Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2007
Marie Kubešová
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií
DIPLOMOVÁ PRÁCE Výpočet komparátoru veřejného sektoru jako součást metodiky vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu Public Private Partnership v projektech veřejné infrastruktury
Vypracovala: Marie Kubešová Vedoucí: Prof.Ing. Michal Mejstřík, CSc. Akademický rok: 2006/2007
-2-
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila pouze uvedené prameny a literaturu
V Praze dne 20.5.2007
podpis studenta
-3-
Poděkování Tímto děkuji konzultantům mé diplomové práce Prof.Ing. Michalovi Mejstříkovi, CSc. a Ing.Filipovi Drapákovi za rady a připomínky při vzniku této práce.
-4-
Abstrakt
Komparátor veřejného sektoru (PSC - Public Sector Comparator) je součástí metodiky vyhodnocení vhodnosti aplikace spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP - Public Private Partnerhip) v projektech veřejné infrastruktury. Využití komparátoru představuje způsob pro prokázání hodnoty za peníze a očekávaných úspor projektu (Value for Money). PSC představuje hypotetické čisté současné náklady životního cyklu požadovaného projektu upravené o rizika v případě, že by projekt byl financován, vlastněn a implementován veřejným sektorem. PSC je vyjádřen jako očekávané cash flow projektu s aplikací specifické diskontní sazby pro požadovanou délku kontraktu. Sestavení komparátoru veřejného sektoru je doporučeno provést k prověření varianty zajištění projektu soukromým sektorem, zda soukromé nabídky nabízí lepší hodnotu za peníze ve srovnání s provedením projektu veřejnou zakázkou. Tato diplomová práce představuje komponenty PSC a diskutuje aspekty komparátoru veřejného sektoru, a dále je zde provedena podrobná kalkulace komparátoru veřejného sektoru pro ilustrativní příklad hypotetického projektu „Administrativní budova úřadu“.
Abstract The Public Sector Comparator (PSC) is a part of the evaluation process used to determine the preferability of Public Private Partnerships in public infrastructure projects. It provides a reliable means of demonstrating value for money and cost savings (Value for Money). The PSC estimates the hypotetical risk-adjusted cost if a project were to be financed, owned and implemented by government. The PSC is developed in accordance with the required output specification. It is expressed as the Net Present Cost of a projected cash flows based on specific discount rate over the required life of the contract. The construction of a PSC is recommended to test whether a private investment proposal offers Value for Money in comparison with the most efficient form of public procurement. Components of a PSC are described and discussed in the Diploma thesis, and a detailed Public Sector Comparator calculation for a hypothetical project of „Administrative building“ is constructed.
-5-
Teze diplomové práce Marie Kubešová IES FSV Univerzity Karlovy v Praze Studijní obor: Ekonomie Zaměření: Finance, finanční trhy a bankovnictví Kontakt: Marie Kubešová
[email protected] 777 173 099 Předpokládaný název práce: Výpočet komparátoru veřejného sektoru jako součást metodiky vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu Public Private Partnership v projektech veřejné infrastruktury
Obsah práce a hypotéza: Public Private Partnership (PPP) je metoda spolupráce veřejného a soukromého sektoru pro poskytování veřejné infrastruktury a služeb. Možnosti uplatnění PPP je dle zahraničních zkušeností široké a rovněž v České republice je jeho uplatnění z pohledu vlády i soukromého sektoru žádoucí. Při plánování projektu veřejným sektorem vzniká otázka vhodnosti provedení projektu přístupem spolupráce veřejného a soukromého sektoru nebo klasickou veřejnou zakázkou. Ne všechny typy projektů jsou vhodné pro provedení metodou PPP. Koncesní smlouvy mezi veřejným a soukromým partnerem se vyznačují komplexností řešených otázek a dlouhodobostí trvání. Otázka výhodnosti PPP varianty z hlediska efektivnosti výdajů je vzhledem k dlouhodobosti a nákladnosti kontraktu při rozhodování klíčovou. Existují rozumné metody vytvoření metodiky vyloučení nevhodných PPP projektů? Cílem práce je analyzovat metodu vyhodnocování vhodnosti PPP projektu. Jednou z částí metodiky je sestavení tzv. Public Sector Comparator, tj. komparátoru veřejného sektoru (PSC). PSC je nástroj, kterým se identifikují celkové náklady veřejného sektoru na zajištění projektu formou veřejné zakázky a vlastního zajištění provozu pro požadovanou dobu života projektu. Součástí kalkulace těchto nákladů je také ocenění rizik projektu. PSC je následně využit k porovnání nákladů klasického provedení projektu formou veřejné zakázky a varianty provedení projektu metodou PPP.
-6-
Při aplikaci vyhodnocení vhodnosti aplikace metody PPP bude nutné zodpovědět následující klíčové otázky, které významně ovlivňují finanční parametry projektu, a které budou v práci diskutovány: V jaké míře má docházet k rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor v různých typech projektů? Jaká je role soukromého sektoru v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru? Jaká rizika jsou akceptovatelná pro soukromého partnera? Jak rizika projektu oceňovat? Jak vyhodnocovat metodiku rizik a stanovit vhodnost projektů? Lze použít aplikovat kalkulaci PSC do procesu vyhodnocení vhodnosti projektů v ČR? Předpokládaná struktura práce: 1. Public Private Partnership (PPP). Modely PPP. Metodika PPP projektů. Modely financování PPP projektů. 2. Public Sector Comparator (PSC). Metodika a aplikace PSC v projektech PPP. Problematika diskontní sazby pro PPP projekt. Otázka ocenění rizik. 3. Využití PPP v zahraniční praxi. 4. Sestavení PSC pro hypotetický projekt v České republice.Vlastní stanovení konkrétních parametrů modelu a výpočet PSC. Předběžný seznam literatury: Akintola Akintoye, Matthias Beck & Cliff Hardcastle: Public-Private Partnerships (Managing risks and opportunities), Blackwell Publishing Company, 2003 Grimsey, D. and Lewis, M.; Public Private Partnerships, The Worldwide Revolution in Infrastructure Provision and Project Finance, Edward Edgar Publishing, Glos, UK 2006 Stainback, J.; Public/Private Finance and Development (Methodology, Deal Structuring, Developer Solicitation), John Wiley & Sons, Inc., Canada, 2000 Public Private Partnerships in CEE - poslední vývoj v oblasti PPP v ČR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku a Slovensku, Linklaters, 2005 European PPP Report 2005, DLA - Piper Rundick Gray Cary, 2005 J. Perrot and G. Chatelus - Financing of major infrastructure and public service projects, French Ministry of public works, transport and housing, 2004 Metodiky PPP projektů, PPP Centrum, 2005 Datum:
21.3.2006
Student:
Marie Kubešová
Konzultant: Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Ing. Filip Drapák
-7-
Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 10 1
2
Projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (projekty PPP)......................... 12 1.1
Základní charakteristika PPP projektů ................................................................. 13
1.2
Přístup k zajištění veřejné služby: veřejné zakázka a PPP ................................. 15
1.3
Způsob vyhodnocení vhodnosti PPP .................................................................... 18
1.3.1
Porovnání variant provedení projektu: veřejná zakázka a PPP .................... 20
1.3.2
Klíčové faktory ovlivňující výhodnost PPP–ukazatel „hodnota za peníze“. 22
Komparátor veřejného sektoru (Public Sector Comparator) - PSC.............................. 26 2.1
Funkce komparátoru ............................................................................................. 27
2.2
Inflace a diskontní sazba ve výpočtu PSC............................................................ 28
2.2.1
Inflace a PSC ............................................................................................... 28
2.2.2
Diskontní sazba v PSC ................................................................................. 29
2.3 2.3.1
Hrubý PSC.................................................................................................... 31
2.3.2
Úprava pro neutralitu srovnání ..................................................................... 32
2.3.3
Přenositelná rizika ........................................................................................ 33
2.3.4
Rizika ponechaná veřejnému sektoru ........................................................... 33
2.4
Identifikace rizik........................................................................................... 35
2.4.2
Alokace rizik................................................................................................. 35
2.4.3
Ohodnocení rizik .......................................................................................... 37
2.4.4
Ošetření rizik ................................................................................................ 40
2.5.1
4
Rizika v PPP projektech ....................................................................................... 34
2.4.1
2.5
3
Hlavní komponenty PSC ...................................................................................... 30
Identifikace, alokace a kalkulace rizik v PSC ...................................................... 41 Identifikace, alokace a ohodnocení rizik v PSC ........................................... 42
Projekty PPP a aplikace PSC v zahraničí ..................................................................... 45 3.1
Velká Británie....................................................................................................... 45
3.2
Nizozemí............................................................................................................... 46
3.3
Jihoafrická republika ............................................................................................ 47
3.4
Austrálie................................................................................................................ 47
Projekty PPP a aplikace PSC v ČR .............................................................................. 49
-8-
5
4.1
Institucionální a legislatitivní zakotvení PPP v ČR.............................................. 49
4.2
První zkušenosti z pilotních projektů ................................................................... 52
Ilustrativní příklad hypotetického projektu „Administrativní budova úřadu“.............. 55 5.1
Předpoklady modelu ............................................................................................. 56
5.1.1
Specifikace projektu ..................................................................................... 56
5.1.2
Předpoklady k užitým cenovým indexům .................................................... 57
5.1.3
Diskontní sazba v projektu ........................................................................... 57
5.2
Komponenty PSC projektu................................................................................... 58
5.2.1
Hrubý PSC.................................................................................................... 58
5.2.2
Neutralita srovnání ....................................................................................... 62
5.2.3
Rizika v PSC projektu .................................................................................. 63
5.3
Kalkulace celkového PSC .................................................................................... 65
5.4
Analýza citlivosti.................................................................................................. 67
5.5
Zhodnocení a doporučení ..................................................................................... 68
Závěr..................................................................................................................................... 69 Zdroje.................................................................................................................................... 72 Seznam použitých zkratek a pojmů ...................................................................................... 74 Přílohy .................................................................................................................................. 75
-9-
Úvod Public Private Partnership (PPP), tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru, je v zahraničí obecně uznávaným způsobem zajištění veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury. Téma PPP bylo zmíněno již v bakalářské práci autorky, kde bylo naznačeno jako jedna z možností financování rozvoje v regionech. Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáže lépe řídit. Při výběru varianty provedení projektu je nutno mít stále v prvé řadě na zřeteli přiměřenost, náklady a schopnost účinné implementace a řízení. V tomto kontextu se nabízí velice důležitá otázka určení ekonomické výhodnosti využití metody PPP pro projekt výstavby a zajištění veřejné infrastruktury a služeb. Vzhledem k dlouhodobosti partnerství a nákladnosti projektů jde o kritické rozhodnutí, které musí veřejný zadavatel učinit. Pro stanovení ekonomické výhodnosti vstupu do partnerství se soukromým partnerem musí veřejný zadavatel být schopen porovnat si nabídky se svými vlastními potencionálními náklady na projekt, které jsou reprezentovány komparátorem veřeného sektoru (Public Sector Comparator). Hodnota komparátoru je v tomto procesu srovnávána s hodnotou celkových plateb vyžadovaných soukromým sektorem v průběhu projektu. Pokud je prokázána „hodnota za peníze“1, neboli výhodnost PPP provedení oproti komparátoru, měla by být provedena PPP varianta projektu.2 Sestavení nevychýleného komparátoru je pro úspěch výběru nejvhodnějšího dodavatele klíčové. Komparátor veřejného sektoru je metodickým postupem používaným a doporučovaným v zemích s dlouhou zkušeností s PPP projekty. Jeho pochopení je důležité pro zástupce veřejného sektoru, kteří ho využívají při rozhodování, i pro zástupce soukromých firem, 1
Pojem je vysvětlen v podklapitole 1.3 Způsob vyhodnocení vhodnosti PPP. Komplexním zpracováním komparátoru a návrhu nejpravděpodobnějšího provedení varianty PPP se v praxi zabývají poradenské společnosti, které jsou také v případě pilotních projektů v ČR najaty veřejným sektorem k přípravě podkladů pro rozhodování o vhodnosti PPP a následující přípravou výběrového řízení na dodavatele. 2
- 10 -
kteří by si měli osvojit způsob, jakým je konstruován, a kterým se potom nahlíží na jejich nabídky předložené ve výběrovém řízení na koncesionáře. Tématem této diplomové práce je problematika komparátoru veřejného sektoru jako nástroje ohodnocení celkových nákladů projektu v průběhu jeho životního cyklu, a jeho zapojení do metodiky vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu Public Private Partnerhip pro realizaci projektů veřejné infrastruktury a služeb. Diplomová práce je členěna do pěti částí. První kapitola pojednává o problematice projektů Public Private Partnership. Kapitola druhá diskutuje aspekty komparátoru veřejného sektoru a jeho klíčových předpokladů, popisuje základní členění komparátoru a podrobně rozebírá problematiku rizik. Kapitola třetí stručně nastiňuje situaci s využitím metodik komparátoru v zahraničí a čtvrtá kapitola se věnuje situaci v České republice, zejména z pohledu insitucionálního zabezpečení projektů spolupráce, a legislativního zázemí, a vývoje aktuálních českých pilotních projektů. Pátá kapitola je věnována kalkulaci komparátoru pro hypotetický příklad. Zde je podrobně rozpracován komparátor pro konkrétní projekt zajištění administrativní budovy úřadu. Závěr práce shrnuje předešlé kapitoly a dává doporučení pro oblast využití komparátoru v projektech veřejné infrastruktury a služeb v České republice.
- 11 -
1 Projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (projekty PPP) Během minulého desetiletí se trh s tzv. PPP projekty (z anglického Public-Private Partnership) rozvinul v mnoha oblastech veřejného sektoru. PPP se tak stává rovnocennou alternativou zajištění veřejné infrastruktury či služby k tradičnímu způsobu zadávání veřejných zakázek či poskytnutí služby přímo veřejným sektorem. Vzorem pro PPP je Velká Británie, kde se metoda úspěšně používá od 80.let, a institucionálně a metodicky je zakotvena od roku 1992. Tato metoda se osvědčila i v dalších zemích, např. v Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku, Jižní Americe a Austrálii. Rostoucí využití PPP může být vysvětleno různými faktory, např. vzhledem k rozpočtovým omezením, jimž jsou státy vystaveny, PPP přináší potřebné financování veřejného sektoru ze soukromých zdrojů. Dalším důvodem je požadavek, aby veřejná sféra získala větší prospěch z know-how a pracovních postupů, které se uplatňují v soukromém sektoru. Evropská komise zapracovala princip PPP do standardních dokumentů o veřejném obstarávání. Komise konstatuje a hodnotí princip PPP jako rovnocenný procesní způsob k tradičním veřejným zakázkám. Zároveň je tato myšlenka jednoznačně podpořena rozhodnutím Evropské rady ohledně možného uplatnění principu PPP při budování infrastruktury prostřednictvím strukturálních fondů EU. Evropská rada totiž schválila spolufinancování EU/národní příspěvek v poměru 85:15. Struktura tohoto 15 % podílu národního spolufinancování zcela umožňuje kombinaci veřejných a soukromých prostředků, zdroj národního podílu je pouze na rozhodnutí členského státu. Pro PPP projekty v České republice, na základě doporučení Ministerstva financí z podzimu roku 2006, nebylo v Národní strategii pro programovací období 2007 – 2013 umožněno národní podíl spolufinancovat ze soukromých prostředků. Veškerou tíhu tedy ponesou přímo veřejné rozpočty. O pravidlech vykazování PPP projektů ve vztahu k veřejnému dluhu bylo rozhodnuto na úrovni EU. Rozhodnutí Eurostatu č.STAT/04/18 z roku 2004 doporučuje, aby aktiva vytvořená v rámci PPP byla vedena jako nestátní aktiva (tzn. pravidelný nákup služeb
- 12 -
veřejným sektorem bude mít vliv pouze na deficit vládního sektoru), a tedy závazky z nich plynoucí jsou mimorozvahové, pokud jsou splněny dvě podmínky3:
partner ze soukromého sektoru na sebe bere v počáteční fázi projektu tzv.stavební riziko (tzn. nesplnění kontraktu včas, riziko v podobě neočekávaných dodatečných výdajů, nesplnění technických norem a standardů atd.).
a současně alespoň jedno z následujících dvou rizik, vztahujících se k provozní fázi:
riziko dostupnosti – vyplývá z nesplnění kritéria kvality specifikované v kontraktu (neplnění stanovených parametrů, nefunkčnost zařízení nebo jeho součástí atd.);
riziko poptávky – souvisí se změnou (snížením) poptávky po daném zařízení či službě ze strany uživatelů, např. z důvodu nových trendů na trhu, konkurence, alternativních možností naplnění potřeb uživatelů – změna poptávky má v případě přenesení tohoto rizika na koncesionáře přímý vliv na výnosy projektu.
Pokud ponese většinu rizik vyplývajících ze smlouvy veřejný sektor, aktivum musí být vykázáno v rozvaze vládního sektoru.
1.1 Základní charakteristika PPP projektů Praxe ani předpisy žádné země, ve které je rozvinutý trh PPP projektů, pojem „PPP“ ani žádný obdobný pojem přesně nedefinují. Obvykle se však v praxi pod pojemem PPP míní projekty, které mají následující charakteristiky:4
zadavatel přenáší na soukromého dodavatele – koncesionáře, odpovědnost a rizika, která by v tradiční zajištění infrastruktury či služeb nesl sám (např. riziko vyšších nákladů či zpoždění výstavby či riziko malé poptávky po příslušných službách);
je vybudována infrastruktura, obvykle hmotná, jsou ale také známy projekty spočívající v zajištění služeb, jejichž těžiště je např. v provozování náročných počítačových systémů, zajištění logistiky vydávání průkazů apod.
3
U všech prvních 9 identifikovaných pilotních projektů v ČR byla jejich smluvní část nastavena pro veřejný sektor takovým způsobem, že privátní sektor by nenesl „podstatnou část rizik“, proto tyto projekty by byly dle Eurostatu chápány jako klasický veřejný dluh a byly by zachyceny v bilanci veřejného sektoru. 4 PPP Centrum, Ministerstvo financí ČR: Manuál pro dokumentaci PPP projektů. Duben 2006
- 13 -
náklady projektu spočívají nejen v nákladech výstavby a poskytování služeb, ale i v postupné výměně a údržbě jednotlivých částí infrastruktury během života projektu, tedy zaměření na celoživotní náklady, náklady životního cyklu infrastruktury;
koncesionář vybudování infrastruktury sám financuje, obvykle z větší části úvěrem, a náklady na vybudování infrastruktury jsou nepřímo „spláceny“ během trvání smlouvy v platbách placených veřejným sektorem a/nebo uživatelem služby v delším období;
financování soukromého koncesionáře, kterým je obvykle společnost účelově založená pro konkrétní projekt (Special Purpose Vehicle - SPV), má formu projektového financování, založeného pouze na peněžních tocích koncesionáře plynoucích z koncesní smlouvy.
Následující obrázek představuje typické schéma vztahů mezi jednotlivými subjekty v rámci projektu PPP. Obrázek 1: Schéma struktury PPP projektu Zadavatel
služby
služebné
Veřejný sektor Soukromý sektor
Seniorní věřitelé
seniorní úvěr splácení seniorního úvěru
dodávka
kapitál/ subordinovaný úvěr
SPV/ Dodavatel
platba ze seniorního úvěru
platba
Subdodavatel výstavby
Investoři
dividendy/ splácení subordinovaného úvěru
(akcionáři, pojistitelé)
služby
Subdodavatel provozu
Zdroj: PPP Centrum, 2005
Typickými oblastmi pro PPP je dopravní a technická infrastruktura, školství, zdravotnictví, vězeňství, výstavba administrativních budov. Ve většině případů veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru, a tím využívá jeho organizačních a odborných
- 14 -
znalostí a dovedností, které jsou stimulovány nejen výnosem vloženého kapitálu, ale také rizikem jeho ztráty.
1.2 Přístup k zajištění veřejné služby: veřejné zakázka a PPP Veřejná služba bývá zajišťována veřejným sektorem více možnými způsoby. Služba je dodávána buď přímo veřejným subjektem nebo subjektem zřízeným či vlastněným veřejným sektorem, nebo bývá využívána spolupráce se soukromou společností, která se různým dílem podílí na poskytování služby. Ve většině případů je dlouhodobě zatížen rozpočet daného celku, ať už se jedná o projekty na úrovni státu, regionů či municipalit. V klasické veřejné zakázce veřejný zadavatel zaplatí výstavbu i následnou údržbu a provoz infrastruktury. Výhodou PPP je, že veřejný zadavatel neinvestuje vysoké sumy, které nemá, nebo které by znamenaly vynechání investice do jiného projektu, do výstavby na začátku projektu, a v podstatě dlouhodobě splácí partnerovi nově vystavenou a provozovanou infrastrukturu. Od klasického dodavatelského úvěru se toto liší rozdělením rizik, vlastnictvím aktiva a často dalšími významnými faktory. Při spolupráci se soukromou společností lze dle úrovně přenosu rizika od nejmenšího po nejvyšší přenos rozeznat základní stupně zapojení soukromého sektoru, přičemž může být využito dalších mezistupňů a specifik týkajících se konkrétních projektů.
- 15 -
Tabulka 1:
Popis jednotlivých forem spolupráce5
Typ smlouvy
Charakteristika projektu
Smlouvy o poskytování služeb
Zařízení financuje, vlastní a řídí veřejný sektor Řeší problém znalostí a personálu
Smlouvy o provozu a řízení
Zařízení financuje a vlastní veřejný sektor Převod řídících kompetencí
Pronájem
Zařízení financuje a vlastní veřejný sektor Komerční riziko nese soukromý sektor, podílí se na investičních zlepšeních
BOT – Postav, provozuj, převeď
Zařízení financuje a vlastní veřejný sektor Návrh, údržba, výstavba a provoz jsou v kompetenci soukromého sektoru
DBFO – Navrhni, postav, financuj, provozuj
Zařízení vlastní veřejný sektor Návrh, údržba, výstavba, financování a provoz jsou v kompetenci soukromého sektoru
Koncese
Zařízení je po dobu smlouvy na provozování ve vlastnictví soukromého sektoru. Po skončení smlouvy jsou převedeny na veřejný sektor Návrh, údržba, výstavba, financování a provoz jsou v kompetenci soukromého sektoru
Zdroj: PPP Centrum, 2005
Jak bylo již uvedeno, Public Private Partnership (PPP) je partnerství veřejného a soukromého sekoru za účelem realizace projektů veřejné infrastruktury a služeb. Veřejný sektor oproti tradiční metodě realizace projektů využívá výhod soukromého sektoru, jeho schopností a zdrojů. V praxi to obvykle znamená, že určitou veřejnou investici nebo službu nebuduje, neprovozuje a neposkytuje přímo veřejný sektor (stát, region či obec), ale soukromý sektor (nestátní firma nebo skupina firem). Po smluvené době poté obvykle přejde provozovaný projekt do rukou veřejnému sektoru. Veřejný sektor tak vystupuje v PPP projektech především jako manažer a kontrolor soukromých dodavatelů, a zadavatel projektů. Obrázek 2: Role veřejného a soukromého sektoru v PPP projektech
Zdroj: PPP Centrum, 2005
5
Podrobnější charakteristika silných a slabých stánek jednotlivých forem spolupráce je v příloze č.1
- 16 -
Následující tabulky ukazují hlavní silné a slabé stránky obou přístupů k zajištění veřejné infrastruktury, tradiční veřejné zakázky a PPP řešení. Tabulka 2:
Tradiční veřejná zakázka – silné a slabé stránky
Slabé stránky
Silné stránky
Potřeba disponovat rozpočtovými prostředky pro pokrytí investičních nákladů v úvodu projektu
Nižší časová náročnost přípravy a realizace projektu
Veškerá rizika spojená s provozem jsou na straně veřejného sektoru
Nižší finanční náročnost přípravy projektu
Nutnost organizace výběrového řízení na dodavatele v případě významné obnovy/rekonstrukce v průběhu doby životnosti investice
Nižší administrativní náročnost projektu
Často dochází k překročení rozpočtových nákladů na výstavbu a provoz Často dochází k prodloužení doby výstavby oproti plánu Zdroj: Kincl, 2006 a vlastní práce
Tabulka 3:
Aplikace metody PPP – silné a slabé stránky
Slabé stránky
Silné stránky
Délka projektu a výběru soukromého partnera
Vyšší předvídatelnost nákladů a časové realizace
Projekt je dražší o náklady financování soukromého partnera
Rozložení investičních nákladů v čase (není třeba disponovat rozpočtovými prostředky na pokrytí investičních nákladů v úvodu projektu)
Vyšší náklady spojené s přípravou projektu a procesem výběru soukromého partnera (na straně veřejného i soukromého sektoru)
Výrazné výkonnostní pobídky motivující k dodržení definované kvality služeb
Nižší míra flexibility v průběhu projektu (ve vztahu k požadovaným výstupům projektu) a řízení projektu
Hlavní rizika spojená s výstavbou a provozem projektu jsou převedena na soukromého partnera
Nižší míra rozpočtové flexibility při měnících se preferencí voličů na rozsah veřejných služeb v dlouhém období
Orientace na hodnotu za peníze v průběhu celého životního cyklu projektu Zajištění výstavby a provozu projektu jedním soukromým partnerem přináší úspory
Zdroj: Kincl, 2006 a vlastní práce
Hlavní slabou stránkou projektů realizovaných tradičním způsobem prostřednictvím veřejných zakázek je obvykle překročení naplánovaného časového harmonogramu a finančního rozpočtu. Při realizaci projektů formou PPP je šance těmto nežádoucím jevům zabránit, dochází k nim méně často a jsou smluvně ošetřeny. Veřejný sektor při realizaci projektu formou PPP neplatí dodavateli za dodání služby před započetím provozování projektu.
