Územní rozdíly v pohybu obyvatel Plzeňského kraje. Regionální rozdíly v nezaměstnanosti. číslo 1. září 2006

číslo 1 září 2006

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Územní rozdíly v pohybu obyvatel Plzeňského kraje Regionální rozdíly v nezaměstnanosti

Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

Slovo úvodem Vážení čtenáři, první číslo čtvrtletníku MONITOR, které se Vám dostává do ruky, se svým pojetím od nultého poněkud liší. Úvod a závěr tohoto čísla rozpracovává některá témata z minulého vydání, tj. pohyb obyvatel a situaci na trhu práce, v podrobnějším územním členění. Největší prostor je věnován výsledkům obsáhlejší analýzy s názvem Srovnávací studie rozvoje lidských zdrojů v městských regionech Linec, Lipsko a Plzeň. Srovnávací studie vznikla v rámci projektu CityRegio podpořeného z programu INTERREG a PHARE 2003. Projektu CityRegio, který probíhal v letech 2004 až 2006, se zúčastnily tři uvedené městské regiony, resp. jejich zástupci. Cílem projektu bylo zhodnotit vliv různých faktorů ekonomického rozvoje ve vztahu centra a jeho zázemí a podpořit přípravu významných investic. Na plzeňské straně patřilo k nejvýznamnějším aktivitám zpracování studií proveditelnosti vědecko-technického parku Plzeň a centra strategických služeb v Plzni. O úspěšnosti a výsledcích projektu CityRegio svědčí fakt, že finanční podporu získala také druhá etapa, tzv. CityRegio 2, kterého se zúčastní i města Boloňa, Gdaňsk, Pécs a Varna. Srovnávací studie rozvoje lidských zdrojů se zabývala metodou porovnávání statistických dat z různých národních zdrojů a jejich prezentací. Výsledkem je dosti zajímavé srovnání aktuálního stavu podmínek ekonomického rozvoje tří regionů ve třech různých státech střední Evropy. I když spolu regiony přímo nesousedí, je jejich srovnání v širším kontextu důležité pro uvědomění si jejich výhod, popř. slabin a příležitostí. Velice zajímavé je např. srovnání úrovně vzdělanosti. Příspěvek o výsledcích Srovnávací studie tvoří střední část tohoto čísla a je členěn podobně jako celý čtvrtletník na části o demografii, vzdělávání a trhu práce. I když Srovnávací studie není součástí projektu Monitoring lidských zdrojů v Plzeňském kraji, k jehož prezentaci čtvrtletník Monitor slouží v první řadě, jedná se o příklad seznámení širší odborné veřejnosti s výsledky obsáhlejší studie. Druhým leitmotivem tohoto čísla čtvrtletníku Monitor jsou aktuální územní rozdíly některých jevů v oblasti lidských zdrojů, což je velmi závažné téma, neboť Plzeňský kraj vykazuje i v této oblasti značné diference. Potvrzuje se předpoklad, že území s horšími podmínkami ekonomického rozvoje a vyšší nezaměstnaností, zejména z důvodů polohy a dostupnosti, jsou problémová i z hlediska svého populačního vývoje. K hodnocení územních rozdílů v pohybu obyvatel v první části čtvrtletníku jsme využili zveřejněné statistické údaje na úrovni obcí. Územní rozdíly na trhu práce byly vyhodnoceny k 30. 6. 2006. Toto období je možno považovat z hlediska vývoje zaměstnanosti v průběhu roku za optimální, neboť v evidenci nezaměstnaných již ubyli sezónní zaměstnanci, ale ještě do ní nebyla zahrnuta valná část absolventů. Věřím, že alespoň něco ze srovnání Plzeňského kraje v mezinárodním kontextu nebo z územních rozdílů uvnitř kraje Vás zaujme a část informací budete moci využít pro svoji práci. Ing. Pavel BENEŠ vedoucí redaktor

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Z obsahu: demografie ÚZEMNÍ ROZDÍLY V POHYBU OBYVATEL PLZEŇSKÉHO KRAJE (Ing. Pavel Beneš) ............................................. strana 2

vzdělávání SROVNÁVACÍ STUDIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ V MĚSTSKÝCH REGIONECH LINEC, LIPSKO A PLZEŇ (RNDr. Ondřej Bartušek) ....... strana 5

trh práce REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V NEZAMĚSTNANOSTI (Mgr. Michal Vozobule) ............................... strana 12

Pro příští číslo připravujeme např.: − zahraniční migrace v Plzeňském kraji − výsledky přijímacích řízení pro školní rok 2007/2008

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji První číslo. Vydavá Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

/1

demografie Územní rozdíly v pohybu obyvatel Plzeňského kraje Tento článek navazuje na příspěvek o vývoji obyvatel v Plzeňském kraji uvedeném v minulém čísle čtvrtletníku MONITOR a zabývá se aktuálním vývojem obyvatel až na lokální úrovni. Připomeňme některé závěry z předchozího článku, které jsou důležité i pro vymezení obsahu tohoto příspěvku. V současné době prochází Plzeňský kraj, podobně jako celá Česká republika, demograficky příznivějším obdobím. Na přirozeném vývoji obyvatel (přirozené měně), tj. rozdílu mezi narozenými a zemřelými, se příznivě projevuje vstup silných ročníků do věku nejintenzivnější plodnosti. S ohledem na věkovou strukturu je však nutno předpokládat, že se jedná o přechodný, resp. časově omezený jev. Naopak aktuálně příznivý vývoj migrace může při udržení atraktivity kraje působit na vývoj počtu obyvatel Plzeňského kraje dlouhodobě. Pro územní rozdíly v migraci a vývoji obyvatel kraje vůbec je významný vliv suburbanizace v okolí Plzně, který se statisticky významně projevuje od 2. poloviny 90. let. Po roce 2000 lze podobné trendy pozorovat i v okolí jiných větších měst kraje. Z časového hlediska se tedy zabýváme dvěma tříletými obdobími, která odráží stav kolem roku 2000 a aktuální stav pohybu obyvatel kraje, tj. obdobím 1999-2001 a obdobím 2003-2005. S ohledem na mimořádně příznivý vývoj populace v roce 2005 jsou zmíněny i některé významnější skutečnosti tohoto roku s vědomím jejich možné omezené platnosti. Z územního hlediska je největší pozornost věnována pohybu obyvatel za správní území pověřených obecních úřadů (POÚ), kterých je 35 a celkem dobře vystihují územní rozdíly za celý Plzeňský kraj. Rozdíly na úrovni obcí jsou sledovány pouze v případě potřeby podrobnějšího pohledu. Z věcného hlediska se věnujeme stavu a vývoji obyvatel přirozenou měnou, migrací i celkovému pohybu obyvatel, tj. změně počtu obyvatel v daném roce. Nejpodrobněji je zpracována migrace, která je pro celkový pohyb obyvatel rozhodující.

