Vládní návrh ZÁKON ze dne …… 2012, kterým se mění některé zákony v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění v souvislosti se zrušením výjimky ze zásady rovného zacházení v právu Evropské unie Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistné smlouvě Čl. I Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. § 13a včetně nadpisu zní: „§ 13a Rovné zacházení Při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství. Tím není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných a přesných pojistněmatematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.“. CELEX 32004L0113 Poznámka pod čarou č. 4b se zrušuje. 2. V nadpisu § 55 se slova „nebo nesprávného pohlaví“ zrušují. CELEX 32004L0113 3. V § 55 odst.1 a 2 se slova „nebo pohlaví“ zrušují. CELEX 32004L0113 1
Čl. II Přechodná ustanovení 1. Právní vztahy vzniklé z pojistných smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Právní vztahy vzniklé z pojistných smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterých dojde v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později k uzavření dohody o prodloužení pojistné doby a u kterých by práva a závazky z těchto smluv bez takové dohody zanikly uplynutím pojistné doby, se řídí tímto zákonem. 3. Změna podmínek pojistné smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k níž je vyžadován souhlas smluvní strany, který je udělen v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, nesmí vést ke změně pojistného nebo pojistného plnění, která by byla v rozporu se zásadou rovného zacházení. Jde-li o změnu, která v důsledku použití zásady rovného zacházení vede ke zvýšení pojistného nebo snížení pojistného plnění, je pojistitel povinen pojistníka před udělením jeho souhlasu písemně informovat o důsledcích takové změny. CELEX 32004L0113 ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. III Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozovaného pojištění nebo zajištění, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví na individuální úrovni. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných a přesných pojistněmatematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.“. CELEX 32004L0113 2. § 57 včetně poznámky pod čarou č. 20 se zrušuje. CELEX 32004L0113
2
3. V § 120 odstavec 3 zní: „(3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 56 odst. 4 při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použije hledisko odporující zásadě rovného zacházení.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Dojde-li ke změně podmínek pojistné smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k níž je vyžadován souhlas smluvní strany, který je udělen v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, a tato změna v důsledku použití zásady rovného zacházení vede ke změně pojistného nebo pojistného plnění, je pojišťovna povinna provést úpravu technické rezervy zohledňující tuto změnu. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. V Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. 2.
V § 2a se věta druhá zrušuje. V § 43b odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) poruší zákaz diskriminace účastníků podle § 2a,“. Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až w). Čl. VI Přechodné ustanovení
Právní vztahy vzniklé ze smluv o penzijním připojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.
3
ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 21. prosince 2012.
4
D
Ů V O D O V Á
Z P R Á V A
Obecná část: A. Popis platné právní úpravy Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, uložila podle čl. 5 členským státům, aby ve všech nových smlouvách uzavřených nejpozději po 21. prosinci 2007 nevedlo použití pohlaví jako faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění pro účely pojištění a souvisejících finančních služeb u jednotlivých pojištěných k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění. Současně těmto státům umožnila do 21. prosince 2007 povolit přiměřené rozdíly ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěných, je-li pohlaví určujícím faktorem při hodnocení rizika založeném na příslušných a přesných pojistně-matematických a statistických