Úvod. Slovo starosty. Návrat do historie prvomájové zvyky. Obsah

Starosta obce Opatovice Ing. Zdeněk Keclík

Úvod

Slovo starosty Ing. Zdeněk Keclík Dobrý den váţení spoluobčané, Ani jsme se nenadáli a školní rok je za námi. Dětem začaly tolik očekávané prázdniny. Řada z Vás zpomalí své tempo a zamíří na zaslouţenou dovolenou. Dovolte mi tedy, abych Vás v tomto dovolenkovém čase seznámil s událostmi, k nimţ došlo v naší obci za uplynulé čtvrtletí. Koncem měsíce dubna se v Opatovicích uskutečnila úklidová akce « UKLIĎME ČESKO ». V této souvislosti jsem velmi rád za dvě věci. Tou první věcí je, ţe se od loňského roku, kdy jsme okolí obce uklízeli poprvé, výrazně sníţil výskyt černých skládek v okolí obce. Druhou potěšitelnou skutečností bylo, ţe se letošního úklidu zúčastnilo více brigádníků neţ vloni. Chtěl bych touto cestou ještě jednou

poděkovat všem, kteří přišli uklízet – dětem, dospělým, členům Mysliveckého spolku Dunávka Opatovice a v neposlední řadě panu Zgudkovi, který se postaral o nakládání a likvidaci nasbíraných odpadků. V měsíci dubnu obec vyhlásila zadávací řízení na zhotovitele oprav komunikace a chodníků na ulici Rajhradické. Toto zadávací řízení bylo nakonec v květnu zrušeno pro ekonomickou nevýhodnost. Následně bylo vyhlášeno nové zadávací řízení, které jiţ dopadlo podle našich představ a dnes, kdy čtete tyto řádky, máme podepsanou Smlouvu o dílo a je předáno staveniště zhotoviteli (více v samostatném článku tohoto čísla Zpravodaje). Koncem měsíce května byl v Opatovicích uspořádán za vydatné podpory členů TJ Sokol Opatovice a dobrovolníků z řad občanů na fotbalovém hřišti « Den dětí ». Počasí vyšlo ideálně a podle reakcí dětí se všem líbil. Byla pro ně připravena řada dovednostních soutěţí, malování na tváře, tři skákací hrady, dobré občerstvení a hlavně – krásné ceny. Pro návštěvníky pak organizátoři připravili příjemné posezení pod párty stany a chutné speciality z grilu. Děkuji ještě jednou těm, kteří pomohli s organizací soutěţí, s poskytnutím zázemí areálu, se zapůjčením skákacích hradů a vůbec všem, kteří pomohli udělat pěkné odpoledne našim opatovickým dětem. Koncem tohoto úvodního slova Vás všechny zdravím a přeji pěkné léto a příjemné čtení tohoto Zpravodaje.

Obsah Úvod

1

Zprávy ze zastupitelstva

2

Pozemkové úpravy

3

Nový způsob třídění odpadu

4

Dotační programy

5

Názor občana

6

Školství – MŠ, ZŠ

7

Společenská kronika

8

Kulturní a sportovní akce

9

Pozvánky

17

Spolky

18

Reklama

20

Okénko do historie

21

Holubi jsou celý můj ţivot

22

Pštros na moravském dvorku

24

Co takhle exoti

26

Foto z obálky: rybník Za kovárnou, červen 2016, foto: Ing. Martina Tinzlová

Návrat do historie – prvomájové zvyky Pavlína Löscherová Ještě koncem 60-tých let v předvečer 1. máje se dávaly do oken, dveří domů a ke chlévům „májky“ (větvičky z vrby) proti čarodějnicím. V noci chlapci malovali cestičky vápnem od domu děvčete k domu chlapce, aby se vědělo, kdo si na kterou myslí. Z toho důvodu svým děvčatům také stavěli do komína májky. Na silnicích a chodnících před domy bývaly tradičně vápenné nápisy (kladné i záporné), kterými se ráno mohli účastníci prvomájového průvodu pobavit. Dnes ze všech zvyků zůstalo pouze zapalování ohňů „Pálení čarodějnic“, kde se sejdou mladí i ti dříve narození. Májka v komíně – rok 1976 Místní Opatovický zpravodaj vydává Zastupitelstvo obce Opatovice ve spolupráci s místními občany a pracovníky obecního úřadu. Šéfredaktor: Ing. Martina Tinzlová. Redakční rada: Ing. Zdeněk Keclík, Ludmila Palečková, Pavlína Löscherová, Bc. Vladimíra Nepeřilová, MSc. Adresa redakce: OÚ Opatovice, Velké dráhy 152, 664 61 Opatovice, e-mail: [email protected]. Zveřejněné názory v nezávislém zpravodaji nemusí souhlasit se stanoviskem redakce. Uzávěrka článků příštího čísla je do 4.10.2016. Za jazykovou a stylistickou úpravu zaslaných materiálů odpovídá jejich autor. Neprošlo jazykovou korekturou. Opatovický zpravodaj je registrován na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 22027. Vychází v nákladuOpatovický 400 výtisků. zpravodaj 2/2016 Stránka 1 si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na www.opatovice.eu. Vydavatel

Zprávy ze zastupitelstva Zprávy ze zasedání zastupitelstva obce č. 16 ze dne 29.6.2016 Zastupitelstvo obce Opatovice schvaluje:  rozpočtové opatření č. 3/2016.  dotace organizacím a místním spolkům: - Spolek KD-I Opatovice ve výši 25.000,- Kč - Myslivecký spolek Dunávka ve výši 20.000,- Kč  smlouva o dílo mezi Obcí Opatovice a společností STRABAG, a.s. (ulice Rajhradická)  změna provozní doby Mateřské školy Opatovice. Od 1.9.2016 bude provozní doba mateřské školy od 6:30 do 16:30 hodin.  plán ozdravných opatření Mateřské školy Opatovice pro školní roky 2015/2016 a 2016/2017.  projednání nejbliţších kroků a úkonů obce Opatovice potřebných pro přípravu investičních akcí na druhou polovinu volebního období.

Jednání zastupitelstva Zprávy ze zasedání zastupitelstva obce č. 15 ze dne 25.5.2016 Zastupitelstvo obce Opatovice schvaluje:  závěrečný účet obce Opatovice za rok 2015 spolu se Zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2015 a Účetní závěrku obce Opatovice za rok 2015.  účetní závěrky ZŠ a MŠ za účetní období 2015 sestavenou ke dni 31.12.2015.  rozpočtová opatření č. 1/2016 a 2/2016.  dotace organizacím a místním spolkům: - Tělovýchovná jednota Sokol Opatovice ve výši 45.000,00 Kč - DOTYK II. o.p.s. ve výši 10.000,00 Kč - Český svaz včelařů o.s., ZO Rajhrad ve výši 8.000,00 Kč - Moravský rybářský svaz, MO Brno 5 ve výši 4.000,00 Kč  vstup obce Opatovice jako společníka v obchodní společnosti KTS EKOLOGIE s.r.o.

Rekonstrukce ulice Rajhradická – léto/podzim 2016

Zastupitelstvo obce Opatovice neschvaluje:  ţádost o koupi části obecního pozemku p.č. 1209/50 v obci Opatovice, k.ú. Opatovice u Rajhradu. Zastupitelstvo obce projednávalo:  změnu provozní doby školní druţiny při Základní škole Opatovice od nového školního roku 2016/2017.

ČOV Opatovice – zkolaudováno! Ing. Zdeněk Keclík V loňském červencovém čísle Opatovického zpravodaje jsem Vás informoval, ţe byla do zkušebního provozu uvedena zmodernizovaná čistírna odpadních vod v naší obci. Po ročním zkušebním provozu zařízení proběhlo jeho vyhodnocení co do funkčnosti a zejména kvality vyčištěných odpadních vod. V měsíci červnu tedy na naší čistírně proběhlo úspěšné kolaudační řízení, které završilo proces její intenzifikace. Čistírna odpadních vod má nyní kapacitu 1200 obyvatel a byla vybudována nákladem 7.728.384,14 Kč bez DPH. Na celkový náklad byly získány dotace z OPŢP, SFŢP a Jihomoravského kraje ve výši 6.183.117 Kč.

Ing. Zdeněk Keclík Od letošního ledna jsme intenzívně připravovali vše potřebné pro uskutečnění rekonstrukce vozovky, vjezdů a chodníků na ulici Rajhradická. Na Ministerstvo pro místní rozvoj jsme podali ţádost o poskytnutí dotace ve výši 1 mil. Kč, leč nebyli jsme úspěšní a zařadili jsme se mezi obce, kterým dotace nebyly schváleny. Tím padla jediná naděje na získání státní spoluúčasti na opravě komunikace v naší obci. V prvním zadávacím řízení předloţilo cenové nabídky celkem 9 velkých stavebních firem. Cenové nabídky se lišily velikým rozptylem nabídnutých cen. Na prvních třech místech se umístili níţe uvedené společnosti: 1. Společnost komunikace Opatovice s nabídkovou cenou 6.050.576 Kč s DPH 2. EUROVIA CS, a.s. s nabídkovou cenou 11.917.279 Kč s DPH 3. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inţenýrská činnost s.r.o. s nabídkovou cenou 11.946.601 Kč s DPH Velmi výhodnou cenou vítězné společnosti jsme byli mile překvapeni a těšili jsme se na urychlený podpis smlouvy o dílo. V okamţiku, kdy mělo dojít k podpisu smlouvy o dílo, přiznala vítězná společnost své pochybení ve stanovení nabídkové ceny a od podpisu odstoupila. Nepřipadalo v úvahu, ţe bychom k podpisu smlouvy oslovili druhou firmu v pořadí, neboť její

Opatovický zpravodaj 2/2016

nabídková cena byla neúměrně vysoká a co víc – byla vyšší neţli cena uvedená ve stavebním rozpočtu. Na základě těchto skutečností jsme celé zadávací řízení zrušili a vyhlásili nové zadávací řízení. Ve druhém zadávacím řízení předloţilo cenové nabídky 8 stavebních společností. Na prvních třech místech se umístili níţe uvedené společnosti: 1. STRABAG a.s. s nabídkovou cenou 6.292.242 Kč s DPH 2. AQUASYS spol. s r.o. s nabídkovou cenou 8.490.691 Kč s DPH 3. Sdruţení komunikace Opatovice, rekonstrukce místních komunikací – ulice Rajhradická – 2016 s nabídkovou cenou 9.054.521 Kč s DPH Na rozdíl od vítězné firmy z prvního zadávacího řízení, firma STRABAG a.s. smlouvu o dílo s naší obcí podepsala a zavázala se provést a dokončit dílo do 100 kalendářních dnů od převzetí staveniště. Věříme, ţe nenastanou-li nepředvídatelné okolnosti, bude letošní hodový průvod krojované chasy procházet upravenou rekonstruovanou ulicí Rajhradická, na kterou budeme všichni náleţitě hrdí. Rád bych na závěr poděkoval členům stavební komise K. Komínkovi, O. Šaršonovi a Z. Měřínskému, za jejich práci v hodnotící komisi při obou zadávacích řízeních.

Stránka 2

Zprávy ze zastupitelstva

Pozemkové úpravy na území obce Opatovice Ing. Zdeněk Keclík S pojmem“Pozemková úprava“ se jistě řada z Vás za dobu svého ţivota setkala. Pozemkové úpravy jsou řešeny v zákoně č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách. Víte však, co je cílem pozemkových úprav a proč k nim dochází? A víte, zda a čím mohou být pro majitele pozemků prospěšné? V tomto článku se pokusím vysvětlit, proč by o provedení pozemkových úprav měla naše obec poţádat a co dobrého nám všem pozemková úprava můţe přinést. V průběhu let se pozemky mezi vlastníky prodávají, pronajímají nebo se dědí a v důsledku tohoto dlouhodobého uţívání se často stává, ţe pozemky nejsou vhodně uspořádané, nejsou jasné hranice mezi nimi, mnohdy není k některým pozemkům vhodná přístupová cesta nebo na sebe pozemky jednoho majitele nenavazují a jsou rozdělené na menší vzdálené plochy. Pro obec Opatovice všechno toto platí také. Je zde téţ jedna zvláštnost, která můţe mít ve svém důsledku pro rozvoj obce a vlastnická práva občanů k jejich pozemkům tragický dopad. Téměř 85% funkčních polních cest, které se na našem katastru obce nyní běţně pouţívají k zemědělské činnosti, vede po soukromých pozemcích. Obec Opatovice má problém i s nadměrnou nákladní dopravou, která pouţívá místní komunikaci ulice Sportovní pro příjezd do podnikatelské zóny na východní straně obce, protoţe příjezd do zóny odjinud není moţný. Důsledky takové dopravy jsou zřejmé: nespokojenost občanů, vysoká prašnost, hlučnost, statické poškození okolních nemovitostí a devastace místní komunikace, která na takovou vysokou zátěţ není dimenzovaná. Jak probíhá řízení o pozemkových úpravách? Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznamuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou. Veškeré náklady spojené s provedením pozemkových úprav nese stát. Podle §5 zákona č.139/2001 Sb. jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách:  Vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách a fyzické a právnické osoby, jejichţ vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena. Za takové osoby se nepovaţují vlastnící, pro jejichţ pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací.  Stavebník, je-li provedení poz. úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti.  Obce, v jejichţ územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu

Stránka 3

pozemkových úprav. Účastníky mohou být i obce, s jejichţ územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav Vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách si zvolí na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců, který jedná za vlastníky na základě a v rozsahu jejich zplnomocnění. Sbor se volí na úvodním jednání. Úvodní jednání svolá pozemkový úřad. Pozve účastníky a další vlastníky pozemků a seznámí je s účelem, formou a předpokládaným obvodem poz. úprav. Na tomto jednání pozemkový úřad projedná postup při stanovení nároků vlastníků a popřípadě další otázky významné pro řízení o pozemkových úpravách (§7 zákona). Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle jejich ceny, výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene. Tento soupis nároků vyvěsí pozemkový úřad po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň doručí vlastníkům. Vlastníci mohou uplatnit své námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem, o vyřízení námitek budou písemně vyrozuměni. Následně pozemkový úřad navrhne vlastníkům nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle moţností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí celkem za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§10 odst.1 zákona č.139/2002 Sb.). Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo niţší o více neţ 4%. Překročení kriteria ve prospěch vlastníka lze jen za předpokladu, ţe vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující toto kritérium, tato částka však nesmí být vyšší neţ 10000,- Kč. Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře a vzdálenosti. Jaký je význam pozemkových úprav pro vlastníky pozemkŧ?  Upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry a polohy  Moţnost scelení pozemků a jejich bezplatné vytyčení v terénu  Úprava tvaru pozemků  Moţnost reálného rozdělení spoluvlastnictví  Zpřístupnění pozemků vytvořením sítě polních cest  Zvýšení trţní ceny pozemků  Moţnost zahájení uţívání svých pozemků (před pozemkovou úpravou nepřístupných)

 Ukončení zatímního uţívání cizích pozemků  Uzavření nových nájemních smluv na jiţ zcela přesnou výměru jednotlivých parcel  Lustrování pozemků  Vyšší efektivita vyuţití pozemků včetně stabilizace jejich uţívání  Vytýčení lesních pozemků (v případě jejich řešení v pozemkových úpravách) Jaký je význam pozemkových úprav pro obce?  Zprůhlednění vlastnických vztahů k pozemkům  Vymezení původního církevního majetku ze státní půdy  Dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a jeho optimální rozmístění v kontextu s veřejně prospěšnými záměry obce  Převedení většiny pozemků pod navrţenými společnými zařízeními do vlastnictví obce, coţ vede ke zjednodušení jejich budoucí realizace  Realizace prvků společných zařízení pozemkovým úřadem ze státních prostředků nebo zdrojů EU přecházejí do majetku obce, není-li stanoveno jinak  Sníţení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce v důsledku realizace sítí polních cest kolem obcí v rámci schválených pozemkových úprav  Všestranné vyuţití vybudovaných polních cest např. jako cyklotras a tím zatraktivnění oblastí pro turistiku  Nové uspořádání pozemků tak, aby byly přístupné a zemědělsky vyuţitelné i po realizaci výstavby obchvatů obcí, silničních a ţelezničních koridorů Z výše uvedených výčtů výhod je dle mého zřejmá jasná přínosnost a uţitečnost pozemkových úprav pro všechny vlastníky pozemků v obci. Je mi jasné, ţe ne všichni vlastníci se do pozemkových úprav zapojí s nadšením, ale prosím všechny vlastníky, aby o provádění pozemkových úprav na katastru Opatovic přemýšleli. Pro podání ţádosti o zahájení řízení k pozemkovým úpravám bude nutné doloţit pozemkovému úřadu podpisy vlastníků, které dají dohromady 51% výměry zemědělských pozemků obce. Jednotliví vlastníci pozemků budou obcí v průběhu letošního léta osloveni a poţádáni o podpisy. Provedení pozemkových úprav je letitý proces. V současném období jsou pozemkové úpravy v závěrečné fázi v sousedním Měníně a obec Rajhradice dokončuje shromaţďování podpisů od vlastníků pozemků pro jejich zahájení.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Zprávy ze zastupitelstva

Nový zpŧsob třídění odpadŧ Ing. Zdeněk Keclík, starosta V minulém čísle Opatovického zpravodaje jsem Vás informoval o novém dokonalejším a efektivnějším způsobu třídění plastů a papíru v Opatovicích – třídění v domácnostech. Od 1. července jiţ má více neţ polovina domácností od obce dodány role s modrými a ţlutými pytli a zároveň s nimi tyto domácnosti obdrţely i informační leták, který vysvětluje, co a jak třídit. Počet pytlů v rolích by měl domácnostem bohatě vystačit na celé pololetí tohoto roku. Vytříděný papír a plasty bude svozová společnost KTS EKOLOGIE s.r.o. odebírat z domácností vţdy 1x za měsíc tak, ţe třídící občané vynesou zavázané pytle s odpadem před své domy. Kaţdý pytel bude opatřený samolepícím štítkem s takzvaným QR kódem, který bude jasně identifikovat konkrétní domácnost. Tyto štítky kaţdá z domácností od obce obdrţí někdy v polovině července tak, aby byl dostatek času pro jejich vylepení na pytle.

