1. Úvod Vysoká nezaměstnanost osob se zdravotním postižením (OZP) je dlouhodobý problém České republiky. Na Úřadech práce evidují přibližně 130 – 200 tisíc nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Lidé ve třetím stupni invalidity však nemohou být evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Z toho vyplývá, že statisticky neexistuje přesný počet nezaměstnaných OZP. Tématem k diskuzi, ale také k řešení zůstává vysoký počet nezaměstnaných OZP a diskriminace osob ve třetím stupni invalidity.
V této práci nechci psát o diskriminaci, chci psát o možnostech.
2. Zaměstnávání OZP • Všem lidem bez ohledu na jejich individuální odlišnosti umožnit plně rozvinout jejich potenciál. • Odlišnost je společenským přínosem a je možné ji využívat v oblasti kulturní, společenské a ekonomické. • Snaha o rovnoprávnost menšiny osob se zdravotním postižením se skupinou většiny. Základem zaměstnávání OZP jsou tyto čtyři dimenze: organizační, vnější, vnitřní, osobnostní. Tím se dostává z pozice společenské a sociální povinnosti vynucené vnějším tlakem civilizovaného světa, do oblasti spontánní aktivity přinášející hmatatelné výsledky. Rovné příležitosti podložené legislativou jsou právně vynutitelné a tvoří základní kámen v oblasti zaměstnávání osob se
1
zdravotním postižením. Přidanou hodnotou může být využívání osobnostních rozdílů a zdravotních možností každého OZP zaměstnance. Nezbytnou součástí zaměstnávání OZP je analýza potřeb na úpravy pracovního prostředí nebo pracovních postupů s ohledem na druh zdravotního postižení. Vhodné je zvolit kontrolní mechanizmy pro průběh a výsledek činnosti OZP zaměstnance, strategickým plánem předcházet rizikům v průběhu i ve výsledku činností OZP zaměstnance, komunikace vně i uvnitř organizace směřující k vyhledávání možných rizik, bariér ale i úspěšných kroků. Podmínkou úspěšného zaměstnávání osob se zdravotním postižením je školení jeho možných kolegů, nejbližšího nadřízeného a vrcholového managementu, seznámení
se
s individuálními
potřebami
a
možnostmi
daného
OZP
zaměstnance. Informování široké veřejnosti o zaměstnávání OZP všemi dostupnými prostředky
znamená
zprůhlednění
celé
problematiky
a
zvyšuje
pravděpodobnost společenského zařazení osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti. Přínosy pro organizaci: Pozitivní změna v sociální zodpovědnosti organizace, zvýšení míry různorodosti a její využití k přidané hodnotě, posílení pozice organizace na trhu, výrazný posun image organizace směrem k sociálně zodpovědné organizaci, postupná pozitivní změna v rovnoprávném akceptování OZP majoritní společností, postupná pozitivní změna v zaměstnávání OZP jako standardní postup na trhu práce.
UPOZORNĚNÍ: Osoby se zdravotním postižením se dělí podle typu postižení 1. Fyzické postižení – postižení může být na první pohled identifikovatelné např. invalidním vozíkem, slepeckou holí. Pozor na postižení vnitřních orgánů, metabolizmu atd. Takové postižení nemusí být na první pohled patrné.
2
2. Psychické postižení – nejtypičtějším onemocněním je schizofrenie, u těchto nemocí není postižen intelekt. Nemoc přichází v atakách, mimo ně se osoba jeví zdravě. 3. Mentální postižení – zde je postižen intelekt, postižení se v časové ose nemění, tyto osoby se v pracovním procesu osvědčují v jednoduché a stereotypní práci. Důraz klademe na individuální přístup ke každé osobě, na její potřeby, popř. úpravy pracovního prostředí.
2.1. Možnosti zaměstnávání dle zákona Pracovní rehabilitace – zákon 435/2004 Sb., § 69 Chráněné pracovní místo – zákon 435/2004 Sb. § 75 Chráněná pracovní dílna – zákon 435/2004 Sb. § 76
3. Zákon o zaměstnanosti Třetí část zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se zabývá přímo zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. V této části zákona se dozvíme definici OZP, možnosti příspěvků pro zaměstnavatele, o náhradním plnění jako povinnosti zaměstnavatelů nad 25 zaměstnanců, § 76 – příspěvek není nárokovatelný, § 78 – příspěvek je nárokovatelný a označovaný jako dotace.
3
3.1. § 67 – Definice OZP platné znění od 1.1. 2010 (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen "osoby se zdravotním postižením") se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni plně invalidními (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni32a) částečně invalidními, (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné"). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. (5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce. (6) Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje jiný právní předpis41a).
4
3.1.1. zákon 109/2006 Sb., čl.XIX vyjádření JUDr. Jana Hutaře z července 2009. JUDr. Hutař napsal článek na základě výzvy nejmenované osoby se zdravotním postižením.