Přirozená měna Přirozená měna obyvatel obecně souvisí především s věkovou strukturou populace a téměř na celém území Plzeňského kraje prochází podobným vývojem, proto jsou územní rozdíly hodnoceny jen na úrovni POÚ (viz kartogram 1).

Kartogram 1: Přirozená měna podle POÚ v období 2003-2005

Ze srovnání změn přirozené měny období 1999-2001 a 2003-2005 a zvláště v roce 2005 je patrné zmenšování území s přirozeným úbytkem a snižování intenzity úbytku přirozenou měnou. V okolí Plzně, které se vyznačuje horší věkovou strukturou, se projevují náznaky jevu známého i z jiných lokalit, např. z okolí Prahy, kdy v území s vyšší intenzitou migrace roste porodnost více, než by odpovídalo změnám ve věkové struktuře populace. Vyřešení bytové situace jako významný faktor zlepšení rodinného zázemí zřejmě vede k pořízení prvního nebo dalšího potomka. Mezi obdobími 1999-2001 a 2003-2005 došlo k velmi příznivému vývoji přirozené měny v území západně a severozápadně od Plzně. V roce 2005 totéž platí pro území jižně od Plzně až k jižní a východní hranici kraje. K vůbec nejlepšímu vývoji přirozené měny v tomto období došlo ve správních území POÚ Manětín a Staňkov. Přitom tato území dosud patřila spolu s jihovýchodní částí Plzeňského kraje z tohoto hlediska k nejproblematičtějším. Přes aktuálně pozitivní vývoj rozdílu narozených a zemřelých zůstává kraj polarizován z hlediska přirozeného vývoje, tj. přirozeného přírůstku dosahují jen některá území v západní, resp. příhraniční části kraje. Úbytek obyvatel je typický pro východní část kraje, která má nejméně příznivou věkovou strukturu.

Migrace Ze srovnání vývoje migrace ve sledovaném období na úrovni POÚ za celé území Plzeňského kraje je patrné několik skutečností zásadních pro pochopení územních rozdílů pohybu obyvatel (viz kartogram 2).

/2

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

demografie Kartogram 2: Vývoj migrace podle POÚ

V první řadě je to suburbanizace, jejíž projevy, tj. stěhování obyvatel města do sídel v zázemí, pronikají nejen do širšího okolí Plzně, ale i do okolí dalších větších měst. Zároveň se tyto projevy intenzifikují (viz kartogram 3 na následující straně). Dalším typickým fenoménem jsou dlouhodobě migračně neatraktivní periférie. Na úrovni POÚ se jedná především o Bezdružice a Kašperské hory na hranicích kraje, ale týká se to i některých menších území např. na rozhraní okresů, tzv. vnitřních periférií. Při podrobnějším rozboru vývoje suburbanizace na Plzeňsku jsou patrné některé změny. Západně a severozápadně od Plzně dochází ke změně migračního úbytku na migrační přírůstek. V ostatních směrech dochází k migračnímu přírůstku i v obcích vzdálenějších než tomu bylo kolem roku 2000. Tím došlo k rozšíření suburbanizovaného území Plzně a vytváří se souvislý prstenec zasahující cca 20 km od Plzně. V roce 2005 zároveň došlo na jih od Plzně ke snižování migračního přírůstku (Starý Plzenec, Šťahlavy) až k migračnímu úbytku v obcích v těsné blízkosti Plzně (Dobřany, Chlumčany, Útušice). Může to signalizovat spíše dočasné vyčerpání potenciálu těchto „tradičních“ suburbanizovaných území, což možná souvisí s menší ochotou vlastníků pozemků prodávat za aktuálních podmínek. Na území okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih se kromě uvedených jevů projevuje také migrační přírůstek center vzdálených 20-25 km od Plzně. Týká se to Kaznějova, Plas, Stoda, Přeštic a překvapivě i Spáleného Poříčí. V těchto případech se nemusí vždy jednat

o obyvatele Plzně stěhující se do širšího okolí, ale také o obyvatele ze zázemí těchto center (Spálené Poříčí). Celkově oba příměstské okresy procházejí velmi pozitivním populačním vývojem. Problémy přetrvávají v periferních polohách (Manětínsko, část Kralovicka a Nepomucka). Také na Rokycansku jsou zřejmé projevy suburbanizace. Město má záporné migrační saldo a v okolí se vytvořil zřetelný prstenec obcí s migračním přírůstkem. Území je však ovlivněno jednak blízkostí Plzně a její suburbanizací, ale také rozvojem ekonomických aktivit kolem dálnice (Mýto). I větší část Radnicka, resp. správní území POÚ Radnice je dnes možno identifikovat jako území, kam zasahuje suburbanizace města Plzně. Klatovy, jako druhé největší město Plzeňského kraje, si již zřejmě vytváří suburbanizované území. Nejvýrazněji se to projevuje na Plánicku, které leží na pomezí vlivu 3 nejvýznamnějších center okresu, Klatovy, Sušice a Horažďovice. Všechna tato centra jsou z Plánicka velmi dobře dostupná. Z uvedených center vykazují aktuálně největší migrační ztrátu Horažďovice, které leží na samém okraji Plzeňského kraje a zatím nemají vyhraněné vazby, což snižuje jejich atraktivitu. Se stejnými problémy se potýká na Sušicku oblast Šumavy. V extrémní podobě je to patrné v POÚ Kašperské Hory. Toto území s horší dostupností vyššího centra (Klatovy) i omezenými přeshraničními vazbami se podobně jako samotné město Sušice dlouhodobě potýká s úbytkem pracovních příležitostí a vysokou nezaměstnaností.

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/3

demografie Kartogram 3: Migrace podle obcí v období 2003-2005

Kartogram 4: Celkový pohyb obyvatel podle POÚ v období 2003-2005

Příznivý vývoj populace je patrný zejména v těchto oblastech: • Stříbrsko a další území kolem dálnice západně od Plzně až ke hranicím se SRN • území severozápadně a severně od Plzně • Radnicko • Plánicko • jižní část Šumavy Téměř polovina obcí okresu Domažlice vykazuje v posledním období migrační ztrátu, ale na úrovni POÚ má migrační úbytek pouze POÚ Domažlice, což je poněkud překvapivé, neboť geografickou i dopravní polohou se jedná o jedno z nejatraktivnějších území kraje. Tento vývoj může souviset s omezením pracovních příležitostí v bavorském příhraničí a odchodem části „pendlerů“ zpět do vnitrozemí. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 však nepotvrdily v tomto území velký význam pohybu za prací do zahraničí, alespoň co se týká oficiálních údajů. Nejpříznivější stav i vývoj migrace je na Holýšovsku, kam již v současné době dosahuje příznivý vliv Plzně podél silnice I/26 (jihozápadní rozvojová osa) a činí toto území velmi atraktivní. Území okresu Tachov zaznamenává velmi pozitivní vývoj migrace. Toto dříve opomíjené území je stále vyhledávanější zřejmě v souvislosti s rozvojem ekonomických aktivit kolem dálnice. Vliv dálnice se projevuje téměř na celém území okresu, vč. části Českého lesa. V tomto případě to pravděpodobně souvisí s počínající suburbanizací Tachova. Výjimkou je správní území POÚ Bezdružice v periferní poloze s omezenou dopravní dostupností, které trpí dlouhodobým úbytkem obyvatel.

