ÚZEMNÍ PLÁN LIBOMYŠL VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBOMYŠL NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Územní plán Libomyšl

Vyhodnocení vlivu územního plánu Libomyšl na udržitelný rozvoj území

ÚZEMNÍ PLÁN LIBOMYŠL

VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBOMYŠL NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

PODLE §10I, ODST. 1 ZÁK.Č.100/2001 SB. A PODLE §19, ODST. 2 ZÁK.Č.183/2006 SB. A PŘÍLOHY K ZÁK. Č. 183/2006 SB. A PŘÍLOHY Č.5 BOD „A“ K VYHL. Č.500/2006 SB.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

1



Obsah: ÚVOD .............................................................................................................................................................. 5 A. Vyhodnocení vlivů zásad územního plánu na životní prostředí............................................................. 6 A.1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. .......... 6 A.2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. ........................................................................................................................................ 8 A.3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace........................................ 12 A.3.a. Současný stav................................................................................................................................................. 12 A.3.a.1. Popis území..................................................................................................................................................................................... 12 A.3.a.2. Klima a kvalita ovzduší ................................................................................................................................................................. 13 A.3.a.3. Geologické poměry ........................................................................................................................................................................ 16 A.3.a.4. Hydrogeologické poměry .............................................................................................................................................................. 20 A.3.a.5. Povrchové a podzemní vody.......................................................................................................................................................... 20 A.3.a.6. Půda ................................................................................................................................................................................................. 23 A.3.a.7. Flóra a fauna ................................................................................................................................................................................... 24 A.3.a.8. Krajina............................................................................................................................................................................................. 26 A.3.a.9. Chráněné části přírody ................................................................................................................................................................... 26 A.3.a.10. Krajinný ráz .................................................................................................................................................................................. 27 A.3.a.11. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ............................................................................................................................. 28 A.3.a.12. Obyvatelstvo ................................................................................................................................................................................. 29 A.3.a.13. Kulturní hodnoty v území ............................................................................................................................................................ 29 A.3.a.14. Doprava a hluk ............................................................................................................................................................................. 30 A.3.a.15. Odpady .......................................................................................................................................................................................... 30 A.3.a.16. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v zájmovém území .............................................................................................. 31 A.3.a.17. Radonové riziko ........................................................................................................................................................................... 31

A.3.b. Předpokládaný vývoj, pokud by nebyl uplatněn územní plán ............................................................................ 32

A.4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. .................................................................................................................................... 33 A.4.a. Dopravní infrastruktura.................................................................................................................................. 34 A.4.b. Půda .............................................................................................................................................................. 36 A.4.c. Zábory pozemků určených k plnění funkce lesa ................................................................................................ 38 A.4.d. Kontaminace půd ........................................................................................................................................... 38 A.4.e. Eroze půdy ..................................................................................................................................................... 39 A.4.f. Hluková zátěž.................................................................................................................................................. 39 A.4.g. Kvalita ovzduší............................................................................................................................................... 42 A.4.h. Voda .............................................................................................................................................................. 49 A.4.i. Změna krajiny ................................................................................................................................................. 50 A.4.i.1. Vizuální expozice PDoKP .............................................................................................................................................................. 50 A.4.i.2. Vyhodnocení míry vlivů předpokládaných změn v území na krajinný ráz................................................................................. 52

A.4.j. Odpady ........................................................................................................................................................... 54 A.4.k. Zvláště chráněná území, VKP, památné stromy................................................................................................ 55 A.4.l. Vlivy na NATURA 2000................................................................................................................................... 55 A.4.m. Fauna flóra ................................................................................................................................................... 56 A.4.n. Vlivy na územní systém ekologické stability ..................................................................................................... 56

A.5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. ................. 57 A.6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných ............................................................................................ 58 A.7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. ....................... 63 A.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. ................................................................ 65 A.9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. .......................................................................... 70 ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

2



A.10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí.................... 73 A.11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí........................................................................................................... 75 A.12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. ......................................................................................... 76 A.12.a. Předmět předkládané koncepce..................................................................................................................... 77 A.12.b. Doprava....................................................................................................................................................... 77 A.12.c. Hluk ............................................................................................................................................................. 77 A.12.d. Znečištění ovzduší ........................................................................................................................................ 78 A.12.e. Voda ............................................................................................................................................................ 79 Zábor ZPF a PUPFL ............................................................................................................................................. 80 A.12.f. Fauna, flóra, ekosystémy ............................................................................................................................... 80 A.12.g. Krajinný ráz ................................................................................................................................................. 80 A.12.h. ÚSES ........................................................................................................................................................... 81 A.12.i. Zvláště chráněná území, VKP, NATURA 2000................................................................................................ 81 A.12.j. Kulturní památky .......................................................................................................................................... 81 A.12.k. Koordinace na plánovanou výstavbu severně od k.ú.Želkovice ....................................................................... 81

A.13. Posouzení vlivů územního plánu na krajinný ráz ................................................................................. 82 A.14. Akustické posouzení............................................................................................................................ 83 A.15. Rozptylová studie ............................................................................................................................... 84

SEZNAM OBRÁZKŮ:

Obrázek 1 - Umístění řešeného území (zdroj: http://mapy.cz/ ) ............................................. 12 Obrázek 2 - Vymezení katastrálního území (zdroj: http://geoportal.gov.cz/) ......................... 13 Obrázek 3 - Krajinný pokryv (zdroj: http://heis.vuv.cz/ ) ...................................................... 13 Obrázek 4 - Umístění čísel bodů sítě ČR v území ............................................................ 15 Obrázek 5 - Geologická mapa GeoČR 50 (zdroj: http://mapy.geology.cz/geocr_50/ ) ........... 16 Obrázek 6 -Geomorfologické členění (zdroj: http://geoportal.gov.cz/) .................................. 19 Obrázek 7 - Mapa chráněných ložiskových území a dobývacích prostor ............................... 19 Obrázek 8 -Hydrogeologická mapa 1: 50 000 (zdroj: http://mapy.geology.cz/hydro_rajony/)20 Obrázek 9 - Hydrologická povodí (zdroj: http://heis.vuv.cz/ ) ............................................... 21 Obrázek 10 - Záplavová území pro Q100 (zdroj: http://heis.vuv.cz/ ) ..................................... 21 Obrázek 11 - Hydrogeologická rajonizace (zdroj: http://mapy.geology.cz/hydro_rajony/ ) ... 22 Obrázek 12 - Odběry vody pro lidskou potřebu a jejich ochranná pásma .............................. 23 Obrázek 13 - Mapa půdních typů podle TKSP (zdroj: http://geoportal.gov.cz/) .................... 23 Obrázek 14 – Oblast krajinného rázu (zdroj: Posouzení vlivů územního plánu na krajinný ráz, Ing. Petr Hosnedl, příloha A.13.) .......................................................................................... 28 Obrázek 15 - Nadregionální a regionální úrovně ÚSES na území Středočeského kraje dle ZÚR ..................................................................................................................................... 29 Obrázek 16 - Mapa skládek (zdroj: http://mapy.geology.cz/geocr_50/ )................................ 31 Obrázek 17 - Radonová mapa (zdroj: http://mapy.geology.cz/radon/ ) .................................. 32 Obrázek 18 - Řešené pozemní komunikace, stávající stav a varianta aktivní – variantní řešení ............................................................................................................................................. 34 Obrázek 19 - Řešené pozemní komunikace, varianta aktivní – základní řešení ..................... 35 Obrázek 20 - Řešené pozemní komunikace, stávající stav a varianta aktivní – variantní řešení ............................................................................................................................................. 40 Obrázek 21 - Řešené pozemní komunikace, varianta aktivní – základní řešení ..................... 40

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

3



SEZNAM TABULEK :

Tabulka 1 - Hodnoty pětiletých průměrů vybraných škodlivin v ovzduší .............................. 14 Tabulka 2 - Geomorfologické členění ................................................................................... 18 Tabulka 3 - Statisticky zpracované informace o radonovém riziku (zdroj: http://mapy.geology.cz/komplexni_radonova_informace/ ) ....................................... 31 Tabulka 4 - Intenzity dopravy v řešeném území pro jednotlivé stavy výpočtu ....................... 35 Tabulka 5 - Podíl jednotlivých funkcí na záborech půdního fondu ÚP Libomyšl .................. 37 Tabulka 6 - Celkový přehled záborů půdního fondu podle stupně přednosti je následující: ... 37 Tabulka 7 - Vyhodnocení míry vlivu územního plánu na krajinný ráz, znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ ............................................................. 52 Tabulka 8 - Vyhodnocení míry vlivu územního plánu na krajinný ráz, znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant ................................................................ 53 Tabulka 9 - Vyhodnocení míry vlivu územního plánu na krajinný ráz, znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině ................................................................................... 53

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

4



ÚV O D Stupeň dokumentace: Územní plán Libomyšl

Pořizovatel: Obec Libomyšl

Pořizovatel dle § 24 zákona č. 183/2006 Sb.: Ing. Renata Perglerová

Určený zastupitel obce: Václav Červenka, starosta obce

Projektant: ing. arch. Ladislav Komrska Mladenovova 3234 143 00 Praha 4

Zpracovatel posouzení: Ing. Richard Kuk RICHEKO s.r.o. Hrabákova 1969/11, Praha 4, 148 00 Držitele osvědčení odborné způsobilosti dle zákona ČNR č.244/92 Sb. č.j. 15700/4161/OEP/92 a držitelem autorizace dle zák. č.100/2001 Sb. č.j. 32720/ENV/11. Spolupráce: EKOLA group, spol. s r.o. zast. Ing. Libor Ládyš – hluk, spolupráce na technickém zpracování Ing. Petr Hosnedl – Krajinný ráz ECO-ENVI-CONSULT, Jičín, zast. RNDr. Tomáš Bajer, CSc. – Rozptylová studie Mgr. Stanislav Mudra – fauna, flóra

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

5



A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A . 1. S TR U Č N É S H R N U TÍ O B S AH U A H L A V N Í C H C Í L Ů Ú ZE M N Ě P L Á N O V AC Í D O K U M E N T A C E , V Z T A H K JI N ÝM K O N C E P C Í M . Cílem nového územního plánu je přizpůsobení územně plánovací dokumentace současným potřebám rozvoje obcí, stanovení základní koncepce rozvoje území obce, plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a technické infrastruktury s ohledem na přírodní a historické hodnoty území a ochranou veřejného zdraví. Územní plán obce Libomyšl vychází z postavení obce Libomyšl a Želkovice jako center s významnou obytnou a rekreační funkcí, správního centra s významnou funkcí obytnou. Územním plánem Libomyšle jsou vytvořeny předpoklady k zabezpečení udržitelného rozvoje správního území, tj. vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel v území. Územním plánem Libomyšle je podpořen rozvoj obytné, rekreační, obslužné a výrobní funkce. Rozvojové možnosti jsou podmíněny rozvojem infrastruktury, zachováním atraktivity bydlení, rekreačního potenciálu a možností vytváření nových pracovních míst.

Řešené území tvoří 2 místní části: Libomyšl a Želkovice. Obě místní části budou rozvíjeny samostatně. -

M.č. Libomyšl je rozhodujícím sídlem v území s ideálním připojením na dopravní infrastrukturu – silnici II/118 a regionální železniční trať č. 200 Zdice – Příbram – Protivín. Potenciál dalšího rozvoje vyplývá ze zklidnění centra obce v důsledku přeložky silnice II/118 při zachování výhod sídla – atraktivního přírodního prostředí a dostupnosti okolních sídel - Zdice, Beroun, Příbram a přiměřené časové dostupnosti do hl. m. Prahy. Rozvoj je řešen zastavitelnými plochami pro bydlení, přičemž nový územní plán přebírá tyto rozvojové plochy z předchozího územního plánu v plném rozsahu a dále je nerozvíjí.

-

M.č. Želkovice je akceptována jako venkovské sídlo s přímou vazbou na zemědělství. Rozvoj Želkovic je iniciován vlastníkem významného podílu pozemků, které na zastavěné území Želkovic bezprostředně navazují. Nový územní plán v tomto smyslu Želkovice rozvíjí o residenční plochy a golfový areál. Součástí koncepce je rehabilitace jádrových ploch Želkovic s podílením urbanistických a architektonických a přírodních hodnot a jejich propojení ve funkční urbanizovaný celek.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

6



Územní plán Libomyšle si klade následující cíle v těchto oblastech:

Urbanistické hodnoty: -

Libomyšl: Nový územní plán akceptuje velkorysý centrální prostor obce – náves. V případě přeložky silnice II/118 je možné další posílení tohoto prostoru pro všeobecně obytnou funkci, denní rekreaci obyvatel včetně oživení v důsledku zástavby navržených rozvojových ploch. Zklidněním dopravy bude posílen význam břehů Litavky jako plnohodnotného veřejného prostranství obce a bezkonfliktního propojení návsi a sportovního areálu.

-

Želkovice: Nový územní plán vytváří podmínky pro regeneraci a rozvoj jádrových ploch Želkovic – stávající náves, zemědělské statky a Želkovický rybník s hodnotným břehovým porostem budou propojeny do veřejného prostoru. Zachovány a rozvíjeny budou urbánní vazby na návrší se zanikajícím zemědělským areálem a zejména vůči krajinné dominantě – obci Borek, jejími kostelu sv. Mikuláše a zvonici, která vytváří urbanizovaný reliéf na hlavním horizontu krajiny.

Přírodní hodnoty: Základní přírodní hodnotou je krajinný ráz. Součástí územního plánu je jeho zevrubné posouzení s ohledem na další rozvoj Želkovic. V podrobnějším měřítku jsou přírodními hodnotami skupiny spontánní zeleně, liniová zeleň podél silničních a zejména účelových komunikací, návrší nad Libomyšlí (Hrádek) s památnou lípou a údolnice vodních toků Litavky a Chumavy a jejích pravobřežních přítoků. Rozvoj území obce, zejména nový rozvoj Želkovic je plně podřízen zjištěným přírodním hodnotám, přičemž rozhodující lokality budou dále prověřeny územní studií.

Historické hodnoty: Zástavba je umístěna přednostně mimo lokality archeologického zájmu (tvrz a pohřebiště z doby bronzové). Jádrové plochy budou chráněny před nevhodnými stavebními změnami.

Ochrana veřejného zdraví: V případě realizace staveb na zastavitelných plochách pro bydlení dle ÚP Libomyšl je nezbytné prověření konkrétního projektu z hlediska rizika překročení hodnot stanovených hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Potenciálním zdrojem hluku je silnice III/11537, ke které jsou zastavitelné plochy pro bydlení připojeny. Vyhodnocení území z hlediska hluku je předmětem předkládaného posouzení.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

7



A . 2. ZH O D N O C E N Í V Z T A H U Ú ZE M N Ě P L ÁN O V A C Í D O K U M E N T A C E K C Í LŮ M O C H R AN Y ŽI V O TN Í H O P R O S T Ř E D Í P Ř I J A T ÝM N A V N I TR O S T Á T N Í Ú R O V N I . Předmětem této kapitoly je stanovení cílů ochrany životního prostředí definovaných v relevantních dokumentech, které se vztahují k zájmovému území. Jedná se o strategické dokumenty zpracované na národní, regionální či lokální úrovni, které mohou mít vztah k hodnocenému územnímu plánu. Územní plán vychází ze strategických a programových dokumentů na národní a regionální úrovni. Navrhovaný územní plán musí respektovat rozvojové záměry obce a dalších subjektů a zároveň chránit hodnoty území v oblasti životního prostředí. Zmíněné dokumenty lze rozlišit dle rozsahu jejich územního působení na dokumenty na úrovni regionálních a nadregionálních koncepcí, a plánů a dokumenty na úrovni lokálních koncepcí. Níže je uveden výčet strategických a programových dokumentů, které mají k územnímu plánu vztah: Národní strategické a programové dokumenty: Urbanismus, územní rozvoj Politika územního rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Zásady urbánní politiky ČR na období 2007-2013 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Národní rozvojový plán 2007-2013 Národní program reforem ČR 2013

Dopravní politika, infrastruktura Dopravní politika ČR pro léta 2005-2013 Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050 (2. pracovní verze) Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury ČR Operační program Doprava na léta 2007-2013 Operační program Doprava na období 2014-2020 (pracovní verze z listopadu 2013) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011-2020 Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace - Středočeský kraj Státní energetická koncepce Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

8



Zdraví obyvatelstva, lidské zdroje, vzdělávání, sport Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Národní politika zaměstnanosti (Národní reformní program ČR) Národní politika BOZP (Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ČR Národní koncepce podpory rodin s dětmi Národní koncepce rodinné politiky Strategie celoživotního učení ČR Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky pro období 2008-2015 Koncepce státní podpory sportu v ČR Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v ČR Strategie boje proti extremismu Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Koncepce rozvoje informačního systému pro mládež v ČR Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců – Společné soužití

Podpora a rozvoj podnikání, průmyslu a stavebnictví Strategie hospodářského růstu ČR Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 Evropa 2020 (Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015 Národní inovační strategie ČR 2012-2020 Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 Priority spotřebitelské politiky 2011-2014 Národní strategie regenerace brownfieldů Rámec strategie konkurenceschopnosti (Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020

Zemědělství, lesnictví, rybářství, venkovský prostor Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR s využitím technických a přírodě blízkých opatření Koncepce zemědělského aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015 Národní lesnický program pro období do roku 2013 ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

9



Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004-2013) Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004-2013) Koncepce zabezpečení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací Koncepce vodohospodářské politiky Mze pro období do roku 2015

Životní prostředí, udržitelný rozvoj Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Národní program snižování emisí v ČR Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR Národní implementační plán Stockholmské úmluvy Plán odpadového hospodářství ČR Plán hlavních povodí ČR

Regionální strategické a programové dokumenty: Sociální oblast a zdravotnictví Analýza současného stavu v oblasti sociálních věcí (2011) Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na léta 2009-2012, průběžně aktualizovaný v souladu s Programem prevence kriminality 2014 Strategie integrace romské komunity ve Středočeském kraji (2004-2006), následně průběžně aktualizovaný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období 2012-2013 Koncepce zdravotnictví Středočeského kraje (březen 2004), navrhovaná aktualizace zatím nebyla schválena

Školství Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji – leden 2012, do roku 2015

Cestovní ruch Aktualizace generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji a jeho aktualizace (poslední v roce 2012)

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

10



Regionální rozvoj, infrastruktura Územní energetická koncepce Středočeského kraje 2004-2010 (aktualizace dat z roku 2011) Katalog investičních příležitostí ve Středočeském kraji, vydal Středočeský kraj, odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje, bez data, zřejmě 2008 a probíhající aktualizace ÚAP - Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje - vyhodnocení podkladů pro rozbor Textová část, pořizovatel Krajský úřad Středočeského kraje - odbor regionálního rozvoje, 2013 – druhá úplná aktualizace ZÚR Středočeského kraje, textová část – návrh a odůvodnění a vybraná výkresová dokumentace, pořizovatel Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, březen 2011 – pracovní znění Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015, včetně jeho schválených změn, vydal Středočeský kraj, odbor životního prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje, 2004-2011,

Životní prostředí Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2011-2020, vydal Středočeský kraj (2010) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006-2016 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje a jeho vyhodnocení 2004-2014 Povodňový plán Středočeského kraje (vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, 2004 a následující pravidelné aktualizace) Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (aktualizace 2012 - Nařízení Středočeského kraje č. 19/2012) Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Berounky, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy, Plán oblasti povodí Horního a středního Labe a Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe pro správní obvod Středočeského kraje (dokončená 1. etapa, 2. etapa plánování k r. 2013) Nařízení Středočeského kraje č. 7/2010 o vydání závazné části Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy (platné do dokončení 2. etapy plánování) Nařízení Středočeského kraje č. 8/2010 o vydání závazné části Plánu oblasti povodí Berounky (platné do dokončení 2. etapy plánování)

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

11



A . 3. Ú D A JE O S O U Č AS N É M S T A V U Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í V Ř E Š E N É M Ú Z E M Í A JE H O P Ř E D P O K L Á D A N É M V ÝV O JI , P O K U D B Y N E B Y L A U P L A T N Ě N A P O LI T I K A Ú ZE M N Í H O R O ZV O JE N E B O Ú ZE M N Ě P L Á N O V AC Í D O K U M E N T A C E . A.3.a. Současný stav A.3.a.1. Popis území Řešené území se nachází ve Středočeském kraji, okrese Beroun a tvoří ji dvě místní části: Libomyšl (k. ú. Libomyšl) a Želkovice (k. ú. Želkovice u Libomyšle). Průměrná nadmořská výška dané oblasti je 285 m n. m. Celkový počet obyvatel v území dosahuje 525, údaj je k 1. 1. 2011. M.č. Libomyšl První historické zmínky o Libomyšli pochází z 2. poloviny 14. století. Dnes se obec Libomyšl nalézá v centrální části, ze severu k ní přiléhá lesní porost a jinde je m. č. tvořena zemědělsky využívanými plochami. Venkovskou zástavbu Libomyšle doplňují 2 výrobní areály – původně mlýn a zemědělský statek. Ve východní části obce se nově nachází zemědělská farma. M. č. Želkovice První zpráva o osadě Želkovice se objevila v 1. polovině 15. století. Během své existence byla buď přidružena k jiným, přilehlým sídlům nebo byla samostatná, avšak dnes je sloučena s obcí Libomyšl. Orientační mapka a vymezení zájmového území jsou patrné z následujících obrázků.