Dobře ukrytá past Koncem června 2009 skončí platnost některých rozhodnutí o tom, že se občan považuje za osobu se zdravotním znevýhodněním. To může ovlivnit i jeho zaměstnavatele, a to zejména z hlediska daní a plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením. Dále mohou nastat problémy s plněním smlouvy o příspěvku na zřízení či provoz chráněného pracovního místa poskytování náhradního plnění atd. Skončení platnosti se však zdaleka netýká všech osob se zdravotním znevýhodněním. Nejprve trochu terminologie. § 67 zákona o zaměstnanosti rozlišuje tři kategorie osob se zdravotním postižením: 1) osoby s těžším zdravotním postižením, čímž se rozumí osoby, které byly uznány plně invalidní, a to i když nepobírají plný invalidní důchod 2) osoby se zdravotním postižením, čímž se rozumí osoby, které byly uznány částečně invalidní, a to i v případě, že jim částečný invalidní důchod není vyplácen Na tyto dvě kategorie se ukončení platnosti nevztahuje. 3) osoby se zdravotním znevýhodněním, což jsou osoby které byly uznány zdravotně znevýhodněnými.
V rámci třetí kategorie zdravotně znevýhodněných osob jsou dvě skupiny. První skupinu tvoří osoby, který byly uznány za zdravotně znevýhodněné rozhodnutím úřadu práce. Této skupiny se ukončení platnosti statutu osoby se zdravotním postižením také netýká. Pochopitelně za předpokladu, že platnost rozhodnutí o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou k tomuto datu nekončí.
5
Druhou skupinou jsou pak ti, kteří byli uznáni osobami zdravotně znevýhodněnými okresní zprávou sociálního zabezpečení. Půjde zejména o osoby, kterým byl tento status přiznán v době od 1.10.2004 do 1.7.2006. Pokud znáte někoho ve svém okolí, na kterého se ukončení platnosti statutu ukončení platnosti osoby se zdravotním postižením vztahuje, upozorněte ho na to. Zaměstnavatelé by měli provést kontrolu osob se zdravotním znevýhodněním, které zaměstnávají, a v případě, že se vyskytne pracovník, kterému končí platnost rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění, upozornit ho na nutnost podání žádosti o přiznání statutu na místně příslušný úřad práce. Pozor, ke skončení platnosti dochází ze zákona, takže skutečnost, že rozhodnutí o přiznání statutu osoby se zdravotním postižením bylo vydáno na delší dobu, než do 30.6.2009 případně s platností trvalou, na zániku ke dni 30.6.2009 nemůže nic změnit. A ještě vysvětlení k titulku. Ustanovení o zániku platnosti rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění se skrývá v Čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. JUDr. Jan Hutař
3.2. § 76 – Nenárokovatelný příspěvek (1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně
6
čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. (4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody. (5) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,45) c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46). Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (6) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46) (7) Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první
7
až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet.
DŮLEŽITÉ: Tento příspěvek poskytuje Úřad práce a ten je také oprávněn provádět kontroly nakládání s financemi. Doporučuji spolupráci s danými úředníky. V případě konfliktu se celý problém předává na Inspektorát Úřadu práce.
3.3. § 78 – Nárokovatelný příspěvek
3.3.1. platné znění od 1.1. 2009 (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč (3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na
8
penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně. (4) Součástí žádosti je a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při
9
opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. (5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu. (7) Úřad práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené
10
úřadem práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4, c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a). (8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně46). (10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.
11
3.3.2. Platné znění do 31.12. 2008 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
(2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však
a) 9 000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a)],
b) 6 500 Kč za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. b) a c)].
(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele, která spolu s jejími součástmi uvedenými v odstavci 4 musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
(4) Součástí žádosti je
a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
12
b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
c) potvrzení o tom, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že zaměstnavatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.
(5) Příspěvek nelze poskytovat za čtvrtletí, ve kterém je účinná dohoda o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112) pro osobu se zdravotním postižením nebo příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (§ 113 odst. 5) pro osobu se zdravotním postižením.
(7) Úřad práce vydá rozhodnutí o
a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3 a není účinná dohoda o poskytování některého z příspěvků uvedených v odstavci 5,
b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a) ,
c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se
13
zdravotním postižením; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a).
(7) Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši.
(9) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(10) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
3.4. §79 – Spolupráce s Úřadem práce Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
14
Dle vyjádření právního zástupce NRZP: Výraz "požadovat" je velmi často užívaný v právních předpisech a znamená povinnost poskytnout informace nebo jinou formu součinnosti na žádost oprávněné osoby. Je jedno zda právnické nebo fyzické. Povinost úřadu práce je tedy podmíněna žádostí zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel požádal o informace, bylo povinností úřadu informace k problematice, včetně upozornění na změnu budoucí statusu osob znevýhodnění poskytnout. Bez této žádosti ne.
