Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků Bakalářská práce
Řešitel: Studijní program: Obor:
Tomáš Viskot Agrobiologie Všeobecné zemědělství
Vedoucí práce: Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
Brno 2010
Mendelova univerzita Ústav chovu a šlechtění zvířat
v Brně
Agronomická 2009/2010
fakulta
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:
Tomáš Viskot
Studijní program:
Agrobiologie
Obor:
Všeobecné zemědělství
Název tématu:
Vliv podmínek chovatelského ejakulátu plemenných býků
Rozsah práce:
prostředí
na
kvalitu
35 stran
Zásady pro vypracování:
1.
Autor se zaměří na analýzu stěžejních faktorů chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků
2.
Faktory chovatelského prostředí budou zahrnovat zejména teplotu a relativní vlhkost ve stáji
3.
Kvalita ejakulátu bude představována především jeho hustotou a aktivitou spermií
4.
Hodnocení proběhne nejméně po dobu jednoho roku (2009) v konkrétní inseminační stanici býků
5.
Do konce roku 2008 předloží autor metodiku sledování
6.
Do konce dubna 2009 předloží autor literární rešerši týkající se předmětné problematiky
7.
Zjištěné výsledky budou statisticky zpracovány
Seznam odborné literatury:
1.
VĚŽNÍK, Z. a kol. Repetitorium : spermatologie a andrologie a metodiky spermatoanalýzy. Brno: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, 2004. 1 s. ISBN 80-86895-01-7.
2.
Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis : Acta of Mendel University of agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Brno: ISSN 1211-8516.
3.
Czech Journal of Animal Science od roku 1990
4.
Farmář od roku 1990
5.
Náš chov od roku 1990
Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2008
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2010
Tomáš Viskot Řešitel
prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vedoucí práce
prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že tato bakalářská práce na téma: “Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků” byla napsána rukou mou pod vedením prof. Ing. Gustava Chládka CSc. A pro její vypracování jsem použil jen zdroje, které jsem uvedl v seznamu použité literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MU v Brně.
V Brně dne ……………
……………………. Podpis řešitele
Poděkování: Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce za snahu, trpělivost a ochotu s níž mi pomáhal a za celkový přínos pro tuto práci. Dále chci poděkovat lidem, kteří mi pomáhají pracovat, studovat a dále rozvíjet mé schopnosti. Práce vznikla s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Abstrakt: Tématem mé bakalářské práce bylo “ Vliv podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků”. Cílem této práce bylo zjištění, zda chovatelské podmínky ( teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu) má vliv na kvalitu ejakulátu (hustotu a aktivitu spermií). V teoretické části této práce jsem shrnul literární údaje o spermiích (aktivita, koncentrace, aj.), teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. V praktické části jsem prováděl sledování na inseminační stanici plemenných býků, kde jsem prováděl měření. Ze zjištěných dat jsem se snažil zjistit, zda chovatelské podmínky mají vliv na kvalitu ejakulátu u plemenných býků. Na základě svých zjištění mohu konstatovat, že chovatelské podmínky mohou mít vliv na kvalitu ejakulátu býků, zejména na jeho aktivitu, předpokládanou aktivitu, množství ředidla, množství ejakulátu společně s ředidlem a množství. Klíčová slova: hustota ejakulátu, aktivita spermií, teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu
Abstract: The matter of my Bachelor Thesis was: “The influence of breeding environment on quality of the ejaculate of breeding bulls”. The purpose of this thesis was the deduction, if the breeding environment (air temperature and relative air humidity) have an influence on the quality of ejaculate (density and activity of spermatozoa). In the theoretic part of this thesis I have sump up the hints in the literature about spermatozoa (activity, concentration, et al.) and about air temperature and relative air humidity. In the practical part I carry out the monitoring at an insemination station of breeding bulls, there I take measurements. With the ascertained information I try to find out, if the breeding conditions have an influence on the quality of the ejaculate of breeding bulls. On the basis of my ascertainments I may claim that the breeding conditions can have influence on the quality of ejaculate breeding bulls, especially on
the activity, expected activity, quantity of the thinner, quantity of ejaculate in conjunction with the thinner and the quatity. Keywords: ejaculate density, activity of spermatozoa, air temperature, relative air humidity
OBSAH: OBSAH: .......................................................................................................................- 7 1.
ÚVOD...................................................................................................................- 9 -
2.
CÍL PRÁCE.......................................................................................................- 10 -
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................- 11 -
3.1
Morfologie spermie ...................................................................................- 11 3.1.1
Hlavička spermie ................................................................................- 11 -
3.1.2
Akrozóm .............................................................................................- 11 -
3.1.3
Nukleoplazma .....................................................................................- 12 -
3.1.4
Bičík spermie ......................................................................................- 12 -
3.1.5
Centriolový oddíl – krček spermie......................................................- 12 -
3.1.6
Mitochondriální oddíl bičíku ..............................................................- 13 -
3.1.7
Hlavní oddíl bičíku .............................................................................- 13 -
3.1.8
Koncový oddíl bičíku..........................................................................- 13 -
3.1.9
Celá spermie (tj. . hlavička a všechny oddíly bičíku).........................- 13 -
3.1.10
Semenná plazma .................................................................................- 14 -
3.2
Druhové vlastnosti ejakulátu a jeho složení ...........................................- 14 3.2.1
Laboratorní vyšetření semene.............................................................- 15 -
3.2.2
Makroskopické hodnocení spermatu ..................................................- 16 -
3.2.2.1
Objem ejakulátu ..............................................................................- 16 -
3.2.2.2
Barva a zakalení ejakulátu .............................................................- 17 -
3.2.2.3
Hustota, zrnitost a konzistence ejakulátu .......................................- 17 -
3.2.2.4
Pach ejakulátu ................................................................................- 17 -
3.2.2.5
Cizí přimíseniny ..............................................................................- 18 -
3.2.3
Mikroskopické vyšetření ejakulátu .....................................................- 18 -
3.2.3.1
Koncentrace spermií .......................................................................- 18 -
3.2.3.2
Aktivita spermií ...............................................................................- 18 -
3.3
Ředění spermatu .......................................................................................- 19 3.3.1
Ředidlo Triladyl ..................................................................................- 19 -
3.3.2
Postup při ředění spermatu .................................................................- 20 -
3.4
Odběr semene od býka .............................................................................- 21 3.4.1
Odběr semene do umělé vagíny..........................................................- 21 -
-7-
3.4.2
Vlastní odběr semene..........................................................................- 21 -
3.5
Semeno býka..............................................................................................- 22 -
3.6
Teplota .......................................................................................................- 23 -
3.7
Vlhkost vzduchu........................................................................................- 24 -
4.
MATERIÁL A METODIKA...........................................................................- 25 -
5.
VÝSLEDKY A DISKUZE: ..............................................................................- 26 -
6.
