Akce :
DOLNÍ MĚSTO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NÁVRH 23 –16 - 875
Evidenční číslo zhotovitele
:
Objednatel Pořizovatel
: :
Obecní úřad DOLNÍ MĚSTO Městský úřad SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU, odbor stavebního úřadu a územního plánování
Jednatelé společnosti
:
Ing. arch. Vladimír KLAJMON Ing. arch. Pavel MACKERLE
Hlavní projektant
:
Ing. arch. Emil NAVRÁTIL
Projektanti: urbanismus a architektura dopravní řešení
: :
Ing. arch. Emil NAVRÁTIL Ing. Jiří RŮŽIČKA Ing. Blanka JEŽKOVÁ Ing. Pavel VESELÝ Ing. Pavel VESELÝ Ing. Pavel VESELÝ Mgr. Martin NOVOTNÝ Mgr. Martin NOVOTNÝ Ing. Soňa MATULOVÁ
vodní hospodářství : zásobování plynem : zásobování el. energií : ekologie a životní prostředí : zemědělství, ochrana LPF a PUPFL : grafické práce :
Brno, červenec 2005
_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Tel.:
+420*545 175 791-5 799, +420*545 175 890-5 896
Fax : e-mail:
+420*545 175 892
[email protected] [email protected]
SCHVALOVACÍ DOLOŽKA Schvalovací orgán: Schvalovací dokument: Datum schválení: Podpis: Jméno a příjmení: Funkce: Podpis: Jméno a příjmení: Funkce: Pořizovatel:
Zastupitelstvo obce DOLNÍ MĚSTO Usnesení zastupitelstva č.
Razítko:
Jaroslav VENC starosta obce
Josef JAROŠ Místostarosta obce Městský úřad SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU,
odbor stavebního úřadu a územního plánování
Razítko:
Podpis: Jméno a příjmení: Funkce: Nadřízený orgán územního plánování: Datum a číslo jednací stanoviska k ÚPD: Zhotovitel: Podpis: Jméno a příjmení: Funkce:
Luboš ŠOLC vedoucí odboru Krajský úřad kraje Vysočina,
odbor územního plánování a stavebního řádu
Urbanistické středisko Brno spol.s r.o. Ing. arch. Emil NAVRÁTIL hlavní projektant
2
Razítko:
OBSAH DOKUMENTACE: A) 1. 2. 3.
TEXTOVÁ ČÁST Průvodní zpráva Závazná část ve formě regulativů Registrační list
B)
GRAFICKÁ ČÁST
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Širší vztahy Hlavní výkres, návrh využití území sídla a krajiny Návrh využití území sídla DOLNÍ MĚSTO Návrh využití území sídla MEZIKLASÍ Návrh využití území sídla DOBRÁ VODA LIPNICKÁ Návrh využití území sídla REJČKOV Dopravní řešení Zásobování vodou Odkanalizování Zásobování plynem, elektrickou energií a spoje Zábor zemědělského půdního fondu, etapizace výstavby Veřejně prospěšné stavby
C) 1)
PŘÍLOHY Návrh znění obecně závazné vyhlášky o závazných částech Územního plánu obce
3
1 : 25 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
A) TEXTOVÁ ČÁST
1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA
4
OBSAH: SCHVALOVACÍ DOLOŽKA
2
1.
8
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1 1.2 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.4 1.5 1.6 2.
ÚDAJE O ZADÁNÍ, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ZHODNOCENÍ PŘEDCHÁZEJÍCÍ ÚZEMNĚ - PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE PODKLADY VYUŽITÉ PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MAPOVÉ PODKLADY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY OSTATNÍ PODKLADY A LITERATURA ÚDAJE O PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYHODNOCENÍ SOULADU ÚPO DOLNÍ MĚSTO S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY
ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
8 8 9 9 9 9 9 10 10 11
2.1 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE SÍDLA A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 2.2.1 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 2.2.1.1 Klimatické podmínky 2.2.1.2 Geomorfologie a geologie 2.2.1.3 Pedologické poměry 2.2.1.4 Hydrologické poměry 2.2.1.5 Aktuální stav krajiny 2.2.1.6 Fytocenologie a zoocenologie 2.2.1.7 Ochrana obrazu obce a krajiny 2.2.2 PŘEDPOKLADY ROZVOJE SÍDLA 2.2.2.1 Postavení sídla v systému osídlení 2.2.2.2 Demografický potenciál 2.2.2.3 Ekonomický potenciál 2.2.2.4 Kulturně-historický potenciál 2.3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE 2.4 VYMEZENÍ FUNKČNÍCH PLOCH A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉM A ZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ 2.4.1 PLOCHY PRO BYDLENÍ B 2.4.2 PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ O 2.4.3 PLOCHY PRO SPORT A REKREACI R 2.4.4 PLOCHY PRO VÝROBNÍ AKTIVITY V 2.4.4.1 Zemědělská výroba 2.4.4.2 Lesní hospodářství 2.4.4.3 Průmyslová výroba, sklady 2.4.5 PLOCHY PRO VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A VEŘEJNOU ZELEŇ U, Z 2.4.5.1 Plochy veřejných prostranství U 2.4.5.2 Plochy veřejné zeleně Z 2.4.6 PLOCHY PRO INDIVIDUÁLNÍ REKREACI I 2.4.7 VODNÍ TOKY A PLOCHY N FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V NEZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ – KRAJINĚ 2.4.8 PLOCHY PRO KRAJINNÉ ZÓNY PRODUKČNÍ P, H 2.4.8.1 Plochy pro krajinnou zónu produkční zemědělskou P 2.4.8.2 Plochy pro krajinnou zónu produkční lesní H
5
11 12 12 12 13 13 13 13 14 14 14 14 15 15 16 17 18 19 19 21 23 24 24 25 25 26 26 26 27 28 30 30 30 31
2.4.9 PLOCHY PRO KRAJINNÉ ZÓNY PŘÍRODNÍ E, L 2.4.9.1 Plochy pro zónu krajinné zeleně E 2.4.9.2 Plochy pro zónu přirozených lučních porostů L 2.4.10 KRAJINNÁ ZÓNA SMÍŠENÁ M 2.4.11 PLOCHY PRO OBSLUHU A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU 2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - OCHRANNÉ REŽIMY 2.5.1 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ 2.5.1.1 Historický vývoj osídlení 2.5.1.2 Archeologie 2.5.1.3 Nemovité kulturní památky 2.5.1.4 Místní památky 2.5.2 OCHRANA PŘÍRODY 2.5.3 NEROSTNÉ SUROVINY, LOŽISKA, PODDOLOVANÁ A SESUVNÁ ÚZEMÍ 2.5.4 OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ 2.5.5 OCHRANA PŮDY 2.5.6 OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA 2.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 2.6.1 TERMINOLOGIE SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 2.6.2. SOUČASNÝ STAV V ŘEŠENÍ SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 2.6.3 ZPŮSOB IDENTIFIKACE 2.6.4 ŠIRŠÍ VAZBY 2.6.5 NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ SYSTÉM 2.6.6 LOKÁLNÍ SYSTÉM 2.6.7. INTERAKČNÍ PRVKY 2.7 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 2.7.1 DOPRAVA 2.7.1.1 Železniční doprava 2.7.1.2 Silniční doprava 2.7.1.3 Nemotorová doprava 2.7.1.4 Hospodářská doprava 2.7.1.5 Veřejná doprava 2.7.1.6 Letecká doprava 2.7.1.7 Vodní doprava 2.7.1.8 Statická doprava 2.7.1.9 Ochranná pásma 2.7.1.10 Hluk od silniční dopravy 2.7.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2.7.2.1 Zásobování vodou 2.7.2.2 Odkanalizování 2.7.2.3 Vodní toky, nádrže, ochrana proti povodním 2.7.3 ENERGETIKA 2.7.3.1 Zásobování plynem 2.7.3.2 Zásobování elektrickou energií 2.7.3.3 Zásobování teplem 2.7.4 SPOJE, TELEKOMUNIKACE, POŠTA 2.8 KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 2.9 NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
32 32 32 33 33 35 35 35 35 35 36 36 37 38 38 38 39 39 40 40 40 40 40 41 41 41 41 42 43 43 43 43 43 43 44 44 45 45 49 53 55 55 56 59 59 60 60
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 62 OVZDUŠÍ VODA PŮDA HLUK RADONOVÉ RIZIKO
62 62 62 62 63
6
4.
VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
4.1 VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU 4.1.1 POUŽITÁ METODIKA 4.1.2 STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V ÚZEMÍ 4.1.3 ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE 4.1.4 BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY 4.1.5 ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY 4.1.6 USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY 4.1.7 OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY 4.1.8 SÍŤ ZEMĚDĚLSKÝCH ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ 4.1.9 INVESTICE DO PŮDY 4.1.10 ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ V POROVNÁNÍ S JINÝMI MOŽNÝMI VARIANTAMI 4.1.11 TABELÁRNÍ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT 4.1.11 VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 4.1.11.1 Výměra a rozložení lesů v území, lesnatost 4.1.11.2 Struktura katastru obce dle druhů kultur (v ha) 4.1.11.3 Členění lesů podle kategorií 4.1.11.4 Věková a druhová skladba 4.1.11.5 Navrhovaná opatření 4.1.11.6 charakteristika dotčených lesních porostů 4.1.11.7 Vymezení veřejně prospěšných staveb 4.1.11.8 Časové horizonty 4.1.11.9 Zdůvodnění navrhovaného řešení, řešení varianty 5.
63 63 63 63 63 64 65 65 65 65 65 65 69 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV
73
6.
ETAPIZACE VÝSTAVBY
74
7.
NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE
76
8.
DOKLADY
77
REGISTRAČNÍ LIST
78
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE
78
PŘÍLOHA K REGISTRAČNÍMU LISTU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE
79
7
1.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
Vypracování územně plánovací dokumentace pro Obec Dolní Město v rozsahu správního území obce bylo zadáno smlouvou o dílo ze dne 31. 3. 2003. Objednatelem je Obec Dolní Město, povinnosti pořizovatele dle zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění, (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů vykonává za obec Dolní Město Městský úřad Světlá nad Sázavou, odbor stavebního úřadu a územního plánování. Zpracovatelem je Urbanistické středisko Brno s.r.o. Správní území obce Dolní Město je tvořeno katastrálními územími Dolní Město, Meziklasí, Dobrá Voda Lipnická a Rejčkov. DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Dolní Město potřebuje zákonný dokument pro řízení svého rozvoje v rozsahu celého správního území, odpovídající současným legislativním předpisům, který vytváří dohodu mezi občany, obecním zastupitelstvem a dotčenými orgány státní správy o základních koncepčních záměrech. CÍLEM ŘEŠENÍ JE zajistit trvale udržitelný rozvoj obce, tj. dnešní rozvoj nesmí být na úkor potřeb dalších generací vymezit plochy pro další rozvoj a prosperitu sídla s ohledem na identitu, tradici a společenské podmínky stanovit optimální funkční využití území a navrhnout prostorové regulace pro jednotlivé funkční plochy zhodnotit, případně doplnit ochranné režimy životního a přírodního prostředí sladit rozvoj sídla s koncepcí územního systému ekologické stability řešit problematiku dopravy včetně nadregionálních vazeb optimalizace systému i kvality místních komunikací, sjízdných chodníků, cyklistických a pěších tras v území stanovit optimální využití jednotlivých funkčních ploch a navrhnout regulaci na těchto plochách zhodnotit podmínky životního a přírodního prostředí, řešit lokální územní systém ekologické stability zvýšit atraktivitu obce po stránce územně-technické pro ekonomické aktivity s důrazem na aktivity cestovního ruchu bude respektována identita sídla, realizace navržených záměrů povede k jejímu posílení řešit technickou infrastrukturu v Obci na současné technické úrovni, navrhnout rozšíření stávajících sítí pro rozvojové lokality definovat veřejně prospěšné stavby rozlišit území na zastavitelné plochy (stavební) a tzv. volné plochy -.krajinu - (nelze na nich stavět) Během zpracování ÚPN obce zhotovitel spolupracoval se zástupci obce, občany, dotčenými orgány státní správy, podnikatelskými subjekty vyvíjejícími aktivity v řešeném území a správci sítí.
1.2
ZHODNOCENÍ PŘEDCHÁZEJÍCÍ ÚZEMNĚ - PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Územní problematika obce Dolní Město je součástí řešení Územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) kraje Vysočina, jehož koncept řešení je v současnosti zpracováván. Řešení ÚPO je koordinováno ze zpracovateli úkolu. Pro část Dolní Město byl v roce 1977 zpracován směrný územní plán. Jeho zpracování bylo motivováno záměrem vybudovat na Pstružném potoce vodní nádrž Lipnička, jejíž zátopové území končilo v prostoru údolní nivy v Dolním Městě. Pro část Dolní Město byla v roce 2001 zpracována Urbanistická studie (projektový atelier LIPKA, vedoucí projektu Ing. Milan Stejskal). Jeho rozsah je dílčí - řeší problematiku zastavěného území části obce Dolní Město. Obsahuje dostatečné návrhové plochy s důrazem na bydlení. Využitelný je jako informativní podklad pro zpracování ÚPO, neboť se jím zabývalo zastupitelstvo obce a zaujalo k němu stanovisko. Vzhledem k potřebě koordinovaného rozvoje obce rozhodlo zastupitelstvo obce o potřebě zpracovat nový územní plán obce.
8
1.3
PODKLADY VYUŽITÉ PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1.3.1
MAPOVÉ PODKLADY
Mapové podklady pro řešené území byly vytvořeny digitalizací map evidence nemovitostí v měřítku 1 : 2 880 s doplněním výškopisu. Výkres širších vztahů je vypracován na Základních mapách ČR v měřítku 1 : 25.000.
1.3.2
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY
ÚP VÚC kraje Vysočina, průzkumy a rozbory - (USB spol. s r.o. 2002) ÚP VÚC kraje Vysočina, koncept - (USB spol. s r.o. 2004) Urbanistické studie Dolní Město (projektový atelier LIPKA, Ing. M. Stejskal 2001) Zadání územního plánu obce Dolní Město Koncept územního plánu obce Dolní Město (USB spol. s r.o. 2004)
1.3.3
OSTATNÍ PODKLADY A LITERATURA
Jako informativní podklady pro vypracování průzkumů a rozborů územního plánu obce bude použita následující územně plánovací dokumentace a podklady:
1.4
výsledky sčítání lidu, domů a bytů z r. 2001 mapy stabilního katastru Dolní Město (1838), Loukov (1838), Okrouhlice, stručné dějiny 1207 – 1899 (Miloslav John 1992) Generel místního ÚSES (Ing. Zdeněk Bauer 1995) Ottův slovník naučný Umělecké památky Čech Města a městečka v Čechách a na Moravě (K. Kuča) Tři gotické kostely pod hradem Lipnicí (J. Sommer a kol. 1999) Důvodová zpráva pro zřízení přírodního parku Melechov nařízení Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě o zřízení přírodního parku Melechov (1995) Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin (E. Doubek 1992) Z černých hodinek pod hradem Lipnicí (B. Řehák, J. Wenda 1954) Toulky Vrchovinou (F. Pleva) výsledky dotazníkové akce u DOSS a správců sítí údaje zjištěné od zástupců obce údaje zjištěné vlastním průzkumem podklady dodané pořizovatelem (Mněstský úřad Světlá nad Sázavou) BPEJ - bonitované půdně-ekologické jednotky (Pozemkový úřad Havlíčkův Brod) Povodňový plán obce Dolní Město Měření hluku v mimopracovním prostředí Dolní Město, lokalita „Na Haltýři“ a „Za Hřištěm“ (Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě, 2005)
ÚDAJE O PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
První etapa prací na územním plánu obce Dolní Město – průzkumy a rozbory byla zpracována v dubnu až září 2003. Elaborát průzkumů a rozborů byl odevzdán společně s návrhem zadání územního plánu obce a výkresem limitů využití území. Projednání Zadání proběhlo od 6. 10. 2003 do 7. 11. 2003. Ukončeno bylo v únoru 2004 schválením zadání územního plánu obce Dolní Město usnesením Zastupitelstva obce č. 1/2004 ze dne 19. 2. 2004. V průběhu prací byl koncept ÚPO konzultován na obecním úřadě v Dolním Městě dne 30. 3. 2004. Dohodnuté připomínky a závěry z jednání byly do řešení zahrnuty. Koncept ÚPO byl odevzdán v květnu 2004. Projednávání konceptu územního plánu obce Dolní Město bylo zahájeno v červnu 2004. Koncept vystaven k nahlédnutí a byl veřejně projednán. Bylo k němu vydáno vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování - Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu, pod
9
č.j. KUJI 15432/2004 OÚP- Br ze dne 14. 10. 2004. Souborné stanovisko bylo vypracováno v říjnu 2004. Věcná vyjádření, vyhodnocená v souborném stanovisku, byla v rámci zpracování návrhu ÚPO respektována v plném rozsahu problematiky územního plánu. Návrh byl odevzdán v červenci 2005. Hranice současně zastavěného území dle § 139 a stavebního zákona byla stanovena k 15. 6. 2005.
1.5
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚPO DOLNÍ MĚSTO S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Koncepce územního plánu obce respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní plán obce Dolní Město navrhuje regulativy pro územní rozvoj, které zajišťují zachování popř. kultivaci souladu přírodních a civilizačních složek v území. V koncepci rozvoje území respektuje limity využití území a podmínky pro ochranu životního prostředí.
1.6
ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY
Územní plán rozlišuje závaznou část, kterou může měnit jen po zpracování změn územního plánu orgán, který schválil tuto dokumentaci (tj. zastupitelstvo obce) a směrnou část, kterou upřesňuje v průběhu času pořizovatel. Základní funkční členění tvoří závaznou část územního plánu. V grafické části jsou v zastavěném území i v krajině základní funkční plochy vyjádřeny barvou a počátečním velkým písmenem regulace (např. obytné plochy jsou barvy červené, písmeno B = bydlení). Směrná část je vyjádřena upřesněním funkčního typu, v grafické části malé písmeno (např. r = rodinné domy u kódu Br, apod.). Funkční typy, označené druhým písmenem malým, jsou tedy zaměnitelné v rámci jednotlivých zón. Závazné (nezaměnitelné) jsou funkční typy označené druhým velkým písmenem (např. VZP = vodní zdroj pitné vody). Stavby a jiná opatření, která funkčnímu vymezení území a ploch neodpovídají, nesmí být na tomto území povoleny. Dosavadní způsob využití polyfunkčních a monofunkčních ploch, které neodpovídají funkčnímu členění podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102 odst. 3 stavebního zákona. Umísťování a povolování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých funkčních ploch je přípustné jen tehdy, pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci na přípustnou míru. V RÁMCI ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JE ROZLIŠOVÁNO stabilizované území - je území s dosavadním charakterem, který se nebude měnit. transformační území - území s předpokladem zásadních změn ve využití ploch rozvojové území - území navržené pro založení nových funkčních a prostorových struktur. Z hlediska prostorového uspořádání je území Dolního Města rozděleno na plochy současně zastavěné (vymezené hranicí současně zastavěného území), zastavitelné (vymezené hranicí zastavitelného území) a na plochy volné - krajina. Zastavitelným územím se rozumí nezastavěná, avšak k zastavění tímto územním plánem navržená území. Nezastavitelným (volným) územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy. Limitem se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným právním předpisem daná nepřekročitelná – mezní - hodnota pro ochranu zdravého životního prostředí, pro využití území nebo činnosti v území. Ochranné režimy jsou dány zákony nebo obecně platnými předpisy (popř. vyhláškou obce) k ochraně především památek, přírody - včetně ochrany krajinného rázu, přírodního bohatství, popř. obrany státu, provozu zařízení a sítí dopravy, technické infrastruktury atd. Regulační podmínky: upřesňující podmínky využití území (upřesnění funkčního typu), které mohou sloužit pro další podrobnější územně plánovací činnosti, popř. územní řízení.
10
PŘÍPUSTNOST ČINNOSTÍ, DĚJŮ A ZAŘÍZENÍ přípustné a obvyklé jsou v území činnosti, děje a zařízení základní a to nad 50% navrženého funkčního využití podmíněně přípustné nejsou součástí činností, dějů a zařízení v území obvyklých, ale v jednotlivých případech je možno je povolit. nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které nesplňují podmínky stanovené obecně platnými předpisy nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými jako obvyklými. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ SE PRO ÚČELY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ČLENÍ: z hlediska původního osídlení na katastrální území z hlediska podstatných znaků a převažujícího charakteru na zóny ÚPD ÚPP ÚPN ÚPO VÚC SÚ US ÚSES DK VTL STL NTL RS vn nn vvn VDJ ČS ÚV CHLÚ
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK územně plánovací dokumentace BPEJ bonitované půdněekologické jednotky územně plánovací podklad STG skupiny typů geobiocenů územní plán At stanice automatická tlaková stanice územní plán obce ČOV čistírna odpadních vod velký územní celek OP ochranné pásmo sídelní útvar VKP významný krajinný prvek urbanistická studie TS trafostanice územní systém ekologické stability G řadová garáž dálkový kabel L ekvivalentní hladina zvuku vysokotlaký plynovod dB(A) decibel (váhový filtr A zvukoměru) středotlaký plynovod ZPF zemědělský půdní fond nízkotlaký plynovod PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa regulační stanice ŽP životní prostředí vedení el. energie s vysokým napětím CO civilní ochrana vedení el energie s nízkým napětím k.ú. katastrální území vedení el energie s velmi vysokým napětím r.d. rodinné domy vodojem b.j. bytové jednotky čerpací stanice ZD zemědělské družstvo úpravna vody RRS radioreléový spoj chráněné ložiskové území DP dobývací prostor
2.
ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
2.1
VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Obec Dolní Město je historickým vývojem vzniklé osídlení na toku Pstružného potoka, ležící cca 13 km západně od okresního města Havlíčkův Brod členité krajině Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce v rozmezí od 408 m.n.m na severním okraji řešeného území do 713 m.n.m. v masivu Melechova. Řešené území je vymezeno katastrálními hranicemi Dolní Město, Meziklasí, Dobrá Voda Lipnická a Rejčkov, která jsou současně správním územím Obce Dolní Město. Obec sestává z částí Dobrá Voda Lipnická, Dolní Město, Loukov, Meziklasí, Rejčkov, Smrčensko. Řešené území sousedí na severu s k.ú. Kouty u Bojiště obce Kouty, k.ú. Koňkovice obce Trpišovice, k.ú. Kochánov u Lipničky a k.ú. Radostovice u Lipničky obce Světlá nad Sázavou, na východě s k.ú. Lipnice nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod, na jihu s k.ú. Řečice u Humpolce a k.ú. Křepiny obce Řečice, k.ú. Proseč u Humpolce a Kaliště obce Kaliště, na západě s k.ú. Horní Paseky. Dopravně je Obec přístupná silnicí II/347 (Habry – Světlá nad Sázavou – Kejžlice), vedoucí východním okrajem řešeného území ve směru sever – jih. Nejbližší železniční stanicí je Světlá nad Sázavou na trati č. 212. Významná je rekreační funkce řešeného území s nespornými rekreačními kvalitami, které nabízí. Západní část řešeného území leží v přírodním parku Melechov. Území nebylo ve větší míře využito pro výstavbu objektů a zařízení individuální rekreace. V řešeném území je v Dobré Vodě Lipnické vyhlášená zahrádkářská osada. Rekreační plochy a objekty chat se vyskytují vcelku ojediněle a v malé míře.
11
Vazby částí obce na Dolní Město jsou vzhledem k jejich velikosti a nízké úrovni občanského vybavení těsné. Významná je jeho funkce v oblasti školství a kultury, zčásti i jako zdroje pracovních příležitostí. Obec přirozeně spáduje v oblasti zdravotnické, vyšší občanské vybavenosti, za kulturou a specifickou vybaveností do Světlé nad Sázavou. Za nadstandartními službami a zaměstnáním dojíždějí občané především do Světlé nad Sázavou, Ledče nad Sázavou a Havlíčkova Brodu. V ÚPO jsou respektovány vzájemné vztahy se sousedními obcemi, zejména v oblasti společného občanského vybavení, technické infrastruktury a péče o krajinu. Řešené území je doloženo v hlavním výkrese Návrh využití území sídla a krajiny v měřítku 1 : 5 000. Ve výkresech Návrh využití území sídla v měřítku 1 : 2 000 je zobrazeno zastavěné území obce a jeho nejbližší okolí.
2.2
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE SÍDLA A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ
2.2.1
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
2.2.1.1 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Na základě klimatického členění ČR (Quitt, 1975) se řešené území nachází v mírně teplé (MT) klimatické oblasti, která se dělí na podoblasti MT3 a MT¨7 dle nadmořské výšky, expozice svahů, tvaru povrchu a dalších faktorů. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO MEZOKLIMATICKOU OBLAST Počet letních dnů Počet dnů s teplotou větší než 10C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Počet dnů se srážkami 1 mm a více Úhrn srážek ve vegetačním období Úhrn srážek v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů Počet jasných dnů
MT 7
MT3
30-40 140-160 110-130 40-50 -2až-3 16-17 6-7 7-8 110-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50
20 – 30 120–140 130–160 40 – 50 -3 - -4 16 – 17 6–7 6–7 110–120 350–400 250-300 60 - 100 120-150 40 - 50
MT3 - oblast charakterizovaná krátkým, mírným až mírně chladným suchým až mírně suchým létem.
Přechodné období normální až dlouhé. Mírné jaro a mírný podzim, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. MT7 - oblast charakterizovaná normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, přechodné období je normálně dlouhé s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, mírným až mírně chladným suchým až mírně suchým létem. Přechodné období normální až dlouhé. Mírné jaro a mírný podzim, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky Průměrná roční teplota vzduchu dosahuje 6,7ºC. Srážkově je území průměrné až mírně nadprůměrné s dlouhodobým průměrem ročních úhrnů okolo 700 mm srážek. PRŮMĚRNÝ ÚHRN MĚSÍČNÍCH SRÁŽEK (V MM) ZA OBDOBÍ 1901-1950 NA STANICI HUMPOLEC-DUSILOV I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
rok Ø
41
35
35
52
69
80
87
77
53
53
42
41
665
I přes relativně vyšší nadmořskou výšku jsou úhrnné hodnoty pod celostátním průměrem, který činí 728 mm.
