STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
Zpracovatel:
SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem
Datum:
květen 2013
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
OBSAH
Obsah....................................................................................................................................................... 2 1
2
Úvod a metodika ............................................................................................................................... 3 1.1
Respondenti ............................................................................................................................... 3
1.2
Průběh průzkumu, témata a otázky ........................................................................................... 4
1.3
Interpretace odpovědí ............................................................................................................... 5
Hodnocení současné situace ORP Kladno ......................................................................................... 7 2.1
Hlavní silné a slabé stránky ........................................................................................................ 7
2.2
Vnější příležitosti a hrozby ....................................................................................................... 10
3
Vybraná hodnocení dílčích oborů a oblastí..................................................................................... 12
4
Hodnocení činnosti samosprávy města Kladna a spolupráce s ní .................................................. 14
5
Hodnocení možností budoucího rozvoje ORP Kladno .................................................................... 16
únor 2013
2
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
1 ÚVOD A METODIKA
Analýza názorů významných aktérů na území obce s rozšířenou působností Kladno (ORP Kladno) vychází z uskutečněného kvalitativního průzkumu pomocí metody řízených rozhovorů se zástupci těchto aktérů. Smyslem analýzy je identifikovat a vyhodnotit pohled a názory na ORP Kladno „zevnitř“ a verifikovat či naopak konfrontovat tento pohled na ORP s výsledky dalších částí analýzy ORP Kladno, které jsou zpracovány expertním způsobem, tedy „zvně“ regionu, a převážně kvantitativně. Metoda kvalitativního průzkumu mezi zástupci vybraných organizací byla zvolena také proto, že názory veřejnosti není na regionální úrovni reálně možné zjišťovat pomocí kvantitativního šetření (problematické zajištění reprezentativnosti, neobeznámenost veřejnosti s kompetencemi spadajícími do agendy obcí, pověřených obecních úřadů a obcí s rozšířenou působností atd.).
1.1 RESPONDENTI Podkladem pro analýzu je kvalitativní výzkum provedený metodou individuálních řízených rozhovorů se zástupci 26 organizací v ORP Kladno. Tyto organizace byly vybrány na společném jednání zpracovatele (SPF Group) a zadavatele (město Kladno) na základě seznamu 30 organizací navržených zpracovatelem. Schůzka se uskutečnila se všemi vybranými organizacemi. Rozhovoru se účastnil zpravidla 1 zástupce dané organizace, obvykle vedoucí pracovník (ředitel, vedoucí oddělení, předseda, starosta). V jednom případě byl rozhovor uskutečněn se zástupci dvou organizací společně. Řízené rozhovory byly provedeny se 26 organizacemi uvedenými v tabulce. Tabulka 1: Organizace zapojené do řízených rozhovorů Název organizace
Typ organizace
Obor činnosti
Primátor města
Město Kladno
Územní rozvoj, životní prostředí
Oddělení školství MM Kladna
Magistrát města Kladna
Školství, vzdělávání
Oddělení kultury MM Kladna
Magistrát města Kladna
Kultura, volný čas, rekreace
Odbor dopravy a služeb MM Kladna
Magistrát města Kladna
Doprava
Odbor životního prostředí MM Kladna
Magistrát města Kladna
Životní prostředí
Odbor finanční MM Kladna
Magistrát města Kladna
Hospodaření města
Úřad architektury a územního plánování MM Kladna
Magistrát města Kladna
Územní rozvoj
Město Stochov
Obec
Místní správa
Město Unhošť
Obec
Místní správa
Město Libušín
Obec
Místní správa
Obec Velká Dobrá
Obec
Místní správa
Obec Koleč
Obec
Místní správa
Obec Běleč
Obec
Místní správa
4. ZŠ Norská
Základní škola
Školství, vzdělávání
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Kladno
Střední škola
Školství, vzdělávání
Střediško komplexní sociální péče o.p.s. Fontána
Obecně prospěšná společnost
Sociální služby, vzdělávání a poradenství
Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA
Občanské sdružení
Sociální služby a sociální pomoc
únor 2013
3
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
Název organizace
Typ organizace
Obor činnosti
Divadla Kladno s.r.o.
Společnost s rečením omezeným
Kultura, volný čas
Sportovní areály města Kladna, s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
Volný čas, rekreace, cestovní ruch
Okresní hospodářská komora
Hospodářská komora
Ekonomika, podnikání
Prona služby s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
Ekonomika, podnikání
Strojírny Poldi a.s.