Celkový pohyb obyvatel Výsledkem pozitivního vývoje přirozené měny i migrace je zlepšení celkového vývoje obyvatelstva na většině území Plzeňského kraje v posledním období (2003-2005) oproti období kolem roku 2000 (viz kartogram 4).

/4

Nepříznivý populační vývoj přetrvává ve správním území POÚ Bezdružice a Kašperské Hory, i když i zde je patrné určité zlepšení. Novým fenoménem, který si zaslouží pozornost, je méně příznivý vývoj populace na Domažlicku. Rok 2005 je pozitivní pro populační vývoj města Plzně, neboť poprvé od poloviny 80. let dosáhlo téměř vyrovnané bilance vývoje počtu obyvatel. Ve stejném roce došlo naopak k poklesu počtu obyvatel v POÚ Dobřany a Starý Plzenec.

Shrnutí • Vstup silných ročníků do věku nejintenzivnější plodnosti vedl v Plzeňském kraji zřejmě k přechodnému zmenšení území s přirozených úbytkem. • Došlo k rozšiřování projevů suburbanizace do širšího okolí města Plzně a do okolí dalších větších měst. • Příznivý vývoj migrace byl zaznamenán v územích kolem dálnice (části okresů Tachov, Plzeň-sever a Rokycany) v souvislosti s rozvojem ekonomických aktivit a pracovních příležitostí. • K neohroženějším územím z hlediska vývoje populace nadále patří správní území POÚ Bezdružice a Kašperské Hory • Poněkud překvapivý je migrační i celkový úbytek obyvatel na Domažlicku v posledním období. Ing. Pavel BENEŠ [email protected]


demografie Srovnávací studie rozvoje lidských zdrojů v městských regionech Linec, Lipsko a Plzeň Úvod Společný projekt CityRegio na příkladu městských regionů Linec, Lipsko a Plzeň spolufinancovaný Evropskou unií z Národního programu Phare 2003 se zabývá porovnáním kvantity a kvality lidských zdrojů v městských regionech Linec, Lipsko a Plzeň z hlediska předpokladů ekonomického rozvoje. Za tímto účelem byla provedena na základě vybraných demografických (vývoj obyvatel, věková struktura) a socioekonomických charakteristik (ekonomická aktivita obyvatel, nezaměstnanost, pohyb za prací) analýza vývoje a zhodnocení současného stavu včetně úrovně vzdělanosti populace a systémů vzdělávání, které zásadním způsobem ovlivňují kvalitu pracovních sil. Srovnání proběhlo současně ve dvou směrech – porovnání městských regionů mezi sebou a poznání vztahů centra a zázemí uvnitř jednotlivých regionů. U většiny ukazatelů jsme také zhodnotili postavení městských regionů a jejich center v rámci příslušného státu – Rakouska, České republiky a Německa. Výsledkem studie je jednak souhrn poznatků ze všech zmiňovaných regionů směřující ke kvalitativnímu a kvantitativnímu zhodnocení potenciálu lidských zdrojů v regionech a jednak závěrečná doporučení vyplývající ze Srovnávací analýzy rozvoje lidských zdrojů pro město Plzeň a centrální část Plzeňského kraje. Vymezení srovnávaných městských regionů bylo provedeno experty příslušných partnerů na základě společně dohodnutých kritérií: • vysoká intenzita vyjížďky za prací do centra regionu; • vysoká hustota zalidnění; • nízká zaměstnanost v primární sféře – zemědělství a lesnictví.

Základní charakteristika Srovnávaná velkoměsta Linec, Lipsko a Plzeň leží ve střední Evropě, relativně blízko sebe (Linec – Plzeň 200 km, Plzeň – Lipsko 250 km). Všechna prošla podobným kulturně-historickým vývojem, neboť byla po 900 let součástí středověké „Svaté říše římské“ a Linec a Plzeň byly 400 let v jednom soustátí. Také v současné době mají všechna tři města podobnou demografickou a sociální strukturu. Z hlediska postavení v hierarchickém systému regionálních center je nejvýznamnější Linec (hlavní město spolkové země, 3. největší město v Rakousku a 2. největší ekonomické centrum) před Plzní (krajské město, 2. největší v Čechách a 4. v republice) a Lipskem (krajské město – 1 ze 3 ve spolkové zemi Sasko, ve Spolkové republice na 14. – 15. místě). Populačně největší je Lipsko, které má téměř 500 tis. obyvatel (před 2. světovou válkou více než 700 tis.), na 2. místě je Linec se 185 tis. obyvateli (v roce 1970 měl 205) a nejmenší je Plzeň – 163 tis. obyvatel (v r. 1990 však Plzeň dosahovala 174 tis. obyv.). Administrativně jsou Linec i Lipsko statutárními městy v postavení samostatného okresu (Politische Bezirk Linz-Stadt a Kreis LeipzigStadt), což byla i Plzeň do roku 2003 (okres Plzeň-město); od té doby je Plzeň jenom statutárním městem s pravomocí obce s rozšířenou působností státní správy. Zázemí 3 vybraných center, vymezené pro účely této Srovnávací studie rozvoje lidských zdrojů, zahrnuje: u Lince celý okres LinzLand, větší část okresu Urfahr-Umgebung a malou část okresu Perg se 48 obcemi,; u Lipska 3 celé sousední okresy (Leipzig-Land,

Landkreis Delitzsch a Muldental Kreis) se 63 obcemi; u Plzně větší část přilehlých okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever a menší část okresu Rokycany s celkem 90 obcemi. Základní údaje za tyto tři vybrané regiony udává následující tabulka 1. Tabulka 1: Základní údaje

Počet Hustota Počet ∅ rozloha Plocha obcí zalidnění obyvatel obce (obyv./km2) v km2 celkem 2001 (km2) 2005 2001