Co je cílem třídění odpadŧ v domácnostech? Při

kaţdodenní

kontrole

obsahu

kontejnerů

rozmístěných po obci zjišťujeme, ţe ne vše, co do kontejnerů ukládáme, tam skutečně patří. Předpokládáme, ţe nabídnutý komfort třídění odpadů v domácnostech bude mít příznivý vliv na kvalitu a mnoţství vytříděného odpadu. Vycházíme zde ze zkušeností okolních obcí, které jiţ na tento způsob třídění přešly. V Ţidlochovicích a Rajhradicích jiţ mohou bilancovat efektivitu třídění v prvním čtvrtletí letošního roku se stejným obdobím roku loňského. Z výsledků statistik je doloţeno, ţe po zahájení třídění v domácnostech vzrostlo vytříděné mnoţství papírů a plastů o 30% v porovnání s prvním čtvrtletím 2015. Mnoţství vyvezeného komunálního odpadu u těchto obcí pokleslo za stejné období o více neţ polovinu. Byli bychom rádi, abychom stejnou cestou kráčeli i my a naší snahou bude, aby se do nového způsobu třídění zapojilo co největší procento domácností v obci. Budeme o to usilovat v první řadě osvětou a finanční motivací do třídění zapojených domácností. Neţ se nadějeme, bude tady doba, kdy skončí nám známé skládkování odpadů a jedinou moţností jejich likvidace bude recyklování anebo spalování. A zde platí jiţ nyní nepřímá úměra: čím více odpadů vytřídíme a předáme k recyklaci, o to méně zaplatíme za likvidaci směsného komunálního odpadu jeho spalováním.

Nejbliţší svozové termíny odpadŧ v pytlích z domácností:   

Pondělí 25.7.2016 Pondělí 22.8.2016 zářijový termín a termíny v následujících měsících svozová firma upřesní v průběhu léta

TYP: Co vám může třídění ulehčit? Můţete si domů pořídit koše na třídění odpadu. Tyto koše existují v různých provedeních – plast, kov i ratan, v různých velikostech, se dvěma nebo třemi oddělenými nádobami pro třídění odpadu. Tyto koše se dají pořídit cca od 400 Kč.

POZOR: svozy směsného komunálního odpadu zŧstávají i nadále ve čtrnáctidenních intervalech, tedy kaţdý sudý týden ve čtvrtek.

Likvidace komunálního odpadu v číslech Pro ilustraci přinášíme několik čísel ze Závěrečného účtu obce Opatovice za rok 2015. Likvidace komunálního odpadu

výnosy

poplatek občanů za likvidaci komunálního odpadu

526 252,00

náklady

svoz domovního odpadu

322 399,00

svoz a odstranění velkoobjemového odpadu

116 050,50

realizace aukce za sběr a svoz KO - rozpuštění poměrné části za r. 2015 prodej pytlů na odpad

64 729,77 1 363,51

nákup pytlů na odpad (určeno k prodeji)

1 848,00

nákup pytlů na odpad pro činnost OÚ

4 044,07

svoz nebezpečného odpadu

4 366,56

nákup popelnice

2 831,40

% příjem za separovaný odpad od Eko-komu svoz separovaného odpadu:

88 155,50 sklo bílé

3 536,22

sklo barevné

4 093,41

papír

11 361,96

plast

19 811,81

bio odpad

7 567,56

kovový odpad

2 894,05

pronájem kontejnerů vč. na bio a kovový odpad sběr oděvů a obuvi, prodej kovového šrotu součet Výsledek hospodaření

Opatovický zpravodaj 2/2016

2 437,78 2 554,00 618 325,01

567 972,09

50 352,92

Stránka 4

Dotační programy

Dotace pro neziskové organizace Bc. Vladimíra Nepeřilová, MSc V závěrečné minisérii týkající se dotačních programů, si něco málo řekneme o smlouvě v případě poskytnutí dotace a finančního vyúčtování. Pokud jsme byli úspěšní a obdrţeli jsme vyrozumění o dotaci, bude dále následovat podepsání smlouvy o poskytnutí finanční podpory z rozpočtu poskytovatele na náš projekt. Dotace je poskytována na základě příslušného dotačního programu, ve kterém jsme byli úspěšní s naší ţádostí. Ve smlouvě je přesně vymezený účel dotace i povinnosti příjemce dotace v souladu s právními předpisy a podmínkami smlouvy dotačního programu. Pokud je dotace čerpána např. z kraje nebo ministerstva je ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, veřejnou finanční podporou a vztahují se na ni všechna ustanovení tohoto zákona. Ve smlouvě je dále uvedena výše a způsob poskytnutí dotace. Důleţité jsou podmínky pouţití dotace a povinnosti příjemce, radím si je velmi dobře přečíst. Zejména termín, do kdy je příjemce

oprávněný čerpat dotaci a uznatelné výdaje (uznatelnými výdaji se rozumí výdaje projektu, které jsou takto označeny ve smlouvě a které jsou hrazeny z dotace nebo i z jiných zdrojů. Tyto výdaje jsou přesně specifikovány ve smlouvě! Vţdy je uvedený termín od jakého dne musí uznatelné výdaje vzniknout a je nutné dát pozor, zda je příjemce plátcem DPH nebo se jím stal v průběhu realizace projektu.). Příjemce je povinen vést účetnictví v souladu s obecně platnými předpisy, zejm. zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví), a zajistit řádné a oddělené sledování čerpání dotace. Příjemce, který nevede účetnictví podle tohoto zákona, je povinen vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, rozšířenou tak, aby příslušné doklady vztahující se k dotaci splňovaly náleţitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona o účetnictví, s výjimkou § 11 odst. 1 písm. f), a aby předmětné doklady byly správné, úplné, průkazné, srozumitelné, vedené v písemné formě chronologicky a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost a aby uskutečněné příjmy a výdaje byly vedeny analyticky ve vztahu k dotaci (na dokladech musí být jednoznačně

uvedeno, ţe se váţou k dotaci). Příjemce odpovídá za řádné vedení a viditelné označení originálních účetních dokladů prokazujících pouţití dotace uvedením například „hrazeno z dotace …….. ve výši ………Kč“. Příjemce uvede toto označení zejména na originálech výpisů z bankovního účtu, výdajových pokladních dokladech a dále pak na originálech faktur, zjednodušených daňových dokladů, účtenek, paragonů, na smlouvách (pokud na jejich základě probíhá fakturace či platba). Příjemce je povinen předloţit poskytovateli do data uvedeného ve smlouvě finanční vyúčtování dotace jako součást závěrečné zprávy. Závěrečná zpráva (uvedeno ve smlouvě konkrétně) musí obsahovat popis realizovaného projektu, celkové vyhodnocení splnění účelu projektu, finanční vyúčtování a fotodokumentaci projektu. Příjemce nesmí zapomenout i na propagaci projektu v souladu s pravidly poskytovatele, které jsou většinou uveřejněny na jeho webových stránkách včetně log v různých formátech. Další články smlouvy se týkají i kontroly a důsledků porušení povinností příjemce. Přeji všem, kdo pracují v neziskovém sektoru hodně úspěchů při psaní ţádostí o dotace i samotné realizaci jednotlivých projektů.

Mŧţe vám někdo ukrást váš dŧm, byt nebo pozemek? Alena Pruchová, realitní makléřka pro Rajhrad a okolí ANO, můţe! Moţná ani nevíte, ţe v Česku se kradou nemovitosti ve velkém. Ano, za miliardy. Policie ČR dokonce vytvořila skupinu, která se zabývá kriminalitou nemovitostí. A to je také důvod, proč nový katastrální zákon přišel s novinkou, kdy čeká se zápisem změny 20 dní, po které se mohou účastníci řízení k věci – změnám v katastru, vyjádřit. Myšlenka je to bezpochyby dobrá, ale pokud se bude někdo vydávat za vás a bude chtít vaši nemovitost prodat, aniţ byste o tom věděli, Alena Pruchová zfalšuje vše. Kupní smlouvy, váš podpis a dokonce i občanský průkaz. A jak zařídí, aby se k vám ve zmiňovaných dvaceti dnech nedostala zpráva, ţe se vaše nemovitost prodává? Jen zajde na poštu a nechá si za pár korun přesměrovat vaši poštu kamkoli bude chtít. A i přesto, ţe vám katastr zašle dopis o tom, ţe prodáváte nemovitost, k vám se tato informace nedostane.

Stránka 5

A kdy se dozvíte, ţe vaši nemovitost vlastní někdo jiný? Aţ ve chvíli, kdy se z nějakého důvodu budete o vaši nemovitost zajímat. Třeba, ţe vám nepřišla sloţenka na zaplacení daně. Jenţe, to uţ bude pozdě. Věříte, ţe se taková situace můţe stát? Nejen, ţe můţe, ale takové situace se dějí. Co s tím? Hlídejte si váš majetek, má hodnotu stovek tisíc či dokonce miliony korun. A jak? Katastr nemovitostí poskytuje sluţbu: Elektronická informovanost účastníka. Pokud má zájemce o sluţbu datovou schránku, můţe si sluţbu zřídit přes webovou aplikaci bez nutnosti návštěvy katastrálního úřadu. V ostatních případech lze o z řízení sluţby zaţádat osobně na kterémkoli katastrálním úřadu; ţádosti o sluţbu jsou vyřizovány na počkání a sluţba je aktivní hned po zaplacení úplaty. Informace o změnách jsou uţivateli sluţby zasílány na jeho ţádost jedním ze způsobů:  do datové schránky nebo  elektronickou poštou nebo  krátkou textovou zprávou (SMS). Informace o změnách katastru v rozsahu 0 - 20 sledovaných nemovitostí stojí 200,- Kč. Jsem toho názoru, ţe za dvě stovky (nikoli ročně, ale napořád) stojí za to, abyste měli váš majetek pod kontrolou. Připadá vám, ţe tahle informace je pro vás dobrou informací? To mě těší, protoţe se vzdělávám ve svém oboru. Pokud budete chtít vy či kdokoli z vašeho okolí poradit s nemovitostí, neváhejte se na mě obrátit.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Názor občana Opět jsme tu s rubrikou „Názor občana“. Děkujeme všem, kteří se nestydí svůj názor veřejně vyslovit a mimo jiné se tak podílet na tvorbě našeho Opatovického zpravodaje. Pokud byste tedy i vy chtěli vyuţít moţnosti a své názory, problémy nebo i chválu vyslovit veřejně ve zpravodaji, neváhejte, máte moţnost. Pokud Váš příspěvek bude podepsaný, nebude proti zákonu a dobrým mravům, uveřejníme ho. Zveřejněné názory v nezávislém zpravodaji nemusí souhlasit se stanoviskem redakce.

Taneční krouţek Kateřina Somošiová, Jana Bednářová Pod vedením cvičitelky Dany Navrátilové jiţ třetím rokem funguje taneční krouţek. Dříve se jmenovali Opatovské Rošťandy a nyní tančí pod názvem Magic- . Taneční krouţek navšťěvují 1x týdně 17 dívek a 1 chlapec. Jelikoţ měli v loňském roce velký úspěch, tak byly pozvané i letos Dětský maškarní ples v Blučině Akátový dům v Rajhradě Dům léčby Bolesti s Hospicem sv. Josefa Vystoupení ke dni matek a otců v KD Opatovice Jako poděkování děti za vystoupení děti dostávají sladkosti a cvičitelka Dana dostala květinu od seniorů. Velmi nás překvapil (děti i rodiče) ručně vyrobený dárek (květina tulipán) pro děti i cvičitelku, od seniorů z Domu léčby Bolesti s Hospicem v Rajhradě. Kaţdým rokem ukončují cvičení výletem a táborákem, na kterém si to uţijí. Velké poděkování patří Daně, ţe se věnuje dětem, které to moc baví. Rodiče i děti se těší na další cvičení.

Taneční krouţek Magic-O

Poděkování Ing. Zdeněk Keclík Dovoluji si touto cestou poděkovat příjemné, mladičké, dětmi oblíbené paní učitelce Lence Mertlíkové, která se v průběhu několika školních let pečlivě o své ţáky starala a doplňovala rodinnou výchovu našich dětí. Do nového působiště ji přejeme vykročit tou správnou nohou, příjemný kolektiv spolupracovníků a skvělé, hodné děti. Paní učitelko – děkujeme.

Nákladní doprava v ulicích Malé dráhy a Sportovní - reakce Ludmila Palečková Reaguji na článek ve sloupku „Názor občana“, zveřejněného a vydaného 15. 4. 2016 v Opatovickém zpravodaji: „Nákladní doprava v ulicích Malá trať a Sportovní“. Znám problémy ulice Sportovní zrovna tak, jako pisatel článku Ota Šaršon, protoţe jsem se tam narodila, ţila 27 let a můj muţ pracoval v samosprávě obce. V této ulici není problém jen občasný vjezd kamionů a nákladních aut, ale i problém, který je letitý a troufnu si říci, ţe i horší neţ vjezdy aut. A tím problémem je odvodnění dešťových vod z komunikace a ze staveb. 40let na zpět, za vedení obce paní Bednářovou a panem Maršálkem, se začali dělat bezprašné komunikace. ONV organizoval tyto stavby v několika obcích, oznámil ve středu, ţe se ještě uvolnily nějaké finanční prostředky a tak se v pátek bude dělat balená na ulici Sportovní. Obec měla 2 dny na to, aby srovnala podklad komunikace. Podklad vozovky se srovnal buldozerem a na takto nedostatečně připravenou cestu se poloţil asfaltový povrch bez potřebného podloţí. Nikdo se nepozastavil nad tím, ţe vznikne takto špatně, narychlo upravenou ulicí problém do budoucna. I tak byli občané z této ulice rádi, ţe mají asfaltku a nebude se tolik prášit. Co mě v tomto článku zaujalo nejvíce, bylo to, ţe se Ota ptá, proč byl Fa. Honor a Fazzini schválen trvalý vjezd nebo průjezd ulicí Sportovní. Vedení obce ţádným firmám a nikomu jinému např. zemědělcům nebo soukromým stavebníkům neschvaloval a neschválil trvalý vjezd, protoţe tam nikdy nebyla ţádná značka zákazu vjezdu motorovým vozidlům s větší hmotností. Mimo jiné, na obec nepřišla od občanů této ulice ţádná stíţnost a ţádost k tomuto problému, který pan Šaršon popisuje. Proč vlastně Ota tuto stíţnost nepodal sám, kdyţ na ulici Sportovní jiţ opět několik let bydlí? Mohl je uţ druhým rokem řešit, nebo přijít s řešením této situace a předloţit je jako zastupitel na zasedání obce. Firmy Honor a Fazzini si nepodaly ţádost o povolení k vjezdu, tak jako pan Šaršon a ostatní občané z ulice Sportovní nezaţádali o povolení k úpravě chodníků i kdyţ si tyto chodníky financovali sami. Nezaţádali si ani o výšky, šířky chodníků ani o spády příkop. Vůbec si neuvědomují, ţe při větších dešťových sráţkách a většího mnoţství sněhu topí, nebo budou topit sousedy. Problémem nás všech je, ţe řešíme a upozorňujeme na některé věci, které se nám nelíbí, co dělají druzí a děláme zas věci, které se nelíbí těm druhým. Kaţdopádně obojí správné není. S čím souhlasím s Otou, je usilovat o to, aby naše vesnice vzkvétala. Je před námi ještě hodně věcí, které musíme dodělat, a to jsou ulice Rajhradická, Na Hlinkách, část ulice Malé Dráhy a ulice Sportovní a U hřiště. Dále všechny chodníky, které jsou ve špatném stavu. Největším problémem a úkolem je shánět dotace na tyto akce, pouze z rozpočtu obce velké zázraky nelze udělat. Nemáme ani ropu, polnosti, bohaté podnikatele. Musíme šetřit a utrácet rozumně obecní prostředky.