Obrázek 1 - Umístění řešeného území (zdroj: http://mapy.cz/ )

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

12



Obrázek 2 - Vymezení katastrálního území (zdroj: http://geoportal.gov.cz/)

LEGENDA: | - hranice k. ú.

V zájmovém území naprosto převládá orná půda doplněná o lesní plochy, smíšené zemědělské oblasti a plochy intravilánu. Využití území je znázorněno na následujícím obrázku.

Obrázek 3 - Krajinný pokryv (zdroj: http://heis.vuv.cz/ )

LEGENDA: |-

hranice katastrálního území - uměle přetvořené plochy - orná půda - travní porosty - smíšené zemědělské oblasti - les a polopřírodní vegetace

.

A.3.a.2. Klima a kvalita ovzduší Z hlediska klimatické rajonizace (Quitt, 1971) se řešené území nachází na rozhraní dvou teplých oblastí, klimaticky teplé (T2) a mírně teplé (MT11). Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 530 mm. Srážkové maximum připadá na červenec, v zimních měsících jsou srážky minimální, sněhová pokrývka leží krátce a je nízká. Převládají zde západní a jihozápadní, lokálně severozápadní větry, v údolích jsou časté ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

13



inverze. Uplatňují se zde velmi výrazně vlivy mikroklimatické a to díky pestrosti terénu a charakteru rostlinného pokryvu. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 76 %, nejvyšší je v prosinci (86 %), nejnižší v květnu (68 %). Průměrná roční teplota se pohybuje nad 8°C, nejnižší teplotní průměr je v lednu (-2 °C).

Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší v zájmovém území je poměrně dobrá, průměrné roční koncentrace sledovaných škodlivin měřený na nejbližších měřících stanicích nesignalizují překročení imisních limitů. Kvalita ovzduší byla hodnocena dle úrovně znečištění pomocí pětiletých průměrů. V následující tabulce jsou uvedeny pětileté průměry let 2008 – 2012 hodnocených škodlivin v jednotlivých čtvercích sítě 1 x 1 km, které pokrývají zájmovou oblast. Současně je stanovena minimální a maximální hodnota těchto pětiletých průměrů.

Tabulka 1 - Hodnoty pětiletých průměrů vybraných škodlivin v ovzduší číslo bodu v síti ČR

426529

427529

428529

429529

430529

431529

426528

427528

NO2 - roční průměrná koncentrace [μg.m ]

11,7

11,3

10,9

10,6

10,5

10,7

11,8

11,3

PM10 - roční průměrná koncentrace [μg.m ]

22,7

22,5

21,7

21,2

21,5

21,8

22,5

22,2

PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné -3 koncentrace v kalendářním roce [μg.m ]

43,0

42,4

42,1

41,0

41,5

42,1

42,5

41,8

PM2,5 - roční průměrná koncentrace [μg.m ]

15,1

15,0

14,7

14,3

14,5

14,7

15,0

14,9

1,0

1,0

1,0

0,9

1,0

1,0

1,0

1,0

0,67

0,67

0,63

0,62

0,60

0,61

0,66

0,65

429528

430528

431528

426527

427527

428527

429527

-3

-3

-3

benzen - roční průměrná koncentrace [μg.m ] -3

benzo(a)pyren - roční průměrná koncentrace [ng.m ] -3

číslo bodu v síti ČR

428528


10,8

10,7

10,6

10,6

10,9

11,5

10,9

10,6


21,5

21,2

21,3

21,5

21,9

22,1

21,7

21,5


41,7

41,1

41,3

41,5

41,3

41,7

40,8

40,4


14,6

14,4

14,5

14,6

14,8

15,1

15,0

14,9

0,9

0,9

0,9

1,0

0,9

0,9

0,9

0,9

0,62

0,61

0,60

0,60

0,66

0,66

0,62

0,60

-3

-3

-3




430527

431527

426526

427526

428526

429526

430526

431526


10,5

10,4

10,9

11,4

10,8

10,8

10,8

10,7


21,3

21,0

21,8

22,1

21,8

21,8

21,7

21,6


39,9

40,6

41,0

41,6

40,9

40,9

40,7

40,4


14,7

14,5

14,8

15,1

15,1

15,2

15,1

15,0

0,9

0,9

0,9

0,9

0,9

0,9

0,9

0,9

0,60

0,59

0,65

0,66

0,61

0,61

0,61

0,61

-3

-3

-3




426525

427525

428525

429525

430525


11,1

11,5

11,1

10,9

10,8


22,0

22,1

21,7

21,6

21,5

-3

-3

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

14




41,4

41,5

40,7

40,5

40,3


15,0

15,0

15,0

15,1

15,1

0,9

0,9

0,9

0,9

0,9

0,64

0,63

0,63

0,63

0,63

-3



celá oblast minimu m


Libomyšl

maximu m

minimu m

Želkovice

maximu m

minimu m

maxim um


10,4

11,8

10,8

11,5

10,4

10,7


21,0

22,7

21,5

22,2

21,0

21,5


39,9

43,0

40,8

41,8

39,9

41,5


14,3

15,2

14,6

15,1

14,4

14,9

0,9

1,0

0,9

1,0

0,9

1,0

0,59

0,67

0,61

0,66

0,59

0,61

-3

-3

-3



Zdroj: Rozptylová studie, ECO-ENVI-CONSULT, duben 2014

Na následujícím obrázku je znázorněno rozložení čtverců pětiletých průměrů v zájmovém území.

Obrázek 4 - Umístění čísel bodů sítě ČR v území

Zdroj: Rozptylová studie, ECO-ENVI-CONSULT, duben 2014

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

15



Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší a podle příslušného nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší bylo provedeno pro jednotlivé stanice vyhodnocení překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace. Dále bylo vyhodnoceno překračování cílových imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a četnosti překračování 8hodinových limitů troposférického ozonu. U hodnocených škodlivin dle rozptylové studie (ECO-ENVI-CONSULT, duben 2014) nebyly v roce 2012 ve výpočtové oblasti překročeny limitní hodnoty. Dochází pouze k překračování limitních hodnot u přízemního ozónu.

A.3.a.3. Geologické poměry V horninovém podloží území převažují chudé svrchnoordovické sedimenty, mírné svahy budují měkčí břidlice bohdaleckého a králodvorského souvrství, morfologicky se výrazně projevují kosovské pískovce a prachovce, které vystupují v příkrých srázech výchozy. Nivy toků jsou kryté fluviálními a zejména deluviofluviálními sedimenty. Na prudších svazích se vyvinuly chudé rankery, které na příhodnějších stanovištích střídají hnědé půdy, na diabasech se vyskytují úživnější typy s charakterem pararendzin. Úrodné sníženiny pokrývají fluvizemě, místy s gleji nebo pseudogleji. Morfologicky je území řazené do celku Hořovická pahorkatina, podcelku Karlštějnská vrchovina v severovýchodní části území, a okrsku Hostomická kotlina ve sníženině Litavky. Morfologický stupeň s nejvyšším vrcholem 461 m n. m. (Housina) a Španělka 370m n. m. oddělující Hořovickou pahorkatinu od ploché Hostomické brázdy, kterou převyšuje v průměru o více než sto metrů je významným prvkem krajiny.

Obrázek 5 - Geologická mapa GeoČR 50 (zdroj: http://mapy.geology.cz/geocr_50/ )

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

16



Sjednocená legenda GeoČR 50

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

17



A.3.a.4. Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění se území nachází v rámci Hercynského systému v provincii Česká vysočina, v subprovincii Poberounská soustava, v Brdské oblasti, v celku Hořovická pahorkatina, v podcelku Karlštejnská vrchovina při rozhraní Hořovické brázdy a Hostomické kotliny. Katastrální území Libomyšl se nachází na čtyřech různých geomorfologických útvarech, přičemž samotná obec Libomyšl leží na jejich křižovatce. Východní hranici Komárovské brázdy (1B) kopíruje železniční trať. Větší území obce a území směrem dál na jih tvoří Hostomická kotlina (1A), která je na severní hranici v kontaktu se Zdickou brázdou (1C). Východní oblast zájmového území je tvořena Karlštejnskou vrchovinou. Hořovická brázda je litologicky a tektonicky podmíněná sníženina, která je vyplněná mírně zvlněným erozně denudačním reliéfem, ohraničena je příkrými, místy zlomovými svahy, na jejichž úpatí se šíří sedimenty a proluviální suťové kužele. Karlštejnskou vrchovinu tvoří mírně zvlněný denudační reliéf, který vystupuje nad okolí strmými svahy. Ve skalách se nalézají četné jeskyně a vápencové lomy.

Tabulka 2 - Geomorfologické členění 1A

1B

1C

Systém

Hercynský

Provincie

Česká vysočina

Subprovincie

Poberounská soustava

Oblast

Brdská oblast

Celek

Hořovická pahorkatina Hořovická brázda

Podcelek Okrsek

Hostomická kotlina

Komárovská brázda

2

Karlštejnská vrchovina Zdická brázda

-

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

18



Obrázek 6 -Geomorfologické členění (zdroj: http://geoportal.gov.cz/) LEGENDA: | - hranice katastrálního území | - hranice podcelku | - hranice okrsku

Chráněná ložisková území Na řešeném území se nevyskytují žádná chráněná ložisková území ani žádné dobývací prostory. Nejbližší chráněné ložiskové území se nachází severně od zájmového území, v těsné blízkosti obce Málkov. Chráněná ložisková území jsou uvedena na následujícím obrázku.

Obrázek 7 - Mapa chráněných ložiskových území a dobývacích prostor (zdroj: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5 )

LEGENDA: | - hranice katastrálního území - chráněná ložisková území

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

19



A.3.a.5. Hydrogeologické poměry Řešená oblast se nachází na čtyřech kladech mapových listů hydrogeologické mapy 1:50 000. Těmito klady listů jsou: 1241 – Beroun (severovýchodní část), 1243 – Dobříš (jihovýchodní část), 1232 – Zdice (severozápadní část) a 1234 – Horovice (jihozápadní část).

Obrázek 8 -Hydrogeologická mapa 1: 50 000 (zdroj: http://mapy.geology.cz/hydro_rajony/)

Hydrogeologie k. ú. Želkovice u Libomyšle je tvořena ryze puklinovým kolektorem s přípovrchovými zónami zvětralin, vápnitých břidlic a paleovulkanitů siluru. Průměrná hodnota koeficientu transmisivity se zde pohybuje v rozsahu 1.10-4 – 1.10-3 m2.s-1 se silnou variabilitou transmisivity zvodněného kolektoru (plošnou filtrační nehomogenitou) 0,3 – 0,6. Okolí vodních toků Litavka a Chumavka je tvořeno průlinovým kolektorem kvartérních průlinových písků a hlinitých písků údolních niv, kde se transmisivita pohybuje v řádu 10-5 m2.s-1 a její variabilitu není možné určit. Ve zbytku oblasti se střídají ordovické břidlice, pískovce a prachovce s převahou břidlic s T = 2,4.10-5 – 1,5.10-4 m2.s-1 a plošnou filtrační nehomogenitou 0,4 a průlinový kolektor pleistocenních písčitých štěrků.

A.3.a.6. Povrchové a podzemní vody Povrchová voda Zájmovým územím protékají vodní toky Litavka a Chumava a bezejmenné přítoky Chumavy, přičemž Chumava je pravostranným přítokem Litavky. Zájmovým územím prochází rozvodnice povodí Chumavy a Litavky. Uzávěrový profil povodí Chumavy se nachází na severu obce Libomyšl. Zájmové území se nachází v povodí Chumavy, povodí IV. řádu s číslem hydrologického pořadí 1-1104-0240-0-00, toto povodí má rozlohu 10,55 km2. Dále se zde nachází povodí Litavky s číslem hydrologického pořadí 1-11-04-0240 a povodí Litavky s číslem hydrologického pořadí 1-11-04-0250. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

20



Jako celek spadá území do povodí Berounky, povodí III. řádu. Zákres povodí IV. řádu v mapě je uveden na následujícím obrázku.

Obrázek 9 - Hydrologická povodí (zdroj: http://heis.vuv.cz/ )

LEGENDA: | - hranice katastrálního území | - hranice hydrologického povodí 4. řádu 1-11-04-0240-0-00 – číslo Na pravobřežním přítoku toku Chumavy je hydrologického malá vodní nádrž pořadí Želkovický rybník, která se nachází v intravilánu obce Želkovice. V zájmovém území se nachází záplavové území toku Litavky, které, mimo jiné, zasahuje do intravilánu obce Libomyšl. Zákres záplavového území pro Q100 je uveden na následujícím obrázku.

Obrázek 10 - Záplavová území pro Q100 (zdroj: http://heis.vuv.cz/ )

LEGENDA: | - hranice katastrálního území - záplavová území pro Q100

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

21



Podzemní voda Území leží na rozhraní dvou hydrogeologických rajonu. Západní část území zahrnující obec Libomyšl se nachází v rajonu 6230 - Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky, v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika. Východní část území včetně obce Želkovice se nachází v rajonu 6240 - Svrchní silur a devon Barrandienu, v terciérních a křídových pánevních sedimentech. Hranice hydrogeologických rajonu je patrná z následujícího obrázku.

Obrázek 11 - Hydrogeologická rajonizace (zdroj: http://mapy.geology.cz/hydro_rajony/ )

LEGENDA: | - hranice katastrálního území Rajony v základové spáře: - v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (HGR 6230) - v terciérních a křídových pánevních sedimentech (HGR 6240)

V zájmovém území se nenachází v ochranném pásmu vodního zdroje (OPVZ) ani v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Nejbližší OPVZ Suchomasty – Málkov leží severně od zájmového území, nejbližší CHOPAV se nachází jihozápadním směrem od zájmového území, jedná se o CHOPAV Brdy. Hranice nejbližšího OPVZ je patrná z následujícího obrázku.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

22



Obrázek 12 - Odběry vody pro lidskou potřebu a jejich ochranná pásma (zdroj: http://geoportal.gov.cz/)

LEGENDA: | - hranice katastrálního území - ochranné pásmo vodního zdroje

A.3.a.7. Půda Vodní toky Litavka a Chumava, v jejichž blízkosti je půda tvořena fluvizemí, tvoří přirozenou hranici, od které na východ převládá půdní typ kambizemě s menšími podíli gleje a pseudogleje. Západní a jižní části řešeného území dominují luviozemě a hnědozemě.

Obrázek 13 - Mapa půdních typů podle TKSP (zdroj: http://geoportal.gov.cz/)

Typy:

FLm – fluvizemě modální, LUm – luvizemě modální, GLm – gleje modální, KAm – kambizemě modální, KAr – kambizemě arenická, HNm – hnědozemě modální, PGm – pseudogelje modální

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

23



A.3.a.8. Flóra a fauna Flóra Potenciální přirozená vegetace v území je charakterizována jako černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi - Carpinetum) Lesním pokryvem v území jsou hercynské dubohabřiny a středoevropské bazifilní teplomilné doubravy. Díky extrémnímu půdotvornému substrátu v místech dnes zachovaných lesních porostů na svazích nad Litavkou a Chumavou se zde vyskytují především chudší typy dubohabřin s přechody do acidofilních doubrav. Porosty se zastoupením náročnějších hájových druhů jsou vzácnější a nalezneme je na vlhčích severně exponovaných svazích nebo vlhčích úpatí svahů. V těchto polohách na bohatších substrátech přibývá teplomilnějších prvků a vegetace přechází ve středoevropské bazifilní teplomilné doubravy. Západně od Želkovic se nachází území členěné množstvím křovinatých remízků a pásů s výskytem vegetace teplých křovinných lemů a suchých trávníků. Z bezlesí zde můžeme nalézt acidofilní suché trávníky, které zvláště na diabasovém podkladu vykazují znaky úzkolistých suchých trávníků. Díky chybějící vhodné údržbě tyto plochy silně zarůstají křovinami. Zatravněná orná půda, která je pravidelně kosena a má perspektivu vývoje kvalitních ovsíkových luk a to zejména na mezofilních až výsušných stanovištích. V nivách toků Litavky a Chumavy, ale také u menších přítoků se nachází pouze fragmenty nivních luk a lužních lesů zastoupených fragmenty a liniemi vrbin a olšin. Zejména menší přírodní plochy a lemy jsou silně dotčeny eutrofizací agrárního původu.

Fauna Území širšího okolí sledovaných katastrálních území je tvořeno z pohledu přírodních stanovišť především listnatými lesy, s omezenými lokalitami lesostepí a stepí. Fauna je zastoupena evropskými druhy, které do těchto lokalit patří. Dlouhodobé působení aktivit člověka ochudilo tuto oblast o druhy, které jsou na tento vliv citlivé. Typickými zástupci bezobratlých jsou druhy stepních společenstev, které se dobře přizpůsobují k výraznějším změnám teploty prostředí. V území jsou pozorováni např. otakárek ovocný, batolec duhový, bělopásci, babočky, perleťovci a další. Z blanokřídlých se tu setkáváme s druhy samotářských včel, čmeláků, vos, hrabalek, kutilek, zlatěnek, lumků, lumčíků, mravenců. Z ostatních skupin hmyzu si připomeneme druhy nejvýznamnější sarančata, kobylky, ploštice nebo křísi. Dále pak draví brouci, střevlíkovití a drabčíkovití, skupiny mandelinek, tesaříků a dalších skupin. Vodní plochy jsou centrem soustředění obojživelníků, teplé meze pak plazů. Žije zde ještěrka obecná, užovka obojková a zřejmě i zmije obecná. Z žab je hojná ropucha obecná. Z ptáků jsou zastoupeny druhy lesní a parkové krajiny, včetně druhů synantropních. Mezi pozorované druhy patří, káně, krahujec, dále holub doupňák, datel černý, skřivan lesní, žluva hajní a běžní drobní pěvci. Stepní ptáci jsou zastoupeni koroptví a křepelkou. Z drobných šelem můžeme uvést lišku, lasici, hranostaje, tchoře, kunu lesní i skalní a jezevce. Kopytníci jsou zastoupeni prasetem divokým, srncem, muflonem, a jelenem. Vzhledem k zachovalosti území a blízkosti krasu je nutné počítat s bohatým výskytem netopýrů.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

24



V zájmovém území byl proveden orientační biologický průzkum. Zkoumané území bylo rozděleno dle charakteru přírodního prostředí na 3 oblasti. Z průzkumů jsou vyňaty lesní pozemky a odlehlejší místa, kterých se územní plán nedotýká. První oblastí je okolí obce Libomyšl zahrnující zejména nivu Litavky a Chumavy. Jedná se o intenzivně zemědělsky a dopravně využívané území s ochuzenou krajinnou strukturou reprezentovanou keřovým a stromovým doprovodem vodotečí a komunikací. Vyskytuje se zde křepelka polní (Coturnix coturnix) a koroptev polní (Perdix perdix). V blízkosti jmenovaných toků se nachází několik malých lučních enkláv a remízků vázaných na svažitá a zamokřená místa. Bylinné patro přírodně blízkých struktur území je silně postiženo ruderalizací. Regulované vodní toky jsou lemovány ruderálními porosty s výskytem chrastice (Phalaris arundinacea), dvojzubců (Bidens) a několika dalších druhů na úrovni vodní hladiny. Makrofyta nejsou prakticky zaznamenána. Přesto je zde zaznamenán výskyt skorce vodního (Cinclus cinclus) a konipase lučního (Motacilla flava) vázaných na vodní biotop a jeho okolí. Druhá oblast je vymezena severně od silnice Libomyšl – Želkovice. Jedná se o nejcennější území z hlediska krajinářských i biologických hodnot, vyjmeme-li z tohoto lesní biotopy. Jde o zemědělsky obhospodařované území s převažující ornou půdou, které je členěno pestrou strukturou mezí a remízků vázaných na morfologické jevy v podobě skalnatých výchozů a hřbítků. V orné půdě se zde vyskytují křepelka polní (Coturnix coturnix) a koroptev polní (Perdix perdix). Původně se jednalo o místa obsazená suchomilnou vegetací s malým podílem keřů. Postupující sukcesí a eutrofizací území došlo k značnému rozvoji keřové vegetace (Prunus spinosa, Rosa canina, Sambucus nigra, Prunus fruticosa, Eonymus europaeus), a dnes již i k sukcesnímu posunu k vegetaci stromové (Prunus avium, Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus), která keřový plášť na některých místech již přerůstá a potlačuje. V některých mezích jsou ještě pozůstatky ovocných alejí. Bylinné patro je zde již též velmi potlačené. Přesto se zde zachovaly jeho fragmenty s Primula veris, Fragaria viridis, Euphorbia cyparissias, Stachys recta a dalšími druhy stanovišť mělkých půd. Extrémně živinami a vodou chudá stanoviště, jako například sráz nad silnicí hostí vegetaci efemér a sukulentů se zastoupením jestřábníků (Hieracium), rozchodníků (Sedum) a dalších druhů. Tato stanoviště jsou bohatá na hmyz, jako jsou svížníci (Cicindela spp.), čmeláci (Bombus), či samotářské včely. Z plazů je zde hojná ještěrka obecná (Lacerta agilis) nebo pozorovaná užovka hladká (Coronella austriaca). Bohatá je též fauna ptáků se zastoupením všech obecně rozšířených druhů, mezi kterými lze jmenovat ťuhýky (Lanius collurio, L. excubitor), krahujce (Accipiter nisus) apod. Jižní část katastru Želkovic je tvořena nivou potoka s ruderalizovaným bylinným porostem a lemem topolů. Potok je napájen z rybníka s bohatou populací ropuchy obecné (Bufo bufo), a s výskytem čolka (Triturus vulgaris). Zemědělská půda s mezemi s pozůstatky alejí ovocných stromů a ořešáků je zatravněna. Bylinné patro mezí je ruderalizované, meze nejsou v dobrém stavu. Starší stromy poskytují prostor pro ptáky hnízdící v dutinách (Sturnus vulgaris). Jinak lze faunu území považovat za běžnou. Ze sousední přírodní památky Housina do území zaletují žluny zelené (Picus viridis). Louky nesou známky přítomnosti prasete divokého (Sus scrofa) a dalších kopytníků. Poměrně bohaté fauny a flóry se nové vymezení rozvojových ploch s výjimkou druhů polí křepelka polní (Coturnix coturnix) a koroptev polní (Perdix perdix) přímo nedotkne. Otázkou jsou následné aktivity realizace změn využití rozvojových ploch, kdy mohou být přímo či nepřímo dotčeny meze a stráně s výskytem význačných či chráněných druhů, a to jak jejich zánikem či omezením, či změnou využití ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

25



bezprostředního okolí s vlivy jako je hluk, pohyb lidí, zvířat a techniky, či predace domácími zvířaty. Reálně je ohrožena i populace ropuchy (Bufo bufo), pro kterou zvýšená doprava a intenzivní využití území bude znamenat zvýšenou mortalitu na komunikacích, a ztrátu či poškození suchozemských biotopů.

