Výzva V kv tnu letošního roku si p ipomeneme již 60 let od konce 2. sv tové války. K tomuto výro í bychom mimo jiné rádi p ipravili tématickou výstavu, která by ob an m i návšt vník m Vimperka p ipomn la poslední vále né dny v našem m st . Cht li bychom tímto oslovit všechny, kte í mají ve svých sbírkách fotografie zachycující období osvobození našeho m sta a okolí, zda by byli ochotni nám tyto materiály na výstavu zap j it nebo nechat okopírovat. Sou asn hledáme k zap j ení jakékoliv p edm ty, vztahující se k období 2. sv tové války, pop . kontakty na pam tníky této doby. Veškeré informace uvítáme na Odboru školství, kultury a cestovního ruchu M Ú, tel.: 388 414 044; 602 237 427, e-mail:
[email protected]; pop . v M stském informa ním st edisku na tel.: 388 411 894. P edem d kujeme za spolupráci. Kate ina Kanto íková Odbor ŠK a CR
Celková innost m stské policie Vimperk v roce 2004 V dnešním vydání ,,Vimperských novin“ Vám vážení spoluob ané p inášíme p ehled innosti m stské policie v roce 2004. Myslíme si, že každý ob an má právo v d t, jak strážníci vykonávají svou práci. V p ehledu jsou uvedena ísla, která se evidují. Nejsou zde vedeny dotazy a r zné žádosti o b žnou ob anskou pomoc. Názor na práci strážník si každý utvo í sám. P estupky - doprava (§ 22 odst. 1/f, e, zák. . 200/1990 Sb.) 220 x ešeno na míst v blokovém ízení 13 x uložena bloková pokuta na míst nezaplacená 287 x vyzván idi k podání vysv tlení 18 x umíst n na vozidlo tech prost edek - TPKZOV (§ 17a odst. 1, zák. . 553/1991) 7 x postoupeno správnímu orgánu 1 500 x vy ízeno na míst domluvou (stavební práce na komunikacích m sta – brán ní vozidel ve stavb , uvoln ní parkovacích míst apod.) Životní prost edí (§ 45 odst. 1, zák. . 200/1990 Sb. p edáno správnímu orgánu) 11 x zne išt ní vodního toku, nepovolené kácení d evin, ropné látky Ob anské pr kazy (§ 42a zák. . 200/1990 Sb. – p edáno správnímu orgánu) 1 x zástava ob anského pr kazu Podávání alkoholu mladistvím (§ 30 odst.1/a, zák. . 200/1990 Sb. – p edáno spr. orgánu) 4 x podávání alkoholických nápoj mladistvým Porušení Vyhlášky M sta (§ 46 odst. 2, zák. . 200/1990 Sb.) 69 x volné pobíhání ps odchyceno 54 voln pobíhajících ps
Ve ejný po ádek (§ 47 odst. 1, zák. . 200/1990) 34 x rušení no ního klidu 7 x zne išt ní ve ejného prostranství 16 x erné skládky Ob anské soužití (§ 49 odst. 1/b,c, zák. . 200/1990 Sb) 24 x jen na návrh odst. 1/a 15 x postoupeno správnímu orgánu P estupek proti majetku (§ 50 odst. 1, písm. a, b, zák. . 200/1990 Sb. 31 x ešeno Celkem zjišt no 2 226 p estupk . Zadrženy 2 osoby v celostátním pátrání. Na Policii R p edvedeno dle § 13 odst. 1, zák. . 553/1991 Sb. O obecní policii 12 osob. 22 x zajišt ní místa trestného inu a p edáno Policii R k dalšímu šet ení. Zadrženo 15 pachatel dle § 76 odst. 2 T . Z toho 7 x krádež, 2 x ší ení toxikomanie, 6 x ma ení výkonu ú edního rozhodnutí 46 x zajišt ní místa dopravní nehody, vyžádaná asistence Policie R p i ízení provozu Žádost Okresního soudu: asistence p i výkonu rozhodnutí - 4 x žádost o prov rku -3x Žádost Policie o asistenci: opat ení proti terorismu -3x vyhlášena uzáv ra, ozbrojený pachatel, pátrání po pachateli trestného inu - 11 x nesjízdnost komunikace -2x domovní prohlídky -2x kontrola cizinc -3x p evoz podnapilých agresivních osob na protialkoholickou záchytnou stanici -3x Oznámení: prasklá voda v byt -4x únik plynu -3x požár - 11 x Odvoz ptactva z bytu nájemníka do ZOO Hluboká nad Vltavou – 1 x Vyžádána asistence: Celní správa – zadržené pašované zboží – 1 x Státní obchodní inspekce -1x Okresní soud Prachatice -3x Otev ení bytu: asistence Hasi skému záchrannému sboru – 16 x dle § 16, zák. . 553/1991 Sb. –7x zajišt ní místa po otev ení bytu (mrtvola v byt ) 1 x ízení dopravy p i odstra ování padlých strom z komunikace - 6 x P evoz zran né osoby z odlehlého místa na ošet ení -1x Žádost o asistenci p i pro ezávání strom ve m st -4x Zne išt ná komunikace (olej, nafta, materiál) -4x Dobytek ohrožující provoz na pozemní komunikaci: krávy - 15 x kon -1x uhynulá zv - 3 x Ohrožování ob an rojem v el v letních m sících -2x Stížnost ob an na nabízení sexuálních služeb -4x Likvidace autovrak ve m st - 12 x Sepsáno 112 ú edních záznam .
P ijato a zaevidováno 806 událostí oznámení nebo zjišt ní strážník . Provád na kontrola v p ilehlých osadách v k. ú. Vimperk. Kontrola rekrea ních objekt . Kontrola žen nabízejících sexuální služby v k. ú. Vimperk. Doru eno 85 doru enek Okresního soudu a M Ú Vimperk. Napadení ve ejného initele (strážník p i výkonu povolání) -2x Bohuslav Rubeš Strážník
Informace o cenách inzerát ve Vimperských novinách Od íjna 2004 je M sto Vimperk plátcem DPH a tudíž i v cenách inzerát ve Vimperských novinách je zapo ítáno 19 % DPH. Pro informaci uvádíme sou asný ceník inzerát : Formát A (182 x 254 mm) B (182 x 125 mm) C (89 x 125 mm) D (89 x 60 mm) E (42 x 60 mm)
ástka s DPH 2 750,50 K 1 353,50 K 794,50 K 381,50 K 180,00 K
Základ dan 2 311,20 K 1 137,30 K 667,60 K 320,50 K 151,20 K
DPH 19 % 439,30 K 216,20 K 126,90 K 61,00 K 28,80 K
Inzeráty jsou zve ej ovány pouze na základ objednávky, kterou je možné si vyzvednout pí Svobodové v kancelá i starostky v budov M Ú Vimperk, Steinbrenerova 6, 2. patro, nebo u pí Kanto íkové na Odboru školství, kultury a cestovního ruchu v budov staré radnice na nám stí Svobody 8, 1. patro. Formulá naleznete také na webových stránkách m sta www.mesto.vimperk.cz, byl zve ejn n ve Vimperských novinách .1 a . 2/2005. ádkovou inzerci do Vimperských novin je možné si objednat a zaplatit hotov v M stském informa ním st edisku Vimperk, nám stí Svobody 8. Cena ádkové inzerce v . 19 % DPH: 24 K /max. 3 ádky strojopisu. za redak ní radu VN Kate ina Kanto íková
PIVOVARSKÁ V první ad bych cht l pochválit vedení m sta za to, co se v poslední dob ve Vimperku ud lalo. Ale ud lalo se i to, s ím se jako obyvatel Pivovarské ulice nemohu smí it, totiž že se opravila a otev ela stará silnice ke Sloupu. Zhruba p ed 40 lety byli obyvatelé Pivovarské ulice rádi, že se tady provoz zastavil. Otev ela se totiž nová silnice p es sídlišt . Na této staré silnici bývalo hodn nehod. Dnes, když se provoz zmnohonásobil, se op t dala do provozu bez ohledu na to, že zde nejsou chodníky. Chodí zde lidé do nemocnice, maminky s d tmi, d ti do školy a mezi nimi lítají auta, protože se, jak známo, p edpisy nedodržují a povrch silnice rychlou jízdu umož uje. Ptám se, pro ? Všichni známe problémy s dopravou v tzv. úzké ulici a tímto se tam provoz ješt zvyšuje. Pro se tedy, když už se tato silnice otev ela, nedá ke Sloupu dopravní zna ka „Zákaz vjezdu“ s dodatkovou tabulkou „Dopravní obsluze vjezd povolen“? Pak by silnici využívali pouze ti, kte í jedou do horní ásti Vimperka a nebyla by používána jako pr jezdná. U Sloupu totiž není žádná zna ka, takže touto silnicí m žou projížd t t eba kamiony. Dále se ptám, pro se stále pouští veškerá doprava od pošty do úzké ulice Pivovarské. Podle mne je ešení jednoduché: od pošty op t dopravní zna ku „Zákaz vjezdu“ s dodatkovou tabulkou „Dopravní obsluze vjezd povolen“. Tím se zde doprava výrazn omezí, a ne ud lat u Obchodní akademie parkovišt , kde je d m s pe ovatelskou službou, a t mto starým lidem tam auta otravují zbytek života. V parku jste vybudovali krásné parkovišt , pro se nevyužívá, vždy do m sta snadno každý dojde. Protože v Pivovarské ulici bydlím, tak zde dopravu sleduji. V sezon na místo, kde bydlím, p ijede v pr m ru 20 – 50 aut (n kdy i více), p evážn cizinci, kte í se na silnici otá ejí, protože vidí, že dále už nic není. Myslím, že to je zbyte né. B hem svého zam stnání jsem n kolikrát projel celou Evropu a m žu vám íci, že takovéhle situace ve m stech všude vy ešili. František Rod, Pivovarská 70, Vimperk
PŠT! Je pozdní lednové odpoledne. Ubývá denního sv tla, p ibývá napadaného sn hu a venkovní teplota klesá hluboko pod bod mrazu. Dokonce i u nás v Praze. Dívám se oknem ven a vzpomínám na Vimperk. Kolik tam musí být sn hu a jaký tam musí být mráz. Pak se mi asociativn vybavují místa, kde jsem se setkal s Vimperkem. Titulek tohoto sd lení nic nezakazuje. Práv naopak. Nutí m vybavit si místa, kde jsem se setkal s Vimperkem.