Akciová společnost
Průmysl, strojírenství
Jednota Kladno
Družstvo
Služby, maloobchod
Úřad práce, kontaktní pracovišttě Kladno
Úřad práce
Trh práce, zaměstnanost
ČSAD MHD Kladno, a.s.
Akciová společnost
Doprava
SBF Kladno s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
Bytový fond
1.2 PRŮBĚH PRŮZKUMU, TÉMATA A OTÁZKY Řízené rozhovory probíhaly na předem smluvené schůzce vždy v sídle respondenta. Délka rozhovoru se pohybovala v závislosti na rozsahu diskutovaných témat a časových možnostech respondenta mezi 40 a 90 minutami. Rozhovor byl veden zástupcem zpracovatelské společnosti SPF Group na základě předem připravené struktury témat, výpovědi byly zapisovány a následně zpracovávány. Návrh témat, tj. osnovy rozhovoru byl připraven ze strany SPF Group a doplněn o požadavky zadavatele (město Kladno). Témata k rozhovoru byla připravena poměrně široce s tím, že respondenti se v případě hodnocení současné situace ORP Kladno vyjadřovali především k tématům, která spadají do okruhu jejich činnosti. K hodnocení směrů budoucího rozvoje ORP Kladno byli naopak vyzváni všichni respondenti. Spolupráci s městskou samosprávou hodnotili pouze ti respondenti, u nichž měla daná otázka smysl (nehodnotili tedy zástupci Magistrátu města Kladna a vedení města). Řízené rozhovory měly tuto strukturu témat a otázek:
1. Hodnocení města/ORP jako prostředí pro vlastní činnost
a) dojem/vnější obraz města
b) geografická poloha města
c) dopravní dostupnost a infrastruktura
d) technická infrastruktura
e) stav životního prostředí a vzhled města
f) lidské zdroje (vzdělanostní úroveň obyvatel, kvalifikace pracovní síly apod.)
g) ekonomická výkonnost a hospodářská situace města
h) kultura a volnočasové vyžití
i) školství, zdravotnictví a sociální služby
j) bezpečnost a kriminalita
únor 2013
4
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
k) správa města (činnost radnice/magistrátu) a spolupráce institucí
l) jiné
2. Činnost městské samosprávy a spolupráce s ní
a) Jste spokojeni činností městské správy? Souhlasíte s jejími kroky? Z jakého důvodu ano/ne?
b) Jsou Vám v potřebném rozsahu známy rozvojové (hospodářsky významné, rozvojové atd.) záměry města (radnice)?
c) Souhlasíte s tím, na jaké akce/aktivity jsou vynakládány finanční prostředky města?
d) Spolupracujete s městem Kladnem při svých aktivitách? Pokud ano, v kterých a jak?
e) Očekáváte pomoc správy města (radnice, magistrátu) při vaší činnosti?
f) Jakou formu by měla mít tato pomoc (např. společné investice, kvalitnější služby úřadu/úředníků, více informací o rozvojových záměrech a investicích, městské podpůrné programy apod.)? (uveďte i více možností)
3. Aktuální situace města/ORP
a) Co považujete za současné hlavní (vnitřní) silné stránky města? (max. 6 položek, lze je i řadit dle významu)
b) Co považujete za současné hlavní (vnitřní) slabé stránky města? (max. 6 položek, lze je i řadit dle významu)
c) Co považujete za budoucí hlavní (vnější) příležitostí rozvoje města? (max. 6 položek, lze je i řadit dle významu)
d) Co považujete za budoucí hlavní (vnější) hrozby pro rozvoj města? (max. 6 položek, lze je i řadit dle významu)
4. Budoucnost města/ORP
a) Jakým směrem se podle vás má město/ORP v budoucnu rozvíjet? Která témata mají být pro rozvoj města/ORP hlavní?
b) Jak má město těchto cílů dosáhnout? Co má podle vás město (magistrát/radnice) dělat, aby posílilo svoje silné stránky, eliminovalo slabé stránky, využilo příležitostí a zamezilo hrozbám? Jaké úkoly byste uložili zástupcům radnice a magistrátu?
Výpovědi vázající se k těmto otázkám a tematickým okruhům nejsou vždy spontánní výpovědí respondenta, ale často také výsledkem společné diskuse mezi tazatelem a respondentem. Tato skutečnost představuje významnou výhodu kvalitativního šetření oproti šetřením kvantitativním, realizovaným obvykle za pomoci dotazníků s uzavřenými otázkami a bez možnosti klást otázky doplňující.