ZÁVĚR: .............................................................................................................- 30 -
7.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ...........................................................- 31 -
-8-
1. ÚVOD Není mnoho odborníků, kteří se smýšlí na hrozbou snižující se druhové rozmanitosti fauny a flóry. Protože mezi faktory naznačující skleslost životních podmínek patří i úroveň reprodukce živých organismů. Úroveň reprodukce je znakem pohody organismu v daném prostředí. Je ukazatelem vyrovnanosti podmínek vnějšího a vnitřního prostředí organismu jako celku. (VĚŽNÍK ET AL., 2004) Spermatoanalýza – vyšetření ejakulátu, je základní metoda pro hodnocení funkční úrovně pohlavních orgánů samce. Toto vyšetření je významnou metodou pro diagnostiku zdravotního stavu a odhalování poruch plodnosti. Samčí populace se stala významným indikátorem negativních vlivů prostředí na zdraví chovů. Z těchto důvodů je třeba pohlížet na vyšetření ejakulátu jako na významnou a vysoce zodpovědnou práci v procesu péče o chovy, jejich zdraví a vyrovnanou plodnost.Ke stanovení úrovně funkcí pohlavních orgánů samců je nutné základní vyšetření ejakulátu, zjištění aktivity spermií, zjištění procenta živých spermií letálním testem, stanovení rychlosti pohybu spermií testem propulsivity, hodnocení aktivity endogenních reduktáz, morfologii a morfologickou rezistenci spermií. (VĚŽNÍK et. al., 2004) Hlavním úkolem této práce bylo zjistit, zda vnější podmínky prostředí (teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu) mají vliv na kvalitu ejakulátu (hustotu a aktivitu spermií).
-9-
2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda chovatelské podmínky mají vliv na kvalitu ejakulátu u plemenných býku (zejména hustotu a aktivitu spermií) na inseminační stanici plemenných býků v Litohoři. V první řadě jsem se zaměřil na vysvětlení pojmů jako je spermie, její stavbu, složení ejakulátu, laboratorní vyšetření ejakulátu a teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Dále byly veškeré zjištěné údaje statisticky vyhodnoceny a porovnány, zda mají chovatelské podmínky vliv na kvalitu ejakulátu. V poslední řadě byl zkoumán a statisticky vyhodnocen vliv ročního období na kvalitu ejakulátu.
- 10 -
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Morfologie spermie JELÍNEK et al. (2003) uvádí spermie jako nejdůležitější složku ejakulátu. Spermie je zralá, samčí pohlavní buňka schopná samostatného pohybu, s cílem aktivního vyhledávání a oplození vajíčka (MARVAN et. al., 1998). Spermie tvoří nejdůležitější složku ejakulátu. Jejich velikost a tvar jsou druhově rozdílné. (JELÍNEK et. al., 2003). Spermie se skládá z hlavičky a bičíku.
3.1.1
Hlavička spermie Dle KRESANA et. al., (1979) má zploštělý oválný tvar. Utváření hlavičky
spermie je u jednotlivých druhů zvířat rozdílné. JELÍNEK et. al., (2003) udává jako rozměry spermie: 10,00 µm dlouhá, 5,00 µm široká a 1,50 µm tlustá. Hlavička spermie má zploštělý oválný tvar. Dle GAMČÍKA et. al., (1976) je tvar hlavičky spermie podmíněn tvarem kondenzované nukleoplazmy. Podstatu hlavičky tvoří jádro pohlavní buňky obalené jadernou membránou. Přední pól hlavičky kryje čepičkový obal akrozóm. Povrch celé hlavičky a bičíku pokrývá cytoplazmatická membrána.
3.1.2
Akrozóm Podle JELÍNKA et. al., (2003) je akrozóm membránový útvar, pokrývající u býka
přední apikální polovinu jádra, který je zakončen ekvatoriálním segmentem poloměsíčitého tvaru. Podle GAMČÍKA et. al., (1976) je povrch akrozómu pokrytý cytoplazmatickou membránou. Dle KRESANA et. al., (1979) se uvnitř akrozómu nachází akrozómová hmota obsahující řadu enzymů (hyaluronidáza, proakrozin, akrozin aj.), podílející se na pronikání spermie do ovoplazmy při kontaktu spermie s vajíčkem v pohlavních ústrojích samice. Autoři GAMČÍK et. al. 1976 a KRESAN et. al. 1979 poukazují, že akrozóm býka nemá tak pevnou konzistenci jako ostatní části spermie a je citlivý vůči osmotickým změnám vnějšího prostředí podobně jako mitochondrie. Při dlouhodobějším uchování semene podléhá akrozóm některým degenerativním změnám, projevující se ztrátou ostrosti obrysů vnější blány a objevením světlých míst v akrozónu a jeho pučením.
- 11 -
3.1.3
Nukleoplazma Struktura jádra hlavičky spermie je homogenní a kompaktní. V jádru hlavičky
spermií se nachází otcovský genetický materiál v kondenzované formě vázaný na deoxyribonukleovou kyselinu, z které je vytvořený na husto nahromaděný chromatin (GAMČÍK et. al., 1976). Jádro spermie obsahuje pouze poloviční množství deoxyribonukleové kyseliny nesoucí genetické informace pro vlastnosti nového jedince (JELÍNEK et. al., 2003)
3.1.4
Bičík spermie Bičík jako ústrojí pohybu zprostředkuje transport spermie na místo oplodnění
(GAMČÍK et. al., 1976). Dle JELÍNKA et. al. (2003) se velikost bičíku pohybuje v rozmezí 50,00 – 70,00 µm a představuje pohybové ústrojí spermie. KRESAN et. al., (1979) uvádí, že bičík spermie je nejtenčí a nejdelší část spermie.
3.1.5
Centriolový oddíl – krček spermie Je strukturálně i co do vývoje nejsložitější částí spermie. Jeho morfologickým
podkladem jsou dvě ventrikly (proximální a distální) a tzv. segmentované chordy. Z obou centriol se plně zachovala jen proximální, která dává vznik segmentovaným chordám. Distální centriol, z něhož vzniká axonema, se nachází u zralých spermií jen v podobě rudimentu. Proximální centriol spolu se segmentovanými chordami, které se na něj upínají, vytváří hlavici bičíku. Hlavice bičíku zapadá do implantační jamky na bázi hlavičky. Segmentované chordy nepřesahují krček spermie. Pozvolně se ztenčují a tupě zakončují, přitom se z vnější strany přikládají k hladkým chordám. Mezi segmentovanými a hladkými chordami se tak vytváří pevné klínovité spojení. Podkladem dalších oddílů bičíků spermie je komplex osových vláken. Vlákna mají charakteristické uspořádání. Ve středu se nachází pár vláken, které sou duté (mikrotubuly), ostatní vlákna jsou uspořádané do dvou koncentrických kruhů (GAMČÍK et. al., 1980).