údajích. Do našeho právního řádu byla tato výjimka provedena zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Ten v § 16 novelizuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, a v § 17 a 18 zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v souvislosti s transpozicí ustanovení čl. 5 uvedené směrnice. B. Důvod předložení a cíl navrhované právní úpravy Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr) na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 234 Smlouvy o ES, podané Cour constitutionnelle (Belgie), ve svém rozsudku z 1. března 2011 zrušil článek 5 odst. 2 výše uvedené směrnice, a to s účinností od 21. prosince 2012. Důvodem bylo, že toto ustanovení, které dotyčným členským státům umožňuje ponechat bez časového omezení platnosti výjimky z pravidla stejného zacházení s muži a ženami v pojišťovnictví, tj. stanovení stejné výše pojistného a pojistného plnění pro obě pohlaví, je v rozporu s uskutečňováním cíle rovného zacházení s muži a ženami, jež sleduje směrnice 2004/113, a neslučitelné s články 21 a 23 Listiny základních práv EU. Cílem předloženého návrhu zákona je implementovat předmětný rozsudek Soudního dvora Evropské unie a dosáhnout tak do stanoveného data slučitelnosti právního řádu České republiky s právem Evropské unie. C. Hlavní principy a východiska návrhu Evropská komise dne 13. ledna 2012 uveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie „Pokyny k uplatňování směrnice Rady 2004/113/ES v pojišťovnictví s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-236/09 (Test-Achats) (2012/C 11/01)“. Na základě svého průzkumu zjistila, že rozsudek ve věci Test-Achats bude mít dopady ve všech členských státech, neboť v současnosti všechny tyto státy umožňují rozlišování podle pohlavní identity jako rizikového faktoru alespoň u jednoho typu pojištění, zejména u životního pojištění. Z tohoto důvodu uveřejnila svůj postoj k danému rozsudku s cílem napomoci jeho implementaci na vnitrostátní úrovni a dodržování v praxi. Přizpůsobení se rozsudku ve věci Test-Achats znamená, že s účinností počínaje dnem 21. prosince 2012 musí být pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím uvedené v čl. 5 odst. 1
5
dané směrnice uplatňováno v nových smlouvách bez jakékoli výjimky, pokud jde o výpočet pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěných. V praxi to znamená upravit právní předpisy tak, aby s uvedenou účinností byla výjimka čl. 5 odst. 2 dané směrnice zrušena, a v pojišťovnách přizpůsobit této změně podmínky uzavírání pojistných smluv, které dané výjimky využívají. Pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím se uplatňuje pouze na nové smlouvy, které byly uzavřeny 21. prosince 2012 nebo po tomto datu, nikoli po uplynutí lhůty pro provedení směrnice, tj. již od 21. prosince 2007. Opačný výklad v rozporu s cílem čl. 5 odst. 2, jak je uveden v bodu 18 odůvodnění směrnice, by vedl k náhlé a nežádoucí změně na trhu. Otázkou tak zůstává, co je v dané souvislosti nová smlouva. Evropská komise zdůrazňuje, že tento pojem musí být vykládán jednotně v rámci celé Unie. Odlišné interpretace založené na vnitrostátním smluvním právu by vytvářely riziko odlišných přechodných období, jež by oddalovala komplexní uplatňování pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím, a také riziko nerovných podmínek pro jednotlivé pojišťovny. Rozlišení postupu u stávajících a nových pojistných smluv musí dávat smluvním stranám právní jistotu a musí být založeno na kritériích, která zabrání neoprávněnému porušování stávajících práv a ochrání oprávněná očekávání smluvních stran. Evropská komise proto vymezuje případy, které by se měly považovat za nové smlouvy a na které je nutno použít pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím podle čl. 5 odst. 1 dané směrnice. Těmi jsou a) smlouvy uzavřené dnem 21. prosince 2012 nebo po tomto datu včetně nabídek podaných před 21. prosincem 2012, pokud byly přijaty 21. prosince 2012 nebo po tomto datu; b) ujednání o prodloužení smluv uzavřených před 21. prosincem 2012, pokud k dohodě o tomto prodloužení došlo 21. prosince 2012 nebo po tomto datu a pokud by jinak takové smlouvy zanikly uplynutím doby.