- 17 -
Obrázek 3: Srovnání nákladů na realizaci projektu tradičním způsobem a PPP PPP projekt - platby za dostupnost infrastruktury
Peněžní toky státu - tradiční způsob
900
600
<
300
M il K č pa
Mil Kč pa
900
600
300
-
-
Splatky
Investice
Splatky
Provoz
Zdroj: PPP Centrum, 2005
Mezi hlavní přínosy PPP pro veřejný sektor patří, že soukromý sektor dokáže zajistit určité veřejné služby efektivněji, spolehlivěji a levněji než veřejný sektor. Kontrola zůstává v rukou veřejného sektoru, soukromý sektor zajišťuje dlouhodobě vysokou kvalitu služeb. Rizika projektu jsou optimálně rozdělena mezi partnery kontraktu. Transparentnost je zajištěna provedením jedné veřejné soutěže na komplexní dodání služeb za fixní cenu. PPP není vždy nejlepším řešením pro realizaci projektu a řešení nedostatku veřejných investičních prostředků. PPP by mělo být využito pouze tehdy, pokud je k němu opravdu opodstatnění. Je jedním z možných způsobů zadání veřejné zakázky na zajištění veřejné služby nebo infrastruktury, a měl by být použit pouze tehdy, pokud je to pro veřejný sektor ekonomicky výhodné, kdy je soukromý sektor schopen službu zajistit efektivněji a kvalitněji, a pro oblasti, kde se již PPP osvědčilo.
1.3 Způsob vyhodnocení vhodnosti PPP Investiční záměry jsou nejen v soukromém sektoru standardně hodnoceny z pohledu návratnosti investovaných prostředků a efektivity výdajů. Stejně je nutno nahlížet na výdaje z veřejných rozpočtů. Pro mnoho projektů existuje více variant provedení. Tyto varianty je třeba umět porovnat, poměřit, aby byla realizována ta nejlepší, přinášející nejvyšší hodnotu vzhledem k investovaným prostředkům. Metodou pro porovnání vhodnosti použití klasického financování projektu přímo z veřejného rozpočtu oproti financování projektu metodou PPP je výpočet ukazatele „hodnota za peníze“6. Tento ukazatel je definován jako rozdíl mezi očekávanými výdaji veřejného sektoru, v případě, že financování výstavby a provozu bude realizováno
6
Z anglického „Value for Money“.
- 18 -
klasickou veřejnou zakázkou přímo z veřejného rozpočtu, a očekávanými výdaji veřejného sektoru, v případě, že je aplikována metoda PPP, tedy spolupráce se soukromým partnerem. Celkové očekávané výdaje veřejného sektoru pro situaci, kdy bude projekt financován přímo z veřejného rozpočtu, jsou počítány prostřednictvím ukazatele „komparátor veřejného sektoru“ (Public Sector Comparator - PSC). Pro odhad očekávaných výdajů veřejného sektoru v situaci, kdy je aplikován model PPP, jsou používány komplexní modely výpočtu hodnoty PPP projektu nebo jsou využívány údaje z již realizovaných PPP projektů formou například benchmarkingu.7 Přístup PPP by měl být používán pouze tehdy, poskytuje-li takovéto provedení projektu vyšší protihodnotu než tradiční metody, to znamená, že hodnota za peníze je kladná. Techniky odhadu hodnoty za peníze vyžadují kvalitní údaje pro sestavení komparátoru a nákladů PPP varianty projektu pro porovnání, a měly by být používány po pečlivé úvaze. Odhad hodnoty za peníze zahrnuje peněžní (kvantitativní) a nepeněžní (kvalitativní) porovnání variant zajištění projektu.8 Obrázek 4: Kvalitativní a kvantativní vyhodnocení investičních variant PPP projektů ve veřejné soutěži Vyhodnocení Solventnost smluvních partnerů
Komparátor veřejného sektoru vs. nabídky soukromého sektoru
Kvantitativní
Udržitelnost projektu
Daňový režim a dopady jeho změn na projekt
Odlišná kvalita nabízených služeb
Zkušenosti a kapacitní možnosti soukromého partnera
Nekvantifikovatelná rizika
Funkčnost
Design
Estetika
Kvalitativní
Inovace obsažené v nabídkách soukromého sektoru a jejich dopad na náklady
Dopady na životní prostředí
Zdroj: Hes, J. a Hromada, E., 2005
7
Z průzkumu Partnerships UK v provozní fázi PPP projektů vyplynulo, že přes polovina britských projektů má ustanovení o využití benchmarkingu nebo testování trhu v průběhu projektu. Toto naznačuje, že přes 350 projektů bude využívat buď benchmarkingu nebo testování trhu minimálně na část poskytovaných služeb v projektu během realizace. Většinou to bývají tzv. „měkké služby“, ale existuje několik případů, např. věznice, kde budou celé provozní aktivity porovnávány s obvyklou praxí v odvětví. Zde je nutno poskytnout projektovým manažerům kvalitní informace ohledně zdroje srovnávaných hodnot, metodiky srovnání, a případnou odbornou asistenci pro provedení benchmarkingu. Zdroj: Partnerships UK, Report on Operational PFI Projects, London 2006 8 Zdroj: Hes, J. a Hromada, E., Stavitel, červenec 2005
- 19 -
1.3.1
Porovnání variant provedení projektu: veřejná zakázka a PPP
Základem pro porovnání variant provedení projektu je výpočet základní verze - zajištění projektu ze strany veřejného sektoru klasickou veřejnou zakázkou, vyčíslenou komparátorem veřejného sektoru (Public Sector Comparator). Ve fázi přípravy koncesního projektu může být již naznačena a kalkulována verze provedení projektu metodou PPP, tzv. Referenční projekt, kdy se zjišťuje, zda existuje potenciál úspor a odhaduje se výše dosažitelné hodnoty za peníze projektu. Pro účely srovnání ekonomické výhodnosti zapojení soukromého partnera do výstavby a provozu projektu a pro zachování porovnatelnosti variant je nutno uvažovat shodnou povinnost zadavatele i soukromého dodavatele a provozovatele realizovat údržbu, opravy a reinvestice tak, aby na konci uvažované délky smlouvy projektu byla zachována hmotná hodnota stálých aktiv. Ve fázi výběrového řízení na koncesionáře jsou hodnoceny podané soukromé nabídky. Nejlepší podané nabídky9 se znovu porovnávají s variantou poskytnutí projektu tradiční cestou - měřeno ukazatelem PSC, a jsou upraveny o případné rozdíly v rozdělení rizik či jiných otázkách pro srovnatelnost s PSC. Tento postup umožňuje posoudit výhodnost PPP vůči PSC jako referenční možnosti realizace projektu a na tomto základě může být vyčíslena předpokládaná hodnota za peníze. Graf 1: Srovnání komparátoru veřejného sektoru s podanými nabídkami a vyčíslení dosažitelné hodnoty za peníze Očekávané náklady Vyčíslená hodnota komparátoru
Hodnota za peníze
Přenositelná rizika
Konkurenční neutralita
Čistá současná hodnota plateb veřejného sektoru za služby
Čistá současná hodnota plateb veřejného sektoru za služby
Hrubý PSC
Rizika ponechaná veřejnému sektoru
Rizika ponechaná veřejnému sektoru
PSC
NABÍDKA A
Zdroj: Partnerships Victoria, 2001 9
Někdy také označované „preferred bids“.
- 20 -
Rizika ponechaná veřejnému sektoru
NABÍDKA B
Hlavními faktory odlišujícími PSC a PPP variantu v oblasti nákladů jsou zejména náklady financování, které jsou součástí PPP, dále většinou nižší provozní a personální náklady provozu v případě PPP varianty z důvodu schopnosti dosažení vyšší efektivity na straně soukromého sektoru (např.efektivní facility management), a rizika, která jsou přenesena na soukromého partnera, která jsou součástí kalkulace komparátoru veřejného sektoru (PSC). Referenční PPP projekt PPP varianta projektu je reprezentována tzv. referenčním projektem. PSC i referenční projekt jsou modelovány na shodnou specifikaci a výstup. Referenční projekt reprezentuje nejpravděpodobnější a nejefektivnější formu veřejného obstarávání, které lze využít pro zajištění veškerých požadovaných úrovní a kvality výstupů za využití současné nejlepší praxe. Soukromý partner projektu dle typu kontraktu, např. DBO, DBFO, DBFM apod.10, projekt postaví a bude provozovat po celou dobu kontraktu. Cílem komparace finančního modelu PPP varianty s komparátorem veřejného sektoru je kvantifikace, zda a do jaké míry je varianta PPP efektivnější než varianta tradiční veřejné zakázky, dále kalkulace optimální výše platby za dostupnost a stanovení předpokládané hodnoty za peníze (Value for Money), neboli dosažitelných úspor oproti klasickému provedení. Kalkulace nákladů referenčního projektu je prováděna zároveň s kalkulací PSC ve fázi zpracování tzv. „koncesního projektu“ (Outline Business Case – OBC)11, jedná se vpodstatě o studii proveditelnosti projektu. Koncesní projekt obsahuje finanční i nefinanční porovnání variant a je podkladem k rozhodnutí o způsobu realizace zakázky. Minimální obsah koncesního projektu stanovuje vyhláška ke koncesnímu zákonu: “Analýza způsobů realizace doporučené varianty obsahuje alespoň dvě formy řešení s tím, že srovnává vždy výhodnost zajištění dané služby nebo provedení díla podle koncesního zákona se způsobem zajištění dané služby nebo provedení díla jinou formou. Srovnávané varianty musí být zpracovány ve shodném rozsahu a členění tak, aby byla zajištěna jejich plná vzájemná srovnatelnost. Pokud zajištění dané
10
Dále viz příloha č.1. Koncesní projekt - Outline Business Case (OBC) zpracovává podklady k rozhodnutí o variantě provedení projektu. Obsahuje kalkulaci PSC i kalkulaci referenčního projektu (PPP varianty) a má za cíl dokázat realizovatelnou kladnou „hodnotu za peníze“. Koncesní projekt zahrnuje finanční i nefinanční porovnání. 11
- 21 -
služby nebo díla není vyjmuto z působnosti zákona o veřejných zakázkách, je vždy jedna ze srovnávaných forem řešení veřejná zakázka.”12 Srovnávané řešení veřejné zakázky jako jedné z forem zajištění projektu je reprezentováno právě komparátorem veřejného sektoru (PSC), jehož úkolem je ocenit životní náklady zajištění požadovaných služeb pro variantu zajištění služby veřejných sektorem. V oblasti finančních modelů lze sledovat snahy o standardizaci projektového modelování, na druhé straně však existuje významná skupina zastánců vývoje modelů na míru jednotlivým projektům a jejich fázím. Z hlediska argumentace poradců je argumentem pro standardizaci zkušenost z praxe, kde existuje vysoká míra chybovosti způsobená nepřesnostmi modelů, opomenutí vstupů či vysloveně chyb v excelových výpočtech v komplexních dokumentech, ke kterým často v praxi dochází. Takto hrozí, že klíčová rozhodnutí jsou učiněna na základě chybných výstupů modelů.13 1.3.2
Klíčové faktory ovlivňující výhodnost PPP–ukazatel „hodnota za peníze“
Projekt je vhodné realizovat metodou PPP pokud přináší významnou hodnotu za peníze. Hodnota za peníze znamená, že veřejný sektor získává nejvyšší možnou a současně využitelnou hodnotu za utrácené veřejné prostředky. Pokud projekt nepřináší hodnotu za peníze, měl by být realizován tradičním způsobem, případně pokud by se jednalo o neefektivní infrastrukturu, neměl by být realizován vůbec.14 Hodnota za peníze není realizována, pokud by zadavatel nakupoval sice za nejvýhodnějších podmínek, ale službu, která není potřeba či v kvalitě, která není potřeba. Zadavatel obtížně dosáhne i prokáže hodnotu pro peníze, pokud nebude zadání projektu provedeno otevřeným a transparentním výběrovým řízením, či pokud v takovémto řízení nebude dostatečná reálná konkurence.15 Hodnota za peníze je tedy mírou přínosu projektu, úsporou oproti „klasickému“ provedení (měřeno hodnotou PSC). Studie provedená pro The Treasury Taskforce (komise ministerstva financí Velké Británie) v roce 2000 ukázala základní faktory ovlivňující 12
Vyhláška č.217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon, § 3 Koncesní projekt, odstavec 2. Finlay, D.:Financial modelling:Learning the lessons., Jennings, P.: Reviewing financial models. Robust and reliable decision making. Prezentace 28.2.2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI Londýn. 14 V úvodních fázi projektu by měla být provedena analýza účelnosti vynaložení veřejných prostředků (například cost benefit analýza). V této diplomové práci se však tomuto tématu nebudu věnovat a předpokládám, že zvažované investice jsou účelné. 15 Ministerstvo financí ČR, PPP Centrum: Manuál pro dokumentaci PPP projektů. Duben 2006 13
- 22 -
hodnotu za peníze v 1/3 všech projektů v provozní fázi v době provádění studie ve Velké Británii. Celkem bylo zkoumáno 29 projektů. Přestože faktory, které ovlivňují ukazatel hodnota za peníze, se mohou projekt od projektu lišit, lze mezi nimi určit několik hlavních faktorů, které jsou pro většinu projektů společné. Jak uvádí Evropská komise, jedná se především o:
snížené náklady v průběhu životního cyklu projektu;
lepší rozložení rizika;
rychlejší realizace projektu;
zvýšená kvalita služeb;
vytvoření dodatečných příjmů.
Pozornost je třeba věnovat také dalším faktorům, které mohou mít podstatný vliv na hodnotu za peníze, jako jsou např. kvalita návrhu, kvalita tržního prostředí projektu a aplikace různých inovací. Existují také další okolnosti, které je třeba do hodnocení zahrnout, a to jsou např. otázka dotčení stávajících zaměstnanců, externality a vliv na životní prostředí, nebo různá strategická rozhodnutí nepřímo ovlivňující projekt. Studie Treasury Taskforce využila výzkumu dotazníkového šetření řady manažerů projektů (z veřejného i soukromého sekotru), kteří bodově hodnotili důležitost faktoru ovlivňující hodnotu za peníze ze své zkušenosti. Klíčové faktory dosažení hodnoty za peníze byly v průzkumu mezi projektovými manažery Britských projektů v provozní fázi na straně veřejného sektoru identifikovány tyto16:
přenos rizik;
dlouhodobý charakter smluv (obsahující náklady celého životního cyklu);
výstupově orientované zadání/specifikace;
konkurence, soutěžní prostředí;
16
Treasury Taskforce, Value for Money Drivers in the Private Finance Iniciative, HM Treasury, London, 2000
- 23 -
měření výkonu a stimuly/motivace;
manažerské schopnosti soukromého sektoru;
inovace;
srovnání/skloubení zájmů obou sektorů;
schopnosti rozvoje projektu ze strany veřejného sektoru;
a komparátor veřejného sektoru (Public Sector Comparator).
Dle studie se díky stoupající vyspělosti PPP kontraktů a rozšiřujícím zkušenostem veřejného i soukromého sektoru ukazuje snižující se rozdíl v nákladech soukromého kapitálu a veřejných zdrojů. Jsou dokonce nižší než udávají některé zdroje, a dodatečné náklady neohrožují dosažitelnou hodnotu za peníze za předpokladu, že soukromý sektor je schopen dodat úspory v jiných ohledech v projektu. Průměrná odhadnutá míra úspor projektu oproti PSC byla pro vzorek projektů v rámci studie 17 %. Z pohledu vlastních čísel veřejného sektoru vychází realizace projektu formou PPP velmi výhodně. Úspory projektu jsou však vysoce citlivé na ocenění přenášených rizik, které tvořilo v případě 17 projektů, pro které byly zkoumány OBC studie, přibližně 60 % předpovídaných úspor nákladů, a 6 projektů z nich mělo úspory zcela závislé na výši ohodnocení rizik. Závislost projektových úspor na ocenění rizik ukazuje tabulka v příloze č.2. Pozornost byla zaměřena na současné náklady PSC v porovnání s vítěznou nabídkou. Následující tabulka ukazuje výsledky zkoumání funkčních britských projektů. Jedná se o srovnání čistých současných nákladů variant realizovaných projektů a výslednou úsporu nákladů pro PPP variantu, vyjádřenou také v procentu celkových nákladů.17 Podíl úspor v jednotlivých projektech se významně liší, pohybuje se od 0,4 % do 59 %. Významnou položkou předpokládaných úspor je hodnota přenesených rizik. Nejvýše ohodnoceno je riziko překročení nákladů výstavby. V polovině zkoumaných projektů (8 projektů) bylo toto riziko hodnoceno, v 6 z nich toto riziko zabíralo více jak 50
17
Treasury Taskforce, Value for Money Drivers in the Private Finance Iniciative, HM Treasury, London, 2000
- 24 -
% celkového ocenění rizik. Překročení nákladů na provoz, což se může zdát, nehraje tak významnou roli vzhledem k menší viditelnosti při provozu na straně veřejného sektoru, často kvůli chybějícím spolehlivým manažerským informacím. Je také pravděpodobné, že kvůli „šetření“ nebo napnutým či nedostatečným rozpočtům byly investice do údržby pod úrovní ekonomické efektivity. To pod PPP kontraktem, kde je výstup měřen z hlediska dostupnosti a požadované kvality, pravděpodobně nebude možné. Pro provozovatele služby existuje silná motivace zachování investic do údržby za účelem zachování kvality poskytované služby. Tento aspekt motivace není zobrazen v PSC kalkulacích, i když má nezanedbatelný význam. Bývá zohledněn v koncesním projektu18 v rámci nepeněžního porovnání variant. Analýza studie ukázala také existující korelaci mezi vysokým poměrem kapitálových investic v nákladech projektu a vysokému podílu úspor oproti PSC.19 Z tohoto se dá usuzovat, že i když je PPP kontrakt spíše dodávání služby, velkých úspor může být dosaženo z motivace maximalizace využití fyzického aktiva kombinací kvalitního projektu, efektivního projektového managementu a celkovou orientaci na náklady celého životního cyklu projektu. Z průzkumu provedeného v roce 2005 Partnerships UK, který hodnotil celkem cca 500 britských PPP projektů v provozní fázi, jehož cílem bylo zjistit další možnosti k dosažení vyšší míry efektivnosti a v schopnosti adaptace na měnící se podmínky při dlouhodobém zajišťování nejlepší možné kvality služby pro veřejnost, vyplynulo, mezi více dalšími opatřeními, také zesílení testu hodnoty za peníze při počátečním hodnocení vhodnosti provedení projektu metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, a to o zahrnutí „měkkých služeb“ do projektu.
18
Koncesní projekt – Outline Business Case (OBC) – dokument studie proveditelnosti. Kapitálové výdaje na vzorku projektů nabývaly velice rozdílných podílů na celkových nákladech projektu, a to od 9 % do 92 % současné hodnoty nákladů PSC. Průměrné kapitálové náklady ve vzorku byly 35 %. Dle zjištění se zdá, že v typickém PPP projektu je velká část nákladů (po diskontování) vztažena k pokračujícím provozním nákladům specifické služby. 19
- 25 -
2 Komparátor veřejného sektoru (Public Sector Comparator) - PSC Komparátor veřejného sektoru, tzv. Public Sector Comparator (PSC), slouží k vyčíslení očekávaných výdajů veřejného sektoru pro zajištění požadované služby ze strany veřejného sektoru. Při specifikaci výstupu se stanoví rozsah zadavatelem požadovaných služeb a kvality jejich provedení. Pro zajištění srovnatelnosti variant provedení je nutno ocenit náklady veřejného sektoru na zajištění této služby pro požadovaný rozsah a kvalitu služeb po celou délku projektu. Metoda komparátoru veřejného sektoru je jedním z modelů užívaných k vyhodnocení nákladů zajištění projektu pro provedení tradiční cestou veřejné zakázky. Modelování v projektech Pro vyhodnocení projektu se v jednotlivých fázích provedení projektu standardně používají finanční modely. Dle postupu projektu se tyto modely postupně mění či upravují tak, aby odpovídaly aktuálnímu požadavku vyhodnocení. Modelování nákladů při přípravě projektu nemůže určit přesné ceny reálně dodaných služeb, ale zjišťuje nejlepší odhad ceny služeb k časovému okamžiku přípravy zadání veřejné zakázky. Ve fázi přípravy a rozvíjení projektu se hodnotí vhodnost realizace projektu a metoda realizace. V této fázi bývají využívány komparátory soukromého a veřejného sektoru. Při přípravě smlouvy, jejíž součástí je také platební mechanismus projektu, je třeba věnovat zvýšenou pozornost finančním otázkám souvisejícím s optimalizací modelu. V průběhu realizace je nadále třeba sledovat vývoj projektu, taktéž pro ukončení kontraktu je využito finančního modelování, je třeba zajistit nástroj pro reporting v rámci projektu. Je třeba vždy vycházet z konkrétního požadavku na funkci modelu.20 Posuzování efektivnosti investic je klíčovým momentem všech rozhodnutí soukromého i veřejného sektoru. Pořízení a následná údržba a provoz nemovitostí je velice nákladná záležitost. V praxi je proto využívána metoda LCC (Life Cycle Costing), což je metoda používaná pro dosažení nákladově efektivních rozhodnutí týkajících se investic do nemovitostí nebo technických systémů. Tento komplexní přístup také umožňuje
20
Bodman,S.: Post-financial close reporting models. Prezentace 1.3.2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI.
- 26 -
rozhodování s přístupem „co když“, kdy od fáze návrhu jsou varianty projektu přizpůsobovány požadavkům zadavatele a jeho finančních možností. Nejčastěji používanými obecnými metodami posouzení efektivnosti investic jsou modely čisté současné hodnoty NPV (Net Present Value),
použitá např. v PSC. Další jí
konkurenční metody jsou model doby návratnosti (Payback Period) a vnitřní míra výnosnosti (Internal Rate of Return). Vnitřní míra výnosnosti je vedle NPV nejčastěji využívanou metodou hodnocení investic. PSC se počítá na základě čisté současné hodnoty předpokládaných nákladů životního cyklu pro veřejný sektor. Zahraniční zkušenosti ukazují, že PSC nelze vypočítat či odhadnout zcela přesně. Vzhledem k dlouhodobosti projektu je zcela nemožné přesně stanovit budoucí vývoj všech vstupů. V mnoha případech se uvádí vstupy do modelu PSC prostřednictvím intervalů dvou krajních hodnot.
2.1 Funkce komparátoru Komparátor veřejného sektoru je sestavován na začátku projektu za účelem nalezení nejvýhodnější varianty provedení projektu. Hodnota PSC představuje hypotetické celkové náklady efektivní organizace veřejného sektoru potřebné pro zajištění shodné služby dle specifikace výstupu pro dobu plánovaného trvání PPP projektu. PSC využívá, podobně jako ukazatel čisté současné hodnoty, analýzu diskontovaného cash-flow, a tímto je umožněno jeho porovnání s komerčními nabídkami soukromého sektoru. V případě, že Public Sector Comparator z nějakého důvodu není užit pro výpočet hodnoty za peníze, na straně veřejného sektoru vzniká dilema ohledně posouzení hodnoty peněz a rozhodnutí, zda jsou předložené nabídky rozumné a přijatelné. V případech, kdy není formálně určen komparátor, by měla být ustavena určitá forma benchmarkingu21, např. analogie či jiná přijatelná technika, která zajistí možnost odstupňování nabídek alespoň v hrubém pořadí.22
21
Benchmarking je marketingový proces, v rámci kterého probíhá poměřování vlastních výkonů s nejlepšími výkony jiného podniku, nebo při interním benchmarkingu s výkony jiných částí podniku; smyslem je učení se od jiných v oblastech, v kterých to vítězi benchmarkingu umí lépe. 22 Některé menší zahraniční projekty byly již implementovány bez použití PSC, a to zejména tam, kde politická vůle a nefinanční očekávání převýšily důležitost hodnoty peněz. V případě rozsahově větších projektů je potřeba využít PSC nebo některou odvozenou techniku pro posouzení hodnoty peněz.