Polsko v roce 1987. M ste ko na pob eží Baltského mo e. Tržišt . Kupuji si mikinu a džíny. Když prodava zjistí, odkud jsem, praví: „ eskoslovensko. Poznám. Mám tovar od vás. Pyžama, košile. Nechcete koupit?“ p itom vytahuje obaly s nabízeným zbožím a já tu Šumavan Vimperk. Pikantní na této v ci je, že za týden odjíždím do Vimperka na sv j první pobyt. Švédsko v roce 1966. Ve stát je n co jako prohibice, alkoholické nápoje jsou v nákupu omezené, jsou vlastn „na p íd l“. Cizinci mohou po p edložení pasu nakupovat neomezen . M j stockholmský známý toho pochopiteln využije a když ve er otev e lahvi ku whisky, popíjíme tento chutný nápoj ze štamprlátek vyrobených ve vimperské sklárn . Tunis v roce 2003. Vracíme se z výletu do Port El Kantai zp t do hotelu Sousse. Jedeme taxíkem, cena se domlouvá p edem. Za 8 km chce taxiká 2 tuniské dináry, tj. 40 K . P ipadám si jak v neskute nu. Usedám vedle idi e, vidím na rozvodné desce jakousi kníže ku. Samoz ejm s nápisem v arabštin . Taxiká vidí m j pohled a p edb hne m slovy: „That is not guidebook, that is Koran.“ A že prý se mohu podívat. Dívám se tedy a co zjistím? Na p edposlední stránce se latinkou oznamuje, že knihu vytiskla tiskárna na Vimperku. Sv t je prost malý a vlastn v n em nezná hranic. Kéž by tomu tak bylo i ve vztazích mezi lidmi. Aby se lidé na sebe t šili, aby si v ili, aby se m li rádi. Já se velice t ším na letošní duben. Pojedu na sv j ty iat icátý pobyt do Vimperka. Do m sta, odkud za al J. Steinbrener ší it slávu tiskáren, kde se šily hezké košile a pyžama a vyráb ly hezké a pot ebné v ci ze skla. N co z toho je, bohužel, už minulost. Ale PŠT asi platí po ád … Dr. Ji í Pfeifer z Prahy 6
Spolupráce s Freyungem pokra uje … Na p elomu ervence a srpna lo ského roku byla ve Freyungu uspo ádána spole ná bavorsko–rakousko– eská um lecká výstava na téma „Prostory“, nad kterou p evzal záštitu starosta Freyungu pan Peter Kaspar. Na výstavu bylo p ihlášeno také 7 eských um lc , zabývajících se malí stvím, fotografií, grafikou a sklá stvím ve Vimperku. Vzhledem k úsp chu výstavy i našich um lc vyzval p edseda um leckého spolku Kunstverein Wolfstein ve Freyungu pan Horst Dieter Geyer M sto Vimperk k ú asti na dalším ro níku. Výstava - tentokrát na téma „Radost ze života“ - se bude konat ve freyungském Kurhausu od 29. ervence do 15. srpna 2005. Hledáme zájemce z Vimperka a okolí, kte í mají zájem se této výstavy zú astnit, p edstavit zde svá díla a zviditelnit tak naše m sto za hranicemi. Bližší informace obdržíte na Odboru školství, kultury a CR M Ú, tel.: 388 414 044; 602 237 427, pop . v M stském informa ním st edisku na nám stí Svobody, tel: 388 411 894. Kate ina Kanto íková, odbor ŠKaCR
M STSKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO VE VIMPERKU
JIHO ESKÁ POHÁDKOVÁ KANCELÁ nám. Svobody 8, 385 01 Vimperk
Otevírací doba: po – pá 9 – 16 hod. prodej map, pohlednic, leporel, knih, kreseb Vimperka a okolí, suvenýr s kaprem Jakubem internet pro ve ejnost kopírování, vázání inzertní služba informace o historických a kulturních památkách informace o p írodních a technických památkách Vimperska a Šumavy možnosti ubytování a stravování informace o umíst ní firem, organizací a služeb zajiš ování provozu Minimuzea Zlaté stezky ve sklepení pod M stským informa ním st ediskem Kontakt: tel.: 388 411 894 fax: 388 414 822 e-mail:
[email protected] webové stránky:www.sumavanet.cz/icvimperk www.mesto.vimperk.cz/mis.htm
MLADÍ MUSÍ V D T, JAK TO TEHDY BYLO Psal se rok 1944. N mci již jen ustupovali, ale nikdo z nás nev d l, kdy bude revoluce. Signál k ní jsme ekali z Prahy, ale také m l p ijít z londýnského rozhlasu heslem „Niva ská e p es p ekážky“. Bylo mi tehdy 20 let a bydlel jsem ve Strakonicích. V sobotu jsem odjel vlakem do Plzn –K imic za bývalým d stojníkem SA, tehdy jedním z vedoucích skup. Generál Vojta, kterého již 3 roky hledalo Gestapo a v K imicích m l ilegální byt. Paní, která tam byla, m la svého manžela zav eného v Dachau – ti dva byli kamarádi. P ivezl jsem zprávy ze Strakonicka, pak jsme p istoupili k novým úkol m. Ten pro mne zn l podat návrh na d stojníka s. armády, který by za naši skupinu pomáhal p evzít moc v revoluci do eských rukou. Už cestou dom jsem o tom p emýšlel, znal jsem jich ve Strakonicích n kolik, ale rozhodl jsem se pro npor. Marušáka, který byl výborný vlastenec, znal historii a m l velký zájem o osvobození SR. Neprodlen jsem ho navštívil a domluvili jsme se na sch zce v mém byt . Ve stanovený den jsem šel naproti kapitánovi, který p ijel s falešnou legitimací a druhá legitimace byla pistole. Npor. Marušák se dostavil p esn na minutu a pak 2 hodiny jednali. Bylo dohodnuto, vojáci si rozum li. Druhý den jsem „návšt vu“ doprovázel zase na nádraží. Bylo však letecké nebezpe í a vlak na Plze nesm l do Strakonic, ale ekal ve Št kni, teprve po nebezpe í p ijel do stanice a m j host odjel. Nadporu ík Marušák se skute n stal lenem Revolu ního národního výboru ve Strakonicích a d lal tam platné služby (v naší armád byl i zásobovacím intendantem) a pracoval s por. Bláhou a por. K ivancem, kte í byli ze skupiny NIVA. Vzpomínám zp t asi 60 let, kdy npor. K ivanec, jinak ú edník spo itelnym, se brzy ráno vracíval do m sta jako z brigády, nebo on to byl, který v noci narušoval telefonické spojení, aby m li nacisté obtíže. Dále mi letí hlavou partyzán – osoba, která v tšinou sama chodila na noc do strakonických les a zp t p ivád la a p edávala policii n mecké vojáky, kte í tudy utíkali sm rem do Bavorska a zde d lali poslední škody, brali jídlo atd. Dnes je to vimperský ob an Hr … Nyní se op t p ibližují dny revoluce – p ed 60 léty. Je vhodné i pot ebné si leccos p ipomenout. Naši ob ané moc zapomínají, nebo nemají na co, jsou mladí, ale m li by v d t, že mnoho našich lidí trp lo, bylo mu eno, nevrátilo se k rodinám a ti, co zde žijí, za minulého režimu, když se to na izovalo, m li v kv tnu celý d m ov n en a dnes „nemají vlajku“. Je to urážka všem, kte í se snažili o naši svobodu. Letos si p ipomeneme Pražské povstání 5. 5., dne 6. 5. p íjezd spojeneckých vojsk do SR, 8. 5. konec 2. sv tové války a 9. 5. p íjezd ruské armády do Prahy. K tomu naše organizace po ádá besedy ve školách, k výro í okupace 1939 se již p ihlásily školy Vracov, kyn a Vimperk Smetanova – editel íha. Tyto akce budou spln ny. Pon vadž jsem byl vyzván ob any Vimperka o další lánky, vyhovím a pošlu ješt na další m síce. Budou to pravdivé a skute né události z vále né doby. Ladislav Hošek, vále ný veterán, p edseda ZO eského svazu bojovník za svobodu
Program ajovny na b ezen 17. 3. od 17 hod. Ing. René Koukal: Totalitní sv tovláda P ednáška o tom, jak m žeme ovlivnit kvalitu svého života. S výsledky nejnov jších výzkum z oblasti zdraví a životního prost edí vás seznámí brn nský profesor. 24. 3. v 19 hod. Druhý vzpomínkový ve er na Karla Kryla. Vystoupí a zahraje jeho bratr Jan. P íjemný ve er s básn mi zajišt n. Celý b ezen výstava fotografií Jany Koubové. Otev eno út-pá 15 – 21 hodin, so - ne 13 – 21 hodin V prodeji kvalitní aje a kávy. U p íležitosti p tileté existence ajovny ve Vimperku se bude v sobotu 2. 4. 2005 od 15 hodin konat v jejích prostorách sešlost p íznivc a kamarád . Tímto jste i vy srde n zváni. Jana Burianová
