VĚCNÁ PRÁVA – „iura in rem“ Věcná práva zajišťují moc osoby nad věcí, která působí vůči všem ostatním subjektům tak, že jim přikazuje nerušit vlastníka. Věcnému právu neodpovídá konkrétní povinnost určitého subjektu (jak v závazkových vztazích), ale povinnost všech ostatních (působí erga omnes – vůči všem). -
přímé či bezprostřední právní panství člověka nad věcí (není však neomezené, omezeno přinejmenším právy ostatních vlastníků)
-
absolutní právo, univerzální charakter
-
taxativní výčet – nelze smluvně rozšířit
-
věcné právo k nemovitostem – intabulační princip
Věcná práva 1) vlastnické právo (spoluvlastnické právo – podílové spoluvlastnictví, SJM + držba) 2) věcná práva k věci cizí – iura in re aliena - zástavní právo - podzástavní právo - zadržovací právo - právo odpovídající věcnému břemeni -
právo předkupní
-
zčásti právo nájemní
A) VLASTNICKÉ PRÁVO -
jedno ze základních – ústavně chráněných práv, vyplývá z LPS – „každý má právo vlastnit majetek, všichni mají stejnou možnost nabývat vlastnictví“ (stejný obsah, vlastnické právo kohokoli požívá stejné právní ochrany - § 124 OZ)
-
výjimky z volného nabývání vlastnictví k věcem (léčivé zdroje, nerostné bohatství)
Obsah vlastnického práva: - § 123 OZ 1) oprávnění věc držet (ius possidendi) - tj. mít ji u sebe, což je předpokladem pro další dílčí práva JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
1
2) oprávnění věc užívat (ius utendi), tj. využívat určitých vlastností věci pro sebe, ale i opačně, neužívat ji, ponechat ji neupotřebenou, nechat ji zaniknout (zkazit) – užívat i neužívat 3) oprávnění věc požívat (ius fruendi), tj. brát z ní plody a jiné užitky, tedy přírůstky (výnosy z pole, plody stromů, mláďata zvířat, úroky z vkladů) 4) oprávnění s věcí nakládat (ius disponendi), tj. rozhodnout o jejím osudu, smluvně ji přenechat do nájmu, půjčit ji, odkázat závětí, zcizit prodejem, darováním nebo výměnou
Trvalost – persistence vlastnického práva (jednou nabyté vlastnické právo nezaniká tím, že vlastník věc pozbyl, ať dobrovolně, či nedobrovolně) – zánik až tehdy, nastal-li nějaký právní důvod zániku vlastnictví Elasticita vlastnického práva – pomine-li právní důvod omezení, obnoví se bez dalšího vlastníkovo omezení v původním rozsahu.
Zásada vlastnictví zavazuje: vlastnictví jako právní institut nespočívá jen v právu jednoho a povinnosti ostatních ho v jeho právu nerušit, nýbrž že i vlastník sám má z důvodu svého vlastnictví určité povinnosti vznikající mu přímo ze zákona
Omezení vlastnického práva
A) omezení ze zákona 1) povinnost nerušit – §§ 126, 415 OZ 2) zákaz poškozování lidského zdraví, přírody a živ. prostředí 2) zákaz imisí a tzv. zákonná věcná břemena - imisemi se rozumí výkon vlastnictví, kterým se neoprávněně zasahuje do cizího vlastnického práva, resp. do jiného práva nad míru přiměřenou daným poměrů (tj. sousedská práva – vlastník při výkonu svého vlastnického práva nesmí zejména: ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemků nebo stavby na něm zřízené, dále nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřen, plyny, světlem, stínem, či nechat vnikat chovná zvířata na sousedící pozemek, nešetrně odstraňovat ze své půdy přesahující kořeny stromů nebo odstraňovat větve stromů) - tzv. zákonná věcná břemena (§ 127 odst. 3 OZ - zabezpečení vstupu na vlastní pozemek, popř. do stavby na něm zřízené, pokud tento vstup není možný jinak, než přes cizí pozemek)
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
2
3) možnost použít věc bez souhlasu vlastníka (ve stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu, nelze-li účelu dosáhnout jinak, po dobu k dosažení účelu nezbytnou, v míře k dosažení účelu nezbytné, za náhradu) 4) omezení vlastnictví ad hoc (zákonné zástavní právo, věcná břemena vzniklá ze zákona) B) omezení úředním výrokem -