- 12 -
3.1.6
Mitochondriální oddíl bičíku Mitochondriální oddíl je pokračováním krčku spermie, distálním směrem
ohraničen Jensenovým kroužkem. Charakterizuje jej přítomnost mitochondrií. Počet a délka mitochondrií jsou podmíněny druhově a určují jeho délku. U býka je tato část bičíku asi o 50 % delší než hlavička spermie. Mitochondriální aparát spermie býka je složený asi z 90 individuálních mitochondrií. Jedna mitochondrie tvoří zhruba ¾ závitu spirály. Celá mitochondriální pochva vytváří asi 65 až 75 závitů (GAMČÍK et. al., 1980). Dle MARVANA et. al., (1998) mitochondriální pochva obsahuje ATP a enzymy, jenž jsou nezbytné pro pohyb spermie.
3.1.7
Hlavní oddíl bičíku Hlavní oddíl bičíku představuje nejdelší část bičíku i celé spermie vůbec. Jeho
podkladem je podobně jako v mitochondriálním oddílu komplex osových vláken. Hrubé vlákna (chordy) jsou v této části spermie o dost tenčí než na úrovni mitochondriálním oddílu a neustále se ztenčují. Z tohoto důvodu zhruba v poslední ¼ hlavního oddílu bičíku je přítomna fibrózní pochva. Fibrózní pochva přímo pokrývá komplex osových vláken a zajišťuje soudržnost osových vláken a poskytuje pevnost a pružnost při kmitání bičíku (GAMČÍK et. al., 1980).
3.1.8
Koncový oddíl bičíku Dle GAMČÍKA et. al. 1976 je koncový oddíl bičíku nejdistálnější část bičíku
spermie. Osová vlákna už nejsou obalená žádnou pochvou, jen cytoplazmatickou membránou (MARVAN et. al., 1998).
3.1.9
Celá spermie (tj. . hlavička a všechny oddíly bičíku) Celá spermie je pokryta nepřerušovanou dvouvrstevnou cytoplazmatickou
membránou, která představuje základní ochranu spermie. Je acidorezistentní, vysoce permeabilní a citlivá na změny osmotického tlaku (GAMČÍK et. al., 1976). Dle VĚŽNÍKA et. al. (2004) se délka celé spermie pohybuje 68,90 až 73,90 µm. Permeabilita membrány umožňuje látkovou výměnu spermie. Na základě poznatků, že cytoplazmatická membrána u živé spermie nepropouští některá barviva (eozin) a
- 13 -
permeabilita se zvýší u mrtvé spermie, byla vypracována metoda vitálně letálního barvení, umožňující rozlišovat mrtvé a živé spermie. Poškození permeability membrán může nastat při dlouhodobé konzervaci spermií (při zmrazování) a může tak snížit oplozovací schopnost spermie (GAMČÍK et. al., 1976). Vzhledem ke své oplodňovací funkci spotřebuje spermie velké množství energie na pohyb. Metabolizmu spermií převládají katabolické reakce. Substrátem pro tyto reakce jsou vlastní zásobní látky (endogenní) a též látky nacházející se v sekretu přídavných pohlavních žláz (exogenní) (KRESAN et. al., 1979).
3.1.10 Semenná plazma Semenná plazma obsahuje převážně sekrety přídatných pohlavních žláz. Je to tekutina druhově specifického množství a barvy, rozdílného pH (6,20 až 7,50) a konzistence. Představuje přirozené prostředí pro spermie, umožňuje jejich výživu a transport v pohlavních orgánech samice. Má relativně stálý osmotický tlak a vyznačuje se velkými pufračními schopnostmi. Obsahuje minerální látky, bílkoviny, cukry, kyselinu citrónovou a askorbovou, četné enzymY a kromě dalších látek i biologický aktivní složky jako jsou prostaglandyni, estrogeny a androgeny (JELÍNEK et. al., 2003). Podíl semenné plazmy na celkovém objemu je rozdílný. Stejně tak je i rozdílný podíl sekretu jednotlivých přídatných pohlavních žláz na celkovém objemu ejakulátu. U býka činní podíl semenné plazmy 90 % (JELÍNEK et. al,. 2003). Chemický skladba, celkový objem ejakulátu i koncentrace spermIí je druhově a individuálně značně rozdílné.
3.2 Druhové vlastnosti ejakulátu a jeho složení Dle GAMČÍKA et. al., (1980) dochází v průběhu ejakulace k vypuzování spermií z ocasu nadvarlete a ampulí chámovodu do vývodných pohlavních cest, kde se setkávají se sekrety přídatných pohlavních žláz. Dochází nejen k jejich zředění, ale i k probouzení pohyblivosti spermií. Proces ejakulace, který je výrazem souhrnných jednotlivých pohlavních reflexů neprobíhá u všech druhů zvířat stejně rychle. U přežvýkavců, hlodavců a ptáků vrcholí ejakulační reflex jednorázovou ejakulací trvající 2 až 4 vteřiny. Pořadí, v jakém jsou spermie a jednotlivé sekrety ejakulovány, jakož i podíl těchto složek na celkovém
- 14 -
objemu ejakulátu, není u všech živočišných druhů stejný (GAMČÍK et. al., 1980). Podle GAMČÍKA et. al. 1969 u býka dochází při pohlavním vzrušení nejdříve k vylučování sekretu bulbouretrálních žláz a tento sekret, jak je tomu konečně i u jiných druhů zvířat, upravuje pH uretery. GAMČÍK et. al. 1976 uvádí, že spermie a další sekrety přídatných pohlavních žláz jsou po této fázi ejakulovány téměř současně. Po odstředění 5,00 ml hustého semene lze získat asi 4,50 ml semenné plazmy, což znamená, že semenná plazma se podílí na celkovém ejakulátu býka asi z 90%. Větší část semenné plazmy a tedy i ejakulátu je tvořena sekrety váčků semenných a relativně velký podíl tvoří i sekrety žláz uretrálních, které jsou vylučovány během celé ejakulace a představují i hustého semene konečnou fázi ejakulát. Dle GAMČÍKA et. al., (1976) se sekret prostaty podíly na celkovém objemu ejakulátu jen malou měrou. Ejakuláty přežvýkavců jsou bohaté především na fruktózu, kyselinu citrónovou a glycerylfosforilcholin. Fruktóza představuje pro spermie většiny savců nejdůležitější zdroj energie. V rozředěném spermatu býka, v případě nepřítomnosti jiných glykolysujících substancí, musí být v 1 ml asi 0,25 mg fruktózy, aby byla udržena pohyblivost spermií. Vzhledem k tomu, že tvorba fruktózy je pod vlivem testosteronu, je její obsah v semeni dobrým indikátorem pro endokrinní funkci varlat a předního laloku hypofýzy. Nepoukazuje však na kvalitu ejakulátu a je často v obráceném poměru ke koncentraci spermií. (GAMČÍK et. al., 1976).