K výro í Johanna Steinbrenera Tento rok si M sto Vimperk p ipomíná 170. výro í narození Johanna Steinbrenera. Máte nápad, jak d stojn oslavit toto pro m sto velmi významné datum? Víte o tomto významném rodáku n co, co ostatní nev dí? Budeme rádi, když nám své podn ty a nápady zašlete na
[email protected] nebo
[email protected] D kujeme. Renata Lešková, Kate ina Kanto íková
V sezón 2005 se vimperské M IS p edstaví v novém kabát Na letošní sezónu jsme krom n kolika tradi ních akcí, jako Jarní vycházka s kaprem Jakubem, Slavnostní otevírání sezóny a B h Terryho Foxe p ipravili pro návšt vníky a ob any m sta milou novinku. Pe liv p ipravený projekt na p est hování vimperského informa ního st ediska, který byl m stem Vimperk podán do programu EU Phare CBC - SFMP v lo ském roce, byl schválen a dota ní peníze mohou po podpisu smluv za ít téci do „nového í ka“. 30 % náklad na vybavení ponese m sto Vimperk, které tento projekt od samého po átku pln podporovalo. Investi ní práce budou hrazeny z rozpo tu m sta. Vimperské informa ní st edisko z stává na nám stí Svobody, ale p est huje se do prostor n kolikanásobn v tších a reprezentativn jších. Návšt vníci budou moci využít služeb rozší ené internetové kavárny, pro d ti bude p ipraven barevný Koutek kapra Jakuba, dosp lí si budou moci krátce posed t p i vyhledávání žádaných informací. P i informa ním st edisku vznikne malá galerie, kde budou moci prezentovat svá díla a dílka známí i neznámí um lci. Prostor bude otev en promítání diapozitiv , autorskému tení a p ednáškám. Informa ní st edisko se hodlá tímto více otev ít obyvatel m m sta a student m, ale z stat p i tom kvalitním poskytovatelem služeb turist m a návšt vník m m sta. Doufáme, že p est hování informa ního st ediska a rozší ením služeb pro zákazníky p isp jeme áste n k tomu, že se ob ané i návšt vníci Vimperka budou ve m st cítit spokojeni a najdou zde vysokou nabídku kvalitních služeb. Renata Lešková M IS Vimperk
Služby ve Vimperku Knihovna M stská knihovna Vimperk Nádražní 274, tel.: 388 411 457
Výp j ní doba pro dosp lé: po, t 10 – 11:30 hod., 12:30 – 18 hod. st 12:30 – 16 hod. Výp j ní doba pro d ti: po, st 12:30 – 16 hod., út 12:30 – 17 hod. Internet: Ve výp j ních hodinách pro dosp lé.
Ve ejný internet
M stské informa ní st edisko Vimperk po – pá 9 – 16 hod.
Muzeum
Zámek Vimperk Otev eno op t od kv tna 2005 Minimuzeum nám stí Svobody 8 Otev eno: pond lí – pátek v otevíracích hodinách infocentra
Galerie u Šaška
p edsálí M KS Vimperk
Bohoslužby
Kostel Navštívení Panny Marie: st 8, t – so 18 hod. ne 8:30, 18 hod.
KS Slovo života
elakovského 345, Vimperk Modlitební setkání – každé pond lí od 18:30 hod. Biblické vyu ování – každý tvrtek od 18:30 hod. Bohoslužba – každou ned li od 15 hod. Kontakt: P. O. Box 6, Vimperk
[email protected] tel.: 388 416 584
Pod kování panu Karlu Beránkovi Cht li bychom touto cestou moc pod kovat panu Beránkovi za jeho lánek v minulém ísle VN, kde se rozepsal o naší dce i Lence a o vandalech, kte í ni í výzdobu a tím zárove pošpi ují její památku. Jestli tyto ádky budou íst Ti, kte í z pomní ku kradou v ne ky i sví ky, a se prosím zamyslí, jestli jim to m že p inést radost i zkrášlit domov. A si uv domí, že naše bolest nad ztrátou naší milované dcery se nezmenšuje a výzdoba pomníku na h bitov a pomní ku u p echodu je to poslední, co pro ni m žeme ješt ud lat. Po každé takové krádeži i zneuct ní se m j psychický stav zhoršuje, nemohu uv it, že jsou lidé tak zlí. Leni ka byla takové sluní ko, dokázala kolem sebe rozdávat jen smích a radost, a proto ješt jednou prosím, nechte Leni ku v klidu a nešpi te její památku. Dne 19. b ezna tomu budou dva roky, co bezohledný idi ukon il její mladi ký život. Kdo jste ji znali, prosím vzpome te si na ni s námi. Moc d kují zarmoucení rodi e Rou kovi a bratr Jan.
Omezení provozu kulturního domu „Cihelna“ Provoz kulturního domu „Cihelna“ ve Vimperku bude v únoru a v b eznu z technických d vod áste n omezen. P estože jde o relativn moderní budovu (z r. 1979) s výkonnou vzduchotechnikou, požárními hydranty a dalšími d ležitými preventivními prvky, je v hlavním sále nutné dokon it ješt tzv. protipožární klapky, tj. za ízení, které prostory odv trá nezávisle na elektrickém proudu. Budova „Cihelny“ má v daném p ípad trochu sm lu v tom, že byla za átkem 90. let užívána k jinému ú elu (supermarket) a na podzim lo ského roku musela být proto znovu kolaudována na kulturní za ízení. P i posuzování bezpe nostních hledisek tak musí splnit sou asné p ísné normy jako nová stavba. Jak zjistila na konci ledna kontrola požární inspekce, p ivolaná na základ upozorn ní vimperského ob ana, byla p i jedné prov ované akci výrazn p ekro ena povolená kapacita budovy. Opakování tohoto proh ešku proti zmín né norm by už vedlo k citelným finan ním postih m organizátor i majitele budovy. Proto bylo po jednání majitele s požární inspekcí, nájemcem (M KS Vimperk) i dalšími organizátory kulturních akcí rozhodnuto o omezení provozu. To se bohužel citeln dotklo vimperských maturant – jejich maturitní plesy návšt vou 500 ú astník musely být p eloženy do Strakonic a Prachatic. Ostatní plesy – tj. zahrádká ský 11. b ezna, ples dechovky ZUŠ 12. b ezna a ples Farní charity ve Vimperku dne 1. dubna se budou konat v KD „Cihelna“ ve Vimperku podle p vodních p edpoklad . Ples rybá 19. b ezna bude na p ání organizátor v budov vimperského kina. V t chto dnech probíhá intenzivní p íprava na úpravu sálu podle požadavku aktuálního zn ní požárních norem. Vedení m sta, majitel budovy i M stské kulturní st edisko d kuje všem vimperským ob an m za pochopení této nep íjemné situace, která se dotkla probíhající plesové sezóny. Zden k Kanto ík
NOVINKA NA INFOCENTRU!!! Zimní turistická a lyža ská mapa Šumava a Bayerischer Wald Rok vydání: 2005 Podrobné mapky lyža ských areál na Šumav a v Bavorském lese Aktuální lyža ské trasy Panoramatická mapa Informa ní centra Vydalo m sto Vimperk ve spolupráci s M sty Klatovy a Prachatice a obcemi Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Hu , Kvilda, Stachy, Stožec a Volary v nákladu 9 000 výtisk . TAKÉ U NÁS CENY PADAJÍ DOL …
D m d tí a mládeže ve Vimperku Na b ezen jsme p ipravili: tisk na látku
28. 2. 2005
ur eno d tem v 9 hodin
v DDM
(zájemci si p inesou jednobarevné bavln né tri ko)
zájezd do plaveckého bazénu do Prachatic ur eno d tem 9 hodin. odjezd od DDM
1. 3. 2005
(zájemci odevzdají do 24. 2. 2005 písemnou p ihlášku, kterou si vyzvednou v DDM)
dekupáž
ubrousková technika 2. 3. 2005
ur eno d tem 9 hodin
(zájemci si vyrobí obrázek na st nu)
v DDM
otev ená keramická dílna
ur eno d tem 3. 3. 2005 9 hodin v DDM (pro všechny, kte í si cht jí vyzkoušet práci s keramickou hlínou)
malování na sklo 4. 3. 2005
ur eno d tem 9 hodin
(zájemci si namalují obrázek)
v DDM
turnaj ve vybíjené
ur eno d tem 24. 3. 2005 9 hodin
v t locvi n
ZŠ Smetanova ul.
