Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Doplňková činnost – možný zdroj příjmů zařízení školního stravování Marta Mandincová

Centrum školského managementu Vedoucí práce: RNDr. Jana Marková Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Školský management 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Doplňková činnost – možný zdroj příjmů zařízení školního stravování vypracovala pod vedením vedoucí práce paní RNDr. Jany Markové samostatně za pouţití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, ţe tato práce nebyla vyuţita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze 31. 3. 2012

............................................... Marta Mandincová

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování paní RNDr. Janě Markové za trpělivost a cenné rady při vedení mé práce.

Název: Doplňková činnost – moţný zdroj příjmů zařízení školního stravování Autor: Marta Mandincová Katedra: Centrum školského managementu Vedoucí práce: RNDr. Jana Marková

Abstrakt Závěrečná bakalářská práce „Doplňková činnost – moţný zdroj příjmů zařízení školního stravování“ se zabývá moţnostmi rozšíření poskytovaných sluţeb školního stravování. Provozování doplňkové činnosti přinese těmto zařízením vyuţití

kapacity,

přísun

finančních

prostředků

a moţnost

nabídnout

zaměstnání. Přínosem bude zvýšení hospodaření školního zařízení a vyuţití výrobních prostorů

a vybavení,

rozšíření

nabídky

práce

a sluţeb

obyvatelstvu.

Při současném klesajícím počtu dětských strávníků je to jedna z moţností, jak vyuţít kapacitu těchto zařízení školního stravování, které prošly rekonstrukcí, nebo dovybavením svých zařízení a splňují přísná hygienická kritéria. Předpokladem je, ţe tato práce bude slouţit jako pomocný materiál pro zařízení školního stravování rozšiřující svou činnost. Zpracovaný námět pomůţe hlavně vedení škol a školských zařízení a vedoucím těchto zařízení. Vzhledem k tomu, ţe v současné legislativě není moţné ţádný metodický ani poradní materiál získat. Námět na zpracování této práce byl podloţen skutečností, ţe podobný návod nebo pomoc pro zřízení doplňkové činnosti v současné době není.

Klíčová slova: zařízení školního stravování, doplňková činnost, příspěvková organizace, zřizovatel, kalkulace

Title: Supplementary activity – possible source of income of school eating device Author: Marta Mandincová Department: Education Management Center Supervisor: RNDr. Jana Marková

Abstract Bachelor dissertation „Supplementary activity – possible source of income of school eating device“ deal with possibilities of expansion of provided services of school eating. Conduct of supplementary activity is going to bring these device uses the capacity, make profit and possibility to offer employment. Benefit is going to be increase economy of school device and use the production places and equipment, expansion of offer of job and services. In this time of decreasing number of children boarders and it is one of the possibilities, how use the capacity these devices of school eating, which were reconstructed or retrofitted of services and accomplished strict hygienic criterions. Expectation is, that this dissertation is going to serve as helping material for devices of school eating expanding themselves. Processed subject is going to help mostly to managing of school and school devices and directors of these devices. In view of the fact that in legislation is not possible to obtain methodical neither advisory material. Subject to processing this dissertation was based on fact that there are no tutorials for supplementary activity nowadays. Key words: supplementary activity, device of school eating, state-funded institution, founder, calculation

Obsah

6

Obsah 1

Úvod ....................................................................................................................... 7

2

Historie školního stravování ............................................................................... 9 2.1

Historie školního stravování před rokem 1989 ........................................... 9

2.1

Rok 1989 aţ 1992 – významné změny ........................................................ 11

2.2

Rok 1993 aţ po současnost ........................................................................... 15

3

Legislativa, kterou se řídí zařízení školního stravování ............................... 17 3.1

Základní legislativní rámec .......................................................................... 17

3.2

Provozování doplňkové činnosti ................................................................ 18

3.3

Účtová osnova – účtování doplňkové činnosti ......................................... 21

4

Shrnutí teoretické části ....................................................................................... 24

5

Výzkumné šetření ............................................................................................... 26 5.1

Statistická šetření ........................................................................................... 26

5.2

Dotazníkové šetření....................................................................................... 33

5.2.1

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti ....................................................... 34

5.2.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro zařízení školního stravování s doplňkovou činností ......................................................... 44

5.2.3

Shrnutí dotazníkového šetření ............................................................... 55

6

Metodika doplňkové činnosti aneb jak začít s doplňkovou činností .......... 57

7

Závěr ..................................................................................................................... 59

8

Seznam tabulek a grafů, zkratky ...................................................................... 62

9

Seznam pouţité literatury ................................................................................. 63

10

Přílohy .................................................................................................................. 65

Úvod

1

7

Úvod

Téma práce bylo vybráno úmyslně, neboť zařízení školního stravování se potýká s ubývajícím počtem dětských strávníků a provozováním doplňkové činnosti lze vyuţít zbývající kapacitu tohoto zařízení a moţnost dofinancování platů příspěvkových organizací, které mohou na základě souhlasu zřizovatele provozovat doplňkovou činnost. Školní stravování je zaloţeno na zásadách vyváţené a zdravé stravy pro děti, ţáky a studenty škol a školských zařízení. Tato zařízení se však v současné době

potýkají

s nedostatkem

finančních

prostředků

na platy

svých

zaměstnanců. Doplňková činnost by mohla přispět k doplnění jak mzdových prostředků, tak ke zvýšení zaměstnanosti a moţnosti doplnit inventář tohoto zařízení. Doplňková činnost představuje jednu z moţností dofinancování hospodaření zařízení školního stravování. Pokud by měla být zachována funkce výţivová, pro dětské strávníky je nejvhodnější poskytovat dopolední a odpolední svačinky i na základní škole. Mnozí rodiče dají dětem peníze a ty si koupí nevhodné

potraviny,

které

nejsou

k jejich

vývoji

potřebné.

Dochází

ke zvyšování počtu dětí s obezitou a poskytování svačinek v základní škole je moţností, jak tomuto faktu zabránit. Cenově dostupná sluţba rodiče osloví, a pokud se dítě stravovalo v mateřské škole, není problém v této formě stravování pokračovat. Rodiče uhradí plnou cenu svačiny: potravinovou, mzdovou a provozní reţii. Pro samotné rodiče by to měla být záruka kvalitní, zdravé a vyváţené stravy pravidelně poskytnuté v rámci vyučování. Další skupinou strávníků, kterou by zařízení školního stravování mohlo oslovit, jsou cizí strávníci – matky na mateřské dovolené a důchodci. Této skupině strávníků by strava poskytována tímto zařízením měla výţivově vyhovovat.

Úvod

8

Správná propagace a propracování nabídky poskytovaných sluţeb, které je schopno zařízení školního stravování poskytnout široké veřejnosti, přispěje ke zvýšení zájmu oslovených cizích strávníků. Vzhledem ke sniţujícím se finančním prostředkům, které stát vynakládá na školství, zvláště pro nepedagogický sektor, je nutné, aby zařízení školního stravování začala myslet ekonomicky. S ubývajícím počtem ţáků na všech typech škol dochází také ke sniţování finančních prostředků pro školní jídelny. Ředitelé škol nemají v dostatečné výši finance na platy zaměstnanců ve školních jídelnách a jsou nuceni sniţovat platy nebo počty zaměstnanců. Zavedení doplňkové činnosti se jeví jako jedna z moţností ke zvýšení mzdových prostředků v zařízeních školního stravování. Předkládaná práce si klade za cíl být metodickým materiálem pro ředitele škol či vedoucí školního stravování. V teoretické části je uveden vývoj a význam školního stravování v České republice. Praktická část ve svém úvodu stanovuje výzkumný problém, který řeší s vyuţitím dotazníkového šetření. Výsledky dotazníkového

šetření

jsou

následně

rozpracovány

do tabulek

a grafů

s komentářem, doporučením, návrhy moţných řešení, zjišťování příčin. V další fázi praktické části jsou příklady a ukázky toho, jak postupovat, pokud se školní jídelna pro doplňkovou činnost rozhodne. Práce je zpracována tak, aby mohla vedoucí školní jídelny nebo i ředitel školy dle této práce postupovat při zavádění doplňkové činnosti do zařízení školního stravování.

Historie školního stravování

2

9


2.1

Historie školního stravování před rokem 1989

První zmínky o vzniku zařízení školního stravování se objevují krátce po válce v roce

1946,

kdy

se

Evropa

postiţena

2. světovou

válkou

potýkala

s nedostatkem potravin. I do naší válkou postiţené republiky začala proudit potravinová pomoc z vojenských zásob UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitations Administration). Byl to první projekt mezinárodní humanitní a rozvojové pomoci pod záštitou Spojených Národů. Cílem tohoto projektu bylo zabránit hladovění a rozšiřování epidemií nakaţlivých chorob. Děti jej dostávaly formou přesnídávek v zájmu zlepšení zdravotního stavu. V 50. letech bylo školní stravování budováno jako uzavřený účelový typ společného stravování pro vymezenou skupinu školních dětí, ţáků a zaměstnance škol. Do této uzavřené skupiny nebylo moţné, aby vnikla veřejnost nebo i jednotlivec, který by se zde mohl stravovat. (1) Postupně pod záštitou obcí začaly vznikat tzv. školní jídelny, které se zřizovaly jako součást školy. Ředitelé to ale viděli jako zátěţ, povinnost, pro kterou nejsou dostatečně kvalifikovaní a neviděli v tom ani ţádný přínos jejich práce. Zatěţovala je odpovědnost za činnost jídelny a hlavně velká finanční hodnota zařízení. V 60. letech se jídelny organizačně a hospodářsky oddělily od škol, kromě jídelen internátního typu, a přešly pod tzv. národní výbory jako zálohové organizace. Vedoucí těchto zařízení získali určitou samostatnost, omezenou sice jen na organizaci přiděleného zařízení, kterou bylo zajištění stravy pro stále uzavřenou skupinu strávníků z předem určených škol a školských zařízení. (2) V roce 1953 bylo pověřeno péčí o školní stravování Ministerstvo školství a vychází první vyhláška, která určuje orgány odpovědné za zřízení jídelen, ŠÍLOVÁ, L. Školní jídelny 21. století přežitek nebo potřebná služba. Brno 2011. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií, Masarykova univerzita Brno. 2 ŠULCOVÁ, E. Jaká hospodářsko-právní forma školní jídelny? Malý výlet do historie, která dosud tak zcela historii není. Zpravodaj školního stravování. 1/1993-1994. s. 6. 1


10

stanovuje výši nákladů na potraviny a výši úhrady za stravování, rodiče platí pouze finanční náklady na potraviny a výše je odvozována od sociální situace rodiny. Dalším přelomovým rokem byl rok 1963, kdy byly další vyhláškou specifikovány výţivové dávky podle věkových skupin stravovaných dětí v závislosti na délce pobytu ve škole nebo školském zařízení. Poprvé se setkáváme s funkcí krajského inspektora pro školní stravování a postupem času se dostavuje i metodická a odborná pomoc pro zaměstnance školních jídelen. Jsou zřízena střediska pro odbornou pomoc školního stravování v okresech. Tato zařízení pečují o rozvoj školního stravování, snaţí se zvyšovat kvalifikaci pracovníků školních jídelen, intenzivně s nimi spolupracují a dohlíţí na plnění úkolů v těchto zařízeních školního stravování. Střediska plnila i praktický význam jako příklad školy správné výţivy a snaţila se dohlíţet na to, aby byly děti ţiveny správně a dobře. (3) Vzhledem k tomu, ţe nebyla konkurence mezi zařízeními školního stravování, nebyli

zaměstnanci

vedeni

ke zvyšování

hospodářských

výsledků,

ekonomickému chování a podnikavosti. Byli hmotně zainteresováni pouze na kvalitě poskytovaných sluţeb a výrobků. Rozvoj školního stravování nabylo budováním sídlištních škol a zvyšování porodnosti rychlého rozmachu. Zvyšující se kvantita připravovaných jídel měla vliv na kvalitu stravy. Další podstatnou příčinou zhoršující se kvality byla nedostatečná strojní a technologická vybavenost kuchyní. I politická nevole zatíţit rodiče jakýmkoliv navýšením úhrad za stravování působila negativně na zlepšení kvality stravování. Podíl stravujících se pracovníků školství činil jenom asi 9 % z celkově stravovaných. (4) Z dostupných informací je známo, ţe v roce 1953 navštěvovalo školní jídelny 308 000 strávníků, počet školních jídelen se pohyboval kolem 4 000 a pracovalo ŠÍLOVÁ L. Školní jídelny 21. století přežitek nebo potřebná služba. Brno 2011. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií, Masarykova univerzita Brno. 4 Zdravý kořínek. Historie a současnost školních jídelen. [online] [cit. leden 2012] . 3