3.2.1
Laboratorní vyšetření semene Laboratorní kontrola semene je důležitým předpokladem pro používání
plnohodnotných ejakulátů při zjišťování dobré plodnosti prostřednictvím umělé inseminace. Pravidelné spermiologické zkoušky umožňují včas nekvalitní ejakuláty s nevyhovují fertilizační schopností. Při sledování kvality a množství ejakulátu býků využívaných v inseminačních stanicích, je patrné, že kvalita ejakulátu jednoho a téhož plemeníka se mění. Určitá fertilizační schopnost spermií plemeníků není v současné době v našich možnostech a tak je u ejakulátu, které se používají pro následné zpracování a inseminaci, prováděno hodnocení jejich kvantitativních a kvalitativních ukazatelů prostřednictvím mnoha speciálních laboratorních metod (MÁCHAL, 2000). Kvalita semene se může měnit dle
- 15 -
podmínek krmení, ošetřování plemeníka, režimu připouštění, jeho zdravotního stavu, plemenné příslušnosti, věku a ročního období.
Kontrola semene se provádí za čelem: a) Určení kvality každého ejakulátu a zjištění jeho vhodnosti pro používání umělé inseminaci b) Určení plodnosti plemeníka a jeho schopnosti pro používání v umělé inseminaci
Laboratorní vyšetření semene obsahuje: a) Makroskopické metody – objem, konzistence, barva, pach, obsah hlenu, cizích příměsí b) Mikroskopické a cytochemické metody a. Stanovení pohyblivosti b. Stanovení koncentrace c. Morfologická analýza c) Biochemické metody – stanovení pH, stanovení fruktózy a katalázy 3.2.2
Makroskopické hodnocení spermatu Makroskopické hodnoty ejakulátu jsou ve značné míře druhově závislé. Posuzují
se smyslově, bezprostředně po odběru semene. Při vyšetření se hodnotí objem, hustota, barva, pach ejakulátu pH, dále obsah hlenu a cizích přimísenin (GAMČÍK et al., 1976).
3.2.2.1 Objem ejakulátu Objem ejakulátu kolísá a závisí na druhu, plemeni, věku, váze plemeníka, intenzity pohlavního využívání, stupně pohlavního vydráždění, způsobu odběru semene, krmení, ošetřování, ročního období, genetického založení a zdravotního stavu plemeníka. Objem ejakulátu se hodnotí přímo v graduovaných sběračů, graduovaných zkumavkách, případně odměrných válců (GAMČÍK et al., 1976). JELÍNEK et al. (2003) uvádí objem býčího ejakulátu kolem 4 ml. Stejná hodnota, tedy 4 ml, je uváděna i VĚŽNÍKEM et al., (2004). Objem ejakulátu u pohlavně dospělých zvířat záleží na pravidelných intervalech odběru, především na stavu endokrinní soustavy na stupni sexuálního podráždění v době odběru. GAMČÍK e. al., (1980) konstatoval, že při snížení objemu pod 4 ml a při zvýšení nad 12 ml dochází ke snížení fertility. Při
- 16 -
odběrech semene prováděných bez většího časového intervalu je objem ejakulátu býka z druhého odběru větší než u prvního ejakulátu (GAMČÍK et al., 1976). Dle ČSN 46 7111 je objem stanoven měřením s přesností na 1 cm3, eventuálně vážením s přesností na 1 g. U plemenných býků pravidelně odebíraných, se potvrdila významná role úrovně koncentrace cholestorelu, celkových lipidů a močoviny v jejich krevní plazmě ve vztahu k aktivitě, koncentraci spermií a objemu ejakulátu (MÁCHAL, 200).
3.2.2.2 Barva a zakalení ejakulátu Barva a zakalení ejakulátu závisí od jeho hustoty a konzistence a je posuzován proti světlu. Ejakulát býka je mléčné barvy, někdy šedobílé, mírně nazelenalé při přítomnosti laktoflavinu (GAMČÍK et. al., 1976). V suchém období bývá často žlutobílé barvy. Žluté zbarvení ejakulátu je ovlivněno obsahem karotenu v krmivu (GAMČÍK et. al., 1976).
3.2.2.3 Hustota, zrnitost a konzistence ejakulátu Hustota zrnitost a konzistence ejakulátu závisí na obsahu sekretu přídatných pohlavních žláz a vývodních pohlavních cest. Hustý ejakulát dobré kvality je táhnoucí se tekutina smetanovitého mírně zrnitého vhledu, v kterém se pomalu pohybují zrníčka – masová aktivita ejakulátu. Tyto vlastnosti jsou typické pro ejakuláty přežvýkavce. Hustota, zrnitost a konzistence ejakulátu se posuzují na okraj sběrače v dopadajícím světle, nebo ve zkumavce přecházejícím světel (GAMČÍK et al., 1976). JELÍNEK et. al. (2003) uvádí průměrnou koncentraci spermií kolem 1 000 tis. v mm3.
3.2.2.4 Pach ejakulátu Pach ejakulátu je druhově specifický. Změna charakteristického pachu upozorňuje na změnu kvality ejakulátu. Změněný pach souvisí zpravidla se zvětšeným množstvím přímísenin jako moče, hnisu a krve. Hnilobný zápach poukazuje na chronické chorobné procesy ve varleti nebo v přídatných žlázách. Kvalitní ejakulát býka připomíná pach čerstvě nadojeného mléka. Pach ejakulátu může být ovlivněn krmivem (GAMČÍK et al., 1976).
- 17 -
3.2.2.5 Cizí přimíseniny Z cizích přimísenin se v ejakulátu nejčastěji vyskytují vazelína, chlupy, nečistoty z předkožky, prach, písek aj. Takto znečištěný ejakulát se nesmí použít pro inseminaci (GAMČÍK et al., 1976). 3.2.3
Mikroskopické vyšetření ejakulátu Ne všechny spermie, které jsou produkovány při spermiogenezi můžeme označit
za normálně vyvinuté, proto je nutné přistoupit k mikroskopickému vyšetření. Mikroskopické vyšetření zahrnuje posouzení koncentrace spermií a aktivity spermií.
3.2.3.1 Koncentrace spermií Koncentrace spermií je hlavním ukazatelem biologické kvality. Vyjadřuje se počtem spermií v jednom mm3 ejakulátu a je ukazatelem pro určení stupně ředění spermatu. Koncentrace je závislá na frekvenci odběru. Stanovení koncentrace hemocytometricky, fotometricky a počítání částic. Hemocytometricé stanovení: plocha čtverce ve kterém se stanovuje počet spermií je 1/25 mm2 a hloubka komůrky je 1/10 mm2. Vzorec pro výpočet obsahuje počet napočítaných spermií v 10 čtvercích, plochu čtverce, stupen zředění a výšku komůrky. Prohlíží se při zvětšení 200x až 400x. Stanovení spermií fotokolorimetrem: jedná se o stanovení stupně zákalu, který vznikne po standardním naředění 0,1ml nativního semene ve fyziologickém roztoku. Přibližný odhad hustoty se hodnotí v Bürkerově komůrce podle určitých kritérií (VĚŽNÍK et. al., 2004). MÁCHAL (2000) uvádí průměrnou koncentraci spermií u býků 1,11 miliónů v 1 mm3.