(zájemci si sestaví sedmi lenná smíšená družstva a do 23. 3. se p ihlásí v DDM)
pletení pomlázek malování vají ek
ur eno d tem 25. 3. 2005 9 hodin patchwork
v DDM
kurz pro dosp lé 14. 3. 2005
v 18 hodin
Lektorka: Zuzana Bláhová
v DDM
Cena kurzu: 120 K
Velikono ní dekorace 21. 3. 2005
kurz pro dosp lé v 18 hodin v DDM
Lektorka: Pavla Mazancová
Cena kurzu: 100 K
Vítáme všechny zájemce!
Ob ané Vimperska, kte í oslavili svá životní výro í v únoru 2005: Marie Šlemarová Jan Nárovec Antonín Herzig Vlasta Hodinová Miloš Svoboda Anna Mauricová Božena Herzigová Touto cestou p eje M sto Vimperk oslavenc m hodn št stí, spokojenosti a hlavn zdraví. Jana Czerwenková matriká ka
Nová innost obecních živnostenských ú ad - Centrální registra ní místa pro podnikatele (CRM) Vláda eské republiky schválila usnesením . 1006 ze dne 20. íjna 2004 projekt Zjednodušení administrativních postup p i zahájení a v pr b hu podnikání (dále jen „ZAP“). Projekt ZAP zjednodušuje vstup do podnikání a usnad uje podnikatel m další kroky, související s pln ním administrativních povinností v pr b hu jejich podnikatelské innosti. Projekt po ítá s n kolika etapami.
Základním principem projektu je vytvo ení celorepublikové sít Centrálních registra ních míst pro podnikatele (dále jen „CRM“), která vznikla v rámci stávající soustavy prvoinstan ních obecních živnostenských ú ad v první etap projektu. V této etap projektu budou podnikatelé moci získat na živnostenských ú adech formulá e pot ebné k vstupu do podnikání nejen z oblasti živnostenského podnikání, ale i z oblasti registrace na finan ním ú adu, okresní správ sociálního zabezpe ení, pop . ú adu práce. V dalších etapách (v letech 2006 - 2007) se p edpokládá vypracování a p ijetí legislativních zm n, které umožní další zjednodušení systému registrace, která bude probíhat na jednom míst , navíc podnikatel již nebude muset zvláš dokládat výpis z Rejst íku trest , potvrzení o bezdlužnosti apod. P edpokládá se on-line propojení agend jednotlivých ú ad . Tomu odpovídá i zavedení nového Informa ního systému registru živnostenského podnikání postupn na všechny obecní živnostenské ú ady v roce 2005. Cílem projektu je ob h doklad mezi ú ady, ne jako doposud obcházení ú ad podnikateli. Projekt ZAP dále po ítá s tím, že p i jeho realizaci bude využito výsledk projektu Informa ní místa pro podnikatele („InMP“) Hospodá ské komory R. Tato místa dnes plní p edevším informa ní úlohu v obchodní oblasti (nap . informace o jednotném evropském trhu, o státních programech podpory malého a st edního podnikání v R, o možnostech podnikání) a metodicky napomáhají zejména za ínajícím podnikatel m. Nenahrazují však výkon státní správy sv ený živnostenským ú ad m. V Jiho eském kraji sídlí tato informa ní místa v oblastních kancelá ích Jiho eské hospodá ské komory (v okrese Prachatice na adrese: Husova 79, 383 01 Prachatice, kontaktní osoba: Jitka Burešová, DiS – telefon 388 310 092).
Základní informace k innosti CRM 1. Datum zahájení innosti CRM: 28. února 2005 2. Ú edník CRM nikdy ne iní registra ní úkony za podnikatele. Pouze mu nabídne vhodné formulá e k vypln ní. Podnikatel je pak musí na doty ný ú ad doru it sám. 3. Za chybn vypln ný formulá nebo za neodevzdání formulá e nenese ú edník CRM, ani živnostenský ú ad odpov dnost – tato odpov dnost je podle p íslušných právních p edpis na podnikateli. 4. Formulá e, které CRM podnikatel m poskytují: a) ve vztahu k finan ním ú ad m: - p ihláška k registraci pro fyzické osoby - p ihláška k registraci pro právnické osoby b) ve vztahu k eské správ sociálního zabezpe ení:
-
oznámení o zahájení (op tovném zahájení) samostatné výd le né innosti nebo spolupráce p i výkonu samostatné výd le né innosti p ihláška do rejst íku organizací – zú tovatel pojistného dávek nemocenského pojišt ní; seznam mzdových ú táren p ihláška do rejst íku malých organizací odhláška z rejst íku malých organizací
c) ve vztahu k ú ad m práce - vzhledem k tomu, že není celostátní formulá , CRM poskytne pouze informace. Úkolem CRM je p edevším to, aby se tato centra stala kvalifikovaným pr vodcem a pomocníkem všem podnikatel m p i jejich prvním styku s ú ady a konkrétn pomohla ve všech p ípadech, kdy to budou pot ebovat, zejména p i pln ní t chto jejich povinností v pr b hu podnikání. Základní registra ní povinnosti podnikatel p i vstupu do podnikání, jakož i v jeho pr b hu, se krom živnostenskoprávní oblasti, týkají zejména problematiky registrací podnikatel u finan ních ú ad , okresních správ sociálního zabezpe ení a ve specifických p ípadech i u ú ad práce. Projekt ZAP p ichází v tomto sm ru s konkrétní nabídkou pomoci podnikatel m. Tato pomoc by m la spo ívat p edevším v tom, že jak za ínající, tak v podnikatelském prost edí již p sobící subjekty budou moci (v p ípad jejich zájmu) p i návšt vách živnostenských ú ad využívat nabídek odborné pomoci a poradenství ze strany pracovník CRM i p i realizaci prvotních úkon , týkajících se jejich eviden ních povinností v i finan ním ú ad m, okresním správám sociálního zabezpe ení a v jednotlivých p ípadech i ú ad m práce. St žejním v tomto sm ru p itom bude v první fázi zejména p ímé poskytování odborné pomoci p i vypl ování p íslušných registra ních p ihlášek, týkajících se již uvedených ú ad . Za tím ú elem CRM disponuje pot ebnými tiskopisy. CRM však p ihlášky k registraci nepotvrzuje, nep ebírá, neshromaž uje ani neprovádí žádné registra ní ízení! Dále poskytuje CRM podnikatel m základní informaci o existenci registra ní povinnosti jako takové, jejím rozsahu a obsahu, lh t , ve které musí být spln na, o p íslušnosti zmín ných ú ad a zodpovídá i další související dotazy. Aktivita CRM tak sm uje k tomu, aby o t chto základních povinnostech byl podnikatel pokud možno komplexn informován.
Pracovníci obecních živnostenských ú ad jsou na realizaci t chto projekt p ipraveni a doufají, že tyto kroky usnadní podnikatel m jejich administrativní zatížení a p inesou o ekávaný efekt.
