Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
VLIV ZŘÍZENÍ ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍ OCHRANOU NA EKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU Protection of Natural Environment and Regional Development Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Petr HALÁMEK, Ph.D.
Autor: Bc. Jana LEDVINOVÁ Brno, 2014
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomické-správní fakulta
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2013/2014 Studentka:
Jana Ledvinová
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Téma práce:
Vliv zřízení území se zvláštní ochranou na ekonomický rozvoj regionu
Téma práce anglicky:
Protection of Natural Environment and Regional Development
Cíl práce, postup a použité metody: Problémová oblast:
ochrana ŢP, ekonomický rozvoj regionů, cestovní ruch
Cíl práce:
Cílem práce je rozbor vztahu institucionální ochrany ţivotního prostředí a jeho dopadů na ekonomický rozvoj regionu.
Postup práce a pouţité metody: Při tvorbě diplomové práce doporučuji věnovat pozornost následujícím problémovým oblastem: teoreticko-metodologická východiska; návrh postupu při hodnocení; případová studie vybrané oblasti; syntéza poznatků; závěry a doporučení. Při zpracování práce můţe autor vyuţít následující metody: deskriptivní pro popis současné situace, metody analyticko-syntetické pro analýzu dostupných informačních zdrojů a následnou syntézu získaných poznatků. Dále můţe autor pouţít metody analogie, případně můţe také vyuţít metod statistického zpracování dat. Rozsah grafických prací:
cca 10 grafů, schémat nebo tabulek
Rozsah práce bez příloh:
cca 70 – 80 stran
Literatura:
VITURKA, Milan. Environmentální ekonomie. 1.vydání. Brno: MU-ESF, 2005. 116 s. ISBN 80-210-3654-0.
Vedoucí práce:
Ing. Petr Halámek, Ph.D.
Pracoviště vedoucího práce: Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Datum zadání práce:
29. 2. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
..........................
...........................
vedoucí katedry
prof. Ing. Antonín Slaný,CSc. děkan
V Brně dne: 5. 1. 2014
Jméno a příjmení autora:
Jana Ledvinová
Název diplomové práce:
Vliv zřízení území se zvláštní ochranou na ekonomický rozvoj regionu
Název práce v angličtině:
Protection of Natural Environment and Regional Development
Katedra:
Katedra regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Petr Halámek, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Anotace Předmětem diplomové práce „Vliv zřízení území se zvláštní ochranou na ekonomický rozvoj regionu“ je posouzení ekonomických dopadů na potenciální vznik chráněných území. První část práce se zabývá obecnou ochranou území. Druhá část poukazuje na ekonomická a hospodářská omezení, ale i na finanční nástroje, která by tato omezení mohla kompenzovat. Třetí část práce se věnuje cestovnímu ruchu jako jednomu z nejdůleţitějších nástrojů regionálního rozvoje a jeho dopadům na danou oblast. Zvláštní pozornost je v této části věnována cestovnímu ruchu v chráněných územích. Čtvrtá a poslední část práce hodnotí potencionální zřízení území se zvláštní ochranou – CHKO Soutok a jeho moţné ekonomické přínosy v návaznosti na cestovní ruch. Analýza cestovního ruchu v jiţ vzniklých velkoplošných chráněných územích ukazuje především na změny, které nastaly po získání statutu chráněného území.
Klíčová slova Ochrana ţivotního prostředí, území se zvláštní ochranou, ekonomický rozvoj regionu, cestovní ruch
Annotation The topic of this thesis is “The influence of special protection area establishment upon the economic development of a region”, and the main goal is to evaluate the economic impact of the potential establishment of protected areas. The first part of the thesis is devoted to general issues of environmental protection. The second part of the thesis deals with economic limitations, and with the financial tools that could be employed to compensate for the aforementioned limitations. The third part of the thesis focuses on tourism as on one of the most important tools of regional development, and also on its impacts on the given area. A special attention is given to tourism in protected areas. The fourth and last part of the thesis
evaluates the potential establishment of a special protection area – SPO Soutok – and its possible economic benefits for tourims. The analysis of tourism in the already existing largescale protected areas shows above all the changes that took place after the acquisition of the special protection area status.
Keywords Environmental protection, special protection areas, economic development of a region, tourism
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci VLIV ZŘÍZENÍ ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍ OCHRANOU NA EKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Halámka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 5. ledna 2014
........................... vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucímu mé diplomové práce Ing. Petru Halámkovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Dále poděkování patří Mgr. Liboru Opluštilovi z Regionální rozvojové agentury jiţní Moravy za ochotně poskytnuté informace a materiály. Další poděkování patří mé rodině za trpělivost a podporu během studia.
Obsah Úvod .................................................................................................................................... 10 1 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................. 12 1.1 Historie ochrany a přírody v České republice .............................................................. 12 1.1 Právní předpisy ...........................................................................................................13 1.2 Zvláště chráněná území ............................................................................................... 17 1.2.1
Národní park (NP) ........................................................................................... 18
1.2.2
Chráněná krajinná oblast (CHKO) ................................................................... 18
1.2.3
Národní přírodní rezervace (NPR) ................................................................... 18
1.2.4
Národní přírodní památka (NPP) ..................................................................... 19
1.2.5
Přírodní rezervace (PR) ................................................................................... 19
1.2.6
Přírodní památka (PP) ..................................................................................... 19
1.3 Chráněná území ve světě a u nás ................................................................................. 20 2 Ekonomické a hospodářské dopady ................................................................................... 21 2.1 Omezení ve zvláště chráněných územích ..................................................................... 21 2.2 Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu ................................................................... 25 2.2.1 Finanční náhrada za omezení z důvodu ochrany přírody a krajiny ......................... 25 2.2.2 Finanční náhrada za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými ţivočichy... 27 2.2.2 Dotace a granty na ochranu přírody a krajiny ........................................................ 30 2.2.3 Struktura a objem vynakládaných peněţních prostředků z centrálních zdrojů a územních rozpočtů plynoucích do ochrany ţivotního prostředí. ..................................... 34 2.2.4 Budoucí vývoj financování ochrany ţivotního prostředí ........................................ 37 3 Cestovní ruch a regionální rozvoj ...................................................................................... 39 3.1 Vymezení pojmu cestovní ruch ................................................................................... 40 3.2 Potenciál pro cestovní ruch.......................................................................................... 41 3.3 Dopady cestovního ruchu ............................................................................................ 42 3.3.1 Ekonomické vlivy ................................................................................................. 43 3.3.2 Environmentální dopady ....................................................................................... 45 3.3.3 Sociálně-kulturní vlivy......................................................................................... 47 3.4 Projekty zaměřené na cestovní ruch a chráněná území ................................................. 49 4. Potencionální vznik CHKO Soutok................................................................................... 51 4.1 Charakteristika oblasti ................................................................................................. 52 4.2 Rozvoj cestovního ruchu a jeho potencionální ekonomické přínosy ............................. 55
4.2.1 Chráněné území jako značka ................................................................................. 55 4.2.2 Propagace v oficiálních seznamech ....................................................................... 57 4.2.3 Očekávaný přínos z návštěvníka ...........................................................................58 4.3 Analýza cestovního ruchu ve vybraných chráněných oblastech ................................... 62 4.3.1 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 63 4.4 Existující studie zjišťující ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou ......73 4.5 Průzkum veřejného mínění ve vybraných obcích ......................................................... 74 4.6 Budoucí vývoj vyhlášení statutu CHKO ......................................................................76 Závěr .................................................................................................................................... 77 Seznam pouţitých zdrojů ......................................................................................................79 Seznam tabulek .................................................................................................................... 85 Seznam obrázků ................................................................................................................... 85 Seznam zkratek .................................................................................................................... 86 Seznam příloh....................................................................................................................... 88
Úvod Ţivotní prostředí a jeho ochrana je stále se opakujícím tématem dnešní doby. Zájem o jeho zachování můţe být občas v rozporu se zájmy různých subjektů. Někdy se mohou podporovat nebo v horším případě můţe dojít ke střetu zájmů. Je samozřejmé, ţe ţivotní prostředí souvisí s územím, regionem, kde se nachází. Ţivotní prostředí, krajina, lidé jsou charakteristickým znakem kaţdé oblasti a jsou jeho součástí. Aby si region zachovával svoji původní podobu či se dále rozvíjel, je třeba dohlédnout na jeho rozvoj a ten je úzce spjat s ekonomikou regionu. Jak to ale můţe vypadat, kdyţ se spojí ochrana ţivotního prostředí a ekonomika regionu? Jaký můţe mít vliv zřízení území se zvláštní ochranou na ekonomický rozvoj regionu? Dopadů bude jistě mnoho kladných i záporných. V celém procesu hraje i důleţitou roli institucionální ochrana a aktéři, kterých se budou nastávající změny týkat. Cílem práce je rozbor vztahu institucionální ochrany ţivotního prostředí a jeho dopadů na ekonomický rozvoj regionu. Práce tedy se zaměřuje na problematiku zřízení území se zvláštní ochranou a jejími dopady, především ekonomickými. Je třeba zjistit změny, které sebou zřízení území se zvláštní ochranou ponese. Důraz v práci je kladen především na dopady v cestovním ruchu. Práce je rozdělena do kapitol. V prvních kapitolách jsou popsána teoreticko-metodologická východiska. Vymezuje se zde legislativní rámec, který ovlivňuje ochranu ţivotního prostředí na území daného regionu. Obecně jsou popsány ekonomické a hospodářské dopady. V potaz je brán ohled i na obyvatelstvo, které ţije na území se zvláštní ochranou či jeho těsné blízkosti. Dohled nad udrţitelností péče o území by převzala příslušná správa. Poslední kapitola aplikuje teoretické poznatky na příkladu moţná jednou nově vznikající CHKO Soutok. Jsou vyhodnocovány ekonomické přínosy vázané především na cestovní ruch. Kapitola popisuje a vyhodnocuje přínosy z cestovního ruchu z nejnovějších statistických dat. Na základě dotazníkového šetření provedena analýza cestovního ruchu v jiţ vzniklých velkoplošných chráněných územích. Výsledky této analýzy by nám měly pomoci predikovat moţný budoucí vývoj potencionální CHKO. Součástí této kapitoly bylo také menší
10
dotazníkové šetření, které mělo zjistit, jaký názor mají subjekty ţijící na hranicích a blízko hranic CHKO Soutok na její vznik. Vyhlášení je zatím odloţeno na neurčito díky neústupnosti obcí, místních obyvatel a spolků, kteří by byli dotčeni změnou zemí v CHKO. Ministerstvo však stále bojuje a snaţí se zastupitele příslušných obcí přesvědčit o kladech vyplývajících z vyhlášení území se zvláštní ochranou. Práce se snaţí ukázat nezávislý pohled na problémy a přínosy, který by mohly ovlivnit ekonomický rozvoj regionu při vzniku území se zvláštní ochranou. Při zpracování práce byla pouţita analyticko-syntetická metoda pro analýzu dostupných informačních zdrojů. Dále byl pouţit deskriptivní popis současné situace v oblasti legislativní ochrany chráněných území, programového financování ochrany přírody a krajiny. V praktické části byla provedena analýza dopadů vzniku chráněného území na cestovní ruch na základě dotazníkového šetření v jiţ existujících chráněných území v Evropě.
11
1 Ochrana přírody a krajiny Příroda a krajina kolem nás je stále se měnící dynamickou soustavou ţivých i neţivých prvků. Na její přetváření mají vliv vnější klimatické podmínky a hlavně lidská ruka. Současný stav je tedy výsledkem působení abiotických, biotických a společenských faktorů. Lidské zásahy měly doposud devastující vliv na ţivotní prostředí. Kácení lesů, tvorba umělého nepřirozeného prostředí, plýtvání a nešetrné nakládání s přírodními zdroji atd… mělo za následek vymření některých druhů ţivočichů, rostlin a vyčerpání zdrojů surovin. Ukázalo se, ţe pokud by se situace nezačala řešit, tak by příští generace trpěly nedostatkem jídla, surovin a zhoršením ţivotních podmínek. Proto se lidé začali více zajímat o ochranu přírody a krajiny a další vývoj společnosti se snaţí nést v duchu trvale udrţitelného rozvoje. Respektuje přírodní podmínky a hospodářský vývoj je v souladu s ochranou přírody, přírodních zdrojů a ţivotního prostředí.
1.1 Historie ochrany a přírody v České republice První teoretické právní základy týkající se ochrany přírody se vytváří jiţ od středověku. Hlavními důvody pro ochranu byly zejména důvody estetické, historické a kulturní. Objevují se i první vědecké pokusy, které mají odůvodnit ochranu krajiny, zejména její vzhled. První právní spisy se týkaly především majetku. Ten byl tvořen i přírodními zdroji, včetně zvěře. Cílem byla právní ochrana proti pytláctví apod. Obsahem byla nařízení k ochraně lesů, vod a ţivočichů, v nich ţijících. „První právní normy tak vznikaly jiţ ve 12. – 14. století. Kolem roku 1189 byla vydána Statuta Konrádova českého kníţete Konráda Oty a v roce 1360 Kniha Roţmberská, obě zmiňují ochranu lesů, i kdyţ v podobě opatření proti krádeţi dřeva. Prvky připomínající ochranu přírody však obsahoval návrh Maiestas Carolina císaře Karla IV., který obsahoval propracovaný systém feudální správy lesů a stanovil přísné tresty při jeho porušení - pro odpor šlechty však návrh nenabyl platnosti“1. Začátek 19. století nese jiţ vědomé snahy o ochranu některých přírodních a krajinných prvků a území. Osvícenští šlechtici zřizují první chráněná území. Právní úprava ochrany v moderním slova smyslu se datuje k začátku 20. století, spolu se vznikem Československé republiky. Samostatný zákon o státní ochraně přírody na území dnešní České republiky byl schválen aţ v roce 1956, zákon č. 40/1956 Sb. O státní ochraně přírody. Ač byl tento zákon významným pro ochranu přírody, nebyl dostačující. Přírodu 1
Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2008 [cit. 2013-06-1]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=default_cz
12
chránil pouze na vybraných územích. Socialistický reţim, který zde panoval aţ do roku 1989, dával spíše přednost hospodářským zájmům, neţ ochraně přírody a krajiny, coţ bylo další příčinou špatného stavu přírody a krajiny na našem území. V roce 1992 vstoupil v platnost zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento dosud platný zákon bere v úvahu prevenci, udrţitelné uţívání přírodních zdrojů, aktivní přístup státu i soukromých osob. V současnosti je v České republice i mnoho dalších právních norem vztahujícím se k ochraně přírody.
1.1 Právní předpisy2 Nejdůleţitější právní předpisy vztahující se k ţivotnímu prostředí a jeho ochraně. -
Zákony č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a č. 2/ 1993 Sb., Listina základních práv a svobod – v Ústavě ČR v preambuli se jako občané republiky zavazujeme ke střeţení a rozvíjení zděděného přírodního a kulturního, hmotného a duchovního bohatství. V čl. 7 se stát zavazuje k šetrnému vyuţívání přírodních zdrojů a ochraně přírodního bohatství. V Listině základních práv a svobod nám v čl. 35 zaručuje právo na příznivé ţivotní prostředí, včasné a úplné informace o stavu ţivotního prostředí a přírodních zdrojů. Uvádí také, ţe při výkonu svých práv nikdo nesmí ohroţovat ani poškozovat ţivotní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
-
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů – § 1 uvádí, ţe zákon vymezuje základní pojmy a stanovuje základní zásady ochrany ţivotního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu ţivotního prostředí a při vyuţívání přírodních zdrojů, vychází přitom z principu trvale udrţitelného rozvoje.
-
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – je základním pramenem práva k ochraně přírody a krajiny v České republice. „Zákon je v účinnosti od 1. 7. 1992 a jde o komplexní právní normu upravující zvláštní ochranu územní i druhovou i obecnou ochranu přírody a krajiny, flory a fauny a neţivé přírody. V zásadě zákon upravuje:
-
obecnou ochranu přírody, upravující územní systémy ekologické stability, významné krajinné prvky, ochranu krajinného rázu a obecnou ochranu flory, fauny, genofondu a neţivé přírody
2
Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2008 [cit. 2013-06-1]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=default_cz
13
-
zvláštní ochranu územní, kde zákon stanoví jednotlivé typy zvláště chráněných území, jejich charakteristiku a principy ochrany; tato část rovněţ upravuje zavedení a ochranu součástí soustavy Natura 2000
-
zvláštní ochranu druhovou, kde jsou stanoveny principy ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů a ochrany památných stromů; zákon zavedl tři kategorie ohroţení zvláště chráněných druhů – kategorie ohroţený druh, silně ohroţený druh a kriticky ohroţený druh rostlin a ţivočichů
-
právní nástroje ochrany přírody, kterými jsou administrativní nástroje, ekonomické
nástroje
a
koncepční
nástroje,
odpovědnost
fyzických
a právnických osob za porušení zákona a předpisů vydaných na jeho základě -
organizaci ochrany přírody v České republice“.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – rozebírá podrobněji některé části ochrany přírody a krajiny. V přílohách vyhlášky můţeme nalézt např. seznam zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů.
Další právní předpisy vztahující se k ochraně přírody a krajiny a dotýkající se oblasti ţivotního prostředí. -
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů – dle § 1 je v souladu s právem Evropských společenství, upravuje posuzování vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, územních samosprávných celků při tomto posuzování. Jsou posuzovány záměry a koncepce, které by mohly závaţným způsobem ovlivnit ţivotní prostředí.
-
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně doplnění některých zákonů (lesní zákon) – účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou sloţku ţivotního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udrţitelného hospodaření v něm. Zákon kategorizuje lesy na lesy ochranné, coţ jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, lesy zvláštního určení, coţ jsou lesy nacházející se v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervací a lesy hospodářské. Lesy v národních parcích, rezervacích a chráněných krajinných oblastech spadají pod Ministerstvo ţivotního prostředí a lesy hospodářské jsou v kompetenci Ministerstva zemědělství.
14
-
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů – tento zákon upravuje především právní reţim chovu a zachování druhů zvěře volně ţijících na území České republiky, výjimečné drţení zvěře v zajetí, dovoz a vývoz ţivé zvěře, dovoz a vypouštění ţivočichů, kteří zatím neţijí na území České republiky, tvorbu a vyuţití honiteb, ochranu myslivosti, uţívání honebních pozemků a zlepšování ţivotních podmínek zvěře, regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemních, provádění lovu ţivočichů, kteří nejsou zvěří, náhradu škody způsobené zvěří, kontrolu ulovené zvěře. Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství.
-
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) - zákon upravuje chov, ochranu a lov ryb, pěstování a lov vodních organizmů a ochranu jejich ţivota a ţivotního prostředí. Zabývá se rybníkářstvím, výkonem státní správy v rybníkářství, rybářskou stráţí, hospodařením, ochraně mořských rybolovných zdrojů.
-
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů – účelem zákona je chránit zvířata, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť z nedbalosti, člověkem. Tento zákon zapracovává i příslušné předpisy Evropské unie.
-
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů – zákon upravuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými ţivočichy. V zákoně je uveden výčet vybraných zvláště chráněných ţivočichů, na něţ se tento zákon vztahuje. Je zde i vymezen předmět náhrady škody, rozsah náhrady škody.
-
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) – tento zákon upravuje ochranu volně ţijících ţivočich a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroţeny na přeţití, s cílem jejich zachování regulování obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním ochodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin CITES a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz a uvádění na trh výrobků z tuleňů, pouţívání nášlapných 15
pastí, dovoz koţešin a dalšího zboţí vyrobeného z koţešin. Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin dále vymezených a stanoví některá další opatření slouţící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. -
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů – stanovuje poţadavky veterinární péče na chov a zdraví zvířat a na ţivočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakoţ i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon. Jedná se vesměs o preventivní opatření, která mají zabránit moţnému vzniku nákazy. V tomto zákoně jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie.
