UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VD Institut komunikaních studií a urnalistiky Katedra urnalistiky
Tereza vejdová
asopis Mlad hlasatel a jeho auto i Bakaláská práce
Praha 2009
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Autor práce: Tereza vejdová Vedoucí práce: PhDr. Jana eková, Ph.D. Oponent práce: Datum obhajoby: 2009
Hodnocení:
2
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Bibliografick záznam VEJDOVÁ, Tereza. asopis Mlad hlasatel a jeho autoi. Praha: Karlova Univerzita, Fakulta sociálních vd, Katedra urnalistiky, 2009. 69 s. Vedoucí bakaláské práce PhDr. Jana eková, Ph.D.
Anotace Bakaláská práce „Mlad hlasatel a jeho autoi“ pojednává o tomto asopise pro mláde nakladatelství Melantrich jako o fenoménu, kterm v ticátch a tyicátch letech dvacátého století v eskoslovensku nepochybn byl. Shrnuje dostupné informace o asopisu, jeho vzniku, konkurenci a autorech, a to jak text, tak ilustrací, v ucelené podob, v jaké dosud nebyly publikovány. V analytické ásti se bakaláská práce snaí popsat metody, které redakce Mladého hlasatele pouívala, a zejména zjistit, pro, díky jakm skutenostem, metodám, textm, nápadm nebo konkrétním osobám dosáhl asopis v pedválené a válené dtské asopisecké scén takového úspchu, e se do dneních dob me mit pouze s jedním asopisem, a to s ABC mladch pírodovdc a technik. Práce se snaí odpovdt na otázku, zdali lze na dtskou publicistiku pouívat stejná mítka a aplikovat stejné mediální teorie, jako na urnalistiku pro dosplé, nebo nikoliv. Zvlátní oddíl práce je vnován osob Jaroslava Foglara, novináe a spisovatele s Mladm hlasatelem tsn spjatého. Jeho texty, nápady, romány a komiksy mly toti na úspchu asopisu stejní podíl. V závru práce je krom odpovdi na nastínné otázky vyeno nkolik zobecujících hypotéz, vyplvajících z vzkumu periodika.
Annotation Bachelor thesis "Mlad hlasatel and its Authors" discusses this magazine for youth published by "Melantrich" publishing as a specific and undoubted phenomenon of 1930s and 1940s in Czechoslovakia. It summarizes all accessible information on the magazine, its genesis, concurrency and authors of both texts and illustrations in a comprehensive and yet unpublished form. The analytical part of the thesis aims to describe the methods used by the editorial staff of the "Mlad hlasatel" and to find main reasons of the magazine´s success with regard to concrete methods of writing and promotion, texts and ideas. Its success is comparable only with the impact of today´s "ABC of young natural scientists and chemists". The work aspires to answer the question whether the same media theories used for adult reader´s magazines could be used
3
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
for children´s magazines as well. A special part of this work is dedicated to the personality of Jaroslav Foglar, journalist and writer very closely adherent to "Young Messenger". His texts, ideas, novels and comics played a major role in magazine´s success. In the conclusion there are included some summarizing ideas resulting from research of the periodical.
Klíová slova Mláde, vchova, asopis, zábava, pou ení, interaktivita
Keywords Youth, education, magazine, entertainment, edification, interactivity
4
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Prohláení 1. Prohla uji, e jsem pedkládanou práci zpracovala samostatn a pouila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Vlastní text práce bez anotací a píloh má celkem 120 853 znak s mezerami, tj. 67 normostran. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpístupnna veejnosti pro úely vzkumu a studia.
V Praze dne
Tereza vejdová
5
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Podkování Na tomto míst bych ráda podkovala konzultantce své práce, paní doktorce Jan ekové, za trplivost a as stráven nad textem, panu Slavomilu Janovovi za laskavé zapjení své diplomové práce a t ko dostupného roníku Mladého hlasatele, panu Juraji Daubnerovi ze Sukovy knihovny pro mláde za ochotu a pomoc a panu Rudolfu Zahradníkovi, estnému pedsedovi Akademie vd, za impuls k sepsání celé práce, je mi poskytl velice osobním a podntn m rozhovorem.
6
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
ÚVOD…………………………………………………………………………………………9 1. ZÁKLADNÍ TEORIE PUBLICISTIKY PRO MLÁDE A JEJÍ UPLATNNÍ V MLADÉM HLASATELI …………………………………………………………………11 1.1 FUNKCE A DLENÍ URNALISTIKY PRO DTI…………………………....11 1.2 JAK PSÁT PRO DTI?........................................................................................... 13 1.3 INTERAKTIVITA V TEXTECH A URNALISTICE PRO DTI……………....16 1.4 ILUSTRACE V URNALISTICE PRO DTI A MLÁDE …………………….. 17 1.5 OTÁZKA BRAKU A NEVHODNÉ ETBY………………………………...….. 17 1.6 VLIV PUBLICISTIKY PRO DTI NA LITERATURU PRO DTI…………..... 18 1.7 AUTORITY V TISKU PRO DTI.…………………………………………….... 18 2. ASOPIS MLAD HLASATEL…………………………………………………………19 2.1 GENEZE, HISTORIE…………………………………………………………...... 19 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA…………………………………………….. .21 2.3 OBSAHOVÁ CHARAKTERISTIKA A ANAL ZA……………………………. 21 2.4 MLAD HLASATEL V KONTEXTU DOBOVÉ PUBLICISTIKY PRO DTI………………………………………………………………………..………... 29 2.5 AUTOI ASOPISU (MIMO JAROSLAVA FOGLARA)………….................. 33 2.6 GRAFICKÁ PODOBA ASOPISU…………………………………………..….37 2.6.1 Grafika a její vvoj...................................................................................37 2.6.2 Kreslí i Mladého hlasatele……………………………………...……....37 2.7 MLAD HLASATEL JAKO KOMUNIKATIVNÍ ASOPIS……………..…... 40 2.7.1 Vb r autorit a jejich prom ny s dobou.................................................. 40 2.7.2 Vchovné psobení………………………………………...……………46 2.7.3 Interaktivita............................................................................................. 46 2.8 NÁPADY MLADÉHO HLASATELE V DNENÍ PUBLICISTICE PRO MLÁDE ……………………………………………………………………………..48 3. TVORBA JAROSLAVA FOGLARA V MLADÉM HLASATELI A JEHO NOVINÁ SKÉ NÁPADY………………………………………………………………. 49 3.1 JAROSLAV FOGLAR V MLADÉM HLASATELI……………………… …… 49 3.2 TENÁSKÉ KLUBY………………………………………………………….. 51
7
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
3.3 RYCHLÉ ÍPY……………………………………………………………………....53 3.4 METODICKÉ NÁVODY…………………………………………………………....55 3.5 ROMÁNY NA POKRA OVÁNÍ…………………………………………………...56 ZÁVR……………………………………………………...…………………………………..56 DOSLOV………………………………………………………………..……………………….61 RESUMÉ…………………………………………………………………...…………………...61 SUMMARY…………………………………………………………...………………………...62 PRAMENY A LITERATURA………………………………………………………………...64 SEZNAM PÍLOH……………………………………………………………………………..69 PÍLOHY
8
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
ÚVOD K napsání práce „Mlad hlasatel a jeho autoi“ mne vedl dlouhodob zájem o problematiku publicistiky pro dti. V této oblasti jsem pracovala a chci se i nadále profesn realizovat. Rovn Jaroslav Foglar zasluhuje pozornost. Jsou o nm popsány stohy papíru – ale o jeho publicistické kariée, která m na nm zajímala v dy nejvíce, jeliko v ní uplatnil mnoho zajímavch novináskch nápad, neexistuje tém ádná literatura. Publicistika pro mláde je dle mého názoru nejmén analyzovanm odvtvím novinainy. Nabízí se zde prostor rozsáhlm przkumm, oekávala jsem tedy, e najdu iroké teoretické zázemí a mnoho publikací, propojujících novinainu pro dti s aspekty psychologickmi, sociologickmi a jinmi. Byla jsem pekvapena. O vlivu médií na dti, hlavn televize, je teoreticky peci jen nco málo napsáno. O médiích pro dti jako takovch nenajdeme tém ádnou literaturu. Nato pak o tom, jak se li í a má li it jazyk takovch periodik, jak na dti psobí vizuální podoba asopisu, jakou roli hraje oblíbené periodikum v dob dospívání a poteby vzor, autorit a nkoho i neho, s km nebo ím je mo né se ztoto nit. Ani na ádné vysoké kole se urnalistika pro dti neuí, pitom má svébytná pravidla. Logickm krokem pi nedostatku teorie tedy bylo detailn prozkoumat a pokusit se analyzovat styl njakého asopisu, kter se dokázal prosadit a bt mezi dtmi oblíben. Vybrala jsem Mladého hlasatele, kter nabízel i pomrn zajímavé souvislosti s dobou, ve které vycházel. Cíle práce jsou dva: Seznámit tenáe s Mladm hlasatelem a zmapovat i dosud ucelen nepublikované informace o situaci na eském asopiseckém trhu pro dti ticátch a poátku tyicátch let dvacátého století, a zárove shrnout známé i své vlastní poznatky o teorii asopiseckého psaní pro dti. A pokud ov em tyto informace úsp n pou iji a prakticky uplatním ve svém zamstnání, splní práce alespo pro m osobn svj hlavní úel. K analze jsem pou ila v echny roníky a pota mo v echna ísla tdeníku pro mláde Malého (Mal hlasatel : Obrázkov, zábavn asopis pro chlapce a dvata. -- Praha : Melantrich. -- Ro. 1 (31. srpen 1935, . 1 - 1. srpen 1936, do . 44)., a pota mo Mladého hlasatele1 (Mlad hlasatel : Obrázkov, zábavn asopis pro chlapce a dvata. -- Praha : Melantrich. -- Ro. 2 (5. záí 1936, . 1) - 6 (17. kvten 1941, do . 38). Roníky, které se mi 1
Mal hlasatel byl na Mlad hlasatel pejmenován 5. záí 1936. Jeliko ov em zmna pi la uprosted roníku, budu ve v ech kapitolách mé práce vyjma historické, kde má pesné rozli ování názvu vznam, pou ívat pro lep í orientaci tenáe název Mlad hlasatel, a to z pochopitelnch dvod – ásti, kde napíklad srovnávám roníky, by pi pou ívání jinch názv mohly bt mén orientovanému tenái nesrozumitelné.