12
2.2.1.2 GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE Území přísluší k Českému masivu krystalinika, tvořenou zde horninami Hornosázavské a Křemešnické vrchoviny. Ve stavbě horninového podloží převažují granity moldanubického plutonu (biotit, muskovit), severozápadně od Dolního Města s vložkami apelitu. Dle geomorfologického členění ČR přísluší území k následujícím geomorfologickým jednotkám: VYŠŠÍ GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY Provincie: Česká vysočina Soustava Česko-moravská (II) Podsoustava Českomoravská vrchovina (II C) Celek Křemešnická vrchovina (II C – 1) Hornosázavská vrchovina (II C - 2) Podcelek Humpolecká vrchovina (II C – 1 D) Okrsek Melechovská vrchovina (II C – 1Da) Humpolecká kotlina (II C – 1Db) Celek Hornosázavská vrchovina (II C - 2) Podcelek Světelská pahorkatina (II C – 2B) Okrsek Třebětínská pahorkatina (II C- 2Bb) Hranice obou geomorfologických celků probíhá přibližně po linii Dolní Město – Meziklasí. 2.2.1.3 PEDOLOGICKÉ POMĚRY Na základě dlouhodobého působení přírodních faktorů se v území vyvinuly typy půd odpovídající místním přírodním podmínkám. Na podkladě kyselých hornin se vytvořila převážně hnědá půda kyselá, v nivách vodních toků, zejména Sázavy pak na mocných deluviofliviálních nánosech půda nivní. 2.2.1.4 HYDROLOGICKÉ POMĚRY Území je součástí povodí Sázavy. Odvodňováno je k severu Pstružným a Meziklaským potokem a jejich přítoky. Na severozápadě pak Koutským potokem. V území se nachází několik drobných rybníků, jejichž zastoupení bylo v historii větší. Část těcto ploch je územním plánem navržena k obnově. 2.2.1.5 AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY Obec a její části leží v dynamicky zvlněné krajině Českomoravské vrchoviny, v její zemědělsky využívané oblasti Křemešnické vrchoviny. Zemědělské plochy jsou členěny lesními komplexy a drobnými vodními toky. Dominantním prvkem krajiny je lesní komplex Melechov. Orná půda dominuje zejména na jihu a východě území v katastrech Dolního Města a Meziklasí. V rámci zemědělské půdy mají velké zastoupení louky a pastviny, obnovované na orné půdě. Jejichž výměru lze v dnešní době považovat za stabilizovanou. Luční porosty postupně zabírají větší podíl bývalé orné půdy a s útlumem zemědělské výroby se opět objevují na svých původních stanovištích a polohách. Přechodovou zónu mezi zastavěným územím a zemědělskou krajinou tvoří zahrady. Lesní produkce se zaměřuje na smrkové hospodářství. Původní lesní porosty smíšených porostů s bukem a ojediněle dubem se zachovaly pouze lokálně. Stále častěji se v obnovách uplatňuje buk, místy jedle. Lesní porosty jsou hospodářské, lesy ochranné se nacházejí ve dvou lokalitách. Les kategorie zvláštního určení se v území nenachází. Hlavními problémy oblasti z hlediska přírodních podmínek a krajiny jsou: erozní projevy snížená prostupnost krajiny extravilánové vody a problémy s průchodem některých vodních toků obcemi
13
STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH V HA celkem v tom: zemědělská půda v tom: orná půda zahrady louky lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy
Dolní Město
Dobrá Voda Lipnická
Meziklasí
Rejčkov
Celkem
841,8824
177,1417
388,473
473,0304
1880,5275
626,7953
121,8362
213,3422
189,4404
1151,4141
450,8597 15,0558 160,8798 131,1845 8,5412 13,1049 62,2565
49,7963 4,6666 67,3733 40,4581 1,5721 2,0398 11,2355
140,0318 3,4892 69,8212 157,0227 2,7321 2,8013 12,5747
102,1967 7,4143 79,8294 257,3876 2,7656 3,1689 20,2679
742,8845 30,6259 377,9037 586,0529 15,6110 21,1149 106,3346
2.2.1.6 FYTOCENOLOGIE A ZOOCENOLOGIE Dle fytogeografického členění České republiky se řešené území nachází na rozhraní dvou floristických obvodů Českomoravského mezofytika. Severní až severovýchodní část území se nachází ve floristickém okrsku č. 66 Hornosázavská pahorkatina, ostatní větší část území pak přísluší k okrsku 67 Českomoravská vrchovina. Dle rekonstruovaných vegetačních jednotek tvořily původní přirozenou vegetaci dubobukové porosty, na výslunných, k jihu orientovaných enklávách pak dubohabřiny a lokálně kyselé doubravy. V nivách vodních toků jasanové olšiny. Z hlediska zoogeografického členění ČR náleží území do provincie listnatých lesů, distriktu česko – moravském (Mařan 1965, Štěrba 1969), ve faunistickém okresu Českomoravská vrchovina. Lesní a zemědělská krajina je životním prostředím pro mnoho živočišných druhů. Je to mnoho druhů hmyzu, obojživelníků, savců, ptáků a plazů. 2.2.1.7 OCHRANA OBRAZU OBCE A KRAJINY Krajinný ráz je dán primárně přírodními podmínkami. Projevy lidské činnosti jsou neoddělitelnou součástí charakteru krajinného rázu. V řešeném území je hodnota krajinného rázu převážně střední až středně vysoká, s mnohými kladnými prvky. Výrazné negativní prvky se v území nenachází. Charakter prostoru je převážně otevřený. Uzavřené a polouzavřené prostory menšího rozsahu se nachází v údolí vodních toků. Otevřené prostory s dominací agrárních ploch umožňují významné pohledy a průhledy do krajiny. Mezi nejvýznamnější patří pohledy na Lipnici nad Sázavou (z jihovýchodního úpatí Melechova). MEZI HLAVNÍ SLOŽKY UTVÁŘEJÍCÍ KRAJINNÝ RÁZ PATŘÍ zvlněný reliéf s výrazným horizontem lesních komplexů a dominantou hradu Lipnice nad Sázavou na jihozápadě přechodná zóna mozaikovitých ploch zahrad oddělující kompaktní plochy polí, nedělené zelení a zastavěného území obcí polopřirozené až přirozené vodní toky velké nedělené bloky orné půdy ovocné stromy podél komunikací - převážně vytvářející řídké primární horizonty v krajině neudržované drobné sakrální stavby (boží muka, křížky) poměrně vysoký podíl drobných vodních ploch v krajině (zejména na severu území) kompaktní lesní porosty s členitými okraji
2.2.2
PŘEDPOKLADY ROZVOJE SÍDLA
2.2.2.1 POSTAVENÍ SÍDLA V SYSTÉMU OSÍDLENÍ Dolní Město je historickým sídlem s převahou bydlení nad ostatními funkcemi. Značný význam má i zemědělská výroba.
14
Vzhledem ke své poloze, rekreačnímu potenciálu, dobré dopravní obslužnosti a poměrně snadnému napojení na síť rychlostních komunikací, přírodním a klimatickým podmínkám má Dolní Město předpoklady pro další rozvoj a intenzifikaci bydlení a rekreace s přiměřeným rozvojem občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit, včetně zemědělské výroby. 2.2.2.2 DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL Údaje jsou získány ze "Sčítání lidu, domů a bytů z r. 1991 a 2001 okres Havlíčkův Brod" a Retrospektivního lexikonu obcí. Rozsah zpracování odpovídá podrobnosti těchto materiálů. HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
DOLNÍ MĚSTO, LOUKOV, SMRČENSKO
DOBRÁ VODA LIPNICKÁ
MEZIKLASÍ
REJČKOV
CELKEM
1980 1869 1822 1974 2054 1938 1805 1503 1575 1344 769 700 698
242 254 223 209 191 197 208 134 107 75 47 26 18
192 176 173 146 166 185 179 143 150 132 104 73 58
228 256 291 299 268 260 220 136 167 134 102 77 82
2642 2555 2509 2628 2679 2580 2412 1916 1999 1685 1022 876 856
ABSOLUTNÍ PŘÍRŮSTEK
- 87 - 46 + 119 + 51 - 99 - 180 - 496 + 86 - 314 - 663 - 146 - 20
Z údajů o vývoji počtu obyvatel vyplývá, že Dolní Město zaznamenává pokles počtu obyvatel od roku 1961 o 57,18 %, v posledním sčítacím období minimální (1 %). Tento trend vypovídá o sociálních i ekonomických procesech probíhajících ve druhé polovině 20. století, které znamenaly výrazný úbytek počtu venkovského obyvatelstva a naopak posilování městských aglomerací. Zmírnění poklesu úbytku počtu obyvatel v posledním sčítacím období souvisí se společenskými trendy posledního desetiletí 20. století, zvýšenou mobilitou obyvatelstva, snadnou poměrně dostupností okolních měst, rozdílnou cenovou úrovní pozemků v obci a ve městě, vyšší kvalitou obytného prostředí (s výjimkou technických sítí). DOLNÍ MĚSTO - POČET OBYVATEL V OBCÍCH K 1. 3. 2001 obec
obyvatelstvo celkem
CELKEM
počet mužů
856
počet žen
abs.
v%
abs.
v%
416
48,60
440
51,40
DOLNÍ MĚSTO - OBYVATELSTVO PODLE VĚKU V OBCÍCH K 1. 3. 2001 obec
CELKEM
obyvatelstvo celkem
856
v tom v přibližném věku 0 - 14
132
muži
15 -59 ženy
celkem
muži
60 + ženy
celkem
nezjištěno
269
245
514
79
131
210
0
2.2.2.3 EKONOMICKÝ POTENCIÁL DOLNÍ MĚSTO - OBYVATELSTVO PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCÍCH K 1. 3. 2001 obec
obyvatelstvo celkem muži
CELKEM
856
abs.
v%
226
54,3
z toho obyvatelstvo pracující ženy celkem abs. v% abs. v%
154
35,0
380
44,4
vyjíždějící za prací, do učení a školy mimo obec trv. pobytu
abs.
v%
247
65,2
Poměrně značná vyjížďka za prací je způsobena blízkostí Světlé nad Sázavou, Humpolce a Havlíčkova Brodu se širokou nabídkou pracovních příležitostí.
15
DOLNÍ MĚSTO - OBYVATELSTVO EKONOMICKY AKTIVNÍ PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI K 1. 3. 2001 celkem
zemědělství, lesnictví a rybolov dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny stavebnictví obchod, opravy motor voz. a spotřeb. zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky výzkum a vývoj veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby úhrnem
45 6 185 27 24 10 10 3 6 0 19 16 16 13 394
2.2.2.4 KULTURNĚ-HISTORICKÝ POTENCIÁL DOLNÍ MĚSTO Prvé písemné zmínky o Dolním Městě pocházejí z roku 1226 (falzum ze 17. stol.) a dále pak z roku 1237 a 1239. Podle falza náležela Lipnice (Dolní Město) želivskému klášteru. Dolní Město vzniklo na břehu Pstružného potoka, tekoucího širokým údolím od Humpolce. Vlivem terénních podmínek je Dolní Město rozděleno na dvě části, jádro obce s návsí a severní část obce s dominantou gotického kostela a přilehlé zvonice. Půdorys vypovídá o poměrně složitém sídelním vývoji, zejména pokud se jedná o odstup kostela od jádra obce. Vyvýšená poloha kostela naznačuje umístění raně středověkého centrálního bodu rozptýleného osídlení s možností existence feudálního sídla. Snad ve 2. polovině 13. nebo počátkem 14. století vznikl jižně od kostela na mírně vyvýšené terase při soutoku Pstružného a Křepinského potoka zárodek centrálního prostoru městečka s čočkovitým tvarem náměstí. Původně měl přímé propojení s kostelem přes údolní nivu Pstružného potoka, která byla později zatopena rybníkem. Na konci 18. a v první polovině 19. století zaznamenalo Dolní Město nárůst počtu obyvatel a domů. Mimo návesní část se zástavba rozvíjela západním směrem podél rybníka na Křepinském potoce a jižně od kostela sv. Martina. Další rozvoj zástavby byl rozvíjen podél cest, víceméně nesouvisle, převážně směrem k Malým Křepinám, Meziklasí a podél cesty do Radostovic u Lipničky. V druhé polovině 20. století vznikla nová náves na křižovatce silnic a postupně převzala význam centra obce. Severně od ní se na pravoúhlé osnově rozvíjela nová čtvrt rodinných domků, dostavovaná dosud. U silnice do Meziklasí vznikl areál farmy zemědělské výroby ZD, dnes FADOM s r.o. Dolní Město. V roce 1900 byly u Dolního Města otevřeny dva žulové lomy – Kopaniny a Březek v nichž je těžba suroviny provozována dodnes. Doplněny jsou o výrobní halu pro ušlechtilé zpracování kamene. MEZIKLASÍ Obec na toku Meziklaského potoka na mírném svahu Melechova, poprvé zmiňovaná v roce 1414 jako majetek Léva z Lukého. V 15. století jsou uváděny dva dvory a několik rybníků. Obec měnila své majitele i příslušnost k panstvím. Byla špatně přístupná, výstavba silnice ze Světlé nad Sázavou do Ledče nad Sázavou přes obec byla zahájena v roce 1904, zároveň se silnicí z Dolního Města přes Loukov, Rejčkov na Kouty a Bojiště do Ledče. Elektrifikována byla v roce 1949. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ Obec leží mezi Rejčkovem a Loukovem na svahu Melechova, poprvé je zmiňována v roce 1440 jako majetek Mikeše z Dobré Vody. Původ jména je odvozován od mnoha studánek s kvalitní pitnou vodou. Vlastnictví obce se často měnilo, v 16. a 17. století náležela ves Trčkům z Lípy, po konfiskaci jejich majetku náležela Jaroslavu Sezimovi Rašímovi z Rýzmburka a jeho chotěbořskému panství. Později přešla
16
k lipnickému panství. Nad vsí byla známá loukovská sklářská huť. Na návsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého. Na jižním okraji obce vznikla chatová osada. Elektrifikována byla v roce 1955. SMRČENSKO Název osady je odvozen od místní lokality „Na Smrčinách“. Osada je složena ze tří domků, z nichž jeden je z roku 1937, zbývající dva byly postaveny po II. světové válce. Osada patřila do správního území obce Trpišovice a byla součástí obce Koňkovice. Později byla přeložena do správního území obce Dolní Město. Nachází se v nadmořské výšce 470 m n. m. LOUKOV Jedná se o jednu z nejstarších osad pod Melechovem. Jádrem osídlení je gotický kostel zasvěcený svaté Markétě mučednici s přilehlým hřbitovem. V roce 1307 je uváděn Nácek z Lúké a jeho syn Václav z Lúké. V 16. a 17. století náležela ves Trčkům z Lípy. Ves utrpěla za třicetileté války, její význam klesal a v současnosti je malou osadou. REJČKOV První písemná zpráva pochází z roku 1386 (in Riczkowie). V roce 1392 je uváděn panoš Vojslav z Rejčkova. Vlastnictví obce se často měnilo, v 16. a 17. století náležela ves Trčkům z Lípy, po konfiskaci jejich majetku náležela Jaroslavu Sezimovi Rašímovi z Rýzmburka. V roce 1499 je uváděn nový rybník.
2.3
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
DOSAVADNÍ TRENDY ROZVOJE Urbanistická struktura je ovlivněna geomorfologickými podmínkami a historickým vývojem. Urbanistická koncepce vychází z přírodních podmínek, širších vztahů a stávajícího funkčního využití území, daného historickým vývojem a společenskými podmínkami. Výchozím hlediskem je zajištění optimálního životního prostředí obyvatelstva. Dolní Město jako významná Obec v blízkosti města Světlé nad Sázavou a Humpolce má vzhledem k dobré dopravní dostupnosti, kvalitnímu životnímu a obytnému prostředí velmi příznivé podmínky pro rozvoj. Jádrem osídlení je Dolní Město, historické správní centrum, dopravní uzel, sídlo obecní správy, školství, občanské vybavenosti, průmyslových a zemědělských podniků a dalších pracovních příležitostí. Dolní Město jeví v obytné výstavbě přirozené růstové tendence. Zástavba se, vyjma historického náměstí, rozvíjela podél komunikací víceméně nesouvisle. Kompaktnější zástavba vznikla „Na Čechách“, severně od kostela sv. Martina při silnici na Radostovice u Lipničky. V posledním období byla založena nová čtvrt rodinných domů na pravoúhlé silniční osnově s blokem bytového domu severně od nové návsi. Dobrá Voda Lipnická jako malá část obce nemá předpoklady k intenzivnímu rozvoji obytné funkce. Lze předpokládat pouze minimální rozvoj převážně ve stávajících plochách v současně zastavěném území. Meziklasí nemá předpoklady k intenzivnímu rozvoji obytné funkce. Lze předpokládat pouze minimální rozvoj převážně ve stávajících plochách v současně zastavěném území. Rejčkov nemá předpoklady k intenzivnímu rozvoji obytné funkce. Lze předpokládat pouze minimální rozvoj převážně ve stávajících plochách v současně zastavěném území. Je však možno očekávat zájem o výstavbu zařízení individuálních rekreačních objektů, případně i objektů ubytovacích (penzionů malého rozsahu). Občanské vybavení odpovídá nabídkou a rozsahem obdobným obcím a je závislá na zájmu podnikatelů. Soustředěno je v Dolním Městě zařízeními obecní správy, školstvím, zdravotnickými a distribučními zařízeními. Prodejna potravin s pohostinstvím je v provozu v Rejčkově, severně od Rejčkova je v provozu hotel Kouty se zázemím. Areál „Rohule“ (bývalá hájenka a rekreační zařízení) je v současnosti soukromý a slouží vlastníkovi. V Dobré Vodě Lipnické, Loukově, Meziklasí a Rejčkově veřejná sportoviště nejsou. V obci byly založeny i průmyslové a zemědělské podniky. Jedná se o:
17
zemědělské podniky areál FADOM spol. s r.o. severně od Dolního Města areál ADAM ve Smrčensku areál farmy v Rejčkově Kulíkův mlýn průmyslová výroba KOVO – vzduchotechnika pila Tvrdý pila těžba a zpracování surovin GRANIT Lipnice ušlechtilá kamenická výroba Základní historická sídelní struktura zůstala v podstatě zachována do dnešních dnů. Výraznou dominantou obce jsou dva gotické kostely, symbolizující historické tradice obce a tvořící její duchovní centrum. KONCEPCE ROZVOJE Je ovlivněna historickou stavební strukturou a snahou organicky doplnit stávající urbanistickou strukturu. Předpokládáno je zachování stávající výškové hladiny a charakteru zástavby. Rozvoj bydlení je směřován prvořadě do proluk a volných ploch v obci především do Dolního Města. V ostatních částech je zástavba doplňována přiměřeně. Pro další výstavbu rodinných domů jsou navrženy lokality U Obecáku, Na bahně, Za kostelem a k Radostovicím. Pro rozvoj občanského vybavení je navržena plocha pro kulturní zařízení v centru Dolního Města. Pro sport a rekreaci je předpokládáno využití stávajících sportovišť, intenzifikace jejich využití. Je navrženo plošné rozšíření hřiště pro kopanou u rybníka, výstavba sportovní haly, zřízení nových hřišť u Obecního rybníka a na severu Dolního Města. Rozvoj výrobních aktivit je směřován prioritně do stávajících areálů. Respektovány jsou stávající provozovny výrobních služeb v obci. Pro další rozvoj ekonomické základny jsou navrženy nové plochy pro průmyslovou výrobu za Kovo Vzduchotechnikou, v trati Pod Hájem. Dále je navrženo rozšíření areálu farmy FADOM východním směrem. V Loukově je navržena rozvojová plocha pro agroturistickou farmu. Plochy lokalit individuální rekreace (chatové osady) jsou zachovány ve stávajícím rozsahu. Vodní plochy a toky v řešeném území jsou respektovány a navrženo je jejich doplnění o nové plochy pro vodní nádrže na vodotečích. Ve volném území – krajině jsou respektovány stávající funkční plochy s výjimkou ploch, navržených pro rozvoj obce tímto územním plánem. Navrženo je doplnění krajinné zeleně do funkčního systému ekologické stability. Dopravní řešení vychází z celostátní a krajské koncepce rozvoje. Dopravní obsluze obce slouží stávající síť komunikací s navrženými místními úpravami křižovatek a odstraněním kolizních míst, doplněná o místní komunikace k obsluze navržených ploch pro obytnou výstavbu. Síť účelových komunikací je v maximální míře respektována a doplněna o nové úseky, zlepšující obsluhu území. Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících zařízení, která respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. Podrobnější popis jednotlivých funkčních ploch včetně regulací viz následující kapitola 2.4.
2.4
VYMEZENÍ FUNKČNÍCH PLOCH A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ
Regulativy a zásady pro využívání území jsou stanoveny na základě funkčního využití ploch. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla a krajiny.
18
FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉM A ZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ 2.4.1
PLOCHY PRO BYDLENÍ B
CHARAKTERISTIKA Obytné území zahrnuje činnosti, děje a zařízení související bezprostředně s bydlením. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Obytné území tvoří většinu ploch zastavěného území obce. Zástavba Dolního Města je tvořena převážně původní venkovskou zástavbou,doplněnou rodinnými domy městského typu, v sídlišti v pravidelně založené uliční síti. Dobrá Voda Lipnická je malou částí se zachovalou historickou stavební strukturou tvořenou převážně obytnou zástavbou vesnického charakteru s objekty pro zemědělské samozásobitelské hospodaření s velkými užitkovými zahradami. V jižní části zástavby vznikla zahrádkářská osada s objekty individuální rekreace. Meziklasí je malou částí se zachovalou historickou stavební strukturou tvořenou převážně obytnou zástavbou vesnického charakteru s objekty pro zemědělské samozásobitelské hospodaření s velkými užitkovými zahradami. Rejčkov je malou částí se zachovalou historickou stavební strukturou tvořenou převážně obytnou zástavbou vesnického charakteru s objekty pro zemědělské samozásobitelské hospodaření s velkými užitkovými zahradami. Loukov a Smrčensko jsou části s rozptýlenou zástavbou charakteru samot. U Dobré Vody Lipnické, Meziklasí a Rejčkova nedošlo k výraznému rozvoji obytných ploch, pouze byly dostavovány dle místní potřeby výstavby převážně rodinnými domy městského typu. V řešeném území se nacházejí samoty vzniklé historickým vývojem. Jedná se zčásti o bývalé mlýny na Pstružném, Meziklaském a Křepinském potoce, zčásti o usedlosti sklářů z bývalých skláren a lesních pracovníků v masivu Melechova. STÁVAJÍCÍ BYTOVÝ FOND A JEHO KVALITA DOMOVNÍ FOND K 1. 3. 2001 domovní fond celkem
DOLNÍ MĚSTO celkem
trvale obydlené domy
v tom
abs.
v%
abs
v%
RD
v%
BD
v%
375
100,00
262
69,87
369
98,40
3
0,8
BYTOVÝ FOND K 1. 3. 2001 byty v trvale obydlených domech celkem
DOLNÍ MĚSTO celkem
trvale obydlené byty
v tom
abs.
v%
abs
v%
RD
v%
BD
v%
308
100,00
303
98,37
276
72,63
3
0,97
STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU K 1. 3. 2001 počet bytů
DOLNÍ MĚSTO celkem
do r. 1899
1900 - 45
1946 – 70
1971 – 90
1991 a později
13
65
58
97
17
KOEFICIENT OBYDLENOSTI BYTOVÉHO FONDU
DOLNÍ MĚSTO celkem
trvale bydlících osob na 1 byt
průměrný počet m2 obydlené plochy na 1. byt
obytných místností na 1 byt
m2 obytné plochy na 1 osobu
2,82
57,1
2,99
20,2
Při návrhu počtu nových bytových jednotek je třeba vzít v úvahu stávající stav bytového fondu, jeho stavební kvalitu a stáří. V posledním období (po roce 1990) vzrostl zájem v výstavbu rodinných domů v obci, způsobený klidným a relativně příznivým životním prostředí obce s rekreačním zázemím a snadnou dostupností okolních měst. I s tímto trendem je v návrhu počítáno. Na počet obyvatel 1 050 při stávající obložnosti 2,82 osob na 1 byt je třeba v obci navrhnout celkem 372 bytů, což činí 69 bytů pro přírůstek obyvatel.
19
BILANCE Stávající bytový fond Předpokládaný odpad bytového fondu Využití stávajícího bytového fondu
303 0 303 Nová výstavba
Byty pro přírůstek obyvatel Náhrada za odpad Celkem
69 0 69 PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO BYDLENÍ
Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
1. U Obecáku 2. V chalupách I 3. V chalupách II 4. V chalupách III 5. V chalupách IV 6. V chalupách V 7. Za hřištěm 8. V zatáčce 9. Na bahně (U Haltýře) 10. pod Obecním rybníkem 11. Za Obecním rybníkem 12. Za kostelem I 13. Za kostelem II 14. Za kostelem III 15. k Radostovicím 16. ke hřbitovu 17. nad rybníkem 18. k Trpišovicím 19. lokalita byla vypuštěna 20. v obci sever 21. lokalita byla vypuštěna 22. u silnice I 23. u silnice II 24. lokalita byla vypuštěna 25. za školou 26. za hasičskou zbrojnicí 27. k Horní Pasece 28. za obchodem 61. Za Obecním rybníkem I 62. Za Obecním rybníkem II Plochy pro bydlení celkem
Rozloha lokality (ha)
Způsob zástavby
Počet bytů
Katastrální území
5,30 0,36 0,32 0,27 0,60 0,32 1,23 0,20 2,53 0,46 0,16 1,79 0,89 1,05 1,64 0,65 0,77 0,25 0 0,18 0 0,08 0,22 0 0,80 0,49 0,33 0,47 0,24 0,15 21,75
RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD
35 1 1 2 4 2 5 1 20 1 1 9 6 7 5 4 3 2 0 1 0 1 2 0 4 3 1 1 2 1 125
Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Meziklasí Meziklasí Meziklasí Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda Lipnická Rejčkov Rejčkov Rejčkov Rejčkov Rejčkov Dolní Město Dolní Město
RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD
PŘEHLED NAVRŽENÝCH BYTŮ část obce
navržený počet byrů
Dolní Město Meziklasí Dobrá Voda Lipnická Rejčkov celkem
107 5 4 9 125
Celkem je navrženo 428 bytů. Návrh je vyšší než potřebný počet bytů dle bilance. Jedním z důvodů je, že ne všechny vytypované lokality budou pro výstavbu průchodné s ohledem na majetkoprávní vztahy a případným zájemcům o výstavbu v obci je nutné nabídnout více možností.
20
Rozvoj bydlení formou rodinných domů je směřován prvořadě do proluk a volných ploch v Dolním Městě. K zástavbě jsou navrženy proluky a volné plochy v kontaktu se současně zastavěným územím podél komunikací a sítí technické infrastruktury. Obytná zástavba v rozsáhlejších plochách je umístěna do lokality č. 1 „U Obecáku“ (cca 35 RD), Za kostelem I, II,a III (celkem cca 22 RD) a Na bahně (cca 20 RD). Pro tyto lokality je z důvodu účelného a ekonomicky efektivního využití je nutno zpracovat podrobné řešení zastavovací studie (optimálně regulačního plánu). Pro lokality č. 7 a 9 byly na základě stanoviska KHES kraje Vysočina předložen doklad, že průmyslovou výrobou nebudou překročeny hygienické limity hladiny hluku. Bylo provedeno Měření hluku v mimopracovním prostředí Dolní Město, lokalita „Na Haltýři“ a „Za Hřištěm“ (Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě, 2005). U lokality č. 7 bylo měřením zjištěno, že hladina hluku je prokazatelně dodržena (Laeq.T = 41,8 dB). U lokality č. 9 Na haltýři bylo naměřeno Laeq.T = 48,7 dB (navržená hladina hluku leží v intervalu nejistoty měření). Rozsah lokality byl upraven dle požadavku odboru ŽP MěÚ Světlá nad Sázavou ze dne 24. 11. 2004 vypuštěním části lokality ve prospěch veřejné zeleně. Lze tedy předpokládat, že hygienické limity hladiny hluku dle Nařízení vlády č. 502/2000 Sb, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění, nebudou v plochách pro obytnou zástavbu překročeny. Vzhledem k rozsahu lokality je navrženo postupné zástavby v návaznosti na SZÚO. PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou plochy pro bydlení včetně doplňkových staveb, veřejnou i soukromou zeleň, garážování a parkování, technické vybavení, integrované zařízení – sídla firem včetně nerušících provozoven, které nepřesahují rámec a význam daného území – maloobchod do 200 m2 prodejní plochy, sociální služby, stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní zařízení. Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení místní správy, sportovní a rekreační zařízení, drobné řemeslné, chovatelské a pěstitelské, sousedství a obytnou pohodu nenarušující činnosti, děje a zařízení výrobních služeb. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu bydlení. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla a krajiny. JAKO FUNKČNÍ TYP JE VYMEZENO Br individuální bydlení v rodinných domech, obklopených soukromou zelení a zahrádkami, výška zástavby nepřekračuje 2 nadzemní podlaží Bz bydlení vesnického charakteru s velkými užitkovými zahradami, případně zemědělským samozásobitelským hospodařením bez negativního dopadu na obytné prostředí Bp bydlení a podnikání Bd bydlení v bytových domech
2.4.2
PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ O
CHARAKTERISTIKA Území občanské vybavenosti je určeno k uskutečňování činností a zařízení poskytujících některé vybrané 2 služby, zejména maloobchodní zařízení do 800 m prodejní plochy, služby zdravotnické, vzdělávací, kulturní, sociální péče, a to zejména v uzavřených areálech. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Plochy občanského vybavení prostupují strukturou obcí s nejvyšší koncentrací v Dolním Městě. Svou nabídkou odpovídají obdobným sídlům a jsou závislé na aktivitě podnikatelů a koupěschopnosti obyvatel. Za chybějícím vyšším občanským vybavením (zdravotnictví, kultura) obyvatelé dojíždějí do Světlé nad Sázavou, Ledče nad Sázavou, Humpolce a Havlíčkova Brodu.