P. učitelka Lenka Mertlíková

Opatovický zpravodaj 2/2016

Stránka 6

Školství

Mateřská škola Bc. Eva Ševčíková, učitelka MŠ Mateřská škola by vás ráda informovala o akcích, které probíhaly od měsíce dubna aţ do konce školního roku. Po velikonočních svátcích jsme s nejstaršími dětmi ze třídy „ţabiček“ začali jezdit do plavání do Blučiny. Děti jsou velice šikovné, a tak hned od první hodiny plavou ve velkém bazénu, skáčou ze skokánku, potápí se pro předměty na dně bazénu, někteří dokonce plavou bez pásku. V měsíci dubnu také proběhl výukový program s dopravní tematikou „Čarodějný výlet“ pro obě naše třídy. Ve třídě „ţabiček“ se konala jarní tvořivá dílna pro děti a jejich rodiče, kdy společně vyráběli Opatovice z krabiček, ruliček, látek a papírů. Hotové výrobky si děti umístily na velkou silnici, kterou si postavily. Výrobky jste si mohli prohlédnout 7. 5. na přednášce Povídání o minulosti i současnosti Opatovic III, tentokrát o historii škol v Opatovicích, na které p. ředitelka Tomandlová krátce promluvila o mateřské škole a na které jste mohli vidět řadu našich fotografií. Měsíc duben jsme zakončili čarodějným rejem. Děti i paní učitelky přišly v maskách čarodějnic a čarodějů, ve svých třídách plnily různé úkoly a nakonec se vydaly na čarodějný průvod obcí, ke kterému hrály písně z pohádek. Navštívily také školu, kde si společně zatančily se školáky, od nichţ také dostaly bonbony a čarodějnice z papíru.

Čarodějný rej – duben 2016 Měsíc květen byl v duchu svátku maminek a blíţícího se svátku tatínků. Děti ze třídy „berušek“ si pro svoje rodiče připravily besídku, při které nechybělo zpívání, hra na hudební nástroje, na dešťové hole a bubínky, dramatizace písničky a taneček. Cele vystoupení vyvrcholilo tancem tatínků s dětmi v kostýmech. Taktéţ děti ze třídy „ţabiček“ si pro své rodiče připravily krátké vystoupení, předaly dárečky a potom následovaly rodinné hry a aktivity na zahradě. V měsíci květnu proběhlo vyšetření očí firmou Visus a fotografování dětí na společné foto. První den měsíce června jsme slavili Den dětí na školní zahradě, kdy byly pro děti nachystány různé atrakce a hry, den jsme zakončili rozdáním diplomů a malé sladkosti. Začátkem června jsme se vypravili na výlet na minifarmu do

Popovic. Jeli jsme linkovým autobusem a vlakem, viděli jsme výrobu kozího sýru. Pohladili jsme si kobylu, krávu, býčka, kůzlátko a králíka. Prohlédli jsme si stroje a krmivo pro zvířata a seděli jsme v traktoru. Opět nás také navštívilo dětmi oblíbené divadlo Rolničky, tentokrát s pohádkou Zajíčkův bolavý zoubek. Závěr školního roku tradičně věnujeme bezpečnosti a záchranným sloţkám. Letos za námi v policejním autě přijela policistka s policistou z Rajhradu a jedna maminka, která je zdravotní sestřičkou, nám popovídala o své práci v nemocnici a ukázala mnoho nástrojů a pomůcek. Školní rok 2015/2016 ukončíme 22. července. Všem „ţabičkám“, „beruškám“ a jejich rodičům přejeme pěkné a slunečné prázdniny, 1. září 2016 se na všechny těšíme.

Základní škola – školní rok 2015/2016 ve školní druţině Mgr. Věra Machová, učitelka ZŠ a vychovatelka školní druţiny Školní rok zase uplynul jako voda a my máme příleţitost zamyslet se nad tím, co děti pěkného proţily, z čeho měly radost a co se jim podařilo. Mezi nejvíce oblíbené tvořivé činnosti ve školní druţině letos patřilo vytváření korálkových obrázků, výroba drobných dárečků z papíru, malování na alobal a kreslení křídami na chodníku. Terezku z druhé třídy v druţině nejvíce zaujaly rukodělné činnosti: „Nejlepší byla výroba sněhuláků, skládanek z papíru,“ vzpomíná. Sportovně zaměřené děti bavily sportovní soutěţe, fotbal a florbal. Pohybové hry v přírodě, cesty za pokladem stejně jako poznávání světa rostlin a ţivočichů v našem nejbliţším okolí děti nejenom pobavily, ale přinesly i nové poznatky, vědomosti a dovednosti. Zájem byl také o interaktivní hry, například ty s dopravní tematikou, v nichţ si kaţdý mohl vyzkoušet, jak by se zachoval v běţných situacích jako chodec nebo cyklista. Oblibu si u dětí získaly také výukové programy, při kterých děti získávaly další dovednosti pro práci na počítači a procvičovaly si ve výuce probíranou látku. V průběhu

Stránka 7

školního roku jsme rovněţ navštěvovali místní knihovnu, kde se mnozí stali pravidelnými čtenáři. Není snadné shrnout naši celoroční činnost do pár řádků, věřím však, ţe vám těchto pár vět pomohlo nahlédnout do programu dětí ve školní druţině. Stejně

jako letos se budeme snaţit také v příštím školním roce připravovat nové zajímavé aktivity. Zaměstnanci školy přejí všem čtenářům příjemně proţité chvíle prázdnin.

Školní druţina 2015/16

Opatovický zpravodaj 2/2016

Společenská kronika

Blahopřání

Kondolence

občanům Opatovic, kteří oslavili svá ţivotní jubilea v měsících duben, květen a červen roku 2016:

Se zármutkem vzpomínáme na naše zemřelé spoluobčany:

Jan Sedláček

92 let

Jiřinu Krahulovou

František Čaněk

80 let

Helenu Hánovou

Obec Opatovice přeje touto cestou oslavencům hodně zdraví, štěstí a spokojenosti do dalších let!

Všechny zde uvedené osobní údaje jsou zveřejněny v souladu s § 36a zákona č. 106/2016 Sb.

Odešel dobrý člověk – Petr Ţiţka Pavlína Löscherová

Pan Petr Ţiţka na Srazu rodáků v Opatovicích – červen 2014

Pro všechny, kdo jsme ho znali, nás zasáhla nečekaná zpráva. 17. května 2016 zemřel ve věku 81 let rajhradský rodák, vzácný člověk Petr Ţiţka. Bývalý ředitel ZDŠ Rajhrad, vedoucí městské knihovny, člen rady města Rajhradu, redaktor Rajhradského zpravodaje, výtvarník, hudebník, kronikář, regionální historik a učitel. Tím vším byl a také ţil. O Petru Ţiţkovi, čestném občanu Rajhradu, bylo napsáno jiţ mnoho významnými osobnostmi kulturního a společenského ţivota. Já na něho můţu jen krátce zavzpomínat jako na svého učitele dějepisu a kreslení na ZDŠ v Rajhradě, a na posledních 20 let, kdy jsme se potkávali na společných schůzkách a poradách knihovníků. Váţila jsem se jeho rad při práci kronikářky obce a nezapomenu na návštěvy jeho přednášek o historii Rajhradska. Občané Opatovic si ho pamatují z různých kulturních akcí v obci, kdy zahajoval výstavu k 960. výročí obce, výstavy o akademickém sochaři Františku Hořavovi (s nímţ se znal osobně). Účastnil se také setkání rodáků a dalších akcí. Vţdy byl ochoten pomoci. Jeho poslední návštěva u nás byla 8. Května 2016 na besedě o školství. Ještě mi stačil poslat děkovný dopis a opět mi nabídl pomoc při další spolupráci. Ale té se uţ bohuţel nedočkám… Nezbývá mi neţ souhlasit se slovy Mgr. Ivo Durce a redaktora J. Smutného, ţe odešla mimořádná osobnost, která bude kaţdému, kdo se zajímá o historii, kulturu a běţný ţivot našeho regionu chybět.

Vítání občánkŧ Ing. Martina Tinzlová V neděli 8.5.2016 bylo Vítání občánků obce Opatovice. Týkalo se dětí narozených od 1.9.2015 do 31.3.2016, které měly v době konání obřadu trvalý pobyt v Opatovicích. Pro děti byla připravena fotoalba, pamětní listy a také finanční dar ve výši 5000 Kč. Mezi občany obce Opatovice jsme vítali devět dětí: Annu Cafourkovou, Jonáše Šenkýře, Štěpána Jambora, Isabel Hawkins, Terezu Bretterovou, Gabrielu Minksovou, Davida Golda, Olivera Šindeláře a Robina Srnce

Vítání občánků – květen 2016 Obřad zahájila Ludmila Palečková básní. Děti přednesly básničky, které se krásně naučily. Potom pan starosta Ing. Zdeněk Keclík, pozdravil děti, rodiče i příbuzné a popřál jim mnoho štěstí do dalšího ţivota. Bc. Iva Ondrová představila všechny děti a jejich rodiče, kteří postupně přistupovali k podpisům do kroniky obce Opatovice a předání finančního daru a fotoalba. Nakonec jsem zájemce vyfotila v našem provizorním foto koutku.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Stránka 8

Kultura, sport

Opatovice krásnější – Opatovice s budoucností Vernisáţ architektonických návrhů – 2.4.2016

Ing. Zdeněk Keclík

2.4.2016 pořadatel: Obec Opatovice V loňském roce jsem na setkáních s občany informoval o záměru zastupitelů nechat zpracovat architektonické návrhy změn, které by naší obec měly oţivit, vylepšit a zkrášlit. S výsledkem tohoto snaţení jste se všichni mohli seznámit 2.4.2016 v našem Kulturním domě, kde proběhla vernisáţ návrhů studentů Fakulty architektury VUT Brno nazvaná „ Studenti Opatovicím“. Široké věkové spektrum návštěvníků vernisáţe napovědělo, ţe Vás tato problematika zajímá a ţe Vám vzhled našich Opatovic není lhostejný. Nápadu pozvat do Opatovic studenty architektury předcházel souběh dvou na sobě původně naprosto nezávislých událostí. První z nich byly chystající se volby do místních samospráv v roce 2014. S mojí kandidaturou jsem se zamýšlel, co bych v případě zvolení do zastupitelstva obce chtěl v naší obci změnit a vylepšit. Opatovice mají všechny důleţité budovy v obci roztříštěny do různých koutů obce. Těmi budovami myslím kostel, školu, obecní úřad, mateřskou školu, obchod, hospodu. Kaţdou z těchto budov navštěvuje velký počet občanů, ale namísto jejich setkávání uprostřed obce dochází k tomu, ţe se většina občanů míjí. Je jasné, ţe budovy nepřemístíme z místa na místo mávnutím kouzelného proutku, proto mi přišlo logické pokusit se změnit alespoň podobu veřejných Ing. Martina Tinzlová V sobotu 2. dubna 2016 tedy proběhla v KD Opatovice od 14:00 do 17:00 hodin vernisáţ návrhů architektonického rozvoje obce. Jednotlivé návrhy byly vystaveny na panelech v barevném provedení a také jako 3D modely. Studenti zpracovali moţnosti architektonického řešení různých částí Opatovic. Ani jedno řešení nepostrádalo nápad, originalitu a bylo velmi těţké vybírat ty nejlepší. Některá řešení byla aţ překvapivá, ale v podstatě výborná. Na vystavené návrhy se přišlo podívat něco přes 80 lidí. Mohli vidět několik návrhů řešení prostranství mezi školou a kostelem. V určitých detailech se lišily, ale všichni se shodli na zaslepení ulice Malé Dráhy mezi kostelem a školou a vytvoření centra jakéhosi „srdce obce“. Toto řešení se líbilo bez výjimky všem. S tím bylo spojené řešení ulice Na Návsi. Studenti se snaţili zachovat ráz této historické lokality. Hezké bylo stromořadí, které lemovalo cestu od kostela právě k ulici Na Návsi. Paradoxem je, ţe takové stromořadí tady přesně na tomto místě jiţ

Stránka 9

prostranství tak, aby obec získala šmrnc. Druhou událostí pro mě bylo setkání s opatovickou rodačkou Ing. Hrozkovou (roz. Kratochvílovou), která byla donedávna starostkou obce Lovčičky. Po řadě rozhovorů mi poskytla kontakt na pedagoga Ing. arch. Nového z brněnské Fakulty architektury VUT, který podobnou studii se svými studenty prováděl i pro Lovčičky. Po volbách v zimě 2014/2015 jsem se tedy hned obrátil na Ing. arch. Nového s nabídkou spolupráce, ale bohuţel, učební plán na nový semestr jiţ měli plný. Proto došlo k první schůzce s mladými architekty v Opatovicích aţ na konci září loňského roku. Zpracování studií se odhadem účastnilo okolo 20 studentů 3. ročníku fakulty. Studenti pracovali v několika skupinách. Kaţdá skupina existovalo. Kronikářka obce paní Löscherová to doloţila fotografií ze čtyřicátých let pořízenou z věţe kostela. Několikrát byl řešen také prostor kolem hasičky. Některé návrhy předpokládaly odstranění hasičky a buď vytvořit na celé ploše park, nebo zde postavit nový obecní úřad. Ale byl zde i návrh, který počítal se zachováním budovy hasičky a z její střechy vytvořit kopec pro sáňkování. Kopec byl řešen terasami, které by mohly být hezké i v létě a na jaře. Mně osobně se to líbilo. Mezi návrhy se objevila i realizace odpočinkové zóny a mol pro pikniky na rybníku Za kovárnou. Nebo nové řešení areálu hřiště. Studenti přišli také s návrhem řešení dvora obecního úřadu a kulturního domu, jako prostoru pro kulturu a jiné společenské akce. Bylo tu řešení hřbitova, parčíku před hřbitovem, ulice Na Hlinkách, parku v této lokalitě s obnovením rybníka, který tu kdysi bývala, nyní po něm zbyl jen mokřad. Velmi překvapivý a radikální se zdál být návrh odklonění hlavní silnice od školy a kostela. Nakonec se většina shodla, ţe by

studentů řešila zadání obce z různých pohledů, ale vţdy se snahou o dosaţení maximálního efektu pro ţivot a rozvoj obce Opatovice. Ze studie pro nás vzniká výzva, která nám dává zároveň návod jak zatraktivnit, změnit a zkrášlit střed obce, jak sjednotit a zároveň rozšířit pietní místa v obci, jak vyuţít obrovský potenciál okolí opatovických rybníků k rekreaci, odpočinku a rybaření, jak zachovat ojedinělý ráz nejstarší ulice obce – ulice Na Návsi. Záměr k uskutečnění prezentace návrhů byl rozpoutat veřejnou diskuzi mezi obyvateli obce. V anketě se občané mohli vyslovit a určit jaké změny obce by se měly provést a v jakém pořadí. Na nás – vedení obce je úkol vymyslet a zrealizovat vybrané návrhy.

se jim to hodně líbilo, ale ţe jde o velice nákladnou realizaci a tedy z tohoto pohledu nevěří, ţe by se mohl uskutečnit. Moţná se budete divit, ale ani tato „futuristická“ myšlenka (jak ji jeden z účastníků akce nazval) není úplně nová. Na obecním úřadě jsme našli územní plán obce z roku 1957, kde jiţ je přeloţení hlavní silnice zakresleno. A nejlepší je, ţe se plánovalo úplně ve stejných místech, kde to studenti, nezatíţení opatovickou historií navrhli také. Kaţdý účastník této prezentace návrhů dostal anketní lístek, ve kterém se mohl vyjádřit:  který z návrhů se mu nejvíce líbil,  který návrh by se měl realizovat nejdříve,  který návrh je moţné realizovat v dlouhodobém horizontu. Vyhodnocením ankety obec získá reálnou představu, čemu občané Opatovic dávají přednost. Při rozhodování vedení obce o dalším rozvoji Opatovic bude výsledek ankety hlasem s velkou váhou.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Kultura, sport

Vyhodnocení ankety architektonických návrhŧ rozvoje obce Ing. Zdeněk Keclík, Ing. Martina Tinzlová Vernisáţ prací studentů brněnské Fakulty architektury, kteří zpracovali návrhy na úpravu, zvelebení a zkrášlení naší obce. Návrhy se měly týkat převáţně veřejných prostranství, ale nejednou zahrnuli autoři do koncepčních změn obce i soukromé majetky občanů, byla hodnocena anketou. Na anketním lístku jsme návštěvníkům poloţili 3 otázky: 1. Kterému z vystavených architektonických návrhŧ vzhledu obce dáváte přednost? 2. Který z vystavených architektonických návrhŧ by obec měla dle vašeho názoru zrealizovat v krátkodobém horizontu – tedy, co nejdříve? 3. Který z vystavených architektonických návrhŧ by obec měla dle vašeho názoru zrealizovat ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu? Jinými slovy – které nespěchají?

návrh úprav velkého rybníku pro rekreační vyuţití a odpočinek. V hodnocení převaţovaly kladné hlasy pro úpravu rybníka, ale hlas získal také areál hřiště. Z ankety vyplývá, ţe většina hlasujících v první otázce dává přednost a klade největší důraz na řešení prostoru mezi kostelem a školou. Ke druhé a třetí otázce se v anketě vyjádřilo méně účastníků. Otázka č. 2 1. místo: opět panel č. 5, hlasovalo 12 lidí,

56 bodů. Podle hlasujících by bylo vhodné nejdříve řešit prostor mezi kostelem a školou. 2. místo: panel č. 11, pro panel hlasovalo 11 lidí, získal 51 bodů. Pouze tři lidé upřesnili, čemu dávají přednost z hlediska časového horizontu – jeden hlas pro hřiště, jeden pro rybník a jeden pro oboje. 3. místo: panel č. 10, zde hlasovalo 10 lidí, 49 bodů. Panel ukazuje úpravu prostranství před hřbitovem s přesunem pomníků padlých 1. a 2. světové války, úprava prostranství a mokřadu Na