9
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
podailo koupit, tj. tetí, pát a est, bylo mono následn vyuít i ke skenování obrazovch píloh – v knihovn takov postup umonn nebyl. Ve své práci jsem postupovala zejména metodami kvalitativní analzy, doplnné o prvky kvantitativní, a to v kapitole, kde jsem zkoumala etnost vskytu autorit v Mladém hlasateli. O kvantitativním vzkumu se v knize Kvalitativní vzkum: základní teorie, metody a aplikace íká: „V typickém pípad kvantitativní vzkumník vybírá na zaátku vzkumu téma a urí základní vzkumné otázky.“2 Tyto otázky pak mohou bhem sbru dat a jejich analzy pibvat a jejich zodpovzení by se ml vzkumník dobrat v závru své práce. asto se tak jako v mém pípad postupuje metodou indukce – od konkrétních zji tní se pechází k zobecujícímu závru, alespo na úrovni zkoumaného jevu. Takovch základních otázek jsem pro tuto práci formulovala nkolik: „Pro byl Mlad hlasatel ve své dob o tolik úsp nj í, ne jakkoliv jin asopis ped ním a je t dlouho po nm? Jak si stál v konkurenci ostatních dobovch periodik? Co pinesl nového, jednak z oblasti vyuití mediálních teorií a poznatk ve svj prospch, a jednak z hlediska opravdu pvodních, neotelch nápad? A konen, co z tchto nápad nebo postup se zachovalo dodnes? Co byl natolik dobr nápad, e jej lze s úspchem v dtské publicistice stále je t pouívat?“ V obecnch ástech typu historie a charakteristik pracuji samozejm se v emi roníky, k nkterm dal ím ástem analzy, napíklad ke srovnání vvoje prezentace autorit, nebo ke srovnání grafickch podob, jsem pouila vdy modelové vybrané roníky. V úvodní kapitole se snaím zasadit Mlad hlasatel do kontextu dobové publicistiky a pinést o nm a o jeho autorech co nejvíce informací. Dleitj í je ov em analytická ást, a to jednak obsahová analza v ech roník Mladého hlasatele, dále kvantitativní analza vskytu autorit a analza specifik asopisu, která nejvíce napovdla odpov na základní vzkumné otázky. Na konci kvalitativní analzy má podle Hendla vdec monost i vyslovit podloené hypotézy a popsat pravidelnosti a zákonitosti, kterch se dobral. V kapitole teorie jsem se pokusila shrnout základní poznatky teorie publicistiky pro dti, o kterch jsem usoudila, e byly vrazn prokazatelné práv na textech v Mladém hlasateli. Bezprostedn se tedy projevily na úspchu a celkovém ladní asopisu. Ve své práci dále je t
2
HENDL, Jan. Kvalitativní vzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha : Portál, 2008. Vydání druhé. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4, str. 48
10
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
nkteré z nich rozvedu, kdy narazím na konkrétní útvar nebo text, kter poznatek dobe ilustruje. Co se te autor a kreslí, vnovala jsem se jen tm, kteí byli pro asopis stejní, pispívali pravideln a podíleli se na úspchu asopisu. adím je abecedn. Je je t nutné dodat, e velkou ást materiál napsali stálí redaktoi Hlasatele, kteí ale své texty zásadn nepodepisovali, a to ani znakou. O nich tedy pí i samostatn – ne v souvislosti s konkrétními texty. Jaroslavu Foglarovi vnuji samostatnou ást práce. V teoretické ásti jsem asto, a jsem to pvodn nemla v úmyslu, musela kvli nedostatku teoretického vzkumu pouít nkteré poznatky a teorie, které byl vyeny o literatue pro dti – nikoliv o publicistice. Nedokonalosti tohoto postupu jsem si vdoma, ale soudím, e mnohé teorie se dají aplikovat na ob odvtví.
1. Základní teorie publicistiky pro mláde a její uplatnní v Mladém hlasateli 1.1 Funkce a dlení urnalistiky pro dti Jaroslav Toman pisuzuje literatue pro dti ti základní funkce, které jsou pro psaní do asopis obdobné: estetickou, formativní, a poznávací. Nejvt í draz klade na funkce formativní a poznávací: „Formativní funkce, oznaovaná také jako vchovná nebo didaktická, pouuje o zásadních normách v mezilidskch vztazích, o povinnostech dítte vi sob, svm vrstevníkm i dosplm,“3 pí e autor. Je dleité utváet v dítti správné hodnoty, vnímat dobro a zlo, pravdu a spravedlnost. Jako prostedky tohoto cíle uvádí autor mravoliné píbhy, klasickou pohádku, bajku nebo exemplární píbh s dtskm hrdinou. Tyto ánry tvoí páte vchovného psobení na dti v Mladém hlasateli. Dtsk vzor se objevuje v Mladém hlasateli v mnoha podobách – jako fiktivní hrdina z povídek, konkrétní ák i aka, kteí vyhráli nejrznj í kolní soute i sportovní pebory, v ivotopisech slavnch politik a vdc, kde je zdraznno jejich dtství a píle. Píbhy s dtskmi hrdiny najdeme v próze s tématy zachránc ivota, v souti Tábor mladch i v pracích samotnch tená.