- 27 -
2.2 Inflace a diskontní sazba ve výpočtu PSC PSC kvantifikuje výdaje veřejného sektoru spojené s realizací projektu formou tradiční veřejné zakázky. Komparátor veřejného sektoru je definován jako hypotetický výpočet nákladů upravený o vymezená rizika projektu, ve kterém veřejný sektor vystupuje jako investor a provozovatel projektu. V tomto případě je tedy PSC vyjádřen jako čistá současná hodnota výdajů veřejného sektoru, vychází ze současné metody používané veřejným sektorem k zajištění určitého výstupu, a zahrnuje hodnotu rizik spojených s tradičním způsobem zajištění realizace projektu veřejnou zakázkou. Analýza diskontované cash-flow je pro kalkulaci PSC klíčová. Je projekcí toku předpokládaných cash-flow projektu diskontovaných ke společnému počátečnímu datu. To umožňuje srovnání mezi PSC a nabídkami na jedné nákladové základně. 2.2.1
Inflace a PSC
Všechny náklady a očekávané výnosy by měly být upraveny o inflaci. Míra inflace specifikovaná v PSC by také měla být vtělena do nabídek, a to i v případě, že nabízející zahrnuje předpokládanou inflaci do finančních rizik. Pro indexaci plateb bývají využívány dvě reference – index spotřebitelských cen CPI (Consuption Price Index) či index maloobchodních cen RPI (Retail Price Index). Při přípravě modelů pro zadávání projektů je v praxi nutno rozlišovat reálné versus nominální hodnoty, vždy je třeba rozlišovat mezi nákladovou inflací a cenovou indexací.23 Například v současné době je vývoj cen energií v České republice odlišný od vývoje inflace. Předpokládá se rychlejší míra růstu inflace v nejbližších letech, která bude trvat až do okamžiku vyrovnání domácích cen s tržními cenami energií v zemích Evropské unie. Další vývoj cen by měl být poté společný s evropskými cenami. Podobná situace je v případě mzdové inflace, kdy se očekává rovnoměrně zrychlená míra růstu mezd s rostoucí efektivitou práce až do okamžiku vyrovnání se zeměmi EU.
23
Dee, B.: Developing robust business cases for public sector procurements. Prezentace 1.března 2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI, Londýn
- 28 -
2.2.2
Diskontní sazba v PSC
Výpočet čisté současné hodnoty je velmi závislý na zvolené diskontní sazbě. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy. Teoreticky vyjadřuje nejlepší možný výnos alternativní investice k posuzovanému investičnímu záměru. Diskontní sazba je využívána k převodu budoucí hodnoty hotovostních toků na jejich současnou hodnotu pomocí tzv. diskontování. Diskontní sazba zobrazuje časovou hodnotu peněz pro stát plus prémii za systematické riziko projektu. Prémie za systematické riziko je měřítkem kolísání návratnosti většího portfolia projektů. Teoreticky by se měla lišit projekt od projektu, v praxi však pro potřeby hodnocení investice se používá běžná diskontní sazba nebo sazba běžná přes sektor. Při diskontování je nutno brát odpovídající sazby k hotovostním tokům z hlediska nominálního či reálného vyjádření. Použitá diskontní sazba by měla reflektovat hodnotu peněz veřejného sektoru a možnou prémii za systematická rizika spojená s projektem. Je možno argumentovat, že veřejný sektor by měl použít kapitálové náklady soukromého sektoru, které již berou v úvahu riziko. Diskontní faktor by měl reflektovat náklady „obětované příležitosti“ veřejných výdajů, zde nejde o diskontní sazbu stanovenou centrální bankou. Náklady „obětované příležitosti“ veřejných výdajů jsou náklady vzniklé vyšším přerozdělováním důchodu prostřednictvím veřejného sektoru, které vytěsňuje soukromou spotřebu a investice a omezují ekonomický růst. Proto je diskontní faktor používaný pro NPV alternativních projektů vyšší než náklady na financování státního dluhu. Je vhodné, aby všechna nominální cash flow kalkulovaná v PSC byla ve formě před zdaněním. Pak souhlasí forma vyjádření cash-flow s diskontní sazbou. V případě, že veřejný subjekt pracuje v „daňovém režimu“ či jeho ekvivalentu, tzn. stejné daňové povinnosti jako soukromý sektor, měl by zvážit použití cash-flow po zdanění a tomu odpovídající diskontní sazbu po zdanění. Nominální diskontní sazba pro projekt je získána Fischerovu rovnicí po zahrnutí reálné diskontní sazby stanovené centrální bankou a očekávané míry inflace: Nominální diskontní sazba = ( 1 + reálná diskontní sazba ) * ( 1 + míra inflace ) – 1
- 29 -
Reálná sazba diskontního faktoru používaná v Kanadě, Austrálii, či Velké Británii, se pohybuje okolo 6 %. Projekty financované ve středně vyspělých zemích Mezinárodní finanční korporací24 ze skupiny Světové banky používají reálnou diskontní sazbu 10 %. Hodnotu diskontní sazby pro výpočet čistých současných hodnot nákladů PPP projektů stanoví Ministerstvo financí ČR. Pro pilotní projekty byla reálná diskontní míra stanovena vyhláškou ke koncesnímu zákonu ve výši 3 %.25 Nominální diskontní sazba se odvíjí od odhadovaných měr inflace a rizikové přirážky, a pro každý projekt může být jiná.
2.3 Hlavní komponenty PSC Komparátor veřejného sektoru má čtyři základní součásti.
PSC=Hrubý PSC+Úprava pro neutralitu srovnání+Přenositelná rizika+Rizika ponechaná veřejnému sektoru
Kalkulace PSC vychází z odhadu nákladů veřejného sektoru spojených s pořízením a provozem projektu, tedy zahrnuje investiční náklady, provozní náklady a náklady životního cyklu, které jsou upraveny o odhad hodnoty rizik přesunutých na soukromý sektor v rámci PPP varianty. Odhad nákladů PSC varianty je založen na údajích, které odrážejí postupy a metody veřejného sektoru při realizaci investičních akcí a poskytování stejného typu služeb zajišťovaných čistě veřejným sektorem. Obrázek 5: Postup kalkulace komparátoru veřejného sektoru26 Specifikace výstupů Vyčíslení dopadů rizik Definování referenčního projektu Odhad pravděpodobnosti výskytu rizik
Identifikace všech složek hrubého PSC
Výpočet hodnoty všech rizik Určení přímých nákladů
Požadované rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor
Určení nepřímých nákladů Výpočet přenositelných rizik (C) Výpočet hrubého PSC (A) Výpočet rizik ponechaných veřejnému sektoru (D)
Zahrnutí konkurenční neutrality (B)
Výpočet PSC = A + B + C + D Identifikace všech materiálních rizik
Zdroj: Partnerships Victoria, 2001
24
International Finance Corporation (IFC), člen skupiny World Bank Nízká diskontní sazba reflektujetaké náklady na financování vysokého veřejného dluhu. 26 Partnerhips Victoria, Public Sector Comparator, Melbourne 2001 25
- 30 -
Náklady by měly být vyjádřeny v konstantní nominální hodnotě a přiřazeny roku, ve kterém nastanou. Součtem přímých a nepřímých nákladů v každém roce jsou získány celkové náklady, neboli náklady životního cyklu. Diskontováním nominálních nákladů je získána čistá současná hodnota nákladů životního cyklu. Přímé náklady Přímé náklady jsou počáteční kapitálový vklad, provozní náklady a údržba a kapitálové navýšení. Provozní náklady jsou u každého projektu specifické. Vzhledem k dlouhodobosti kontraktů je nutno předem odhadovat vývoj trhu a odhad vývoje cen a cenové hladiny. Cenové riziko bývá většinou neseno veřejným sektorem, což bude pravděpodobně také platit v případě projektů v České republice, protože soukromý sektor by za toto riziko nejistoty cen s velkou pravděpodobností požadoval vysokou kompenzaci. Nepřímé náklady Nepřímé náklady jsou administrativní režie, nepředpokládané či skryté náklady, náklady přenesených rizik, jiné náklady, jako je například přebytek majetku a vybavení, a očekávané výnosy třetí strany, které by měly být rozděleny mezi zúčastněné strany. Nepřímé náklady projektu zahrnují položky jako jsou zajištění služeb jiné úrovně státní správy, které by jinak nebyly dosažitelné soukromému sektoru za stejných nákladů; náklady pojištění majetku a služeb, které typicky nejsou pojišťovány veřejným sektorem; předpokládané náklady, které zahrnují „government furnished equipment“, což je vybavení, které je využíváno jako součástí aktiva, ale je vlastněno veřejným sektorem, za cenu nižší než tržní. 2.3.1
Hrubý PSC
Hrubý PSC představuje základní náklady (přímé i nepřímé) prostřednictvím služeb a prostředků vlastněných veřejným sektorem. Neměl by zahrnovat žádné ohodnocení rizik. Hrubý PSC = ( provozní náklady – příjmy třetích stran ) + kapitálové náklady
Výnosy třetích stran v průběhu životního cyklu referenčního projektu snižují čisté náklady veřejného sektoru a měly by být odečteny z celkových provozních nákladů v hrubém PSC. Výnosy třetích stran mohou být generovány, když existuje poptávka třetí strany po
- 31 -
infrastruktuře a spojených službách, když kapacity služeb překračují požadavky veřejnéhp sektoru a když veřejný sektorem povolí využití třetích stran. Základní náklady hrubého PSC jsou typicky kalkulovány za služby, které jsou v současnosti dodávány veřejným dodavatelem. Jsou obrazem historických nákladů na dodávávané služby, založené na předpokladech budoucího vývoje požadavků služeb. Obvykle se vychází z posledního roku a předpokladu, že poslední rok je typickým rokem, a upravuje se tak, aby výpočty neovlivňovaly např. neopakující se aktivity, kapitálové investice, změny úrovně služeb atd. Normalizovaná (upravená) informace za typický rok se stává základnou pro předpověď budoucích výdajů za předpokládané úrovně rozsahu a kvality služby. Předpověď by měla mít stejný časový horizont jako PSC. Základní dokument k výpočtu PSC zahrnuje také nefinanční informace jako jsou popis úrovně služby, výkonové standardy, organizační strukturu apod. 2.3.2
Úprava pro neutralitu srovnání
Úprava pro neutralitu srovnání odstraňuje čisté výhody a nevýhody vyplývající z veřejného vlastnictví nedosažitelné soukromému sektoru. Například dle australského ministerstva financí by vládní podniky neměly mít konkurenční výhodu čistě z titulu veřejného vlastnictví.27 Typickou konkurenční výhodou veřejného sektoru je daňová oblast - daň z přídané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, a např. v České republice je tímto zvýhodněním osvobození od platby daně v případě:28
Daň z pozemků a daň ze staveb
Daň z převodu nemovitosti
Na druhé straně pozice veřejného sektoru přináší i určité nevýhody. Veřejný sektor musí při svých rozhodnutích vycházet ze zákona o veřejných zakázkách. Na veřejný sektor jsou také kladeny vyšší nároky týkající se informování veřejnosti o jeho činnosti.
27 28
Department of Treasury and Finance, Competitive Neutrality Policy, Melbourne 2000 Zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, § 4, § 9, § 20
- 32 -
V případě, že úprava pro neutralitu srovnání by nebyla provedena, hrozí riziko že PSC bude uměle nižší než podané nabídky soukromého sektoru a nezobrazoval by skutečné náklady referenčního projektu, a mohlo by vyústit v suboptimální rozhodnutí o provedení projetu. Nejedná se ovšem o rozdíly ve výkonnosti nebo hospodárnosti (např. zaměstnáním rozdílného počtu lidí v provozní části projektu a mzdové rozdíly) mezi veřejným a soukromým sektorem. Tyto by měly být zobrazeny v hrubém PSC.29 Zahrnutí úpravy pro neutralitu do PSC by mělo být prováděno na bázi cash flow, ne na akruální bázi, odpisy tedy nevstupují, stejně jako náklady kapitálu, které jsou zobrazeny v diskontní sazbě, do této části PSC. . 2.3.3
Přenositelná rizika
Tato část komparátoru představuje hodnotu rizik, která je možno přenést na soukromý sektor, a které by jinak nesl veřejný sektor. Jak ukázala již zmíněná studie z Velké Británie30, existuje vysoká závislost prokazované hodnoty za peníze právě na ohodnocení a rozdělení rizik, proto je nutno se zaměřit na správné vyhodnocení, resp. ocenění rizik a jejich optimální rozdělení, aby na jednu stranu veřejný sektor neplatil příplatek za přenesení rizik, které by lépe dokázal řídit sám, anebo naopak si neponechával ta rizika, která by lépe řídil soukromý sektor. Míra přenesení rizik záleží na typu kontraktu mezi veřejným zadavatelem a koncesionářem. Problematice rizik v kalkulaci komparátoru se věnuje další podkapitola. 2.3.4
Rizika ponechaná veřejnému sektoru
Také nazývána zadržená rizika - je hodnota rizik, která jsou ponechána veřejnému sektoru a jsou zobrazena v PSC. Jejich hodnota by měla být přičtena každé nabídce soukromého sektoru, aby byly stanoveny celkové náklady pro veřejný sektor.31 Nabídky soukromého sektoru mohou přinášet různou úroveň přenosu rizika. Ještě před srovnáním nabídky s PSC by měla být analyzována úroveň přenosu rizik jednotlivých nabídek a promítnuta do nich úroveň přenosu rizik předkládaná veřejným sektorem. Tam, kde nabídka přináší větší přenos rizika na soukromý sektor, než bylo očekáváno, úprava nákladů nabídky by měla být negativní (snížení celkových nákladů). Tam, kde nabídka 29
Partnerhips Victoria, Public Sector Comparator, Melbourne 2001 Treasury Taskforce, Value for Money Drivers in the Private Finance Iniciative, HM Treasury, London, 2000 31 Consulting České spořitelny, PPP finanční rádce – Problematika komparátoru veřejného sektoru, září 2005 30
- 33 -
přináší menší úroveň přenosu rizika na soukromý sektor, než bylo očekáváno, úprava nákladů nabídky by měla být pozitivní (zvýšení celkových nákladů).
2.4 Rizika v PPP projektech Většina rizik a nejistot, s nimiž je spojeno dodání požadované služby v projektech zajištění veřejných služeb, je společná pro tradiční způsob zajištění realizace projektu z veřejných zdrojů i pro metodu realizace formou PPP. V případě PPP projektů je identifikace rizik, jejich popis a vyčíslení nákladů na jejich ošetření o to významnější, že rozdělení rizika a jeho finanční dopady budou hrát klíčovou roli při dojednávání smlouvy s uchazeči ze soukromého sektoru. Rozdělení rizik je závislé na konkrétních podmínkách a typu projektu, způsobu a struktuře financování projektu, musí být obsažené, ošetřené a detailně popsané ve smlouvě. Zvláště pro správnou kalkulaci komparátoru veřejného sektoru je nutno porozumět tomu, jak rizika rozeznávat a nakládat s nimi. V nejširším slova smyslu bývají rizika definována jako „vystavení nepříznivým okolnostem“. Jinak bývá riziko definováno jako:
Pravděpodobnost ztráty
Možnost ztráty
Nejistota
Odchýlení skutečných a očekávaných výsledků
Pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku odlišného od výsledku očekávaného
Každý PPP projekt je velmi specifický a s každým projektem souvisejí jiná konkrétní rizika. Řada obecných rizik je ovšem pro většinu PPP projektů typická, bez ohledu na konkrétní obsah těchto projektů. Vznik a důsledek rizika ovlivňuje několik základních faktorů. Zejména je to strana strana, u které riziko vzniká, tedy soukromý32 či veřejný sektor33, a dále fáze průběhu projektu, ve které riziko vzniká.
32
Soukromý sektor je v případě PPP projektů dodavatel služeb, stavebních a projekčních prací. Jedná se o soukromé firmy provádějící dodávku projektu a služby pro veřejný sektor, zároveň pak o subdodavatele těchto firem. 33 Veřejný sektor může být stát, kraje, či místní samospráva, případně jimi zřízené organizace. Každý z těchto subjektů má jinou působnost, každý z nich jiné finanční možnosti a s tím související schopnost vypořádat se
- 34 -
V dalších částech kapitoly je využito materiálů zpracovaných PPP Centrem, zveřejněných na webových stránkách www.pppcentrum.cz v roce 2005 a 2006. 2.4.1
Identifikace rizik
V rámci identifikace rizik se sestavuje výčet všech možných nebezpečí, která mohou ohrozit projekt, nelze opomenout žádné významné riziko ani výjimečnou rizikovou událost, je také třeba se vyvarovat chyby dvojího započítání téhož rizika. Identifikace rizik je procesem prováděným v přípravné fázi projektu a dále se průběžně opakuje během životního cyklu PPP projektu. Tabulka 4:
Kategorie obecných rizik PPP projektů
Kategorie rizik
Skupina rizik
Stavebně-technologická a projekční rizika
Stavební a projekční rizika Rizika lokality Rizika chybných technologií , sítí a souvisejících služeb
Kreditní rizika
Riziko likvidity Rizika nesplnění závazků/riziko dostupnosti
Tržní rizika
Riziko poptávky Riziko zvýhodnění konkurence Ostatní tržní rizika
Vnější rizika
Politická rizika Vyšší moc Ostatní vnější rizika
Operační rizika
Rizika související se zařízením Rizika související s lidmi Bezpečnostní rizika
Strategická rizika
Smluvní rizika Ostatní strategická rizika
Zdroj: PPP Centrum, 2005
2.4.2
Alokace rizik
Rizika zjištěná při identifikaci rizik se rozdělí mezi smluvní strany, zadavatele projektu a PPP partnera, dle jejich schopnosti tato rizika z ekonomického hlediska efektivně řídit. Z pohledu zadavatele jde tedy o alokování rizik takovým způsobem, kdy budou minimalizovány dlouhodobé náklady na projekt, partner bude stimulován k dodržení termínů, kvality, nákladů a následnému efektivnímu provozování investice s cílem
s riziky, která jsou na tento sektor alokována. Přístup ze strany veřejného sektoru bude tedy vždy záležet na konkrétním projektu a subjektu, který v něm za veřejnou stranu figuruje. Z tohoto důvodu mohou některá konkrétní rizika vykazovat určitá specifika oproti obecným rizikům, například ve způsobu alokace.
- 35 -
maximalizace užitku pro zadavatele i konečného uživatele. Dobrá alokace rizik přispívá k lepší předvídatelnosti finančních nároků pro zadavatele v čase. Obrázek 6: Alokace rizik v PPP projektech v závislosti na typu projektu Veřejný sektor: zadržená rizika
Smlouvy o poskytování služeb
Soukromý sektor: rizika dodavatele
Sdílená rizika
Smlouvy o provozu a řízení
Pronájem
BOT Postav, provozuj, převeď
DBFO Navrhni, postav, financuj, provozuj
Koncese
Zdroj: PPP Centrum, 2005
Míra převodu rizika na soukromý sektor ovlivní celkové náklady, které bude muset veřejný sektor vynaložit. Ekonomické efektivnosti PPP projektu se však nedosáhne transferem co největšího počtu rizik na soukromého partnera. Při rozhodování o převedení rizika na soukromý sektor je nutno zvažovat, zda přirážka soukromého sektoru za převzetí tohoto rizika není vyšší než náklady, s kterými by byl veřejný sektor schopen řídit dané riziko sám.34 Graf 2: Optimální přenos rizik na soukromého partnera Hodnota za peníze
Nejvyšší hodnota za peníze
Nižší míra přenosu rizika (například veřejná zakázka)
Optimální Příliš vysoká míra rozložení rizika přenosu rizika
Míra přenosu rizika
Zdroj: Treasury Taskforce, 2000
V praxi je řešena otázka výběru nejvhodnější formy zabezpečení veřejné služby. Pomocí porovnávací matice se dá hodnotit možnosti zajištění služeb pomocí tradičního způsobu (veřejné zakázky), forem DB (navrhni, postav), DBO (navrhni, postav, provozuj), DBFO 34
Pokusy o nepřiměřený transfer rizik zpravidla znamenají, že projekt naráží na neochotu komerčních subjektů jej financovat.
- 36 -
(navrhni, postav, financuj, provozuj) a koncese.35 Hodnotící kritéria jsou jednotlivé kategorie rizika, za které tradičně odpovídá veřejný sektor a rizika, která jsou v jednotlivých formách PPP přenesena na sektor soukromý. Tabulka 5:
Výběr formy PPP podle rozložení rizik Tradiční přístup
DB
DBO
DBFO
Koncese
Riziko plánování
VS
VS
VS
VS
VS
Riziko projektování
VS
SS
SS
SS
SS
Riziko stavební
SS
SS
SS
SS
SS
Riziko provozní
VS
VS
SS
SS
SS
Riziko poptávky
VS
VS
VS
VS
SS
Riziko zůstatkové hodnoty
VS
VS
VS
VS
SS
Riziko financování
VS
VS
VS
SS
SS
Riziko legislativní
VS
VS
VS
SS
SS
Kategorie rizika
Legenda: VS Rizika, která v dané formě PPP nese veřejný sektor SS Rizika, která v dané formě PPP nese soukromý sektor Zdroj: PPP Centrum, 2005
2.4.3
Ohodnocení rizik
Každý konkrétní projekt je specifický a nese s sebou jiná rizika, která se liší svou povahou, možnými důsledky a pravděpodobností výskytu. Z hlediska ohodnocení rizik jsou rozhodující dva faktory:
výše potenciálního dopadu (ztráty), který může z důvodu daného rizika vzniknout, a
pravděpodobnost, že k této ztrátě dojde.
Obě tyto veličiny nelze přesně změřit a k určení jejich hodnot je často nutné využít subjektivní nebo kvalifikované odhady. Na základě zjištění pravděpodobnosti vzniku a velikosti dopadu rizika pak lze stanovit jeho závažnost. Určení dopadu rizika
35
Design Build – navrhni, postav, Design Build Operate – navrhni, postav, provozuj, Design Build Finance Operate – navrhni, postav, financuj a provozuj.
- 37 -
Při hodnocení závažnosti rizika daného projektu se vychází z pravděpodobnosti výskytu tohoto rizika a zároveň z jeho možného dopadu na projekt. Čím vyšší je možná velikost ztráty, tím větší je riziko. Obecně neexistuje žádný způsob stanovení přesné výše dopadu rizika, výchozí by měla být historická data a expertní odhady. Metodika odhadů by měla být dostatečně průkazná a konzistentní. Dopad rizik lze jednoduše ohodnotit způsobem užití škály vztažené k velikosti projektových nákladů jako velký, střední a malý.36 Hodnocení dopadu rizik ukazuje následující tabulka. Tabulka 6:
Hodnocení dopadu rizik PPP projektů
Rozsah dopadu Velký Střední Malý Zdroj: PPP Centrum, 2005
Hodnota dopadu (v % projektových nákladů) > 50 % 5 % - 50 % <5%
Velký dopad znamená, že výskyt rizika je pro pokračování projektu kritický, střední dopad znamená, že finanční důsledky pro pokračování projektu jsou při výskytu rizika značné, a malý dopad znamená, že na pokračování projektu se výskyt rizika téměř neprojeví.
Určení pravděpodobnosti ztráty Cílem je v tomto případě určit, s jakou pravděpodobností dojde v důsledku daného rizika k výše uvažovaným ztrátám (dopadům). Případy, kdy dojde s vysokou pravděpodobností ke ztrátě, jsou považovány za rizikovější, než ty, u kterých je pravděpodobnost ztráty nízká. Odhad pravděpodobnosti může být založen na historických zkušenostech a expertních odhadech, na jejichž základě lze s využitím statistických metod modelovat prognózy výskytu rizika. Pro určení pravděpodobnosti výskytu ztráty je možné vycházet i ze subjektivních odhadů s využitím hodnotící škály, která kvantifikuje pravděpodobnost vzniku rizika jako vysokou, střední nebo nízkou. Možný způsob ohodnocení pravděpodobnosti výskytu rizika je znázorněn v následující tabulce:
36
Tyto škály mají výhodu v tom, že umožňují kvantifikovat i jiné než finanční důsledky.