∅ počet

obyv. v obci

95,9

1 183 504

1 912

-

-

1 027,3

48 224 205

218

21,4

4 671

CityRegio 1 123,3 celkem

49 407 709

363

22,9

8 321

Leipzig

297,6

1 493 052

1657

-

-

Zázemí

2 496,7

63 415 308

166

39,6

6 592


64 908 360

14 193

Linz Zázemí

325

43,7

Plzeň

137,9

1

166 118

1205

-

-

Zázemí

866,7

90

113 568

131

9,6

1 262

91 279 686

278

11,0

3 073


Z hlediska statistických regionů EU pro účely dotací a podpor na úrovni NUTS 2 je nejvýznamnější Lipsko, neboť je centrem samostatného regionu NUTS 2 Leipzig. Linec je sice rovněž centrem samostatného regionu NUTS 2 Oberösterreich, ale městský region tvoří pouze jeho menší část. Plzeň není sídlem orgánů regionu NUTS 2 Jihozápad, jsou jím České Budějovice. Všechny tři městské regiony mají velmi podobnou sídelní strukturu: dominantní aglomerační jádro (Plzeň 60 %, Lipsko 54 % a Linec 45 % obyvatel městského regionu), odstup od 2. největšího města v zázemí (Linz/Traun 8 : 1, Plzeň/Rokycany 12 : 1, Leipzig/Delitzsch 17 : 1), řadu malých měst a velkých příměstských obcí. Integrace obcí je nejpokročilejší v zázemí Lipska, kde podíl obcí do 2 000 obyvatel je 8 % a žije v nich 1 % obyvatel, a poměrně výrazná je i u Lince (v této kategorii je 24 % obcí se 4 % obyvatel). V zázemí Plzně došlo po roce 1990 k dezintegraci. Počet obcí se zvýšil ze 62 na 91. V obcích do 2 tis. obyvatel, kterých je v zázemí Plzně 78 %, žije 13 % obyvatel. Z hlediska komplexního urbanizačního ukazatele, kterým je hustota osídlení, je nejkompaktnější městský region Linec (souvislé území s hustotou nad 250 obyv./km2 tvoří 13 obcí podél Dunaje a dolní Travny), obdobná intenzita osídlení u Lipska zahrnuje 7 obcí na jihozápadním a severovýchodním okraji nedávno rozšířeného městského území a u Plzně rovněž 7 obcí, vesměs průmyslových sídel podél hlavních železničních tratí na Domažlice a na Žatec. Naopak počet obcí s nízkou, možno říci venkovskou hustotou osídlení (do 65 obyv./km2) je nejvíce u Plzně (39 obcí). Nejedná se však o obce venkovské ve smyslu sociálně-ekonomickém, neboť pouze v 1 z nich je v zemědělství zaměstnáno více než 20 % ekonomicky aktivních obyvatel. U Lipska je v této kategorii s nízkou hustotou 10 obcí, vytvářejí však (spolu s dalšími v kategorii do 100 obyv./km2) kompaktní území na severovýchodě městského regionu. V případě, že by nebyl městský region Lipska vymezen dle celých okresů, ale podle obcí (jako u Lince a u Plzně), zmenšil by se pravděpodobně o tyto obce. U Lince se nízká hustota týká pouze 3 okrajových obcí, ale žádná z nich se nedá považovat z hlediska sociálně-ekonomického za venkovskou.


/5

demografie Demografie Demografická situace všech 3 městských regionů je nepříznivá, neboť všechny leží ve střední Evropě, která má již po několik generací nejnižší úroveň natality i celkové přirozené měny ve světě. Rozdíly jsou zejména mezi Lincem, kde nedošlo v roce 1990 ke změně politické a sociálně ekonomické situace, a Lipskem a Plzní. Přirozená měna v městském regionu Lince je lepší než v celém státě, u Plzně a zejména u Lipska je tomu naopak; Linec a Plzeň mají vlivem suburbanizačního efektu příznivější ukazatele v zázemí, u Lipska má zázemí ještě horší demografické ukazatele než vlastní město (viz tabulka 2). Tabulka 2: Přirozená měna a její vývoj 1998

Rok Ukazatel Linz Zázemí CityRegio celkem

2004

Přirozený Přirozený Narození Zemřelí Narození Zemřelí přírůstek přírůstek na 1 000 obyvatel 9

10,5

-1,5

9,5

10,9

-1,4

10,7

7,6

3,1

9,7

7,8

1,8

9,9

8,9

1,0

9,6

9,2

0,4

Leipzig

6

9,8

-3,8

8,6

10,4

-1,8

11

-4,5

7

10,5

-3,5

Zázemí

6,5

CityRegio celkem

6,2

10,3

-4,1

7,9

10,4

-2,6

Plzeň

7,9

10,5

-2,6

9,2

11,1

-1,9

Zázemí

9,1

10,6

-1,5

9,5

10

-0,5

CityRegio celkem

8,4

10,5

-2,2

9,3

10,6

-1,3

Městské regiony mají odlišnou vnitřní strukturu podle přirozené měny: u Lince výrazně převažují obce s přirozeným přírůstkem (více než dvě třetiny), u Plzně jsou v rovnováze obce s přírůstkem i obce s úbytkem větším než 2 ‰ a u Lipska naopak převažují obce s přirozeným úbytkem; vlastní města přitom vykazují shodně záporné hodnoty. Ve věkové struktuře obyvatel, která je obecně ve střední Evropě nepříznivá, se projevuje významná podobnost mezi městskými regiony Lince a Plzně, daná částečně společnou či obdobnou historií, a naopak zásadní odlišnost Lipska, způsobená zejména nedávnými přesuny obyvatel do starých spolkových zemí. Pro všechny shodně platí, že poměr krajních věkových souborů (složky předproduktivní a poproduktivní), tzv. index vitality (viz kartogram K1), je méně příznivý než na národní úrovni (u Lince o 6 %, u Plzně o 14 %, u Lipska o 54 %).

/6

Podíl starších osob (nad 60 let) vyšší než ¼ obyvatel má 55 % obcí v městském regionu Lipsko, jen 5 % u Plzně a žádná u Lince, naopak podíl seniorů nižší než 1/5 vykazuje 85 % obcí u Lince, polovina u Plzně a jen 1 obec u Lipska. Migrace má ve srovnávaných městských regionech odlišný vliv na celkový vývoj obyvatel. V městském regionu Linec je mírně kladná přirozená měna výrazně zlepšována migračním saldem (přirozená měna +0,4 a migrační saldo +5,9 osob na 1 000 obyvatel), v městském regionu Lipska je výrazný úbytek přirozenou měnou zmírňován kladným migračním saldem (-2,6 a +0,6) a v městském regionu Plzně je úbytek přirozenou měnou zhoršován záporným saldem migrace (-1,3 a -0,8).