3
TOMAN, Jaroslav. Didaktika tení a literární vchovy. Vyd. 1. eské Budjovice : Jihoeská univerzita v eskch
Budjovicích, 2007. 116 s. ISBN: 978-80-7394-038-6, str. 72
11
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Mlad hlasatel se snaí mezi mláde íit poznání – k tomuto úelu slouí hlavn poznávací lánky, zaazované hojn hlavn v posledních ronících (vda byla prakticky to poslední, co nebylo píli cenzurováno), které obohacovaly v eobecné i hlub í znalosti v odborné oblasti. O vchov pomocí etby dále Toman pí e: „Z mnoha sociálních initel participují na stimulaci a kultivaci prepubescentního tenáe zvlá t rodina a kola“4 I redakce Mladého hlasatele si toho byla velice dobe vdoma – proto psala pro dti takov asopis, kter jim rodie budou rádi kupovat. Ostatn rodie jsou jednou z nejprezentovanj ích autorit, jak vyplvá z mé analzy (viz 2.7.1). V knize Sedm klí k otevení literatury pro dti a mláde 90. let XX. století se jako ideální funkce jakéhokoliv, tedy i urnalistického, kvalitního textu pro dti a mláde, uvádí: motivace k dal ímu tení, vyprávní a vlastní tvorb, píprava na recepci sloitj í prózy, utváení ebíku hodnot, odpovdi na otázky, které dti zajímají.5 Autoi lánku Dtské asopisy mají tvrd chlebíek6 Michael Bína a Jan Ferenc nastiují dlení asopis pro dti. Mládenické tituly se podle nich dlí spí e podle vku a pohlaví, ne tematicky a stylov. Je to tím, e dti nemají je t vyhranné zájmy, a pokud ano, vyhledají si odborné asopisy, mnohdy urené dosplm. Jde tedy v zásad o cílovou skupinu. asopisy pro mlad í dti typu uení hrou se obvykle podle pohlaví je t píli nediferencují (z dne ních asopis by mohl bt takovm píkladem asopis 21. století Junior, je t pro mlad í Mateídou ka nebo Sluníko, z tehdej ích napíklad Puna), asopisy pro star í se dlí na v eobecné, zamené na uení a zájmy mládee (dnes ABC, z tehdej ích nap. práv Mlad hlasatel), a asopisy ivotního stylu, které pidávají zájem o mezilidské vztahy a napíklad i první sexuální zku enosti (dnes Bravo, tehdy takové asopisy nevycházely). Podle tohoto dlení by byl Mlad hlasatel ve svch prvních ronících asopisem pro ob pohlaví vku okolo deseti let, pozdji, od druhého, nejpozdji tetího roníku, v eobecnm asopisem spí e pro chlapce okolo dvanácti. Literatura pro dti a mláde je podle Jany ekové tvoena ánry, které erpají ze tech zdroj: ánr pímo urench dtem a mládei (íkadla, próza s dtskm hrdinou i díví hrdinkou, autorské pohádky, hraná a loutková dramata, obrázkové knihy), dále ánr pevzatch 4
Tamté, str. 108 URBANOVÁ, Svatava a kol. Sedm klí k otevení literatury pro d ti a mláde 90. let XX. století. Vyd. 1. Olomouc : Votobia s.r.o, 2004. 457 stran. ISBN: 80-7220-185-9, str. 14 6 BÍNA, Michael L.; FERENC, Jan. Dtské asopisy mají tvrd chlebíek. Strategie [online]. 2005. [cit.2008-0919]. Dostupn z WWW:
5
12
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
z folklórní literatury (mty, eposy, bajky, pohádky, povsti), a nakonec z ánr, které mohou bt i pro dosplé (nap. detektivka, dobrodruná literatura, sci-fi a fantasy literatura, komiks).
7
Mlad hlasatel vyuívá pro svoji publicistiku hlavn prózu s dtskm hrdinou, bajky, pohádky, dobrodrunou literaturu a komiks.
1.2 Jak psát pro dti? Michael Rosen, autor více ne 140 knih pro dti, pí e v lánku Child´s play8 z deníku The Guardian 26. záí 2008, e text pro dti by rozhodn neml bet tempem dosplch. Na slova je podle autora lep í bt skoup a dti snesou a pochopí v rozumné míe i ironii a nadsázku. Dobe to vdl napíklad Otakar Batlika, kmenov povídká Mladého hlasatele – ve svch námoních nebo jinch dobrodrunch povídkách se jemn naznaeného ironického humoru nebál, pokud charakterizoval napíklad ivotem protelé námoníky nebo dobrodruhy, hrdiny jeho text. Svj názor na to, jak psát krat í texty pro mláde, vyjaduje v asopise Úhor i Jaromír John, piem si stuje na absenci kvalitních teoretickch text na toto téma. Mluvit je podle nj dobré ne prázdnmi slovy, ale fakty, vcmi, dji. Jaromír John doslova íká: „Dbám, aby moje prosa pro mláde nebyla eí psanou, ale mluvenou.“9 Snaí se tedy piblíit zjednodu ení, jakm lovk hovoí a „nezneuívat toho, e papír snese cokoliv“10 – práv bnou lidskou mluvu povauje John za nejlep í indikátor srozumitelnosti. Zní-li text jako bná, moná o nco málo sofistikovanj í mluva, jako kdybychom si psali pozdj í mluven projev, je tím pádem srozumitelná. Text pro dti se má psát práv jako projev – souvisí s ni í schopností pozornosti. Podle teoretika Lawsona11 udrí dti od zhruba osmi do zhruba trnácti let pozornost tolik minut, kolik je jim let – plus nkolik málo minut podle inteligenního kvocientu navíc, maximum je zhruba 15–20 minut – tento horní limit je ji bn pro dosplé. Je proto vhodné, kdy je do této doby povídka petena, úkol vye en, kíovka vylu tna. A je-li text srozumiteln po jediném vyení dosplému divákovi, ani by si v nm mohl listovat a k emukoliv se vracet, je srozumiteln i dítti v psané podob, kde se me vracet, kam potebuje. „Ucho je pozorn soudce, kter 7
EKOVÁ, Jana a kolektiv: Vvoj literatury pro dti a mláde a její ánrové struktury. Praha : Portál, s.r.o, 2006. Vydání první. 172 s. ISBN: 80-7367-095-X, str. 17 8 ROSEN, Michael. Child ´s play. The guardian. [online]. 2009. [cit. 2009-03-08]. Dostupn z WWW: 9 JOHN, Jaromír. Normy pro dtskou literaturu. In: Úhor. 20. záí 1937, ro. XXV, . 7, s. 151 10 tamté 11 RUFF, H. A.; LAWSON K. R. Development of sustained, focused attention in young children during free play. Kalifornie: California Developmental Neuropsychology, 2002. 625s. 85-93.
13
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
zkoumá rychlost a spád vty. Je teba, aby slovní zvuky „bubnovaly“ pochod, aby poslední slovo v poslední vt odstavce byl úhoz, kter dotvrdí, nikoliv zeslabí, rozmlní, zvukov a pojmov obsahov úin odstavce!“12, píe Jaromír John. Pokrauje definicí stylu: „ Dj musí mít spád, bt bohat na píhody a bt dobrodun. (…) petka ironie a humor se snese. U mladích (…) je snad teba pedevím jasného, píznaného slohu, krátkch vt, teba o vcech a relacích nejobyejnjích, protoe mláde, práv tak jako prostí tenái, mají rádi, shledávají-li slovem vyjádeny, pojmenovány pedmty, dje jim dobe známé."13 John pojmenovává tento jev „libostí ze známosti“. V Mladém hlasateli by se ve uvedenmi slovy daly popsat kratí povídky, vtinou stále na podobné téma: hrdinsk in, pomoc rodi, dobr skutek. Tyto texty, urené pro mladí ást publika Mladého hlasatele, nezatují dti sloitmi reáliemi boji a moí, co ocení spíe starí – naopak pesn podle Johnovch slov pracují s kadodenními situacemi ivota ve mst, v byt, v továrn – tedy se skutenostmi dtem dvrn známmi. Je zejmé, e tento jev je v pímém rozporu s tím, pro tou asopisy a literaturu dosplí: aby se dozvdli co nejvíce nového, nechali se vtáhnout do situací, které neznají. „Dti v knihách hledají odpovdi na své otázky, své problémy, asto se chtjí s hrdinou identifikovat," soudí Jitka eháková z ústedí praské Mstské knihovny pro server eská kola.cz14. Dosplí naopak oekávají, e je díky knize napadnou otázky nové. Mnoho autor dále zastává mylenku, e dti jsou nadeny z konkretizování jejich vlastní mylenky a bohatství zpsob, ktermi se tato dá vyjádit. Je to z dvodu, e jejich vlastní jazyková vybavenost na toto jet nestaí. Vty by mly bt jednoduché, ale ne prostoduché, ádné hluboké a tko pochopitelné analzy a sloit rozvtvené texty. Djinné linie je podle vtiny autor dtsk mozek schopen vnímat maximáln dv, lépe jednu. Barbora Osvaldová ve své úvaze z roku 1989 „Dtsk asopis vera, dnes a zítra“ k tomuto problému ironicky, ale vstin podotká: „Za první republiky pevládal dojem, e psát pro dti je daleko lehí ne pro dosplé. Staí jen zaadit njakou tu zdrobnlinu, pidat nco zvíátek a poupátek, pouít osvdeného klié, jak zlo bylo potrestáno, protoe – dtem se to pece líbí.“15 S tím pochopiteln autorka hrub nesouhlasí – dti je teba kultivovat. V tomto 12
