub důchodců [online]. [cit. dne 7.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www.rudice.cz/index.php?page=klub-duchodcu
[48] SENIORKLUB. CZ [online].
[cit. dne 6.10.2011].
Dostupné na WWW:
< http://www.seniorklub.cz
[49] STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO: Kluby seniorů [online]. [cit. dne 2.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www.brno-jih.cz/mestska-cast/kluby-senioru 115
[50] ŠEDESÁTKA [online]. [cit. dne 6.10.2011].
Dostupné na WWW: < http:// www.
sedesatka.cz
[51] TIP SENIOR [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www. seniortip.cz.
[52] TŘETÍ VĚK.CZ: Pro důchodce a seniory [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www.tretivek.cz
[53] UMÍRÁNÍ: Informační a diskusní portál umírání.cz [online]. [cit. dne 7.10.2011]. Dostupné na WWW: < http://www.umirani.cz
[54] UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE: Univerzita třetího věku [online]. [cit. dne 3.10. 2011]. Dostupné na WWW < http://www.cuni.cz/UK-51.html
[55] UNIVERZITA PALACKÉHO
V OLOMOUCI:
Univerzita
třetího
věku
[online]. [cit. dne 3.10.2011]. Dostupné na WWW:
[56] VESELÝ SENIOR
[online].
[cit. dne 6.10.2011]. Dostupné na WWW:
[57] VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA: Univerzita 3.věku
[online]. [cit. dne 4.10.2011].
Dostupné na WWW:
[58] ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA
V PLZNI:
Univerzita
třetího
věku
[online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:
[59] ŽIVOT 90 [online]. [cit. dne 5.10.2011]. Dostupné na WWW:
SEZNAM ZKRATEK atd.
a tak dále
ADL
Test základních všedních činností podle Barthelové
č
číslo
ČVUT
České vysoké učení technické v Praze
ČZU
Česká zemědělská univerzita v Praze
ČZU PEF
Česká zemědělská univerzita PEF v Praze
DPS
dům s pečovatelskou službou
MU
Masarykova univerzita Brno
MZLU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
např.
například
O2
kyslík
SD
směrodatná odchylka
SLU
Slezská univerzita v Opavě
tj.
to je
TUL
Technická univerzita v Liberci
UHK
Univerzita Hradec Králové
UJEP
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
UK
Univerzita Karlova v Praze
UPA
Univerzita Pardubice
UPOL
Univerzita Palackého Olomouc
USA
Spojené státy Americké
UTB
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
VFU
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
VŠB
Vysoká škola báňská Ostrava
VŠE
Vysoká škola ekonomická
VŠCHT
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická Jihlava
VUT
Vysoké učení technické v Brně
WC
toaleta
WHO
World Health Organization (světová zdravotnická organizace) 117
x
x-krát
%
procento
§
paragraf
ZČU
Západočeská univerzita v Plzni
118
SEZNAM TABULEK
Tab.1 Stupeň závislosti podle testu Bárthelové ………………………......... 48 Tab. 2 Pohlaví respondentů …………………………………………............ 49 Tab. 3 Věk respondentů ……………………………………………............ 50 Tab. 4 Vzdělání respondentů …………………………............................... 51 Tab. 5 Bydliště respondentů ……………………………………………….. 52 Tab. 6 Velikost bydliště respondentů …………………………………........ 52 Tab. 7 S kým senioři bydlí …………………………………………………. 53 Tab. 8 Druhy pohybových aktivit respondentů podle místa bydliště ……… 56 Tab. 9 Druhy kulturně-společenských aktivit respondentů podle místa bydliště ………..………………………………………………........ 58 Tab. 10 Druhy vzdělávacích aktivit respondentů podle místa bydliště ……. 60 Tab. 11 Druhy aktivit patřící do manuální činnosti podle místa bydliště respondentů ……………………………………………………….. 61 Tab. 12 Druhy relaxačních aktivit podle místa bydliště respondentů ……… 63 Tab. 13 Druhy aktivit patřící do mediální komunikace podle místa bydliště respondentů ……………………………………………………....... 65 Tab. 14 Druhy aktivit patřící do poznávacích činností podle místa bydliště respondentů ……………………………………………………….. 66 Tab. 15 Druhy aktivit patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště respondentů ……………………………………………………….. 68 Tab. 16 Spokojenost s množstvím zájmových aktivit ……………………… 69 Tab. 17 Organizace v místě bydliště respondentů ……………………......... 70 Tab. 18 Nabídka zájmových aktivit v místě bydliště …………………......... 71 Tab. 19 Spokojenost s nabídkou aktivit v místě bydliště …………………... 72 Tab. 20 Univerzita třetího věku ……………………………………………..73 119