3.5. Vyjádření OZP veřejnosti časopis české multiple sclerosis společnosti, ROSKA, ročník 26, č. 4/2009 Počítej, hlavičko česká, počítej Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) je v poslední době častým tématem diskuzí mezi politiky, ale také mezi občany. Zkusme nahlédnout na vývoj této situace za poslední dva roky a především si uvědomme, že toto téma nemá zajímat pouze OZP, ale především daňové poplatníky, tzn. každého z nás. Rok 2008 Citace zákona 435/2004 Sb., § 78, odst. 2: Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však a) 9 000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a)],
15
b) 6 500 Kč za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. b) a c)]. Z pohledu zaměstnavatele: Výborně. Zaměstnám tedy OZP a budu mít příspěvek. Pokud jí dám, byť i nesmyslnou, práci z domova, nemusím řešit bezbariérovost a nějaké mimořádné pracovní podmínky pro takovou osobu. Kromě pracovní smlouvy podepíše také smlouvu o pracovním školení a především cenu za toto školení. Jednou za čas jí po té pošlu třeba návod, jak používat myš u počítače. A penízky za školení mám v kapse. Z pohledu OZP: Hurá. Zákon 155/1995 Sb. mi umožňuje pracovat bez omezení a finančních limitů, Zákoník práce mi dovoluje mít několik a to i hlavních pracovních poměrů. Tak tedy, mohu uzavřít několik pracovních smluv, z každé mít třeba 4 000,- Kč, hlavně zůstanu doma a téměř vůbec se pracovně nepřetrhnu. Z pohledu daňového poplatníka: Zajímalo by mě, kolik tohle divadélko stojí miliard a já to platím? Rok 2009 Citace zákona 435/2004 Sb. § 78 odst. 2: Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. A navíc § 78, odst. 5: Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance
16
nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. Z pohledu zaměstnavatele: Konec zlatých časů? Tak teď budu buď prvním zaměstnavatelem dané OZP, nebo mám po legraci. Z pohledu OZP: Ze změny zákona vyplývá, že mě zaměstná pouze jeden zaměstnavatel, ostatním se už nevyplatím, navíc zaměstnavatel dostane stejně, ať jsem třeba těžce zdravotně postižený vozíčkář, nebo jsem pouze osobou zdravotně znevýhodněnou (dříve změna pracovní schopnosti). Koho si asi vybere raději? Nebude práce, nebudou peníze, nebude společenské zařazení se, možná přijdou deprese. A jako bonus: „ V roce 2010 vám nebudou valorizovány důchody.“ Z pohledu daňového poplatníka: Fajn, podle statistik ušetříme za rok 2010 9,8 miliardy. To je pro mě skvělá zpráva, ale… Co když se něco stane se mnou? To jsou vyhlídky i pro mne? Jsme stále sociální stát, který zajišťuje pro své potřebné sociální jistoty? Monika Henčlová
17
4. Vyhláška č. 359/2009 Sb. ze dne 9. října 2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity
4.1. § 6 Zcela mimořádné podmínky Zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec schopen výdělečné činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, se rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence.
4.2. Vyjádření OZP veřejnosti časopis české multiple sclerosis společnosti, ROSKA, ročník 27, č. 1/2010 Počítej, hlavičko česká, počítej II. Měli jste pocit, že rok 2009 nepřál zaměstnávání osobám se zdravotním postižením? Omyl, byla to pouze příprava na rok 2010. Z pohledu zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se snad nic nového neděje. Změny však dostihli Zákon 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Díky vyhlášce 359/2009 Sb. již nejsme invalidé, ale jsme v I., II. nebo III. stupni invalidity. Pokud jste tedy byli citlivý na označení invalida, ty časy minuly. Tato vyhláška má však velký vliv také na naše zaměstnávání. Kdo jste ve III. stupni invalidity, můžete být zaměstnáni pouze za mimořádných podmínek.