P st Když jsem se byl vloni v kin podívat (v tomto p ípad spíše zú astnit se) na „Umu ení Krista“ od Mela Gibsona, divil jsem se lidem, a nejen mladým, že si s sebou jako obvykle p inášeli Coca-colu a pop-corn. Prost mi to nešlo dohromady. Ale ješt v tším p ekvapením mi bylo, když v tšina z nich po skon ení filmu odcházela se skoro stejným obsahem kelímk . Nechu , odpor? Asi ne, vždy daleko horší krváky vídají v TV a na DVD a p i tom s chutí jedí a povídají. Tak co asi bylo p í inou? Podle m úcta, jakýsi hluboko v nás ležící soucit s trpícím lov kem, trpícím nespravedliv , trpícím, jak sám povídá, za moje h íchy. A o tom vlastn je p st, postní doba, kterou naši p edkové už asi od t etího staletí prožívali ty icet dní p ed Velikono ními svátky. Po ty icet dn (na památku ty iceti dní, které se Pán Ježíš postil na poušti ješt p ed svým ve ejným vystupováním) si od íkali jídlo, pití (zvlášt to alkoholické), zábavu a jiné radovánky – aby se tímto zp sobem více p iblížili Ježíši trpícímu za nás a aby v sob probudili ten tajemný soucit se všemi trpícími po celém sv t . Zvlášt pak s t mi, kdo trpí nespravedliv (v nich a s nimi p ece trpí také Kristus – koukn te prosím do Matoušova evangelia, kapitola 25). A oni ti lidé byli, myslím si, mnohem citliv jší na nešt stí, na utrpení, na smrt a s daleko v tší úctou (ale bez strachu) k takovým v cem p istupovali. A v te mi, že neposlední místo ve výchov k tomu m l p st – ale pozor! P st s modlitbou, s rozjímáním o tom, co je v né a co do asné, d ležité a mén podstatné. Ne každé od íkání si je ihned p st. Bude to jen odtu ovací k ra p ed letní sezonou (jak ty špeky schovat do bikin?). P st není st edov k, je moudrost národ . Všude po celém sv t , ve všech kulturách i náboženstvích se s ním setkáte – p ed svátky, p ed d ležitými událostmi, p ed rozhodováním a vždycky spojený s modlitbou a s rozjímáním. P st o is uje duši i t lo a tak nás iní leh ími, víc pr zra nými, víc otev en jšími – pro Boha i pro lidi. Pokoj, otev enost a radost jsou také m ítkem toho pravého p stu. N kte í se bojí postit proto, že je pak bolí hlava, nebo proto, že jsou pak protivní – p st je také um ní, kterému lov k musí porozum t. Knih o n m (ale ne o hubnutí) je n kolik i na našem trhu, ale nejlepším u itelem je vytrvalost a naslouchání svému srdci (anebo lépe e eno Bohu, který v n m žije). Nemyslete si ale, že to bude snadná škola, ani náhodou! ábel ten pravý p st nesnáší (na hubnutí kašle, o n j se zajímá jen ob as, t eba když z n j chce ud lat anorexii) – a ud lá všechno, aby od n j lov ka odtáhl. V zu ivosti se vrhl i na Ježíše, a p ece dob e v d l, že je to Boží Syn (v zu ivosti je ale rozum vypnutý). Jezte, pijte, tancujte, nakupujte, užívejte si – zavalí nás kupou sv tských v cí (jinak dobrých), a zpod této kupy lov k už jen st ží uslyší n jaký ten Boží hlas. A lov k umírá, i když si myslí, že žije. Nedejte se mu, bojujte. Modlitbou i p stem. Postím se (nic moc, sám se po ád u ím) a modlím se, abych byl více Krist v. A modlím se také za Vás, abyste se jemu p iblížili i Vy. o. Jaroslav P.S. 1: M l bych nápad, jak umístit Vimperk v Guinessov knize. Napadlo m to, když jsem si prohlížel kulturní vložku Vimperských novin na únor. Když všude, po celém sv t , karneval kon í (Benátky, Rio, atd.) a masopustníci poh bívají basu, ve Vimperku plesová sezóna teprve za íná a jede t sn až do Velikonoc. Myslíte, že to klapne u toho Guinesse? P.S. 2: A s uzav ením „cihelny“ t sn p ed vimperskou sezonou opravdu nemám nic spole ného, a už si myslí kdo chce co chce... Že by ten naho e? Hm... Je všemohoucí, má smysl pro humor, tak pro ne... Ale já o tom opravdu nic nevím.
VZP - SLIBY, CHYBY … Stejn jako se v roce st ídají ty i ro ní období, tak i po zprávách dobrých p icházejí zv sti špatné a hodn zlé. Hrozí, že bude ukon en provoz LDN ve Vimperku. Chci se na tento problém podívat o ima ob ana ádn platícího zdravotní pojišt ní. Každý živnostník Vám rád potvrdí, že pokud by se s placením opozdil o jediný m síc, byl by popotahován pojiš ovnou. Je proto dost smutné, že ta samá pojiš ovna platby, které má ze zákona a podle smlouvy povinné, odkládá na 3 - 5 m síc . Nikdo a nic ji nedonutí tento neblahý systém zm nit. Nebyla to VZP, která p ed n kolika lety tvrdila p i likvidaci akutní l žkové pé e ve Vimperku, že pouze LDN dokáže bez problém financovat? Vypadá to však, že je opravdu schopna všeho. Tolik hloupých výmluv a zd vodn ní, pro se platby opož ují, jiná instituce neumí tak dokonale podat. Není p ece únosné, aby provoz nemocnice dotovala obec ze svého už tak dost napjatého rozpo tu. Kdepak jsou asi poslanci, kte í za Jiho eský kraj sedí v parlamentu? Nikdo jiný nemá totiž možnost zm nit tuto zhoubnou praxi plateb, kterou má VZP velmi dob e zažitou. Budeme je zajímat až za rok, kdy nám budou servírovat p ed volbami r zné modré nebo jiné hloupé šance. Praha je p íliš daleko, tak pro se starat o provoz n jaké provin ní LDN n kde na Šumav ?! Vkrádá se mnoho otázek. Mají v bec tušení, že tento problém existuje? Nezavanul op t zlý a všeni ivý vichr zpod Libína? Jsou natolik dob e zajišt ni, že nikdy LDN pot ebovat nebudou? Myslí si ve vedení VZP, že budou v n mladí a podle toho se chovají? Není snad úmysl n koho LDN ve Vimperku uzav ít, aby pak následn zde vybudoval sanatorium pro movité pacienty? Nemyslím si, že sou asné vedení nemocnice by tento plán m lo. D lá opravdu vše možné i nemožné, aby LDN fungovala. Podle mne je to jen ukázka, jak je dnes tvrd prosazován kult mládí a zdraví! V naprosté v tšin se v LDN ve Vimperku nachází pacienti, kte í jsou sta í a pln odkázáni na následnou pé i. Peníze ve zdravotnictví jsou, ale jen pro n koho, kdo má tvrdé lokte a umí leštit kliky na správných místech. Nezdá se Vám, vážení spoluob ané, že je to vše postavené na hlavu? Vy p kn pla te dan , ale až budete pot ebovat delší lé bu, peníze náhle zmizí. Byl bych tedy rád, kdyby se k výše napsanému vyjád ili kompetentní a fundovaní lidé. D kuji p edem.
D kujeme, že t ídíte odpad
Karel Beránek
Cht li bychom pod kovat všem obyvatel m Vimperka, kte í nejsou lhostejní a snaží se správným zp sobem využívat stanovišt na separovaný odpad. V lo ském roce se poda ilo ve Vimperku vyt ídit tém 152 tun využitelných složek komunálního odpadu (sklo, papír, plasty, kovy), což je o 10 tun více než v roce 2003. Tento vyt íd ný odpad byl dále p edán k recyklaci a dalšímu využití a nemusel tak zbyte n skon it na skládce. M sto Vimperk je zapojeno do systému spole nosti EKO-KOM, což je autorizovaná obalová spole nost, v jejímž systému je v sou asné dob zapojeno 4 850 obcí a m st z celé eské republiky, ve kterých žije cca 9,8 mil. obyvatel. Tato spole nost vyplácí obcím a m st m finan ní odm nu za vyt íd ný odpad. M sto Vimperk tak získalo v lo ském roce 186 800 K . Tyto finan ní prost edky byly použity v rozpo tu M sta na áste nou úhradu svozu odpadu. Ješt jednou d kujeme za Vaši snahu nezat žovat naše životní prost edí odpadem, který je možno dále zhodnotit, a t šíme se na další spolupráci s Vámi. Marie Hejlková Odbor ŽP
Rybá i bilancují i p ipravují ples Nezahálíme ani v zim ! Piln se p ipravujeme na blížící se rybá skou sezónu. Tomu vždy p edchází hodnocení uplynulého roku, které již na výro ních místních skupin provedli rybá i ve Vimperku,
lenských sch zích
kyni a Zdíkov . Výsledky z t chto jednání
budou zahrnuty do záv r konference, které pak budou závazné pro celou lenskou základnu, a tato se bude konat 12. b ezna 2005. A protože k dob e vykonané práci pat í se i dob e pobavit, rozhodli jsme uspo ádat pro rybá e, jejich manželky a známé a naše p íznivce 19. b ezna 2005 V sále M stského kulturního st ediska tradi ní Rybá ský ples. K tanci i poslechu hraje oblíbená hudební skupina Fernet, za átek ve 20 hod. vstupné 80 K , tradi ní tombola. P edprodej vstupenek v rybá ské budov 25. 2. ,4. 3., 11. 3., (pátky) od 15 do 17 hod. a dále 15. 3. v M stském kulturním st edisku od 15 do 17 hod. P ij te se s námi pobavit a oslavit svátek Josef . Srde n zve MO RS
Zase jedna beseda Bylo nevlídné pond lní odpoledne, jdeme na besedu. Prý z d jepisu. To bude zase nuda, honí se nám hlavou. Ale všechno je jinak. Do místnosti vchází pán, který má ve vráskách schovány všechny své vzpomínky, celý sv j pohnutý život. Pan Mgr. Ladislav Hošek, p edseda Svazu bojovník za svobodu. Vypráví a nikdo ani nedutá. Dokáže nás zaujmout i p es velký genera ní rozdíl. Píše se 15.b ezen 1939, n mecká vojska postupn ovládla celá území a vytvo ila protektorát..... „Bydlel jsem na strakonickém nám stí, ale okna jsme m li na druhou stranu, takže jsem nem l p edstavu, co se na nám stí d je. Jednoho dne jsem vyšel na ulici a vidím jednoho n meckého vojáka za druhým. Bylo to nejhorší, co jsem v život prožil a vid l,“ popisuje prožití hr zné chvíle pan Hošek a všichni ú astníci besedy ani nedýchají. Následn nám ukázal obrázky, kde stejn staré d ti jako my váží okolo 25 kg. Dnes si nejsme schopni ani p edstavit, jak to v koncentrácích probíhalo. Jen se vyt ešt n díváme na vyhublé, od ené a špinavé d ti... Vid li jsme i další materiály, potravinové lístky, výst ižky z novin, ot esný dokument "faktury za popravu", kterou museli p íbuzní zaplatit íši. Nechceme popisovat celý pr b h a obsah besedy, ale jen sd lit a p iblížit tená m, že to nebyla nuda. Byl to silný zážitek. D kujeme.