1.3 INTERPRETACE ODPOVĚDÍ Analýza vyhodnocující získané názory a postoje respondentů představuje souhrn subjektivních výpovědí respondentů. Zakládá se na hodnocení současného stavu i na formulaci žádoucích směrů dalšího rozvoje. Výsledky mají následující omezení, přičemž se nemusí jednat o negativa, ale spíše o nevyhnutelné skutečnosti kvalitativního výzkumu:
únor 2013
5
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
každý z oslovených respondentů má určité oborové zaměření, z čehož může vyplývat případná nevyváženost priorit a rozdílná kompetence pro hodnocení jednotlivých oblastí života v městě/ORP,
síla jednotlivých subjektů a jejich vliv na život v městě/ORP se výrazně liší,
jedná se o názor relativně malého počtu subjektů, avšak vybraných vyváženě z hlediska jejich právní formy a oborového zaměření, díky čemuž poskytují získané odpovědi po vyhodnocení věrohodné výstupy,
jednotliví respondenti nevypovídali vždy jen jako zástupci oslovené organizace, ale promítali do svých výpovědí nepochybně také osobní pohled obyvatele města/ORP,
jednotliví respondenti působí různě dlouhou dobu a v různých lokalitách a místech. V důsledku toho mají někteří detailní vhled do vývoje ORP jako celku, jiní naopak disponují spíše detailním pohledem na samotné město Kladno nebo jednotlivé obce. Velmi silný byl především pohled respondentů působících pouze v městě Kladně, kteří často inklinovali k hodnocení města nikoli ORP jako celku,
ne všechna navrhovaná opatření a priority je vhodné bez výhrad přijmout, neboť:
některé náměty jdou občas proti sobě (např. dilema mezi výstavbou rychlodráhy Praha – Kladno a zachováním současného způsobu veřejné dopravy mezi Kladnem a Prahou, ochrana lesů a přírodně cenných lokalit kolem Kladna vs. vybudování silničního obchvatu města),
shromážděné priority mohou být z hlediska rozsahu mimo ekonomickou realitu rozpočtu města Kladna a veřejných subjektů obecně,
některé uváděné informace jsou nepřesné až nepravdivé, jednotliví respondenti si v dílčích záležitostech protiřečí nebo uvádějí informace v rozporu s doložitelnými fakty (např. statistickými údaji).
Protože se analýza opírá o kvalitativní průzkum, nejsou výpovědi respondentů hodnoceny statisticky. Jedná se o souhrnný, strukturovaný, generalizovaný popis současné situace města/ORP a priorit jeho rozvoje na základě interpretace výpovědí jednotlivých respondentů. Na případné rozpory v názorech respondentů nebo komentáře zpracovatele je v textu výslovně upozorněno. Interpretace výpovědí je anonymní, tedy nejsou uváděna jména respondentů a to, kdo z nich je autorem kterého názoru. Interpretace jednotlivých výpovědí je stylisticky a terminologicky upravena zpracovatelem.
únor 2013
6
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
2 HODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE ORP KLADNO
Současná situace ORP Kladno je analyzována dle spontánních výpovědí respondentů ohledně silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Vedle toho byli respondenti při řízených rozhovorech dotazováni také na hodnocení pozice a podmínek ORP Kladno v dílčích tematických oblastech. Toto hodnocení je do značné míry identické, a proto není uvedeno zvlášť, ale je obsaženo v následujících podkapitolách hodnotících silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Ve zvláštní kapitole jsou uvedena pouze vybraná hodnocení jednotlivých dílčích oblastí, která nelze zařadit mezi silné či slabé stránky ani mezi příležitosti nebo hrozby.