- 38 -
Tabulka 7:
Hodnocení pravděpodobnosti rizik PPP projektů
Pravděpodobnost Vysoká Střední Nízká
> 10% 1 - 10% < 1%
Zdroj: PPP Centrum, 2005
Vysoká pravděpodobnost znamená, že se riziko nejspíše objeví, střední pravděpodobnost znamená, že se riziko objeví příležitostně, nízká pravděpodobnost, že výskyt rizika je nepravděpodobný, ale možný. Ohodnocení významu rizika Obvykle se v projektu vyskytují různé kombinace více rizik, které mohou ve svém dopadu nepříznivě ovlivnit průběh projektu. Vzhledem k množství rizik je třeba určit priority z pohledu dopadu a pravděpodobnosti výskytu a zaměřit se na klíčové rizikové oblasti. Celkový význam rizika pro projekt lze tedy ohodnotit na základě matice kombinující pravděpodobnost výskytu a výši potenciálního dopadu daného rizika. Toto je zobrazeno v matici rizik, která je možným způsobem ohodnocení významu rizik: Tabulka 8:
Hodnocení významu rizik PPP projektů Pravděpodobnost
Vysoká Velký Střední Malý Zdroj: PPP Centrum, 2005
Střední
Kritický význam
Malá
Vysoký význam
Dopad
Střední význam Malý význam Zanedbatelný význam
Význam rizika pro daný projekt se dá vyjádřit i pomocí očekávané ztráty, což je pravděpodobnost ztráty vzniklé v důsledku rizika vynásobená velkostí této ztráty. Zde je však nutné stanovit hranice (intervaly), ve kterých budou hodnoty očekávané ztráty (tj. velikost rizika) kritické, vysoké, střední, malé a zanedbatelné, jak je naznačeno v matici. Očekávaná ztráta v čase Dalším faktorem ovlivňujícím velikost rizika je čas. Hodnota potenciální ztráty i její pravděpodobnost se v průběhu času mění. Očekávanou ztrátu v čase lze pak vypočítat jako:37
T0
Z(t) =
∫ r (t ) ⋅ v(t )dt 0
37
PPP Centrum, Přístup k řízení rizik v PPP projektech 2005
- 39 -
r(t) je funkce rizika v čase, vyjádřená pravděpodobností
kde
v(t) je funkce ztráty v čase Z(t) je velikost očekávané ztráty v časovém intervalu <0, T0>, která je optimalizována.
2.4.4
Ošetření rizik
K řízení podstupovaných rizik (byť potenciálně), je možné využít strategie tzv. 2R (Retention, Reduction), které se prolínají s podrobnějším přístupem 4T (Take, Treat, Trasfer, Terminate).38
Zadržení rizik (Retention) znamená, že rizika jsou většinou rozpoznána, ale nedojde k uplatnění žádného nástroje proti riziku. Tento přístup je charakteristický pro rizika s nízkou pravděpodobností výskytu a relativně nízkým možným dopadem. Zadržení rizika je shodné se strategií Take: Take – akceptovat, ponechat si.
Aktivní řízení rizik (Reduction) představuje přístup odstraňující či redukující příčiny vzniku, nebo nepříznivé důsledky rizik. V tomto případě se jedná o nástroj charakteristický pro rizika se spíše vysokou pravděpodobností výskytu a tvrdšími možnými následky. Aktivně lze rizika řídit (redukovat), následujícím způsobem:
Treat – ošetřit, riziko aktivně řídit
Transfer – převést riziko na jinou stranu
Terminate – eliminovat, riziko úplně vyloučit (nepodstupovat)
Průběžný monitoring a kontrola Smluvním ošetřením a alokací rizik v momentě rozběhnutí projektu řízení rizik nekončí. S každou, byť i drobnou změnou projektu se mění i soubor rizik, které projektu a smluvním stranám
hrozí, a frekvence výskytu či dopad rizik. O aktuálním stavu a případných
změnách je nutné podávat reporty stranám zainteresovaným na projektu. Proto je nezbytné veškerá potenciální rizika související s konkrétním projektem průběžně monitorovat, kontrolovat a vyhodnocovat. Monitoring rizik zahrnuje kroky:
38
průběžná identifikace nových rizik včetně dopadů a frekvence výskytu;
PPP Centrum, Řízení rizik v PPP projektech 2005
- 40 -
průběžné přehodnocování a vyhodnocování nových rizik na základě minulého kroku;
dohled nad implementací nástrojů na řízení rizik v praxi, včetně případné realokace rizik v průběhu projektu;
kontrola dodržování stanovených postupů nakládání s riziky;
pravidelný reporting o vývoji rizik pro vedoucí projektu a projektový tým.39
2.5 Identifikace, alokace a kalkulace rizik v PSC Veřejný a soukromý sektor musí věnovat zvýšenou pozornost problematice rizik z důvodu komplexnosti, dlouhodobosti a rozsahu veřejno-soukromých partnerství. Rizika představují významný faktor, který může ohrozit úspěšný průběh a dokončení projektu. Tato podkapitola se věnuje rizikům ve vztahu k sestavování komparátoru. Vzhledem k tomu, že v PSC jsou náklady upravené o rizika pro dodání infrastruktury či služeb závisejících na dodávkách veřejného sektoru, identifikace, analýza, kvantifikace a přidělení rizik se často ukazuje jako nejkontroverznější aspekt sestavování PSC. Zahraniční příklady potvrzují citlivost PSC na prvek rizika.40 Analýza rizik pro účely sestavení PSC sestává z těchto kroků:
identifikace specifických rizik;
odhad vlivu rizika;
odhad pravděpodobnosti výskytu rizikových událostí;
ocenění nákladů rizik, výpočet finančního dopadu těchto rizik;
kategorizace a alokace rizik podle zásady, že rizika jsou přiřazena té straně, která je dokáže lépe a s menšími náklady řídit.
39 40
PPP Centrum, Řízení rizik v PPP projektech, 2005 HM Treasury, PFI: Strengthening long-term partnerships, London, 2006
- 41 -
2.5.1
Identifikace, alokace a ohodnocení rizik v PSC
Identifikace a ocenění rizik a stanovení pravděpodobnosti výskytu těchto rizik je jedním z problematičtějších
komponent
komparátoru
veřejného
sektoru.
Pro
výpočet
nevychýleného PSC je správná kalkulace klíčovou. Pravidla pro identifikaci a alokaci rizik v projektech byla popsaná v předcházející podkapitole a platí i pro PSC. Pro oblast rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor lze vycházet z předpokladů, že soukromý sektor je schopen nést obvyklá rizika související s přípravou, výstavbou, provozem a údržbou vytvořené infrastruktury. Za převzetí rizik těžko kvantifikovatelných a obtížně pojistitelných by byla pravděpodobně požadována vysoká přirážka – jedná se např. o politické riziko, finanční riziko země, nepojistitelné případy vyšší moci, atp. Tato rizika bývají ponechána veřejnému sektoru.
Vyhodnocení dopadu rizika Poté, co jsou identifikována všechna rizika, je nutno vyhodnotit dopad každého z nich na projekt. Efekt dopadu se vyčíslí pro několik variant, nejčastěji jsou tyto varianty: očekávání nulového dopadu rizika, pravděpodobného mírného dopadu rizika, středního dopadu rizika, a extrémního dopadu rizika. Hodnota dopadu pro každou variantu by měla odrážet zkušenosti s obdobnými projekty a zkušenosti z trhu, často je nutno provést sběr statistických dat.
Stanovení pravděpodobnosti výskytu rizika Technik ke stanovení pravděpodobnosti výskytu rizika existuje několik, zjednodušeně lze
říci, že existují jednoduché a rozvinutější metody. Nejjednodušší metodou odhadu pravděpodobnosti je subjektivní odhad výskytu pro každé riziko. Výhoda této metody je jednoduchost stanovení a interpretace oproti některým komplexním metodám. Nevýhoda této metody spočívá hlavně v nezahrnutí korelací mezi proměnnými souvisejícími s rizikem. Každopádně by měl být subjektivní odhad pravděpodobnosti výskytu založen na předchozích zkušenostech a měl by být podpořen dalšími spolehlivými informacemi. Typicky toto zahrnuje analýzu stejné informace použité k identifikaci dopadů rizik ke sledování rozsahu a fekvence překročení časových a nákladových hodnot v předchozích
- 42 -
podobných projektech. Pro odhady pravděpodobnosti a pravděpodobnostního rozdělení existují statistické metody, které je možno využít.41 Pokud chybí informace a zdroje statistických dat vyžadované pro odhady jdnoduchou metodou, lze užít přibližný odhad dle „zdravého rozumu“. Obecné pravidlo říká, je vhodnější použít subjektivní odhad než nezahrnout riziko do kalkulace vůbec. Veškeré odhady pravděpodobností výskytu rizik, ať již subjektivní či jiné, je nutno dokumentovat pro využití v dalších projektech a pro zachování transparentnosti. Pokročilejší metody odhadu výskytu rizik dodávají pravděpodobnostní rozdělení na základě zkušeností podpořených historickými daty a spolehlivými odhady z podobných projektů. Po stanovení pravděpodobnostního rozdělení je vypočítána pravděpodobnost výskytu s určitými intervaly spolehlivosti. Výhoda komplexnejších metod je jejich založení na práci se statistickými daty a zakotvených ekonomických principech. Nevýhodou je složitost jejich kalkulace a interpretace, dále pak náročnost modelů na objem spolehlivých vstupních dat ke stanovení vhodného statistického rozdělení. Nevýhoda komplexních modelů je výrazně zmírněna pokud jsou využity služby profesionálních poradců a zapojeny softwarové modely pro výpočty. Specializované softwarové modely také umožňují kalkulaci výskytu rizika pomocí analýzy přes více proměnných (multivariable analysis) a simulace. Například Monte Carlo nebo Crystal Ball reprezentují v praxi uznávané modely.42 Rozhodnutí o nejvhodnější metodě odhadu pravděpodobnosti výskytu rizika je možno učinit následujícím způsobem:
Tabulka 9:
Výběr techniky výběru pravděpodobnosti
Klasifikace projektového rizika
Technika odhadu pravděpodobnosti
Definice rizika
Riziko, u kterého se očekává významný vliv na projekt Riziko, u kterého se očekává malý nebo Nízká žádný provozní či finanční vliv na projekt Zdroj: Partnerships Victoria, 2001 Vysoká
41
Pokročilejší metoda odhadu Jednoduchá metoda odhadu
Pravděpodobnostní rozdělení např. normální, lognormální, exponenciální, Bernoulliho, trojúhelníkové atd. Andersén, P., Risk Quantification Systems. Making risk measurement tools useful for risk management. Prezentace 1.3.2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI, Londýn 42
- 43 -
Kalkulace hodnoty rizika Hodnota
každého
rizika
je
následně
spočítána
jako
dopad
rizika
násobený
pravděpodobností výskytu pro každou variantu dopadu, nakonec je ještě přičten nahodilý faktor rizika pro započítání jakýchkoli nezpozorovaných nebo nezahrnutých rizik souvisejících s kalkulovaným rizikem. Hodnota rizika = (dopad rizika x pravděpodobnost výskytu rizika) + nahodilý faktor
Pro účely komparátoru jsou částky ještě diskontovány stanovenou nominální diskontní sazbou a sečteny, výsledkem je čistá současná hodnota rizik komparátoru veřejného sektoru. Příklad postupu kalkulace hodnot rizik jednoduchou metodou je uveden v kapitole Ilustrativní příklad „Administrativní budova úřadu“.
- 44 -
3 Projekty PPP a aplikace PSC v zahraničí Využití metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury či služeb je v zahraničí poměrně časté. Každá země využívající tohoto konceptu má své vlastní institucionální i legislativní zakotvení PPP. Z hlediska vytváření metodik mají nejvýznamnější vliv metodická doporučení z Velké Británie. Co se týče metodik vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu PPP se země již více liší, někde je vyžadován důkaz realizovatelné „hodnoty za peníze“ předem, v některých zemích není. Metody sestavování komparátoru, pokud je tento vyžadován nebo doporučován, obsahují vždy několik částí, z nichž jedna je vždy věnována nákladům životního cyklu projektu (investiční náklady do výstavby a náklady údržby a provozu po požadovanou dobu projektu), další část obsahuje ocenění rizik přenositelných na soukromý sektor, a vždy jsou zahrnuty další související podmínky. Hodnota komparátoru veřejného sektoru pro konkrétní projekt je vždy ovlivněna metodikou konkrétní země, výší diskontní sazby43 a rozdílné míry inflace v jednotlivých zemích. Z hlediska standardizace závazných postupů jsou nejzajímavější Velká Británie, Nizozemí, Jihoafrická republika a Austrálie, které jsou zmíněny níže.
3.1 Velká Británie Velká Británie je průkopníkem spolupráce veřejného a soukromého sektoru a zapojení soukromého financování do projektů veřejné infrastruktury služeb. Private Finance Initiative, jak tento koncept známe, začalo být využíváno v devadesátých letech 20.stol. Cílem této iniciativy bylo najít způsob zajištění veřejné infrastruktury, která v mnoha oblastech, například ve školství a zdravotnictví, byla v té době v havarijním stavu, a ulehčit tak veřejným rozpočtům. Tak byly také vyvinuty první nástroje pro komparaci vhodnosti vydávání veřejných prostředků klasickým a PFI způsobem. V Británii šli dokonce tak daleko, že v minulosti měli veřejní zadavatelé za povinnosti porovnávat tyto dva základní scénáře. Cílem bylo získat srovnatelné informace o efektivitě klasické či PPP varianty. Tato praxe se zažila tím 43
Ve výši diskontní sazby se projevuje typ financování rozpočtu země – rozdíl dluhové financování rozpočtu a vyrovnaný rozpočet. Například Austrálie má povinnost vyrovnaného rozpočtu, země EU jsou většinou dluhově financované.
- 45 -
způsobem, že i když v současné době není povinná pro všechny veřejné zakázky, je stále velmi často používána. Výstupy analýz anglického Kontrolního úřadu veřejného zadávání – National Audit Office, který průběžně hodnotí realizované projekty, vedou k závěru, že PPP projekty v Británii zvyšují transparentnost a snižují počet předražených a časové zpožděných projektů. Výzkum provedený pro HM Treasury ukazuje, téměř 75 % PFI projektů bylo dokončeno včas a bez překročení rozpočtu, a že PPP dosahuje 10 – 20 % úspor na celou dobu životnosti infrastruktury44. Úspěch britských projektů je motivací pro implementaci PPP projektů také v dalších zemích.
3.2 Nizozemí V Holandsku byla v roce 1999 založena speciální jednotka PPP Knowledge Centre (od roku 2006 převedeného pod ministerstvo financí), která měla za úkol připravit metodiky a zajistit hladkou implementaci projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru v Nizozemí. Dle holandských metodik se pro vyhodnocení výhodnosti realizace projektu metodou PPP nejprve vytvoří komparátor soukromého sektoru – PPC (Public Private Comparator), který reprezentuj náklady provedení projektu soukromou společností s příčtením předpokládané ziskové marže. Komparátor soukromého sektoru odpovídá na otázku, jaká je finančně nejatraktivnější forma zadání veřejného „obstarávání“. PPC srovnává alternativy klasického a PPP zadání projektu na základě finančního ohodnocení.45 Pokud je odpověď na otázku realizace projektu kladná a pokud je doporučený způsob provedení metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, v další fázi následuje zpracování komparátoru veřejného sektoru – PSC (Public Sector Comparator). Celkový PSC = Hrubý PSC + Rizika + Doplňkové nákladové a příjmové obnosy
44
Treasury Taskforce, Value for Money Drivers in the Private Finance Iniciative, HM Treasury, London, 2000 45 Závěrečná zpráva přípravy komparátoru soukromého sektoru shrnuje kvalitativní a kvantitativní analýzy a odpovídá na otázky stanovené v přípravné fázi. Ve zprávě má být jasně stanoveno doporučení týkající se metody zprostředkování („klasická“ veřejná zakázka nebo metoda PPP).
- 46 -
PSC již ohodnocuje rizika většinou ponechávaná na straně veřejného sektoru a počítá již s variantami rozdělení a přenesení rizik na soukromého partnera.46
3.3 Jihoafrická republika Další zemí s vypracovanou závaznou metodikou je Jihoafrická republika. Od roku 2004 je v účinnosti předpis pro standardizaci PPP v JAR.47 Tato standardizace adresuje klíčové otázky, které pravděpodobně nastanou v PPP projektech řídících se právní úpravou “Treasury Regulation 16”48 a popisuje, jak mají být ošetřeny v PPP smlouvě tak, aby byl splněn požadavek na převod významných rizik, dosažení hodnoty za peníze a dosažitelnosti. Vypracování komparátoru pro účely prokázání hodnoty za peníze je také povinné.
3.4 Austrálie V Austrálii byla v roce 2000 představena vládní politika týkající se metody PPP, nazvaná „Partnerships Victoria“. Tento dokument představuje základní rámec pro přístup státní správy k zajišťování veřejné infrastruktury a služeb ve spolupráci se soukromým sektorem. Do současnosti bylo v Austrálii na základě tohoto dokumentu realizováno 14 projektů v celkové hodnotě 4 mld. Australských dolarů. Metodiky Parnterships Victoria jsou zaměřeny především na náklady životního cyklu projektu, na zvažování projektových rizik a jejich optimální alokaci mezi veřejný sektor a soukromého partnera. Dále se zabývá stanovováním Value for Money a zjišťováním veřejného zájmu v realizaci jednotlivých projektů. Využití této metodiky je vhodné zejména při přípravě velkých, komplexních a nákladných projektů, u kterých je velmi důležité zvolit optimální poměr přenosu rizik.49
PSC=Hrubý PSC+Úprava pro neutralitu srovnání+Přenositelná rizika+Rizika ponechaná veřejnému sektoru
46
Public Sector Comparator. Public-Private Partnership Knowledge Centre. The Hague 2002 Standardized PPP Provisions. PPP Unit, National Treasury Republic of South Africa April 2004. http://www.ppp.gov.za/StandPPPProv.htm 48 Treasury Regulations for Departments, Trading Entities, Constitutional Institutions and Public Entities, May 2002 (the “Treasury Regulations”) issued in terms of the Public Finance Management Act, 1999 (the “PFMA”). 49 Public Sector Comparator – a technical note. Partnerships Victoria Guidance Material, Melbourne 2001 47
- 47 -
Public Sector Comparator je zpracováván ke každému plánovanému projektu v Austrálii a je nutno předem prokazovat předpokládanou hodnotu za peníze.
- 48 -
4 Projekty PPP a aplikace PSC v ČR Česká republika je další ze zemí, kde se začalo uvažovat o využití metody PPP v oblasti poskytování veřejné infrastruktury a služeb. První krok k umožnění implementace PPP byl učiněn přípravou institucionálního zázemí, legislativy a identifikací vhodných pilotních projektů. Trh PPP projektů je v České republice zatím stále v začátcích.
4.1 Institucionální a legislatitivní zakotvení PPP v ČR Dne 7. ledna 2004 vláda České republiky ve svém zasedání schválila politiku ČR v oblasti Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Vláda v tomto usnesení deklarovala své přesvědčení, že systémové a programové použití metody PPP přispěje k:
efektivnější alokaci veřejných prostředků;
zajištění kvalitních veřejných služeb;
ekonomickému růstu a růstu přímých zahraničních investic stimulováním soukromých investic do veřejné infrastruktury a veřejných služeb;
účinné kontrole vytváření dlouhodobých závazků veřejným sektorem;
omezení negativních dopadů nesystémově prováděných projektů v oblasti PPP;
posílení možností čerpání fondů Evropské unie zvýšením podílu spolufinancování soukromým sektorem na projektech veřejného zájmu.50
Za účelem zahájení tvorby podmínek pro PPP projekty v ČR Vláda ČR rozhodla, že Vláda
ČR a Ministerstvo financí ČR budou systematicky a cíleně postupovat v oblasti PPP v České republice. Ministerstvo financí je regulátorem PPP. V roce 2004 bylo založeno PPP Centrum jako odborná a metodická jednotka ČR s veřejnou misí. Dne 25. srpna 2004 vláda České republiky ve svém zasedání schválila:
legislativní změny nezbytné pro systémovou implementaci PPP;
50
Jak již bylo zmíněno, toto se nezdařilo. Pro PPP projekty v České republice, na základě doporučení Ministerstva financí z podzimu roku 2006, nebylo v Národní strategii pro programovací období 2007 – 2013 umožněno národní podíl spolufinancovat ze soukromých prostředků.
- 49 -
časový harmonogram řízení pilotních projektů PPP;
kritéria pro předložení návrhu pilotního projektu PPP a osnovu návrhu pilotního projektu PPP;
ustavila mezirezortní tým pro posuzování pilotních projektů PPP a seznam orgánů, jejichž zástupci budou členy meziresortního týmu pro systémovou implementaci PPP v České republice.
Česká legislativa, která je aplikovaná na projekty PPP musí vycházet z předpisů na úrovni Evropské unie a to zejména:
Zelená kniha Evropské komise o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu ES o veřejných zakázkách a koncesích (v platnosti od 30.4.2004), a
evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES (v platnosti od 30.4.2004).
V České republice projekty PPP upravovují především následující zákony:
Zákon č.139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), s platností od 1.6.2006, a vyhláška MMR č. 217/2006 Sb. a vyhláška MF
č.238/2006 Sb., kterými se provádí koncesní zákon,
Zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), s platností od 1.6.2006.
Legislativa se týká výběru poradců projektu a následnému výběru koncesionáře a úpravy smlouvy. Při výběrovém řízení na poradce se zadavatel řídí podle ZVZ. Jedná-li se o výběr koncesionáře/dodavatele, bude PPP projekt zadáván buď podle ZVZ nebo podle koncesního zákona, může se zde také jednat o „kvazikoncese“, které se řídí ZVZ, a v určitých otázkách odkazuje na koncesní zákon. Zda bude projekt soutěžen podle koncesního zákona nebo zákona o veřejných zakázkách rozhodují konkrétní charakteristiky projektu, a to:
platební mechanismus smlouvy tj. forma, okamžik a výše úplaty veřejného zadavatele za plnění předmětu smlouvy;
hodnota zakázky vyplývající z koncesního zákona tzv. nadlimitní veřejné zakázky;
- 50 -
doba trvání smlouvy;
převod rizik.
Pokud daný projekt bude naplňovat charakteristiky PPP, bude soutěžen podle koncesního zákona. Základní rozdíl mezi veřejnou zakázkou a koncesní smlouvou je především v nastaveném platebním mechanismu, tj. ve formě a výši úplaty veřejného zadavatele za plnění předmětu smlouvy a okamžiku jejího splacení dodavateli. U veřejné zakázky je platba ze strany veřejného zadavatele v plné výši v peněžní formě v okamžiku dodání infrastruktury. U koncesní smlouvy oproti tomu dochází ke splácení služeb dodavateli formou obvykle ročních splátek tzv. služebného. Toto služebné buďto hradí plnou výši úplaty za plnění předmětu koncesní smlouvy během jejího trvání (tj. třeba po dobu 20 let platnosti koncesní smlouvy) nebo jen část úplaty dodavateli s tím, že zbylá část úplaty veřejného zadavatele je nahrazena poskytnutím určitých práv soukromému partnerovi souvisejících s poskytováním veřejné služby nebo s využíváním realizované díla. Veřejný zadavatel v tomto případě může soukromému partnerovi jako formu částečné úplaty umožnit výběr poplatků za poskytování veřejné služby přímo od uživatelů služby. Koncesní zákon upravuje v jednom ustanovení mimo koncesní smlouvy, které se řídí v plné rozsahu koncesním zákonem, také "nadlimitní veřejné zakázky", které splňují základní znak veřejné zakázky (úplata ze strany veřejného zadavatele v plné výši), ale přesto některými svými dalšími znaky se podobají koncesním smlouvám, resp. se jedná o projekty ve formě PPP. Těmito dalšími znaky jsou: smlouva o veřejné zakázce uzavřená na dobu určitou minimálně na 5 let, dodavatel nese některá ekonomická rizika spojená s realizací veřejné zakázky, která obvykle nese veřejný zadavatel. Jedná se např. o riziko dostupnosti, riziko poptávky nebo stavební riziko. Obvyklými riziky, která nese dodavatel veřejné zakázky a která tak nepředstavují PPP, jsou rizika definovaná v zákonech, např. odpovědnost za vady, za dodržení termínů, odpovědnost za nedodělky, poskytnutí záruky. Nadlimitní veřejné zakázky uvedené v předchozím odstavci upravené v koncesním zákoně se řídí plně zákonem o veřejných zakázkách a navíc vybranými ustanoveními koncesního zákona o povinných náležitostech koncesní smlouvy a formě smlouvy, možnosti vybírat
- 51 -
úhradu za využívání služby přímo od uživatelů služby, vedení samostatného účetnictví na plnění předmětu smlouvy, odpovědnosti zadavatele za škodu způsobenou dodavatelem v přímé souvislosti s plněním smlouvy,významných koncesních smlouvách, resp. o přípravě koncesního projektu a jeho zpracování u významných koncesních smluv před podáním výzvy k podání nabídek, schvalování koncesního projektu a smlouvy způsobem stanoveným v koncesním zákoně, rozpočtovém dozoru MF nad všemi smlouvami uzavíranými územně samosprávnými celky.51 Zbývá dodat, že nadlimitní veřejné zakázky na stavby se podle Zákona o veřejných zakázkách rozumí zakázky s hodnotou předmětu plnění na stavební práce nad 165 288 000 Kč,52 u služeb pak s hodnotou předmětu plnění uvedenou v zákoně o veřejných zakázkách podle konkrétního druhu veřejného zadavatele.53
4.2 První zkušenosti z pilotních projektů Vláda ve svém prohlášení z roku 2004 vyjádřila podporu projektům spolupráce veřejného a soukromého sektoru při zajišťování veřejné infrastruktury a služeb. Na tomto základě byly identifikovány vhodné pilotní projekty a došlo k zahájení příprav pro možnou realicaci těchto projektů metodou PPP. Ke každému projektu byla zpracována studie strategické vhodnosti, takzvané SBC studie (Strategic Business Case)54, která je prvotním zhodnocením vhodnosti projektu pro provedení PPP. Největšího pokroku v oblasti přípravy pilotních projektů bylo dosaženo v případě věznice a justičních areálů v Ústí nad Labem a Karlových Varech, a úseku dálnice D3, z regionálních projektů potom také multifunkční centrum Brno Ponava.55 V případě těchto projektů byli vysoutěženi poradci pro zadavatele, pro příslušná ministerstva a pro město Brno, pro které byly zpracovány studie proveditelnosti - koncesní projekty, tzv. OBC studie (Outline
51
Více o regulaci, schvalovacím procesu PPP projektů a rozpočtovém dozoru MF nad územně samosprávnými celky v příloze č.4 52 Zákon č.139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, Hlava IV § 14 53 Pro centrální, regionální a místní orgány existují rozdílné limity. Více příloha č.4. 54 Studie strategické vhodnosti je prováděna pro identifikované vhodné projekty jako první test výhodnosti aplikace metody PPP. 55 U tohoto projektu dochází v květnu 2007 ke změně zadání ze strany města. Uvažuje se o vypuštění multifunkční haly, která by se měla realizovat v jiné brněnské lokalitě, a její nahrazení jiným alternativním "sportovištěm". V současné době tedy dochází k diskusím na úrovni města o dalším vývoji tohoto projektu.