A.3.a.9. Krajina Krajina zájmového území je složitá a proměnlivá. Plochý, otevřený a téměř indiferentní charakter zájmového území dynamicky přechází ve směru východ – západ do působivého uzavřeného konkávního údolí s jasně definovanými převážně zalesněnými horizonty a s reliéfem rozčleněným drobnými návršími a brázdami s dílčími hranami a krátkými svahy. Krajinná zeleň v podobě vysokých křovin a lesních remízů se uplatňuje zpravidla v liniích a pásech ve svazích a v nepravidelných plochách na vrcholcích pahorků. Četné jsou trvalé travní porosty na ladech, pastvinách a v okolí polních struh. Liniové porosty doprovázející pozemkové úpravy vytvářejí určité rytmizování. Závěr údolí nabízí průhled do snížené Hostomické kotliny. Přes severní hlavní horizont se uplatňují dílčí průhledy do sousedních krajinných prostor v rámci Karlštejnské vrchoviny. V zájmovém území jsou četné dílčí horizonty a nezřetelné, proměnlivé terénní horizonty.

A.3.a.10. Chráněné části přírody Zvláště chráněná území (ZCHÚ) V zájmovém území se nenacházejí zvláště chráněná území ve smyslu z. 114/1992 Sb. Nejbližším ZCHÚ je CHKO Český kras. Třetí a druhá zóna CHKO leží mimo významné krajinné souvislosti s navrhovanými změnami ve vzdálenosti cca 1 km severovýchodním směrem od otevřené hranice zájmového území. V zájmovém území, mezi obcemi Libomyšl a Želkovice, se nachází přírodní památka Housina, která byla vyhlášená v listopadu 2013 a je evropsky významnou lokalitou (EVL) CZ0210010, viz následující kapitola. Rozloha chráněného území je 185 ha.

Přírodní parky V zájmovém území se nenachází přírodní parky.

Natura 2000 Zájmové území je jižní hranicí vymezené do zalesněného hřbetu, který je součástí EVL CZ0210010 – Housina. EVL tvoří přírodní komplex položený v lesním celku Housina a na přiléhajících pastvinách a ladech, mezi obcemi Želkovice, Neumětely a Libomyšl. Významnými naturovými biotopy území jsou hercynské dubohabřiny a středoevropské bazifilní teplomilné doubravy. Díky extrémnímu půdotvornému substrátu se vyskytují především chudší typy dubohabřin s přechody do acidofilních doubrav. Porosty se zastoupením náročnějších hájových druhů jsou vzácnější a nalezneme je jednak na vlhčích severně exponovaných svazích, jednak u paty prudkého jižního svahu. V těchto polohách na bohatším substrátu diabasů přibývá teplomilnějších prvků a vegetace přechází ve středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, mezi diagnostické druhy patří především válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), mochna bílá (Potentilla alba) a bukvice lékařská (Betonica officinalis). ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

26



Podstatnou část území porůstají kvalitní suché acidofilní doubravy a na nejprudších jižních svazích teplomilné acidofilní doubravy s diagnostickými druhy bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) a ostřice nízká (Carex humilis). Na jihozápadním okraji komplexu se dochovaly acidofilní suché trávníky, které zvláště na diabasovém podkladu vykazují znaky úzkolistých suchých trávníků. Díky chybějící vhodné údržbě plochy mohutně zarůstají křovinami. V okrajových částech jsou ke komplexu přiřazena zatravněná polní lada, která jsou pravidelně kosena a mají perspektivu vývoje kvalitních ovsíkových luk.

VKP V zájmovém území se nenacházejí registrované VKP. Zákonnými VKP jsou lesní remízy, lesní porosty, vodní toky, rybníky a údolní niva vodního toku.

Památné stromy Na východním okraji obce Libomyšl, a kopci zvaném Hrádek, se nachází památný strom – lípa srdčitá (Tilia cordata).

A.3.a.11. Krajinný ráz Za oblast krajinného rázu zájmového území lze definovat Karlštejnskou vrchovinu, jejíž součástí je také Český kras. Zájmové území je situováno do jejího jihozápadního okraje při rozhraní s Hostomickou kotlinou, která je součástí Hořovické brázdy. Český kras se od zájmového území nachází ve vzdálenosti cca 3 km severovýchodním směrem. Od vrchoviny je kotlina vymezena předělem kompaktního zalesněného hřbetu, který vytváří výrazné prostorové a vizuální oddělení. Zatímco Hostomická kotlina je výraznější zemědělskou krajinnou s reliéfem ploché pahorkatiny, zájmové území náleží do členité pahorkatiny s převýšením 118 m, s vyšším zastoupením přírodních složek, krajinné zeleně, lesních porostů a řidším osídlením. Plocha vymezeného zájmové území je 394 ha. Rozmezí minimální a maximální nadmořské výšky je 342 – 460 m. Zájmové území má charakter převážně konkávního rozevřeného údolí s členitým a dynamicky zvlněným reliéfem, který v jihovýchodní části volně přechází do měkce modelované ploché krajiny. Z hlediska využití a osídlení lze oblast hodnotit jako starosídelní zemědělskou kultivovanou krajinu. Oblast je charakteristická vyváženými vztahy využití krajiny a přírodního rámce. Vyznačuje se výraznými přírodními hodnotami zejména v částech Českého krasu a zaříznutého údolí řeky Berounky, kde se nacházejí vápencová bradla, četné jeskyně a povrchové krasové jevy. Lesy se zde vyskytují převážně listnaté a smíšené s převahou dubu. V oblasti jsou dochované také pastviny a louky stepního charakteru. Některé obce v oblasti zůstávají s dochovanou urbanistickou skladbou a s významným zastoupením lidové architektury. Mezi kulturně-historické dominanty v oblasti patří hrad Karlštejn, ale také četné povrchové vápencové lomy. U některých již proběhl sukcesní vývoj a staly se součástí krajiny. Výrazný aktivní lom „Čertovy schody“ o rozloze 98 ha včetně zázemí vytvářející negativní znak se od zájmového území nachází 3 km severovýchodním směrem. Oblast se vyznačuje svéráznou morfologií a uspořádáním terénních prvků. Krajinné prostory jsou často uzavírané zalesněnými horizonty na četných morfologických vyvýšeninách. Přítomné je řazení horizontů a průhledy do sousedních krajinných prostor. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

27



Obrázek 14 – Oblast krajinného rázu (zdroj: Posouzení vlivů územního plánu na krajinný ráz, Ing. Petr Hosnedl, příloha A.13.)

A.3.a.12. Územní systém ekologické stability (ÚSES) V zájmovém území se nenacházejí prvky nadregionálního ÚSES. Prvky regionálního systému ekologické stability v území jsou následující: -

RC 1528 Libomyšl

-

RK 1177 Lochovice – Libomyšl

-

RK 1189 Libomyšl – Koukolova hora

-

RK 1203 Libomyšl – Lážovice – Neumětely

Část (úsek) RK 1177 Lochovice – Libomyšl je vedena po zemědělské půdě a není tedy funkční.

Místní systém doplňuje regionální ÚSES takto: -

do RK 1177 Lochovice – Libomyšl vkládá lokální biocentra LBC 43 – Pod Vinicí a LBC 44 Hřebínek a připojuje na LBC 44 LBK č. 44 – 53,

-

do RK 1203 Libomyšl- Lážovice - Neumětely vkládá LBC 42 – Španělka a připojuje: - ve směru Želkovice LBK 44-53, LBC 52 – Želkovice – rybník a LBK 52-53 - ve směru Chlum LBK 42-50, LBC 50 – U Chlumu a LBK 50

-

RBC 1528 Libomyšl připojuje LBC 40 a LBK 40 – Vyšebohy

-

vkládá do vodního toku a břehových porostů Litavky LBK 64 – 41

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

28



Obrázek 15 - Nadregionální a regionální úrovně ÚSES na území Středočeského kraje dle ZÚR

A.3.a.13. Obyvatelstvo Celkový počet obyvatel v území dosahuje 525, údaj je k 1. 1. 2011

A.3.a.14. Kulturní hodnoty v území Nemovité kulturní památky se v zájmovém území nacházejí při jeho severovýchodní hranici. V sídle Borek jsou evidované kostel sv. Mikuláše a zvonice na návrší nad kostelem. V zájmovém území se nenacházejí: národní kulturní památky, památky zapsané v seznamu světového kulturního dědictví, archeologické památkové rezervace, významné archeologické lokality, městské památkové rezervace, vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové rezervace. V zájmovém území se nacházejí místa s pozitivně prokázanými a předpokládanými archeologickými nálezy kategorie UAN I a UAN II. Mimo zájmové území při jeho jihozápadní hranici v k.ú. Libomyšl se nacházejí významná archeologická lokalita Španělka a v sousedství v k.ú. Neumětely významný archeologická lokalita „Na Zámku“.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

29



Podle archivní mapy I. vojenského mapování (1764-1768) bylo okolí Želkovic výrazněji zalesněné a na bezejmenném přítoku Chumavy byla kaskáda pěti drobných rybníků. Osídlení mělo podobu osamělé hospodářské usedlosti. Na otisku stabilního katastru (1824-1843) a v mapě II. vojenského mapování je už zřejmý rozvoj osídlení v okolí původního statku a úbytek lesních porostů. Krajinná mozaika – vodní plochy, orná půda, TTP se téměř podobá dnešnímu stavu včetně osídlení. Podle vlastnictví pozemků docházelo k pestřejšímu střídání plodin, pozemky byly rozdělené travnatými mezemi. Určitý drobný rozvoj zástavby nastal ve východní části zastavěného území a nad jeho severním okrajem došlo k výstavbě zemědělských budov, které jsou v současnosti v chátrajícím stavu. Cestní síť zůstala ve své původní stopě. Oproti stavu stabilního katastru je její rozsah řidší, některé polní cesty zarostly liniovou zelení a zmizely. Historické souvislosti užívání krajiny se do dnešní doby dochovaly ve vysoké úrovni a krajinný ráz zájmového území se od dob stabilního katastru téměř nezměnil.

A.3.a.15. Doprava a hluk Nadřazeným dopravním koridorem, ležící mimo zájmové území, je dálnice D5. K dálnici je region připojen prostřednictvím MÚK – exit Zdice a následně silnicí II/118. Zprostředkovaně lze využít exit Žebrák – Hořovice a návazné silnice II. třídy II/117 a II/118. Řešené území obsahuje dále silniční síť III. třídy, zpřístupňující prostřednictvím silnice III/11412 Neumětely, III/11415 přes Želkovice Bykoš (III/11537) a odbočením v Želkovicích po silnici III/114/13 na Borek a dále Suchomasty. Z hlediska hluku se v obci Libomyšl nachází chráněné objekty, u kterých dochází k překračování hygienických limitů hluku z dopravy na silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy 60/50 dB (den/noc) a hygienických limitů hluku z dopravy na pozemních komunikacích s korekcí pro starou hlukovou zátěž 70/60 dB (den/noc).

A.3.a.16. Odpady V zájmovém území není v současné době provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady. Místa nejbližších skládek jsou uvedena na následujícím obrázku.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

30



Obrázek 16 - Mapa skládek (zdroj: http://mapy.geology.cz/geocr_50/ )

LEGENDA: | - hranice katastrálního území - skládky

Obec Libomyšl vydala závaznou vyhlášku dne 17. 12. 2001 o odpadech. Vyhláška stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na katastrálním území obce Libomyšl, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

A.3.a.17. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v zájmovém území Na řešeném území v současné době nenacházejí žádné staré ekologické zátěže. Místo nejbližší ekologické zátěže je v sousedním katastru Neumětely, jedná se o starou ekologickou zátěž ACHP Hostomice.

A.3.a.18. Radonové riziko Zájmové území se nachází v oblasti s radonovým indexem geologické oblasti 2. Dle mapy radonového rizika, která je uvedena na následujícím obrázku, má zájmové území převažující střední radonový index v území okolo Žilkovic převládá vysoký radonový index. Podrobné informace o radonovém riziku v zájmovém území je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 3 - Statisticky zpracované informace o radonovém riziku (zdroj: http://mapy.geology.cz/komplexni_radonova_informace/ ) Název obce Název části obce Radonový index geologického podloží Průměr výsledků měření objemové aktivity radonu v ovzduší ve stavbách

Libomyšl Libomyšl

Želkovice

2

2

435,3

435,3

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

31



Název obce Název části obce

Libomyšl Libomyšl

Želkovice

0,37

0,39

35

55

204,5

265,3

256,6

327,9

28,8

30,8

58,7

57,6

(jednotka Bq.m-3) Pravděpodobnost překročení směrné hodnoty objemové aktivity radonu v ovzduší ve stavbách (200 Bq.m-3). Rozmezí pravděpodobnosti je 0 – nejnižší až 1 - nejvyšší. Průměrný dávkový příkon gama záření hornin podle radiometrické mapy ČR 1 : 500 000. Rozsah hodnot v ČR je od 5 do 210 nGy.h-1. Průměrná objemová aktivita radonu v ovzduší ve stavbách podle mapy geologického podloží v měřítku 1 : 500 000 (jednotka Bq.m-3) Průměr maxim objemové aktivity radonu v ovzduší ve stavbách podle mapy geologického podloží v měřítku 1 : 500 000 (jednotka Bq.m-3) Průměr objemové aktivity radonu v geologickém podloží (jednotka kBq.m-3). Výpočet je proveden z radonové databáze ČGS. Průměr maxim objemové aktivity radonu v geologickém podloží (jednotka kBq.m-3). Výpočet je proveden z radonové databáze ČGS.

Obrázek 17 - Radonová mapa (zdroj: http://mapy.geology.cz/radon/ )

A.3.b. Předpokládaný vývoj, pokud by nebyl uplatněn územní plán Koncepce ÚP obce je hodnocena v následujících stavech, které jsou vyhodnoceny v odborných studiích (Příloha A.14 - Akustické posouzení, Příloha A.15 - Rozptylová studie): •

Stávající stav – stávající uspořádání komunikační sítě Ve stávajícím stavu se v obci nachází chráněné objekty, u kterých dochází k překračování hygienického limitu hluku z dopravy na silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy 60/50 dB (den/noc) a hygienického limitu hluku z dopravy na pozemních komunikacích s korekcí pro starou hlukovou zátěž 70/60 dB (den/noc).

•

Naplnění ÚP Libomyšl: zejména vybudování přeložek II/114 a II/118, rozvoj zástavby v obci Libomyšl a Želkovice.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

32



V případě vybudování přeložek II/114 a II/118 a realizace plánovaného rozvoje zástavby v obci Libomyšl lze předpokládat, že dojde ke snížení počtu objektů nadlimitně ovlivněných hlukem z provozu automobilové dopravy oproti stávajícímu stavu.

Naplnění ÚP Libomyšl: Rozvoj zástavby v obci Libomyšl a Želkovice, avšak bez

•

vybudování přeložek II/114 a II/118. V případě realizace plánovaného rozvoje zástavby v obci Libomyšl bez vybudování přeložek II/114 a II/118 lze předpokládat, že dojde k mírnému navýšení počtu objektů nadlimitně ovlivněných hlukem z provozu automobilové dopravy oproti stávajícímu stavu.

V případě, že nedojde k uplatnění územního plánu obce, nebudou vymezeny plochy zastavitelné, plochy přestavby, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy pro určené pro umístění golfového areálu, plochy výroby a skladování. Bez uplatnění územně plánovací dokumentace by nebyl umožněn rozvoj města bez negativních dopadů na životní prostředí, prostupnost ÚSES a chyběla by úprava, modernizace a zkapacitnění dopravních systémů a úprava záplavového území vodního toku Litavka, obyvatelstvo by mělo omezenější přístup ke zdrojům energií, nedošlo by k rozvoji volnočasových rekreačních aktivit. Vymezením nových rozvojových ploch (zastavitelných i nezastavitelných) je zamezeno výraznému narušení stávající urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny v řešeném území, k němuž by na základě chybějících pravidel mohlo docházet. Stávající urbanistická koncepce města bude i po realizaci územně plánovací dokumentace zachována. Budou respektovány dominanty města, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Pro všechny výše uvedené možnosti rozvoje zájmového území, vymezená místa pro rozvoj a možnosti využití jsou v územním plánu stanoveny podmínky a vymezeny plochy a lokality, kde je možný rozvoj města. V případě absence územního plánu by takové aktivity nebyly usměrněny.

A . 4. C H AR A K TE R I S T I K Y Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í , K TE R É B Y M O H L Y B Ý T U P L A T N Ě N Í M Ú ZE M N Ě P L Á N O V AC Í D O K U M E N T A C E V Ý ZN A M N Ě O V LI V N Ě N Y . V této kapitole jsou popsány jednotlivé složky životního prostředí a socioekonomických faktorů, u kterých lze předpokládat významnější změny v souvislosti s realizací koncepce. Realizací územního plánu obce Libomyšl je možné očekávat ovlivnění následujících faktorů životního prostředí: •

Dopravní a technická infrastruktura

•

Půdy

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

33



•

Hluková zátěž

•

Kvalita ovzduší

•

Voda

•

Změna krajiny

•

Odpady

•

Vlivy na zvláště chráněná území, VKP

•

Fauna flóra

•

ÚSES

A.4.a. Dopravní infrastruktura Silniční síť Stávající napojení obce je realizováno prostřednictvím silnice II/118. Na stávající dopravní síti, konkrétně komunikacích II/118 a III/11415, byly ve stávajícím stavu dle údajů ŘSD zjištěny následující intenzity dopravy na jednotlivých úsecích:

Obrázek 18 - Řešené pozemní komunikace, stávající stav a varianta aktivní – variantní řešení

3

8

4

7

6

5

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

34



Obrázek 19 - Řešené pozemní komunikace, varianta aktivní – základní řešení

3

8

4

7

2

6 1

5

Tabulka 4 - Intenzity dopravy v řešeném území pro jednotlivé stavy výpočtu Všechna Nákladní Úsek Popis voz. (24 h) voz. (24 h) Stávající stav 1 0 0 2 0 0 3 4242 1002 3 4 4133 968 II/118 5 4164 978 5 6 156 48 III/11415 Želkovice - Libomyšl 7 116 36 III/11415 Želkovice - Bykoš 8 40 12 Želkovice - Borek Varianta aktivní – základní řešení 1 3720 871 1 2 1792 251 2 3 6184 1172 3 4 1740 229 4 5 637 114 5 6 1120 84 III/11415 Želkovice - Libomyšl 7 168 13 III/11415 Želkovice - Bykoš 8 56 4 Želkovice - Borek Varianta aktivní – variantní řešení 1 0 0 1 2 0 0 2 3 6184 1172 3 4 6184 1172 4 5 4357 985 5 6 1120 84 III/11415 Želkovice - Libomyšl ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

35


Všechna voz. (24 h) 168 56

Úsek 7 8


Nákladní voz. (24 h) 13 4

Popis III/11415 Želkovice - Bykoš Želkovice - Borek

Uplatněním územního plánu lze očekávat mírné zvýšení dopravy oproti stávajícímu stavu, generované především záměry na nových plánovaných rozvojových plochách dle územního plánu. Nejvýrazněji se navýšení projeví na komunikaci mezi Libomyšlí a Želkovicemi. Zdrojem nové dopravy v území budou plochy bydlení a plochy smíšené obytné a plochy občanského vybavení. Naopak v úseku stávající trasy silnice II/118, kde silnice prochází intravilánem Libomyšl, a úsekem II/114 mezi napojením na přeložku a obcí Lochovice, se po zprovoznění přeložek očekává snížení intenzit dopravy. Dopravní koncepce komunikačního systému vychází z nadřazených rozvojových dokumentů – Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008) a především Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Územním plánem jsou tak upřesněny plochy pro vedení nebo úpravy silničních komunikací. Jedná se o následující záměry: •

Vymezení veřejného prostoru v Želkovicích pro umístění místní komunikace, zpřístupňující rozvoj severní části obce. V odůvodněných případech jsou pro umístění místních komunikací vymezeny plochy veřejných prostranství.