21
ZAŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY, ADMINISTRATIVA Většina orgánů státní správy sídlí ve Světlé nad Sázavou, Ledči nad Sázavou a Havlíčkově Brodě (finanční úřad, úřad práce, policie, katastrální úřad) stavební úřad pro Dolní Město je Městský úřad ve Světlé nad Sázavou. DOLNÍ MĚSTO Budova Obecního úřadu je v centru na nové návsi v samostatné budově. V ní je umístěna pošta, obecní knihovna a kadeřnictví. Hasičská zbrojnice se nachází v samostatném objektu v centru u základní školy. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ V části obce se nenachází žádné zařízení. MEZIKLASÍ V části obce se nenachází žádné zařízení. REJČKOV Hasičská zbrojnice se nachází v centru v samostatné budově, poblíž je akumulační nádrž. ŠKOLSTVÍ Mateřská škola je umístěna v samostatném objektu v Dolním Městě. Základní škola I. stupeň má v Dolním Městě samostatnou budovu. Vyšší stupeň navštěvuje základní školu v Lipnici nad Sázavou. V Dobré Vodě Lipnické, Meziklasí a Rejčkově školská zařízení nejsou. DISTRIBUCE, NEVÝROBNÍ SLUŽBY STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ DOLNÍ MĚSTO Prodejna smíšeného zboží je umístěna na návsi a další „Na Čechách“. V severní části obce je restaurace „U Muchů“, na návsi pak restaurace „Na růžku“. Služby jsou zastoupeny kadeřnictvím v budově OÚ, 2x šití oděvů, zámečnictvím, truhlářstvím, kamenosochařstvím a brusírnou skla. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ A MEZIKLASÍ nemají stálou prodejnu. REJČKOV V obci je umístěna prodejna potravin a restaurace v rodinném domě. V severní části řešeného území se nachází hotel Kouty se stravovacím zařízením, tenisovými kurty a ubytováním v chatkové osadě. KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ DOLNÍ MĚSTO Kulturní dům v řešeném území není. Pro kulturní a společenské i tělovýchovné akce je využíván objekt Sokolovny v Dolním Městě, v současnosti je mimo provoz. Místní knihovna je umístěna v Dolním Městě a Rejčkově. CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ V Dolním Městě je umístěn gotický kostel sv. Martina, nemovitá kulturní památka s areálem bývalého hřbitova. Severně od něj je umístěna samostatně stojící zvonice. V Loukově je umístěn gotický kostel sv. Markéty, nemovitá kulturní památka se hřbitovem. V Dobré Vodě Lipnické, Meziklasí i Rejčkově se na návsích nachází kaple. Nový hřbitov je umístěn v Dolním Městě severně od zástavby a v Loukově v sousedství starého.
22
ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ DOLNÍ MĚSTO Zdravotní středisko v budově za základní školou poskytuje základní služby. Lékárna je ve Světlé nad Sázavou. Za odbornými zdravotnickými úkony dojíždějí občané do Světlé nad Sázavou a Havlíčkova Brodu. SOCIÁLNÍ PÉČE V řešeném území se nenachází zařízení sociální péče. KONCEPCE ROZVOJE V územním plánu je předpokládán přiměřený rozvoj občanského vybavení pro obyvatele i návštěvníky ve vazbě na rekreační funkci území. Rozvoj občanského vybavení závisí na zájmu podnikatelů a je vzhledem k velikosti a charakteru zástavby obce předpokládán ve značné míře intenzifikací stávajících zařízení a v rámci ploch pro bydlení. Navržena je rozvojová plocha pro kulturní zařízení v Dolním Městě. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
29. plocha pro kulturní zařízení Plochy pro občanské vybavení celkem
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
0,42 0,42
Dolní Město
PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné činnosti jsou veřejná správa a administrativa, školství, kulturní a vzdělávací činnost, zdravotnictví a sociální péče, distribuční zařízení, veřejné stravování a ubytování včetně příslušných doplňkových zařízení a staveb, nezbytná technická, dopravní zařízení a zeleň. Podmíněně přípustné jsou menší kapacity bydlení, nezávadné výrobní a komerční zařízení a služby. Nepřípustná jsou zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (závadná výroba, kapacitní sklady a dopravní zařízení - čerpací stanice PH apod.), včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě, nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu občanského vybavení. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Oa plochy pro zařízení veřejné správy, administrativa Os plochy pro školská zařízení Od plochy pro distribuci, nevýrobní služby, stravování a ubytování Ok plochy pro kulturní zařízení Oc plochy pro církevní zařízení Oz plochy pro zdravotnická zařízení Ou plochy pro ubytovací zařízení
2.4.3
PLOCHY PRO SPORT A REKREACI R
CHARAKTERISTIKA Území určená k umisťování činností, dějů a zařízení sloužících k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE DOLNÍ MĚSTO V centru obce se nachází areál hřiště pro kopanou. Poblíž je umístěna budova Sokolovny, využívaná i pro tělovýchovné akce, momentálně mimo provoz. Vlastní tělocvičnu i hřiště má základní škola. Severně od obecního úřadu je umístěn tenisový kurt s tenisovým klubem. V severní části zástavby je hřiště pro míčové hry. Dětské hřiště je umístěno poblíž mateřské školy.
23
REJČKOV V areálu hotelu Kouty jsou umístěny tenisové kurty. KONCEPCE ROZVOJE Respektována jsou stávající sportovní zařízení. Navrženo je rozšíření ploch stávajícího hřiště pro kopanou, včetně plochy pro sportovní halu. Navržena je nová plocha pro sportoviště za Obecním rybníkem a pro hřiště „Na Čechách“ na severním okraji Dolního Města. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO SPORT A REKREACI Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
30. plocha pro rozšíření hřiště pro kopanou 31. plocha pro sportovní halu u hřiště 32. lokalita byla vypuštěna 33. plocha pro hřiště „Na Čechách“ Plochy pro sport a rekreaci celkem
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
0,71 0,21 0 0,47 1,39
Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město
PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné činnosti jsou sportovní a tělovýchovná zařízení, rekreační, kulturní a společenské využití, nezbytná technická, dopravní zařízení a zeleň. Podmíněně přípustné jsou stravovací a ubytovací zařízení, maloobchod, vodní plochy, zeleň, doprovodné služby, technická a dopravní zařízení. Nepřípustné jsou veškeré činnosti a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Rs plochy pro sportovní zařízení Rt plochy pro sportovní zařízení krytá Rdh dětská hřiště
2.4.4
PLOCHY PRO VÝROBNÍ AKTIVITY V
CHARAKTERISTIKA Území je určeno především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových, zemědělských, výrobních a ostatních služeb včetně administrativy provozoven, a to převážně v uzavřených areálech s malou frekvencí styku s veřejností. 2.4.4.1 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Zemědělská půda v řešeném území je obhospodařována převážně firmou FADOM spol. s r.o. se sídlem v Dolním Městě. DOLNÍ MĚSTO FADOM spol. s r.o., bývalý státní statek má komplexně vybavený areál severně od obce na silnici do Meziklasí. V areálu jsou umístěny 4 kravíny (3 x 120 ks +40 ks) odchovny jalovic (200 + 130) teletník (130ks) sušička obilí seníky a silážní věže administrativa v osadě Smrčensko je provozována farma ADAM v Kulíkově mlýně je umístěna farma pro chov ovcí a koz.
24
MEZIKLASÍ nenachází se výrobní zařízení DOBRÁ VODA LIPNICKÁ nenachází se výrobní zařízení REJČKOV na jižním okraji zástavby se nachází bývalá farma zemědělské výroby, momentálně mimo provoz. KONCEPCE ROZVOJE Stabilizovaná území budou nadále sloužit svému účelu. Navržen je rozvoj farmy FADOM v Dolním Městě. Navrženo je pro ni limitní ochranné pásmo. Navržena je plocha pro agroturistickou farmu v Loukově. 2.4.4.2 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE V řešeném území se nachází 586 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Severně od Dolního Města je umístěna bažantnice mysliveckého sdružení. Další zařízení v obci nejsou. KONCEPCE ROZVOJE Respektován současný stav. 2.4.4.3 PRŮMYSLOVÁ VÝROBA, SKLADY DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE DOLNÍ MĚSTO V obci mají své provozovny: KOVO VZDUCHOTECHNIKA spol. s r.o. Granit Lipnice spol. s r.o. ve východní části řešeného území provozuje těžbu a zpracování kamene pila Tvrdý pila v zástavbě na severozápadě Dolního Města. sklady FADOM v zástavbě na severozápadě Dolního Města MEZIKLASÍ V obci se nenachází žádný průmyslový podnik. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ V obci se nenachází žádný průmyslový podnik. REJČKOV V obci se nenachází žádný průmyslový podnik. KONCEPCE ROZVOJE Stabilizovaná území budou nadále sloužit svému účelu. Navrženy jsou plochy pro rozvoj průmyslové výroby v lokalitách: za KOVO VZDUCHOTECHNIKOU Pod Hájem Všechny výrobní plochy a areály je třeba v dalším stupni PD řešit z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací dle ustanovení § 11 a § 12 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., v platném znění. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT VÝROBNÍ AKTIVITY Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
34. plocha za rozvoj farmy FADOM 35. plocha pro agroturistickou farmu v Loukově 36. plocha pro průmyslovou výrobu za Kovo Vzduchotechnikou 37. plocha pro průmyslovou výrobu Pod Hájem Plochy pro výrobní aktivity celkem
25
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
1,00 0,39 1,30 3,88 6,57
Dolní Město Meziklasí Dolní Město Dolní Město Dolní Město
PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné činnosti jsou podnikatelské aktivity v průmyslové a zemědělské zpracovatelské výrobě, skladování, výrobní služby, technická a dopravní zařízení, obvykle v uzavřených areálech. Podmíněně přípustné jsou komerční aktivity (velkoobchodní a skladová zařízení, servisní a opravárenské areály), občanské vybavení (prodej, vybavenost pro zaměstnance), výjimečně přípustné byty pro osoby zajišťující dohled, nebo pro majitele provozovny. Nepřípustné je bydlení, občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí (školská základní zařízení, zdravotnická a sociální vyšší zařízení). ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Vp plochy pro průmyslovou výrobu, kapacitní sklady Vz plochy pro zemědělskou výrobu Vs plochy pro výrobní služby, řemesla Va plochy pro agroturistickou farmu
2.4.5
PLOCHY PRO VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A VEŘEJNOU ZELEŇ U, Z
CHARAKTERISTIKA Plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství jsou území, která musí být přístupná veřejnosti bez omezení a z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit. Mimo ploch veřejné zeleně, které plní funkci nejen rekreační, případně kultovní (hřbitovy), jsou tvořena plochami ulic a návsí. 2.4.5.1 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ U DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Plochy veřejných prostranství vytváří ucelený systém jak funkční tak i prostorový, který je rozvíjen současně s rozvojem obce. Dominantní funkcí je obsluha území. Veřejné prostranství pro možnost shromažďování a klidné posezení je v Dolním Městě v prostoru staré i nové návsi, u kostela a základní školy, V Dobré Vodě Lipnické, Meziklasí a Rejčkově je na návsích. KONCEPCE ROZVOJE Koncepce rozvoje souvisí s celkovým rozvojem celé obce a to především s dopravní obsluhou navržených lokalit. Dopravní obsluha je patrná z grafické části dokumentace. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Un centrální prostor obce s parkovacími plochami, veřejnou zelení a chodníky Ud uliční prostory, ve kterých je nejen obslužná doprava, ale i tranzitní – uliční prostory se silnicí III.třídy, pěší doprava je segregovaná od motorové Uo uliční prostory s obslužnou motorovou dopravou, která je oddělená od pěšího provozu Us uliční prostory převážně sevřeného charakteru, ve kterých je pěší provoz a obslužná doprava prováděna na jedné ploše - neodděleně 2.4.5.2 PLOCHY VEŘEJNÉ ZELENĚ Z DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Veřejná zeleň v obci představuje významný prostorotvorný prvek. V něm se pohledově uplatňuje krajinná zeleň a lesy na západním okraji řešeného území a v jeho struktuře. Parková zeleň v obci je vzhledem ke kvalitnímu krajinnému zázemí soustředěna především v Dolním Městě v prostoru kostela sv. Martina a v Loukově u kostela svaté Markéty se hřbitovní zelení, poblíž obecního úřadu a na východě obce. Je udržovaná a v dobrém stavu. Drobné skupiny vzrostlé veřejné zeleně jsou i součástí veřejných prostranství.
26
KONCEPCE ROZVOJE Pro a zvýšení významu veřejné zeleně v obci je navržena úprava stávajících volných ploch charakteru veřejné zeleně v obci s důrazem na zlepšení jejich vzhledu a podtržení jejich významu. Zeleň je třeba řešit jako protiprašnou a protihlukovou vůči chráněným objektům a také jako nealergizující. Významné je její propojení na krajinnou zeleň. Navržena je nová plocha pro rozšíření ploch parkové zeleně u areálu kostela sv. Martina. Navržena je nová plocha pro rozvoj hřbitova. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT VEŘEJNOU ZELEŇ Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
38. parková plocha za kostelem svatého Martina 39. plocha pro rozšíření hřbitova 76. parková plocha U haltýře Plochy pro veřejnou zeleň celkem
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
0,57 0,38 0,30 1,25
Dolní Město Dolní Město Dolní Město
PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé využití území zahrnuje plochy veřejného prostranství pro uložení inženýrských sítí a pohyb obyvatel, a plochy veřejné zeleně pro rekreaci obyvatel. Podmíněně přípustná je výstavba nezbytné dopravní a technické vybavenosti, drobných staveb, vodních prvků, zpevněných ploch. Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují plynulost pěšího provozu nebo prostorovou kvalitu prostředí, nepřípustná je rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Zp zeleň parková Zh zeleň hřbitovů a pietních míst
2.4.6
PLOCHY PRO INDIVIDUÁLNÍ REKREACI I
CHARAKTERISTIKA Území určená pro umisťování činností, dějů a zařízení rekreačních a doplňkově produkčních (sadů a zahrad v drobné parcelaci). Jsou zde zařazeny i plochy sadů a zahrad nezahrnuté v obytném území. Plochy mohou být uvnitř i vně současně zastavěného území dle § 139 a (2) stavebního zákona. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE V řešeném území nedošlo v minulých padesáti letech k výraznému rozvoji zahrádkaření a chataření, i když charakter krajiny, její členitost a půvab to umožňoval. Skupiny objektů individuální rekreace (chat) menšího rozsahu vznikly především v prostoru rybníků v severní části k.ú. Rejčkov. V jižní části zástavby Dobré Vody Lipnické vznikla zahrádkářská osada s typickými objekty. Ve struktuře obcí jsou umístěny plochy sadů a zahrad. Na ně pak místy navazují pozemky v drobné parcelaci. Plochy drobné parcelace slouží drobné zemědělské výrobě, sadaření a dalším zájmovým aktivitám. KONCEPCE ROZVOJE V řešeném území nejsou pro individuální rekreaci navrženy nové funkční plochy. PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou zařízení (a stavby včetně doplňkových), sloužící individuální rekreaci, sady a zahrady menšího rozsahu, neumožňující velkovýrobní obhospodařování. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a výstavba objektů pro trvalé bydlení. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla.
27
JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Is plochy sadů a zahrad (smíšené využití) Ich plochy chatové lokality Iz plochy zahrádkářských osad Idp plochy v drobné parcelaci (smíšené využití)
2.4.7
VODNÍ TOKY A PLOCHY N
CHARAKTERISTIKA Zahrnují plochy vod tekoucích a stojatých se zřetelnou a přístupnou vodní hladinou se zvláštním estetickým významem pro utváření krajinného rázu území. Vodní plochy mohou být uvnitř i vně současně zastavěného území dle § 139a (2) stavebního zákona. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE VODNÍ TOKY V ÚZEMÍ VODNÍ TOKY V ÚZEMÍ Územím protékají toky: Pstružný potok – ve správě Povodí Vltavy, závod Dolní Vltava, středisko Havlíčkův Brod Meziklaský potok - ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Brno, územní pracoviště Havlíčkův Brod bezejmenné vodní toky - ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Brno, územní pracoviště Havlíčkův Brod, Lesy ČR, oblastní správa toků Hradec Králové Pstružný potok Jedná se o významný vodní tok. Potok protéká územím ve směru od jihovýchodu k severozápadu. V zastavěném území protéká mimo zástavbu. Na vodním toku dochází k rozlivům mimo zastavěnou část. Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) byla zakreslena na základě informací samosprávy (nebyla stanovena vodoprávním úřadem). V řešeném území jsou na jeho toku umístěny dvě vodní elektrárny. Meziklaský potok Jedná se o levostranný přítok Sázavy. Potok protéká územím ve směru od jihu k severu. V řešeném území je koryto částečně upraveno. Na toku dochází k rozlivům mimo zastavěnou část. Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) nebyla stanovena rozhodnutím vodoprávního úřadu. Potok od Křepin Jedná se o levostranný přítok Pstružného potoka. Potok protéká územím ve směru od jihozápadu k severovýchodu. V řešeném území je koryto částečně upraveno Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) byla zakreslena na základě informací samosprávy a správce vodního toku (nebyla stanovena vodoprávním úřadem). Potok od areálu zemědělské farmy Jedná se o levostranný přítok Pstružného potoka. Potok protéká územím ve směru od jihozápadu k severovýchodu. V řešeném území je koryto částečně upraveno. Kolem kořenové čistírny odpadních vod je koryto upraveno v celé délce. Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) nebyla stanovena rozhodnutím vodoprávního úřadu. Bezejmenné vodní toky, hlavní meliorační zařízení Jedná se drobné vodní toky (ve správě ZVHS a Lesů ČR, oblastní správa toků), některé i částečně zatrubněné, které nemají přímý vliv na zastavěné částí obce včetně místních částí. Toky jsou přírodní, málovodné, částečně upravené vlévající se do hlavních recipientů. HMZ jsou rovněž v některých částech zatrubněné. VODNÍ NÁDRŽE V ÚZEMÍ Rybníky v Dolním Městě Jedná se o rybníky ve vlastnictví a správě obecního úřadu, v současnosti využívané jako požární nádrže. Nacházejí se v zastavěném území nebo v jeho přilehlé části. Tyto rybníky mají místní názvy:
28
Obecní rybník Pazderák Na Čechách Muchův vrchní rybník Muchův spodní rybník Babí rybník V řešeném území se dále nacházejí rybníky menšího rozsahu – v zastavěném i volném území, které jsou využívány pro hasební účely (v zastavěném území), dále jako rybochovné extenzivní, krajinotvorné, ekologické. Tyto rybníky jsou v soukromém vlastnictví. Jedná se o: rybník v Meziklasí Novákův rybník Jenčák rybník V Dolíkách Popkův rybník Kotrčův rybník Kopicův rybník Krajhanzlův rybník Heralův rybník Bočkův rybník Filíkův rybník Hadaštok nádrž v Rejčkově a další malé nádrže Podrobnější popis viz v kapitole 2.7.2.3 Vodní toky, nádrže. KONCEPCE ROZVOJE Vodní toky zůstanou ve stávající podobě bez podstatných zásahů. Navržena je výstavba vodních nádrží na vodotečích: na levostranném přítoku Pstružného potoka Nad láznou na levostranném přítoku Pstružného potoka rozšíření Obecního rybníka (Obecák) Pod Obecním rybníkem I Pod Obecním rybníkem II na Křepinském potoce Nad hřištěm Lankašův rybník nádrž ochranná - poldr na Meziklaském potoce nad Meziklasím I nad Meziklasím II Klementův rybník Mlýnský u Kotrčova mlýna Blaťák u Kotrčova mlýna Choutka na levostranném přítoku Meziklaského potoka rybník u Loukova na Kouteckém potoce Pod smrčí na pravostranném přítoku Kouteckého potoka Hornopasecký rybník PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO VODNÍ TOKY A PLOCHY Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
40. rybník Nad láznou 41. rybník na Křepinském potoce 42. rozšíření Obecního rybníka 43. rybník pod Obecním rybníkem I 44. rybník pod Obecním rybníkem II 45. rybník nad Meziklasím I 46. rybník nad Meziklasím II 47. rybník Mlýnský 48. rybník Choutka 49. rybník Pod smrčí 63. rybník Hornopasecký 64. rybník Blaťák včetně přístupové cesty 65. rybník Klementův 66. rybník u Loukova včetně přístupové cesty 67. rybník Lankašův včetně přístupové cesty 68. nádrž ochranná - poldr na Křepinském potoce Plochy pro vodní toky a plochy celkem
29
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
1,04 0,80 0,08 0,28 0,03 1,91 2,37 0,20 0,47 0,49 4,76 0,24 2,26 0,45 0,39 0,28 16,05
Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Meziklasí Meziklasí Dobrá Voda Lipnická Rejčkov Rejčkov Rejčkov Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda Lipnická Meziklasí Dolní Město Dolní Město
PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářskými poměry v území, rybářstvím, rekreací a koloběhem vody v přírodě (retence, výpar, rovnoměrný odtok). Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení technické povahy využívající vodní toky a nádrže (vodní elektrárny apod.), pro chov ryb a vodní drůbeže s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čistoty vod). Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, nepřípustná je výstavba objektů v těsné blízkosti břehů. V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), v platném znění, může správce toku užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u drobných toků nejvýše 6 m od břehové čáry, podél toku Pstružného potoka jako významného vodního toku je to 8 m od břehové čáry. Tyto pruhy je proto nutno ponechat volně přístupné. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYP JSOU VYMEZENY1 Ne nádrž extenzivní, krajinotvorná, ekologická Na nádrž akumulační (požární, návesní rybník) Ni nádrž rybochovná Nop nádrž ochranná - poldr
FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V NEZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ – KRAJINĚ 2.4.8
PLOCHY PRO KRAJINNÉ ZÓNY PRODUKČNÍ P, H
2.4.8.1 PLOCHY PRO KRAJINNOU ZÓNU PRODUKČNÍ ZEMĚDĚLSKOU P CHARAKTERISTIKA Plochy s přírodními a terénními podmínkami pro zemědělskou produkci s velkovýrobní technologií, u které není produkční funkce limitována jinými funkcemi. Jedná se o intenzivně využívané plochy, s vysokou produkční schopností. Přípustná je změna kultur (funkčních typů), pokud nedojde k výrazné změně krajinného rázu, opatření proti ohrožení produkční schopností půd (eroze) apod. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Značná část řešeného území je zemědělsky obhospodařována. Teritoriální diferenciace půdního pokryvu řešeného území je nízká vzhledem ke stejnorodosti půdotvorného substrátu. Plochy lesů zahrnují minimální část území. Dominantní funkcí lesních porostů je funkce rekreační a protierozní. KONCEPCE ROZVOJE ZONACE ORNÉ PŮDY REGULACE ZPF - zonace zemědělské půdy (směrná): I. zóna bez regulací - zemědělské plochy do 30 sklonu, plošiny. Eroze se projevuje pouze při přívalových deštích, a to obvykle jen ve stopách zemědělských strojů. Lokálně je nutno dodržovat směr obdělávání pozemků kolmý na spádnice. Výrazné splachy mimo zemědělské plochy nehrozí. Při velikosti bloku větším jak 30 ha přistoupit k rozčlenění, popř. k protierozním osevním postupům, hrázkování apod. II. zóna potenciálního erozního ohrožení - plochy s různým stupněm erozního ohrožení (30 - 70). Většinou divergentní (rozbíhavé) svahy, které oproti konvergentním neurychlují odnos částic. Podle sklonu je nutno přistoupit k protierozním opatřením. Převažují středně hluboké půdy, kde nehrozí průsak 1
Směrný funkční typ lze měnit správním řízením dle zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění.
30
hnojiv a reziduí do spodních vod. Je nutno provádět protierozní osevní postupy, pásově střídat plodiny, vrstevnicově obdělávat plochy a provádět hrázkování. Při nedostatečné ochraně výše uvedenými opatřeními je nutno přistoupit k technické protierozní ochraně (meze, průlehy, vsakovací pásy). III. zóna erozního ohrožení - plochy s různým stupněm erozního ohrožení (30 – 120). Většinou konvergentní (sbíhavé) svahy, které urychlují odnos částic. Podle sklonu je nutno přistoupit k protierozním opatřením. Pro snížení projevů eroze je nutno provádět protierozní osevní postupy, pásově střídat plodiny, vrstevnicově obdělávat plochy a provádět hrázkování. Při nedostatečné ochraně výše uvedenými opatřeními je nutno přistoupit k technické protierozní ochraně (meze, průlehy, vsakovací pásy). V návaznosti na zastavěné území je vhodné zalučnit, využít na drobnou parcelaci apod. IV. zóna kombinovaného ohrožení - plochy s různým stupněm erozního ohrožení. Převažují mělké půdy, kde hrozí při vyšších dávkách hnojiv průsak do spodních vod, případně splach nedostatečně absorbovaného hnojiva mimo zemědělské plochy na okraje lesa, do vodních toků ap. Dále se jedná o nivní polohy s rizikem znečištění vodního toku, kde nesmí být umístěno polní hnojiště a používání hnojiv je vázáno na přísnější podmínky - riziko znečištění povrchové a spodní vody. Na žádných těchto plochách nelze umísťovat polní hnojiště. Při vyšším sklonu přistoupit k protierozním opatřením - protierozní osevní postupy, pásově střídat plodiny, vrstevnicově obdělávat plochy a provádět hrázkování. Plochy je vhodné zatravnit, případně, v návaznosti na zastavěné území, využívat pro drobnou parcelaci s pestrou mozaikou kultur (sad, orná, TTP). PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně krajinné rázu. Podmíněně přípustná je výstavba objektů zemědělské prvovýroby, u lesní výroby pro lesní výrobu, ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu s následnou rekultivací, pokud nedojde ke změně krajinného rázu. Nepřípustné jsou činnosti, zařízení a výstavba nových objektů, popřípadě rozšiřování stávajících, pokud to není navrženo tímto územním plánem. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Po orná půda Pt intenzivní travní porosty (louky druhově chudé) 2.4.8.2 PLOCHY PRO KRAJINNOU ZÓNU PRODUKČNÍ LESNÍ H CHARAKTERISTIKA Plochy s přírodními a terénními podmínkami pro lesní produkci. Zahrnují plochy hospodářsky využívaných lesů, kde není produkční funkce limitována jinými funkcemi (např. ochranou přírody apod.) DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE V řešeném území je 586,05 ha lesů, což činí 31,16 % výměry řešeného území. Jeho podstatná část se nachází na území přírodního parku Melechov. KONCEPCE ROZVOJE Územní plán vymezuje krajinné zóny s převažujícím produkčním charakterem, které jsou svým rozsahem stabilizovány. Navrženy jsou plochy pro zalesnění v trati Rohule. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO KRAJINNOU ZÓNU PRODUKČNÍ LESNÍ Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
69. zalesnění v trati Rohule Plochy pro krajinnou zónu produkční lesní
31
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
1,98 1,98
Dolní Město
ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Hl les hospodářský PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně krajinné rázu. Podmíněně přípustná je výstavba objektů zemědělské prvovýroby, u lesní výroby pro lesní výrobu, ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu s následnou rekultivací, pokud nedojde ke změně krajinného rázu. Nepřípustné jsou činnosti, zařízení a výstavba nových objektů, popřípadě rozšiřování stávajících, pokud to není navrženo tímto územním plánem.
2.4.9
PLOCHY PRO KRAJINNÉ ZÓNY PŘÍRODNÍ E, L
2.4.9.1 PLOCHY PRO ZÓNU KRAJINNÉ ZELENĚ E CHARAKTERISTIKA Plochy lesů, u nichž je produkční funkce limitována ochranou přírody a zeleň rostoucí mimo les. KONCEPCE ROZVOJE Plochy zahrnují stávající krajinnou zeleň včetně liniové zeleně. Krajinná zeleň je v území hojně zastoupena především jako doprovodná zeleň toků, na neobhospodařovatelných plochách, při polních cestách a na mezích. Druhová skladba musí odpovídat přírodním stanovištním podmínkám, v případě dosadby budou používány místní dřeviny a rostliny. Navržena je nová plocha vzniklá rekultivací rušené kořenové čistírny odpadních vod v Dolním Městě (stávající objekt zůstane zachován a bude přebudován na čerpací stanici odpadních vod) a krajinná zeleň s vodními plochami, sloužící k biologickému předčištění vod z dešťové kanalizace a vodoteče v Dobré Vodě Lipnické (nutno řešit podrobnější dokumentací). ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Ek krajinná zeleň (dřeviny rostoucí mimo les) 2.4.9.2 PLOCHY PRO ZÓNU PŘIROZENÝCH LUČNÍCH POROSTŮ L CHARAKTERISTIKA Jedná se o plochy přirozených luk a pastvin, plnící mimo funkce produkce biomasy i další funkce, převažující nebo na úroveň postavené k funkci produkční, s druhově pestrou škálou porostu s vysokou biodiverzitou, s funkcí půdoochrannou, infiltrační aj. KONCEPCE ROZVOJE Vzhledem k poměrně vysoké kvalitě krajinného prostředí přírodního parku „Melechov“ je na jeho území rozsah přirozených lučních porostů prakticky stabilizován. Obdobně je tomu i na zbytku řešeného území. Proto nejsou navrženy nové plochy. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO KRAJINNOU ZÓNU PŘÍRODNÍ Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
50. rekultivace zrušené kořenové ČOV 51. krajinná zeleň s vodními plochami Plochy pro krajinnou zónu přírodní celkem
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
0,45 0,68 1,13
Dobrá Voda Lipnická
Dolní Město
ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla.