vyvlastnění = nucené odnětí (expropriace), resp. nucený přechod vlastnického práva k pozemku či stavbě na základě správního aktu o ve veřejném zájmu, k účelu veřejně indikovanému, nelze-li jinak, na základě zákona, vždy za náhradu – zásadně v penězích, o způsobuje zánik vlastnického práva s účinky ex nunc,
-
zřízení věcného břemene příslušným orgánem
-
propadnutí majetku či věci
C) omezení právním úkonem vlastníka (např. zřízení zástavního práva, věcného břemene)
DRŽBA A DETENCE Držba je samostatný a zvláštní druh věcného práva se všemi jeho atributy, včetně absolutního působení vůči 3. osobám. -
věc může držet i ten, kdo není vlastníkem
-
movitou i nemovitou, P i FO, držba věci nebo práva
Držba věci předpokládá splnění dvou zákonných znaků (musí být splněny kumulativně) -
musí věc mít u sebe, skutečně ovládat – tzv. složka faktická, resp. objektivní (CORPUS POSSESSIONIS), i včetně příslušenství
-
nakládat jak s věcí vlastní – tzv. složka subjektivní (ANIMUS POSSIDENDI) (domnívá se, že je věc jeho)
chybí-li nakládaní jako s věcí vlastní (tzv. držitelská vůle) – detence
Držba práva –
jen takového práva, které připouští trvalý nebo opětovný výkon
-
držba práva je oprávněná, jestliže je držitel práva vzhledem ke všem okolnostem a povaze konkrétního případu v dobré víře, že mu právo patří
-
nejčastěji držba práva odpovídajícímu věcnému břemeni
Oprávněný držitel – drží věc v dobré víře (se zřetelem ke všem okolnostem a povaze konkrétního případu), že mu patří (ne např. zloděj), v pochybnostech dobrá víra, pokud není prokázán opak (=vyvratitelná domněnka) -
stejná práva jako vlastník (může podat žalobu, použít svémoc)
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
3
-
je vlastníkem plodů a užitků
-
může vydržet
-
žádat vypořádání s vlastníkem
X neoprávněný držitel - spoludržba / spoludržba práva (společná držba téže věci/práva dvěma či více osobami)
Nabývání vlastnického práva -
„res nullius“ – věc bez pána naše právo nezná
-
rozlišuje ale „res extra comercium“ – věci s nimiž nelze obchodovat (např. živ. prostředí)
-
převodem (smlouvy – závisle na vůli předchozího vlastníka) nebo přechodem (dědění)
-
originálně jde o původní nabytí vlastnictví k věci, která předtím ještě ve vlastnictví nikoho nebyla (např. zvláštní zákony: ryby z práva rybolovu, lesní plodiny) x odvozené nabytí vlastnického práva (derivativně) – vlastník věci své vlastnické právo odvozuje od vlastnického práva svého předchůdce
I.
II.
NABYTÍ SMLOUVOU -
okamžik přechodu vlastnického práva - movitá věc převzetím (tradicí – odevzáním: a) hmotné odevzdání (tj. z ruky do ruky, distančně), b) jinými způsoby (krátkou rukou, dlouhou rukou), nemovitá věc vkladem do KN – platí intabulační princip,
-
dvoufázovost převodu vlastnictví – právní důvod a právní způsob převodu vlastnictví (smlouva směřující k převodu vlastnického práva je právním důvodem jeho převodu, sama však jeho převod nepůsobí – nemá převodní (translační) účinek, ale jen obligační závazek
-
nikdo nemůže převést na druhého více práv, než má sám (riziko od překupníků, věci mohou pocházet z trestné činnosti – od nevlastníků)
-
dvojí zcizení téže věci
NABYTÍ VL. VĚCI VYDRŽENÍM -
nabytí vlastnického práva dlouhodobou oprávněnou držbou věci někým (F i PO), kdo není jejím vlastníkem,
-
nabývá se uplynutím vydržecí doby 3 let (u movitých věcí), 10 let (u nemovitostí) – nepřetrženost doby (lze započítat dobu předchozího oprávněného držitele)
-
nelze u věcí, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo patří státu
-
soud přihlíží i bez návrhu
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
4
III.
IV.
V.