Kartogram 1: Index vitality


demografie Města samotná se hodnotami migrace od sebe výrazně liší: Linec má dlouhodobě vysoké kladné migrační saldo (+8,8 ‰), Lipsko se v posledních letech rovněž dostalo do pozitivního trendu (+3,7 ‰), Plzeň dlouhodobě vykazuje záporné hodnoty (-7,7 ‰). Důležitým faktorem, který významně ovlivňuje vývoj migrace je bytová výstavba. V rámci hodnocení intenzity bytové výstavby se všechny tři srovnávané městské regiony od sebe liší (viz kartogram K2) buď intenzitou, trendem nebo postavením aglomeračního jádra. Městský region Lince vykazuje relativně vysokou intenzitu bytové výstavby jak v zázemí, což je u velkoměst typický jev, tak i ve vlastním městě, což už není u evropských velkoměst tak obvyklé. Městský region Lipska má velmi nízkou intenzitu bytové výstavby, a to shodně ve vlastním městě i v zázemí. Hodnoty jsou hluboko pod celoněmeckým průměrem (o 30 %). Městský region Plzně se v důsledku extrémně nízké bytové výstavby v období 1997 -2004 ve vlastním městě nachází i jako celek pod minimální úrovní potřebnou dlouhodobě pro plynulou (1 x za 100 let) obměnu bytového fondu, která činí 4 byty na 1 000 obyvatel ročně (při průměrném počtu 2,5 osob na 1 domácnost). V důsledku zlepšovaného vývoje bytové výstavby, zejména ve městě Plzni (o 54 %) v posledním období, městský region jako celek tuto minimální hranici intenzity bytové výstavby překročil a zachovává si poměrně výrazný odstup od celorepublikového vývoje ( 43 %). U všech tří městských regionů došlo v letech devadesátých ke zhoršení celkového vývoje obyvatel proti létům osmdesátým. Všechny vykazují méně příznivý vývoj proti vývoji ve svých zemích, což pro velkoměsta nebývá typické. Celkový vývoj obyvatel uvnitř městských regionů probíhal odlišně (viz kartogram K3). U Lince pokračovala po roce 1990 intenzivnějším tempem suburbanizace z let osmdesátých. Město Linec vykázalo úbytek téměř 10 % obyvatel, ale v zázemí se zvýšil počet obcí s přírůstkem nad 10 % obyvatel z jedné poloviny na téměř tři čtvrtiny. U Plzně došlo v návaznosti na změnu politického systému a s ním spojenému znovuustavení obecní samosprávy v cca polovině dříve integrovaných obcí k zásadnímu obratu. Téměř tři čtvrtiny obcí vykázaly přírůstek obyvatel a výrazně se snížil

Kartogram 2: Intenzita bytové výstavby

Kartogram 3: Vývoj počtu obyvatel v období 1991-2004


/7

demografie počet obcí s úbytkem větším než 5 %. Zatímco se vývoj městského regionu jako celku následkem nepříznivého vývoje města Plzně (-6,5 %) zpomalil, vlivem znovuobnovené suburbanizace se počet obcí s výrazným přírůstkem nad 10 % zvýšil ze 2 na 22. Městský region Lipsko vykazuje z těchto 3 srovnávaných regionů největší úbytek jak v aglomeračním jádru (-11 %), tak v celém městském regionu (-7 %). Na závěr této části zařazujeme informace o počtu a zastoupení cizinců v populaci srovnávaných městských regionů, neboť tyto ukazatele vypovídají nejen o migraci a jejich zdrojích, ale také o ekonomických možnostech regionu a o celkovém společenském klimatu. Každý region je v tomto ohledu v důsledku poválečného i novodového vývoje v odlišné situaci (viz kartogram K4). Linec jako druhé nejvýznamnější velkoměsto v Rakousku z hlediska pracovních příležitostí je cílem jak ekonomických, tak i politických migrantů již od roku 1955, kdy byla zrušena okupační správa. V Lipsku, až do roku 1990 téměř zcela uzavřeném pro migraci cizinců s výjimkou dočasných pracovních výpomocí ze „spřátelených“ zemí, zachytilo sčítání z roku 2001 situaci na počátku dynamického nárůstu počtu cizích pracovních sil včetně novodobých migrantů s politickou motivací z oblastí válečných konfliktů. Údaje za město Plzeň i za celý městský region zachycují stav ještě před většími migračními přesuny, neboť Česká republika i přes jisté zmírnění od roku 2001 uplatňuje i nadále poměrně restriktivní imigrační politiku. Přesto dochází od roku

2000 k poměrně rychlému nárůstu počtu cizinců mezi přistěhovalými obyvateli. Například ve městě Plzni se zvýšil podíl cizinců mezi přistěhovalými z 9,7 % v roce 2001 na 23 % v roce 2005. Lze tedy očekávat, že také na Plzeňsku se podíl cizinců významně zvýší. Průměrná hodnota podílu cizinců v městském regionu Lince činí 3 %. I když maximální hodnota 15 % ve městě Traun výrazně převyšuje tento průměr, kartogram 4 a tabulka 3 dokládají poměrně rovnoměrné rozložení podílu cizinců na obyvatelstvu v okolí Lince. Svědčí to o aktivní migrační politice v Rakousku. Tabulka 3: Cizinci Frekvenční tabulka počtu obcí podle hodnoty Linz

do 0,5

Leipzig

Plzeň

16

46

0,5-0,9

4

13

24

1,0-1,9

11

15

14

2,0-4,9

19

14

7

5 a více

15

6

0

Celkem

49

64

91

Medián

3,0

1,0

0,4

Kartogram 4: Cizinci v roce 2001

/8

CityRegio

Podíl cizinců v %


vzdělávání Vzdělávání Úroveň vzdělanosti obyvatel všeobecně, ekonomicky aktivních zvlášť a mladé generace zejména je předmětem stále rostoucí pozornosti vlád, lokálních samospráv, médií a tedy i statistických zjišťování. Pozitivně je hodnoceno vyšší zastoupení osob s úplným středoškolským (zakončeným maturitou), vyšším středním a vysokoškolským vzděláním, a negativně vyšší zastoupení osob buď zcela bez vzdělání, nebo pouze se vzděláním základním. Jak však ukazuje tabulka (tab. 4) Eurostatu, označená jako Mezinárodní srovnání (International Comparisons), národní vzdělávací systémy jsou do té míry odlišné, že neumožňují seriozní mezinárodní srovnávání. Lze pouze konstatovat, že díky těmto statistickým propočtům se projevuje určitá míra podobnosti při statistickém vykazování vyšší úrovně vzdělanosti mezi zeměmi bývalého východního bloku (6 zemí mezi prvními 8 v Evropě). Tabulka 4: Vzdělanost Podíl osob se středním a vyšším vzděláním (včetně studujících) ve věkové skupině 20 – 24 let (2004) v % Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. “ “ “ (19.) “ “ “ 21. 22. (24.) 25. “ “ “ 30.