11

v nich asi 6 200 pracovníků. V porovnání s rokem 1989, kdy školní jídelny zaznamenávaly 1 695 000 strávníků stravujících se v přibliţně 1 064 jídelnách a počet pracovníků starajících se o školní stravování bylo přibliţně 37 000, coţ byl oproti roku 1953 nárůst zhruba o šestinásobek. (5)

2.1

Rok 1989 až 1992 – významné změny

V přelomových letech 1989 a 1990 dochází i ve školním stravování ke změnám, provozní náklady jsou hrazeny z obecních rozpočtů a mzdové prostředky pracovníků školních jídelen hradí spádové školské úřady. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy dle svého návrhu doporučuje, aby stát přispíval dětem ze sociálně potřebných skupin obyvatelstva částkou 1,50 Kč na oběd ve školní jídelně. Vstupuje v platnost zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, kde se v § 21 odst. 1 povoluje hospodářská činnost škol a školských zařízení, která nesmí být vykonávána na úkor jejich hlavních poslání. Je zde ukotvena i spolupráce s Ministerstvem financí na vytvoření vyhlášky, která stanoví podmínky, za kterých lze tuto činnost vykonávat a pouţití výnosů z těchto zdrojů. Čímţ se otvírají moţnosti stravování tzv. „cizích strávníků“ za předpokladu dodrţení všech hygienických předpisů a vyuţití volné kapacity školních kuchyní. Podstatné je tuto hospodářskou činnost evidenčně a účetně oddělit od činnosti hlavní, aby se nevykonávala na úkor stravovaných dětí, ţáků a studentů. (6) V tomto období byl zaznamenán i pokles stravujících se ţáků zhruba o 10 %. Příčiny jsou v úpravě úhrady za stravování a více maminek vyuţívá delší dobu na prodlouţení péče o dítě. Další pokles stravovaných dětí je zaznamenán i v letech 1991, 92 a 93, postupně dochází i ke sniţování počtu školních jídelen. Zvyšuje se ale stravování dospělých strávníků. (7) Tento pokles stravovaných dětí zapříčinila jak liberalizace cen, tak i zpomalení přibývání počtu dětí,

PODROUŢEK, J. Školní stravování v ČSR. Zpravodaj školního stravování. 1/1989-1990. s. 2, 3. VĚŘÍŠOVÁ, L. Školní stravování v současných podmínkách. Zpravodaj školního stravování. 1/1991-1992. s. 1, 2. 7 MŠMT. Výroční zpráva MŠMT 1995-96. [online] [cit. leden 2012] . 5 6


12

tzv. demografický vývoj. Pozitivem je, ţe se do školních jídelen dostává moţnost komerčního poskytování stravovacích sluţeb. (8) Významnou

změnou

v

postavení

školních

jídelen

byl

zákon

ČNR

č. 395/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízení, kde se v článku II, odst. 1 stanovuje termín do 31. 12. 1994, kdy se předškolní zařízení a školská zařízení stávají součástí školské výchovně vzdělávací soustavy. Zde nastává změna pro zařízení školního stravování přechodem buď do právní subjektivity, nebo se stávají součástí školy, předškolního zařízení nebo školského zařízení, který je právním subjektem. Hospodaření zařízení školního stravování s právní subjektivitou můţe být rozpočtové nebo spíše příspěvkové. Velkým, a v té době „samostatným“, zařízením školního stravování se doporučovalo vyuţít moţnosti a poţádat zřizovatele o samostatný právní subjekt s příspěvkovým hospodařením. Školní jídelny měly moţnost dostatečně vyuţít svoji kapacitu nejenom na stravování ţáků, studentů a zaměstnanců škol, ale i zabezpečovat další sluţby pro veřejnost, poskytovat závodní stravování firmám nebo důchodcům a občanům obcí a měst. Byla moţnost vytvořit spojením několika organizačních celků jeden právní subjekt. Některé školní jídelny se staly součástí škol s právní subjektivitou. Poţadovalo se samostatné výkaznictví příjmů a výdajů školní jídelny v rámci členění organizace, coţ doporučovalo i ministerstvo financí ve svém stanovisku k provádění výše zmíněného zákona. Vedoucím zařízení školního stravování bylo doporučeno písemně ošetřit hospodaření tohoto zařízení dohodou s ředitelem školy, aby se finanční prostředky vytvořené hospodářskou činností pouţily na financování školní jídelny. V roce 1993 se vyhláškou číslo 48/1993 Sb., o školním stravování, stanovují pravidla pro školní stravování, které dostává i výchovný vliv na děti a ţáky na jejich racionální výţivové, hygienické i společenské návyky. Na výchově ke zdravé výţivě dětí se podílí jak pedagogové, tak pracovníci školních jídelen, kteří se jak vysvětlováním, tak i sestavováním jídelníčků snaţí o ozdravnou Zdravý kořínek. Historie a současnost školních jídelen. [online] [cit. leden 2012] . 8


13

osvětu. Vyhláška v § 3 stanovuje vypracovat řády dle svých místních podmínek, které zařízení musí projednat se zřizovatelem, zástupci rodičů nebo zletilých ţáků či zástupci škol, které stravují. V pravidlech jsou zahrnuty formy úhrad,

pravidla

pro přihlašování

a

odhlašování

strávníků,

pouţívání

identifikačních médií určených na evidenci strávníků (čipy, karty apod.), dozory v jídelnách, stanovení finančního normativu na nákup potravin dle jednotlivých skupin strávníků a druhů jídel podle typu zařízení. Setkáváme se tu i z tzv. spotřebním košem, kde jsou stanoveny průměrné spotřeby několika základních druhů potravin na celý měsíc na jednu vydanou porci strávníka dle věkových skupin. (9) Účtování škol a školských zařízení je vedeno dle opatření ministerstva financí čj. V/20 530/1992 ze dne 30. července 1992, které stanoví účtovou osnovu a postupy účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce. (10) Pracovníci školy mají stanoven finanční limit na nákup potravin jako nejvýše stravovaný dětský strávník a zaměstnavatel jim můţe poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb. Zaniká moţnost úlevy pro sociálně slabé rodiny. Pravidla pro provozování doplňkové činnosti jsou ošetřena vyhláškou, která stanovuje v § 8 časové a prostorové oddělení činnosti. Pokud bude jídelna poskytovat stravovací sluţby nad rámec školního stravování (na základních školách to mohou být svačinky), musí být v souladu se zásadami zdravé výţivy dětí a mládeţe. Tyto zásady byly stanoveny i na provoz bufetu, pokud jej škola provozovala. Na účtování doplňkové činnosti bylo potřeba nahlásit provozování této činnosti ţivnostenskému úřadu, musela být povolena jak zřizovatelem, tak hygienickou stanicí. Tudíţ příspěvková organizace musela ve své doplňkové činnosti dodrţovat pravidla účetnictví jako ostatní podnikatelské subjekty. Nebyly zde stanoveny počty a potřebná kvalifikace pracovníků školních jídelen. Počty pracovníků se odvíjí

VĚŘÍŠOVÁ, L. Poznámky a vysvětlivky k některým ustanovením vyhlášky o školním stravování MŠMT ČR č. 48/93 Sb. Zpravodaj školního stravování. 3/1992-1993 s. 8 aţ 18. 10 Poradce s.r.o. Účtová osnova. [online] [cit. leden 2012] . 9


14

od místních podmínek a ministerstvo stanovilo orientační tabulku počtu zaměstnanců dle počtu připravovaných jídel. (11) Orientační ukazatele počtu pracovníků školní jídelny 1. Při stanovení počtu pracovníků školní jídelny se vychází z počtu porcí hlavních a doplňkových jídel připravovaných pro žáky, pracovníky a další strávníky. 2. Výše pracovního úvazku vedoucího školní jídelny 2.1 Minimální úvazek – 0,5 2.2 Od 300 připravovaných porcí (hlavních nebo hlavních plus doplňkových jídel) – 1,0 3. Výše pracovních úvazků technicko-hospodářských pracovníků 3.1 Do 500 připravovaných porcí (hlavních nebo hlavních plus doplňkových jídel) – 0 3.2 Od 501 do 75O připravovaných porcí (hlavních nebo hlavních plus doplňkových jídel) – 0,5 3.3 Od 751 do 1000 připravovaných porcí (hlavních nebo hlavních plus doplňkových jídel – 1,0 3.4 Dále za každých 500 porcí připravovaných porcí (hlavních nebo hlavních plus doplňkových jídel – 0,5 4. Výše pracovního úvazku provozních pracovníků 4.1 Minimální úvazek – 0,5 4.2 Do 50 porcí hlavních nebo 100 porcí hlavních plus doplňkových jídel – 0,8 4.3 Do 100 porcí hlavních nebo 200 porcí hlavních plus doplňkových jídel – 1,0 4.4 Na každých dalších 100 hlavních jídel – 1,0 4.4 Na každých dalších 100 doplňkových jídel – 0,5 5. Při stanovení počtu pracovníků musí být vzaty v úvahu ztížené provozní a zásobovací podmínky. (12) Takto stanovena výše úvazků byla jenom doporučením pro zaměstnavatele. Poţadavky na kvalifikaci pracovníků školní jídelny si stanovil zaměstnavatel v svém vnitřním předpisu dle nařízení vlády ČR č. 251/1992 Sb., o platových

VĚŘÍŠOVÁ, L. Poznámky a vysvětlivky k některým ustanovením vyhlášky o školním stravování MŠMT ČR č. 48/93 Sb. Zpravodaj školního stravování. 3/1992-1993 s. 8 aţ 18. 12 Orientační ukazatele počtu pracovníků školní jídelny. Zpravodaj školního stravování. 3/1992-1993. s. 16, 17. 11


15

poměrech zaměstnanců. (13) Tato vyhláška neřešila kontrolní činnost ve školní jídelně, protoţe ta je daná zákonem ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. (14)

2.2

Rok 1993 až po současnost

Další novinkou byl normativní systém financování regionálního školství přímo ministerstvem

školství.

Jednotlivé

školské

úřady

přidělovaly

finanční

prostředky a ministerstvo poţadovalo dodrţování pouze tří zásad – jednou z povinností školského úřadu bylo projednat rozpis s řediteli škol a školských zařízení, následně zveřejnit pravidla, které se vztahují k místním podmínkám, konečný rozpis a zaslat tato pravidla ministerstvu. Tím měly školské úřady posílené pravomoci a odpovědnost při přidělování mzdových prostředků. (15) Školský úřad Brno, Kříţová 22, při rozepisování rozpočtu pro školní jídelny v roce 1995

evidoval

201 školních

jídelen,

z toho

16 jídelen

v právní

subjektivitě – forma příspěvková, 29 jídelen bylo součástí samostatných mateřských škol, 46 jídelen bylo registrováno jako součást samostatné základní školy, 95 jídelen spadalo ještě pod obce jako zálohové, dvě jídelny byly zálohové pod MŠMT, dvě byly součástí soukromých škol a dvě jídelny byly při církevních školách. Při výpočtu normativů byla zohledňována velikost jídelny, typ zařízení (mateřská, základní nebo střední škola), jestli jídelna vaří a vydává obědy nebo vaří a vyváţí, která jídelna je pro vedoucí kmenová. Jídelnám, které byly zálohové, se upravoval vzorec pro výpočet NIV tak, aby na jednotlivé zaměstnance připadlo 800,- Kč na nákup ochranných pracovních prostředků. (16) Postupem času se právní forma školních jídelen mění, zanikají i střediska pro odbornou pomoc a transformací veřejné správy od 31. 12. 2000 dochází MVČR. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací. [online] [cit. leden 2012]. . 14 MVČR. Zákon ČNR č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. [online] [cit. leden 2012] . 15 MŠMT. Výroční zpráva MŠMT 1995-96. [online] [cit. leden 2012] . 16 SLAVÍKOVÁ, E. Rozpis finančních prostředků regionálního školství na rok 1995. Školský úřad Brno, Kříţová 22. Brno, květen 1995. 13


16

k zániku školských úřadů a pravomoc přechází na krajské úřady. V další etapě reformy územní veřejné správy se zřizují od 1. 1. 2003 obce s rozšířenou působností, tzv. obce III. stupně, ale málokterá je schopna metodicky vést pracovníky školních jídelen. (17) Na krajích působí metodičky školního stravování, ale není to všude pravidlem.