-
Zákon č. 326 /2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů -
upravuje práva a povinnosti fyzických právnických osob týkajících se
ochrany rostlin a rostlinných produktů, ochrany proti zavlékání škodlivých organismů, uvádění na trh a kontroly účinných látek určených pro pouţití ve formě přípravků. -
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) – účelem tohoto zákona je ochrana povrchových a podzemních vod, stanovuje podmínky pro hospodárné vyuţívání vodních zdrojů. „Ochrana vod se zaměřuje na regulaci lidských činností, které mohu vést ke zhoršení stavu vod, ohroţení jejich výskytu či narušení stavu ekosystémů vázaných na vodu. Vody nejsou předmětem vlastnictví, jsou veřejným statkem a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němţ nebo pod nímţ se vyskytují. Ochrana vod je v kompetenci především Ministerstva zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem ţivotního prostředí. K péči o vody ve smyslu zákona byly zřízeny státní podniky „Povodí“ s působností pro povodí nejdůleţitějších vodních toků. Správa drobných vodních toků je svěřena různým dalším subjektům“.
-
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů – zákon definuje součásti půdního fondu, upravuje ochranu, jeho zvelebování a racionální vyuţívání.
-
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) – účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného vyuţívání nerostného bohatství, důleţitá je bezpečnost provozu a ochrana ţivotního prostředí. Cílem zákona není omezení těţby nebo
16
zamezení vyhledávání nových loţisek, zákon se pouze snaţí, aby všechny činnosti v hornictví byly v souladu s trvale udrţitelným rozvojem. -
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – dává základní právní rámec k ochraně ovzduší. Ochranou ovzduší rozumí předcházení znečišťování a sniţování znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví. Snaţí se sníţit zátěţ na ţivotní prostředí a usiluje o regeneraci ekosystému a sloţek ţivotního prostředí.
-
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů – zákon upravuje problematiku odpadového hospodářství, při dodrţování ochrany ţivotního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udrţitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů vyuţívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto vyuţívání.
-
Zřizovací předpisy zvláště chráněných území
-
Prováděcí právní předpisy k jednotlivým zákonům
1.2 Zvláště chráněná území Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny, je vyhlášení zvláště chráněných území. Tyto oblasti mají napomoci ke stabilitě přírodního ekosystému a případnému zlepšení nebo zanechání jeho přirozenému vývoji. Na těchto plochách se nacházejí významné, jedinečné, ohroţené, reprezentativní druhy rostlin, ţivočichů, společenstev či esteticky významná nebo unikátní místa, dále jsou to území s výjimečnou geologickou stavbou, území charakterizující prvky krajinného rázu kulturní krajiny a území významná pro vědecký výzkum. Tato území jsou vyhlašována Ministerstvem ţivotního prostředí dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje šest kategorií zvláště chráněných území, národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Národní parky a chráněné krajinné oblasti jsou charakterizovány jako velkoplošná území a národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky jako maloplošná území.
17
1.2.1
Národní park (NP)
Dle § 15
Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichţ značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichţ rostliny, ţivočichové a neţivá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré vyuţití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bliţší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. 1.2.2
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Dle § 25 Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. Hospodářské vyuţívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační vyuţití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bliţší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením. 1.2.3
Národní přírodní rezervace (NPR)
Dle § 28 Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, můţe orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bliţší ochranné podmínky. Vyuţívání národní přírodní rezervace je moţné jen v případě, ţe se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.
18
1.2.4
Národní přírodní památka (NPP)
Dle § 35 Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohroţených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, můţe orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bliţší ochranné podmínky. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské vyuţívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. 1.2.5
Přírodní rezervace (PR)
Dle § 33 Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast můţe orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bliţší ochranné podmínky. Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva ţivotního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. 1.2.6
Přírodní památka (PP)
Dle § 36 Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohroţených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, můţe orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bliţší ochranné podmínky. Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské vyuţívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány. 19
1.3 Chráněná území ve světě a u nás Chráněná území jsou celosvětově základním a doposud nejúčinnějším nástrojem ochrany přírody. Jejich pojetí se však v jednotlivých státech či regionech výrazně liší. To je dáno nejen místními přírodními podmínkami, ale i historickými kořeny a samozřejmě i způsobem péče o jednotlivá území. 3 Kaţdý stát upravuje problematiku chráněných oblastí ve své vlastní legislativě. Pro srovnání chráněných území na mezinárodní úrovni se země mohou zapojit a kategorizovat dle definic IUCN4, jiţ mohou být i dobrovolně členem. Tato kategorizace by měla sníţit nedorozumění a umoţnit účinnou přes hraniční či mezinárodní spolupráci. Česká republika jako stát je členem od roku 2000.
Vstup České republiky do Evropské unie a mezinárodní úmluvy V roce 2004 k 1. květnu, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, musela do zákona zakomponovat příslušné evropské směrnice a právní předpisy Evropské unie pro oblast ochrany přírody a krajiny. Pozměnila se druhová ochrana a skladba ohroţených druhů. Se vstupem do EU musela Česká republika také přistoupit na vytvoření odpovídající části soustavy chráněných území evropského významu EU – Natura 2000. Další změna se týkala podmínek chovu zvířat v zoologických zahradách, která se projevila v zákoně č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů. Česká republika se rovněţ zapojila do ochrany přírody a krajiny na mezinárodní úrovni. Angaţuje se v programech, projektech, úmluvách (např. Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroţenými druhy – CITES) a organizacích v oblasti ochrany přírody a krajiny.
3
DUDLEY, Nigel. Guidelines for Applying Protected Area Management Categories [online]. Switzerland: Gland, 2008, 108 s. [cit. 2013-11-24]. ISBN 978-80-87457-72-6. Dostupné z: http://data.iucn.org/dbtwwpd/edocs/pAps-016.pdf 4 Zkratka pro International Union for Conservation of Nature – Mezinárodní unie ochrany přírody
20
2 Ekonomické a hospodářské dopady 2.1 Omezení ve zvláště chráněných územích Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje základní ochranné podmínky k ochraně zvláště chráněných území. „Území národních parků je vnitřně rozděleno do tří zón podle úrovně ochrany, přičemţ v první zóně platí nepřísnější pravidla ochrany přírody a prakticky by v něm měly být vyloučeny veškeré vnější zásahy. V terénu jsou první zóny zvlášť vyznačeny upozorňovacími tabulkami a pro vstup do nich platí stejná omezení jako pro NPR a NPP. Území chráněných krajinných oblastí je vnitřně rozděleno do čtyř zón podle úrovně ochrany, kde v první zóně platí pravidla nepřísnější. V terénu nejsou jednotlivé zóny nijak zvlášť vyznačeny.“5 Aktivity, které nelze vykonávat bez souhlasu orgánu ochrany přírody: Národní přírodní rezervace a I. zóny národních parků a) hospodařit na pozemcích způsobem vyţadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního reţimu a terénní úpravy. b) povolovat a umisťovat stavby, c) těţit nerosty a humolity, d) vstupovat a vjíţdět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a ţivočichů, f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a baţantnice a pouţívat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, h) vjíţdět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro 5
FIALOVÁ, Michaela a Anna FIŠEROVÁ. Zvláště chráněná území ČR [online]. 2010 [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm
21
lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, poţární ochranu, zdravotní a veterinární sluţbu, i) sbírat rostliny či odchytávat ţivočichy, nejde-li o případy podle § 30, (právo myslivosti) j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bliţšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. Národní park (celé území) a) hospodařit na pozemcích způsobem, vyţadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní
odpady
mimo
místa
vyhrazená
se
souhlasem
orgánu
ochrany
přírody,
c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíţdět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, poţární ochranu, zdravotní a veterinární sluţbu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní
sporty
mimo
místa
vyhrazená
se
souhlasem
orgánu
ochrany
přírody,
f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, g) sbírat rostliny, kromě lesních plodů, či odchytávat ţivočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bliţších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a ţivočichů, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a baţantnice, kromě záchranných chovů, a pouţívat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, j) měnit stávající vodní reţim pozemků, k) stavět nové dálnice, silnice, ţeleznice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest,
22
m) těţit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku, pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bliţšími podmínkami ochrany národního parku. CHKO – I. zóna a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit vyuţití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, pouţívat kejdu, siláţní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těţit nerosty a humolity. CHKO – I. a II. zóna a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyţadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, pouţívat biocidy, měnit vodní reţim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, baţantnice, c) pořádat soutěţe na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. CHKO – celé území a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíţdět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, poţární ochranu a zdravotní a veterinární sluţbu, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a ţivočichů,
23
e) pouţívat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, g) pořádat automobilové a motocyklové soutěţe, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bliţšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Přírodní rezervace a) hospodařit na pozemcích způsobem vyţadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) pouţívat biocidy, c) povolovat a umisťovat nové stavby, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a ţivočichů, e) sbírat rostliny či odchytávat ţivočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů, f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bliţšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Národní přírodní památka Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské vyuţívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. orgán ochrany přírody … stanoví přitom také její bliţší ochranné podmínky. Přírodní památka Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské vyuţívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány. orgán ochrany přírody … stanoví přitom také její bliţší ochranné podmínky. Udělení výjimky ze zákazu může udělit pouze příslušný státní orgán ochrany přírody.
24
2.2 Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Pokud se jedná o ochranu ţivotního prostředí, neexistují pouze omezení a zákazy. Je ve veřejném zájmu zachování druhové rozmanitosti krajiny a její ekologická stabilita. Český právní řád upravuje náhrady za omezení, která mohou vzniknout ve veřejném zájmu ochrany přírody a krajiny. Tyto náhrady jsou kompenzací za ztíţené hospodářství, které vzniká majiteli nebo nájemci na jeho pozemku. Významné motivační finanční nástroje v péči o přírodu a krajinu jsou dotační programy a granty. 2.2.1 Finanční náhrada za omezení z důvodu ochrany přírody a krajiny
Vlastníci a nájemci pozemků, na které se vztahují určitá omezení z důvodu ochrany přírody a krajiny, mají dle zákona o ochraně přírody (dále jen ZOPK) a krajiny právo poţadovat finanční náhradu za tato omezení. „Tato úprava je v ZOPK obsaţena zejména v § 58 ZOPK, který upravuje finanční náhradu za ztíţení zemědělského nebo lesního hospodaření. Samostatně ZOPK upravuje finanční náhradu za omezení vzniklá vyhlášením přechodně chráněné plochy (§ 13 odst. 2 ZOPK).“6 Poţádat o finanční náhradu můţe dnes vlastník zemědělské půdy, lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeţe či nájemce, který dané pozemky oprávněně uţívá. Zaţádat o finanční náhradu musí nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, kdy škoda vznikla či trvala. „Právními tituly nároku na újmu za vzniklé či trvající omezení vyplývající ze ZOPK jsou omezení v důsledku ochrany zvláště chráněných území soustavy NATURA 2000, zvláště chráněných druhů organismů a památných stromů včetně prováděcích předpisů nebo z rozhodnutí vydaných na jejich základě; dále z omezení plynoucích z opatření v plánech systémů ekologické stability krajiny a dále vyplývající z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.“7 Kdyby poţádal vlastník i nájemce současně o náhradu škody, tak ZOPK upřednostňuje vlastníka. Nelze vyplatit finanční náhradu oběma zároveň.
6
BOROVIČKOVÁ, Hana a Svatava HAVELKOVÁ. PLANETEA odborný časopis pro ţivotní prostředí: Nástroje ochrany přírody a krajiny [online]. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2005 [cit. 2013-11-25]. ISSN 1213-3393. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/9BE7ACE92CCC839FC125708B001BB0F6/$file/planeta8_web.pdf, s. 33. 7 PEŠOUT, Pavel a Jana HŮLKOVÁ. Právo v ochraně přírody: Současný stav vyplácení újmy za ztíţení hospodaření. Ochrana přírody [online]. 2011, č. 5 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http:// http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/026/003233.pdf?seek=. s. 2.
25
„Stanovení výše újmy je vysoce náročná odborná činnost. Vyţaduje dobrou místní znalost předmětů ochrany přírody, ekonomiky a pouţívaných hospodářských postupů a technologií (včetně povědomí, zda a v jakém rozsahu byly v předmětném období uplatněny) i práva.“ Ministerstvo ţivotního prostředí a Ministerstvo zemědělství je oprávněno zákonem určit prováděcím právním předpisem podmínky při poskytování finančních náhrad. Ţadatel musí předloţit příslušné doklady a podklady pro posouzení nároku. „Zákon konstatuje, ţe celková výše náhrady nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení a situací, kdy tato omezení uplatněna nebyla. Upravuje také povinnost sníţit náhradu újmy o příspěvek poskytnutý podle zákona o ochraně přírody a krajiny 8 nebo náhrady podle zvláštních právních předpisů, např. zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými ţivočichy“. Tabulka 1: Přehled žádostí a přiznaných náhrad vzniklých v důsledku omezení zemědělského nebo lesního hospodaření v ČR k 15. 7. 2011 Rok
Ţádáno (mil. Kč) 1
ZPF
Rybníky
Vyplaceno (mil. Kč) 2
PUPFL
Celkem
ZPF
Rybníky
PUPFL
Celkem
2004 1,7 4,6 120,7 127 1,67 0,8 9,07 11,6 2005 4,7 7,1 216,8 228,6 3,8 1,3 2,99 8 2006 4,1 5,3 28 37,4 0,36 5,1 11 16,4 2007 0,8 2,5 36,8 40,1 0,38 2,4 17,9 20,7 2008 1 5,4 69,4 75,8 0,5 5,3 34 39,8 2009 2,3 1,7 104,1 108,1 0,85 0,4 44 45,2** 2010* 106,6 6,5 81,8 194,9 0,5 0 1,9 2,4** Celkem 121,2 33,1 657,6 811,9 8,1 15,2 120,9 144,2 Zdroj: www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/soucasny-stav-vyplaceni-ujmy-za-ztizeni-
hospodareni.html (online 2013-11-25), sestavila L. Tomášková (primární zdroj AOPK ČR, správy NP) Poznámky: * Rok 2010 zahrnuje data bez NP a CHKO Šumava. ** Posuzování a proplácení ţádostí za rok 2009 a 2010 ještě nebylo k 15. 7. 2011 ukončeno, uvedena je tedy jen dílčí částka. 1
Zemědělský půdní fond
2
Pozemky určené k doplnění funkcí lesa
8
Ust. § 69 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
26
V praxi zůstává několik otázek a nejasností týkajících se náhrady újmy. Autoři Pešout a Hůlková uvádějí některé nezřetelnosti s výkladem oprávněného ţadatele a jeho nárok. Ţadatelé, u kterých je jejich nárok sporný a nebyl jim uznán, se obracejí na soudy. Dalším sporným bodem jsou organizace zřizované státem a ţádající o náhradu újmy. „Odporuje totiţ základní logice, aby stát hradil újmu za omezení vzniklé či trvající ve veřejném zájmu na svých pozemcích organizacím, které zřizuje k jejich správě.“ Efektivita vyplácení peněţních náhrad se zde ztrácí, kdyţ jsou peněţní prostředky vypláceny mezi státními institucemi nebo státem zřízenými. „Prvoinstanční soudy organizacím, zřizovaným státem, finanční náhradu dosud přiznávaly. Průlomovým je však první rozsudek odvolacího soudu (konkrétně Městského soudu v Praze z 31. 5. 2011), který vyloučil oprávněnost státního podniku Lesy ČR o finanční náhradu.“ 9 Regionální pracoviště AOPK ČR 10 - správy CHKO posuzují ze zákona ţádosti náhrady za ztíţení hospodaření pouze na svém příslušném území. Ministerstvo ţivotního prostředí pověřilo pro ostatní území ČR, vyjma území národních parků a jiţ uvedených správ CHKO, přímo AOPK ČR. Ta posuzuje příslušné ţádosti na regionálních pracovištích a krajských střediscích AOPK ČR.11 2.2.2 Finanční náhrada za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy
Náhradu za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými ţivočichy řeší Zákon č.
115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvlášť chráněnými
ţivočichy, ve znění pozdějších předpisů. Uplatnění náhrady škody způsobenými vybranými zvláště chráněnými ţivočichy stanovuje zákon č. 115/2000 v § 8 aţ § 10. „Příslušným orgánem k poskytnutí náhrady škody je krajský úřad příslušný podle místa, kde ke škodě došlo, nebo Magistrát hlavního města Prahy, došlo-li ke škodě na území Prahy (dále jen „příslušný orgán“). Nevystupuje zde jako správní orgán, ale zastupuje stát jako právnickou osobu.“ Poškozený musí škodu ohlásit do 48 hodin od jejího zjištění místně příslušnému orgánu ochrany přírody, který provede šetření. Výsledky šetření předá příslušnému orgánu. Poškozený musí podat ţádost o poskytnutí 9
PEŠOUT, Pavel a Jana HŮLKOVÁ. Právo v ochraně přírody: Současný stav vyplácení újmy za ztíţení hospodaření. Ochrana přírody [online]. 2011, č. 5 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http:// http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/026/003233.pdf?seek=. s. 3. 10 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 11 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Http://www.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 201311-25]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/nahrada-ujmy/
27
náhrady škody. Náleţitosti ţádosti jsou uvedeny v příloze tohoto zákona. Pokud některé podklady, doklady, náleţitosti chybí, tak příslušný orgán vyzve ţadatele o doplnění chybějících údajů nejpozději do 30 dnů. Potom příslušný orgán danou ţádost prošetří a shledá-li, ţe jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady škody, poskytne poškozenému příslušnou náhradu škody. Náhrada je poskytnuta nejpozději do 4 měsíců od písemného doručení stanoviska příslušného orgánu. Pokud příslušný orgán neuhradí do této doby náhradu škody, tak se můţe poškozený domáhat škody v soudním řízení (nejpozději však do jednoho roku od podání ţádosti).12 Tabulka 2: Přehled vyplacených částek pro jednotlivé druhy chráněných živočichů (v mil. Kč) Rok Bobr Vydra Kormorán Los Medvěd Rys Vlk Celkem 2000 0 0 0 0 0,193 0,005 0 0,198 2001 0,009 2,35 1,71 0 0,044 0,005 0 4,118 2002 0 3,15 3,13 0,016 0 0,006 0,009 6,311 2003 0 4,6 8,66 0,002 0,005 0,093 0,048 13,408 2004 2,429 7,05 23,46 0,063 0 0,049 0,203 33,254 2005 4,187 7,93 21,33 0,064 0 0,047 0,045 33,603 2006 6,865 5,81 23,63 0,006 0 0,012 0,015 36,338 2007 5,104 6,42 26,49 0,052 0 0,068 0,035 38,169 2008 6,672 8,35 35,96 0,054 0 0,023 0,063 51,122 2009 4,522 7,528 38,308 0,011 0 0,038 0,039 50,446 2010 7,876 9,653 40,989 0,056 0 0,011 0,009 58,594 Celkem 37,664 62,841 223,667 0,324 0,242 0,357 0,466 325,561 Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Kateřina. Náhrada škody způsobené vybranými zvláště chráněnými
ţivočichy [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-12-02]13, vlastní zpracování Jak můţeme vidět v tabulce, největší částky dosahují u proplacení finančních náhrad škod u chráněného kormorána velkého. Tato částka dosahovala v roce 2010 téměř 41 milionů Kč. Za ní následovala vydra říční a poté bobr evropský. Škody způsobené dalšími chráněnými ţivočichy jsou proti těmto třem chráněným ţivočichům zanedbatelné. Vyplácení finančních náhrad se rok od roku zvyšuje. V roce 2010 bylo vynaloţeno zhruba 58 600 000 Kč ze státního rozpočtu na náhrady za škody způsobené vybranými ţivočichy. 12
DVOŘÁKOVÁ, Kateřina. Náhrada škody způsobené vybranými zvláště chráněnými ţivočichy [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://svoc.prf.cuni.cz/sources/4/5/49.pdf. Studentská vědecká odborná činnost. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce JUDr. Karolina Ţákovská, Ph.D., s.15. 13 DVOŘÁKOVÁ, Kateřina. Náhrada škody způsobené vybranými zvláště chráněnými ţivočichy [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://svoc.prf.cuni.cz/sources/4/5/49.pdf. Studentská vědecká odborná činnost. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce JUDr. Karolina Ţákovská, Ph.D.