a)
b)
c)
d)
Naopak, za nové smlouvy Evropská komise nepovažuje automatické prodlužování smluv uzavřených před 21. prosincem 2012, pokud tak bylo dohodnuto před tímto datem; to však neplatí v případě, kdy by k tomu byl po tomto datu vyžadován souhlas smluvní strany nebo učiněno jednání některé z těchto smluvních stran s dopadem do podmínek smlouvy ujednaných před 21. prosincem 2012; úpravu některého prvku smlouvy uzavřené před 21. prosincem 2012, jako např. změnu pojistného na základě předem definovaných ukazatelů, pokud se k takové změně nevyžaduje souhlas pojistníka (např. procentní zvýšení pojistného na základě škodného průběhu); situaci, kdy si pojistník sjedná doplňkové nebo následné pojištění, přičemž podmínky takového pojištění byly předem dohodnuty ve smlouvě uzavřené před 21. prosincem 2012, (např. pokud si pojistník přeje zvýšit pojistné, resp. pojistnou částku, v důsledku inflace); převod pojistného kmene, který zahrnuje i smlouvy uzavřené před 21. prosincem 2012, pokud se tímto převodem nemění podmínky převáděných smluv.
Zákaz podle čl. 5 odst. 1 předmětné směrnice se týká použití pohlaví jako faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění pro účely pojištění a souvisejících finančních služeb u jednotlivých pojištěných, který by vedl k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění. Nezakazuje ale použití pohlavní identity jako rizikového faktoru obecně.
6
Takové použití je nejen přípustné, ale z hlediska obezřetnosti nezbytné při celkovém výpočtu pojistného a pojistného plnění do té míry, pokud nevede k rozdílům na úrovni jednotlivých pojištěných. Po vydání rozsudku ve věci Test-Achats je tedy podle Evropské komise v rámci těchto omezení i nadále možné shromažďovat, ukládat a využívat status pohlavní identity nebo s ní související informace pro — výpočet rezerv a vnitřní stanovování celkového kmenového pojistného; pojistitelé mohou nadále shromažďovat údaje o pohlavní identitě a používat je pro interní posuzování rizik, zejména pro výpočet technických rezerv v souladu s pravidly pro solventnost v pojišťovnictví, a sledovat skladbu svého pojistného kmene s ohledem na stanovení celkového kmenového pojistného zejména s ohledem na krytí pojistně technického rizika; — stanovování výše zajistného v zajištění; pohlavní identitu je nadále možné používat při stanovování výše zajistného pro zajišťovací produkty, pokud to nevede k rozlišování podle pohlaví na individuální úrovni; — marketing a reklama; podle čl. 3 odst. 3 se směrnice nevztahuje na obsah sdělovacích prostředků a reklamy a čl. 5 odst. 1 se týká pouze výpočtu pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěných. Pojišťovnám tak zůstává možnost využít marketing a reklamu k ovlivňování skladby svého pojistného kmene např. zaměřením reklamy buď na muže, nebo na ženy. Pojišťovny však nesmí odmítnout přístup ke konkrétním produktům na základě pohlaví dotyčné osoby, pokud nejsou splněny podmínky čl. 4 odst. 5 (podle tohoto ustanovení jsou rozdíly v zacházení povoleny, je-li výlučné nebo přednostní poskytování zboží a služeb příslušníkům určitého pohlaví odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou vhodné a nezbytné); — životní a zdravotní pojištění; pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím znamená, že pojistné a pojistné plnění se nesmí lišit u dvou různých osob se stejnou pojistnou smlouvou pouze z důvodu jejich pohlavní rozdílnosti. Existují však jiné rizikové faktory, např. zdravotní stav či rodinná anamnéza, na jejichž základě je rozlišení možné a při jejichž posuzování musí pojišťovny s ohledem na určité fyziologické rozdíly mezi muži a ženami vzít pohlavní identitu v úvahu. Například rodinná anamnéza rakoviny prsu nemá tentýž dopad na zdravotní rizika muže a ženy (a posouzení tohoto dopadu vyžaduje znalost o tom, zda je dotčená osoba žena, nebo muž). Obezita je rizikovým faktorem, při jehož měření se používá poměr pas:boky (WHR), který není u žen a mužů stejný. Širší seznam příkladů uvádí pokyny Evropské komise. Podle názoru Evropské komise lze v rámci podmínek čl. 4 odst. 5 směrnice nabízet