Veřejná správa. Reforma veřejné správy. [online] [cit. únor 2012]. . 17

Legislativa, kterou se řídí zařízení školního stravování

3 3.1

17

Legislativa, kterou se řídí zařízení školního stravování Základní legislativní rámec

Zřizování škol a školských zařízení jako právnických osob nebo příspěvkových organizací je zakotveno v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění (školský zákon) v § 8 odst. 1 dle zvláštního právního předpisu, coţ je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění. (18) Zařízení školního stravování jsou součástí školy, která je příspěvkovou organizací, nebo jsou taky samostatné právní subjekty zřizované jako příspěvkové organizace. Zřizování příspěvkových organizací se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, kde dle § 27 územní samosprávný celek zřizuje příspěvkovou organizaci s právní subjektivitou. V odst. 2 je stanoven obsah zřizovací listiny: celý název zřizovatele, název, sídlo a IČO zřizované organizace, vymezení hlavní činnosti, označení statutárních orgánů, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se organizaci předává do uţívání, vymezení práv, aby organizace mohla se svěřeným i získaným majetkem plnit hlavní činnost, pro kterou byla zřízena, okruhy doplňkové činnosti, které navazují na hlavní činnost, které jí zřizovatel povolí, aby organizace mohla hospodárně vyuţívat všechen svěřený majetek i odbornost svých pracovníků a musí být sledována odděleně dobu, po kterou je organizace zřízena.

Jídelny.cz. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [online] [cit. únor 2012]. . 18


18

Zřizovatel můţe příspěvkovou organizaci zřizovat, slučovat, rozdělovat, organizace můţe splynout nebo zaniknout. Provádí kontrolu hospodaření zřízené organizace a provádí zápis do obchodního rejstříku.

3.2

Provozování doplňkové činnosti

Problematika zavedení provozování doplňkové činnosti je pro začínající školní jídelny dosti sloţitá. Postup zavedení doplňkové činnosti je dán zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Mimo jiné se zde uvádí: K provozování doplňkové činnosti je potřebné provést tyto náleţitosti: poţádat zřizovatele o povolení doplňkové činnosti, povolení doplňkové činnosti musí být zakotveno ve zřizovací listině, zapsání podnikatelské aktivity na příslušném ţivnostenském úřadě, zápis do obchodního rejstříku, ohlášení provozovny příslušné hygienické stanici, označení provozovny na viditelném místě – obchodní jméno, sídlo, odpovědná osoba, provozní doba, vytvoření směrnice pro doplňkovou činnost, kde se stanoví: o předmět doplňkové činnosti, o ekonomické zásady DČ, o pracovně právní vztahy, o kalkulace ceny, o obecné zásady účtování DČ, o právní úprava DČ, oddělené účtování hlavní a doplňkové činnosti analyticky, pouţití zisku z doplňkové činnosti ve prospěch hlavní činnosti, při provozování motorového vozidla registrace na příslušném FÚ. Pokud zřizovatel ve zřizovací listině povolí okruh pro doplňkovou činnost, můţe škola nebo školské zařízení provozovat tuto činnost v oblasti hostinské činnosti, lektorské činnosti, realitní činnosti, provozování ubytovacích sluţeb apod. Na příslušném ţivnostenském úřadě zaţádá ředitel příspěvkové


19

organizace o ţivnostenské oprávnění na provádění doplňkové činnosti. Další povinností je zapsání do obchodního rejstříku, které provádí dle § 27 odst. 10 zákona

č. 250/2000 Sb.,

o rozpočtových

pravidlech

územních

rozpočtů

v platném znění. (19) Důleţitou povinností je rozdělení účtování hlavní a doplňkové činnosti, kde dle § 3 odst. 3 písmena t) zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání v platném znění (ţivnostenský zákon) není ţivností výchova a vzdělávání na všech stupních při dodrţení podmínky zápisu školy a školského zřízení v rejstříku a vzdělávání terciální (vysokoškolské) na všech stupních – bakalářské, magisterské, doktorské i celoţivotní vzdělávání. (20) Zařízení školního stravování podle § 119 zákona č. 561/2004 Sb., tzv. školský zákon, zabezpečuje ve své hlavní činnosti školní stravování pro děti, ţáky a studenty, v době jejich pobytu ve škole. Zařízení školního stravování mohou dle tohoto paragrafu poskytovat stravování pro zaměstnance škol a školských zařízení a stravování pro veřejnost, a to pouze za úplatu. V § 121 odst. 2 jiţ zmíněného zákona je určeno po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví prováděcím

právním

předpisem

stanovit

podrobnější

podmínky

pro organizování školního stravování, jeho provoz a rozsah sluţeb. Tento právní předpis má také určovat výţivové normy stravovaných dle věku strávníků a rozmezí finančního limitu na pořizování potravin. (21) Toto všechno je obsaţeno ve vyhlášce 107/2005 Sb., o školním stravování, kde mimo jiné vyhláška v paragrafu 3 odstavce 7 upřesňuje poskytování jiných stravovacích sluţeb časově nebo prostorově oddělit od stravování dětí, ţáků a studentů. (22) Stravování zaměstnanců škol a školských zařízení je dle této vyhlášky

ÚplnéZnění.cz. Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. [online] [cit. únor 2012]. . 20 ÚplnéZnění.cz. Zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). [online] [cit. únor 2012]. . 21 Jídelny.cz. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [online] [cit. únor 2012]. . 22 Jídelny.cz. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. [online] [cit. únor 2012]. . 19


přípustné

v souladu

se

školním

stravováním

20

a upravuje

jej

vyhláška

č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování. (23) Dalšími důleţitými předpisy, kterými se musí zařízení školního stravování řídit, jsou předpisy hygienické. Nadnárodním předpisem je Nařízení evropského společenství číslo 852/2004 o hygieně potravin, který upravuje potravinové právo v celé Evropě. Naším národním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, který upravuje podmínky

a stanovuje

povinnosti

při provozování

stravovacích

sluţeb.

Povinností provozovatele, dle § 23 odst. 4 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, coţ jsou krajské hygienické stanice, je oznámit zahájení činnosti nejpozději v den zahájení této činnosti. (24) Jeho prováděcí vyhláška číslo 137/2004 Sb. o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby v platném znění stanovuje podmínky uvádění pokrmů do oběhu, způsob stanovení kritických bodů a zásady osobní a provozní hygieny při výkonu činností epidemiologicky závaţných. (25) Základní předpisy: zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon v platném znění, vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění, vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování v platném znění, vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby v platném znění, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění,

Jídelny.cz. Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. [online] [cit. únor 2012]. . 24 Jídelny.cz. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. [online] [cit. únor 2012]. . 25 Jídelny.cz. Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby. [online] [cit. únor 2012]. . 23


21

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění, zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) v platném znění, nařízení ES č. 852/2004, o hygieně potravin v platném znění.

3.3

Účtová osnova – účtování doplňkové činnosti

Zařízení školního stravování musí při provozování doplňkové činnosti dodrţovat nejenom hygienické předpisy, ale i správně účtovat tuto činnost. Od 1. 1. 2012 platí novela účtové osnovy, která byla novelizována vyhláškou č. 403/2011 Sb. Největší změnou je účtování případných náhrad za prvních 21 dní pracovní neschopnosti na účet 521. Další změnou je účtování úroků bankovních poplatků na účet 518. Novým účtem je účet 558 – náklady z drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nákup ţidlí, vybavení do kuchyně apod.). To je jenom několik novinek, které tato novelizace přinesla. Pro správné účtování je nezbytné uţít účtovou osnovu. Příklad účtové osnovy Analytickou evidencí oddělit hlavní a doplňkovou činnost. Nákladové účty: 501 – náklady na potraviny, ale i všechen spotřební materiál: čisticí prostředky, kancelářské

potřeby,

známky,

ceniny,

ochranné

pracovní

pomůcky,

identifikační média na výdej stravy tzv. čipy, odborná literatura apod. Náklady na potraviny se čerpají buď přímo z výdejek zařízení školního stravování, nebo jako poměr hlavní a doplňkové činnosti.


22

502 – náklady na energie: přeúčtování dle platné kalkulace. Buď má zařízení školního stravování samostatné měřiče energie, nebo pracně naměřená spotřeba vody a energie dle průměrné spotřeby jednotlivých zařízení. 504 – prodané zboţí (v případě, ţe škola provozuje bufet). 511 – opravy a udrţování: poměr hlavní a doplňkové činnosti. 512 – cestovné: na nákupy zboţí, potravin (Makro), na školení na rozšíření doplňkové činnosti (v případě, ţe se škola stane plátcem daně z přidané hodnoty). 518 – sluţby: rozúčtování poměrem hlavní a doplňkové činnosti – školení, aktualizace programů, telefonní poplatky, malování, připojení k internetu, revize, přeprava stravy, bankovní poplatky. 521 – mzdy: přeúčtování dle platné kalkulace – hrubé mzdy, ostatní práce konané

mimo

pracovní

poměr,

náhrady

za prvních

21 dnů

pracovní

neschopnosti. 524 – odvody sociálního a zdravotního pojištění. 527 – zákonné sociální náklady (tvorba fondu kulturních a sociálních potřeb). 531 – ostatní daně a poplatky: daň silniční. 549 – jiné provozní náklady: pojištění zaměstnanců i pojištění majetku. 551 – odpisy: dle platné kalkulace 558 – náklady z drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nákupy do 2000,- Kč). Výnosové účty: 601 – trţby za vlastní výkony: výnosy z prodeje vlastních výrobků (obědy, svačinky, bagety, rauty apod.), příspěvek fondu kulturních a sociálních potřeb.


23

602 – výnosy z prodeje sluţeb (jen v případě, ţe se při vydávání obědů cizím strávníkům např. obsluhuje). 603 – výnosy z pronájmu (kuchyně). 604 – výnosy z prodaného zboţí: trţby z bufetu. 649 – ostatní výnosy z činností: trţby za čipy, krmný odpad, zbytkové obědy. 662 – úroky bankovní. Rozdíl mezi náklady a výnosy je výsledek hospodaření, u doplňkové činnosti nesmí být ve ztrátě. Ziskem z doplňkové činnosti lze vykrýt ztrátu činnosti hlavní.

Shrnutí teoretické části

4

24


Školní stravování od jeho počátku aţ do dnešní doby prošlo vývojem, kdy byla strava poskytována pouze dětem a zaměstnancům škol a školských zařízení a pro veřejnost bylo stravování uzavřené. Legislativně zařízení školního stravování spadalo pod tzv. národní výbory a metodicky je vedli a podporovali okresní inspektoři. Přechodem ze socialismu a změnami, které proběhly po roce 1989, byla i tato zařízení poznamenána. Zařízení školního stravování mělo a má moţnost poskytovat stravování nejenom dětem, ţákům, studentům a zaměstnancům škol a školských zařízení, ale i široké veřejnosti. Další významnou změnou je moţnost vstupu zařízení školního stravování do právní subjektivity nebo moţnost stát se součástí škol a školských zařízení. Vedení školy a školského zařízení, ve spolupráci se zřizovatelem, se snaţí o poskytování kvalitních sluţeb a zabezpečení vyuţití kapacity školy. Zařízení školního stravování zavedením doplňkové činnosti tuto kapacitu doplní, navíc plní výţivovou a výchovnou úlohu. I do těchto zařízení vstoupil boj o strávníka nejenom o toho dětského, ale i o strávníky z řad veřejnosti. Nabídka těchto zařízení je mnohdy nadstandartní. Strávníci si vybírají z několika druhů jídel a objednávky na stravu mohou provádět i přes internet. Není nic neobvyklého, ţe zařízení školního stravování nabízí v rámci schválené doplňkové činnosti pořádání různých akcí, rautů, svateb, pečení koláčků, studenou kuchyni. Zařízení školního stravování, které stravují děti ze základních škol, nabízí pro svoje strávníky přípravu dopoledních a odpoledních svačin. Snaţí se pokračovat v reţimu, na který byly děti zvyklé z mateřské školy a podporovat zdravý vývoj vhodnou skladbou jídelníčku. Rodiče si tuto sluţbu hradí v plné výši a tím mají jejich děti zabezpečeno vhodné stravování. Zařízení školního stravování má touto sluţbou moţnost získat finanční prostředky na platy pro své zaměstnance.


25

Do budoucna je moţnost rozšíření sluţeb v zařízeních školního stravování skoro nutností. Dle dalších šetření dětí, ţáků a studentů ubývá a poskytnutí stravování pro strávníky v doplňkové činnosti je jednou z moţností jak finanční prostředky získat.