28
V praxi nastává problém s náhradou škody způsobené chráněnými ţivočichy. Jak jiţ bylo popsáno, největší náhrady škod jsou vyplacené za škody způsobené kormoránem velkým. Ten způsobuje problémy i u tekoucích vod, kde škodu na rybách v tekoucích vodách nelze podle novely zákona č. 130/2006 Sb. uplatnit. Na základě zákona lze nahradit pouze škodu skutečnou, tedy ryby skutečně zkonzumované kormoránem nebo např. vydrou. Problémy spojené s kormoránem a jeho přemnoţením, a v důsledku toho i stále se zvyšujícím počtem škod, vedly ke změnám zákona. Kormorán s účinností od 1. dubna 2013 přestal být zvláště chráněným ţivočichem. Tyto změny se odrazí na vyplácení náhrad za škody způsobené kormoránem na rybách, poskytované podle zákona č. 115/2000 Sb. „Pro některé rybáře můţe toto zrušení poskytovaných náhrad představovat i existenční problém. Případný odstřel kormoránů budou provádět především příslušní uţivatelé honitby podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nebo osoby, které disponují oprávněním k lovu zvěře. V kaţdém případě bude nutné tento postup provádět na základě předem povoleného odchylného postupu podle ZOPK. Vzhledem k tomu, ţe odstřel jedinců má mít preventivní charakter a účelem je odehnat hejno kormoránů z předmětného rybářského revíru, není jisté, jakých výsledků lze dosáhnout z hlediska sniţování jejich populace. Takový postup zároveň zcela nezabrání způsobovaným škodám na rybách. Z hlediska biologie kormorána můţe dojít i ke zvýšení predačního tlaku na ryby, jelikoţ vyplašený jedinec, který tráví ulovenou rybu, svoji kořist vyvrhne, odletí pryč a bude se snaţit ulovit si novou potravu.“14 Ke škodám, jeţ mohou vzniknout zvláště chráněnými ţivočichy, by se mělo přistupovat jiţ v rámci preventivních opatření. S těmito opatřeními jsou spojené náklady, které jsou vynaloţeny na prevenci proti negativním dopadům způsobenými zvláště chráněnými ţivočichy. 15 V rámci operačních programů lze získat finanční prostředky na prevenci proti negativním dopadům.
14
ŠEDINA, Petr. Vyřazení kormorána velkého: Právo v ochraně přírody. Ochrana přírody [online]. 2013, roč. 2013, č. 3, s. 2 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/034/004266.pdf?seek= 15 ECBA S.R.O. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí: Projekt: Vliv chráněných území na rozvoj obcí - zkušenosti českých a rakouských municipalit. Brno, listopad 2011. str.9
29
2.2.2 Dotace a granty na ochranu přírody a krajiny
Jak jiţ bylo zmíněno, významným motivačním nástrojem jsou dotace a granty. Tyto finanční nástroje mají napomoci k udrţení ekologické stability a rovnováhy jednotlivých ekosystému v krajině. Dalším dopadem je zvyšování atraktivity území. Projekty směřující ke zlepšování kvality ţivotního prostředí mohou být realizovány z veřejných prostředků a fondů EU, účelem projektů bývá zlepšení stavu jednotlivých sloţek ţivotního prostředí a podpora udrţitelného rozvoje. Finanční podporu mohou ţadatelé ţádat především přes Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo zemědělství. U národních dotačních programů jsou peněţní prostředky čerpány ze Státního fondu ţivotního prostředí ČR, Státního zemědělského intervenčního fondu, státního rozpočtu. Dotační programy hrazené z evropských zdrojů jsou hrazené z Fondu soudruţnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. O dotace mohou zaţádat zejména obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, neziskové organizace, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, fyzické osoby. Přesný výčet subjektů, podmínky pro podání ţádostí o dotace a podrobnější informace najde ţadatel v implementačních dokumentech. Ţádosti o dotaci můţete podávat ţadatel v rámci výzev vyhlášených pro danou oblast podpory, různě (dle dotačních titulů), na základě výzvy Evropské komise. Záleţí na programu podpory.16 Po vstupu do Evropské unie se výrazně rozšířily moţnosti čerpání finančních prostředků na ochranu přírody a krajiny. „V gesci Ministerstva ţivotního prostředí je implementován Operační program Ţivotní prostředí. Jeho Prioritní osa 6 – ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY má stanoveny následující specifické cíle: implementace soustavy Natura 2000, obnova a ochrana přírodních a přírodě blízkých biotopů a ohroţených rostlinných a ţivočišných druhů, obnova ekologické stability krajiny, optimalizace vodního reţimu krajiny, regenerace urbanizované krajiny, prevence sesuvů a skalních zřícení. 16
Ministerstvo ţivotního prostředí. FINANČNÍ ZDROJE NA OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY [online]. 2007, 52 s. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7B34006A34E95AA3C12572C0003B8D8B/$file/brozura_financovani_4.pdf
30
Projekty je moţné podávat prostřednictvím Ministerstva ţivotního prostředí i do programu LIFE+. Projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny lze podat rovněţ ve Finančních mechanismech EHP a Norska, do budoucna také v rámci Finanční pomoci Švýcarska. Za čerpání finančních prostředků z II. pilíře společné zemědělské politiky, zaměřené kromě jiného i na ochranu ţivotního prostředí a rozvoje venkova, je odpovědné Ministerstvo zemědělství, v jehoţ gesci se nachází Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Opatření zaměřená na ochranu přírody a krajiny se nacházejí převáţně ve druhé ose tohoto programu, speciálně jde zejména o agroenvironmentální opatření, platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě a v lesích a lesnicko-environmentální platby. V rámci rybářské politiky EU je z Evropského rybářského fondu podporován Operační program Rybářství 2007 – 2013, který je rovněţ v gesci Ministerstva zemědělství. V rámci opatření na ochranu vodního prostředí bude podporován šetrný způsob hospodaření na rybnících, zacílený primárně na území s vysokou přírodní hodnotou.“ 17 „Správy národních parků, obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, na jejichţ území se nachází chráněná území, mohou ţádat o finanční příspěvky na péči o chráněná území. V rámci OP, které jsou financovány ze strukturálních fondů, mohou oprávnění ţadatelé ţádat o dotaci z OP Ţivotní prostředí, a to zejména prostřednictvím oblastí podpory 6.1, 6.2 a 6.3. V rámci oblasti podpory 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 je finančně podporováno zpracování podkladů a vyhlášení území soustavy Natura 2000. V oblasti podpory 6.2 Podpora biodiverzity je podporována obnova a výstavba návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích. V oblasti podpory 6.3 jsou podporována opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2 000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability a v prioritních oblastech pásem ohroţení emisemi.“ 18
17
Dotační programy v ochraně přírody. In: Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 2008-2012 [cit. 2013-1201]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/dotacni_programy_ochrane_prirody 18 ECBA S.R.O. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí: Projekt: Vliv chráněných území na rozvoj obcí - zkušenosti českých a rakouských municipalit. Brno, listopad 2011. str.8
31
Obrázek 1: Přehled finančních zdrojů pro ochranu přírody a krajiny
Zdroj: Ministerstvo ţivotního prostředí. FINANČNÍ ZDROJE NA OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY [online]. 2007, 52 s. [cit. 1.12.2013]19
19
Ministerstvo ţivotního prostředí. FINANČNÍ ZDROJE NA OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY [online].
32
Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí seznam dotačních programů podporující péči o přírodu a krajinu, jeţ zahrnují podpory z následujících dotačních titulů: -
Operační program Ţivotní prostředí (OP ŢP)
-
Program péče o krajinu (PPK)
-
Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK)
-
Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích (MaS)
-
Program rozvoje venkova (PRV)
-
Příspěvky na hospodaření v lesích
-
LIFE+
-
Regionální operační programy NUTS II
-
Národní programy MZe v oblasti vod
-
Operační program Rybářství
-
Obnova území postiţeného povodní v roce 201020
další programy vztahující se k ochraně přírody a krajiny -
Program na podporu výkupů pozemků ve zvláště chráněných územích, jejich ochranných pásmech a významných krajinných prvcích,
„Záměr realizace určitého projektu nebo aktivit v území, které je současně zařazeno do některé z kategorií zvláště chráněných území – např. CHKO, NP, znamená zpravidla zvýhodnění projektu před ostatními záměry. Zde uvádíme konkrétní příklady: OP Životní prostředí Prioritní osa 6 (bodové zvýhodnění projektů řešených v ZCHÚ; v rámci hodnocení projektů 0 x 10,20 bodů); při aktuálně rostoucím počtu ţádostí o dotaci je bodové zvýhodnění ZCHÚ významným faktem Program péče o krajinu – 50% finanční alokace programu je určeno pro aktivity v ZCHÚ a jejich ochranných pásmech, 50% pro ostatní území. Logicky z toho vyplývá, ţe v ZCHÚ dochází k větší koncentraci peněz (s ohledem na celkovou menší plochu vůči celkové ploše státu)
2007, 52 s. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7B34006A34E95AA3C12572C0003B8D8B/$file/brozura_ffinancovan_4.pdf, str.5 20 Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://www.dotace.nature.cz/
33
Agroenvironmentální opatření – jedná se o dotace určené pro zemědělské hospodaření – např. dotace na pozdní kosení luk (ochrana hnízdících chřástalů polních), biopásy, políčka pro zvěř.“21 2.2.3 Struktura a objem vynakládaných peněžních prostředků z centrálních zdrojů a
územních rozpočtů plynoucích do ochrany životního prostředí. Státní politika ţivotního prostředí České republiky (dále jen SPŢP ČR) zřejmě bude vést v následujících letech k omezování finančních zdrojů ze státního rozpočtu. Příčinou restriktivních opatření je nepříznivý ekonomický výhled, který je způsoben tlakem na veřejné rozpočty. Plánované a jiţ realizované ozdravné kroky v oblasti veřejných financí ukazují na předpoklad sníţení disponibilních veřejných prostředků do SPŢP ČR. Lze se tedy domnívat, ţe v rámci realizace navrţených opatření SPŢP ČR, se bude vyuţívat především finančních prostředků a grantů z fondů EU. V grafu 1 můţeme pozorovat, jak se zvyšovaly vydané finanční prostředky z centrálních zdrojů 22 z 10,1 mld. Kč v roce 2000 na 34,5 mld. Kč v roce 2012. „Na růstu výdajů se významnou měrou podílely i prostředky ze strukturálních fondů EU, které slouţí zejména k vyrovnání stavu ţivotního prostředí v ČR s ostatními vyspělými zeměmi EU a které jsou povaţovány za prostředky státního rozpočtu, z něhoţ jsou akce na ochranu ţivotního prostředí předfinancovávány.“23
21
ECBA S.R.O. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí: Projekt: Vliv chráněných území na rozvoj obcí - zkušenosti českých a rakouských municipalit. Brno, listopad 2011. str.8 22 Zdroje ze státního rozpočtu a státních fondů 23 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŢP – vyhodnocení indikátoru. MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1548#graf1
34
Graf 1: Veřejné výdaje na ochranu ŽP dle zdrojů financování, ČR [mld. Kč]
Legenda:
__ Výdaje státního rozpočtu
__ Výdaje státních fondů
__ Výdaje FNM*
__ Výdaje územních rozpočtů
Zdroj: MF24 Poznámky: * FNM ČR byl k 1. 1. 2006 zrušen. Jeho kompetence a prostředky vynakládané k odstranění starých ekologických škod nyní spravuje Ministerstvo financí. Výrazné zvýšení výdajů státního rozpočtu mezi roky 2005 a 2006 bylo způsobeno zapojením finančních prostředků z evropských fondů. Pokud se zaměříme na výdaje na ochranu ŢP dle programového zaměření, můţeme vidět v tabulce 3, ţe nejvíce finančních prostředků ze státního rozpočtu bylo v roce 2012 vloţeno do oblasti podpory Ochrany vod a to téměř 9,4 mld. Kč. Oproti tomu na Výzkum ŢP nebyly vloţeny ţádné finanční prostředky. Ve sledovaném období se měnila struktura podílu vynakládaných prostředků na ochranu ŢP, změny jsou způsobeny změnou preferencí podporovaných oblastí ministerstvem ţivotního prostředí pro jednotlivá programovací období.
24
VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŢP – vyhodnocení indikátoru. MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1548#graf1
35
Tabulka 3: Výdaje na ochranu ŽP ze státního rozpočtu dle programového zaměření, ČR [mld. Kč]
Rok
Ochrana vody
Ochrana ovzduší
1997 0,857 0,755 1998 0,902 0,426 1999 0,825 0,72 2000 0,675 0,315 2001 0,66 0,12 2002 1,056 0,199 2003 1,185 0,138 2004 1,105 0,19 2005 1,194 0,253 2006 3,976 0,515 2007 6,138 0,492 2008 4,986 0,898 2009 5,576 2,797 2010 6,643 2,6 2011 8,209 3,121 2012 9,399 2,592 25 Zdroj:MF , Vlastní zpracování
Nakládání s odpady 0,145 0,176 0,202 0,195 0,273 0,237 0,244 0,672 1,26 1,579 1,165 0,708 0,844 1,726 1,502 1,269
Ochrana Redukce Ochrana půdy působení Správa v Výzkum biodiverzity podzemní fyzikálních ochraně ŽP ŽP a krajiny vody faktorů 0,152 1,425 0,116 0,436 0,088 0,205 1,914 0,114 0,495 0,093 0,252 2,437 0,098 0,54 0,129 0,258 2,217 0,071 0,605 0,153 0,211 1,854 0,067 0,673 0,169 0,186 1,75 0,066 0,859 0,196 0,297 2,635 0 0,907 0,297 0,327 2,642 0 0,887 0,332 0,316 2,696 0 0,927 0,338 0,265 2,65 0 0,977 0,198 0,242 2,645 0 1,028 0,345 0,145 2,943 0,077 1,096 0,376 0,111 4,872 0,101 1,275 0,381 0,482 4,568 0,088 1,323 0,395 0,467 4,328 0,02 1,186 0,211 0,217 4,487 0,015 1,093 0
25
Ostatní činnosti v ekologii 0,427 0,408 0,336 0,548 0,286 0,406 0,285 0,459 0,564 6,091 6,114 0,53 0,525 0,648 0,934 0,788
Celkem 4,401 4,733 5,539 5,037 4,313 4,955 5,988 6,614 7,548 16,251 18,169 11,759 16,482 18,473 19,978 19,86
Informační systém statistiky a reportingu. MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1549
36
2.2.4 Budoucí vývoj financování ochrany životního prostředí
Ochrana ţivotního prostředí bude i do budoucna zaujímat důleţité postavení v rámci hospodářské politiky ČR, proto lze očekávat stále velký přísun peněţních prostředků do oblasti ochrany ţivotního prostředí z centrálních zdrojů. „Avšak je také důleţité diverzifikovat zdroje, ze kterých budou tyto finanční prostředky plynout. Celkově lze konstatovat, ţe by bylo vhodné sniţovat zainteresovanost státu na ochraně ţivotního prostředí, na úkor soukromých subjektů. Stejně tak je nutné snaţit se delegovat zodpovědnost na niţší územní celky, tj. zvyšovat výdaje z územních rozpočtů a naopak sniţovat výdaje z centrálních zdrojů.“26 Přerozdělení finančních prostředků do územních rozpočtů by určitě bylo efektivnější, neboť samotné územní celky jsou s potřebnou problematikou ochrany ţivotního prostředí, myslím, lépe srozuměné neţ subjekty v dané oblasti neţijící nebo nepůsobící. Z pohledu financování ţivotního prostředí z evropských zdrojů se počínaje rokem 2014 mění programovací období, které je nově vyhlášeno na období 2014-2020. Evropská unie ponechává ochranu ţivotního prostředí jako jeden ze svých cílů. Při začleňování kohezní politiky v ČR se ţivotním prostředí zabývá tematický okruh 8, ten se promítá do národních rozvojových priorit: Rozvoj páteřní infrastruktury, Integrovaný rozvoj území a v tematických cílech, především v tematických cílech: podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích; podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; ochrana ŢP a podpora účinného vyuţívání zdrojů. Ochranu ţivotního prostředí můţeme hledat především v operačním programu (dále jen OP) OP Ţivotní prostředí. Další OP mající ve svých prioritách ochranu ţivotního prostředí jsou zejména OP Rozvoj venkova, OP Rybářství. 27 Konečné podoby programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 – 2020 ještě nejsou plně vymezeny a čeká se na návrhy
26
VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŢP – vyhodnocení indikátoru. MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1548#graf1 27 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy: Příprava období 2014 - 2020 [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU
37
operačních programů od příslušných ministrů. Dále ještě nebyla předloţena a schválena Dohoda o partnerství28.29
28
„Dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem zaloţeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a patření pro účinné a efektivní vyuţívání fondů Společného strategického rámce (SSR) za účelem dosahování cílů strategie Evropa 2020.“Viz NÁVRH DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014–2020. Dostupné z: NÁVRH DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 – 2020 [online]. 2013[cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/59733fe0-5541-4da5-8444-11bbd027a321/navhr-Dohody-o-partnerstvi-proprogramove-obdobi-2014-2020.pdf 29 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. října 2013 č. 809 k postupu přípravy programového období 2014 - 2020 na národní úrovni. 2013, 4 s. Dostupné z: https://apps.odok.cz/djvagenda?p_p_id=agenda_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=2&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_resource _id=downloadAttachment&p_p_cacheability=cacheLevelPage&p_p_col_id=column2&p_p_col_count=1&_agenda_WAR_odokkpl_attachmentPid=IHOA9CXGF3NW
38
3 Cestovní ruch a regionální rozvoj „Pojem regionální rozvoj, zahrnuje širokou oblast aktivit, jejichţ obecným cílem je zlepšit socioekonomickou úroveň regionů a obcí.“30 Základem pro efektivní regionální politiku je rozbor a poznání významných faktorů regionálního rozvoje. „Je zřejmé, ţe faktory regionálního rozvoje jsou v čase variabilní, coţ souvisí na jedné straně se stupněm poznání socioekonomických procesů, na druhé straně podléhájí změnám z důvodu vývoje struktur a jejich vzájemného působení. Tyto faktory jsou rozvojovým potenciálem regionů a tvoří je: -
přírodní zdroje a přírodní prostředí jako dlouhodobé determinanty regionálního rozvoje,
-
hmotné faktory v podobě jejich produkčního potenciálu a infrastruktury,
-
nehmotné faktory zejména inovace a schopnost jejich vytváření a šíření, dostupnost a účinné vyuţití informační a komunikační technologie (ICT), institucionální prostředí
-
lidské zdroje s příslušnou úrovní dovedností a odborného vzdělání.“31
Kaţdý region můţe mít jiný rozvojový potenciál, záleţí na podmínkách, faktorech a charakteristikách jejich rozvoje. 32 Jedním z činitelů zasazujícím se o lepší socioekonomickou úroveň, kvalitu ţivota jejich obyvatel a rozvoj regionů je cestovní ruch. Cestovní ruch je jedním z nejvíce dynamických a nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Růst ţivotní úrovně a zvyšování hodnoty volného času, pomáhá rozmachu cestovního ruchu do širších vrstev společnosti. Dotýká se nejrůznějších oblastí výroby, sluţeb aţ po ochranu ţivotního prostředí. Je velmi významnou součástí národní i regionální ekonomiky. Ovlivňuje
30
Metodická podpora regionálního rozvoje. Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2013 [cit. 201312-08]. Dostupné z: http://www.regionaldevelopment.cz/index.php/home.html 31 HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, s. 111. ISBN 9788072047529. s.7 32 HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, s. 111. ISBN 9788072047529. s.36
39
příliv investic, zvyšuje zaměstnanost a podporuje podnikatelskou činnost. Prostřednictvím cestovního ruchu se zvyšuje ţivotní úroveň obyvatel.