Kaţdému panelu s architektonickými návrhy studentů bylo přiděleno číslo, coţ mělo zjednodušit vyplnění ankety. Na jednotlivých panelech však nebylo řešení pouze jednoho místa v Opatovicích, na anketním lístku bylo tedy třeba upřesnit, pro které řešení účastník ankety hlasuje (toto bohuţel nebylo na všech anketních lístcích upřesněno). Při vyhodnocování ankety se pouze nesčítali počty hlasů, ale připočítávali se body za pořadí důleţitosti řešení. Anketa probíhala do 30. května 2016. Výsledky ankety s odpověďmi na jednotlivé otázky jsou následující: Otázka č. 1 1. místo: panel č. 5. Pro panel č. 5 hlasovalo 21 účastníků ankety, v bodovém hodnocení získal 117 bodů. Na panelu můţeme najít úpravu prostranství mezi základní školou a kostelem na pěší zónu s výsadbou zeleně, úprava okolí kostela, úprava vzhledu ulice Na Návsi směrem ke kostelu s výsadbou jednotné zeleně. A právě řešení prostranství mezi kostelem a školou bylo nejvíce hodnocené, dvakrát byl kladně zmíněn návrh změn u hasičky a kolem máji. 2. místo: panel č. 3. Panel obdrţel hlasy 25 účastníků, ale v bodovém hodnocení měl 101 bodů. Panel obsahoval řešení prostranství mezi základní školou a kostelem na pěší zónu se stánky pro trţní prodej, úprava parčíku u pomníku padlých, návrh terénních úprav okolí velkého rybníku. I na tomto panelu byl nejvíce hodnocen prostor mezi kostelem a školou, jeden hlas získaly úpravy lokality rybníka. 3. místo: panel č. 11, hlasovalo 16 lidí, získal 72 bodů. Na panelu je návrh vyuţití sportovního areálu TJ Sokol,

Opatovický zpravodaj 2/2016

Panel č. 5 s architektonickými návrhy rozvoje obce

Stránka 10

Kultura, sport Hlinkách. Dva hlasy by daly přednost řešení hřbitova, dva lokalitě na Hlinkách a dva koupání na rybníku. Zde dochází k mírnému rozporu mezi důleţitostí a potřebnosti řešení z otázky č. 1, kde se panel č. 10 umístil aţ na 12. místě (z celkového počtu 16 panelů). Někteří v otázce č. 2 nehlasovali, ale uvedli slovní vyjádření. Jednoznačně se většina přiklání nejdříve řešit prostor mezi kostelem a školou. Zazněl hlas pro zbourání hasičky, jiný však je pro zachování a mimo jiného vyuţití navrhuje zde zřídit muzeum. V další řadě úprava hřbitova a kolumbárium. Otázka č. 3 1. místo: panel č. 16, hlasovalo 9 lidí, 43 bodů. Na panelu je kompletní přeměna středu obce, výstavba nové budovy KD, OÚ, přístavba budovy ZŠ, nová trasa vedení krajské komunikace, vznik nových místních komunikací s dostatkem parkovacích míst, vznik zcela nové návsi obce včetně budov nového obecního úřadu, kulturního domu, nové restaurace a letního amfiteátru Na Hlinkách. Dle hlasujících je toto řešení radikální, funkční, ale nerealizovatelné. Je to příliš velký zásah do reality. Opět zde vzniká menší paradox. Tento panel byl v anketě označen jako nejvíce dlouhodobé řešení, přesto v hlasování v otázce č. 1 se umístil na 9. místě. 2. místo: panel č. 11, hlasovalo 7 lidí, 33 bodů. Dle poznámek hlasujících

nejméně spěchá úprava hřiště, tenisových kurtů. V případě panelu č. 11 dochází k tomu, ţe 11 lidí povaţuje za důleţité tyto úpravy řešit brzo, 7 lidí je zahrnulo do dlouhodobý ch realizací, i kdyţ se v otázce č. 1 umístil na 3. místě. 3. místo: panel č. 15, 4 hlasy, 17 bodů. Panel znázorňuje výstavbu nového jádra obce s novou budovou OÚ, obecní knihovny a hospodou, s novým parčíkem a pěší zónou, nový návrh průtahu krajské komunikace a místních komunikací obce. V anketě jsme mohli číst podobné poznámky jako k panelu č. 16 – futuristické návrhy pěkné, ale nákladné, asi nereálné. V druhé části ankety byl hlasujícím ponechán prostor pro jakékoliv další připomínky k této akci. Všechny ohlasy byly kladné, hodnotily tento krok, jak prospěšný pro obec. Jsou spokojeni s navrţenou zelení, aţ na připomínky k listnatým stromům, zejména na hřbitově. Kdy v podzimních měsících

Návrh řešení prostranství mezi kostelm a školou z panelu č. 3 je třeba odklízet spadané listy. vesměs vyjadřovaly přání, aby se aspoň některé z těchto návrhů skutečně zrealizovaly. Výsledky ankety jsou dány, úkol pro zastupitele na další období je jasný: zadat zpracování projektové dokumentace vítězných návrhů, najít způsob financování stavebního díla (ideálně za podpory dotačních prostředků) a vlastní realizace díla. Panely s návrhy i plošné modely jsou nyní umístěny na obecním úřadě.

Ukliďme Česko 23.4.2016 pořadatel: Obec Opatovice V sobotu 23.4.2016 se Opatovice připojili k celorepublikové akci Ukliďme Česko. § Děkuji všem malým i dospělým brigádníkům, kteří se zapojili do této úklidové akce v Opatovicích. Akce se zúčastnilo 36 dospělých a 9 dětí. Úklidové skupiny se zaměřily na remízek nad Opatovicemi, na prostranství vedle drůbeţárny, na okolí vodárny pod drůbeţárnou, na okolí areálu TJ Sokol a na lesy Přední a Zadní líchy. Akci lze hodnotit jako úspěšnou, neboť se podařilo vysbírat 2 vlečky odpadů, které by jinak hyzdily okolí obce. Jsem velmi rád za účast Mysliveckého sdruţení „Dunávka“ Opatovice, členů vedení TJ Sokol Opatovice a většiny zastupitelů obce. Jmenovitý dík patří panu Martinu Zgudkovi za spolupráci s nakládkou a odvozem odpadů.

Stránka 11

Účastníci akce Ukliďme Česko – občané a členové mysliveckého spolku Dunávka

Ing. Zdeněk Keclík

Opatovický zpravodaj 2/2016

Kultura, sport

Diskotéka pro děti a pro dospělé 9.4.2016 pořadatel: Party Factory – František Minařík Od 15 hodin byla v sále KD Dětská diskotéka v pohádkovém světě fantazie a od 20 hodin patřila noc dospělým, kde se mohli vyřádit na Retro night MANII 3 ve stylu 90. let.

Účast opět hojná. Děti bavily postavičky Mimoňů, sněhulák Oláfek z ledového království, Bárt a Houmr Simpsnovi i veselá houba Spongebob.. Soutěţilo se o dětské kolo v hodnotě 5.000 Kč a 5 poukazů na nákup v DECATHLONU. Nechybělo ani malování na obličej, bubliny, zlaté konfety. Jiţ třetí Retro diskotéka pro dospělé – opět tu byla laserová show, projekce videoklipů z devadesátek a millenia, retro fotokoutek. Byl tu i pánský striptýz ve stylu 90. let a gogo tanečnice.

Pálení čarodějnic Ing. Martina Tinzlová

Na letošní pálení čarodějnic všechny pozval TJ Sokol Opatovice. 30. dubna letos padlo na sobotu. Celý den bylo luxusní počasí. Sluníčko svítilo, coţ je pro akce pořádané venku velké plus. Členové Sokola připravili pro děti na hřišti branky, síť, vytáhli balóny a ponechali jim volnou zábavu. Připravili občerstvení, špekáčky dětem rozdávali zdarma. Oficiální začátek byl v půl čtvrté. Na hřiště se slétaly čarodějnice různého věku. Mnoho dětí a i některé maminky byly v kostýmu čarodějnic. Je to hezké, pálení to dodává šmrnc. Táborák na špekáčky pořadatelé zapálili něco před pátou a od té doby pořád někdo opékal. Mezi tím několik maminek s dětmi obléklo připravenou čarodějnici. Děti se nemohly dočkat, aţ se konečně

Pálení čarodějnic 2016

30.4.2016 pořadatel: TJ Sokol Opatovice

čarodějnice upálí. Nakonec museli pořadatelé poţádat opékače špekáčků, ať na chvíli přestanou a začali přikládat na oheň. Kluci jim nadšeně pomáhali. Kolem půl sedmé konečně přinesli čarodějnici. Kluci ji společnými silami a nadšeného jásotu a potlesku hodili do ohně… Vedle mě stála jedna z menších holčiček

Součastnost a minulost Opatovic III Ing. Martina Tinzlová

7.5.2016 pořadatel: Obec Opatovice V sobotu 7.5.2016 jsme se v sále KD Opatovice sešli jiţ ke třetí přednášce z historie Opatovic. Tato přednáška byla věnována historii školy a školky. Začátek přednášky byl v 17 hodin, ale sál byl otevřen jiţ od 16 hodin. Na příchozí čekalo občerstvení, fotografické přílohy kronik, nástěnné panely s fotografiemi, ukázka prací ţáků ZŠ a MŠ Opatovice, ale také panely s architektonickými návrhy rozvoje obce. Velice nás překvapila a bohuţel nepříjemně malá účast, přišlo cca 30 lidí. Asi byla špatná konstalace hvězd. Farnost pořádala zájezd, navíc bylo celý den velice krásné počasí a lidé radši zůstali venku. Přednáška začala chvilku po 17 hodině krátkým videem ze ZŠ a MŠ z roku 2014. Starosta Ing. Zdeněk Keclík přivítal přítomné a hlavně hosty večera ředitelky základní a mateřské školy Mgr. Jarmilu Sklenářovou a paní Libuši Tomandlovou. Slova se ujala Mgr. Sklenářová a seznámila přítomné se současností školy. Potom jiţ přišla řada na historii a paní Pavlínu Löscherovou. Dozvěděli jsme se něco o historii písma samotného, o nutnosti vzdělávání a zavedení povinné školní docházky, o zřízení první školy v Opatovicích aţ po současnost. Opatovice, protoţe náleţely opatům, měly (dá se říct) snazší přístup ke vzdělávání. Tedy aspoň chlapci mohli být vzděláváni v Rajhradském klášteře. Věděli jste, ţe škola v Opatovicích byla

Opatovický zpravodaj 2/2016

a komentovala to: „Ještě ţe neupálili nějakou doopravdickou čarodějnici, protoţe to by byl smrad!“ Účastníci pálení se začali pomalu rozcházet. Jak přestalo sluníčko svítit, znatelně se ochladilo. Kolem osmé odešly i poslední děti a v pálení uţ pokračovali pouze dospělí.

postavena o sto let dříve neţ v Rajhradicích. Mnozí z nás si pamatují sbírku vycpanin, která bývala ve vitrínách a chodbě školy. Víte, kde skončila? V roce 2014 byla věnována muzeu Novojičínska. Na fotografiích tříd poznávali někteří rodiče, někteří sebe… Část věnovaná škole byla krátce před 18 hodinou ukončena videem sloţeným z fotografií ţáků ZŠ při činnostech ve škole za posledních 5 let. Protoţe jsme se snaţili vyvarovat se toho, aby přednáška byla příliš dlouhá, vynechali jsme přestávku a hned jsme pokračovali mateřskou školou. Ředitelka MŠ Libuše Tomandlová pohovořila o současnosti mateřské školy. Paní Löscherová potom o historii. První třída MŠ byla zřízena v budově školy, potom byla MŠ aţ do roku 1980 v budově nynější Myslivny. V roce 1980 byla otevřena nová MŠ na ulici U hřiště, která byla v roce 2015 přistavěna a rozšířena na dvoutřídou. Také zde jsme na fotografiích poznávaly známé, i kdyţ o hodně mladší, tváře. V druhé části přednášky mě trochu zazlobila technika, musela jsem paní Löscherovou přerušit a celou prezentaci pustit znovu. Na závěr části o MŠ jsme pustili video sestavené z fotografíí dětí při činnostech v MŠ. Chvilku po půl sedmé přišel čas na kvíz. Otázky pokládala paní Löscherová (p. Hřebíčková byla nemocná) a ceny rozdával pan starosta. Dvacet minut před 19 hodinou starosta poděkoval přítomným za účast, paním ředitelkám předal květinu, květinu dostala také paní Löscherová a tentokrát i já. Děkuji.

Stránka 12

Kultura, sport

Den otcŧ a matek Ludmila Palečková

30.4.2016 pořadatel: TJ Sokol Opatovice KD-I Opatovice má opět jednu zdařilou akci za sebou. Měli jsme trochu obavy, ţe nám přijde méně lidí neţ obvykle, ale byli jsme mile překvapeni a spokojeni. Sál jsme měli opět pěkně vyzdobený zásluhou paní Alenky Morávkové, která ho vyzdobila rostlými květinami různých barev, na stole bílé ubrusy, pokryté fialovými středy a nechyběly vázičky s fialovými květinami. Se stropu vyselo plno srdíček. Příchozí návštěvníci obdrţeli malé dárečky - růţová a modrá mýdla ve tvaru srdíček. V 16.00 hodin vystoupila skupina dětí „Magic O „ pod vedením paní Dany Navrátilové. Vystoupení trvalo asi 20 minut a bylo velice pěkné. Pěkná byla i závěrečná píseň, se kterou se vystupující rozloučili. Nesmím ještě zapomenout na dvě kratičké básně, které tam děvčata přednesla. Všichni byli odměněni velkým potleskem od pořadatelů, jako poděkování dostali dárečky ve formě Kinder vajíček. Po vystoupení dětí a krátké přestávce nás pozvala hudba Vonička na parket a vyhrávala nám moc pěkně aţ do konce. Mezitím následovala sóla pro jubilanty, seznámení s výsledky „ Miss důchodkyně“

Cirkus Pacific Ing. Martina Tinzlová

27.5.2016 V pátek 27.5.2016 jsme v Opatovicích na hřišti TJ Sokol mohli navštívit cirkus Pacific. Program začínal v půl šesté. Mladý klaun Bambino se před námi převlékl do klaunovského a hrnul se zdravit s diváky. To uţ ale přišla konferenciérky a přivítala nás v cirkuse. Hned na začátku dětem nabídly losy do dětské tomboly, los za 10 Kč. Celý program byl opravdu pestrý. Bambino před námi roztočil deset talířů na dlouhých tyčích. Ţonglování s míči předvedla docela mladá artistka Anita. Bambino chtěl ukázat, ţe umí taky házet, tak házel míče divákům – dětem i dospělým. Duo Wersini předvedlo balanc se sklem. Principál drţel v zubech dýku a na ní krásné skleněné číše. Nebo na špičku dýky, kterou drţel v zubech, postavil hrotem meč nahoře s tácem a sklenicí. Takto vystoupal na vysoký ţebřík. Bambino potom sestavil Opatovickou kapelu, dvě ţeny – jedna hrála na bubínek, druhá na saxofon, patřičně se u toho kroutili, jak Banbino vyţadoval. Dva muţi – jeden kytarista a druhý zpěvák. Na

Stránka 13

Den otců a matek MISS důchodkyně 2016 a dekorování výherkyň. Zvítězila paní Anna Minaříková, druhá byla paní Jana Závorková a třetí paní Boţena Valnohová. Všem třem jsme blahopřáli. Vonička nás překvapila novým repertoárem.

playback pak hráli a zpívali jako opravdovská kapela… Anita v jiném blýskavém oblečku předvedla své umění s obručemi hulahop. To bylo parádní. Hned nastoupili klauni – Bambino a starý klaun s vtipnou scénkou. Na řadu přišla drezůra pejsků. Bambino tentokrát v roli artisty balancoval na válcích. Klauni přítomným prodali klaunovské nosy (50,- Kč). Principál potom předvedl házení noţů. Napřed obházel Anitu, která byla zase v jiných šatech. Ale pak si vybral pana Kubu z publika. Kolem něj taky házel noţe, ale pak mu hodem odsekl cigaretu u úst, a šel házet po slepu. Prý ať hodně nahlas zpívá třeba Pec nám spadla. Načeţ velmi rychle zareagovala naše Anička: „Tu znám a začala vyzpěvovat.“ Principál říkal panu Kubovi: „Hodně nahlas, ať vás slyším.“ Anička přidala na hlasitosti. Ale Kuba si nějak nemohl vzpomenout na slova, tak mu Anita napovídala a on zpíval první větu pořád dokola. Na druhou stranu, kdo ví, jak by zpíval někdo jiný na jeho místě. Kaţdopádně přeţil. Bylo 18:45 a byla přestávka. Po přestávce se vylosovala dětská tombola – velký popcorn, cukrová vata a balík s různými pochutinami. Malý výherce hlavní ceny

Nálada byla po celý večer skvělá. Všichni jsme ve 22:00 hodin spokojeně odcházeli k domovům.

se moc dlouho netěšil, otevřeli limonádu z výhry a ta jak byla napěněná, se rozstříkla na všechny strany. A tak aspoň snědl cenu druhému vítězovi. Po přestávce se vrátil starý klaun Lulu a předvedl krásné hudební číslo – zahrál na pilu, malou a velkou tahací harmoniku, malou trumpetu a nakonec zahrál Řeka Zorbu rovnou na dvě trumpety. Sklidil velký zaslouţený potlesk. Fakír plival a polykal oheň, lehl si na hřebíky i na rozbité sklo. Znovu se objevila Anita tentokrát jako orientální tanečnice. Pak nám předvedli hady – anakondy. Největší z nich měřil 5 m a váţil 96 kg. Já jsem byla ráda, kdyţ je strčili zpátky do bedny. Mladičká artistka Antonie předvedla vzdušnou akrobacii. A pak zase had. Největší albín v České republice. Váţil 130 kg. To uţ byl úplný konec. Představení skončilo v půl osmé, nastoupili všichni vystupující a rozloučili se s publikem. Na závěr ještě nabídli focení s poníkem nebo menším bílým hadem, jedno foto 100 Kč. No rodinná návštěva cirkusu není úplně levnou záleţitostí, vstupné pro dospělé 150,- Kč, děti od tří let 140,- Kč. V cirkuse bylo něco přes sto diváků, řekla bych, ţe se všichni bavili.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Kultura, sport

Den dětí Ing. Martina Tinzlová

28.5.2016 pořadatel: Obec Opatovice, místní spolky a občané Oslavu Dne dětí letos uspořádala Obec Opatovice ve spolupráci s TJ Sokol Opatovice, SPV a místními občany. Koordinace celé akce jsem se opět ujala já, TJ Sokol se postaral o občerstvení a ostatní byli u soutěţí. Nakoupit odměny mi pomohla Bohumila Hlaváčová. Letos se k naší radosti sešlo i několik darů. Odměny dětem přinesla paní Kateřina Schimmerlová a hromadu plyšáků také Roman Duchoň. Finančně přispěl pan Nhan Nguyen Duc částkou 3000,- Kč. DĚKUJEME! V sobotu 28.5.2016 bylo velké horko, sluníčko pálilo stejně jako vloni. Pocit horka mírnil mírný vítr, ten však přinášel chmýří z topolů, ţe to chvílemi vypadalo, ţe sněţí. Na soutěţe jsme rozestavěli stany. Nafoukli jsme tři skákací hrady, které poskytl pan Emanuel Marek. Také děkujeme! Pomocníci u soutěţí byli i letos oblečeni všichni stejně, a to ve světle modrých tričkách. Soutěţe s malou obměnou zůstali stejné jako loni. Rekvizity jsme opravily uţ loni, jen velkou kostku jsem musela udělat novou.