Výzkumné šetření

26


5

Výzkumné šetření je rozděleno do dvou částí, z nichţ jedna obsahuje statistické šetření dat, které byly získány z výročních zpráv Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ústavu pro informace ve vzdělávání. Poukazuje se zde na fakt, ţe klesá nejen počet stravovaných dětí, ale i dětí, ţáků a studentů celkově. Touto skutečností by se měly školy a školská zařízení zabývat. Jednou z moţností je nabídnout stravovací sluţby pro veřejnost a provozovat doplňkovou činnost ve větším rozsahu neţ dosud ve svých zařízeních. Druhou částí výzkumného šetření je dotazníkové šetření mezi zařízeními školního stravování, která doplňkovou činnost neprovozují a která ji provozují. Rozhodnutí vytvořit dva dotazníky, bylo zaměřeno na srovnávání zařízení provozující doplňkovou činnost a zařízení, která tuto činnost neprovozují. Tvrzení ověřované statistickým a dotazníkovým šetřením: a) Sniţování počtu dětí přinese sníţení příjmů zařízení školního stravování. b) Doplňková činnost přinese navýšení mzdových prostředků pro tato zařízení. c) Doplňková činnost pomůţe zvýšit zaměstnanost. d) Doplňková činnost pomůţe zařízení k doplnění inventáře.

5.1

Statistická šetření

Při sběru statistických dat v období školních roků 2005/2006 aţ 2010/2011 bylo záměrem poukázat na fakt, ţe počet dětí, ţáků a studentů v celé naší republice na školách klesá. Toto dokazuje i tabulka číslo 1 a graf číslo 1, kde je zřejmé, ţe počet dětí v mateřských školách stoupl, ale ubylo ţáků na základních školách a studentů na středních školách. Tomu nasvědčuje i tabulka číslo 2 a graf číslo 2, kde byl mapován počet stravovaných ve školních jídelnách. I zde je patrné, ţe dětských strávníků ubývá, ale počet dospělých i ostatních strávníků stoupá. Zařízení školního stravování se snaţí vyuţívat povolenou kapacitu svých kuchyní. V tabulce číslo 2 je doloţen i počet zařízení školního stravování,


27

dle výročních zpráv Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Tento počet celorepublikově klesá, ale počet celkově stravovaných ve sledovaném období mírně stoupl. Vzhledem k demografickému vývoji, který je uveden v tabulce číslo 5 a v grafu číslo 5 je vysoký předpoklad, ţe k tomuto sniţování bude i nadále docházet. Toto sniţování ovlivní především zařízení školního stravování, která se budou buď rušit, slučovat nebo budou muset najít jiný způsob provozování své činnosti, který nepovede ke sniţování zaměstnanosti. Provozování doplňkové činnosti v těchto zařízeních by bylo nejdůleţitějším faktorem na vyuţití kapacity zařízení školního stravování. Školní stravování musí plnit dle vyhlášky číslo 107/2005 Sb., o školním stravování, doporučené dávky, tzv. spotřební koš. Metodika pro sledování spotřeby potravin je rozdělena dle věku dětí, ţáků a studentů. Spotřební koš obsahuje vyhláškou určené dávky, sleduje denní spotřebu masa, brambor, mléka, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, ryb, luštěnin, tuku a cukru. Z nutnosti dodrţovat vyhláškou stanovené dávky je strava vyváţená, pestrá a rozmanitá. Sice tato vyhláška nehlídá spotřebu soli, ale rozhodně je jídlo méně solené a stanovené limity tuků a cukrů zařízení školního stravování nesmí překročit. Coţ vyhovuje převáţně důchodcům, u kterých se ve vyšším věku vyskytují různé trávící a zaţívací problémy. Tak stejně tento typ stravy vyhovuje i maminkám na mateřské dovolené.


28

2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 MŠ

282183

285419

291194

301620

314008

328612

342521

ZŠ

916575

876513

844863

816015

794459

789486

794642

SŠ

477491

477994

470749

464749

457908

436172

412061

Celkem

1676249

1639926

1606806

1582384

1566375

1554270

1549224

Tabulka č. 1: Počet dětí ve školách dle statistického šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání školní rok 2005/2006 až 2011/2012

Graf č. 1: Počet dětí dle statistiky školní rok 2005/2006 až 2011/2012v tisících


29

Strávníci celkem

Děti, ţáci, stud

MŠ

ZŠ

SŠ

Dospělí

Ostatní strav.

Počet jídelen

2005/2006

1636

1297

288

701

297

187

152

9

2006/2007

1609

1273

286

679

293

185

151

9,1

2007/2008

1612

1271

293

668

298

185

155

9,1

2008/2009

1614

1269

302

654

300

190

157

9,2

2009/2010

1618

1263

315

643

295

191

157

8

2010/2011

1630

1274

330

644

291

193

157

8,1

Tabulka č. 2: Školní stravování Výroční zprávy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy

Graf č. 2: Školní stravování – Výroční zprávy MŠMT školní rok 2005/2006 až 2010/2011

Stejné statistické šetření v období školního roku 2005/2006 aţ 2009/2010 bylo provedeno ze zpráv Magistrátu města Brna, aby byla porovnána a potvrzena skutečnost, ţe i zde dochází k úbytku dětí na základních školách. Město Brno a jeho části zřizují pouze základní a mateřské školy, ale zařízení školního stravování poskytují stravování i studentům středních škol. Toto stravování je poskytováno smluvně formou vývozu. Z tabulky číslo 3 a grafu číslo 3 plyne, ţe dětí v mateřských školách přibylo, ale na základních školách dochází k ubývání ţáků. Stejná situace vyplývá i z tabulky číslo 4 a grafu číslo 4, ţe ţáků a studentů ubývá i v zařízeních školního stravování. Nárůst byl zaznamenán pouze u dětí v mateřských školách, u zaměstnanců a ostatních stravovaných, coţ jsou tzv. cizí strávníci.


30

Zařízení školního stravování oslovuje svou nabídkou nejenom ţáky a studenty svých škol a školských zařízení, ale poskytuje stravování pro studenty a zaměstnance některých středních škol, které vývařovnu ve svých objektech nemají.

ZŠ MŠ Celkem

2005/2006 27542 9109 36651

2006/2007 26213 9224 35437

2007/2008 25305 9349 34654

2008/2009 24544 9530 34074

Tabulka č. 3: Počet dětí statistika Brno školní rok 2005/2006 až 2009/2010

Graf č. 3: Statistika počtu dětí Brno školní rok 2005/2006 až 2009/2010

2009/2010 24111 9895 34006


31

MŠ A ZŠ

Školský Ostatní pracovníci

Střední školy juventus

Celkem

2005/2006

32125

3977

2950

1886

40938

2006/2007

31629

4021

3045

1761

40456

2007/2008

31530

3955

3250

2611

41346

2008/2009

31152

4013

3402

1465

40032

2009/2010

30789

4088

3476

1504

39857

2010/2011

31456

4186

3208

1492

40342

Tabulka č. 4: Statistika počtu stravovaných město Brno školní rok 2005/2006 až 2010/2011

Graf č. 4: Statistika počtu stravovaných město Brno školní rok 2005/2006 až 2010/2011


32

Sloţení obyvatelstva podle věkových skupin k 31. 12. (tis. osob) 2007 Celkem do 14 let 15–64 let 65 a více let Muţi do 14 let 15–64 let 65 a více let Ţeny do 14 let 15–64 let 65 a více let

10 381 1 477 7 391 1 513 5 083 758 3 726 599 5 298 719 3 665 914

2008

2009

10 468 1 480 7 432 1 556 5 137 760 3 757 620 5 331 720 3 675 936

2010

10 507 1 494 7 414 1 599 5 157 767 3 750 641 5 350 727 3 664 958

10 533 1 518 7 379 1 636 5 169 779 3 731 658 5 364 739 3 647 978

Tabulka č. 5: Složení obyvatelstva dle Českého statistického úřadu rok 2007 až 2010

Graf č. 5: Věkové složení obyvatelstva v roce 2010

Studie poukazují, ţe dochází ke sniţování porodnosti a tím i ke sniţování potenciálních zájemců o poskytování vzdělávání. Dle výše uvedených statistik je patrné, ţe počty dětí, ţáků a studentů sniţují. Teď je ještě boom do mateřských školek, ale postupem času dojde, jak je vidět, k poklesu porodnosti.


33

Zařízení školního stravování musí s touto skutečností počítat. Pokud se chce chovat ekonomicky, musí hledat další zdroje doplnění chybějící kapacity a prostředků na mzdy svých zaměstnanců. Jednou z moţností je zavedení a provozování doplňkové činnosti.

5.2

Dotazníkové šetření

Tvrdím, ţe doplňková činnost přispěje k navýšení mzdových prostředků pro zařízení školního stravování, pomůţe zvýšit nebo zachovat zaměstnanost v těchto zařízeních a doplnit inventář. Abych svoje tvrzení dokázala, vytvořila jsem dotazníky pro zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti a pro zařízení provozující doplňkovou činnost. Dotazníky byly vytvořeny pomocí Google Docs. V období od 18. 12. 2011 do 26. 1. 2012 bylo rozesláno e-mailem 212 dotazníků, které byly rozděleny na dvě skupiny. Kaţdý subjekt si mohl sám vybrat, pro který typ dotazníku se rozhodne. Pro statistické šetření byly vybrány v první řadě školy a školské zařízení v městě Brno a postupně byly dotazníky rozeslány po školách a školských zařízeních Jihomoravského kraje. Dotazníky v Goole Docs byly vytvořeny pro lepší a rychlejší komunikaci. Při vyhodnocení byla zaznamenána dvě zařízení, která neodpověděla na správný dotazník. V jedné skupině byla oslovena zařízení školního stravování, které neprovozují doplňkovou činnost a druhou skupinou byla zařízení, které doplňkovou činnost

provozují.

Osloveny

byly

zařízení

školního

stravování

(ZŠS)

v mateřských, základních a středních školách, samostatné právní subjekty a dětský domov v Jihomoravském kraji. Návratnost byla celkem 106 (50 %) vrácených vyplněných dotazníků. Pro skupinu ZŠS bez doplňkové činnosti odpovědělo 26 subjektů a pro skupinu ZŠS s doplňkovou činností 80.


5.2.1

34

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro zařízení školního stravování

bez doplňkové činnosti Počet zodpovězených dotazníků: 26 Pro zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti byl vytvořen dotazník, který obsahoval 12 otázek. Deset otázek je stejných jako pro zařízení školního stravování s doplňkovou činností a dvě otázky jsou zaměřeny na zájem těchto zařízení o moţnost zavedení doplňkové činnosti.

Dle typu zřizovatele odpovědělo

na dotazník 85 % zařízení, která

jsou

zřizována obcemi, jenom 15 % zařízení bez doplňkové činnosti zřizuje kraj. V této otázce se potvrdilo, ţe převáţná část zařízení školního stravování, která odpověděla na tento typ dotazníků, byla zřizována obcemi. Obce zřizují převáţnou část mateřských a základních škol u nás. Druhým největším zřizovatelem je kraj, který zřizuje hlavně střední školy a školská zařízení nebo dětské domovy. Obce mají zájem o to, aby měli ve své působnosti školu buď to mateřskou, nebo základní, která můţe být i neúplná. Na malých obcích je snaha zachovat malotřídní školy, aby zřizovatel vyšel vstříc svým občanům. Pro většinu rodičů je důleţité, aby jejich dítě bylo v obci a nedojíţdělo do vzdálenější školy v jiné obci či městě, i za cenu smíšených tříd.


35

Zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti tvoří dva (8 %) samostatné právní subjekty, 22 (85 %) zařízení je součástí školy, bez rozdílu zda je to škola mateřská, základní nebo střední. V jednom případě respondent uvedl, ţe je součástí mateřské školy a jeden zase součástí jiného zařízení. Při zadávání dotazníku pro zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti bylo zřejmé, ţe největší podíl zařízení, která odpoví, budou součásti školy, ve většině případů školy mateřské. Provozování doplňkové činnosti v mnoha případech neoslovuje tento typ zařízení. Hlavním důvodem můţe být vytíţenost personálu kuchyně, v mateřských školách se dětem poskytuje dopolední svačinka, oběd a odpolední svačinka. Výdej probíhá na jednotlivých třídách a je podřízen provozu v mateřských školách. Pro menší zařízení školního stravování je administrativně méně náročné být součástí školy neţ vystupovat jako samostatný právní subjekt. Samostatnost vyţaduje vlastní účetní agendu, zpracování mezd, evidenci majetku, rozpracování rozpočtů, a to je jeden z důvodů proč zařízení školního stravování volí raději moţnost být součástí školy. Ubude sice autonomie samotného zařízení, kde vedoucí organizace rozhoduje za celou organizaci, taky za školní stravování, v některých případech jsou však jeho znalosti minimální.


36

Nejvíc dotázaných 11 (42 %) v této otázce uvedlo, ţe zabezpečují stravování pro mateřskou školu, 10 (38 %) subjektů připravuje stravu pro základní školu a z předešlých odpovědí jsou dvě zařízení samostatný právní subjekt. Pro střední školu zabezpečují stravování dvě (8 %) zařízení, která jsou zřizována krajem.