JOHN, Jaromír. Normy pro dtskou literaturu. In: Úhor. 20. záí 1937, ro. XXV, . 7, s. 150 tamté 14 EHÁKOVÁ, Jitka. tvrtina eskch dtí vbec nete, dalí tvrtina ale te denn. eská kola. [online]. 2007. [cit. 2008-09-18]. Dostupn z WWW: 15 OSVALDOVÁ, Barbora. Dtsk asopis vera, dnes a zítra: tydílné zamylení nad vznikem a vvojem asopis pro dti. In: Dti a my. 1989, ro. XIX, . 1, neíslovaná píloha 13
14
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
ohledu vyzdvihuje asopisy literární a bere si na pakál i asopis Mlad hlasatel – nedopadá vak v jejím soudu nikterak zle, vyítá mu jen obasnou schematinost a líbivost vábiv ch témat, zvlát pro chlapce. Stephan Holthaus si v lánku dti nového tisíciletí16 st uje, e média, dokonce i ta, pro n pímo urená, zkracují naim nejmením dtství. „U od osmdesát ch let lze se steskem pozorovat, e dti nemají dtství. Podle názoru mediálního vdce Neilla Postmana pispla zejména televize k tomu, e se dospl m rozpadl svt knihy a v tvarnictví. Pitom se vak svty dospl ch a dtí navzájem prolínají. Televize vede k tomu, e se tajemství svta dospl ch prezentují u dtem. Naprosto likviduje hranici mezi dtstvím a dosplostí. Postman íká: „Svt dtsk ch pedstav a vnímání je definitivn ukonen teprve tehdy, kdy jsou dti a mladí schopni mít jen pání dospl ch." Média ráda podávají dti jako dosplé v malém. Mluví rozumn jako velcí, zab vají se otázkami, které dív zajímaly jen dosplé. I ve v chov se s dtmi zachází jako s dospl mi: Diskutujeme s nimi, necháváme je rozhodovat.“17 Ráda bych podotkla, e tento fenomén není pouze otázkou posledních desetiletí, ale bylo mo no jej pechodn zaznamenat napíklad práv v dobách ped druhou svtovou válkou. V Mladém hlasateli dolo k tomu, e dtem byly prezentovány problémy tém stejn jako dospl m, apelovalo se na jejich est a pisuzovaly se jim vlastnosti, které bychom málokdy nalezli i u dospl ch, jako teba schopnost obtování svého blaha, pohodlí a v krajním pípad i ivota ve prospch státu a národa. Tento kontrast byl o to vtí, e ve ticát ch letech byly asopisy pro dti a mláde pojaté velmi dtinsky. Barbora Osvaldová o tom v asopise Dti a My píe jako o protikladu názoru, e dti nemají b t souasnou politikou vbec zat ovány. Druh smr obhajuje názor, e dti reáln svt velmi dobe znají a e se jim tedy nemá lhát a naopak jim nkdy „traumatizující ivotní situaci usnadnit tím, e budou mít mo nost ji vstebat etbou umleck ch píbh s pravdiv m základem, ve kter ch najdou konkrétní hrdiny a budou moci se s odstupem v problémech orientovat.“18 „Postarování“ se nedje jen stylem, jak m jsou texty psány, ale pímo i v brem témat. Více se prezentují ta, o kter ch zrovna mluví dosplí. Tedy se píe napíklad mnohem více o mezinárodní politice, obchodu nebo napíklad vojenství. Frantiek Bulánek Dlouhán v lánku
16
HOLTHAUS, Stephan. Dti nového tisíciletí. In: Ethos. 2001, . 1, str. 23-27 tamté , str. 24 18 OSVALDOVÁ, ást 1, neíslovaná píloha 17
15
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Branná témata v dtské literatue19 soudí, e branná (a potamo jiná ve zmínná) témata v dtské literatue „jsou pirozenm vrazem doby, která usiluje, aby vojsko i obané byli náleit pipraveni k odporu.“20 Autor zastává názor, e materiály pro mláde o brannosti jsou píli poetné, útoí ze vech stran pímo i nepímo, v literatue, asopisech, skrze kolu. Mén by bylo v pípad mravního dopadu více. asto kritizuje i jejich literární úrove. Milo Zapletal ve své knize Záhady a tajemství Jaroslava Foglara chválí kníky tohoto autora s tím, e „únik od reality“, kter mu byl asto vyítán, byl napíklad v období druhé svtové války blahodárn. „Jestlie mají dti vyrst ve zdravé, duevn vyrovnané osobnosti, nemohou sdílet se svmi rodii vechny jejich starosti. To by na n mlo drtiv úinek. Musí ít ve svém zvlátním svt, do kterého starosti dosplch doléhají jen tlumen,“21 píe Zapletal.
1.3 Interaktivita v textech a urnalistice pro dti Z názor teoretik dtské literatury a publicistiky, a konec konc i z úspch periodik, jako je práv Mlad hlasatel nebo pozdji asopis ABC mladch technik a pírodovdc (více v závru), vyplvá, e interaktivní témata, hodn veobecn eeno tedy ve, co po petení textu dti podncuje jet k njaké innosti (a ji je to návod, sout, pozvání na akci, vyzvání k psaní a kreslení vlastních text a obrázk, innost v klubu), ili má jet jin úel ne jen pobavení nebo pouení, jsou v asopisech pro mláde v knihách velice ádoucí. Mlad hlasatel na tomto poznání v podstat postavil asopis – a uspl. Radka Smejkalová v lánku Dobrá kniha nad zlato22 píe: „Dti milují interaktivní kníky.“23 O dobré etb pro mláde íká pro Tden Jana eková: „Tko existuje jiné umní, které tak podporuje obrazotvornost a vnímavost k rznm lidem a situacím, které tolik rozvíjí slovní zásobu a dává tolik píleitostí k pemlení.“24 Co me více rozvíjet slovní zásobu, ne e jsou dti vedeny nap. psát vlastní povídky nebo klubovou kroniku, a co je lepí pro obrazotvornost, ne snait se ilustrovat text oblíbeného autora? Interaktivní prvky se od dob Mladého hlasatele staly nezbytnou souástí dtskch asopis (více viz 2.7.3).
19
DLOUHÁN, Frantiek Bulánek. Branná témata v dtské literatue. In: Úhor. 31. íjna 1937, ro. XXV, . 4, str. 18–19 20 tamté, str. 18 21 ZAPLETAL, Milo. Záhady a tajemství Jaroslava Foglara. Praha : Euromedia Group, 2007. Vydání první. 288 s. ISBN 978-80-242-1902-8, str. 10 22 SMEJKALOVÁ, Radka. Dobrá kniha nad zlato. In: Tden. 22. 12. 2008. . 51/52, str. 100–101 23 tamté, str. 100 24 EKOVÁ, Jana. In: SMEJKALOVÁ, Radka. Dobrá kniha nad zlato. In: Tden. 22. 12. 2008. . 51/52, str. 101
16
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
1.4 Ilustrace v urnalistice pro dti a mláde Jaroslav Pecháek v lánku Jak posuzovat ilustraci v dtské knize25 vyhla uje boj ki. Prezentuje zajímavou my lenku, e dít daleko spí ne dospl vnímá kresbu jako samostatné dílo, proto v raném vku pro talentované dít me bt dobrá kresba vbornm uitelem a patná jedem. Dti jsou podle nj nekonvenní, i kdy pímé, a alergické na vnucování vlastního mínní. Na první pohled líbiv k ov em me dti zaujmout a kazit jim dobr vkus, je proto nutné se mu vyhnout. A jak tedy Pecháek k definuje? Jako cosi, z eho na první pohled i í nedostatek zainteresovanosti a zájmu, nco, co je vedeno snahou o lacin efekt, bezduchou romantiku a obchodní úspch. Píli nou realistinost pokládá autor textu za fádnost vrazu. Ov em nkteré svébytné autory takté kritizuje – napíklad Zdeka Buriana za „manrismus“.