•

Vymezení stávající účelové komunikace zpřístupňující krajinu, zemědělské a lesní plochy. Důvodem specifického vymezení účelových komunikací je hledisko vlastnických vztahů, tedy možnost vlastníka komunikace tuto komunikaci uzavřít vůči veřejnosti.

•

Úprava na nadřazené komunikační síti, tvořené přeložkami silnic II/114 a II/118 ve smyslu záměrů Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, a proto nejsou trasy řešeny variantně. Tento záměr je převzat ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) a zpřesněn z původních koridorů na reálnou šířku dopravní stavby. Důvodem zpřesnění je střet koridoru daného ZÚR se stávající zástavbou resp. rozvojovými plochami, definovanými předchozím (a dosud platným) územním plánem Libomyšl. Je možné, že Krajský úřad Středočeského kraje (dále KÚSK) uplatní větší šířku, než návrh ÚP Libomyšl stanoví. Úpravou bude řešené území připojeno na region výše uvedenými silnicemi.

Vlivy spojené s nárůstem intenzity dopravy z nových rozvojových ploch na dopravní systém v území lze hodnotit jako nevýznamné až nulové. Zlepšení dopravní situace v zájmovém území lze očekávat v souvislosti s navrženými přeložkami silnic II/114 a II/118. Z hlediska životního prostředí je třeba vliv realizace přeložek podrobně vyhodnotit v navazujícím řízení dle zákona č. 100/2001 Sb.

A.4.b. Půda Rozsah vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby (změny již zastavěného území) v návrhu územního plánu je shodný se záborem ZPF uvedeném v následující podkapitole. Zábory ZPF ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

36



ÚP Libomyšl v důsledku rozvoje území vyžaduje zábory půdního fondu. Návrh územního plánu předpokládá celkem 105,7217 ha záborů půdního fondu, z toho činí podíl změn zastavěného území (vše m.č. Želkovice) 4,7683 ha. Rozhodující podíl záborů představují plochy bydlení, plochy dopravní infrastruktury (přeložky silnic II/114 a II/118) dle ZÚR Středočeského kraje a plochy pro golfové hřiště. Na golfovém hřišti dochází k záboru ZPF pouze na grýnech.

Tabulka 5 - Podíl jednotlivých funkcí na záborech půdního fondu ÚP Libomyšl

plocha v ha

plochy bydlení

plochy smíšené obytné

plochy veřejných prostranství

plochy dopravní infr.

plochy plochy komerční výroby vybavenosti zemědělské

Libomyšl Želkovice

23,9418 84,3098

8,1712 32,6105

2,3691 2,5616

12,3785

1,1415

součet

108,2516

40,7817

1,1415

4,9307

12,3785

plochy OV golf

plochy vodní

plochy technické infr.

1,0230 2,4063

0,4655

43,6549

2,4063

0,4655

43,6549

0,4109 1,0230

0,4109

Členění záborů podle stupně ochrany půdního fondu vyplývá z celkového charakteru půd pro každou místní část. V Libomyšli je rozhodující podíl půdy v I., II. a III. stupni ochrany, zatímco v m.č. Želkovice se jedná především o IV. a V. stupeň ochrany.

Tabulka 6 - Celkový přehled záborů půdního fondu podle stupně přednosti je následující: plocha v ha zábory dle stupně přednosti:

I.

II.

III.

IV.

V.

Libomyšl

23,9418

12,6615

7,5613

2,2838

0,9437

0,4915

Želkovice

84,3098

0,0000

0,0287

7,6479

43,3748

33,2584

součet

108,2516

12,6615

7,5900

9,9317

44,3185

33,7499

Přehled záborů půdního fondu jednotlivých rozvojových ploch podle stupně přednosti:

ozn.

popis

plocha v ha I.

II.

III.

IV.

V.

0,3797

0,4000

0,3019

0,2404

0,1584

0,0593

0,2511

Libomyšl 1


1,7413

0,4193

2

plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské

0,6317

0,1629

3


1,0553

1,0553

4


1,1927

1,1927

5


0,0923

0,0923

6

plochy vodní a vodohospodářské

1,0230

0,8428

7


2,1850

2,1850

8


2,3778

0,6304

9


0,7287

0,7287

10

plochy dopravní infrastruktury - silniční

12,3785

5,9069

4,3439

11


0,5355

0,2880

0,2475

mezisoučet

23,9418

12,6615

7,5613

0,1802

1,7474 1,5452

0,5825

2,2838

0,9437

0,4915

Želkovice 12


0,2218

0,2218

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

37



6,1924

2,4739


1,5682

1,5682


0,9197

0,9197

16

plochy výroby a skladování - zemědělská výroba

0,4655

0,4655

17


4,2404

18


1,1794

1,1794

19


0,3087

0,3087

20


0,8000

0,8000

21


1,1049

22


0,9934

0,1424

0,8510

23

plochy občanského vybavení specifické - golf

2,4290

0,5568

1,8722

24


1,3494

1,1071

0,2423

25


6,0610

6,0069

0,0541

7,1914

13


14 15

3,1785

4,2404

1,1049

26


7,1914

27


41,2259

11,2547

23,0225

28

plochy občanského vybavení - komerční vybavení

2,4063

1,6641

0,7422

6,9487

29


2,1394

2,1394

30


2,0435

2,0435

31

plochy technické infrastruktury

0,1408

32


0,2085

0,1408 0,0287

0,1798 0,0616

33


0,0616

34

plochy výroby a skladování - zemědělská výroba

1,0586

mezisoučet

84,3098

0,0000

0,0287

7,6479

43,3748

33,2584

součet

108,2516 12,6615

7,5900

9,9317

44,3185

33,7499

1,0586

Z hlediska kvality ZPF dochází u záborů ZPF převážně k záborům IV. třídy (44,9 %), dále V. třídy ochrany (31,7 %). Do půd nižší kvality (III. –V. třída ochrany) bylo situováno 81,3 % ze záborů ZPF.

A.4.c. Zábory pozemků určených k plnění funkce lesa Zábory pozemků určených k plnění funkce lesa nejsou ÚP Libomyšl vymezeny. Ochranné pásmo lesa je dotčeno vymezením částí zastavitelných ploch do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. ÚP současně vymezuje mezní vzdálenost hlavních staveb od okraje lesa na vzdálenost 25 m, přičemž definitivní možnost povolení výstavby v tomto pásmu má dotčený orgán ochrany lesa v následných územních a stavebních řízeních.

A.4.d. Kontaminace půd Potenciální riziko kontaminace půd hrozí při výstavbě nových záměrů a při haváriích spojenými s únikem nebezpečných látek. Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření. Obecně lze konstatovat, že při dodržení všech předpisů týkajících se ochrany životního prostředí je toto riziko minimální.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

38



A.4.e. Eroze půdy V území nejsou zachycena sesuvná území ani svahové deformace. Zástavba se nachází mimo údolnice vodních toků, Sklon rostlého terénu na zastavitelných plochách nezakládá možnost eroze.

A.4.f. Hluková zátěž Zdrojem hluku v území je zejména automobilová a železniční doprava na trati Zdice – Příbram Protivín v západní části zájmového území. Zatížení posuzovaného území a jeho širšího okolí hlukem lze očekávat ve fázi výstavby i provozu jednotlivých záměrů na funkčních plochách ÚP Libomyšl. Ve fázi výstavby půjde pouze o dočasné ovlivnění akustické situace, které bude řešeno v rámci konkrétních řízení k jednotlivým záměrům (DÚR, DSP příp. EIA). V návrhu územního plánu budou z hlediska vlivu na akustickou situaci nejvýznamnější přeložky komunikací II/114 a II/118. Zprovoznění přeložek v trase mimo intravilán obce nesporně přispěje ke zlepšení akustické situace v obci Libomyšl. Vyhodnocení akustické situace z provozu automobilové dopravy pro územní plán Libomyšle bylo provedeno pomocí výpočtů a nástrojů programu CadnaA. V Akustické studii (EKOLA group spol. s r. o., duben 2014) byly hodnoceny následující stavy, které by teoreticky mohly v zájmovém území nastat: 1.) Stávající stav, resp. Varianta neprovedení záměru Stávající uspořádání komunikační sítě. 2.) Varianta aktivní – základní řešení Naplnění ÚP Libomyšl: zejména vybudování přeložek II/114 a II/118, rozvoj zástavby v obci Libomyšl a Želkovice. 3.) Varianta aktivní – variantní řešení Naplnění ÚP Libomyšl: Rozvoj zástavby v obci Libomyšl a Želkovice, avšak bez vybudování přeložek II/114 a II/118.

Přehled řešených úseků pozemních komunikací pro jednotlivé posuzované stavy výpočtu je uveden na následujících obrázcích.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

39



Obrázek 20 - Řešené pozemní komunikace, stávající stav a varianta aktivní – variantní řešení

3

8

4

7

6

5

Obrázek 21 - Řešené pozemní komunikace, varianta aktivní – základní řešení

3

8

4

7

2

6 1

5

KÚ LIBOMYŠL Ve stávajícím stavu se v obci nachází chráněné objekty, u kterých dochází k překračování hygienického limitu hluku z dopravy na silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy 60/50 dB (den/noc) a hygienického limitu hluku z dopravy na pozemních komunikacích s korekcí pro starou hlukovou zátěž 70/60 dB (den/noc). V případě vybudování přeložek II/114 a II/118 a realizace plánovaného rozvoje zástavby v obci Libomyšl lze předpokládat, že dojde ke snížení počtu objektů nadlimitně ovlivněných hlukem z provozu automobilové dopravy oproti stávajícímu stavu. Limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž by v případě základního řešení neměl být u chráněné zástavby v obci překračován. V případě realizace plánovaného rozvoje zástavby v obci Libomyšl bez vybudování přeložek II/114 a II/118 lze předpokládat, že

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

40



dojde k mírnému navýšení počtu objektů nadlimitně ovlivněných hlukem z provozu automobilové dopravy oproti stávajícímu stavu. U plánovaných rozvojových ploch k bydlení lze obecně předpokládat, že v místech, kde se v rozvojových plochách nachází akustická pásma zabarvená červenou barvou (viz Obrázek 4 a Obrázek 5 Akustické posouzení), může docházet k překračování hygienických limitů hluku z automobilové dopravy u chráněné obytné zástavby. Je však nutné upozornit, že výpočet je proveden bez protihlukových opatření a tedy na straně bezpečnosti. Na základě předloženého vyhodnocení v těchto oblastech nedoporučujeme umísťovat nové obytné objekty v plochách vyznačených červenou barvou. V případě, že by do těchto míst bylo navrhováno umístění chráněné zástavby, bude nutné předložit podrobnější akustické posouzení, které by řešilo konkrétní protihlukovou ochranu těchto objektů. Z porovnání obou variant vyplývá, že akustická situace z provozu automobilové dopravy bude v rozvojových plochách č. 1, 3 7 a 9 pro obě varianty obdobná. V rozvojových plochách č. 4 a 8, v případě realizace přeložek II/114 a II/118, bude podél severní hranice této plochy menší oblast s nadlimitní hlukovou zátěží. Podél rozvojových ploch pro bydlení č. 1, 8 a 9 prochází železniční trať č. 200 Zdice – Příbram – Protivín. Posouzení a vyhodnocení hluku ze železniční dopravy nebylo předmětem předkládaného akustického posouzení. V případě umísťování obytné zástavby podél hranic těchto rozvojových ploch, které kopírují vedení železniční trati, bylo doporučeno posoudit akustickou situaci vůči hygienickým limitům hluku z dopravy na žel. dráhách. Hygienické limity hluku z dopravy na dráhách jsou uvedeny v kapitole č. 5.2. akustické posouzení (Příloha č. A.14.)

KÚ ŽELKOVICE U LIBOMYŠLE Realizace plánovaného rozvoje zástavby v obci Želkovice způsobí u stávající chráněné zástavby navýšení hlukové zátěže z provozu automobilové dopravy. Lokálně by mohlo dojít u nejvíce zatížených komunikací k překračování hygienických limitů. Proto bude nutno při realizaci zástavby rozvojových ploch provést podrobné posouzení akustické zátěže stávajících objektů a případně navrhnout opatření pro snížení hluku, které mohou být jak technického charakteru (protihlukové zařízení) tak organizačního charakteru (usměrnění tras nové dopravy mimo nadlimitně zatížené úseky, či snížení intenzit dopravy v plánovaných rozvojových zónách, apod.) Vyhodnocení rozvojových ploch v KÚ Želkovice u Libomyšle bylo pro hluk z provozu automobilové dopravy provedeno především na základě porovnání emisních hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku A (LAeq,T) v 7,5 m od osy krajního jízdního pruhu komunikace a plošného zatížení území. Plánované rozvojové plochy pro bydlení v obci Želkovice se budou nacházet u nových komunikací, ke kterým v současné době neexistují relevantní vstupní podklady. Po zohlednění předpokladů uvedených v kapitole č. 5.3 Akustické posouzení lze předpokládat, že ekvivalentní hladina akustického tlaku A (LAeq,T) v 7,5 m od osy komunikace bude na základě výpočtu provedeného v programu CadnaA dosahovat max. hodnot LAeq,16h = 53 dB v denním období a LAeq,8h = 43 dB v nočním období. Lze tedy očekávat, že hygienický limit hluku z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy 55/45 dB (den/noc) bude dodržen.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

41



A.4.g. Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší v řešeném území je poměrně dobrá. Průměrné roční koncentrace škodlivin měřených na nejbližších měřících stanicích nesignalizují překračování imisních limitů. Řešené území se nachází v oblasti, kde se dle Rozptylové studie (ECO-ENVI-CONSULT, duben 2014) průměrné roční koncentrace PM10 pohybuji mezi 21,0 – 22,5 µg.m-3. U hodnocených škodlivin nebyly v roce 2012 ve výpočtové oblasti překročeny limitní hodnoty. Dochází pouze k překračování limitních hodnot u přízemního ozónu. V Rozptylové studii byly hodnoceny (ECO-ENVI-CONSULT, duben 2014) následující stavy, které by teoreticky mohly v zájmovém území nastat: 1.) Stávající stav, resp. Varianta neprovedení záměru Stávající uspořádání komunikační sítě. 2.) Varianta aktivní – základní řešení Naplnění ÚP Libomyšl: zejména vybudování přeložek II/114 a II/118, rozvoj zástavby v obci Libomyšl a Želkovice. 3.) Varianta aktivní – variantní řešení Naplnění ÚP Libomyšl: Rozvoj zástavby v obci Libomyšl a Želkovice, avšak bez vybudování přeložek II/114 a II/118. Přehled řešených úseků pozemních komunikací pro jednotlivé posuzované stavy výpočtu je uveden na obrázcích v předchozí kapitole (Hluk). V následujících odstavcích jsou uvedeny vypočtené koncentrace sledovaných znečišťujících látek v zájmovém území v hodnocených stavech.

KÚ LIBOMYŠL •

Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Pětileté aritmetické průměry pro NO2 za roky 2008 až 2012 nesignalizují překračování imisního limitu pro roční aritmetický průměr této škodliviny (10,8 až 11,5 µg.m-3). -

Stávající stav, resp. Varianta neprovedení záměru

Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,018 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,016 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,412 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,386 µg.m-3. -

Varianta aktivní – základní řešení

Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,019 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,018 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,458 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,408 µg.m-3. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

42


-


Varianta aktivní – variantní řešení

Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,018 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,016 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,417 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,391 µg.m-3. •

Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu z hlediska maximálního denního klouzavého aritmetického průměru/8 hod 10 000 µg.m-3. -


Z výsledků výpočtů je patrné, že příspěvek posuzovaného záměru k aritmetickému 8 hod. průměru se bude pohybovat maximálně do 46 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 20 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -




Z výsledků výpočtů je patrné, že příspěvek posuzovaného záměru k aritmetickému 8 hod. průměru se bude pohybovat maximálně do 47 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 21 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. •

Příspěvky k imisní zátěži PM10 Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 µg.m-3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 µg.m-3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují v rozpětí 21,5 µg.m-3 až 22,2 µg.m-3. Podle téhož hodnocení je PM10 – 36. nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území do 41,8 µg.m-3. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 0,41 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,18 µg.m-3 mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 5,49 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 2,95 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 0,37 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,21 µg.m-3 mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

43



Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 6,37 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 2,98 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 0,41 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,18 µg.m-3 mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 5,55 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 2,98 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. •

Příspěvky k imisní zátěži PM2,5 Pro PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnotou 25 µg.m-3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují v rozpětí 14,6 až 15,1 µg.m-3. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 0,31 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,14 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. -




Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 0,31 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,14 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. •

Příspěvky k imisní zátěži benzenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 µg.m-3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují do 1,0 µg.m-3. -


Příspěvky k imisní zátěži benzenu se pohybují hluboce pod hodnotou imisního limitu. Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,023 µg.m-3 z hlediska ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

44



příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,011 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -


Příspěvky k imisní zátěži benzenu se pohybují hluboce pod hodnotou imisního limitu. Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,020 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,012 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -


Příspěvky k imisní zátěži benzenu se pohybují hluboce pod hodnotou imisního limitu. Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,024 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,11 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. •

Příspěvky k imisní zátěži benzo(a)pyrenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu 1 ng.m-3. Podle hodnocení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují v rozpětí 0,61 až 0,66 ng.m-3. -


Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00311 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru. -




Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00315 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru.

KÚ ŽELKOVICE U LIBOMYŠLE •

Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Pětileté aritmetické průměry pro NO2 za roky 2008 až 2012 nesignalizují překračování imisního limitu pro roční aritmetický průměr této škodliviny (10,4 až 10,7 µg.m-3). -


Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,004 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,004 µg.m-3. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

45



Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,059 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,058 µg.m-3. -


Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,006 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,005 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,121 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,115 µg.m-3. -


Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,004 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,003 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,060 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,058 µg.m-3. •

Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu z hlediska maximálního denního klouzavého aritmetického průměru/8 hod 10 000 µg.m-3. -






Z výsledků výpočtů je patrné, že příspěvek posuzovaného záměru k aritmetickému 8 hod. průměru se bude pohybovat maximálně do 3 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 2 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. •

Příspěvky k imisní zátěži PM10 Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 µg.m-3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 µg.m-3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují v rozpětí 21,0 µg.m-3 až 21,5 µg.m-3. Podle téhož hodnocení je PM10 – 36. nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území do 41,5 µg.m-3. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 0,02 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,01 µg.m-3 mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

46



Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 0,30 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,17 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 0,07 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,04 µg.m-3 mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 1,23 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,43 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. -


Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 0,02 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,01 µg.m-3 mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 0,30 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,17 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. •

Příspěvky k imisní zátěži PM2,5 Pro PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnotou 25 µg.m-3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují v rozpětí 14,4 až 14,9 µg.m-3. -






Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 0,02 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,01 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. •

Příspěvky k imisní zátěži benzenu

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

47



Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 µg.m-3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují do 1,0 µg.m-3. -






Příspěvky k imisní zátěži benzenu se pohybují hluboce pod hodnotou imisního limitu. Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,002 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,0006 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. •

Příspěvky k imisní zátěži benzo(a)pyrenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu 1 ng.m-3. Podle hodnocení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2008 až 2012 v zájmovém území pohybují v rozpětí 0,59 až 0,61 ng.m-3. -






Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00014 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru.