Země Norsko Chorvatsko Slovensko Česká republika Slovinsko Polsko Švédsko Litva Irsko Rakousko

EU 25

Bulharsko Rumunsko EU 15 Německo

Malta

% 95,3 92,5 91,3 90,9 89,7 89,5 86,3 86,1 85,3 85,3 ∙ ∙ ∙ (76,7) ∙ ∙ ∙ 76,0 74,8 (73,0) 72,8 ∙ ∙ ∙ 47,9

Všechna tři srovnávaná velkoměsta jsou městy univerzitními, jak ukazuje vedlejší přehled (tab. 5). Lipsko je sice tradičním a velkým univerzitním městem, ale současný stav měřený relativním ukazatelem počtu vysokoškolských studentů na 1 000 obyvatel řadí na 1. místo Plzeň (10,2), za ní s velkým odstupem Linec (8,1) a na posledním místě Lipsko (7,7). Tabulka 5: Vysoké školy

Pro hodnocení úrovně vzdělanosti 3 městských regionů nebyly k dispozici údaje za městský region Leipzig. Srovnání vzdálenosti podílu středo- a vysokoškoláků od národních průměrů, které pomohlo k překonání zásadních rozdílů mezi národními vzdělávacími systémy, ukázalo, že městské regiony Linec i Plzeň mají ve svých zemích podobné postavení (Linec o 8 %, Plzeň o 10 % nad národním průměrem, vlastní města +20 % a +24 %). Rozdíl mezi nimi je především ve vyšším stupni suburbanizace ve vymezeném regionu Lince proti Plzni (zázemí je jen o 3 % pod národním průměrem, u Plzně o 11 %) a dokonce 8 satelitních měst a obcí u Lince má vyšší podíl středo- a vysokoškoláků než vlastní velkoměsto. Pokud jde o základní školství, není mezi srovnávanými městy podstatný rozdíl (na 1 školu připadá 380 žáků v Linci, 440 v Plzni a 470 v Lipsku). Rozdíl se však projevuje v zázemí. Na 1 školu připadá více žáků u Lince (415) stejně jako u Lipska (430), což je netypická odchylka. Naopak podstatně menší počet žáků na 1 školu připadá v zázemí Plzně (jen 260). Zřetelný rozdíl se projevuje u gymnázií: v městském regionu Lipsko na nich studuje 24 tis. žáků, v městském regionu Lince 12 tis. a v případě Plzně pouze 4 tis. žáků.

Vysoké školy

Počet škol

studentů

Linz 2000/2001 - Univerzita

2

- ostatní VŠ

1

398

3

14 864

- Univerzita

1

29 147

- ostatní VŠ

6

9 322

7

38 469 16 353

Celkem

14 466

Leipzig 2005/2006

Celkem Plzeň 2003/2004 - Univerzita

2

- ostatní VŠ

1

276

Celkem

3

16 629


/9

trh práce Trh práce Míra ekonomické aktivity obyvatel je s ohledem na velmi podobný podíl obyvatel v produktivním věku u všech tří městských regionů podobná (Linec 50,5, Lipsko 52,7 a Plzeň 52,4 osob ekonomicky aktivních na 100 obyvatel). Určité rozdíly jsou v ekonomické struktuře (viz tabulka 6), zejména v podstatně vyšším podílu osob pracujících v sekundéru (průmysl a stavebnictví) v městském regionu Plzně (39 %) proti Linci (29) a Lipsku (26), což je jednou z příčin relativně nižšího zastoupení terciéru (obslužné sféry) v městském regionu Plzně (59 %, Linec 69 %, Lipsko 72 %).

Nezaměstnanost je faktorem, ve kterém se srovnávané městské regiony od sebe nejvíce liší (viz kartogram K5 a tabulka 7). Míra nezaměstnanosti v městském regionu Lipska je devětkrát vyšší než u Lince (a o 400 % vyšší než u Plzně) a zastoupení obcí ve frekvenční tabulce podle míry nezaměstnanosti u Lince a Plzně se zcela míjí s hodnotami v městském regionu Lipska. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v městském regionu Lince je 7,2 %, u Plzně 10,2 %, nejnižší hodnota v městském regionu Lipska je 14,0 %. Tabulka 7: Nezaměstnanost

Tabulka 6: Ekonomická aktivita Ekonomická aktivitadle sektorů (2001) - v % II.

I.

III.

Linz

0,4

25,7

73,1

Zázemí

2,6

31,8

65,2

CityRegio celkem

1,6

29,1

68,7

Leipzig

0,9

23,3

75,8

Zázemí

2,9

29,9

67,2

CityRegio celkem

1,8

26,3

71,9

Plzeň

0,9

33,6

65,4

Zázemí

4,0

46,0

50,1

CityRegio celkem

2,2

38,6

59,2

Pozn.: sektor I. – zemědělství a lesnictví sektor II. – průmysl a stavebnictví sektor III. – služby a ost. odvětví

Kartogram 5: Nezaměstnanost

/ 10

Nezaměst. Index změny Míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti (%) žen v % z nezam. 2001-2005 2001 (2001=100%) 2001 2005

Linz

3,8

4,3

40,9

111,9

Zázemí

2,9

3,2

47,0

107,5

3,4

3,7

43,8

106,6

Leipzig

20,7

22,7

45,8

109,9

Zázemí

20,6

22,5

48,6

109,4

CityRegio celkem

20,6

22,6

47,1

109,6

Plzeň

8,1

5,8

49,2

71,1

Zázemí

6,0

5,2

45,4

87,0

CityRegio celkem

7,3

5,6

47,9

76,4

CityRegio celkem

Vývoj míry nezaměstnanosti po roce 2000 ukazuje v městském regionu Lince stagnaci na velmi nízké úrovni, u Plzně mírné zlepšení (ve vlastním městě výrazné) nezaměstnanosti, u Lipska bohužel ještě pokračuje mírné zhoršování velmi vysoké míry nezaměstnanosti, jedné z nejvyšších v Evropě vůbec! Intenzita pracovních míst (IPM), tj. počet pracovních míst na 1000 zaměstnaných, dokládá význam daného území nebo sídla pro zaměstnanost ve vztahu k okolí. Z hodnoty tohoto ukazatele pro městský region Linec (IPM = 1240) např. vyplývá, že skutečný pracovní region města výrazně překračuje vymezené hranice městského regionu, neboť 1/4 pracovních míst musí být obsazena zaměstnanými, kteří sídlí mimo území. V případě Plzně (IPM = 1070) je pracovní region v dobrém souladu s vymezeným městským regionem. U Lipska je naopak městský region vymezen o něco šířeji než odpovídá pracovnímu regionu (IPM = 1 025). Ukazatel slouží zároveň i pro identifikaci obcí s výrazně převažující obytnou funkcí (IPM do 450), tj. obcí „noclehárenského“ typu. Počet takto vymezených obcí činí v městském regionu Lince 57 % a u Plzně 47 % z celkového počtu obcí, což odlišuje tyto regiony od Lipska, kde je to jen čtvrtina obcí. Intenzita spjatosti zázemí s velkoměstem je u Lince vyšší než u Plzně – více než 50 % zaměstnaných osob vyjíždějících do centra vykazuje 43 % obcí u Lince a 35 % u Plzně (data za Lipsko nebyla k dispozici), a navíc u Lince obce této nejvyšší kategorie spjatosti na severu a severovýchodě překračují vymezené hranice městského regionu.