- 52 -
Business Case). Souhrnný přehled o předběžných výsledcích zpracovaných návrhů koncesních projektů dává následující tabulka.56
Tabulka 10: Analýza pilotních PPP projektů se zpracovanou studií proveditelnosti PSC (tis.Kč) Ústřední vojenská nemocnice Střešovice Justiční areál Ústí nad Labem Věznice s ostrahou
PPP (tis.Kč)
Hodnota za peníze (tis.Kč)
Hodnota za peníze (% úspor)
Délka trvání výstavba/prov oz
850 707
592 005
257 702
30,4 %
2/25
4 764 791
4 363 578
401 213
8,4 %
2/23
3 041 667
2 663 902
377 765
12,57 %
3/24
1 819 664
50 949
2,7 %
2/23
Justiční areál 1 870 612 Karlovy Vary Zdroj: Ministerstvo financí. 2007
Kompletní zpracování koncesních projektů jednotlivých projektů (OBC studie)57 nejsou vzhledem k diskrétnosti kvůli připravovanému soutěžnímu řízení přístupné, v případě schválení koncesního projektu vládou bude následovat výběrové řízení na koncesionáře, ve kterém hodnoty zjištěné ve studii by měly představovat benchmark a nabídky by měly být s tímto srovnávány. Konkrétní model kalkulace PSC (s přesným členěním a uvedením konkrétních odhadovaných vstupů) je z pohledu zahraniční praxe doporučena při malém trhu a malém počtu potenciálních konkurentů nezveřejňovat, při velké konkurenci společností předkládajících nabídky může být prospěšné zveřejnit alespoň výsledné hodnoty.58 V oblasti dalšího vývoje pilotních projektů se čeká na jednání vlády o politice PPP na konci května 2007. V červnu se dle prezentace Ministerstva spravedlnosti ČR dá očekávat ohlášení kvalifikačních požadavků na přihlášení do soutěže na Justiční areál v Ústí, v
červenci zřejmě již na soukromou věznici v Rapoticích u Brna. Způsob výběru soukromého partnera bude soutěžním dialogem. Konsorcium soukromých společností koncesionáře 56
Analýza pilotních PPP projektů. Ministerstvo financí, duben 2007. Materiál rozeslaný do vnějšího připomínkového řízení. Tento materiál vznikl na základě usnesení vlády č.88 ze dne 29.1.2007, které uložilo členům vlády prověřit opodstatněnost a efektivnost projektů zařazených do pilotních projektů PPP a výsledek sdělit do 31.3.2007 ministru financí, a ministru financí uložilo předložit vládě do 30.4.2007 zprávu o výsledku této prověrky – výsledek beyl do data zpracování této práce zveřejněn. 57 Z hlediska metodiky užívaných při přípravě koncesního projektu a výpočtu komparátoru a referenčního projektu bývají využity metodiky zahraniční praxe, aplikované do českého prostředí každého konkrétního připravovaného projektu. Zdroje hodnot pro vstupní proměnné komparátorů jsou dle aktuálních i předvídaných vývojů z běžně dostupných údajů a dat, např. ČNB, prognóz cen energií, růstu mezd, a obecného předpokládaného ekonomického vývoje, a z diskusí se zadavateli a jejich interních informací a dat z již provozovaných služeb, dostupné prognózy a studie týkající se ekonomického vývoje v konkrétní oblasti. 58 Public Sector Comparator. Public-Private Partnership Knowledge Centre. The Hague 2002
- 53 -
(Special Purpose Vehicle)
bude třeba založit již před kvalifikací. Do dialogu budou
pozvány tři konsorcia nejlépe vyhovující kvalifikačním kritériím. V České republice stále není dořešena otázka DPH v projektech, za současnho stavu by Ministerstvo spravedlnosti muselo celé DPH zaplatit již při předání díla. Nadále se řeší forma zástavy pohledávek dodavatelského konsorcia vůči Ministerstvu spravedlnosti.59 Vývoj v oblasti PPP projektů v České republice v poslední době trpěl nestabilitou politického zadání a nejasností podpory pilotním projektům PPP. Vzhledem k tomu, že stát je jeden z hlavních zadavatelů PPP projektů (mohou jim být však také regiony či municipality), je podpora státu a jasná pozice k přístupu PPP pro realizaci projektů zásadní.
59
Prezentace pilotních projektů Ministerstva spravedlnosti ČR v Praze dne 11.5.2007.
- 54 -
5 Ilustrativní příklad hypotetického projektu „Administrativní budova úřadu“ Budova radnice Gladbeck a krajský úřad Unna v Německu, budova Ministerstva obrany a Ministerstva financí ve Velké Británii, budovy škol ve Velké Británii a Německu, budovy nemocnic v Itálii, Velké Británii, Španělsku a Portugalsku, to jsou typické příklady projektů administrativních budov, kdy ve spolupráci se soukromým sektorem je postavena budova (nebo více budov), kterou následně koncesionář po určitou dobu také udržuje a provozuje, za což je mu ze strany veřejného sektoru placeno „nájemné“, ve kterém se splácí zároveň počáteční investice do výstavby. Na konci projektu budova přechází zpět do vlatnictví veřejného sektoru. Také v České republice vzniká i již vzniklo mnoho administrativních budov, ať již na centrální či regionální úrovni. Dva z navržených pilotních projektů jsou typově podobné, jedná se o budovy justičních areálů v Karlových Varech a Ústí nad Labem. Následující kapitola je věnována příkladu sestavení komparátoru veřejného sektoru pro hypotetický příklad zajištění výstavby a provozu administrativní budovy. Projekt je nazván „Administrativní
budova
úřadu“.60
Komparátor
veřejného
sektoru
pro
projekt
„Administrativní budova úřadu“ je hodnota životních nákladů projektu pro variantu tradičního zajištění přímo veřejným sektorem, tedy kolik by stála výstavba, údržba a provoz budovy, pokud by si ji zadavatel zajišťoval sám skrze veřejnou zakázku. Komparátor veřejného sektoru pro tento ilustrativní příklad je kalkulován podle metodiky Partnerships Victoria. Metodika je přehledně členěna a obsahuje postupy a předpoklady srozumitelné i pro laického čtenáře. Vzhledem k deficitnímu financování rozpočtu České republiky by při aplikaci tohoto přístupu do české praxe měly být pro úplnost zahrnuty také náklady na financování veřejného dluhu pro úroveň zadlužení ve výši investičních nákladů projektu.61 Na tomto místě je vhodné připomenout, že komparátor veřejného sektoru je částí procesu vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu PPP pro provedení projektu. Druhou částí je
60
Administrativní budova úřadu může být budova většího krajského či jiného úřadu, budova magistrátu, ministerstva apod. 61 Australská metodika s tímto nepočítá vzhledem k povinnosti vyrovnaného rozpočtu a nepřítomnosti nákladů na financování veřejného dluhu.
- 55 -
výpočet nákladů varianty PPP - referenčního projektu.62 Výpočet nákladů životního cyklu referenčního projektu není součástí této práce, a mohl by být případně tématem další práce.
5.1 Předpoklady modelu Předpoklady, na nichž je založen finanční model projektu, by měly zohledňovat tržní podmínky v České republice a specifika konkrétní oblasti zaměření projektu, tedy výstavba administrativních budov. Při kalkulaci tohoto PSC modelu bylo pro zajištění jednoduchosti a názornosti příkladu přistoupeno k řadě zjednodušení. Příklad projektu "Administrativní budova úřadu" slouží pouze pro ilustrativní účely a nelze jej brát jako zdroj skutečných nebo pravděpodobných informací pro určitý typ projektu (i když využívá reálných námětů).
5.1.1
Specifikace projektu
Je uvažován veřejný zadavatel, který identifikoval jako prioritní potřebu zajištění nových odpovídajících kapacit pro administrativu úřadu. Úřad má vytipovaný vhodný pozemek, který bude nutno zakoupit. Předpokládaná doba projektu včetně doby výstavby je 15 let.63 Z testu strategické vhodnosti vychází možnost využití spolupráce se soukromým sektorem na pořízení projektu jako vhodná, je tedy rozhodnuto o využití komparátoru veřejného sektoru ke zjištění nákladnosti zajištění požadované budovy a její náklady životního cyklu, který bude dále využit v hodnocení výhodnosti provedení projektu metodou PPP. Projektový tým a najatí poradci identifikují cíle a specifikují výstup projektu. Projekt „Administrativní budova úřadu“ má za cíl:
vybudovat, financovat a provozovat novou administrativní budovu úřadu;
zajistit kapacitu kanceláří pro 500 úředníků;
zajistit další příslušenství a zařízení (přednáškové a zasedací sály, parkoviště, stravovací zařízení);
očekávaná doba výstavby je 2 roky, provozní doba projektu je 13 let;
62
Na základě srovnání hodnoty komparátoru veřejného sektoru s kalkulací referenčního projektu a prokázané dosažitelné hodnoty za peníze je stanovena výhodnost či nevýhodnost PPP přístupu. 63 Pro účely práce tato délka kontraktu postačí. V praxi je reálné a doporučeníhodné stanovit delší smluvní období, např. dle doby odpisu či životnosti budovy.
- 56 -
údržba, opravy a významné investice v průběhu trvání projektu zajistí zachování hodnoty stálých aktiv (budovy).
5.1.2
Předpoklady k užitým cenovým indexům
Odhady vývoje cen mezd a energií se odvíjí odlišně od vývoje obecné inflace. Vzhledem k zapojování české ekonomiky do Eurozóny se předpokládá rychlejší míru růstu cen a mezd v nejbližších letech a jejich postupné vyrovnání s evropskou úrovní. V tomto příkladu je přistoupeno k přípustnému zjednodušení v průměrných mírách růstu mezd a cen energií, předpokládá se jejich neměnnost po dobu projektu. 64
Průměrná míra inflace je stanovena na 2,8 %.65
Průměrná míra růstu mezd je stanovena na hodnotu 4,5 %.
Průměrná míra růstu cen energií je stanovena na úroveň 5,0 %.
Předpokládají se práce na přípravě projektu během roku 2007, zahájení projektu a výstavby je plánováno v roce 2008.
5.1.3
Diskontní sazba v projektu
Diskontní sazba používaná pro diskontování peněžních toků v průběhu projektu je stanovena následujícím způsobem: Nominální diskontní sazba = ( 1 + 0,03 ) * ( 1 + 0,028 ) – 1 Nominální diskontní sazba = 0,0588
Reálná diskontní sazba je stanovena vyhláškou ke koncesnímu zákonu ve výši 3 %, průměrná míra růstu inflace je stanovena na 2,8 %. Z aplikace těchto hodnot do Fisherovy rovnice plyne nominální diskotní sazba ve výši 5,88 %.
64
Obvykle se vývoj mezd a cen energií stanovuje dynamicky v čase (např. rychlejší růst v počátečních letech), v tomto ilustrativním příkladu je přistoupeno k výraznému zjednodušení. Zdroj pro odhady např. data Ministerstva financí ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ČNB, ČSÚ a Eurostatu. 65 Míra růstu cen v průběhu roku - výhled pro rok 2008, dle makroekonomické predikce ČR, Ministerstvo financí ČR
- 57 -
5.2 Komponenty PSC projektu V této části bude rozpracován komparátor veřejného sektoru po jeho jednotlivých složkách. V České republice je obecně kvůli neexistenci datových databází souvisejících s veřejnými projekty velice těžké získávat podkladová data pro odhadované položky nákladů a oceňovaných vstupů modelu.
Pro odhady předivestičních, investičních a provozních
nákladů jsou užity rámcové náklady soukromého sektoru pro oblast výstavby administrativních budov.
5.2.1
Hrubý PSC
Hrubý PSC představuje základní náklady veřejného sektoru, v tomto případě veřejného úřadu, k pořízení a provozu referenčního projektu, tedy projektu administrativní budovy. Dle nejlepší současné a odhadů budoucí nejlepší praxe jsou zde odhadnuty hlavní hrubé náklady na pořízení budovy, jejího provozu a údržby pro případ tradičního poskytování veřejným sektorem. Odhadnuté materiální náklady je třeba načasovat a přiřadit do odpovídajících budoucích peněžních toků projektu. Toto je nutné z hlediska inflačního působení a diskontování, kvůli
časové hodnotě peněz. Je třeba stanovit konkrétní časový profil cash-flow položek projektu, obzvláště:
náklady na návrh projektu, poplatky konzultantům a poradcům budou uhrazeny v přípravné fázi výstavby;
platby za výstavbu budou placeny průběžně ve fázi výstavby;
náklady na pořízení budov a zařízení jsou rozloženy do stavební fáze;
výdaje na investiční údržbu a opravy jsou realizovány v průběhu životního cyklu budovy66 s pětiletou periodicitou;
významná přestavba/modernizace proběhne každý desátý rok projektu;
provozní náklady a příjmy, přímé i nepřímé, budou vydávány pravidelně v každém období provozní fáze, jejich roční výše se předpokládá neměnná v průběhu projektu.
66
Výdaje na opravy a údržbu by měly být naplánovány na základě obvyklé doby životnosti, záruk a doporučených termínů oprav stanovených výrobci materiálu a vybavení.
- 58 -
Tabulka Hrubý PSC – procentuální cash flow v příloze č.5 ukazuje časový rozvrh výdajů v průběhu projektu. Potřebná plocha pro zajištění kacelářských prostor pro 500 úředníků je počítána 5000 m2, včetně jednacích místností, přednáškového sálu a prostor pro stravování.67 Komunikační prostory jsou počítány 1000 m2. Budova je předběžně počítána čtyřpodlažní se zastavěným pozemkem 30m x 50m, tedy s rozlohou 1500 m2 na jedno podlaží. Pořízení strojního vybavení a zařízení je počítáno ¼ nákladů výstavby.
Náklady na
nábytek pro jednoho pracovníka včetně rozpočítaného vybavení jednacích místností a sálů, jsou počítány cca 20 000 Kč/osoba,68 celkové náklady na vybavení budovy nábytkem jsou tedy 10 mil.Kč. Na technické vybavení budov je počítáno 15 mil.Kč. Celková náklady na výstavbu budovy jsou počítány v celkové výši 100 milionů Kč, z čehož 25 milionů Kč tvoří náklady na zařízení a vybavení a 75 milionů Kč stavba. Potřebný pozemek je v územním plánu municipality určen pro využití na výstavbu administrativních budov a je charakterizován jako typ D, s koeficientem zástavby 0,8, což znamená, že celkových hrubých ploch všech podlaží budovy může být v rozsahu maximálně 80 % výměry pozemku.69 Celková výměra potřebného pozemku pro zamýšlenou budovu a potřebný rozsah ploch je tedy: 6000 m2 x 1,2 = 7200 m2 Cena uvažovaného pozemku je počítána cca 3000 Kč/m2,70 což pro počítanou výměru pozemku činí cca 22 mil.Kč, částka pro nákup s úpravou pozemku je počítána celkem 25 mil.Kč. Cena pozemku většinou tvoří 15 % celkových nákladů na výstavbu.71 Cena vypracování projektu je počítána 7 mil.Kč, náklady na konzultace při přípravě projektu72 jsou počítány 8 mil.Kč. Celkové realizační náklady (pořízení stavby a pozemku) do bodu kolaudace činí 140 mil. Kč.
67
Minimální plochy na 1 pracovníka je 6,5 m2. 10m2 v tomto případě zahrnuje také plochy jednacích místností, přednáškových sálů a prostor pro stravování i technické zázemí budov. 68 Náklady na pořízení počítačů pro pracovníky nejsou uvažovány, bude zajištěno ze strany uživatele budovy. 69 V tomto případě není uvažováno započítání ploch zeleně dle charakteru pozemku. 70 Pozemek srovnatelný s okrajovou částí města, velikosti města a cenové hladiny srovnatelné s Prahou. 71 Situace se liší dle polohy pozemku a umístění budovy. Např. na Moravě se stavební náklady liší o 6-7 %. 72 Právní konzultace, cost-consulting, project manager.
- 59 -
Graf 3: Realizační náklady do kolaudace stavby Realizační náklady stavby do kolaudace 8 000 000 Kč 6%
7 000 000 Kč 5% 25 000 000 Kč 18%
Projekt Pozemek Stavba 100 000 000 Kč 71%
Konzultanti
Zdroj: Vlastní práce
Potřebné investiční výdaje v průběhu životního cyklu jsou realizovány v pětiletých intervalech, jedná se např. o výměnu koberců, vymalování místností atp., a jsou počítány ve výši 3 mil.Kč . Investiční údržba a opravy jsou realizovány v desetiletých intervalech, toto je např. výměna
činných částí výtahů a je počítáno s náklady ve výši 5 mil. Kč. V této kategorii je možno také smluvně dohodnout jednorázovou významnou modernizaci pro zachování hodnoty hmotných aktiv před předáním budovy po smluvené době v řádu např. 10 % celkových nákladů na stavbu, tedy 10 mil.Kč. V tomto případě je pro ilustraci počítáno s takovýmto výdajem v desátém roce provozu, i když životnost budovy je běžně 40 - 50 let a uvažované náklady v takovémto rozsahu by byly pravděpodobně realizovány později. Celkem je tedy počítáno s náklady 15 mil.Kč vydanými v desátém roce provozu. Přímé roční náklady na údržbu budov jsou odvozeny od očekávaného využití budovy a jsou počítány ve výši 4 mil.Kč. Provozní náklady kancelářských budov a budov správních orgánů tvoří např. v Německu cca 8,5 % investičních nákladů.73 Při tomto předpokladu by částka pro příklad
73
Václavík, M.: Facility Management a současná situace na českém trhu. Diplomová práce ČVUT 2002 Provozní náklady jsou v životním cyklu budovy nejvýznamnější položkou. Suma provozních nákladů nemovitosti se za dobu cca osmi let rovná výši původní investice, pro kancelářské budovy a budovy správních orgánů je tato doba cca 11-12 let. Z hlediska efektivního facility managementu výše dosažitelných úspor převážně souvisí s plánováním budovy, kdy se rozhoduje o 80 % veškerých nákladů na stavbu i na její provoz. V této fázi by se měli sejít uživatelé (zadavatel) s architekty, provozovatelem a technickým dodavatelem, a důkladně prodiskutovat jednotlivé aspekty stavby a jejího využití, aby bylo možno vytvořit předpoklady k budoucí správě nemovitosti v režimu minimálních nákladů. Je vhodné také zahrnout variabilitu budovy a kanceláří.
- 60 -
„Administrativní budovy úřadu“ činila 8,5 mil.Kč/rok. Tento předpoklad je pro účely ilustrativního přikladu přípustným zjednodušením. Reálně jsou náklady této oblasti například v regionální oblasti mnohem vyšší. To je ovšem způsobeno jiným charakterem i rozsahem budov úřadů.74 Následující tabulka ukazuje reálné roční výdaje investičních a provozních nákladů, kdy po období výstavby budovy následuje provozní fáze projektu (v roce 3).
Tabulka 11: Hrubý PSC – reálný cash flow investiční fáze (částky v tis. Kč) Hrubý PSC Přímé investiční náklady (v tis.Kč): Zpracování projektové studie Získání pozemku a jeho příprava Smluvní cena za projekt a stavbu Platby poradcům Pořízení strojního zařízení a vybavení Investiční vylepšení stávajícího zařízení Potřebné investiční výdaje během životního cyklu Mínus: Záloha na prodej nadbytečného pozemku Přímé investiční náklady celkem Přímé náklady na údržbu: Náklady na údržbu a opravy Přímé náklady na údržbu celkem Přímé provozní náklady: Náklady na materiál Mzdové náklady Jiné náklady na zaměstnance Provozní režie Přímé náklady na řízení Pojištění Přímé provozní náklady celkem Nepřímé náklady: Režijní náklady výstavby (roční) Provozní režie (roční) Správní režie Nepřímé zúčtování investičních nákladů Nepřímé náklady celkem Mínus: Očekávané příjmy třetí strany MEZISOUČET: HRUBÝ PSC (v tis.Kč)
0
1
2
3
4
...
7 000 25 000 75 000 8 000 25 000 15 000 9 000 0
7 000 25 000 11 250 2 667 2 500 0 0 0 48 417
0 0 26 250 2 667 7 500 0 0 0 36 417
0 0 26 250 2 667 15 000 0 0 0 43 917
0 0 11 250 0 0 0 0 0 11 250
0 0 0 0 0 0 0 0 0
4 000
0 0
0 0
0 0
4 000 4 000
4 000 4 000
500 4 000 300 3 000 500 200
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
1 000 200 500 0
1 000 0 0 0 1 000 0 49 417
1 000 0 0 0 1 000 0 37 417
1 000 0 0 0 1 000 0 44 917
0 200 500 0 700 0 24 450
0 200 500 0 700 0 13 200
0
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
Zdroj: Vlastní práce
Pro stanovení čisté současné hodnoty reálných výdajů jsou tyto výdaje diskontovány diskontním faktorem o výši 5,88 %. Výše nominální diskontní míry byla stanovena na základě reálné diskontní sazby stanovené vyhláškou ke koncesnímu zákonu o výši 3 % a odhadované průměrné míry inflace o výši 2,8 %. Následující tabulka ukazuje nominální hodnoty cash flow projektu a čistou současnou hodnotu hrubého PSC.
74
Příklad nejmenovaného Krajského úřadu v regionu: KÚ užívá pro shodný počet 500 zaměstnanců 4x větší celkové plochy zrekonstruovaných historických budov a vydává 3 krát vyšší náklady související s provozem a pravidelnou roční investiční údržbou.