3.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Lidé jsou motivováni k záměrné změně prostředí nejrůznějšími potřebami, které se snaţí uspokojit. Jedná se např. o potřeby pohybu, zotavení, poznání nových míst a získání záţitků, seberealizace, uspokojení kulturních a estetických potřeb aj. Existuje mnoho definic cestovního ruchu, ale nejpouţívanější a v současné době mezinárodně uznávanou je definice UNWTO 33 . „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“34 Jak jiţ bylo naznačeno, cestovní ruch se dotýká mnoha odvětví. Přímou vazbu můţeme hledat ve sluţbách a produktech bezprostředně vázaných na cestovní ruch např. doprava, ubytovací a stravovací zařízení, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovskou činnost, sportovní zařízení, turistické informační systémy a další infrastrukturu či sluţby nebo produkty cestovního ruchu. Cestovní ruch se podílí na zvyšování ţivotní úrovně a můţeme říct, ţe je i jejím ukazatelem. Plní řadu funkcí např.: Společenské funkce cestovního ruchu: -
podílí se na všestranném rozvoji osobnosti,
-
umoţňuje obnovu duševních a fyzických sil – odpočinek,
-
je nástrojem preventivně léčebného působení,
-
slouţí k účelnému vyuţití volného času,
-
pomáhá vytvářet nový ţivotní styl – přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí,
-
slouţí jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka,
33
United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. 2005-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-vcesku/ 34
40
-
přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi,
-
motivuje k získávání jazykových znalostí,
Vědecko-informační funkce -
výměna informací, vědeckých poznatků (kongresová turistika),
Ekonomické funkce -
vytváří řadu pracovních příleţitostí,
-
vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu.35
3.2 Potenciál pro cestovní ruch Potenciál lze chápat jako schopnost výkonu nebo souhrn moţností, schopností eventuálně něco uskutečnit. Můţeme ho chápat jako „odklon od obvyklé rovnováhy stavů, tedy odklon od normálu“. 36 „Potenciál cestovního ruchu je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu (Zelenka, Pásková 2012, s.) definován jako souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných obvykle na základě bodovací škály, sníţená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu – zejména o špatný stav sloţek ţivotního prostředí a konfliktní land-use daného území.“37 Můţeme vycházet z toho, ţe rozvoj cestovního ruchu je závislý na primárním, sekundárním a
terciálním potenciálu cestovního ruchu. Šauer s Vystoupilem (2009) uvádějí, ţe
do primárního potenciálu cestovního ruchu začleňují nabídku přírodních a společenských atraktivit, které podle své atraktivnosti vytvářejí základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Sekundární potenciál je tvořený infrastrukturou sluţeb, zde se projevuje ekonomické
zhodnocení
a
přitaţlivost
primárního
potenciálu.
Terciální
potenciál
zahrnuje destinační management a veřejný sektor.38 35
Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. 2005-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-vcesku/ 36 HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, s. 111. ISBN 9788072047529. s.36 37 VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod. In: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/evaluace 38 VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Strategie rozvoje cestovního ruchu v programových dokumentech. In: KVANTIFIKAČNÍ ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU NUTS 2 JIHOVÝCHOD [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/evaluace, s. 6
41
„Hmotné i nehmotné kulturní dědictví (zejména oblast kultury, umění a památkové péče), přírodní bohatství jsou ve velmi těsném vztahu s cestovním ruchem, respektive jsou jeho primárním potenciálem. Aktivity cestovního ruchu dokáţou v některých případech zmírňovat socioekonomické regionální disparity (periferní regiony, horské regiony) a v řadě případů tak představují jedinou ekonomicky udrţitelnou aktivitu v územích s velmi omezenými podmínkami pro výrobní činnost. Cestovní ruch a k němu přidruţené marketingové strategie sehrávají důleţitou roli v rámci generování zisků jednotlivých kulturních oblastí zejména pak v oblasti kulturního dědictví, jenţ se zaměřuje na zachovávání a udrţování kulturních památek, realizaci expozic v muzeích a galeriích. Právě přítomnost těchto objektů spoluvytváří atraktivitu jednotlivých regionů z pohledu cestovního ruchu. Cestovní ruch je uskutečňován ve zvláště chráněných územích, přírodních parcích a geoparcích. ČR v tomto směru patří k zemím s vysokým podílem přírodního dědictví, které je zdrojem atraktivity území pro turismus. Cestovní ruch představuje široký komplex činností, na kterých se podílí celá řada subjektů. Pro řadu regionů tak představuje dlouhodobě jediný potenciál jejich rozvoje infrastruktury, podnikání a zaměstnanosti.“39
3.3 Dopady cestovního ruchu Cestovní ruch můţe představovat pro určitou lokalitu příleţitost, kterou můţe vyuţít ve svůj prospěch nebo také ohroţení. Ohroţení představují problémy a je třeba se jich vyvarovat. Ať chceme nebo nechceme, cestovní ruch ovlivňuje své okolí. Tyto vlivy mohou mít na své okolí pozitivní či negativní dopady. Promítají se do řady oblastí a nejvíce jsou znatelné ve sféře ekonomické, environmentální, sociálně-kulturní.
39
Integrovaný regionální operační program PO 2 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a kulturního dědictví [on - -
42
3.3.1 Ekonomické vlivy
Cestovní ruch je jedním z nejvýznamnějších světových odvětví dotýkajících se nejrůznějších oblastí národního hospodářství. Pozitivní ekonomické vlivy Zdroj příjmů - zvýšení zisků podnikatelských subjektů z cestovního ruchu a z činností souvisejících s cestovním ruchem. Česká národní banka uvádí, ţe cizinci utratili v roce 2012 v České republice 137,8 miliardy korun, coţ bylo o 2,1 miliardy více neţ v roce 2011. - Celkové příjmy z cestovního ruchu dosáhly ve světě v roce 2012 1,075 bilionů USD z 1,042 bilionů USD oproti roku 2011, nárůst činí tedy 4 %. V roce 2012 mezinárodní příjezdy překročily 1 035 mil. příjezdů turistů, coţ bylo o 3,9 % více neţ v roce 2011. Byla překonána hranice jedné miliardy, to se v historii cestovního ruchu ještě nepodařilo.40 - Zvýšení státních příjmů a i zvýšení místních rozpočtů (daně, poplatky) - o důleţitosti příjmů pro ekonomiku můţe vypovídat situace z roku 2011, kdy v Egyptě dne 28. ledna zavládly revoluční nepokoje. Do země přijelo od ledna do června o 40 % méně turistu neţ v předchozím roce. Politická a bezpečnostní situace v zemi odradila tedy zhruba 2,8 milionů turistů. Pro zemi to byla velká ztráta, neboť příjmy z turistiky tvořily v té době 11% HDP.41 Růst výkonu ekonomiky - HDP nám ukazuje výkonnost dané ekonomiky. Musíme však rozlišovat odvětví, která jsou přímo a nepřímo spojená s cestovním ruchem. - V roce 2012 se např. v České republice podílel cestovní ruch na celkovém hrubém domácím produktu 2,7 %. Avšak z dlouhodobého časového horizontu podíl cestovního ruchu v České republice od r. 2004 mírně klesá. 42
40
Výkony mezinárodního cestovního ruchu. Prezi [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://prezi.com/xz-hy-gj8v4s/vykony-mezinarodniho-cestovniho-ruchu/ 41 Ztráty Egypta z turistiky za první pololetí 2011. In: Egypt sky travel [online]. 2011 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://egypt.skytravel.cz/656/ztraty-egypta-z-turistiky-za-prvni-pololeti-2011/ 42 Aktualizace dat ze Satelitního účtu cestovního ruchu ČR. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Informace-Udalosti/Aktualizace-dat-ze-Satelitniho-uctu-cestovniho-ruc
43
Zvýšení zaměstnanosti - podobně jako u HDP rozlišujeme přímou a nepřímou vázanost na cestovní ruch. Počet zaměstnaných v odvětví přímo spojených s cestovním ruchem činil dle odhadu WTTC43 v roce 2012 101,118 milionů. Oproti roku je to nárůst o 1,6 %. Počet celkově zaměstnaných v mezinárodním cestovním ruchu činil v roce 2012 261,394 milionů. Podíl na zaměstnanosti v cestovním ruchu činí 3,3 % respektive 8,7 %.44
Podpora investic do infrastruktury - obsluţná infrastruktura (vodovody, zavedení energií, cesty, letiště aj.) je pro cestovní ruch velmi důleţitá, napomáhá rozvoji dané lokality. Uţitek z této infrastruktury mají ale také místní obyvatelé. Dalším pozitivem můţe být přilákání investorů do dané oblasti, nových odvětví, zvýšení zaměstnanosti. Negativní ekonomické vlivy Ekonomická závislost na cestovním ruchu - v některých regionech nebo zemích (obzvláště rozvojových) se stal cestovní ruch hlavním nositelem příjmů. Pro tyto oblasti mohou mít přírodní katastrofy, neočekávané změny a mezinárodní situace obrovské důsledky. Změny cen - lze vymezit vzájemný vztah „cenová úroveň zahraniční destinace ovlivňuje úroveň poptávky“ a „úroveň zahraniční poptávky ovlivňuje cenovou úroveň destinace“ 45 . Zvyšování cen v destinaci, díky poptávce turistů, můţe zvýšit i ţivotní náklady místního obyvatelstva. Moţné úniky - únikem se rozumí příjmy, které jsou vytvořené v dané destinaci z ekonomických aktivit vázaných na cestovní ruch, ale nezůstávají v ekonomice destinace/ země. „Úniky mnohdy přesáhují 50 % hrubých výdajů účastníků cestovního ruchu, kdy extrémem je podíl aţ 90 %. 43
World Travel & Tourism Council - Světová rada pro cestování a cestovní ruch Economic Data Search Tool. In: World Travel & Tourism Council [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.wttc.org/research/economic-data-search-tool/ 45 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice: význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích: evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 224. ISBN 978-80-247-3750-8. s. 19 44
44
Takové míry ekonomických úniků jsou typické pro odlehlá území o malé rozloze bez původní infrastruktury a pracovní síly s uměle vytvořenými turistickými resorty (např. Seychelleské ostrovy, Mauritius, Fidţi aj.).“46 Sezónní zaměstnanost - problém pro destinace velmi závislé na cestovním ruchu. Pro místní obyvatele vznikají nejisté finanční příjmy, omezený kariérní růst atd. Turistické enklávy - turisté, kteří utrácejí peníze pouze na jednom místě např. výletní loď nebo hotely s all-inclusive nabídkou, nedávají moţnost vydělat i ostatním podnikatelům. Infrastrukturální náklady - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, můţe omezit vládní výdaje do jiných potřebných odvětví např. zdravotnictví. 3.3.2 Environmentální dopady
Aby cestovní ruch mohl fungovat, je zapotřebí udrţovat a starat se o primární zdroje, potenciál. V důsledku působení cestovního ruchu, se ukazují, bohuţel, především negativní dopady. „Pro omezení negativních dopadů na ţivotní prostředí je potřeba zavádět na různých úrovních systém environmentálního managementu (EMS 47 ), resp. Systém environmentálně orientovaného řízení.“48 Péče o přírodní či člověkem vytvořené prostředí, je základem pro trvale udrţitelný rozvoj regionů a zachování přírodního bohatství.
46
BAKOS, Tomáš. Regionální rozvoj a cestovní ruch: Východiska hodnocení ekonomického dopadu cestovního ruchu. 1. vyd. Jihlava: © Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011. ISBN 978-80-87035-44-3. Dostupné z: http://most.vspj.cz/files/33/sbornik-regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch.pdf. s.27,29 47 EMS - systém řízení respektující poţadavek sníţení vlivu organizace na ţivotní prostředí 48 KRAUS, Daniel. TRVALE UDRŢITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Šauer. s.14
45
Pozitivní dopady cestovního ruchu na životní prostředí Cestovní ruch můţe také přinášet k ochraně ţivotního prostředí. Zvyšují se ekologické standarty a promýšlí se více plánování, řízení a marketing v oblasti cestovního ruchu a ţivotního prostředí. Finanční příspěvky - jedná se např. o dotace, granty, příspěvky ze státních fondů. Zlepšení environmentálního managementu - efektivním plánování a řízením se můţe předejít škodám na ţivotním prostředí nebo aspoň vlivy cestovního ruchu zmírnit. Zlepšení povědomí o ochraně ţivotního prostředí - poskytovatelé sluţeb v cestovním ruchu se snaţí ukázat při své nabídce sluţeb, ţe jim jde i o ţivotní prostředí a nabízí svým klientům sluţby, které mohou být i šetrnější k ochraně ţivotního prostředí (např. biopotraviny).
Kontroly a regulace - monitorováním, regulací a měřením návštěvnosti v chráněných oblastech můţeme omezit negativní vlivy způsobené cestovním ruchem. Negativní dopady na životní prostředí Zvýšená tvorba odpadů - estetické znečištění – jedná se například o nevhodně zvolené stavby v přírodě, které ničí původní krajinný ráz. - pevný odpad a splašky – s turismem a tedy i větším počtem lidí, přibývá i více odpadů. Problémy nastávají v řadě destinací. Největší potíţe mívají méně rozvinuté země, kde chybí vhodné prostředky a technologie pro likvidaci těchto odpadů. - znečištění ovzduší a hluk – tento problém je spojen především s dopravou, jednou ze základních sluţeb cestovního ruchu.
46
Poškození ekosystému - turistická činnost můţe způsobit narušení přírodní stability. Nejhorší druhem turismu je masový cestovní ruch, který klade vysoké nároky na zdroje a přetváří místní krajinu (výstavba silnic dálnic, zábor půdy). Zvýšená spotřeba přírodních zdrojů - zvýšený tlak na spotřebu a uţívání přírodních zdrojů a místních zdrojů zaţívají destinace nejvíce v hlavních sezónách. Zvedá se spotřeba vody, energií, potravin. Stálým budováním turistické infrastruktury trpí především přírodní zdroje (korály, úrodná půda, lesy atd.) 3.3.3 Sociálně-kulturní vlivy
Sociálně-kulturní vlivy vznikají jako interakce mezi místní komunitou, společenstvím a turisty49. Negativní dopady cestovního ruchu Zřejmě nejvíce dotčenou skupinou ovlivněnou negativními vlivy jsou místní společenství. Tyto dopady bývají obtíţně měřitelné a někdy těţko identifikovatelné. Kraus (2006) specifikuje negativní a pozitivní vlivy v několika následujících oblastech 50: Změna nebo ztráta domorodé identity a hodnot -
Komodifikace – přizpůsobení dané oblasti poţadavkům cestovního ruchu, místní tradice (obřady, folklór) jsou nabízeny jako komodita.
-
Standardizace – ohroţení spočívá v tom, ţe návštěvníci sice hledají něco nového, ale přitom chtějí v destinaci bydlet např. ve svém oblíbeném hotelovém řetězci nebo jíst ve fast-foodu hamburger místo tradičních specialit.
-
Ztráta autentičnosti a hraná autentičnost – přizpůsobení se určité kulturní podobě. Můţe dojít i k tomu, ţe turistům je předkládáno, ţe jde o skutečnou původní podobu kultury.
49
Podle definice Světové organizace cestovního ruchu OSN (World Tourism Organization, UNWTO) je to člověk, který vycestuje z místa trvalého pobytu do cílové oblasti (destinace) nejméně na 24 hodin a nejvýše na jeden rok, přičemţ hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti. 50 KRAUS, Daniel. TRVALE UDRŢITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Šauer. s.17-18.
47
-
Přizpůsobení se turistické poptávce – řemeslníci a obchodníci reagují na poptávku turistů změnou vzhledu svého nabízeného zboţí, aby více vyhovovalo novým zákazníkům.
Kulturní střety Lidé se díky cestování dostávají do odlišných míst, kultur. Při setkání můţe docházet v důsledku odlišností ke střetu mezi kulturami. Problémové mohou být odlišnosti v etických názorech, náboţenství, hodnotách, způsobu ţivota, jazyka nebo v ţivotní úrovni obyvatel. -
Ekonomická nerovnost – turisté pocházející z odlišného prostředí, kde mají obvykle vyšší ţivotní úroveň a jsou zvyklí na svůj ţivotní styl, se mohou chovat např. příliš okázale. To můţe vzbudit napětí mezi obyvateli obzvláště v „chudších“ zemích.
-
Podráţděnost z důvodů chování turistů – turisté někdy svým chováním mohou pobuřovat místní obyvatelstvo. Tento případ nastává z neznalosti místních poměrů nebo neúcty k místním zvyklostem či hodnotám.
Fyzické vlivy -
Spory o zdroje – důleţitost základních zdrojů jako je voda a energie můţe postavit mezi cestovní ruch a místní obyvatelé „klín“. Nedostatek těchto zdrojů nebo jejich zdraţení vlivem cestovního ruchu či ničení ţivotního prostředí můţe vnést negativní emoce a stres proti turismu.
-
Kulturní zničení – zde se jedná o poškozování, ničení kulturních památek, vandalismus a krádeţe.
-
Neshody s tradičními uţivateli půdy – konflikty vznikají především tam, kde místní obyvatelé musí ustupovat vzniku, rozvoji infrastruktury cestovního ruchu, kdyţ se má za to, ţe tato opatření přinesou vyšší ekonomickou hodnotu.
Etické problémy -
Nárůst kriminality – turisticky atraktivní oblasti, kde se koncentruje větší počet turistů, jsou lákadlem pro zločinecké aktivity např. pro kapsářství.
-
Práce dětí – Mezinárodní organizace práce (dále jen ILO) odhaduje, ţe 13-19 milionů dětí a mladých lidí pod 18 let věku pracuje v cestovním ruchu po celém světě. Je to
48
zhruba 10-15% z celkového počtu zaměstnaných v tomto oboru. Tato čísla jsou však odhadem a týkají se pouze cestovního ruchu. 51 -
Prostituce a sexuální turistika – bohuţel, objevuje se i tato zvláštní forma52 cestovního ruchu. Můţe docházet k dobrovolné prostituci nebo v horším případě nucené. Oběti jsou většinou mladé ţeny a děti.
Pozitivní vlivy cestovního ruchu Cestovní ruch jako mírotvorná síla - vzájemné poznání, komunikace a kulturní výměna, dává šanci k porozumění, zmenšení předsudků z obou stran. Vybavenost pro cestovní ruch - můţe přinést i uţitek místnímu obyvatelstvu vznikem nových moţností, které by jinak třeba nevznikly. Povzbuzuje národní hrdost - oţivuje národní tradice a folklór a zvyšuje sebevědomí místních obyvatel. Vzbuzuje i zájem o uchování národního kulturního nebo přírodního dědictví.
3.4 Projekty zaměřené na cestovní ruch a chráněná území Chráněná území mohou přilákat nové návštěvníky, lze tedy očekávat zvýšení cestovního ruchu v regionu. „O tom, jaký dopad na krajinu a na přírodu budou turisté mít, do značné míry rozhoduje připravenost dané lokality na cestovní ruch.“53
51
Topics Hotels, catering & tourism: CHILD LABOUR. In: International labour organization [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/industries-and-sectors/hotels-cateringtourism/WCMS_162186/lang--en/index.htm 52 Formu cestovního ruchu určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu. Druh cestovního ruchu je stanoven na základě způsobu realizace. 53 Chráněná území: Problém nebo příleţitost?. In: OPLUŠTIL, Libor. Chráněná území: Problém nebo příleţitost? [online]. 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://rrajm.data.quonia.cz/ostatni_projekty/Chranena_uzemi_CR-SR/Chranena_uzemi_2013.pdf. s.4.
49
Opluštil (2013) uvádí konkrétní příklady úspěšně fungujících projektů a aktivit, které jsou v souladu s ochranou území a rozvojem obcí a regionů. Atraktivními pro cestovní ruch mohou být např.: -
Budování nápaditých a poučných návštěvnických center – Obec Lanţhot přišla s koncepcí vybudování areálu, kde vznikne přírodní Galerie mistra bobra, bludiště z vrbového proutí, pohled na ţivot pod vodní hladinou…. Části areálu budou budovány postupně dle finančních moţností obce.
-
Naučné stezky – krásné přírodní prostředí vytváří příleţitost k vybudování naučných stezek. Ty mají oproti „obyčejným“ výhodu – seznamují a informují o zajímavostech v prostředí, kde se návštěvník právě nachází.
-
Obnova a prezentace kulturního dědictví – aby území získalo na atraktivitě, je vhodné mu dát „příběh“. Můţe se jednat o legendu (např. propast Macocha a její legenda), zajímavosti (např. nejstarší strom, nejhlubší jezero u nás…) nebo např. historky, které jsou spojeny s tradicemi, slavnostmi nebo regionálními produkty. Příkladem spojení přírodního a kulturního dědictví jsou Evropské cesty ţeleza v Moravském krasu. Spojení historie a míst, kde se rozvíjelo ţelezářské hutnictví, dalo vzniknout zajímavému turistickému produktu.
-
Vodní turistika – organizovaná vodní turistika můţe návštěvníky seznámit a informovat o zajímavostech v chráněném prostředí. Jedním z příkladů šetrného vyuţívání vodních cest můţe být vodní přeprava v zámeckém parku v Lednici, při kterém mohou turisté poslouchat i výklad lodního průvodce.
-
Jeskyně – krasové systémy a jeskyně jsou u nás velmi oblíbeným turistickým cílem. Jsou však velmi zranitelným biotopem citlivým na aktivity ve svém okolí, proto je návštěvnost regulována. I přes regulaci návštěvnosti navštíví zpřístupněné jeskyně v Moravském krasu ročně aţ 400 000 osob. K přispění atraktivity přispívají i doplňkové sluţby např. projíţďka lodí v jeskyni nebo naučné stezky.