Dti na ilustraci ocení vcnost, styl, a trochu zbyten soudí i podle
propracovanosti namísto citovosti, vrazu, pohybu., ruchu a nálady. Uit se rozli ovat kresby na dobré a patné podle tchto kritérií je podle Pecháka nutné dti uit. Mláde sama rozli í a zavrhne jen k nejhrub ího zrna. Nepochodí napíklad klukovsk román, doprovozen kreslenmi „salonními mazánky v koketních postojích“26. Autor se na závr tedy ptá: „Co máme hlavn poadovat od ilustrace v dtské knize? Vtvarnou zralost a jadrnost, citovou opravdovost, obsahovou jasnost, vcnost, nikoliv v ak fádní stízlivost, naopak, vdy poetick vzlet.“27
1.5 Otázka braku a nevhodné etby V Mladém hlasateli se nevhodná, tedy pokleslá mravn, tvorba samozejm neobjevovala. Jiné to bylo s „békovou“ literární produkcí – i kdy se redaktoi snaili autory, povídky a básn dobe vybírat, a je nutno je hájit ped kritiky, kteí oerovali cel Mlad hlasatel jako kompletní brak, as od asu na jeho stránky mén kvalitní texty pronikly. Antonín Pecelt ve lánku Brak a nevhodná literatura v rukou mládee28 soudí: „Do závadné etby je zaaditi: Brak, tj. prmyslov nakladatelské tení bez estetické a etické ceny. Pornografii a tzv. díví romány pro dospívající kolaky a zamstnané dívky. Literaturu dobrodunou a detektivní, kdy tato nevyniká zvlá tní etickou tendencí. Literaturu závadnou sociáln, politicky a eticko-
25
PECHÁEK, Jaroslav. Jak posuzovat ilustraci v dtské knize. In: Úhor. 24. íjna 1938, ro. XVI, .5, str.3–5 tamté str. 5 27 tamté 28 PECELT, Antonín. Brak a nevhodná literatura v rukou mládee. In: Úhor. 27. ledna 1940, ro. XXVIII, . 1, str. 25–28 26
17
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
filosoficky.“29 Mladého hlasatele se t kají pouze dobrodru né povídky nevalné kvality – ale i ty postupem asu z asopisu mizely.
1.6 Vliv publicistiky pro dti na literaturu pro dti Jan Hostan v Úhoru uva uje: „Pro se dostává novinásk styl do dtské literatury?“30 Pokouí se nejprve definovat rozdíl mezi spisovatelem a novináem. „Noviná se vyjaduje strunji, krtá vechna zbytená slova, píe v kratích celcích, vyjaduje se pokud mo no prost, aby mu vichni tenái dobe rozumli. Takov sloh se líbí i dtem.“31 Dti nemají rády mnohomluvnost, celé strany o tom, jak potky umí a ptáci cvrlikají. Jsou zvdaví, chtjí se hodn dozvdt o svt, a brzy zase zmnit téma i formu textu. Toho dobe vyu ívá práv Mlad hlasatel – a i jeho úspch zejm zpsobil pronikání novinainy do dtské urnalistiky. Dív se podle Hostana obalovala „pilulka pouení okoládou povídky“ – o tom, o em se mly dti dozvdt, prhledn mluvil „str ek“ v píbhu. Pozdji ale Hostan chválí nastupující novinásk styl – reportá e a kratí texty jsou pr mláde i bli í. Uvádí píklad na lánku o teplomru. Neml by vypadat jak ze kolní uebnice, ale b t zamen spíe na zajímavosti. A v backgroundu, kter se tehdy málo v urnalistice pro dti pou íval, by mlo b t uvedeno, kdy a kde byla namena nejni í i nejvyí teplota.
1.7 Autority v tisku pro dti Na mezinárodní konferenci „Relativizace autority a její dopady na souasnou mláde “ poádané katedrou pedagogiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zaznl zajímav píspvek Petra Saka: „Faktory vedoucí k erozi autority v souasné eské spolenosti.“32 Mimo jiné se zab vá i mnou een m problémem vlivu autorit v tisku, tisku pro dti a mláde . Pro nae úely také velice dobe definuje, co vlastn autorita je: „Autorita je sociální institut, kter má svou úlohu v socializaci mláde e, v její intencionální i funkcionální slo ce. Sociální institut je sociologická kategorie. Pedstavuje soubor neformálních ustálen ch pravidel a hodnot, regulujících sociální chování lidí. Autorita má vak v znam i pro dosplou populaci, napomáhá stabilizaci spolenosti i implementaci jednotliv ch inovací a procesm spoleenské
29
tamté , str. 26 HOSTAN, Jan. Pro se dostává novinásk styl do dtské literatury? In: Úhor. 20. ledna 1941, ro. XXIX, . 1, str. 46–49 31 tamté , str. 48 32 SAK, Petr. Faktory vedoucí k erozi autority v souasné eské spolenosti. Britské listy. [online]. 2005. [cit. 200810-15]. Dostupn z WWW: 30
18
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
zmny. Meme rozeznat nkolik jejích zdroj. V tomto píspvku nemám na mysli institucionální i funkní autoritu, ale neformální autoritu sociální (spoleenskou). Autorita krystalizuje v sociálním prostedí u jednoho subjektu koncentrací vlastností s vysokou prestií. Jedná se o personifikaci sociálního, o penos hodnot, sociálních norem a dalích sociálních vlastností do rozmru individuálního lovka a o jejich vitalizaci a penos do ivota. Pomocí autority, která je nositelem ádoucích sociálních entit a prostednictvím mechanizm jako je socializace a resocializace se reprodukují sociální systémy hodnot, sociálních norem a spolenost jako taková a sloky její struktury. Samozejm, e autorita je pouze jeden z institut socializace.“33 Já bych pouze doplnila, e aby autorita plnila svou funkci práv v mládenickém tisku, musí mít takové „ádoucí sociální entity“, které jsou zárove v dané dob pro mláde velmi pitalivé.
2. asopis Mlad hlasatel 2.1 Geneze, historie Koncepci asopisu pro kolní mláde vymyslel Jaroslav Foglar. Pemlel, jak by se dal asopis vyuít pro vedení mládee. Na jae roku 1935 piel se svm návrhem a nabídkou pomoci v realizaci do editelství nakladatelství Melantrich. Argumentoval mimo jiné i tím, e kdyby si mladí zvykli na melantrisk tisk, odebírali by jej pak i v budoucnu. Ml bt moderní – Malého tenáe nazvá ve svch pamtech píli „fousatm.“ Byl ale zklaman – asopis byl pijat, jeho koncepce vyuita, ale redaktorem jmenován nebyl. asopis byl nazván Malm hlasatelem. Propaganí íslo vylo 24. ervna 1935 a bylo rozdáváno zdarma. Regulérní íslo vylo 1. srpna. éfredaktorem byl Betislav Mencák. Neúspné Tábory mladch byly nahrazeny v druhém roníku úspnmi kluby Mladého hlasatele (asopis byl na zaátku roníku pejmenován), o jejich vzniku, historii, podob i funknosti budu dostaten psát dále, v kapitole 3.2. Vznikla klubovní stránka, spravovaná zpoátku Foglarem extern. Jaroslav Foglar sice ídil kluby a psal do asopisu kratí lánky, zejména nepravideln publikované zálesácké rady a krátké sloupky o dleitosti pátelství a dobrého chování, ale i v prbhu vydávání tetího roníku zstával stále mimo redakci. Ji tehdy si ovem Mencák viml, e Foglarovy lánky mají 33
tamté
19
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
ohlas, e dtem kupodivu nevadí jeho styl mentorování a kázání, a e, zejm díky zkuenostem z oddíl, kam docházely asto dti v problematickém pubertálním vku, to s mládeí umí. V záí 1938 byla vydána tyi ísla tvrtého roníku, kdy pila mobilizace. Betislav Mencák byl povolán do armády a editel alda, nechtje pijít o prosperující asopis, sestavil novou redakci. ízení asopisu pedal sportovci Dr. Karlu Bureovi z tdeníku Star, druhm redaktorem uril Jaroslava Foglara, kter si okamit po dvoumsíní prodlev zaal asopis upravovat k obrazu svému. Pauza ve vydávání asopisu trvala od 23. 9. 1938 do 2. 12. 1938. Foglar s Bureem pizvali k psaní asopisu zdatné autory (za vechny jmenuji napíklad povídkáe Otakara Batliku). Foglar vymyslel a psal komiks Rychlé ípy (podrobnji viz 3.3), a to od 7. ísla 4. roníku (vylo 17. prosince 1938). Tím vím se vrazn podílel na vzestupu titného nákladu. Z 50 00034 se za nkolik msíc stalo 68 000 vtisk.35 Bhem dalího roníku náklad stoupl ji na 130 00036 vtisk. Tsn ped zákazem asopisu to bylo ji 210 000 vtisk tdn. Mlad hlasatel byl nejprodávanjím a nejúspnjím asopisem pro mláde. „ádn asopis pro dti a mláde neml nikdy pedtím ani v souasnosti vyí náklad ne Mlad hlasatel“37, píe se na webu vnovaném Jaroslavu Foglarovi. Toto tvrzení je teba ponkud zpesnit – je pravdivé, pouze, tká-li se tdeník. trnáctideník ABC ml roku 1989 náklad 310 000 vtisk.38 V prbhu pátého roníku se zostoval nacistick dohled, a kdy zaínal est, bylo u více toho, o em se psát nesmlo, ne co bylo povoleno (tém napíklad nebyly povoleny íslice ze strachu, aby nebyl do asopisu propaován tajn íseln kód. Vjimek nebylo mnoho: „0 inserátech léka s ordinaními hodinami a s íslem telefonu, o inserátech kinematografii s udáním doby i o úedních vyhlákách s více ísly. Vdy jest rozhodující u tchto vjimek míti nade ví pochybnost zjitnu pravost inserátu. Nesmjí bti za ádnou cenu proputny v tisku inseráty fingované“39). Na stránky hlasatele také nehled na názor redakce více pronikaly lánky, které propagovaly reim. Zaadila se napíklad rubrika Plhodinka nminy, obas se psalo i o 34
údaj pochází z: NEPOR, Martin. Jubileum asopisu Mlad hlasatel. In: Ladní. 13. 4. 2005, ro. 10, . 4, s. 7-8. údaj pochází z Foglarweb [online] Naposledy aktualizováno: 14. 7. 2008, [cit. 2008-10-8]. Mlad hlasatel. Dostupn z WWW: 36 tamté 37 tamté 38 Údaj pochází z archivu redakce 39 Fronta. [online]. Poslední aktualizace 14. 12. 2008. [cit. 2009-01-05]. Souborn pehled pokyn pro tiskovou pehlídku platnch ode dne 17. záí 1939. Dostupn z WWW: < http://www.fronta.cz/dokument/souborny-prehledpokynu-pro-tiskovou-prehlidku-platnych-ode-dne-17-zari-1939> 35
20
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
vojenskch pehlídkách a o „pátelích Nmcích“.