3.2.3.2 Aktivita spermií Posuzuje se mikroskopicky při zvětšení 200x až 300x. Vyjadřuje se procentickým odhadem spermií, které se pohybují progresivně a přímočaře vpřed za hlavičkou. Pozorující si musí všímat i abnormálních forem pohybu spermií, mezi něž patří: kolébavý pohyb na místě, pohyb do kruhu, zpětný pohyb, trhavý nepravidelný pohyb a vířivý pohyb. Dle VĚŽNÍKA et. al., (2004) minimálně 70% spermií musí vykazovat aktivní přímočarý pohyb vpřed za hlavičkou. MÁCHAL (2000) udává průměrnou aktivitu spermií 80%. Posouzení aktivity se používají metody spermiokinematografické, jejÍž princip spočívá ve fotografickém záznamu pohybujících se spermií za určitý
- 18 -
časový úsek. Aktivní spermie se jeví jako neostré stíny (VĚŽNÍK et. al., 2004). Další možnosti stanovení mobility spermií a charakteru jejich pohybu je metoda pomocí trajektorií zaznamenaných systémem analýzy obrazu – LUCIA a metoda objektivní analýzy pohybu spermií jenž je založena na počítačové analýze (CASA) (VĚŽNÍK et. al,. 2004).
3.3 Ředění spermatu K ředění spermatu se používají pouze média, která po dlouhodobé konzervaci uchovávají dobrou oplozovací schopnost spermatu a jeho zdravotní nezávadnost. K ředění spermatu se používá koncentrát ředidla značky Triladyl, ale lze použít i jiné ředidlo (Bioxcell, Optidyl, Biociphos plus a Andromed aj.), předem provozně ověřené, při jehož použití bude dosažena srovnatelná kvalita inseminační dávky v parametru přežitelnosti spermií po dvouhodinovém tepelném testu.
3.3.1
Ředidlo Triladyl
a) Složení ředidla:
aqua bidestiláta Glycerol Tris Acidum citricum Fruktose Antibiotika:
Tylosin 5,0 mg / 100 ml
Gentamycin 25 mg / 100 ml Spectinomycin 30 mg / 100 ml Lincomycin 15 mg / 100 ml Triladyl (uchovává se ve tmě a v chladnici při teplotě asi 5 0
b) Příprava ředidla:
C).
Triladyl 20 % Bidestilovaná voda 60 % Vaječný žloutek 20 %
- 19 -
Potřeba ředidla vychází z předpokládané výroby inseminačních dávek v den odběru ejakulátu býků stanovený odběrovým harmonogramem. Na základě tohoto předpokladu si laborant vypočítá potřebu jednotlivých komponentů ředidla. Vše se míchá na elektromagnetické míchačce za současného zahřátí asi na 30 0C. Stanovení stupně ředění: Při stanovení stupně ředění a celkového množství ředidla se vychází z těchto zjištěných hodnot: -
množství ejakulátu
-
hustota ejakulátu
-
předpokládaná aktivita po rozmražení (% aktivních spermií)
-
využitelný obsah pejety při inseminaci
Při zadání jednotlivých hodnot u výše stanovených znaků zpracovávaného spermatu a použitého typu obalu pejety se vypočítá potřebné množství ředidla.
3.3.2
Postup při ředění spermatu Po odebrání vzorků z ejakulátu se sběrač uzavře svařením fólie pomocí impulzní
svářečky. Sběrač se obrátí svařenou částí dolů, korálek se ve špičce sběrače pevně přichytí a přesahující část špičky sběrače se odstřihne. Potom se přes zbývající část špičky sběrače navlékne na keramický korálek silikonová hadička. Nasazování hadičky se provádí opatrně, aby se nepoškodila fólie sběrače. Takto připravený sběrač se spermatem se nasune hadičkou na konec nálevky oscilačního stolku. Hadička se setne svorkou a nálevka se naplní potřebným množstvím ředidla, pomalu se uvolní svorka a tím se zahájí ředění. Ředidlo se přidává ke spermatu rovnoměrně za občasného promíchání. Celková doba ředění je asi 10 minut podle obejmu spermatu a přidávaného ředidla. Během této doby je ředidlo i ředěné sperma v laboratorní teplotě, tím dochází postupně i k ochlazování ředěného spermatu na laboratorní teplotu. Během ředění se ředidlo chrání před možnou kontaminací přikrytím alobalovou fólií. Po naředění se hadičky opět sepne svorkou a stáhne se z nálevky oscilačního stolku.
- 20 -
3.4 Odběr semene od býka Na inseminačních stanicích býků je v současné době nejvíce využívaná metoda odběru semene do umělé vagíny.
3.4.1
Odběr semene do umělé vagíny U býků s v současné době považuje tato metoda za nejvhodnější k získání semene.
Model umělé vagíny je složen z tuhého gumového válce s ventilem, gumové vložky a skleněného sběrače semene. Tuhý gumový válec je dle individuality býka dlouhý 40 až 45 cm a šířky 5,5 až 6,5 cm. Uprostřed, nebo na okraji válce je kruhový otvor sloužící na napuštění vody, do kterého se upevňuje ventil, kterým se přifukuje vzduch a ředí tlak. Sběrač semene je skleněný, dvouplášťový a je sloužen ze dvou částí. Horní část slouží k zachycení semene, část spodní se plní teplou vodou (GAMČÍK 1976 et. al.).
3.4.2
Vlastní odběr semene
Ejakulát určený pro účely inseminace se získává pouze od licencovaného plemeníka. Sperma od býků se odebírá ve zvlášť upravených připouštěcích místností. Semeno se odebírá v přesně stanovenou dobu dle plánu odběru, nejdříve však hodinu po nakrmení objemným krmivem. Doba odběru je volena tak, aby umožnila důkladné laboratorní vyšetření, zchlazení a expedici semene. Jako atrapy pro odběr semene jsou používány klidní plemení býci. Jako atrapy se mohou též použít zdraví, vykastrovaní býci, zdraví býci vyřazení z plemenitby a náhradní býci. Jeden býk je používán zpravidla na čtyři odběry. V případě, že se u býka sloužícího jako atrapa nastane nežádoucí vzrušení a zneklidnění, omezí se počet skoků na dva skoky denně (GAMČÍK et. al., 1969).