trh práce Shrnutí Závěry a doporučení, jak vyplývají ze Srovnávací analýzy rozvoje lidských zdrojů v městských regionech Linec, Lipsko a Plzeň pro Město Plzeň a pro centrální část Plzeňského kraje: • Vymezení městského regionu, provedené pro účely Srovnávací analýzy, odpovídá populační velikosti města Plzně, regionálnímu dosahu i spádovému obvodu převažující dojížďky do zaměstnání; není ani příliš úzké (jako u Lince), ani příliš široké (jako u Lipska); • Je reálné předpokládat (jak se to již jednotlivě děje), že proces postupné integrace administrativních obcí v zázemí bude pokračovat, výhledově až na úroveň cca 55 obcí (z dnešních 91) obdobně jako u srovnávaných městských regionů (Linec 49, Lipsko 64 obcí); • S ohledem na dlouhodobě nepříznivé demografické ukazatele je stále významnějším zdrojem pro stabilizaci a ev. i růst počtu obyvatel zahraniční migrace. Určitým vzorem může být městský region Lince s dlouhodobě stabilizovaným vývojem a politikou relativně rovnoměrného „řízeného“ rozptylu. • Postupující suburbanizace se bude rozšiřovat do sídel 2. a 3. okruhu dostupnosti, s preferencí sídel v příznivém přírodním a krajinném prostředí, menší závislostí na tradičních dopravních tazích veřejné hromadné dopravy, ať již železniční či autobusové. Reálná je, dle vzoru Lince, úvaha o vysouvání kapacitních parkovišť do předměstských dopravních uzlů (systém Park & Ride); • Vyšší podíl osob ekonomicky aktivních v sekundární sféře (průmysl a stavebnictví) de facto brání rychlejšímu rozvoji obslužné sféry, přiměřené populační velikosti i administrativnímu významu Plzně, která tak za srovnávanými městskými regiony zaostává (Lipsko 380, Linec 350, Plzeň 310 pracovníků v obslužné sféře na 1 000 obyvatel); • Zcela nedostateční bytová výstavba ve vlastním městě Plzni (ve srovnání s Lincem 4 x nižší, a dokonce nižší než v Lipsku s odlivem obyvatel do starých spolkových zemí) je výraznou brzdou populační a sídelní stabilizace celého městského regionu, kde je bytová výstavba na přijatelné úrovni (cca 10 % pod úrovní zázemí Lince, ale 2 x více než v zázemí Lipska); • Doporučuje se (ve spolupráci s Českým statistickým úřadem) formální stabilizace hranic městského regionu (obdobně jako v Rakousku) pro potřeby stále častějších srovnávacích studií a statistických výpočtů v exponovaném území městského regionu. RNDr. Ondřej BARTUŠEK [email protected]


/ 11

trh práce Regionální rozdíly v nezaměstnanosti Úvod V nultém čísle tohoto čtvrtletníku vyšel článek týkající se nezaměstnanosti analyzované zejména z hlediska její míry a struktury, a to v prostoru celého kraje a jednotlivých okresů (Struktura nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v prvním čtvrtletí roku 2006. Monitor, červen 2006, s. 12–13). Předkládané pojednání pak má na něj navázat a prozkoumat charakter nezaměstnanosti v Plzeňském kraji tentokrát z územního hlediska, přičemž budou použity správní území pověřených obecních úřadů (POÚ), kterých je v Plzeňském kraji celkem 35. Vycházet budeme z dat týkajících se jednotlivých obcí. Zkoumaným obdobím se tentokrát stane druhé čtvrtletí roku 2006, dojde tak k využití červnových dat. Základním zkoumaným jevem bude celková registrovaná míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji. Zároveň by měly být zachyceny i vývojové trendy celkového pohybu registrované míry nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost v kraji Registrovaná míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji dosáhla v červnu 2006 hodnoty 5,5 %, čímž meziročně poklesla o 0,7 procentního bodu. Jedná se o nejvýznamnější pokles od poloviny roku 1998. Predikce na základě porovnání ročních průběhů v minulých letech tak byla výrazně překročena, protože podle březnových dat bylo lze míru červnové nezaměstnanosti odhadnout na zhruba 6 %. Od března 2006 klesl počet nezaměstnaných celkem z původní hodnoty 20 494 až na 17 751, tj. o 2 743 uchazečů, což znamená snížení míry o 0,8 procentního bodu. Při takto nízké nezaměstnanosti dochází zřejmě k omezování potenciálu využitelných pracovních sil. Celorepublikový pokles byl dokonce ještě vyšší – 1,1 % a 63 653 uchazečů. Počet nezaměstnaných v České republice se tak vrátil pod hranici 500 tisíc dostupných uchazečů (451 106). Meziroční pokles nezaměstnanosti u mužů činí šest desetin, u žen osm desetin. Z hlediska meziročního srovnání tak významněji poklesla nezaměstnanost u žen. Naopak od března 2006 se nezaměstnanost mužů snížila o 1,1 procentního bodu, už žen o pouhých šest desetin. Ukazuje se tak, že sezónní práce jsou spojené zejména se zaměstnáváním mužů, protože významně roste např. výroba ve stavebnictví. Sektor služeb pak ukazuje větší schopnost absorbovat obě pohlaví.

Okresy Plzeňského kraje i nadále posilují svoji pozici při srovnání s okresy v ostatních krajích ČR. Z pohledu registrované míry nezaměstnanosti se již tradičně dva z nich pohybují v první desítce s nejnižší hodnotou tohoto ukazatele. Jedná se o Plzeň-jih na 8. a Plzeň-sever na 10. místě. Před nimi jsou pouze Praha a středočeské okresy Praha-východ, Praha-západ, Mladá Boleslav a Benešov, dále okres Pelhřimov v kraji Vysočina a jihočeský okres České Budějovice. Do první dvacítky se ještě vejdou na 12. místě okres Plzeň-město, 13. Rokycany a 18. Domažlice. S odstupem následují na 38. místě okres Klatovy a 42. Tachov, které jsou sice v druhé polovině pořadí, ale zároveň svojí hodnotou nepřesahují celostátní průměr.