32
JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Lt trvalé travní porosty (drobné pestré a přirozené luční porosty) a pastviny PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou činnosti a zařízení, které slouží k zachování ekologické rovnováhy území. Podmíněně přípustné je alternativní zemědělství. Nepřípustné jsou činnosti a zařízení, které zmenšují jejich plochu, zvyšování a rozšiřování kapacit stávajících zařízení a nová výstavba.
2.4.10 KRAJINNÁ ZÓNA SMÍŠENÁ M CHARAKTERISTIKA Plochy s polyfunkčním využitím, jednotlivé funkce jsou ve vzájemném rovnocenném postavení, přírodní ekosystémy jsou využívány kompromisně, což limituje intenzivní formy produkčních a komerčních činností. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Na jihovýchodním okraji řešeného území se nachází kamenolom, který má stanoveny dobývací prostory: DP Dolní Město (Březek) ev. č. 7/0044 DP Dolní Město I. ev. č. 7/0321 Stanoveny jsou pro Granit Lipnice. V řešeném území se nachází v několika lokalitách nepovolené drobné skládky odpadů. KONCEPCE ROZVOJE Kamenolom zůstane zachován. Nepovolené skládky odpadů budou odstraněny a bude zabráněno vzniku dalších takových míst. PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné a obvyklé jsou činnosti a zařízení související s povrchovou těžbou. Podmíněně přípustná je výstavba ve vytěženém prostoru a závisí na souhlasu příslušných orgánů. Nepřípustná je výstavba, činnosti, děje a zařízení, které jsou v rozporu se záměry těžby. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla a krajiny. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY Mt plochy pro povrchovou těžbu
2.4.11 PLOCHY PRO OBSLUHU A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU CHARAKTERISTIKA Plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro zařízení dopravní a technické vybavenosti. Stavby a zařízení pro obsluhu území lze umístit ve všech plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouští nebo výjimečně připouští nebo slouží pro bezprostřední zásobování daného území. Při umisťování nových zařízení a ploch je třeba posoudit vhodnost z hlediska dopadů na okolí. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE Řešené území je na silniční síť napojeno silnicemi I/347 Habry - Světlá nad Sázavou – Kejžlice, III/130 16 křižovatka II/130 - křižovatka III/347 40, III/347 35 Světlá nad Sázavou – Meziklasí, III/347 36 křižovatka II/347 - Dolní Město, III/347 40 Havlíčkův Brod - Ledeč nad Sázavou, III/347 45 Dolní Město – Křepiny a III/347 61 křižovatka II/347 – Bystrá. Dolní Město má vybudován veřejný vodovod i kanalizační síť, zaústěnou do kořenové čistírny odpadních vod. Místní části nemají vybudován vodovod ani systém veřejné kanalizace. Obec Dolní Město je zásobována zemním plynem z VTL regulační stanice ve Světlé nad Sázavou (areál Sklárny). Vlastní rozvodná síť obce je provedena v systému středotlak. Meziklasí, Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov plynofikovány nejsou. 33
Řešené území je zásobováno elektrickou energií z hlavního nadzemního vedení s napětím 22 kV. Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou. Trasa vedení vn prochází řešeným územím ve směru jihovýchod – severozápad, z vedení jsou provedeny odbočky pro jednotlivé trafostanice. Na Pstružném potoce jsou v provozu dvě malé vodní elektrárny. V řešeném území vedou trasy dálkových kabelů. Nadřazená síť technické infrastruktury v řešeném území se sestává z nadzemního vedení vvn, VTL plynovodu, dálkových optických kabelů, hlavního vodovodního řadu a hlavní kanalizační stoky. KONCEPCE ROZVOJE Dopravní obsluze obce slouží stávající síť komunikací s navrženými místními úpravami křižovatek a odstraněním kolizních míst, doplněná o místní komunikace k obsluze navržených ploch pro obytnou výstavbu. Síť účelových komunikací je v maximální míře respektována a doplněna o nové úseky, zlepšující obsluhu území. Je respektována a účelně doplněna stávající síť účelových komunikací. V řešeném území jsou navrženy potřebné plochy pro parkování vozidel. Je respektována realizovaná koncepce zásobování vodou a odkanalizování sídla s čištěním splaškových vod v ČOV. PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT PRO DOPRAVU A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Identifikace, číslo záboru ZPF
Název lokality
52. lokalita byla vypuštěna 53. místní komunikace k plochám pro bydlení Za kostelem 54. místní komunikace k plochám pro bydlení 55. obslužná komunikace k ČOV 56. obslužná komunikace k ČOV 57. čistírna odpadních vod 58. čistírna odpadních vod 59. čistírna odpadních vod 60. čerpací stanice pohonných hmot 70. přístupová cesta k rybníku Choutka 71. přístupová cesta k rybníku Pod smrčí 72. přístupová cesta ke Klementovu rybníku 73. přístupová cesta k rybníkům nad Meziklasím 74. přístupová cesta k rybníku na Křepinském potoce 75. přístupová cesta k nádrži ochranné - poldru Plochy pro dopravu a technickou infrastrukturu celkem
Rozloha lokality (ha)
Katastrální území
0 0,21 0,09 0,05 0,04 0,28 0,05 0,03 0,31 0,07 0,05 0,04 0,24 0,02 0,16 1,64
Dolní Město Dolní Město Rejčkov Rejčkov Meziklasí Dolní Město Meziklasí Rejčkov Dolní Město Rejčkov Rejčkov Dobrá Voda Lipnická Dolní Město Dolní Město Dolní Město
PŘEDMĚT OMEZENÍ FUNKČNÍ REGULACE Přípustné jsou činnosti a zařízení dopravní a technické povahy, pokud nenarušují prostředí nad přípustnou míru Pro umisťování odstavných a garážovacích ploch platí: - přípustné jsou parkovací a odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech stavebních plochách, pokud není podrobnější ÚPD stanoveno jinak a je limitováno přípustným využitím území. Podmíněně přípustná je opravárenská činnost. Nepřípustné jsou kapacitní zařízení dopravní a technické povahy v obytných zónách, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na prostředí. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE Je vymezen v grafické části dokumentace v hlavním výkrese č. 2 Návrh využití území sídla. JAKO FUNKČNÍ TYPY JSOU VYMEZENY v dopravních plochách: P parkoviště DČS čerpací stanice pohonných hmot
34
v plochách technických zařízení: VZP vodní zdroj pitné vody VZ vodní zdroj VDJ vodojem ČOV čistírna odpadních vod ČSV čerpací stanice vodárenská
ČSK TS MVE TU
2.5
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - OCHRANNÉ REŽIMY
2.5.1
OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ
čerpací stanice odpadních vod trafostanice malá vodní elektrárna telefonní ústředna
2.5.1.1 HISTORICKÝ VÝVOJ OSÍDLENÍ Prvé písemné zmínky o Dolním Městě pocházejí z roku 1226 (falzum ze 17. stol.) a dále pak z roku 1237 a 1239. Podle falza náležela Lipnice (Dolní Město) želivskému klášteru. Roku 1370 povýšil císař Karel IV. ves na městečko a udělil mu některá městská práva. Za Viléma z Landštejna se Dolní Město stalo samostatným městečkem s magistrátem a konšely. Poloha obce byla významná na obchodní cestě z Pelhřimova a Humpolce do Čáslavi. O významu obce a jejím postavení svědčí především raně gotické kostely svatého Martina a svaté Markéty v Loukově. S růstem významu Lipnice nad Sázavou poklesl význam Dolního Města. I přesto zůstala obec významným střediskem osídlení. Ostatní části obce vzhledem ke ztížené obslužnosti stagnovaly. 2.5.1.2 ARCHEOLOGIE Na řešeném území jsou evidována tato území s archeologickými nálezy: k.ú. Dolní Město UAN 23-21-11/2 Dolní Město – archeologické naleziště v intravilánu UAN 23-21-11/3 Dolní Město – archeologické naleziště na okraji intravilánu UAN 23-21-11/9 Dolní Město – kostel sv. Martina a jeho okolí UAN 23-21-12/4 přesah do k.ú. Dolní Město – Radostovice, historické jádro vsi k.ú. Meziklasí UAN 23-21-06/10 Meziklasí - historické jádro vsi UAN 23-21-11/1 Loukov – kostel sv. Markéty a jeho okolí UAN 23-21-11/4 extravilán Loukova a zaniklá sklárna k.ú. Dobrá Voda Lipnická UAN 23-12-15/5 Dobrá Voda Lipnická - historické jádro vsi k.ú. Rejčkov UAN 23-12-15/2 Rohule – areál zaniklé sklárny a dvora UAN 23-12-15/4 Rejčkov – historické jádro vsi Ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, je stavebník povinen již od doby přípravy stavby oznámit tento záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. 2.5.1.3 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V řešeném území jsou tyto objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění:
35
K.Ú. DOLNÍ MĚSTO č. rej. 137/1 (38058/6-137) kostel svatého Martina pravděpodobné datum založení kostela je po roce 1300. První zmínky o kostele pochází z roku 1352 z rejstříků papežského desátku. Jedná se o kostel s mírně obdélnou lodí, zaklenutou valenou klenbou, užším presbyteriem čtvercového půdorysu, zaklenutým křížovou žebrovou klenbou. K jeho severní straně přiléhá obdélná sakristie. Později byl kostel upravován v renesančním duchu a poté prošel barokními úpravami. Poslední zásahy do stavby pocházejí z doby kolem roku 1800. V kostele se částečně dochovaly nástěnné malby, pravděpodobně z první poloviny 14. století. č. rej. 137/2 ohradní zeď kostela svatého Martina z lomového kamene (žuly) ohraničuje oválný prostor hřbitova (v současnosti je ukončeno pohřbívání) č. rej. 137/3 zvonice u kostela svatého Martina, dřevěná hranolová stavba s kamennou podezdívkou. V ní jsou umístěny 2 zvony č. rej. 137/4 sloup se sochou Madony před areálem kostela svatého Martina, barokní práce z 1. třetiny 18. století. K.Ú. MEZIKLASÍ č. rej. 29533/6-138 kostel svaté Markéty v Loukově původní stavba vznikla před polovinou 14. století (nevylučuje se existence starší stavby v tomto místě). První zmínky o kostele pochází z roku 1352 z rejstříků papežského desátku. Zmíněna i již zaniklá ves Loukov. Kostel má obdélnou plochostropou loď a užší, obdélné, polygonálně uzavřené presbyterium s žebrovou křížovou klenbou. K severní stěně přiléhá drobná sakristie, zaklenutá plackou. Teprve ve druhé polovině 17. století byla přistavěna ke kostelu věž čtvercového půdorysu. Obklopen je hřbitovem s původní ohradní zdí, krytou žulovými plotnami místní provenience. 2.5.1.4 MÍSTNÍ PAMÁTKY Budou respektovány a chráněny další objekty historicky a kulturně cenné (památky místního významu), doplňující charakter Obce, tvořící významné orientační body v území a doplňující kulturní ráz krajiny. K nejvýznamnějším náleží socha sv. Jana Nepomuckého datovaná r. 1746, kříž před kostelem z roku 1853, doplňující areál nemovitých kulturních památek (postaven Jiřím Krupičkou), dále je to v Dolním Městě pomník padlým v I. světové válce z r. 1938. Na návsi v Meziklasí stojí kaplička. Na návsi v Dobré Vodě Lipnické stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 20. století a před ní kamenný kříž z 19. století. V Rejčkově na návsi stojí kaple Panny Marie z roku 1911, františkánský křiž z r. 1827 a rozcestník. Z dalších jsou to především zachovalé původní venkovské statky a tradiční objekty lidové architektury ve stávající urbanistické struktuře sídel, kříže a pomníky v sídlech i v krajině.
2.5.2
OCHRANA PŘÍRODY
Po stránce legislativní je udržení a obnova přírodní rovnováhy v krajině zabezpečena zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění a prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V řešeném území se nachází lokalita zvláštní ochrany přírody. Jedná se o přírodní památku (PP) Čertův kámen na jihovýchodním úpatí komplexu Melechov. Nutno respektovat podmínky stanovené plánem péče a ochranné pásmo 50 m. OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY V rámci obecné ochrany přírody je to územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky a ochrana krajinného rázu. V území nejsou registrovány významné krajinné prvky (dle § 6). Orgán ochrany přírody a Agentura ochrany a krajiny, středisko Havlíčkův Brod evidují lokality (ekologicky významné segmenty krajiny, lokality s výskytem zvláště chráněných druhů, návrhy VKP), které se vyznačují vyšší
36
ekologickou hodnotou. Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a mohou být případně registrovány (dle § 4). Jedná se o následující lokality: Rákosiny u Radostovic – lokalita v katastru Dolního Města, ornitologicky významné rákosiny, remízy a fragmenty vlhkých luk s ohroženými a zvláště chráněnými druhy organismů (kozlík dvoudomý, prstnatec májový, vachta trojlistá) Pod Rejčkovem – lokalita v katastru Rejčkov, vlhká louka s ohroženými druhy rostlin. Baniska – lokalita v katastru Dolní Město. Přirozeně meandrující tok Pstružného potoka s charakteristickou florou a faunou niv potoků. Meziklaský potok – lokalita v katastrech Dobrá Voda Lipnická, Meziklasí, Dolní Město, přirozeně meandrující tok, výskyt raka říčního a vydry. Louka u Kulíkova mlýna – louka u rybníka východně od Kulíkova mlýna jihovýchodně od obce Dolní Město. Roste zde prstnatec májový, tolije bahenní, bařička bahenní, čertkus luční, kruštík širokolistý, jetel kaštanový. V roce 1974 zde byl pozorován rozchodník huňatý. Rašeliniště u Radostovic – louky nad rybníkem severně od obce u silnice z Radostovic do Závidkovic. Výskyt vzácných druhů rostlin: záběhlík bahenní, suchopýr širokolistý, violka bahenní, ostřice pozdní, starček potoční, vachta trojlistá, suchopýr úzkolistý, sítina cibulkatá, prstnatec májový, kozlík dvoudomý, rosnatka okrouhlolistá, tolije bahenní. Výskyt ještěrky živorodé. Pstružný potok – údolí pstružného potoka mezi rybníkem Kamenná Trouba a Kochánovem, včetně rybníčku u silnice od Dolního Města. Žije zde ledňáček říční, mihule potoční, skorec vodní, vydra říční. Na zbytcích rašelinných luk roste vachta trojlistá, prstnatec májový, bazanovec kylokvětý, suchopýr úzkolistý, všivec lesní, kozlík dvoudomý. V širším okolí to jsou dále lokality s výskytem zvláště chráněných druhů, jako např: Rybník u Služátek, Louka u Žebrákova, Louky u Opatovic, a další. PŘÍRODNÍ PARK V severozápadní části území obce se nachází přírodní park Melechov, zřízený nařízením OkÚ v Havlíčkově Brodě dne 1. 6. 1995. Hranice přírodního parku je vymezena údolím a tokem Meziklaského potoka přes Meziklasí, osadu Rohule a Dolíky. Posláním přírodního parku je zachovat ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména lesními porosty, dřevinami rostoucími mimo les a charakteristickou strukturou zemědělských kultur při umožnění únosného turistického využití a rekreace i únosné urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích. PAMÁTNÉ STROMY Na území obce se nachází památný strom buk lesní - „Buk na Rohuli“ v katastrálním území Rejčkov na parcele č. 891/1 dle KN. Ochranné pásmo je stanoveno rozhodnutím orgánu ochrany přírody o vyhlášení památného stromu na 20 m ve tvaru kruhu od středu stromu.
2.5.3
NEROSTNÉ SUROVINY, LOŽISKA, PODDOLOVANÁ A SESUVNÁ ÚZEMÍ
CHARAKTERISTIKA Slouží pro těžbu a ochranu ložisek nerostných surovin a terénního reliéfu. DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE NEROSTNÉ SUROVINY Na řešeném území obce se na jihovýchodním okraji katastru Dolního Města nachází výhradní ložisko nerostných surovin. Jedná se o ložisko Dolní Město-Březek (č. 3043500), kde je v rámci dvou dobývacích prostorů těžen kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. JEDNÁ SE O DOBÝVACÍ PROSTORY 1. DP Dolní Město (Březek), ev. č. 7/0044(těžený DP se stávající těžbou) 2. DP Dolní Město I., ev. č. 7/0321 (netěžený DP s ukončenou těžbou) PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V řešeném území se nenachází evidovaná lokalita poddolovaného území.
37
SESUVNÁ ÚZEMÍ V řešeném území se nenachází lokalita sesuvu nebo jiné svahové deformace evidovaná Českou geologickou službou - Geofondem ČR.
2.5.4
OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ
VODOHOSPODÁŘSKY CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ VODNÍ ZDROJE Jímací území pro vodovod Dolní Město se nachází v údolní nivě Meziklaského potoka na katastrálním území Meziklasí. Vodní zdroj má stanovena ochranná pásma, ve kterých je nutno respektovat návrh opatření, které jsou uvedeny v dokumentu o vyhlášení. Na řešeném území se dále nachází vodní zdroje areálu zemědělské farmy - FADOM.
2.5.5
OCHRANA PŮDY
Je vyjádřena rozdělením pozemků do zón, v nichž jsou vytipovány náchylné k erozi, popřípadě k průsaku škodlivin do hlubších vrstev se stručným návrhem regulativů a opatření. Popis zón je uveden v kapitole 2.4.8 Plochy pro krajinné zóny produkční.
2.5.6
OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA
Při rozvoji Dolního Města je třeba respektovat ochranné pásma: V řešeném území je třeba respektovat tato pásma: zařízení pro výrobu elektřiny a rozvodná zařízení - zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000, v platném znění: Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní a podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a další zařízení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: ochranné pásmo [m] pro vedení realizované: *do 31.12.1994 **od 1.1.1995 ***od 1.1.2001
Druh zařízení
Nadzemní vedení Napětí nad 1 kV a do 35 kV vč. -bez izolace -s izolací základní -závěsná kabelová vedení Napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně Napětí nad 110 kV a do 220 kV včetně Napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně Napětí nad 400 kV
10 7 7 2 1 15 12 12 20 15 15 25 20 20 30 30 Podzemní vedení Napětí do 110 kV včetně 1 1 Napětí nad 110 kV 1 3 Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí Stožárové 10 7 7 Kompaktní a zděné 30 20 2 Vestavěné 30 20 1 * ** ***
podle vládního nařízení č. 80/1957 podle zákona 222/1994 Sb. podle zákona 458/2000 Sb., v platném znění
ochranná pásma plynovodů a jiných plynových zařízení - zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000, v platném znění. Podle zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, je nutno dodržovat ochranná pásma k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení a bezpečnostní pásma k zamezení nebo zmírnění účinků
38
případných havárií. Pásmy se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. OCHRANNÁ PÁSMA PLYNOVODŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ druh plynového zařízení
NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu) Ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu) Technologické objekty (na všechny strany od půdorysu)
ochranné pásmo [m]
1 4 4
ochranné pásmo silniční je dáno zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23. 1. 1997, v platném znění, § 30 a činí mimo souvisle zastavěné území obce – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy ochranné pásmo dálkových telekomunikačních kabelů - zákon č. 151/2000 Sb., v platném znění ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť 100 m zákon č. 256/2001 Sb., v platném znění ochranné pásmo lesů - zákon č. 289/1995 Sb. ze dne 3. 11. 1995, v platném znění ochranná pásma vodovodů a kanalizací - podle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, jsou stanoveny ochranná pásma vodovodů a kanalizací takto: - ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí - ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo 50 m od hranice zvláště chráněného území Čertův kámen - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění ochranné pásmo (PHO) čerpacích stanic odpadních vod 5 m - TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení ochranné pásmo letiště Havlíčkův Brod pásmo 50 m od okraje lesa - zákon č. 289/1995 Sb., v platném znění ochranné pásmo památného stromu „Buk na Rohuli“ – ve tvaru kruhu 20 m od středu stromu NAVRŽENO BYLO (VÝSTUPNÍ LIMITY) limitní ochranné pásmo prostředí farmy FADOM v rozsahu dle grafické přílohy ochranné pásmo prostředí ČOV Dolní Město 100 m ochranné pásmo prostředí ČOV Meziklasí 50 m ochranné pásmo prostředí ČOV Rejčkov 50 m
2.6
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
2.6.1
TERMINOLOGIE SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
biocentrum existující, funkční a částečně funkční - část krajiny, která stavem svých vnitřních podmínek umožňuje trvalou reprodukci a existenci přirozeného genofondu v území, nebo existují podmínky pro vytvoření tohoto prostředí. To znamená, že je zachovaná prostorová struktura a biotické prvky existují v dostatečném rozsahu nebo se např. projevuje sukcese, je nutná pouze rekonstrukce druhové skladby apod. biocentrum neexistující - část krajiny, která vyžaduje založení, v rámci parametrů územního systému, v požadované druhové skladbě dřevin nebo lučních porostů, v určitém prostorovém uspořádání apod. biokoridor existující, funkční a částečně funkční - část krajiny, která stavem svých vnitřních podmínek umožňuje trvalou migraci přirozeného genofondu v území, nebo existují podmínky pro vytvoření tohoto prostředí. biokoridor neexistující - část krajiny, která vyžaduje založení, v rámci parametrů územního systému, v požadované druhové skladbě dřevin nebo lučních porostů, v určitém prostorovém uspořádání apod. Účelem je zajistit trvalou migraci přirozeného genofondu v území.
39
interakční prvek existující - segment, který propojením na biokoridory nebo biocentra umožňuje zprostředkování stabilizačního působení v intenzivně využívaném prostředí. Má zpravidla polyfunkční úlohu - mez s protierozní funkcí, zelený horizont v agrární krajině (ozelenění cesty) interakční prvek neexistující - chybějící segment krajiny, který umožní zprostředkování stabilizačního působení prvků ÚSES v intenzivně využívaném prostředí.
2.6.2. SOUČASNÝ STAV V ŘEŠENÍ SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Řešení ÚSES v území vychází ze zpracovaného Generelu lokálního ÚSES (Bauer, 1995). Vzhledem k faktu, že v roce 1996 byl vydán územně technický podklad (ÚTP) Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR, 1996), bude nutno v rámci řešené konceptu územního plánu zapracovat i tento dokument. Místní systém ekologické stability v k.ú. Dolní Město, Rejčkov, Meziklasí a Dobrá Voda Lipnická tvoří převážně funkční, existující až částečně funkční skladebné části (regionální biokoridory, lokální biocentra a biokoridory na lesní půdě. V rámci zpracování územního plánu obce Dolní Město byla doplněna větev lokálního biokoriodoru na severovýchodě Meziklasí, navazující na vymezený ÚSES v katastru obce Kochánov, včetně lokálního biocentra.
2.6.3
ZPŮSOB IDENTIFIKACE
V grafické části jsou existujíc skladebné části vyznačeny zeleně, neexistující červenou barvou. Lokální biocentra (LBC) jsou identifikována pořadovým číslem a lokální biokoridory (LBK) a římskou číslicí.
2.6.4
ŠIRŠÍ VAZBY
Severozápadně od území obce se v prostoru vrcholové partie Melechova nachází regionální biocentrum Melechov, na které navazuje od jihozápadu a severovýchodu regionální biokoridor. Na regionální biocentrum navazuje z katastru Rejčkov lokální biokoridor LBK XI.
2.6.5
NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ SYSTÉM
Na území obce není vymezen regionální nebo nadregionální skladebná část ÚSES.
2.6.6
LOKÁLNÍ SYSTÉM LOKÁLNÍ BIOCENTRA
NÁZEV
VÝMĚRA
POPIS
LBC1
3,78
LBC2
3,59
Existující lokální biocentrum v nivě Pstružného potoka. Biocentrum je rozděleno parcelami malé vodní elektrárny a obytného stavení na dvě části. Dominují podmáčené druhově pestré louky a doprovodná zeleň podél toku (olše, jasan, podrost křovin) Součástí biocentra jsou i remízy a drobné plochy lesních porostů. Existující lokální biocentrum v nivě Pstružného potoka na jihozápadním okraji zastavěného území Dolního Města. Dominují podmáčené druhově pestré louky a doprovodná zeleň podél toku. Ve východní části se nachází plocha drobné parcelace s částí orné půdy, sadů, zahrad atd.
NÁVRH
LBC3
6,20
LBC4
4,66
LBC5
3,94
Existující lokální biocentrum v nivě Pstružného potoka na sever od Dolního Města v úvalovitém údolí a široké nivě. Pestrá mozaika společenstev a krajinných formací (podmáčené druhově pestré louky, doprovodná zeleň toku, remízy, mokřady, lesní porosty). Existující lokální biocentrum v údolí a široké nivě Meziklaského potoka severně pod Meziklasím. Pestrá mozaika společenstev, převažují louky s náletovou dřevinnou vegetací. Existující lokální biocentrum ve střední části toku Meziklaského potoka, v úzkém údolí Z plochy biocentra přísluší k obci Dolní Město část přiléhající k objektu bývalého mlýna – vlhká louka
40
Ponechat stávající využívání, louky neodvodňovat, neorat. Kosit min. 1x ročně.
Ponechat stávající využívání, louky neodvodňovat, neorat. Kosit min. 1x ročně. Mimo nivu zachovat charakter maloplošných hospodářských ploch, podpora zatravněných sadů Ponechat stávající využívání, louky kosit.
Ponechat stávající využívání, louky kosit., vhodné je zachovat podmáčené mokřadní plochy Louku kosit, přípustná je výsadba ovocných dřevin (nejlépe vysokokmeny) oplocení není přípustné.
LOKÁLNÍ BIOCENTRA NÁZEV
VÝMĚRA
POPIS
LBC6
3,35
LBC7
3,27
Existující lokální biocentrum v údolí Meziklaského potoka jihovýchodně od Dobré Vody Lipnické. Zastoupeny jsou kulturní lesní porosty v údolním dně vodní tok s doprovodnou vegetací a navazujícími mokřadními loukami a navazující přes litorální pásmo na drobný rybník. Existující lokální biocentrum v návaznosti na Krejhanzlův rybník a okolní navazující louky a lesní porosty.
NÁVRH
LBC8 LBC9
9,29 3,07
NÁZEV
DÉLKA
POPIS
LBK I. LBK II. LBK III. LBK IV. LBK V. LBK VI. LBK VII. LBK VIII. LBK IX. LBK X. LBK XI.
290 650 1190 170 140 1780 1840 1820 1500 2000 840
LBK XII. LBK XIII.
380 950
Lokální biokoridor vymezený podél Pstružného potoka. V nivě toku převažují podmáčené druhově pestré louky, doprovodnou zeleň tvoří olše, jasan a podrost křovin. Lokální biokoridor vymezený podél Meziklaského potoka. Údolí toku je převážně úzké, v horní části toku zalesněné. Doprovodnou zeleň tvoří olše, jasan a podrost křovin. Lokální biokoridor navazující na regionální biocentrum Melechov. V jižní části fragmentovité krajinné formace (remízy, louky, drobné lesní celky). V severní části kompaktní lesní porosty. Neexistující biokoridor na orné půdě
Kompaktní lesní porosty se smíšenou druhovou skladbou. Neexistující lokální biocentrum východně od Meziklasí. Jádro biocentra tvoří drobné lesní celky ve svahu jihozápadní expozice a louky v horní části bočního údolí navazujícího na Meziklaský potok. Část biocentra je navržena na orné půdě.
Ponechat stávající využívání, louky kosit., vhodné je zachovat podmáčené mokřadní plochy Ponechat stávající využívání, louky kosit., vhodné je zachovat podmáčené mokřadní plochy Hospodařit dle LHP. Zachovat stávající strukturu lesních porostů a luk, ornou půdu zalučnit, případně zalesnit.
BIOKORIDORY NÁVRH
Zachovat stávající využívání, zachovat a podporovat dřeviny podél toku.
Zachovat stávající využívání, zachovat a podporovat dřeviny podél toku. Navrhované vodní plochy začlenit do územního systému ekologické stability. Zachovat stávající využívání
Nutno založit – ostrůvkovité lesnaté remízy na orné půdě, ve svahu mez.