50
4. Potencionální vznik CHKO Soutok O velkoplošnou ochranu území na Břeclavsku usilovaly generace přírodovědců a ochránců přírody několik desítek let před námi. „Autorem prvního návrhu velkoplošného chráněného území v nejjiţnější části Moravy byl Vladimír Úlehla.“ K publikování jednoho z prvních návrhů došlo v roce 1947 Janem Šmardou, návrh byl součástí návrhu sítě chráněných území na Moravě a Slezsku. Na Moravě se realizovaly tyto návrhy jen částečně. 54 V minulém století ještě probíhaly další snahy o vznik velkoplošného chráněného území, který by byl dle ochránců přírody, přírodovědců adekvátní jedinečnosti území. Poslední snaha o zřízení velkoplošného chráněného území započala v roce 2008, i kdyţ úvahami o moţnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti se Ministerstvo ţivotního prostředí začalo zabývat jiţ v roce 2005 na základě nařízení vlády. Ministerstvo ţivotního prostředí pověřilo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vypracováním návrhu Plánu péče o CHKO Soutok. Dokument měl být pouze podkladem pro jiné druhy plánovacích dokumentů a nebyl závazný. Spolu s Návrhem na vyhlášení zvláště chráněného území CHKO Soutok (dále jen „Návrh“) byly tyto dokumenty představeny zástupcům obcí, podnikatelům a veřejnosti v roce 2009 (Plán péče o CHKO Soutok) a 2010 (Návrh). Na základě diskuzí se s dotčenými orgány, majiteli pozemku atd., kterých by se změny měly týkat, se měly tyto dokumenty případně upravit. Návrh zahrnuje, co by mělo být předmětem ochrany, jakých území se návrh vyhlášení bude týkat a k čemu by měla tato ochrana vést. „Plán péče o CHKO je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území.“ 55 Jedná se o strategický dokument, který by měl pomoci řízení ochrany v této plánované CHKO.
54
GREGOROVÁ, Ţaneta. Analýza sporu o vyhlášení CHKO Soutok [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/333247/fss_m. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zbyněk Ulčák. s.56. 55 Plán péče o navrhovanou CHKO Soutok – pracovní verze k diskuzi [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2009, 37 s.[cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.lednice.cz/cs/urednideska/?explorer_dir=/ruzne/chko&explorer_order=ext&explorer_direction=asc. s.5.
51
4.1 Charakteristika oblasti Navrhovaná chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) by měla leţet v nejjiţnějším cípu jihu Moravy, měla by zahrnovat údolní nivy řeky Dyje od obce Nové Mlýny aţ po soutok s řekou Moravou, kde by CHKO začínala od Hodonína. Celková rozloha by pak činila 13 937,57 ha. „Nová CHKO by měla zahrnout podstatné části dvou rozsáhlých EVL: Nivu Dyje (2 944,91 ha z celkových 3 249,04 ha) a Soutok-Podluţí (9 364,13 ha z celkových 9 718,19 ha). Mezi nimi leţí město Břeclav, které není do návrhu CHKO zahrnuto. Druhá jmenovaná EVL je svým vymezením prakticky totoţná s ptačí oblastí Soutok-Tvrdonicko (v návrhu je zahrnuto 9 369,50 ha z celkových 9 575,60 ha). Celé území je součástí Biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava, vyhlášené v roce 2003. Kromě toho sem zasahují dva mokřady mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy o mokřadech; jde o Mokřady dolního Podyjí a malou část Lednických rybníků (Zámecký rybník u Lednice).“56 CHKO by zasahovala dle Návrhu do 19 katastrálních území. Týkala by se obcí: Břeclav, Bulhary, Charvatská Nová Ves, Kostice, Ladná, Lanţhot, Lednice na Moravě, Moravská Nová Ves, Nejdek u Lednice, Nové Mlýny, Podivín, Poštorná, Přítluky, Rakvice, Týnec na Moravě, Tvrdonice, Zaječí, Hodonín, Mikulčice. Ovšem nezasahuje do ţádného zastavěného území. Obrázek 2 ukazuje hranice CHKO. Tvar písmene V, který připomíná, je přerušen obcí Břeclav. V Návrhu CHKO se počítá i plánovaným obchvatem kolem Břeclavi. Navrţená CHKO je tvořena především lesními, lučními, vodními a mokřadními ekosystémy. Hranice jsou vedeny po jasně viditelných hranicích v terénu a jsou shodné s hranicemi parcel. Velká část hranic CHKO je shodná i se státními hranicemi České republiky, Rakouska a Slovenska. Návrh obsahuje i přehled nalezišť nerostných surovin a území, která mají povolení na průzkum ropy a zemního plynu. Dle Ministerstva ţivotního prostředí by mělo být zhruba 18 % výměry navrhované CHKO Soutok zařazeno do I. zóny, 63 % do II. zóny, 19 % do III. zóny a méně neţ 1 % do IV. zóny.
56
Soutok - nová CHKO na jiţní Moravě?. In: HORAL, David a Vladan RIEDL. Ochrana přírody [online]. 2010 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/soutok-nova-chko-na-jiznimorave.html
52
Obrázek 2: Navrhovaná CHKO Soutok
Zdroj: MIKLÍN, Jan. Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHKO Soutok57
Území je unikátní svými přírodními ekosystémy, ať uţ jde o lesní, mokřadní nebo luční společenství. Půdní podloţí je velmi rozmanité od mořských usazenin (hluboko v podloţí) aţ po povrchové půdní typy. V nivách převaţují (aţ ze 70 %) těţké půdní typy, které jsou bohaté na ţiviny, jeţ
57
MIKLÍN, Jan. Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHKO Soutok. Ostrava, 2010. Dostupné z: Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHhttp://www.janmiklin.cz/atlas_chko_palava/diplomka/obsah.htm. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě. Vedoucí práce Veronika Smolková. s.20
53
se usazuji při záplavách. Na zemědělsky obdělávaných půdách se vyskytuje černice (cca 20 %). 58 „Luţní lesy, nivní louky, řeky Morava, Dyje a Kyjovka, hustá síť kanálů, slepá a mrtvá ramena tvoří unikátní a ojedinělou krajinu nejen v České republice, ale v celé střední Evropě. Domov zde mají stovky ohroţených ţivočichů i rostlin: hnízdí tu orel královský, najdeme zde kolonie čápů bílých, ve stromech ţijí desítky vzácných druhů hmyzu včetně jednoho z největších brouků Evropy – tesaříka obrovského, roste tu bledule letní či ladoňka vídeňská. Mimořádnou hodnotu mají zdejší lesy jako celek – tvoří největší komplex luţního lesa v České republice a jeden z největších ve střední Evropě. Vyskytuje se tu na 250 druhů ptáků, z toho přes 140 zde i hnízdí. Ve vodách najdeme přes 50 druhů ryb, rozmnoţuje se tu 11 druhů obojţivelníků. Některé druhy dokonce u nás ţijí jenom v této oblasti. Nebývalou pestrostí lze luţní lesy mezi Dyjí a Moravou s trochou nadsázky přirovnat k deštným pralesům, které sice tvoří jen asi sedm procent plochy zeměkoule, ale ţije v nich 60 aţ 80 % všech druhů zvířat a rostlin.“59 V plánované CHKO jiţ existují určité druhy ochrany přírody a krajiny, ale stávající ochrana je však dle ochránců přírody nedostatečná. „V oblasti navrhované CHKO je vyhlášeno několik typů zvláště chráněných území a rezervací, včetně Evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluţí (87,2 % z navrhované rozlohy CHKO), Ptačích oblastí Lednické rybníky a Soutok - Tvrdonicko (66,3 %), Ramsarských mokřadů (56,7 %) a 9 maloplošných zvláště chráněných území (2,1 %); celé území pak od roku 2003 leţí v Biosférické rezervaci Dolní Morava (Miklín 2012). Součástí území je také Lednicko-valtický areál, který je od roku 1996 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.“60
58
Soutok - nová CHKO na jiţní Moravě?. In: HORAL, David a Vladan RIEDL. Ochrana přírody [online]. 2010 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/soutok-nova-chko-na-jiznimorave.html 59 Soutok Moravy a Dyje si vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí zaslouţí: informační leták. In: Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 2010 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/FCA73F823319F2DEC125772A00460CB9/$file/OVVletak_SOUTOK_morava_dyje-20100521.pdf 60 GREGOROVÁ, Ţaneta. Analýza sporu o vyhlášení CHKO Soutok [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/333247/fss_m. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zbyněk Ulčák. s.60.
54
4.2 Rozvoj cestovního ruchu a jeho potencionální ekonomické přínosy Jedním z pozitivních dopadů, které jsou spojovány se vznikem území se zvláštní ochranou, je často rozvoj a zvýšení cestovního ruchu. „Vazba mezi vlastním vyhlášením chráněného území a moţností realizovat příjmy z cestovního ruchu je ale velmi obtíţně měřitelná. Pravděpodobně jediné přímé vlivy zahrnují moţnost vyuţití značky území se zvláštní ochranou ţivotního prostředí a s tím související moţnost propagace území jako oficiálně uznané „přírodní atraktivity“. Souvisejícím dopadem můţe být také zvýšení propagace díky automatickému zařazení na oficiální seznamy území se zvláštní ochranou přírody. Výrazně větší potenciál pro moţnost zvýšení cestovního ruchu v regionu představuje vlastní budování a zpřístupňování (samozřejmě za předpokladu maximálního respektování ochrany přírody) turistických atraktivit, včetně jejich odpovídající propagace.“61 Vznik území se zvláštní ochranou můţe tedy pomoci regionu zviditelnit se a přilákat nové návštěvníky. Díky novým návštěvníkům se mohou zvýšit i trţby místních obyvatelů, případně mohou vzniknout i nová pracovní místa. Generované příjmy mohou být vyuţity na obnovu, údrţbu přírody a krajiny a na výstavbu nových atraktivit, které by přilákaly další turisty. Mohl by se zlepšit management chráněných území. 4.2.1 Chráněné území jako značka
Statut chráněného území můţe být vyuţit jako marketingová značka. Zákazník, v našem případě turista nebo návštěvník, se můţe snáze orientovat ve výběru destinace, území, které by mohl navštívit. Značka také vypovídá o určitých vlastnostech dané lokality a informuje. Dobré jméno značky hraje důleţitou roli v procesu rozhodování. Zákazník se můţe na jejím základě zhodnotit, zda navštíví dané území či si vybere jiné. Získáním statutu „území se zvláštní ochranou“, se můţe odlišit daná oblast od ostatních. Můţe získat jakousi konkurenční výhodu před oblastmi, regiony, kde se chráněná území nevyskytují. 61
ECBA. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí. Brno, 2011. s.11
55
„Vlastní ekonomická hodnota značky statusu chráněného území dosud nebyla jednoznačně kvantifikována a lze očekávat její diferenciaci v závislosti na konkrétním posuzovaném území. Pro vyčíslení hodnoty značky by pravděpodobně bylo nutné realizovat rozsáhlé sociologické šetření.“62 Jak se turista rozhodne, zaleţí také na podnětu, který ho ovlivnil ve výběru. Můţe cestovat z vlastního zájmu, na doporučení nebo na něj zapůsobila marketingová kampaň (propagace území). „V případě vyuţití značky chráněného území se předpokládá, ţe značka můţe přilákat více turistů do chráněného území a následně generovat peněţní příjmy z navazujících sluţeb. Potenciál vlivu na CR se bude pravděpodobně odvíjet od stupně značky jednotlivých území. Jednotlivá území podle významnosti: a) národní parky, b) chráněné krajinné oblasti, c) národní přírodní rezervace, d) přírodní rezervace, e) národní přírodní památky, f) přírodní památky. Při porovnání potenciálního vlivu na rozvoj cestovního je moţné předpokládat, ţe největší vliv na rozhodování turistů o navštívení přírodní atraktivity bude mít její zařazení do národních parků. Je pravděpodobné, ţe zařazení území do maloplošných chráněných území bude mít na rozhodování turisty o případném navštívení lokality pouze minimální vliv.“63
62 63
ECBA. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí. Brno, 2011. s.11 ECBA. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí. Brno, 2011. s.12
56
4.2.2 Propagace v oficiálních seznamech
Výhodou formálního uznání chráněného území je, ţe se označení dostává do oficiálních seznamů. Území je propagováno, aniţ by se o to muselo více zásadně snaţit. Do propagace se zapojuje svým počinem stát. Povědomí o oficiálních chráněných územích se dostává i dětem ve škole. Samozřejmě je lepší, kdyţ se o zviditelnění snaţí i samotný region, ve kterém se chráněné území nachází.
Dalším informačním zdrojem mohou být informační broţury,
letáky, publikace, kde se lidé mohou dovědět více o zajímavostech v regionu. Existuje ještě mnoho dalších informačních kanálu, ale nejrozšířenějším je zřejmě internet. Společnost eCBA s.r.o. (2011) prováděla analýzu oficiálních i neoficiálních internetových serverů, kde bylo cílem zhodnotit způsob, jakým jsou přírodní atraktivity se zvláštní ochranou na turistických serverech prezentovány a jestli můţe na jejich základě dojít k rozvoji cestovního ruchu. Z oficiálních byly např. analyzovány Czech Tourism.com nebo internetové stránky AOPK. Z neoficiálních lze zmínit např. Turistik.cz nebo Vyletnik.cz. Přehled je moţné vidět v tabulce č. 4. Výsledky analýzy ukázaly, ţe významnost kategorie chráněného území u většiny z nich není respektována. Jediným plně respektujícím serverem, který plně respektuje zařazení do kategorií a obsahuje také seznam všech chráněných území na území ČR, jsou oficiální stránky Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Dle společnosti, která dělala analýzu, však mají niţší potenciál pro cestovní ruch neţ třeba oficiální turistický portál Jihomoravského kraje, který je také respektuje kategorie chráněných území. Ostatní servery sice uvádí zařazení do kategorie chráněných území, ale jejich významnost není zohledňována. Nelze tedy jasně prokázat, ţe v chráněných územích dochází k vyššímu rozvoji CR. Tabulka 4: Přehled internetových serverů Server Kudy z nudy Czech Tourism.com Výletník Turistik Turistika.cz JMK - Jižní Morava Slovácko Vysočina Zlínský kraj AOPK (nature.cz)
Hodnocení * ** * * ** *** ** ** * ***
Zdroj: ECBA. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí. Brno, 2011 57
Poznámky:
* není zohledněna kategorizace území, seznam přírodních atraktivit není seřazen podle významnosti chráněného území ** kategorizace území je zohledněna, je uvedeno zařazení přírodní atraktivity do kategorie velkoplošných a maloplošných území, v seznamu nejvýznamnějších přírodních památek není kategorie území zohledněna *** je zohledněna kategorizace území, je uvedeno zařazení přírodní atraktivity do kategorie chráněného území, seznam přírodních památek je seřazen podle významnosti kategorie chráněného území 4.2.3 Očekávaný přínos z návštěvníka
Téměř kaţdý návštěvník, který přijíţdí do destinace, ať uţ se jedná o krátké nebo dlouhé cesty s různým motivem účastníků, zanechává nějaké finanční prostředky. Tyto výdaje účastníků mohou být vynaloţeny na sluţby či zboţí, které si koupí v destinaci. Tyto příjmy z cestovního ruchu zvedají ţivotní úroveň místních obyvatel a mohou napomoci dalšímu rozvoji destinace/ regionu. Samozřejmě, to kolik utratí návštěvník, záleţí na účelu a délce cesty. Pro další pracování s příjmy z cestovního ruchu, je třeba objasnit několik pojmů. Jedním z nich je definice návštěvníka a turisty. CzechTourism uvádí, ţe návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy téţ nazýváni výletníky), turisty a návštěvníky tranzitující. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) rozlišuje čtyři typy uskutečněných cest mimo trvalé bydliště v rámci České republiky: - Delší cesty, které zahrnují 4 a více přenocování - Kratší cesty, které zahrnují 1 aţ 3 přenocování - Sluţební cesty – nejsou omezeny počtem přenocování, mají specifický účel - Jednodenní výlety bez přenocování Metodika sběru dat vychází většinou z projektu, který sestavovala společnost eCBA, s.r.o. (2011).
58
V minulém roce bylo uskutečněno nejvíce kratších cest dle dostupných zdrojů z ČSÚ. Lze ale předpokládat ještě vyšší počet jednodenních výletů neţ u kratších cest. Společnosti eCBA, s.r.o., která má ve své analýze údaje z roku 2007, uvádí 14 678 kratších cest a 64 092 jednodenních výletů. Nejméně bylo ovšem sluţebních cest. Tabulka 5 nám ukazuje i průměrné výdaje na jednu cestu. Nejvyšší výdaje připadají na delší cesty a sluţební cesty. Tabulka 5: Počty uskutečněných cest v České republice a průměrné výdaje na 1 cestu za rok 2012 Typ cesty Sluţební cesty Kratší cesty Delší cesty
Počet v tis. 894 18 629 7 358
Průměrné výdaje na 1 cestu (v Kč) 2 807 812 2 897
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Pro zjištění příjmů z cestovního ruchu slouţí ukazatelé spotřeby cestovního ruchu. Pro naše potřeby je zajímavý ukazatel spotřeby domácího cestovního ruchu. Jsou to výdaje rezidentů, uskutečněné v tuzemsku na tuzemských cestách, ale také sem patří výdaje, které jsou sice spojené s cestami do zahraničí, ale jsou realizovány v České republice (např. marţe cestovních agentur nebo kanceláří, dále jen „CA a CK“). Na území České republiky návštěvníci utratili v roce 2010 celkem 100 536,4 mil. Kč., viz tabulka 6. Aţ 28,1 % příjmů šlo ze zboţí. Další poměrnou část tvořily výdaje návštěvníku na stravování a za nimi následovala doprava. Nejméně bylo utraceno za sluţby CK/ CA. Tabulka 6: Spotřeba domácího cestovního ruchu v roce 2010 - návštěvníci celkem Produkt Sluţby CK/ CA Ubytování Stravování Doprava Zboţí Ostatní Celkem
mil. Kč 6092,3 15841,1 19874,5 17091,4 28244,7 13392,5 100536,4
v% 6,1 15,8 19,8 17,0 28,1 13,3 100
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 59
Kdyţ se na spotřebu domácího cestovního ruchu podíváme blíţe, vidíme v tabulce 7 rozdíly ve spotřebě u turistů a jednodenních návštěvníků. U jednodenních návštěvníků jsou největší výdaje za zboţí 13 385,5 mil. Kč. Je to téměř polovina (49,5 %) všech výdajů, které jednodenní návštěvníci uskutečnili. Ve zboţí jsou zahrnuty např. suvenýry. Druhou nejvyšší poloţkou jsou výdaje ostatní 19 % z celkové spotřeby jednodenních návštěvníků, příkladem ostatního mohou být vstupy do turistických atraktivit. Za ubytování a stravování zaplatí téměř stejnou částku. Jelikoţ se jedná o jednodenní návštěvníky, jsou výdaje na ubytování nulové a sluţeb cestovních kanceláří téměř nevyuţívají. Pouze 1,1 % vyuţívá sluţeb CK a CA. Jinou skladbu spotřeby mají turisté. Ti nejvíce utratí za ubytování 13 297,8 mil. Kč, coţ představuje zhruba 21,1 % z celkové spotřeby domácího cestovního ruchu. Druhou nejvyšší poloţkou je stravování a těsně třetí jsou výdaje za zboţí. Nejmenší částka připadá na sluţby CK a CA. Sluţby CK a CA tvoří pouze 5 797,5 mil. Kč. Dle ČSÚ se výdaje na sluţby CK a CA od roku 2008 stále sniţují.