pojistné produkty určené zvláště mužům nebo ženám, které se týkají výhradně nebo především mužů, nebo žen (např. rakovina prostaty, prsu nebo dělohy). Tato možnost je však s ohledem na zvláštní mechanismus solidarity podle čl. 5 odst. 3 vyloučena v případě těhotenství a mateřství. V souvislosti s rozsudkem ve věci Test-Achats se Evropská komise zabývala i otázkou tzv. nepřímé diskriminace. K té dochází tam, kde jsou v důsledku zdánlivě neutrálního rizikového faktoru znevýhodněny osoby jednoho pohlaví (čl. 2 písm. b) dané směrnice). Nepřímá diskriminace může být odůvodněna, pokud je zvýhodnění legitimní a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Evropská komise z toho činí závěr, že použití rizikových faktorů, které mohou souviset s pohlavní identitou, je proto i nadále možné, pokud jsou samy o sobě skutečnými rizikovými faktory. Jako příklad uvádí, že rozlišení výše pojistného podle objemu motoru vozidla v pojištění motorových vozidel by mělo být možné, i když statisticky řídí muži vozidla se silnějšími motory. Nebude však možné rozlišovat v oblasti pojištění motorových vozidel na základě výšky nebo hmotnosti dané osoby. 7
Co se týče důchodového pojištění, pak se daná směrnice vztahuje pouze na pojištění a důchody, které jsou soukromé, dobrovolné a oddělené od zaměstnaneckého vztahu, přičemž zaměstnání a povolání jsou výslovně vyloučeny z oblasti její působnosti. Zaměstnanecké důchody upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) bez ohledu na to, zda dávky vyplácí pojišťovna. Pokud však jednotlivý zaměstnanec musí uzavřít pojištění přímo s pojišťovnou, bez zapojení zaměstnavatele, například pro přepočet paušální částky na důchod, situace bude spadat do oblasti působnosti směrnice Rady 113/2004/ES. To vyplývá z čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/54/ES, který výslovně vylučuje ze své oblasti působnosti pojistné smlouvy uzavřené pracovníky, kde zaměstnavatel není smluvní stranou. Čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice 2006/54/ES pak umožňuje stanovení rozdílných úrovní dávek mezi muži a ženami, je-li to odůvodněno pojistněmatematickými zásadami. Evropská komise z toho činí závěr, že rozhodnutí ve věci Test-Achats tak nemá žádné právní důsledky pro toto ustanovení, neboť se uplatňuje v odlišném a jasně oddělitelném kontextu zaměstnaneckých důchodů a jehož formulace se od čl. 5 odst. 2 směrnice výrazně liší. Evropská komise hodlá podnítit konkurenceschopná a inovační hospodářská odvětví, mezi která odvětví pojišťovnictví patří, k tomu, aby provedla potřebné úpravy a nabídla spotřebitelům přitažlivé produkty bez rozlišování jejich pohlaví, aniž by to mělo neoprávněný dopad na celkovou úroveň výše pojistného. Proto prohlašuje, že bude sledovat vývoj trhu v oblasti pojišťovnictví, aby odhalila jakékoli neoprávněné zvýšení cen v souvislosti s rozsudkem ve věci Test-Achats, a to i za použití nástrojů, které jí poskytují právní předpisy týkající se hospodářské soutěže v případě údajného protisoutěžního chování. Zprávu o provádění rozhodnutí ve věci Test-Achats do vnitrostátního práva a v pojišťovací praxi podá v rámci obecnější zprávy o provádění předmětné směrnice v roce 2014. Uvedené Pokyny Evropské komise v žádném případě nepředjímají případný rozsudek Soudního dvora Evropské unie k výkladu článku 5 předmětné směrnice. D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona se dotýká především článku 3 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje základní práva a svobody všem, bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. E. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a právními akty Evropské unie Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s Úmluvami OSN a přímo použitelnými předpisy Evropské unie. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a jejím přijetím se dosáhne plné slučitelnosti s právem Evropské unie, neboť transponuje rozsudek Soudního dvora EU ve věci Test-Achats, kterým se zrušuje výjimka z pravidla stejné výše pojistného a stejného pojistného plnění pro obě pohlaví podle směrnice 2004/113/ES.
