VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1. Postavení a složení akademického senátu 1.1. Postavení senátu. Akademický senát Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „senát“) je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „fakulta“). 1.2. Složení senátu. Senát má devět členů, přičemž: 1.2.1. šest členů senátu volí ze svého středu akademičtí pracovníci působící na fakultě; 1.2.2. tři členy senátu volí ze svého středu studenti bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů zapsaní ke studiu na fakultě. 1.3. Výkladové ustanovení. Akademický pracovník, který je zároveň studentem bakalářského, magisterského či doktorského studijního programu fakulty, se pro účely tohoto řádu považuje za akademického pracovníka. 1.4. Funkční období. Funkční období členů senátu je tříleté. Funkční období členů senátu, kteří byli zvoleni v doplňovacích volbách či nastoupili do funkce členů senátu jako náhradníci z řádných či doplňovacích voleb, končí ve stejný den jako funkční období členů senátu zvolených v řádných, případně náhradních volbách. ČÁST DRUHÁ VOLEBNÍ ŘÁD
2.1. 2.2.
3.1.
3.2. 3.3.
Článek 2. Úvodní ustanovení Základní charakteristika voleb. Volby do senátu jsou přímé a s tajným hlasováním. Oddělené hlasování. Senátoři z řad akademických pracovníků a senátoři z řad studentů se volí v rámci týchž voleb, avšak odděleně. Článek 3. Vyhlášení voleb Lhůta pro vyhlášení voleb. Volby do senátu vyhlašuje senát, a to nejpozději 30 dnů před prvním dnem jejich konání. Termín voleb je třeba stanovit tak, aby volby proběhly nejpozději 15 dnů před koncem funkčního období senátu, a dále tak, aby se konaly v době nejméně od 9:00 do 15:00 hodin. Způsob vyhlášení voleb. Vyhlášení voleb se oznamuje na úřední desce fakulty. Oznámení musí obsahovat alespoň místo a čas konání voleb. Volební komise. Senát zvolí nejpozději 15 dnů před prvním dnem konání voleb nejméně tříčlennou volební komisi z členů akademické obce fakulty, přičemž nejméně jeden z jejích členů musí být z řad studentů; počet členů komise musí být lichý. Členem volební komise nemůže být řádně navržený kandidát do senátu.
1
Článek 4. Kandidatura do senátu 4.1. Kandidatura. Kandidáta do senátu může navrhnout každý člen akademické obce fakulty. 4.2. Kandidátní návrh. Návrh kandidáta do senátu musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň: 4.2.1. jméno, příjmení a adresu trvalého bydliště navrhovatele, případně jinou jeho adresu pro doručování; 4.2.2. jméno, příjmení a adresu trvalého bydliště kandidáta do senátu, případně jinou jeho adresu pro doručování; 4.2.3. zařazení kandidáta do senátu na fakultě, jde-li o kandidáta z řad akademických pracovníků, či studovaný bakalářský, magisterský či doktorský studijní program a ročník a semestr studia, jde-li o kandidáta z řad studentů; 4.2.4. vlastnoručně podepsané výslovné prohlášení kandidáta, že s kandidaturou souhlasí; 4.2.5. vlastnoruční podpis navrhovatele. 4.3. Lhůta a místo pro podání kandidátních návrhů. Návrhy na kandidáta do senátu musí být podány nejpozději 7 dnů před prvním dnem konání voleb. Den voleb se do počítání lhůt nezahrnuje. Návrh na kandidáta do senátu se podává kterémukoliv členu předsednictva senátu (viz odstavec 9.6.). 4.4. Vadný kandidátní návrh. Předsednictvo senátu průběžně posuzuje podané návrhy na kandidáta do senátu. Neobsahuje-li návrh na kandidáta do senátu stanovené náležitosti, vrátí jej předseda senátu navrhovateli k doplnění s určením lhůty pro doplnění. Neobsahuje-li návrh na kandidáta do senátu náležitost dle odstavce 4.2.1., postup dle předchozí věty se neuplatní a k takovému vadnému návrhu se nepřihlíží. Na návrh na kandidáta do senátu, který nejpozději 5 dnů před prvním dnem konání voleb nesplňuje veškeré stanovené náležitosti, se hledí, jako by nebyl podán. 4.5. Seznamy voličů. Alespoň tři pracovní dny před prvním dnem konání voleb vypracuje děkanát seznam voličů z řad akademických pracovníků a seznam voličů z řad studentů a předá ho volební komisi. Seznamy musí být podepsány děkanem, který odpovídá za jejich úplnost. 4.6. Seznam kandidátů. Alespoň dva pracovní dny před prvním dnem konání voleb do senátu zveřejní volební komise jmenný seznam kandidátů na úřední desce fakulty. Děkanát podle tohoto seznamu kandidátů zabezpečí tisk hlasovacích lístků, na němž se uvedou jména všech řádně navržených kandidátů, a to v abecedním pořadí.