Zbývající

tři (12 %) zařízení

uvedla

v předešlých

odpovědích

dotazníku, ţe dvě zřizuje kraj a jedno zřizuje obec. Jedno ze zařízení, které zřizuje kraj, připravuje stravování pro děti a zaměstnance dětského domova a druhé zabezpečuje stravování pro základní a střední školu. Zařízení, které zřizuje obec, připravuje stravování pro mateřskou i základní školu. Zařízení školního stravování, která odpověděla na tento typ dotazníků, potvrdila předpoklad, ţe převáţná část odpovědí přišla z mateřských škol, které doplňkovou činnost provozují jen zřídka. Tato zařízení jsou vybavena převáţně pro stravování dětí a nesplňují podmínky, které provozování doplňkové činnosti vyţaduje. Pokud by zařízení školního stravování chtělo tuto činnost provozovat, muselo by projít buď rekonstrukcí, nebo by muselo reţim provozování přizpůsobit podmínkám, které doplňková činnost vyţaduje. A to je v mnohých případech pro zřizovatele finančně náročné, tak volí moţnost doplňkovou činnost ve zřizovací listině nepovolit. Záleţí na vedení organizace, zda pádnými argumenty dokáţe tento stav změnit. Pokud by nebyla kapacita vyuţita, bylo by moţné tímto argumentovat.


37

Rozdělení zařízení dle typu výdeje vypovídá o tom, ţe 24 (92 %) zařízení školního stravování připravuje a stravu i vydává. Jenom dvě (8 %) zařízení stravu pouze vydávají. Jedno zařízení v předchozím dotazu odpovědělo, ţe je zřizováno krajem a jsou součástí střední školy. Další zřizuje obec a je součástí základní školy. Z dosavadních odpovědí je patrné, ţe jsou to zařízení, která jsou součástí mateřské, základní nebo střední školy. Je lepší jídlo připravovat a ve stejném zařízení ho i vydávat. Strava neztrácí na kvalitě přepravováním, které je i finančně nákladnější. Pokud má zařízení školního stravování technologické a technické vybavení, je určitě rentabilnější jídlo vařit i vydávat v jednom zařízení. Jak je zřejmé z tohoto šetření převáţná část dotázaných zařízení to plní. Jenom dvě zařízení si nechávají stravu dováţet.

Zařízení školního stravování uvedlo, ţe 11 (42 %) respondentů působí ve městě nad 50 000 obyvatel. Podle předešlých odpovědí je zřejmé, ţe velikost města/obce neovlivňuje velikost zařízení školního stravování. V následující odpovědi se to potvrdilo. Jak v malých obcích, tak i ve větších městech jsou zařízení školního stravování jak pro malý počet strávníků, tak i pro širší skupinu zájemců o stravování.


38

Nejvíc zařízení 12 (46 %) připravuje stravu pro menší zařízení, 10 zařízení připravuje stravu pro mateřské školy, jedno zařízení vaří pro strávníky v dětském domově a jedno zařízení stravuje strávníky v mateřské a základní škole. Velikost obce/města nemá vliv na počty uvařených porcí, jak je zřejmé z odpovědí:

jedno zařízení

šest zařízení

působí

se

nachází

v obci/městě

ve městě

do 50 000

nad 50 000

obyvatel,

obyvatel,

tři zařízení

je

v obci/městě do 10 000 obyvatel a jenom dvě zařízení v obci/městě do 1 000 obyvatel. Druhou největší skupinou jsou zařízení, která připravují stravu pro strávníky do 600 porcí, coţ je 7 (27 %) zařízení, z toho šest se nachází v obci/městě do 50 000

obyvatel

a jeden subjekt

je

v obci/městě

do 10 000

obyvatel.

Jedno zařízení zřizuje kraj a toto zařízení připravuje stravu pro základní a střední školu. Ostatní zařízení zřizuje obec, strava se připravuje pro strávníky základní školy a dvě zařízení jsou samostatným právním subjektem. Zařízení, která připravují stravování do 300 porcí, je 6 (23 %). Pět zařízení působí v obci/městě do 10 000 obyvatel, zřizovatelem je obec a stravují se zde strávníci ze základní školy. Jedno zařízení působí v obci/městě do 50 000 obyvatel, zřizovatelem je kraj a stravují se zde strávníci střední školy. Posledním zařízením (4 %), které pouze stravu vydává, je zřizováno krajem a stravuje strávníky ze střední školy. I v této otázce se opět potvrdilo, ţe doplňkovou činnost neprovozují mateřské školy s počtem vydaných obědů niţších neţ 100 porcí. Ale na druhou stranu je zajímavé, ţe zařízení školního stravování, která připravují do 600 porcí, jsou zde zastoupena v dost velkém počtu a doplňkovou činnost neprovozují. Dvě z těchto zařízení jsou samostatnými právními subjekty (viz otázka č. 10)


39

a uvádí, ţe jejich zřizovatel o doplňkovou činnost nemá zájem. Je zřejmé, ţe tuto sluţbu zabezpečuje v jiném zařízení neţ v zařízeních školního stravování.

Počty pracovníků zařízení školního stravování, které vzhledem k normativům odpovídají, byla označena odpověď u 21 (81 %) zařízení. Tři zařízení zřizuje kraj a u ostatních je zřizovatelem obec, čtyři subjekty připravují stravu pro strávníky do 600 porcí, čtyři zařízení stravují méně neţ 300 strávníků, 13 zařízení připravuje pouze do 100 porcí a jenom jedno zařízení vaří více jak 600 porcí pro své strávníky. Čtyři (15 %) zařízení uvedla, ţe počet zaměstnanců je niţší neţ stanovují normativy. Tři subjekty vaří zařízením do 600 porcí, z toho dvě zařízení jsou samostatným právním subjektem a dvě součástí základní školy. Jedno zařízení připravuje stravu pro základní školu do 300 porcí. Pouze jedno (4 %) uvedlo, ţe počet zaměstnanců převyšuje normativ. Toto zařízení, které zřizuje kraj, stravující strávníky střední školy v počtu do 300 porcí, ale v otázce provozování doplňkové činnosti uvedlo, ţe provozuje hostinskou činnost a respondent vyplnil nesprávný dotazník. Úpravy platů, kterými prošla zařízení školního stravování v loňském roce, určitě donutily vedoucí škol a školských zařízení k přehodnocení počtu zaměstnanců v těchto zařízeních. Podle předešlých odpovědí, je zřejmé, ţe převáţná část zařízení plně vyuţívá celé normativy zaměstnanců, které jim byly státem přiděleny. Překvapením byla odpověď zařízení školního stravování, které připravuje stravu pro strávníky na střední škole, ţe počet zaměstnanců dle normativu je vyšší a po prozkoumání bylo zjištěno, ţe toto zařízení doplňkovou činnost provozuje. Respondent si nepřečetl správně typ dotazníku a vyplnil nesprávný.


40

Průměrný věk zaměstnanců v zařízeních školního stravování se nejvíce pohybuje mezi 40 aţ 50 lety, coţ uvedlo 18 (69 %) respondentů. Věkový průměr 30 aţ 40 let uvedli čtyři (15 %) respondenti, kde tři zařízení zřizuje obec a jsou součástí školy, dvě základní a jedno zařízení vaří pro mateřskou školu. Jedno zařízení zřizuje kraj a stravují se zde strávníci střední školy. Stejný počet respondentů čtyři (15 %) odpovědělo, ţe jejich věkový průměr je nad 50 let,

jejich

zařízení

zřizuje

obec,

dvě zařízení

připravují

stravu

pro strávníky z mateřské školy, jedno pro základní školu a poslední zařízení poskytují stravování jak strávníkům z mateřské školy, tak i pro strávníky základní školy. Průměrný věk zaměstnanců zařízení školního stravování je vyšší. Platové ohodnocení zaměstnanců je niţší a není zajímavé pro mladé začínající kuchaře a kuchařky. Zaměstnanci zařízení školního stravování jsou v současné době podhodnoceni.

Musí

dodrţovat

přísné

hygienické

předpisy,

vaření

přizpůsobovat poţadavkům předepsaným legislativou, práce je velmi zodpovědná a občas se nesetkává s poţadovanou kladnou reakcí. Spoustu práce vykonávají zaměstnanci nad rámec svých povinností. Jak je vidět v dotazníku, jsou zde v malém mnoţství zastoupeny zaměstnanci ve věku 30 – 40 let, z čehoţ je patrné, ţe to budou maminky dětí, které navštěvují mateřskou nebo základní školu. Tato skupina zaměstnanců ocení moţnost čerpání volna o prázdninách, kdy i jejich děti toto volno čerpají.


41

Nejvíc vedoucích zařízení školního stravování uvedlo do dotazníku, ţe mají jiné vzdělání,

bylo

jich

deset (38 %).

Další

skupina

devět (35 %) vedoucích

odpovědělo v této otázce, ţe jejich vzdělání je ukončeno na střední škole s jiným zaměřením, pouze dvě vedoucí upřesnily jaké je jejich ukončené vzdělání, obě uvedly střední ekonomickou školu. Vzdělání, které je povaţováno v tomto oboru za odborné, je zastoupeno pouze osmi (31 %) zaměstnanci zařízení školního stravování. Poslední skupinou jsou vedoucí, které v dotazníku uvedly, ţe absolvovaly rekvalifikaci nebo jiný kurz, byly zastoupeny v počtu čtyř (15 %) vedoucích. Opět pouze dvě pracovnice uvedly, o jaký druh kurzu nebo rekvalifikace se jedná. Jedna uvedla kurz pro vedoucí zaměstnance zařízení školního stravování a další odpověď zněla management. V zařízeních školního stravování na postech vedoucích školních jídelen v dnešní době pracují i zaměstnanci, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, coţ svědčí o tom, ţe mají zájem o zvyšování kvalifikace. Snaţí se o zlepšování a zkvalitnění poskytovaných sluţeb. Mnohdy jde o zlepšení komunikace s rodiči, zaměstnanci, vedením školy a školského zařízení. Na druhou stranu pracují

na těchto

pozicích pracovníci, kteří

nemají

odpovídající vzdělání, coţ ukazuje i odpověď vedoucích v této otázce. Pro zachování

kvality

školního

stravování

by

bylo

odpovídající znalostem v oblasti gastronomie a školství.

nejlepší

vzdělání


O provozování

42

doplňkové

činnosti

nemá

zájem

18 (54 %) zařízení.

Čtyři zařízení uvedla v řádku jiné důvody, proč o tuto činnost nemají zájem. Dvě zařízení, obě jako samostatné právní subjekty uvedly, ţe jejich zřizovatelé, kterými je obec a připravují stravu pro základní školy do počtu 600 porcí, nemají o doplňkovou činnost v jejich zařízeních zájem. Jeden subjekt, který zřizuje obec a připravuje stravu pro mateřskou a základní školu v počtu do 100 porcí, uvedl, ţe doplňkovou činnost nechce, protoţe nemá podmínky na provozování této činnosti. Jejich jídelna musí projít rekonstrukcí. Zájem

o provozování

doplňkové

činnosti

projevilo

8 (31 %) zařízení.

Sedm zařízení zřizuje obec, z toho čtyři zařízení školního stravování stravují strávníky z mateřské školy v počtu do 100 porcí. Další tři zařízení poskytují stravování pro strávníky ze základní školy a vydávané počty mají odlišné. Jedno zařízení zřizuje kraj a subjekt připravuje stravování pro strávníky základní a střední školy. Hlavní příčina nezájmu o provozování doplňkové činnosti je zřejmě v tom, ţe jsou to převáţně mateřské školy. Jelikoţ doplňkovou činnost povoluje zřizovatel, v první řadě na něm záleţí, zda tuto činnost ve svých zařízeních povolí ve zřizovací listině nebo ne. Vedení školy nebo zařízení školního stravování by o doplňkovou činnost také mělo projevit zájem a projednat moţnost provozování této činnosti se zřizovatelem. Při dnešní přemrštěné administrativě je další papírování, které doplňková činnost vyţaduje, pro mnohé ředitele důvodem, proč tuto činnost nechtějí provozovat.


43

V případě, ţe by zařízení chtělo začít s provozováním doplňkové činnosti, jednou z moţností je zavést přípravu svačin na základních školách. Je zde moţnost pokračovat v poslání, které má zařízení školního stravování plnit. Poskytnout zdravou a vyváţenou stravu formou svačin. V první řadě ubudou starosti rodičům s přípravou svačin a na druhou stranu budou mít zajištěnou kvalitní a dostačující stravu pro své děti v době jejich vývoje. Pro rodiče je však jednodušší dát dětem finanční hotovost a nechat volbu na dítěti. To pak v první řadě bohuţel sáhne po sladkém nápoji a nezdravé stravě.