V estém roníku byla jako román na
pokraování vkládána Foglarova Záhada hlavolamu. Mo ná i tento román pispl k neuvitelnému nákladu – 207 000 vtisk za tden. Také poet klub velice stoupl, a to zejména po zákazu Junáka v roce 1940 – mnohé dru iny se pihlásily jako kluby. Jejich poet byl tsn ped zákazem celého asopisu 24 600. Práv sdru ování mláde e nepíteli nejvíce vadilo. 38. íslo estého roníku bylo posledním íslem Mladého hlasatele, dal í bylo rozmetáno, kdy 15. kvtna 1941 vtrhli do redakce nacisté. Ihned následoval oficiální zákaz asopisu. asopis ml v tu dobu 210 000 vtisk!40 Ministerstvo informací41 18. kvtna 1945 zastavilo vydávání v ech asopis, které za války vycházely, s vjimkou periodik Národní fronty42. Tiskoviny potebovaly povolení k vycházení, které Mlad hlasatel vzhledem k ústupkm, jaké dlal nacistm, ji neobdr el. V devadesátch letech byly uinny dva pokusy o obnovení asopisu, oba ale skonily neúsp n.
2.2 Základní charakteristika asopis Mlad hlasatel: Obrázkov, zábavn asopis pro chlapce a dvata vycházel od 31. srpna 1935, nejprve jako Mal hlasatel. 5. záí 1936 do lo k pejmenování titulu na Mlad hlasatel, ten pokraoval do 17. kvtna 1941, kdy byl nacisty zakázán. asopis byl uren pro dti a mláde zhruba od osmi do trnácti let – cílová skupina nebyla pesn definována. Svm zamením oslovoval více chlapce, ale etly jej i dívky. Ka dé íslo mlo vt inou 15 stran. Do tetího roníku se strany íslovaly v dy od jedniky, od pátého, vzhledem k tomu, e mláde byla zvyklá si roníky svazovat do speciáln vydávanch desek, se íslovalo stále dál – od první strany prvního ísla a do poslední strany posledního ísla. Náklad byl pohybliv a stále stoupal, cena Mladého hlasatele byla nejprve deset, pozdji padesát halé. 2.3 Obsahová charakteristika a analza I. roník asopis tsn po svém zaátku vsadil na tematickou rznorodost. Ml ambice psát o v em, co by tenáe mezi osmi a dvanácti lety, poátení cílovou skupinu asopisu, mohlo zajímat. Dal by se obsahov charakterizovat jako zábavn vzdlávací periodikum (zatím je t nebylo mo né mluvit o ir ím, interaktivním rámci), které se zamovalo na roz íení kolního 40
Údaj pochází z IOlympia [online] Poslední aktualizace 5. 10. 2008. [cit. 2008-10-08]. Heslo Foglar. Dostupn z WWW: 41 Nov zízen orgán ovládan komunisty 42 Orgán zalo en v beznu 1945 v Moskv a sdru ující a koordinující v echny povolené strany v SR
21
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
uiva a pobavení. Pomrn velik prostor byl vnován svtu – rubrika se v prvním roníku jmenovala „Zprávy z celého svta“ (viz píloha . 8) a vnovala se skuten v emu monému ze zahranií. asto byly texty njakm zpsobem vztaeny k vku tená, jako zprávy o dtskch hrdinech, skautech, nebo alespo, psalo-li se o njakém politikovi, bylo zdraznno jeho dtství – tenái se tak mohli lépe s kladnmi vzory identifikovat (viz 2.7.1). Obas se ale u objevily i zprávy mnohem závanj ího raení (mezinárodní politika, Nmecko) a zaal trend, kter byl rozvinut v pozdj ích ronících – dtem byla prezentována tvrdá realita podobn drsn jako dosplm (viz 2.7.1). Ji od ísla 29 prvního roníku byla této rubrice vnována celá úvodní dvoustrana. První roník je také charakteristick velkou soutí o hodnotné ceny celkem za 10 000 korun (knihy, fotoaparát, stokoruny, kopací mí…), která mla jist pilákat pozornost tená k novému asopisu. Tradice soutí v Hlasateli tak byla zapoata. Povídky se je t v asopise nevyskytovaly tolik jako v pozdj ích ronících, zhruba kadé druhé íslo, a bylo jim vnována strana nebo dv. Celkov byli vybíráni autoi zamení na mlad í tenáe, zhruba okolo deseti let. Pírodopis byl reprezentován stránkou o zvíatech – opt pizpsobenou oekávanému mlad ímu vku recipient. Jmenovala se „My ák Mickey pedstavuje své pátele“ – redakce zde uplatnila metodu kola hrou, a krom toho, e vybírala k pedstavení zajímavá, pro dti exotická zvíata, vsadila na jejich spojení s populární komiksovou postavikou. Ostatn i Vlastislav Toman, dlouholet éfredaktor asopisu ABC mladch pírodovdc a technik, oznauje komiks za „prostedek zábavy i pouení nebo aktivizace dtí.“43 Díky tomu stránka kolní uebnice píli nepipomínala – i kdy Mlad hlasatel se od kolních lavic nedistancoval, naopak, vytkl si za cíl se kolami a uiteli spolupracovat, rozvíjet kolní vdomosti dtí – ov em cestou co moná nejstravitelnj í. Pozdj í interaktivní tenáské kluby byly prozatím krom soutí nahrazovány oti tnmi píspvky dtí. Jednalo se bu o dopisy, nebo o básn a povídky, pravideln zveejované v rubrice, která v prvním roníku nesla název „Malí spisovatelé a básníci“. Ji od prvního roníku byl souástí asopisu román na pokraování – první vyprávl o divokém slonovi a jmenoval se Pulurn hrozn. Dal ími rubrikami prvního roníku byly „Ver ované pohádky“, „Sportovní drobeky“, „Kíovka“. Nepravideln byly doplovány komiksem, kreslenmi vtipy,
43
TOMAN, Vlastislav. Komiks jako literární ánr. Knihovnick zpravodaj vysoina. [online]. 2006. [cit.2008-0919]. Dostupn z WWW:
22
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
rubrikou „Nco pro holiky“, návody na nejrznj í vyrábní. Od ísla 23 pibyly modely eleznic a návody na jejich stavní. V ísle 40 byl, na základ jistého ne tstí, pi kterém se vyznamenala mláde záchranou ivot, vyhlá en „Tábor mladch“; sout, kdy se posuzovaly hrdinské iny vykonané dtmi. Texty mimo pravidelné rubriky, tedy vlastn lánky, jak je chápou dne ní asopisy, byly pomrn ídké. Tkaly se asto politiky, rznch mimoádnch událostí a vroí. K vroí zaloení republiky napíklad asopis nabídl tenám rozsáhl lánek Z politického ivota v SR.44 Ve stejném ísle byl pomrn náronm zpsobem vysvtlován pojem státní rozpoet. V ísle 17, tsn po prezidentskch volbách, vy el text „Ná nov prezident dr. Bene .“45 Je zde apelováno na vlastenectví mládee. Ke lánkm (zásadn nepodepsanm, vycházím tedy z toho, e je psal redaktor Mencák) se Mlad hlasatel uchyloval i v pípad témat, která zajímala men í poet tená, a nemla tedy svou vlastní pravidelnou rubriku. V ísle 10 jste tak mohli nalézt lánek z oboru mineralogie, nazvan „Jsou také v echách jantary?“46 Dal í lánky prvního roníku se tkaly napíklad historickch emesel, sportu, vzácnch a nov objevench druh zvíat a rostlin, vstav a vojenství, které se v prvním roníku vyskytovalo skuten pouze okrajov. Celkov poet lánk byl v ak oproti mnoství ostatního textu, rozlenného do rubrik, miziv. II. roník Druh roník si ponechal zavedené rubriky a autory, asopis jako by na el své místo a poslání. Postupn mizely pohádky, asopis zaal cílit na star í dti. 8. kvtna 1937 zaínají Foglarovy tenáské kluby. Málo se objevuje rubrika „Junácká stezka“ a jiné Foglarovy lánky a rady – se vznikem klub ml zejm mnoho práce. II. roník je roníkem nejist ím a prakticky jedinm, kdy jde skuten o pouhopouh zábavn vzdlávací, i kdy interaktivní asopis. Je opro tn od pehnaného vlastenectví jako roník tetí, od vyhrocenosti v reakci na zhor ující se mezinárodní situaci a kultu Masaryka, i od politizování a ústupk nepíteli jako pát a est. A zárove netrpí hledáním a astm stídáním autor i ilustrátor prvního, cel je jakoby jednotnj í. Z prvního roníku zstává hned v úvodu rubrika „Zprávy z celého svta“, která je