8
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, sociální dopady, dopady na životní prostředí, na podnikatelské prostředí České republiky a dopady na rovnost mužů a žen. Předložený návrh nebude mít žádný dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Stejně tak se nepředpokládají sociální dopady a dopady na životní prostředí. Pojišťovny budou nuceny v rámci svých nákladů přizpůsobit své produkty, které při stejném pojistném nebezpečí rozlišují podle pohlaví jako faktor pro stanovení výše pojistného a výše pojistného plnění, pokud by tento postup byl diskriminační. U penzijních fondů transformovaných do penzijních společností budou vzhledem k „zakonzervování“ stávajícího penzijního připojištění se státním příspěvkem tyto náklady marginální. Návrh zákona předpokládá pozitivní dopad na rovné postavení mužů a žen, tedy sjednocení výše pojistného a výše pojistného plnění u mužů a žen u těch pojistných produktů, které jsou založeny na stejném pojistném nebezpeční, např. úmrtí nebo dožití se určitého věku. Tím bude posílena solidarita mezi muži a ženami v rámci stejných pojistných nebezpečí. G. Vyslovení souhlasu s návrhem zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení. V souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s návrhem tohoto zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. V daném případě se jedná o provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, resp. o transpozici směrnice Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, ve znění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-236/09. Zcela marginální rozsah navrhovaných změn a nemožnost alternativních řešení je důvodem pro využití možnosti schválení návrhu zákona již v prvém čtení. Zvláštní část: K části první: Jde o reakci na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-236/09, kdy tento soudní dvůr s účinností od 21. prosince 2012 zrušil ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Tento článek, který umožňoval členským státům ponechat v pojistných smlouvách praxi rozdílného zacházení mezi muži a ženami, pokud tyto rozdíly ve výši stanoveného pojistného nebo výší pojistného plnění vyplývaly z objektivních důvodů, byl do našeho právního řádu implementován předmětným § 13a zákona o pojistné smlouvě a § 57, s promítnutím do § 120 (správní delikt pojišťovny) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Pokud pojistitel i přes zákaz použije při určení výše pojistného či pojistného plnění hledisko odporující zásadě rovného zacházení, má podle § 10 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona, ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Tato úprava je úpravou speciální ve vztahu k obecné úpravě podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Přechodná ustanovení reagují na Pokyny Evropské komise tím, že rozlišují mezi tzv. stávající a novou smlouvou, na kterou se již musejí použít nová pravidla. O novou pojistnou smlouvu se, samozřejmě, jedná i tehdy, kdy návrh byl sice předložen před 21. 12. 2012, avšak k jeho akceptaci došlo 21. 12. 2012 nebo později, a to bez ohledu na to, jakým způsobem, např. zaplacením pojistného. Dále se vychází z toho, že prodloužit smlouvu lze pouze v případě před uplynutím pojistné doby. V případě neplacení pojistného dojde k redukci
9
pojistné doby nebo pojistné částky nebo snížení ročního důchodu, pokud nebylo doplaceno dlužné pojistné. Doplacení dlužného pojistného však nemá vliv na původně dohodnuté podmínky pojištění, které by jinak mohly vést k rozporu s nově stanovenými pravidly. Navrhovanou změnou zákona se dále řídí také právní vztahy ze stávající pojistné smlouvy, tj. uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u které si smluvní strany v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později dohodly změnu takových parametrů, které mají vliv na výši pojistného nebo pojistného plnění. Taková změna parametrů již nesmí být v rozporu se zásadou nediskriminace podle § 13a zákona o pojistné smlouvě. Na změnu, která bude mít pro pojistníka dopad do změny výše pojistného nebo