Na základě předložených výsledků výpočtů příspěvků dopravy k imisní zátěži pro nově navrhované plochy obytné zástavby lze vyslovit závěr, že vzhledem k předpokládaným intenzitám stávající a případně nově generované dopravy nejsou u lokalit pro plánovanou obytnou zástavbu zaznamenány takové ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

48



příspěvky k imisní zátěži všech sledovaných škodlivin, které by mohly výrazněji ovlivnit stávající imisní pozadí zájmového území. Návrh zastavitelných ploch pro obytnou zástavbu lze z hlediska imisní zátěže označit za možný.

A.4.h. Voda Navržená dopravní infrastruktura, přeložky komunikací II/114 a II/118, zasahuje přímo do vodního toku Litavka. Potenciální riziko kontaminace vody hrozí v období výstavby, ale i provozu (např. při havárii). Způsob přemostění vodního toku, vhodný způsob odvodnění, postup výstavby a případná opatření k ochraně vod je třeba řešit s příslušným vodoprávním úřadem a správce toku. Území obce Želkovice bude vybaveno novou vodovodní sítí. Její součástí bude jímání vody s využitím stávajících zdrojů a dále novým zdrojem umístěným na soutoku bezejmenných vodotečí severně od lokality Španělka. Čerpané vody budou dopraveny výtlakem do sdruženého objektu úpravny a akumulace (vodojemu) do lokality Chlum na kótu 425 m. n. m. Umístění vodojemu umožňuje výhledové připojení Želkovic na skupinový vodovod sousední územní jednotky Suchomasty. V Libomyšli je navržena tlaková splašková kanalizace se základní dimenzí hlavních výtlačných řadů DN 140 mm. Kanalizační systém je dimenzován na převzatý rozvoj obce. Stávající zástavba a zastavitelné plochy v území obce Želkovice budou připojeny na systém čištění odpadních vod. Navrženy jsou 2 ČOV určené pro centrální část obce a pro zástavbu v její severní části. Obě ČOV budou splňovat základní požadavky: budou napojeny na stávající účelové komunikace, součástí vymezené plochy bude prostor pro vodní plochu (3. stupeň čištění) s přepadem do stávajícího recipientu. Splašková kanalizace je generelně navržena jako gravitační. Dešťové vody v řešeném území budou přednostně zasakovány na místě stavby (parcele), popř. jímány a používány pro závlahu pozemků. Preferuje se hospodaření s dešťovými vodami před jejich neřízeným odváděním do recipientů. Obecně se požaduje, zajistit maximální velikost odtoku do recipientů odpovídající odtoku 10 l/s*ha z plochy příslušného povodí. Odvodnění navržených nových ploch veřejných prostranství uvnitř zastavitelných ploch bude řešeno kombinací propustnosti povrchu vozovky a zasakování podél komunikace, vymezené plochy veřejných prostranství a silniční stavby (přeložky silnice II/114 a II/118) budou odvedeny příkopy popř. V případě potřeby dešťovou kanalizací do recipientů. Rozvojové plochy pro golfové hřiště v okolí obce Želkovice budou zavlažovány a odvodňovány dle potřeb provozovatele. Závlahy budou prováděny v golfové sezóně duben – říjen. Jako řešení závlah se předpokládá použití retenčních nádrží na dešťovou vodu a doplňkový odběr podzemní vody. Předpokládá se, že prověření možnosti řešení závlah golfového hřiště bude provedeno ve studii vlivu záměru na povrchové a podzemní vody, která bude přílohou oznámení EIA. Základem technického řešení odvodňovacího a zavlažovacího zařízení bude využití uzavřeného oběhu vody (závlahy – drény – akumulace vody v nádrži – závlahy s přičerpáním vody z vlastních vrtaných studní). Vybudování retenčních nádrží pro zavlažování bude vycházet z platných norem. Vzhledem k charakteru ploch bude velká část dešťových vod infiltrována přirozeným vsakem do podloží golfového hřiště tvořeného travními porosty.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

49



V souvislosti s návrhem ÚP Libomyšl vzroste nárok na spotřebu pitné vody, a to především pro plochy bydlení. Nároky konkrétních záměrů na spotřebu pitné vody je třeba kvantifikovat v projektových dokumentacích konkrétních záměrů. Vody ze sociálních zařízení budou odpovídat svým složením běžným komunálním odpadním vodám a obsahovat především biologicky odbouratelné látky. Pro tento typ odpadních vod jsou typické zvýšené koncentrace BSK5, NH4+, NO3-, NO2-, PO43-. Množství povrchových a podzemních vod může být ovlivněno v souvislosti s budováním nových zpevněných ploch, které neumožňují přirozené zasakování. Jakost vod ze zpevněných ploch, resp. silničních povrchů, může vykazovat zvýšené koncentrace ropných látek (NEL) a nerozpuštěných látek (NL). Odpadní voda odtékající z vozovky je nejvíce znečištěna přibližně v prvních 15 minutách od počátku srážky. Při delším trvání srážky pak koncentrace škodlivin prudce klesají a dle délky a vydatnosti srážek se snižuje až na hodnoty zanedbatelné.

A.4.i. Změna krajiny A.4.i.1. Vizuální expozice PDoKP Identifikace znaků přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu, vizuální scény a vyhodnocení vlivů navrhovaného záměru na jednotlivé znaky byly provedeny metodou prostorové a charakterové diferenciace území. Vizuální scéna území pravděpodobně dotčeného uplatněním územního plánu (PDoKP) byla hodnocena ze standardních pozorovacích míst, z nichž lidé běžně vnímají místní krajinu. Pro výběr těchto míst se většinou využívá cestní síť ve volné krajině, turistické stezky, vyhlídky a rozhledny, pokud je to vhodné umisťují se referenční body také na okraj sídelní zástavby – jeli veřejně přístupný nějakou více využívanou cestou. Krajinný ráz se nehodnotí pohledem z nitra sídelní zástavby a z lesních porostů, odkud není na krajinu vidět a z míst odkud se pro běžného pozorovatele nenaskýtá standardní výhled. Možnosti vizuální expozice jednotlivých funkčních ploch byly posuzovány na základě místního šetření z jednotlivých referenčních bodů. 1.

Lokalita 26 B

Lokalita se nachází v S části PDoKP a jsou součástí MKR2 a MKR3. Plocha je situovaná na ornou půdu do mělké terénní brázdy pod zarostlým svahem. Plocha se uplatňuje z okraje Želkovic a z cest v J části PDoKP. Stavební záměry na lokalitě 26 B by byly viditelné především ve východní polovině plochy a potom omezeně v zákrytu za terénní vlnou a za vegetací. Plocha by byla viditelná z průjezdu po obslužné cestě Želkovice - Málkov, z okraje zastavěného území OK 28, z cesty k samotě na horizontu v MKR1 a také z Hostomické kotliny krátkými průhledy přes hřbet. V některých bodech vytvářejí plochy kumulativní efekt s lokalitou 25 a leží ve volné krajně mimo souvislost se stávajícím osídlením. Zřetelná viditelnost RB:14,15,16,17,18, 20, 25, 26, 27, 28, 29 Omezená viditelnost ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

50



RB: 12, 21, 22, 23 2.

Lokalita 25 B

Lokalita je součástí MKR1 ve východní plošší části PDoKP. Uplatňuje se na orné půdě v otevřené krajině bez návaznosti na osídlení. Vzhledem k otevřenému prostoru je lokalita viditelná z velkého poštu referenčních bodů. Výhled na 25 B se uplatňuje z cest ve východní části PDoKP a z cest protějšího svahu v MKR7 a MKR6. V některých bodech vytváří kumulativní efekt s lokalitami 26 B a 28 B. Zřetelná viditelnost RB: 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29 Omezená viditelnost RB: 23 3.

Lokalita 30 B (18 B, 19 B, 20 B a 21 B)

Lokalita je součástí jižní části MKR1. Uplatňuje se na orné půdě s navázáním na současný půdorys osídlení, který rozšiřuje do otevřeného prostoru V směrem. Uplatňuje se kumulativně s 25 B, 18 B, 19 B a 20 B. Lokality 18 B a 19 B jsou drobného charakteru s navázáním na zastavěné území a mají vizuální expozici v přibližně stejných referenčních bodech. Zřetelná viditelnost RB: 09, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28 Omezená viditelnost RB: 17,18, 19, 20, 21, 29 4.

Lokalita 13 B

Lokalita je součástí jižní části MKR3. Třetinou plochy navazuje na severní okraj zastavěného území Želkovic a v pásu vybíhá západním směrem do otevřené krajiny. Leží na orné půdě. Vůči západní příjezdové cestě do Želkovic leží za ostrou hranou zarostlou křovinami, které vytvářejí vizuální bariéru. Vizuálně se nejvíce uplatňuje z protějšího svahu v jižní části PDoKP. Z jeho severní části je její viditelnost často omezená morfologií terénu. Zřetelná viditelnost RB: 06, 07, 23, 24, 25, 26, 28, 29, 30 Omezená viditelnost RB: 11, 12, 13, 14, 19, 20, 22, 27, 31 5.

Lokalita 28 OK

Území již zastavěné, určené k přestavbě. Leží na vyvýšenině nad severním okrajem sídla bez přímé návaznosti na jeho půdorys. Lokalita je vzhledem k uplatnění na vyvýšeném místě přibližně v ose závěru údolí viditelná z většiny referenčních bodů, pokud není výhled místně omezený zástavbou nebo krajinnou zelení. Plocha je relativně malého rozsahu a v současnosti má charakter drobného brownfield.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

51


6.


Plochy OS

Plochy OS se rozprostírají po celé střední části údolí. Jsou určené k realizaci golfového hřiště včetně souvisejících staveb a jsou uplatněné na dvou třetinách otevřené krajiny v západní a střední části PDoKP, většinou na orné půdě nebo na trvalých travních porostech. Z plochy jsou vyjmuté remízky a výraznější krajinná zeleň. Plocha a případné záměry jsou pozorovatelné ve větší či menší míře ze všech referenčních bodů. 7.

Lokality 15 SO a 16 VZ

Drobné přestavbové lokality v rámci stávajícího zastavěného území. Záměry v těchto drobných lokalitách nemají významný potenciál měnit místní charakteristiky krajinného rázu.

A.4.i.2. Vyhodnocení míry vlivů předpokládaných změn v území na krajinný ráz Vlivy na jednotlivé znaky krajinného rázu byly hodnoceny pomocí zákresu funkčních ploch navrhovaného územního plánu do základní mapy ortofotomapy s překryvem vrstevnic s krokem 2 m, fotografií území z referenčních bodů a s využitím 3d modelu Google Earth. Hodnocení vychází z definovaných nových zastavitelných území a přestavbových lokalit zastavěného území, z plošného rozsahu lokalit, z jejich umístění a regulativů funkčního využití jejichž obsahem jsou také podmínky prostorového uspořádání – koeficient míry využití území a výškové hladiny zástavby. V následující tabulce je uvedený rozbor vlivů předpokládaných změn v území na jednotlivé identifikované znaky krajinného rázu. Rozbor nemá povahu kauzálního hodnocení vlivů stavby na krajinný ráz a žádným způsobem jej nenahrazuje. Koncepce územního plánu pouze vytváří rámec pro budoucí změny využití území a umístění staveb. Hodnocení vlivů je provedeno s hypotetickou představou naplnění jednotlivých funkčních ploch ve smyslu širokého intervalu podmínek zmiňovaných regulativů. Skutečné umístění konkrétních staveb a záměrů v území potom podléhá samostatným řízením ve smyslu stavebního zákona včetně souvisejících procesů ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a dalších řízení podle zvláštních právních předpisů.

Tabulka 7 - Vyhodnocení míry vlivu územního plánu na krajinný ráz, znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ Identifikované znaky ve smyslu § 12 z.114/1992 Sb.

znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ A.2.1

MKR2,3,4,5,7 Výrazná morfologie – členitý reliéf

Posouzení Potenciální míry vlivu vliv podle podle na ident. lokalit významu cennosti znaky

Klasifikace znaků podle projevu

17, 25, 26, OS

pozitivní

XXX

XX

XX

Drobný vodní tok s TTP v severní části PDoKP Drobný rybník v MKR4 Želkovický rybník

pozitivní pozitivní pozitivní

X X XX

X X X

0 0 0

pozitivní

XX

X

X

pozitivní

X

X

0

pozitivní

XX

XX

XXX

OS

pozitivní

XX

X

XXX X

11,26, OS

A.2.2 A.2.3 A.2.4

MKR1-4 MKR4 MKR7

A.2.5

MKR7

Drobný vodní tok se stromořadím

A.2.6

MKR6

A.2.7

MKR2, 3, 4

Drobný vodní tok v meliorovaném korytě Svah porostlý křovinami a stromy, fragmenty suché acidofilní doubravy

A.2.8

MKR3

Remízky v MKR3

17, 25, 26, OS

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

52



Posouzení Potenciální míry vlivu vliv podle podle na ident. lokalit významu cennosti znaky

Klasifikace znaků

Identifikované znaky ve smyslu § 12 z.114/1992 Sb.

A.2.9 A.2.10 A.2.11 A.2.12 A.2.13 A.2.14 A.2.15

MKR3 MKR3 MKR3 MKR4 MKR4 MKR4 MKR5

Liniová zeleň v MKR3 TTP v S části MKR3 TTP v J části MKR3 Liniová zeleň v MKR4 Remízky a okraje lesních porostů v J části MKR4 TTP v MKR4 TTP v MKR5

podle projevu pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní

A.2.16

MKR1

Remízky v MKR1

A.2.17

MKR7

A.2.18

MKR7

A.2.19

MKR7

A.2.20 A.2.21 A.2.22 A.2.23

MKR7 MKR7 MKR6 MKR6,1

TTP, pastviny, lada v MKR7 Liniové porosty, vysoké křoviny doprovázející pozemkové úpravy Okraje lesních porostů ve zdvihajících se svazích v J části, EVL Housina, hercynské dubohabřiny. Vysoké křoviny v krátkém svahu v S části MKR7 Remíz ve východní části MKR7 TTP v MKR6 Stromořadí podél cesty mezi MKR1 a MKR6

znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ

XX X X X XX X X

X X X X X X X

X

XXX XXX XXX 0 X X 0 X XX XX

pozitivní

X

X

25 OS 17, OS

pozitivní

XX

pozitivní

XX

X

XXX

17, OS

pozitivní

XXX

XX

X

17, OS

pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní

XX X X X

X X X X

0 0 X X

20,21 28, OS

OS OS OS

Pozn. Zásah (vliv):1 pozitivní, 0 žádný, X slabý, XX středně silný, XXX silný, XXXX stírající, + zesilující.

Tabulka 8 - Vyhodnocení míry vlivu územního plánu na krajinný ráz, znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant MKR1 B.2.1 KNP kostel sv. Mikuláše (Borek) MKR1 B.2.2 KNP zvonice (Borek)

podle projevu pozitivní pozitivní

B.2.3

*

B.2.4

MKR7

B.2.5

MKR5

B.2.6

*

Dochovaná krajinná mozaika

XXX XXX

XX XX

0 0

pozitivní

XX

X

XXX X

Želkovický rybník – pozůstatek z původní kaskády Chátrající hospodářské budovy

pozitivní

XX

X

0

negativní

X

-

1

Převážně dochovaná cestní síť

pozitivní

X

X

X

pozitivní

X

X

XXX

pozitivní

XX

X

XXX

negativní negativní

X X

-

-

Dochovaná urbanistická struktura sídla Želkovice Převažující podíl lidové architektury * B.2.8 navázané na hospodářské využití krajiny B.2.9 MKR1,2 3,7 Linie VN vedení v MKR1,2,3,7 MKR6 B.2.10 Linie VN vedení v MKR6 B.2.7

Posouzení míry vlivu podle na ident. podle významu cennosti znaky

Klasifikace znaků


*

Potenciální vliv

lokalit

OS, 13,17,25, 26 30

OS, 13,17,25, 26,30 13,17,25,26, 30, OS 13,17,25,26, 30, OS

Tabulka 9 - Vyhodnocení míry vlivu územního plánu na krajinný ráz, znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině Identifikované znaky ve smyslu § 12 z.114/1992 Sb.

znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině C.2.1 C.2.2 C.2.3

Členitý reliéf drobného až středního měřítka Proměnlivá krajinná scéna, * dynamické změny ve směru V-Z Zřetelně definované zalesněné MKR2,3,4,5,7 horizonty nebo s uplatněním remízů MKR2,3,4,5,7

Posouzení míry vlivu podle podle na ident. významu cennosti znaky

Klasifikace znaků podle projevu pozitivní

XXX

XX

pozitivní

XX

X

pozitivní

XXX

X

Potenciální vliv lokalit

XX

17,25,26, OS

XXX XX XXX XX

17,26, OS 13 17,26,OS

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

53




znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7 C.2.8

Drobná návrší, brázdy, pahorky, MKR 2,3,4,7 hrany, krátké svahy s keři a krajinnou zelení Rytmizované liniové porosty MKR 3,7 doprovázející pozemkové úpravy MKR4,3,5,7,6 Uplatnění TTP, lad a pastvin MKR1,2,3,4 Průhledy do Hostomické kotliny Průhledy do sousedních krajinných MKR7,1,3,4 prostor v rámci geom. okrsku

Posouzení míry vlivu podle podle na ident. významu cennosti znaky

Klasifikace znaků podle projevu pozitivní

XX

X

pozitivní

XX

X

pozitivní pozitivní

X XX

pozitivní

Potenciální vliv lokalit

XXX

17,26,OS

X X

XXX XX XXX X

26,OS, 17 17, OS 13,25,26,30,OS

XX

X

X

25,26

XXX XX X XXX X XXX XX X

25,26,,OS 13,17, 30 25,26,OS 30 25,OS 26 13,28,30

C.2.9

*

Harmonický obraz sídla v krajině

pozitivní

XX

X

C.2.10

MKR3,4, 7

Uplatnění četných zřetelných kompaktních a dílčích horizontů

pozitivní

XXX

X

C.2.11

MKR1,2,3,4, 5, 7

Uplatnění nezřetelných terénních horizontů

pozitivní

XX

X

C.2.12

MKR6

negativní

XX

-

-

-

C.2.13

MKR1,2,3,7

negativní

X

-

-

-

C.2.14

*

pozitivní

XXX

X

XXX XX

25,26,OS 13,17

Kompaktní plochy orné půdy negativní Negativní vedení VN s narušením horizontu, hrany apod. Zřetelné harmonické vztahy využití krajiny, osídlení a přírodního rámce

A.4.j. Odpady V současné době není v území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady, tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení pro biodegradaci odpadů, zařízení na recyklaci odpadů, zařízení na kompostování odpadů nebo autovrakoviště. Komunální odpad je svážen 1x týdně odbornou firmou a likvidován mimo řešené území obce. Obec Libomyšl vydala obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním a stavebním odpadem. Vyhláška stanovuje základní pokyny pro systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Stanovuje stanoviště separovaného odpadu (2 stanoviště) a sběrná místo nebezpečného odpadu (Eko dvůr v areálu komunálních služeb Hořovice). Velkoobjemový odpad a bioodpad je shromažďován ve velkoobjemových kontejnerech, které jsou přistavovány 2 x ročně na předem určených stanovištích. Komunální odpad je svážen 1x týdně odbornou firmou a likvidován mimo řešené území obce. V oblasti likvidace odpadů není navržena žádná změna. Produkci odpadů lze rozdělit na dvě fáze: výstavba a provoz záměrů na navrhovaných funkčních plochách. Ve fázi výstavby budou vznikat převážně ostatní odpady skupiny 17 Stavební a demoliční odpady. Minimalizace těchto odpadů souvisí s úsporou stavebních nákladů, proto by měla být i cílem stavební organizace. Další odpady by měly vznikat jen v malém množství a lze je velmi těžko předem kvantifikovat. Produkce všech odpadů bude časově omezena na dobu výstavby. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

54



Při provozu funkčních ploch pro bydlení bude vznikat převážně 20 03 01 – směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39) a biologicky rozložitelný odpad (20 02 01). Odpady budou vznikat také při provozu nově navržených silnic, a to především při těchto činnostech: •

úklid vozovek,

•

zimní údržba,

•

sekání trávy na krajnicích a kolem příkopů,

•

seřezávání dřevin,

•

čištění stok a dešťových vpustí,

•

drobné úpravy vozovky a svahů silnice,

•

odstraňování následků havárií, apod.

Množství a druhy produkovaných odpadů z provozní činnosti jednotlivých investorů nelze v této fázi přípravy určit. Budou vznikat jak odpady charakteru komunálního, tak i odpady z technologií provozovaných na funkčních plochách výroby a skladování a smíšených výrobních plochách. Realizace koncepce je spojena s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

A.4.k. Zvláště chráněná území, VKP, památné stromy Realizací UP Libomyšl nebudou zasažena žádná zvláště chráněná území ani památné stromy definované § 46 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Mezi VKP ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je zařazena vodoteč Litavka a Chumava. Vodní tok Litavka se v ÚP Libomyšl kříží s navrženým dopravním koridorem pro silniční stavby. Při zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží, těžba nerostů. V posuzovaném území se nacházejí registrované významné krajinné prvky (VKP dané § 6 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění).