Tab. 21 Zájem o studium na Univerzitě třetího věku …………………........ 75 Tab. 22 Důvod zájmu o studium na Univerzitě třetího věku …………........ 76 Tab. 23 Statistické zpracování první hypotézy …………………………….. 80 Tab. 24 Statistické zpracování druhé hypotézy …………………………….. 85 Tab. 25 Soběstačnost a čas věnovaný volnočasovým aktivitám …………… 88
120
SEZNAM GRAFŮ Obr. 1 Stupeň závislosti podle testu Bárthelové...…………………………. 49 Obr. 2 Pohlaví respondentů …………………………………………........... 49 Obr. 3 Věk respondentů …………………………………………………..... 50 Obr. 4 Vzdělání respondentů............................…………………………...... 51 Obr. 5 Velikost bydliště respondentů …………………………………….... 53 Obr. 6 S kým respondenti bydlí ………………………………………….... 54 Obr. 7 Věnování se volnočasovým aktivitám v hodinách za týden ……...... 55 Obr. 8 Druhy pohybových aktivit respondentů podle místa bydliště …….... 57 Obr. 9 Druhy kul.-spol. aktivit respondentů podle místa bydliště ………... 58 Obr. 10 Druhy vzdělávacích aktivit respondentů podle místa bydliště ……. 60 Obr. 11 Druhy aktivit patřící do manuálních činností podle místa bydliště respondentů ………………………………………………………. 62 Obr. 12 Druhy relaxačních aktivit podle místa bydliště respondentů ……... 63 Obr. 13 Druhy aktivit patřící do mediální komunikace podle místa bydliště respondentů ………………………………………………………. 65 Obr. 14 Druhy aktivit patřící do poznávacích činností podle místa bydliště respondentů ……………………………………………………..... 67 Obr. 15 Druhy aktivit patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště respondentů ………………………………………………………. 68 Obr. 16 Finanční prostředky ………………………………………………. 69 Obr. 17 Nabídka zájmových aktivit v místě bydliště …………………….... 71 Obr. 18 Spokojenost s nabídkou aktivit v místě bydliště ………………….. 72 Obr. 19 Absence aktivit v místě bydliště …………………………………... 73 Obr. 20 Univerzita třetího věku ……………………………………………..73 Obr. 21 Čím se zabývají Univerzity třetího věku …………………………...74 Obr. 22 Informovanost o Univerzitách třetího věku ………………………. 75 121
Obr. 23 Zájem o studium na Univerzitě třetího věku …………………….... 76 Obr. 24 Pohybové aktivity podle místa bydliště …………………………... 77 Obr. 25 Kulturně společenské aktivity podle místa bydliště ……………..... 78 Obr. 26 Vzdělávací aktivity podle místa bydliště …………………………. 78 Obr. 27 Aktivity patřící do mediální činnosti podle místa bydliště ……….. 78 Obr. 28 Relaxační aktivity podle místa bydliště …………………………... 79 Obr. 29 Aktivity patřící do mediální komunikace podle místa bydliště …… 79 Obr. 30 Aktivity patřící do poznávacích činností podle místa bydliště ……. 79 Obr. 31 Aktivity patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště ……… 80 Obr. 32 Jiné aktivity podle místa bydliště ………………………………..... 80 Obr. 33 Pohybové aktivity podle věku respondentů ……………………..... 82 Obr. 34 Kulturně společenské aktivity podle věku respondentů ………….. 82 Obr. 35 Vzdělávací aktivity podle věku respondentů ……………………... 82 Obr. 36 Aktivity manuální činnosti podle věku respondentů ……………... 83 Obr. 37 Relaxační aktivity podle věku respondentů ………………………. 83 Obr. 38 Aktivity mediální komunikace podle věku respondentů …………. 83 Obr. 39 Aktivity poznávacích činností podle věku respondentů ………….. 