L. Caisová a H. Sunitrová 8. ro ník ZŠ Smetanova
60. výro í ukon ení 2. sv tové války Celá naše republika si to bude už brzy p ipomínat. Vimperská ZO eského svazu bojovník za svobodu vyvíjí k tomuto výro í zna nou aktivitu, p ipravuje malou p enosnou výstavu a koná adu besed. Základní škola kyn a ZŠ Vacov mají již pevn dohodnuté termíny pro své žáky. A ve Vimperku první 2 besedy o d ní v letech 1939 – 45 se uskute nily pro žáky 8. a 9. ro níku dne 7. února na základní škole Smetanova, další budou na této škole v kv tnu a tím vlastn školy Vimperska zahájily akce k 60. výro í ukon ení 2. sv tové války. Z této únorové besedy byla poslána velká pohlednice Šumavy stašskému rodákovi – legioná i kpt. Václavu Kojzarovi, bojovníku z Afriky a z Francie, který m l v únoru 89 let a 30 žák na besed mu tento pozdrav podepsalo jako výraz uznání mladých šumavskému bojovníkovi ve 2. sv tové válce. Ladislav Hošek p edseda ZO eského svazu bojovník za svobodu
Stoprocentní úsp ch Vimperka ve Phare Vimperk „zabodoval“ v oblasti cestovního ruchu. V polovin ledna starostka m sta paní Stanislava Chumanová podepsala celkem 3 smlouvy na granty z fond EU - a sice ze SFMP Phare. M sto tak obdrží finance na všechny 3 projekty, které jsme v ervenci minulého roku podali. Jak je jist mnohým známo, vinou chyby na ministerstvu v Praze (chyb jící audit po našem kv tnovém vstupu do EU) bylo cca na ½ roku erpání z t chto fond pozastaveno. Ne vlastní vinou tak byly pozastaveny dotace žadatel m v celé eské republice, tedy i m stu Vimperk. Po napravení ministerských chyb byl koncem roku 2004 schvalovací proces op t nastartován a v lednu 2005 kone n mohly být podepisovány i smlouvy na p íjem dotací. M sto Vimperk tedy letos v oblasti cestovního ruchu od EU obdrží finan ní prost edky jednak na nový trojjazy ný barevný propaga ní materiál pro turisty, za druhé na vybavení nového turistického infocentra a ve t etím p ípad poputuje dotace EU na projekt Mezinárodního filmového festivalu NaturVision 2005 ve Vimperku. Krom toho v rámci mikroregionu m sto Vimperk v lo ském i letošním roce dosáhlo spolu s ostatními leny na dotace ze SFMP Phare na údržbu lyža ských tras. M sto Vimperk se letos bude také podílet na realizaci celkem 5 spole ných projekt , které byly iniciovány Komisí pro turistiku a cestovní ruch p i Euroregionu Šumava, jíž jsem lenkou. Na tyto spole né projekty je již p iznána dotace ze SFMP Phare v celkové výši 27 695 Eur. Jedná se o internetový portál cestovního ruchu na Šumav a celkem 4 barevné trojjazy né propaga ní materiály (Cyklostezky, Nau né stezky, To nej z regionu a Image desky), každý jednotlivý materiál bude vydán v obrovském nákladu od 50 000 do 90 000 výtisk . Krom spolupráce na realizaci t chto projekt má m sto Vimperk vy len ny ve svém rozpo tu též finan ní prost edky na pom rnou ást úhrady eského podílu dotace. ástka 20 tisíc korun jako p ísp vek pro všech 5 projekt se m stu Vimperk tedy rozhodn vyplatí, vysoký náklad propaga ních materiál bude následn spravedliv rozd len mezi jednotlivá m sta a obce Euroregionu do projekt zapojených. Služby turist m a ob an m m sta by se m ly v budoucnu rozší it také o tzv. „turistické infoboxy“. I o tomto projektu se jedná spole n v rámci celého Euroregionu Šumava, vzhledem k tomu, že v tší projekt je finan n mnohem výhodn jší a navíc má i v tší nad ji na dotace z EU. Iniciátorem tohoto projektu je op t m sto Vimperk. A co nového se ve Vimperku v oblasti projekt cestovního ruchu dotovaných z EU chystá? V únoru byla podána žádost m sta Vimperk o dotaci z fondu INTERREG IIIA. Tento projekt by m l p inést další vysokou finan ní „injekci“ na doprovodné akce festivalu NaturVision. Dále se v sou asné dob na základ vimperské iniciativy a z finan ních zdroj m sta Vimperk zpracovává studie na novou cyklotrasu podél Voly ky (Vimperk – Volyn ). Podání žádosti o dotaci na tento projekt z fondu INTERREG IIIA - ve sdružení zainteresovaných obcí - by m lo prob hnout v první polovin tohoto roku (v jednání je i obdobná studie pro projekt na novou cyklotrasu Vimperk – Prachatice). erpání dotací z fond EU se tak pro m sto Vimperk stalo podstatnou sou ástí financování d ležitých projekt v oblasti cestovního ruchu. Hana Šimková Odbor školství, kultury a cestovního ruchu M stský ú ad Vimperk
P ebor DDM v šachu lenové šachového kroužku p i DDM ve Vimperku sehráli od 11. 1. do 8. 2. 2005 mezi sebou turnaj, kterého se zú astnilo 13 hrá . Po velké bitv na 64 polích se nakonec na prvním míst umístil Tomáš Stanko, na druhém se stejným po tem bod (10 b) Šárka Tomanová, na t etím Lukáš Kortus (9 b), na tvtém Karel Beránek (8,5 b) a na pátém Pavel Beránek (7,5 b). Myslím si, že tato kvalitní p íprava se odrazí na výsledcích p i ú asti na turnajích krajského p eboru 20. 2. 2005 v eských Bud jovicích. mh ešení z minulého ísla: 1. Da3+ De7 2. Sb5!! 1-0 Další diagram: Bílý p šci: b2, c2, g2, h2 Kc1, Da6, Vd2, Sd1 erný p šci: e6, f7, g7, h6 Kg8, Df2, Ve1, Sf5 erný je na tahu, získá rozhodující výhodu a vyhraje. Jak?