Při rozdělení platů, na pedagogické a nepedagogické zaměstnance, muselo devět (26 %) subjektů odebrat osobní příplatky, šest subjektů zřizuje obec a ostatní jsou zřízeny krajem. Sedm (27 %) subjektů nemuselo přistoupit k úpravě platů, čtyři (15 %) zařízení musela přistoupit ke sniţování úvazků, tři (12 %) zařízení sníţila počet zaměstnanců, další dvě (8 %) upravovala zařazení zaměstnanců dle odpracovaných let a pouze jedno (4 %) zařízení „sáhlo“ na finanční prostředky z jiného fondu. Opatření, které bylo potřebné plnit v účtování platového ohodnocení nepedagogických pracovníků, bylo pro mnohé vedoucí organizací zatěţující. Oddělené účtování platů pedagogických a provozních zaměstnanců přineslo opět nárůst administrativy. Ale v neposlední řadě i zrušení moţnosti převodu financí v rámci jedné organizace.


5.2.2

44

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro zařízení školního stravování

s doplňkovou činností Počet zodpovězených dotazníků: 80 Pro zařízení stravování s doplňkovou činností obsahoval dotazník 16 otázek. Prvních deset otázek bylo stejných jako pro zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti. Zbývajících šest otázek bylo zaměřeno na provozování doplňkové činnosti.

Největší počet dotázaných 59 (74 %) subjektů v tomto případě uvedlo jako svého zřizovatele obec, kraj je zřizovatelem 18 (23 %) zařízení, dvě (2 %) zařízení uvedly jako svého zřizovatele stát a jeden (1 %) subjekt je zřizován Arcibiskupstvím olomouckým. Tak jako při dotazníku pro zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti i v těchto zařízeních je největší počet subjektů zřizován obcí, coţ odpovídá skutečnosti, ţe obce zřizují největší počet škol a školských zařízení. Prioritou obcí je zabezpečit a uspokojit poţadavky svých občanů i za cenu, ţe škola nebude naplněna. Zřizovatel se snaţí vyjít vstříc svým občanům.

Zařízení školního stravování v počtu 66 (82 %) je součástí školy, 12 (15 %) subjektů je samostatným právním subjektem a dvě (3 %) zařízení uvedla, ţe jsou součástí jiného zařízení, obě zřizuje kraj. Jedenáct samostatných právních subjektů uvedlo, ţe jejich zřizovatelem je obec, jedno zařízení uvádí jako svého zřizovatele stát …


45

Nejrozšířenější postavení zařízení školního stravování je jako součást školy. Právní subjekt školy zastřešuje převáţnou část těchto zařízení. Škola můţe být mateřská, základní nebo střední. Ne kaţdé zařízení je schopné samostatně hospodařit.

V této otázce 45 (56 %) zařízení školního stravování zabezpečuje stravování pro strávníky ze základní školy, z toho jeden subjekt uvedl jako zřizovatele Arcibiskupství olomoucké, jedno zařízení uvedlo v dotazníku za svého zřizovatele stát a zbývajících 43 zařízení zřizuje obec. Dalšími zařízeními, které také stravují nejpočetnější skupinu strávníků, jsou střední školy, coţ tvoří 17 (21 %) subjektů, dvě zařízení v dotazníku uvedla jako svého zřizovatele obec a ostatní zřizuje kraj. Smíšené stravování pro více typů škol poskytuje 15 (19 %) zařízení, kde v odpovědi deset zařízení stravuje současně strávníky v mateřské i základní školy, dvě zařízení poskytují stravování pro základní a střední školu, jedno zařízení má strávníky od mateřské školy aţ po střední školu, další má ještě strávníky vysoké školy a jedno zařízení stravuje strávníky z dětského domova se školou. Malé zastoupení má skupina mateřských škol, tvoří je tři (4 %) subjekty a jejich zřizovatelem je obec. Na tento typ dotazníku s doplňkovou činností odpověděla v největším počtu zařízení, která připravují stravu pro děti základních škol. Mateřské školy se doplňkovou činností zabývají minimálně, ale jsou v malém počtu zastoupeny i zde. V dnešní době dochází i na základních školách ke slučování. Převáţně je to typické v obcích, kde dochází ke spojení mateřské a základní školy, které zřizuje jeden zřizovatel. Je to z pozice zřizovatele výhodnější kvůli financování


46

a vedení organizace. Je na zváţení, zda je to výhodné i pro samotnou organizaci.

Největší počet subjektů – 77 (96 %) stravu připravuje a také i zabezpečuje výdej, dvě (3 %) zařízení školního stravování stravu pouze vydávají a jejich strávníky jsou studenti střední školy, jeden (1 %) subjekt stravu pouze připravuje. Z toho je zřejmé, ţe převáţná část zařízení školního stravování je vybavena zařízením nejen na výrobu jídel, ale i na jeho výdej. Vybavení kuchyní musí odpovídat jak hygienickým, tak i technickým poţadavkům, coţ znamená, ţe provoz je stále udrţován a kontrolován. I zde se potvrdilo, ţe výrobu a výdej jídel je daleko lepší připravovat v jednom zařízení. Převoz a samostatný výdej jídel vyuţívá minimální počet dotázaných respondentů. Výdejny jsou ve větší části zřízené, jenom pokud to nedovoluje provoz, prostory, technické a technologické vybavení jednotlivých zařízení. Vybavení výdejny je daleko méně finančně náročné jako vybavení vývařovny, ale kvalita připravované a nepřepravované stravy je daleko lepší – nedochází ke sniţování kvality stravy přepravou a následným předáváním do výdejných nádob. Je zde nutné dodrţování hygienických předpisů, které stanovují dodrţování teplotních řetězců při přepravě, a to bývá i častou příčinou nedostatečné kvality pokrmů.

Z obcí/měst do 10 000 obyvatel odpovědělo 32 (42 %) zařízení. Další početnou skupinou je 23 (29 %) zařízení, která provozují svou činnost v obci/městě


47

do 50 000 obyvatel, 20 (25 %) zařízení je v obci/městě nad 50 000 obyvatel a pět (6 %) subjektů se nachází v obci/městě do 1 000 obyvatel. Ani zde není velikost obce/města závislá na velikosti zařízení školního stravování.

Na

tuto

otázku

odpovědělo

zařízení

školního

stravování

v počtu

27 (34 %) subjektů, které připravují stravu do 600 porcí. Sedm zařízení zřizuje kraj

a připravují

stravu

pro strávníky, kteří

navštěvují

střední

školu.

Jedno zařízení zřizuje Arcibiskupství olomoucké a připravují stravu pro ţáky základní školy. Devatenáct zařízení, která připravují do 600 porcí, zřizuje obec a dvě zařízení jsou samostatné právní subjekty, ostatní zařízení jsou součásti škol. Jedno zařízení připravuje stravu jak pro mateřskou, tak i pro základní a střední školu. Na přípravu do 600 porcí odpovědělo i jedno zařízení, které uvedlo stravování pro mateřskou školu. Stejný

počet

25 (31 %) respondentů

odpovědělo,

ţe

připravují

stravu

do 300 porcí a také zařízení, která vaří více neţ 600 porcí. Osm subjektů do 300 porcí zřizuje kraj a připravuje stravu pro studenty střední školy. Deset zařízení vaří pouze pro ţáky základní školy a šest subjektů stravuje strávníky mateřské a základní školy. Jedno zařízení, které připravuje stravu pro děti z mateřské školy a zřizuje jej obec, připravuje do 300 porcí. Jenom dvě zařízení jsou samostatný právní subjekt a ostatní jsou součásti škol. V odpovědi subjektů nad 600 porcí bylo osm zařízení, která uvádí, ţe jsou samostatný právní subjekt. Tři zařízení připravují stravu pro studenty střední školy a zřizuje je kraj. Zbývající zařízení uvedla, ţe stravují jak děti z mateřské školy, tak i ţáky základní školy a některá připravují i stravu pro studenty střední školy.


Jenom

tři (4 %)

48

zařízení

uvedla,

ţe

připravují

stravu

do 100 porcí.

Jedno zařízení zřizuje kraj a připravuje stravu pro strávníky z dětského domova, kterého součástí je i škola. Dvě zařízení zřizuje obec a připravují stravu pro základní i pro mateřskou školu. Z těchto odpovědí je zřejmé, ţe malá zařízení jen ve výjimečném případě provozují doplňkovou činnost a ve svých provozovnách připravují stravu i pro cizí strávníky. Potvrdilo se, ţe samostatné právní subjekty tuto činnost provozují. Je pro ně důleţité vyuţít celkovou kapacitu svého zařízení a provozovat doplňkovou činnost. Tak jak bylo uvedeno v předešlém typu dotazníku, záleţí na zřizovateli, zda tuto činnost povolí a dovolí vyuţívat celou kapacitu zařízení školního stravování.

Odpovědi zařízení školního stravování, zda odpovídají normativům, potvrdilo 49 (61 %) zařízení, 24 (30 %) zařízení má počet zaměstnanců niţší vzhledem k normativně určeným úvazkům a sedm (9 %) zařízení uvedlo, ţe počet zaměstnanců je vyšší. Kaţdá škola nebo školské zařízení se snaţí dodrţovat normativně stanovené počty zaměstnanců, pokud je normativ niţší, snaţí se subjekty ušetřit na nenárokové sloţce platu. Pokud zařízení školního stravování nevyuţívá normativně stanovený počet zaměstnanců, můţe se tak dít pouze v případě, ţe má dostatečné technologické vybavení kuchyně, které mu dovoluje pracovníka šetřit. Při stanovování normativů není toto vybavení zohledňováno, ale zařízení můţe v dohadovacím řízení při stanovení rozpisu rozpočtu poţádat o ztíţené podmínky provozu nedostatečným vybavením kuchyně.


49

Opět se, i v tomto typu dotazníku, potvrdilo, ţe převáţná část zaměstnanců zařízení školního stravování je ve věkovém průměru 40 aţ 50 let, uvedlo to 56 (70 %) subjektů. Další věkovou skupinou je zastoupení 19 (24 %) subjektů ve věkovém průměru 30 aţ 40 let. Poslední skupinou je pět subjektů (6 %) se zaměstnanci ve věkovém průměru nad 50 let. V zařízeních školního stravování pracují zaměstnanci ve vyšším věkovém průměru. Mladí lidé po vyučení nemají velký zájem o zaměstnání v těchto zařízeních. Pokud zařízení neprovozuje doplňkovou činnost ve větší míře, po dobu prázdnin jsou mimo provoz, finančně je provozování nerentabilní. Toto zaměstnání vyhovuje převáţně maminkám, které mají děti předškolního nebo školního věku a vyhovuje jim volno v době prázdnin. Opačným efektem, ţe zaměstnání v zařízeních školního stravování vyhovuje maminkám

po

mateřské

dovolené, je

nemocnost

dětí

a nedostatečná

zastupitelnost při ošetřování. Normativy jsou nastaveny na hraně, kaţdým chybějícím zaměstnancem je narušený celkový chod zařízení školního stravování.

Nejpočetnější skupinou je 34 (43 %) zaměstnanců se vzděláním středoškolským se zaměřením

na společné

stravování.

Dalších

25 (31 %)

respondentů

v dotazníku uvedlo, ţe jejich vzdělání je středoškolské s jiným zaměřením, kde


50

čtyři respondenti uvedli zaměření ekonomické, další dvě odpovědi jsou zaměření na potravinářství a jedna odpověď udává obchodní akademii. Šest respondentů v moţnosti jiné uvedlo, ţe dosáhli vzdělání vysokoškolské – buď se zaměřením na ekonomii, nebo na hygienu potravin a byla zde i odpověď na vzdělání

pro učitelství

odborného

výcviku.

Osm (10 %)

respondentů

absolvovalo střední školu zaměřenou na dietní sestru. Bohuţel nebyla zařazena moţnost označit vysokoškolské vzdělání, ale i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci pracují na postech vedoucích zařízení školního stravování. Na řízení samostatného právního subjektu, kterým je zařízení školního stravování, je poţadavek vysokoškolského vzdělání. Tento post vyţaduje znalosti v oblasti ekonomické, řídící ale i odborné s ohledem na potravinářský provoz. Zvyšování kvalifikace a prohlubování vzdělání je v dnešní době důleţité, je to potřebné i na postu vedoucích zařízení školního stravování. Vyznat se ve spleti právních předpisů, ovládat svoje povolání i z hlediska profesního – výţiva a potravinářství, ale i umění jednat se zaměstnanci, tak i s kolegy, dětmi, rodiči a ostatní veřejností je důleţité. Tyto manaţerské schopnosti by bylo vhodné, aby dobrý vedoucí nebo dobrá vedoucí ovládali.