84 Obr. 40 Aktivity duchovních potřeb podle věku respondentů …………….. 84 Obr. 41 Jiné aktivity podle věku respondentů ……………………………... 84 Obr. 42 Počet hodin volného času za týden podle pohlaví ………………... 87 Obr. 43 Soběstačnost a čas věnovaný volnočasovým aktivitám ………….. 89 Obr. 44 Spokojenost respondentů podle místa bydliště …………………… 90 Obr. 45 Soběstačnost a spokojenost respondentů ………………………..... 91 Obr. 46 Omezení finančních prostředků podle pohlaví ………………….... 93 Obr. 47 Omezení finančními prostředky …………………………………... 94 Obr. 48 Bydliště a informovanost o Univerzitách třetího věku ...………..... 96
122
SEZNAM PŘÍLOH I. Dotazník pro seniory žijící v domovech pro seniory II. Test základních všedních činností podle Barthelové III. Mini mental state examination IV. Univerzity třetího věku
123
I. příloha: Dotazník pro seniory žijící v domovech pro seniory Na téma: Volný čas Dobrý den, jmenuji se Veronika Klimešová a jsem studentkou 1. ročníku Masarykovy univerzity v oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii. V rámci své závěrečné diplomové práce bych ráda zjistila, jak trávíte svůj volný čas. Proto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku. V dotazníku prosím zakroužkujte pouze jednu odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. Dotazník je určen pouze ke studijním účelům a je anonymní. Předem Vám děkuji za ochotu udělat si čas na dotazník, za jeho vyplnění i uvedení pravdivých údajů.
Veronika Klimešová
Test základních všedních činností podle Barthelové – ADL Činnost:
01. Najedení, napití
Provedení činnosti:
a) Samostatně bez pomoci b) S pomocí c) Neprovedu
02. Oblékání
a) Samostatně bez pomoci b) S pomocí c) Neprovedu
03. Koupání
a) Samostatně nebo s pomocí b) Neprovedu
04. Osobní hygiena
a) Samostatně nebo s pomocí b) Neprovedu
05. Kontinence moči
a) Plně kontinentní
(udržení moči) b) Občas inkontinentní c) Trvale inkontinentní
06. Kontinence stolice
a) Plně kontinentní
(udržení stolice) b) Občas inkontinentní c) Inkontinentní 07. Použití WC
a) Samostatně bez pomoci b) S pomocí c) Neprovedu
08. Přesun lůžko-židle
a) Samostatně bez pomoci b) S malou pomocí c) Vydržím sedět d) Neprovedu
09. Chůze po rovině
a) Samostatně nad 50 metrů b) S pomocí 50 metrů c) Na vozíku 50 metrů d) Neprovedu
10. Chůze po schodech a) Samostatně bez pomoci b) S pomocí c) Neprovedu
1. Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena
2. Kolik je Vám let?
…………………………………
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní vzdělání b) středoškolské vzdělání bez maturity c) středoškolské vzdělání s maturitou d) vyšší odborné vzdělání e) vysokoškolské vzdělání
4. Kde bydlíte? a) v domově pro seniory b) v domě s pečovatelskou službou c) v domácím prostředí
5. Kolik obyvatel má město/obec, ve kterém bydlíte? a) méně než 2000 obyvatel b) 2000 – 4999 obyvatel c) 5000 – 9999 obyvatel d) 10 000 – 19 999 obyvatel e) 20 000 – 49 999 obyvatel f)
50 000 – 99 999 obyvatel
g) nad 100 000 obyvatel
6. S kým bydlíte? a) sám / sama b) s manželem / manželkou c) s druhem / družkou d) s dětmi, rodinou e) s přáteli f) s jinými klienty v domově pro seniory, nebo v domě s pečovatelskou službou
7. Jak často se věnujete ve svém volném čase zájmovým aktivitám? a) věnuji se zájmovým aktivitám ………………
hodin/za týden (uveďte, kolik
hodin za týden se věnujete zájmovým aktivitám) b) nevěnuji se vůbec zájmovým aktivitám
8. Jakým zájmovým aktivitám se nejčastěji věnujete? (můžete zakroužkovat více odpovědí)
1. Pohybové aktivity
2. Kultura - společnost
1) sport (uveďte prosím jaký) ………………… 7) divadlo 2) tanec
8) kino
3) procházky
9) koncerty
4) turistika
10) zájmové organizace
5) zahrádka
11) společenské hry
6) jiné …………………..
12) jiné ………………..