- 61 -
Tabulka 12: Hrubý PSC – nominální cash-flow Hrubý PSC Přímé investiční náklady (v tis.Kč): Zpracování projektové studie Získání pozemku a jeho příprava Smluvní cena za projekt a stavbu Platby poradcům Pořízení strojního zařízení a vybavení Investiční vylepšení stávajícího zařízení Potřebné investiční výdaje během životního cyklu Mínus: Záloha na prodej nadbytečného pozemku Přímé investiční náklady celkem Přímé náklady na údržbu: Náklady na údržbu a opravy Přímé náklady na údržbu celkem Přímé provozní náklady: Náklady na materiál Mzdové náklady Jiné náklady na zaměstnance Provozní režie Přímé náklady na řízení Pojištění Přímé provozní náklady celkem Nepřímé náklady: Režijní náklady výstavby (roční) Provozní režie (roční) Správní režie Nepřímé zúčtování investičních nákladů Nepřímé náklady celkem Mínus: Očekávané příjmy třetí strany MEZISOUČET: HRUBÝ PSC Diskontní faktor Diskontované cash flow Současná hodnota - HRUBÝ PSC (v tis.Kč)
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
7 000 25 000 11 250 2 667 2 500 0 0 0 48 417
0 0 26 985 2 741 7 710 0 0 0 37 436
0 0 27 741 2 818 15 852 0 0 0 46 410
0 0 12 222 0 0 0 0 0 12 222
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 3 640 0 3 640
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 20 893 4 179 0 25 072
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0
0 0
0 0
4 565 4 565
4 770 4 770
4 985 4 985
5 209 5 209
5 443 5 443
5 688 5 688
5 944 5 944
6 212 6 212
6 491 6 491
6 784 6 784
7 089 7 089
7 408 7 408
7 741 7 741
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
543 4 565 342 3 473 543 217 9 684
558 4 770 358 3 647 558 223 10 114
574 4 985 374 3 829 574 230 10 565
590 5 209 391 4 020 590 236 11 036
607 5 443 408 4 221 607 243 11 529
624 5 688 427 4 432 624 249 12 044
641 5 944 446 4 654 641 256 12 583
659 6 212 466 4 887 659 264 13 146
677 6 491 487 5 131 677 271 13 735
696 6 784 509 5 388 696 279 14 351
716 7 089 532 5 657 716 286 14 996
736 7 408 556 5 940 736 294 15 670
757 7 741 581 6 237 757 303 16 374
1 000 0 0 0 1 000 0 49 417 1,00 49 417 272 713
1 045 0 0 0 1 045 0 38 481 1,06 36 343
1 092 0 0 0 1 092 0 47 502 1,12 42 370
0 217 571 0 788 0 27 258 1,19 22 961
0 223 596 0 820 0 15 704 1,26 12 494
0 230 623 0 853 0 16 403 1,33 12 324
0 236 651 0 887 0 17 132 1,41 12 157
0 243 680 0 923 0 21 535 1,49 14 432
0 249 711 0 960 0 18 693 1,58 11 831
0 256 743 0 999 0 19 527 1,67 11 672
0 264 776 0 1 040 0 20 398 1,77 11 516
0 271 811 0 1 082 0 21 309 1,88 11 361
0 279 848 0 1 127 0 47 333 1,99 23 834
0 286 886 0 1 172 0 23 257 2,10 11 060
0 294 926 0 1 220 0 24 298 2,23 10 913
0 303 968 0 1 270 0 25 386 2,36 10 768
Zdroj: Vlastní práce
Čistá současná hodnota nákladů hrubého komparátoru je 272,713 mil. Kč. 5.2.2
Neutralita srovnání
Neutralita srovnání75 je část komparátoru, která řeší odstranění čisté výhody a nevýhody vyplývající z veřejného vlastnictví nedosažitelné soukromému sektoru, např. daňové výhody. Pro tento konkrétní uvažovaný příklad se jedná o daň ze staveb, pozemkovou daň a daň z převodu nemovitostí. Patří sem i daň z příjmů právnických osob, která v tomto příkladě není kalkulována, protože příjmy třetích stran se uvažují nulové. Veřejný sektor je osvobozen od daně ze staveb, z pozemků a z převodu nemovitosti.76 Pro soukromý sektor platí dle zákona následující sazby, které jsou aplikovány ve výpočtu komparátoru.77 Daně z pozemku a ze stavby jsou soukromým sektorem placeny ročně, a výši platby ukazují následující tabulky. Tyto náklady je třeba přičíst k nákladům veřejného sektoru na pořízení projektu.
Tabulka 13: Daň z pozemku Daň z pozemku Administrativní budova úřadu Stavební pozemek (m2) 1 500 Ostatní plochy (m2) 5 700 Pozemek celkem (m2) 7 200
Sazba daně Koeficient (Kč/m2) (Praha) 1 4,5 0,1 4,5
Částka 6 750 Kč 2 565 Kč 9 315 Kč
Zdroj: Vlastní práce dle zákona o dani z nemovitostí 75
Z anglického „Competitive Neutrality“ Zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí 77 Změny zákonů a sazeb nejsou uvažovány. 76
- 62 -
Daň z pozemku byla vyčíslena na 9 315 Kč ročně.78
Tabulka 14: Daň ze stavby Daň ze stavby Administrativní budova úřadu Zastavěná plocha (m2) Celkem
Sazba daně (Kč/m2)
1 500 1 500
10
Příplatek za Koeficient více podlaží Částka (Praha) (Kč/m2) 0,75 4,5 72 563 Kč 72 563 Kč
Zdroj: Vlastní práce dle zákona o dani z nemovitostí
Daň ze stavby byla vyčíslena na 72 563 Kč ročně. Pokud převod nemovitosti proběhne k datu kolaudace budovy v druhém roce výstavby budovy a hodnota budovy bude oceněna na 100 mil.Kč, dle zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí79 tvoří tato částka základ daně. Sazba daně z převodu nemovitostí pro ostatní fyzické a právnické osoby činí 3 % ze základu daně, tedy
částku 3 mil. Kč, která je jednorázově vydána na začátku projektu v prvním roce provozu budovy. Pro tento příklad není uvažován příjem od třetích stran, nejsou uvažovány žádné nájemní smlouvy. Následující tabulka ukazuje nominální cash flow úpravy pro konkurenční neutralitu a kalkulaci čisté současné hodnoty této položky komparátoru.
Tabulka 15: Konkurenční neutralita - nominální cash flow Konkurenční neutralita Pozemková daň Daň ze stavby Daň z převodu nemovitosti Daň z příjmu právnické osoby MEZISOUČET: KONKURENČNÍ NEUTRALITA Diskontní faktor Diskontované cash flow Současná hodnota - Konkurenční neutralita
0 0 0 0 0 0 1,00 0 3 560
1
2
10 75 0 0 84 1,06 79
10 10 77 79 0 3 259 0 0 86 3 348 1,12 1,19 77 2 820
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
10 81 0 0 91 1,26 73
11 83 0 0 94 1,33 71
11 86 0 0 97 1,41 69
11 88 0 0 99 1,49 67
12 90 0 0 102 1,58 65
12 93 0 0 105 1,67 63
12 96 0 0 108 1,77 61
13 98 0 0 111 1,88 59
13 101 0 0 114 1,99 57
13 104 0 0 117 2,10 56
14 107 0 0 120 2,23 54
14 110 0 0 124 2,36 53
Zdroj: Vlastní práce
Současná hodnota části PSC Konkurenční neutralita je pro příklad „Administrativní budovy úřadu“ celkem 3,56 mil.Kč.
5.2.3
Rizika v PSC projektu
Ocenění rizik a ohodnocení jejich dopadů na projekt je klíčovou záležitostí obzváště z důvodu dlouhodobosti projektu a zaměření na ocenění celoživotních nákladů projektu. Nedostatečné docenění rizik a jejich dopadu na projekt může vyústit v možný neúspěch 78 79
Kalkulace PSC v rámci této práce nepředpokládá změnu daňových sazeb v průběhu projektu. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
- 63 -
projektu, na druhou stranu u některých projektů na tomto ohodnocení může také záviset prokazovaná hodnota za peníze a otázka provedení projektu vůbec. Pro projekt „Administrativní budova úřadu“ jsou identifikována základní rizika, která jsou rozdělena na přenositelná a ponechaná veřejnému sektoru. Následující tabulka obsahuje výčet základních přenositelných rizik, která budou následně zahrnuta a oceňována pro účely kalkulace PSC pro „Administrativní budovu úřadu“:
Tabulka 16: Rozdělení rizik pro příklad „Administrativní budova úřadu“ Riziko
Přenositelná rizika
Překročení nákladů (riziko plánování, riziko návrhu, riziko výstavby) Překročení plánované doby výstavby Náklady na údržby a opravy Náklady na modernizaci Provozní riziko Riziko příjmů třetí strany Riziko změny legislativy Riziko údržby – obecné Riziko údržby – specifické/doplňkové80 Výkonnostní riziko Riziko pracovních vztahů Technologické riziko Zdroj: Vlastní práce
Rizika ponechaná veřejnému sektoru
X X X X X X X X (x) X X X
(x)
Rizika přenositelná na soukromý sektor Posuzování hodnot rizik přenositelných na soukromý sektor a jejich dopadu na projekt je komplexní otázka a pro jejich kalkulaci bývá využito více zdrojů, které zahrnují zkušenosti z podobných projektů, nejlépe z tuzemska, dají se využít i data ze zahraničí z podobných projektů. Důležité a přínosné jsou zkušenosti z trhu, z odvětví v projektu zastoupených, informace ze stavebních projektů v ČR, oborové a specifické srovnání (benchmark) jednotlivých činností a služeb. Pro úplnost jsou do kalkulace zahrnuty také faktory nahodilosti81 pro výstavbu budovy, provoz a obecnou údržbu.82 Tabulka Předpoklady k rizikům v příloze č.5 obsahuje vyhodnocení a ocenění rizik projektu z hlediska dopadů na projekt a pravděpodonosti výskytu rizika. Následující tabulka ukazuje hodnoty rizik přenositelných na soukromý sektor, které vstupují do komparátoru veřejného sektoru. 80
Specifické riziko údržby je v modelu naznačeno, ale nepředpokládá se. Faktor nahodilosti bývá zahrnut pro úplnost, reprezentuje hodnotu neočekávaných nebo skrytých rizik. 82 Contingency factors. Partnerships Victoria 2001 81
- 64 -
Tabulka 17: Kalkulace rizik přenositelných na soukromý sektor – nom. cash flow Riziko
0
Překročení nákladů 2 475 Překročení plánované doby výstavby 0 Dodatečné náklady na údržbu 0 Náklady na modernizaci 0 Nahodilý faktor 300 Projekční a stavební riziko celkem 2 775 Provozní riziko 0 0 - Nahodilý faktor Riziko příjmů třetí strany 0 Prováděcí riziko 0 Riziko údržby 0 0 - Nahodilý faktor Riziko pracovních vztahů 0 Technologické riziko 0 Ostatní rizika celkem 0 Rizika přenositelná na soukromý sektor celkem 2 775 Diskontní faktor 1,00 Diskontované cash flow 2 775 Současná hodnota - rizika přenositelná na soukromý sektor
1
2
3
5 937 6 103 2 689 1 446 3 468 3 565 678 1 395 1 912 1 781 0 0 720 740 326 10 561 11 705 8 491 0 0 1 511 0 0 332 0 0 0 0 0 652 0 0 804 0 0 147 0 0 543 0 0 285 0 0 4 274 10 561 11 705 12 765 1,06 1,12 1,19 9 975 10 440 10 753 69 920
4 0 1 570 737 0 0 2 308 1 553 342 0 670 826 151 558 586 4 687 6 994 1,26 5 565
5 0 0 0 0 0 0 1 597 351 0 689 850 155 574 904 5 119 5 119 1,33 3 847
6 0 0 0 0 0 0 1 641 361 0 708 873 159 590 1 859 6 192 6 192 1,41 4 394
7 0 0 0 0 0 0 1 687 371 0 728 898 164 607 2 548 7 003 7 003 1,49 4 693
8 0 0 0 0 0 0 1 735 382 0 748 923 168 624 327 4 907 4 907 1,58 3 106
9 0 0 0 0 0 0 1 783 392 0 769 949 173 641 673 5 381 5 381 1,67 3 216
10
11
12
13
14
15
0 0 0 0 0 0 1 833 403 0 791 975 178 659 1 038 5 877 5 877 1,77 3 318
0 0 0 0 0 0 1 884 415 0 813 1 003 183 677 2 134 7 109 7 109 1,88 3 790
0 0 0 0 0 0 1 937 426 0 836 1 031 188 696 2 925 8 039 8 039 1,99 4 048
0 0 0 0 0 0 1 991 438 0 859 1 060 193 716 376 5 633 5 633 2,10 2 679
0 0 0 0 0 0 2 047 450 0 883 1 089 199 736 773 6 177 6 177 2,23 2 775
0 0 0 0 0 0 2 104 463 0 908 1 120 204 757 1 192 6 748 6 748 2,36 2 862
Zdroj: Vlastní práce
Čistá současná hodnota přenositelných rizik pro projekt administrativní budovy je 69,92 mil.Kč.
Rizika ponechaná veřejnému sektoru Pro příklad „Administrativní budovy úřadu“ bude uvažováno pouze legislativní riziko, které bude oceňováno paušální roční částkou. V modelu je naznačeno zahrnutí rizika příjmů třetí strany, které jsou pro tento příklad uvažovány nulové, tedy riziko příjmů třetích stran nevstupuje do kalkulace komparátoru.
Tabulka 18: Kalkulace rizik veřejného sektoru - nominální cash flow Riziko Legislativní riziko Riziko údržby: doplňkové Rizika veřejného sektoru celkem Diskontní faktor Diskontované cash flow Současná hodnota - Rizika veřejného sektoru
0
1
0 171 0 0 0 171 1,00 1,06 0 162 8 211
2
3
352 0 352 1,12 314
724 0 724 1,19 610
4 1 117 0 1 117 1,26 888
5 1 148 0 1 148 1,33 863
6 1 180 0 1 180 1,41 837
7 1 213 0 1 213 1,49 813
8 1 247 0 1 247 1,58 789
9 1 282 0 1 282 1,67 766
10
11
12
13
14
15
1 318 0 1 318 1,77 744
1 355 0 1 355 1,88 722
1 393 0 1 393 1,99 701
1 432 0 1 432 2,10 681
1 472 0 1 472 2,23 661
1 513 0 1 513 2,36 642
Zdroj: Vlastní práce
Hodnota rizik ponechaných veřejnému sektoru je 8,211 mil.Kč. Rizika ponechaná veřejnému sektoru nemají vliv na výši předpokládané hodnoty za peníze ani na způsob financování projektu. Tato hodnota představuje implicitní náklady veřejného sektoru, ať bude projekt realizován jakýmkoli způsobem, proto je zahrnut do komparátoru, který reprezentuje celkové náklady veřejného sektoru na zajištění projektu.
5.3 Kalkulace celkového PSC Celková čistá současná hodnota komparátoru veřejného sektoru se skládá z čistých současných hodnot jednotlivých komponentů PSC. Následující tabulka ukazuje hodnoty jednotlivých složek komparátoru. Největšími položkami komparátoru jsou, dle očekávání, - 65 -
hrubý komparátor, který reprezentuje veškeré materiální náklady výstavby, údržby a provozu, a dále pak hodnota přenositelných rizik, která tvoří cca pětinu celkové hodnoty.
Tabulka 19: Public Sector Comparator - kalkulace čistých současných nákladů PSC kalkulace
0
1
2
Hrubý PSC 49 417 38 481 47 502 Konkurenční neutralita 0 84 86 Rizika přenesená na soukromý sektor 2 775 10 561 11 705 Rizika veřejného sektoru 0 171 352 Public Sector Comparator - celkem 52 192 49 298 59 646 Diskontní faktor 1,00 1,06 1,12 Diskontované cash flow 52 192 46 559 53 201 Public Sector Comparator - čisté současné náklady 354 404
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
27 258 15 704 16 403 17 132 21 535 18 693 19 527 20 398 21 309 47 333 23 257 24 298 25 386 3 348 91 94 97 99 102 105 108 111 114 117 120 124 12 765 6 994 5 119 6 192 7 003 4 907 5 381 5 877 7 109 8 039 5 633 6 177 6 748 724 1 117 1 148 1 180 1 213 1 247 1 282 1 318 1 355 1 393 1 432 1 472 1 513 44 095 23 907 22 764 24 601 29 850 24 949 26 294 27 701 29 884 56 880 30 439 32 068 33 770 1,19 1,26 1,33 1,41 1,49 1,58 1,67 1,77 1,88 1,99 2,10 2,23 2,36 37 145 19 020 17 104 17 457 20 005 15 791 15 718 15 639 15 933 28 641 14 476 14 403 14 325
Zdroj: Vlastní práce
Následující graf zobrazuje rozdělení nákladů komparátoru veřejného sektoru pro hypotetický příklad „Administrativní budovy úřadu“.
Graf 4: Rozdělení nákladů komparátoru 400 Rizika ponechaná veřejnému sektoru
mil. Kč
300
Rizika přenositelná na soukromý sektor
200
Konkurenční neutralita
100 Hrubý PSC
0 PSC Položka PSC
Hodnota (mil. Kč)
Hrubý PSC Konkurenční neutralita Rizika přenositelná na soukromý sektor Rizika ponechaná veřejnému sektoru Public Sector Comparator - celkem
272,7 3,6 69,9 8,2 354,4
% PSC 76,9% 1,0% 19,7% 2,3% 100,0%
Zdroj: Vlastní práce
Hodnota celkového PSC je 354,4 mil.Kč. Příloha č.5 představuje kompletní model kalkulace komparátoru veřejného sektoru pro hypotetický příklad „Administrativní budova úřadu“. Tato příloha obsahuje tabulky
časového rozložení výdajů, reálné a nominální vyjádření cash flow pro části komparátoru hrubý PSC, úprava pro neutralitu srovnání, a rizika přenositelná a ponechaná veřejnému sektoru.
- 66 -
5.4 Analýza citlivosti Pro výsledný komparátor by u všech projektů měla být provedena analýza citlivosti ověřující stabilitu výsledků PSC pro případ změny podmínek projektu v průběhu jeho životnosti. Analýza citlivosti by měla být použita zejména pro identifikaci změn v klíčových předpokladech, které by vedly k jinému ohodnocení projektu a s tím související změně rozhodnutí. Analýza může být provedena v různých částech modelu komparátoru a ověřuje přiměřenost předpokladů. Vstupní předpoklady, které se testují, jsou např. míra inflace, náklady na výstavbu, celková poptávka po službě, celkové provozní náklady, příjmy třetích stran, zůstatková hodnota aktiva, náklady seniorního dluhu. Výsledky citlivostní analýzy ukazují citlivost komparátoru veřejného sektoru na vstupní předpoklady modelu. Cílem je zjistit změnu předpokládané hodnoty za peníze s různými faktory.83 Příklad citlivostní analýzy hodnoty komparátoru pro změnu výše investičních nákladů ukazuje následující graf:
Graf 5: Citlivost komparátoru na výši investičních nákladů
Změna hodnoty 5,0 PSC 4,0 3,0 2,0 1,0
-3
-2
-1
0,0 základ -1,0
1
2
3
Odchylka od základu -2,0 -3,0 -4,0
Investiční náklady
-5,0
Zdroj: Vlastní práce
83
Treasury Taskforce. Technical Note No.5 – How to construct a PSC, HM Treasury, London 2003
- 67 -
Při změně výše investičních nákladů o jednotku 1 milionu Kč se změní hodnota komparátoru o 1,3 mil.Kč. Komparátor je tedy citlivý na výši investičních nákladů, změna o jednotku na vstupu způsobí změnu na výstupu větší než 1. Při změně míry inflace o 0,1 procentního bodu dojde ke změně hodnoty komparátoru o 0,78 mil. Kč a při změně reálné diskotní sazby o 0,1 procentního bodu dojde ke změně hodnoty komparátoru o 1,6 mil. Kč.
5.5 Zhodnocení a doporučení Pro zvolený model projektu „Administrativní budova úřadu“ byla vypočtena hodnota celkového PSC ve výši 354,4 mil.Kč. Po sestavení komparátoru veřejného sektoru by měla být jako další krok povedena kalkulace nákladů referenčního projektu, varianty PPP, a na základě srovnání s komparátorem by měla být zkoumána dosažitelná hodnota za peníze. Pokud jsou čisté současné náklady zajištění administrativní budovy po požadovanou dobu projektu zjištěné referenčním projektem nižší než hodnota zjištěná komparátorem, a z hlediska kvalitativní analýzy provedení projektu vychází jako výhodnější PPP varianta, měla by být tato provedena. Vzhledem ke složitosti metod odhadu jednotlivých vstupů modelu komparátoru veřejného sektoru je pro vytvoření modelu i přípravy smlouvy se soukromým sektorem maximálně doporučeno využít zkušených konzultantů. Investice do kvalitní přípravy a realistická kalkulace vlastních nákladů zajištění služby pro požadovanou dobu projektu se v konečném důsledku vyplatí. Nesprávný odhad vlastních nákladů může vyústit v realizaci dražší a méně nákladově efektivní varianty. Vzhledem k dlouhodobosti smluv a závazných výdajů z rozpočtu zadavatele je otázka přípravy projektu a zhodnocení finančních možností zadavatele klíčová.
- 68 -
Závěr Diplomová práce pojednává o problematice komparátoru veřejného sektoru jako součásti metodiky vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu Public Private Partnership v projektech veřejné infrastruktury. Projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zabývala první kapitola. Otázky související s využitím a metodikou komparátoru byly diskutovány v druhé kapitole, která také obsahuje významnou podkapitolu nakládání s riziky jako klíčovým aspektem partnerství. Třetí a čtvrtá kapitola byly věnovány využití komparátoru v zahraničí a situací s PPP projekty v České republice. V páté kapitole byla provedena kalkulace komparátoru veřejného sektoru pro hypotetický příklad zajištění administrativní budovy. Kompletní tabulková část modelu je pak uvedena v příloze č.5. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership) bývá často mylně spatřováno jako zázračný prostředek zajištění potřebného financování projektů veřejné infrastruktury, nebo bývá naopak zatracováno a existuje velká obava z využití tohoto konceptu. Je důležité si uvědomit, že partnerství veřejného a soukromého sektoru je pouze nástroj spolupráce, který se v jistých zemích a za určitých podmínek osvědčil. Otázkou zůstává úspěšnost aplikace tohoto nástroje. Nelze slepě přebírat metodiky a přístupy, které se osvědčily jinde, je nutno tento nástroj přizpůsobit specifickým podmínkám zemí i odvětví. Zahraniční zkušenosti jsou ve svých pozitivních i negativních zkušenostech pro Českou republiku inspirací. Aplikace partnerství veřejného a soukromého sektoru do projektů veřejné infrastruktury a služeb je podmíněna důkazem přínosu tohoto přístupu, prokázáním hodnoty za peníze a dosažitelnosti úspor oproti komparátoru veřejného sektoru. Komparátor je zde srovnán s náklady alternativní varianty provedení projektu. Představuje výši nákladů na straně veřejného sektoru při zajištění požadovaného výstupu po celou dobu života projektu klasickou věřejnou zakázkou. Každý představitel veřejné správy by měl být seznámen s principem životních nákladů projektu, kdy nejde jen o počáteční investiční výdaje na výstavbu budov, ale hlavně o průběžné investice do údržby a oprav a provozní náklady, které jsou nutné k zajištění
- 69 -
funkčnosti infrastruktury. Každý si musí být vědom důsledků rozhodnutí, např. škrtání rozpočtových položek souvisejících s údržbou infrastruktury, a pokud i nadále bude pokračovat trend „vystavíme, ale nemáme na údržbu“, s aplikací nekonzistentního facility managementu, bude veřejný rozpočet čelit vysokým nárokům na údržbu a rekonstrukce, kterým nebude moci dostát. V nejhorší variantě by mohlo dojít v příštích několika desetiletích k rozpadu mnoha zařízení, od dálnic po budovy všeho druhu. Z hlediska efektivity veřejných výdajů pro celou ekonomiku, obzvláště pro oblast efektivnosti výdajů v případě poskytování veřejné infrastruktury a služeb přímo veřejným sektorem, je komparátor veřejného sektoru využitelný ve všech případech plánování a hodnocení vynakládaných investic. Pokud by splnil i ten minimální cíl ve vztahu k veřejným zadavatelům, kterým je pohled na investici z hlediska celoživotních nákladů, lze to považovat za významný krok k vyšší efektivitě výdajům veřejného sektoru. Situace veřejných zakázek se liší na úrovni státní, regionální i místní správy, záleží na konkrétním případu, nedá se zobecňovat. Jsou však situace, kdy k vysoutěžené ceně veřejného projektu bývá předem počítáno s 20 % překročením nákladů ve formě například víceprací na projektu, anebo obráceně, ve veřejných rozpočtech je rovnou počítáno s vyšší
částkou než by byla reálně potřeba, aby nedošlo k viditelnému přečerpání rozpočtu. Tyto situace jsou silně suboptimální z hlediska efektivity veřejných výdajů. Doporučením této práce je zapojit metodiku komparátoru veřejného sektoru do všech oblastí investičních výdajů do veřejné infrastruktury i služeb, kdy je cílem využít svěřené prostředky daňových poplatníků maximálně efektivně. Finanční modelování v případě veřejných projektů přináší také potřebnou transparentnost, v ideálním případě by měl každý projekt veřejné infrastruktury či služby mít jasně daná pravidla pro sledování nákladů projektu, reporting a měření efektivity vynaložených prostředků. Dosažení účinnosti tohoto opatření je podmíněno přípravou standardizace postupů, metodik a smluv, dále pak zřízením odborné poradenské a kontrolní/regulační jednotky typu PPP Centra a Národního kontrolního úřadu. Vzhledem k dlouhodobosti projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru a dopadu závazků z těchto projektů do delšího než čtyřletého volebního období, je třeba připravit přístup k monitorování a případné regulaci také na nižší než centrální úrovních. Vzhledem
- 70 -
k samostatnosti krajů a zatím neexistující centrální regulaci pro oblast projektů partnerství i pro tyto subjekty je vhodné najít cestu určité kontroly a standardizace i tam. Jako poznámku na závěr je možno uvést úvahu, která zazněla při konzultaci problematiky se zahraničním odborníkem z oblasti PPP. Veřejné zakázky v ČR jsou kvůli malé velikosti trhu a malému počtu konkurentů často velmi drahé, dalo by se říci, že některé projekty jsou vysoce předražené. Vzhledem k neexistenci datových zdrojů a nedostupnosti informací o kompletních nákladech veřejných projektů je tato úvaha těžko prokazatelná, viditelně se toto může projevit v měřitelných oblastech, jako jsou například náklady na výstavbu dálnic, kde existuje mezinárodní srovnání. Při realizaci PPP projektu s transparentním výběrovým řízením se dle úvahy úplně mění charakter českého trhu. Do hry nově vstupují zahraniční společnosti a trh se tímto rozšiřuje, a nabývá jiného rizikového profilu. Vyšší počet konkurentů na trhu by mohl mít vliv na snížení ceny veřejných projektů a mohl by napomoci zlepšit transparentnost veřejných soutěží. Práce dokazuje, že komparátor veřejného sektoru, který je (jak bylo v této diplomové práci ukázáno) reálně proveditelný, lze i v České republice využít k vyhodnocení vhodnosti aplikace PPP a realizovat tak efektivnější budování a provozování veřejných budov a infrastruktury. Práce může být návodem pro ty subjekty veřejného sektoru, které tyto projekty připravují.