2.1 HLAVNÍ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY V hodnocení silných a slabých stránek ORP Kladno panovala mezi respondenty obecná shoda. Je tedy zřejmé, že vnímání pozice ORP Kladno je mezi představiteli významných organizací na řešeném území relativně jednotné a konzistentní. Řada uváděných faktorů je navíc vzájemně propojena – lze tedy identifikovat široké tematické okruhy, které jsou hodnoceny buď jako silná stránka (například široká nabídka pro sportovní vyžití, blízkost Prahy a letiště apod.), nebo jako slabá stránka (např. sociální problémy ve vybraných lokalitách, území typu brownfields v části areálu bývalého podniku Poldi SONP Kladno, doprava v klidu apod.). Dílčí rozdíly ve výpovědích respondentů bylo možné nalézt spíše v hodnocení významu či „pořadí“ jednotlivých rozvojových faktorů, výjimečně se vyskytly také odlišné názory na některé rozvojové faktory. Mezi hlavními silnými stránkami ORP Kladno byly respondenty identifikovány tyto faktory (seřazeny podle četnosti, s jakou byly uváděny, a tedy i podle předpokládaného významu): 1. Blízkost Prahy a letiště Václava Havla, Ruzyně (při zohlednění vyplývajících negativ), 2. Existence široké nabídky pro sportovní vyžití, 3. Výrazné zlepšení některých složek životního prostředí (ovzduší, zeleň, rekultivace) v posledních 15 – 20 letech, 4. Dlouhodobá a systematická péče města Kladna o zeleň, parky, veřejná prostranství a dětská hřiště, 5. Dobrá kvalita a dostatečná frekvence spojů veřejné dopravy (autobusové i železniční) mezi Prahou a Kladnem, kvalitní MHD po Kladně, 6. Pás lesů kolem Kladna a CHKO Křivoklátsko, 7. Široká nabídka základních a středních škol, úroveň vzdělávání, atraktivita a rozsáhlý spádový region kladenských škol, 8. Přítomnost tří vysokých škol v Kladně, 9. Vybavenost Kladna zdravotnickou infrastrukturou a sociálními službami, 10. Atraktivní okružní cyklotrasa č. 0017 kolem Kladna,
únor 2013
7
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
11. Velice dobré a kapacitní pokrytí Kladenska dopravní infrastrukturou (letiště, rychlostní silnice R6 a R7, hustá síť silnic II. a III. třídy), 12. Postupné zlepšování stavu bytových a nebytových domů, 13. Rozvoj průmyslových zón (Kladno – východ, Kladno – jih, Velká Dobrá, Stochov), 14. Industriální tradice, byť v současné době nepříliš využívaná, 15. Postupná optimalizace finančních zdrojů města (optická síť, telefonní síť pro ZŠ), 16. Dlouhodobě kvalitní vedení města Kladna, 17. Levné a dostupné bydlení, 18. Působení primátora města Kladna ve Svazu měst a obcí ČR, 19. Lokalizace vybraných krajských organizací v Kladně (nemocnice, hasiči, záchranná služba), 20. Posupné zlepšování bezbariérové prostupnosti území (veřejná prostranství, MHD), 21. Využívání a zkušenost s realizací projektů financovaných z SF EU, 22. Rozmanitost krajinných typů, pestrá a atraktivní krajinná mozaika, 23. Snaha města Kladna o zapojování občanů do rozhodování, 24. Rozvoj rekreační cyklodopravy a cyklotras. Mezi hlavními slabými stránkami ORP Kladno byly respondenty identifikovány tyto faktory (seřazeny podle četnosti, s jakou byly uváděny, a tedy i podle předpokládaného významu): 1. Koncentrace sociálně vyloučených a problémových skupin obyvatel v některých částech Kladna (Dubí, Švermov, Vrapice, staré Kročehlavy) a v prostoru ubytoven a související drobná kriminalita, 2. Doprava v klidu v Kladně (především centrum města a sídliště), 3. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, lidé nejsou vzděláni ani vzděláváni pro poptávané pracovní pozice, školy produkují absolventy humanitních oborů, po nichž není v ORP Kladno poptávka, 4. Přítomnost rozsáhlého nevyužívaného území typu brownfield průmyslové zóny Kladno – východ, 5. Drobná kriminalita, krádeže, vandalismus, nezájem obyvatel o veřejné statky, 6. Problémy v silniční dopravě (napojení Kladna na rychlostní silnici R6 přes Velkou Dobrou a Malé a Velké Přítočno, intenzivní transitní nákladní doprava přes Kladno, nerepresentativní silniční vjezdy do Kladna), 7. Špatný technický stav silnic a komunikací v Kladně i celém ORP včetně špatného technického stavu rychlostní silnice R7, 8. Chybějící rychlodráha Praha – letiště – Kladno, 9. Slabá identifikace velké části obyvatel s územím,
únor 2013
8
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
10. Konkurence Prahy v oblasti kultury a nákupních příležitostí, 11. Chybějící přirozené centrum města Kladna, excentricky položené a tedy mrtvé náměstí Starosty Pavla, 12. Snižující se zájem obyvatel o zapojování do spolkového života, 13. Nedostatečná kapacita jeslí a mateřských škol, 14. Technický stav zimního stadionu, 15. Nedostatky v kvalitě zdravotní péče (nízká kvalita zdravotní péče, nedostatek zubních lékařů, dlouhé čekací doby u odborných lékařů), 16. Místní problémy s kvalitou ovzduší spojené s lokálním vytápěním, 17. Nižší počet autobusových spojů mezi Kladnem a některými obcemi ORP a ve směru na Mělnicko, Berounsko, Lounsko a Kralupsko, 18. Malá nabídka kvalitních restaurací a kaváren, 19. Postupný pokles počtu obyvatel Kladna, stárnutí obyvatel, 20. Nedostatečná sebeprezentace Kladna a Kladenska, 21. Nedostatečná technická infrastruktura ve vybraných menších obcích, 22. Chybějící cyklostezky jako alternativní forma dopravy do zaměstnání a za službami, 23. Horší úroveň a kvalita veřejných prostor v okrajových částech Kladna, 24. Odsávání kvalifikované pracovní síly Prahou, 25. Nedostatek sociálních bytů a startovacích bytů pro děti opouštějící dětské domovy, 26. Vysoký počet agenturních pracovníků, 27. Náročná příprava a složitá administrace projektů financovaných ze SF EU, 28. Nedostatek kvalitnějšího ubytování (hotely, penziony), 29. Absence velkého vodního toku, nízká retenční schopnost krajiny, postupné vysychání krajiny, 30. Hluk ze silniční dopravy podél hlavních tahů Kladnem a rychlostních silnic R6 a R7, 31. Nedostatečná ochrana zemědělského půdního fondu především vlivem činnosti Krajského úřadu Středočeského kraje, 32. Nekoordinovaný a živelný suburbánní rozvoj, 33. Nedostatečný počet míst ve třídách ZŠ pro děti se specifickými potřebami, 34. Nedostatečná péče o lesy v okolí Kladna.
únor 2013
9
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
2.2 VNĚJŠÍ PŘÍLEŽITOSTI A HROZBY Při hodnocení vnějších rozvojových příležitostí a hrozeb panovala mezi respondenty menší shoda. Méně respondentů uvádělo stejné rozvojové příležitosti a hrozby, což je dané téměř nekonečnou šíří možných vnějších vlivů na ORP Kladno. Na druhou stranu se jen výjimečně vyskytly natolik odlišné výpovědi, které by stejný faktor považovaly jednou za příležitost a podruhé za hrozbu. Pokud se již objevily, týkaly se obvyklých dilemat typu rozvoj průmyslu vs. ochrana životního prostředí. Mezi příležitostmi se nejčastěji objevovaly faktory využití brownfields po bývalém podniku Poldi SONP Kladno a provázání nabídky školství s demografickým vývojem a poptávkou trhu práce. Příležitostí a hrozeb uváděli respondenti obecně méně a zpravidla nebyli schopni mezi nimi vybírat, které jsou podstatnější a které méně podstatné. Někteří respondenti přes snahu tazatele o metodické vysvětlení pojmů „příležitost“ a „hrozba“ ve smyslu analýzy SWOT uváděli návrhy opatření (tedy co má či nemá město Kladno v budoucnosti dělat). Tyto návrhy jsou z hodnocení vyloučeny, resp. jsou obsaženy až v další části hodnocení zaměřeném na budoucnost ORP Kladno a mohou být využity také v návrhové části SUR ORP Kladno. Z výše uvedených důvodů je také počet příležitostí a hrozeb, které respondenti uváděli, menší než v případě silných a slabých stránek. Hlavními identifikovanými příležitostmi jsou tyto faktory (z důvodu obecně nízké četnosti jejich výskytu mezi respondenty jsou seřazeny podle témat):
Zlepšení dopravní dostupnosti Prahy a letiště vybudováním rychlodráhy,
Posílení plynulosti silničního provozu po Kladně (navigační systém, kruhové křižovatky, řízení semaforů),
Vybudování silničního obchvatu města Kladna,
Rozvoj systému veřejné dopravy (infotabule, odstavná parkoviště, alternativní pohon autobusů),
Omezení rizika blackoutů zajištěním samostatnosti Kladenska z hlediska zdrojů el. energie a tepla,
Rozvoj a nové využití lokalit typu brownfields, především brownfield průmyslové zóny Kladno – východ,
Další rozvoj významných investorů působících na Kladensku, přenos a prezentace pozitivní zkušenosti a praxe,
Posílení role železnice pro výrobu a průmysl,
Trend návratu k učňovskému školství vychovávajícímu kvalifikované řemeslníky a dělníky, zvýšení prestiže učňovských oborů mezi rodiči i jejich dětmi - potenciálními učni,
Reformy v oblasti vzdělávání a školství na národní úrovni (změna způsobu financování školství), provázat kapacitu škol na demografický vývoj,
Rozvíjet technické a přírodovědecké vzdělávání na úrovni SŠ a VŠ v návaznosti na historické technické zázemí Kladenska,
Prohloubení vazeb Kladenska s Prahou a letištěm,
Posílení významu Kladna v rámci Středočeského kraje prostřednictvím umístění krajské pobočky Policie ČR a dalších státních orgánů, firem a VŠ,
Další rozvoj nabídky kvalitního a levného bydlení,
únor 2013
10
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
Změna státní politiky příspěvků na bydlení tak, aby byly skutečnou podporou sociálně slabých, nikoli výnosným byznysem pro (monopolní) majitele bytů,
Změna zákona o odpadech eliminující rozkrádání infrastruktury (kovového „odpadu“),
Další rozvoj třídění odpadu,
Zlepšení mediálního obrazu města Kladna především vůči svým obyvatelům,
Podpora kultury, společenského a spolkového života a posílení identity obyvatel,
Využití industriálního dědictví Kladna,
Větší využití pásu lesů okolo Kladna pro rekreaci a volnočasové vyžití včetně dohody s církvemi v souvislosti s restitucemi.
Hlavními identifikovanými hrozbami jsou tyto faktory (z důvodu obecně nízké četnosti jejich výskytu mezi respondenty jsou seřazeny podle témat):
Projektový systém financování ze SF EU a s ním související reálná neudržitelnost výstupů projektů,
Úsporná opatření na národní úrovni zvyšující nezaměstnanost a prohlubující sociální problémy v ORP Kladno,
Odchod investorů v souvislosti s růstem nákladů na pracovní sílu ,
Pokračující nastavení politiky vzdělávání na národní úrovni ve prospěch kvantity a průměrnosti („nadprodukce“ absolventů),
Odchod nadaných dětí z kladenských škol v souvislosti s připravovaným rušením praktických škol a inkluzivním vzděláváním,
Vymření průmyslové tradice, pokles stávajících technických dovedností lidí,
Prostorová koncentrace obyvatel s nízkým sociálním statusem, kumulace sociálních problémů v důsledku pokračující ekonomické krize, vznik sociálně deprivovaných lokalit,
Nedostatečná kapacita a struktura sociálních služeb,
Nárůst spekulace s realitami, zneužívání sociálních dávek (příspěvků na bydlení apod.) při pronájmu nemovitostí, shromažďování sociálně slabých obyvatel do vybraných lokalit a bytových domů,
Limity využití území vyplývající z územní rezervy Zásad územního rozvoje Středočeského kraje pro připravovanou stavbu vysokého vedení.
únor 2013
11
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
3 VYBRANÁ HODNOCENÍ DÍLČÍCH OBORŮ A OBLASTÍ
V této kapitole jsou uvedena ta hodnocení dílčích oborů a oblastí života v ORP Kladno, která nejsou silnými ani slabými stránkami, příležitostmi ani hrozbami. Jedná se o několik „citátů“, které zazněly z úst respondentů při hodnocení situace řešeného území. DOJEM, VNĚJŠÍ OBRAZ MĚSTA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ „Překvapí, že už to není černé Kladno.“ „Kladno překvapí, že to není Majerová nebo Yo Yo Band (odkaz na píseň „Kladno, to je to město“).“ „Je vidět na městě, že kvete, že to vedení Kladna jde.“ „S koncem těžkého průmyslu se životní prostředí velice zlepšilo.“ „Při cestě do Kladna se musí projet lesem.“ „Přetrvává původní průmyslový dojem.“ „Koněv vypadá pořád hůř.“ GEOGRAFICKÁ POLOHA MĚSTA „Kladno je noclehárna Prahy.“ „Každé ráno to vypadá, že probíhá evakuace Kladna.“ LIDSKÉ ZDROJE A EKONOMICKÁ VÝKONNOST „Žáci preferují střední školy s humanitním zaměřením. O technické obory není zájem a jejich absolventi mají mizerné znalosti.“ „Část obyvatel spíše nechce pracovat, než že by neměli vzdělání a odbornou úroveň.“ „Probíhá devalvace vzdělání, střední školy berou každého.“ „Mizerná úroveň lidských zdrojů. Právě proto je Kladno noclehárnou Prahy.“ KULTURA A VOLNOČASOVÉ VYŽITÍ „Kultura na Kladně mě moc nebaví. Když už, tak jedu do Prahy.“ „Spousta lidí jezdí za kulturou a za nákupy do Prahy.“ „Po 18. hodině je Kladno mrtvé město.“ „Nemožnost přilákat do Kladna významné hudební skupiny (Kabát, Wanastowi vjecy), protože takhle blízko Prahy nehrají.“
únor 2013
12
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
„Je zde až přehnaně vysoký počet obchodů s potravinami. Za ostatními nákupy se jezdí do Prahy.“ CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU ORP KLADNO „Kladno = hokej; Kladno = LEGO.“ „Korpus je dobrý, řešíme polevu. Třešničky ještě ne.“
únor 2013
13
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
4 HODNOCENÍ ČINNOSTI SAMOSPRÁVY MĚSTA KLADNA A SPOLUPRÁCE S NÍ
Hodnocení činnosti samosprávy města Kladna bylo zjišťováno ve třech rovinách:
spokojenost s kroky samosprávy,
spolupráce se samosprávou,
obeznámenost se záměry samosprávy.
Žádný z respondentů neměl zásadní výhrady vůči činnosti městské samosprávy. Objevilo se pouze několik dílčích výhrad. Ty se týkaly těchto oblastí:
Požadavek na větší zapojení do komisí a výborů města: Respondenti pozitivně hodnotili činnost samosprávy a vzájemné předávání informací o činnosti, ale u části respondentů se objevuje zájem na větším zapojení do konkrétních odborných komisí a výborů města.
Horší spolupráce se Středočeským krajem: Část respodentů uváděla horší spolupráci města Kladna a Středočeského kraje, z čehož vyplývá zejména horší stav komunikací ve vlastnictví kraje.
Horší technický stav budov středních škol ve vlastnictví města: Část respondentů konstatovala, že město Kladno se více stará o budovy, ve kterých se nachází základní školy zřizované městem, než o budovy, ve kterých se nachází střední školy zřizované krajem.
Naprostá většina respondentů hodnotí činnost samosprávy města Kladna velice kladně a považuje její kroky i z dlouhodobého hlediska za promyšlené a správné. Argumentují především takto:
Odborná způsobilost: Ze strany většiny respondentů byla konstatována vysoká nebo alespoň vyhovující odborná způsobilost vedení města a pracovníků magistrátu města Kladna jak v přenesené tak samostatné působnosti a rychlá reakce na požadavky občanů.
Dlouhodobý a systematický rozvoj města: Respondenti kladně hodnotí dlouhodobě systematický a koncepční rozvoj Kladna, který není zásadně měněn a ovlivňován volbami a souvisejícícmi změnami ve vedení města. Respondenti zároveň vyzdvihovali kvalitní manažerskou úroveň vedoucích představitelů města.
Rozumné hospodaření: Město Kladno podle výpovědi některých respondentů hospodaří rozumně z hlediska bilance příjmů a výdajů, zadlužení města není velké a jeho příčinou jsou rozvojové aktivity a investice spolufinancované ze SF EU, což je rozumné a přijatelné.
Zřetelné úsilí o lákání investic a rekvalifikace obyvatel: Město Kladno dle názoru části respondentů realizuje v zásadě úspěšnou politiku atrakce zahraničních investorů a rekvalifikace obyvatel. Do této činnosti umí dobře zapojit další subjekty (úřady práce, střední školy apod.) a spolupracovat s nimi.
Spolupráce mezi subjekty, za něž respondenti řízených rozhovorů vypovídali, a městem Kladnem funguje velmi dobře. Velká většina respondentů se účastní jednání zastupitelstva/rady města, městských komisí, pracovních skupin, řídících výborů Integrovaných plánů rozvoje města a/nebo měla v minulosti možnost se vyjádřit k zpracovávaným strategickým a rozvojovým dokumentům města Kladna. Ti respondenti, kteří s městem Kladnem nespolupracují, se obvykle vyjadřují ve smyslu „nespolupracujeme, ale vzájemně si nevadíme“.