3. Vzdělávání
4. Manuální činnosti
13) studium
18) zahrádka
14) přednášky
19) kreslení
15) besedy
20) pletení, vyšívání
16) křížovky/luštění
21) jiné …………………
17) jiné ……………………
5. Relaxace
6. Mediální komunikace
22) poslech hudby, hra na nástroj
28) internet/počítač
23) masáž
29) rádio
24) jóga
30) televize
25) meditace
31) fotografování
26) akupunktura/akupresura
32) jiné ……………………
27) jiné ………………………..
7. Poznávací činnosti
8. Duchovní potřeby
33) cestování
37) rodina/vnoučata
34) zvířata
38) víra/náboženství
35) nakupování
39) jiné ………………
36) jiné …………………….
9. Jiné 40) ………………………………………………………………………………………..
9. Jste spokojen/a s množstvím Vašich zájmových aktivit, kterým se věnujete ve svém volném čase? a) ano b) ne c) nevím
10. Myslíte si, že Vás omezují Vaše finanční prostředky vzhledem k trávení Vašeho volného času? a) ano b) ne c) nevím
11. Jsou v místě Vašeho bydliště nějaké organizace, které se zabývají seniory a jejich volným časem? a) ano (pokud ano, víte jaké) …………………………………………………………… b) ne c) nevím
12. Nabízí Vám Domov pro seniory, ve kterém bydlíte, nějaké zájmové aktivity pro Váš volný čas? a) ano (pokud ano, napište prosím jaké) ……………………………………………….. b) ne c) nevím
13. Jste spokojen/a s nabídkou aktivit pro volný čas, které máte v místě bydliště? a) ano b) ne c) nevím
14. Které nabídky aktivit pro volný čas Vám v místě Vašeho bydliště chybí? (napište prosím jaké) a) ………………………………………………………………………………………. b) žádné c) nevím
15. Slyšel/a jste už někdy o Univerzitě třetího věku, patřící do programu celoživotního vzdělávání? a) ano b) ne
Pokud jste o Univerzitě třetího věku nikdy neslyšel/a, děkuji Vám za váš čas a ochotu vyplnit dotazník. Následující otázky jsou určeny pro ty, co o Univerzitě slyšeli.
16. Čím se zabývají Univerzity třetího věku? ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
17. Kde jste se o Univerzitě třetího věku dozvěděl/a? (můžete zatrhnout více odpovědí) a) z novin b) ze zpráv c) od rodiny, přátel d) z internetu e) z domova pro seniory, z domu s pečovatelskou službou f) jinde (uveďte prosím kde) …………………………………………………………….
18. Měl/a byste zájem o studium na Univerzitě třetího věku? a) ano, univerzitu studuji, studoval/a jsem (pokud ano uveďte prosím jaký obor)…………………………………………… b) ano, uvažuji o studiu c) spíše ne d) určitě ne
19. Pokud ano, tak proč? (můžete zatrhnout více odpovědí) a) chtěl/a bych se něco nového dozvědět b) chci si procvičit paměť a myšlení c) chci poznat nové lidi a přátele d) abych se nenudil/a e) neměl/a jsem možnost studovat f) nemám zájem o studiu na Univerzitě třetího věku g) jiné …………………………………………………………………………...
Je něco, co Vám v dotazníku chybělo nebo byste chtěl/a doplnit? ……………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………..
DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS A ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU
II. příloha: Test základních všedních činností podle Barthelové [23] (ADL - Activity Daily Living) Provedení činnosti:
Činnost:
Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede Samostatně bez pomoci Oblékání S pomocí Neprovede Samostatně nebo s pomocí Koupání Neprovede Samostatně nebo s pomocí Osobní hygiena Neprovede Plně kontinentní Kontinence moči Občas inkontinentní Trvale inkontinentní Kontinence stolice Plně kontinentní Občas inkontinentní Inkontinentní Samostatně bez pomoci Použití WC S pomocí Neprovede Přesun lůžko-židle Samostatně bez pomocí S malou pomocí Vydrží sedět Neprovede Samostatně nad 50 metrů Chůze po rovině S pomocí 50 metrů Na vozíku 50 metrů Neprovede Chůze po schodech Samostatně bez pomocí S pomocí Neprovede
01. Najedení, napití
02.
03. 04. 05.
06.
07.
08.
09.
10.