- 71 -
Zdroje [1]
Akintola Akintoye, Matthias Beck & Cliff Hardcastle: Public-Private Partnerships
(Managing risks and opportunities), Blackwell Publishing Company, 2003 [2]
Andersén, P., Risk Quantification Systems. Making risk measurement tools useful
for risk management. Prezentace 1.3.2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI, Londýn 2007 [3]
Bodman,S.: Post-financial close reporting models. Prezentace 1.3.2007 Konference
Financial Modelling for PPP/PFI. [4]
Dee, B.: Developing robust business cases for public sector procurements.
Prezentace 1.března 2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI, Londýn [5]
Grimsey, D. and Lewis, M.; Public Private Partnerships: The Worldwide Revolution
in Infrastructure Provision and Project Finance, Edward Edgar Publishing. Glos, UK 2006 [6]
Hes, J. a Hromada, E.: Komparátor veřejného sektoru. STAVITEL, červenec 2005
[7]
Horálek V.: Koncesní zákon s komentářem : veřejně soukromá partnerství a jejich
obecná právní úprava v ČR. Linde, 2006 ISBN 80-86131-67-X [8]
Finlay, D.: Financial modelling:Learning the lessons., Jennings, P.: Reviewing
financial models. Robust and reliable decision making. Prezentace 28.2.2007 Konference Financial Modelling for PPP/PFI Londýn. [9]
Kincl, J. : podklady pro prezentační materiály Asociace PPP. 2006
[10]
Václavík, M.: Facility Management a současná situace na českém trhu. Diplomová
práce ČVUT 2002 [11]
Perrot, J. and Chatelus,G.: Financing of major infrastructure and public service
projects, French Ministry of public works, transport and housing, 2004 [12]
Rudolf, R.: Pravidla (návody) pro úspěšná partnerství veřejného a soukromého
sektoru: Příloha týdeníku EURO, 2003 ročník 6, číslo 12 [13]
Stainback, J.; Public/Private Finance and Development (Methodology, Deal
Structuring, Developer Solicitation), John Wiley & Sons, Inc., Canada, 2000 [14]
Consulting České spořitelny, PPP finanční rádce, 2005
[15]
Database of Public Private Partnership Projects, Georgetown, McDonough School
of Business University, 2004 [16]
DLA - Piper Rundick Gray Cary, European PPP Report, 2005
[17]
EU, Guidelines for successful public-private partnerships. 2003
[18]
H.M. Treasury, Competitive Neutrality Policy, Melbourne 2000
- 72 -
[19]
H.M. Treasury, Value for Money assessment guidance. London 2004
[20]
H.M. Treasury, PFI: strengthening long-term partnerships, London 2006
[21]
Linklaters, Public Private Partnerships in CEE - poslední vývoj v oblasti PPP v ČR,
Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku a Slovensku, 2005 [22]
Ministerstvo financí ČR, Analýza pilotních PPP projektů, 2007
[23]
Ministerstvo financí ČR a PPP Centrum, Vzorová koncesní smlouva, 2006
[24]
Ministerstvo financí ČR a PPP Centrum, Manuál PPP, 2004
[25]
Partnerships UK, Report on Operational PFI Projects, London 2006
[26]
Partnerships Victoria, Contingency factors, Melbourne 2001
[27]
Partnerships Victoria, Public Sector Comparator – Technical note. Melbourne 2001
[28]
PPP Centrum, Přístup k řízení rizik v oblasti PPP, 2005
[29]
PPP Centrum, Seznamte se s PPP, 2005
[30]
Treasury Taskforce, Value for Money Drivers in the Private Finance Iniciative, HM
Treasury, London, 2000 [31]
Materiály z konference Financial Modelling in PPP/PFI, 2007 (prezentace, case
study-model) [32]
Prezentace pilotních projektů Ministerstva spravedlnosti ČR v Praze dne 11.5.2007.
[33]
Zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
[34]
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
[35]
Zákon č.139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení
[36]
Vyhláška č.217/2006 Sb., kterou se provádí zákon č.139/2006 Sb.
- 73 -
Seznam použitých zkratek a pojmů •
PPP – Public Private Partnership, metoda spolupráce veřejného a soukromého sektoru
•
PSC – Public Sector Comparator, komparátor veřejného sektoru
•
Referenční projekt – varianta PPP provedení projektu
•
Hodnota za peníze –Value for Money, míra úspor projektu oproti PSC
•
SPV – Special Purpose Vehicle, účelově založené konsorcium společností pro konkrétní projekt
•
SBC – Strategic Business Case, studie strategické vhodnosti projektu
•
OBC – Outline Business Case, tzv. Koncesní projekt, studie proveditelnosti projektu
•
DBO – Design, Build, Operate
•
DBFO – Design, Build, Finance, Operate
•
DBFM – Design, Build, Finance, Maintain
•
NPV – Net Present Value, čistá současná hodnota
•
IRR – Internal Rate of Return, vnitřní míra výnosnosti
•
Payback Period – doba návratnosti investice
•
CPI - Consuption Price Index, index spotřebitelských cen
•
RPI - Retail Price Index, index maloobchodních cen
- 74 -
Přílohy Seznam příloh: Příloha č.1 - Podrobná charakteristika silných a slabých stránek jednotlivých forem spolupráce veřejného a soukromého sektoru a jejich použití. Příloha č.2 - Hodnota za peníze v britských projektech v realizační fázi Příloha č.3 - Vliv rizik na diskontní sazbu projektu v PSC Příloha č.4 - Regulace a schvalovací proces PPP projektů v České republice Příloha č.5 - Kompletní model kalkulace PSC pro projekt „Administrativní budova úřadu“
- 75 -
Příloha č.1 Podrobná charakteristika silných a slabých stránek jednotlivých forem spolupráce veřejného a soukromého sektoru a jejich použití. Typ smlouvy
Silné stránky
Umožňují využívat konkrétní Smlouvy o znalosti soukromého poskytování odborné sektoru, zvládat problém služeb potřebného personálu a dosahovat potenciálních úspor nákladů.
Smlouvy o provozu a řízení
Pronájem
BOT – Postav, provozuj, převeď
Přenesení odpovědnosti za
konkrétní závod, zařízení nebo službu na soukromý sektor. Motivují ke zlepšené výkonnosti a technologickému pokroku. Pomáhají při vytváření důvěry mezi VS a SS na trzích s malou zkušeností s PPP. Na rozdíl od smluv o provozu a řízení se na partnera ze soukromého sektoru převádí komerční riziko, protože schopnost pronajímatele mít zisk je spojena s jeho schopností snížit provozní náklady a zároveň zachovat určenou úroveň služeb.
Převod projektového,
stavebního a provozního rizika a odpovědnosti. Potenciál urychlení výstavby. Převod rizika poskytuje podnět pro přijetí přístupu kalkulace životního cyklu. Podporuje inovace soukromého sektoru a zlepšenou protihodnotu. Zlepšená kvalita provozu a údržby. Vláda se může soustředit na své základní úkoly ve veřejném sektoru.
Slabé stránky
Použití
Odpovědnost za řízení a
Výběr mýta, instalace,
investice zůstává na veřejném sektoru. Tudíž neřeší vlastní problémy s řízením a náklady, které postihují špatně fungující organizace.
rozhodování zůstává na státní instituci. Nelze od těchto smluv očekávat, že by zlepšily dosah služeb nebo povzbudily tarifní reformu.
údržba, odpočet měřících zařízení ve vodohospodářství, sběr odpadu, zajištění a údržba vozidel nebo jiných technických systémů Jsou vhodné v sektorech, které podstupují přechod ze státního vlastnictví, v němž existující regulační a právní rámce nemusí umožňovat větší soukromou účast.
Odpovědnost za investiční
Hodí se pouze na takové
Odpovědnost za investiční
zlepšení a rozšíření sítě zůstává na majiteli z veřejného sektoru (v některých případech však může být pronajímatel odpovědný za specifické typy oprav a obnovy nebo za provádění cílených investičních zlepšení, aby zvýšil provozní efektivnost a výši zisku.) Možný konflikt mezi optimalizací projektu a ochranou životního prostředí. Smlouvy jsou komplikovanější a proces veřejné soutěže může trvat déle. Nutné jsou systémy manažování smluv a monitorování výkonu. Náklady na převzetí projektu pokud se provozovatel ukáže jako neuspokojivý. Nepřitahuje soukromé finance a zavazuje veřejný sektor pro zajištění dlouhodobého financování.
- 76 -
infrastrukturní systémy, které vytvářejí nezávislé příjmové toky a často se používá v sektorech veřejné dopravy a vodního hospodářství.
Výstavba a provoz
velkých infrastrukturních systémů jako jsou čistírny odpadních vod nebo masové tranzitní systémy.
Typ smlouvy
Silné stránky
Slabé stránky
Použití
DBFO – Navrhni, postav, financuj, provozuj
Jako BOT a ještě: Přitahuje finance soukromého
Možný konflikt mezi
Hodí se pro projekty,
Koncese
optimalizací projektu a ochranou životního sektoru. prostředí. Přitahuje disciplínu Smlouvy jsou obligačního financování. komplikovanější a proces Dodává lépe předvídatelný a veřejné soutěže může trvat důsledný nákladový profil. déle než u BOT. Větší potenciál urychlení Nutné jsou systémy programu výstavby. manažování smluv a Zvýšený převod rizika zajistí monitorování výkonu. větší motivaci pro dodavatele Náklady na převzetí ze soukromého sektoru projektu pokud se přijmout při projektování provozovatel ukáže jako přístup kalkulace životního neuspokojivý. cyklu. Mohou být nutné finanční záruky. Musí být systémově zvládnuto manažování převodu do veřejného vlastnictví. Jako DBFO a ještě: Jako DBFO a ještě: Usnadňuje zavedení principu Nemusí být politicky - znečišťovatel platí. přijatelné Zvyšuje stupeň převodu rizika Vyžaduje efektivní řízení poptávky a povzbuzuje tvorbu alternativ/náhrad, například příjmů od třetích osob. alternativní dopravní trasy, alternativní možnosti likvidace odpadů.
které mají výrazný provozní obsah. Hodí se zejména pro projekty z oblasti silniční dopravy, vodohospodářství a nakládání s odpady.
Hodí se pro projekty,
které poskytují příležitost pro zavedení uživatelských poplatků. Hodí se zejména pro projekty z oblasti silniční dopravy, zásobování vodou (ne pro domácnosti) a nakládání s odpady. Zdroj: PPP Centrum, 2005 podle Pravidla pro úspěšná PPP, Evropská komise, Generální ředitelství, Regionální politika, únor 2003
- 77 -
Příloha č.2 Hodnota za peníze v britských projektech v realizační fázi Následující tabulky reprezentují zjištění o dosahovaných hodnotách úspor zjišťovaných při studii projektů v realizační fázi ve Velké Británii, diskutovené v první kapitole, část 1.3.2 Klíčové faktory ovlivňující výhodnost PPP–ukazatel „hodnota za peníze“.
Tabulka: Přehled realizované hodnoty za peníze v projektech realizovaných ve Velké Británii
Zdroj: Value for Money Drivers. The Treasury Taskforce Limited. 2000
Tabulka: Závislost projektových úspor na hodnotě přenesených rizik
Zdroj: Value for Money Drivers. The Treasury Taskforce Limited. 2000
- 78 -
Překlad údajů v tabulkách: Cost saving – úspora nákladů NPC – Net Present Cost, čisté současné náklady NPC of PSC – čisté současné náklady PSC NPC of PFI – čisté současné náklady PPP varianty Risk transfer valuation – hodnota přenesených rizik Saving risk dependent – závislost úspor na přenosu rizik
- 79 -
Příloha č.3 Vliv rizik na diskontní sazbu projektu v PSC Následuje diskuse zapojení diskontní sazby do komparátoru veřejného sektoru a do procesu hodnocení soukromých nabídek podaných ve vyhlášeném výběrovém řízení na koncesionáře.84 Princip určení diskontní sazby je založen na teorii využívané pro výpočet nákladů kapitálu CAPM (Capital Asset Pricing Model). V CAPM náklady kapitálu odrážejí očekávanou návratnost investic do projektu. Očekávaná návratnost je rovna sazbě bez rizika plus prémie za systematická (tržní) rizika nesená investorem. Pro potřeby PSC takovými systematickými riziky mohou být např. rizika spojená s poptávkou závislou na celkové ekonomické aktivitě, neočekávaná inflace, vliv neočekávaných změn v úrokových sazbách nebo kurzových sazbách, neočekávané zastarání, rizika v širším tržním kontextu, jako např. zvýšení cen materiálu v následku bankrotem ovlivněné dodávky. Nesystematické riziko lze snížit diverzifikací, investoři nezískávají za držení tohoto rizika prémii. V teorii tedy nesystematická (netržní) rizika neovlivňují náklady kapitálu. Systematická (tržní) rizika nelze redukovat diverzifikací (např.inflace). Model CAPM vypadá následovně:
Ra = Rf + βa ( Rm – Rf ) kde Ra je očekávaná návratnost kapitálu, Rf je sazba bez vlivu rizik, vycházející z vládních dluhopisů,
βa neboli faktor beta odráží změnu stupně návratnosti například projektu
v závislosti na změnách návratnosti trhu jako celku, neboli systémového rizika. ( Rm – Rf ) značí prémii za tržní riziko, kterou investor očekává proti situaci, kdy by investoval souhlasně s vývojem trhu. Faktor beta βa reprezentuje rizikovost individuálního projektu formou citlivosti návratnosti na změnu tržního trendu. Jeho určení vychází z předpokladu, že veřejný sektor zajišťuje celý projekt a tak na sebe bere všechna systematická rizika. Teoreticky by každý projekt
84
PPP finanční rádce, Consulting České spořitelny, září 2005
- 80 -
měl mít svůj jedinečný faktor beta. Pro většinu projektů je ale mezní užitek kalkulace faktoru beta převážen náklady takovéhoto postupu. Hrubé rozmezí faktoru beta je 0,3-0,9. Prémie za tržní riziko je zvýšená tržní návratnost, kterou investor požaduje za držení rizikovějšího majetku. Návratnost celého tržního portfolia je vázána na průměrné tržní riziko. Projektová netržní rizika by se neměla odrážet v diskontní sazbě. Hodnotu rizik je vhodné zahrnout do propočtu cash-flow. Tento přístup je robustnější, protože zaměřuje pozornost na hodnotu každého jednotlivého rizika. Při hodnocení soukromých nabídek ve výběrovém
řízení je potřeba dát pozor na to, že nabízející často oceňují rizika projektu ve své vlastní diskontní sazbě.
Aplikace diskontních sazeb dle typu rizika V projektech s nízkým tržním rizikem je přenos rizik nepravděpodobný. V takových případech se doporučuje použít běžné diskontní sazby jak pro PSC, tak pro posouzení nabídek. V projektech, kde se předpokládá přenos tržního rizika, by měl být
uplatněn přístup
upravené diskontní sazby. Projekty s kladným čistým cash-flow běžně využívají CAPM. Platí, že čím vyšší tržní riziko, tím vyšší diskontní sazba aplikovaná na cash-flow. V tomto případě se pro PSC využívá diskontní sazba, kdy se vychází z předpokladu, že veřejnému sektoru zůstávají tržní rizika projektu. Diskontní sazba pro nabídku soukromého sektoru se určuje s přihlédnutím k alokaci tržních rizik mezi veřejný a soukromý sektor. Vzhledem k tomu, že cash-flow veřejného sektoru jsou v tomto případě zatíženy menším tržním rizikem, než jsou kalkulovány v PSC, faktor beta počítaný pro soukromé nabídky by měl být nižší než pro PSC. Pro projekty se záporným čistým cash flow, což je většina realizovaných projektů, by použití předchozího postupu znamenalo, že projekt s rizikovějším cash-flow by dostal vyšší diskontní sazbu a byl preferován před méně rizikovým. Proto dochází k modifikaci CAPM. Pro PSC se doporučuje použít diskontní sazbu bez započtení vlivu rizika. V případě soukromých nabídek přenos více tržních rizik na soukromého partnera představuje lepší
- 81 -
situaci pro veřejný sektor. Nižší diskontní sazba se projeví ve vyšších nákladech (nižší NPV) pro veřejný sektor. Zdroj přílohy: PPP finanční rádce, Consulting České spořitelny, září 2005
- 82 -
Příloha č. 4 Regulace a schvalovací proces PPP projektů v České republice85 Dle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, vyhlášky č. 217/2006 Sb. k provedení koncesního zákona: Koncesní zákon výslovně upravuje pravomoci zadavatelů a dále stanovuje podmínku, že příslušné smlouvy budou schvalovány postupem popsaným tímto zákonem. Tento schvalovací proces se odvíjí od subjektu zadavatele. Rozlišují se dvě základní skupiny zadavatelů: stát a územní samosprávné celky. Dále
se rozlišují dva typy koncesních smluv u jednotlivých zadavatelů, a to tzv.
„významné koncesní smlouvy“ a „ostatní koncesní smlouvy“. Rozdílem mezi těmito typy koncesních smluv je rozdílný schvalovací proces.
1.
Koncesní smlouvy uzavírané státem
V této kategorii působí jako zadavatelé především jednotlivé organizační složky státu (především ministerstva ČR), státní příspěvkové organizace a další osoby. Významné koncesní smlouvy na úrovni státu Jedná se o projekty, jejichž zadavatelem jsou subjekty uvedené výše, u nichž předpokládaný příjem koncesionáře činí 500 miliónů Kč a více. Tyto projekty musí být schváleny vládou ČR a to ve dvou stupních. První fází je schvalování projektů ve fázi zpracování, kdy jsou zadavatelé povinni vypracovat tzv. koncesní projekt. Tato fáze je pro všechny výše uvedené subjekty povinná. Další schvalování probíhá před uzavřením koncesních smluv. Schválení koncesních smluv vládou je podmínkou její platnosti. V průběhu realizace projektu můžou také nastat situace, při nichž je potřeba změnit koncesní smlouvy. Změna koncesní smlouvy, která způsobí změnu příjmů koncesionáře o více než 20 %, rovněž podléhají schválení vlády ČR Ostatní koncesní smlouvy na úrovni státu
85
Diplomová práce, Ivana Hopová, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007
- 83 -
Do této kategorie spadají koncesní smlouvy, které nesplňují kvalifikační znaky „významnosti“ podle koncesního zákona. Těmto koncesním smlouvám zákon nestanovuje povinnost vypracovat koncesní projekt a dvoufázové schválení vládou ČR.
2.
Koncesní smlouvy uzavírané subjekty na úrovni územních samosprávných celků
Jedná se o subjekty územních samosprávních celků a dále příspěvkové organizace, nebo jiné právnické osoby. Významné koncesní smlouvy na úrovni územních samosprávných celků Za významnou koncesní smlouvu na úrovni územních samosprávných celků se považuje taková koncesní smlouva, která stanovuje předpokládaný příjem koncesionáře nejméně: a)
250 miliónů Kč na úrovni krajů a hlavního města Prahy,
b)
200 miliónů Kč na úrovní obcí nad 100 000 obyvatel,
c)
100 miliónů Kč na úrovni obcí nad 25 000 do 100 000 obyvatel,
d)
50 miliónů Kč na úrovni obcí do 25 000 obyvatel.
Orgánem poslední instance je u těchto typů koncesních smluv zastupitelstvo. Projekty charakterizované jako „významné koncesní smlouvy na úrovni územních samosprávných celků“ musí být schváleny dvoufázově zastupitelstvem, tzn. nejprve schválením koncesního projektu a následné schválením koncesní smlouvy. Ostatní koncesní smlouvy na úrovni územních samosprávných celků Do této kategorie spadají koncesní smlouvy, které nesplňují kvalifikační znaky „významnosti“ podle koncesního zákona. Těmto koncesním smlouvám zákon nestanovuje povinnost vypracovat koncesní projekt a dvoufázové schválení zastupitelstvem. Přesto se v odborné literatuře vyskytují názory, že přijetí koncesní smlouvy může být chápáno jako přijetí úvěru či půjčky, a tím by koncesní smlouvy podléhaly schválení zastupitelstvem. Podle prováděcí vyhlášky č. 217/2006 se za předpokládaný příjem koncesionáře považuje: „součet předpokládaných příjmů koncesionáře z realizace předmětu koncesní smlouvy v jednotlivých letech po dobu předpokládané platnosti koncesní smlouvy… Předpokládaný příjem koncesionáře se vyčísluje k počátku předpokládané platnosti koncesní smlouvy.“
Rozpočtový dozor Ministerstva financí ČR nad územními samosprávnými celky
- 84 -
Územní samosprávné celky mají ústavou zaručenou samostatnost. To znamená, že jsou nezávislé na státu a jeho organizačních složkách, a stát nemá právo zasahovat do chodu územních samostatných celků. Tento fakt ale neplatí v případech, vyžaduje-li to ochrana zákona a to pouze způsobem vymezeným v zákoně. Podle koncesního zákona podléhají všechny koncesní smlouvy tzv. rozpočtovému dozoru Ministerstva financí ČR. Na základě garantované nezávislosti územních samosprávných celků na státě, má rozpočtový dozor formu nezávaznou. Zákon ale stanoví, že zadavatelé mají povinnost vyžádat si stanovisko Ministerstva financí k návrhu koncesní smlouvy. Pokud tedy územní samosprávný celek uzavře koncesní smlouvu v rozporu se stanoviskem Ministerstva financí, nemá to na její platnost vliv. Pokud si ale stanovisko vůbec nevyžádá, je taková koncesní smlouva neplatná. Účelem rozpočtového dozoru Ministerstva financí je dohled na dva aspekty koncesních smluv: 1.
na dopad, jaký může mít uzavření koncesní smlouvy na schopnost územního samosprávného celku plnit jeho budoucí závazky,
2.
na dopad na výši celkového veřejného dluhu České republiky v okamžiku schvalování smlouvy a trendu růstu tohoto dluhu.
Účelem tedy není posuzování koncesních smluv z pohledu účelnosti vynakládaných prostředků a ani zkoumání parametrů navržené smlouvy, s výjimkou dvou výše uvedených. Důvodem
zavedení
rozpočtového
dozoru
Ministerstva
financí
nad
územními
samosprávnými celky je riziko, že v případě nedostatečného přenosu rizik na koncesionáře mohou být celkové závazky z koncesních smluv započítány do celkového veřejného dluhu
České republiky. Téma veřejného dluhu je pro Českou republiku nyní velice aktuální a důležité z důvodu plnění maastrichtský kritérií konvergence, zejména kritéria, že veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 % HDP státu. Dalším důvodem je fakt, že stát je jakousi poslední instancí, která sice nepřijímá žádnou výslovnou záruku za hospodaření územních samosprávných celků, ale v případě insolvence územního samosprávného celku neexistuje žádný zákonný způsob, jakým vypořádat jeho závazky a hrozí omezení základních funkcí územního samosprávného celku v důsledku exekuce jeho klíčového majetku. Třebaže hospodaření územního samosprávného celku
- 85 -
zcela nezávislé, jeho insolvence může mít negativní dopad na ostatní územní samosprávné celky a na Českou republiku jako celek.
- 86 -
Příloha č.5 Kompletní model kalkulace PSC pro projekt „Administrativní budova úřadu“
Komparátor veřejného sektoru pro hypotetický projekt "Administrativní budova úřadu" příloha diplomové práce
Marie Kubešová UK FSV IES 2007
Tento model komparátoru obsahuje numerický výpočet typického PSC pro hypotetický příklad projektu "Aministrativní budova úřadu". Příklad projektu "Administrativní budova úřadu" slouží pouze pro ilustrativní účely a nelze jej brát jako zdroj skutečných nebo pravděpodobných hodnot pro určitý typ projektu.