I letos jsme měli připraveno 15 soutěţí. Někteří pomocníci uţ dopředu hlásili, ţe chtějí stejnou soutěţ, co měli loni. Třeba Ivana Vichtová - hod ringem na tyčku, Dana Stárková - hodem míčů nebo tenisáků do velké mísy. Marie Jochmanová a Dana Koláčková zase s dětmi lovily rybičky, kačeny a jiných předmětů udicí z bazénku. Eva Viktorínová - sráţení plechovek. Simona Aujeská - sráţení kuţelek medicinbalem. Doplňování tvarů se letos ujala Verunka Aujeská a Deniska Filová. Slalom s pingpongovým míčkem na lţíci bodovala Broňka Filová. Hod do huby – Marcela Keclíková. K soutěţi Kop na malou branku se postavil sám pan starosta. Hod kostkou a plnění nádoby vodou soudcoval Martin Čtvrtecký. Hádanky nebo poznávání ovoce dětem zadávala Blanka Hřebíčková. Tomáš Povolný byl zase u prolézání stanem a tunelem s barevnými míčky. Nově jsme zařadili slalom v pytlech. U soutěţe byla Petra Lukášová a Alena Černá. Petra také našila pytle. No a jako bodovanou soutěţ jsme letos zařadili pojídání koláčů s mincemi. Výborné koláče zase upekli ve školce zaměstnankyně Jana Valnohová, Blanka Čeketová, Tereza Skácelová a Jitka Wesselá, děkujeme! U soutěţe byla Renata Hlavatá.

Navíc Eva Hřebíčková a Lenka Povolná z kosmetického studia Pohoda celé odpoledne malovaly zdarma na obličej. Den dětí zpestřili svou účastí paní Alexandra Noubel a pan Henri Noubel. Paní Alexandra pro děti připravila výtvarnou dílničku, pan Henri hrál na flašinet a nechal kohokoliv zatočit klikou. Soutěţe jsme ukončili kolem půl šesté. Děti za vyplněné hrací listy získaly výhry, dle dosaţených bodů a vlastního výběru, diplom a poukaz na limonádu. Nejmladšímu účastníkovi bylo 10 měsíců. Soutěţí se zúčastnilo 72 dětí a 1 dospělý (chtěl si soutěţe také vyzkoušet). Fotbalisti dětem vzadu na hřišti pustili trysku zavlaţování. Děti byly nadšené, ale maminky uţ tak ne. Uklidili jsme soutěţe, někteří šli horkem zmoření domů. Jiní vychutnali chládek podvečera a hlavně výborné maso z loudny nebo douzené cigárky. NA ZÁVĚR VELMI DĚKUJEME VŠEM POŘADATELŦM A VŠEM POMOCNÍKŦM, BEZ KTERÝCH BYCHOM TENTO DEN NEMOHLI USKUTEČNIT!

Po třetí hodině přivítal přítomné a zahájil tak Den dětí pan starosta Zdeněk Keclík. O vydávání hracích listů a potom rozdávání odměn se postarala Bohumila Hlaváčová a Maruška Svačinová.

Den dětí 2016

Kurzy pletení z pedigu Ludmila Palečková

od 7.6.2016 pořadatel: KD-I Opatovice V úterý 7.6.2016 jsme v klubovně KD-I Opatovice absolvovali první dvouhodinový kurz „Pletení z pedigu“. Kurzy jsou určené pro úplné začátečníky. Naučíme se základní druhy opletků a uzavírek a později můţeme plést různé koše s vyplétaným dnem, gondoly, oplétat láhve a dokonce i postýlku nebo kočárek pro panenku. Našim lektorem je Marek Růsek, sympatický mladý muţ, který pracuje s pedigem jiţ delší dobu. Sešlo se 12 ţen. Marek nás seznámil s materiálem, se kterým jsme později pracovali, pedigem. Je to přírodní materiál dováţený z tropů jihovýchodní Asie. Je to vnitřní část stonku popínavé palmy Calamus rotang-neboli dobře známý ratan.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Účastníci prvního kurzu pletení z pedigu

Stránka 14

Kultura, sport Pedig je po namočení krásně ohebný a práce s ním je jednoduchá, dá se dokonce i barvit barvami na bavlnu. Po dvou hodinách práce jsme všichni dokázali vyrobit košík, se kterým jsme se mohli doma pochlubit. Na další kurz přišli noví zájemci. Zase jsme vyrobili košík, tentokrát

s jiným závěrem. Na dalším kurzu jsme do košíků vplétali korálky. Potom jsme se naučili plést košík s klasickým „košíkovým“ dnem. Kurzy stále pokračují a můţe to zkusit opravdu kaţdý!

Zájezd Rakousko – Salzburg – Orlí hnízdo Ludmila Palečková

14. a 15.6.2016 pořadatel: KD-I Opatovice V úterý 14.6.2016 se všichni účastníci dvoudenního zájezdu „Salzburg a Orlí hnízdo sešli na stanovišti u kostela. Přesně 5:25 hod. jsme po kontrole seznamu cestujících nastoupili právě do přistaveného zájezdového autobusu Fa „Pavel Uchytil“ a dle programu 5:30 hodin odstartovali směr Rakousko. Počasí bylo uspokojivé, nepršelo, nálada v autobusu dobrá a paní průvodkyně Milada Zábršová, externí pracovnice cestovní kanceláře „TRAVEL 2002“ příjemná. Tato dáma všechny přivítala, představila se nám a doporučila všem, aby se dospali, protoţe jsme brzo vstávali. Po tříhodinové jízdě jsme měli první zastávku na kávičku a něco dobrého na zub. Dobrou kávičku nám uvařil pan řidič a něco dobrého k tomu měl kaţdý připraveno z domova. Půlhodinová přestávka musela být hlavně kvůli panu řidičovi z důvodu bezpečnosti jízdy. Po přestávce jsme pokračovali v cestě. Paní Miládka nás během cesty seznamovala s historií míst, kterými jsme projíţděli. Studnice jejich znalostí nebrala konce. Skvělá průvodkyně. Při jejím výkladu nám uběhli tři hodiny jízdy a museli jsme opět odpočívat. Po občerstvení a vykonání našich potřeb pokračovali v cestě a všichni se těšili na příjezd do Salzburgu. Salzburgu, okouzlujícího barokního města, které bylo v roce 1997 prohlášeno mezinárodní Organizací UNESCO za světové kulturní dědictví. Naše seznámení se Salzburgem začalo procházkou krásnými zahradami zámku MIRABELL, se kterými nás seznamovala tamní průvodkyně, půvabná mladá paní původem Slovenka jiţ patnáct let ţijící v Salzburgu. Její výklad pamětihodností města byl také na jedničku. Vyuţili jsme krásného prostředí zahrad a udělali společnou fotku, kterou fotila naše dvorní fotografka

Ing. Martina Tinzlová, a kterou určitě uvidíte s ostatními fotkami na našich stránkách. Po prohlídce zahrad se pokračovalo v cestě kolem Mozartova domu, kde génius bydlel a i kolem jeho rodného domu přes slavnou Getreidegasse na Universitní náměstí i k baroknímu Dómu na Chrámovém náměstí. S místní průvodkyní jsme strávili dvě hodiny nabyté zajímavými informacemi. Následoval dvouhodinový volný program, který jsme vyuţili na drobné nákupy suvenýrů, pohlednic a k občerstvení. Dopřáli jsme si v jedné příjemné cukrárně, kterých tu bylo hodně dobrou kávu a vynikající zákusky. Počasí nám stále přálo a bylo se na co dívat. Město bylo plné zahraničních turistů. Potkávali jsme hlavně Japonce, Američany a Němce. Trošičku nás mrzelo, ţe se prováděli na začátku hlavní turistické sezóny pozemní úpravy ulic. Připomnělo nám to Brno. V 16:00 hodin jsme vyjeli společně pozemní lanovou dráhou na pevnost HOHENSALZBURG. Výhled z této pevnosti byl dech beroucí. Nádherné panorama. Nafotili jsme pár snímků a vydali se na prohlídku nejlépe dochovaného středověkého hradu v celé Evropě. Prohlídka nám zabrala tak tři hodiny, při kterých jsme ale i odpočívali a občerstvovali se. V půl sedmé, kdy se velmi zamračilo, jsme opustili Salzburg a jeli se ubytovat. Ubytování bylo pro nás připraveno v příjemném, útulném rodinném pensionu leţícím asi 15 Km od Salzburgu. Během jízdy na ubytování se počasí zhoršilo a začalo pršet a to intenzivně aţ do rána. K večeři byl výborný hovězí vývar s nudlemi a telecí řízek s bramborami a zeleninovou oblohou. Jako dezert dva

kousky bábovky se šlehačkou a čokoládou. Trošičku jsem měla obavy, ţe budou připomínky k večeři, protoţe skoro všichni měli sebou na cestu řízky. K mé radosti ţádných stíţností a připomínek nebylo. Po dobré večeři a chviličce povídání se šlo spát. Probudili jsme se do deštivého rána. Posnídali a jeli do oblasti Berchtesgademu. Cestou k naší spokojenosti se začalo počasí rychle měnit, a neţ jsme dorazili na místo, tak se na nás jiţ usmívalo sluníčko a tím pádem nás čekal nádherný, aţ kýčovitý výhled na překrásné panorama německých Alp. Přistaveným autobusem a výtahem následovalo přemístění na horu Kehlstein (1 834 m) k „Orlímu hnízdu“ Adolfa Hitlera, kde byl ještě krásnější výhled na všechny strany. Před námi se tyčily vrcholky Alp, na kterých byl ještě sníh, nebe bylo ostře modré, všude okolo zeleň a nádherný pohled do údolí pod námi na maličké chaloupky a krásné, kouzelně zelené jezero Königssee, které svou barvou a okolím připomínalo norské fjordy. Sídlo Hitlera, které navštívilo před válkou a během ní hodně zahraničních státních návštěv. Z českých politiků nikdo, pouze Slovenský prezident Tiso a ministr vnitra Alexandr Mach bylo velice honosné. Hitler, který se bál výšek ho však navštívil pouze čtrnáctkrát. Celé Orlí hnízdo a okolí jsme si prohlídli a po obědě opět autobusem zavítali k jezeru Königssee. Zde jsme absolvovali projíţďku lodí kolem vodopádu, který se jmenuje Königsbachfall, projeli kolem stěny ozvěny, a po chvilce zakotvili v kotvišti Kessel poloţeném opět v krásném prostředí Alp. Prohlídli si kostelík, který dostal dnešní podobu na konci 17-tého století a byl zasvěcen sv. Bartoloměji jako ochránci. Zase hodně fotograficky

Účastníci zájezdu

Stránka 15

Opatovický zpravodaj 2/2016

Kultura, sport zdokumentovala Martinka a po odpočinku jsme se stejnou plavbou v opačném směru po jezeru vrátili na stanoviště našeho srazu a po hodinovém odpočinku a posledních nákupech nastoupili do autobusu a rozjeli se k domovu. Musím konstatovat, ţe to byl první skvělý

zahraniční zájezd našeho Spolku KD-I Opatovice a věřím, ţe ne poslední. Moc děkuji všem účastníkům zájezdu za jejich dochvilnost, vstřícnost naslouchat výkladům paní průvodkyně a jí samé za vyčerpávající informace. Martince Tinzlové za fotografické zdokumentování tohoto zájezdu.

S krásnými záţitky, dobrou náladou a příjemně unaveni jsme dorazili do Opatovic v 21:30 hodin. Závěrem zvu všechny, kteří mají chuť poznávat a objevovat jiné země, přidejte se k nám.

Turnaj v malé kopané o putovní pohár Ing. Martina Tinzlová

25.6.2016 pořadatel: Zdeněk Cach

umírali s mokrým ručníkem na hlavě…

V sobotu 25.6.2016 se na hřišti v Opatovicích uskutečnil 3. ročník turnaje v malé kopané o putovní pohár. Hlavním pořadatelem turnaje, který původně vznikl pouze pro pobavení kamarádů, je Zdeněk Cach. Pořadatelé zajistili občerstvení – uzenou cigárku i chlazené nápoje. Turnaje se opět účastnilo šest muţstev s hráči různého věku, od staršího dorostu, muţe, ale i „staré“ pány: 1. FC Hory – Kradlov (loňský vítěz a obhájce poháru), 1. FC Nekopnem si, Ať to dobře zní, FC International, Copa Banana a SK Otmarov. V 10 hodin se začala muţstva scházet, krátce po desáté proběhlo rozlosování do dvou základních skupin po 3 muţstvech. Hrály se vţdy dva zápasy současně, kaţdý pískal kvalifikovaný rozhodčí. Letos byli mezi muţstvy dva nováčci – 1. FC Nekopnem si, mladí kluci cca 16 let, hráči brněnské Sparty a kamarádi kapitána Matěje Teinera, FC International sloţený převáţně z opatovických hráčů (i nefotbalistů) s kapitánem Jirkem Tinzlem pyšným na pilíř teamu Zdeňka Valnohy. Jejich taktika byla jasná – Zdeněk hraje furt, my všichni jsme na střídání. V sobotu bylo neskutečné horko. Hadice na kraji hřiště byla pořád v provozu, a kdyţ nestačilo postříkat vodou z hadice, hlava v kýblu vody to vyřešila. Ale i přes to horko všichni hráli s nasazením, někteří i ţivota. Po zápase

O poslední místo hráli muţstva Ať to dobře zní a FC International. Diváci se škodolibě bavili, ţe proti sobě hrají otec se synem David Morávek starší a mladší. David starší si vůbec od diváků vyslechl, ţe dřív býval tvrdší, no je to třeba brát s humorem. Toto utkání nakonec rozhodly penalty. David Morávek mladší nedal, ţe by to udělal pro tatínka. Hodný syn je to ! Do semifinálových bojů postoupila z kaţdé skupiny 2 muţstva na prvním a druhém místě. Loňský vítěz 1. FC Hory – Kradlov letos hrál o třetí místo. Kapitán Vlastik Procházka nebyl příliš spokojen s výkonem svého teamu a tak na semifinále opustil bránu a vzal zápas do vlastních rukou. Soupeři nasázel pět gólů. Samozřejmě se mezi diváky vyrojily poznámky, ţe to neměl kazit v brance a jít hned do útoku…. Ve finále se utkalo muţstvo Copa Banana s muţstvem FC Otmarov. Zápas skončil remízou a rozhodly opět pokutové kopy. Otmarov dvě penalty nedal a skončil tak zase na druhém místě. Dohrálo se po 17 hodině. Hlavní pořadatel Zdeněk Cach předal ceny

Umístění druţstev: 1. Copa Banana 2. SK Otmarov 3. 1. FC Hory – Kradlov 4. 1. FC Nekopnem si 5. FC International 6. Ať to dobře zní Turnaj se zase vydařil. Počasí – no bylo vedro jak v pekle, všichni byli rudí od sluníčka, několik lidí to určitě odneslo úpalem, ale lepší neţ aby pršelo. Pořadatelům patří dík a hodně zdaru do příštího ročníku.