2.6.7. INTERAKČNÍ PRVKY Interakční prvek (IP) je nepostradatelná část krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy (pole). Mají většinou liniový charakter a umožňují existenci např. hmyzu, jako opylovačům, přirozeným nepřátelům škůdců (slunéčko sedmitečné - mšice). Interakční prvky mají význam čistě na lokální úrovni. Jedná se většinou o okraje lesa, remízy, skupiny stromů, meze, okraje cest, ochranné travnaté pásy, průlehy, údolnice, které mohou mít v kulturní, intenzivně využívané krajině význam biokoridorů a biocenter. Návrh opatření: Při zpracování pozemkových úprav využít navrhovaných směrů interakčních prvků a rozsáhlé plochy orné půdy rozčlenit do bloků o výměře cca 30 ha. Minimální šířka IP jsou 3 m. Realizovat formou alejí, mezí s travinobylinnými porosty s keři, na výrazných místech solitery, obnova kapliček, božích muk apod.
2.7
NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ
2.7.1
DOPRAVA
2.7.1.1 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Dolní Město není napojeno na železniční síť. Nejbližší železniční trať č. 212 prochází Světlou nad Sázavou.
41
2.7.1.2 SILNIČNÍ DOPRAVA Dolní Město je napojeno na silniční síť silnicemi II/347 Habry - Světlá nad Sázavou – Kejžlice III/130 16 křižovatka II/130 - Křižovatka III/347 40 III/347 35 Světlá nad Sázavou – Meziklasí III/347 36 křižovatka II/347 - Dolní Město III/347 40 Havlíčkův Brod - Ledeč nad Sázavou III/347 45 Dolní Město – Křepiny III/347 61 křižovatka II/347 - Bystrá Silnice II/347 prochází od severu mimo zastavěné území. V severní části se odpojuje silnice III/347 36, která tvoří obslužnou osu území. Ze silnice není prováděna přímá obsluha území. Jižně od Dolního Města kříží silnice na průsečné křižovatce silnici III/347 40 a v jižní části katastrálního území se odpojuje silnice III/347 61. Silnice je v kategorii S 9,5/70 a neprochází zastavěným územím. Silnice III/130 16 spojuje místní části Rejčkov a Dobrá Voda Lipnická s Dolním Městem. Tvoří obslužnou osu Rejčkova i Dobré Vody Lipnické. Silnice je v kategorii S 7,5/50 mimo zastavěné území a MO 8/50 v zástavbě. Silnice II/347 35 je vedena mimo zastavěné území od severu východně Meziklasí, kde je ukončena na silnici III/347 40. Silnice je v kategorii S 7,5/50 a neprochází zastavěným územím. Silnice III/347 36 se odpojuje ze silnice II/347 a tvoří obslužnou osu Dolního Města, kde je ukončena na průsečné křižovatce se silnicí III/347 40 a III/347 45. Silnice je v kategorii S 7,5/50 jen na severu mimo zastavěné území MO 8/50 v zástavbě. Silnice III/347 40 tvoří druhou obslužnou osu území. Prochází od východu přes průsečnou křižovatku se silnicí II/347 a průsečnou křižovatku silnic u obecního úřadu do Meziklasí a dále do Ledče nad Sázavou. Spojuje místní část Meziklasí s Dolním Městem s tvoří zde přímou obsluhu území. Silnice je v kategorii S 7,5/50 jen na severu mimo zastavěné území MO 8/50 v zástavbě. Silnice III/347 45 se odpojuje ze silnice III/347 40 v centru obce je vedena zpočátku zástavbou a dále mimo zastavěné území k jihozápadu. Silnice je v kategorii S 7,5/50 mimo zastavěné území a MO 8/50 v zástavbě. Silnice III/347 61 je vedena v jižní části katastrálního území, kde se odpojuje ze silnice II/347. Neprochází zastavěným územím. Silnice je v kategorii S 7,5/50. Komunikační síť souvisí s popsanou silniční sítí. Na průjezdné úseky silnic navazují obslužné přístupové komunikace ve funkční třídě C 2 a C 3. Tato síť ve starší zástavbě kopíruje stavební čáru objektů a má většinou nepravidelný charakter s výjimkou lokality severně obecního úřadu, kde jsou v nové zástavbě komunikace v kategorii MO 7/30. Dopravní význam těchto komunikací není velký, neboť nenapojují významné zdroje a cíle. Komunikace jsou zpevněné s proměnnou šířkou upraveného povrchu, což odpovídá intenzitě dopravy a významu obslužných komunikací. Žádná z komunikací včetně silnice II/347 nepřevádí významné dopravní zátěže a rozvádí místní a radiální dopravu v území. Podíl těžké dopravy se pohybuje do 10 % celkové intenzity dopravy. Navrhované místní komunikace zpřístupňují zástavbu a jsou napojeny na stávající místní komunikace v Rejčkově, v Dolním Městě je navržena souběžná místní komunikace se silnicí II/347 s jedním napojením. Komunikace budou v rámci oprav upravovány ve stávající trase s odstraňováním dopravních závad ve smyslu kategorijní šíře, zkvalitnění povrchu a dořešení odvodnění. Při jednotlivých záměrech je nutno zohlednit technickou dostupnost řešení a efektivnost při nízkých intenzitách dopravy. Pozornost je nutno věnovat úsekům, které jsou zdrojem zvýšeného stupně ohrožení života a zdraví. Nedostatečný rozhled na křižovatkách je navrhováno řešit organizačními opatřeními – umístěním dopravního značení. Místní komunikace v nových lokalitách jsou navrhovány v kategorii obslužných komunikací funkční třídy C 2 a C 3. Podle návrhu kategorizace silniční sítě se úpravy silnic v extravilánu navrhují dle zásad ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Úseky silnic v intravilánu obce a místní komunikace budou upravovány v kategoriích odpovídajících extravilánovým úsekům, dále dopravní funkci komunikace i dopravním poměrům. Budou užity kategorie dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací: dvoupruhové 7/30 jednopruhové 5/30 42
2.7.1.3 NEMOTOROVÁ DOPRAVA Pěší doprava je v zástavbě vedena po chodnících podél silnic a komunikací. Jednostranný, částečně oboustranný chodník je veden z centra obce podél silnice III/347 36 a dále k obchodu a podél zdravotního střediska. Dolní Město je situováno na cykloturistické trase II. třídy - Posázavské cyklotrase 19 Lísek - Havlíčkův Brod - Davle a místní trasa: 4155 Humpolec - Vilémov Trasy jsou vedeny zástavbou po komunikacích, ze kterých v severní části přecházejí na účelové komunikace. V řešeném území jsou vedeny značené turistické trasy Klubu českých turistů. V části kolem místní trati Loukovská huť jsou vyznačeny tratě pro lyžování na běžkách. Areál pro sjezdové lyžování s vlekem je severně řešeného území. 2.7.1.4 HOSPODÁŘSKÁ DOPRAVA Hospodářská doprava vzhledem k uspořádání území a obhospodařování pozemků využívá stávajících účelových komunikací a silnice mimo zastavěné území. Propojení účelových komunikací je limitováno objekty přes vodoteč. 2.7.1.5 VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejná doprava je zajišťována autobusovými linkami. Provoz je limitován nabídkou a poptávkou a byl dosud ovlivněn koncovou polohou města na území okresu. Na území se nachází zastávky na komunikaci částečně v zálivech - na silnici II/347, na křižovatce silnic II/347 a III/347 40, v centru obce na křižovatce silnic III/347 40 a III/347 36, na silnici III/347 36 v severní části obce, na křižovatce silnic III/130 16 a III/347 40, na silnici III/347 40 před zemědělským areálem, na silnici III/347 40 v Meziklasí, na silnici III/347 40 severně Meziklasí, na silnici III/130 16 u zaústění účelové komunikace od Meziklasí, na silnici III/130 16 u hřbitova, na silnici III/130 16 u obytných objektů, na silnici III/130 16 v Dobré Vodě Lipnické a na silnici III/130 16 v Rejčkově. Izochrona dostupnosti k zastávce 500 metrů pokrývá celé zastavěné území. 2.7.1.6 LETECKÁ DOPRAVA Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Havlíčkův Brod. V něm nesmí být umístěny střechy s lesklou povrchovou úpravou. 2.7.1.7 VODNÍ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy. 2.7.1.8 STATICKÁ DOPRAVA Odstavování vozidel je vzhledem k charakteru zástavby realizováno převážně ve vlastních objektech a na vlastních pozemcích. Pro parkování je závazná vyhláška č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, kde je jasně v § 10 specifikováno, že odstavná a parkovací stání u nových staveb musí být řešena jako součást stavby, nebo jako neoddělitelná část stavby a umístěna na pozemku stavby. V konkrétních případech lze požadavky na parkování dále upravit obecně závaznou vyhláškou, schválenou zastupitelstvem v souladu se zákonem o obcích. Při průzkumu v terénu byly lokalizovány plochy pro parkování vozidel mimo hlavní dopravní prostor komunikací: u výrobního areálu na silnici III/34 36 na křižovatce silnici III/347 40, III/347 36 a III/347 45 u obecního úřadu (300 : 30) x1.2x0.4x0.6x1.6 = 5 stání - pokrývá potřeby obecního úřadu před zemědělským areálem na silnici III/347 40 v centru Rejčkova u silnice III/130 16
43
před hotelem Kouty Ostatní kapacity odpovídají celková bilanci podle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací - tab. 19. 2.7.1.9 OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné pásmo silniční mimo zastavěné území nebo území určené k souvislému zastavění je podle zákona o pozemních komunikacích 13/1997 Sb., v platném znění upraveno: II. třídy 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu III. třídy 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu Průjezdní úseky silnic jsou dány podle § 8 odst. 2 zákona 13/1997 Sb., v platném znění, vymezením zastavěného a zastavitelného území v územním plánu obce. 2.7.1.10 HLUK OD SILNIČNÍ DOPRAVY Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě nařízení vlády č. 502/2000 Sb., jež bylo změněno nařízením vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1. dubna 2004. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu: DENNÍ DOBA - pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 dB - v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 dB - "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 dB NOČNÍ DOBA - noční doba -10 dB - noční doba pro hluk ze železnice -5 dB - pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 dB - v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 dB - "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 dB Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Na základě této směrnice byl zpracován výpočtový postup HLUK+, který umožňuje modelovat na počítači hlukovou situaci, počítat hladiny hluku v jednotlivých bodech a vykreslovat izofony hluku v zadaných výškách při detailním postupu. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce. VÝPOČET HLUKU Z DOPRAVY silnice II/347 - intenzita dopravy S = 974 x 1.37 = 1 330 voz/24 hod úsek 5-2920 v = 90 km/hod F1 = 4433555 s=0% F2 = 1.0 p = živice F3 = 1.0 X = 4433555 Laeq = 56.4 dB Izofona hluku 55 dB ve vzdálenosti 9 m silnice III/130 16 - intenzita dopravy S = 498 x 1.22 = 730 voz/24 hod úsek 5-5630 v = 50 km/hod F1 = 1790325 s=0% F2 = 1.0 p = živice F3 = 1.0 X = 1790325 Laeq = 52.4 dB Izofona hluku 55 dB není dosahována
44
silnice II/347 40 - intenzita dopravy S = 376 x 1.22 = 460 voz/24 hod úsek 5-5600 v = 50 km/hod F1 = 1128150 s=0% F2 = 1.0 p = živice F3 = 1.0 X = 1128150 Laeq = 50.4 dB Izofona hluku 55 dB není dosahována. Izofona hluku 55 dB je dosahována pouze u silnice II/347 na východním okraji Dolního Města a to ve vzdálenosti 9 m od osy komunikace. Na všech ostatních silnicích III. třídy v řešeném území nebylo dosaženo limitů hluku.
2.7.2
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Obec Dolní Město a její části – Meziklasí, Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov, Loukov a Smrčensko se nacházejí v jihozápadní části okresu Havlíčkův Brod. Vodní hospodářství je dáno možnostmi a potřebami území. Obec má vybudovaný veřejný vodovod a je zde vybudovaná kanalizační síť, která je zaústěná do kořenové čistírny odpadních vod. Místní části nemají vybudovány inženýrské sítě – vodovod, kanalizaci. Řešeným územím protéká významný vodní tok – Pstružný potok, který nemá stanovené vodoprávním úřadem záplavové území. Dále zde protékají dva méně významné vodní toky: Křepinský a Meziklaský potok. Vodní toky jsou částečně upraveny v místech, kde se nacházejí MVE (malé vodní elektrárny). PODKLADY
údaje správců sítí – Obecní úřad Dolní Město údaje Městského úřadu Havlíčkův Brod Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Havlíčkův Brod, Hydroprojekt Praha, říjen 1997 údaje správců toků – Povodí Labe Zemědělská vodohospodářská správa, územní pracoviště Havlíčkův Brod Lesy České republiky, oblastní správa toků Hradec Králové Vodojem 100 m3 – Dolní Město, projekt, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, duben 1992 Vodojem Dolní Město II. etapa – prefabrikovaný vodojem 100 m3, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, březen 1993 Kanalizace a vodovod Dolní Město, projekt stavby, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, říjen 1999 Kanalizace a vodovod Dolní Město, projekt stavby, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, srpen 1999 Kanalizace a vodovod Dolní Město – II. etapa, projekt stavby, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, prosinec 1999 Vodovod Dolní Město – 1., 2. část, prodloužení vodovodu v jižní a severozápadní části obce, projekt pro územní řízení, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, leden 2001 Vodovod Dolní Město – 1., 2. a 3. část, prodloužení vodovodu v jižní, SZ a SV části obce, projekt pro provedení stavby, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, říjen 2001 Kanalizace Dolní Město, III. etapa – v úseku Dolní Kout – Pila, projekt pro provedení stavby, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, září 2001 Vodovod Rejčkov a Dobrá Voda Lipnická, investiční záměr, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, listopad 2002 Ochranná pásma Dolní Město, Drupos – projekt v.o.s. Havlíčkův Brod, srpen 1991 Provozní řád kořenové čistírny a kanalizace Dolní Město, leden 2001 Zaměření vodovodu PVC 90/3,5 v obci Dolní Město, Geoma HJ Pardubice, říjen 2002
2.7.2.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU STÁVAJÍCÍ TRENDY ROZVOJE ZDROJE VODY DOLNÍ MĚSTO Jímací území pro vodovod Dolní Město se nachází na katastrálním území Meziklasí, v údolní nivě Meziklaského potoka. V jímacím území je vybudován hlubinný vrt DM 1 hloubky 80 m s přítokem vody ze spodních horizontů odkud je voda čerpána do vodojemu. Kvalita vody je po stránce chemické i biologické nezávadná a není ovlivněna vodou z potoka. Vyšší obsah radonu je odstraňován na odradonovací věži. Kvalita vody odpovídá ČSN 75 7111 Pitná voda. 45
Doplňkovým zdrojem je studna S1, která je využívána v období sucha. Studna je umístěna na k.ú. Dolního Města nedaleko stávajícího vodojemu. Na řešeném území se dále nachází vodní zdroje areálu zemědělské farmy - FADOM. VYDATNOST ZDROJŮ název zdroje
vydatnost (l/s)
vrt – DM 1 Studna – S1 celkem
cca 2,0 doplňková cca 0,5 2,5
Jsou stanovena ochranná pásma vodního zdroje. MEZIKLASÍ V místní části není vybudován veřejný vodovod, nejsou vybudovány zdroje pitné vody. Obyvatelstvo je zásobováno lokálně – soukromé či obecní studny. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ V místní části není vybudován veřejný vodovod, nejsou vybudovány zdroje pitné vody. Obyvatelstvo je zásobováno lokálně – soukromé či obecní studny. REJČKOV V místní části není vybudován veřejný vodovod, nejsou vybudovány zdroje pitné vody. Obyvatelstvo je zásobováno lokálně – soukromé či obecní studny. ZÁSOBOVACÍ SYSTÉM DOLNÍ MĚSTO Obec Dolní Město má vybudován veřejný vodovod. Voda z hlubinného vrtu DM 1 je čerpána do zemního vodojemu Dolní Město objemu 2 x 100 m3, umístěného na kótě cca 485,00 m n.m. (maximální hladina ve vodojemu 485,70 m n.m., minimální 482,40 m n.m.). Hygienické zabezpečení vody je zajišťováno ve vodojemu Dolní Město (dávkovač chlóru). Z vodojemu je voda rozvedena zásobovacími řady do současně zastavěného území. Část obce jižně od kostela nelze napojit na veřejný vodovod - veřejná síť není dostupná. Jedná se o cca 12 RD. Provozovatelem vodovodního systému je Obecní úřad Dolní Město. Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné území - je zásobován bytový fond, občanská vybavenost, zemědělská farma. Obec je zásobována v jednom tlakovém pásmu, systém je pro současnost vyhovující. SKLADBU VODOVODNÍ SÍTĚ LZE ROZDĚLIT PODLE profilu potrubí stáří potrubí materiál potrubí schopnost převést požární vodu Z hlediska profilů stávajícího potrubí, které se pohybují v rozmezí DN 80 až DN 150, jsou vodovodní řady pro zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti i zemědělské farmy vyhovující. Předpokládaná životnost vodovodního potrubí se uvažuje cca 30 let podle druhu materiálu. U starších vodovodních potrubí dochází k častějším provozním poruchám. Vzhledem ke stáří vodovodních řadů nelze předpokládat, že při zpracování konceptu územního plánu budou navrženy dílčí rekonstrukce. Pouze v části u mateřské školy je vybudován část vodovodního řadu z azbestocementu, což je pro rozvod pitné vody nevyhovující. Vodovod je v provozu od roku cca 1990. Při výstavbě obecní vodovodní sítě bylo použito potrubí z plastů (PVC, PE), částečně z azbestocementu – viz výše. Z požárního hlediska jsou stávající profily vodovodních řadů profilů vyhovující. VÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY V DOLNÍM MĚSTĚ Areál zemědělské farmy Fadom – vlastní zdroje KOVO – vzduchotechnika – napojeno na veřejný vodovod Granit – vlastní zdroje
46
MEZIKLASÍ Nemá vybudovaný zásobovací systém. Obyvatelstvo včetně občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit jsou zásobovány z vlastních zdrojů. Dobrá Voda Lipnická Nemá vybudovaný zásobovací systém. Obyvatelstvo včetně občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit jsou zásobovány z vlastních zdrojů. REJČKOV Nemá vybudovaný zásobovací systém. Obyvatelstvo včetně občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit jsou zásobovány z vlastních zdrojů. POTŘEBA VODY Specifickou potřebu domácností uvažujeme pro řešené území hodnotou 140 l/ob.den včetně občanské vybavenosti. CELKOVÁ POTŘEBA VODY DOLNÍ MĚSTO Celkový počet obyvatel 679 Průměrná denní potřeba obyvatelstva 679 x 0,140 = 95,1 m3/d Průměrná denní potřeba celkem Qp = 95,1 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 95,1 x 1,5 = 142,6 m3/d MEZIKLASÍ Celkový počet obyvatel 77 Průměrná denní potřeba obyvatelstva 70 x 0,140 = 9,8 m3/d Průměrná denní potřeba celkem Qp = 9,8 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 9,8 x 1,5 = 14,7 m3/d REJČKOV, DOBRÁ VODA LIPNICKÁ Celkový počet obyvatel 100 Průměrná denní potřeba obyvatelstva 100 x 0,140 = 14,0 m3/d Průměrná denní potřeba celkem Qp = 14,0 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 14,0 x 1,5 = 21,0 m3/d TLAKOVÉ POMĚRY DOLNÍ MĚSTO Při řešení zásobování vodou celé obce se předpokládá provozování systému v jednom tlakovém pásmu. rozsah kót zástavby zásobované z veř. vodovodu cca 432 až 452 m n.m. kóta umístění vodojemu 485,00 m n.m. max. hydrostatická tlaková výška 60 m min. hydrostatická tlaková výška vyhovující po kótu cca 425 m n.m. MEZIKLASÍ rozsah kót zástavby zásobované z veř. vodovodu cca 436 až 471 m n.m. kóta umístění vodojemu Dolní Město 485,00 m n.m. max. hydrostatická tlaková výška 60 m min. hydrostatická tlaková výška vyhovující po kótu cca 425 m n.m. Při předpokládaném napojení na veřejný vodovod Dolního Města je umístění stávajícího vodojemu nevyhovující z hlediska hydrodynamického tlaku. V územním plánu je navržena AT stanice. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ rozsah kót zástavby cca 550 až 567 m n.m. kóta umístění navrženého vodojemu 638,00 m n.m. max. hydrostatická tlaková výška 60 m min. hydrostatická tlaková výška vyhovující po kótu cca 578 m n.m. Umístění navrženého vodojemu je pro spotřebiště nevyhovující – před vstupem do spotřebiště bude umístěna redukční šachta.
47
REJČKOV rozsah kót zástavby cca 595 až 614 m n.m. kóta umístění vodojemu Dolní Město 638.00 m n.m. max. hydrostatická tlaková výška 60 m min. hydrostatická tlaková výška vyhovující po kótu cca 578 m n.m. Umístění navrženého vodojemu je vyhovující. AKUMULACE DOLNÍ MĚSTO Max. potřeba vody: cca Qm = 142,6 m3/d při uvažované potřebě vody 140 l/ob.den včetně občanské vybavenosti Pro obec je nutno zajistit akumulaci objemu cca 100 m3, což odpovídá 70% Qm, což je stávající akumulací splněno. Není započtena potřeba Meziklasí – dle PRVKÚC je uvažováno s napojením na veřejný vodovod Dolního Města. MEZIKLASÍ Max. potřeba vody: cca Qm = 14,7 m3/d při uvažované potřebě vody 140 l/ob.den včetně občanské vybavenosti. Pro místní část je nutno zajistit akumulaci objemu cca 20 m3, což odpovídá 136% Qm. Podle zpracovaného PRVKÚC je uvažováno napojení na vodovodní síť Dolního Města. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ, REJČKOV Max. potřeba vody: cca Qm = 21,0 m3/d při uvažované potřebě vody 140 l/ob.den včetně občanské vybavenosti. Pro místní části (Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov) je nutno zajistit akumulaci objemu cca 20 m3, což odpovídá 100% Qm. Zpracovaná dokumentace navrhuje akumulaci 30 m3. KONCEPCE ROZVOJE ZÁSADY KONCEPCE systém v Dolním Městě zůstane zachován nutno vyměnit azbestocementové potrubí u mateřské školy místní část Meziklasí bude napojena na systém Dolního Města nutno vybudovat čerpací stanici a výtlačný řad místní části Rejčkov, Dobrá Voda Lipnická budou zásobovány vodou z vlastního systému nutno vybudovat zdroj vody, akumulaci a rozvodné řady (dle zpracovaného investičního záměru) ostatní části budou zásobovány individuálně (vlastní studny) ZDROJE VODY Zdrojové zabezpečení systému zásobování vodou zůstane zachováno pro Dolní Město. Na stávající zdroj bude napojena místní část Meziklasí. Pro místní části Rejčkov a Dobrá Voda Lipnická je navržen nový zdroj. Jedná se studnu v okraji lesního porostu, u které byly v minulosti provedeny čerpací zkoušky včetně rozboru kvality vody. Zjištěné parametry jsou pro zásobování místních částí vyhovující. POTŘEBA VODY Pro výpočet potřeby vody byly použity údaje o skutečné spotřebě s předpokladem částečné progrese specifické potřeby zejména u obyvatelstva k hodnotám obvyklým v jiných zemích Evropy - pro srovnání lze použít posledních výsledků měření spotřeby u švýcarských domácností, kde celková průměrná specifická potřeba činí 158 l/ob.den. Specifickou potřebu domácností uvažujeme pro Dolní Město včetně místních částí hodnotou 130 l/ob.den včetně občanské vybavenosti. Počty pracovníků v rozvojových plochách výrobních a podnikatelských aktivit jsou vzaty ze standardu Evropské unie, kde se uvažuje 50 pracovníků na hektar což odpovídá, při uvažovaném rozvoji pro obec Dolní Město, počtu cca 215 zaměstnanců. Pro zaměstnance je uvažována potřeba vody 70 l/prac.den.
48
CELKOVÁ POTŘEBA VODY DOLNÍ MĚSTO Celkový počet obyvatel 800 Průměrná denní potřeba obyvatelstva 800 x 0,130 = 104 m3/d Průměrná denní potřeba ostatních odběratelů 215 x 0,070 = 15 m3/den Průměrná denní potřeba celkem Qp = 119 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 119 x 1,5+ 15 = 193,5 m3/d = 2,2 l/s MEZIKLASÍ Celkový počet obyvatel 100 Průměrná denní potřeba obyvatelstva 100 x 0,130 = 13 m3/d Průměrná denní potřeba celkem Qp = 13 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 13 x 1,5 = 19,5 m3/d = 0,2 l/s REJČKOV, DOBRÁ VODA LIPNICKÁ Celkový počet obyvatel 150 Průměrná denní potřeba obyvatelstva 150 x 0,130 = 19,5 m3/d Průměrná denní potřeba celkem Qp = 19,5 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 19,5 x 1,5 = 29,25 m3/d = 0,3 l/s ZÁSOBOVACÍ SYSTÉM V obci Dolní Město zůstane nezměněn. Pro rozvojové lokality jsou navrženy zásobovací řady napojeny na stávající. Vodovod u mateřské školky je nutno vyměnit z důvodu nevhodného materiálu – použit azbestocement. Meziklasí bude napojeno na systém Dolního Města. V prostoru u firmy Fadom bude osazena čerpací stanice (AT stanice), jejíž napojení je navrženo prodloužením stávajícího řadu DN 150. Část stávajícího potrubí DN 2“ bude rekonstruována a nahrazena profilem DN 100. Z čerpací stanice je pak navržena trasa výtlačného potrubí DN 80, které bude zásobovat Meziklasí. Rejčkov a Dobrá Voda Lipnická – pro místní části je navrženy samostatný zdroj vody. Odtud se bude voda čerpat do vodojemu objemu 30 m3 osazeného na kótě cca 638 m n.m. (maximální hladina ve vodojemu 638,00 m n.m., minimální hladina pak 635,50 m n.m). V souběhu s výtlačným řadem bude v části trasy veden společný zásobovací řad. Před vstupem do Rejčkova bude provedena odbočka pro Dobrou Vodu Lipnickou. Před vstupem do Dobré Vody Lipnické bude na potrubí osazen redukční ventil. Výtlak je navržen v profilu DN 50 (PE 63), zásobovací a rozvodné řady DN 80 (PVC 90). Odloučené lokality – mimo dosah zásobovacích systémů – budou zásobovány individuálně z vlastních studní. TLAKOVÉ POMĚRY V Dolním Městě je zachován stávající systém. Pro Meziklasí je navrženo posílení tlakových poměrů čerpací stanicí (AT stanicí). Rejčkov bude pod tlakem navrženého vodojemu, pro Meziklasí, které bude pod tlakem stejného vodojemu, je navržen redukční ventil pro snížení tlaku. OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODŮ A KANALIZACÍ Dle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, jsou stanovena ochranná pásma vodovodů a kanalizací takto: ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí 2.7.2.2 ODKANALIZOVÁNÍ STÁVAJÍCÍ TRENDY ROZVOJE STOKOVÁ SÍŤ DOLNÍ MĚSTO V obci je vybudován jednotný kanalizační systém. Část kanalizace (cca 2/3) je zaústěná do stávající čistírny odpadních vod, zbývající část pak do otevřeného příkopu. Vybudovaná kanalizace byla budována postupně podle potřeb obce. Kanalizační řady, které byly a jsou v dobrém technickém stavu jsou využity pro odvádění
49
odpadních vod na kořenovou čistírnu. Část kanalizačních sběračů, která není vhodná pro odvádění odpadních vod je využita jako dešťová kanalizace a odvádí povrchové vody do místních recipientů. Páteří kanalizace zaústěné do kořenové čistírny je kanalizační stoka vedená ze středu obce. Na tuto stoku jsou pak postupně napojeny ostatní sběrače. V systému odkanalizování je provozováno cca 5 odlehčovacích komor osazených přímo na síti, jedna odlehčovací komora je součástí kořenové čistírny. Jednotná kanalizace v severní části obce nad kostelem je zaústěna do otevřeného rigolu pod stávající nemovitostí a odpadní vody pak volně odtékají do Pstružného potoka. Na řešení tohoto problému je v současnosti zpracovávaná dokumentace (Drupos Havlíčkův Brod) – dořešení odkanalizování této části obce včetně způsobu zneškodňování odpadních vod. Kanalizační sběrače jsou provedeny v profilech DN 300 – DN 600, materiál potrubí – korugované PVC, kamenina, beton. Stáří kanalizace – nové kanalizační sběrače jsou budovány cca od roku 1996, stará kanalizace využívaná v systému odkanalizování pak v od roku 1945. Vzhledem ke stáří a technickému stavu této kanalizace bude nutno v konceptu územního plánu navrhnout dílčí rekonstrukce. Kanalizace a kořenová čistírna odpadních vod je ve správě obecního úřadu. VÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY V DOLNÍM MĚSTĚ Areál zemědělské farmy Fadom – lokální KOVO – vzduchotechnika – napojeno na veřejnou kanalizaci Granit - lokální MEZIKLASÍ Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou kumulovány v jímkách na vyvážení odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou svedeny systémem příkopů a částečné kanalizace (místní zatrubnění příkopů) do místní vodoteče. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou kumulovány v jímkách na vyvážení odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou svedeny systémem příkopů a částečné kanalizace (místní zatrubnění příkopů) do místní vodoteče. REJČKOV Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou kumulovány v jímkách na vyvážení odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou svedeny systémem příkopů a částečné kanalizace (místní zatrubnění příkopů) do místní vodoteče. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD DOLNÍ MĚSTO V obci je vybudovaná kořenová čistírna odpadních vod. Čistírna je vybudována na bývalých mokřiskách a loukách o čtyřech polích. Odpadní vody natékají přes lapák písku a ručně stírané česle do rozdělovací komory, kde dochází k rovnoměrnému rozdělení vod na dvě štěrbinové nádrže. Tyto nádrže slouží jednak jako další stupeň odlehčení, jednak jako dosazovací nádrže. Odtud pak odchází vody do kořenového systému a dále přes sběrné šachtičky do recipientu. Podrobně je princip kořenové čistírny popsán ve schváleném provozním řádu. Čistírna byla uvedena do trvalého provozu v roce 2001 povolením referátu životního prostředí okresního úřadu v Havlíčkově Brodě – č.j. vod.13941/00 – Ba ze dne 12. 3. 2001. V tomto rozhodnutí jsou stanoveny hodnoty množství a kvality odpadních vod (přítok, odtok). Vzhledem k principu zneškodňování odpadních vod na kořenové čistírně dochází k problémům s čištěním v zimním období, klimatické podmínky rovněž nejsou příliš vhodné. MEZIKLASÍ Není vybudovaná čistírna odpadních vod ani jiné čistírenské zařízení.