5.1. 5.2.
5.3.
Článek 5. Průběh voleb Kontrola. Před začátkem voleb volební komise provede kontrolu a zapečetění každé volební schránky a kontrolu volební místnosti tak, aby pro úpravu hlasovacích lístků byl určen zvláštní prostor oddělený tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Zásady hlasování. Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Voliči předstupují před volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost platným cestovním pasem nebo platným občanským průkazem; neprokáže-li volič svou totožnost, nebude mu hlasování umožněno. Po záznamu v seznamu voličů obdrží od volební komise hlasovací lístek; pro volbu senátorů z řad akademických pracovníků a pro volbu senátorů z řad studentů se vydávají samostatné hlasovací lístky. Převzetí hlasovacího lístku potvrdí volič vlastnoručním podpisem u svého jména v seznamu voličů. Způsob hlasování. Po obdržení hlasovacího lístku vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, kde nesmí být zároveň s voličem nikdo přítomen. Volič 2
5.4.
5.5. 5.6.
6.1. 6.2.
7.1.
7.2.
upraví hlasovací lístek tak, že zaškrtne nejvýše tolik kandidátů z řad akademických pracovníků, kterým dává svůj hlas, kolik se volí senátorů z řad akademických pracovníků, nebo nejvýše tolik kandidátů z řad studentů, kterým dává svůj hlas, kolik se volí senátorů z řad studentů, jinak je jeho hlasovací lístek neplatný. Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží hlasovací lístek před volební komisí do volební schránky. Volební výsledky. Po ukončení voleb sečte volební komise odevzdané hlasovací lístky a vyřadí ty z nich, které jsou neplatné; o platnosti hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností volební komise. Komise dále sečte hlasy odevzdané pro jednotlivé kandidáty. Zvoleni jsou ti kandidáti z řad akademických pracovníků a ti kandidáti z řad studentů, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhodne los, přičemž losování provede bez zbytečného odkladu po zjištění rovnosti hlasů volební komise. Kandidáti, kteří ve volbách nebyli zvoleni, získali však alespoň 10% hlasů zúčastněných voličů, se stávají náhradníky; jejich pořadí se řídí počtem hlasů, které ve volbách obdrželi. Volební výsledky. Výsledky voleb oznámí volební komise písemně na úřední desce fakulty, a to nejpozději následující pracovní den po dni konání voleb. Záznam. O průběhu a výsledcích voleb sepíše volební komise záznam, který podepíší všichni její členové. Záznam musí být uschován na děkanátu po dobu nejméně 10 let od konání voleb. Článek 6. Náhradní volby Náhradní volby. Nepodaří-li se zvolit stanovený počet členů senátu, vyhlásí senát náhradní volby, a to na tolik míst z řad akademických pracovníků nebo z řad studentů, kolik se jich nepodařilo zvolit. Odkazovací ustanovení. Pro náhradní volby se použijí ustanovení článku 2 až 5 přiměřeně. Článek 7. Opatření proti nečinnosti Opatření proti nečinnosti. Nedojde-li ze strany senátu k včasnému vyhlášení voleb, vyzve jej děkan písemně bez zbytečného odkladu po marném uplynutí lhůty pro vyhlášení voleb, aby volby neprodleně vyhlásil. Neučiní-li tak senát ve lhůtě uvedené ve výzvě děkana, vyhlásí volby děkan. Odkazovací ustanovení. Pro volby vyhlašované děkanem dle odstavce 7.1. se použijí ustanovení článku 2 až 6 přiměřeně.