Babské hody

krojovaných dětí s dospělými stárkami. Poté se průvod stárek za hudebního doprovodu kapely Blučiňáci vydal k místnímu obecnímu úřadu, kde byl pan starosta Ing. Zdeněk Keclík písničkou vyzván k předání hodového práva. Po jeho předání se muzikanti i stárky lehce občerstvili a přibliţně v 15:30 hodin začal průvod stárek napříč celou vesnicí. Přestoţe bylo počasí tak „krásné“, aţ se to skoro nedalo vydrţet, průvod trval téměř do 18:00 hodin. Potom se stárky i děti rozešly domů. Po 20. hodině hody opět pokračovaly na hřišti taneční zábavou, k tanci hrála

kapela Dolňáci. V 9 hodin večer proběhl nástup stárek. Kolem 11. hodiny večerní stárky předvedly své půlnoční překvapení – vystoupení ve stylu 30. let minulého století na písničku „Whisky, to je moje gusto“. Myslím, ţe se všichni dobře pobavili. A bavili se i dále při losování vtipné tomboly, kdy kromě opravdu zajímavých cen mohli vyhrát např. archivní víno (balíček rozinek), jazykový kurz (lízátko) nebo třeba loveckou výbavu (past na myši + mucholapka) a spoustu dalších vtipných cen. Zábava pokračovala dál, ale přesně o půlnoci ji přerušila bouřka. Většina

Martina Navrátilová

25.6.2016 pořadatel: restaurace na hřišti V sobotu 25. června 2016 se uskutečnily v naší obci jiţ popáté Babské hody. Zúčastnilo se jich 19 „bab“ a přibliţně stejný počet dětí. Stejně jako loni si stárky nacvičily několik tanečních a pěveckých vystoupení. Zahájení hodů proběhlo ve 14:30 hodin na hřišti tanečním vystoupením

Opatovický zpravodaj 2/2016

Vítězné muţstvo Copa Banana vítězům a vyhlásil nejlepšího střelce turnaje – Vaška Minaříka z SK Otmarov, nejlepšího hráče turnaje – jeho otce Pavla Minaříka z SK Otmarov a nejlepšího brankáře – Jakuba Mrkvu z muţstva Copa Banana. Vítězné muţstvo opět provedlo šampusovou sprchu.

Stránka 16

Kultura, sport návštěvníků odešla domů, ale stárky, jejich nejbliţší a muzikanti se uchýlili pod zastřešenou zahrádku hospody na hřišti a za doprovodu harmoniky a kytary se zpívalo aţ do 2 hodin ráno! Nálada byla opravdu skvělá. Páté babské hody se tedy opět vydařily. Vše, co jsme si nacvičily, se nám podařilo,

vydrţely jsme jak průvod v neuvěřitelném vedru, tak i tancovat a zpívat aţ do konce, přestoţe nám vysychalo v hrdle po kaţdé jedné písničce.

Přehled akcí na červenec – září 2016

Zprávy ze ţivota farnosti

Stárky – Babské hody 2016

Velké poděkování patří oběma kapelám, jak Blučiňákům za doprovod krojovaného průvodu vesnicí, tak Dolňákům za hudbu

a zpěv na večerní taneční zábavě. A v neposlední řadě velké díky organizátorkám – Sylvě Dobešové, Katce Schimmerlové (i za skvělé moderování, sloţení písně i choreografie tanečků) a všem stárkám za přispění do tomboly. A opět jako loni, škoda jen, ţe zájem spoluobčanů byl zase tak malý. Proto dvojnásobně děkujeme těm, kteří nelenili a přišli se na hody podívat, zatleskat dětem za jejich dvouměsíční snaţení, těm, kteří vykoukli ze svých domovů, kdyţ šel průvod kolem, a hlavně těm, kteří se zúčastnili večerní zábavy. To pro Vás to všechno děláme! Děkujeme!

2.7.2016 Divadlo na Hlíně pořadatel: KD-I Opatovice

9.7.2016 Regata Opatovice pořadatel: Obec Opatovice a MRS

30.7.2016 Zájezd 2. Setkání přátel jiţní Moravy pořadatel: KD-I Opatovice

31.8.2016 Zájezd Ratěbořice – Babiččino údolí – Pec pod Sněţkou pořadatel: KD-I Opatovice

17.9.2016 Vařečková pořadatel: KD-I Opatovice hraje: Vonička V-Band

Změna programu je vyhrazena!

Fotografie z akcí v obci pořádaných obecním úřadem nebo pořádaných spolky, které nemají vlastní webové stránky, naleznete na http://opatoviceakce.rajce.idnes.cz/ .

Stránka 17

Jiří Milek

VELIKONOČNÍ KONCERT V neděli 10. dubna byl v Kapitulní kapli benediktinského kláštera krásný koncert duchovní hudby. Kvarteto města Brna hrálo skladbu Sedm slov Vykupitelových od Josefa Haydna. POUTNÍ ZÁJEZD DO RAKOUSKA V sobotu 7. května jsme putovali po Dolním Rakousku. Projeli jsme nám známými místy Maria Dreieichen a Altenburg a naše první nastavení bylo v cisterciáckém klášteře Zwettl (Světelský klášter), který leţí nedaleko stejnojmenného města. Potom jsme přejeli do dalšího poutního místa Maria Langegg v diecézi, kde jsme měli v poutním kostele Panny Marie pomocnice nemocných mši svatou, kterou slouţil P. Augustin OSB. Posledním navštíveným místem bylo augustiniánské proboštství Herzogenburg v oblasti Treisental. Po prohlídce kláštera, která končila v klášterním a současně i farním kostelem, jsme odjeli domů. SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO V předvečer slavnosti, 14. května, jsme oslavili v opatském chrámu sv. Petra a Pavla Svatodušní vigilii. Po mši svaté jsme pokračovali setkáním farníků ve farním centru. MŠE SVATÁ PRO DĚTI V opatském chrámu sv. Petra a Pavla byla poslední mše svatá před prázdninami v pátek 20. května. Slouţil ji P. Vojtěch OSB a doprovázel Rajhrášek pod vedením paní Mlejnkové.

DIVADLO FÍGL V pátek 20. května po mši svaté pro děti zahrálo divadlo Fígl v Kapitulní kapli v benediktinském klášteře divadelní představení Pinocchio. POUŤ DO TUŘAN Letošní zásvětná pouť naší farnosti k Panně Marii v trní, kde jsme se zúčastnili mše svaté, byla ve středu 25. května. Tato pouť rajhradské farnosti má tradici od r. 1647, kdy byla poprvé konána na poděkování Panně Marii za ochranu farnosti před morem. SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ Ve čtvrtek 26.5. jsme v klášteře sester Těšitelek BSJ oslavili Boţí Tělo. Po mši svaté byl v areálu kláštera ucharistický průvod. PATROCINIUM KONGREGACE SESTER TĚŠITELEK BSJ V pátek 3. června jsme se sestrami slavili patrocinium jejich kostela Boţského Srdce Páně. Patrocinium zahájila přednáška našeho děkana P. Jana Nekudy. Následovaly eucharistická adorace a slavná mše svatá, kterou slouţil P. Pavel. Doprovázel Rajhradský pěvecký sbor. PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ V neděli 12. června při mši svaté v opatském chrámu sv. Petra a Pavla přistoupí děti z 3. třídy, ke svému prvnímu svatému přijímání. Srdečně zveme na POUTNÍ ZÁJEZDY: Ve středu 6. července pojedeme na pouť na slovenskou Turzovku. V neděli 24.7. pojedeme na pouť k sv. Anně na zámeček rajhradských benediktinů v obci Lesní Hluboké. Po mši svaté bude na nádvoří zámečku setkání s farníky z Domašova a Ostrovačic.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Spolky

SPV Opatovice Ivana Vichtová

Dračí lodě Nastalo příznivé období, květnové jarní sluníčko hřeje, příroda oţívá a přímo vybízí k větší aktivitě. I my lidé se chceme víc hýbat a zaţívat nové příjemné věci s trochou adrenalinu. Několikrát mi přišla zajímavá nabídka: „Plavba na dračí lodi“. Pár zájemců se našlo a tak jsme si 7. května udělali výlet na kolech. Jelo se po cyklostezce do Brna a ti co s námi jeli poprvé na tu stranu, byli velmi mile překvapeni, kolik zajímavých záţitků na kolaře po cestě čeká. Náš cíl byl Klub vodních sportů na břehu řeky Svratky kousek od Jundrova. Sešlo se nás 13 (9 cyklistů a ostatní se i s dětmi dostavili autem nebo pěšky.) Instruktor nám rozdal vesty, pádla a učinil školení, jak se na lodi chovat a jak ji rozhýbat. Sám jako zkušený si stoupl za kormidlo a další jeho kolega nás pomocí bubnu hnal vpřed. Ostatní členové posádky vypadali spíš jako otroci na otrokářské lodi. Pouţívalo se i podobných povelů. Dokonce jsme neplánovaně přibrali jednoho pasaţéra, kterého jsme svezli aţ do cíle. Vypadá to jednoduše, ale je to vcelku dřina. Základem je dobře fungující a sehraný kolektiv. Na závody bychom se sice mohli přihlásit, ale chce to hodně trénovat! Moc se nám plavba líbila a tak jsme se na zpáteční cestě odměnili domácím zapečeným langošem. To byla bezva tečka za krásným cyklistickým výletem.

Sazské Švýcarsko – Dráţďany Uţ po páté jsme se účastnili cyklistického zájezdu s cestovní kanceláří Rapant. Máme s nimi dobré zkušenosti a rádi se podřídíme jejich programu i jejich péči. V Opatovicích nastoupilo tentokrát 20 zájemců o tento druh aktivní dovolené. Ve čtvrtek 16.6. ráno jsme naloţili kola na vozík a autobus nás vezl přes Prahu do Mělníka, kde byla vykládka. Napřed jsme se pokochali krásnou vyhlídkou na soutok Vltavy s Labem, nasedli na kola a pokračovali po Labské cyklostezce do Račic. Zde jsme si prohlédli i račický kanál, kde probíhají světové závody ve vodních sportech. Dojeli jsme do Roudnice nad Labem a pokračovali do Litoměřic. Trasa byla zhruba 45 km a všichni ji lehce zvládli. Po naloţení kol nás autobus převezl do Děčína, kde na nás čekal útulný hotel Faust. Hned první večer se zábava rozjela, díky fotbalu a kytaře. Ráno nás překvapilo deštivé počasí, tak se zvolila varianta turisticko-poznávací. Někteří z nás to i přivítali, a mohli doladit formu na další dny. Přejeli jsme hranice do Německa a navštívili zámek Moritzburg (točila se zde pohádka Tři oříšky pro Popelku). Následovaly Dráţďany, kde jsme dostali volno, abychom si mohli prohlédnout hlavní památky ve středu města. Jelikoţ jsme našetřili čas, po příjezdu jsme šli obhlédnout zámek a růţovou zahradu v Děčíně. Nemusíme nikomu nic závidět, protoţe u nás to máme také pěkné a někdy i zajímavější. V sobotu se dostaly na program opět kola. Naše trasa třetího dne začala na německé majestátní pevnosti Königstein. Byli jsme ohromeni velikostí a účelností tohoto díla. Hned zkraje naší cyklotrasy došlo ke kolizi, kdy nepozorný řidič vjel mezi naše cyklisty. Nešťastná situace měla šťastný konec a vše se vyřešilo. Všichni jsme pokračovali dál na přívoz, který nás převezl na druhý břeh Labe. Této oblasti se říká Saské Švýcarsko, a kdo chtěl, mohl si prohlédnout Skalní město. Počasí se pokazilo a vyskytly se přeháňky. Někdo zmokl, někdo se schoval do skal, nebo hospůdky, pak zase po cestě uschnul, ale kaţdý se musel dostavit do sluncem zalité Pirny, kde čekal autobus. Poslední den byl spíše pohodový. Zavezli nás za hranice (asi 20 km) a my se po cyklostezce vrátili zpět do Děčína. Po cestě jsme si uţívali malebných zákoutí kolem řeky. Narazili jsme na příjemnou hospůdku, kde jsme si mohli odpočnout na lehátku. Pozorovali jsme převozníka, který převáţel pasaţéry na druhý břeh, kde na turisty čekala zajímavá lokalita Hřensko. Kdo chtěl, mohl místo piva a polehávání vyuţít této atrakce.

Opatovický zpravodaj 2/2016

SPV na cyklovýletě Saské Švýcarsko Zájezd se nám líbil, bylo o nás dobře postaráno, díky schopnému průvodci, řidičům i hotelovému personálu. Moc děkujeme vedoucím zájezdu Marii Jochmanové a Daně Stárkové, za přípravu a starost. Doufám, ţe budeme v cykloturistice dál pokračovat, protoţe s tím kolem to má úplně jiné kouzlo.

Termální lázně Je tomu více jak deset let, kdy jsme naposledy relaxovali v Dunajské Stredě a tak jsme byli zvědaví, co se za tu dobu u našich sousedů změnilo. 25. června nás jelo 38 účastníků, ostatní se odhlásili kvůli nemoci, či obavě z velkého vedra. Bylo horko, jak se na konec června hodí, ale přijel pro nás klimatizovaný autobus a termálky jsou jako jedno velké koupaliště s mnoha stromy a rozličnými bazény s různě teplou vodou. Prošli jsme všech 8 bazénů, od nejteplejšího (38 stupňů) aţ po plavecký (22 stupňů). Slováci se opravdu snaţili vytvořit místo, aby si zde kaţdý návštěvník našel to své potěšení. Kromě léčivých pramenů zde najdete obrovskou plochu na leţení, různá hřiště na sport, obrovský tobogan, mnoho stánků hlavně s lákavými gurmánskými specialitami, sluţby relaxační (masáţe, cvičení, aquaerobic, pedikúra pomocí malých rybiček, atd.) Součástí koupaliště je také přírodní jezero, které se vyuţívá na vodní sporty (půjčovna loděk a kajaků). Kdyţ si stoupnete na písčitou pláţ a vyfotíte se pod palmovým deštníkem, vypadá to jako by jste byli u moře. Nejvíc nás překvapily příznivé ceny. Pobyt v lázních se nám velice líbil, moc jsme si to uţili po všech stránkách a určitě se sem zase jednou vrátíme. Vše jsme zakončili návštěvou Šamorína, kde mají vyhlášenou zmrzlinu. Ani po těch letech nás nezklamali. Připadali jsme si jako správní turisti, kteří se v cizí zemi cítí jako doma.

Stránka 18

Spolky

TJ Sokol Opatovice Přípravka sehrála dvě přátelská utkání s Měnínem a se Sokolnicemi. Účastnila se 1. ročníku turnaje Sanař Kinder Cup v Sokolnicích, kde kluci obsadili krásné druhé místo. Minipřípravka je přihlášena do soutěţe a pokud se nic nepokazí, od nové sezóny bude hrát soutěţní zápasy. Pod TJ Sokol od září vznikne nový oddíl – cvičení pro děti od 3 do 7 let pod vedením Ing. Martiny Tinzlové, Terezy Teinerové a Veroniky Aujeské. Oddíl bude mít všeobecné zaměření od cvičení přes míčové a jiné kolektivní hry aţ po tancování. Přípravka – červen 2016

Moravský rybářský svaz Roman Duchoň Zdravím všechny příznivce Petrova cechu a milovníky přírody. Neţ začnu psát článek, týkající se rybářských závodů, chtěl bych poděkovat všem, kteří jste se na nás přišli podívat a také především sponzorům za dary peněţité či dary věcné a ţe jich nebylo málo. Jsme rádi a moc děkujem za podporu naší mládeţe a doufáme, ţe další ročníky budeme moci s Vaší podporou a pomocí při realizaci závodů počítat a nezklamem vaši důvěru. Dále děkujeme kolegům z místní organizace, kteří nám pomohli s rozhodováním. Co se týče samotných závodů. Těch se zúčastnilo 62 startujících dětí jak domácích tak přespolních. Počasí nám vyšlo dokonale, sluníčko nás pěkně hřálo a dětem začaly ryby ochutnávat jejich návnady. Jiţ po několika minutách se vytáhl první šupináč.

První místo obsadil Miroslav Čermák z Rajhradic (největší ulovená ryba) a to s amurem 67cm, druhá jako vţdy byla místní Eliška Zúbková s největším počtem ulovených ryb, třetí místo obsadil Jiří Minařík z Rajhradu. Závody se celkem vydařily, aţ na jedno nedorozumění s jedním účastníkem z jiné obce, který podle mého dává svým dětem špatný příklad v chování u vody. Pravidla závodů jsou vyvěšena minimálně čtrnáct dní dopředu a je si moţnost je přečíst. Bohuţel se pán urazil vlastní vinnou, především pak zkazil svým dětem pěkný záţitek u vody. Ještě nikdy jsme nebyli svědkem takové události, bohuţel je nám to líto, ale pravidla jsou pravidla a ty platí pro všechny účastníky závodů. Ale zpět k závodům. Cen bylo letos krásných a mnoho takţe i ten poslední človíček, který nic nechytil dostal sáček s rybářskýma potřebama a cukrovím. Všem děkuji za hojnou účast a budeme se na Vás těšit příští rok. Petrův Zdar

Myslivecký spolek Dunávka Ing. Martina Tinzlová Prvního dubna začíná nový myslivecký rok. V této době se myslivci snaţí zajistit klid v honitbě. Začínají se objevovat mláďata, ptáci kladou nebo uţ sedí na vejcích. Proto potřebují klid. Dle zákona je moţné v tomto období omezit nebo úplně zakázat vstup do honitby. Toto se však v Opatovicích nedělá. Přesto je třeba, aby zejména psi v této době volně neběhali po honitbě a plašili ptáky na vejcích, nebo odnášeli malé zajíčky z pelechů. Myslivci odstraňují zbytky starého krmiva, opravují myslivecká zařízení. Červen je měsícem myslivosti a ochrany přírody. V polích je jiţ velké mnoţství mláďat (srnčata, mladí zajíčci, baţantíci ale i mláďata pěvců). Po celé jaro od dubna do konce června je pro zvěř důleţitý především klid. Jak uţ je uvedeno výše podle § 9 odst. 3 zákona 449/2001 Sb. o myslivosti můţe orgán státní správy myslivosti v době hnízdění a kladení mláďat na ţádost uţivatele honitby nařídit zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí.