- 21 -
3.5 Semeno býka Tab. 1 Požadavky na kvalitní ukazatele býčího spermatu ( Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb.)
a) neobsahuje původce nebezpečných nákaz a nemocí, v intervalu 6 měsíců je laboratorně vyšetřováno na přítomnost patogenních mikroorganismů (včetně patogenních plísní) b) neobsahuje přimíseniny ani shluky spermií Čerstvé sperma
c) má bílou barvu s odstínem šedým až krémovým (dovoleno je žlutavé zabarvení) a ostatní charakteristické vlastnosti (pach, zrnitost) d) hustota nemá být nižší než 700 000 spermií v 1 mm3 e) aktivita spermií je nejméně 70 % f) obsahuje nejméně 80 % morfologicky normálních spermií a nejvýše 10 % primárních změn
- 22 -
K hodnocení býčího spermatu slouží Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb. – Hodnocení spermatu Tab. 2 Hodnocení spermatu (Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb)
Hodnocení
Hodnotí se:
Způsob hodnocení:
Zdravotní nezávadnost spermatu u odebíraných býků Barva, konzistence a pach
spermatu
Smyslovým posouzením Měřením nebo vážením u každého ejakulátu s přesností na 1 cm3
Objem Čerstvého
Nejméně jednou za půl roku veterinárním vyšetřením
Smyslovým posouzením ve sběrači a mikroskopicky Fotometrem u každého ejakulátu (kontrolní propočty, či kalibrace Hustota spermatu přístrojů se provádějí v Bürkerově komůrce) Mikroskopicky při zvětšení 1:200 až 300 a při teplotě 39 ± 1 oC, kdy se Aktivita spermatu ( u odhadem zjišťuje procentické každého ejakulátu) Zastoupení spermií pohybujících se vpřed za hlavičkou Mikroskopicky při zvětšení 1:1000 až Výskyt abnormálních 1500 a vyjadřuje se v%, u provozních spermií býků nejméně jednou za měsíc Obsah přimísenin
3.6 Teplota Je
jedna
ze
základních
veličin.
Je
mírou
střední
kinetické
energie
termodynamického pohybu molekul a její jednotkou je v soustavě SI Kelvin (K). V meteorologické praxi se však teplota vzduchu nebo půdy dodnes nejčastěji udává ve stupních Celsiovy teplotní stupnice (SOBÍŠEK et. al., 1993). V rámci bakalářské práci je pro mně směrodatná teplota vzduchu. Základním údajem o teplotě vzduchu je hodnota zjištěná ve výšce 2m nad zemským povrchem v zastíněném prostředí meteorologické budky či adekvátního prostředí. Protože teplota vzduchu závisí na tom, kolik energie je do ovzduší předáno ze zemského povrchu nebo kolik energie je zemským povrchem z ovzduší odebrán – za předpokladu, že se vzduch ve smyslu horizontálním nepohybuje, teplota v přízemní vrstvě s výškou buď klesat nebo stoupat, popř. se také měnit ( ROŽNOVSKÝ et. al. ,1998).
- 23 -
3.7 Vlhkost vzduchu Ve vzduchu obsažené množství páry nazýváme vlhkost vzduchu. Patří k základním meteorologickým prvkům. Vzduch ve volném prostředí obsahuje vždy určité množství vodní páry, je tedy vždy v určité míře vlhký. Rozsah vlhkosti vzduchu závisí na jeho teplotě, která určuje nejvyšší možný (maximální) obsah vodní páry ve vzduchu (ROŽNOVSKÝ et. al., 1998). V bioklimatologii se uplatňuje vlhkost vzduchu: a) absolutní, skutečné množství vodní páry v gramech, obsažené v krychlovém metru vzduchu: v g/m3 b) vyjadřuje se též tlakem vodní páry v pascalech (Pa) c) relativní, poměr absolutní vlhkosti vzduchu (a) k maximálně možné vlhkosti (A) při dané teplotě, vyjádřený v procentech (ra = 100 a/A), nebo poměr tlaku páry (e) k maximálně možnému tlaku páry (E), při dané teplotě ( re=100 e/E).
- 24 -
4. MATERIÁL A METODIKA Sledování bylo prováděno na inseminační stanici plemenných býků v Litohoři. Odebrané sperma prošlo po celý rok stejným laboratorním vyšetřením: zjištěním hustoty, aktivity, zředěním a pak následným zchlazením a zmrazením. V inseminační stanici plemenných býků Litohoř jsou býci ustájeni vazně. Stání má délku 2,4 m a šířku 1,4 m. Výživa býků je individuální a k hlavním komponentům krmné dávky patří vojtěškotravní seno, sláma ad libitum, mačkaný oves a doplňková krmná směs, která se skládá z obilovin, jetelovin, kukuřice, sóji, minerálních látek a vitamínů. Pro býky je zajištěn pohyb mimo stáj pro udržení optimálního zdravotního stavu. Odběr semene je prováděn na fantomu pomocí umělé vagíny. Odběr ejakulátu se provádí ve zvláštní místnosti, k tomuto účelu určené, v tzv. připouštědle. Býci se odebírají předem stanovenou dobu. Frekvence odběru je stanovena individuálně pro každého býka podle jeho stáří, kondici a zdravotnímu stavu. Většinou je odběr prováděn dvakrát týdně. Býci se stimulují pohledem na záď předchozího býka. Bezprostředně po odběru semene je mikrotenový sáček s ejakulátem ihned předán do laboratoře k vyšetření a zpracování spermatu dle ČSN 46 7111 Sperma býka. Sledování probíhalo v inseminační stanici plemenných býků v Litohoři od ledna 2009 do listopadu 2009 u 10 býků různé plemenné příslušnosti. Počet býků plemene českého strakatého plemene byl 6 kusů a počet býků holštýnského skotu činil 4 kusy. Veškeré hodnoty byly statisticky vyhodnoceny. Každý odebraný vzorek spermatu byl vyšetřen v laboratoři inseminační stanice (hustota, aktivita spermií). Přístrojem, který zapůjčila AF MZLU, bylo prováděno měření chovatelských podmínek (teplota a relativní vlhkost vzduchu).