Článek 8. Zánik mandátu a nastupování náhradníků 8.1. Zánik mandátu. Mandát člena senátu zaniká: 8.1.1. uplynutím funkčního období, a to posledním okamžikem funkčního období; 8.1.2. vzdáním se mandátu, a to okamžikem účinnosti vzdání se mandátu; 8.1.3. pozbytím volitelnosti, a to okamžikem pozbytí volitelnosti. 8.2. Studentská výjimka. Členství studenta studijního programu v senátu nezaniká, přechází-li v průběhu svého funkčního období mezi bezprostředně navazujícími studijními programy a doba mezi ukončením jednoho studijního programu a zahájením navazujícího studijního programu není delší než 90 dnů. 8.3. Vzdání se mandátu. Člen senátu se může svého mandátu vzdát písemným prohlášením doručeným k rukám předsedy senátu.
3
8.4.
8.5.
Doplňovací volby. Na uvolněná místa nastupují náhradníci v pořadí podle obdrženého počtu hlasů v řádných či doplňovacích volbách do senátu. Pokud takových náhradníků není a do konce funkčního období senátu zbývá více než 3 měsíců, vyhlásí senát doplňovací volby na uvolněné místo či místa členů senátu. Odkazovací ustanovení. Pro doplňovací volby se použije ustanovení článku 6 obdobně.
Článek 9. Orgány senátu 9.1. Orgány senátu. Orgány senátu jsou: 9.1.1. předseda senátu; 9.1.2. dva místopředsedové senátu, z nichž jeden musí být student; 9.1.3. předsednictvo senátu. 9.2. Předseda senátu. Předseda senátu zejména svolává zasedání senátu a řídí jejich průběh, určuje pořadí, v němž mají být projednány jednotlivé návrhy, a podepisuje zápis ze zasedání, jakož i vykonává další činností stanovené zákonem či vnitřními předpisy fakulty či Vysoké školy ekonomické v Praze. 9.3. Volba předsedy senátu. Předseda senátu je volen z členů senátu na ustavujícím zasedání senátu (viz odstavec 10.1.), případně na zasedání senátu bezprostředně následujícím poté, co zanikla funkce dosavadního předsedy senátu. K usnášeníschopnosti senátu ve věci volby předsedy senátu je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů senátu z řad akademických pracovníků a nadpoloviční většiny všech členů senátu z řad studentů, přičemž zvolen je ten z navržených kandidátů, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. 9.4. Místopředsedové senátu. Místopředseda senátu zastupuje předsedu senátu, jakož i vykonává další činnosti stanovené zákonem či vnitřními předpisy fakulty či Vysoké školy ekonomické v Praze. 9.5. Volba místopředsedů senátu. Pro volbu místopředsedy se použije ustanovení odstavce 9.3. obdobně. Místopředsedové se volí samostatnou volbou. 9.6. Předsednictvo. Předsednictvo senátu tvoří: 9.6.1. předseda senátu; 9.6.2. místopředsedové senátu.
ČÁST DRUHÁ JEDNACÍ ŘÁD Článek 10. Druhy zasedání senátu 10.1. Ustavující zasedání. První zasedání senátu po volbách, v nichž byli zvoleni všichni členové senátu (dále jen „ustavující zasedání“), svolává po oznámení výsledků posledních voleb na úřední desce osoba, která předsedala senátu v době před vyhlášením voleb bezprostředně předcházejících ustavujícímu zasedání, a to tak, aby se ustavující zasedání konalo nejpozději do 1 měsíce ode dne oznámení výsledků posledních voleb na úřední desce, ne však dříve, než zanikne funkční období členů předchozího senátu. Není-li takto ustavující zasedání svoláno, svolá jej bez zbytečného odkladu děkan. Ustavující zasedání řídí do doby, než je zvolen nový předseda senátu, ten člen senátu, který je akademickým pracovníkem a jehož příjmení je první v abecedním pořádku nově zvolených členů senátu, přičemž je povinen řídit 4
ustavující zasedání senátu tak, aby byl okamžitě volen předseda senátu. Nepodaří-li se v průběhu ustavujícího zasedání zvolit předsedu, koná se další volba na bezprostředně dalším zasedání senátu; pro toto další zasedání senátu platí ustanovení tohoto odstavce obdobně, přičemž lhůta dle věty první počíná běžet ode dne konání ustavujícího zasedání. 10.2. Řádná zasedání. Řádná zasedání senátu se konají zpravidla dvakrát za semestr. 10.3. Mimořádná zasedání. Mimořádná zasedání svolává předseda senátu bez zbytečného odkladu poté, co jej o to požádá rektor Vysoké školy ekonomické v Praze nebo děkan nebo nadpoloviční většina všech členů senátu, a to tak, aby se konalo nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení žádosti o svolání mimořádného zasedání. Nesvolá-li předseda senátu mimořádné zasedání nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, je oprávněn jej svolat kterýkoliv z členů senátu.