BÁJNÝ BOUBÍN op t s rozhlednou
V minulosti bájemi a legendami op edený Boubín, jeden z vyšších vrchol naší Šumavy (1 362 m), poct n návšt vou mnoha literát a zajímavých lidí, se po r zných peripetiích v roce 2004 do kal vybudování rozhledny na svém vrcholu. Stalo se tak zásluhou p ilehlých obcí a mnoha dalších organizací. Celý komplex nacházející se v CHKO Šumavy nabízí už mnohá léta svým návšt vník m adu zajímavostí. K jejich spat ení slouží dob e zna ené turistické trasy, kterými je protkán. Vybudování rozhledny na jeho vrcholu je jen jedním z dalších kole ek v soukolí rozvíjejícího se cestovního ruchu, po kterém se zejména v posledních letech tolik volá. Turisté p ivítají rozhlednu s nadšením. A ti nejvytrvalejší p i dobrém po así budou odm n ni p ekrásným výhledem do vnitrozemí, na celou Šumavu i vzdálené vrcholky Alp. Nedovedu si p edstavit, že turista by sou asn nebyl i ochráncem p írody. A klobouk dol p ed tím, co vše bylo již v minulosti vykonáno. Máme na co navazovat. V podobné rovin vidím i práci lesák a je jen ke škod v ci, že dle mého názoru nejde vždy o rozumnou míru ochrany p írody. Ale vra me se k dominant našeho kraje, jejíž vrchol je vid t z mnoha míst i zna né dálky. Pot ší nás zejména p i našich návratech zp t dom , ud lá nám radost nap . p i návšt v ND v Praze a to t eba i dvakrát. Mimochodem, pot šení nám p ipraví i Národní muzeum svými exponáty z nedalekých Bohumilic. Ví se o nás daleko v zahrani í. Záleží na nás, zda dokážeme udržet a p edat mladším, co již bylo vybudováno a stále zelenou Šumavu. Vše kolem nové stavby bylo podrobn ji popsáno v Listech Prachaticka (Prachaticko) v pátek 28. ledna 2005. Boubínská rozhledna má již kolaudaci a dne 30. dubna 2005 se uskute ní slavnostní zahájení provozu a bude tak odstartována letošní turistická sezona. Dejme slovo dv ma lidem z našeho okolí, kte í zde žijí a mají Boubín rádi. Jedním z nich z ady dobrovolných strážc CHKO a NP Šumavy je Ji í Kotlík. Je jeden hned z n kolika, kterému je sv en už p knou ádku let práv Boubín, a všichni se v nují svému koní ku ve svém volném ase. Ze strážce ochrany p írody se podle pot eby stává i pr vodce host po nau né stezce. P ichází tak do kontaktu s mnoha zajímavými lidmi a je p ipraven odpovídat na jejich zvídavé otázky. Pochopiteln , že mu ned lají radost neukázn ní jedinci a n kdy i zbyte né odpadky t chto lidí. Své práci se v nuje s plným nasazením. Maximáln byl vytížen v lo ském roce, kdy p i stavb rozhledny on a jeho kolegové museli velmi asto na samotný vrchol. V í, že jakmile mine zima, lesáci odstraní své stopy po použití mechanizace. Stavb rozhledny svým zp sobem fandil a je p esv d en, že její provoz bude úsp šn zvládnut. Pot šilo jej, že silvestrovský a novoro ní výstup v tšího po tu návšt vník prob hl bez obtíží a nep inesl více práce než obvykle. Vladimír Hošek je p edevším fotograf a Šumavu zná jak málokdo. A ne jen Šumavu. Procestoval odpovídajícím zp sobem hned celou adu NP Evropy a je sou asn i velmi dobrým pr vodcem po t chto parcích. I on Šumavu miluje a p i svém zájmu a vytrvalosti se s fotoaparátem dostává po celý rok do mnohých i zapomenutelných kout . O tom všem sv d í pohledy, fotografie v tisku, ú ast na fotovýstavách, vydávání i vlastních publikací, asté besedy pro ve ejnost, kam si n kdy zve své p átele. I on výstavbu rozhledny vítá a už nebude muset podnikat krkolomné výstupy na stromy, aby se sou asn podíval i do hledá ku p ed použitím fotospoušt . Je p esv d en, že nebude dot ena p íroda. P ál bych zejména starším lidem a zdravotn postiženým vid t jím po ízené fotosnímky, p ípadn ú ast na jeho besedách, což zvládá znamenit . V záv ru svého p ísp vku chci vyjád it radost i pod kování všem, kte í se na výstavb rozhledny n jakým zp sobem podíleli. Vyjád it také i p esv d ení, že p inese prosp ch okolním obcím i samotnému m stu pod Boubínem. Boubínské rozhledn a celému komplexu lesa pak p eji jen ukázn né hosty, kte í v dí, že p i ob erstvení si prázdné obaly odnáší zp t a umí se i zp sobn v p írod chovat. Nám všem radost z poznání i z pobytu na erstvém vzduchu. Strážc m CHKO i všem zainteresovaným co nejmén zbyte ných starostí a práce. Karel Krej í
TALENT JIHO ESKÉHO KRAJE ROKU 2004 St edisko služeb školám eské Bud jovice s Konzervato í eské Bud jovice a pod záštitou hejtmana Jiho eského kraje vyhlásili již 3. ro ník sout že Talent Jiho eského kraje 2004. V prvých dvou ro nících se sout žilo v p ti kategoriích (humanitní, p írodov dné, technické, um lecké a sportovní). Do sout že byli nominováni vždy žáci škol, kte í vynikali svými znalostmi, dovednostmi a šikovností. Žáci, kte í procházejí životem s r zným druhem postižení (smyslové, t lesné, mentální …) a p esto p es tento handicap dosahují velmi dobrých výsledk v oblasti sportovní i um lecké, nemohli být nominováni. Dostali p íležitost až v letošním ro níku v kategorii nazvané – speciální. tená i Vimperských aktualit m li již možnost seznámit se se jménem Hanky Váchové – žákyn Zvláštní školy Vimperk, která svými bravurními lehkoatletickými výkony v roce 2004 se stala vít zkou okresního, krajského kola lehkoatletických her mládeže a v celostátním kole t chto her obsadila 2. místo. Vyhlášení výsledk prob hlo 10. 2. 2005 ve velkém sále Konzervato e v eských Bud jovicích. V hledišti sálu sed li nejen nominovaní, ale i jejich pyšní rodi e a u itelé, kte í úsp ch všem ocen ným z celého srdce p áli. Jsme hrdi na to, že mezi ocen nými byla i žákyn Hana Váchová (Zvláštní škola ve Vimperku), která svými výkony a vystupováním vnáší v podv domí obyvatel Jiho eského kraje existenci nejen naší školy, ale i malebného šumavského m sta. Hano, velice d kujeme za vzornou reprezentaci školy i m sta a p ejeme hodn takovýchto úsp ch .
Z Farní charity Vimperk Charitní ples Tradi ní ples, který po ádá Farní charita Vimperk, se v letošním roce koná dne 1. dubna v sále M stského kulturního st ediska „Cihelna“ od 20 hodin. Hraje skupina SKARAB BAZAR, p ipravena je bohatá tombola a pestrý program. Zveme tímto všechny naše p íznivce. Vstupné pro dosp lé je 140 K , pro studenty 70 K . Osoby s pr kazkou P ítel Prav tína mají 15 % slevu. P edprodej vstupenek bude probíhat po celý m síc b ezen v kancelá i naší charitní a pe ovatelské služby, v Krátké ulici . 125, a to každé úterý a tvrtek od 14:30 hod. do 15:30 hodin. Vstupenky si lze také rezervovat na telefonním ísle 388 412 738 (mobil: 606 341 085) nebo na e-mailové adrese:
[email protected] Karneval v Domov klidného stá í
Dne 8. února se konal prostorách Domova klidného stá í sv. Zdislavy v Prav tín masopustní karneval. Klienti v ergodíln si p ipravili pro sebe i pro ostatní karnevalové masky, paní Hrdli ková, pe ovatelka ve stacioná i, s nimi p ipravila i výzdobu a pohošt ní. K zábav hráli harmoniká i pan Kohout a pan Jungvirt. Za vydatného p isp ní paní Braumové (sociální pracovnice), paní Piklové (dobrovolnice) a paní Hrdli kové se rozproudila p íjemná zábava. Mnozí klienti si zatan ili, do kola vzali i vozí ká e. Spokojené úsm vy na tvá ích, n kdy i slzy dojetí sv d ily o tom, že se nám poda ilo alespo trochu zpest it senior m život v našem domov . Mgr. Dana Marková editelka FCH Vimperk
Jak pracovaly naše výbory a komise z ízené Zastupitelstvem a Radou m sta v roce 2004 Výbory: Kontrolní - p edseda Ing. Petrášek Finan ní Mgr. Toušl Výbor pro rozvoj Ing. Záme ník
7 sch zí 1 5
Komise: Bytová Kulturní Sportovní Dopravní Redak ní rada VN
12 8 6 4 12
Chumanová Mgr. He ta Mgr. Dvo ák Ing. Procházka Dren eni