Tabulka 7: Spotřeba domácího cestovního ruchu v roce 2010 - jednodenní návštěvníci a turisté (mil. Kč) Produkt Sluţby CK/ CA Ubytování Stravování Doprava Zboţí Ostatní Celkem
Jednodenní návštěvníci v mil. Kč v% 294,8 1,1 0,0 0,0 4092,4 15,1 4134,3 15,3 13385,5 49,5 5127,7 19,0 27034,8 100
Turisté v mil. Kč v% 5797,5 9,2 13297,8 21,1 12947,6 20,5 10722,6 17,0 12641,1 20,0 7653,8 12,1 63060,4 100,0
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování U cest, které návštěvníci provádějí, můţeme sledovat, jaký účel je k tomu vede. V roce 2012, jak ukazuje tabulka 8, bylo uskutečněno nejvíce delších i kratších cest za účelem rekreace, dovolené a volného času. Delších cest bylo uskutečněno 4 788,5 tis. a kratších 10 053,6 tis. Návštěva příbuzných, známých byla druhým nejčastějším motivem cest. Za účelem zdravotního pobytu a ostatních soukromých cest uţ pořadí není stejné. U delších cest je zdravotní pobyt třetím nejčastějším důvodem cesty 401,5 tis. (můţeme sem zařadit např. lázeňské pobyty) a na posledním místě jsou ostatní soukromé návštěvy 88,6 tis. V kratších
60
cestách je nejméně obsaţen zdravotní pobyt 76,5 tis., ostatních soukromých cest bylo v roce 2012 uskutečněno 124,6 tis. Tabulka 8: Počet cest dle účelu v roce 2012 (v tis.) Účel cesty Rekreace, dovolená, volný čas Návštěva příbuzných, známých Zdravotní pobyt Ostatní soukromý
Delší cesty 4788,5 2079,4 401,5 88,6
Kratší cesty 10053,6 8374,1 76,5 124,6
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování V rámci domácího cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu chtěla zmapovat návštěvnost jednotlivých turistických oblastí a regionů ČR, skladbu návštěvníků, způsob trávení volného času atd. Výzkum zadala společnosti IPSOS, s.r.o. Projekt běţí od roku 2010 a měl by skončit v roce 2014. Monitoring probíhá ve dvou vlnách ročně (zimní a letní). Výsledky jsou zveřejňovány na webových stránkách monitoring.czechtourism.cz, odkud pochází i poslední údaje z léta 2013: -
Domácí turisté vyuţívají obvykle auto, z hromadných dopravních prostředků nejčastěji vlak.
-
Polovina výletů (mírný nárůst oproti loňskému roku) je jednodenních, u vícedenních jsou nejčastější pobyty na 3 - 7 nocí.
-
Průměrné výdaje na den jsou niţší neţ v letech 2010 – 2011, oproti loňskému roku se ale opět mírně zvýšily. Nejčastěji domácí návštěvníci utratí denně 201 – 500 Kč.
-
Nejčastějšími důvody k cestovní po ČR je pro domácí turisty relaxace (více neţ v předchozích letech), následuje poznání a turistika a sport. I kdyţ atraktivita poznávací turistiky mírně klesá, je stále pro návštěvníky nejlákavější aktivitou.
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) si nechává dělat průzkumy agenturou STEM/MARK, a.s. o příjezdovém cestovním ruchu do ČR na zjištění počtu a struktury zahraničních a tranzitujících návštěvníků a jejich výdaje v souvislosti s návštěvou ČR. Výsledky průzkumu pro rok 2012 ukázaly. -
do ČR přicestovalo 22 660 tis. zahraničních návštěvníků.
61
-
Průměrná útrata na den činila 2 511 Kč (zahraniční turista), 1 569 Kč (jednodenní návštěvník). Největší poloţku výdajů zahraničního návštěvníka tvořily náklady na dopravu a u jednodenní návštěvníci nejvíce utratili za zboţí.
-
Hlavními důvody návštěvy nákupy (u jednodenních návštěvníků 76 %) a dovolená (u turistů 64 %).
-
V centru zájmu Praha, ale i příhraniční nákupní a turisticky zajímavá místa.
„Pro posouzení cestovního ruchu jako ekonomického odvětví se vyuţívá spotřeba domácího cestovního ruchu, kam jsou zahrnuty výdaje na sluţby CK/ CA, ubytování, stravování, dopravu, zboţí a ostatní produkty:“64 Celkem nejvíce utrácejí návštěvníci za zboţí, na druhém místě jsou výdaje na stravování. Při rozdělení návštěvníků dle typu cesty (s přenocováním nebo bez) je vidět, ţe jednodenní návštěvníci vydávají nejvíce za zboţí, turisté na ubytování. Pokud pomineme u jednodenních návštěvníků výdaje za ubytování (jsou nulové), tak návštěvníci celkem utratí nejméně za sluţby CK/ CA. Nejvíce cest je podniknuto za účelem rekreace, dovolené a trávení volného času. Při srovnání domácího cestovního ruch a příjezdového cestovního ruchu. Utrácejí zahraniční návštěvníci v průměru více neţ domácí. Důvody návštěvy vybrané destinace se také liší. Zahraniční jednodenní návštěvníci preferují nákupy, domácí spíše poznávací turistiku. Poznávací turistika je u domácích turistů na prvním místě, hned na druhém je relaxace. Hlavním důvodem zahraničních návštěvníků je dovolená, můţeme soudit, ţe poznávací turistika a relaxace bude také její náplní.
4.3 Analýza cestovního ruchu ve vybraných chráněných oblastech Následující podkapitola shromaţďuje, analyzuje a diskutuje stav a vývoj cestovního ruchu ve velkoplošných chráněných územích. Snaţí se identifikovat popsat specifika v chráněných oblastech tak, aby na jejich základě bylo moţné předpovídat vývoj cestovního ruchu v navrhované CHKO Soutok, kdyby bylo uskutečněno její vyhlášení, a to především vývoj návštěvnosti v chráněném území. Při analyzování vývoje cestovního ruchu v chráněných územích se vyskytuje problém v nedostatku relevantních dat a informací a u těch dostupných jejich vzájemná neslučitelnost, 64
ECBA. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí. Brno, 2011. s.22.
62
která je dána především jejich rozdílnými podmínkami. Navíc podmínky rozvoje jsou ovlivňovány dalšími faktory (např. odlišná legislativa, integrace státu, reklama atd.). Návštěvnost území se obvykle systematičtěji sleduje, aţ kdyţ je území oficiálně vyhlášeno za chráněné. Studií zabývajících se ekonomickými dopady zřízením území se zvláštní ochranou není v České republice mnoho (zatím byla podobná studie utvořena na CHKO Novohradské hory, ale spíše neţ ekonomickými dopady se zabývá pouze popisem území). Ani v zahraničí není mnoho studií zabývajících se ekonomickými dopady zřízení území se zvláštní ochranou. Většina studií se zabývá především dopady na přírodu a na ţivotní prostředí. Důvodem sledování návštěvnosti jako hlavního ukazatele je především moţnost existence dat, která mohla být vedena nebo jen odhadnuta zástupci daného chráněného území na základě dlouhodobého sledování. Z odhadu dalšího vývoje návštěvnosti lze vyvozovat další a zpravidla širší dopady (sociální, environmentální a ekonomické) potenciálního zápisu CHKO Soutok. 4.3.1 Dotazníkové šetření
Úvod a metodika Metodika sestavení dotazníku vychází ze stejného typu dotazníku, který byl vytvořen pro potřeby Studie potenciálních dopadů zapsání turistického regionu České Švýcarsko na seznam světového dědictví UNESCO. Dotazník byl přepracován pro analýzu lokalit, kde vznikl statut chráněného území. Osloveni byli zástupci chráněných oblastí v České republice i zahraničí. Šetření mělo zjistit, zda vznik statusu chráněného území změnil nějak cestovní ruch v dotazovaných lokalitách. Případně zjišťoval, o jaké změny se jednalo. Sledovány byly především kvantitativní změny a změny v návštěvnosti a její struktuře. Dále byly sledovány dopady na rozvoj místní ekonomiky,
ochranu přírody a krajiny.
V závěrečných otázkách jsou zjišťovány
institucionální aspekty zápisu, zejména, zda se v lokalitách uplatňují nějaká nařízení k regulaci návštěvnosti, zda a jak v nich funguje destinační řízení. Jedny z posledních otázek se také týkají vnímaní získání oficiálního statutu chráněného území.
63
Dotazníkem bylo osloveno 27 lokalit se statutem území se zvláštní ochranou. Poslán byl zástupcům chráněného území v České republice (1x), do Slovenské republiky (2x), Německa (7x), Rakouska (10x), Polska (2x), Velké Británie (3x), Maďarska (2x). Z důvodu snadnější uplatnění zjištěných informací pro potřeby CHKO Soutok byla vybrána území leţící pouze v Evropě. Při výběru lokalit byla zohledněna kritéria zajišťující pokud moţno co největší srovnatelnost s potenciální CHKO Soutok, aby získané informace mohly být v rámci studie účelně vyuţity. Kritéria pro výběr území byla: -
rozloha území (velkoplošné chráněné území preferováno před maloplošnými)
-
srovnatelná vyspělost země a kvalitativní i kvantitativní vybavenost lokality pro cestovní ruch,
-
podobné přírodní a klimatické podmínky,
-
datum vyhlášení statutu území se zvláštní ochranou (od roku 2000, aby respondenti mohli porovnat změny po vyhlášení statutu s fungováním území před vyhlášením chráněného území).
Dotazníky byly vyhotoveny ve třech jazycích: česky, anglicky a německy. Česká verze je uvedena v příloze. Pro komunikaci s územími byla vyuţita elektronická pošta. Průvodní dopis byl sepsán také ve třech jazykových verzích. V příloze e-mailu byl připojen dotazník. Výsledky dotazníkového šetření Z 27 lokalit se vrátilo pouze 8 dotazníků z 5 států. Vyplněné dotazníky se vracely od října do prosince 2013, obsahují informace z těchto lokalit: -
CHKO Český les, Česká republika
-
Přírodní rezervace Breckland, Velká Británie
-
NP South Downs, Velká Británie
-
CHKO Nyugat-Mecsek Tájvédelmi Körzet, Maďarsko
-
CHKO Secker Weiher - Wiesensee, Německo
-
CHKO Elbaue – Wahlenberge, Německo
-
Přírodní park Mühlviertel, Rakousko
-
Přírodní park Obst-Hügel-Land, Rakousko
Analýza podle lokalit CHKO Český les, Česká republika Zástupce ze správy CHKO Tomáš Peckert uvádí, ţe určitě došlo ke vzrůstu návštěvnosti, po změně lokality v území se zvláštní ochranou. Návštěvníci se koncentrují do nejznámějších 64
a nejzajímavějších částí území více neţ předtím. Ke změně profilu návštěvníků však nedošlo. Dle pozorování nebyl ţivot místních obyvatel nijak zvlášť touto změnou ovlivněn. Ani cestovní ruch zatím nijak negativně nezapůsobil na přírodu a krajinu. Změna statutu území nevedla k nadměrné výstavbě turistické infrastruktury. Ţádná regulační omezení návštěvnosti nenastala a celkově je změna lokality v území se zvláštní ochranou (dále jen ÚSZO) vnímána jednoznačně pozitivně. V oblasti funguje destinační řízení i spolupráce mezi stakeholdery – zainteresovanými stranami (tj. podnikateli, obyvateli, samosprávou atd.). Přírodní rezervace Breckland, Velká Británie Poté co získala tato oblast státu přírodní rezervace, se návštěvnost a ani koncentrace návštěvníků nijak nezměnila. Nedošlo ani ke změně profilu návštěvníků. Zástupce správy chráněného území Darrel Stevens uvádí, ţe: „oblast vţdy přitahovala pouze přírodovědce, ostatní skupiny návštěvníků byly přitáhnuty díky marketingu a vzdělávání, které nebyly spojeny se statusem oblasti.“ Ani masová turistika nevzrostla. Návštěvnické centrum Weeting Heath ve skutečnosti zaznamenalo slabý pokles v mnoţství návštěvníků. Místo si uchovalo charakter klidného místa a zdá se, ţe neovlivnilo ani běţný ţivot místních obyvatel. Cestovní ruch nijak negativně neovlivnil ochranu přírody a krajiny. Změna statusu oblasti s sebou přinesla pouze pozitivní změny. Zatím nebyla podniknuta ţádná opatření k regulaci návštěvnosti. Změna lokality v ÚSZO je vnímána s odstupem času velmi pozitivně. Stevens dodává, ţe přinesla větší ochranu ptákům hnízdícím na zemi, a také lépe ochraňuje hnízdiště před územním plánováním. S majiteli pozemků, místní samosprávou a dalšími národními správními organizacemi má oblast dobré vztahy a spolupracují. Co se týče chráněného území a turismu, Stevens uvádí, ţe místní turistická organizace propaguje určitá místa pro široké veřejné vyuţívání ale vše s ohledem na ochranu území. NP South Downs, Velká Británie V národním parku se částečně zvýšila návštěvnost, která mohla být způsobena změnou statutu v ÚSZO. Alison Tingley uvádí, ţe se v národním parku South Downs, který byl vyhlášen v roce 2010, se návštěvnost zvýšila. Průzkum návštěvnosti z roku 2002/3 odhaduje vytíţenost návštěvních dnů na 36 milionů, průzkum provedený v roce 2011/12 odhaduje vytíţenost na 46 milionů. Avšak celkově se zvýšil počet návštěvníků směřujících na venkov, takţe je těţké kategoricky určit, jestli je zvýšená návštěvnost chráněného území výsledkem jejího vyhlášení. 65
Důkazy o tom, ţe by se návštěvníci více stahovali do nejzajímavějších oblastí v lokalitě více neţ předtím, nejsou. Profil návštěvníků zůstává stejný. O tom, ţe by se zvýšila masová turistika v národním parku, nejsou důkazy, i kdyţ je zaznamenané postupné navyšování návštěvnosti. Změna v NP nezpůsobila změnu území v rušnou turistickou destinaci. Tingley doplňuje: „park je 1600 km2 velký, takţe jsou zde i návštěvnicky velmi vytíţená místa, jakoţto i místa klidná. Ty oblasti, které kypí aktivitou turistů, byly populární dávno předtím, neţ se naše chráněná oblast stala národním parkem.“ Zda došlo k rozvoji místní ekonomiky, nelze zatím určit. Dle Tingley je brzy na to určovat, jestli se nějak změnilo podnikání nebo zaměstnanost, neboť park byl vyhlášen teprve v roce 2010. Legislativa národního parku obsahuje sekci nazvanou „Sandfordské pravidlo“, podle kterého jde o vţdy na prvním místě o ochranu přírody a krajiny. Změna v ÚSZO nezaznamenala nadměrný ţivelný rozvoj výstavby nových objektů turistické infrastruktury, které by byly neţádoucí. Uţ ale NP obdrţel velké mnoţství přihlášek týkajících se výstavby spojené s cestovním ruchem, např. na tábořiště. Ale ne v neúměrném mnoţství. Ţádná opatření k regulaci návštěvnosti zavedena nebyla. Změna statutu v NP je jednoznačně vnímána jako pozitivní. Jeden z pozitivních dopadů je v centralizované správě národního parku, která bude vykonávat dlouhodobé plány. Dalším pozitivním dopadem jsou dotace z vládních zdrojů. Co se týče destinačního řízení, uvádí Tingley, ţe byl sestavem Partnership Management Plan, ten byl přijat členy správy národního parku 19. listopadu 2013 a veřejně by měl být přístupný od ledna 2014. Týká se činností spolusprávců/partnerů, zahrnuje různá řízená spolusprávcovství turistických cílů, rozdělená mezi místní správu a podniky zabývající se cestovním ruchem. V parku jich je větší mnoţství, proto se plánuje, ţe budou spojeny pod hlavičkou South Downs Sustainable Tourism Partnership (přiměřená turistická správa v South Downs), aby se tak daly lépe koordinovat. CHKO Nyugat-Mecsek Tájvédelmi Körzet, Maďarsko Vznik statutu CHKO přispěl částečně k vzrůstu návštěvnosti. Nejznámější a nejzajímavější části oblasti jsou návštěvníky více a častěji vyhledávána. Návštěvnost je koncentrována více do těchto míst neţ před vyhlášením CHKO, profil návštěvníků se však nezměnil. Návštěvníci jsou především rodiny a jednotliví turisté. Organizované skupiny přicházejí se školami (studenti). Lidé v Maďarsku vyuţívají cestovní kanceláře, jen pokud cestují do zahraničí na dovolenou. Masová turistika se v této oblasti nevyskytuje. Attila Komlós přikládá svůj názor: „Celkově si myslím, ţe pokud se nějaká oblast dostane pod ochranu, tak to nepřitáhne davy nových návštěvníků. Taková území jsou většinou ve vesnických oblastech, kde je 66
nejdůleţitější agroturismus a vesnický turismus – to je patrné i v Nyugat-Mecsek (západní Mecsek). Můj názor je, pokud se oblast stane chráněnou, tak je nejdůleţitějším vysledkem to, ţe se sníţí intenzivita lesnických a honební aktivit. Ochrana je také dobrou „obchodní značkou“ pro propagaci turismu.“ Běţný ţivot obyvatel není ovlivněn změnou vzniku CHKO. Změny se neprojevily ani v rozvoji místní ekonomiky, nebyly zjištěny ţádné negativní vlivy cestovního ruchu na ochranu přírody a krajiny. Nadměrná výstavba turistické infrastruktury se také nekonala. Návštěvnost není nijak regulována. Jen mírně je změna území v ÚSZO vnímána jako pozitivní záleţitost. Částečně funguje v lokalitě spolupráce mezi stakeholdery a destinační řízení. CHKO Secker Weiher - Wiesensee, Německo Částečně došlo k vzrůstu návštěvnosti, který byl způsoben vznikem CHKO. Návštěvníci se nekoncentrují do jejich nejznámějších a nejzajímavějších částí více neţ před změnou. Martin Rudolph uvádí, ţe návštěvníci se koncentrují nejvíce přímo u Secker Weiher, Wiesensee a
Holzbachschlucht.
Koncentrace
návštěvníků
závisí
na
zajímavostech
území
a na infrastruktuře. Rudolph zmiňuje, ţe dobrá dopravní dostupnost, gastronomie je přitom důleţitější (pro návštěvníky) neţ stanovení statutu CHKO. Profil návštěvníků je stálý a není závislý na změně statutu území. Masová turistika v této oblasti nikdy neexistovala a vznik CHKO k ní ani nepřispěl. Území je stále klidnou oblastí, kde vznik CHKO neovlivnil běţný ţivot místních obyvatel. Rozvoj místní ekonomiky nebyl ovlivněn vznikem ÚSZO. Turistický význam oblasti Secker Weiher Wiesensee a s ní ekonomická důleţitost turismu jako odvětví se docela v posledních letech zlepšila, ale toto zlepšení není výsledkem stanovení CHKO, míní Rudolph. Za zlepšením ekonomické situace v oblasti, uvádí Rudolph, stojí výstavba hotelů (např. Lindner Hotel a Sporting Club Wiesensee) modernizace a zlepšení campingových míst u Secker Weiher, vytvoření turistických tras a cyklostezek v celé oblasti Westerwald a ne pouze jen v chráněné oblasti. Ţádné negativní vlivy spojené s cestovním ruchem, které by se projevily na ochraně přírody a krajiny nebyly zaznamenány. Nedošlo k nadměrné výstavbě turistické infrastruktury ani k regulaci návštěvnosti. Jednoznačně pozitivně je vnímáno získání statutu CHKO. V lokalitě funguje dobře spolupráce mezi místními orgány, orgány ochrany přírody a podnikateli v oblasti turismu. Přizpůsobení na šetrný cestovní ruch, vandrování, cyklistiku, výlety v rozumné míře, zodpovědnost, to vše je odpovědné za dobrý vývoj oblasti více neţ 10 let.