VI.
nutno vyznačit v KN - záznamem
NABYTÍ VL. VĚCI VYTVOŘENÍM - zhotovení věci (výroba) -
z vlastního materiálu
-
záznam v KN
NABYTÍ VL. VĚCI ZPRACOVÁNÍ M- SPECIFIKACE -
zpracování cizí věci a vytvoření věcí nové tak, že: 1) dojde ke spojení cizí věci se svou, nebo 2) pro vyrobení věci se použije výlučně cizího materiál
-
došlo-li ke zpracování v dobré víře, vlastnické právo k dosavadním věcem zanikne a vznikne vlast. právo k věci nové – vlastníkem se stane ten, jehož podíl (podíl na hodnotě) na nové věci je větší, ale za náhradu použité věci (jsou-li podíly stejné, či nedojde k dohodě – rozhodně soud)
-
nebyl-li zpracovatel v dobré víře, vlastnické právo věci použité ke zpracování nezaniká a její vlastník může požadovat obnovení původního stavu (jinak vypořádá soud – vlastnictví se nabývá konstitutivním rozhodnutím soudu)
NABYTÍ VL. VĚCI PŘÍRUSTKEM -
přírostky věci,
-
výnosy peněz, cenných papírů
-
vlastnictví se nabývá v okamžiku oddělení
NABYTÍ VL. VĚCI ZTRACENÉ, OPUŠTĚNÉ A SKRYTÉ -
ztráta věci – vlastník ztrácí faktickou možnost vykonávat svá vlastnická oprávnění k věci, zůstává však jejich vlastníkem
-
opuštění věci – jednostranný právní úkon, jímž vlastník projevuje svou vůli nebýt nadále vlastníkem, tzn. vůli opustit
-
věc jen hmotná, movitá
-
nález věci ztracené a opuštěné – nálezce nemusí vzít k sobě, pokud vezme, je povinen bez prodlení ji vydat jejímu vlastníkovi, neboť ztrátou nedochází k zániku vlastnictví; není-li nálezce znám – povinen odevzdat orgánu obce
-
má nárok na náhradu nutných výdajů a nálezné 10% z ceny nálezu
-
nepřihlásí-li se vlastník věci do 6 měsíců od jejího odevzdání – vlastníkem se stává obec
-
nález věci skryté (poklad) – analogicky viz výše – povinnost nálezce odevzdat u příslušeného orgánu
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
5
VII.
NABYTÍ ZE ZÁKONA - např. nabytí vlastnického práva k pozemku v osobním užívání právnické osoby
VIII. NABYTÍ ROZHODNUTÍM STÁTNÍHO ORGÁNU -
při zpracování věci,
-
při zřízení stavby na cizím pozemku,
-
při rozdělení spoluvlastnictví,
-
příklepem
Ochrana vlastnického práva (§ 4-6 OZ – soudní, svémoc, st. orgánu) Žaloby: na vydání věci (actio reivindicatio), zápůrčí (actio negatoria) - nepodléhají promlčení
SPOLUVLASTNICTVÍ - vlastnické právo k jedné a téže nerozdělené věci (popř. souboru věci) náleží společně více subjektům - předmět spoluvlastnictví tvoří nerozdělená hmotná věci - jedná se o: podílové spoluvlastnictví a společné jmění manželů – rozdíl spočívá v existenci a vyjádření podílů, přičemž podíly jsou pouze z podílového spoluvlastnictví Podílové spoluvlastnictví – je ideálním spoluvlastnictvím , tj. spoluvlastník nemá na společné věci podíl vymezen reálně, ke němuž by měl výlučné právo vlastníka, nýbrž ideálně - všichni spoluvlastníci jsou proto vlastníky celé nerozdělené věci, přičemž jejich spoluvlastnický podíl jim poskytuje právo na určitý podíl při hlasování, právo žádat při reálném rozdělení věci svůj díl ( x SJM podíly nejsou určeny ani ideálně), - nabývá se stejnými způsoby jako vlastnictví - velikost spoluvlastnického podílu - obsah (konkrétné práva a povinnosti, mezi spoluvlastníky navzájem, vůči 3. osobám – platí princip majorizace - oprávněni společně a nerozdílně - omezení převodu spoluvlastnického podílu – předkupní právo - zánik: obvyklým způsobem nebo je-li zrušeno - vypořádání soudem: A) reálným rozdělením B) přikázáním jednomu či více za náhradu JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
6
C) prodej věci a rozdělení výtěžku
Společné jmění manželů - institut SJM vyjadřuje rovné postavení manželů, - pouze mezi manžely po doby trvání jejich manželství, - zdroje SJM po dobu manželství – o a) majetek nabytý jedním z manželů po dobu trvání manželství (nikoli získaný dědictvím, darem, majetek nabytý do výlučného majetku manžela, věci osobní potřeby, věci vydané v rámci restituce), - spadají všechny příjmy ( i z výnosy odděleného majetku), výhry ze sázek ze hry, pojistné, které bylo za trávní manželství realizováno o b) závazky, které některému z manželů nebo oběma vzniky za trvání manželství s výj. majetku, který náleží majetku výlučně jednomu z nich a závazku, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého – společně a nerozdílně – jsou společnými dlužníky (solidarita ze zákona) - stane-li se některý z manželů za trvání manželství členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií ani nabytí členských práv a povinností účast druhého manžela (s výjimkou bytového družstva) - změna rozsahu – formou notářského zápisu lze rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů - smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu mohou manželé vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti - dohodou (předmanželskou smlouvou) mohou manželé upravit své budoucí majetkové vztahy obdobným způsobem, jak to zákon připouští mezi manžely, tj. rozšířením nebo zúžením stanoveného rozsahu SJM, nebo plným či částečným vyhrazením společného jmění manželů ke dni zániku manželství (obligatorní náležitosti: písemná, formou notářského zápisu) - z úkonů týkajících se společného jmění jsou oprávnění společně a nerozdílně - souhlas k podnikání (udělení před prvním použitím) - zánik – zánikem manželství - za trvání manželství: 1) soud zruší ze závažných důvodů (odporovalo-li by to dobrým mravům), 2) získal-li jeden z manželů oprávnění k podnikatelské činnosti a druhý manžel se domáhá zrušení, JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. 7 Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
3) uložením trestu propadnutí majetku v trestním řízení, 4) prohlášením konkurzu Vypořádání SJM vypořádání – zásada stejnosti (parity) podílů, ale -
každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek,
-
přihlédne se potřebám nezl. dětí, tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění
-
je třeba vzít na zřetel péči o děti a obstarávání společné domácnosti
způsoby vypořádání SJM: 1) dohodou bývalých manželů (popř. dohody v rámci rozvodu dle ust. § 24a zák.o rodině, 2) rozhodnutím soudu, 3) uplatněním zákonné domněnky (§ 149 odst. 4 OZ), tj. nedojdeli ve lhůtě 3 let od zániku SJM k jeho vypořádání (či podání návrhu na vypořádání u soudu), má se za to, že movité věci si vypořádali dle stavu, v jakém každý z nich je výlučně jako vlastník užívá, přičemž nemovité věci se stávají bez dalšího předmětem bezpodílového vlastnictví; z ostatních majetkových práv jsou pak bývají manželé oprávněni a zavázáni rovným dílem - zvláštní postup pro vypořádání SJM se uplatňuje v případě konkurzu
B) VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO Slouží k zajištění práv na plnění a povinnosti splnil závazek, vyplývající ze závazkového právního vztahu. Věřitelovu právu na plnění odpovídá povinnost dlužníka splnit závazek, a to řádně a včas. Zároveň je hrozbou pro dlužníka, že v případě neplnění povinnosti se závazkového právního vztahu může zástavní věřitel využít zákonných prostředků k uspokojení pohledávky. Funkcí zástavního práva je zajistit pohledávku a její příslušenství tím, že v případě prodlení dlužníka s plněním jeho závazku se může zástavní věřitel domáhat uspokojení se zástavy. -
princip priority – tím, že náhražkou uspokojení věřitele má být cena zástavy, dostává se zástavnímu věřiteli před ostatními případnými věřiteli přednostního postavení
-
zástavní právo k nemovitostem – hypotéka
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
8
-
slouží i k zajištění budoucí pohledávky
-
princip akcesority – vznik a trvání zástavního práva nerozlučně souvisí se zajišťovanou pohledávkou
-
zástavní právo – jako právo akcesorické má dvojí funkci – zajišťovací a uhrazovací
Vznik zástavního práva předpokládá: A) zajišťovanou pohledávku existentní, popř. budoucí (platná a žalovatelná pohledávka, v případě, že je dlužních v konkurzu i nesplatná), peněžitá i nepeněžitá pohledávka B) způsobilý předmět zástavního práva (zástava) – hmotná věc, movitá či nemovitá, ale vždy individuálně určená věc (lze i k cennému papíru, obchodnímu a spoluvlastnickému podíl – spoluvlastníci mají případně přednost před dražiteli) C) některou z právních skutečností požadovanou zákonem ke vzniku zástavního práva Vznik:
1) smlouvou o zřízení zást. práva - obligatorní písemná forma, - zástavní právo vzniká: a) u movitých věcí až odevzdáním věci zástavnímu věřiteli u movitých věcí (ruční zástava) nebo svěřením movité věci schovateli, b) u nemovitostí – vkladem do KN c) k nemovitostem neevidovaných v KN, k věci hromadné nebo souboru věcí, či movité věci (k níž má zástavní práva vzniknout, aniž by byla odevzdána zástavnímu věřiteli) vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeném notářkou komorou ČR (smlouva musí být ve formě notářského zápisu) 2) zčásti smluvní - vznik zást. práva na základě dědické dohody (v případě nemovitosti vznik záznamem do KN) 3) soudcovské zástavní právo k nemovitosti
- neplatná ujednání - § 169 OZ (např. že zástavní dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit, že zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat uspokojení prodejem zástavy, že zástavní dlužník nebo zástavce nesmí nemovitost zastavit dalšímu věřiteli….) - uspokojení zástavy: zpeněžnění zástavy – veřejná dražba (možno podat žalobu proti prodeji zástavy ve veřejné dražbě), - soudní prodej zástavy - zánik zástavního práva: zánikem zajišťované pohledávky (zej. zaplacením dluhu), dohodou stran, zánikem zástavy, jednostranným vzdáním se učiněným zástavním věřitelem, uplynutím doby (na níž bylo zřízeno), složením obvyklé ceny zástavy zástavními věřiteli JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
9
- promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká
PODZÁSTAVNÍ PRÁVO Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc (tzv. zástavní právo na druhou). - není třeba souhlasu vlastníka věci, je však vůči němu účinné až oznámením
ZADRŽOVACÍ PRÁVO Zadržovací (tzv. retenční) právo slouží k zajištění splatné peněžité pohledávky tím, že zadržovatel, ačkoli je povinen věc vydat, odpírá tak učinit, pokud mu vlastník věci neposkytne požadované protiplnění. - jen u movitých věcí (i k zajištění dosud nesplatné pohledávky, byl-li na dlužníka vydán konkurz) - pouze zajišťovací funkce, nikoli uhrazovací - vzniká jednostranným aktem zadržovatele spočívajícím v zadržení věci - zánik: poskytnutím dostatečné jistoty, uspokojením zajištěné pohledávky, vydáním vlastníkovi, vzdáním se
PRÁVA ODPOVÍDAJÍCÍ VĚCNÉMU BŘEMENI – VĚCNÁ BŘEMENA Věcná břemena spočívají v omezení vlastníka nemovitosti buď k prospěšnému využívání nemovitosti jiného konkrétního vlastníka, anebo k prospěchu určité konkrétní fyzické či právnické osobě. - zatížená nemovitost (nemovitost, na které vázne povinnost) a panující nemovitost (nemovitost, které přísluší právo z věcného břemene) - váže-li se oprávnění z věcného břemene pouze k určité osobě (= osobní věcná břemena) bez spojitosti s vlastnictvím k nějaké nemovitosti, jde o oprávnění ryze osobní povahy (zaniká smrtí osoby, nelze převést) Práva z věcných břemen jsou omezená věcná užívací práva k cizí nemovité věci, jimž odpovídá závazek vlastníka ve prospěch jiného něco trpět, něčeho se zdržet anebo něco konat. V.B. – obsahem je něco konat, jde zpravidla o určité opakující se plnění vůči osobě oprávněné z věcného břemene (práva vyplývající z věcného břemene nemohou být vykonána jednorázovým výkonem), buď: a) nepřetržitý trvající stav, aniž by docházelo k jednotlivým výkonům (např. opora sousední stavby, právo vodovodu) JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
10
b) výkon spočívá v jednotlivých opakovaných úkonech oprávněného (např. právo chůze, právo jízdy, čerpání vody) - V.B. váže každého vlastníka zatížené nemovitosti - oprávnění odpovídající věcnému břemeni slouží vždy výlučně ku prospěchu panující nemovitosti - vznik věcného břemene: 1) smlouvou (písemná, vklad do katastru nemovitosti- všechna i osobní věcná břemena) 2) děděním (na základě závěti) – záznam v KN 3) rozhodnutím státního orgánu (např. § 151o odst. 3 OZ – není-li vlastník stavby současně vlastníkem pozemku a přístup ke stavbě nelze zajistit jinak – může soud zřídit právo cesty, nebo zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví) 4) ze zákona (druh veřejnoprávních omezení vlastníka nemovitosti – umožnění vstupu na pozemek po umístění zařízení – zákon o telekomunikacích, plynárenský zákon, katastrální zákon) 5) vydržením - zánik věcného břemene: rozhodnutím příslušného orgánu, ze zákona, smlouvou, smrtí osoby oprávněné z osobního věcného břemene, zánikem služebné nemovitosti
JUDr. Kateřina Brychtová, PhD. LL.M. Vysoká škola finanční a správní Katedra práva
11