11.1.
11.2.
11.3. 11.4.
11.5. 11.6. 11.7.
Článek 11. Svolávání a průběh zasedání senátu Svolávání. Zasedání senátu svolává předseda senátu zpravidla písemnou pozvánkou. Program zasedání stanoví předseda senátu; záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce, lze na zasedání projednat na základě žádosti člena senátu a se souhlasem senátu. Právo člena akademické obce fakulty. Každý člen akademické obce fakulty je prostřednictvím kteréhokoli člena senátu oprávněn předkládat senátu návrhy na projednání určité záležitosti. Návrh je třeba podat nejpozději jeden týden před konáním zasedání, na němž má být projednán; neplyne-li z návrhu něco jiného, má se za to, že doručený návrh má být projednán na zasedání senátu bezprostředně následujícím po doručení návrhu. Návrh se podává předsedovi senátu písemně, přičemž musí být navrhovatelem podepsán. Řízení zasedání. Zasedání senátu řídí předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu. Každý je povinen řídit se pokyny předsedy senátu. Zvláštní oprávnění rektora a děkana. Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze či v jeho zastoupení kterýkoliv z prorektorů, jakož i děkan či v jeho zastoupení kterýkoliv z proděkanů mají právo vystoupit na zasedání senátu, kdykoli o to požádají. Nikdo z nich nesmí být ve svém vystoupení přerušován. Vystoupení hosta. Host je oprávněn na zasedání senátu vystupovat se souhlasem předsedajícího. Veřejnost zasedání. Nestanoví-li zákon jinak, jsou zasedání senátu veřejná. Zápis. Ze zasedání senátu se pořizuje zápis; se souhlasem senátu lze pořídit též zvukový záznam. Zapisovatele určí osoba, která řídí zasedání senátu. Zápis ze zasedání senátu obdrží všichni jeho členové a děkan. Zápis se bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 kalendářních dnů zveřejní na úřední desce fakulty. Do 7 kalendářních dnů po skončení zasedání senátu rozešle předseda nebo jím pověřená osoba či zapisovatel zápis v elektronické podobě všem členům senátu, kteří mohou do 3 kalendářních dnů zaslat předsednictvu senátu případné připomínky. Konečná verze zápisu je do 14 kalendářních dní podepsána předsedou a zapisovatelem a zveřejněna na internetových stránkách fakulty.
Článek 12. Rozhodování senátu 12.1. Usnášeníschopnost. Senát je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů, ledaže zákon či tento řád stanoví jinak. 12.2. Hlasování. Hlasování senátu je veřejné, ledaže zákon či tento řád stanoví jinak; senát může rozhodnout, že bude hlasovat tajně. 5
12.3. Rozhodování. Senát rozhoduje formou usnesení. Usnesení je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů senátu, nestanoví-li zákon nebo tento řád jinak. Článek 13. Zvláštní ustanovení o usnášení se o návrhu na jmenování děkana 13.1. Kandidátní výzva. Nejpozději 1 měsíc před uplynutím funkčního období děkana uveřejní senát na úřední desce fakulty výzvu k předkládání návrhů kandidátů na děkana. Kandidáta na děkana může navrhnout každý člen akademické obce fakulty. 13.2. Kandidátní návrh. Návrh kandidáta na děkana musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň: 13.2.1. jméno, příjmení a adresu trvalého bydliště navrhovatele, případně jinou jeho adresu pro doručování; 13.2.2. jméno a příjmení kandidáta a přehled o jeho dosavadní vědecké a pedagogické činnosti; 13.2.3. vlastnoručně podepsané výslovné prohlášení kandidáta, že s kandidaturou souhlasí; 13.2.4. vlastnoruční podpis navrhovatele. 13.3. Lhůta a místo pro podání kandidátních návrhů. Návrh kandidáta na děkana se podává předsedovi senátu nebo jím pověřenému členovi senátu, a to po dobu 10 dnů ode dne uveřejnění kandidátní výzvy na úřední desce fakulty. 13.4. Zasedání senátu. Předseda senátu svolá zasedání senátu, na němž má být rozhodováno o návrhu na jmenování děkana, tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů před uplynutím funkčního období děkana. Předseda senátu o svolání takového zasedání uvědomí písemně též každého řádně navrženého kandidáta. 