18
Chtělo by se říct hurá. Konečně je tu bič na špatné zaměstnavatele, kteří na nás chtějí parazitovat a bezbariérovost je pro ně stále cizí slovo. Je tomu ale skutečně tak? Můžeme nepochybovat o kontrole, která z této vyhlášky vyplývá. Musíme však pochybovat, zda jsme pro zaměstnavatele za těchto podmínek vhodnými zaměstnanci. Podle Zákon 435/2004 Sb. §78 získá zaměstnavatel stejné dotace na zaměstnance I., II. nebo III. stupně invalidity. Ptám se tedy, proč by měl zaměstnavatel zaměstnat držitele třetího stupně invalidity? Má z něj stejné peníze jako z osob s nižším stupněm invalidity nebo z osoby zdravotně znevýhodněné, ale navíc se musí postarat o mimořádné pracovní podmínky…. Nebylo by řešením zaměstnávat nás prací z domova? Zamyslete se vážení zaměstnavatelé zda by toto nebylo pro všechny nejvýhodnější řešení. Monika Henčlová
5. Ochranná značka Práce postižených Ochranná značka Práce postižených projekt s působností v celé České republice, který je jediným v zemích EU. Projekt vytváří systém, podmínky a možnosti pro označování výrobků, které zdravotně postižené osoby skutečně a prokazatelně vyrobily, kompletovaly, nebo balily, a to ochrannou značkou “Práce postižených“. Účelem ochranné značky je především udržitelnost vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, podpora, zviditelnění, propagace produktů a práce osob se zdravotním postižením a jejich zaměstnavatelů, kteří mají nelehkou úlohu ve svém počínání – zaměstnávají totiž osoby se zdravotním postižením.
19
Ochranná značka má dále sloužit k přímé podpoře a prezentaci zaměstnávání postižených spoluobčanů. Co rozumíme pod pojmem vyrobeno, baleno nebo kompletováno osobami se zdravotním postižením? VYROBENO výrobky, které prokazatelně vyrábějí osoby se zdravotním postižením ve společnosti, která zaměstnává minimálně 50% osob se zdravotním postižením, a to minimálně ze 75% BALENO výrobky, které nemusely vyrobit osoby se zdravotním postižením, ale které jsou prokazatelně baleny osobami se zdravotním postižením ve společnosti, která zaměstnává minimálně 50% osob se zdravotním postižením, a to minimálně ze 75% KOMPLETOVÁNO soubor výrobků, které nemusely vyrobit osoby se zdravotním postižením, ale jsou jimi sestaveny do jednoho celku ve společnosti, která zaměstnává minimálně 50% osob se zdravotním postižením, a to minimálně ze 75% Naším cílem je implementovat ochrannou značku Práce postižených dále do zemí EU.
6. Projekt Platforma Jak vznikla první myšlenka vzniku platformy? Na druhém semináři dne 30.9.2008, který se konal v PSP ČR, pod záštitou MUDr. Milana Cabrnocha, poslance EP a Ing. Davida Kafky, poslance PSP ČR
20
pod názvem "Diskuze nad aktuálními tématy z oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením" Po bohaté diskuzi a stanovení závěrů semináře vznikl jednotný názor. Je zapotřebí diskutovat o problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je zapotřebí jít cestou vylepšování a změn v této oblasti. Základní vyzyvatelé ke vzniku platformy •
EASPD, www.easpd.eu, jako představitel evropských aktivit, jako jedna z největších asociací v EU, která sdružuje poskytovatele sociálních služeb a zaměstnavatele osob se zdravotním postižením
•
Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, www.nfozp.cz, který pomáhá zaměstnavatelům OZP, zaměstnancům z řad osob se zdravotním postižením
•
Česká unie podporovaného zaměstnávání, www.unie-pz.cz, která sdružuje poskytovatele sociálních služeb, především pak poskytovatele v oblasti podporovaného zaměstnávání
•
Unie Roska v ČR, www.roska.eu, jako jedna z největších a velmi aktivních pacientských organizací v ČR.
Pro koho je platforma určena? Pro každého, kdo chce pomoci na poli zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pro každého, kdo nechce pouze přihlížet změnám, ale chce se na těchto podílet. Předpokladem je, že se zapojí poskytovatelé sociálního poradenství v oblasti zaměstnávání, poskytovatelé podporovaného zaměstnávání, zaměstnavatelé z chráněného pracovního prostředí, zaměstnavatelé z běžného pracovního trhu, zástupci osob se zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením, odborníci v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, veřejně činné osoby.
21
Platforma je otevřena jednotlivcům, firmám, sdružením, asociacím, ziskovému i neziskovému sektoru. Co můžete sami v platformě udělat? Můžete se přihlásit k základnímu prohlášení, můžete sami navrhnout změnu a přednést ji na setkáních platformy, která se budou konat pravidelně. Nyní můžete být aktivní, můžete jít s námi možnou cestou změny a zlepšení situace na poli zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pojďme společně ne pouze vedle sebe! Lenka Kohoutová, předsedkyně správní rady, Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením
7. Závěr Zaměstnávání osob se zdravotním postižením se rozhodně jeví jako výzva. Cílem celé lidské společnosti je přeci rovnoprávný přístup ke všem členům společnosti. Volbou nestandardních přístupů a vlastní iniciativou je možné dosáhnout velmi pozitivních výstupů pro zaměstnavatele i zaměstnance. Všichni jsme členy jedné společnosti a ač je velmi moderní dělit se na minority, zůstaňme alespoň v pracovním procesu sobě rovni.
Monika Henčlová
22