pojistného plnění, musí pojistitel pojistníka před jejím provedením písemně upozornit. Tato informační povinnost sice již sama o sobě vyplývá z ustanovení § 66 zákona o pojistné smlouvě, ale z důvodu zcela zásadní změny v přístupu k rozdílnosti pohlaví s dopadem na výši pojistného a pojistného plnění je vhodné povinnost v daném konkrétním případě zdůraznit. Zavedení zvláštní informační povinnosti pojistitele je žádoucí vzhledem ke skutečnosti, že po datu nabytí účinnosti tohoto zákona vznikne pojišťovně povinnost přepočítat pojistné a/nebo pojistné plnění dle nových (nediskriminačních) pravidel, pokud dojde ke změně relevantních parametrů již existující smlouvy. Může tudíž nastat situace, kdy pojistník, např. z důvodu finanční nouze, požádá o snížení pojistného s předpokladem, že se adekvátně sníží také pojistné plnění. Přepočtem dle nových (neutrálních) pravidel, která nesmějí rozlišovat mezi mužem a ženou, může nastat situace, že snížení pojistného nepovede k očekávanému proporcionálnímu snížení pojistného plnění (pojistné částky nebo ročního důchodu), ale ke snížení neproporcionálně vyššímu. Takový případ by mohl nastat v případě, kdy současné rozlišování mezi mužem a ženou vede u jednoho z těchto pohlaví k nižšímu pojistnému vzhledem k rozdílnosti rizika dožití. To se podle druhu pojistného rizika promítne obdobně i při požadavku na snížení pojistného plnění. Vzhledem k závažnosti takových změn pojistné smlouvy musí být pojistník na tyto možné důsledky pojišťovnou předem upozorněn, aby zvážil, zda za těchto podmínek bude na změně pojistné smlouvy trvat. Obdobně se postupuje také při zvýšení pojistného či pojistné částky (zvýšením pojistného se pojistná částka může zvýšit neproporcionálně, tj. méně,než pojistník očekával). Jiné změny smlouvy, např. změny adres, způsobu plateb apod., se nepovažují za změny, které by pojistnou smlouvu uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona automaticky převedly do režimu tohoto zákona. Naopak, navrhovanou změnou zákona se neřídí právní vztahy z pojistných smluv sjednaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud byly podmínky těchto pojistných smluv sjednány před tímto dnem, i když k aktivaci změny podmínek dojde jednostranným úkonem dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později (např. v případě indexace pojištění pojistitelem, využití předem sjednané opce pojistníkem apod.). K části druhé: Jde o reakci na rozsudek Soudního dvora Evropské unie komentované ve změně zákona o pojistné smlouvě. Stávající skutková podstata správního deliktu pojišťovny spočívající v neuveřejnění nebo neaktualizování údajů, ze kterých vychází při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění založených na rozdílnosti pohlaví, se mění na postup v rozporu s nově doplňovaným § 56 odst. 4. K části třetí: Jde o reakci na rozsudek Soudního dvora Evropské unie komentované v části o změně zákona o pojistné smlouvě. Dosavadní právní úprava neobsahovala skutkovou podstatu správního deliktu, kterého se dopustí penzijní fond v případě diskriminačního jednání. Proto se taková skutková podstata zavádí. Podrobnější úprava pravidel obdobně jako u pojištění zde není nutná, neboť podle § 191 a § 193 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, již nebudou uzavírány nové smlouvy podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním
10
připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, pouze s výjimkami, kdy např. nedojde k transformaci penzijního fondu na penzijní společnost nebo v případě zániku transformovaného fondu. Současně nelze srovnávat smlouvu pojistnou se smlouvou o penzijním připojištění, kde neexistuje taková různorodost smluvních vztahů, např. prodlužování smlouvy. K části čtvrté: Účinnost navrhovaných změn je stanovena k datu, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie zrušil platnost výjimky ze zásady rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
V Praze dne 26. června 2012 RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády Ing. Miroslav Kalousek, v.r. ministr financí
11