13.5. Právo kandidáta vystoupit. Před hlasováním o návrzích na jmenování děkana předseda senátu umožní každému přítomnému a řádně navrženému kandidátovi, aby představil svůj program; vystoupení kandidáta může trvat nejvýše 15 minut. 13.6. Hlasování o návrhu na jmenování děkana. Bezprostředně po vystoupení kandidátů dle odstavce 13.5. dá předseda senátu hlasovat tajným hlasováním o návrzích na jmenování děkana; hlasování probíhá postupně ve třech kolech v rámci jednoho zasedání senátu. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu. 13.7. První kolo hlasování. V prvním kole se hlasuje o všech návrzích na jmenování děkana, které byly řádně podány. Není-li žádný z těchto návrhů přijat, koná se druhé kolo hlasování. 13.8. Druhé kolo hlasování. Ve druhém kole se hlasuje o těch dvou návrzích na jmenování děkana, které získaly v prvém kole první a druhý nejvyšší počet hlasů; v případě rovnosti hlasů u návrhů na jmenování děkana, které získaly v prvém kole první a druhý nejvyšší počet hlasů, se hlasuje o všech návrzích, které získaly v prvém kole první a druhý nejvyšší počet hlasů. Není-li žádný z návrhů na jmenování děkana přijat, koná se třetí kolo hlasování. 13.9. Třetí kolo hlasování. Ve třetím kole se hlasuje o těch dvou návrzích na jmenování děkana, které získaly ve druhém kole první a druhý nejvyšší počet hlasů; v případě rovnosti hlasů u návrhů na jmenování děkana, které získaly ve druhém kole první a druhý nejvyšší počet hlasů, se hlasuje o všech návrzích, které získaly ve druhém kole první a druhý nejvyšší počet hlasů. Není-li žádný z návrhů na jmenování děkana přijat, vyhlásí se neprodleně nové volby. 13.10. Informační povinnost. Jakmile se senát usnese o návrhu na jmenování děkana, postoupí své usnesení rektorovi Vysoké školy ekonomické v Praze. 6
Článek 14. Zvláštní ustanovení o usnášení se o návrhu na odvolání děkana 14.1. Zvláštní oprávnění děkana. Před hlasováním o návrhu na odvolání děkana musí dát senát děkanovi možnost, aby se vyjádřil. 14.2. Hlasování o návrhu na odvolání děkana. Bezprostředně po vystoupení děkana dá předseda senátu hlasovat tajným hlasováním o návrhu na odvolání děkana. Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu. 14.3. Informační povinnosti. Senát je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat děkana o podání návrhu na jeho odvolání. Přijme-li senát usnesení o návrhu na odvolání děkana, postoupí jej bez zbytečného odkladu rektorovi Vysoké školy ekonomické v Praze. Článek 15. Zvláštní ustanovení o vyjádření senátu k podnětu rektora odvolat děkana 15.1. Vyjádření senátu k podnětu rektora odvolat děkana. Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření senátu a se souhlasem Akademického senátu Vysoké školy ekonomické v Praze, v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem Vysoké školy ekonomické v Praze nebo fakulty. 15.2. Odkazovací ustanovení. Pro vyjádření senátu k podnětu rektora odvolat děkana dle odstavce 15.1. platí ustanovení článku 14 obdobně. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 16. Závěrečná ustanovení 16.1. Účinnost. Tento řád nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byl schválen Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze. 16.2. Přechodné ustanovení. Stávající složení senátu ke dni účinnosti tohoto řádu zůstává účinností tohoto řádu nedotčeno, a členové senátu, kteří jsou jeho členy ke dni účinnosti tohoto řádu, jsou jimi i nadále. Změna ve složení senátu se poprvé použije od prvních řádných voleb do senátu, které budou následovat po účinnosti tohoto řádu. 16.3. Zrušovací ustanovení. Nabytím účinnosti tohoto řádu pozbývají platnosti a účinnosti veškeré dřívější volební a jednací řády senátu, které ke dni účinnosti tohoto řádu byly platné či účinné.
Tento jednací a volební řád byl schválen Akademickým senátem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze na zasedání konaném dne 23. 10. 2013. Tento jednací a volební řád byl schválen Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze na zasedání konaném dne 9. 12. 2013.
7