Vstupní údaje: Výpočet diskontních sazeb Reálná diskontní sazba Průměrná roční míra inflace Průměrná roční míra inlface u cen energií Průměrná roční míra inflace u položek, které jsou významně ovlivněny pracovní silou Nominální diskontní sazba
3,00% 2,80% 5,00% 4,50% 5,88%
Tabulka: Základní vstupy k rizikům (částky v tis.Kč) Položka
Hodnota
Smluvní cena za výstavbu
75 000
Dodatečné náklady na údržbu
4 000
Potřebné investiční výdaje během životního cyklu
9 000
Pořízení zařízení a vybavení
25 000
Nahodilý faktor k dodatečným nákladům na údržbu při zpoždění výstavby %
2%
Nahodilý faktor k dodatečným nákladům na údržbu při zpoždění výstavby hodnota
2 000
Periodické provozní náklady
9 200
Nahodilý faktor provozního rizika %
3%
Nahodilý faktor provozního rizika hodnota
306
Prováděcí riziko (penalizace)
2 000
Náklady na údržbu a opravy
4 000
Nahodilý faktor obecného rizika údržby a opravy %
3%
Nahodilý faktor obecného rizika údržby a opravy hodnota
135
Sdílená specifická rizika např. (1-x) % nákladů na údržbu a opravy
0
Riziko pracovních vztahů hodnota
500
Riziko změny legislativy hodnota
1 000
Periodické příjmy třetí strany
0
- 88 -
Tabulka: Hrubý PSC - procentuální cash flow Hrubý PSC Přímé investiční náklady: Zpracování projektové studie Získání pozemku a jeho příprava Smluvní cena za projekt a stavbu Platby poradcům Pořízení strojního zařízení a vybavení Investiční vylepšení stávajícího zařízení Potřebné investiční výdaje během životního cyklu Mínus: Záloha na prodej nadbytečného pozemku Přímé investiční náklady celkem Přímé náklady na údržbu: Náklady na údržbu a opravy Přímé náklady na údržbu celkem Přímé provozní náklady: Náklady na materiál Mzdové náklady Jiné náklady na zaměstnance Provozní režie Přímé náklady na řízení Pojištění Přímé provozní náklady celkem Nepřímé náklady: Režijní náklady výstavby (roční) Provozní režie (roční) Správní režie Nepřímé zúčtování investičních nákladů Nepřímé náklady celkem Mínus: Očekávané příjmy třetí strany
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
0
1
2
3
100% 100% 15% 33% 10% 0% 0% 100%
0% 0% 35% 33% 30% 0% 0% 0%
0% 0% 35% 33% 60% 0% 0% 0%
0% 0% 15% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 33% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 100% 33% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0%
0%
0%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 100% 100% 100% 100% 100%
100% 0% 0% 0%
100% 0% 0% 0%
100% 0% 0% 0%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0% 100% 100% 100%
0%
0%
0%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
- 89 -
Tabulka: Hrubý PSC - reálný cash flow (částky v tis.Kč) Hrubý PSC Přímé investiční náklady: Zpracování projektové studie Získání pozemku a jeho příprava Smluvní cena za projekt a stavbu Platby poradcům Pořízení strojního zařízení a vybavení Investiční vylepšení stávajícího zařízení Potřebné investiční výdaje během životního cyklu Mínus: Záloha na prodej nadbytečného pozemku Přímé investiční náklady celkem Přímé náklady na údržbu: Náklady na údržbu a opravy Přímé náklady na údržbu celkem Přímé provozní náklady: Náklady na materiál Mzdové náklady Jiné náklady na zaměstnance Provozní režie Přímé náklady na řízení Pojištění Přímé provozní náklady celkem Nepřímé náklady: Režijní náklady výstavby (roční) Provozní režie (roční) Správní režie Nepřímé zúčtování investičních nákladů Nepřímé náklady celkem Mínus: Očekávané příjmy třetí strany MEZISOUČET: HRUBÝ PSC
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
7 000 25 000 75 000 8 000 25 000 15 000 9 000 0
7 000 25 000 11 250 2 667 2 500 0 0 0 48 417
0 0 26 250 2 667 7 500 0 0 0 36 417
0 0 26 250 2 667 15 000 0 0 0 43 917
0 0 11 250 0 0 0 0 0 11 250
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 3 000 0 3 000
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 15 000 3 000 0 18 000
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
4 000
0 0
0 0
0 0
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
4 000 4 000
500 4 000 300 3 000 500 200
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
500 4 000 300 3 000 500 200 8 500
1 000 200 500 0
1 000 0 0 0 1 000 0 49 417
1 000 0 0 0 1 000 0 37 417
1 000 0 0 0 1 000 0 44 917
0 200 500 0 700 0 24 450
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 16 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 31 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0 200 500 0 700 0 13 200
0
- 90 -
Tabulka: Hrubý PSC - nominální cash flow (částky v tis.Kč) Hrubý PSC 0 Přímé investiční náklady: Zpracování projektové studie Získání pozemku a jeho příprava Smluvní cena za projekt a stavbu Platby poradcům Pořízení strojního zařízení a vybavení Investiční vylepšení stávajícího zařízení Potřebné investiční výdaje během životního cyklu Mínus: Záloha na prodej nadbytečného pozemku Přímé investiční náklady celkem Přímé náklady na údržbu: Náklady na údržbu a opravy Přímé náklady na údržbu celkem Přímé provozní náklady: Náklady na materiál Mzdové náklady Jiné náklady na zaměstnance Provozní režie Přímé náklady na řízení Pojištění Přímé provozní náklady celkem Nepřímé náklady: Režijní náklady výstavby (roční) Provozní režie (roční) Správní režie Nepřímé zúčtování investičních nákladů Nepřímé náklady celkem Mínus: Očekávané příjmy třetí strany MEZISOUČET: HRUBÝ PSC Diskontní faktor Diskontované cash flow Současná hodnota - HRUBÝ PSC
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
7 000 25 000 11 250 2 667 2 500 0 0 0 48 417
0 0 26 985 2 741 7 710 0 0 0 37 436
0 0 27 741 2 818 15 852 0 0 0 46 410
0 0 12 222 0 0 0 0 0 12 222
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 3 640 0 3 640
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 20 893 4 179 0 25 072
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0
0 0
0 0
4 565 4 565
4 770 4 770
4 985 4 985
5 209 5 209
5 443 5 443
5 688 5 688
5 944 5 944
6 212 6 212
6 491 6 491
6 784 6 784
7 089 7 089
7 408 7 408
7 741 7 741
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
543 4 565 342 3 473 543 217 9 684
558 4 770 358 3 647 558 223 10 114
574 4 985 374 3 829 574 230 10 565
590 5 209 391 4 020 590 236 11 036
607 5 443 408 4 221 607 243 11 529
624 5 688 427 4 432 624 249 12 044
641 5 944 446 4 654 641 256 12 583
659 6 212 466 4 887 659 264 13 146
677 6 491 487 5 131 677 271 13 735
696 6 784 509 5 388 696 279 14 351
716 7 089 532 5 657 716 286 14 996
736 7 408 556 5 940 736 294 15 670
757 7 741 581 6 237 757 303 16 374
1 000 0 0 0 1 000 0 49 417 1,00 49 417 272 713
1 045 0 0 0 1 045 0 38 481 1,06 36 343
1 092 0 0 0 1 092 0 47 502 1,12 42 370
0 217 571 0 788 0 27 258 1,19 22 961
0 223 596 0 820 0 15 704 1,26 12 494
0 230 623 0 853 0 16 403 1,33 12 324
0 236 651 0 887 0 17 132 1,41 12 157
0 243 680 0 923 0 21 535 1,49 14 432
0 249 711 0 960 0 18 693 1,58 11 831
0 256 743 0 999 0 19 527 1,67 11 672
0 264 776 0 1 040 0 20 398 1,77 11 516
0 271 811 0 1 082 0 21 309 1,88 11 361
0 279 848 0 1 127 0 47 333 1,99 23 834
0 286 886 0 1 172 0 23 257 2,10 11 060
0 294 926 0 1 220 0 24 298 2,23 10 913
0 303 968 0 1 270 0 25 386 2,36 10 768
- 91 -
Tabulka: Konkurenční neutralita - procentuální cash flow Konkurenční neutralita
1
0
Pozemková daň Daň ze stavby Daň z převodu nemovitosti Daň z příjmu právnické osoby
0% 0% 0% 0%
9 73 3 000 0
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
100% 100% 0% 0%
100% 100% 100% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
100% 100% 0% 100%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
0 0 0 0 0
9 73 0 0 82
Tabulka: Konkurenční neutralita - nominální cash flow (částky v tis.Kč) Konkurenční neutralita 0 1 Pozemková daň Daň ze stavby Daň z převodu nemovitosti Daň z příjmu právnické osoby MEZISOUČET: KONKURENČNÍ NEUTRALITA Diskontní faktor Diskontované cash flow Současná hodnota - Konkurenční neutralita
3
100% 100% 0% 0%
Tabulka: Konkurenční neutralita - reálný cash flow (částky v tis.Kč) Celkem Konkurenční neutralita 0 Pozemková daň Daň ze stavby Daň z převodu nemovitosti Daň z příjmu právnické osoby MEZISOUČET: KONKURENČNÍ NEUTRALITA
2
0 0 0 0 0 1,00 0 3 560
- 92 -
10 75 0 0 84 1,06 79
9 73 0 0 82
9 73 3 000 0 3 082
9 73 0 0 82
9 73 0 0 82
9 73 0 0 82
9 73 0 0 82
9 73 0 0 82
9 73 0 0 82
2
3
4
5
6
7
8
9
10 77 0 0 86 1,12 77
10 79 3 259 0 3 348 1,19 2 820
10 81 0 0 91 1,26 73
11 83 0 0 94 1,33 71
11 86 0 0 97 1,41 69
11 88 0 0 99 1,49 67
12 90 0 0 102 1,58 65
12 93 0 0 105 1,67 63
9 73 0 0 82
10 12 96 0 0 108 1,77 61
9 73 0 0 82
11 13 98 0 0 111 1,88 59
9 73 0 0 82
12 13 101 0 0 114 1,99 57
9 73 0 0 82
13 13 104 0 0 117 2,10 56
9 73 0 0 82
14 14 107 0 0 120 2,23 54
9 73 0 0 82
15 14 110 0 0 124 2,36 53
Tabulka: Předpoklady k rizikům Riziko
Dopad na projekt (v %)
Scénář
Pravděpodobnost
Hodnota rizika
-5% 0% 20% 35% 50%
71 250 75 000 90 000 101 250 112 500
-3 750 0 15 000 26 250 37 500
5% 10% 55% 25% 5% 100%
-188 0 8 250 6 563 1 875 16 500
Překročení plánované doby předpokládá se zkrácení doby výstavby časová odchylka se neuvažuje výstavby pravděpodobné překročení doby výstavby (% z nákladů výstavby) malé překročení doby výstavby výrazné překročení doby výstavby MEZISOUČET
0% 0% 10% 15% 20%
75 000 75 000 82 500 86 250 90 000
0 0 7 500 11 250 15 000
0% 10% 35% 40% 15% 100%
0 0 2 625 4 500 2 250 9 375
Dodatečné náklady na údržbu při překročení plánované doby výstavby (paušální roční částka)
předpokládá se zkrácení doby výstavby časová odchylka se neuvažuje pravděpodobné překročení doby výstavby malé překročení doby výstavby výrazné překročení doby výstavby MEZISOUČET
0% 0% 100% 200% 200%
4 000 8 000 8 000
0 0 4 000 8 000 8 000
5% 20% 40% 30% 5% 100%
0 0 1 600 2 400 400 4 400
Náklady na investiční výdaje životního cyklu (% požadovaných investičních výdajů nákladů životního cyklu)
předpokládá se úspora nákladů odchylka v nákladech se neuvažuje pravděpodobné překročení nákladů malé překročení nákladů výrazné překročení nákladů MEZISOUČET
-5% 0% 15% 30% 40%
8 550 9 000 10 350 11 700 12 600
-450 0 1 350 2 700 3 600
5% 10% 50% 20% 15% 100%
-23 0 675 540 540 1 733
předpokládá se úspora provozních nákladů odchylka v provoz. nákladech se neuvažuje pravděpodobné překročení provoz. nákladů malé překročení provozních nákladů výrazné překročení provozních nákladů MEZISOUČET
-5% 0% 15% 29% 40%
8 740 9 200 10 580 11 911 12 880
-460 0 1 380 2 711 3 680
5% 25% 40% 25% 5% 100%
-23 0 552 678 184 1 391
Překročení nákladů (% z nákladů výstavby)
Provozní riziko (% periodických hrubých provozních nákladů)
předpokládá se úspora nákladů odchylka v nákladech se neuvažuje pravděpodobné překročení nákladů malé překročení nákladů výrazné překročení nákladů MEZISOUČET
Dopad na projekt (tis. Kč)
Výsledek
- 93 -
-10% 0 Riziko příjmů třetí strany (% dosažení vyšších příjmů 0% 0 periodických hrubých příjmů odchylka v příjmech se neuvažuje pravděpodobné snížení příjmů 10% 0 třetích stran) malé snížení příjmů 20% 0 s velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že k odchylkám nedojde, pokud budou smlouvy o pronájmu dlouhodobé MEZISOUČET
0 0 0 0
15% 50% 30% 5%
0 0 0 0
100%
0
Riziko změny legislativy
Obecně použitelný předpoklad paušální částky. Jiná technika ohodnocení rizika může být použita v závislosti na očekávaných dopadech a dostupných informacích.
Riziko údržby: obecné (% periodických hrubých nákladů na údržbu)
předpokládá se úspora nákladů odchylka v nákladech se neuvažuje pravděpodobné překročení nákladů malé překročení nákladů výrazné překročení nákladů MEZISOUČET
-5% 0% 15% 28% 50%
3 800 4 000 4 600 5 120 6 000
-200 0 600 1 120 2 000
5% 15% 45% 25% 10% 100%
-10 0 270 280 200 740
Riziko údržby: doplňkové, pokud je uvažováno (% periodických hrubých nákladů na údržbu)
předpokládá se úspora nákladů odchylka v nákladech se neuvažuje pravděpodobné překročení nákladů malé překročení nákladů výrazné překročení nákladů MEZISOUČET
-5% 0% 45% 75% 120%
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
5% 15% 45% 25% 10% 100%
0 0 0 0 0 0
0% 100% -
0 2 000 -
0 2 000 -
70% 30% 100%
0 600 600
Riziko provedení (roční předpokládají se podprůměrné dopady rizika částka za nesplnění kvality uvažuje se nulové riziko výkonnosti pravděpodobné riziko výkonnosti provedení - penalizace) malé riziko výkonnosti výrazné riziko výkonnosti MEZISOUČET
1 000
Riziko pracovních vztahů Roční částka pro případ protestních akcí zaměstnanců Technologické riziko (% předpokládají se podprůměrné dopady rizika hrubých nákladů na zařízení a uvažuje se nulové technologické riziko pravděpodobné technologické riziko vybavení) malé technologické riziko výrazné technologické riziko MEZISOUČET
- 94 -
500 -20% 0% 30% 40% 50%
20 000 25 000 32 500 35 000 37 500
-5 000 0 7 500 10 000 12 500
20% 10% 40% 20% 10% 100%
-1 000 0 3 000 2 000 1 250 5 250
Tabulka: Kalkulace přenositelných rizik - procentuální cash flow Riziko Překročení nákladů Překročení plánované doby výstavby Dodatečné náklady na údržbu Náklady na modernizaci Nahodilý faktor Projekční a stavební riziko celkem Provozní riziko nahodilý faktor provozního rizika Riziko příjmů třetí strany Prováděcí riziko Riziko údržby nahodilý faktor rizika údržby Riziko pracovních vztahů Technologické riziko Ostatní rizika celkem Rizika přenositelná na soukromý sektor celkem
0
2
3
4
15% 0% 0% 0% 15%
1 35% 15% 15% 100% 35%
35% 35% 30% 0% 35%
15% 35% 40% 0% 15%
0% 15% 15% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 5%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 10%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 15%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 30%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 40%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 5%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 10%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 15%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 30%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 40%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 5%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 10%
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 15%
- 95 -
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Tabulka: Kalkulace rizik přenositelných na soukromý sektor - reálný cash flow (částky v tis.Kč)
Riziko Překročení nákladů Překročení plánované doby výstavby Dodatečné náklady na údržbu Náklady na modernizaci Nahodilý faktor Projekční a stavební riziko celkem Provozní riziko nahodilý faktor provozního rizika Riziko příjmů třetí strany Prováděcí riziko Riziko údržby nahodilý faktor rizika údržby Riziko pracovních vztahů Technologické riziko Ostatní rizika celkem Rizika přenositelná na soukromý sektor celkem
0
1
2
3
2 475 5 775 5 775 2 475 0 1 406 3 281 3 281 0 660 1 320 1 760 0 1 733 0 0 300 700 700 300 2 775 10 274 11 076 7 816 0 0 0 1 391 0 0 0 306 0 0 0 0 0 0 0 600 0 0 0 740 0 0 0 135 0 0 0 500 0 0 0 263 0 0 0 3 934 2 775 10 274 11 076 11 750
- 96 -
4 0 1 406 660 0 0 2 066 1 391 306 0 600 740 135 500 525 4 197 6 263
5 0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 788 4 459 4 459
6 0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 1 575 5 247 5 247
7 0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 2 100 5 772 5 772
8 0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 263 3 934 3 934
9 0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 525 4 197 4 197
10
11
12
13
14
15
0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 788 4 459 4 459
0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 1 575 5 247 5 247
0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 2 100 5 772 5 772
0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 263 3 934 3 934
0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 525 4 197 4 197
0 0 0 0 0 0 1 391 306 0 600 740 135 500 788 4 459 4 459
Tabulka: Kalkulace rizik přenositelných na soukromý sektor - nominální cash flow (částky v tis.Kč)
Riziko
0
1
2
3
Překročení nákladů 2 475 5 937 6 103 2 689 Překročení plánované doby výstavby 0 1 446 3 468 3 565 Dodatečné náklady na údržbu 0 678 1 395 1 912 Náklady na modernizaci 0 1 781 0 0 Nahodilý faktor 300 720 740 326 Projekční a stavební riziko celkem 2 775 10 561 11 705 8 491 Provozní riziko 0 0 0 1 511 0 0 0 332 - Nahodilý faktor Riziko příjmů třetí strany 0 0 0 0 Prováděcí riziko 0 0 0 652 Riziko údržby 0 0 0 804 0 0 0 147 - Nahodilý faktor Riziko pracovních vztahů 0 0 0 543 Technologické riziko 0 0 0 285 Ostatní rizika celkem 0 0 0 4 274 Rizika přenositelná na soukromý sektor celkem 2 775 10 561 11 705 12 765 Diskontní faktor 1,00 1,06 1,12 1,19 Diskontované cash flow 2 775 9 975 10 440 10 753 Současná hodnota - rizika přenositelná na soukromý sektor 69 920
- 97 -
4 0 1 570 737 0 0 2 308 1 553 342 0 670 826 151 558 586 4 687 6 994 1,26 5 565
5 0 0 0 0 0 0 1 597 351 0 689 850 155 574 904 5 119 5 119 1,33 3 847
6 0 0 0 0 0 0 1 641 361 0 708 873 159 590 1 859 6 192 6 192 1,41 4 394
7 0 0 0 0 0 0 1 687 371 0 728 898 164 607 2 548 7 003 7 003 1,49 4 693
8 0 0 0 0 0 0 1 735 382 0 748 923 168 624 327 4 907 4 907 1,58 3 106
9 0 0 0 0 0 0 1 783 392 0 769 949 173 641 673 5 381 5 381 1,67 3 216
10
11
12
13
14
15
0 0 0 0 0 0 1 833 403 0 791 975 178 659 1 038 5 877 5 877 1,77 3 318
0 0 0 0 0 0 1 884 415 0 813 1 003 183 677 2 134 7 109 7 109 1,88 3 790
0 0 0 0 0 0 1 937 426 0 836 1 031 188 696 2 925 8 039 8 039 1,99 4 048
0 0 0 0 0 0 1 991 438 0 859 1 060 193 716 376 5 633 5 633 2,10 2 679
0 0 0 0 0 0 2 047 450 0 883 1 089 199 736 773 6 177 6 177 2,23 2 775
0 0 0 0 0 0 2 104 463 0 908 1 120 204 757 1 192 6 748 6 748 2,36 2 862
Tabulka: Kalkulace rizik veřejného sektoru - procentuální vyjádření Riziko
0
Legislativní riziko Riziko údržby: doplňkové Rizika veřejného sektoru celkem
0% 0%
1
2
17% 0%
33% 0%
3 67% 100%
4 100% 100%
5 100% 100%
6 100% 100%
7 100% 100%
8 100% 100%
9 100% 100%
10
11
12
13
14
15
100% 100%
100% 100%
100% 100%
100% 100%
100% 100%
100% 100%
10
11
12
13
14
15
1 000 0 1 000
1 000 0 1 000
1 000 0 1 000
1 000 0 1 000
1 000 0 1 000
1 000 0 1 000
10
11
12
13
14
15
1 318 0 1 318 1,77 744
1 355 0 1 355 1,88 722
1 393 0 1 393 1,99 701
1 432 0 1 432 2,10 681
1 472 0 1 472 2,23 661
1 513 0 1 513 2,36 642
Tabulka: Kalkulace rizik veřejného sektoru - reálný cash flow (částky v tis.Kč) Riziko Legislativní riziko Riziko údržby: doplňkové Rizika veřejného sektoru celkem
0
1 0 0 0
167 0 167
2 333 0 333
3 667 0 667
4 1 000 0 1 000
Tabulka: Kalkulace rizik veřejného sektoru - nominální cash flow (částky v tis.Kč) Riziko 0 1 2 3 4 Legislativní riziko Riziko údržby: doplňkové Rizika veřejného sektoru celkem Diskontní faktor Diskontované cash flow Současná hodnota - Rizika veřejného sektoru
0 0 0 1,00 0 8 211
171 0 171 1,06 162
- 98 -
352 0 352 1,12 314
724 0 724 1,19 610
1 117 0 1 117 1,26 888
5 1 000 0 1 000
5 1 148 0 1 148 1,33 863
6 1 000 0 1 000
6 1 180 0 1 180 1,41 837
7 1 000 0 1 000
7 1 213 0 1 213 1,49 813
8 1 000 0 1 000
8 1 247 0 1 247 1,58 789
9 1 000 0 1 000
9 1 282 0 1 282 1,67 766
Tabulka: Public Sector Comparator - kalkulace čistých současných nákladů (částky v tis.Kč) PSC kalkulace
0
Hrubý PSC 49 417 Konkurenční neutralita 0 Rizika přenositelná na soukromý sektor 2 775 Rizika ponechaná veřejného sektoru 0 Public Sector Comparator - celkem 52 192 Diskontní faktor 1,00 Diskontované cash flow 52 192 Public Sector Comparator - čisté současné náklady
1
2
38 481 47 502 84 86 10 561 11 705 171 352 49 298 59 646 1,06 1,12 46 559 53 201 354 404
- 99 -
3 27 258 3 348 12 765 724 44 095 1,19 37 145
4 15 704 91 6 994 1 117 23 907 1,26 19 020
5 16 403 94 5 119 1 148 22 764 1,33 17 104
6 17 132 97 6 192 1 180 24 601 1,41 17 457
7 21 535 99 7 003 1 213 29 850 1,49 20 005
8 18 693 102 4 907 1 247 24 949 1,58 15 791
9 19 527 105 5 381 1 282 26 294 1,67 15 718
10
11
12
13
14
15
20 398 108 5 877 1 318 27 701 1,77 15 639
21 309 111 7 109 1 355 29 884 1,88 15 933
47 333 114 8 039 1 393 56 880 1,99 28 641
23 257 117 5 633 1 432 30 439 2,10 14 476
24 298 120 6 177 1 472 32 068 2,23 14 403
25 386 124 6 748 1 513 33 770 2,36 14 325
Graf PSC: Rozdělení nákladů komparátoru
400 Rizika ponechaná veřejnému sektoru
mil. Kč
300
Rizika přenositelná na soukromý sektor
200
Konkurenční neutralita
100 Hrubý PSC
0 PSC Tabulka: Rozdělení nákladů komparátoru veřejného sektoru Položka PSC
Hodnota (mil. Kč)
Hrubý PSC Konkurenční neutralita Rizika přenositelná na soukromý sektor Rizika ponechaná veřejnému sektoru Public Sector Comparator - celkem
272,7 3,6 69,9 8,2 354,4
- 100 -
% PSC 76,9% 1,0% 19,7% 2,3% 100,0%