44
REDAKCE. Z politického ivota v SR. In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 10, str.2 DLOUHÁN, Franti ek.Ná nov prezident dr. Bene . In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 17, str, 3 46 REDAKCE. Jsou také v echách jantary? In: Mlad hlasatel.1935/36, ro. I, . 10, str. 17 45
23
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
jet pestejí a vnuje se vem oborm lidské innosti a v dtskch oích pitalivm tématm, od turnaje v kulikách, pes vcvik letadel, vdu a vynálezy. Mnohem vtí draz byl kladen na povídky – zvlát ty kvalitnjí. Ubylo poezie, ale kvantita byla takté nahrazena kvalitou. To se projevuje i vtím mnostvím peklad cizojazynch autor – jde napíklad o bajky z rutiny – Mluvící havran47 a podobné. Opt byla uvádna rubrika pro známkae – nesla název „Jak sbíráme známky“. Ve tetím roníku Mladého hlasatele nalezneme i více text a notovch zápis k písním. Redakní servis zde funguje v podob rubriky „ Haló, tady redakce“. Návodné texty jsou shrnuty v rubrice „Co si udláme“, zaadit do této kolonky by ly i texty s hlavikou Naute se hráti (dámu, achy…). Draz je kladen i na literaturu, a ji na tipy na nové knihy nebo na jubilea eskch spisovatel (nap. Karla Jaromíra Erbena48). Interaktivní pesah je krom klub tvoen poádáním divadelních pedstavení,
soutí
v oblíbené
hádankáské
rubrice
(Hledáme
krále
hádanká)
a
upozorováním na zajímavé akce a vstavy. III. roník Tetí roník se obsahov dosti zmnil – pedevím je patrná zmna cílové skupiny. Zatímco první roníky byly zameny peván na mladí dti mezi osmi a dvanácti lety, ideální cílová skupina tetího roníku je vzhledem k náronjím mylenkám, vchov k vlastenectví a obran vlasti o nco ve – zhruba deset a trnáct let. A to se jet objevil sklon dti jakoby init jet starími a pedkládat jim mylenky, které asto dobe neumjí pochopit a zpracovat ani dosplí - a té oekávat od nich vlastnosti, ktermi ani leckter dospl nedisponuje (více viz 2.7.1) Jak ji bylo eeno, ve tetím roníku hrála vraznou roli politika, na rozdíl od pedchozích dvou. Rubrika na druhé stran se jmenuje Zprávy z SR a odjinud a hned první íslo nás napíklad zprávou s titulkem „Uíme se bránit vlast“49 nenechá na pochybách, jakm smrem se bude rubrika vyvíjet. Na prvních stranách asopisu i dále se mnohem více ne v pedchozích ronících uplatovaly nejrznjí lánky – hlavn z obor, kterm není vnována samostatná rubrika, dále o nejrznjích politicích, vroích a oslavách a také lánky, je prezentují esk národ, jeho pracovitost, odvahu a nebojácnost. Napíklad lánek „Sname se také vyniknout, pjde to!“50 47
PRIVIN, M. Mluvící havran. In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 1, str. 5 REDAKCE. Jubilea eské literatury: Karel Jaromír Erben. In: Mlad hlasatel. 1936/37, ro. II, . 11, str. 3 49 REDAKCE. Uíme se bránit vlast. In: Mlad hlasatel. 1936/37, ro. II, . 1, str. 2 50 REDAKCE. Sname se také vyniknout, pjde to! In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 1, str. 3 48
24
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
píe o úspích mládee na poli vdy a nabízí tak jeden z interaktivních prvk, kdy se dti mohou snait o to, aby byly v asopise také publikovány za své vlastní úspchy. lánek „Bez práce nejsou koláe“51 pojednává o pilné mládei na chmelové brigád. Dalí lánky se tkají napíklad vojenství („Manévry“52), pírodovdy („Studené svtlo“53, koly („Chcete mít úspch ve kole?“54), politiky a válek („Boue nad Asií“55, podrobn a náron lánek o ínskojaponském konfliktu). Celá série lánk v ísle 4 i pozdji je vnována zemelému T. G. Masarykovi. I ostatní politici a vznamní etí initelé dostali asto prostor v malch portrétech. asto se píí lánky o nejrznjích svátcích a zvycích, nap. o Vánocích („Vánoce jinde a u nás“56). Ke konci roníku jsou to práv texty mimo rubriky, které se vyznaují nejvtí oteveností a plamenností, a které oteven kritizují Nmecko, chystající se k útokm na Evropu („Chceme mír, pipravujeme obranu“57) Tábor mladch pokrauje z minulch roník, ale ubvá prostor, této souti vnovan – potká se s nezájmem, vekerou pozornost na sebe strhly tenáské kluby. Nov pibyla zajímavá rubrika „Debatujeme“, kde jsou uveejovány dopisy tená vtinou k jedné dané problematice nebo problému njakého jiného tenáe, kter se s ním obrátil na redakci asopisu. Celkov pibylo pírodovdy a naopak velmi ubylo sportu, nahradila jej branná vchova, zastupovaná hlavn „Kursem branné vchovy Mladého hlasatele“, kter redakce vyhlauje kvli dobovm okolnostem. Úvodní slovo k nutnosti takové vchovy napsal Jaroslav Foglar. Poezie ve tetím roníku se také promnila – takka zmizely dtské íkanky a více se objevují básn vlastenecké, i od známjích autor. (Napíklad v ísle 2 jsou otitny ti básn Jaroslava Vrchlického – Po deti, Píse a Pravá vlast.58) Souvisí to jednak s vyím vkem recipient asopisu, a jednak s jakousi manifestací eství a povzbuzením morálky v tkch dobách. Povídek bylo prezentováno stále dost, ale opt v duchu vlastenectví se mírn promnily jejich námty – od dojemnch píbh, kdy dti dávají vydené peníze na armádu, po píbhy z eskch djin, opt ve snaze potvrdit, e esk národ se me opít o silnou kulturní i jinou historii. Dalími pravidelnmi souástmi tetího roníku Mladého hlasatele jsou verované 51
REDAKCE. Bez práce nejsou koláe. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 1, str. 2 REDAKCE. Manévry. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 3, str. 6 53 REDAKCE. Studené svtlo. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 3, str. 10 54 REDAKCE. Chcete mít úspch ve kole? In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 3, str. 11 55 REDAKCE. Boue nad Asií. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 1, str. 7 56 REDAKCE. Vánoce jinde a u nás. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 17, str. 11 57 REDAKCE. Chceme mír, pipravujeme obranu! In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 31, str. 10 58 VRCHLICK, Jaroslav: Po deti. Píse. Pravá vlast. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 2, str. 3 52
25
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