Na tuto otázku odpovědělo 61 (76 %) subjektů, ţe provozují doplňkovou činnost se ţivnostenským oprávněním. Další skupinou je 19 (24 %) zařízení, která v otázce uvedla, ţe provozují tuto činnost bez oprávnění. Po prostudování odpovědí bylo zjištěno, ţe dvě zařízení odpověděla na nesprávný druh dotazníku, protoţe doplňkovou činnost neprovozují. Ostatní subjekty si buď nedostatečně přečetly otázku, nebo provozují doplňkovou činnost bez znalosti zákonů. Čtyři zařízení v další otázce uvedla, ţe jsou plátci daně z přidané


hodnoty,

coţ

51

by

nebylo

moţné

bez ţivnostenského

oprávnění.

Další

odpovídající, který odpověděl kladně, v následující otázce uvedl, ţe plátcovství je v nejbliţší době čeká. Doporučením je pečlivě číst otázky, aby nedocházelo ke zkreslení informací nebo nastudovat zákony, a pokud se jedná o soustavnou činnost odstranit nedostatek a nechat si vystavit na příslušném ţivnostenském úřadě oprávnění k provozování doplňkové činnosti, aby nedocházelo k porušování zákona.

Doplňkovou činnost bez plátcovství daně z přidané hodnoty uvedlo ve svých odpovědích 47 (58 %) subjektů, z toho pět zařízení je samostatným právním subjektem. Plátcovství daně z přidané hodnoty uvádí 30 (38 %) zařízení a pouze tři (4 %) plátcovství daně z přidané hodnoty v nejbliţší době očekává. Připravované sníţení hranice na 750 000 korun, plánované předběţně od 1. 1. 2015, kdy se subjekt stává plátcem daně z přidané hodnoty, posune víc zařízení školního stravování k plátcovství daně z přidané hodnoty. Jsou subjekty, které si hranici pečlivě hlídají a odmítnou stravovat strávníky v doplňkové činnosti, aby se plátci daně z přidané hodnoty nestaly. Účtování o tom, co je zatíţené plátcovstvím a co ne, by vyřešila změna, kde by se daň odváděla ze všech činností, jak z hlavní, čímţ je vzdělávání, tak i z doplňkové. Pokud je vedoucí zařízení školního stravování pruţná a toto zařízení dovede svojí prací vhodně prezentovat, dovoluje to i technologická kapacita zařízení, pak není problém plátcovství dosáhnout. Další moţností, která můţe pomoci k překročení hranice nastavené pro plátcovství je vývoz stravy pro zaměstnance jiného školského subjektu.


52

Provozování doplňkové činnosti pomohlo 30 (38 %) subjektům. Další skupinou odpovědí je odebrání osobních příplatků zaměstnancům, coţ uvedlo 17 (21 %) zařízení. Sníţení počtu zaměstnanců ve svých organizacích provedlo 12 (15 %) respondentů. Osm (10 %) odpovědí uvedlo moţnost úpravy platů dle odpracovaných let, stejná odpověď zněla v odkazu jiná moţnost, kde bylo upřesněno, jakým způsobem proběhly úpravy platů v zařízení školního stravování. Někdo kombinoval dvě nebo více moţností v této otázce, nebo se v zařízeních přistoupilo ke sniţování osobního ohodnocení, další moţností bylo zmrazení hrubých mezd a sníţení o 10 %. V odpovědích zazněla i moţnost sníţení příplatku za vedení vedoucí zařízení školního stravování. Poslední skupinou odpovědí s počtem pěti (6 %) odpovědí bylo sníţení úvazků. Kaţdé zařízení hledalo moţnost, která mu nejvíce vyhovovala. Jelikoţ jsou to odpovědi na dotazník s doplňkovou činností, předpoklad byl, ţe tato zařízení si touto činností doplní chybějící mzdové prostředky. Pokud zařízení chce zachovat mzdové prostředky pro své zaměstnance, volilo moţnost sníţení počtu zaměstnanců na úkor zvýšeného pracovního zatíţení. Při dnešním převáţně dobrém technologickém vybavení je tato moţnost přijatelná. Nesmí však dojít ke sníţení počtu zaměstnanců v průběhu pracovního procesu. Tato moţnost se dá zvládnout jenom po nezbytně nutnou dobu. Zařízení si spíše vytváří rezervu na mzdy, aby byla moţnost dofinancovat pracovní zatíţení svých zaměstnanců.


53

Doplňková činnost pomohla 43 (54 %) subjektům, kteří ji provozují. Pouze 21 (26 %) respondentů uvedlo, ţe jim tato činnost při úpravě platů nepomohla. Zbývajících 10

(20 %) zařízení udala jinou moţnost. Zde dvě zařízení

odpověděla, ţe doplňkovou činnost neprovozují, coţ svědčí o nepřesném čtení zadání a vyplnění nesprávného dotazníku. Jedna odpověď zněla, ţe vedoucí zařízení o mzdových prostředcích nerozhoduje a jsou v kompetenci vedoucího organizace, pod kterým dané zařízení působí. Potvrdilo se tvrzení, ţe v převáţné části zařízení, které doplňkovou činnost provozují, pomohlo její provádění.

Přímo

určený

úvazek

pro konkrétního

zaměstnance

uvedlo

ve svých

odpovědích 40 (50 %) subjektů, další odpovědí v počtu 19 (24 %) respondentů uvedlo, ţe na tuto činnost není vyčleněn zaměstnanec a práci zvládnou v rámci hlavní činnosti. Dalších 17 (21 %) zařízení uvádí navýšení počtu zaměstnanců v zařízeních školního stravování a poslední skupinou odpovědí jsou čtyři (5 %) subjekty, které uvedly jinou moţnost. Pak jsou zde odpovědi dvou zařízení, která doplňkovou činnost neprovozují, jedna odpověď zní, ţe nemá pravomoc a jedno zařízení to řeší formou dohody o pracovní činnosti. Reálná moţnost provozování doplňkové činnosti je v navýšení počtu pracovníků a rozúčtování dle procentuálního poměru hlavní a doplňkové činnosti.


54

Bez ţádné pravomoci při rozhodování o hospodaření s finančními prostředky je 35 (44 %) vedoucích

zařízení

16 (20 %) respondentů

uvedlo,

školního ţe

buď

stravování. rozhoduje

Stejný

spolu

počet

s panem/ní

ředitelem/kou nebo o výši rozpočtu vedoucí ví a ředitel/ka přihlíţí k jejímu názoru při jeho čerpání. Další skupinou odpovědí je 11 (14 %) respondentů, kteří o hospodaření s finančními prostředky pro zaměstnance zařízení školního stravování rozhodují sami. Deset zařízení je samostatným právním subjektem a jenom jedno zařízení je součástí základní školy. Dvě (3 %) zařízení uvedla jinou moţnost, kde jedna odpověď by měla být zařazena do skupiny odpovědí, kde rozhoduje pouze ředitel/ka právního subjektu, pod které zařízení školního stravování spadá. Jedna odpověď zněla, ţe vedoucí má jenom malou pravomoc při rozhodování hospodaření

s finančními

prostředky

zařízení

školního

stravování. I kdyţ by mělo být v kompetenci vedoucí zařízení školního stravování hospodařit

s finančními

prostředky

tohoto

zařízení

a konzultovat

to

s ředitelem/kou subjektu, který spadá pod právní subjekt, ve skutečnosti se tak často neděje. Je jenom na vedoucích školního stravování, zda se jim povede zasahovat do tohoto hospodaření. Vedoucí samostatného právního subjektu, které provozují zařízení školního stravování v plné míře s přidělenými prostředky získanými z doplňkové činnosti, si hospodaří sami. Pravomoci vedoucích

zařízení

o hospodaření

pod právním

nemají

subjektem

školy

v převáţné

většině

přehled, protoţe ředitel/ka nevidí důvod toto

hospodaření s vedoucí zařízení konzultovat.


55

Provozování doplňkové činnosti pomohlo doplňovat inventář 41 (51 %) zařízením, 39 (49 %) zařízení inventář z této činnosti nezískává. Při správném účtování by mělo provozování doplňkově činnosti pomoci zařízení školního stravování doplňovat také inventář. V rámci doplňkové činnosti lze pořizovat pouze neinvestiční majetek. 5.2.3

Shrnutí dotazníkového šetření

Při vyhodnocení dotazníku se potvrdilo několik společných znaků jak pro zařízení školního stravování s doplňkovou činností, tak i pro ta zařízení, která doplňkovou činnost neprovozují. Nejčastějším zřizovatelem v našem státě jsou obce, které zřizují mateřské a základní školy. U obou typů škol je nejrozšířenějším zařízením dle druhu výdeje vývařovna s výdejnou. Rozhodně je nejdůleţitější stravu připravovat a vydávat v jednom zařízení, velikost obce/města není rozhodující. Na otázku o věkovém průměru zaměstnanců zařízení školního stravování byla odpověď u obou typů dotazníku stejná. Nejvíc odpovědí na otázku věku byl průměrný věk 40 aţ 50 let. Ţádná odpověď nebyla uvedena na věkový průměr do 30 let. Coţ znamená, ţe o práci v zařízení školního stravování není ze strany mladých začínajících zaměstnanců zájem. V otázce o dosaţeném vzdělání vedoucí zařízení školního stravování bylo zjištěno, ţe na těchto postech pracují i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci. Pokud je zařízení samostatný právní subjekt, je vysokoškolské vzdělání poţadováno. Bohuţel ale na druhou stranu zde pracují i vedoucí, které nemají odpovídající vzdělání. Bylo by lépe, přesně definovat tento druh pracovního


56

zařazení v katalogu práce, podobně jako je tomu u poţadované kvalifikace pedagogického pracovníka. Rozdíly u obou typů dotazníků byly zřejmé při otázce financování mezd. Zařízení školního stravování provozující doplňkovou činnost vyuţívala moţnost dofinancování platů z prostředků získaných z této činností. Zbývající otázky byly zaměřeny pouze na zařízení školního stravování provozující doplňkovou činnost. Otázky byly kladeny tak, aby se zjistilo, zda tato činnost zařízení školního stravování pomáhá dofinancovat chybějící prostředky na platy a inventář. Převáţná část zařízení školního stravování má na provozování doplňkové činnosti přímo určen úvazek na konkrétního zaměstnance. Nelze provozovat doplňkovou činnost v rámci stravování dětí, ţáků a studentů. Dochází zde k porušování právních předpisů. Doplňková činnost přináší organizaci finanční prostředky. Pravomoci vedoucích zařízení školního stravování jsou omezeny, pokud jsou tato zařízení součástí školy, o prostředcích získaných doplňkovou činností rozhoduje vedení organizace. Vedoucí by měla mít moţnost alespoň spolurozhodovat o těchto finančních prostředcích.

Metodika doplňkové činnosti aneb jak začít s doplňkovou činností

6

Metodika

doplňkové

činnosti

57

aneb

jak

začít

s doplňkovou činností Pokud se chce škola nebo školské zařízení pustit do provozování doplňkové činnosti, je dobré v první řadě zjistit, zda v jejich okolí bude o tuto sluţbu zájem. Nejlepším způsobem je oslovit potencionální strávníky formou inzerátu v místním tisku, aby vyjádřili svůj zájem. Dalším důleţitým krokem je oslovit zřizovatele a poţádat o povolení provozování této činnosti ve zřizovací listině. Při správném postupu se nesmí zapomenout na kalkulaci, aby nedocházelo k nejasnostem při účtování. Kalkulace je tvořena: cenou za potraviny, náklady na platy a zákonné odvody, provozní reţií a v neposlední řadě i ziskovou přiráţkou (doplňková činnost je činnost za účelem zisku). Cena za potraviny musí být přiměřená porci, kterou bude zařízení školního stravování nabízet. Mzdové reţie se počítají podle skutečně čerpaných mzdových nákladů za předešlé období. Nesmí se zapomenout na zákonné odvody, pojištění zaměstnanců a příspěvek do fondu kulturních a sociálních potřeb ve výši 1 % z hrubých mezd a případných náhrad za první den pracovní neschopnosti. Reţie na provoz jsou tvořeny energiemi, vodným, stočným, odpisy, kancelářskými a úklidovými potřebami a vším, co bude k provozování doplňkové činnosti potřebné. Důleţité je vše vykalkulovat na jeden uvařený oběd. Další potřebnou formalitou je směrnice na provozování doplňkové činnosti. Důleţité je přesně stanovit způsob účtování, které musí být oddělené od účtování hlavní činnosti, poměr mezi doplňkovou a hlavní činností. Dalším bodem směrnice je vyuţití prostředků z této činnosti, okruh a předmět činnosti, rozdělení kompetencí na rozhodování při provozování této činnosti, kalkulace ceny, odměňování zaměstnanců a právní předpisy.