50
DOBRÁ VODA LIPNICKÁ Není vybudovaná čistírna odpadních vod ani jiné čistírenské zařízení. REJČKOV Není vybudovaná čistírna odpadních vod ani jiné čistírenské zařízení. ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE soulad s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Havlíčkův Brod návrh chybějící kanalizace (předpokládá se jednotný systém) návrh zneškodňování odpadních vod v severní části obce nad kostelem zrušení stávající kořenové čistírny odpadních vod návrh klasické mechanicko biologické čistírny odpadních vod pro novou zástavbu je navržena jednotná kanalizace v Meziklasí je navržena splašková kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod v Rejčkově je navržena splašková kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod v Dobré Vodě Lipnické a v ostatních odloučených lokalitách je navrženo lokální zneškodňování odpadních vod DOLNÍ MĚSTO Návrh odkanalizování vychází ze stavu sítě stávající. Je navržen kombinovaný systém – stávající jednotná kanalizace, oddílná kanalizace respektive pouze splašková, kdy dešťové vody budou svedeny přímo do recipientu V územním plánu je navrženo podchycení odpadních vod z navržených rozvojových lokalit, a to kanalizací jednotného i oddílného (tam, kde je možné napojení na recipient) systému zaústěnou na stávající kanalizační síť a odvedení odpadních vod na navrženou ČOV Dolní Město. Dále je navrženo napojení lokalit, které nejsou v současnosti odkanalizovány. Na stávající síti v severní části, která je zaústěna otevřené svodnice, je navržena před zaústěním do recipientu odlehčovací komora a navazující stoka odvádějící odpadní vody na navrženou ČOV. Stávající kořenová čistírna je navržena ke zrušení. Na ploše čistírny je navržena krajinná zeleň. Stávající objekt mechanického čištění bude přebudován na čerpací stanici odpadních vod. Součástí čerpací stanice bude odlehčovací komora. Nutnost čerpací stanice je však nutno podložit podrobnější dokumentací (zaměření), ve které bude výškově vyhodnocen kanalizační sběrač na navrženou mechanicko – biologickou čistírnu. MEZIKLASÍ V současnosti není v Meziklasí vybudovaná kanalizace, která by odpovídala požadavkům na odvádění splaškových vod. Je navržen oddílný systém – dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem, splašková kanalizace se vybuduje nově. Splaškové odpadní vody budou svedeny na navrženou čistírnu odpadních vod. Dešťové vod budou zaústěny do místních recipientů. REJČKOV V Rejčkově není vybudovaná kanalizace, která by odpovídala požadavkům na odvádění splaškových vod. Je navržen oddílný systém – dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem, splašková kanalizace se vybuduje nově. Splaškové odpadní vody budou svedeny na navrženou čistírnu odpadních vod. Dešťové vod budou zaústěny do místních recipientů. DOBRÁ VODA LIPNICKÁ V současnosti není vybudován veřejný systém odvádění odpadních vod. V souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Havlíčkův Brod zde není navrhována nová kanalizace. Je ponechán stávající systém – dešťová kanalizace a jímky na vyvážení (případně domovní ČOV). Pro zlepšení kvality vody v místní meliorační svodnici je navržena plocha krajinné zeleně, jejíž součástí budou vytvořeny umělé kaskády včetně malých akumulačních prostorů. V dalekém výhledu je možno uvažovat s řešením likvidace splaškových vod splaškovou kanalizací zakončenou malou čistírnou odpadních vod.
51
OSTATNÍ LOKALITY Odloučené lokality nemají v současnosti vybudovaný systém pro odvádění odpadních vod. V územním plánu je zachován stávající systém – jímky na vyvážení. MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, ČOV CELKOVÁ POTŘEBA VODY Předpokládáme produkci odpadních vod odpovídající potřebě vody. DOLNÍ MĚSTO Průměrná denní potřeba celkem Qp = 119 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 119 x 1,5+ 15 = 193,5 m3/d = 2,2 l/s MEZIKLASÍ Průměrná denní potřeba celkem Qp = 13 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 13 x 1,5 = 19,5 m3/d = 0,2 l/s REJČKOV Průměrná denní potřeba celkem Qp = 13 m3/d Maximální denní potřeba celkem Qm = 13 x 1,5 = 19,5 m3/d = 0,2 l/s Množství znečištění ČOV Dolní Město: Počet navržených obyvatel: 800 Specifické znečištění: 60 g BSK5/ob.den Celkové znečištění: 48 kg/d BSK5 Množství znečištění ČOV Meziklasí: Počet navržených obyvatel: 100 Specifické znečištění: 60 g BSK5/ob.den Celkové znečištění: 6 kg/d BSK5 Množství znečištění ČOV Rejčkov: Počet navržených obyvatel: 100 Specifické znečištění: 60 g BSK5/ob.den Celkové znečištění: 6 kg/d BSK5 OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODŮ A KANALIZACÍ Dle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, jsou stanoveny ochranná pásma vodovodů a kanalizací takto: ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ZÁVAZNÁ A SMĚRNÁ ČÁST NÁVRHU Závazné v řešení územního plánu jsou navržené trasy nových kanalizací, s výjimkou tras uvnitř nových ploch, které budou upřesněny podrobnější dokumentací. Závazné je umístění navržených objektů (ČOV, čerpací stanice, záchytné nádrže). Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, parametry objektů apod. LIMITY Z hlediska odkanalizování nejsou v území zásadní limity, které by zabraňovaly nové výstavbě. Do doby vybudování kanalizace s čistírnou odpadních vod je možno budovat jímky na vyvážení.
52
2.7.2.3 VODNÍ TOKY, NÁDRŽE, OCHRANA PROTI POVODNÍM STÁVAJÍCÍ TRENDY ROZVOJE VODNÍ TOKY V ÚZEMÍ název
správce toku
Pstružný potok
Povodí Vltavy
Meziklaský potok
ZVHS
Potok od Křepin
ZVHS
Potok od areálu zemědělské farmy Koutecký potok Bezejmenné vodní toky, hlavní meliorační zařízení
Lesy ČR ZVHS
popis
Významný vodní tok, protéká územím ve směru od jihovýchodu k severozápadu. V zastavěném území protéká mimo zástavbu. Na toku dochází k rozlivům mimo zastavěnou část. Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) byla zakreslena na základě informací samosprávy (podle povodňového plánu). Dále je zakreslena plocha záplavového území podle správce toku – dokumentace Pstružný potok Výpočet velkých vod, podklad pro vyhlášení záplavového území, Povodí Vltavy s.p., závod Dolní Vltava, březen 2005. Levostranný přítok Sázavy, protéká územím ve směru od jihu k severu. V řešeném území je koryto částečně upraveno. Na toku dochází k rozlivům mimo zastavěnou část. Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) nebyla stanovena rozhodnutím vodoprávního úřadu. Levostranný přítok Pstružného potoka, protéká územím ve směru od jihozápadu k severovýchodu. V řešeném území je koryto částečně upraveno, hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) byla zakreslena na základě informací samosprávy a správce vodního toku (nebyla stanovena vodoprávním úřadem). Levostranný přítok Pstružného potoka, protéká územím ve směru od jihozápadu k severovýchodu. V řešeném území je koryto částečně upraveno. Kolem kořenové čistírny odpadních vod je koryto upraveno v celé délce. Hranice záplavového území (plochy ohrožené povodní) nebyla stanovena rozhodnutím vodoprávního úřadu. Levostranný přítok Sázavy, protéká ve východní části řešeného území ve směru od jihu na sever mimo souvislou zástavbu; přirozený tok bez větších úprav; záplavové území nebylo stanoveno vodoprávním úřadem Drobné vodní toky (ve správě ZVHS a Lesů ČR, oblastní správa toků), některé i částečně zatrubněné, které nemají přímý vliv na zastavěné části obce. Toky jsou přírodní, málovodné, částečně upravené vlévající se do hlavních recipientů. HMZ jsou rovněž v některých částech zatrubněné.
VODNÍ NÁDRŽE RYBNÍKY V DOLNÍM MĚSTĚ Jedná se o rybníky ve vlastnictví a správě obecního úřadu, v současnosti využívané jako požární nádrže. Nacházejí se v zastavěném území nebo v jeho přilehlé části. Tyto rybníky mají místní názvy: Obecní rybník Pazderák Na Čechách Muchův vrchní rybník Muchův spodní rybník Babí rybník V řešeném území se dále nacházejí rybníky menšího rozsahu – v zastavěném i volném území, které jsou využívány pro hasební účely (v zastavěném území), dále jako rybochovné extenzivní, krajinotvorné, ekologické. Tyto rybníky jsou v soukromém vlastnictví. Jedná se o: rybník v Meziklasí Novákův rybník Jenčák rybník V Dolíkách Popkův rybník Kotrčův rybník Kopicův rybník Krajhanzlův rybník Heralův rybník Bočkův rybník Filíkův rybník Hadaštok nádrž v Rejčkově a další malé nádrže MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY Malý mlýnek (v blízkosti správní hranice) na Pstružném potoce Kulíkův Mlýn na Pstružném potoce v km 6,4 v prostorách bývalého vodního mlýna KONCEPCE ROZVOJE Nepředpokládají se žádné podstatné zásahy do koryt vodních toků. Dílčí úpravy budou realizovány v rámci běžné údržby bez nároků na plochy – částečné prohloubení koryta Křepinského potoka. Obecně je nutno dodržovat následující požadavky: Nutná je stálá údržba koryt, zvláště malých místních toků, a je nutno dbát na jejich čistotu jak z důvodu zabezpečení spolehlivého průtoku, tak kvality prostředí.
53
odní toky zůstanou ve stávající podobě bez podstatných zásahů. Navržena je výstavba vodních nádrží na vodotečích: na levostranném přítoku Pstružného potoka Nad láznou na levostranném přítoku Pstružného potoka rozšíření Obecního rybníka (Obecák) Pod Obecním rybníkem I Pod Obecním rybníkem II na Křepinském potoce Nad hřištěm Lankašův rybník nádrž ochranná - poldr na Meziklaském potoce nad Meziklasím I nad Meziklasím II Klementův rybník Mlýnský u Kotrčova mlýna Blaťák u Kotrčova mlýna Choutka na levostranném přítoku Meziklaského potoka rybník u Loukova na Kouteckém potoce Pod smrčí na pravostranném přítoku Kouteckého potoka Hornopasecký rybník OCHRANA PROTI POVODNÍM ZÁPLAVY V řešeném území není stanoveno záplavové území vodoprávním úřadem. V lednu 2004 obec zpracovala povodňový plán. Plochy ohrožené povodní na Pstružném potoce a na potoce od Křepin jsou zakresleny na základě zkušeností místní samosprávy (nebylo provedeno hydrotechnické posouzení). Jedná se o zaplavování hřiště nad stávající vodní nádrží a ploch v údolní nivě. Zaplavované plochy nejsou zastavěny, záplava se dotýká pouze dvorů dvou rodinných domů. Obec plánuje úpravu koryta, aby k záplavám nemovitostí nedocházelo (nejsou kladeny nároky na plochy, úprava bude v rámci vlastního koryta – jedná se o částečné prohloubení). Dále je nutno provést opravu hrází rybníků Kamenná Trouba, Pazderák, Obecák. Prohloubení koryta se dotýká Křepinského potoka, který je celkově velmi mělký. Na vyznačených inundačních území jsou v návaznosti na současně zastavěné území navrženy vodní plochy, které mohou mít vytvořeny retenční prostory. Jiná opatření nejsou navrhována. Dále je zakreslena plocha záplavy dle zpracované dokumentace Povodí Vltavy s.p. Jedná se o podklad pro vyhlášení záplavového území z března roku 2005. V rámci výpočtu velkých vod je stanovena aktivní zóna záplavového území. Podmínky využití záplavového území jsou stanoveny v této dokumentaci. EXTRAVILÁNOVÉ VODY Pro minimalizaci extravilánových vod a zdržení povrchových vod v území je nutno provést změnu organizace povodí - navrhnout organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická (průlehy, zelené pásy) opatření. V rámci řešení územního plánu je navržena zonace zemědělské půdy, ve které je stanoven způsob obhospodařování pozemků. OBECNĚ Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u významných vodních toků v šířce do 8 m od břehové čáry u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry Dále je nutno respektovat inundační území, zaplavované při průchodu velkých vod. Nová výstavba v inundačním území je nežádoucí a vždy bude limitována podmínkami vycházejícími z hydrotechnických potřeb. Veškeré stavby a činnosti v inundačním území podléhají vodohospodářskému souhlasu podle § 17 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, v platné znění. V územním plánu nejsou navrženy rozvojové lokality v plochách ohrožených povodní.
54
2.7.3
ENERGETIKA
POUŽITÉ PODKLADY
údaje správců sítí
Vč plynárenská a.s., závod Havlíčkův Brod Vče a.s. Hradec Králové, Provozní správa Jih, Havlíčkův Brod Obecní úřad Dolní Město Český Telecom a.s. Plynofikace obcí Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov, Meziklasí, Drupos – projekt Havlíčkův Brod, studie, 02/2000 Zaměření plynofikace v obci Dolní Město, Geodim Chotěboř, květen 1998
2.7.3.1 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM STÁVAJÍCÍ TRENDY ROZVOJE Obec Dolní Město je zásobována zemním plynem z VTL regulační stanice ve Světlé nad Sázavou (areál Sklárny). Vlastní rozvodná síť obce je provedena v systému středotlak. Místní části – Meziklasí, Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov – plynofikovány nejsou. VVTL PLYNOVODY Řešeným území neprochází VVTL plynovod. VTL PLYNOVODY Řešeným území neprochází VTL plynovod. STL PLYNOVODY STL je napojen na VTL regulační stanici ve Světlé nad Sázavou. Odtud je STL plynovod veden ke komunikaci Světlá nad Sázavou – Humpolec, kde se plynovod dělí na dvě větve. Jedna větev je vedena do obce Nová Ves u Světlé, druhá pak přes Závidkovice a Radostovice u Lipničky do Dolního Města. Zde jsou vybudovány STL rozvody, které jsou provozovány v tlaku 0,3 Mpa a jsou provedeny v profilech 50 až 200. STL rozvod je vybudován nově. Průběh STL rozvodů je patrný ze situace a je zakreslen na základě digitálního podkladu obce. Na STL systém obce Dolní Město je napojena obec Lipnice nad Sázavou. ZHODNOCENÍ STL PLYNOVODŮ Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě lze konstatovat, že STL rozvody jsou po technické stránce i kapacitně vyhovující. Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších STL rozvodů v závislosti na rozvoji obce. NTL PLYNOVODY V řešeném území se nenacházejí NTL plynovody. REGULAČNÍ STANICE VTL regulační stanice ani STL regulační stanice se v řešeném území nenacházejí. VÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY V DOLNÍM MĚSTĚ Areál zemědělské farmy Fadom – přípojka STL plynovodu KOVO – vzduchotechnika – přípojka STL plynovodu Granit – lokální zásobování teplem KONCEPCE ROZVOJE Systém zásobování obce zemním plynem je vyhovující jak kapacitně, tak po technické stránce. Do rozvojových ploch bude přiveden STL plynovod. Dále je navržena plynofikace části Meziklasí – přivedením STL plynovodu z Dolního Města v souběhu s uvažovaným vodovodním řadem
55
POTŘEBA PLYNU - NÁRŮST PLYNU DOLNÍ MĚSTO - obyvatelstvo navržený počet b.j. počet b.j. určených k plynofikaci (uvažujeme 90 % v kat. C) předpokládaný nárůst plynu u obyvatelstva
104 94 cca 190 m3/h cca 285 m3/rok
MEZIKLASÍ - obyvatelstvo stávající počet b.j. navržený počet b.j. počet b.j. určených k plynofikaci (uvažujeme 95 % v kat. C) předpokládaný nárůst plynu u obyvatelstva
33 7 36
cca 72 m3/h cca 108 m3/rok Pozn. Do výpočtu není zahrnuta potřeba plynu pro občanskou vybavenost v rámci plánované výstavby rodinných a bytových domů. Potřeba plynu pro komerční a výrobní aktivity bude stanovena až po konkrétním architektonickém řešení jednotlivých budov včetně stanovení funkčního využití. Případné zvýšené nároky na odběr plynu, které budou převyšovat stávající výkon regulační stanice, budou pokryty zvýšením výkonu této regulační stanice v rámci stávajícího areálu. OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA Podle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění je nutno dodržovat ochranná pásma k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení a bezpečnostní pásma k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. Pásmy se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. OCHRANNÁ PÁSMA PLYNOVODŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Druh plynového zařízení
Ochranné pásmo [m]
NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu) ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu) technologické objekty (na všechny strany od půdorysu)
1 4 4
BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ se nenacházejí. ZÁVAZNÁ A SMĚRNÁ ČÁST NÁVRHU Závazné v řešení územního plánu jsou navržené trasy nových plynovodů, s výjimkou tras uvnitř nových ploch, kde není navrženo podrobné členění. Směrné jsou veškeré navržené číselné údaje, tzn. výkony regulačních stanic, dimenze potrubí. LIMITY Limitem pro činnost v území jsou bezpečnostní a ochranná pásma plynových zařízení. Z hlediska vlastního zásobování území plynem nejsou zásadní limity. Za dílčí, řešitelné limity lze považovat: kapacita VTL regulační stanice ve Světlé nad Sázavou 2.7.3.2 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ STÁVAJÍCÍ TRENDY ROZVOJE Řešené území k.ú. Dolní Město je zásobováno elektrickou energií z hlavního nadzemního vedení s napětím 22 kV. Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou. Trasa vedení vn prochází řešeným územím ve směru jihovýchod – severozápad, z vedení jsou provedeny odbočky pro jednotlivé trafostanice.
56
Na řešeném území je v provozu cca 17 elektrických stanic (trafostanic) 22/0,4 kV zásobující el. energií distribuci a výrobu s celkovým instalovaným výkonem 3200 kVA s možností tento výkon zvýšit na 4900 kVA. Podnikové /cizí/ je 1 s celkovým instalovaným výkonem 200 kVA s možností zvýšení na 400 kVA. Elektrické stanice v obci jsou sloupové, napájené nadzemním vedením. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů. Jižní částí řešeného území prochází nadzemní vedení vvn 400 kV. DOLNÍ MĚSTO Distribuční síť nízkého napětí nn je v převážné míře vybudována jako nadzemní. Relativně dobrý technický stav. Je provedena jako nadzemní na betonových sloupech, střešnících a závěsnými kabely i jako kabelová (nová zástavba, vývody z trafostanic). V současnosti je vyhovující jak po stránce mechanické tak i přenosové, při návrhu rozvojových ploch je nutno ověřit možnosti napojení. MEZIKLASÍ V místní části v současnosti (rok 2003) probíhá rekonstrukce nadzemního vedení nn. Distribuční síť nízkého napětí zůstane v provedení nadzemním. Vývody od trafostanice jsou kabelové. Dobrá Voda Lipnická V místní části je distribuční síť nízkého napětí v provedení nadzemním. Stav vyhovující jak po stránce přenosové, tak i mechanické. REJČKOV V místní části je distribuční síť nízkého napětí v provedení nadzemním. Stav vyhovující jak po stránce přenosové, tak i mechanické. ELEKTRICKÁ STANICE 22/0,4 KV Název
Dolní Město Dolní Město – Březek I (cizí) Dolní Město - Kopaniny Dolní Město – Na Čechách Dolní Město – U Kostela Dolní Město – U Školy Dolní Město – U Píchů Dolní Město – Pila Tvrdý Dolní Město - Stavba Dolní Město – U bytových domů Dolní Město - Statky celkem Meziklasí Meziklasí Meziklasí - Smrčensko Loukov celkem Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda u Rejčkova I celkem Rejčkov Rejčkov - obec Rejčkov – Rohule Rejčkov - IPS celkem
skutečný výkon [kVA]
možný výkon (stavebně) [kVA]
200 160 160 250 630 250 160 160 250 400 2620
400 250 400 400 400 250 400 250 250 400 3400
100 50 50 200
250 250 250 750
100 100
250 250
160 160 160 480
250 400 250 900
Umístění trafostanice U Píchů je nevhodné – přístup při údržbě je přes soukromé pozemky (dvůr). V konceptu územního plánu navrhnout přeložku. VÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY V DOLNÍM MĚSTĚ Areál zemědělské farmy Fadom – vlastní trafostanice KOVO – vzduchotechnika – vlastní trafostanice Granit - vlastní trafostanice 57
KONCEPCE ROZVOJE, VÝHLEDOVÁ BILANCE EL. PŘÍKONU PRO NÁVRHOVÉ OBDOBÍ Předpokládáme, že i ve výhledu přenos požadovaného výkonu bude zajišťován z výše uvedených rozvoden a že bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace sítě vn. Zásady koncepce vyvolané řešením konceptu územního plánu obce přeložka sloupové trafostanice U Píchů k příjezdové komunikaci návrh nadzemního vedení včetně sloupové trafostanice pro lokality s identifikačním číslem 37 a 53 zrušení nadzemního vedení včetně sloupové trafostanice Stavba náhrada za zrušené nadzemní vedení včetně sloupové trafostanice Stavba napojení rozvojových ploch s identifikačním číslem 9, 7, 38 na výše uvedenou náhradu návrh sloupové trafostanice pro rozvojovou lokalitu s identifikačním číslem 1 včetně posílení distribuce do současně zastavěného území přeložka sloupové trafostanice U Kostela mimo současně zastavěné a zastavitelné území přeložka nadzemního vedení u rozvojových ploch s identifikačním číslem 15 posílení distribuce v Rejčkově – vybudování nadzemního vedení včetně sloupové trafostanice posílení distribuce v Horní Pasece – vybudování nadzemního vedení v řešeném území posílení distribuce v Dobré Vodě Lipnické – vybudování nadzemního vedení včetně sloupové trafostanice Návrh je patrný z grafické přílohy. BILANCE Ve zpracovaném výhledu distribuční systém dimenzujeme tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima při dodržení všech aspektů hospodárnosti, bezpečnosti, spolehlivosti a kvalitě napětí. Zpracovaná výhledová výkonová bilance vychází ze stanovení podílových maxim nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér tj. bytového fondu, nevýrobní (občanské vybavenosti) a výrobní sféry. Tyto složky totiž největší měrou ovlivňují růst spotřeby el. energie. Na základě takto získaných údajů je pak vypracována bilanční rozvaha o vývoji a zatížení obce. Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování a to elektřinou a plynem (vaření + jen ke svícení a pro běžné elektrické spotřebiče. Na základě topení + TUV). Podle ČSN 34 10 60 se zde bude jednat o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá směrnice zpracované JmE a.s., uvažujeme pro výpočet podílu 1b.j. na maximu obytného souboru na úrovni distribuční trafostanice S=0,.83 kW/b.j. V této hodnotě je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zátěž b.j. bude výrazně narůstat. V územním plánu je navrženo k výstavbě formou RD: Dolní Město cca 107 b.j. Potřebný výkon bude 107 x 0,83 = 88 kW. Meziklasí cca 5 b.j. Potřebný výkon bude 5 x 0,83 = 4 kW. Rejčkov cca 9 b.j. Potřebný výkon bude 9 x 0,83 = 7,5 kW. Dobrá Voda Lipnická cca 4 b.j. Potřebný výkon bude 4 x 0,83 = 3,5 kW. Pro novou občanskou vybavenost, která je navržena pouze v Dolním Městě. Zde nárůst el. odběru odhadujeme cca 30 kW Pro rozvojové lokality určené výrobním aktivitám (lokality pouze v Dolním Městě) je uvažováno s odběrem cca 200 kW. Celkový potřebný výkon činí cca 333 kW OCHRANNÁ PÁSMA EL. ZAŘÍZENÍ PODLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní a podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a další zařízení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:
58
ochranné pásmo [m] pro vedení realizované: *do 31.12.1994 **od 1.1.1995 ***od 1.1.2001
Druh zařízení
Nadzemní vedení napětí nad 1 kV a do 35 kV vč. -bez izolace -s izolací základní -závěsná kabelová vedení napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně napětí nad 110 kV a do 220 kV včetně napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně napětí nad 400 kV
10 7 7 2 1 15 12 12 20 15 15 25 20 20 30 30 Podzemní vedení napětí do 110 kV včetně 1 1 napětí nad 110 kV 1 3 Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí stožárové 10 7 7 kompaktní a zděné 30 20 2 vestavěné 30 20 1 * ** ***
podle vládního nařízení č. 80/1957 podle zákona 222/1994 Sb. podle zákona 458/2000 Sb., v platném znění
V OCHRANNÉM PÁSMU JE ZAKÁZÁNO zřizovat bez souhlasu vlastníka stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost těchto zařízení provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením 2.7.3.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V současnosti je obec vytápěna plynem, v obci se nenachází velký zdroj tepla. Všechny zdroje tepla musí splňovat emisní limity dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění. Vytápění objektů v Rejčkově, Dobré Vodě Lipnické a rozptýlených lokalit bude lokální s možností využití alternativních zdrojů energií.
2.7.4
SPOJE, TELEKOMUNIKACE, POŠTA
POŠTA A TELEKOMUNIKACE Pošta (dodací, podací) pro Dolní Město je umístěna v objektu obecního úřadu a je pro potřeby obce vyhovující. Pro Meziklasí je pošta ve Světlé nad Sázavou, pro Dobrou Vodu Lipnickou a Rejčkov v Ledči nad Sázavou. Telefonní účastníci jsou napojeni na novou digitální ústřednu RSU s dostatečnou kapacitou, která je umístěna v samostatné budově v Dolním Městě. Digitální ústředna slouží i pro okolní obce včetně místních částí. Místní síť je kabelovaná. Směrem od jihu, severozápadu a severovýchodu vstupují do řešeného území dálkové optické kabely. Je proto třeba veškeré záměry,které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákona č. 151/2001 Sb., v platném znění, včas se správou DK projednat. RADIOKOMUNIKACE Katastrálním územím neprocházejí radioreléové trasy. V řešeném území se nenacházejí radiokomunikační zařízení mobilních operátorů. OCHRANNÁ PÁSMA K ochraně telekomunikačních zařízení se na základě zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění, o telekomunikacích, v platném znění, zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno:
59
2.8
provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu vysazovat trvalé porosty
KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
DOSAVADNÍ TRENDY VÝVOJE KONCEPCE tuhý komunální odpad předtříděný v domácnostech bude svážen centrálně. nebezpečný odpad bude periodicky svážen odbornou firmou. pro návrhový počet obyvatel lze za předpokladu současných trendů (postupné snižování množství odpadů, recyklace, primární separace v domácnostech) předpokládat stagnaci množství odpadů na současném množství. Je třeba respektovat zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění.