Stránka 19

Dětské rybářské závody – vítěz Eliška Zúbková

V červnu mohou vznikat velké škody na zvěři při kosení pícnin a travních porostů, u nás hlavně jetele. Mláďata při kosení často nestačí utéct. V Opatovicích však větší škody na mláďatech způsobují zákonem chránění predátoři jako je např. Moták. Kdo neví (jako já), Moták je dravý pták z čeledi krahujcovitých, vzhledem můţe připomínat káně. S nástupem vysokých teplot začínají myslivci rozváţet vodu k napáječkám. Myslivecká práce prostě nikdy nekončí… Myslivci pečují o zvěř, ale ne proto, aby mohli lovit, ale aby zachovali v měnící se krajině všechny druhy zvěře dalším pokolením a v co nejlepším kondičním a zdravotním stavu, udrţují normované stavy podle platných zákonů a vyhlášek. Napadlo vás někdy, ţe kdyby se například baţant neodchovával uměle, nemuseli by jsme ho ve volné přírodě uţ vůbec vidět?! Jako například koroptev, je chráněná a nesmí se lovit více neţ 60 let, ale kdo z vás ji viděl v přírodě? Česká myslivost byla v prosinci 2011 zapsána právem na Seznam nehmotného kulturního bohatství České republiky.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Reklama

Opatovický zpravodaj 2/2016

Stránka 20

Okénko do historie

Karel Koláček – vycpavač a preparátor Pavlína Löscherová

Karel Koláček se narodil 18. října 1883 v Opatovicích v č.p. 96. Jiţ od dětství byl velkým milovníkem přírody. Tato láska mu vydrţela po celý ţivot. Všechen volný čas věnoval ochraně zvěře a myslivosti. Kdyţ byla v roce 1920 zřízena Československá vysoká škola zemědělská a lesnická v Brně, zaměřená na ochranu lesů a myslivosti, byl jedním z prvních zaměstnanců. Byl znám jako vynikající preparátor ptactva a drobné zvěře. Jeho práce je silně spjata s prvorepublikovou historií ústavu. Karel Koláček Jako legionář se dostal za I. světové války do ruského zajetí. Po celou dobu pobytu na Sibiři studoval místní přírodu a velké mnoţství materiálu z těchto cest si přivezl domů. Sepsané záţitky z této doby má jeho vnučka Eva Chládková. Jeho práce v ústavu slouţily k výuce na školách. Najdete je ve školních sbírkách a muzeích po celé republice i v zahraničí. Ještě dnes jsou vyhledávány studenty jeho odborné články.

opravě i expozičním účelům. Při dalších návštěvách ornitologa Jiřího S. Hudečka v Opatovicích jsme spolu také navštívili vnučku Karla Koláčka Evu Chládkovou v Rajhradě. Ta vlastní po svém dědečkovi další sbírku vycpanin. Karel Koláček přivedl k myslivosti také svého synovce Bohuslava Koláčka, který se u svého strýce profesi preparátora vyučil. Ten se také významně podílel na budování výukových sbírek celých 40 let (v letech 1952 – 1992). Mezi osobnostmi ústavu, které jsou zveřejněné na internetových stránkách, jsou tito dva opatovičtí občané, kteří se svojí prací významně podíleli na činnosti této instituce. O ţivotě Karla Koláčka připravuje ornitolog Jiří S. Hudeček článek do odborného časopisu. O jeho vydání vás budeme informovat.

Opatovické škole věnoval ve třicátých letech na 80 kusů vycpanin, které slouţily k výuce aţ do roku 2012, kdy byla sbírka ze školy provizorně umístěna do prostor budovy OÚ. V roce 2013 projevili zájem o sbírku pana Koláčka pracovníci Muzea Novojičínska. Jeho zástupci Michal Jakubec a Jiří S. Hudeček převzali 7.5.2014 od obce 70 kusů vycpanin a 12 kusů modelů hub. Podle nich bude sbírka vyuţita k dokumentárním a po

Část sbírky vycpanin z místní ZŠ

Chovatelé – spolek drobného hospodářského zvířectva Pavlína Löscherová

V minulosti u nás, jako všude na vesnici chovali v kaţdém domu drobná hospodářská zvířata, hlavně králíky. Porosty hrází kolem Dunávky obec za drobný peníz pronajímala místním občanům. Tehdy jste mohli projít na udrţovaných hrázích od Latové vily u Rajhradic aţ po most u Blučiny. Dnes se dostanete pouze od mostu u cyklostezky ke konci rybníka. Jinde je neprůchodný zarostlý prales. Podle starých zápisů byl u nás „Spolek drobného hospodářského zvířectva“ zaloţen jiţ v roce 1941. V 80-tých letech práce spolku upadala a někteří členové odešli do Rajhradic. Větší aktivita začala aţ po roce 1980. Předsedou byl Antonín Matoušek. Ve funkcích jednatele a pokladníka se vystřídalo několik členů. V roce 1980 si chovatelé pronajali od obce budovu bývalé MŠ. Později se přidali i myslivci a tito si ji v roce 1993 od obce odkoupili. Stávající členská základna chovatelů se rozšířila na 28 členů. Vzpomeneme alespoň na některé z nich, a jaká zvířata chovali: Ant. Matoušek – včely, králíky; Bl. Koláček – ovce, nutrie, králíky; Jos. Kroupa st., Jos. Kroupa ml., Zd. Kroupa -

Stránka 21

norky, nutrie, lišky; St. Marek – králíky; Fr. Kučera – králíky; Rud. Pospíšl – králíky; Jos. Urbánek – andulky, holuby; J. Sklenář – včely, holuby, králíky; J. Janíček – králíky; Vl. Minařík – exotické ptactvo; Fr. Strouhal – exotické ptactvo; Jos. Duchoň – králíky; Fr. Duchoň – králíky, Jar. Kratochvíl – králíky; Výstava Blučina 1989 – Vlastimil Duchoň, Oldřich Fic J. Zalaba – korely, králíky; Vl. Duchoň – nutrie, holuby, králíky; drobného zvířectva. Naši chovatelé si Ol. Duchoň – slepice; Ol. Fic – holuby, odváţeli ocenění z výstav i z okolních králíky; K. Lang – králíky. obcí. Od roku 1980 je součástí spolku „Krouţek Funkci předsedy po Ant. Matouškovi mladých chovatelů“. Ten navštěvuje 7 přebírá Ol. Duchoň. dětí. Včelaři mají spolek v Rajhradě, V roce 1983 získali chovatelé od obce holubáři ve Vojkovicích. pozemky u rybníka, za domy čp. 27 a čp. V roce 1980 je v Opatovicích I. Výstava 28. Ten si oplotili a zaseli jetelinu. exotického ptactva. Členové se účastní Spolek zajišťoval pro všechny občany výstav v Blučině, Rajhradicích a Rajhradě. výkup jatečních králíků, prodej krmiva a Druhá výstava byla u nás v roce 1982. různých chovatelských potřeb. Později se pořádaly výstavy všeho

Opatovický zpravodaj 2/2016

Okénko do historie Poslední místní výstava za účasti chovatelů z okolí byla v roce 1986. Od roku 1990 aktivita spolku upadá,

skončily dodávky krmiva a většina členů ze spolku vystoupila. V roce 2005 má spolek pouze 4 členy –

Kdy a kde začalo holubářství

blízkosti lidí v zaniklých a i v současných kulturách Ludmila Palečková, čerpáno ze zahraniční literatury dokládá výjimečné postavení tohoto ptáka. V současnosti to Historie vztahu člověk – holub má ale jiţ nejsou jen holubi vyuţívající hluboké kořeny jiţ v kulturních počátcích výhodnost lidských sídel pro snazší lidské civilizace. moţnosti obţivy a „ubytování“ (městští Tento vztah zkoumají v současnosti i zdivočelí holubi, původní příbuzní holuba někteří přírodovědci, biologové a i skalního nazývaní vědci v Německu významní holubářští publicisté. Holub vţdy Strassentauben), ale také velké mnoţství patřil k nejoblíbenějším domestikovaným starých a nových holubích plemen ptákům a své výjimečné postavení si slouţících chovatelským cílům a k potěše udrţel tisíce let. Sehrál i vynikající úlohu člověka, jejichţ počet přesahuje jako náboţenský, kulturní a mírový symbol v současnosti jiţ číslo 1 000 a jeho ţivotní projevy jsou často v nepřeberném mnoţství barevných a přirovnávány k ţivotním projevům lidí. Stal kresebných rázů…. se souputníkem lidské civilizace a je Z období ve třetím aţ čtvrtém tisíciletí zřejmé, ţe si toto své výjimečné postavení před Kristem se zachovaly první stopy o i nadále udrţí. přítomnosti holubů v tehdejších kulturách I v současnosti překvapuje, ţe v naší a od těch dob začala dlouhá cesta převáţně ateistické společnosti jsou např. holubů jako společníků lidí trvající téměř bílí holubi vyhledáváni novomanţely pro 6 000 let. Jiţ tehdy se holub stal kultovním zkrášlení a podtrţení významu svatebního ptákem Blízkého východu, coţ obřadu. V pozadí této „nové módy“ se pokračovalo i v ţidovské, řecké a později skrývá jak prastarý náboţenský duchovní i v etruské a římské společnosti. podtext, tak i symbol manţelské věrnosti Významnou roli sehrál holub i v začátcích a lásky, které jsou snad i v dnešní době křesťanství jako symbol Svatého ducha. opětovně hledány. V arabském a indickém prostoru se stal Fascinující a bohatá přítomnost holubů v součástí tamní kultury.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Ol. Fic, Ol. Duchoň, K. Lang, J. Laikeb z Blučiny. V roce 2010 byl spolek zrušen.

Evropa se seznámila s kulturními plemeny holubů se značným zpoţděním, poprvé zřejmě v dobách řecké a římské civilizace. První holubi byli dovezeni dokonce aţ na britské ostrovy římskými legiemi (Wackernagel). Šíření holubů do Evropy pokračovalo ve středověku současně se vznikem suchozemských i vodních obchodních cest. Významnou roli sehráli zejména východní kupci nacházející v evropských městech dobré odbytiště svého zboţí a mořeplavci převáţející do evropských přístavů vzácné zboţí a také holuby. Holandští, španělští, angličtí a italští námořníci dováţeli první vzácná plemena holubů do Evropy. Doklady potvrzující tuto skutečnost vytvářeli i někteří malíři, zejména holandští, kteří nám zanechali dnes jiţ velmi vzácné krásné obrazy např. vysokonohých velkých voláčů a také někteří nejstarší evropští holubářští autoři. Do italského Livorna se dostali po moři první předchůdci dnešních slepičáků (nevíme ale odkud). Po obchodních suchozemských východních a jiţních cestách přibyli do Evropy první rejdiči, bubláci a některá plemena za skupiny barevných. Také expanze osmanské říše

Stránka 22

Chovatelé s největší pravděpodobností podpořila příchod rejdičů do Evropy. Z počátku byl v Evropě zájem o holuby jen jako pro lahůdkovou potravinu. Aţ s nástupem renesance si Evropané uvědomili krásu holubů v dobách zhruba před 250 – 300 lety, ojediněle i dříve, a to byl vlastně počátek dnešního evropského cílevědomého chovatelství holubů. V těch časech započalo šlechtění nových evropských plemen holubů, které neustalo aţ do současnosti. Některá stará plemena zanikla, ale vznikla řada plemen nových. Musíme si uvědomit, ţe naše „nová“ evropská plemena holubů, která můţeme jiţ dnes nazvat klasickými a dlouhodobě v Evropě oblíbenými, mají své prapůvodní kořeny ve starých holubářských centrech leţících daleko

od Evropy. Při objasňování původu a vzájemné příbuznosti plemen pouţitých pro vznik plemen nových by mohl pomoci i genetický výzkum, který se bohuţel v našem současném holubářství zaměřuje jen na genetiku barev a kreseb holubů a opomíjí další závaţné genetické záleţitosti související s exteriérem plemen, původem, odolností a zdravím holubů. Holub je povaţován za jeden z nejstarších ţivočišných druhů, které si člověk ochočil. Vyspělé civilizace starověku oceňovaly pozoruhodné opeřence pro jejich rychlost a vytrvalost i orientační smysl. Holubi byli pouţívání pro vzdušnou dopravu zpráv v arabském středověku a i jejím návratem do Evropy během kříţových výprav. V novějším období byli vyuţiti poštovní

holubi zejména během první a druhé světové války, kdy jejich přítomnost na bojišti znamenala poslední moţnost k záchraně nepřítelem obklíčených a komunikačně odříznutých jednotek. Holub sice v posledních desetiletích ztratil svůj vojenský význam, ale i v soudobé společnosti má své nezastupitelné místo. Například aţ do roku 2006 zajišťovali poštovní holubi nouzovou komunikaci s odlehlými policejními okrsky v Indii, a doposud je pouţívají pašeráci k obelstění pohraničních hlídek. Podobně jsou desítky tisíc holubů cvičeny čínskou armádou pro případ výpadků moderních technologií. Holubi nejsou jen tak bezvýznamnými ptáky, svou krásou jsou předmětem trvalého zájmu chovatelů.

Holubi jsou celý mŧj ţivot Ing. Martina Tinzlová

V kaţdém čísle zpravodaje se Vám snaţíme přiblíţit koníčky, záliby, zkušenosti občanů Opatovic. V tomto čísle jsme se zaměřili na chovatele ptactva. Mezi námi ţije člověk, který se věnuje poštovním holubům od roku 1946 od svých čtrnácti let, za ty roky získal řadu významných i mezinárodních ocenění. A tento člověk se s námi podělil o své vzpomínky a zkušenosti. Je to pan Antonín Říkovský. Pan Říkovský s chovem holubů tedy začal v roce 1946, nikdo ho k tomuto koníčku nevedl, poštovní holubi se mu líbili a chtěl je chovat. V té době se však muselo na národním výboru ţádat o povolení chovu. Poštovní holubi by totiţ mohli přenášet ilegální zprávy přes hranice… Počet chovatelů holubů v Opatovicích narostl během padesátých let, bylo jich tu aţ jedenáct. Během let jejich počet z různých důvodů klesal. Pan Říkovský vzpomenul na některé z nich, na Vítka Vozdeckého, Jendy Minaříka, Josefa Urbánka, Zdeňka Matouška, Antonína Zemana, Jirky Minaříka a další. Nakonec zůstali dva, pan Říkovský a pan Zeman. Dnes uţ poštovní holuby v Opatovicích chová jen on a David Wesselý. Oba jsou členy spolku holubářů ve Vojkovicích. Spolek míval cca 60 členů z okolních dědin (aţ z Pohořelic nebo Křepic), dnes jich je dvacet. Pan Říkovský má chovné holuby (jak se říká „s papírama“) a odchovává i mláďata pro další chov. Teď má sedmdesát holubů, ale míval jich aţ 140. O svůj chov se celý ţivot stará sám. Se svými holuby se účastní výstav, ale hlavně závodů. Na výstavách se hodnotí dvě samostatné kategorie – vzhled (tzv. standard) a výkon, kde se počítají body získané v závodech. Závody se dělí podle délky tratě na krátké, střední a dlouhé. Závod

Stránka 23

Pan Říkovský u svých holubů poštovních holubů probíhá následovně: holubáři dovezou svoje holuby na domluvený sraz. Tam se holuby naloţí do kamionu a ten je odveze na místo startu (to je různé podle délky tratě). Holubáři odjedou domů a čekají na návrat holubů. Aţ holuby dorazí na místo startu, pořadatel závodu je vypustí a holubi letí. Měří se doba, za jak dlouho dorazí domů. Ptala jsem se, jak se vlastně určuje, kdy holub doletěl, jak se to prokazuje. Dřív měli holuby na krouţku přidělaný plíšek s označením. Holub doletěl domů, holubář mu odebral plíšek a hodil ho do holubářských hodin, otočil kličkou a tím se věděl čas, kdy holub doletěl. Těchto hodin bylo málo a holubáři měli ze začátku pouze jedny společné hodiny. Dnes uţ mají holubi čip, který se hned po sednutí doma sejme a přesný čas je daný. Holubi musí na závody trénovat, musí

hodně létat. Pan Říkovský je vypouští ráno a večer. Někdy se jeho holubi spojí s hejnem Davida Wesselého a pak nad Opatovicemi létá jedno velké hejno holubů. Pan Říkovský nás pustil i do holubníku. No nevím, proč se říká, ţe je nepořádek jak v holubníku. Tady byl vzorný pořádek. Kaţdý holub seděl na svém místečku. Holuby pana Říkovského mají svůj oddělený holubník a holubice také. Pan Říkovský se smál a říkal, ţe před závodem je pustí dohromady, aby se pak na sebe těšili a spěchali domů. Ptala jsem se, jaká ocenění získal na závodech a kterých si nejvíc cení. Ukázal nám svoji vitrínu plnou pohárů. Chtěli jsme vědět kolik jich má, říkal, ţe kdyţ byly vnučky malé, snaţily se je spočítat. Skončily u 65 a dál uţ nepočítaly. Dřív se však poháry nedávaly, to začalo aţ