67
CHKO Elbaue - Wahlenberge, Německo Území „Elbaue – Wahlenberge“ není dosud trvale označeno jako CHKO. Vyhlášení proběhlo v roce 2009, ale jde zatím pouze o zajištění dočasné ochrany. Na území nevzrostla návštěvnost, která by byla jednoznačně způsobena vyhlášením statutu CHKO. Nejsou pozorovány ţádné změny v chování ani struktuře návštěvníků. Edgar Kraul uvádí, ţe tato lokalita není příliš atraktivní pro turisty, proto zde není ani masová turistika. Je to zajímavá oblast pro skutečné milovníky přírody a badatele. CHKO je klidnou oblastí. K rozvoji místní ekonomiky změnou území nedošlo. Spíše byl pozorován vliv na zemědělce a stavební průmysl, nejsou zatím povoleny stavby a změny, které by měnily charakter krajiny. Pokud zůstane území dále chráněno, nepředpokládá se ekonomicky významný vliv cestovního ruchu. Dopady na turistickou infrastrukturu nejsou. Opatření k regulaci návštěvnosti nebyla provedena ţádná. Změna lokality v ÚSZO není s odstupem času vnímána jako celkově pozitivní záleţitost. Přírodní park Mühlviertel, Rakousko Díky změně oblasti v ÚSZO se částečně zvýšila návštěvnost. Barbara Derntl uvádí, ţe výletníků přibylo zhruba o 50% více. Je to také způsobeno dobrou propagací území v mediích. Návštěvníci se nekoncentrují více neţ před změnou do nejzajímavějších a nejznámějších částí lokality. Úroveň povědomí o některých přírodních památkách a zajímavých místech byla vţdy vysoká a oni je uţ předtím rádi navštěvovali. Profil návštěvníka se částečně změnil, do parku cestuje více rodin a školních zájezdů se studenty a ţáky. V oblasti není ţádný masový turismus, pouze více turistů se objevuje na území na jaře a na podzim. Počet přenocování se od roku 1996 sníţil. Stále malý cestovní ruch nemá ţádný negativní dopad na obyvatelstvo ani na přírodu. V důsledku změny statutu území došlo k částečnému rozvoji místní ekonomiky. Zejména stravovací zařízení těţila z návštěvníků, byl pořádán festival v přírodě. Další kdo vyuţívá cestovního ruchu, jsou místní sedláci, kteří vyrábí typické produkty přírodního parku a speciality. Ţádné negativní vlivy cestovního ruchu, který by byl přímo spojen se vznikem statutu, nejsou pozorovány. V lokalitě byla přijata opatření k regulaci návštěvnosti. Vznikly značené stezky. Nový systém tematických stezek a turistických zařízení v přírodním parku je pouze na povolení majitelů pozemků. Celkově je změna statutu území vnímána jednoznačně pozitivně. Obyvatelé jsou hrdí na
jedinečnost území. Místní podnikatelé těţí ze zakázek a projektů, které jsou
uskutečňovány prostřednictvím činností přírodního parku. Cestovní ruch profituje ze spolupráce s přírodním parkem na mnoha akcích. I výrobci specialit z přírodního parku 68
těţí ze vzniku statutu ÚSZO, a to především v oblasti propagace, která je spojená s přírodním parkem jako značkou. Regionální produkty jsou velmi oblíbeny a vyuţívány v pohostinství. Částečně funguje v lokalitě spolupráce mezi stakeholdery i destinační řízení. Přírodní park Obst-Hügel-Land, Rakousko Vzrůst návštěvnosti cca o 50 % byl způsoben vznikem statutu ÚSZO, v tomto případě vznikem přírodního parku. Částečně se návštěvníci více jak před změnou statutu území koncentrují do vrcholu sezóny na jaře, kdy kvetou ovocné stromy. Částečně se změnil profil návštěvníků, přibylo více rodin s dětmi. Masová turistika vzrostla jen zčásti. Na jaře v období, kdy kvetou ovocné stromy, je o víkendech návštěvníků velmi mnoho. Po změně lokality v přírodní park, se mírně změnila oblast v rušnější. Tato změna je ale znatelná pouze na jaře. Rozvoj místní ekonomiky byl částečně změnou statutu území podpořen. Jedná se o výhody pro zemědělské trhy přímo od výrobců. Nedošlo k ţádným negativním vlivům z cestovního ruchu ani k nadměrné výstavbě turistické infrastruktury. Nebyla zavedena ţádná regulační opatření návštěvnosti. Změna oblasti v ÚSZO se jeví s odstupem času jednoznačně jako pozitivní. Image a známost území se velmi zlepšila, stejně tak opatření k zachování kulturní krajiny (ovocné stromy kvetou a jsou udrţovány). Mezi vedením přírodního parku a obcemi panuje dobrá spolupráce. Problematické se pouze ukazuje, ţe neexistuje ţádný útvar, který by se samostatně zabýval řízením cestovního ruchu v regionu, coţ by bylo dle Rainera Silbera vhodné.
Analýza podle tematických okruhů Výsledky dotazníkového šetření lze rozdělit do 3 tematických okruhů: -
změny v návštěvnosti,
-
dopady na přírodu a krajinu, místní ekonomiku a rozvoj infrastruktury,
-
institucionální aspekty.
Četnost jednotlivých odpovědí k otázkám, které byly kladeny na respondenty, je uvedena v tabulce č. 9.
69
Tabulka 9: Četnost odpovědí na otázky v dotazníku zaslaného zástupcům jednotlivých chráněných oblastí Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Ano, jednoznačně 2 0 0 1 0 0 0 0 1 6 2
Ano, částečně 4 2 2 1 0 2 0 0 0 0 5
Ano, mírně 0 1 0 0 1 0 0 0 0 1 0
Ne 2 5 5 6 7 4 7 7 6 1 0
Nevím/ je irelevantní 0 0 0 0 2 0 0 1 0 1
Zdroj: Vlastní zpracování Poznámky: V otázce č. 3, 7, 8 respondent 1x neodpověděl Změny v návštěvnosti Otázka č. 1 „Došlo po změně vaší lokality v území se zvláštní ochranou (dále jen ÚSZO) ke vzrůstu návštěvnosti, který je jednoznačně způsoben právě touto přeměnou? Jak velký tento nárůst byl (např. v %)?“ – Většina lokalit uvádí částečné zvýšení návštěvnosti, které je způsobeno vznikem statutu chráněného území, pozorovali. Ve dvou lokalitách stoupla návštěvnost dokonce zhruba o 50 %. Otázka č. 2 „Koncentrují se po změně vaší lokality v ÚSZO návštěvníci do jejich nejznámějších a nejzajímavějších částí více a častěji neţ předtím?“ – Respondenti se téměř shodují, ţe k ţádným změnám téměř nedošlo. Částečně se zvýšila návštěvnost v hlavní sezóně, kdy jsou pozorovány kvetoucí ovocné stromy v přírodním parku Obst-Hügel-Land. Otázka č. 3 „Došlo po změně vaší lokality v ÚSZO ke změně profilu (např. sociální nebo demografické struktury) návštěvníků? V Čem změny spočívaly? Jaké nové skupiny návštěvníků se ve vaší lokalitě objevily?“ – Profil návštěvníků se u většiny oblastí nezměnil. Změna byla pozorována pouze v přílivu nových návštěvníků, mezi kterými byly především rodiny s dětmi a školní zájezdy studentů a ţáků. Otázka č. 4 „Došlo po změně vaší lokality v ÚSZO ke vzrůstu masové turistiky ve vaší lokalitě? Jak velký tento nárůst přibliţně byl (např. v %)?“ – Respondenti se téměř shodují, ţe ţádná masová turistika v oblasti nebyla a nebyl tedy zaznamenán ani její nárůst. Jediné čeho
70
si všimli, ţe v hlavní sezóně se zvedla návštěvnost. Nárůst však není tak veliký a nezatěţuje mnoho přírodní prostředí. Otázka č. 5 „Změnil se po změně lokality v ÚSZO její charakter z "klidného místa" na "rušnou turistickou destinaci"? Ovlivnil zápis běţný ţivot místních obyvatel?“ – Takřka všichni respondenti uvádějí, ţe nepozorují ţádnou změnu z „klidného místa“ na rušnou lokalitu. Zápis neovlivnil ani nijak výrazně běţný ţivot obyvatel. Pouze na území CHKO Elbaue-Wahlenberge lidé pozorují přísnější podmínky pro zemědělce a stavební povolení. Důvodem je zachování původního krajinného rázu. Dopady na přírodu a krajinu, místní ekonomiku a rozvoj infrastruktury Otázka č. 6 „Došlo v důsledku změny vaší lokality v ÚSZO k rozvoji místní ekonomiky (např. růstu trţeb malých podnikatelů, poklesu nezaměstnanosti apod.)?“ – Zde se názory a zkušenosti respondentů rozcházejí. Většina si však myslí, ţe k rozvoji místní ekonomiky díky změně statutu území nedošlo. Objevují se však i pozitivní i negativní dopady na místní ekonomiku.
Mezi
negativní,
jak
zde
bylo
psáno,
patří
zkušenosti
z CHKO
Elbaue-Wahlenberge, kde jsou spíše ekonomickému rozvoji kladeny překáţky v podobě nutných povolení. V jiných oblastech však vnímají vznik ÚSZO velmi pozitivně pro místní ekonomiku. Jsou podpořeny regionální přírodní produkty, zviditelněna byla místní gastronomie a cestovní ruch se zvýšil, coţ přineslo zisky místním podnikatelům. Otázka č. 7 „Došlo v důsledku změny vaší lokality v ÚSZO a s tím spojenými změnami k negativním vlivům cestovního ruchu na ochranu přírody a krajiny? Jak se negativní vlivy projevily?“ – Respondenti se jednohlasně shodli, ţe v důsledku změny lokality v ÚSZO se neprojevily ţádné negativní vlivy cestovního ruchu. Otázka č. 8 „Došlo v důsledku změny vaší lokality v ÚSZO a s tím spojenými změnami k nadměrnému, ţivelnému rozvoji výstavby nových objektů turistické infrastruktury, který pokládáte za neţádoucí?“ – V této otázce se také respondenti jednomyslně shodli, ţe nedošlo k nadměrnému, ţivelnému rozvoji objektů turistické infrastruktury. Bylo zaznamenáno v určitých oblastech velké mnoţství přihlášek týkajících se výstavby spojené s cestovním ruchem, např. na tábořiště, ne však v neúměrném mnoţství. Institucionální aspekty Otázka č. 9 „Byla ve vaší lokalitě po změně v ÚSZO přijata opatření k regulaci návštěvnosti (např. uzavření některých jejích částí, zpoplatnění vstupu, omezení nové výstavby apod.)? Proč byla regulace přijata? Jaké nástroje regulace byly pouţity?“ – V lokalitách nebyla přijata 71
opatření k regulaci návštěvnosti. Pouze v jednom případě byl po změně území omezen pohyb návštěvníků, mohou se nyní pohybovat pouze po vyznačených nových turistických trasách. Otázka č. 10 „Vnímáte změnu vaší lokality v ÚSZO s odstupem času jako celkově pozitivní záleţitost?“ – Většina respondentů pociťuje statut území ÚSZO jednoznačně jako pozitivní záleţitost. Pouze jeden respondent uvedl, ţe nevnímá zřízení ÚSZO jak celkově pozitivní. Důvodem byla uvedena přítěţ v podobě získávání určitých povolení pro územní plánování. Ostatní respondenti uváděli jen pozitivní dopady, např. zachování vhodných podmínek pro rozmnoţování chráněných ţivočichů, výší ochranu území, zviditelnění místních produktů, dotace, zvýšení hrdosti místních obyvatel, zvýšení příjmů z podnikatelské činnosti související s cestovním ruchem. Otázka č. 11 „Funguje ve vaší lokalitě (destinaci) spolupráce mezi stakeholdery (samosprávou, podnikateli, neziskovými organizacemi atd.)? Funguje nějaká forma destinačního řízení? Kdo se do destinačního řízení přímo účastní? Existuje ve vaší lokalitě významný subjekt, který se destinačního řízení neúčastní - pokud ano, proč?“ – Respondenti se shodují, ţe jistá spolupráce mezi stakeholdery funguje. Panují mezi nimi i dobré vztahy. Co se týče destinačního řízení, v jedné z dotazovaných oblastí má být uveden do realizace nově sestavený Partnership Management Plan. Tento strategický dokument má převést určitou pravomoc do turistických cílů, aby vzniklo jakési řízené spolusprávcovství, které by mělo být rozděleno mezi místní správu a organizace zabývající se cestovním ruchem. Vše by ale mělo mít pod jednou „hlavičkou“ (NP) pro snazší koordinaci. Výstupy jsou vyuţitelné s přihlédnutím k omezením, která jsou dána jak samotnou moţností srovnávání lokalit (heterogenita území, odlišné působící faktory a vlivy), tak i vybraným vzorkem (nízký počet respondentů). Pokud budeme respektovat tato omezení, můţeme z dotazníkového šetření vyvodit následující důsledky pro potenciální vznik CHKO Soutok. -
Částečné zvýšení návštěvnosti
-
Minimální dopady na strukturu návštěvníků
-
Nepatrné dopady na charakter území jako turistické destinace. Také se neočekává negativní vliv cestovního ruchu, který by byl způsoben přímo vznikem statutu CHKO.
-
Obecně spíše pozitivní vnímání oficiálního vzniku chráněného území. Zápis bude mít zřejmě spíše malý vliv na rozvoj území.
72
4.4 Existující studie zjišťující ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou Jak bylo výše popsáno, studií, zabývající se problematikou ekonomických dopadů spojených se vznikem území se zvláštní ochranou, není mnoho. Spousta studií, které byly vypracovány ke zjištění dopadů na území, se zabývá spíše dopady na ţivotní prostředí. Některé ekonomické, socioekonomické dopady však byly popsány. Přímo vyčíslitelné ekonomické dopady jsou ale vázány na další činnosti spojené s územím (turistický ruch, zaměstnanost v regionu…). Provázanost těchto činností na území se zvláštní ochranou můţe ovlivnit ekonomický rozvoj regionu. Studie společnosti DHV CR – Berman Group (2005) vyhodnotila velkoplošná zvláště chráněná území (dále jen VZCHÚ) a dospěla k závěrům: -
„VZCHÚ mají obecně nízkou hustotu zalidnění a v kontextu ČR spíše zanedbatelný ekonomický význam. Výjimku tvoří jednak chráněná území, která jsou atraktivní pro CR (např. NP Krkonoše) a jednak VZCHÚ, která vytváří přirozené sociálně geografické mikroregiony s jádrem a zázemím (Třeboňsko a Broumovsko).
-
Většina VZCHÚ má nízkou exponovanost polohy k hlavním centrům osídlení. Výjimku představuje zejména CHKO Český kras, který má naopak extrémně exponovanou polohu v těsném zázemí Prahy.
-
Jako celek se VZCHÚ podle téměř všech ukazatelů nijak významně neliší od celého venkovského prostoru Česka. Naopak se většinou odlišují od hodnot za celé Česko. Rozdíly v rozvojovém potenciálu a dynamice sociálně-ekonomického rozvoje VZCHÚ jsou ovlivněny řadou faktorů (především exponovaností geografické polohy, hospodářskou tradicí, případně i charakterem reliéfu), nikoli však délkou ochrany přírody a krajiny. Ochrana přírody a krajiny tedy má zcela marginální (či spíše ţádný) vliv na rozvojový potenciál a dynamiku sociálně-ekonomického rozvoje VZCHÚ.“
Objevují se protichůdné zájmy mezi jednotlivými ekonomickými sektory. Primární a terciální sféra můţe z ochrany profitovat, ale sekundární oblast můţe být zvýšenou ochranou omezena a „poškozena“. Pracovní příleţitosti jsou spíše mimo chráněná území. „Měkký“ cestovní ruch a turistika jsou typická pro chráněná území. Je podporována tradiční řemeslná výroba. Řada obcí a podnikatelů naráţí na problémy se schvalováním některých svých projektů (např. průmyslové zóny na zelené louce).
73
Je moţné vidět, ţe některé výsledky se shodují i s naším provedeným dotazníkovým šetřením v chráněných územích. Jako velmi důleţitá část, se v studiích objevila komunikace a spolupráce všech zainteresovaných subjektů v území. Je třeba určitých kompromisů ze všech stran, aby vznik chráněné oblasti nebyl pro subjekty přítěţí.
4.5 Průzkum veřejného mínění ve vybraných obcích Vzhledem k silnému odporu ke vzniku CHKO Soutok ze strany místních samospráv zastupovaných starosty a moţná i velkému odporu jednoho z majitelů vlastnících rozsáhlé pozemky, které by měly být součástí CHKO Soutok – státního podniku Lesy ČR, nebyl dosud na plánovaném území vyhlášen statut CHKO. Není však zcela zřejmé, jestli tento názor sdílela i většina subjektů, kterých by se změna týkala. Nebylo vyhlášeno ţádné referendum. Pouze v obcích Nejdek a Lednice se podepisovaly petice proti vzniku CHKO, nesouhlas k vyhlášení podepsalo 564 občanů. Dalším nesouhlasným počinem bylo sepsání dokumentu: Stanovisko starostů dotčených záměrem vyhlášení CHKO Soutok po projednání Plánu péče v Lanţhotě dne 22. 1. 2010. Na samotných stránkách obce Lednice byla vytvořena anketa, kde se obyvatelé mohli vyjádřit ke vzniku CHKO Soutok. Výsledky ankety ukazuje obrázek 3. Obrázek 3: Výsledky ankety – názor na vyhlášení CHKO Soutok
Zdroj: webový stránky obce Lednice65 Výsledky této ankety dopadly skoro nerozhodně. Jen o pár procent vyhrál názor, který by vznik CHKO uvítal nebo i spíše uvítal.
65
Lednice [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.lednice.cz/cs/ankety/
74
Pro zjištění názoru na CHKO Soutok bylo provedeno malé dotazníkové šetření v obcích: Přítluky, Bulhary, Lednice, Břeclav, Lanţhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Ladná, Nejdek, Nové Mlýny, Zaječí, Luţice, Hodonín, Podivín, Rakvice, Šakvice, Milovice. Tyto obce leţí na hranicích plánované CHKO Soutok. Dotazník byl šířen převáţně elektronickou formou. Respondenti vyplňovali dotazník, který byl vyhotoven v programu MS Excel nebo přes webový portál www.vyplnto.cz. Odkaz na jeho vyplnění byl rozesílán přes sociální sítě a e-mailem. Výsledky výzkumu je třeba brát pouze orientačně, dotazník byl vyplněn jen omezeným vzorkem respondentů. Dotazník obsahoval otázky: 1. Název obce kde ţijete nebo působíte 2. Specifikace Vaší osoby – občan, firma, chalupář 3. Myslíte si, ţe vznik CHKO pomůţe rozvoji Vaší obce? 4. Myslíte si, ţe případné vyhlášení CHKO Vás nějak poškodí nebo ohrozí? 5. Věděl/a jste o moţném vyhlášení CHKO Soutok? 6. Byla s Vámi diskutována problematika vyhlášení CHKO? První dvě otázky slouţili k identifikaci respondenta. V dalších otázkách mohl odpovědět ano, ne, nevím/ nechci odpovídat, případně mohl doplnit komentář. Výsledky dotazníkového šetření: -
Dotazníky vyplnili téměř všichni respondenti z uvedených obcí. Pouze z obcí: Luţice, Týnec a Bulhary se nevrátil ţádný vyplněny ţádné dotazník.
-
Celkem se vrátilo 112 dotazníků. Odpovědělo 99 občanů, 9 zástupců firem a 2 chalupáři.
-
Otázka č. 3 „Myslíte si, ţe vznik CHKO pomůţe rozvoji Vaší obce?“ – zde respondenti odpovídali velmi nejednotně. 40 % si myslí, ţe vznik CHKO pomůţe rozvoji obce. 32 % si myslí, ţe vznik CHKO nepomůţe rozvoji. Zbylých 29 % se nechtělo vyjadřovat nebo si nebyli jisti.
-
Otázka č. 4 „Myslíte si, ţe případné vyhlášení CHKO Vás nějak poškodí nebo ohrozí?“ – Valná většina respondentů 70 % uvedla, ţe si nemyslí, ţe by byla vznikem CHKO nějak poškozena nebo ohroţena. Pouze 13 % odpovědělo ano.
-
Otázka č. 5 „Věděl/a jste o moţném vyhlášení CHKO Soutok?“ – překvapivě aţ 83 % respondentů uvedlo, ţe nevědělo o moţném vyhlášení CHKO Soutok. Jen 16 % o moţném vzniku CHKO vědělo.
-
Otázka č. 6 „Byla s Vámi diskutována problematika vyhlášení CHKO?“ – tato otázka byla pouze doplňkovou otázkou k otázce č. 5, pokud respondent odpověděl kladně. 75
Z toho malého mnoţství respondentů, kteří odpověděli kladně na předchozí otázku, odpovědělo 78 %, ţe s nimi nebyla diskutována problematika CHKO. Respondenti měli moţnost i připsat komentář nebo připojit doplňující odpověď. Této moţnosti však ani jeden respondent nevyuţil. Z průzkumu tedy vyplívá, ţe respondenti si nejsou zcela jisti, jaké dopady by mohlo mít vyhlášení CHKO na rozvoj obce. Většina si však myslí, ţe vznik CHKO je nikterak nepoškodí nebo neohrozí. Celkem překvapivé bylo zjištění, jak málo respondentů vědělo o potenciálním vzniku CHKO Soutok. Aţ na pár výjimek nebyla s těmi, kteří věděli o moţném vzniku CHKO, diskutována problematika CHKO.