A.4.l. Vlivy na NATURA 2000 Pro vyhodnocení vlivů územního plánu na lokality NATURA 2000 v zájmovém území byl zpracováno samostatné hodnocení (B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti - Mgr. Mudra 04/2014) v tomto hodnocení se v závěru uvádí: Na základě porovnání dostupných informací a dat o posuzované koncepci „Návrh územního plánu Libomyšl“ na dotčenou evropsky významnou lokalitu CZ0210010 Housina, a v souladu s výše vyvozenými závěry hodnocení jsem dospěl k závěru, že posuzovaný dokument nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany a celistvost lokality CZ0210010 Housina, ani na integritu lokalit soustavy ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

55



Natura 2000. Toto konstatování opírám o skutečnost, že záměr s předpokládaným významně negativním vlivem v podobě plochy č. 17 bude respektovat ochranné pásmo dotčené EVL, a že její využití v podobě plochy pro bydlení nebude zdrojem významně negativních vlivů na lokalitu. Zásady platné pro ochranné pásmo je nutné dodržovat jak během stavby, tak v průběhu trvajícího využití rozvojové plochy.

A.4.m. Fauna flóra Poměrně bohaté fauny a flóry se nové vymezení rozvojových ploch s výjimkou druhů polních křepelka polní (Coturnix coturnix) a koroptev polní (Perdix perdix)) přímo nedotkne. Otázkou jsou následné aktivity realizace změn využití rozvojových ploch, kdy mohou být přímo či nepřímo dotčeny meze a stráně s výskytem význačných či chráněných druhů, a to jak jejich zánikem či omezením, či změnou využití bezprostředního okolí s vlivy jako je hluk, pohyb lidí, zvířat a techniky, či predace domácími zvířaty. Reálně by mohla být ohrožena i populace ropuchy (Bufo bufo), pro kterou zvýšená doprava a intenzivní využití území bude znamenat zvýšenou mortalitu na komunikacích, a ztrátu či poškození suchozemských biotopů.

A.4.n. Vlivy na územní systém ekologické stability V zájmovém území se nenacházejí prvky nadregionálního ÚSES. Prvky regionálního systému ekologické stability v území jsou následující: -

RC 1528 Libomyšl

-

RK 1177 Lochovice – Libomyšl

-

RK 1189 Libomyšl – Koukolova hora

-

RK 1203 Libomyšl – Lážovice – Neumětely

Část (úsek) RK 1177 Lochovice – Libomyšl je vedena po zemědělské půdě a není tedy funkční. Místní systém doplňuje regionální ÚSES takto: -

do RK 1177 Lochovice – Libomyšl vkládá lokální biocentra LBC 43 – Pod Vinicí a LBC 44 Hřebínek a připojuje na LBC 44 LBK č. 44 – 53,

-

do RK 1203 Libomyšl- Lážovice - Neumětely vkládá LBC 42 – Španělka a připojuje: - ve směru Želkovice LBK 44-53, LBC 52 – Želkovice – rybník a LBK 52-53 - ve směru Chlum LBK 42-50, LBC 50 – U Chlumu a LBK 50

-

RBC 1528 Libomyšl připojuje LBC 40 a LBK 40 – Vyšebohy

-

vkládá do vodního toku a břehových porostů Litavky LBK 64 – 41 Ke střetu navrhovaných funkčních ploch ÚP Libomyšl s ÚSES může dojít v případě těchto ploch: 10 – koridor pro umístění nové dopravní stavby (přeložky komunikací II/114 a II/118) se v návrhu kříží

s LBK 64-41 15 – do severní části plochy smíšené obytné určené pro dostavbu centrální části obce zasahují LBC 52 a LBK 52-53 ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

56



A . 5. S O U Č AS N É P R O B L É M Y A J E V Y Ž I V O TN Í H O P R O S T Ř E D Í , K TE R É B Y M O H L Y B Ý T U P L A TN Ě N Í M Ú ZE M N Ě P L Á N O V AC Í D O K U M E N T A C E V Ý ZN AM N Ě O V LI V N Ě N Y , ZE JM É N A S O H L E D E M N A ZV L Á Š T Ě C H R Á N Ě N Á Ú Z E M Í A P T A Č Í O B L A S TI . V následujícím přehledu je uveden přehled silných a slabých stránek životního prostředí v zájmovém území a možných negativních a pozitivních vlivů návrhu ÚP Libomyšl na životní prostředí. Slabé stránky životního prostředí v zájmovém území

Silné stránky životního prostředí v zájmovém území

Doprava - dopravní zátěž obce Želkovice s negativním vlivem na celkovou kvalitu prostředí - pokračování trendu nárůstu automobilové dopravy s negativním vlivem na celkovou kvalitu prostředí Hluk - hluk z dopravy na silnicích II/114 a II/118 Ovzduší - znečištění ovzduší z dopravy na silnicích II/114 a II/116 Voda - záplavové území toků Litavka a Chumava - ochrana vodních zdrojů v rámci PHO - možné riziko znečištění vodního toku Litavky v místě křížení s přeložkami komunikací

Doprava - kvalitní dopravní napojení města na dálnici D5 - dobré železniční spojení po železniční trati - realizace komunikačního obchvatu obce Libomyšl Hluk

Ochrana přírody a krajiny - zábory ZPF

-

velká část území není významně zatížena

hlukem Ovzduší - dobrá kvalita ovzduší v řešeném území - absence významných zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území - území není zatíženo pachy z výroby Půda - přiměřený rozsah zemědělské půdy - dostatečná rozloha lesních pozemků Voda -

dostatek vodních ploch a toků v území

- napojení obcí na zdroj pitné vody Kulturní hodnoty - napojení obcí na kanalizaci - novější zástavba snižuje hodnotu kulturních - realizace 2 ČOV v zájmovém území památek v území Ochrana přírody a krajiny - přítomnost systému NATURA 2000 v blízkosti města - kvalitní přírodní prostředí – lesy, louky, vodní toky - výskyt zvláště chráněných druhů živočichů - zachovalý krajinný ráz Kulturní hodnoty - řada nemovitých kulturních památek v řešeném území - území bohaté na archeologické nálezy

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

57



A . 6. ZH O D N O C E N Í S T Á V A JÍ C Í C H A P Ř E D P O K L Á D A N ÝC H V LI V Ů N A V R H O V A N ÝC H V AR I A N T Ú ZE M N Ě P L ÁN O V A C Í D O K U M E N T A C E , V Č E TN Ě V LI V Ů S E K U N D ÁR N Í C H , S Y N E R G I C K Ý C H , K U M U L A T I V N Í C H , K R Á TK O D O B ÝC H , S TŘ E D N Ě D O B ÝC H A D L O U H O D O B Ý C H , TR V A L ÝC H A P Ř E C H O D N ÝC H , K L AD N ÝC H A Z Á P O R N Ý C H Územní plán obce Libomyšl je zpracován v jedné variantě. V rámci této kapitoly je provedeno vyhodnocení vlivů na vybrané složky a faktory životního prostředí v členění podle navrhovaných lokalit v UP Libomyšl. Hodnocení se vztahuje současně na veřejně prospěšné stavby a opatření umístěná v daných lokalitách UP Libomyšl Sledovány jsou vlivy na:

Vyhodnocení vlivů jednotlivých návrhových ploch Katastrál ní území

Označení ploch

Plocha – způsob využití

Hodnocení

1

plochy bydlení - v rodinných domech – venkovské

BV

2


PV

3


BV

Libomyšl

4 5

plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské plochy veřejných prostranství

BV PV

Dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení. Návrhová plocha doplňuje stávající plochy, za dopravními koridory, řazené jako BV. Navržená plocha PV je umístěna do plochy pro bydlení, bude tvořena veřejným prostranstvím s místními komunikacemi. Dojde k záboru půd ZPF všech tříd ochrany, budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Plocha bydlení je umístěna na lokalitě v blízkosti komunikace II/118. Na základě výsledků akustické posouzení nedoporučujeme umisťovat obytné objekty v blízkosti této komunikace bez předchozího podrobného akustického vyhodnoceni (viz akustické posouzení příloha č. A.14.) Zasahuje do PHO vodního zdroje II. stupně. Konkrétní technická opatření k omezení znečištění vodního zdroje stanoví vodoprávní úřad. Dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení. Dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF na celé navrhované ploše. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Navržená plocha zasahuje do ochranného pásma silnice III/11415. Na návrhové ploše BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení, doplňuje stávající plochy BV.

Výměra (ha) 1,7413

0,6317

1,0553

1,1927 0,0923

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

58


Katastrál ní území

Označení ploch



Hodnocení

6

plochy vodní a vodohospodářské

VV

7


BV

8


BV

Na plochu navazuje veřejné prostranství (PV) s obslužnou místní komunikací. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Plochy zasahují do plochy meliorací. V návazných územních a stavebních řízeních bude požadováno zachování melioračního systému. Z výsledků akustické posouzení vyplynulo, že v případě nerealizace přeložek silnic II/114 a I/118 je v severovýchodní části navrhované plochy pro bydlení (4) překračován hygienický limit hluku z automobilové dopravy u chráněné obytné zástavby. V případě, že by do těchto míst bylo navrhováno umístění chráněné zástavby, bude nutné předložit podrobnější akustické posouzení, které by řešilo konkrétní protihlukovou ochranu těchto objektů. Tato plocha má retenční význam chránící zastavěné území od vod říčky Chumavky. Dojde k záboru půd II. a III. třídy ochrany ZPF na celé navrhované ploše Na návrhové ploše BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení, doplňuje stávající plochy BV. Na plochu navazuje veřejné prostranství (PV – plocha č. 5) s obslužnou místní komunikací. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Zasahuje do PHO vodního zdroje II. stupně. Konkrétní technická opatření k omezení znečištění vodního zdroje stanoví vodoprávní úřad. Z výsledků akustické studie vyplynulo, že v případě nerealizace přeložek silnic II/114 a I/118 je v jihovýchodní části navrhované plochy překračován hygienický limit hluku z automobilové dopravy u chráněné obytné zástavby. V případě, že by do těchto míst bylo navrhováno umístění chráněné zástavby, bude nutné předložit podrobnější akustické posouzení, které by řešilo konkrétní protihlukovou ochranu těchto objektů. Na návrhové ploše BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení, doplňuje stávající plochy BV. Plochou prochází veřejné prostranství (PV – plocha č. 11) místní komunikací. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd I. a II. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Zasahuje do PHO vodního zdroje II. stupně (v posuzované ploše je místěn vodní zdroj). Konkrétní technická

Výměra (ha)

1,0230

2,1850

2,3778

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

59



Označení ploch



Hodnocení

9


BV

10

plochy dopravní infrastruktury silniční

DS

11


PV

opatření k omezení znečištění vodního zdroje stanoví vodoprávní úřad. Navržená plocha zasahuje do ochranného pásma silnice II/118. Východní část zasahuje do záplavového území. Plocha bydlení je umístěna na lokalitě v blízkosti komunikace II/118. Z výsledků akustické posouzení vyplynulo, že v severní části navrhované plochy je překračován hygienický limit hluku z automobilové dopravy u chráněné obytné zástavby. V případě, že by do těchto míst bylo navrhováno umístění chráněné zástavby, bude nutné předložit podrobnější akustické posouzení, které by řešilo konkrétní protihlukovou ochranu těchto objektů. V případě realizace přeložek II/114 a II/118 bude podél severní hranice této plochy menší oblast s nadlimitní hlukovou zátěží. Na návrhové ploše BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení, doplňuje stávající plochy BV.. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Zasahuje do PHO vodního zdroje II. stupně. Konkrétní technická opatření k omezení znečištění vodního zdroje stanoví vodoprávní úřad. Navržená plocha zasahuje do ochranného pásma železnice. Plocha je určena pro výstavbu přeložek silnic II/114 a II/118. Odvede dopravu z centrální části obce Dle výsledků akustické studie lze předpokládat, že při realizaci přeložek dojde ke snížení počtu objektů nadlimitně ovlivněných hlukem z provozu automobilové dopravy oproti stávajícímu stavu. Limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž by v případě základního řešení (realizace přeložek současně s rozvojem obce) neměl být u chráněné zástavby v obci překračován. Dojde k záboru půd ZPF téměř všech tříd ochrany na celé navrhované ploše. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Dopravní koridor protíná prvek ÚSES LBK 64 – 41. Vyhodnocení vlivu na předmět a cíle ochrany prvku ÚSES bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace. Záměr vybudování přeložky silnice II. třídy naplňuje dikci bodu 1.7 přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. V ploše jsou umístěny místní komunikace pro rozvoj lokality (8). Zasahuje do PHO vodního zdroje II. stupně. Konkrétní technická opatření

Výměra (ha)

0,7287

12,3785

0,5355

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

60



Označení ploch



Hodnocení

12


ZV

13


BV

14


PV

15


SM

16

plochy výroby a skladování zemědělská výroba

VZ

17


BV

Želkovice

18 19 20

21

plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské

BV BV BV

BV

k omezení znečištění vodního zdroje stanoví vodoprávní úřad. Dojde k záboru půd I. a II. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Navržená plocha zasahuje do ochranného pásma silnice III/11413. Na návrhové ploše BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení, doplňuje stávající plochy BV. Zástavba připojena na stávající místní komunikaci mj. novou přístupovou komunikací (14). V této ploše je navržena páteřní místní komunikace. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa 50 m. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd IV. a V třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. V těchto plochách jsou navrženy páteřní místní komunikace a nová trafostanice. Dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Navrhová plocha zasahuje do Prvků úses LBC 52 a LBK 52 – 53. Vyhodnocení vlivu na předmět a cíle ochrany prvku ÚSES bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace. V těchto ploše jsou navrženy páteřní místní komunikace. Dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF na celé navrhované ploše Na návrhové ploše BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd V. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Na návrhových plochách BV dojde k vytvoření podmínek pro nové bydlení, které doplňuje stávající plochy BV. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd I. a II. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Navržené plochy (19, 20, 21) zasahují do ochranného pásma silnice

Výměra (ha)

0,2218

6,1924

1,5682

0,9197

0,4655

4,2404

1,1794 0,3087 0,8000

1,1049

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

61



Označení ploch



Hodnocení

22


PV

23


OG

III/11415. Navržené plochy (19, 21) zasahují do ochranného pásma VN. V těchto ploše jsou navrženy páteřní místní komunikace. Dojde k záboru půd III. a IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Plocha určena pro umístění tréninkového odpaliště v golfovém areálu. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa 50 m. Dojde k záboru půd III. a IV. třídy ochrany ZPF, Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb.

Výměra (ha)

0,9934

2,4290

Dojde k záboru půd IV. a V. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny 24 plochy veřejných prostranství ZV 1,3494 skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. plochy bydlení - v rodinných domech Na návrhových plochách BV dojde 25 BV 6,0610 - venkovské k vytvoření podmínek pro nové bydlení. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd IV. a V. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. plochy bydlení - v rodinných domech 334/1992 Sb. 26 BV 7,1914 - venkovské V těchto ploše jsou navrženy páteřní místní komunikace. Plocha (26) zasahuje do ochranného pásma lesa 50 m. Přes navrhovanou plochu (26) prochází nadzemní vedení VVN. Plocha umisťuje golfové hřiště, zasahuje do ochranného pásma lesa 50 m. Na navrhované ploše jsou stávající zdroje vody a vrchní vedení VVN. plochy občanského vybavení Vliv na srážkoodtokové vztahy 27 OG 41,4790 specifické - golf v území. Realizace navrhované plochy přinese do území novou dopravu, která ovlivní akustickou situaci a ovzduší v navrhovaném území. Dojde k záboru půd III. - V. třídy ochrany ZPF Plocha umisťuje zázemí golfového hřiště. V souvislosti s výstavbou dojde plochy občanského vybavení k záboru půd IV. a V. třídy ochrany 28 OK 2,4063 komerční vybavení ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. plochy bydlení - v rodinných domech Na návrhových plochách BV dojde 29 BV 2,1394 - venkovské k vytvoření podmínek pro nové bydlení. V souvislosti s výstavbou dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních plochy bydlení - v rodinných domech 30 BV 2,0435 zemin, nakládaní se zeminou řešit - venkovské v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. V těchto plochách jsou navrženy páteřní místní komunikace. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

62




Označení ploch 31

Plocha – způsob využití plochy technické infrastruktury

TV

32


TV

33


TV

34

plochy výroby a skladování zemědělská výroba

VZ

Hodnocení Plochy jsou určeny pro umístění ČOV. Vlivem umístění nové ČOV dojde v území ke zlepšení povrchových a podzemních vod. Dojde k záboru půd II. a IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Plocha (31) zasahuje do ochraného pásma lesa 50 m. Plocha (32) se v severní části dotýká lokálního biokoridory LBK 44 – 53. Vyhodnocení vlivu na předmět a cíle ochrany prvku ÚSES bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace. Plocha je určena pro výstavbu vodojemu. Dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF. Budou provedeny skrývky kulturních zemin, nakládaní se zeminou řešit v souladu se zák. č. 334/1992 Sb. Dojde k záboru půd V. třídy ochrany ZPF na celé navrhované ploše

Výměra (ha) 0,1408

0,2085

0,0616

1,0586

A . 7. P O R O V N Á N Í ZJ I Š TĚ N Ý C H N E B O P Ř E D P O K L Á D A N ÝC H K L A D N Ý C H A Z ÁP O R N ÝC H V LI V Ů P O D L E JE D N O T LI V ÝC H V AR I A N T Ř E Š E N Í A JE JI C H ZH O D N O C E N Í . S R O ZU M I TE L N Ý P O P I S P O U ŽI T Ý C H M E TO D V Y H O D N O C E N Í V Č E T N Ě JE JI C H O M E ZE N Í . Posuzovaný územní plán Libomyšl byl vzhledem k uspořádání jednotlivých funkčních ploch a využití území posuzována v jedné variantě. Trasa přeložek silnic II/114 a II/118 je v ÚP zakreslena v jednom řešení. Záměr vybudování přeložky silnice II. třídy naplňuje dikci bodu 1.7 přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení Potřebné údaje pro zpracování dokumentace byly získány: •

literární rešerší (viz seznam použité literatury),

•

z návrhu územního plánu Libomyšle (Ing. arch. Ladislav Komrska)

•

jednáním s projektantem ÚP,

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

63



Doprava Vstupní databáze dopravního zatížení byla převzata ze sčítání dopravy ŘSD 2010 a pro potřeby hodnocení vlivů na řešené území bylo uvažováno s nárůstem dopravy o cca 20 %. Tato hodnota převyšuje celostátní prognózy – odpovídá však zrušení využití vojenského újezdu Brdy a transformaci tohoto území pro civilní využití. Hluk Vyhodnocení akustické situace z provozu automobilové dopravy pro územní plán Libomyšle bylo provedeno pomocí výpočtů a nástrojů programu CadnaA. Vyhodnocení je uvedeno v Akustické studii – Příloha č. A.14. předkládaného posouzení. Ovzduší Kvalita ovzduší byla hodnocena dle úrovně znečištění pomocí pětiletých průměrů z let 2008 – 2012 hodnocených škodlivin v jednotlivých čtvercích sítě 1 x 1 km, které pokrývají zájmovou oblast. Vyhodnocení je uvedeno v Rozptylové studii – Příloha č. A.15 předkládaného posouzení. Geologie, hydrogeologie a půdy V souvislosti s posuzovanou koncepcí nebyl uskutečněn detailní účelový geologický a hydrogeologický průzkum. Hodnocení vychází z geologických a hydrogeologických map zájmového území. Pro tento stupeň jsou tyto podklady postačující. Závěr V dané chvíli je známo velmi málo skutečností o konkrétním naplňování koncepce u jednotlivých funkčních ploch a rozsahu zásahů do území. I přes to lze konstatovat, že údaje obsažené v dokumentaci jsou postačující pro posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a zdraví obyvatelstva v rozsahu daném přílohou zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Detailní posouzení jednotlivých záměrů, především z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, bude provedeno v rámci samostatného řízení (územní řízení, stavební povolení, proces EIA). V průběhu zpracování posouzení se nevyskytly nedostatky či problémy při shromažďování údajů, které by znemožňovaly formulaci závěrů. Dostupné informace jsou pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dostatečné.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

64



A . 8. P O P I S N A V R H O V A N Ý C H OP A T Ř E N Í P R O P Ř E D C H Á ZE N Í , S N Í ŽE N Í N E B O K O M P E N Z A C I V Š E C H ZJ I Š TĚ N Ý C H N E B O P Ř E D P O K L ÁD A N Ý C H Z ÁV A Ž N Ý C H Z Á P O R N Ý C H V L I V Ů N A ŽI V O T N Í PROSTŘEDÍ. Ve stávající etapě navrhovaného rozvoje území nelze přesně specifikovat naplnění koncepce konkrétními záměry (resp. specifikovat jejich vliv na složky životního prostředí). Byl proto posouzen obecný rámec možných dopadů aktivit navrhovaných v koncepci. Konkrétní záměry na vybraných plochách územního plánu, které svou kapacitou naplňují parametry dané v příloze 1 zákona č. 100/2001 Sb., bude potřeba posoudit v rámci procesu EIA. Následující část obsahuje přehled navrhovaných opatření. Doprava a infrastruktura •

V navazujícím řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. vyhodnotit z hlediska dopravního (na základě dopravního modelu území) nezbytnost realizace přeložek silnice II/114 a II/118 z hlediska dopadů na životní prostředí.