2.9
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
Civilní ochrana patří k základním úkolům obce. V současnosti dochází k upřesňování požadavků a předpisů na zajištění možnosti evakuace a ukrytí obyvatelstva v případě havárií nebo válečných konfliktů. Na základě schváleného územního plánu doporučujeme rozpracovat komplexní plán ochrany obyvatelstva, a to jak pro případ ekologické, přírodní nebo válečné katastrofy. Obec bude zahrnuta do plánu ORP Světlá nad Sázavou a bude muset strpět požadavky zákonů k obraně státu a ke krizovému řízení na zabezpečení svého území a strpět požadavky na vyčlenění osob pro vyrozumění obyvatel k nástupu mimořádné vojenské služby a k dodání věcných prostředků. Obec bude spolupracovat s orgány krizového řízení ORP Světlá nad Sázavou a bude muset poskytovat informace o stavu průběhu mimořádné události, krizové situace a krizového stavu na svém území. Bude poskytovat pomoc postiženým občanům s využitím vlastních zdrojů pomoci a s využitím pomoci od ORP Světlá nad Sázavou. RIZIKA OHROŽENÍ OBYVATEL EKOLOGICKÁ - obyvatelé Dolního Města nejsou vystaveni bezprostřednímu riziku ekologických havárií. Ta hrozí především na hlavní dopravní tepně – silnici II/347. V obci nejsou skladovány nebezpečné látky. PŘÍRODNÍ - z přírodních rizik je nejvíce obec ohrožena možností záplavy při přívalových deštích. Záplavová území nejsou stanovena vodoprávním úřadem. Plochy ohrožené povodní na Pstružném potoce a na potoce od Křepin jsou zakresleny na základě zkušeností místní samosprávy (nebylo provedeno hydrotechnické posouzení). Jedná se o zaplavování hřiště nad stávající vodní nádrží a ploch v údolní nivě. Zaplavované plochy nejsou zastavěny. Obci nehrozí žádné větší riziko požáru, zemětřesení a nejsou zde obvyklé ani větší větrné vichřice. Pro případ požáru bude voda odebírána z hydrantů (je vhodnější instalovat nadzemní požární hydranty), dále pak z vodoteče. VÁLEČNÉ - v případě válečného konfliktu je nutno zajistit ochranu obyvatel. VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA Pro varování obyvatelstva v případě válečného konfliktu nebo přírodní či ekologické katastrofy je území kompaktní zástavby částí považováno za jeden územní celek. V obci jsou el. poplachové sirény jako součást systému „Varování a vyrozumění obyvatel v případě havárie“ je umístěny na stožáru vedle budovy OÚ v centru Dolního Města a na hasičské zbrojnici, dále pak na hasičské zbrojnici v Rejčkově.
60
EVAKUACE OBYVATELSTVA Hromadná evakuace v případě katastrofy většího rozsahu bude potřeba zajistit hromadnou evakuaci části, nebo i celé obce. Stanoviště pro shromáždění obyvatel jsou navržena v prostorách zastávek veřejné autobusové dopravy, odkud bude zajištěna doprava. Individuální evakuace v případě lokálních havárií bude zajištěna do Lipnice nad Sázavou, případně do určených prostor ve Světlé nad Sázavou. UKRYTÍ OBYVATELSTVA Hromadné ukrytí – je třeba zajistit 100% ukrytí, přičemž obyvatelé v rodinných domech si je zajišťují sami. Vzhledem k charakteru zástavby obce se požadované nároky na plochy úkrytů týkají jen osob bydlících v bytových domech a v občanské vybavenosti. Obec tedy zajistí ukrytí obyvatel bytových domů, domu s pečovatelskou službou, školských a zdravotnických zařízení, ubytovací zařízení pro své klienty. Výrobní provozy si zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách podniků a závodů. Rozsah těchto zařízení je nutno stanovit individuálně v závislosti na počtu zaměstnanců. Ukrytí obyvatelstva je třeba v převážné míře zajistit ve sklepních prostorech stávajících i nových budovách. Tyto objekty musí vždy splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min. 50. V případě, že nebude řešen suterén tato podmínka není splněna a je třeba při podrobnější dokumentaci zajistit jiný způsob ukrytí. Doporučujeme proto novou výstavbu rodinných domů i podnikatelské aktivity a občanské vybavenosti či výrobní sféře řešit (dle technických podmínek) s podsklepením, s možností využití těchto prostor pro ukrytí obyvatelstva v případě ohrožení. Nejlepší řešení je zcela zapuštěné podlaží, případně s úrovní podlahy více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Úkryty je třeba budovat do vzdálenosti 500 m, čímž je splněn požadavek dosažení úkrytu do 15 minut. V obci nejsou navrženy nové obytné domy a proto nejsou kryty pro tuto skupinu obyvatel požadovány. V zónách soustředěné výstavby rodinných domků je nutno v maximální možné míře přizpůsobovat podsklepené části domů a sklepy ke zpohotovění na protiradiační úkryty. Improvizované úkryty jsou dvouúčelově využívané prostory stavebních objektů, splňujících nejen společenské požadavky v době míru, ale i potřeby zabezpečení ochrany osob proti účinkům radiačního zamoření a ozáření z radioaktivního spadu. Poskytují rovněž ochranu proti účinkům světelného záření při jaderném výbuchu, částečně ochranu proti ničivým účinkům tlakové vlny a částečně ochranu proti některým otravným látkám. Potřebná plocha úkrytu vychází z požadavku 0,7 m2 plochy na osobu (1 m2 pro děti do 7 let, těhotné a kojící matky a 0,5 m2 pro dospělou osobu). Dle předpisu CO-1-9/č. „Umístění rychlostních komunikací a důležitých místních komunikací“ - jedná se o posouzení silnice II tř. č. 347 v zastavěné části obce z hlediska nezavalitelnosti při rozrušení okolní zástavby. Trasa komunikace je vedena východně od zástavby, je jednostranně obestavěná, vesměs s dostatečným odstupem od vozovky a splňuje požadavky nezavalitelnosti. Plochy pro speciální očistu osob a techniky je možno řešit v prostoru severně od obce. V krizových situacích a při mimořádných událostech bude obyvatelstvo zásobováno vodou z veřejných studní, el. energií pak z mobilních elektrocentrál. Obecní úřad Dolní Město zhodnotí bilanci a vydá pokyny popř. doporučí akceptovat zařazení úkrytových ploch do podrobnější územně plánovací dokumentace. Platí tyto regulativy: u individuální zástavby je v maximálně možné míře nutno zajistit budování suterénů u občanského vybavení je nutno zajistit ukrytí návštěvníků (úkrytové prostory jsou součástí těchto objektů) u výrobních aktivit zajišťují možnosti úkrytu jednotlivé podniky v závislosti na počtu zaměstnanců V případě zpracování Doložky CO (není součástí ÚPO) je nutno vyhodnotit hlavní disproporce v kapacitách v rámci povolené dostupnosti. Pro návrh budou plochy úkrytů zajištěny ve stávajících objektech občanské vybavenosti a to při jejich případné rekonstrukci. ZVLÁŠTNÍ ZAŘÍZENÍ CO jsou předmětem řešení Doložky CO.
61
3.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NAVRHOVANÉHO
Životní prostředí obce není zatěžováno škodlivinami. Vzhledem ke své poloze, geomorfologickým podmínkám a krajinnému rámci je možno je klasifikovat jako mírně narušené a vhodné pro bydlení.
3.1
OVZDUŠÍ
Ochrana ovzduší je upravena zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění. Ten stanoví: práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a při zacházení s regulovanými látkami, které poškozují ozónovou vrstvu Země a s výrobky, které takové látky obsahují podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek nástroje ke snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší Jeho ustanovení musí být respektována.
3.2
VODA
VODNÍ ZDROJE V řešeném území jsou stanovena ochranná pásma vodních zdrojů sloužící pro zásobování obyvatelstva. Ostatní zdroje v řešeném území slouží pro soukromé účely a nemají stanovena ochranná pásma. Je proto nutné v jejich okolí provádět pouze takovou činnost, aby nedošlo ke znečištění zdrojů. VODNÍ TOKY Územím protékající Pstružný potok je ovlivněn částí vypouštěných odpadních vod. Tento stav bude zlepšen dokončením výstavby splaškové kanalizace a realizací nové čistírny odpadních vod v obci. Dále je navržena realizace kanalizace v Meziklasí a Rejčkově. V Dobré Vodě Lipnické je navržena plocha krajinné zeleně, která bude obsahovat vodní prvky pro zlepšení čistoty vody v meliorační svodnici (umělé kaskády pro provzdušnění, menší vodní plochy).
3.3
PŮDA
Na vymezených erozně ohrožených plochách zonací orné půdy jsou navržena protierozní opatření (viz. kapitola 2.4.8.1 Plochy pro krajinnou zónu produkční zemědělskou).
3.4
HLUK
V zastavěném území jsou ve výkrese dopravy na průjezdních úsecích silnic podle § 8 zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění a podél železnice posuzovány hladiny hluku. Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě nařízení vlády č. 502/2000 Sb., v platném znění. Přípustná hladina hluku ve vnějším prostředí je dána součtem základní hladiny 50 dB a korekcí vztahujících se k místním podmínkám a denní době. Pro noční dobu platí obecně korekce – 10 dB, pro železnici – 5 dB. V prostoru bezprostředně navazujícím na silnice I. a II. třídy a o.p. železnice je možná korekce + 5 dB. Pro území a stavby pro bydlení je možná korekce + 5 dB. V denní době by tedy neměla být v území pro bydlení překročena hladina 55 dB (60 dB u hlavních komunikací) a v noční době 45 dB (50 dB u železnic a hlavních komunikací). Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Na základě této směrnice byl zpracován výpočtový postup HLUK+, který umožňuje modelovat na počítači hlukovou situaci, počítat hladiny hluku v jednotlivých bodech a vykreslovat izofony hluku v zadaných výškách při detailním postupu. Pro účely územně plánovací dokumentace jsou stanoveny vzdálenosti izofon od liniových zdrojů hluku.
62
Všechny výrobní plochy a areály je třeba v dalším stupni PD posoudit z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací dle ustanovení § 11 a 12 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., v platném znění.
3.5
RADONOVÉ RIZIKO
Radon (222Rn) je inertní plyn, vznikající radioaktivním rozpadem uranu (238U). Radon není stabilním radioizotopem, radioaktivním rozpadem se dále mění na izotopy polonia a vizmutu, které jsou kovové povahy. Ty jsou schopné absorbovat se na aerosolových částicích v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. Při vyšších koncentracích působí v plicích jako vnitřní zářiče a může dojít k vnitřnímu ozáření a následným mutagenním změnám a iniciaci karcinomu plic. Dle mapy radonového indexu se řešené území nachází v kategorii vysokého radonového rizika z geologického podloží. Tato informace má pravděpodobnostní charakter. Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku.
4. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
ŘEŠENÍ
4.1
VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
4.1.1
POUŽITÁ METODIKA
NA
ZPF
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č. 334/1992 Sb., v platném znění, vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., v platném znění, přílohy 3 této vyhlášky a zákona č. 98/1999 Sb., v platném znění. Hranice současně zastavěného území byla stanovena v rámci zpracování konceptu územního plánu obce k 15. 6. 2005.
4.1.2
STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V ÚZEMÍ
Viz kapitola 2.2.1.5 Aktuální stav krajiny.
4.1.3
ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE
ZÁBORU
A
ROZVOJOVÝCH
LOKALIT
Vyhodnoceny jsou všechny rozvojové plochy, označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabelární formě. SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZÁBORU ZPF PODLE NAVRŽENÉHO FUNKČNÍHO VYUŽITÍ navržené funkční využití lokalit
bydlení doprava občanská vybavenost sport a rekreace technická vybavenost vodní plochy zalesnění výroba krajinná zeleň veřejná zeleň celkem
celkem
21,75 0,97 0,42 1,39 0,67 16,05 1,98 6,57 1,13 1,25 52,18
Úhrnná výměra lokalit v ha v zastav.území mimo zast.území
1,48 0,09 0,28 0 0 0 0 0 0 0,01 1,86
20,27 0,88 0,14 1,39 0,67 16,05 1,98 6,57 1,13 1,24 50,32
63
zemědělská půda v ha
nezemědělská půda v ha
21,75 0,84 0,42 1,29 0,67 15,41 1,98 5,88 0,68 1,25 50,17
0 0,13 0 0,10 0 0,64 0 0,69 0,45 0 2,01
SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZÁBORU ZPF PODLE KATASTRU A NAVRŽENÉHO FUNKČNÍHO VYUŽITÍ navržené funkční využití
bydlení doprava občanská vybavenost sport a rekreace technická vybavenost vodní plochy výroba zalesnění krajinná zeleň veřejná zeleň k.ú. Dol. Město
celkem
18,16 0,63 0,42 1,39 0,59 5,09 6,18 1,98 0,45 1,25 36,14
úhrnná výměra lokalit v ha v zastav.území mimo zast. území
zemědělská půda v ha
katastrální území DOLNÍ MĚSTO 0,66 17,50 0 0,63 0,28 0,14 0 1,39 0 0,59 0 5,09 0 6,18 0 1,98 0 0,45 0,01 1,24 0,95 35,19
18,16 0,63 0,42 1,29 0,59 4,45 5,88 1,98 0 1,25 34,65
nezemědělská půda v ha
0 0 0 0,10 0 0,64 0,30 0 0,45 0 1,49
SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZÁBORU ZPF PODLE KATASTRU A NAVRŽENÉHO FUNKČNÍHO VYUŽITÍ navržené funkční využití
bydlení doprava technická vybavenost výroba vodní plochy k.ú. Meziklasí bydlení doprava vodní plochy krajinná zeleň k.ú. Dobrá Voda Lip. bydlení vodní plochy doprava technická vybavenost k.ú. Rejčkov
4.1.4
celkem
úhrnná výměra lokalit v ha v zastav.území mimo zast. území
zemědělská půda v ha
katastrální území MEZIKLASÍ 0,25 0,77 1,02 0 0,04 0,04 0 0,05 0,05 0 0,39 0 0 2,54 2,54 0,25 3,79 5,14 katastrální území DOBRÁ VODA LIPNICKÁ 0,48 0,10 0,38 0,48 0,04 0 0,04 0 2,70 0 2,70 2,70 0,68 0 0,68 0,68 3,90 0,10 3,80 3,86 katastrální území REJČKOV 2,09 0,47 1,62 2,09 5,72 0 5,72 5,72 0,26 0,09 0,17 0,17 0,03 0 0,03 0,03 8,10 0,56 7,54 8,01 1,02 0,04 0,05 0,39 2,54 4,04
nezemědělská půda v ha
0 0 0 0,39 0 1,03 0 0,04 0 0 0,04 0 0 0,09 0 0,09
BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č. 334/1992 Sb. (příloha A), v platném znění. PŮDNÍ JEDNOTKY ZASTOUPENÉ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ HPJ 29 HPJ 32 HPJ 34 HPJ 37 HPJ 39 HPJ 40
hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách a svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou závislé na srážkách hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a ne různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 10 cm) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné svažité půdy (nad 120) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách
64
PŮDNÍ JEDNOTKY ZASTOUPENÉ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ HPJ 47 HPJ 50 HPJ 67 HPJ 68 HPJ 71 HPJ 78
4.1.5
oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité, náchylné k dočasnému zamokření hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky hluboké strže nad 3 m hloubky – nevhodné pro zemědělskou půdu
ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY
Zemědělská prvovýroba je zaměřena převážně na rostlinnou výrobu, živočišná výroba byla výrazně utlumena. V řešeném území je v provozu farma ŽV společnosti FADOM s chovem hovězího dobytka. Ve Smrčensku hospodaří firma Adam. V Kulíkově mlýně je umístěna farma pro chov ovcí a koz. Na jižním okraji zástavby Rejčkova se nachází bývalá farma zemědělské výroby, mimo provoz. Navržen je rozvoj farmy FADOM v Dolním Městě (i.č. 34) a plocha pro agroturistickou farmu v Loukově (i.č. 35), v obnoveném půdorysu historického dvora.
4.1.6
USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V řešeném území nejsou prováděny "Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), ani nejsou v nejbližších letech plánovány.
4.1.7
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY
V území je zpracován lokální územního systému ekologické stability (ÚSES). V rámci zpracování územního plánu byly skladebné části ÚSES koordinovány s rozvojem navrženým v územním plánu. Plochy pro realizaci ÚSES jsou na zemědělské půdě navrženy zejména v severní části katastru Dolní Město a Meziklasí. Většina existujících a funkčních skladebných částí je navržena podél vodních toků nebo na lesní půdě. Neexistující části ÚSES navrhované na zemědělské půdě jsou navrženy jako systém remízů, součást protierozních opatření apod. Vzhledem k charakteru území, jeho krajinnému rázu a četnosti zastoupení přírodních prvků není vhodné navrhovat neexistující části jako souvislé, nedělené pásy vzrostlé zeleně. Celková plocha nutná pro realizaci ÚSES na zemědělské půdě činí cca 6 ha. Při realizaci komplexních pozemkových úprav může dojít k mírným úpravám ve vymezení hranic a trasování prvků s ohledem na mapový podklad.
4.1.8
SÍŤ ZEMĚDĚLSKÝCH ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ
V řešeném území je stabilizovaná síť zemědělských účelových komunikací. Navrhované rozvojové lokality neznemožňují obhospodařovaných navazujících pozemků. Na základě projednání konceptu územního plánu byly doplněny návrhy přístupových a obslužných komunikací k navrhovaným vodním plochám.
4.1.9
INVESTICE DO PŮDY
V řešeném území je velká část ploch zemědělské půdy odvodněna. Rozvojové plochy navrhované na odvodněných plochách: 8 (část), 10, 11, 17, 27, 40, 42, 43, 49, 57. Dopad na odvodňovací systém je nutno posoudit při podrobnějším řešení.
4.1.10 ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ V POROVNÁNÍ S JINÝMI MOŽNÝMI VARIANTAMI A) DOSAVADNÍ VYUŽITÍ PLOCH NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Zemědělská půda v řešeném území převažuje. Tvoří celkem 1151,4141 ha což je 61,23 % rozlohy. Nezemědělská půda v řešeném území je především využívána jako lesní půda (31,16 %). Ostatní plochy tvoří 5,66 %, zastavěné plochy pak 1,12 %. 65
Navrhované řešení předpokládá zábor ploch s nejvyšších dvou třídách ochrany (I. a II.) v celkové rozloze 4,62 ha. Oproti konceptu územního plánu byl návrh záboru vysoce chráněných ploch snížen o cca 1,5 ha. B) VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA NEZASTAVĚNÝCH ČÁSTECH STAVEBNÍCH POZEMKŮ A ENKLÁV ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Zemědělská půda na nezastavěných částech stavebních pozemků je využívána především jako zahrady. Enklávy zemědělské půdy se v zastavěném území vyskytují v případě Dolního Města a Meziklasí. Jsou navrženy k zástavbě rodinnými domy a plochami pro sport. C) VYUŽITÍ PLOCH ZÍSKANÝCH ODSTRANĚNÍM BUDOV A PROLUK Nejsou navrženy asanace a demolice. Je však možno počítat s obnovou morálně i fyzicky zastaralého stavebního fondu. Ten je součástí funkčních ploch v současně zastavěném území. Ty jsou určeny pro náhradu za dožilé objekty stejného funkčního určení, pokud není tímto územním plánem navrženo jinak. D) VYUŽITÍ PLOCH, KTERÉ BYLY PRO POTŘEBY ROZVOJE SÍDLA ORGÁNEM OCHRANY ZPF JIŽ ODSOUHLASENY V DOSAVADNÍ SCHVÁLENÉ DOKUMENTACI Záměry rozvoje obce Dolní Město zakotvené v územním plánu obce byly v rozpracovanosti územního plánu projednány na jednání dne 8. 4. 2004 za účasti zástupce Krajského úřadu Kraje Vysočina, odbor ŽP, orgánu ochrany ZPF, Městského úřadu Světlá nad Sázavou, odbor ŽP, orgánu ochrany ZPF a Obce Dolní Město (viz protokol z ústního jednání). Byl vysloven souhlas s lokalitami označenými jako BV 1 – BV 10 s podmínkami, jejichž řešení je obsahem kapitoly M). E) DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA USPOŘÁDÁNÍ PLOCH ZPF, KTERÝM BY MĚLA BÝT S OHLEDEM NA § 2 ZÁKONA č. 114/1992 Sb., V PLATNÉM ZNĚNÍ, CO NEJMÉNĚ NARUŠENA KRAJINA A JEJÍ FUNKCE Plochy pro rozvoj jsou navrženy v návaznosti na současně zastavěné území sídla. Nejsou vytvářeny samostatné enklávy osídlení s výjimkou plochy pro agroturistickou farmu v Loukově, která je určena pro obhospodařování půdy a krajiny s chovem hospodářských zvířat. F) OVLIVNĚNÍ HYDROLOGICKÝCH A ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A STÁVAJÍCÍCH MELIORAČNÍCH ZAŘÍZENÍ V ÚZEMÍ viz kap. 4.1.9. G) SÍŤ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMUNIKACÍ Navrženým řešením nejsou stávající hlavní zemědělské cesty narušeny. H) DALŠÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ PROKAZUJÍCÍ NEZBYTNOST POŽADAVKU NA ODNĚTÍ ZPF počet obyvatel: v r. 2001 bylo v Dolním Městě 856 obyvatel návrhový počet 1000 obyvatel (údaj je směrný) V posledních letech se projevuje intenzivní trend výstavby kvalitního bydlení v klidném a příznivém prostředí. Vzhledem k tomu a stavebním zákonem nelimitované délce platnosti územního plánu obce se jeví jako účelné navrhnout dlouhodobou koncepci rozvoje Dolního Města a jeho částí, závazně určit a schválit směry rozvoje obce a ty pak dle stanovené etapizace v souladu s platnou legislativou naplňovat. I) VEDENÍ SMĚROVÝCH A LINIOVÝCH STAVEB VE VZTAHU K MOŽNÉMU EROZNÍMU OHROŽENÍ A POZEMKOVÝM ÚPRAVÁM V území se na zemědělských plochách neprojevují výrazné nebo extrémní erozní procesy. V rámci dlouhých svahů s nedělenými hony je problémem soustředěný odtok ve stopách polních stojů, popřípadě extrémní srážkové úhrny v podobě přívalových dešťů. V rámci konceptu územního plánu byly stanoveny základní zásady hospodaření ve vymezených zónách orné půdy (viz. zonace orné půdy) J) KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY DLE BPEJ A TŘÍD OCHRANY Je uvedena výše. K) ETAPIZACE VÝSTAVBY Etapizace výstavby v územním plánu vychází ze souhrnných informací o území a jeho projektové přípravě pro realizaci. Do I. etapy výstavby (časový úsek stanovený k termínu první aktualizace územního plánu tj.
66
čtyři roky od schválení dokumentace) jsou zařazeny lokality, které mají zpracován podrobnější stupeň dokumentace, nebo takový je připravován. Popsána je rovněž v samostatné kapitole 6, graficky je vyjádřena ve výkrese č. 11. Zábor zemědělského půdního fondu, etapizace výstavby barevným odlišením jednotlivých etap. Plošný podíl návrhových lokalit a jejich rozčlenění do jednotlivých etap ukazuje tabulka: plochy v ha
rozvojové plochy celkem z toho ZPF
I.etapa
II.etapa
III.etapa
30,79 29,91
10,89 10,85
10,50 9,41
Ve smyslu platné legislativy je nutno zohlednit i účelný postup vynětí zemědělského půdního fondu tak, aby nedocházelo k narušení organizace zemědělského půdního fondu, hydrologických a odtokových poměrů v území a sítě zemědělských účelových komunikací. M) ODŮVODNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH PLOŠNÝCH LOKALIT ZÁBORU ZPF Záměry rozvoje obce Dolní Město zakotvené v územním plánu obce byly v rozpracovanosti projednány na jednání dne 8. 4. 2004 za účasti zástupce Krajského úřadu Kraje Vysočina, odbor ŽP, orgánu ochrany ZPF, Městského úřadu Světlá nad Sázavou, odbor ŽP, orgánu ochrany ZPF a Obce Dolní Město (viz protokol z ústního jednání). Ke konceptu ÚPO bylo vydáno stanovisko Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 12. srpna 2004. Připomínky v něm uvedené jsou řešeny takto: lokalita 1 lokalita byla upravena po hranice SZÚO, vzhledem k jejímu rozsahu je nutno zpracovat podrobné řešení zastavovací studie (optimálně regulačního plánu). lokalita 9 Na haltýři je vzhledem k rozsahu lokality navrženo postupné zástavby v návaznosti na SZÚO. lokalita 32 sportoviště U Obecáku bylo z návrhu vypuštěno. lokalita 37 plocha pro výrobu byla na základě požadavku obecního úřadu rozšířena až po silnici III/347 40 H. Brod – Ledeč. lokalita 41 rybník na Křepinském potoce byla doplněna o přístupovou cestu (74). lokalita 52 místní komunikace ke sportovišti byla z návrhu vypuštěna. lokalita 45,46 rybníky na Meziklaském potoce byla doplněna o přístupovou cestu (73). lokalita 19 pro bydlení v Meziklasí byla z návrhu vypuštěna. lokalita 21 pro bydlení v Dobré Vodě Lipnické byla z návrhu vypuštěna. lokalita 47 rybníky u Kotrčova mlýna byla upravena podle zpracované dokumentace a doplněna o přístupovou komunikaci (64) lokalita 24 pro bydlení v Rejčkově byla z návrhu vypuštěna. lokalita 48 rybník Choutka byla doplněna o přístupovou cestu (70). Využití je navrženo jako nádrž extenzivní, krajinotvorná, ekologická. lokalita 49 rybník Pod Smrčí byla doplněna o přístupovou cestu (71). LOKALITY, KTERÉ SE DOTKNOU VYSOCE CHRÁNĚNÝCH PŮD JSOU ZDŮVODNĚNY TAKTO: lokalita 1 2,85 ha chráněných půd. Plochy jsou v současnosti obestavěny zástavbou, nacházejí se v blízkosti centra Dolního Města. Obklopeny jsou půdami III a V třídy ochrany a na část půdy byl vydán souhlas s vynětím. Vzhledem k jejímu rozsahu je nutno zpracovat podrobné řešení zastavovací studie (optimálně regulačního plánu). lokalita 5 jedná se o dostavbu proluky v zástavbě v Dolním Městě, účelem je doplnění zástavby a ekonomické využití prostředků, vložených do sítí technické infrastruktury. lokalita 11 dostavba proluky mezi novým rodinným domem a původní zástavbou. Plocha je vymezena komunikací vodotečí a zástavbou. lokalita 15 využití plochy 0,13 ha I. třídy ochrany mezi stávající zástavbou a navrženou lokalitou na plochách IV. třídy ochrany. lokalita 16 využití plochy 0,23 ha II. třídy ochrany mezi stávající zástavbou a navrženou lokalitou na plochách IV. třídy ochrany. lokalita 18 dostavba proluky (sadu) mezi zástavbou na okraji Meziklasí. lokalita 20 zástavba na louce v SZÚO v okrajové části Dobré Vody Lipnické, vymezené zástavbou a krajinnou zelení.
67
lokalita 34
plocha pro rozvoj výrobních aktivit – zemědělské farmy FADOM v Dolním Městě, zmenšení původního požadavku společnosti. lokalita 40 plocha pro rybník Nad láznou v Dolním Městě dle požadavku obce. lokalita 48 plocha pro rybník Choutka v Rejčkově dle požadavku investora a doporučení obce. lokalita 70 plocha pro přístupovou komunikaci k rybníku Choutka v Rejčkově dle požadavku investora, doporučení obce a požadavku orgánu ochrany ZPF. lokalita 75 plocha pro přístupovou komunikaci k nádrži ochranné – poldru v Dolním Městě dle požadavku orgánu ochrany ZPF a obce. Všechny navržené vodní plochy (s výjimkou nádrže ochranné – poldru) mají jako prvořadou funkci obnovu ekologické stability krajiny (funkční typ Ne nádrž extenzivní, krajinotvorná, ekologická). Chov ryb je podmíněně přípustný.