- 25 -
5. VÝSLEDKY A DISKUZE: Výsledky sledování se opírají o prozkoumání jen 84 vzorků býčího spermatu, protože v dnešní době není taková poptávka po inseminačních dávkách. U každého vzorku se posuzovala hustota a aktivita spermií, předpokládaná aktivita, množství ředidla, množství ejakulátu společně s ředidlem a množství spermatu v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Údaje o hustotě, aktivitě, předpokládané aktivitě, množství ředidla, množství ejakulátu společně s ředidlem a množství spermatu jsou uvedeny v tab. 3. Z hodnot uvedených v této tabulce vyplývá, že počet získaných vzorků ejakulátu se pohyboval od 1 (v lednu) po 21 (v listopadu), v měsících únoru a prosinci nebyl žádný vzorek. Průměrná hodnota hustoty byla 1,07 mil.spermií/ mm3 a pohybovala se od minima 0,86 mil spermií/mm3 (zjištěno v měsíci červenci) po maximum 1,28 mil. Spermií/mm3 (zjištěno v měsíci říjen). Průměrná hodnota aktivity spermií byla 78,81% a pohybovala se od minima 71,00% ( zjištěno v měsíci červen) po maximum 80,00 %( zjištěné v měsících leden, březen,červenec, srpen a listopad). Průměrná hodnota aktivity byla 45,95 % a pohybovala se od minima 40,00 % (zjištěno v měsících dubnu a červenci) až po maximální hodnotu 50,00% (zjištěno v měsíci říjen). Průměrná hodnota množství ředidla byla 84,18 ml a kolísala v rozmezí od minima 42,61 (zjištěno v měsíci červenci) až po maximum 104,76 (zjištěno v měsíci září). Průměrná hodnota množství ejakulátu společně s ředidlem byla 94,93 ml a pohybovala se v rozmezí od 50,81 ml (v měsíci červenec) po hodnotu 118,22 ml (v měsíci září). Průměrná hodnota množství ejakulátu byla 10,76 ml a zjištěná hodnota se pohybovala od minima 8,20 (zjištěno v měsíci červenec) až po maximum 14,00 (zjištěno v měsíci červen). Průměrná hodnota teploty byla 15,04 oC a naměřená nejnižší hodnota byla 8,82 oC (naměřeno v měsíci leden) a nejvyšší naopak 20,85 oC (naměřeno v měsíci srpen).
- 26 -
Průměrná hodnota relativní vlhkosti vzduchu byla naměřena 73,51 % a pohybovala se od minima 55,43 % (v měsíci duben) až po maximum 83,39 % (v měsíci lednu). Průměrná hodnota teplotního – vlhkostního indexu byla 58,80 a pohybovala se od minimální hodnoty 48,8 (v měsíci leden) až po maximální hodnotu 67,40 (v měsíci srpen).
Tab. 3 Statisticky zpracované naměřené hodnoty v závislosti na období od ledna 2009 do listopadu 2009
Hustota - Aktivita ** PA ** 3
%
mil/mm
%
Red *
Rspe * Mn *
ml
ml
ml
Teplota Vlhkost THI o
C
%
Příp.
Průměr
Průměr
Průměr
Průměr
Průměr
Průměr
Průměr
Průměr
Průměr
84
1,07
78,81
45,95
84,18
94,93
10,76
15,04
73,51
58,80
Mes. = 1 1
0,90
80,00
40,00
49,80
58,80
9,00
8,82
83,39
48,80
3
4
1,05
80,00
45,00
88,48
100,23
11,75
8,92
63,38
50,02
4
5
0,92
75,00
40,00
61,94
72,74
10,80
12,85
55,43
55,87
6
5
0,90
71,00
41,00
76,72
90,72
14,00
18,62
82,11
64,75
7
10
0,86
80,00
40,00
42,61
50,81
8,20
20,60
68,40
67,15
8
10
0,96
80,00
43,00
90,47
103,67
13,30
20,85
65,74
67,40
9
12
1,04
79,17
47,08
104,76
118,22
13,50
18,86
75,44
64,89
10
16
1,28
78,75
50,00
100,87
110,74
9,88
11,54
76,50
53,31
11
21
1,16
80,00
49,52
84,42
93,42
9,00
11,24
79,97
52,85
celý vzorek
** - lišící se vysoce průkazně (P<0,01)
-
* - lišící se průkazně (P<0,05)
Mn – množství ejakulátu
PA- předpokládaná aktivita
THI – teplotní-vlhkostní index
Red- množství ředidla
Rspe- množství ejakulátu s ředidlem
- lišící se neprůkazně
Dle VĚŽNÍKA et. al., (2004) jsou základními ukazateli nativního semene býka následující hodnoty, a to hustota spermií v mm
3
> 700 000 a jejich aktivita > 70.
Z porovnání s těmito základními ukazateli nativního semene býků tedy vyplývá, že naměřené hodnoty jednoznačně splňují kritéria, které jsou VĚŽNÍKEM uváděny jako hodnoty nejnižší.
- 27 -
Výsledky sledování ukazují, že největší hustotu má ejakulát sledovaných plemenných býků v 1, 10 a 11 měsíci, tedy v období s nejnižší teplotou. Zároveň se sledovaný ejakulát v těchto měsících vyznačuje vysokou aktivitou spermií, které ejakulát obsahuje. V 7 a 8 měsíci, tedy v období s teplotou vzduchu nejvyšší, se hustota spermií snižuje a jejich aktivita se drží na stejné úrovni jako ve výše uvedených měsících. Z tohoto porovnání lze odvodit závěr, že především na hustotu spermií má tedy prokazatelně vliv jak teplota vzduchu, která je v 1, 10 a 11 měsíci nejnižší z celého sledovaného období, ale i vlhkost, která je v těchto měsících, tedy v 1, 10 a 11 měsíci, naopak nejvyšší.
Naměřené hodnoty v závislosti na registru odebíraného plemenného býka jsou zpracovány v tabulce č. 4. Z hodnot uvedených v této tabulce vyplývá, že počet získaných vzorků ejakulátu se pohyboval od 1 (NXA 497 a RAD 175) po 21 (NXA 589 a NEA 685), v měsících únoru a prosinci nebyl žádný vzorek. Nejnižší hodnota hustoty ejakulátu byla naměřena 0,80 mil/mm3 (u NXA 497) a nejvyšší hodnota 1,25 mil/mm3 (u NXA 589). Nejnižší hodnota aktivity spermií byla zjištěna 78,57 % (u MKM 257) a nejvyšší hodnota 80,00 % u (HG 260, NXA 497 a RAD 236). Nejnižší hodnota předpokládané aktivity byla 40,00 % (u HG 260, NXA 497, NXA 657, RAD 175 a RAD 236) a nejvyšší hodnota 50,00 % (u NEA 685 a NXA 589). Nejnižší hodnota množství použitého ředidla byla 42,80 ml (u RAD 236) a nejvyšší hodnota 104,49 ml (u RAD 197). Nejnižší hodnota množství ejakulátu společně s ředidlem byla 50,80 ml (u RAD 236) a nejvyšší hodnota 121,63 ml (u RAD 197). Nejnižší hodnota množství spermatu byla 8,00 ml (u RAD 175) a nejvyšší hodnota 17,14 ml (u RAD 197). Nejnižší hodnota teploty vzduchu byla 8,84 oC (u NXA 657) a nejvyšší hodnota 20,53 oC (u RAD 236). Nejnižší hodnota relativní vlhkosti vzduchu byla 49,5 % (u NXA 497) a nejvyšší hodnota 72,38 % (u RAD 197).
- 28 -
Nejnižší hodnota teplotního – vlhkostního indexu byla 49,55 ( NXA 657) a nejvyšší hodnota 66,86 (u RAD 236).
Tab. 4 Statisticky zpracované naměřené hodnoty v závislosti na registru odebíraného plemenného býka
Příp.