•

Na plochách určených k průmyslové výrobě a na smíšených obytných plochách je třeba preferovat nízkoobrátkové dopravní obsloužení tak, aby se nadměrně nezatěžovala komunikační síť a její okolí.

•

Respektovat ochranná pásma inženýrských sítí a komunikací.

•

Počty a umístění trafostanic bude nutno upřesnit v dalších stupních přípravy území k výstavbě na základě charakteru, rozmístění a skutečných výkonových potřeb navrhovaných provozů.

Hluk •

Chráněnou obytnou zástavbu situovat do území tak, aby byly splněny hygienické limity hluku dané Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

•

V případě realizace záměrů, které mohou ovlivnit akustickou situaci (zejména na plochách výroby a skladování a na plochách infrastruktury), vypracovat detailní hlukové posouzení k danému záměru v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA). Na základě těchto posouzení vypracovat návrh případných protihlukových opatření k ochraně chráněných objektů a dodržení platných hygienických limitů.

•

V rámci podrobnější projektové dokumentace bude třeba z hlediska akustické situace vyhodnotit nezbytnost realizace navrhovaných přeložek silnic II/114 a II/118 (nulová varianta – bez realizace obchvatu).

•

Pro záměry přeložek silnic II/114 a II/118 provést v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA) podrobné vyhodnocení vlivu záměru na akustickou situaci. Na základě vyhodnocení vypracovat návrh případných protihlukových opatření k ochraně chráněných objektů.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

65


•


Hlučné stavební práce v oblastech, kde je v blízkosti obytná zástavba, soustředit pouze do doby, kdy je pravděpodobné zasažení minimálního počtu obyvatel nadměrným hlukem, tzn. v pracovní dny mezi 8. a 14. hodinou.

•

Návrh dopravních tras a organizaci dopravy v Želkovicích řešit i s ohledem na ochranu stávající chráněné zástavby proti hluku, aby v obci při případné kombinaci s protihlukovými opatřeními nemohlo docházet k překračování hygienických limitů pro hluk.

Ovzduší •

U stávající a nově navržené chráněné obytné zástavby v zájmovém území musí být dodrženy imisní limity dané zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, resp. nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

•

Pro záměry přeložek silnic II/114 a II/118 provést v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA) podrobné vyhodnocení vlivu záměru na kvalitu ovzduší.

•

U záměrů, které mohou zvyšovat prašnost, je třeba přijmout opatření k minimalizaci tohoto negativního vlivu (např. zelené pásy podél komunikací, izolační zeleň na plochách výroby a skladů a na smíšených výrobních plochách).

•

Pro zamezení zvýšené sekundární prašnosti v době výstavby záměrů provádět čištění komunikací u výjezdů ze stavby a zkrápění prostoru staveniště, zakrývat sypké stavební materiály na staveništi a při jejich přepravě.

•

V územích určených pro chov koní (plocha č.16 a 34 v Želkovicích) organizovat dispoziční řešení umístění objektů, které mohou být významnějším zdrojem zápachu, jednak s hledem na převládající směry větru (západ-východ) tak i v dostatečné vzdálenosti od obytných objektů (s tohoto pohledu je nejvhodnější severozápadní část plochy š.34).

Zdraví •

U záměrů, které by mohly ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva, je třeba provést hodnocení zdravotních rizik v dalším stupni projektové dokumentace.

•

Proces výstavby organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody obyvatelstva.

Územní systém ekologické stability •

Pro uchování druhové diverzity a pro zamezení ekologické devastace řešeného území respektovat funkční a navržené prvky ÚSES.

Natura 2000 •

Podrobně je tato problematiky řešena v samostatné části SEA (Mgr Mudra –Posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti) z kterého uvádíme požadovaná opatření. o

Respektování ochranného pásma dotčené EVL.

o

V případě rozvojových ploch na hranici EVL minimalizovat zásahy do podloží a tím do hydrologické situace bezprostředního okolí EVL. Zamezit přenosu negativních vlivů z míst záměrů do území EVL a to jak v případě výstavby tak dalšího využívání území.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

66



Fauna, flóra •

Před zahájením výstavby provést biologický průzkum se zaměřením na možný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění na všech funkčních plochách

•

Při stavební činnosti je nutné zabezpečit ochranu stávajících vegetačních prvků. Stromy musí být před započetím stavby chráněny podle normy ČSN – DIN 839061 (Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech).

•

V případě nutnosti kácení dřevin rostoucích mimo les je třeba zažádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení ke kácení dřevin.

•

Veškeré zásahy do biotopů (zemní práce, kácení dřevin, kosení bylinného porostu) provádět mimo období hnízdění.

•

Kácení dřevin kompenzovat náhradní výsadbou, ve které budou preferovány autochtonní druhy.

Veřejná zeleň •

Omezit expanzi invazních druhů rostlin, zejména podél vodních toků, na navážkách a v okolí sídel.

•

Realizovat kompenzační výsadby a rekonstrukce stromořadí podél polních cest a silnic, a to buď z domácích listnatých dřevin (např. lípa, javor, jasan, dub), nebo z tradičních ovocných dřevin odolných proti běžným chorobám.

•

Likvidovat agresivní, ekologicky nežádoucí dřeviny, zejména akát a zvyšovat podíl geograficky původních dřevin (dub, lípa, javor, habr).

VKP •

Při zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží, těžba nerostů.

•

Způsob přemostění vodních toků, vhodný způsob odvodnění komunikací (lapoly), postup výstavby a případná opatření k ochraně vod je třeba řešit s příslušným vodoprávním úřadem.

•

Při realizaci mostů a propustků tyto navrhovat i dle požadavků pro migrační prostupy

Krajinný ráz •

Urbanisticko-architektonickou koncepci výstavby obytné zástavby koncipovat tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu v souladu s požadavky uvedenými v příloze A.13..

•

Nová zástavba by měla hmotou, půdorysem, tvarem střechy a barevným řešením odpovídat kontextu stávající zástavby.

•

Uplatnění lokalit 14 SO, 13 SO a 17 B podmínit zpracováním územní studie nebo regulačního plánu. Cílem řešení územní studie nebo regulačního plánu by mělo být vyřešení prostorového uspořádání zástavby v kontextu se stávající strukturou sídla, včetně barevnosti, hmoty staveb, a tvaru střechy.

•

Zachovat v regulativech koeficient míry využití území 0,2 pro lokality B a výškové hladiny zástavby 9 m pro lokality B a 7,8 m pro lokality SO.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

67


•


Funkční využití ploch pro golfové hřiště OS doporučuji rozdělit na: o

plochy s možnostmi umístění pouze herních prvků pro golf (např. odpaliště, jamkoviště, golfové dráhy, bunkery, tréninkové plochy, vodní plochy), drobné stavby související dopravní a technické infrastruktury (např. čerpací stanice, mobiliář, cesty), plochy veřejných prostranství apod.

o

plochy s možnostmi umístění nadzemních staveb charakteru budov pro ubytování, stravování, vzdělávání, kulturu, výchovu, bydlení správce, plochy souvisejících parkovišť. Funkční plochy s možnostmi realizování těchto staveb situovat v návaznosti na stávající zastavěné území nebo na dopravní komunikace.

•

Plochy pro golfová hřiště OS by měly respektovat lesní porosty, remízy, liniovou zeleň.

•

V rámci záměrů golfových hřišť nenavrhovat významné modelování terénu (např. modelovaná návrší), které by mohlo snížit širší projev přirozené členitosti reliéfu území. Terénní úpravy lze provádět pouze výjimečně a v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení celkového vnímání reliéfu a na základě kauzálního hodnocení krajinného rázu.

•

Vegetační úpravy v plochách OS by měly vycházet z potenciální přirozené vegetace Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a Bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Pasivní plochy golfového hřiště doporučuji navrhovat jako extenzivní trvalé travní porosty mezofilní ovsíkové louky.

•

Realizaci záměrů golfových hřišť včetně zázemí ve funkčních plochách OS je zapotřebí posoudit z hlediska vlivů na krajinný ráz v rámci procesu „posouzení vlivů záměru na životní prostředí, EIA“ nebo „územního řízení“ na základě konkrétní projektové dokumentace.

•

Možné ovlivnění krajinného rázu výstavbou přeložek II/114 a II/118 by mělo být posouzeno v dalším stupni projektové dokumentace.

Kulturní a archeologické památky •

Protože se jedná o území s pozitivně prokázanými a předpokládanými archeologickými nálezy kategorie UAN I a UAN II, je nutno si vždy k nové výstavbě vyžádat vyjádření archeologického ústavu.

•

V případě archeologického nálezu při výstavbě na navrhovaných funkčních plochách je třeba jej oznámit příslušnému archeologickému ústavu a umožnit záchranný archeologický výzkum.

Půda, horninové prostředí •

K trvalému či dočasnému odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu je nutný souhlas příslušného orgánu státní správy dle ustanovení § 9 zákona č. 334/1992 Sb. v platném znění.

•

Respektovat lesní porosty a jejich ochranné pásmo.

•

Před realizací projektů zajistit skrývku a odvoz ornice a její zpětné využití na vhodných lokalitách.

•

Při zahájení skrývkových prací na plochách sanace ekologické zátěže je třeba provést rozbor skrývaných zemin a stanovit, zda nejsou kontaminovány a je možné je využít např. pro další terénní úpravy. V případě zjištění kontaminace snímaných zemin bude nutno se skrývanými zeminami nakládat jako s nebezpečným odpadem.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

68



Voda a vodní toky •

Respektovat manipulační pásmo 8 m od břehové čáry u významných vodních toků a 6 m u drobných vodních toků (§ 49, zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon).

•

Respektovat pravidla dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve stanoveném záplavovém území vodních toků Litavky a Chumavy, včetně aktivní zóny záplavového území.

•

Na plochách navržené dopravní infrastruktury (přeložky silnic II/114 a II/118) je třeba s příslušným vodoprávním úřadem podrobně řešit způsob přemostění vodních toků, vhodný způsob odvodnění komunikací (lapoly), postup výstavby a navrhnout případná opatření k ochraně vod. Při přechodech navrhovat technická zařízení zohledňující požadavky na migrační prostupnost objektů.

•

V projektových dokumentacích konkrétních záměrů kvantifikovat nárok na spotřebu pitné vody.

•

Odstranění neznečištěných srážkových vod řešit dle zásad hospodaření s dešťovými vodami, tj. preferovat jejich využití a v maximální možné míře přirozený vsakem do území. Upřednostňovat decentralizovaný způsob hospodaření se srážkovými vodami.

•

V případě, že likvidaci srážkových vod nebude možné řešit dle zásad hospodaření s dešťovými vodami, bude třeba zajistit jejich retenci v území (retenční nádrže, trubní retence, suché poldry) s dostatečnou kapacitou při přívalových srážkách a s regulací na odtoku. Obecně se navrhuje povolená velikost odtoku z nových území dle principu 10 l/s*ha (požadavek může být zpřísněn správcem toku nebo vodohospodářských úřadem dle konkrétních lokálních podmínek). Odvodňovací zařízení srážkových vod se budou navrhovat na jednoletou periodicitu srážek v odůvodněných případech na dvouletou periodicitu.

•

U všech podnikatelských objektů, jejichž provoz může způsobit výraznou kontaminaci povrchových či podzemních vod, vyžadovat důsledné odkanalizování s napojením na ČOV.

•

Odvádění srážkové vody ze zpevněných ploch, u kterých lze předpokládat možnost kontaminace ropnými látkami, je nutné doplnit specielními zařízeními pro jejich likvidaci. Použít lze po podrobném posouzení jak odlučovače lehkých kapalin, tak přírodní zařízení na odbourávání lehkých kapalin.

Odpady •

Zajistit fungování systému sběru a separace odpadu v nově vymezených rozvojových územích.

•

Odstranění, popř. recyklace odpadů, musí probíhat v souladu s právní úpravou a v souladu se schválenými postupy pro nakládání s odpady.

Na základě stávajících znalostí koncepce byla přijata obecná opatření eliminující případný negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Další opatření bude nutné přijmout v rámci samostatného schvalovacího řízení pro jednotlivé záměry, kde již budou známy konkrétní informace dané stavby.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

69



A . 9. ZH O D N O C E N Í ZP Ů S O B U Z A P R A C O V ÁN Í V N I TR O S T Á TN Í C H C Í LŮ O C H R A N Y Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í D O Ú ZE M N Ě P L Á N O V A C Í D O K U M E N T A C E A JE JI C H Z O H LE D N Ě N Í P Ř I VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. V souladu s metodikou posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je předmětem této kapitoly stanovení cílů ochrany životního prostředí definovaných v relevantních dokumentech, které mají vztah k zájmovému území. Jedná se tedy o koncepce a plány zpracované na národní, regionální či lokální úrovni, které mohou mít vztah k hodnocenému návrhu Územnímu plánu Libomyšle. Jejich výčet je proveden v rámci kapitoly A2.

S Politikou územního rozvoje České republiky je navrhovaný Územní plán Libomyšle v souladu, zejména ve vztahu k republikovým prioritám územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Řešené území je součástí rozvojové osy OS1 – Rozvojová osa Praha–Plzeň–hranice ČR/Německo (Nürnberg), zájmové území není součástí žádné z rozvojových oblastí. Z koridorů a ploch dopravní infrastruktury územím prochází vysokorychlostní dopravy: VR1 (Dresden) – hranice SRN/ČR – Praha, a koridor konvenční železniční tratě C-E 40a. Koridor je částí III. tranzitního železničního koridoru. Z koridorů technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů prochází územím koridor plynárenství P2. Jedná se o Koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR–Polsko. Další úkoly pro územní plánování z PÚR České republiky nevyplývají.

Strategie udržitelného rozvoje ČR je klíčovým národním dokumentem pro rozvoj jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. V ÚP Libomyšle je zohledněna přímo i nepřímo, tj. prostřednictvím dalších národních i regionálních koncepčních dokumentů, které cíle Strategie udržitelného rozvoje v sobě zahrnují. Cíle strategie udržitelného rozvoje ČR jsou naplňovány díky vybudování dvou nových ČOV

Státní politika životního prostředí ČR stanovuje cíle v prioritních oblastech a na úseku sektorových politik. Politika stanovuje cíle ve čtyřech prioritních oblastech:

• ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, • udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, • životní prostředí a kvalita života, • ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

70



Územní plán Libomyšle není v rozporu s cíli stanovenými Státní politikou životního prostředí. Vymezené limity využití území zajišťují ochranu přírodních a krajinných prvků tak, jak je požadováno SPŽP (zvláště chráněná území přírody, lokality EVL, skladebné části ÚSES, zdroje vody). V oblasti ostatních sektorových politik územní plán v zásadě respektuje prioritní cíle stanovené SPŽP.

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ve svých cílech podporuje ochranu biologické rozmanitosti. Územní plán Libomyšle není v zásadním rozporu s cíli stanovenými Národní strategií ochrany biologické rozmanitosti. Cíle stanovené Strategií lze nástroji územního plánování ovlivňovat pouze částečně. Územní plán vymezuje jako limit využití území skladebné části ÚSES regionální a místní úrovně. Realizace navrhovaných liniových staveb zvýší fragmentaci krajiny a vytvoří nové migrační bariéry jen v omezeném rozsahu.

Dopravní politika ČR definuje priority, cíle, úkoly a nástroje pro rozvoje jednotlivých způsobů dopravy. Mezi základní témata patří modernizace, rozvoj a oživení železniční dopravy, zlepšení kvality silniční dopravy, omezení vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, podpora multimodálních přepravních systémů, rozvoj městské, příměstské a regionální hromadné dopravy v rámci IDS. Vybrané priority a cíle s vazbou na Územní plán Libomyšle jsou: • zabezpečit kvalitnější řešení tranzitní dopravy obcemi • při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí •

zajištění kvalitní dopravy, položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy

• postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy Návrh územního plánu Libomyšle odpovídá prioritám a cílům stanoveným Dopravní politikou ČR. Návrh reaguje na prioritu omezování vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Koncepce zohledňuje vlivy dopravy vyvolané jednotlivými záměry.

Územní plán Libomyšle respektuje Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, které vydalo formou opatření obecné povahy Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 4-20/2011/ZL dne 19. 12. 2011. ÚP Libomyšl akceptuje tyto úkoly pro územní plánování stanovené ZÚR Středočeského kraje: •

akceptování urbanistické celistvosti sídla a vymezuje další rozvoj za podmínky prioritního využití zastavěného území.

•

zapracování vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby (pro silnice I. třídy koridor v šířce 300 m; pro silnice II. (III.) třídy koridor v šířce 180 m)

•

zapracování koridoru pro umístění stavby D086 – napojení silnice II/114 na silnici II/118: přeložka Libomyšl a koridoru pro umístění stavby D099 – silnice II/118: úsek Lochovice – Libomyšl, západní obchvat

•

zapracování koridoru pro umístění stavby P08 – VTL plynovod Jizbická Zavadilka – Boží Dar

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

71


•


zapracování ploch a koridorů nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability – biocentra 1528 Libomyšl a biokoridorů 1177 Lochovice – Libomyšl a 1203 Libomyšl, Neumětely, Lážovice

•

základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje obsahuje koncepční řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území kraje. Návrhy Územního plánu Libomyšl jsou řešeny v souladu s tímto dokumentem.

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014–2020 je základní střednědobý program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje Středočeského kraje. Návrhy Územního plánu Libomyšl jsou řešeny v souladu s tímto dokumentem.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje se týká především cílů týkající se jednotlivých aspektů ochrany přírody a krajiny bez územní vazby k řešenému území Územním plánem Libomyšle. Územní plán Libomyšle přebírá za účelem ochrany lokalit se zvýšenými či jedinečnými hodnotami živé a neživé přírody veškeré prvky ochrany přírody ZCHÚ, Natura 2000, VKP, památné stromy a ÚSES, stanovuje limity, které zajistí jejich ochranu a další rozvoj. Ochrana těchto prvků je dále vymezena zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění. Ochranou těchto prvků a návrhem další krajinné zeleně (přírodních ploch) mimo rámce zákona č. 114/1992 Sb. přispívá Územní plán Libomyšle k vyšší ekologické stabilitě a podpoře biodiverzity a ochraně druhů.

Vybrané relevantní cíle Plánu odpadového hospodářství (POH) Středočeského kraje, které se týkají prostředí města a návrhů územního plánu, především sféry nakládání s komunálními odpady, souvisí s návrhy Územního plánu Libomyšle nepřímo, tvoří obecný rámec cílů a priorit. Obecně lze předpokládat, že zneškodňování odpadů bude probíhat v souladu s Plánem odpadového hospodářství Středočeského kraje, každoročně vyhodnocovaného a aktualizovaného. Cíle POH budou zohledněny i v rámci podrobnější dokumentace – u jednotlivých ploch určených pro bydlení, výrobu aj. Územní plán Libomyšle nepočítá s umístěním žádného zařízení pro nakládání s odpady na území katastru. Zájmové území bude nadále součástí systému nakládání s odpady v provázanosti s územím kraje a využíváním krajských zařízení.

Národní koncepční dokumenty neobsahují vždy specifické záměry či opatření s konkrétním územním průmětem, které by měly být předmětem návrhu Územního plánu Libomyšle. Některé další koncepční dokumenty (např. dokumenty týkajících se ovzduší a klimatu) vytvářejí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování rozvoje území a jsou postupně rozpracovávány v dokumentech regionální a místní úrovně. ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

72



Cíle a priority, stanovené v těchto dokumentech, k jejichž naplnění může řešení územního plánu odpovídajícím způsobem přispět, jsou navrženým ÚP Libomyšle respektovány, v rámci možnosti zapracovány a zohledněny. Posuzovaný územní plán Libomyšl byl vzhledem k uspořádání jednotlivých funkčních ploch a využití území posuzována v jedné variantě. Trasa přeložek silnic II/114 a II/118 je v ÚP zakreslena v jednom řešení. Záměr vybudování přeložky silnice II. třídy naplňuje dikci bodu 1.7 přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Předkládané vyhodnocení doporučuje posouzení řešení přeložky silnic II/114 a II/118 dle uvedeného zákona.