Opatovický zpravodaj 2/2016

Chovatelé v devadesátých letech, takţe mimo pohárů má pan Říkovský celou řadu diplomů a dalších ocenění. A ceny, které jsou pro něho důleţité… Pan Říkovský je mistr republiky z roku 1998. Nejvíc si cení vítězství v dálkových závodech, má z nich také plno prvních míst. V roce 2015 například získal 1. místo v dálkovém závodu z Německa Bentheimu. Trasa dlouhá cca 770 km. Holubi ji uletí přibliţně za 12 hodin. Letos měli vítr v zádech, tak byli rychlejší. V Bentheimu je vypustili v 5:30 a před třetí hodinou uţ byl první holub doma. Na tomto letošním závodu pan Říkovský přišel o dva holuby. Říkal, ţe se to stává, ţe holuby můţe třeba napadnout dravec. Divila jsem se, jak dlouhou trasu holubi uletí. Pan Říkovský se smál a říkal, ţe lítají i delší, ţe například z Belgie z Bruselu letí cca 1000 km. Děkuji panu Říkovskému, ţe byl tak ochotný a odpovídal na naše laické otázky. Přeji mu mnoho úspěchů s chovem a v závodech! Děkuji! Pan Antonín Říkovský u trofejí

Pštros na Moravském dvorku Ing. Martina Tinzlová

Laďa – červen 2005 Dalším chovatelem, kterého jsem vyzpovídala, je náš dlouholetý kamarád Ing. Vladimír Bednář. Laďa (po našem) se šest let věnoval chovu afrických modrokrkých pštrosů. Pštrosi jsou největšími ţijícími ptáky světa a jsou chováni po celém světě. Ptáci stojí na dvou prstech, přičemţ větší vnitřní prst se podobá kopytu. Tato adaptace jim umoţňuje rychlý běh, při kterém mohou v případě ohroţení ţivota vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost aţ 70 km/h. Vnitřní prst zároveň můţe slouţit jako nebezpečná zbraň, protoţe

Opatovický zpravodaj 2/2016

pštros se proti nepřátelům brání také kopáním. Pštros je pták s nejdelším krkem. Oči pštrosů s jejich silnými černými řasami (ochrana proti prachu) jsou největší oči všech ţijících suchozemských tvorů. V době sexuální zralosti (mezi 2 aţ 4 roky) mohou samci dosahovat výšky od 1,8 do 2,7 metrů a samice od 1,7 do 2 metrů. Během prvního roku ţivota mláďata rostou o 25 cm za měsíc. Po jednom roce ţivota váţí mladý pštros okolo 45 kg. Pštrosi se mohou doţívat aţ 75 let. Jak tě napadalo chovat pštrosy? No ze začátku vše začalo chovem králíků, ke kterému jsem se dostal doma. Chtěli jsme se sestrou rozšířit chov o ještě jiná zvířata no a jako vhodné zvíře nám přišel pštros africký. Našel jsem pštrosí farmu v Lanţhotě. Zavolal jsem tam a hned ten den jsem se i rozhodl na farmu zajet. Dovezl jsem první 2 malé pštrosáčky (2 měsíční). Ovšem jedno kuře nepřeţilo první noc. Druhý den jsem si jel do Lanţhota, pro dalšího pštrosa, aby pštros nebyl sám. Měl jsem zase pštrosy 2. Tento stav vydrţel asi 2 týdny, neţ se jednomu pštrosovi udělala boule na kotníku a následně jsem o něho přišel. Začínal jsem tedy hodně špatně a ve špatném ročním období, v zimě. Následně po špatných zkušenostech s kuřaty, i kdyţ mně jeden pštros zbyl, jsem našel v inzerátu mladý chovný pár. Bylo to v okrese Brno-venkov, tak jsem se domluvil a jel pro chovný pár. Pštros totiţ není samotář, je to zvíře, které musí mít společnost, jinak teskní. Pokud chce někdo pštrosa, měl by si pořídit 2 a více. Je to výborný hlídač. Pštrosi spí ve skupinkách a většinou nespí trvdě. Vţdy

jeden ze skupiny hlídá a ostatní spí, během noci se střídají. Tvrdý spánek má pštros cca 15 minut, to je spánek kdy poloţí krk s hlavou na zem. Je těţké odchovat mláďata? Ze začátku to určitě těţké je. Hlavně kdyţ z chovné slepice byl najednou kohout. Měl jsem tedy 2 samce. V době koupě to nešlo poznat, mladý pštros se postupně přebarvuje a vyzrálé opeření je kolem věku 2 let. Tehdy měl samec 2 roky a slepice 14 měsíců, slepice byla šedohnědé barvy a začala postupně tmavnout aţ nebylo pochyb, ţe by to nebyl samec. Říkal jsem jim Mitar a Táda (coţ byl potom Táďák). Jistota je koupě celé triády, kdy jsou ptáci dospělí a tyto problémy nehrozí. Kvalitní triáda je velmi dobrý základ pro chov. S tím souvisí i mnoţství snesených vajec za rok a oplodněnost vajec. Pro odchov pštrosích kuřat je potřeba líheň, v přírodních podmínkách by to u nás nešlo. V líhni se nám osvědčila teplota 36,5°C, která byla nastavená po celou inkubační dobu pštrosích vajec (42 dnů). Vejce se dávají do takzvaných lísek, coţ jsou drţáky vajec, které jsou umístěny v ramenách líhně. Líheň musí mít naklápěcí mechanismus, který automaticky naklápí vejce 1x za 4 hodiny vţdy o 90° na jednu nebo druhou stranu. Prvních cca 10 dnů jsou vejce umístěna v leţatých lískách. Po 10 dnech se vejce prosvítí a zjistí, z jaké strany se vyvíjí embryo. Vejce se vrací zpět do líhně vzduchovou bublinou nahoru.(tzn. uţ do stojaté lísky) Asi ve 40. dnu se začínají klubat kuřata a je potřeba, aby se vejce jiţ neotáčela. Vejce se tedy umístí do dolíhně a teplotu drţíme o 1°C níţe neţ při líhnutí.

Stránka 24

Chovatelé Vejce se v dolíhni průběţně kontrolují cca 2x - 3x za den, je také důleţité drţet nízkou vzdušnou vlhkost. Pokud by nebyla zajištěna nízká vlhkost, kuřata by byla nateklá a dostávala by se těţko z vejcí, souvisí s tím i křehkost skořápky. Pokud při prosvícení dělá kuře pohyby a během 1 dne se mu nepodaří dostat ven, je vhodné naťuknout vejce v místě kde má kuře zobák. Jako vděk většinou kuře pípne, jako znamení ţe je vše OK. Aţ je kuře venku ze skořápky, nechá se oschnout a přesune se do odchovny. Takţe nějaká ta práce s líhnutím je, ale stojí to za to. Čím se pštrosi krmí? Dospělí pštrosi potřebují přes sezónu speciální granule s vitamíny, aby snášeli vejce, dále nasečkovanou jetel, obilí. Od léta do zimy můţeme přidávat jenom obilí. Před novou sezónou je nutné včas podat vitamíny, nejlépe v tekuté formě, aby se pštrosy tzv.“nastartovali na sezónu“. Pokud se to neudělá včas, projeví se to formou menší snůšky vajec, oplodněnosti, atd.. Nějaký záţitek, přece jen chovat pštrosy není úplně běţné… Záţitků se pštrosy bylo opravdu hodně. V době sezóny se samec dvořil kolemjdoucím osobám tak, ţe začal před nimi tancovat, anebo naopak se proti nim rozběhl a naráţel do ohrady, protoţe je bral jako konkurenci. V létě jsme pštrosy osvěţovali vodou, to měli hodně rádi. Sbírání vajec byla běţná událost, občas bylo nutné odehnat kohouta, tzn. musely jít sbírat 2 osoby. Jedna odlákala pozornost samce a druhá sbírala z hnízda vejce. Obdobně jako to bylo ve filmu Bohové musejí být šílení. Ze začátku mě samec občas pořádně prohnal, neţ si na mě zvykl, pak uţ měli problémy jen ostatní . Kamarád z Vysočiny mněl velkou pštrosí farmu. Stalo se mu, ţe byl sbírat vejce v ohradě, která měla společnou stranu oplocení s vedlejší ohradou, a všiml si ho samec z vedlejší ohrady, který upozornil samce v ohradě, kde sbíral a uţ byl problém. Byl hodně pokopanej a skončil v nemocnici. Od té doby pak jezdíval sbírat vejce starým ţigulíkem. Útěk pštrosa parkrát byl, ale tím, ţe byla ohrada v oplocené zahradě, tak nikdy nedošlo k útěku mimo zahradu. To se stalo na jedné farmě ve Frýdku místku, kde pštrosice utekla mimo zahradu, tak ji celá rodina naháněla v kopcovitém terénu, aby ji chytli. Nakonec se pštrosice šprajcla pod strom a dostala z toho, jak ji honili, infarkt. Pštrosi jsou v některých oblastech severní Afriky a Arábie trénovaní podobně jako závodní koně. Zkoušel sis jízdu na pštrosovi? Ano, jízdu na pštrosovi jsem zkoušel, jezdil jsem na dvoře, problém představovala prádelní šňůra, o kterou se pštros zachytil

Stránka 25

Příjezd nového pštrosa – duben 2007 krkem, a oba jsme spadli na zem.  Strká pštros hlavu do písku? Ne, pštros hlavu do písku nestrká. Pštros má obrovskou schopnost bránit se silnými kopanci. Dokáţe jimi člověka těţce poranit. Nemá tedy nejmenší důvod, aby hlavu do písku strkal. Na zemi nachází oblázky a kamínky, které mu v ţaludku slouţí k rozmělňování potravy. Pštros také poţírá různé hlodavce, ještěrky apod., takţe skloněná hlava je známkou toho, ţe si shání něco k snědku. Jakmile má hlavu nahoře, vidí vše široko daleko. Pro pštrosa můţe představovat nebezpečí ze zvířecí říše lev. Jaké je pštrosí maso? Pštrosí maso je povaţováno za maso gurmánů. Je velice libové (většinou svalovina), je také extrémně jemné a chutné. Přirovnal bych ho ke krutímu masu se zvěřinou. Ze pštrosího masa jsme vţdy dělali plátky na gril. Maso se den dopředu nebo i tentýţ den naloţí a šup s ním na gril. Griluje se cca 4 minuty naprudko. Znám lidi, co pštrosí maso pekli, a měli pak z toho ţvýkačku. A co pštrosí vejce? Pštrosí vejce je největší z vajec všech ţijících ptáků. Nevyfouknuté pštrosí vejce udrţí váhu dospělého člověka. Pštrosí vejce má skořápku tlustou cca 4mm, vydá za cca 24 vajec slepičích a nají se z něho 10 lidí. Pštrosí vejce se vaří cca 90 minut. Nejlépe ho ovšem připravíme jako míchaná vejce. Pštrosí vejce je „nadýchané jakoby se šlehačkou“. Pštrosí skořápky se pouţívají na různé velikonoční dekorace, lampičky, úlomky jako náušnice. K čemu se vyuţívá pštrosí kůţe, peří?

Pštrosí kůţe se vykupuje a svými vlastnostmi je srovnávána s kůţí slona nebo krokodýla. Je velice odolná vůči opotřebení a propustnosti vody. V odolnosti propustnosti vody je dokonce lepší neţ krokodýlí kůţe. Nejlepší kůţe se získává z jatečních pštrosů ve stáří 12-14 měsíců. V tomto stáří je plocha kůţe cca 1,2-1,5m2. Pštrosí peří se pouţívá hlavně pro dekorativní účely, dále jako prachovky. Peří je vyzrálé ve věku 2 let. Co ti chov pštrosů přinášel? Chov pštrosů byl pro nás hlavně hobby, pohyb a zodpovědnost. S pštrosy bylo plno legrace, hlavně s kuřátkama.

Mládě pštrosa – květen 2005 Aby pštrosí kuře nešetřilo, bydlela s ním slepičí kuřata. Ta mu vyhopsla na záda a nechala se od malého pštrosa vozit.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Chovatelé

Co takhle exoti? Ing. Martina Tinzlová Chov exotického ptactva má v ČR dlouholetou tradici a je velmi rozšířen. V Opatovicích je hned několik takových chovatelů. Pan Petr Kubíček, Roman Duchoň a Jan Perlička se s námi podělili o svoje vzpomínky a zkušenosti s chovem. Vzpomenete na svoje začátky? Petr začínal v Opatovicích v Klubu mladých chovatelů pod vedením pana Matouška. Začínal s chovem holubů. K chovu exotů ho přivedl pan Vlastimil Minařík, který jeho a svého syna Vlastika brával na výstavy a burzy ptactva. Dalšími vzory pro kluky tehdy byli pan František Strouhal a pan Urbánek, oba chovatelé andulek. Svůj chov exotů začal Petr s andulkami. Tenkrát výstavní andulka stála 150,- Kčs, v porovnání s tehdejším platem (cca 1500 Kčs) to bylo hodně. Dnes uţ není těţké sehnat od českých chovatelů, nebo ve specializovaných prodejnách, jakýkoliv druh, i takový, který byl v minulosti pouze dováţen z odchytů ve volné přírodě. Roman dostal svou první andulku od tatínka v sedmi letech. I Honza začínal s andulkami. Začal v 6. třídě. Hned jak odchoval a prodal první andulku, koupil si korely. Jaké jsou nároky na prostory pro chov exotů? Záleţí na druhu ptáků. Kaţdý druh exotického ptactva má odlišné nároky na velikost chovatelského zařízení. Některé můţete chovat v kleci, jiné potřebují voliéru. Pánové pro své opeřené radosti zbudovali venkovní voliéry s průletem do vnitřních ubikací.

Účastníte se výstav? Dřív ano, dnes uţ není tolik času. Výstavy v blízkém okolí např. v Blučině nejsou zaměřeny pouze na exoty. V loňském roce jeli na výstavu na Slovensko. Pokud s exoty přejíţdíte hranice, musíte mít potvrzení veterinární kontroly a u některých ptáků průkaz původu. No ale i chovatel musí mít doklad, aspoň občanku (jsem překvapené a chlapi se smějí). Jeden z nich totiţ neměl doklady, na hranicích je probírali skoro dvě hodiny, zapisovali si i čísla na krouţcích ptáků. Tím se dostávám k další otázce. Musí být exotičtí ptáci registrovaní, mít veterinární ošetření, průkaz původu? Zase to platí jen pro určité ohroţené druhy. K ohroţeným druhům dnes bohuţel uţ patří všichni papoušci kromě andulky vlnkované a korely chocholaté. Zákon však uděluje výjimku na vyjmenované druhy papoušků, které nemusí být registrovány. Pokud má chovatel registrovaný druh, můţe na chov přijít kontrola. Kontrolují jejich ţivotní podmínky, vyţadují knihu chovu. Jakého ptáka byste chtěli mít? Pánové byli struční a přesní. Petr by chtěl Aratingy ţluté, Honza další pár papouška královského a Roman Alexandra holubího. Tak jsem se jako naprostý laik zeptala, jaký pták je nejvzácnější? Odpověď mě zase překvapila. Nejcennější je pár, který

odchová mláďata. To je pro chov nejlepší. Petr letos odchoval mladé aratinga červeného. Hodně si toho cení, protoţe na odchov čekal celých osm let. Jak je to s hlučností exotů? Někteří jsou opravdu dost hlasití. Ale měření hlasitosti ani v těchto případech nedosahuje nepřípustné hranice. Hluk by musel trvat nepřetrţitě po určitou dobu a to ţádný pták nedokáţe. Petr přesto zavírá ptáky do ubikací a ven je pouští jen na několik hodin. Honza své nejhlučnější ptáky radši prodal. Umí některý z vašich pátků mluvit? Umí, smála se Petra. Krásný papoušek Ara ararauna, samička Lora. Odposlouchala vše sama, vyvolává jména majitelů a jiná slovíčka. Ale taky nadává psovi. Kubíčkovi Loru mají uţ 6 let (je jí sedm). Lorinka předvedla tany tany a pánečkovi taky dala pusinku… Kromě ní si ještě Ary zelenokřídlé říkají svým jménem. Chov exotů je dennodenní práce a velká zodpovědnost. Přeji všem opatovickým chovatelům, aby se v chovu dařilo a měli, co nejvíce chovných párů. Chlapům děkuji, ţe si na mě udělali čas a ochotně odpovídali na moje otázky.

Jak snáší zimu? Z 90% se ptáci aklimatizovali našim podmínkám. Hlavně nesmí být ve studeném sychravém průvanu. Čím se exoti krmí? Kromě speciálních směsí semen, dostávají ptáci oříšky (buráky), piškoty, ovoce (jablka, hrozny, v zimě mandarinky, pomeranče) a zeleninu (papriky, rajčata). Ovoce a zelenina musí být v perfektním stavu., coţ bývá problém hlavně v zimě. Podle Petry Kubíčkové, která se k nám připojila, mají ptáci lepší ovoce neţ oni.

Opatovický zpravodaj 2/2016

Zprava: Petr Kubíček, Lórinka, Roman Duchoň a Jan Perlička

Stránka 26

Den dětí 28.5.2016

Turnaj v malé kopané o putovní pohár 25.6.2016

Babské hody 25.6.2016

Stránka 27

Opatovický zpravodaj 2/2016