Hodnocení:
Závislost Vysoce závislý Závislost středního stupně Lehká závislost Nezávislý
Bodové skóre 10 05 00 10 05 00 05 00 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00 15 10 05 00 15 10 05 00 10 05 00
Body 00 – 40 bodů 45 – 60 bodů 65 – 95 bodů 96 – 100 bodů
III. příloha: MINI MENTAL STATE EXAMINATION [32] VŠEOBECNÉ POKYNY K POUŽÍVÁNÍ MMSE 1. Před použitím se pokuste posadit vyšetřovaného tak, aby seděl proti vám. Prověřte jeho
schopnost
slyšet
a
porozumět
velmi
jednoduché
konverzaci,
např.
„Jak
se jmenujete?“. Pokud vyšetřovaný používá brýle nebo naslouchací přístroj, zajistěte, aby je měl ještě před začátkem vyšetření. 2. Představte se a pokuste se získat důvěru vyšetřovaného. Před vyšetřením ho požádejte, zda mu můžete klást otázky, např. „Mohu se vás zeptat na několik otázek, týkajících se vaší paměti?“ Pomáhá to vyhnout se katastrofickým reakcím. 3. Položte každou otázku nanejvýš třikrát. Když vyšetřovaný neodpovídá, skórujte „0“. 4. Když vyšetřovaný odpoví nesprávně, skórujte „0“. Nenaznačujte (nepomáhejte), ani neklaďte otázku znovu. Např. „Jaký je nyní rok?“ – „1952.“ Akceptujte tuto odpověď, neklaďte tuto otázku znovu, nenaznačujte, neposkytujte žádný neverbální „klíč“ jako jsou např. pohyby hlavou apod. 5. K používání MMSE je zapotřebí následující vybavení: hodinky, tužka a čistý papír. 6. Když vyšetřovaný odpovídá „Co jste říkal?“, nevysvětlujte ani se nepouštějte do diskuse – jen zopakujte stejné otázky („Jaký je nyní rok?“), maximálně třikrát. 7. Když vás vyšetřovaný přeruší, např. „K čemu je to zapotřebí? “, odpovězte jen „Vysvětlím vám to za několik minut (za chvíli), až skončíme. Nyní bychom mohli pokračovat prosím … už jsme téměř na konci.“
POKYNY K JEDNOTLIVÝM ÚKOLŮM Maximální skóre I. Orientace Ponechte 10 sekund na každou odpověď 1. Jaký den v týdnu je dnes? (akceptujte pouze přesnou odpověď) 1 2. Kolikátého je dnes (jaké je dnes datum)? (akceptujte i včerejší nebo zítřejší datum) 1 3. Který měsíc (v roce) je nyní? (první den nového nebo poslední den starého měsíce – akceptujte oba) 1 4. Který rok je nyní? (akceptujte pouze správnou odpověď) 1
5. Jaké je nyní roční období? (během posledního týdne starého období nebo prvního týdne nového období – akceptujte obě sezóny) 1 6. Ve kterém státě jsme? (akceptujte pouze správnou odpověď) 1 7. Ve kterém okrese jsme? (akceptujte pouze správnou odpověď) 1 8. Ve kterém jsme městě? (akceptujte pouze správnou odpověď) 1 9. Jak se jmenuje tato nemocnice/zdravotnické zařízení (akceptujte pouze správný název nemocnice nebo zařízení) 1 10. Ve kterém poschodí budovy jsme? (akceptujte pouze správnou odpověď) 1
II. Zapamatování 11. „Řeknu vám názvy tří předmětů. Opakujte je po mně a zapamatujte si je. Za chvíli se vás na ně zeptám znovu.“ (Řekněte je pomalu, asi v jednovteřinových intervalech míč auto člověk. „Prosím vás, zopakujte mi tato slova.“ 3 (Skóre 1 bod za každou správnou reprodukci na první pokus.) Při opakování vyšetření použijte tato slova: zvonec džbán fanoušek, účet déšť sůl, býk válka sklenice. Poskytněte 20 sekund na odpověď. Pokud vyšetřovaný nezopakuje všechna tři slova, opakujte je, dokud se je nenaučí, maximálně však 5krát.
