UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy DIPLOMOVÁ PRÁCE. Denisa Kašparová DĚDA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Denisa Kašparová

DĚDA

Olomouc 2016

Vedoucí práce: PaedDr. Taťána Šteiglová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedených zdrojů a literatury.

V Olomouci dne:

Podpis:

Poděkování

Děkuji vedoucí práce PaedDr. Taťáně Šteiglové, Ph.D. za její odborné vedení, cenné rady a připomínky během konzultací.

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 5 1.

Teoretická část..................................................................................................................... 6 1.1.

Výšivka ........................................................................................................................ 6

1.1.1. Výšivka u nás .......................................................................................................... 10 1.1.2. Spolky zaměřené na vyšívání .................................................................................. 12 1.2.

Typy výšivek .............................................................................................................. 15

1.2.1. Výšivka a kýč .......................................................................................................... 16 1.3.

Osobnosti ................................................................................................................... 18

1.3.1. 2.

3.

Klub konkretistů ................................................................................................. 32

Praktická část..................................................................................................................... 35 2.1.

Děda ........................................................................................................................... 35

2.2.

Realizace .................................................................................................................... 38

2.3.

Fotodokumentace práce ............................................................................................. 45

Pedagogická část ............................................................................................................... 55 3.1.

Zážitek/Vzpomínka z lesa .......................................................................................... 57

3.2.

Hranatá země ............................................................................................................. 60

3.3.

Autoportrét ................................................................................................................. 65

3.4.

Já jako indián ............................................................................................................. 68

Závěr ......................................................................................................................................... 72 Literatura .................................................................................................................................. 73 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 75 Zdroje obrázků .......................................................................................................................... 78 Anotace ..................................................................................................................................... 84

Úvod K tématu diplomové práce mě ve velké míře navedla sama rodina. Již od dětství se setkávám s myslivostí, krmením a lovením zvěře. V posledních pár letech se zabývám prožitky a sociálními tématy. Pro svou práci jsem si tedy vybrala téma Děda, protože je to pro mne velmi emocionální záležitost. Také jeden z důvodů vybraného tématu je, že děda zemřel, ale vzpomínky s námi dál zůstávají. V práci jde o zaznamenání jedné z nejsilnějších vzpomínek, která mě provází téměř každým dnem, když jsem doma či v přírodě. I když děda již není mezi námi, obrazy budou vyzařovat radostí stejně jako naše zážitky. Cílem práce je vytvoření série pěti obrazů vystihujících vzpomínku na dědu, které budou realizovány charakteristickou barevností ve stylizované a geometrické podobě. Prožitky v nás zanechávají hluboké poznání, emoce a především se nedají koupit. První část diplomové práce je věnována historii textilií a výšivkám. Bude zde nastíněn rozvoj a rozšíření výšivek, jejich využití a vznik. Následuje výšivka v Čechách a památky, poté spolky zaměřené na výšivku. Další kapitola obsahuje druhy vláken a typy výšivek. Kromě toho budou zmíněna jména současných textilních výtvarníků pracujících s výšivkou. V praktické části je podrobněji rozebrána myšlenka a popis práce. Často kladenou otázkou bývá, zda je výšivka zastaralá či stará textilní technika nehodící se do této doby. Chyba, tato textilní technika se neustále vyučuje na našich školách, a dokonce i v ostatních státech. V dnešní době jí využívá čím dál více výtvarníků pro oživení a inovaci tvorby. Cílem práce bude zpracování výtvarné dokumentace na téma Děda, která se skládá z takzvaných komiksových oken poukazujících na příběh neboli zážitek. Malba bude ozvláštněna o výšivku. Posledním bodem diplomové práce je věnován pedagogické části, kde je podrobněji rozepsané místo konání praxe, vyučovací hodiny a reflexe.

5

1. Teoretická část 1.1. Výšivka Výšivka je textilie ozdobená stehy prostřednictvím velkého výběru vyšívacích materiálů (vlna, len, hedvábí, dracoun, bulion, leonská příze…). Může být obohacena korálky, flitry, perlami a tak podobně. Nejčastěji se vyskytuje jako zdobný prvek oděvů, liturgických oděvů, krojů, obalů rukopisů aj. Většina hmotných pramenů zanikla kvůli třem vlivům: přirozeným rozkladem, následky ničivých účinků přírody, člověkem samotným. Také velmi záleží na podnebí, typu půdy, na stavu a materiálu textilie. Doklady o textilních řemeslech máme již od pravěku, člověk je textilem doprovázen odjakživa. Mnoho textilních památek se však nezachovalo. Podmínkou pro vznik textilních řemesel byl především vývoj zpracování textilních vláken, ať už živočišných nebo rostlinných. Dříve si lidé předávali své poznatky o textilních řemeslech z generace na generaci různými legendami, příběhy či zpěvy, ale hlavně dovednostmi – prakticky. Z dřívějších dob máme zachovány pouze nepřímé doklady o vzhledu tehdejšího textilu – oděvu a vývoje tvorby. „Např. z doby lovců mamutů již máme i na našem území nálezy kostěných jehel z jeskyně Pekárna a z Předmostí a z pozdější doby je bronzový jehelníček z pohřebiště v Dolních Věstonicích.“1 Nejvíce tkanin se zachovalo v Egyptě, kde je suché podnebí. Pro nás prozatím je nejstarším přímým dokladem textilie v Turecku – Catal Huyuk, která je lněného původu vytvořena 6. tis. př. n. l. V Mezopotámii se již záměrně vyséval len, 7. tis. př. n. l., vlákno živočišného původu bylo používáno později. Výšivka se ve starověkých kulturách Blízkého východu objevovala především na oděvech, kde měla funkci zdobnou. Rukávy a výstřihy se vyšívaly bohatě barevnou výšivkou nebo tuniky zlatem. V raném středověku se začal rozvíjet románský sloh a šířit křesťanství. Proto se výšivka v Evropě značně využívá zejména v církvi, jak na církevních oděvech, tak i na oltářních textiliích. Přibližně od konce 11. století byl velký zájem o vyšívací techniku takzvanou opus anglicanum, ale zcela výjimečné dílo, které se tomuto vymyká, je výšivka z Bayeux.

ČECHOVÁ, Alena L a Anna HALÍKOVÁ. Krajky, výšivky, stuhy, prýmky. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. Dějiny odívání. s.8. ISBN 80-7106-668-0. 1

6

Právě koberec z Bayeux je nejvýznamnější textilní památkou z 11. století. Tato vyšívaná výpravná tapiserie, pravděpodobně vyrobená anglickými vyšívačkami z Kentu v Anglii, bývá také označována kobercem královny Matyldy. Téma tapisérie je světské, vyobrazuje historickou událost ovládnutí Anglie Normany, postavy lze snadno od sebe rozeznat (vzhled Normanů – vyholený zátylek). Hlavní postavou celé tapisérie je Vilém, který vede Normany. Tapisérie je tvořena lněným pásem více než 60 metrů dlouhým a 0,65 metrů širokým, který je rozdělen do tří vodorovných pruhů. Dva užší na okrajích jsou dekorativní a v nich jsou zobrazeny lovecké scény a zvířecí figury. Ve středovém širším pruhu se odehrává příběh popisující dobytí Anglie Normany a jeho účastníci jsou vyšiti devíti odstíny barevné vlny. Na celém díle jsou vyšité pouze dvě ženy. Při rekonstrukci výšivky se ukázalo, že jednotlivé plochy byly nejprve Holbeinovým stehem vyznačeny v lince kontury a pak se přes plochu napnula volně příze, která se příčně přešívala v pravidelných linkách.2

Obr. 1: Tapisérie z Bayeux – Normané se shromažďují před bitvou

Další významnou památkou je tapisérie Stvoření – Genesis z Girony, která se nachází v katedrálním muzeu katedrály Panny Marie ve Španělsku. Tapiserie vznikla zřejmě kolem roku 1100 (4,7 x 3,65 m). Jde o výšivku vlnou na plátně, provedenou řetízkovým stehem. Výjev uprostřed vyobrazuje Krista Pantokrátora a od něho vycházející paprskovitě a zároveň dekorativně do kruhu ostatní výjevy, kde se odehrává stvoření světa. Kruh je vepsán do čtverce,

2

ČECHOVÁ, Alena L a Anna HALÍKOVÁ. Krajky, výšivky, stuhy, prýmky. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové

noviny, 2004. Dějiny odívání. s.33. ISBN 80-7106-668-0.

7

jehož rohy plní figury větrů foukajících do loveckých rohů. V orámování je vyobrazeno nalezení kříže a kalendář. Výjevy jsou doprovázeny latinským komentářem.3

Obr. 2: Tapisérie Genesis z Girony

V období gotiky přestala výšivka a další textilní techniky být oblastí pouze klášterních dílen. Vyšívači byli nazýváni malíři jehlou a v případě plastické výšivky sochaři jehlou. Výšivka se uplatňovala hlavně na liturgických oděvech, a pokud se oděv rozpadal, výšivka se odpárala a přišila na jiný. Obdivována byla v gotice plastická figurální výšivka opus anglicanum, jež byla vyvážena do celé Evropy a napodobována. Opus anglicanum byly původem výšivky z Anglie přibližně v 11. – 14. století a nejvíce se využívaly k církevním potřebám. „Výšivky vzniklé v Anglii mají dvě zvláštnosti: obličeje jsou vyšity jehlou do jakési spirály, jejímž středem je tvář, a hojně se vyskytují postavy cherubínů a serafínů, jako například v mezerách mezi medailóny na slavném pluviálu z opatství brigittinek v Syonu u Richmondu v okolí Londýna.“4 Mnoho výšivek bohužel zaniklo, zachovaly se zejména výšivky v církevních sbírkách. Vyšívalo se řadou stehů na plátno, šlo zejména o preciznost a detailní zpracování různých vzorů.

3

Dějiny textilu pro MaŘeNu - středověk. Www.fler.cz [online]. 2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z:

http://www.fler.cz/blog/dejiny-textilu-pro-marenu-stredovek-27452 4

MORANT, Henry de, Gérald GASSIOT-TALABOT a Josef HOBZEK.Dějiny užitého umění od nejstarších dob

po současnost. Překlad Zdeněk Váňa, Květa Reichertová, Jana Seifertová. Praha: Odeon, 1983. s.303

8

Dále jako protiklad drahé výšivky opus anglicanum (hedvábné a zlaté nitě), se začaly vyrábět skromnější výšivky ve 12. – 14. století, které byly rozšířené v německých zemích a byly označovány jako opus teutonicum. Tato výšivka se tvořila bílou lněnou nití na vybělené plátno. Výšivky vytvářely řádové sestry a byly využívány hlavně k církevním účelům. Jedna z větších sbírek druhu této výšivky se nachází v klášteře v německém Lünenburgu. Vyšívači aktivně spolupracovali s malíři, kteří jim doporučili stínování a využití odstínů. Výšivka v renesanci k náboženským námětům přidává architekturu (již se zachycuje i perspektiva) a přírodu. Vyšívalo se honosně, flitry, dracouny nebo hedvábím. Je také zmínka o černé výšivce, která měla roli kontrastu (podkladem byl bílý len vyšívaný např. černým hedvábím), využívala se na oděvech či bytových doplňcích. Zmínka je i o šité krajce, jejíž původ je v Itálii. Během renesance se začaly pomocí tisku šířit vzorníky s pracemi do ostatních zemí. Jinak výšivka zůstává u zdobné role. Mezi 17. a počátkem 19. století se výšivka čím dál více přibližovala malbě, ve vyšívaných obrazech byla v hlavní roli modelace a perspektiva. Do módy se dostaly vyšívané obrazy, které se věšely na zeď. Tato móda pokračovala i v dalších stoletích, kdy se začal používat květinový dekor a reliéfní výšivka. Její využití bylo dále převážně pro oděv, oděvní a bytové doplňky. V této době se objevují první obchody se vzorníky, ale také i bílá výšivka (bílý podklad vyšívaný bílou nití). V 19. století se mezi ženy dostal další koníček a to vyšívání obrazů. Poté se začal prodávat čtverečkovaný papír se vzorem, který měl pomoci při vyšívání na plátně. Začaly si samy zakládat různé spolky, školy a chtěly se vzdělávat v uměleckých oborech. Roku 1896 byl založen ženský spolek Isabella, který se inspiroval v lidové tvorbě, zejména ve výšivce.5 Roku 1829 byl vynalezen inženýrem Joshuou Heilmannem ruční vyšívací stroj, který zvládl spousty stehů. Joshua Heilmann vylepšil i spousty dalších strojů používající se v textilnictví. Nastává manufakturní výroba. V následujícím století se stále více zdokonalovaly textilní stroje. A rozvíjí se výšivka strojová (u nás například u družstev: Záruba u Prahy – výšivka, krajka, tisk; Chrast u Chrudimi aj.). Což hodně zasáhlo do ruční tvorby. Zřizovaly se další školy s textilními ateliéry,

5

ČECHOVÁ, Alena L a Anna HALÍKOVÁ. Krajky, výšivky, stuhy, prýmky. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové

noviny, 2004. s.121. Dějiny odívání. ISBN 80-7106-668-0.

9

například škola v Německu pod vedením prof. K. O. Czescha. Také v tomto století vycházela a stále vychází spousta časopisů s radami, vzory a návrhy. Specifickou podobou je výšivka, která napodobuje gobelín. Můžeme se setkat s jejím označením - vyšívaný gobelín. Vzhled tvoří seskupení drobných křížkových stehů nejčastěji z vlny. Nicméně je považován za imitaci pravého gobelínu. I když některé památky byly provedeny výšivkou. Technika bodové výšivky neboli gobelínové výšivky vznikla pravděpodobně v době rokoka, kdy měla funkci především zdobnou. Dnes se gobelínová výšivka používá k vyšívání obrazů. Příze, kterou se vyšívá, musí být silnější, než vazba na kterou je výšivka nanášena, aby jej překryla. Tato technika má své speciální plátna na vyšívání a také jehlu s tupým hrotem.

1.1.1. Výšivka u nás Výšivka v Čechách byla velmi oblíbená, jak v klášterních dílnách, tak i u dvora, kde vznikaly i dílny. V dílnách pracovaly převážně ženy, které řídila paní hradu. Největší sympatie měla výšivka během 13. – 15. století, kdy byla srovnávána dokonce se zlatnictvím. Mezi nejstarší dochované výšivky u nás patří: 

fragment bílé lněné roušky z hrobu svaté Ludmily – nejstarší

dochovaná výšivka, datace byla určena v laboratoři pomocí rozpadu C14, přibližný rok je 1024; výšivka krokvičkovým stehem, obsahující motiv symbolu slunce a ohně neboli vzkříšení 

fragment

hedvábné

pokrývky

na

hrob

svatého

Václava

– 2. pol. 12. stol. byl sešit ze sedmi částí, zhotoven ze žlutého hedvábí, na něm jsou terče se zlatě vyšitým řeckým křížem uprostřed; ve středu pravděpodobně byla figura světce, na obvodu textilie jsou medailónky s růžicí, spojené rostlinnými motivy 

Maiestas

Domini

–

figurální

výšivka

na

spodní

desce

Kodexu vyšehradského 

Chebské antependium – 224 x 85 cm, nejvýznamnější památka

středověkého uměleckého řemesla, vzniklo zřejmě okolo roku 1300; výšivka zlatými a stříbrnými skleněnými perlami, korálky jsou doplněné kovovými plíšky aplikované 10

na hedvábí a pergamenové podložce; u Panny Marie a Krista byly použity pravé perly a korály, v horním pásu je 14 bust se jmény a se svatozáří, každá oddělena ornamentem a výšivka provedena dracounem; ve středu je zobrazena Panna Marie a Kristus a z každé strany je šest apoštolů; horní pás od středního rozděluje citát z bible, v pásu středním a spodním je pod oblouky dvacet postav světců 

Třeboňské antependium – vytvořeno před koncem 14. století, výšivka

tvořena hedvábnou a zlatou nití plus aplikace; antependium je sešito z devíti částí, na nichž jsou vyobrazeny figury a znaky Rožmberků

Obr. 3: Chebské antependium

V období

renesance

se

výšivka

vyučovala

jako

řemeslo.

Během

baroka

jako i v ostatních zemích převažuje ve výšivce dekor a přírodní materiály. Výšivka v Čechách měla funkci praktickou a to spojování dvou kusů látek, ale také zdobnou. Výšivka se objevovala na dámských i pánských oděvech, oděvních doplňcích, anebo bytovém textilu. Největší rozmach však měla výšivka na Moravě a Slovácku. Zpočátku barevnost byla velmi střídmá. Až ke konci 16. století se začíná objevovat bílá a černá výšivka, ale také se již začíná vyšívat barvou červenou. Morava až do dnes je známá svou výšivkou, kterou aplikují zejména na lidové kroje. Na Moravě se vyšívalo technikou volnou a podle počítané niti. Technika výšivky v počítané niti se vyšívala a vyšívá na podklad s pravidelnou vazbou, kdysi na venkově to byla hlavně lněná a konopná tkanina. Vyšívá se stejnými a opakovanými stehy, které jsou rovnoměrné. „Ve výšivce podle počítané niti rozeznáváme dále dva druhy vzorů – první, kde technika 11

má jedinou možnost a tím i tendenci vyjadřovat vzor geometrický, a druhý, kde se vedle geometrických vzorů vytvářejí už vzory s obsahem, kytice nebo scény (i když ty v lidovém prostředí ve starší době nenajdeme).“6 Základní steh této techniky je steh křížkový. Na Horňácku se vyskytuje výšivka barevná, stylizovaná, a na Kyjovsku jednoduchá barevná s jemným vzorem. Barevnost měla také své určité opodstatnění, například barva bílá byla dříve smuteční, barva zelená pak symbolizovala růst stromů a nejoblíbenější barva, červená, byla označována za barvu hrdosti a krásy. Jinak většina vzorů je si i v sousedních oblastech velmi podobná, vždy vychází z geometrického dekoru. Ani ojedinělá na Moravě však nebyla výšivka přes vrapy, která se hojně využívala na suknicích. Geometrickou výšivku lze spatřit také na Hané, jejíž základní steh byl steh plochý. Dále rovněž předkreslená geometrická výšivka byla v lidovém prostředí tvořena v pásech, s rostlinnými a brzy doplněnými zvířecími motivy. Malované výšivky na krojích se objevovaly v severních Čechách a byly tvořeny plochými stehy, někdy se u nich objevuje i steh smykovací. Dále pak také se bohatě vyšívalo na Litomyšlsku, kde vzory byly převážně rostlinné. Na Chodsku je typická zejména pestře barevná výšivka, také zde využívají rostlinné motivy a vyskytuje se i dírkové vyšívání. Výšivka z Podluží podle předkreslení je charakteristická svým stylizováním květů, občasným připojením letopočtu a pro výšivku v Liptovské Lužné na oděvu zase červenou plnou výšivkou. V devatenáctém století se výšivka objevila jako vyučovací předmět ve školách. Potom se výšivka vyučovala i na středních a vysokých školách pod oborem uměleckořemeslné textilní disciplíny a v dalších textilních oborech. V dnešní době je výšivka čím dál oblíbenější technikou pro zachycení myšlenek výtvarníků.

1.1.2. Spolky zaměřené na vyšívání V průběhu devatenáctého století, se již změnilo postavení žen ve společnosti, začalo vznikat mnoho podporujících vzdělávacích spolků. V Praze například vznikl ženský spolek Jednota, v Brně pak ženský vzdělávací spolek Vesna, který byl založen v polovině 19. století. Ředitelem v té době byl František Mareš, který pod spolkem zakládal školy a kurzy. „V roce 1901 vzniká šestileté dívčí lyceum, první v celé rakousko-uherské monarchii. V zakládajícím roce existence svých škol měla Vesna 90 žákyň, po dvaceti letech, v roce 1906

6

LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Moravská lidová výšivka. Brno: Moravské muzeum, 1986. s.18

12

celkem 1044 žákyň a 332 frekventantek večerních kurzů.“7 V průběhu let bylo zřízeno třináct škol různých oborů, například dvouletá škola průmyslová a škola vyšívačská. Spolek Vesna byl zaměřen hlavně na lidovou kulturu a výšivku. Ženy se seznamovaly s technikami výšivky, kresbou a lidovými tanci. Spolek byl také známí svým sběratelstvím, o které se zasloužila především Eliška Machová. Díky sbírkám mohl spolek pořádat výstavy, také se začalo s prodejními akcemi, kde byla prezentována ruční tvorba Vesny a vytěžené peníze putovaly opět ke sbírkám na jejich rozšíření. Po první světové válce se spolek soustředí zejména na svou sbírku, kdy sbírky čistí, opravují, evidují a výšivky přichycují na kartón nebo zasklívají. Velká sbírka, kde převažují výšivky, roku 1949 poté putuje do Moravsko zemského muzea. Jedinečné výšivky pocházejí z 18. a 19. století a jsou v Moravsko zemském muzeu řazeny mezi nejvzácnější ve sbírkách textilu.8Na těchto sbírkách lze vidět vývoj výšivek. Ve sbírkách Vesny se však také objevují krajky, oděvní textilie anebo keramika. S Vesnou spolupracovalo i mnoho významných osobností (spisovatelé a výtvarníci). Na konci dvacátého století bývalé žákyně Vesny znovuobnovily její činnost. První styky navázaly se starší generací – kluby důchodců, dnes se zaměřují na rodinu a děti, pořádá též kurzy a kroužky.9 Spolek Izabella byl založen na konci 19. století v Bratislavě a podporoval domácí vyšívačský průmysl. Spolek zaměstnával mnoho žen, které byly vedeny pedagožkami uměleckých řemesel a se svými výrobky tak získávaly mnohá ocenění. Ve spolku však nešlo pouze o výšivku, ale také o jiné druhy textilií, ať už oděvní či bytové. Zakladatelkou spolku byla Izabella Habsburská, která vyžadovala, aby výrobky ze spolku nesly její jméno. Ke slávě výšivky dopomohla návrhářka Mária Hallósyová. Její výšivky okouzlily hraběnku Šarlotu Zichy, dvorní dámu Alžběty, díky ní se její výšivka dostala k habsburskému dvoru. Nato byla ve škole v Cífery jmenována za vedoucí. Po vzniku spolku se její Cíferská dílna stala nejprestižnější a takto začala zlatá éra slovenské výšivky. Jehlu a nit využívala jako vyjadřovací

7

KALINOVÁ, Alena a Lenka NOVÁKOVÁ. Dcerám českým--: brněnský ženský vzdělávací spolek Vesna v letech

1870-1920. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. s.5. ISBN 978-80-7028-303-5 8

KALINOVÁ, Alena a Lenka NOVÁKOVÁ. Dcerám českým--: brněnský ženský vzdělávací spolek Vesna v letech

1870-1920. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. s.9. ISBN 978-80-7028-303-5 9

Gabriela Grmolcová. Ženský vzdělávací spolek Vesna Brno slaví 120 let. 1997-2016 Český rozhlas. [online].

26.9.2006 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/brno/zpravodajstvi/_zprava/278633

13

prostředek, přes který výšivku vyzdvihla nad běžný umělecký výtvor.10 Žákyně Márie Hallósyové prohlubovaly své znalosti v mnoha typech provedení výšivky, například v reliéfní či plastické. Také pracovaly s různým dekorem, barevností a motivy. Roku 1918 spolek Izabella zanikl a dílny byly přiřazeny k družstvu. Z první Československé republiky se zachovaly spolkové prapory, které obsahovaly figurální výšivku. Způsob jakým Mária Hollósyová vyšívala, byl úžasný. Svou výšivkou malovala, zvládala dokonale stínovat a vytvářet optické efekty u portrétů a figur.11Mária Hollósyová zemřela v roce 1945, v současnosti se Cíferská výšivka těší velkému obdivu a velmi často se na počest Márie Hollósyové pořádají workshopy nebo výstavy.

Obr. 4: Cíferská škola

10

Ľubica Hustá. Spolok Izabella, Mária Hollósyová a svet cíferskej výšivky. 2005 – 2016 ÚĽUV. [online].

01/2001

[cit.

2016-05-16].

Dostupné

z:http://www.uluv.sk/sk/web/casopis-rud/archiv/rok-2001/rud-

012001/spolok-izabella-maria-hollosyova-a-svet-ciferskej-vysivky/ 11

Ľubica Hustá. Spolok Izabella, Mária Hollósyová a svet cíferskej výšivky. 2005 – 2016 ÚĽUV. [online]. 01/2001

[cit.

2016-05-16].

Dostupné

z:http://www.uluv.sk/sk/web/casopis-rud/archiv/rok-2001/rud-012001/spolok-

izabella-maria-hollosyova-a-svet-ciferskej-vysivky

14

1.2. Typy výšivek Vyšívání je textilní technika, která pracuje s nitěmi za pomoci stehů. Ve výšivce lze využít větší škálu stehů a technik, ačkoli v mnoha technikách se opakují stejné stehy. Jako podklad je možno použít jakoukoli tkaninu, tradiční je však plátno (je pevné a dobře drží tvar) či len. Tkaniny s pravidelnou vazbou jsou vhodné pro výšivky, kde je třeba počítat nitě. Pro konkrétní výšivku a podklad je nutno také vybrat vhodnou přízi, každá má specifické vlastnosti. Nejvíce se používá mulinka a bavlnka. Mulinka se skládá z šesti nití, které jdou od sebe snadno oddělit. Při vyšívání mulinkou se vyšívá maximálně třemi nitkami a používá se pro malovanou výšivku, křížkovou výšivku nebo výšivku plochou. Na rozdíl od mulinky je bavlnka tvořena jednou silnou nití, která se nedá rozdělit. Další oblíbená vyšívací příze je perlovka neboli perličková bavlnka, která je tvořena ze dvou spletených vláken, které se nerozdělují. Její hlavní vlastnost je lesklost příze a používá se pro jakékoli vyšívání. Dále se lze setkat i s hedvábnou vyšívací přízí (plochá, splétaná, silná a umělá), která je charakteristická svou pevností. Bohužel ale také bledne a nesmí se prát. Trvanlivá příze je z vlny (př. gobelínová vlna, perská vlna, medici vlna) a příze využívaná na dekor a detaily je příze metalická. Každá výšivka vyžaduje určitý typ a velikost jehly. Čím má jehla vyšší číslo, tím je tenčí. Mezi nejčastěji používané typy jehel patří vyšívací jehla ostrá (ostrý hrot a velké oko), tupá vyšívací jehla (tupý hrot a velké oko, vhodná pro křížkovou výšivku), žinylková jehla (pro práci se silnější přízi), goblénová jehla (tupý hrot a dlouhé oko) a korálková jehla (dlouhá, tenká s malým okem). Pro lepší práci s výšivkou jsou dobré napínací rámy a bubínky. Díky napnutí tkaniny pomohou od deformace výšivky. Dále usnadní manipulaci s výšivkou a stehy jsou pravidelné. Druhů vyšívacích rámů je mnoho, mezi základní patří kruhový rám a rovný rám. Rovné rámy jsou většinou připevněné na stojan, tudíž další usnadnění práce, že obě ruce jsou volné. Tkanina se napíná na válce a je snadno posouvatelná. Kruhové rámy jsou oblíbené díky jejich skladnosti a vyhovují menším výšivkám. Mezi hlavní vyšívací stehy na tkaninu se řadí stehy přitažené, ažurové stehy, vložené stehy, tkané stehy, saténové stehy, osamělé stehy, metličkové stehy, obrubové stehy, křížkové stehy, řetízkové stehy a liniové stehy.

15

Druhy výšivek se dělí na malování jehlou, korálkovou výšivku, vyšívání v počítané niti a ploché vyšívání. Malovaná výšivka, malba jehlou nebo jakubovská výšivka je výšivka provedená volnou technikou. Na podkladovou tkaninu se používá pevné plátno, protože malovaná výšivka je těžká. V dnešní době se však malovaná výšivka objevuje i na slabé tkanině či hedvábí. Příze je nejvhodnější vlněná, mulinka či goblénová, která je silnější než klasická příze a velmi rychle zaplní prostor. Pro efekt se velmi často do jehly navlékají dva odstíny příze. Motiv je mnohdy předkreslen na tkaninu, stehy nejsou přesně určeny a díky rozdílným stehům výšivka vypadá plasticky. Touto technikou také snadno dosáhnout reálného vzhledu motivu. Nejpoužívanější je steh plný, který je nepravidelné délky, charakteristické pro tuto výšivku je prolínání barev a kladení stehů přes sebe. V současnosti se malba jehlou dostává velké oblibě, ať už u výtvarníků či u diváků. Plné vyšívání ploché se vyšívá podle předkresleného vzoru. Je tvořeno zapichováním jehly do obrysové čáry nakresleného motivu a stehy klade těsně vedle sebe. Stehy mohou býti umísťovány vodorovně nebo šikmo. Aby plné vyšívání bylo plastické, je nejprve obrys motivu obšit a vyšitý je následně.

1.2.1. Výšivka a kýč „Obávám se, že kýč má budoucnost. O to méně jí má umění...“ (Vladimír Czumalo, historik umění) Kýč se stal velmi rozšířeným v druhé polovině devatenáctého století a zasáhl kulturu, reklamu a podobně, najdeme jej prostě všude.12 Ačkoli plní hlavně funkci estetickou, zabývají se jím také historikové ba i dokonce spisovatelé. A co je vlastně kýč? Laicky řečeno, je to něco, nad čím se nemusí přemýšlet, neapeluje na osobitost a hraničí s uměním. Působí nám na city, jeho cílem je zalíbit se a říká „Chceš mě!“ Je nefunkční, banální, postrádá hlubší význam a potlačuje materiál jako je sádra nebo porcelán. Většina lidí se s kýčem spokojí, splňuje jejich očekávání a mnohdy ani nevědí, že jde o kýč. Láká často lidi, kteří nerozumí umění, bohužel i děti sahají po kýči, jelikož neměly prozatím možnost kýči porozumět. V rámci kultivace musí děti projít kýčem, ale neměli bychom dítěti říkat,

12

KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: Torst, 1994. s.28 ISBN 80-85639-17-3.

16

že se jedná o kýč, nýbrž také zároveň ho nedávat jako příklad krásna. Jde o to, aby se děti naučily rozpoznat rozdíly a naučily se vnímat krásu. Kýčem jsme dnes obklopeni naprosto všude v architektuře, v televizi, ve výtvarném umění, hudbě a tak dále. V reklamě se v současné době hodně využívá komerčnosti kýče, protože se lidem líbí, ne všem, ale upoutává určitou svou přitažlivostí. Témata pro nás typická v oblasti kýče jsou témata líbivá, například západy slunce, sádroví trpaslíci, láska, koně, koťata a podobně. A tím se dostáváme ke kýči ve výšivce, ani ona se mu nevyhnula. Výšivka sama o sobě je nádherná technika a zkazit jí takto mohou různé tematické časopisy, kde se i začátečnice jistě dozví cenné rady, jak správně začít, ale také jaké jsou úžasné náměty do dětské pokoje, obývacího pokoje či na polštáře. Vrcholem kýče jsou takzvané vyšívané obrazy, je možno si v galanteriích zakoupit již předtištěnou kanavu, pokud se nechcete řídit návodem z internetu či časopisu. Náměty bývají velmi často originální, nalezneme mezi nimi Ježíše, vázu s květinami, štěňátka či jiná mláďata, usmívající se človíčky a kreslená zvířata, také oblíbená je krajina švýcarská nebo ve stylu Provence a tak dále. Tyto výšivky se provádějí křížkovým stehem. Na sociální síti Facebook se rozšířily fanouškovské stránky, například Křížková výšivka, kde si můžeme stáhnout různé návody a inspirovat se. Do facebookového vyhledávače stačí zadat výšivka anebo vyšívání a vyhledá se nám nespočet fanouškovských stran nebo skupin lidí, kteří si navzájem radí, vyměňují tipy, nápady a předlohy.

Obr. 5: předloha1

Obr. 6: předloha2

17

Svým způsobem se proti neestetickým křížkovým výšivkám postavila řada umělců, kteří mají výšivku jako jeden ze svých vyjadřovacích prostředků a snaží se jí dávat co největší osobitý charakter. Jak u malby, tak i u výšivky lze rozeznat umělcův jedinečný rukopis.

1.3. Osobnosti Michal Pěchouček, narozen roku 1972, je všestranný umělec, zabývá se fotografií, grafikou, malbou a videem. Studoval v Praze výtvarnou školu Václava Hollara a Akademii výtvarných umění. Tradiční grafika mu však nedokázala dát prostorovost, proto se od grafiky přesunul přes diaprojektor až k výšivce. Jeho první vyšívaný obraz nese název Ráno, kde je vyobrazena jeho matka při čištění zubů. Následně vzniklo Monte Carlo a řada obrazů na sololitu, kde byla vyšita jen určitá část například oblečení. 13 Poté se přesouvá k fotografii, malbě a videu. Poslední jeho textilní práce nese název Time for Bed (2010), je to cyklus obrazů vyobrazujících figury v pyžamu nebo v intimní chvíli. Technika je kombinovaná a to textil s akrylem.

Obr. 7, 8: Time for bed, textil na plátně, 210 x 140 cm, 2010

Petr Bařinka se narodil roku 1979 ve Zlíně a studoval v Bratislavě, Praze a v Athénách. Je to multimediální umělec, který se ve své tvorbě zaměřuje na malbu, kresbu, sochu, fotografii, film, animaci, tisk a v poslední době experimentuje s výšivkou, s kterou imituje práci počítačového programu Adobe Illustrator. Jeho celá tvorba se nese v duchu jakéhosi příběhu, světa či hry. S výšivkou pracuje na našepsovaném plátně, kdy se nechává inspirovat 13

Pavlína Morganová . Michal Pěchouček. Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-

2015. [online]. 2005 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://www.artlist.cz/michal-pechoucek-186/

18

počítačovými hrami a vektorovou grafikou. Nejprve na plátno spontánně vyšije různá geometrická seskupení (vždy používá silnější přízi), poté celé plátno přetře akrylem a u některých prací vytáhne jinou barvou a slabým štětcem pouze přízi. Tyto práce neboli imaginární světy z dálky vypadají jako by byly tištěné či pouze malované, na první pohled nejde absolutně poznat, že se jedná o výšivku.

Obr. 9: Master Blaster, akryl a vlna na plátně, 150 x 100 cm, 2014

Obr. 10: Dark Land, akryl a vlna na plátně, 300 x 200 cm, 2013

Slovenská umělkyně Vlasta Žáková se narodila roku 1981 a je charakteristická svou prací s textilem a volnou výšivkou. Vystudovala fakultu umění v Košicích a fakultu výtvarných umění v Brně. Od roku 2006 se věnuje zejména tématu Párty. Její textilní obrazy jsou plné 19

skutečného nočního života. Práce jsou typické použitou technikou embroiling (zaplést, uvést zmatek).14 K vyšívání používá vlnu, bavlnky a stužky, vše vyšívá a sešívá ručně. Rukopis má velmi expresivní a živý. Na jejích sochách, obrazech nebo oděvu můžeme také vidět různé textilní překrývání, vrstvení, kombinování, jednoduše Vlasta hodně experimentuje. Ve svých pracích zaznamenává události, momentky, příběhy, kterých byla svědkem, ať už to jsou příjemné zážitky, na které ráda vzpomíná nebo události, které se běžně dějí kolem nás a sama na ně tímto způsobem reaguje, neodsuzuje.

Obr. 11: Neomezený II., ruční výšivka na textil, 220 x 140 cm, 2009

Textilní výtvarnice Aran Illinghworth studovala obor umění a design a univerzitu specializující se na textil v Hertfordshire. Své práce má zaměřené na ženy a jejich sociální situaci, převážně jde o ženy z Indie a jejich chudobu. Nejedná se o nějaký politický záměr. Realistické výšivky vypovídají jakýsi příběh, hlavní je pro Aran, aby divák do něj vstoupil a viděl, co se okolo nás děje. Ve výšivce je vidět její hra se světlem a stínem, kterou používá

14

Vlasta Žáková. Info 2013. COPYRIGHT VLASTA ZAKOVA 2013. [online]. 2013 [cit. 2016-05-25]. Dostupné

z: http://www.vlastazakova.com/

20

na portréty, recyklované textilie a na oděv. Pracovat začíná vizuálním výzkumem, zkoumá fotografie svých objektů a potom pracuje s ruční výšivkou, nášivkami apod. Barevné tkaniny a recyklované tkaniny, které používá, jsou přímo z Indie a dávají dílu osobitý nádech. Každý kus její práce má příběh a nutí provokovat myšlenky a city diváka.15 Aran Illinghwoth pracuje také s textilními sochami či aplikovanými textilními obrazy.

Obr. 12: Why me, 40 x 34 cm

Obr. 13: Madonna and Child III, aplikovaná recyklovaná tkanina a ruční výšivka na plátně, 57 x 57 cm

Umělec z Philadelphie Matthew Cox vystudoval Parsons School of design v New Yorku a Otis/Parsons v Los Angeles. Pracuje s různými médii, z kterých vytváří své série prací a je proslulý svými rentgenovými snímky, které sjednocuje s výšivkou. Jeho práce jsou pečlivé, velmi vtipné a některé vyobrazují i příběh. Ve vyšívaných rentgenech je tak velký kontrast materiálů, ale dílo působí díky výšivce velmi měkce. Vypadá to, jako by rentgenovým snímkům něco chybělo a autor chtěl snímky dodělat a zdokonalit. Snad barva? V jeho živých výšivkách lze spatřit komiksové hrdiny, pohádkové postavy, portréty osobností, lidské části těla anebo květiny.

15

Aran

Illingworth.

Artist\’s

Statement. [online].

i.com/section398912.html

21

[cit.

2016-05-26].

Dostupné

z: http://www.aran-

Obr. 14: Feet, embroidered x-ray

Obr. 15: Turned Head, embroidery thread through found x-ray

Španělský umělec David Catá studoval BA (výtvarné umění) Vigo University (Pontevedra), Internacional magisterský titul v oboru fotografie (koncept a tvorba) v Madridu a také obor akordeon na Konzervatoři Viveiro hudby. Ke své tvorbě David Catá využívá své tělo místo plátna. Jeho práce jsou osobního charakteru, přesahují estetiku, zprvu si počin zaznamenává fotografií, malbou nebo i dokonce sochou. Mezi jeho známou tvorbu patří například sérii portrétů lidí, kteří mu jsou blízcí, jako je rodina a přátelé. Kde podle pasové fotografie si všil do dlaně jejich portréty, tímto způsobem je to jakési vzájemné soužití lásky a bolesti. Dále body art projekt, během něhož si zasadil pod kůži květinu, která byla posazena přímo do hlíny. Hlavním důvodem této akce bylo přeměnit ruku ve zdroj života a díky tomu se více sloučit s přírodou. Přesto někteří lidé u jeho prací cítí zhnusení.16 Při vyšívání si nedělá

16

Martina Knapová. Body art. David Catá pěstuje ze své ruky rostlinu. opyright 2009 – 2016 CzechNetMedia,

s.r.o. TOPZINE.cz, ISSN 1803-9235. [online]. 21.1.2015 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.topzine.cz/body-art-david-cata-pestuje-ze-sve-ruky-rostlinu

22

uzlíky ani nezakončuje a po dovyšití si práci z dlaně vytrhá a například u portrétů vytrženou výšivku přiloží na fotografii. Svou práci si zaznamenává na videa a fotografie.

Obr. 16: Portrétování rodiny

Obr. 17: Pěstování

Louise Riley vystudovala Winchester School of Art (textil). Je to textilní výtvarnice, která se inspiruje životem, lidstvem a společností. Není zaměřena pouze na jedno pohlaví a jako plátno – jako podklad nejčastěji používá matraci. Odůvodňuje to tím, že matrace je s námi během spánku, snů, odpočinku a při různých našich myšlenkách. Místo matrace patří mezi její podkladové materiály také záclona nebo síťovina. Během práce využívá bohatou barevnost nití, snaží se zobrazit vztahy, rodinu, rodinné pohovky či koberce. Během energického vyšívání postav svými stehy znázorňuje DNA a říká, že tkaniny představují naší druhou kůži.

Obr. 18: Mattresses

23

Obr. 19, 20: Detail

Vietnamská umělkyně Diem Chau se narodila roku 1979 a žije v Americe. Vystudovala Bachelor of Fine Arts, Cornish College of the Arts a University Child Development School. Diem má velký cit pro minimalismus a příběh. Ve své tvorbě se zaměřuje na vyřezávání různých pastelek/voskovek/dřeva, dále také na hedvábí, které je velmi jemně vyšito a následně připojeno k porcelánu. Spojuje různá média a vytváří z nich vzpomínkové medailony. Její práce je zaměřená na vyprávění, mýty a zkoumání zapomenutých momentů.17

Obr. 21, 22: Sisters, porcelánová mísa, hedvábí, nit

17

Deim Chau. About Diem Chau. Diem Chau [online]. 2007 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z:

http://www.diemchau.com/about.html

24

Ruská umělkyně Ann Khokhlova se na našich pultech objevila až po dokončení ilustračního kurzu na British Higher School of Design. Během své tvorby často spolupracuje s pěti dalšími autorkami, s kterými se potkala na kurzu v Británii. Ann používá velmi pestrou barevnost a expresivitu a při vyšívání jsou vlněné příze hustě vedle sebe kladeny v řetízkovém stehu. Ve svých ilustracích se inspiruje lidovými příběhy a zážitky. 18 Díky vlněné výšivce, její ilustrace vypadají hutně, plně a barevnost ta zas dává pocit radosti a vcítění se do dané kultury v příběhu. Její vyšívané knihy lze spatřit k prodeji v galeriích nebo muzeích.

Obr. 23, 24: The Prime Russian Magazine, ilustrace, 2014

Lauren DiCioccio je americká umělkyně, která vystudovala Colgate University: Hamilton, New York (umění a historii umění). Lauren pracuje se sochami, ilustracemi, malbou, zaměřuje se na různě projekty a produkty a od roku 2005 i na šití - výšivku. Svým vyšíváním zkoumá tiskové médium, které využívá i jako podklad, a masově vyráběné předměty. Lauren

18

Sara Barnes. Ann Khokhlova’s Poetic Embroidered Illustrations. 2016 Sara Barnes/Brown Paper Bag. All rights

reserved. [online]. 3.6.2014 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.brwnpaperbag.com/ann-khokhlovaembroidered-illustrations/

25

vyšívá velmi hravě a volně, uzlíky se objevují jak z rubové, tak i z lícové strany, pro ni je to takto dovršení dokonalosti, vše nemusí být perfektní jako podle nějakých pravidel. K vyšívání používá bavlnky, noviny, organzu, mušelín ale i fotografie a novinové portréty.

Obr. 25: Mewa Brand Brochure, MEWA Textil-Service AG a Co. Management OHG (Wiesbaden, German) witha Change Communication (Frankfurt, Germany), ilustrace, 2012

Ana Teresa Barboza je perská umělkyně, která se narodila v roce 1981 a vystudovala malbu na fakultě Pontificia Universidad Católica del Perú. Její práce se točí kolem lidského těla a zpočátku výšivku používala jen jako fragment nebo dekor lidského těla. Ana pracuje často s tištěnou fotografií na látce a s autoportréty.19 Své výšivky má spojené s domovem, ženou, intimitou, některé její výšivky slouží také jako kamufláž – utajování. V tvorbě můžeme spatřit patchworkovou deku, kde vyšila slova, která probíhala v jejím partnerském vztahu, dále pak objekty představující textilní pitvu, stylizované výšivky ženského těla, dekorativní výšivku na vytištěné fotografii na plátně, také malbu kombinovanou s fotografií a výšivkou, ale i například lineární či křížkovou výšivku znázorňující líčení před zrcadlem. V sérii prací z roku 2010 – 2011 s názvem Animales familiares, pracuje s každodenními vztahy v našem životě. Vyobrazuje propojení lidí a volně žijících zvířat, pravděpodobně to má zobrazovat určité situace, během nichž se v nás nějaké zvíře projeví. Série je tvořená výšivkou, malbou, kresbou,

19

Ana Teresa Barboza – biography. Now contemporary art. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z:

http://www.nowcontemporaryart.com/profile_bio.php?id=54

26

ale i aplikací textilu. „Když milujeme, jsme lidé a koušeme. Když milujeme, ztrácíme kontrolu a olizujeme.“20

Obr. 26: Detail SUSPENSIÓN2,

Obr. 27: Detail, ANIMALES FAMILIARES,

výšivka, příze, 85 x 60 cm, 2013

vyšívání na plátně, 39 x 33 cm, 2011

Obr. 28: Vyšívání na plátně,

Obr. 29: Detail, ANIMALES FAMILIARES

135 x 96 cm, 2010

vyšívání na plátně, 39 x 33 cm, 2011

Linda Behar vystudovala School of the Museum of Fine Arts: Continuing Education courses, Massachusetts College of Art: Continuing Education courses a Radcliffe College: B. A. cum laude in Architectural Sciences. Již od roku 1993 fotografuje svá oblíbená místa v přírodě (močály) nebo rostliny/místa, která jí přijdou něčím kouzelná a nechce na ně zapomenout. Poté je realisticky vyšívá v rozměrech podle vybrané fotografie. Své barevné stehy přirovnává k malbě Moneta a k dalším impresionistům, kteří zachytávali okamžik dané chvíle.

20

Tilsa Otta. ANIMALES FAMILIARES. ANA TERESA BARBOZA. [online]. 8.9.2011 [cit. 2016-05-27].

Dostupné z:http://anateresabarboza.blogspot.cz/p/blog-page_9.html

27

Linda se snaží ve svých pracech o nadčasovost, o podstatu objektu a hlavně o zachycení světla. Behar se snaží při vyšívání o 3D iluzi a tvrdí, že vlákna mají rozměr, když s nimi hustě vyšívá, tak dané plochy vystupují dopředu oproti vodě, kterou vyšívá v rovině – plošně.21 Ve své tvorbě se také zaměřila na vzpomínky, kde vyšívala podle fotografií z dětství.

Obr. 30: Belle Isle I, 5 3/4 x 4 1/8 cm, 2002

Obr. 31: Autumn Salt Marsh I, Gloucester, 7 x 3 1/2 cm, 2010

Umělec Daniel Kornrumpf vystudoval BFA, Kutztown University, Kutztown, PA a MFA, Pennsylvania Academy of the Fine Arts, Philadelphia, PA. Tento textilní umělec žije ve Spojených státech a to se odráží v jeho vyšívaných portrétech. Výšivka pro něj znamená způsob jak tvořit malované portréty pomocí příze, která láká náš dotek.22 Daniel pracuje s fotografií, kterou přenáší pomocí obtiskovacího papíru na plátno. Jeho dynamické hyperrealistické výšivky oslovily nejednoho diváka a galerii.

21

Craig Lambert. Photos in Thread Photorealistic fabric art that embraces both f-stops and embroidery. 1996-2016

Harvard

Magazine

Inc.

All

right

reserved.[online].

2008

[cit.

2016-05-27].

Dostupné

z: http://harvardmagazine.com/2008/11/photos-in-thread.html 22

Daniel

Kornrumpf:

Seductive

texture. DANIEL

OTHERPEOPLESPIXELS. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.textileartist.org/daniel-kornrumpf-seductive-texture/

28

KORNRUMPF

WEBSITE

BY

Obr. 32: no mold gold teeth, ruční výšivka, 42 x 36 cm, 2013

Cayce Zavaglia se narodila v roce 1971 a vystudovala BA (malbu), Wheaton College, Wheaton, IL a MFA (malbu), Washington University, Saint Louis, MO. K výšivce se dostala přibližně v roce 2004 a svou tvorbu soustředí na portrétování přátel a rodiny. V průběhu let svou výšivku zdokonalila tak moc, že dokáže míchat barevné příze jako barvy v olejomalbě.23 Její vyšívaná díla jsou tvořena krátkými stehy a jsou velmi hyperrealistická, také většina jejich maleb připomíná výšivku.

Obr. 33, 34: výšivky

23

Cayce Zavaglia. Statement. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.caycezavaglia.com/about/

29

Výtvarnice Andrea Farina je ilustrátorka a návrhářka žijící v Americe. Andrea hodně experimentuje s materiály a různými médii (inkoust, výšivka). Její kresby inkoustem a akvarelem, někdy spojené i s tiskem, jsou výborně kresebné, až vyvolávají pocit, že jsou vytvořené v počítačovém programu. Také její ilustrace jsou skvěle řešeny, příjemná barevnost, stylizace se zaměřením na ženské pohlaví. Výšivku má moderní, velice jemnou a její hlavní přízí je příze černá. Barevnou využívá na místa, která jí přijdou důležitá a kde chce upoutat divákovu pozornost. Ve výšivce jejím hlavním objektem je opět ženské tělo, jako u ilustrací a kreseb, také jako by chtěla všude u těl zmínit anatomii nebo funkci těla. Vyšívá volně a ve výšivkách je cítit život, pohyb a lehkost.

Obr. 35: PINCH, výšivka na mušelín

Obr. 36: GARDEN PARTY, výšivka na plátně, 14 x 11 cm

Mladá ilustrátorka a textilní umělkyně Teresa Lim vystudovala Lasalle College of the Arts v Singapuru. Její návrhy se snaží prolomit hranice mezi ilustrátorstvím a textilní tvorbou. Inspiraci čerpá v knihách a v lidech které běžně potkává.

24

Výšivkami, kterými se objevila

poprvé v časopisech a na designových webech, byly výšivky s tematikou míst, které navštívila a tímto způsobem si je zaznamenala. Poté nafotila výšivky přímo s daným místem. Má takto kolekci krajin a měst. Dále například série prací s názvem Etiquette z roku 2013 zkoumá 24

Teresa Lim. About. [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.teeteeheehee.com/#!about/c2414

30

ženskou identitu. Na obrázcích jsou také vyšity/napsány citáty, které jsou určeny k zamyšlení a pochopení ženy. Nevyhnul se jí ani textil, vytvořila spousty designových módních kousků. Také ve své sbírce má mnoho návrhů na potisk tkanin a aplikace.

Obr. 37: Tokyo

Obr. 38: Etiquette

Další textilní umělec tvořící výšivkou je Hiroko Kubota, na popud svého syna vyšívá kočky do kapes u košile, protože miluje a sbírá kočky. Nyní je o jeho košile velký zájem a Hiroko přemýšlí o otevření obchodu. Dále třeba zmínit Jurgitu Ludavičiené, ta své výšivky aplikuje na naše každodenní věci, které používáme. Například kapota auta, popelník, pánev na vaření a mnoho dalšího, vše tvoří křížkovým stehem. Chloe Giordano je ilustrátorka, která se v současné době zaměřuje na malovanou výšivku, a jejím tématem jsou lesní zvířata. Tilleke Schwarz své energické výšivky zaměřuje na různé životy (př. květin, živočichů), kde se objevuje i různý text, vše vyšito barevnými přízemi. Švédský výtvarník Petter Hellsing vyšívá od portrétů rodiny, mezilidských vztahů až po lesní zvěř. Své návrhy si dělá v počítačovém programu. A textilní výtvarník Richard Saja, který vyšívá na tradiční francouzské plátno. Na plátně je vytisknut obraz s postavami z 18. století a Richard svým barevným vyšíváním dává obrazu jiný ráz. Například přidává barevné punk účesy, klaunské nosy a oblečení a tak podobně. Výtvarníci pracující s výšivkou se rychle rozšiřují, ať už se jedná o umělce zaměřující se na malbu nebo kreslíře. Ve výšivce nalezli další médium pro tvorbu, která dokáže uskutečnit jejich představu a přeci se od klasických technik příjemně liší.

31

1.3.1. Klub konkretistů Vzhledem k mému výtvarnému projevu zařazuji zde i Klub konkretistů, jejichž podoba výtvarného umění je mi velmi blízká, a proto se jí zabývám. Klub konkretistů vznikl na pražské Kampě 9. května roku 1967 a zanikl roku 1971. Hlavním cílem jako u ostatních směrů vznikajících v tomto období, bylo vyniknout a zvýraznit se. Klub se začal velmi rychle rozšiřovat a to pro něj také bohužel brzy znamenalo konec. Program Klubu byl vytvořen Arsénem Pohribným. Zakladatel konkretismu Theo van Doesburg roku 1930 sděluje: „Konkrétní nikoli abstraktní malířství… předvídám čas čistého malířství. Protože není nic konkrétnějšího, skutečnějšího než line, barvy, plocha… Tyto prostředky už nemají sloužit napodobivému zobrazení, nýbrž interpretovat myšlenky, ducha neboť duch dosáhl stadia dospělosti: potřebuje jasné intelektuální prostředky, aby se manifestoval konkrétním způsobem…“25 Umělci působící v tomto klubu byli okouzleni geometrií, čistotou a stylizací. Proto se konkretismus velmi snadno rozlišuje od ostatních směrů a to především svou vášní pro geometrii. Pracovali s harmonií, ornamentem a jednoduchostí, kdy vytvářeli malby a různé objekty. Velmi často vystavovali jak v Československu, tak i v zahraničí, aby se dostali se svým programem do podvědomí lidí. Ke Klubu konkretistů patřil například spoluzakladatel Eduart Antal s náměty z přírody a architektury, Mária Bartuszová proslulá svou sochařskou tvorbou, Jindřich Boška s malbami a tisky ornamentální geometrie, Jarmila Čihánková a její tapisérie, Marián Čunderlík s cykly Čtverce/Korpusy, Dalibor Chatrný s dřevořezy, Ivan Chatrný se vyjadřoval grafikou s černou a bílou barvou, Radoslav Kratina pracoval převážně se dřevem. Další spoluzakladatel Klubu Eduard Ovčáček se věnoval převážně serigrafii a dřevěným prostorovým objektům, dále teoretik umění Arsén Pohribný. Jeden ze zakladatelů Klubu byl rovněž kolážista Karel Trinkewitz, dalším spoluzakladatelem pak Rudolf Valenta a Jiří Valoch s jeho poetickými texty. Klub vydával časopis pod názvem Arci 3, 14, kde se snažil vtáhnout čtenáře do tvorby členů, jejich myšlenek a vznikajících projektů. Jejich první výstava proběhla v Jihlavě roku 1968 a strhla nával kritiky. Tvorba Klubu navazovala v podstatě na abstraktní umění a konstruktivismus. Nové tendence v šedesátých letech, při kterých se divák účastní aktivně

25

POHRIBNÝ, Arsén (ed.). Klub konkrétistů: [katalog výstavy : Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 12.6. - 31.8.

1997. Jihlava: KANT, 1997. s.6 ISBN 80-901903-7-5.

32

výstavy a stává se i součástí díla, navádí diváka k jakémusi rituálu, často s kinetickým objektem, a proto se stávalo, že sám autor s dílem ustupují do pozadí. Klub konkretistů pracuje na konci šedesátých let hodně s dynamikou a světlem, jež využívá na výstavách. Svou činnost Klub ukončil v roce 1971. V současné době se ke konkretismu přihlásilo mnoho mladých výtvarníků, kteří se rozhodli rozšiřovat jeho zásady i v 21. století. 26

Obr. 39: Dalibor Chatrný, 570 x 350 mm, dřevořez, papír, sig., 1961

KK3 Klub konkretistů vznikl v roce 2007 a hlavní sídlo má v Hradci Králové, jinak působí po celé České Republice. Jejich cíl je podpora kultury, šíření kulturních hodnot, tvorba nových uměleckých projektů a sdružování umělců. Členem spolku může být jakákoli osoba starší 18 let a přijme ji rada spolku. Členství ve spolku zaniká například úmrtím nebo zánikem spolku. Stanovy spolku sepsal předseda KK3 Mgr. Štěpán Málek akad. soch.27 Na úplném začátku se Klub nazýval Klub konkretistů Východních Čech, po roce 2011 se členové rozhodli o osamostatnění a Klub přejmenovali na KK3 Klub konkretistů. Ti dnes vystavují samostatně, ale i s pozvanými hosty. Konkrétní je pro ně linie, jednoduchost, plocha a barva, někdy je těžké z povzdálí rozeznat geometrické tvary. K jejich výstavám již vyšlo několik katalogů například Katalog k výstavě Klubu konkretistů 45 let poté (Jihlava 2013), 26

POHRIBNÝ, Arsén (ed.). Klub konkrétistů: [katalog výstavy : Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 12.6. - 31.8.

1997. Jihlava: KANT, 1997. s.14 ISBN 80-901903-7-5. 27

O NÁS. 2016 by Petr Scháněl. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z:

http://janavincencova.wix.com/klubkk3#!blank/c24vq

33

KONKRET/ISM 1967 - 2015 (Topičův salon a klub) a Konkrétní podzim 2015. Klub také spravuje Galerii AMB v Hradci Králové, kde se konají výstavy, koncerty a přednášky. Mezi členy KK3 patří například Jiří Hilmar, jehož hlavním tématem je prostor, Vladana Hajnová zabývající se kresbou a grafikou, Jaroslav Jebavý, který tvoří hlavně z kružnic a kruhů. Dále také Jiří Krtička pracující s malbou, Michal Čepelka zaměřený na počítačovou grafiku, Zdeněk Kučera, který pracuje s prostorem, grafikou a malbou. A v poslední řadě předseda spolku Štěpán Málek, který tvoří především sochy, ale i malby či instalace. Jeho výstavy nejčastěji lze spatřit Hradci Králové a jeho okolí. Nyní pracuje hodně s kartonem a malbou. Každý rok se účastní se svými sochami Nábřeží umělců v Hradci Králové, kde mohou svou tvorbu předvést i nejmenší výtvarníci.28

Obr. 40: Štěpán Málek, Reliéf – Geop, dřevo, 2008

28

AUTOŘI. 2016 by Petr Scháněl. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z:

http://janavincencova.wix.com/klubkk3#!blank/ht7a5

34

2. Praktická část „ …to nejcennější, co může jeden člověk druhému dát, jsou dobré vzpomínky. “ (z knížky Spratek – Torey L. Hayden) Téma Děda, které jsem si zvolila, nebylo nahodilé, navedly mě značně k němu hodiny v ateliéru textilu, kde jsme se hodně zabývali vlastními prožitky. A především z dětství máme nejlepší zážitky, na které v dospělosti neustále vzpomínáme. Jedna má oblíbená vzpomínka, na kterou si vzpomenu i několikrát do roka, je jaro – léto – podzim a cesta do lesa za zvěří, kterou mám spojenou se svým dědou. Proto téma Děda, které pro mne znamená velmi mnoho. Děda pro mě byl velmi důležitý člověk v mém životě. Ať už z pohledu rodinného, tak i přátelského. Naučil mě poznávat zvěř, rostliny, mysliveckou mluvu, přípravu trofeje a stojku na hlavě. Je toho velmi mnoho, co by se dalo o dědovi napsat. Vždy, když se naskytla možnost, jela jsem jako dítě ráda na víkend k babičce a dědovi do Chvalče. Bydleli v domě, který zdobilo jelení paroží. Vždy po večeři jsme se s dědou teple oblékli, od babičky dostali i něco malého k zakousnutí do kapsy a šli na dvorek. Po nasazení helem a otevření brány jsme mohli s dědou na motorce vyrazit. Když jsem byla menší, posadil mě děda hned za řídítka motorky, to bylo pro mne lepší, protože jsem se alespoň nebála zatáček. Naše cesta totiž vedla přes dlouhé serpentiny. Poté, co jsme byli na místě, vylezli jsme na kazatelnu a čekali. Já dostala i svůj dalekohled a musela být potichu, aby k nám něco přišlo. Pokaždé se i přes mé povídání přece jen nějaká zvěř objevila. Tehdy nastal čas koukat se přes puškohled nebo dalekohled a prosení: „Dědo, střílej“. Přede mnou však nikdy nevystřelil. Tehdy mým velkým snem bylo spatřit jelena, bohužel jsem ho nikdy zatím volně v přírodě neviděla.

2.1. Děda Děda František Bártl se narodil 8. 3. 1946 v Žehušicích (které se nacházejí asi 8 kilometrů východně od Kutné Hory), Ludmile pocházející z Žehušic a Františkovi pocházejícím z Havlíčkova Brodu. Měl také tři sourozence, starší sestru Ludmilu, mladšího bratra Václava a nejmladšího bratra Milana, který se bohužel v nízkém věku utopil. V Žehušicích se nachází známá obora s bílými jeleny, kteří pochází nejspíše s Persie či Indie. Co se týče obory, tak je tam nad sto kusů zvěře a nyní se mezi jeleny objevuje i pár kusů daňka skvrnitého. A to byl jeden z důvodů, co dědu táhl do lesa. Svou lásku k lesu však zdědil určitě také po svém otci, který se zajímal o myslivost. 35

Po základní škole se děda rozhodl pro učiliště, kde však vydržel pouze rok a přemístil se do Královehradeckého kraje, do města Trutnov. Zde začal studovat Střední lesnicko technickou školu, dnes Česká lesnická akademie Trutnov. Po absolvování maturity roku 1966 nastoupil na vojnu a po ní v říjnu 1968 jako lesní technik v obci Chvaleč (u Trutnova), hlavní podnik Lesů Československa byl v Broumově. Pár let nato šel děda dělat hajného, později se jim začalo říkat revírník. Tato práce pro něj byla snem a životním naplněním, oproti monotónnímu vysedávání v kanceláři. Jeho revír Adršpach spadal pod část Lesní Hospodářský celek Broumovsko. V jeho revíru byly asi čtyři honitby. Honitby jsou části lesa, které pronajímají Lesy České Republiky různým honebním spolkům a slouží k lovu. V této práci měl pod sebou pracovníky, kterým rozděloval práci v lese a kontroloval je, zda vše udělali, tak jak měli. Také dokázal poznat na lidech, jestliže lhali, a to mu bylo výhodou i v práci, když mu nějaký pracovník říkal, že danou práci udělal, ale bylo to naopak, tak se mu to promítlo ve výplatě, kde ho děda finančně potrestal. Svoji práci měl velmi rád a dělal jí precizně.

Obr. 41: Dědovo tablo ze střední školy

Děda byl také členem Mysliveckého sdružení Ráč se sídlem ve Chvalči – nyní Myslivecký spolek Ráč. Střelil nespočet srnců, prasat, lišek, pár jelenu a také jezevce, jehož vydělaná kůže dlouhý čas zdobila koberec v obývacím pokoji. Většinu svého času trávil v lese, ať už pracovně či ve svém volnu (na to velmi ráda vzpomínáme my vnoučata). 36

Nedaleko domu měl svůj krmelec, kde bylo dosti krmiva na zimu, a i my vnoučata jsme se angažovala v krmení. Vozili jsme k dědovi jablka, seno, kaštany a sušené pečivo. Když bylo v zimě hodně sněhu, do krmelce jsme se dostávali na běžkách. Díky dědovi máme na Vánoce rodinný zvyk jít během procházky nejprve ke krmelci a dát něco dobrého i zvěři. Já jako nejstarší vnouče jsem zažila také dědova posledního psa. Dohromady vycvičil dva lovecké psy. První, anglický kokršpaněl Rita, byl bohužel pokousán od lišky a brzy uhynula, poté si pořídil jezevčici Lovku, ta zemřela na rakovinu, a protože babičce, matce a strýci bylo líto, že nemůžou psy rozmazlovat a mít doma, tak jim děda pořídil jezevčici Borku. V naší rodině dál přetrvala láska k loveckým plemenům. Každý rok je v březnu na České lesnické akademii oblastní chovatelská přehlídka trofejí zvěře. Letos se uskutečnil již 53. ročník a je možno spatřit vše, co se během celého roku ulovilo v honitbách státních správ Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí a KRNAP.29 Přehlídka je rozdělena do sdružení podle druhu zvěře (jeleni, kňouři, mufloni, srnci, daňci, atd.), nemocí, preparování a také na oceněné trofeje, které jsou hodnoceny podle určitých kritérií, například u jelenů musí být odborná komise. Děda zde měl kupříkladu medailového muflona. Od jara do podzimu pro dědu byla typická jeho červená motorka se zelenou helmou, kterou využíval hlavně do lesa. Když přišla zima, chodil všude pěšky nebo jezdil vlakem, který je nedaleko domu. K padesátým narozeninám dostal pozvánku od Lesů České Republiky na odstřel jelena. Kdyby se děda dožil šedesátých narozenin, měl od Lesů slíbený odstřel daňka.

29

RNDr. Petr Kejklíček. Chovatelská přehlídka. 2016 Česká lesnická akademie Trutnov. [online]. 17.3.2016 [cit.

2016-06-12]. Dostupné z:http://www.clatrutnov.cz/index.php/aktuality-a-oznameni/1235-chovatelska-prehlidka e

37

Obr. 42: Děda

2.2. Realizace Záměrem práce, bylo vytvořit pět jednotlivých reálií – zážitků vytvářející příběh vzpomínek, které mám s dědou spojené. První obraz zobrazuje portrét dědy, převzatý z fotografie, kterou máme vystavenou doma jak my, tak babička. Další obraz je cesta na motorce do lesa. Na motorce jsem se svezla vždy, pokud jsme jeli do lesa, to byl také jeden z důvodů, proč jsem ráda jezdila k babičce a dědovi. Nejraději jsem ale jezdila hned za řídítky, tak jak je vyobrazeno na díle, byl to pro mne větší pocit bezpečí, ale pak jsem vyrostla. Třetí dílo znázorňuje pohled z kazatelny na zvěř, kterou jsme společně nejvíce vídávali. Na čtvrtém obrazu je pohled pouze na zvěř a především dominantou pro mne samotnou je jelen, kterého jsem si přála spatřit při každé cestě do lesa na čekanou. A poslední, pátý obraz zobrazuje medailového muflona, který dodnes zdobí zeď u babičky. Pro toto vyjádření mi byla nejbližší geometrická forma, kterou se obvykle projevuji již pátým rokem. Obrazy jsou stylizované, geometrické a připomínající pop art. Rozhodla jsem se pro vyjádření zážitků kombinovanou techniku, a to malbu propojenou s výšivkou. Jednotlivé prvky na obraze nesou stejnou barevnost, která se na většině obrazů opakuje. Například tmavě zelená barva na pozadí, která se už nevyskytuje ve výšivce, dále barva, která se neobjevuje ve výšivce, je barva bílá následně dva odstíny hnědé použity na detaily i pozadí a ty už jsou jak malované, tak i vyšívané. Ve výšivce je také použita barva fialová, žlutá, šedá, červená 38

a tak dále. Barvy byly vybírány podle oblíbenosti, ale také s ohledem na dědovu profesi. Tu označuje barva zelená. Jako vzpomínky si můžeme v hlavě přibarvit, tak i na plátno různé barvy můžeme položit. Za podklad jsme zvolila našepsované plátno napnuté na dřevěném rámu, aby se tak výšivka mohla zavěsit na zeď jako jiné obrazy. Ještě byly použity akrylové barvy a na výšivku mulinky. Hlavním záměrem materiálu bylo propojení techniky malby a výšivky. Lákalo mě na tom především vyzkoušení si něčeho nového a hlavně jsem byla namotivována z ateliéru textilu, kde jsem si vyzkoušela v menším měřítku propojení malby na textil a plošné výšivky. Tato kombinovaná technika mne velmi zaujala a oslovila, že v ní hodlám pokračovati i nadále. Úmyslem bylo znovuoživení výšivky, která může mít i jiný účel než pouze zdobný. Před tvorbou jsem si nejprve předkreslila návrhy a zkoušela barevnost. Vyšívané plochy byly zvoleny podle světla a stínu. Také mně ale šlo obzvláště o to, aby se stejné barvy nedotýkaly. Na pár místech tomu bohužel nešlo předejít. Vyšité jsou vždy nejdůležitější části obrazu, to, co má na první pohled upoutat pozornost diváka.

39

Prvním obraz s názvem Děda Fanda, vyobrazuje portrét dědy v lesnické uniformě převzatý z fotografie, která je umístěna v textu výše. Zprvu byl portrét na plátno předkreslen tužkou, následovala malba pozadí a nevyšívaných ploch. Poté byl obraz ohraničen černou konturou a následně proběhlo postupné vyšívání plochým stehem.

Obr. 43, 44, 45, 46: proces tvorby obrazu 1

40

Druhý obraz nese název Cesta a vyobrazuje pohled shora na mě, sedící před dědou u řídítek motorky, a cestu do lesa. Obraz byl tvořen stejným způsobem jako první. To znamená kresba tužkou na plátno, poté malba a následně výšivka.

Obr. 47, 48, 49, 50: proces tvorby obrazu 2

41

Obraz číslo tři zobrazuje pohled z dřevěné kazatelny na zvěř – srny pasoucí se na louce. Název tohoto obrazu je Dědo, střílej. Opět u tohoto obrazu byl použit stejný postup tvorby, jako u předešlých děl.

Obr. 51, 52, 53, 54: proces tvorby obrazu 3

42

Čtvrtý obraz s názvem Nikdy přede mnou nevystřelil, zobrazuje pět kusů zvěře na louce a především jelena, který tam symbolizuje pocit prozatím nesplněného přání. Obraz byl tvořen stejným postupem jako předešlé obrazy.

Obr. 55, 56, 57, 58: proces tvorby obrazu 4

43

A poslední pátý obraz znázorňuje trofej muflona, který dodnes visí na zdi a který byl právě k vidění na přehlídce trofejí v Trutnově. Nese název Medailový muflon. Postup stejný jako u ostatních obrazů.

Obr. 59, 60, 61, 62: proces tvorby obrazu 5

44

2.3. Fotodokumentace práce

Obr. 63: Denisa Kašparová, Děda Fanda, 50 x 50 cm, technika kombinovaná, 2016

45

Obr. 64: Detail Děda Fanda

46

Obr. 65: Denisa Kašparová, Cesta, 50 x 50 cm, technika kombinovaná, 2016

47

Obr. 66: Detail Cesta

48

Obr. 67: Denisa Kašparová, Dědo, střílej, 50 x 50 cm, technika kombinovaná, 2016

49

Obr. 68: Detail Dědo, střílej

50

Obr. 69: Denisa Kašparová, Nikdy přede mnou nevystřelil, 50 x50 cm, technika kombinovaná, 2016

51

Obr. 70: Detail Nikdy přede mnou nevystřelil

52

Obr. 71: Denisa Kašparová, Medailový muflon, 50 x 50 cm, kombinovaná technika, 2016

53

Obr. 72: Detail Medailový muflon

54

3. Pedagogická část Svou souvislou pedagogickou praxi jsem vykonávala na Základní umělecké škola Trutnov, která je poblíž mého trvalého bydliště a kam jsem docházela po dobu šesti let. Pokaždé jsem byla u jiné cvičné učitelky. Obě dvě mé cvičné učitelky absolvovaly Univerzitu Palackého v Olomouci, obor Učitelství výtvarné výchovy pro střední školy a základní umělecké školy. Škola má tři budovy, jedna z budov je přímo na Krakonošově náměstí, kde sídlí sekretariát školy, ředitelství školy a hudební obor (zpěv, flétna, zobcová flétna, klarinet, saxofon, lesní roh, trubka, tuba, pozoun, housle, violoncello, kytara, akordeon, bicí nástroje a mnoho dalšího). První snaha v Trutnově o založení hudební školy, byla již kolem roku 1945. Druhá budova se nachází poblíž první budovy, a to v ulici Školní, kde se vyučuje výtvarný obor, taneční obor a literárně dramatický obor. V přízemí budovy se nachází dva taneční sály, v prvním poschodí Divadýlko Trdýlko a místnosti pro literárně dramatický obor, v dalším poschodí jsou učebny výtvarného oboru, pod který spadá i učebna grafiky. Výtvarný obor vznikl v Trutnově kolem šedesátých let. V roce 2009 byla ke druhé budově přidělena i budova třetí, která byla stavebně upravena, aby se dalo mezi budovami procházet. V třetí budově se nachází v prvním patře učebny výtvarného oboru, keramická dílna s pecí a také nová místnost pro vystavování prací žáků školy a to na půdě. Žáci výtvarného oboru mají možnost vystavovat své práce jak po všech budovách školy, tak i v půdních prostorách třetí budovy a v Muzeu Podkrkonoší Trutnov. V letošním roce také vystavovali své práce ve Společenském centru Uffo (kde se konají výstavy, tematické přednášky, koncerty, divadelní představení, plesy, taneční kurzy apod.), k sedmdesátému výročí školy, kde se prezentovali i ostatní obory. První souvislou praxi jsem měla pod vedením Mgr. Zdislavy Holomíčkové, kterou jsem již znala ze ZUŠ, kde byla během mé docházky na ZUŠ mou učitelkou. Paní učitelka mi nechala volnou ruku v přípravách na hodinu a vše se mnou konzultovala. Seznámila mě s učebnou, s dokumenty školy a byla mi nápomocná, kdykoli jsem potřebovala. Vyučovala jsem žáky od 6 let do 15 let. Již za mé první praxe byla třídní kniha vedená v počítači. Druhou souvislou praxi jsem byla u cvičné učitelky Mgr. Dity Prouzové, která mi opět nestanovila pevný plán, nýbrž mi byla nápomocna s přípravou do hodiny, kde jsem se chtěla

55

zaměřovat na diplomovou práci. Konzultovaly jsme společně výstavy žáků, průběh dalších hodin, dokumenty školy apod.

Obr. 73: 70. výročí školy, hlavní budova ZUŠ

Obr. 74: Společenské centrum Uffo

Obě praxe pro mne byly velmi přínosné. Avšak druhá souvislá praxe, kterou jsem vykonávala ve druhém ročníku magisterského studia, byla pro mě přínosnější než praxe první, už jen z důvodu, že jsem si byla jistější, ale také proto, že jsem měla možnost odučit více hodin. Ve škole jsem byla vždy celý týden a vyučovala jsem v pondělí od 13:45 – 16:00 druhý ročník (8 – 10 let), v úterý 14:30 – 16:45 druhý ročník (8 – 10 let), ve středu 14:00 – 16:15 první ročník (6 – 8 let) a ve čtvrtek 13:45 – 16:00 první ročník (6 – 8 let). Ve středu a v pátek na první výuku navazovala i druhá, kam docházeli starší žáci ze šestého a sedmého ročníku (13 – 15 let), avšak ti již měli práci zadanou – vyráběli masky múz a dekoraci na školní ples, zde jsem činila pomocnou učitelku. S cvičnou paní učitelkou jsme si ve všem pomáhaly a radily. Velmi jsem ocenila, že mi nechala volnou ruku a vždy přípravy na hodinu se mnou rozebrala, abych zjistila, zda daná cílová skupina můj úkol zvládne. Se vším jsem se mohla na mou cvičnou učitelku obracet, která mi vše ochotně vysvětlila/pomohla. Paní učitelka mě také ochotně ukázala dokumenty školy (ŠVP, třídní plán…). Všechny hodiny se obešly bez hluku. Se žáky jsem si vytvořila kamarádský vztah, ale měla jsem respekt. Žáci vždy 56

pracovali s chutí. Během svých výstupů jsem se snažila o nevšední začátek vyučování. Praxe mě velmi obohatila a bavila, s žádnou třídou jsem neměla problém. Výuku jsem chtěla zaměřit především na výšivku a co nejvíce se přiblížit tématu své diplomové práce. Před první výukou, kde jsem chtěla využít výšivku, jsem žákům ukázala práce textilních výtvarníků a vysvětlila, na čem pracuji ve škole a proč. Hlavním cílem pro mě bylo využití výšivky v práci s další výtvarnou technikou. Realizovala jsem šest témat (Zážitek, vzpomínka z lesa, Múza, Hranatá země, Postava, autoportrét, Bájná zvířata, Já jako indián), kdy některá témata jsem využila u dvou tříd stejného věku. To mi pomohlo v porovnání tříd a zároveň ve vylepšení případných chyb.

3.1. Zážitek / Vzpomínka z lesa Tematický okruh-téma: Zážitek, vzpomínka z lesa Ročník: 2. ročník (8 – 10 let) Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Pomůcky: ukázky obrazů umělců, komiksy, papír A4/A3/A2, tužka, černý fix, jehly, brčka, izolepa, provázek, obrázky z časopisů, smrkové větvičky Cíl: Žáci se seznámí s tvorbu pop-artových umělců a jsou vedeni ke stylizované kresbě. Žáci vyjádří děj formou komiksu – technika kresba. Motivace: co žáci zažili v lese, co viděli, inspirační zdroje (ukázka komiksů Marvel a ABC, pop-artová díla, možnosti komiksu – okna, časopis, kniha) Po úvodním pozdravu jsem se s žáky shromáždila kolem jednoho velkého stolu, kde již byly nachystány pomůcky a seznámila jsem je s tématem hodiny a cílem práce. Nejprve jsem se žáků zeptala, co je komiks, zda už nějaký četli a jaké jsou jeho znaky. Poté jsme vedli diskuzi, zda někdo zažil něco zajímavého v lese, co se mu v lese podařilo vidět, vystopovat nebo co by chtěli zažít a vidět. Na hodinu jsem měla přichystanou prezentaci s pop-artovými díly (Warhol, Lichtenstein) a obrázky ilustrátorů (Levitan, Lamadieu), kde jsme si ukázali jejich stylizaci. Po prezentaci jsem rozložila komiksy a ukázala jejich různá provedení. Následně jsem jim nabídla možnosti tvorby: komiksová okna, komiksová kniha/časopis, s textem/bez textu.

57

V hlavní části hodiny se žáci zamysleli nad svým zážitkem, jak ho nejlépe ztvárnit apod. K tvorbě jsem jim pustila příběh Hurvínka v pohádkovém lese. Příběh trval přibližně třicet minut a pomohl mi utišit žáky. Všichni žáci tvořili na papír A3, který měli přepůlený a pokud stihli více listů, tak si je na konci svázali. Z počátku někteří žáci byli v rozpacích nad svým zážitkem z lesa, protože v lese dlouho nebyli, a tak jsme si povídali, co lze v lese spatřit nebo zažít. Inspirací jim byly i příběhy spolužáků. Někteří žáci proto vytvořili příběh, který by chtěli prožít. S komiksem si velmi snadno každý sám poradil, během práce si vzájemně žáci sdělovali své zážitky. Pro žáky, kteří by komiks měli již splněný, jsem měla nachystány na výběr tři úkoly: studie smrkové větvičky, tvorba lesního broučka a ilustraci (inspirovanou Brazilcem Lucasem Levitan a Francouzem Thomasem Lamadieu). Před koncem hodiny jsme si práce vystavili v druhé místnosti učebny, kde si celá třída prohlédla práce svých spolužáku, každý popsal svůj příběh, co se na něm odehrává a společně jsme slovně práce ohodnotili (řekli si, co nás kde zaujalo a proč). Někoho zaujal příběh, někoho kresba zvířat. Velmi mne překvapilo, že mnoho žáků nebylo během posledního roku v lese, a proto jsem se snažila inspirovat zážitky z táborů, tématem své diplomové práce a inspirací byly i příběhy spolužáků. Průběh hodiny proběhl v pořádku, vše se stihlo v časové dotaci. Na konci hodiny žáci říkali i další nápady příběhů, které chtějí přidat do svého komiksového časopisu.

Obr. 75, 76: Zážitek / Vzpomínka z lesa – komiks

58

Obr. 77, 78: Zážitek / Vzpomínka z lesa

59

3.2. Hranatá země Tematický okruh-téma: Hranatá země Ročník: 1. ročník (6 – 8 let) Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Pomůcky: papír/čtvrtka A3, tónované papíry, tužky, pastely, fixy, progresa, izolepa, nůžky, brčka, provázek Cíl: Žáci jsou seznámeni s geometrickou kresbou, jejími hlavními znaky. Žáci vytvoří geometrickou kresbu bez použití kružnice. Motivace: inspirace – prezentace tvorby Tomasze Ciurka a Jacka Daly, přenesení se přes přenašedlo do Hranataté země (vše okolo je hranaté), kde jsme také zhranatěli Na začátku hodiny jsem se s žáky sešla u velkého stolu, kde jsem měla nachystaný sešit. Všichni jsme se ho museli dotknout. Sešit představoval přenašedlo, pomocí něho jsme se rázem ocitli na Hranaté zemi, kde nic není kulaté, i my sami jsme zhranatěli. Poté jsme si s žáky povídali, co vše bychom mohli na Hranaté zemi vidět, jaké stromy, plody, zvířata, květiny, obyvatelstvo. Opět jsem měla připravenou prezentaci, kde jsem žákům ukázala příklady geometrické tvorby (Tomasz Ciurka, Jack Daly). Pro žáky jsem měla nachystanou hravou etudu, která jim měla dopomoci ke zvládnutí hlavního úkolu. Ukázala jsem jim možnosti šrafování, vybarvování, vedení čarami. Žáci si vzali kostičkovaný papír, kde svůj fix nechali vést čarami na papíře a snažili se ztvárnit jakékoli zvíře. Po cvičení měli možnost výběru papíru mezi tónovaným (využití barvy papíru), netónovaným a techniky. Následovala kresba Hranaté země dle vlastní fantazie. Kdo již měl Hranatou zemi hotovou, měla jsem připravený ještě jeden mini úkol a to broučka, který pochází z Hranaté země. Byla připravena i ukázka, aby věděli, jak brouček má přibližně vypadat: velikost, dekor apod. Žáci si na čtvrtku nakreslili hranatého broučka s dekorem, poté ho vystřihli, ze spodní části nalepili dva kousky brčka, kterými se provlékl provázek a po zavěšení na kliku nebo háček jim brouček pomocí roztahováním provázku lezl. Na konci hodiny jsme se opět sešli v druhé místnosti učebny, kde žáci vystavili své práce, společně jsme práce zhodnotili, co nás zaujalo a proč, a vrátili se zpět na planetu Zemi.

60

Měla jsem možnost toto téma porovnat s předešlou skupinou stejně starých dětí, kde byla tato třída více zapálená do tématu, i když se našlo pár jedinců, co také znali hru Minecraft, ale nakonec se jí nenechali ovlivnit. Hra Minecraft (je počítačová hra, která vznikla roku 2009 a herní svět je z kostek, které představují různé materiály) je především ovlivnila u cvičení, u hlavního úkolu jsem chtěla, aby nechali vést vlastní fantazii. Některé žákyně byly do práce tak zabrané, že vytvořily více prací. Jedna skupina stihla i hranatého broučka, jinak se vše stihlo během časové dotace. U hodnocení prací jsme se pozastavili nad tím, co žáci v Hranaté zemi viděli (co roste na stromech, jaké je to zvíře, jak voní vzduch apod.) a nakreslili.

Obr. 79, 80: Cvičení

61

Obr. 81: Cvičení

Obr. 82: hra Minecraft

62

Obr. 83, 84: Hranatá země

63

Obr. 85: Hranatá země

Obr. 86: Broučci 64

3.3. Autoportrét Tematický okruh-téma: Postava, autoportrét Ročník: 2. ročník (8 – 10 let) Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Pomůcky: papíry A4, tónované čtvrtky A3, balicí papíry, tužky, rudky, progresa, zrcadla, bavlnky, jehly, nůžky Cíl: Žáci se seznámí s portrétními autory, zopakují si proporce. Autoportrét obohacen o výšivku, vizování, pohybové skici Motivace: kresba pohybových skic jako na VŠ, ozvláštnění autoportrétu výšivkou, inspirace u známých umělců (Leonardo da Vinci, Raffael Santi, Michelangelo Buonarroti, Degas, Egon Schiele, Gustav Klimt, Auguste Rodin) Začátek hodiny se zahájil připravenou prezentaci, kde jsem žákům ukázala známé portrétní umělce, poté proběhla ukázka pohybových skic (jako na VŠ a SŠ), zopakovali jsme si proporce a možnosti kresby (světlý papír – hnědá rudka/progreso, tmavý papír – bílá rudka/progreso). Na cvičení se žáci přesunuli do druhé místnosti učebny, kde se žáci posadili do kruhu na kresbu pohybovek, aby si uvolnili ruku, vyzkoušeli stylizaci a komponovali do podoby geometrických tvarů, postupně se všichni vystřídali u pózování. Po pohybovkách si žáci zasedli ke své lavici, kde měli přivázané zrcadlo, zopakovala jsem jim, jak funguje vizování i s názornou ukázkou, a žáci začali pracovat na hlavním úkolu. Kdo měl o vizování během hodiny ještě zájem, poradila jsem individuálně – jednalo se hlavně o nejstarší žáky. Po dokončení autoportrétu měli žáci za úkol ho obohatit o výšivku (vlasy, řasy, stín). Opět jsem svolala celou třídu k velkému stolu, kde jsem měla nachystané ukázky prací výtvarnice Cléi Lala. Mnoho žáků nevědělo, že existují i textilní výtvarníci, proto jsem jim řekla, co vše se vyučuje na SŠ/VŠ, na jaké diplomové práci pracuji a aby si svůj portrét i ozvláštnili o něco nevšedního. Také jsem jim ukázala možnosti vyšívání, a kam výšivku mohou do portrétu použít. Neopomněla jsem zdůraznit bezpečnost při vyšívání. Před koncem hodiny jsme se s žáky sešli v zadní místnosti, kde se vystavily práce, a společně jsme je zhodnotili. 65

Žáci pohybovky již kreslili, tak jim šly snadno, až na pár chlapců kteří je pojali trochu komiksově. Při kresbě, kdo si nevěděl rady, pomohl si vizováním. Po dokončení autoportrétu si všichni, i ti co nechtěli, vyzkoušeli výšivku. Nakonec byli i ti, kterým se do vyšívání nechtělo, prací zaujati, avšak nestihli vyšít vše tak, jak by si představovali. Některé žákyně již doma vyšívaly, tak si zvládly hravě poradit samy, jak s navlékáním bavlnky, tak i s ukončováním. U většiny jsem byla po ruce já. Velmi mě překvapili chlapci, kteří byli z výšivky nadšení a vyšívali velmi precizně.

Obr. 87, 88: Pohybové skici

66

Obr. 89, 90, 91, 92: Autoportrét

67

3.4. Já jako indián Tematický okruh-téma: Já jako indián Ročník: 1. ročník (6 – 8 let) Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Pomůcky: čtvrtky A1, tužky, tuše, perka, pera, jehly, bavlnky, vlny, nitě, fixy, vodové barvy, štětce Cíl: Žáci pracují s tuší a perem, zvládnou výšivku. Tušová kresba propojená s výšivkou. Motivace: s žáky se podíváme do minulého života, spojíme se se svým zvířetem, inspirace – prezentace indiánů, indiánského prostředí, kresby člověka se zvířetem Na úvod hodiny jsme se s žáky zamysleli, jakému zvířeti jsme podobní a proč (např. pomalý jako želva). Posléze jsem se zeptala, zda někdo ví, co znamená minulý život. Nato jsme se s žáky přenesli do minulého života, kde jsme všichni byli indiáni. Opět jsem měla nachystanou prezentaci (indiáni, indiánské prostředí, kresby člověka se zvířetem). A proč se žáci měli zpodobňovat se zvířetem? Protože indiáni měli svá posvátná zvířata, vnímali je jako dary, vyobrazovali je na totemech apod. Indiáni měli své náboženství, takzvaný animalismus, což je víra ve znovuzrození zvířat. Žáci věděli, že budou pracovat s tuší, ale indiáni přeci byli hodně barevní, jak jejich oblečení s dekorem či tvář před bojem. Proto se do obrázku musela dostat barva. Barevnost obrázku se docílila výšivkou. Následně jsem žákům promítla tvorbu výtvarnice Cléi Lala. Než začali žáci pracovat, ukázala jsem možnosti stehů, které využijí do kresby, zopakovala jsem práci s tuší a ukázku kresby. Úkolem bylo tuší nakreslit sebe (s rodinou) jako indiána/ku a přikreslit k sobě i zvíře jako svého ochranitele, se kterým se zpodobňují. Dále nakreslit indiánské prostředí, činnosti, vesnici, lov apod. Než kresba zaschla, tak si žáci vytvořili portréty indiánů pomocí dlaně, vodovek a fixu. Po zaschnutí si žáci nejprve do papíru nadělali dírky přesně tam, kde chtěli vyšívat a vyšívali (opět ukázka). Na závěr hodiny se práce vystavily v druhé místnosti učebny, kde žáci nejprve popsali svůj indiánský život, jak se jim pracovalo s výšivkou a nato jsme společně práce ohodnotili (kde se výšivka povedla, různorodost stehů, jak se zvládlo pozadí apod.). Některé žákyně během úvodu nemohly přijít na to, s jakým zvířetem se zpodobňují, ale naše diskuze jim pomohla. Taky se z počátku pár žákyním nelíbilo, že jsme indiáni. 68

Nedoporučila jsem předkreslení tužkou a chtěla jsem po všech, aby začali kreslit rovnou tuší. Během vyšívání měli žáci problémy se zakončením a navléknutím jehly na bavlnku, se vším jsem jim pomohla nebo si pomohli navzájem. Žáci nestihli vše vyšít podle svých představ, a proto to dodělávali v dalších hodinách (pokud zbyl čas). Znovu mě překvapilo, že chlapci neměli problém s výšivkou a chtěli si jí vyzkoušet ještě dříve, než dokončili kresbu. Při hodnocení jsme se zaměřili jak na kresbu, tak i na výšivku.

Obr. 93, 94, 95, 96: Já jako indián

69

Obr. 97, 98, 99, 100: Já jako indián

70

Obr. 101, 102, 103: Já jako indián

71

Závěr Na počátku této diplomové práce je seznámení se z různých úhlů historií výšivky, dále pak především osobnosti, kteří se snaží dostat výšivku na vrchol umění. V praktické části poukazuji na vzpomínky, které můžeme zaznamenat ve vytvořeném příběhu. Dále také hlavně propojení výšivky a malby. A v neposlední řadě byla pro mne důležitá také pedagogická část, kde jsem se snažila o začlenění stejného námětu jako je má práce do výtvarné výchovy. Dále ověřování techniky, ale i výšivku zapojit s dalšími výtvarnými technikami, to se ukázalo mezi žáky jako lákavé téma, které obohatilo mou tvorbu a může být i východiskem práce ve výtvarné pedagogice. Zhotovila jsem pět obrazů vyobrazujících mou vzpomínku na dědu. V práci jde o zachycení zážitku – vzpomínky v geometricky stylizované malbě ozvláštněné plnou výšivkou. Vyzkoušela jsem si práci s plnou výšivkou na větším formátu a ve velkém množství, byla to pro mě na jednu stranu náročná situace, ale také velmi relaxující. Cílem této práce bylo znovuobnovení textilních obrazů a poukázání na výšivku, která nemusí plnit pouze funkci zdobnou. Výšivka mě během studií oslovila natolik, že v budoucnu s ní určitě budu pracovat i dále. Samozřejmě s propojením geometrie a stylizace.

72

Literatura 

ČECHOVÁ, Alena L a Anna HALÍKOVÁ. Krajky, výšivky, stuhy, prýmky. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. Dějiny odívání. ISBN 80-7106-668-0.



MORANT, Henry de, Gérald GASSIOT-TALABOT a Josef HOBZEK.Dějiny užitého umění od nejstarších dob po současnost. Překlad Zdeněk Váňa, Květa Reichertová, Jana Seifertová. Praha: Odeon, 1983.



LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Moravská lidová výšivka. Brno: Moravské muzeum, 1986.



KALINOVÁ, Alena a Lenka NOVÁKOVÁ. Dcerám českým--: brněnský ženský vzdělávací spolek Vesna v letech 1870-1920. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-807028-303-5.



COSS, Melinda. Encyklopedie vyšívání. Praha: Ikar, 1997. ISBN 80-7202-204-0.



MALLALIEU, Huon (ed.). Encyklopedie starožitností: obrazové dějiny : nepostradatelný průvodce pro všechny milovníky a sběratele starožitností. České vyd. 2. Praha: Svojtka & Co., 2007. ISBN 978-80-7352-793-8.



LAURIE, Via. Výšivka jako malovaná. Praha: Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1265-3.



JÁNOŠOVOVÁ, Marta. Malované jehlou. Praha: Práce, 1985.



PITEKOVÁ, Eugénia. Plná a dierkovaná výšivka. Bratislava: Alfa, 1990. Urob si sám (Alfa).



SKARLANTOVÁ, Jana a Marie VECHOVÁ. Textilní výtvarné techniky. Plzeň: Fraus, 2005. ISBN 80-7238-319-1.



KOPECKÁ, Otília. Plná predkreslená výšivka. Bratislava: Práca, 1989. Knižnica praktických príručiek Práce. ISBN 80-7094-056-5.



Vyšívání od A do Z. V Praze: Ikar, 2004. ISBN 80-249-0423-3.



VÁCLAVÍK, Antonín, VOŠTOVÁ, Irena (ed.). Textil v lidové tvorbě: Textile folk art : lidové umělecké textilie v Čechách a na Moravě. 2., dopl. vyd. Luhačovice: Irena Voštová ve spolupráci s nakl. Atelier IM, 2009. ISBN 978-80-85948-71-4.



MERTOVÁ, Petra. Výšivka, krajka a aplikace na tradičním oděvu. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2013. ISBN 978-80-87261-86-6.



[MARCIN OKO ..]. 11£Międzynarodowe Triennale Tkaniny Centralne Muzeum Włokiennictwa: [24 maja - 31 października 2004] = 11th International Triennial of Tapestry Central Museum of Textiles. Łodź: Centralne Muzeum Włokiennictwa, 2004. ISBN 8391883477. 73



KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: Torst, 1994. ISBN 80-85639-17-3.



POHRIBNÝ, Arsén (ed.). Klub konkrétistů: [katalog výstavy : Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 12.6. - 31.8. 1997. Jihlava: KANT, 1997. ISBN 80-901903-7-5.

74

Internetové zdroje 

Dějiny textilu pro MaŘeNu - středověk. Www.fler.cz [online]. 2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.fler.cz/blog/dejiny-textilu-pro-marenu-stredovek-27452



Gabriela Grmolcová. Ženský vzdělávací spolek Vesna Brno slaví 120 let. 1997-2016 Český rozhlas. [online]. 26.9.2006 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/brno/zpravodajstvi/_zprava/278633



Ľubica Hustá. Spolok Izabella, Mária Hollósyová a svet cíferskej výšivky. 2005 – 2016 ÚĽUV. [online]. 01/2001 [cit. 2016-05-16]. Dostupné z:http://www.uluv.sk/sk/web/casopisrud/archiv/rok-2001/rud-012001/spolok-izabella-maria-hollosyova-a-svet-ciferskejvysivky/



2005-2016 Hana Růžičková. [online]. Dostupné z: http://www.rucniprace.cz/



Pavlína Morganová . Michal Pěchouček. Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-2015. [online]. 2005 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.artlist.cz/michal-pechoucek-186/



Vlasta Žáková. Info 2013. COPYRIGHT VLASTA ZAKOVA 2013. [online]. 2013 [cit. 201605-25]. Dostupné z: http://www.vlastazakova.com/



Aran Illingworth. Artist\’s Statement. [online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.aran-i.com/section398912.html



Martina Knapová. Body art. David Catá pěstuje ze své ruky rostlinu. opyright 2009 – 2016 CzechNetMedia, s.r.o. TOPZINE.cz, ISSN 1803-9235. [online]. 21.1.2015 [cit. 2016-0526]. Dostupné z: http://www.topzine.cz/body-art-david-cata-pestuje-ze-sve-ruky-rostlinu



Deim Chau. About Diem Chau. Diem Chau [online]. 2007 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.diemchau.com/about.html



Sara Barnes. Ann Khokhlova’s Poetic Embroidered Illustrations. 2016 Sara Barnes/Brown Paper Bag. All rights reserved. [online]. 3.6.2014 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.brwnpaperbag.com/ann-khokhlova-embroidered-illustrations/



Ana Teresa Barboza – biography. Now contemporary art. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.nowcontemporaryart.com/profile_bio.php?id=54



Craig Lambert. Photos in Thread Photorealistic fabric art that embraces both f-stops and embroidery. 1996-2016 Harvard Magazine Inc. All right reserved.[online]. 2008 [cit. 201605-27]. Dostupné z: http://harvardmagazine.com/2008/11/photos-in-thread.html

75



Daniel

Kornrumpf:

Seductive

texture. DANIEL

KORNRUMPF

WEBSITE

BY

OTHERPEOPLESPIXELS. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.textileartist.org/daniel-kornrumpf-seductive-texture/ 

Cayce Zavaglia. Statement. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.caycezavaglia.com/about/



Teresa Lim. About. [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.teeteeheehee.com/#!about/c2414



NÁS. 2016 by Petr Scháněl. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z: http://janavincencova.wix.com/klubkk3#!blank/c24vq



AUTOŘI. 2016 by Petr Scháněl. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z: http://janavincencova.wix.com/klubkk3#!blank/ht7a5



RNDr.

Petr

Kejklíček.

Chovatelská

přehlídka. 2016

Česká

lesnická

akademie

Trutnov. [online]. 17.3.2016 [cit. 2016-06-12]. Dostupné z: http://www.clatrutnov.cz/index.php/aktuality-a-oznameni/1235-chovatelska-prehlidka 

Petr Bařinka. 2016 Petr Bařinka. [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: http://petrbarinka.com/



Helena Dvořáková. Svet ako vyšitý. [online]. 19.1.2014. Dostupné z: http://kultura.pravda.sk/galeria/clanok/305614-svet-ako-vysity/



Louise Riley. 2016 Saatchi Art. DM Commerce. All rights reserved. [online]. Dostupné z: http://www.saatchiart.com/louiseriley



Jené Gutierrez. Human Figures Embroidered Onto Mattresses. B/D 2016. [online]. Dostupné

z:

http://beautifuldecay.com/2013/11/01/human-figures-embroidered-onto-

mattresses/ 

embroidery. Booooooom Design Inc. [online] Dostupné z: http://www.booooooom.com/tag/embroidery/



Andrea Farina, la broderie desing. 2013 – Les Voix Andalouses, all rights reserved. [online]. Dostupné z: http://www.utoopics.com/2013/12/andrea-farina-la-broderie-design/



Teresa Lim. [online]. Dostupné z: http://www.teeteeheehee.com/http://www.demilked.com/outside-the-box-embroidery-art/



Sweet Paul. Richard Saja, Embroidery Artist. 2016 Etsy, Inc.. [online]. 20.12.2012 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: https://blog.etsy.com/en/richard-saja-embroidery-artist/ 76



KK3 Klub konkretistů. 2016 by Petr Scháněl. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z: http://janavincencova.wix.com/klubkk3

77

Zdroje obrázků Obr. 1: Tapisérie z Bayeux – Normané se shromažďují před bitvou 141 - 160 [s popisem]. Www.phil.muni.cz [online]. Brno: muzeologie brno, 2004 [cit. 2016-0327]. Dostupné z: https://www.phil.muni.cz/muzeo/mui03obrazky0304/mui03obrazky0304/obr20.php@page=8. html Obr. 2: Tapisérie Genesis z Girony Medieval Histories. Www.medievalhistories.com [online]. Denmark: Medieval Histories Inc., 2012 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.medievalhistories.com/girona-tapestry/ Obr. 3: Chebské antependium Průvodce expozicí muzea – Velký sál. Muzeum Cheb. [online]. [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://www.muzeumcheb.cz/projekt/Pruvod/08/17.html Obr. 4: Cíferská škola Rímskokatolická cirkev farnosť Cífer. Mária Hollósyová. . [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: http://cifer.fara.sk/index.php?page=maria-hollosyova Obr. 5: předloha1 křečci.

Vyšívání,

výšivka,

dítě. . [online].

21.5.2016

[cit.

2016-05-22].

Dostupné

z: http://vk.com/clubrucodelnic?z=photo-48199695_415123299%2Falbum48199695_174750838 Obr. 6: předloha2 křečci. Vyšívání, výšivka, zvířata. . [online]. 25.3.2016 [cit. 2016-05-22]. Dostupné z: http://vk.com/albums-48199695?z=photo-48199695_407092181%2Fphotos-48199695 Obr. 7, 8: Time for bed (textil na plátně, 210 x 140 cm, 2010) PĚCHOUČEK, Michal. Michal Pěchouček: večerka = time for bed : Galerie výtvarného umění v Chebu, Kabinet kresby a grafiky, 24. září - 15. listopad 2009. V Chebu: Galerie výtvarného umění v Chebu, 2009. Kresba. ISBN 978-80-85016-97-0. Obr. 9: Master Blaster (akryl a vlna na plátně, 150 x 100 cm, 2014) Petr Bařinka. Vector Paintings. 2006–2016 Adobe Systems Incorporated.. [online]. 29.12.2014 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:https://www.behance.net/gallery/22350799/Vector-Paintings Obr. 10: Dark land (akryl a vlna na plátně, 300 x 200 cm, 2013) Petr Bařinka. Vector Paintings. 2006–2016 Adobe Systems Incorporated.. [online]. 29.12.2014 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:https://www.behance.net/gallery/22350799/Vector-Paintings Obr. 11: Neomezený II., ruční výšivka na textil, 220 x 140 cm, 2009 78

Vlasta Žáková. Pictures. COPYRIGHT VLASTA ZAKOVA 2013. [online]. [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.vlastazakova.com/pictures.html Obr. 12: Why me, 40 x 34 cm Aran Illingworth. Gallery 2. . [online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.arani.com/photo_7340962.html#photos_id=14191221 Obr. 13: Madonna and Child III, aplikovaná recyklovaná tkanina a ruční výšivka na plátně, 57 x 57 cm Aran Illingworth. Gallery 1. . [online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.arani.com/photo_7643774.html Obr. 14: Feet, embroidered x-ray Matthew Cox. EMBROIDERED X-RAYS. 2010 Matthew Cox. All Rights Reserved. [online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z:http://matthewcoxartist.com/work/embroidered-x-rays Obr. 15: Turned Head, embroidery thread through found x-ray Matthew Cox. EMBROIDERED X-RAYS. 2010 Matthew Cox. All Rights Reserved. [online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z:http://matthewcoxartist.com/work/embroidered-x-rays Obr. 16: Portrétování rodiny david cata sews portraits of his family into the palm of his hand. designboom 2016. [online]. 10.1.2014 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z:http://www.designboom.com/art/david-cata-sewsportraits-of-his-family-into-the-palm-of-his-hand-01-10-2014/gallery/image/david-cata-sewsportraits-of-his-family-into-the-palm-of-his-hand-designboom-19 Obr. 17: Pěstování Martina Knapová. Body art. David Catá pěstuje ze své ruky rostlinu. opyright 2009 – 2016 CzechNetMedia, s.r.o. TOPZINE.cz, ISSN 1803-9235.. [online]. 21.1.2015 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.topzine.cz/body-art-david-cata-pestuje-ze-sve-ruky-rostlinu Obr. 18: Mattresses Jené Gutierrez. Human Figures Embroidered Onto Mattresses. B/D 2016 | SITE BY SOMETHING

IN

THE

UNIVERSE. [online].

[cit.

2016-05-26].

Dostupné

z: http://beautifuldecay.com/2013/11/01/human-figures-embroidered-onto-mattresses/ Obr. 19, 20: Detail Jené Gutierrez. Human Figures Embroidered Onto Mattresses. B/D 2016 | SITE BY SOMETHING

IN

THE

UNIVERSE. [online].

[cit.

2016-05-26].

Dostupné

z: http://beautifuldecay.com/2013/11/01/human-figures-embroidered-onto-mattresses/ Obr. 21, 22: Sisters, porcelánová mísa, hedvábí, nit

79

Deim

Chau.

Gallery. Diem

Chau

. [online].

[cit.

2016-05-26].

Dostupné

z: http://www.diemchau.com/plates24.html Obr. 23, 24: The Prime Russian Magazine, ilustrace, 2014 Ann Khokhlova. Projekty. [online]. 14.3.2014 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: https://www.behance.net/gallery/15303101/The-Prime-Russian-Magazine Obr. 25: Mewa Brand Brochure, MEWA Textil-Service AG a Co. Management OHG (Wiesbaden, German) witha Change Communication (Frankfurt, Germany), ilustrace, 2012 Lauren DiCioccio. Ilustrace. All images copyright Lauren DiCioccio 2015 An icompendium Site. [online]. 2012 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z:http://www.laurendicioccio.com/illustration/723 Obr. 26: Detail SUSPENSIÓN2, výšivka, příze, 85 x 60 cm, 2013 SUSPENSIÓN. ANA TERESA BARBOZA. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://anateresabarboza.blogspot.cz/p/suspen.html Obr. 27: Detail, ANIMALES FAMILIARES, vyšívání na plátně, 39 x 33 cm, 2011 ANIMALES FAMILIARES. ANA TERESA BARBOZA. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://anateresabarboza.blogspot.cz/p/blog-page_9.html Obr. 28: Vyšívání na plátně, 135 x 96 cm, 2010 2010. ANA TERESA BARBOZA. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://anateresabarboza.blogspot.cz/p/2010.html Obr. 29: Detail, ANIMALES FAMILIARES, vyšívání na plátně, 39 x 33 cm, 2011 ANIMALES FAMILIARES. ANA TERESA BARBOZA. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://anateresabarboza.blogspot.cz/p/blog-page_9.html Obr. 30: Belle Isle I, 5 3/4 x 4 1/8 cm, 2002 Linda Behar. Salt Marshes. 1996-2016 Harvard Magazine Inc. All right reserved. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.lindabehar.com/salt-marshes.php Obr. 31: Autumn Salt Marsh I, Gloucester, 7 x 3 1/2 cm, 2010 Linda Behar. Salt Marshes. 1996-2016 Harvard Magazine Inc. All right reserved. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.lindabehar.com/salt-marshes.php Obr. 32: no mold gold teeth, ruční výšivka, 42 x 36 cm, 2013 Embroidery. DANIEL KORNRUMPF WEBSITE BY OTHERPEOPLESPIXELS. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://danielkornrumpf.com/artwork/3352459-no-mold-gold-teeth.html Obr. 33: výšivky 80

Cayce Zavaglia. Embroideries. . [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.caycezavaglia.com/embroideries/2014/11/18/greg-sr Obr. 34: výšivky Cayce Zavaglia. Embroideries. . [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.caycezavaglia.com/embroideries/bmrt4by7n7e4ieg8jv3c4e08knvu6h Obr. 35: PINCH, výšivka na mušelín Andrea Farina. PINCH. Andrea Farina 2012. [online]. 2012 [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://abfarina.com/105369/6467127/embroidery/pinch Obr. 36: GARDEN PARTY, výšivka na plátně, 14 x 11 cm Andrea Farina. GARDEN PARTY. Andrea Farina 2012. [online]. 2012 [cit. 2016-05-28]. Dostupné z:http://abfarina.com/105369/2074362/embroidery/garden-party Obr. 37: Tokyo Teresa Lim. Sew Wanderlust. . [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.teeteeheehee.com/#!sew–wanderlust-/c1108 Obr. 38: Etiquette Teresa Lim. Etiguette. [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.teeteeheehee.com/#!gallery/c1d6z Obr. 39: Dalibor Chatrný, 570 x 350 mm, dřevořez, papír, sig., 1961 Dřevořez. Dana Chatrná, Jiří Zahrádka, Vladimír Kokolia. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z: http://www.chatrny.cz/v/PraCeNaPapiRe19601970/Drevorez/1961_570X350_Drevorez_S_L_P_.jpg.html Obr. 40: Štěpán Málek, Reliéf – Geop, dřevo, 2008 Štěpán Málek. 2016 by Petr Scháněl. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z: http://janavincencova.wix.com/klubkk3#!malek/wj05r Obr. 41: Dědovo tablo ze střední školy Tabla 1960-1969. 2016 Česká lesnická akademie Trutnov. [online]. 17.3.2016 [cit. 2016-0612]. Dostupné z: http://www.clatrutnov.cz/index.php/tabla-trid/144-tabla-1960-1969 Obr. 42: Děda Z rodinného alba Obr. 43, 44, 45, 46: proces tvorby obrazu 1 Autor Obr. 47, 48, 49, 50: proces tvorby obrazu 2 Autor 81

Obr. 51, 52, 53, 54: proces tvorby obrazu 3 Autor Obr. 55, 56, 57, 58: proces tvorby obrazu 4 Autor Obr. 59, 60, 61, 62: proces tvorby obrazu 5 Autor Obr. 63: Denisa Kašparová, Děda Fanda, 50 x 50 cm, technika kombinovaná, 2016 Autor Obr. 64: Detail Děda Fanda Autor Obr. 65: Denisa Kašparová, Cesta, 50 x 50 cm, technika kombinovaná, 2016 Autor Obr. 66: Detail Cesta Autor Obr. 67: Denisa Kašparová, Dědo, střílej, 50 x 50 cm, technika kombinovaná, 2016 Autor Obr. 68: Detail Dědo, střílej Autor Obr. 69: Denisa Kašparová, Nikdy přede mnou nevystřelil, 50 x50 cm, technika kombinovaná, 2016 Autor Obr. 70: Detail Nikdy přede mnou nevystřelil Autor Obr. 71: Denisa Kašparová, Medailový muflon, 50 x 50 cm, kombinovaná technika, 2016 Autor Obr. 72: Detail Medailový muflon Autor Obr. 73: 70. výročí školy, hlavní budova ZUŠ Základní umělecká škola Trutnov. [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: http://www.zustrutnov.cz/images/zus_70_vyroci.jpg Obr. 74: Společenské centrum Uffo Vlastní sedadlo v UFFO? Díky abonentkám levněji a s bonusem!. Copyright 2016 TN Média s. r. o.. [online]. 27.7.2015 [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: 82

https://trutnovinky.cz/zpravy/aktuality/2015/cervenec/vlastni-sedadlo-v-uffo-dikyabonentkam-levneji-a-s-bonusem/ Obr. 75, 76, 77, 78: Zážitek / Vzpomínka z lesa – komiks Autor Obr. 79, 80, 81: Cvičení Autor Obr. 82: hra Minecraft Mojang 2009-2016. [online] [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: https://beta.minecraft.net/static/pages/img/header-banner1.33f7482083dc.jpg Obr. 83, 84, 85: Hranatá země Autor Obr. 86: Broučci Autor Obr. 87, 88: Pohybové skici Autor Obr. 89, 90, 91, 92: Autoportrét Autor Obr. 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103: Já jako indián Autor

83

Anotace Jméno a příjmení:

Denisa Kašparová

Katedra:

Katedra výtvarné výchovy PdF UP Olomouc

Vedoucí práce:

PaedDr. Taťána Šteiglová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2016

Název práce:

Děda

Název v angličtině:

Grandpa

Anotace:

Práce má tři části. První teoretická část obsahuje historii výšivky, na výšivku v Čechách, spolky zaměřující se na výšivku a současné textilní umělce. Praktická část je o tvorbě obrazů, kde je propojena technika malby a výšivky. Jedná se o vzpomínku na dědu. V pedagogické části je rozbor hodin ze souvislé praxe na základní umělecké škole, kde byla vyzkoušena výšivka a námět z mé práce.

Klíčová slova:

Výšivka, děda, vyšívané obrazy

Anotace v angličtině:

This work has got three parts.First theoretical part contains history of embroidery, emroidery in the Czech Republic, associations focusing on embroidery and current textile artists. Practical part is about the picture creation, where technique of painting and embroidery is connected. It's the remembrance of my grandfather. In pedagogical part is the analysis from the classes of continuous practice at elementary art school, where embroidery and theme from my work has been tried.

Klíčová slova v angličtině:

Embroidery, grandpa, embroidered pictures

Přílohy k práci:

CD

Rozsah stran:

84

Jazyk práce:

čeština

84