4.6 Budoucí vývoj vyhlášení statutu CHKO Dlouhé diskuze s obcemi, ochránci přírody a ministerstvem ţivotního prostředí nikam nevedly. Budoucí vývoj vyhlášení CHKO Soutok je tak po dlouhém boji, prozatím ukončen. Vláda v září 2012 vydala stanovisko, ve kterém se uţ s návrhem na CHKO Soutok nepočítá. Starostové se obávali toho, ţe by vyhlášení vzniku CHKO mohlo zastavit rozvoj regionu, ţe by je nadměrná regulace mohla poškodit. „„Vyhlášení CHKO bude mít negativní dopad na městskou pokladnu v řádech desítek milionů korun. V území, kde má vzniknout chráněná krajinná oblast, jsou potvrzena loţiska ropy a zemního plynu,“ popsal tajemník Městského úřadu v Břeclavi Dalibor Neděla. „Ale zákon výslovně zakazuje v první zóně CHKO těţit nerosty,“ doplnil Neděla.“ 66 Na tento argument odpovídá MŢP ve svém propagačním letáku: „Zákaz těţit nerosty platí v první zóně, nicméně je moţné udělit z tohoto zákazu výjimku, pokud nedojde k poškození přírodního prostředí. Při dodrţení technologie jsou ropné a plynové vrty prostorově velmi omezené a výjimka udělena být můţe. Stalo se tak jiţ třeba v CHKO Pálava.“67 Dalšími argumenty byla obava z nadměrných administrativních komplikací. Podle starostů obcí je současná ochrana dostačující. Je však moţné jednou padne opět návrh na vyhlášení CHKO, o větší ochranu se snaţí ochránci přírody jiţ mnoho desítek let. Prozatím se ale s návrhem na CHKO Soutok nepočítá.
66
Břeclav: přijdeme o miliony (Mladá fronta DNES - Jiţní Morava). In: Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 2010 [cit. 2013-12-31]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/articles_100224_breclavsko 67 Soutok Moravy a Dyje si vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí zaslouţí. In: Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 2010 [cit. 2013-12-31]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/FCA73F823319F2DEC125772A00460CB9/$file/OVVletak_SOUTOK_morava_dyje-20100521.pdf
76
Závěr Ochrana ţivotního prostředí je v dnešní době velmi diskutovaným tématem zvláště ve spojení rozvojem regionů a ekonomickými dopady. Tato práce se zaměřila na problematiku zřízení území se zvláštní ochranou a právě jejími dopady na ekonomický rozvoj regionu. Práce popisuje institucionální ochranu ţivotního prostředí, zvláště ochranu přírody a krajiny. Jsou popsány právní předpisy, kterými se ochrana přírody a krajiny musí řídit. Na pomoc ochraně přírody a krajiny se vyhlašují zvláště chráněná území, ta mají napomoci ke stabilitě přírodního ekosystému a případnému zlepšení nebo zanechání přirozenému vývoji. Vyhlášení chráněných území však sebou přináší jistá omezení a některé aktivity v nich nelze vykonávat bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Vlastníci a nájemci pozemků, na kterých jsou tato území, mohou poţádat o finanční náhrady za omezení, která jim v důsledku oficiální ochrany přírody vznikla. Motivačním nástrojem, který jim můţe částečně kompenzovat omezení, jsou dotace a granty. Zda převaţuje dopad omezení nebo finančních náhrad, grantů, dotací, nelze s určitostí říci. Omezení jsou jasně dána a platí pro všechna chráněná území, která jsou definována zákonem (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Dotace, granty či kompenzace nemusí vlastník nebo nájemce pozemků získat, pokud si o ně nezaţádá. S vyhlášením CHKO je tedy spojena i vyšší administrativní náročnost (ţádostmi o náhrady, granty, dotace nebo udělení výjimek či povolení v chráněném území). Chráněná území jsou jedinečná místa, kde se nacházejí významné druhy rostlin a ţivočichů. Jsou to i esteticky unikátní místa a zajímavá místa. Není proto divu, ţe přitahují velkou pozornost nejen odborníků ale i turistů. Právě cestovní ruch můţe velmi pomoci zvýšit socioekonomickou situaci regionu. S cestovním ruchem jsou spojeny sociálně-kulturní, environmentální a ekonomické dopady. Jedním z míst, které by si zaslouţilo velkoplošnou ochranu, se nachází v nejjiţnějším cípu jihu Moravy. Navrhovaná oblast by nesla CHKO Soutok. V daném území jiţ sice existuje určitá ochrana, ale dle odborné veřejnosti není dostačující. Poslední kapitola této práce se zabývá tím, jaké dopady by mohl mít vznik této CHKO. Jsou zde vyhodnocovány ekonomické přínosy vázané především na cestovní ruch. Lze předpokládat, ţe by území mohlo vyuţít značky CHKO ke své propagaci, příjmy z cestovního ruchu by se také mohly 77
zvýšit. Jak velké příjmy přináší cestovní ruch, uvádí kapitola 4. 2. 3. Pro pravděpodobný vývoj cestovního ruchu byla v rámci této práce provedena analýza cestovního ruchu v jiţ vzniklých velkoplošných chráněných územích na základě dotazníkového šetření. Z výsledků šetření vyplynulo, ţe se částečně v těchto oblastech zvýšila návštěvnost. Obavy z negativních dopadů cestovním ruchem spojeným se vznikem chráněného území, se ukázaly jako zbytečné. Oficiální vznik chráněné oblasti byl obecně vnímán spíše pozitivně. Avšak ukázalo se, ţe zápis má zřejmě spíše malý vliv na rozvoj území. Z těchto výsledků je moţné částečně predikovat budoucí vývoj potencionální CHKO. Zda má však území vzniknout, záleţí také na dotčených subjektech. Kvůli odporu veřejnosti však vláda vydala v září 2012 stanovisko, ve kterém se uţ s návrhem na CHKO Soutok nepočítá.
78
Seznam použitých zdrojů [1] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Http://www.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/nahrada-ujmy/ [2] Aktualizace dat ze Satelitního účtu cestovního ruchu ČR. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Informace-Udalosti/Aktualizace-dat-ze-Satelitnihouctu-cestovniho-ruc [3] BAKOS, Tomáš. Regionální rozvoj a cestovní ruch: Východiska hodnocení ekonomického dopadu cestovního ruchu. 1. vyd. Jihlava: © Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011. ISBN 978-80-87035-44-3. Dostupné z: http://most.vspj.cz/files/33/sbornik-regionalni-rozvoj-acestovni-ruch.pdf. s. 27, 29 [4] BOROVIČKOVÁ, Hana a Svatava HAVELKOVÁ. PLANETEA odborný časopis pro ţivotní prostředí: Nástroje ochrany přírody a krajiny [online]. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí,
2005
[cit.
2013-11-25].
ISSN
1213-3393.
Dostupné
z:
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/9BE7ACE92CCC839FC125708B001BB0F6/$file/planeta8 _web.pdf, s. 33. [5] Břeclav: přijdeme o miliony (Mladá fronta DNES - Jiţní Morava). In: Ministerstvo ţivotního
prostředí
[online].
2010
[cit.
2013-12-31].
Dostupné
z:
http://www.mzp.cz/cz/articles_100224_breclavsko [6] Cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch [7] Dotační programy v ochraně přírody. In: Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 20082012
[cit.
2013-12-01].
http://www.mzp.cz/cz/dotacni_programy_ochrane_prirody
79
Dostupné
z:
[8] DUDLEY, Nigel. Guidelines for Applying Protected Area Management Categories [online]. Switzerland: Gland, 2008, 108 s. [cit. 2013-11-24]. ISBN 978-80-87457-72-6. Dostupné z: http://data.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/pAps-016.pdf [9] DVOŘÁKOVÁ, Kateřina. Náhrada škody způsobené vybranými zvláště chráněnými ţivočichy
[online].
Praha,
2011
[cit.
2013-12-02].
Dostupné
z:
http://svoc.prf.cuni.cz/sources/4/5/49.pdf. Studentská vědecká odborná činnost. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce JUDr. Karolina Ţákovská, Ph.D. [10] ECBA S.R.O. Ekonomické dopady zřízení území se zvláštní ochranou na rozvoj obcí: Projekt: Vliv chráněných území na rozvoj obcí - zkušenosti českých a rakouských municipalit. Brno, listopad 2011
[11] Economic Data Search Tool. In: World Travel & Tourism Council [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.wttc.org/research/economic-data-search-tool/ [12] FIALOVÁ, Michaela a Anna FIŠEROVÁ. Zvláště chráněná území ČR [online]. 2010 [cit.
Dostupné
2013-06-20].
z:
http://www.kct-
tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm [13] Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://www.dotace.nature.cz/
[14] GREGOROVÁ, Ţaneta. Analýza sporu o vyhlášení CHKO Soutok [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/333247/fss_m. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zbyněk Ulčák. [15] HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálněekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, s. 111. ISBN 9788072047529. s. 36 [16] Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. 2005-2013 [cit.
2013-12-08].
Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-
charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ 80
[17] Chráněná území: Problém nebo příleţitost?. In: OPLUŠTIL, Libor. Chráněná území: Problém
nebo
příleţitost?
[online].
2013
[cit.
2013-12-22].
Dostupné
z:
http://rrajm.data.quonia.cz/ostatni_projekty/Chranena_uzemi_CRSR/Chranena_uzemi_2013.pdf. s. 4
[18]
Informační
systém
statistiky
a
reportingu.
MINISTERSTVO
ŢIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ. Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1549 [19] Integrovaný regionální operační program PO 2 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a kulturního
dědictví
-
-
[20] KRAUS, Daniel. TRVALE UDRŢITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Šauer. s.17-18. [21] Metodická podpora regionálního rozvoje. Metodická podpora regionálního rozvoje [online].
2013
[cit.
2013-12-08].
Dostupné
z:
http://www.regionaldevelopment.cz/index.php/home.html [22] MIKLÍN, Jan. Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHKO Soutok. Ostrava, 2010. Dostupné z: Analýza změny krajinného krytu v CHKO Pálava a navrhované CHhttp://www.janmiklin.cz/atlas_chko_palava/diplomka/obsah.htm. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě. Vedoucí práce Veronika Smolková. s.20 [23] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy: Příprava období 2014 - 2020 [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU [24] MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/index
81
[25] Ministerstvo ţivotního prostředí. FINANČNÍ ZDROJE NA OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY
[online].
2007,
52
s.
[cit.
1.12.2013].
Dostupné
z:
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7B34006A34E95AA3C12572C0003B8D8B/$file/brozura_f inancovani_4.pdf [26] Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2008 [cit. 2013-06-1]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=default_cz [27] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice: význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích: evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 224. ISBN 978-80-247-3750-8. s. 19 [28] PEŠOUT, Pavel a Jana HŮLKOVÁ. Právo v ochraně přírody: Současný stav vyplácení újmy za ztíţení hospodaření. Ochrana přírody [online]. 2011, č. 5 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http:// http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/026/003233.pdf?seek= [29] Plán péče o navrhovanou CHKO Soutok – pracovní verze k diskuzi [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2009, 37 s.[cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.lednice.cz/cs/urednideska/?explorer_dir=/ruzne/chko&explorer_order=ext&explorer_direction=asc. s.5. [30] Soutok - nová CHKO na jiţní Moravě?. In: HORAL, David a Vladan RIEDL. Ochrana přírody
[online].
2010
[cit.
2013-12-21].
Dostupné
z:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/soutok-nova-chko-na-jizni-morave.html [31] Soutok Moravy a Dyje si vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí zaslouţí: informační leták. In: Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 2010 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/FCA73F823319F2DEC125772A00460CB9/$file/OVVletak_SOUTOK_morava_dyje-20100521.pdf [32] SRB, Jan, Radim MISIAČEK, Josef MIŠKOVSKÝ, FÁBERA a Marek BANAŠ. EUROPROJECT, s.r.o & DHV CR, spol. s r.o. Studie potenciálních dopadů zapsání turistického regionu České Švýcarsko na seznam světového dědictví UNESCO [online]. 154 s. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/odborne-studie 82
[33] ŠEDINA, Petr. Vyřazení kormorána velkého: Právo v ochraně přírody. Ochrana přírody [online].
2013,
roč.
2013,
č.
3,
s.
2
[cit.
2013-12-05].
Dostupné
z:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/034/004266.pdf?seek=
[34] Topics Hotels, catering & tourism: CHILD LABOUR. In: International labour organization [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/industriesand-sectors/hotels-catering-tourism/WCMS_162186/lang--en/index.htm [35] VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŢP – vyhodnocení indikátoru. MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1548#graf1 [36] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. října 2013 č. 809 k postupu přípravy programového období 2014 - 2020 na národní úrovni. 2013,
4
s.
Dostupné
z:
https://apps.odok.cz/djv-
agenda?p_p_id=agenda_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=2&p_p_state=normal&p_p_mode=vi ew&p_p_resource_id=downloadAttachment&p_p_cacheability=cacheLevelPage&p_p_col_id =column-2&p_p_col_count=1&_agenda_WAR_odokkpl_attachmentPid=IHOA9CXGF3NW [37] Výkony mezinárodního cestovního ruchu. Prezi [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://prezi.com/xz-hy-gj8v4s/vykony-mezinarodniho-cestovniho-ruchu/ [38] VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod. In: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS
II
Jihovýchod
[online].
2013
[cit.
2013-12-08].
Dostupné
z:
http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/evaluace [39] VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Strategie rozvoje cestovního ruchu v programových dokumentech. In: KVANTIFIKAČNÍ ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU NUTS 2 JIHOVÝCHOD [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/evaluace, s. 6
83
[40] VITURKA, Milan. Environmentální ekonomie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 106 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-3654-0 [41] ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny. In: 114/1992.
1992.
Dostupné
z:
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/priroda_krajina/$FILE/OOP-zakon_1141992.pdf [42] Zákony. Portál veřejné správy [online]. Ministerstvo vnitra, 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/ [43] Ztráty Egypta z turistiky za první pololetí 2011. In: Egypt sky travel [online]. 2011 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://egypt.skytravel.cz/656/ztraty-egypta-z-turistiky-za-prvnipololeti-2011/
84
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled ţádostí a přiznaných náhrad vzniklých v důsledku omezení zemědělského nebo lesního hospodaření v ČR k 15. 7. 2011 ....................................................................... 26 Tabulka 2: Přehled vyplacených částek pro jednotlivé druhy chráněných ţivočichů (v mil. Kč) ............................................................................................................................................. 28 Tabulka 3: Výdaje na ochranu ŢP ze státního rozpočtu dle programového zaměření, ČR (mld. Kč) ....................................................................................................................................... 36 Tabulka 4: Přehled internetových serverů ............................................................................. 57 Tabulka 5: Počty uskutečněných cest v České republice a průměrné výdaje na 1 cestu za rok 2012 ..................................................................................................................................... 59 Tabulka 6: Spotřeba domácího cestovního ruchu v roce 2010 - návštěvníci celkem .............. 59 Tabulka 7: Spotřeba domácího cestovního ruchu v roce 2010 - jednodenní návštěvníci a turisté (mil. Kč).................................................................................................................. 60 Tabulka 8: Počet cest dle účelu v roce 2012 (v tis.) ............................................................... 61 Tabulka 9: Četnost odpovědí na otázky v dotazníku zaslaného zástupcům jednotlivých chráněných oblastí ................................................................................................................ 70
Seznam obrázků Obrázek 1: Přehled finančních zdrojů pro ochranu přírody a krajiny ..................................... 32 Obrázek 2: Navrhovaná CHKO Soutok ................................................................................ 53 Obrázek 3: Výsledky ankety – názor na vyhlášení CHKO Soutok......................................... 74
85
Seznam zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CA – Cestovní agentura CITES – (Convention on International Trade in Endangered Species) Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a rostlin CK – Cestovní kancelář CR – Cestovní ruch ČSÚ – Český statistický úřad EHP – (European Economic Area) Evropský hospodářský prostor EMS – (Environmental management systém) systém environmentálního managementu EU – Evropská unie EVL – Evropsky významná lokalita CHKO – Chráněná krajinná oblast ICT – (Information and Communication Technologies) Informační a komunikační technologie ILO – (International Labour Organization) Mezinárodní organizace práce IUCN – (International Union for Conservation of Nature) Mezinárodní unie ochrany přírody MF – Ministerstvo financí MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MZe – Ministerstvo zemědělství MŢP – Ministerstvo ţivotního prostředí NP – Národní park NPP – Národní přírodní památka NPR – Národní přírodní rezervace OP – Operační program POPFK – Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny PP – Přírodní památka PPK – Program péče o krajinu PR – Přírodní rezervace PRV – Program rozvoje venkova SPŢP ČR – Státní politika ţivotního prostředí České republiky UNESCO – (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu 86
UNWTO – (United Nations World Tourism Organization) Světová organizace cestovního ruchu WTTC – (World Travel & Tourism Council) Světová rada pro cestování a cestovní ruch ZCHÚ – zvláště chráněná území ZOPK – zákona o ochraně přírody ŢP – Ţivotní prostředí
87
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník - Cestovní ruch v jiţ vzniklých velkoplošných chráněných územích
88
Příloha č. 1: Dotazník - Cestovní ruch v již vzniklých velkoplošných chráněných územích
Cestovní ruch v jiţ vzniklých velkoplošných chráněných územích 1. Došlo po změně vaší lokality v území se zvláštní ochranou (dále jen ÚSZO) ke vzrůstu návštěvnosti, který je jednoznačně způsoben právě touto přeměnou? Jak velký tento nárůst byl (např. v %)? a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 2.Koncentrují se po změně vaší lokality v ÚSZO návštěvníci do jejich nejznámějších a nejzajímavějších částí více a častěji neţ předtím? Specifikujte, je-li to moţné. a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 3. Došlo po změně vaší lokality v ÚSZO ke změně profilu (např. sociální nebo demografické struktury) návštěvníků? V Čem změny spočívaly? Jaké nové skupiny návštěvníků se ve vaší lokalitě objevily? a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi …………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 4. Došlo po změně vaší lokality v ÚSZO ke vzrůstu masové turistiky ve vaší lokalitě? Jak velký tento nárůst přibliţně byl (např. v %)? a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 5. Změnil se po změně lokality v ÚSZO její charakter z "klidného místa" na "rušnou turistickou destinaci"? Ovlivnil zápis běţný ţivot místních obyvatel? Pokud ano, upřesněte. a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 6. Došlo v důsledku změny vaší lokality v ÚSZO k rozvoji místní ekonomiky (např. růstu trţeb malých podnikatelů, poklesu nezaměstnanosti apod.)? Pokud ano, upřesněte. a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………
7. Došlo v důsledku změny vaší lokality v ÚSZO a s tím spojenými změnami k negativním vlivům cestovního ruchu na ochranu přírody a krajiny? Jak se negativní vlivy projevily? a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 8. Došlo v důsledku změny vaší lokality v ÚSZO a s tím spojenými změnami k nadměrnému, ţivelnému rozvoji výstavby nových objektů turistické infrastruktury, který pokládáte za neţádoucí? Pokuste se specifikovat. a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 9. Byla ve vaší lokalitě po změně v ÚSZO přijata opatření k regulaci návštěvnosti (např. uzavření některých jejích částí, zpoplatnění vstupu, omezení nové výstavby apod.)? Proč byla regulace přijata? Jaké nástroje regulace byly pouţity? a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 10. Vnímáte změnu vaší lokality v ÚSZO s odstupem času jako celkově pozitivní záleţitost? Z jakých důvodů? a) ano, jednoznačně
b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 11. Funguje ve vaší lokalitě (destinaci) spolupráce mezi stakeholdery (samosprávou, podnikateli, neziskovými organizacemi atd.)? Funguje nějaká forma destinačního řízení? Kdo se do destinačního řízení přímo účastní? Existuje ve vaší lokalitě významný subjekt, který se destinačního řízení neúčastní - pokud ano, proč? a) ano, jednoznačně b) ano, částečně c) ano, mírně d) ne c) nevím/ je irelevantní komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………… 12. Které změny související se změnou vaší lokality v ÚSZO vás nejvíce překvapily nebo zaujaly? komentář, zdůvodnění odpovědi ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………