Hustota -
Aktivita** PA**
mil/mm3 Registr = 7 HG 260 MKM 7 257
%
Red**
Rspe**
%
ml
ml
Mn** Ml
Teplota o
C
Vlhkost
THI
%
0,84
80,00
40,00
50,36
59,93
9,57
18,67
66,21
64,29
0,91
78,57
47,86
101,97
116,47
14,57
19,44
70,69
65,54
1,17
79,52
50,00
99,45
110,07
10,62
12,42
78,05
54,72
NXA 497 1
0,80
80,00
40,00
57,70
69,70
12,00
10,60
49,50
53,00
NXA 589 21
1,25
79,52
50,00
92,71
101,71
9,00
12,42
78,05
54,72
NXA 657 4
0,88
80,00
40,00
44,93
53,18
8,25
8,84
71,56
49,55
RAD 175 1
1,20
60,00
40,00
61,70
69,70
8,00
17,65
55,04
62,30
RAD 193 11
0,99
79,55
41,82
69,83
80,46
10,64
17,63
70,64
63,02
RAD 197 7
0,96
73,57
40,71
104,49
121,63
17,14
19,32
72,38
65,38
RAD 236 4
0,85
80,00
40,00
42,80
50,80
8,25
20,53
65,93
66,86
NEA 685
21
** - lišící se vysoce průkazně (P<0,01)
-
* - lišící se průkazně (P<0,05)
Mn – množství ejakulátu
PA- předpokládaná aktivita
THI – teplotní-vlhkostní index
Red- množství ředidla
Rspe- množství ejakulátu s ředidlem
- lišící se neprůkazně
Výsledky sledování ukazují, že největší hustotu má ejakulát u sledovaných plemenných býků NEA 685, NXA 589 a RAD 175 v období s průměrnou teplotou od 12,42 oC až do 17,65 oC. V období, kdy teplota v chovatelském prostředí je nižší než 12,42 oC a vyšší než 17,45 oC , tedy v období s teplotou vzduchu nejvyšší a nejnižší, se hustota spermií snižuje a jejich aktivita se drží relativně na stejné úrovni. Z tohoto porovnání lze posoudit, že nejvyšší hustotu a aktivitu ejakulátu plemeného býka má býk, pokud se vyskytuje v tzv. termoneutrální zóně (termoneutrální zóna – je teplota prostředí, při níž se v zájmu uchování stálé teploty těla neuplatňují termoregulační mechanismy JELÍNEK et al. 2003).
- 29 -
6. ZÁVĚR: Z provedeného literárního přehledu lze tedy odovodit, že úroveň reprodukce je přímo závislá na vyrovnanosti podmínek vnějšího a zároveň vnitřního okolí sledovaného organismu. Úroveň reprodukce je ukazatelem pohody tohoto organismu. S těmito kritérii shodně pracuje i definice zdraví jako taková. Dalším neméně významným ukazatelem zdravého chovu plamenných býků je i pravidelnost samostatného reprodukčního procesu.
Na základě vlastního sledování které proběhlo na inseminační stanici plemenných býků v Litohoři a zabývalo se vlivem podmínek chovatelského prostředí na kvalitu ejakulátu plemenných býků, je možné konstatovat následující: 1. Byl zjištěn průkazný vliv měsíce odběru na aktivitu, předpokládanou aktivitu, množství ředidla, množství ejakulátu společně s ředidlem a množství spermatu kromě hustoty, kde byly rozdíly neprůkazné. 2. Byl zjištěn průkazný vliv býka na aktivitu, předpokládanou aktivitu, množství ředidla, množství ejakulátu společně s ředidlem a množství spermatu kromě hustoty, kde byly rozdíly neprůkazné.
- 30 -
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: VĚŽNÍK, Z.; ŠVECOVÁ, D.; ZAJÍCOVÁ, A.; PŘINOSILOVÁ, P.; RUBEŠ, J.; RYBÁŘ, R.; VOZDOVÁ, M.: Repetitorium spermatologie a andrologie a metodiky spermatoanalýzy, 2004, Brno, 189 s
VĚŽNÍK, Z.; ŠVECOVÁ, D.; ZAJÍCOVÁ, A.; BENDOVÁ, J.; FALDÍKOVÁ, L.; ZRALÝ, Z.; NETOLICKÁ, S.; POSPÍŠIL, L.; DIBLÍKOVÁ, I.; ZUDOVÁ, D.; MATOUŠKOVÁ, O.: Hodnocení semene pro asistovanou reprodukci a výběr plemeníků, 2000, Brno, 139 s
GAMČÍK, P.; KOZUMPLÍK, J.; KUDLÁČ, E.: Umělá inseminace a andrologie hospodářských zvířat – I. díl, 1969, ediční středisko VŠZ v Brně, číslo publikace 053, 294 s
GAMČÍK, P.; KOZUMPLÍK, J.; SCHWARC, F.; VLČEK, Z.; ZIBRÍN, M.: Umělá inseminácia a andrologia hospodarských zvierat, 1976, Príroda Bratislava, ISBN 64025-76,574 s
GAMČÍK, P.; SAKALA, J.; LOJDA, L.: Plodnost hovädzieho dobytka a jej poruchy, Príroda Bratislava, 1980, číslo publikace 4550, 497 s
JELÍNEK, P.; KOUDELA, K.; DOSKOČIL, J.; ILEK, J.; KOTRBÁČEK, V.; KOVÁŘŮ, F.; KROUPOVÁ, V.; KUČERA, M.; KUDLÁČ, E.; TRÁVNÍČEK, J.; VALENT, M. :Fyziologie hospodářských zvířat, 2003, MZLU Brno, ISBN 80-7157644-1, 414 s
KRESAN, J.; ČOLÁK, D.; HAMPL, A.; MARVAN, F.; VERNEROVÁ, E.: Morfologia hospodarských zvierat, 1979, Príroda Bratislava, ISBN 64-070-79, 630 s
MÁCHAL, L.: Dynamika vztahu reprodukční výkonnosti krav a plemenných býků k vybraným biochemickým ukazatelům krevní plazmy, 2000, Brno Folia MZLU, 50 s
- 31 -
MARVAN, F.; HAMPL, A.; HLOŽÁNKOVÁ, E.; KŘESAN, J.; MARVAN, F.; MASSANYL, L.; VERNEROVÁ, E.: Morfologie hospodářských zvířat, 1998, Nakladatelství Brázda Praha, ISBN 80-209-0273-2, 303 s
ROŽNOVSKÝ, J.; HAVLÍČEK, V.: Bioklimatologie, 1. vydání, 1998, ISBN 80-7157291-8, 155 s
SOBÍŠEK, B., ET AL. : Meteorologický slovník a výkladový terminologický, 1. vydání, Praha, 1993, ISBN 80-85368-45-5, 594 s
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb. a přílohy k Vyhlášce Ministerstva Zemědělství č. 471/2000 Sb.
Státní plemenářské podniky, Praha – Nové Město: Soubor pokynů platných v inseminaci skotu, Praha, 1988
- 32 -