A . 10 . N ÁV R H U K A Z A TE L Ů P R O S LE D O V Á N Í V LI V U Ú ZE M N Ě P L Á N O V AC Í D O K U M E N T A C E N A ŽI V O TN Í PROSTŘEDÍ. Územní plán Libomyšle neřeší konkrétní investiční záměry, proto nelze v tuto dobu navrhnout detailní monitoring. Ten bude navržen a proveden až u daných investičních záměrů v rámci procesu EIA, budou-li tyto záměry podléhat hodnocení podle přílohy č. 1 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Při výběru projektů pro jednotlivé funkční plochy by se měly sledovat následující základní ukazatele: Doprava - nárůst automobilové dopravy v souvislosti s realizací některých projektů (plochy pro bydlení, volnočasové aktivity) a z toho plynoucí zatížení komunikační sítě - nezbytnost realizace dopravních staveb (přeložky II/114 a II/118) - vliv dopravních staveb II/114 a II/118 na akustickou situaci a kvalitu ovzduší Ovzduší - vliv nově navržených dopravních staveb na kvalitu ovzduší v obci a jejím přilehlém okolí - vliv případného zvýšení automobilové dopravy na kvalitu ovzduší v obci a jejím přilehlém okolí - využívání zemního plynu jako topného media u nově realizovaných záměrů - imisní zátěž území v souvislosti se stavební činností a obslužnou staveništní dopravou - vliv případného umístění středních a velkých zdrojů znečištění ovzduší do území

Hluk - vliv nově navržených dopravních staveb na akustickou situaci v obci a jejím přilehlém okolí - vliv případného zvýšení automobilové dopravy na akustickou situaci v obci - akustická expozice plánované obytné zástavby z liniových zdrojů hluku

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

73



- hluková zátěž dotčené chráněné zástavby v souvislosti se stavební činností a obslužnou staveništní dopravou - vliv na akustickou situaci v případě umístění stacionárních zdrojů hluku do území Příroda - ověření možného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů na přírodě blízkých stanovištích v řešeném území - šíření nepůvodních (invazních) druhů rostlin v okolí nových projektů - ocenění kácených porostů vzrostlé zeleně - realizace náhradních výsadeb Krajinný ráz - vliv realizovaných záměrů na nových funkčních plochách na pohledové dominanty - vliv urbanisticko-architektonické koncepce výstavby nové zástavby z důvodu možného narušení krajinného rázu Odpady - fungování systému sběru a separace odpadu v nově navržených plochách ÚP Libomyšl Půda - zpětné využití sejmuté ornice pro zemědělské účely, příp. rekultivace - možné kontaminace půdy Voda - napojení ploch na vodovod a kanalizaci, případně jiný vhodný způsob zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod - hospodaření s dešťovými vodami včetně odvod neznečištěných srážkových vod přirozeným vsakem do země - návrhové parametry retenčních a čistících zařízení srážkových vod před jejich vypouštěním do vodotečí - potenciální riziko kontaminace odváděných dešťových vod ze zpevněných ploch v souvislosti s realizací některých projektů (výroba, sklady, dopravní infrastruktura) - umístění staveb mimo aktivní zónu záplavového území

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

74



A . 11 . N ÁV R H P O Ž AD A V K Ů N A R O Z H O D O V ÁN Í V E V YM E ZE N ÝC H P L O C H Á C H A K O R I D O R E C H Z H LE D I S K A M I N I M A LI Z A C E N E G A TI V N Í C H V LI V Ů N A ŽI V O TN Í P R O S T Ř E D Í . Zásady územního rozvoje Středočeského kraje tvoří ucelený souhrn požadavků krajského významu, které lze současně označit za požadavky na podrobnější územně plánovací dokumentaci. Tyto požadavky bude nutné respektovat jak v územním plánu obcí a jeho změnách, tak v případných územních plánech pořizovaných pro vymezenou část hlavního města a v dalších podrobnějších dokumentacích. V územně plánovacích dokumentacích pro vymezené části Středočeského kraje je nezbytné sledovat a koordinovat míru rozvoje jak z pohledu místních podmínek a potřeb, tak z pohledu města jako celku, aby nedošlo k nežádoucímu přetížení některých lokalit. Navržené požadavky umožňují napomáhat směrování rozvoje města udržitelným způsobem tak aby, byl minimalizován negativní vliv na životní prostředí. Obdobně jako je předpokládána pravidelná aktualizace indikátorové sady ukazatelů pro sledování vlivu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje na životní prostředí, je vhodné provádět aktualizaci také těchto požadavků, v závislosti na rozvoji města a jeho aktuálních potřeb. Návrh obecných požadavků vyplývající ze zásad územního rozvoje: •

zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit

•

koordinovat rozvoj se sousedními obcemi

•

chránit prostupnost krajiny

•

rozvíjet retenční schopnost krajiny

•

podporovat cyklistickou a pěší dopravu

•

cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit

•

vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny

•

zachovat a rozvíjet územní systém ekologické stability s podporou zeleně

•

podporovat ochranu zvláště chráněných území

•

podporovat ochranu biodiverzity

•

podporovat šetrné formy zemědělské výroby (ekologické zemědělství, integrovaná produkce)

•

respektovat ochranu kulturních památek a dědictví

•

respektovat charakter venkovské krajiny

•

respektovat koridory nadmístního významu vymezené v zásadách územního rozvoje

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

75


•


při realizaci výstavby preferovat využívání technologií šetrných k životnímu prostředí (např. nízkoenergetické technologie)

•

eliminovat rozvoj objektů, které přinášejí zvýšenou zátěž do životního prostředí

•

eliminovat rozvoj objektů, které přinášejí zvýšenou hlukovou zátěž

A . 12 . N E T E C H N I C K É S H R N U TÍ V ÝŠ E U V E D E N Ý C H Ú D A JŮ .

Předmět koncepce: Územní plán Libomyšl

Pořizovatel: Obec Libomyšl

Pořizovatel dle § 24 zákona č. 183/2006 Sb.: Ing. Renata Perglerová

Určený zastupitel obce: Václav Červenka, starosta obce

Zpracovatel Územního plánu: ing. arch. Ladislav Komrska Mladenovova 3234 143 00 Praha 4

Zpracovatel posouzení: Ing. Richard Kuk RICHEKO s.r.o. Hrabákova 1969/11, Praha 4, 148 00 Držitele osvědčení odborné způsobilosti dle zákona ČNR č.244/92 Sb. č.j. 15700/4161/OEP/92 a držitelem autorizace dle zák. č.100/2001 Sb. č.j. 32720/ENV/11. Spolupráce:

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

76



EKOLA group, spol. s r.o. zast. Ing. Libor Ládyš – hluk, spolupráce na technickém zpracování Ing. Petr Hosnedl – Krajinný ráz ECO-ENVI-CONSULT, Jičín, zast. RNDr. Tomáš Bajer, CSc. – Rozptylová studie Mgr. Stanislav Mudra – fauna, flóra

A.12.a. Předmět předkládané koncepce Předmětem předkládané koncepce je posouzení vlivů Územního plánu Libomyšle na životní prostředí. Dokumentace je vypracována přiměřeně v rozsahu přílohy č.5 k vyhl.č.500/2006 SB. dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a dalšími souvisejícími zákony a předpisy. Cílem posouzení je popis a zhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí v rozsahu stanoveném zákonem. Posuzovaná koncepce, územní plán Libomyšle, byla vzhledem k uspořádání jednotlivých funkčních ploch a využití území posuzována v jedné variantě. Trasa přeložek silnic II/114 a II/118 je v ÚP zakreslena v jednom řešení. Záměr vybudování přeložky silnice II. třídy naplňuje dikci bodu 1.7 přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití bude rozvoj města realizován ve funkcích bydlení, plochy, plochy smíšeně obytné, občanské vybavení, výroba a skladování a doplňkově plochy dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství.

A.12.b. Doprava Územní plán uvažuje západně od obce Libomyšl s přeložkou silnice II/114 a II/118 do polohy západního obchvatu města s přímou vazbou na dálnici D5. Dopravní zátěž obce Libomyšl by se po zprovoznění přeložky silnic II/114 a II/118 měla snížit. Uplatněním územního plánu lze očekávat mírné dopravní navýšení oproti stávajícímu stavu, generované záměry na plochách bydlení a plochách smíšených obytných, plochách občanského vybavení a plochách výroby a skladování a smíšených výrobních. Lze předpokládat, že doprava generovaná těmito navrhovanými plochami bude převážně nevýznamně přispívat k celkové zátěži na komunikační síti. Největší přitížení je očekáváno na komunikaci spojující Libomylš s Želkovicemi.

A.12.c. Hluk Zdrojem hluku v území je zejména automobilová a železniční doprava na trati Zdice – Příbram Protivín v západní části zájmového území. Ve stávajícím stavu se v obci Libomyšl nachází chráněné objekty, u kterých dochází k překračování hygienického limitu hluku z dopravy na silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy 60/50 dB (den/noc) a hygienického limitu hluku z dopravy na pozemních komunikacích s korekcí pro starou hlukovou zátěž 70/60 dB (den/noc). V případě vybudování přeložek II/114 a II/118 a realizace plánovaného rozvoje ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

77



zástavby v obci Libomyšl lze předpokládat, že dojde ke snížení počtu objektů nadlimitně ovlivněných hlukem z provozu automobilové dopravy oproti stávajícímu stavu. Limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž by v případě základního řešení neměl být u chráněné zástavby v obci překračován. Vyhodnocení rozvojových ploch v KÚ Želkovice u Libomyšle bylo pro hluk z provozu automobilové dopravy provedeno na základě porovnání jak emisních hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku A (LAeq,T) v 7,5 m od osy krajního jízdního pruhu komunikace, tak i v plošném zasažení území. Plánované rozvojové plochy pro bydlení v obci Želkovice se budou nacházet u nových komunikací, ke kterým v současné době neexistují relevantní vstupní podklady. Po zohlednění předpokladů uvedených v kapitole č. A.14 Akustické posouzení lze předpokládat, že ekvivalentních hladina akustického tlaku A (LAeq,T) v 7,5 m od osy komunikace bude na základě výpočtu provedeného v programu CadnaA dosahovat max. hodnot LAeq,16h = 53 dB v denním období a LAeq,8h = 43 dB v nočním období. Lze tedy očekávat, že hygienický limit hluku z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy 55/45 dB (den/noc) bude dodržen. Zatížení posuzovaného území a jeho širšího okolí hlukem lze očekávat ve fázi výstavby i provozu jednotlivých záměrů na funkčních plochách ÚP Libomyšl. Ve fázi výstavby půjde pouze o dočasné ovlivnění akustické situace, které bude řešeno v rámci konkrétních řízení k jednotlivým záměrům (DÚR, DSP příp. EIA). Uplatněním územního plánu v obci Želkovice dojde u stávající chráněné zástavby k navýšení hlukové zátěže z provozu automobilové dopravy. Lokálně by mohlo dojít u nejvíce zatížených komunikací k překračování hygienických limitů. Proto bude nutno při realizaci zástavby rozvojových ploch provést podrobné posouzení akustické zátěže stávajících objektů a případně navrhnout opatření pro snížení hluku, které mohou být jak technického charakteru (protihlukové zařízení) tak organizačního charakteru (usměrnění tras nové dopravy mimo nadlimitně zatížené úseky, či snížení intenzit dopravy v plánovaných rozvojových zónách, apod.)

A.12.d. Znečištění ovzduší Kvalita ovzduší v řešeném území je poměrně dobrá. Průměrné roční koncentrace škodlivin měřených na nejbližších měřících stanicích (SO2, NO2, CO, PM10 a benzenu) nesignalizují překračování imisních limitů. V souvislosti s uplatněním územního plánu lze očekávat změnu situace oproti stávajícímu stavu, generované záměry na plochách bydlení a plochách smíšených obytných, plochách občanského vybavení a plochách výroby a skladování a smíšených výrobních. Doprava generovaná těmito plochami bude ke znečištění ovzduší přispívat nevýznamně. Navržené funkční plochy budou přednostně plynofikovány. Vzhledem k tomu, že na funkčních plochách výroby a skladování a smíšených výrobních plochách nejsou známy konkrétní záměry, bude třeba vliv na ovzduší vyhodnotit v dalším stupni projektové dokumentace. Vymístěním dopravní zátěže mimo centrum sídel dojde pravděpodobně k mírnému zlepšení kvality ovzduší zejména u zástavby situované v blízkosti problematických úseků silnic. Vliv přeložky silnice II/114 a II/118 na kvalitu ovzduší v obci Libomyšl bude třeba podrobně řešit v podrobnější projektové dokumentaci k tomuto záměru (ÚR, SP, EIA). ____________________________________________________________________________________________________ ___________________

78



A.12.e. Voda Za přímý pozitivní vliv na vody lze považovat realizaci vodovodní sítě v obci Želkovice. Navržen je samostatný systém na stávající a nový zdoj vody. Celý systém je navržen tak, aby ho bylo možno případně přepojit na vodovodní síť ze serních území od Borku. Stávající zástavba a zastavitelné plochy v území obce Želkovice budou připojeny na systém čištění odpadních vod. Navrženy jsou 2 ČOV určené pro centrální část obce a pro zástavbu v její severní části. V Libomyšli je navržena tlaková splašková kanalizace. Negativní vliv na vody může mít navržená dopravní infrastruktura (přeložky silnic II/114 a II/118), kdy stavby přímo zasahuje do vodního toku řeky Litavka. Způsob přemostění vodních toků, vhodný způsob odvodnění komunikací (lapoly), postup výstavby a případná opatření k ochraně vod je třeba řešit s příslušným vodoprávním úřadem a správcem toku. Základní koncepce technické infrastruktury se nemění, nové zastavitelné plochy budou napojeny na stávající, dostatečně kapacitní rozvody inženýrských sítí – napojení na vodovod a kanalizaci. Srážkové vody v řešeném území budou zasakovány na místě stavby (parcele), popř. jímány a používány dle zásad hospodaření se srážkovými vodami např. pro závlahu pozemků. Rozvojové plochy pro golfové hřiště v okolí obce Želkovice budou zavlažovány a odvodňovány dle potřeb provozovatele. Specifikace potřebného množství vod pro závlahy budou součástí oznámení EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění V souvislosti s návrhem ÚP Libomyšl vzroste nárok na spotřebu pitné vody, a to především pro plochy bydlení. Nároky konkrétních záměrů na spotřebu pitné vody je třeba kvantifikovat v projektových dokumentacích konkrétních záměrů. Vody ze sociálních zařízení budou odpovídat svým složením běžným komunálním odpadním vodám a obsahovat především biologicky odbouratelné látky. Pro tento typ odpadních vod jsou typické zvýšené koncentrace BSK5, NH4+, NO3-, NO2-, PO43-. V případě, že srážkové vody nebudou zasakovat, bude třeba zajistit jejich retenci v území (retenční nádrže, trubní retence, suché poldry) s dostatečnou kapacitou při přívalových srážkách a s regulací na odtoku dle návrhových parametrů uvedených v kap.A.8. Veškeré dešťové vody odcházející ze zpevněných ploch musí splňovat podmínky předepsané zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. V rámci vodoprávního řízení budou stanoveny činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou ohrozit vodní zdroj. Rovněž bude stanoven způsob a doba omezení užívání těchto nemovitostí a také konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět. Stavební činnost ve stanoveném záplavovém území je možné provádět pouze v souladu s §67 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Při respektování opatření navržených v kapitole A8 a A7 předkládaného posouzení bude vliv na povrchové a podzemní vody nevýznamný.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

79



Zábor ZPF a PUPFL ÚP Libomyšl v důsledku rozvoje území vyžaduje zábory půdního fondu. Návrh územního plánu předpokládá celkem 105,7217 ha záborů půdního fondu, z toho činí podíl změn zastavěného území (vše m.č. Želkovice) 4,7683 ha Rozhodující podíl záborů představují plochy bydlení, plochy dopravní infrastruktury (přeložky silnic II/114 a II/118) dle ZÚR Středočeského kraje a plochy pro golfové hřiště. V územním plánu Libomyšle nedojde k dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa ani PUPFL.

A.12.f. Fauna, flóra, ekosystémy Poměrně bohaté fauny a flóry se nové vymezení rozvojových ploch s výjimkou druhů polních křepelka polní (Coturnix coturnix) a koroptev polní (Perdix perdix)) přímo nedotkne. Otázkou jsou následné aktivity realizace změn využití rozvojových ploch, kdy mohou být přímo či nepřímo dotčeny meze a stráně s výskytem význačných či chráněných druhů, a to jak jejich zánikem či omezením, či změnou využití bezprostředního okolí s vlivy jako je hluk, pohyb lidí, zvířat a techniky, či predace domácími zvířaty. Reálně je ohrožena i populace ropuchy (Bufo bufo), pro kterou zvýšená doprava a intenzivní využití území bude znamenat zvýšenou mortalitu na komunikacích, a ztrátu či poškození suchozemských biotopů.

A.12.g. Krajinný ráz Realizací koncepce nedojde k zásahu do kulturních a historických hodnot území. V území jsou vymezena historická jádra některých sídel. V návrhu územního plánu jsou stanovena společná pravidla prostorového uspořádání území pro novou výstavbu, dostavbu i rekonstrukci objektů. Negativní vliv na krajinný ráz a estetické hodnoty území je těmito pravidly minimalizován. Naplnění územního plánu v předkládané podobě bude ve většině případů znamenat středně silný až silný zásah do zákonných kritérií ve smyslu § 12 z.114/1992 Sb. a možnosti místního snížení krajinného rázu. Uvedené vlivy by se potenciálně projevily na ploše dílčího území cca 4 km2 a neuplatňovaly by se významným způsobem v dálkových pohledech a v širším území. Území nemá ochranu přírodního parku nebo zvláště chráněných území ve smyslu z.114/1992 Sb. a nejsou zde přítomné dominantní význačné znaky krajinného rázu s jedinečnými hodnotami. Není tedy nezbytné místní krajinu zcela konzervovat. Z hlediska ovlivnění krajinného rázu je uplatnění územního plánu v k.ú. Želkovice možné a rozvoj řešitelný za předpokladu přijetí opatření uvedených v kap. A.8. a příloze A.13.. V případě záměrů, které by mohly negativně ovlivnit estetické hodnoty území (zejména dopravní stavby, stavby na plochách pro průmyslovou výrobu a sklady a na smíšených výrobních plochách), je třeba v podrobnějším stupni projektové dokumentace (ÚR, SP, EIA) vyhodnotit vliv na krajinný ráz. Případný negativní vliv na krajinný ráz bude v dostatečné míře kompenzován tím, že do budoucna bude podporováno zvyšování podílu zeleně v krajině (aleje, větrolamy, meze, remízky apod.).

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

80



A.12.h. ÚSES V řešeném území je vymezena řada prvků územního systému ekologické stability na lokální, regionální i nadregionální úrovni. Ke střetu navrhovaných funkčních ploch ÚP Libomyšl s ÚSES může dojít v případě některých funkčních ploch - koridor pro umístění nové dopravní stavby (přeložky komunikací II/114 a II/118) a severní části plochy smíšené obytné určené pro dostavbu centrální části obce. K významnějšímu ovlivnění ÚSES může dojít v případě navržených dopravních staveb (přeložky silnic II/114 a II/118). Minimalizace vlivu na ÚSES by měla být jedním z předmětů řešení podrobnějších dokumentací k těmto záměrům.

A.12.i. Zvláště chráněná území, VKP, NATURA 2000 Realizací UP Libomyšl nebudou zasažena žádná zvláště chráněná území ani památné stromy definované § 46 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Mezi VKP ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je zařazena vodoteč Litavka a Chumava. Vodní tok Litavka se v ÚP Libomyšl kříží s navrženým dopravním koridorem pro silniční stavby. Při zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží, těžba nerostů. V posuzovaném území se nacházejí registrované významné krajinné prvky (VKP dané § 6 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění).

A.12.j. Kulturní památky V souvislosti s realizací územního plánu budou respektovány kulturní památky a nemělo by dojít k jejich poškození. Případné archeologické nálezy je třeba oznámit archeologickému ústavu a umožnit záchranný archeologický výzkum.

A.12.k. Koordinace na plánovanou výstavbu severně od k.ú.Želkovice Návrh rozvojových ploch č.25, 24 a pro územní koordinace i 22, 23, 26 a 33 byl proveden ve vazbě na plánované rozvojové plochy k.ú. Borek. Rozvojová plocha č.25 se prakticky prolíná s rozvojovou plochou z k.ú.Borek a budou prakticky tvořit jedno rozvojové území se společnou infrastrukturou.

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

81



A . 13 . P O S O U ZE N Í V L I V Ů Ú ZE M N Í H O P L Á N U N A K R A JI N N Ý R Á Z

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

82



A . 14 . A K U S T I C K É P O S O U ZE N Í

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

83



A . 15 . R O ZP T Y L O V Á S TU D I E

____________________________________________________________________________________________________ ___________________

84

ÚZEMNÍ PLÁN LIBOMYŠL VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBOMYŠL NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents