UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD
Program mezinárodní vědecké konference oborové didaktiky společenských věd
„Výchova k občanství a její význam pro společnost 21. století“
Katedra společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pořádá u příležitosti 85. výročí zahájení výuky povinného vyučovacího předmětu „občanská nauka a výchova“ mezinárodní konferenci oborové didaktiky společenských věd. Záměrem konference je analyzovat význam výchovy k občanství s ohledem na potřebu moderní demokratické společnosti trvale připravovat mladé lidi na jejich roli kompetentních aktivních občanů, respektujících principy svobody a odpovědnosti.
Konference se koná ve dnech 21. – 22. května 2008 v budově PdF UP v Olomouci Žižkovo nám. 5 posluchárna P 27 (2. patro)
Programový výbor konference: Prof. PhDr. František Mezihorák, CSc., Dr.h.c. Doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph.D. Doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D. Mgr. Miroslav Dopita, Ph.D. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D. V plénu konference se svými referáty vystoupí: Prof. PhDr. František Mezihorák, CSc., Dr.h.c. UP Olomouc, Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Prof. PhDr. Josef Maňák, CSc.
MU Brno, Pedagogická fakulta Centrum pedagogických výzkumů
Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc.
UK Praha, Fakulta humanitních studií
Prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc.
VŠE Praha, Fakulta mezinárodních vztahů Katedra politologie
PhDr. Pavel Vacek, Ph.D.
UHK, Filozofická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie
Program konference 21. května 2008 – středa 09:00 – 09:30 - Registrace účastníků
- předsálí posluchárny P 27
09:30 – 10:00 - Slavnostní zahájení konference - posluchárna P 27 - zástupce vedení PdF UP v Olomouci - zástupce MŠMT ČR - zástupce organizačního výboru konference 10:00 – 12:45 – Úvodní příspěvky
- posluchárna P 27
10:10 prof. PhDr. František MEZIHORÁK, CSc., Dr.h.c., Univerzita Palackého v Olomouci „Uzel hodný každého rozhodčího.“ (J. A. Komenský) 10:35 prof. PhDr. Josef MAŇÁK, CSc., Masarykova univerzita Brno Místo občanské výchovy v kurikulu základní školy 11:00 prof. PhDr. Jan SOKOL, CSc., Ph.D., Univerzita Karlova v Praze Co jsou peníze? 11:25 prof. PhDr. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, CSc., Vysoká škola ekonomická v Praze Občanská výchova, občanská společnost a vládnutí 11:50 PhDr. Pavel VACEK, Ph.D., Univerzita Hradec Králové Psychologie morálky jako prostředek účinné výchovy k občanství 12:15 Diskuse 13:00 – 14:00 Přestávka na oběd 14:00 – 18:00 Společenskovědní obory a jejich odborná témata ve vztahu ke vzdělávacímu oboru výchova k občanství 14:15 Kráľová Ľuba, PhDr., PhD. – Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach Politické siete ako súčasť prehlbovania občianskej spoločnosti a tvorby verejnej politiky liberálnej spoločnosti 14:30 Hampl David, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Občan a společnost 14:45 Oborný Josef, doc., PhDr., PhD. – Univerzita Komenského Bratislava Analýza nebezpečenstva vzniku „studenej občianskej vojny“ v spoločnosti 21. storočia 15:00 Nováková Zdenka, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Prohlubování výchovy k právnímu vědomí ve společnosti
15:15 Staněk Antonín, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Odraz diskrepance vztahu mezi politickou realitou a její reflexí v oborové didaktice společenských věd 15:30 Diskuse 15:55 Přestávka 16:10 Vítek Miloš, doc., Ing., CSc. – Univerzita Hradec Králové Epistemologický přístup k občanské výchově 16:25 Novotný Zdeněk, doc., PhDr., CSc. – Univerzita Palackého v Olomuci Filosofie a občanství 16:40 Špiner Dušan, ThMgr., PhD. – Univerzita Palackého v Olomouci Význam univerzity pro formování studentů a občanů v duchu nového integrálního humanizmu 16:55 Sapík Miroslav, doc. PhDr., Ph.D. Výchova k občanství v dimenzi antropologie a tolerance 17:10 Cichá Martina, doc., Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Antropologie a její využití ve výchově k občanství 17:25 Skarupská Helena, PhDr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Občanství z pohledu antropologa 17:40 Diskuse 19:00 Společná večeře pro přihlášené účastníky
22. května 2008 – čtvrtek 09:00 – 10:15
- posluchárna P 27 Společenskovědní obory a jejich odborná témata ve vztahu ke vzdělávacímu oboru výchova k občanství
09:00 Kopeček Pavel, PhDr. – Univerzita Palackého v Olomouci Snaha o „odpolitizování“ českého obyvatelstva v období nacistické okupace (1939-1945) 09:15 Pavlíček Jaromír, doc., PhDr., CSc. – Ostravská univerzita v Ostravě Význam historického vědomí v procesu výchovy k občanství 09:30 Štěrba Radim, Mgr., DiS. – Masarykova univerzita Brno Výchova k občanství a dějepis 09:45 Krákora Pavel, Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci Politické stranictví a občanská společnost v Československu v letech 1918-1929
10:00 Diskuse 10:15 Přestávka 10:30 – 13:00 Výchova k občanství a její místo v rámcových vzdělávacích programech 10:30 Fasnerová Martina, Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci Výchova k občanství ve školním vzdělávacím programu na primární škole 10:45 Jarmara Tomáš, Mgr., Ph.D. – VŠB-TU Ostrava Výchova k občanství a demokracii ve vzdělávacím procesu základních a středních škol 11:00 Medveďová Gabriela, Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci Občanská nauka a výchova v atmosféře 1. Československé republiky 11:15 Rašková Miluše, PaedDr, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Sexuální výchova v primární škole jako součást výchovy demokratického občana 11:30 Zormanová Lucie, Mgr. – Masarykova univerzita Brno Nutnost zavádění konceptu gender do vzdělávacího obsahu předmětu občanská výchova 11:45 Fišarová Gabriela, Mgr. – Masarykova univerzita Brno Morální výchova jako důležité médium pro dosažení vysoké kvality života 12:00 Staněk Antonín, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Nutnost proměny oborové didaktiky výchovy k občanství v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání 12:30 Diskuse 13:00 Ukončení konference, závěr
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD
„Výchova k občanství a její význam pro společnost 21. století“ Anotace příspěvků
Výchova k občanství a její význam pro společnost 21. století prof. PhDr. František MEZIHORÁK, CSc., Dr.h.c., Univerzita Palackého v Olomouci „Uzel hodný každého rozhodčího.“ (J. A. Komenský) Jedním z největších úkolů výchovy k občanství a evropanství je změna v povědomích evropských národů, neboť ta jsou zatížena velkým množstvím nacionálních předsudků, mýtů, iluzí, deformací, averzí i nenávistí. Bez této změny však zůstane i ekonomicky a politicky sjednocená Evropa jen kolosem na hliněných nohou. prof. PhDr. Josef MAŇÁK, CSc., Masarykova univerzita Brno Místo občanské výchovy v kurikulu základní školy. Občanská výchova spolu s ostatními vyučovacími předměty pomáhá žákům osvojit si požadované vědomosti, ale také žáky vybavuje kompetencemi, které jim umožňují stát se uvědomělými a zodpovědnými občany našeho státu a Evropské unie. Vzhledem k charakteru obsahu občanské výchovy jde o to najít správný poměr mezi znalostmi a kompetencemi. Ukazuje se, že v kurikulu základní školy má občanská výchova výsadní postavení v tom, že navíc zajišťuje rozvoj žáků v oblasti personální a mravní. V tomto ohledu je však třeba posílit orientaci občanské výchovy na mravní výchovu, a pro toto poslání připravovat učitele a zabezpečit plnění těchto cílů časovou dotací. prof. PhDr. Jan SOKOL, CSc., Ph.D., Univerzita Karlova v Praze Co jsou peníze? Peníze hrají v moderním životě stále větší, často až nepříjemně velkou roli. Čím to je? Jakou funkci plní? Dá se jim porozumět? prof. PhDr. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, CSc., Vysoká škola ekonomická v Praze Občanská výchova, občanská společnost a vládnutí V současné době se v demokratických systémech často hovoří o postupném přechodu od vlády (government) k vládnutí (governance), které by mělo zahrnovat větší podíl občanů i nevládních organizací na procesu rozhodování. I když pojem sám se vyznačuje jistou módností a nejasnou definicí, přesto naznačuje hledání cest, jak posílit participaci občanů a důvěru občanů v demokratickou politiku. Autorka se zaměří na analýzu problému fungování občanské společnosti, její role v demokratické společnosti a možnostech učitelů občanské výchovy přispět k jejímu posílení. PhDr. Pavel VACEK, Ph.D., Univerzita Hradec Králové Psychologie morálky jako prostředek účinné výchovy k občanství Příspěvek seznamuje s možnostmi aplikace poznatků psychologie morálky na utváření morálních a občanských postojů žáků a nabízí zejména učitelům základních a středních škol v uvedeném smyslu nejen inspiraci, ale i elementární poučení. Autor na příkladech nejvýznamnějších představitelů psychologie morálky (Piaget, Kohlberg, Bull, Turiel, Nucci, Gilliganová, Selman ad.) demonstruje praktickou využitelnost jejich koncepcí při výchově charakteru žáků a ovlivňování jejich hodnotové orientace. Ukazuje se, že hlubší porozumění mechanismům vývoje morálního vědomí a mravních postojů žáků dává pedagogům do ruky účinný nástroj pro výchovu k občanství.
I.
Společenskovědní obory a jejich odborná témata ve vztahu ke vzdělávacímu oboru výchova k občanství
Kráľová Ľuba, PhDr., PhD. – Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach Politické siete ako súčasť prehlbovania občianskej spoločnosti a tvorby verejnej politiky liberálnej spoločnosti Politické siete vznikajú v procese tvorby verejnej politiky a prehlbujú jej občiansky charakter hlavne tým, že zvýrazňujú horizontálny prístup k moci. Klasifikácia politických sietí poukazuje na heterogénny charakter postmodernej spoločnosti a tvorby jej politiky. Nárokovateľnosť prístupu k moci na rovnom a občianskom princípe je potrebné formovať výchovou, vzdelaním ... Hampl David, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Občan a společnost Příspěvek se zaměří z politologického hlediska na souvislosti mezi stavem společnosti a rolí občanů v ní. Bude se opírat o teoretické vymezení pojmů a v centru zájmu bude vztah mezi proměnami politického systému v Československu, resp. v České republice, a stavem výchovy k občanství. Pozornost bude rovněž věnována aktuálnímu vývoji. Nováková Zdenka, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Prohlubování výchovy k právnímu vědomí ve společnosti Krize české justice a legislativy má své nejhlubší kořeny v odcizení práva od morálky. Tím, že v období totalitního režimu bylo právo zneužito k utiskování obyvatelstva, došlo postupně k devastaci právního vědomí občanů. Právo bylo bráno jako nástroj k ovládání společnosti. Místem, kde začíná náprava je především vzdělávací soustava. Proto je v posledních letech tolik viditelná snaha zavádět do základní a středoškolské výuky předměty systematicky se zabývající normativním řádem společnosti. Úroveň právního vědomí ve společnosti je totiž důležitým faktorem ovlivňujícím vlastní realizaci práva ve společnosti a tedy i míru zákonnosti v daném státě. Oborný Josef, doc., PhDr., PhD. – Univerzita Komenského Bratislava Analýza nebezpečenstva vzniku „studenej občianskej vojny“ v spoločnosti 21. storočia Pre modernú a demokratickú spoločnosť je typická občianska koordinácia aktivít, empatia, sociálny altruizmus, akceptácia potrieb a záujmov „spoluobčana“, asertivita, tolerancia a iné hodnoty. Paradoxne však v spoločnosti pôsobia sily sociálneho konfliktu, sociálneho egoizmu, disempatie, agresivity, intolerancie a iných pseudohodnôt. Téza i antitéza majú vysokú pravdivostnú úroveň. Korelácia spoločenskej atmosféry v občianskych vzťahoch a v osobných vzťahoch. Úlohy a možnosti výchovy k občianstvu v načrtnutých problémoch. Staněk Antonín, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Odraz diskrepance vztahu mezi politickou realitou a její reflexí v oborové didaktice společenských věd Pro aplikaci odborných poznatků z politologie do vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Výchova k občanství a příslušných průřezových témat je nezbytné, aby učitelé reflektovali několik objektivních limit. Patří k nim fakt, že žáci si do výuky přinášejí soubory vlastních dosavadních zkušeností (naivní teorie dítěte), což odborně popisuje teorie kognitivního konstruktivismu. Jde o subjektivní intuitivní představy, pojmy a interpretace tzv. žákovské prekoncepce, jež mohou být často v rozporu s vědeckými poznatky, což v konečném důsledku může vážně bránit jejich správnému porozumění a nezkreslenému
osvojování. Část těchto žákovských prekoncepcí může mít svůj zdroj i tom, že politická realita, jež se proměnila v axiom již nereflektuje proměnu politické reality v čase, a tak tento axiom stále méně vypovídá o realitě samotné. I na tuto diskrepanci učitelé musí být připraveni a umět adekvátně reagovat. Vítek Miloš, doc., Ing., CSc. – Univerzita Hradec Králové Epistemologický přístup k občanské výchově Rozvíjením teoretických a metodologických základů výchovy k občanství se zabýváme se zvláštním zřetelem k celostnému chápání skutečnosti a jejího řádu. Přes systémovou pedagogiku, systémovou komunikaci a systémové pojetí kultury jsme se v posledních letech propracovali k otázkám systémové bezpečnosti. Z těchto hledisek v příspěvku vymezujeme možnosti epistemologického přístupu, jak jej prakticky prosazujeme v občanské výchově na Pedagogické fakultě v Hradci Králové po roce 1989. Novotný Zdeněk, doc., PhDr., CSc. Filosofie a občanství Filosofie je svou podstatou tázáním či přímo pochybováním o všem, s čím se člověk setkává, co je mu předkládáno. Znamená tedy vždy jakési vybočování ze samozřejmosti – ať už skutečné nebo zdánlivé. Občanství naproti tomu předpokládá disciplinovanost, podřízení se obecně či většinově přijatým normám, a to i tehdy, jestliže se s nimi jedinec neztotožňuje. Známým příkladem z historie je případ Sókratův. Lze tedy uvést filosofii a občanství do souladu? Kladné řešení je jistě žádoucí. Špiner Dušan, ThMgr., PhD. – Univerzita Palackého v Olomouci Význam univerzity pro formování studentů a občanů v duchu nového integrálního humanizmu Ve svém příspěvku chci poukázat na potřebu analyzovat a zhodnotit současnou evropskou kulturu. Podpora nového humanizmu vyžaduje rozpoznat, co se onou novostí míní. Současná kulturní proměna je výzvou adresovanou univerzitnímu vzdělávání i výzvou křesťanství. Vysokoškolští učitelé si musí tuto svou roli i roli fakult a kateder, na nichž působí, plně uvědomit a reflektovat ji jako základní zdroj pro své poslání. Sapík Miroslav, doc. PhDr., Ph.D. – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výchova k občanství v dimenzi antropologie a tolerance Příspěvek pojednává o nových aspektech předmětu výchova k občanství v českém společenském prostoru. Cílem příspěvku je postihnout antropologický význam občanské společnosti a především její zkušenost o toleranci, která se stává předmětem procesu pedagogické praxe. Proces integrace vzdělávání je důležitým prvkem, který se odráží v prostředí interkulturní společnosti. Nad všemi výsadami výchovy a občana vítězí antropologický princip. Cichá Martina, doc., Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Antropologie a její využití ve výchově k občanství Současnou antropologii chápeme jako neobvykle širokou disciplínu, integrující vědy o člověku v celé jeho složitosti. Ta je dána syntézou, dynamikou a vzájemnou ovlivnitelností jeho biologické, psychické, sociokulturní a filosofické složky, determinující člověka nejen jako biologický organismus, ale i jako jedinečnou osobnost. Ústřední myšlenkou příspěvku je úvaha, zda antropologie může významným způsobem přispět k efektivní výchově k občanství, úvaha o možných strategiích v tomto smyslu, ale také o vztahu antropologie a občanské společnosti při současném zohledňování skupinových či individuálních zájmů.
Skarupská Helena, PhDr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Občanství z pohledu antropologa Příspěvek se zabývá vývojem občanství jako formy uspořádání společnosti v kultuře Západu, seznamuje s antropologickými pohledy a teoriemi na uspořádání společnosti a srovnává uspořádání současných společenství jiných kultur s občanstvím v západním stylu. Kromě občanství příspěvek vymezuje antropologický pohled na termín stát, přirozená práva, rod, klanové uspořádání. Kopeček Pavel, PhDr. – Univerzita Palackého v Olomouci Snaha o „odpolitizování“ českého obyvatelstva v období nacistické okupace (1939-1945) Příspěvek by měl být věnován snaze nacistického režimu v období let 1939-1945 o postupnou likvidaci politické, národní a kulturní svébytnosti českého národa. Hlavní pozornost by měla být věnována konkrétním opatřením okupačního aparátu v oblasti školství, kultury a vzdělávání. Pavlíček Jaromír, doc., PhDr., CSc. – Ostravská univerzita v Ostravě Význam historického vědomí v procesu výchovy k občanství Historické vědomí se stalo v podstatě jedním z nástrojů tvorby občanské společnosti včetně její mentality a zdrojem kritického myšlení. Objektivní pohled na minulost by měl být cestou k vytváření historické paměti. Cílem celospolečenského úsilí je vytvoření nekonfliktní a optimálně se rozvíjející společnosti ve všech jejích rovinách. Právě historické vědomí a objektivní historická paměť je nedílnou součástí vyspělé občanské společnosti. Štěrba Radim, Mgr., DiS. – Masarykova univerzita Brno Výchova k občanství a dějepis Příspěvek se zabývá problematikou aplikace vybraných dějepisných obsahů ve výchově k občanství s důrazem na jejich formativní aspekt. Krákora Pavel, Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci Politické stranictví a občanská společnost v Československu v letech 1918-1929 Článek bude zaměřen na otázky politického stranictví ve vztahu k občanské společnosti v prvním desetiletí po vzniku Československa v roce 1918. Systém politických stran I. ČSR v mnoha ohledech navazoval na systém, který se ustálil v době existence Rakousko-Uherské monarchie. V podmínkách nově vzniklého státu – ústava z 29. února 1920 – však byly významně posíleny a akcentovány prvky občanské společnosti, práv a svobod jednotlivce, které ve středoevropském kontextu prezentovaly Československo jako „ostrov parlamentní demokracie“, který se i přes rychlé střídání jednotlivých vlád vyznačoval stabilitou a zhroutil se až pod tlakem mezinárodních souvislostí v září 1938.
II.
Výchova k občanství a její místo v rámcových vzdělávacích programech
Fasnerová Martina, Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci Výchova k občanství ve školním vzdělávacím programu na primární škole Příspěvek pojednává o zařazování průřezových témat ve Školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Výchova k občanství tvoří nedílnou součást průřezových témat ve vzdělávání na primární škole. Čtenáře seznamuje s obsahovou náplní a možnostmi jejich implementace do běžné školní výuky. Jarmara Tomáš, Mgr., Ph.D. – VŠB-TU Ostrava Výchova k občanství a demokracii ve vzdělávacím procesu základních a středních škol Studie se zabývá možností zařazení nových témat v hodinách občanské výchovy nebo v rámci výuky základu společenských věd na ZŠ a SŠ. Mezi tato témata patří definování pojmu občanská společnost, objasnění funkce a významu občanské společnosti pro fungování moderních demokracií. Dále možnosti aktivní participace občanské společnost na správě věcí veřejných s využitím forem přímé demokracie v praxi: zákon o místním referendu, zákon o právu petičním, zákon o právu shromažďovacím (demonstrace a manifestace) a občanská neposlušnost. Pozornost je také věnována možnosti registrace a činností občanských sdružení. Obsahem je i aktuální analýza stavu občanské společnosti v České republice a z ní plynoucí potřeba zařazení výše uvedených témat do vzdělávacího procesu. Medveďová Gabriela, Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci Občanská nauka a výchova v atmosféře 1. Československé republiky Zákonem ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb., z. a n. byla zavedena občanská nauka a výchova do škol obecných a měšťanských. Ve svém příspěvku se zaměřuji na společenskou atmosféru mladého státu a na její vliv na nově zavedený předmět. S tím byla spojena témata a cíle naplňující předmět. Jednalo se především o ideály demokracie a humanismu, které měly být prostřednictvím občanské nauky a výchovy žákům vštěpovány. Rašková Miluše, PaedDr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Sexuální výchova v primární škole jako součást výchovy demokratického občana Autorka se ve svém příspěvku zamýšlí nad možnostmi, kterými sexuální výchova podporuje humanizační snahy učitele při výchově žáka primární školy jako demokratického občana. Zormanová Lucie, Mgr. – Masarykova univerzita Brno Nutnost zavádění konceptu gender do vzdělávacího obsahu předmětu občanská výchova Pedagogická realita je velmi silně genderově zatížena, proto je třeba, aby si vyučující byli vědomi existence genderových stereotypů a byli schopni poučit o nich žáky. Občanská výchova je velmi vhodný předmět pro diskuse učitele s žáky o této problematice a boji proti genderovým stereotypům a na to nejen proto, že vzdělávací obsah i vyučovací metody používané v tomto předmětu jsou pro realizaci této myšlenky příznivé. Ale i proto, že občanská nauka se podle mnoha výzkumu jeví jako nejvíce genderově neutrální předmět (CivEd in Kelblová, 2006, Dillon, 1982). Autorka pojednává o výzkumu genderové korektnosti v současné době používaných učebnic OV a také o aktivizační činnosti učitele a jejím vlivu na aktivitu chlapců a dívek v pedagogické komunikaci. V závěru stanovuje principy genderově senzitivní výuky pro OV.
Fišarová Gabriela, Mgr. – Masarykova univerzita Brno Morální výchova jako důležité médium pro dosažení vysoké kvality života Základem kvalitního života je stabilní a integrovaný systém morálních hodnot. Jednou z hlavních sil, které utváří v současné společnosti hodnoty dětí, je škola. Zvyšují se tím požadavky na účinnost morální výchovy. S ohledem na tuto skutečnost bylo na žácích sedmých tříd realizováno experimentální ověření účinnosti nové metodiky v přirozených podmínkách základní školy. Výsledky experimentu ukazují, že je možné uvedenou metodou dosáhnout žádoucích změn na úrovni vnímaní základních hodnot u žáků základní školy. Staněk Antonín, Mgr., Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Nutnost proměny oborové didaktiky výchovy k občanství v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání Příspěvek vycházející z analýzy současného stavu oborové didaktiky výchovy k občanství naznačuje možné směry jejího dalšího vývoje. Dynamika procesů, jimiž se rozvíjejí vědní disciplíny a jejich snahy posílit nezávislost na svých mateřských oborech a snaha jiných posílit své vědecké pozice, je patrná také v pedagogice, resp. v rozvoji oborových didaktik. Kurikulární reforma a nové pojetí rámcových učebních plánů v RVP již nepracuje s vyučovacími předměty, ale vzdělávacími oblastmi a vzdělávacími obory. Podoba konkrétních vyučovacích předmětů je pak věcí autorských kolektivů konkrétních škol, jež si tvoří individuální ŠVP. Pro oborovou didaktiku společenských věd to je šance, jak posílit svou odbornou pozici ve struktuře pedagogických disciplín. V příspěvku autor možné cesty a náměty nastiňuje.