Výbor pro opravy (1 x) , Výchovná komise (2 x), Povod ová komise a Komise pro ochranu d tí se scházejí pouze p i ešení vniklých p ípad . Ad Vimperské noviny 2/2005 str. 3 Nedávno na t chto stránkách reagoval p. Záme ník, místostarosta, panu Paštikovi na jeho úvahu M žeme být spokojeni …? V podtextu odpov di jsem cítil myšlenku, že minulí zastupitelé nic pro m sto ned lali, až teprve ti sou asní m stu iní dob e. Zapátral jsem v pam ti a dosp l k názoru, že ani my, bývalí zastupitelé, se nemáme za co styd t. Zvláš , když dota ních titul nebylo d ív zdaleka tolik jako dnes, nedisponovali jsme (našt stí) ani finan ními prost edky na zahlazení škod zp sobených povodní. Neexistovaly dotace od Evropské unie v dnešní mí e. Navíc jsme bojovali s tvrdými opozi ními kritiky nejen z ad zastupitel , ale i ob an . Snad nejv tší investicí byla výstavba istírny vod a k tomu pot ebné kanalizace (chci upozornit, že ješt asi dev t kanál vypouští splašky do Voly ky a K esánovského potoka). Vybudováním skládky odpadk v Prav tín jsme vy ešili další z ožehavých problém m sta a n kterých okolních obcí. Životní prost edí se u nás zlepšilo zásluhou áste né plynofikace a posílením elektrických kabel (nap . nám stí Svobody, Pražská, Boubínská ulice atd.). Rekonstrukce povrch vozovek a sítí se do kaly ulice Pivovarská, Kaplí ova, Steinbrenerova, Kostelní, ást nám stí Svobody a nám stí ko U Jelena. Byt v minulosti vskutku mnoho nep ibylo, ur it však vestaveb vzniklo víc než místostarostou uvád ných 5 6. V sou asnosti se do nového bytu doposud nikdo nest hoval. V odpov di se zmi ují pouze plány. Bydlení p edchozí vedení m sta podpo ilo i kompletním uhrazením náklad na inženýrské sít u pozemk ur ených nad nemocnicí pro rodinnou výstavbu. Vrátím se na chvíli k místostarostov reakci na úvahu. Klade si otázku, jak m že tvrdit pan inženýr, že neexistuje vize o dalším rozvoji m sta? M že. Jednoduše. Nebyla p ece do 90 dn po volbách, by slíbena, p edložena. A všechny úsp chy, jež pan místostarosta vyjmenovává, podporují spíše údržbá skou teorii pana Paštiky, než aby sv d ily o rozvojové strategii sou asného vedení m sta. Dovolím si vzpomínat dál. V minulosti se postavilo i d tské h išt , rekonstruovány byly budovy základních a mate ských škol, na sídlištní ZŠ v podkroví pod novou st echou vznikly kvalitn vybavená po íta ová u ebna a nové t ídy. Zásluhou kabelové televize mohou ob ané sledovat alespo v n kterých ástech m sta zajímavé programy a m stský televizní kanál. Za aly se zateplovat panelové domy na sídlišti Míru. Bez zásadní rekonstrukce vodárny v Brlohu by m lo m sto potíže se zásobováním vodou. Stanice rychlé zdravotní pomoci se stala samoz ejmostí. M sto financovalo komplexní technologii chlazení a rekonstrukci ledové plochy zimního stadionu, udrželo nemocnici (by jen v podob LDN) s chirurgickou ambulancí. V neposlední
ad zejména zásluhou starosty a tajemníka byly p ipraveny podmínky, aby m sto mohlo hladce p evzít sv ené pravomoci státní správy. Víc jsem z pam ti nevydoloval. Omlouvám se, tená i, za pár osobních komentá . Stále si myslím, že i v minulosti se ve m st budovalo. S jasným zám rem odstranit nedostatky, které zanechala minulá desítiletí, kdy se sice budovalo, ale nekolaudovalo. Chci íci, že mnohému z toho, co dnes vylepšilo vzhled vimperských ulic, položila základy minulá zastupitelstva. Šlo o dlouhodob plánované akce. Proinvestovat 140 mil. ješt neznamená, že nejde o údržbu. Záv rem p ipomínám, že sou asné zastupitelstvo p evzalo mandát od bývalého bez finan ních závazk , dokonce s p ebytkem, který, doufám, rozmnoží. Ji í Horák, Pražská 305
Z Obchodní akademie a Gymnázia Prob hly p ijímací zkoušky nane isto 9. února 2005 p ipravila OAG pro žáky základních škol možnost vyzkoušet si p ijímací zkoušky nane isto. Tuto p íležitost si nenechalo ujít 178 žák 9. t íd a 55 žák 5. t íd. Všichni si zkusili test ze všeobecných studijních p edpoklad , který byl zam en na eský jazyk a matematiku, a mohli si ov it, že jsou schopni v takovém testu obstát a že se ho nemusejí obávat. Žáci m li možnost po vy ešení testu konzultovat ešení jednotlivých úloh s p ítomnými vyu ujícími a také ji využili. Žáci byli seznámeni také s obecnými kritérii, která byla stanovena editelkou školy pro p ijímací ízení: žáci a uchaze i z 9. t íd, studium na obchodní akademii a ty letém gymnáziu (studium všeobecné a se zam ením na programování nebo na sport) - prosp ch ze ZŠ - po et možných bod 100 – 500 - výsledek písemného testu z obecných studijních p edpoklad (test je zam en na eský jazyk a matematiku) – po et možných bod 100 - 500 - výsledky ze sportovních test (u studia se sportovním zam ením) – po et možných bod 100 – 500 - sportovní výsledky (u studia se sportovním zam ením) – po et možných bod 100 – 500) - ú ast a umíst ní v individuálních v domostních sout žích a olympiádách (od okresního kola výše (z dosažených bod budou ode teny body podle umíst ní na sout ži, ode teno m že být maximáln 250 bod ) žáci z 5. t íd, studium na osmiletém gymnáziu - prosp ch ze ZŠ - po et možných bod 100 – 500 - výsledek písemného testu z obecných studijních p edpoklad (test je zam en na eský jazyk a matematiku) – po et možných bod 100 - 500 - výsledek z ústní zkoušky z všeobecného p ehledu (zam ení na komunikaci a porozum ní textu) – po et možných bod 100 – 500 - ú ast a umíst ní v individuálních v domostních sout žích a olympiádách (od okresního kola výše (z dosažených bod budou ode teny body podle umíst ní na sout ži, ode teno m že být maximáln 250 bod ) Úsp šnost uchaze e je dána dosažením co nejnižšího možného sou tu bod . P esné zn ní kritérií p ijímacího ízení bude uvedeno podle zákona . 561/2004 Sb. na internetových stránkách školy (www.oag.cz) nejpozd ji k 31. 3. 2005. Roman Hajník Další sportovní úsp chy školy Zimní m síce jsou ve znamení lyža ských závod , nejinak tomu bylo i na p elomu ledna a února letošního roku. Studenti OAG se na jednotlivých závodech rozhodn neztratili, dosáhli naopak celé ady velmi dobrých výkon a umíst ní: Jiho eský p ebor v ob ím slalomu žák a student ZŠ a SŠ – Hochficht 26. 1. 2005 Kategorie dívky V Kate ina Machá ková 2. místo hoši V Bo ek Musil 8. místo
Mistrovství R ve snowboardingu (slalom) – Zadov 1. 2. 2005 Kategorie dívky V Lucie Prouzová 3. místo hoši V Tomáš Zídek 2. místo Mat j Pichler 5. místo Foto (archiv OAG): úsp šný snowboardista Tomáš Zídek (vlevo) Krajské p ebory ZŠ a SŠ v klasickém lyžování – Zadov 9. 2. 2005 Jednotlivci Kategorie
dívky IV hoši IV dívky V hoši V
Družstva
Dívky III Dívky IV Dívky V Hoši IV Hoši V
T. Vachutová K. Holubová L. Dan k T. Hu íková A. Hude ková H. Kreuzigerová K. Kova ík Z. Socha J. Kralik
1. místo 2. místo 1. místo 1. místo 2. místo 3. místo 1. místo 2. místo 3. místo
1. místo 1. místo 1. místo 1. místo 1. místo (OAG III) 2. místo (OAG IV)
Tereza Hu íková op t úsp šná, avšak naposledy závodn na lyžích! Tereza Hu íková posbírala v posledních týdnech výborná umíst ní v lyža ských závodech, dostalo se jí také dvojnásobného ocen ní. Vít zství na závodech 9. 2. na Zadov p edcházelo vynikající 6. místo ze závodu Mistrovství R (bruslení na 5 + 2 km, kategorie starších dorostenek) 5. 2. tamtéž. Dobrou formu Tereza prokázala i 12. 2. p i Stašské patnáctce, kde vyhrála závod starších dorostenek (5 km klasicky), aby následující den obsadila 2. místo v Šumavském maratonu (kategorie ženy do 30 let, 20 km klasicky). Rodinný úsp ch pak ve stejný den dovršila její matka, Vendulka Hu íková, svým životním úsp chem v podob vít zství v kategorii ženy nad 40 let, navíc v den narozenin! Do vý tu všech úsp ch pat í vyhlášení Terezy Talentem Jiho eského kraje roku 2004 v prestižní sportovní kategorii a p i velké konkurenci, a její vít zství v anket Sportovec okresu Prachatice 2004. Jak však Tereza prozradila, letošní lyža ské závody byly v její karié e poslední, nadále se chce v novat pouze kolu. Tak a ti to, Terezo, jezdí nejrychleji! Roman Hajník za p isp ní Jaroslavy Hrdinkové
Škola žije nejen sportem V lednu a v únoru 2005 zorganizovaly maturitní t ídy OAG (4.AB, 8.G a 4.OA) své plesy, které prob hly za velmi dobré ú asti ve Vimperku, Strakonicích a Prachaticích. Studenti se tak prezentovali spole enskou akcí a p ipravili ve er dobré nálady a zábavy nejen pro své rodi e, pro které je maturitní ples jejich ratolestí nezapomenutelnou událostí, ale i pro ostatní hosty. Roman Hajník