Územní rozdíly v míře nezaměstnanosti Z výše uvedených faktů vyplývá, že nezaměstnanost v Plzeňském kraji z pohledu celku i jednotlivých okresů není při porovnání s celou Českou republikou nijak zásadně problematická, ale při pohledu na úroveň obcí se jasně ukazuje, že i uvnitř kraje se nachází lokální problémová ohniska trhu práce. Rozdílnost nezaměstnanosti v obcích vyjadřuje osm obcí s nulovou nezaměstnaností na straně jedné, když se jedná o obce s maximálním počtem 80 obyvatel, a na straně druhé obec s vůbec nejvyšší registrovanou mírou nezaměstnanosti v kraji Olbramov (32,1 %), kde se zřejmě vyskytuje vyšší podíl obyvatel ohrožených sociální exkluzí. Kartogram 1: Nezaměstnanost podle POÚ

Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje (červen 2006) Počet uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti Celkem

Ženy

Muži

DO

1 837

5,4

7,2

4,1

KT

3 376

7,1

9,1

5,5

PM

5 146

5,1

6,2

4,1

PJ

1 576

3,9

4,9

3,1

PS

2 164

4,9

6,6

3,7

RO

1 324

5,1

7,2

3,6

TC

2 328

7,5

9,2

6,3

PK

17 751

5,5

7,0

4,3

ČR

451 106

7,7

9,6

6,3 Zdroj: MPSV

/ 12


trh práce Zde je třeba přidat jednu metodickou poznámku, která se týká výpočtu míry nezaměstnanosti v obcích. Na úrovni obcí totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí vypočítává míru z počtu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO), který byl zjištěn v rámci Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001. V případě výpočtu míry nezaměstnanosti v krajích a okresech pak používá čtvrtletních výběrových šetření pracovní síly. Vzhledem k tomu, že počet EAO (285 674) a počet pracovních sil (303 232) se výrazně liší, dochází k určitému rozdílu. Ve výsledku to znamená, že reálná míra nezaměstnanosti v obcích a potažmo i v POÚ je nižší než bude uváděno. Přesto lze data MPSV využít k popisu územních rozdílů, protože je v rámci jednotlivých porovnávaných územních jednotek postupováno dle jednotné metodiky. Nejlepší situace z hlediska míry nezaměstnanosti, jak také ukazuje kartogram 1, je v zázemí krajské metropole a i v Plzni samotné. Území POÚ Stod, Dobřany, Přeštice, Blovice, Starý Plzenec, Spálené Poříčí, což je prakticky celý okres Plzeň-jih s výjimkou Nepomucka, a dále pak Nýřany tvoří kompaktní území na jihu a západě od krajské metropole s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Výrazně podprůměrná nezaměstnanost je i v POÚ Třemošná. Vůbec nejnižší hodnotu vykazuje POÚ Blovice, kde je registrovaná míra nezaměstnanosti 3,5 %. Při srovnání s údaji z března 2006 lze konstatovat, že se velmi pravděpodobně jedná o aktuálně dosažitelné minimum v daném území, protože na rozdíl od ostatních POÚ zkoumané číslo u Blovic prakticky nekleslo. Kartogram 2: Nezaměstnanost v obcích

Podle kartogramu 2 je pak zřetelně vidět, že celé okolí Plzně nevykazuje žádné problematické hodnoty s drobnou výjimkou části území POÚ Město Touškov. Jedná se o obce Líšťany, Újezd nade Mží, Plešnice a Bdeněves v zázemí rekreační oblasti Hracholusky a Myslinka, kde se nachází průmyslová zóna. Ani oba tyto faktory, cestovní ruch a lokalizace průmyslu, ještě v kombinaci se schůdnou dostupností do krajské metropole nedokáží eliminovat zvýšenou míru nezaměstnanosti v příslušných obcích. Ovšem na druhou stranu se jedná pouze o 64 uchazečů o zaměstnání, což není nijak závratné číslo. Problematické hodnoty míry nezaměstnanosti pak můžeme sledovat zejména v periferních oblastech Plzeňského kraje. Nejvíce se to potvrzuje při hranici se Spolkovou republikou Německo a na severu kraje, kde s výjimkou území POÚ Domažlice a Kdyně všechna ostatní POÚ vykazují nadprůměrnou hodnotu v rámci kraje. K nim lze přiřadit ještě POÚ Stříbro. Je otázkou, zda příhraniční nezaměstnanost částečně nezvyšují uchazeči přihlášení na úřady práce, ale při tom ilegálně pracující v SRN. Nejhorší situace panuje v územích POÚ Bor, Planá, Bezdružice, Stříbro, Manětín, Kralovice, Sušice a Kašperské Hory. V těchto POÚ překračuje míra nezaměstnanosti celostátní průměr. Z výše jmenovaných pak Sušicko a Kašperskohorsko dokonce přesahuje devítiprocentní hranici. Příčinu daného stavu je nejspíš možné hledat v neexistenci napojení oblasti na centrum s vyšší funkcí a zároveň neexistence silnější mezikrajské vazby, a to jak s územím Bavorska, tak Jihočeského kraje. Přesto lze konstatovat, že se zejména na území POÚ Kašperské Hory pozitivně promítla nabídka sezónních prací, která snížila registrovanou míru nezaměstnanosti od března 2006 o 5,8 procentního bodu, což je jednoznačně největší registrovaný úbytek uchazečů o zaměstnání (jediný trochu srovnatelný úbytek lze registrovat u POÚ Bezdružice, kde nezaměstnanost klesla o 4,5 procentního bodu). Tato území jako součást okresu Klatovy tak podtrhují nedobrou situaci celého tohoto území. Další POÚ v tomto okrese – Nýrsko, Plánice a Klatovy – překračují krajských průměr a POÚ Horažďovice vykazuje hodnotu přibližně rovnající se tomuto průměru. Další periferní oblast – severní Rokycansko (POÚ Zbiroh a Radnice) – se pohybuje mírně nad krajským průměrem.

Shrnutí • Průběžný vývoj míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v roce 2006 v meziročním srovnání vykazuje rychlý pokles • Registrovaná míra nezaměstnanosti 5,5 % je vůbec nejnižší od poloviny roku 1998 • Všechny okresy Plzeňského kraje se dlouhodobě drží pod průměrem ČR, přičemž ovšem s odstupem za ostatními figurují okresy Klatovy a Tachov • Plzeň a zejména její zázemí vykazuje velmi nízkou nezaměstnanost • Největším problémem z hlediska míry nezaměstnanosti jsou západní, severní a jižní periferie kraje, zejména při hranicích se SRN • Nejhorší situace panuje v územích POÚ Sušice a Kašperské Hory, kde sice nezaměstnanost klesla pod deset procent, ale v průběhu roku se standardně držela nad touto hranicí • Situace v těchto POÚ podtrhuje problémový charakter celého území Klatovska • Dlouhodobým problémem zůstává území Tachovska, kde všechna POÚ překračují krajský průměr a vyjma POÚ Tachov i průměr celostátní Mgr. Michal VOZOBULE [email protected]


/ 13

První číslo. Vydavá Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

Územní rozdíly v pohybu obyvatel Plzeňského kraje. Regionální rozdíly v nezaměstnanosti. číslo 1. září 2006

Recommend Documents