Metodika doplňkové činnosti aneb jak začít s doplňkovou činností

58

Pokud bude mít škola nebo školské zařízení tyto kroky za sebou, můţe poţádat příslušný ţivnostenský úřad o vystavení ţivnostenského oprávnění. Potřebné je určit osobu odborně způsobilou na provozování doplňkové činnosti. Další povinností je napsat oznámení o provozovně a zahájení činnosti, které je nutné zaslat na příslušnou krajskou hygienickou stanici. Nejsloţitějším a nejnáročnějším úkolem je stanovení kalkulace a samotné zahájení doplňkové činnosti, a pak uţ nic nebrání začít s provozováním doplňkové činnosti. Shrnutí do desatera je malým vodítkem pro zavedení doplňkové činnosti: 1. Oslovení moţných strávníků a zmapování zájmu o doplňkovou činnost. 2. Poţádání zřizovatele o povolení okruhu doplňkové činnosti a její zápis do zřizovací listiny 3. Vytvoření kalkulace cen poskytovaného stravování. 4. Vymezení doplňkové činnosti ve směrnici. 5. Vystavení ţivnostenského oprávnění. 6. Oznámení na krajskou hygienickou stanici. 7. Stanovení způsobu financování doplňkové činnosti. 8. Rozšíření programového vybavení na evidenci stravy. 9. Zřizovatel provede zápis do obchodního rejstříku. 10. Samotné provozování doplňkové činnosti.

Závěr

7

59

Závěr

Cílem práce bylo poukázat na to, ţe doplňková činnost přispěje k rozšíření příjmů na platy zaměstnanců a umoţní zaměstnávat větší počet pracovníků v těchto zařízeních. Při statistickém šetření se potvrdilo tvrzení, ţe v naší republice dochází ke sniţování počtu dětí, ţáků a studentů, tím zařízení školního stravování přichází o mzdové prostředky za přípravu stravy pro ně. Dotazníkovým šetřením se potvrdilo tvrzení, ţe doplňková činnost přinese zařízením školního stravování mzdové prostředky na platy zaměstnanců. Ve většině zařízení, která provozují doplňkovou činnost, nedošlo k úpravám platů a také se potvrdilo, ţe na tuto činnost zaměstnávají konkrétního zaměstnance, coţ svědčí o tom, ţe se zaměstnanost v těchto zařízeních zvýší. Potvrdilo se také, ţe provozování doplňkové činnosti pomůţe zařízením školního stravování doplnit neinvestiční inventář. Jak vyplývá z dotazníkového šetření, mateřské školy se doplňkovou činností zabývají a budou zabývat minimálně. Důvodem je nedostatečná vybavenost zařízení školního stravování a podmínky, které mají mateřské školy odlišné od ostatních škol a školských zařízení. Naproti tomu je téma doplňkové činnosti velmi diskutované k získání financí pro základní a střední školy. Úspěšné vedení doplňkové činnosti přispěje ke zlepšení hospodaření celého zařízení a má nesporně vliv i na platy zaměstnanců, rozšíření pracovních moţností a účelné vyuţívání získaných finančních prostředků. Zařízení školního stravování prošlo od svých začátků obrovskými změnami. Při dnešním konkurenčním boji se musí snaţit tato zařízení oslovit strávníky a to se jim daří. Největší devizou je kvalitní a zdravá strava, která je přísně sledována nejenom kontrolními orgány, ale i strávníky samotnými, bez rozdílu zda zařízení provozuje doplňkovou činnost nebo ne. Zástupci krajských hygienických

stanic

provádí

pravidelné

kontroly,

kde

přísně

dohlíţí

na dodrţování zásad správné výrobní a hygienické praxe a zásad HACCP, coţ

Závěr

60

je sledování kontrolních a kritických bodů v těchto zařízeních. Musí zde být ošetřen příjem surovin, jejich zpracování, výdej, přeprava a rozvoz stravy při dodrţení teplotních řetězců a zachování co největší kvality přepravované stravy. Zaměstnanci zařízení školního stravování při plnění svých pracovních povinností musí skloubit dodrţování hygienických zásad, předepsané technologické postupy, výrobky musí vyhovovat zásadám zdravé, kvalitní a vyváţené stravy. Je potřeba vychovávat dětského strávníka k zásadám správné výţivy a kultury stolování, neboť tyto základy, tak důleţité pro zdraví jedince, si nese sebou po celý ţivot. Je to někdy boj s větrnými mlýny, ale správnou formou a podáním je moţné dosáhnout úspěchu. Strávníci určitě ocení různé doprovodné akce a zpestření, které jsou zaměstnanci zařízení školního stravování, i nad rámec svých pracovních povinností, ochotni nabídnout. Dodává to přidanou hodnotu nejenom zařízení školního stravování, ale při zdárnou a úspěšnou spolupráci s vedením organizace, pod kterou tato zařízení spadají. Důleţitá je i spolupráce s nadřízenými orgány. Toto vše je práce navíc, která mnohdy nebývá oceněna, protoţe nedostatek finančních prostředků v resortu školství je v poslední době palčivé téma. Rozhodně by bylo důleţité, aby byla opora v legislativě a prostředky získané z doplňkové činnosti zůstaly v pravomoci vedoucích zařízení školního stravování, který by měl vliv na rozdělení těchto financí. Dalším důleţitým faktorem je ochota a spolupráce zaměstnanců, protoţe mnohdy doplňková činnost ztroskotá právě na lidském faktoru. Provozování doplňkové činnosti, přináší nejenom finanční prostředky, ale i dřinu navíc, a ne vţdy se vše setká s oceněním a úspěchem. Pořádání plesů, rautů a různých akcí, pečení koláčů, přípravu svačin, baget, obloţených mís a jiných aktivit, pořádaných nad rámec svých povinností, vyţaduje mnoho úsilí, ale i kreativního ducha. Vedoucí pracovník zařízení školního stravování by měl znát nejenom hygienické předpisy a správně sestavit jídelní lístky, které musí odpovídat předepsané legislativě, ale si osvojit i manaţerské schopnosti, aby dokázal

Závěr

61

vhodným způsobem inspirovat své zaměstnance. Zavedení doplňkové činnosti do zařízení vyţaduje znalost vhodné strategie jak motivovat zaměstnance a zabezpečit pro ně patřičné ohodnocení. Práce s lidmi je zajímavá, ale i náročná. Dosáhnout vytýčeného cíle někdy vyţaduje hodně sebeovládání a úsilí. Člověk, který je přesvědčen o správnosti svého jednání, dokáţe svým odhodláním přimět k tomu i své podřízené. Vţdy to byla, je a bude práce s lidmi, a ta je náročná. Vzhledem k tomu, ţe v dnešní době není dostupný ţádný metodický materiál na provozování doplňkové činnosti, vidím tuto práci, jako moţné vodítko pro ředitele škol a školských zařízení na zahájení této činnosti.

Na závěr si dovoluji uvést citát: „Setkávám se s vámi, manažery a lídry firem denně. Dobře vím, že navzdory všeobecnému očekávání v naší ekonomice působí v drtivé většině slušní a schopní lidé. Ba co víc: ve světě podnikání vidím daleko více lidí schopných a ochotných přispět pozitivní vývojové změně než ve světě politiků celostátní úrovně. Je to stejně smutné jako nadějné. Smutné proto, že „podnik“ Česká republika potřebuje vitalizaci podstatně více než průměrná česká firma. Nadějné proto, že se požadavky na vitalitu společenského systému mají odkud šířit.“ Jiří Plamínek: Vedení lidí, týmů a firem

Seznam tabulek a grafů, zkratky

8

62

Seznam tabulek a grafů, zkratky

Seznam tabulek: Tabulka č 1: Počet dětí ve školách dle statistického šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání školní rok 2005/2006 aţ 2011/2012 Tabulka č. 2: Školní stravování Výroční zprávy Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy Tabulka č. 3: Počet dětí statistika Brno školní rok 2005/2006 aţ 2009/2010 Tabulka č. 4: Statistika počtu stravovaných město Brno školní rok 2005/2006 aţ 2010/2011 Tabulka č. 5: Sloţení obyvatelstva dle Českého statistického úřadu rok 2007 aţ 2010

Seznam grafů: Graf č. 1: Počet dětí dle statistiky školní rok 2005/2006 aţ 2011/2012 Graf č. 2: Školní stravování – Výroční zprávy MŠMT školní rok 2005/2006 aţ 2010/2011 Graf č. 3: Statistika počtu dětí Brno školní rok 2005/2006 aţ 2009/2010 Graf č. 4: Statistika počtu stravovaných město Brno školní rok 2005/2006 aţ 2010/2011 Graf č. 5: Věkové sloţení obyvatelstva v roce 2010

Seznam zkratek: ČNR – česká národní rada ČR – Česká republika MŠMT – Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy NIV – neinvestiční výdaje IČO – identifikační číslo organizace DČ – doplňková činnost FÚ – finanční úřad Sb. – sbírky MŠ – mateřská škola ZŠ – základní škola SŠ – střední škola ZŠS – zařízení školního stravování ŠJ – školní jídelna Č. – číslo ČJ – číslo jednací ES – Evropské společenství HACCP – systém kritických bodů „Hazard Analysis and Critical Control Points“

Seznam použité literatury

9

63


1.

Jiří Plamínek, Vedení lidí, týmů a firem, Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2448

2.

ŠÍLOVÁ, L. Školní jídelny 21. století přežitek nebo potřebná služba. Brno 2011. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií, Masarykova univerzita Brno.

3.

ŠULCOVÁ, E. Jaká hospodářsko-právní forma školní jídelny? Malý výlet do historie, která dosud tak zcela historii není. Zpravodaj školního stravování. 1/1993-1994. s. 6.

4.

Zdravý kořínek. Historie a současnost školních jídelen. [online] [cit. leden 2012] .

5.

PODROUŢEK, J. Školní stravování v ČSR. Zpravodaj školního stravování. 1/1989-1990. s. 2, 3.

6.

VĚŘÍŠOVÁ, L. Školní stravování v současných podmínkách. Zpravodaj školního stravování. 1/1991-1992. s. 1, 2.

7.

MŠMT. Výroční zpráva MŠMT 1995-96. [online] [cit. leden 2012] .

8.

VĚŘÍŠOVÁ, L. Poznámky a vysvětlivky k některým ustanovením vyhlášky o školním stravování MŠMT ČR č. 48/93 Sb. Zpravodaj školního stravování. 3/1992-1993 s. 8 aţ 18.

9.

Poradce s.r.o. Účtová osnova. [online] [cit. leden 2012] .

10. Orientační ukazatele počtu pracovníků školní jídelny. Zpravodaj školního stravování. 3/1992-1993. s. 16, 17. 11. MVČR. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací. [online] [cit. leden 2012] . 12. MVČR. Zákon ČNR č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. [online] [cit. leden 2012] . 13. SLAVÍKOVÁ, E. Rozpis finančních prostředků regionálního školství na rok 1995. Školský úřad Brno, Kříţová 22. Brno, květen 1995. 14. Veřejná správa. Reforma veřejné správy. [online] [cit. únor 2012]. .


64

15. Jídelny.cz. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [online] [cit. únor 2012]. . 16. ÚplnéZnění.cz. Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. [online] [cit. únor 2012]. . 17. ÚplnéZnění.cz. Zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). [online] [cit. únor 2012]. . 18. Jídelny.cz. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [online] [cit. únor 2012]. . 19. Jídelny.cz. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. [online] [cit. únor 2012]. . 20. Jídelny.cz. Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. [online] [cit. únor 2012]. . 21. Jídelny.cz. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. [online] [cit. únor 2012]. . 22. Jídelny.cz. Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby. [online] [cit. únor 2012]. . 23. MŠMT. Výroční zprávy MŠMT. [online] [cit. prosinec 2011] . 24. ÚIV. Tematicky zaměřené statistiky a podkladová data. [online] [cit. prosinec 2011] . 25. Brno odbor školství mládeţe a tělovýchovy. Výroční zpráva za školní rok 2009/2010. [online] [cit. prosinec 2011] .

Přílohy

10 Přílohy Příloha č. 1 – Zařízení školního stravování bez doplňkové činnosti (dotazník) Příloha č. 2 – Zařízení školního stravování s doplňkovou činností (dotazník) Příloha č. 3 – Vzor směrnice na provozování doplňkové činnosti

65

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Recommend Documents