únor 2013
14
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
Téměř všem respondentům jsou rozvojové záměry města známy v dostatečné podrobnosti a s dostatečným časovým předstihem, a to především díky zmíněnému zapojení do činností městských komisí a pracovních skupin. Pokud respondentům informace známé nejsou, spatřují příčinu spíše ve své pasivitě nebo vytíženosti, než v netransparentnosti činnosti města Kladna.
únor 2013
15
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
5 HODNOCENÍ MOŽNOSTÍ BUDOUCÍHO ROZVOJE ORP KLADNO
Respondenti se během řízených rozhovorů měli vyjádřit nejen k současné situaci ORP Kladno, ale také k jeho budoucnosti. Pro budoucí rozvoj ORP Kladno jsou podle respondentů klíčová tato rozvojová témata (zmíněna jsou bez uvedení pořadí pouze ta, která se objevovala častěji):
Zkvalitnění a lepší údržba silnic (od místních komunikací po rychlostní silnice) a související zlepšení vzájemné spolupráce města Kladna a Středočeského kraje,
Omezení tranzitní a nákladní dopravy přes Kladno a okolní obce, např.: výstavbou východního obchvatu Kladna, vyřešením nevhodného napojení na rychlostní silnici R6 (průjezd obcemi Velká Dobrá a Malé a Velké Přítočno) nebo propojením ulic Huťská a Kročehlavská,
Zlepšení dopravní dostupnosti Prahy a letiště vybudováním rychlodráhy,
Revitalizace brownfieldu průmyslové zóny Kladno – východ,
Změna řešení problematiky dopravy v klidu,
Pokračující rozvoj nabídky pro sport a rekreaci, a to jak z hlediska územního tak z hlediska spektra nabídky, včetně rozvoje a údržby cyklostezek a cyklotras,
Koncepční řešení sociálních služeb, a to jak z hlediska nabídky a kapacity zařízení sociálních služeb tak z hlediska rozdělení kompetencí (služby zajišťované městem Kladnem, NNO, podnikateli),
Pokračování v revitalizaci a úpravách veřejných prostranství, parků a zeleně ve městě,
Podpora umísťování a rozvoje pracovišť a poboček vysokých škol a vědeckých center v oborech, které mají vazbu na historické technické zázemí Kladna včetně rozvoje související infrastruktury a služeb pro přicházející pracovníky,
Komplexní řešení současných i předcházení potenciálním sociálním problémům ORP Kladno (investiční i neinvestiční aktivity s důrazem na integraci dětí a mládeže prostřednictvím mateřských a základních škol a terénní sociální práce) s důrazem na sociálně vyloučené lokality,
Zvýšení kvality a prestiže vzdělání v technických oborech (odborná učiliště, střední průmyslové školy), selektivní podpora škol majících reálný význam a výsledky, propagace a osvěta technického vzdělání mezi rodiči a dětmi, iniciace změny financování školství na národní úrovni,
Péče o stávající investory, jejich další rozvoj a využití dobré praxe k propagaci Kladenska jako vhodné lokality pro investory,
Podpora systematického rozvoje hokeje (od dětí po profesionální hokejisty) včetně rekonstrukce zimního stadionu,
Rozvoj nabídky levného a kvalitního bydlení v atraktivním prostředí blízko přírody a nabídky volnočasového vyžití,
Podpora spolků, spolkové činnosti a společenských akcí,
Podpora vzniku pracovních příležitostí v oborech, které mají na Kladensku tradici,
Aktivně přizpůsobovat kapacitu jeslí, mateřských a základních škol vývoji demografické struktury obyvatelstva,
únor 2013
16
STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO
A3: ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH AKTÉRŮ
Posílení pozice Kladna v rámci Středočeského kraje,
Zkvalitňování a údržba technického infrastruktury,
Podpora vzniku kvalitních hotelů a penzionů pro návštěvníky Kladna i jako levné alternativy pro návštěvníky Prahy,
Posílení sociální sounáležitosti stávajících i nově přistěhovalých obyvatel s místem bydliště i celým Kladenskem,
Rekonstrukce a zateplování bytových i nebytových domů.
Velká většina respondentů vnímá značný pokrok Kladna i celého ORP Kladno zejména v oblasti životního prostředí, dopravní infrastruktury a dopravní dostupnosti, nabídky pro sport a volnočasové vyžití a zlepšení celkového vzhledu města. Zároveň se mezi respondenty neobjevuje skepse ohledně naplnějí uvedených rozvojových témat. Lze to tedy vykládat tak, že respondenti prognózují a jsou přesvědčeni o pozitivním budoucím rozvoji ORP Kladno.
únor 2013
17