III. Pozornost a počítání 12. Opakované odčítání čísla 7. Řekněte: „Odčítejte 7 od 100 a odčítejte potom dále 7 od výsledku, dokud vám neřeknu dost.“ Instrukci je možno opakovat třikrát, pokud vyšetřovaný mlčí, pouze opakujte instrukci. Poskytněte 1 minutu. Když už vyšetřovaný začal, nepřerušujte ho, umožněte mu pokračovat do té doby, dokud neprovede 5 odčítání. Když vyšetřovaný přestane, zastaví se před pěti odčítáními, zopakujte původní instrukci: „Odčítejte stále postupně 7 od toho co vám zbylo“. Instrukci opakujte nanejvýš třikrát. Zapište si všechny dílčí výsledky vyšetřovaného. Skórování: všechny správně – 5, 4 správně a 1 nesprávně – 4, 3 správně a 2 nesprávně – 3 2 správně a 3 nesprávně – 2, 1 správně a 4 nesprávně – 1
IV. Paměť, výbavnost 13. Řekněte: „Nyní mi řekněte, jaká byla ta tři slova, která jste si měl zapamatovat.“míč auto člověk (skóre 1 bod za každou správnou odpověď, bez ohledu na pořadí) Poskytněte 10 sekund. 3
V. Pojmenování 14. Ukažte náramkové hodinky. Zeptejte se: „Co je to?“ Akceptujte „náramkové hodinky“ nebo „hodinky“. Neakceptujte „hodiny“, „čas“ apod. Poskytněte 10 sekund. 1 15. Ukažte tužku. Zeptejte se: „Co je to? “ (skóre 1 bod za „tužku“, skóre pro „pero“ 0) 1
VI. Opakování 16. Řekněte: „Chtěl bych, abyste po mně zopakoval větu: „Žádné kdyby anebo ale.“ Poskytněte 10 sekund na odpověď. Skóre 1 bod za správnou reprodukci, musí ale být úplná a přesná. 1
VII. Třístupňový příkaz 17. Zeptejte se vyšetřovaného, zda je pravák nebo levák. Při povelu se tomu musíte přizpůsobit. Řekněte: „Vezměte tento papír do vaší pravé (levé) ruky, přeložte ho jednou na polovinu oběma rukama a položte papír na podlahu.“ Skórování: vezme papír správnou rukou, přeloží ho na polovinu, položí ho na podlahu. Poskytněte vyšetřovanému 30 sekund. Skóre 1 bod za každý správně vykonaný příkaz. 3
VIII. Čtení a splnění příkazu 18. Řekněte: „Přečtěte, co je napsáno na tomto listu, a potom to udělejte (udělejte to, co je napsané). “Podejte
vyšetřovanému
kartičku s
textem
„Zavřete oči“.
Když
vyšetřovaný text jenom přečte, je možné instrukci zopakovat, avšak maximálně třikrát. Poskytněte 10 sekund, 1 bod vyšetřovaný získá jen tehdy, když zavře oči. Předložený text se nemusí číst hlasitě. 1
IX. Psaní 19. Podejte vyšetřovanému tužku a papír. Řekněte: „Napište mi jakoukoliv celou větu na tento papír.“ Poskytněte 30 sekund. Věta musí být smysluplná, nehodnotí se gramatické chyby. 1
X. Obkreslování 20. Položte před vyšetřovaného předlohu, papír, tužku a gumu a řekněte: „Obkreslete tento obrázek, prosím.“ Umožněte více pokusů, dokud vyšetřovaný neskončí a neodloží kresbu. Vyšetřovaný musí nakreslit čtyřstranný obrazec mezi dvěma 5strannými obrazci. Roztřesenost ani rotace obrazů nevadí. Maximální čas na kreslení je 1 minuta. 1 CELKOVÉ SKÓRE MMSE: 30
IV. příloha: UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU [30] ČVUT
České vysoké učení technické v Praze
ČZU
Česká zemědělská univerzita v Praze
ČZU PEF
Česká zemědělská univerzita PEF v Praze
MU
Masarykova univerzita Brno
MZLU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
SLU
Slezská univerzita v Opavě
TUL
Technická univerzita v Liberci
UHK
Univerzita Hradec Králové
UJEP
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
UK
Univerzita Karlova v Praze
UPA
Univerzita Pardubice
UPOL
Univerzita Palackého Olomouc
UTB
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
VFU
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
VŠB
Vysoká škola báňská Ostrava
VŠE
Vysoká škola ekonomická
VŠCHT
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická Jihlava
VUT
Vysoké učení technické v Brně
ZČU
Západočeská univerzita v Plzni