68
4.1.11 TABELÁRNÍ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT Číslo
Navržené funkční využití lokality
Katastrální území
Úhrnná výměra lokality v ha zastavěné území Celkem v mimo
Výměra zemědělské půdy v lokalitě dle kultur v ha
Druh pozemku
Celkem
zastavěné území v mimo
Výměra nezem. ploch
BPEJ,třída ochrany ZPF, výměra dle jednotlivých BPEJ
5,3
0,06
5,24
0
0,36 0,32 0,27
0 0 0
0,36 0,32 0,27
0 0 0
0,6 0,32 1,23 0,2
0 0 0,07 0,2
0,6 0,32 1,16 0
0 0 0 0
2,27
orná půda orná půda zahrada zahrada orná půda zahrada
2,53
0,26
2,27
0
0
0,46
TTP
0,46
0
0,46
0
0,16 1,79 0,89 1,05
0 0 0 0
0,16 1,79 0,89 1,05
TTP zahrada orná půda orná půda
0,16 1,79 0,89 1,05
0 0 0 0
0,16 1,79 0,89 1,05
0 0 0 0
Dolní Město
1,64
0,07
1,57
orná půda
1,64
0,07
1,57
0
bydlení bydlení bydlení
Dolní Město Meziklasí Meziklasí
0,65 0,77 0,25
0 0 0,25
0,65 0,77 0
orná půda orná půda zahrada
0,65 0,77 0,25
0 0 0,25
0,65 0,77 0
0 0 0
7.29.01 7.50.11 7.50.01 7.67.01 7.50.01 7.50.01 7.50.01 7.29.11 7.50.01 7.50.01 7.32.14 7.32.14 7.32.14 7.67.01 7.67.01 7.50.11 7.47.00 7.50.11 7.32.14 7.32.14 7.32.14 7.29.11 7.32.14 7.32.14 7.32.11 7.67.01 7.29.01
19. 20.
bydlení
Dobrá Voda Lipnická
0,18
0,02
0,16
zahrada
0,18
0,02
0,16
0
8.34.21
I.
0,18
21. 22. 23.
bydlení bydlení
Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda Lipnická
0,08 0,22
0,08 0
0 0,22
zahrada zahrada
0,08 0,22
0,08 0
0 0,22
0 0
8.34.24 8.34.24
III. III.
0,08 0,22
24. 25. 26. 27. 28. 29.
bydlení bydlení bydlení bydlení občanské vybavení
Rejčkov Rejčkov Rejčkov Rejčkov Dolní Město
0,8 0,49 0,33 0,47 0,42
0 0 0 0,47 0,28
0,8 0,49 0,33 0 0,14
zahrada zahrada TTP zahrada TTP
0,8 0,49 0,33 0,47 0,42
0 0 0 0,47 0,28
0,8 0,49 0,33 0 0,14
0 0 0 0 0
8.34.24 8.34.24 8.50.11 8.34.24 7.71.01
III. III. IV. III. V.
0,8 0,49 0,33 0,47 0,42
1.
bydlení
Dolní Město
5,3
0,06
5,24
2. 3. 4.
bydlení bydlení bydlení
Dolní Město Dolní Město Dolní Město
0,36 0,32 0,27
0 0 0
0,36 0,32 0,27
5. 6. 7. 8.
bydlení bydlení bydlení bydlení
Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město
0,6 0,32 1,23 0,2
0 0 0,07 0,2
0,6 0,32 1,16 0
9.
bydlení
Dolní Město
2,53
0,26
10.
bydlení
Dolní Město
0,46
11. 12. 13. 14.
bydlení bydlení bydlení bydlení
Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město
15.
bydlení
16. 17. 18.
orná půda zahrada orná půda TTP orná půda orná půda, TTP
69
I. III. III. V. III. III. III. I. III. III. IV. IV. IV. V. V. III. II. III. IV. IV. IV. I. IV. IV. II. V. I.
2,85 1,42 1,03 0,24 0,12 0,32 0,27 0,24 0,36 0,32 1,23 0,2 2,26 0,27 0,05 0,41 0,15 0,01 1,79 0,89 1,05 0,13 1,51 0,42 0,23 0,77 0,25
Poznámka
I. etapa na část lokality již vydán souhlas s vynětím III. etapa III. etapa II. etapa I. etapa I. etapa II. etapa I. etapa III. etapa I. etapa I. etapa I. etapa III. etapa III. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa lokalita nebyla na základě projednání odsouhlasena I. etapa lokalita nebyla na základě projednání odsouhlasena II. etapa III. etapa lokalita nebyla na základě projednání odsouhlasena I. etapa II. etapa III. etapa III. etapa I. etapa
Číslo
Navržené funkční využití lokality
Katastrální území
Úhrnná výměra lokality v ha zastavěné území Celkem v mimo 0,71 0 0,71 0,21 0 0,21
30. 31.
sport a rekreace sport a rekreace
Dolní Město Dolní Město
32. 33.
sport a rekreace
Dolní Město
0,47
0
34.
výroba
Dolní Město
1
35.
výroba
Meziklasí
0,39
Výměra zemědělské půdy v lokalitě dle kultur v ha
Druh pozemku
Celkem
zastavěné území v mimo 0,61 0 0 0,21
zahrada zahrada
0,61 0,21
0,47
orná půda
0,47
0
0
1
orná půda
1
0
0,39
0
Výměra nezem. ploch
BPEJ,třída ochrany ZPF, výměra dle jednotlivých BPEJ
0,1 0
7.32.14 7.32.14
IV. IV.
0,71 0,21
0,47
0
0
1
0
7.32.14 7.29.01 7.32.14 7.37.16 7.32.04
IV. I. IV. V. III.
0,47 0,14 0,65 0,03 0,18
0
0
0,39 IV. V. V. III. V. V.
0,40 0,78 0,12 0,45 2,54 0,59
1,3
0
1,3
0
3,58
0
3,58
0,30
7.32.14 7.32.44 7.40.68 7.50.11 7.32.44 7.68.11
0,57
0
0,57
0
7.32.14
IV.
0,57
orná půda
0,38
0
0,38
0
1,04
orná půda TTP
1,04
0
1,04
0
0 0
0,8 0,08
TTP TTP
0,8 0,08
0 0
0,8 0,08
0 0
0,28 0,03
0 0
0,28 0,03
TTP TTP
0,28 0,03
0 0
0,28 0,03
0 0
Dolní Město, Meziklasí
1,91
0
1,91
orná půda TTP
1,91
0
1,91
0
vodní plocha vodní plocha
Dolní Město, Meziklasí Dobrá Voda Lipnická
2,37 0,20
0 0
2,37 0,2
orná půda TTP TTP
1,73 0,2
0 0
1,73 0,2
0,64 0
48.
vodní plocha
Rejčkov
0,47
0
0,47
orná půda TTP
0,47
0
0,47
0
49.
vodní plocha
Rejčkov
0,49
0
0,49
TTP
0,49
0
0,49
0
7.32.14 7.67.01 7.32.11 7.32.54 7.68.11 7.40.68 7.67.01 7.67.01 7.50.11 7.67.01 7.50.11 7.68.11 7.32.14 7.29.41 7.32.11 7.32.44 7.29.41 7.50.11 8.50.41 8.34.21 8.67.01 8.50.11 8.68.11 8.34.41
IV. V. II. V. V. V. V. V. III. V. III. V. IV. IV. II. V. IV. III. V. I. V. IV. V. IV.
0,38 0,62 0,05 0,37 0,5 0,3 0,08 0,16 0,12 0,03 0,27 0,65 0,71 0,21 0,07 1,70 0,45 0,22 0,2 0,21 0,18 0,09 0,41 0,08
36.
výroba
Dolní Město
1,3
0
1,3
orná půda
37.
výroba
Dolní Město
3,88
0
3,88
38.
zeleň veřejná
Dolní Město
0,57
0
0,57
orná půda TTP orná půda, TTP zahrada
39.
zeleň veřejná
Dolní Město
0,38
0
0,38
40.
vodní plocha
Dolní Město
1,04
0
41. 42.
vodní plocha vodní plocha
Dolní Město Dolní Město
0,8 0,08
43. 44.
vodní plocha vodní plocha
Dolní Město Dolní Město
45.
vodní plocha
46. 47.
70
Poznámka
I. etapa I. etapa lokalita nebyla na základě projednání odsouhlasena III. etapa
I. etapa I. etapa návrh na parcelách historického dvora II. etapa I. etapa II. etapa II. etapa rozšíření hřbitova III. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa
II. etapa III. etapa 0,31 ha PUPFL II. etapa II. etapa II. etapa
Číslo
Navržené funkční využití lokality
Katastrální území
Úhrnná výměra lokality v ha zastavěné území Celkem v mimo
50. 51.
zeleň krajinná zeleň krajinná
Dolní Město Dobrá Voda Lipnická
0,45 0,68
0 0
0,45 0,68
52. 53. 54. 55. 56.
doprava doprava doprava doprava
Dolní Město Rejčkov Rejčkov Meziklasí
0,21 0,09 0,05 0,04
0 0,09 0 0
0,21 0 0,05 0,04
57.
technická vybavenost
Dolní Město
0,28
0
58.
technická vybavenost
Meziklasí
0,05
59.
technická vybavenost
Rejčkov
60. 61. 62.
technická vybavenost bydlení bydlení
63. 64. 65. 66. 67. 68.
Výměra zemědělské půdy v lokalitě dle kultur v ha
Celkem
TTP
0 0,68
0 0
0 0,68
0,45 0
orná půda, TTP TTP
0,21 0 0,05 0,04
0 0 0 0
0,21 0 0,05 0,04
0 0,09 0 0
0,28
TTP
0,28
0
0,28
0
0,05
TTP
0,05
0
0,03
0
0,03
TTP
0,03
Dolní Město Dolní Město Dolní Město
0,31 0,24 0,15
0 0 0
0,31 0,24 0,15
TTP orná půda orná půda
vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha
Rejčkov Dobrá Voda Lipnická Dobrá Voda Lipnická Meziklasí Dolní Město Dolní Město
4,76 0,24 2,26 0,45 0,39 0,28
0 0 0 0 0 0
4,76 0,24 2,26 0,45 0,39 0,28
69.
zalesnění
Dolní Město
1,98
0
70.
doprava
Rejčkov
0,07
71.
doprava
Rejčkov
72.
doprava
73. 74.
doprava doprava
75. 76.
doprava zeleň veřejná
zastavěné území v mimo
Výměra nezem. ploch
Druh pozemku
BPEJ,třída ochrany ZPF, výměra dle jednotlivých BPEJ
8.50.41
V.
0,68
7.32.14
IV.
0,21
0
8.34.44 7.68.11 7.50.44 7.71.01
V. V. V. V.
0,05 0,04 0,14 0,14
0,05
0
7.68.11
V.
0,05
0
0,03
0
0,31 0,24 0,15
0 0 0
0,31 0,24 0,15
0 0 0
TTP TTP TTP TTP TTP TTP
4,76 0,24 2,26 0,45 0,39 0,28
0 0 0 0 0 0
4,76 0,24 2,26 0,45 0,39 0,28
0 0 0 0 0 0
1,98
orná půda
1,98
0
1,98
0
0
0,07
orná půda, TTP
0,07
0
0,07
0
0,05
0
0,05
TTP
0,05
0
0,05
0
Dobrá Voda Lipnická
0,04
0
0,04
0
0
0
0,04
Dolní Město Dolní Město
0,24 0,02
0 0
0,24 0,02
0,24 0,02
0 0
0,24 0,02
0 0
8.34.44 7.50.11 7.68.11 7.50.11 7.50.11 7.67.01 7.50.11 7.34.47 7.67.01 7.67.01 7.68.11 7.68.11 7.32.54 7.32.11 7.34.21 8.50.11 7.67.01 7.68.11 7.34.41 7.29.41 7.67.01 7.32.14 7.32.44 7.68.11 7.32.11 7.32.14 7.68.11 7.67.01
V. III. V. III. III. V. IV. IV. V. V. V. V. V. II. I. IV. V. V. IV. III. V. IV. V. V. II. IV. V. V.
0,03 0,15 0,16 0,24 0,15 4,11 0,65 0,24 2,26 0,45 0,39 0,28 1,67 0,31 0,01 0,04 0,02 0,01 0,04 0,01 0,03 0,10 0,14
Dolní Město Dolní Město
0,16 0,30
0 0,01
0,16 0,29
orná půda
orná půda, TTP TTP orná půda, TTP zahrada
0,16 0,30
0 0,01
71
0,16 0,29
0 0
0,11 0,03 0,02 0,30
Poznámka
III. etapa sanace kořenové čistírny II. etapa lokalita nebyla na základě projednání odsouhlasena I. etapa I. etapa-změna na místní komunikaci I. etapa I. etapa I. etapa ČOV I. etapa ČOV I. etapa ČOV I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa II. etapa I. etapa I. etapa I. etapa
4.1.11 VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Navržené řešení zasahuje do pozemků určených k plnění funkcí lesa návrhovou lokalitou č. 46 – vodní plocha. Jedná se o návrh soustavy dvou vodních nádrží v údolí Meziklaského potoka. 4.1.11.1 VÝMĚRA A ROZLOŽENÍ LESŮ V ÚZEMÍ, LESNATOST Lesnatost v území je vysoká. Lesní porosty jsou vázány na komplex Melechova, Lipnice a údolí Sázavy. 4.1.11.2 STRUKTURA KATASTRU OBCE DLE DRUHŮ KULTUR (V HA) viz kap. 2.2.1.5 4.1.11.3 ČLENĚNÍ LESŮ PODLE KATEGORIÍ Dominují lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení a lesy ochranné se v návaznosti na bližší okolí nenacházejí. 4.1.11.4 VĚKOVÁ A DRUHOVÁ SKLADBA Převažují středněvěké porosty s převahou smrku a borovice. Lokálně významné jsou porosty s porostními skupinami s druhově pestrým zastoupením přírodě blízké dřevinné skladby. V dotčeném úseku navrhovaným k záboru se nacházejí smíšené smrkové porosty s druhově bohatšími lesními okraji. 4.1.11.5 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Navrhován je zábor zábor PUPFL v rámci lokality pro vodní plochu. Navrhované záměry počítají s trvalým odnětím pozemků určených k plnění funkcí lesa v celkové rozloze cca 0,3 ha. Jedná se o lokalitu, označenou č. 46. číslo
46
funkční typ
vodní plocha
k.ú.
Dolní Město
výměra celkem
2,37
z toho výměra PUPFL
0,31
kategorie lesa
popis
hospodářský
návrh na vybudování drobné vodní nádrže v údolí Meziklaského potoka
4.1.11.6 CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LESNÍCH POROSTŮ LOKALITA 46 Jedná se o svah západní expozice. Dle typologie je porostní skupina zařazena do řady středně bohaté a kyselé lesní typ 4S1 a 4K6 (tj. odpovídající cena za m2 dle SLT – 3,66, resp. 2,67 Kč. Trvalé odnětí 0,31 ha je navrhováno ve východní části lokality. Při realizaci lokality nebudou narušeny dopravní lesní trasy. 4.1.11.7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Lokalita č. 46 není navrhována jako veřejně prospěšná stavba. 4.1.11.8 ČASOVÉ HORIZONTY Realizace se předpokládá v řádu několika let. Lhůta aktualizace územního plánu je navržena k roku 2008. 4.1.11.9 ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ, ŘEŠENÍ VARIANTY Na území obce Dolní Město je navrhováno několik nových vodních ploch v souvislosti s principem zadržování vody v krajině, snížení intenzity odtoku nadlimitních průtoků při extrémních srážkách a jako ekologického prvku zvyšujícího biologickou rozmanitost krajiny. Podrobné vyhodnocení pozemků určených k plnění funkcí lesa bude součástí podrobnější dokumentace řešící návrhy tras komunikace.
72
5.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VYMEZENÍ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV
PLOCH
VEŘEJNĚ
PŘEDMĚT OMEZENÍ Vymezení veřejně prospěšných staveb, ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav je podkladem pro omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písmeno a) a c) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. ÚZEMNÍ ROZSAH REGULACE je uveden v grafické příloze č. 12 Veřejně prospěšné stavby. ROZSAH OMEZENÍ Rozsah dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám bude stanoven regulačními plány nebo (není-li to účelné) územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v této kapitole nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v navazujících regulačních plánech. SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB OBČANSKÉ VYBAVENÍ O1 výstavba kulturního zařízení (29), parc. č. 27, 187, 192 - 195 k.ú. Dolní Město SPORT A REKREACE R1 plocha pro rozšíření hřiště pro kopanou (30), parc. č. 121, 122/1, 122/4, 123/3, 123/4, 124/2, 124/3, 124/1, 125, 128, 129, 130/3, 1713/1, k.ú. Dolní Město R2 plocha pro sportovní halu (31), parc. č. 126/3, 130/3, 137, 138, 139/1, 140, 163/5, 164, 320, k.ú. Dolní Město R4 plocha pro hřiště „Na Čechách“ (33), parc. č. 335, 338/2 k.ú. Dolní Město VEŘEJNÁ ZELEŇ Z1 plocha pro rozšíření hřbitova (38), parc. č. 350/1 k.ú. Dolní Město VODNÍ PLOCHY N2 rybník na Křepinském potoce (41), parc. č. 1647/2, 1679/2, 1690 k.ú. Dolní Město N3 rozšíření Obecního rybníka (42), parc. č. 1739/1 k.ú. Dolní Město N11 nádrž ochranná – poldr na Křepinském potoce (68), parc. č. 1189/6, 1464 k.ú. Dolní Město PLOCHY PRO TECHNICKÉ VYBAVENÍ T1 čistírna odpadních vod (57), parc. č. 282 k.ú. Dolní Město T2 čistírna odpadních vod (58), parc. č. 409/1, 413, 458 k.ú. Meziklasí T3 čistírna odpadních vod (59), parc. č. 100/2 k.ú. Rejčkov KORIDORY PRO DOPRAVU D2 místní komunikace k plochám pro bydlení Za kostelem (53), parc. č. 528/2, 528/4, 528/5, 537/2, 546/2, 568, 3123/1, 3200 k.ú. Dolní Město D3 místní komunikace k plochám bydlení (54), parc. č. 24/3, 962 k.ú. Rejčkov D4 obslužná komunikace k ČOV (55), parc. č. 100/1, 100/2 k.ú. Rejčkov D5 obslužná komunikace k ČOV (56), parc. č. 1, 413, 454 k.ú. Meziklasí D6 rekonstrukce veřejného osvětlení, rozhlasu a výstavba chodníků v Dolním Městě ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V1 vodovod Dolní Město V2 vodovod pro Meziklasí V3 čerpací stanice pro Meziklasí V4 výtlak pro Meziklasí V5 vodovod Meziklasí V6 vodní zdroj pro Rejčkov a Dobrou Vodu Lipnickou V7 výtlak pro Rejčkov a Dobrou Vodu Lipnickou V8 vodojem Rejčkov a Dobrou Vodu Lipnickou V9 zásobovací řad Rejčkov a Dobrou Vodu Lipnickou 73
V10 vodovod Rejčkov V11 vodovod Dobrá Voda Lipnická ODKANALIZOVÁNÍ K1 kanalizace Dolní Město K2 odlehčovací komora Dolní Město K3 kanalizace Meziklasí K4 kanalizace Rejčkov ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM P1 STL plynovod Dolní Město P2 STL plynovod Meziklasí ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ E1 nadzemní vedení včetně sloupové trafostanice Dolní Město E2 přeložka nadzemního vedení v Dolním Městě E3 přeložka sloupové trafostanice U kostela E4 přeložka sloupové trafostanice U Píchů E5 nadzemní vedení včetně sloupové trafostanice pro průmyslovou plochu v Dolním Městě E6 nadzemní vedení včetně sloupové trafostanice pro Rejčkov E7 nadzemní vedení včetně sloupové trafostanice pro Dobrou Vodu Lipnickou E8 nadzemní vedení pro obec Horní Paseka ASANAČNÍ ÚPRAVY Nejsou navrženy.
6.
ETAPIZACE VÝSTAVBY
Etapizace výstavby vychází ze souhrnných informací o území a jeho projektové přípravě pro realizaci. Do I. etapy výstavby (časový úsek stanovený k termínu první aktualizace územního plánu tj. čtyři roky od schválení dokumentace) jsou zařazeny lokality, které mají zpracován podrobnější stupeň dokumentace, nebo takový je připravován. Zohledněn je i účelný postup vynětí zemědělského půdního fondu tak, aby nedocházelo k narušení organizace zemědělského půdního fondu, hydrologických a odtokových poměrů v území a sítě zemědělských účelových komunikací. I. ETAPA výstavba sítí technické infrastruktury a místních komunikací pro lokalitu pro výstavbu RD U Obecáku v Dolním Městě (1) výstavba RD v trati U Obecáku v Dolním Městě (1) výstavba RD V chalupách IV a V v Dolním Městě (5), (6) výstavba RD v zatáčce v Dolním Městě (8) výstavba RD s podnikatelským zázemím pod Obecním rybníkem v Dolním Městě (10) výstavba RD Za Obecním rybníkem v Dolním Městě (11) výstavba RD v lokalitě Za kostelem I v Dolním Městě (12) výstavba RD v lokalitě k Radostovicím v Dolním Městě (15) výstavba RD u hřbitova v Dolním Městě (16) výstavba RD nad rybníkem v Meziklasí (17) výstavba RD sever v Dobré Vodě Lipnické (20) výstavba RD za školou v Rejčkově (25) výstavba kulturního zařízení v Dolním Městě (29) rozšíření hřiště pro kopanou v Dolním Městě (30) výstavba sportovní haly u hřiště v Dolním Městě (31) rozšíření areálu farmy FADOM v Dolním Městě (34) výstavba agroturistické farmy v Loukově (35) výstavba průmyslového areálu Pod Hájem v Dolním Městě (37) výstavba rybníka na Křepinském potoce v Dolním Městě (41) rozšíření Obecního rybníka v Dolním Městě (42)
74
výstavba rybníka pod Obecním rybníkem I v Dolním Městě (43) výstavba rybníka pod Obecním rybníkem II v Dolním Městě (44) výstavba rybníka Choutka v Rejčkově (48) výsadba krajinné zeleně s vodními plochami v Dobré Vodě Lipnické (51) místní komunikace a technické sítě k plochám pro bydlení Za kostelem v Dolním Městě (53) místní komunikace a technické sítě k plochám pro bydlení v Rejčkově (54) obslužná komunikace k ČOV v Rejčkově (55) čistírna odpadních vod v Dolním Městě (56) čistírna odpadních vod v Dolním Městě (59) čerpací stanice pohonných hmot v Dolním Městě (60) výstavba RD Za Obecním rybníkem I a II v Dolním Městě (61), (62) výstavba Hornopaseckého rybníka v Rejčkově (63) výstavba rybníka u Loukova (66) výstavba Lankašova rybníka v Dolním Městě (67) výstavba nádrže ochranné - poldru v Dolním Městě (68) zalesnění v trati Rohule (69) přístupová cesta k rybníku Choutka (70) přístupová cesta k rybníku Pod smrčí (71) přístupová cesta k rybníku na Křepinském potoce (74) přístupová cesta k nádrži ochranné – poldru (75) úprava parkové plochy U haltýře v Dolním Městě (76) II. ETAPA výstavba RD V chalupách III v Dolním Městě (4) výstavba sítí technické infrastruktury a místních komunikací pro lokalitu pro výstavbu RD Za hřištěm v Dolním Městě (7) výstavba RD v lokalitě k Trpišovicím v Meziklasí (18) výstavba RD u silnice I v Dobré Vodě Lipnické (22) výstavba RD za hasičskou zbrojnicí v Rejčkově (26) výstavba průmyslového areálu za Kovo Vzduchotechnikou v Dolním Městě (36) parkové plochy u kostela sv. Martina v Dolním Městě (38) rozšíření hřbitova v Dolním Městě (39) výstavba rybníka nad Meziklasím I v Meziklasí (45) výstavba rybníka u Kotrčova mlýna v Dobré Vodě Lipnické (47) výstavba rybníka Blaťák u Kotrčova mlýna v Dobré Vodě Lipnické (64) výstavba rybníka Pod smrčí v Rejčkově (49) rekultivace zrušené kořenové čistírny odpadních vod v Dolním Městě (50) čistírna odpadních vod v Meziklasí (57) čistírna odpadních vod v Rejčkově (58) výstavba Klementova rybníka v Dobré Vodě Lipnické (65) přístupová cesta ke Klementovu rybníku (72) přístupová cesta k rybníkům nad Meziklasím (73) III. ETAPA výstavba RD V chalupách I a II v Dolním Městě (2), (3) výstavba RD v lokalitě Za hřištěm v Dolním Městě (7) výstavba RD v lokalitě Na bahně v Dolním Městě (9) výstavba RD v lokalitě Za kostelem II, III v Dolním Městě (13), (14) výstavba RD u silnice II v Dobré Vodě Lipnické (23) výstavba RD k Horní Pasece v Rejčkově (27) výstavba RD za obchodem v Rejčkově (28) výstavba sportovního hřiště Na Čechách v Dolním Městě (33) výstavba rybníka Pod láznou v Dolním Městě (40) výstavba rybníka nad Meziklasím II v Meziklasí (46) 75
Další postup výstavby a následná etapizace bude upřesněn při aktualizaci územního plánu, kdy bude zhodnoceno reálné využití dalších navržených lokalit výstavby. Závěrečná poznámka: na každou rozvojovou plochu větší než 0,50 ha je vhodné zpracovat podrobnou dokumentaci s upřesňujícím vyhodnocením záboru zemědělské půdy.
7.
NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE
Pořizovatel přezkoumá soulad územního plánu se svým programem a potřebami obce a podle potřeby zadá zpracování změny územního plánu či nového územního plánu. Aktualizace spočívající v posouzení přijatých změn územního plánu ve vztahu k základní koncepci jeho řešení a celkové přehlednosti schválené dokumentace bude provedena poprvé v roce 2008 a dále bude prováděna v intervalu čtyř let.
76
8. DOKLADY
77
REGISTRAČNÍ LIST ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE Druh ÚPD: Název ÚPD: Řešené území:
Číslo (kód) ÚPD: Pořizovatel: Schvalující orgán: Zhotovitel: Projektant:
územní plán obce ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VODĚRADY je vymezeno katastrálními územími DOLNÍ MĚSTO, MEZIKLASÍ, DOBRÁ VODA LIPNICKÁ, REJČKOV
Městský úřad SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU, odbor stavebního úřadu a územního plánování Zastupitelstvo obce DOLNÍ MĚSTO Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. IČO 188 244 63 Ing. arch. Emil Navrátil, ČKA 00 742
Etapy
zahájení prací (uzavření smlouvy) průzkumy a rozbory zadání ÚPD
koncept řešení ÚPO souborné stanovisko návrh ÚPO
Akce
Datum
odevzdání zahájení projednání ukončení projednání schválení odevzdání zahájení projednání ukončení projednání schválení odevzdání zahájení projednání vydání stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování schválení návrhu nabytí účinnosti vyhlášky o závazné části ÚPD
31. 3. 2003 srpen 2003 říjen 2003 únor 2004 19. února 2004 květen 2004 červen 2004 říjen 2004 14. října 2004 červenec 2005
Záznam proveden dne: Zaznamenal: telefon/fax: e-mail:
Použitá technologie zpracování: digitální Měřítko hlavního výkresu: 1 : 5 000 Lhůty vyhodnocení: r. 2008 a dále v intervalu čtyř let Návrh obsahuje zastavitelná území: ano
78
Poznámka
27. 7. 2005 Ing. arch. Emil Navrátil 545 175 892 klajmon @ usbrno.cz
PŘÍLOHA K REGISTRAČNÍMU LISTU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ1) VYMEZENÉ SCHVÁLENÝM ÚZEMNÍM PLÁNEM OBCE DOLNÍ MĚSTO pořadové číslo plochy
výčet katastrálních území
1
2
1. 5. 7. 9. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 25. 30. 34. 36. 37. 38.
Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Meziklasí Rejčkov Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město
označení (název plochy) 3
U Obecáku V chalupách IV Za hřištěm Na bahně (U Haltýře) Za kostelem I Za kostelem II Za kostelem III k Radostovicím ke hřbitovu nad rybníkem za školou plocha pro rozšíření hřiště pro kopanou plocha za rozvoj farmy FADOM plocha pro průmyslovou výrobu za Kovo Vzduchotechnikou plocha pro průmyslovou výrobu Pod Hájem parková plocha za kostelem svatého Martina
1)
výměra v druh funkčního ha využití 2) 4
5
5,30 0,60 1,23 2,53 1,79 0,89 1,05 1,64 0,65 0,77 0,80 0,71 1,00 1,30 3,88 0,57
A A A A A A A A A A A C D D D E
Uvádí se plochy, které jsou větší nebo rovny 0,5 ha. Pro vyplnění sloupce 5 je určen druh funkčního využití písmeny A – E, jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD: A – bydlení, B – občanské vybavení, C – rekreace a sport, D – výroba, E – jiné využití. 2)
79