píbhy, klubovní stránka pod titulkem Záleitosti klub Mladého hlasatele, melodie a texty k písním, asto skautskm nebo vlasteneckm, hádankáská stránka, pozdji v roníku nazvaná Pem lej a lu ti (viz píloha . 2), soute, jako napíklad Podzimní e itelsk turnaj, návodné texty, teba návod na vrobu periskopu59, které pozdji získaly dokonce vlastní rubriku „Co si vyrobíme“, kniní tipy, ver ované komiksy, a rubriky „Postavíme si kanoe“ a „Tady se zasmjeme.“ V tomto roníku je pomrn nejpatrnj í fenomén vytváení stereotyp. V knize Úvod do studia médií o nm stojí: „Stereotyp je zjednodu enou reprezentací njakého lidského projevu, rysu i postoje. Stereotyp se ustavuje tím, e se po adu let objevuje jako re-prezentace tého, a ji v médiích i v kadodenní konverzaci.“60 Práv ve tetím roníku najdeme stereotyp nejvíce. Dti, které obtují peníze na armádu, jsou vdy samy velice chudé a ijí v bídnch podmínkách. Mal hrdina, kter zachrání kamaráda, má vt inou maminku z továrny, je skromn, ale za svj hrdinsk in je pece odmnn. Voják je vdy zobrazen s neohroenm vrazem ve tvái, vt inou, jak stojí a salutuje – vzor pipravenosti na v echny moné útrapy. Maminka je vdy chudá, upracovaná a v átku a nikdy se na obrázku nesmje. Zatímco v médiích pro dosplé je stereotyp tém vdy dkazem malé invence pi zpracování a má nádech tém vdy negativní, na druhou stranu slouí publiku k rychlé orientaci – pro dtského tenáe, zvlá t v mlad ím vku, kdy má rád ve vcech jasno a má v oblib nepekvapivé, srozumitelné a opakující se innosti a skutenosti, me bt více opodstatnn a svm zpsobem pispívat i k úspchu asopisu. IV. roník Na tvrtém roníku se viditeln podepsala mezinárodní situace. Jednak lo o skoro tímsíní pauzu ve vycházení po záijové mobilizaci, jednak o obsah. Zpoátku roníku graduje zabvání se politikou. Celá úvodní strana, nkdy i první dv, jsou vnovány mezinárodní situaci.
ádnou hlaviku rubriky u nenesou, textové útvary bvají rzné od glos, informaních zpráv a pes komentáe, také znan rozdílné délky. Tak teba hned v prvním ísle na nás eká sumarizace událostí s titulkem „Ru n vvoj událostí v srpnu“61 Kritika chování sudetskch Nmc a Adolfa Hitlera je emotivní, vyostená a je t zcela otevená. Oprávnné obavy jsou 59
REDAKCE. Umíte vidt za roh? In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 6, str. 10 BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno : Barrister and Principal, 200. 392s. ISBN 8085947-67-6 str. 188–189 61 REDAKCE. Ru n vvoj událostí v srpnu. In: Mlad hlasatel. 1938/39, ro. IV, . 1, str. 2 60
26
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
znát na stejné stran v lánku „Co pinese záí.“62 I v dalích íslech je politika tématem íslo jedna: ve lánku „Pro íváme osudové chvíle“63 se v pedveer mnichovské dohody píe: „Britové budou ádat také od nás t ké obti, chtjí zabránit válce za ka dou cenu.“ Kde jen je to mo né, pipomínají se slavné djiny eského národa – hned v prvním ísle napíklad v lánku „Za slavn mi pedky“64. Listujeme-li na dalích stránkách, povimneme si zetelného úbytku rubrik, nahrazen ch lánky. A i tam, kde rubriky zstávají, mizí jejich hlaviky, obsah se tak stává ponkud zmaten m. Ani ve tvrtém roníku nechybí vyhláení sout e – tentokrát se jmenuje „Nejrychlejí cestou na pomoc.“ Oblíbená klubovní stránka (viz píloha . 3) dostává mén prostoru – nkdy se musí spokojit pouze s polovinou stránky, nebo jsou její texty „rozházeny“ po celém ísle. Zmizela i charakteristická hlavika stránky. Naopak je ve tvrtém roníku více povídek i básní, pibyla obasná rubrika „Z ruské lidové poezie“. Petrvaly rubriky „Tady se zasmjeme“, komiks Pip a Pup, pibyly medailonky hlavn politik (Emila Háchy a jin ch) nebo rubrika „Kní ka od Je íka“ s pravideln mi kni ními tipy. Celkov psobí roník ponkud zmaten. V. roník Pát roník se ji vyh bá politice nikoliv z opatrnosti, ale z donucení. Zato o Nmecku se píe asto, jedin kladn a ve stylu „nai ochránci“. Redakce zastávala názor, e je lepí neutrální asopis s obasn mi „úlitbami bohm“, mezi které nepopirateln patila napíklad i rubrika Plhodinka nminy, ne ádn asopis. Své mínní dávala redakce ovem stále nenápadn najevo, o em se více rozepíi dále, u jednotliv ch odvá n ch autor, ale pro píklad uvedu teba troufalou pesmyku65 hádankáe Tomyho (více viz 2.5). Stranu dv zabírá rubrika Ze svta a z domova, do objektivity u má ale opravdu hodn daleko. Na pední stránky se dostaly i dopisy tená a rubrika V voj válen ch zbraní. Na prvních stranách asopisu se také více ne kdy jindy objevují lánky. Podobn jako v prvních ronících asopisu se jedná o nejrznjí v roí – ale nyní trochu jiného charakteru. Napíklad pi píle itosti povinn oslavovaného 15. bezna, tedy dne okupace, se píe o vojenské pehlídce.66 Hitler se zde musel prezentovat zcela kladn – a tak si redakce zvolila
62
tamté REDAKCE: Pro íváme osudové chvíle. In: Mlad hlasatel. 1938/39, ro. IV, . 4. str. 2 64 REDAKCE. Za slavn mi pedky. In: Mlad hlasatel. 1938/39, ro. IV, . 1, str. 6–7 65 STERZINGER, Erik. Pesmyka. In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, str. 447, . 28 66 REDAKCE. Velká pehlídka v Praze, In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 30, str. 466 63
27
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
alespo ironick tón, i kdy textu nelo na první pohled z hlediska cenzury nic vytknout. Povídek v pátém roníku ubylo, jen obas se njaká vyskytla, více byly publikovány píspvky od samotnch tená, které zase asto mly vícevznamové titulky. Rubrika Práce tená vbec asi málo poutala pozornost cenzury, jinak si nelze vysvtlit, e by prola napíklad báse od zejm fiktivní tenáky, která se jmenovala Zkáza67 a a byla o pírod, skrvala v sob propracovanou politickou metaforu. Více prostoru pochopiteln dostávaly píspvky tkající se zájmové innosti, která nemohla bt nijak patn vykládána nebo se to redakce alespo domnívala (fungoval zde v jistém slova smyslu krom klasické cenzury i gatekeeping68 – draz byl schváln kladen na „nekonfliktní“ témata, kde se mohli novinái pohybovat s ohledem na situaci pomrn voln.) Mezi taková témata patily eleznice a zájmové modeláství, komiksy o Kaeru Donaldovi, kreslené znaky mst, „Hlídka mladch fotograf“, „Nco pro známkae“, „Toulky v pírod“, návody na nejrznjí rukodlnou innost, „10 chyb na obrázku“, texty a noty k písním, vtipy, fotbalové a jiné sportovní sloupky (sport se rozvíjel zejména díky dr. Karlu Bureovi) a podobn. Problematitjí bylo vechno, co se tkalo v té dob nesmírn zdárn se rozvíjejících klub – zejména klubovní stránka a obasná Junácká stezka. Uskupení mládee nedala nacistm spát. Trnem v oku jim byly zejména rzné redakcí poádané akce – v pátém roníku napíklad závod leteckch model, kterého se podle reportáe v ísle 3869 zúastnilo 137 závodník, a byl to tedy nejvtí podobn závod konan dosud v Praze (více viz 2.7.3) Nacisté podezírali úastníky a zejména poadatele akcí z nejrznjí podvratné innosti – a nkdy nebyli daleko od pravdy. VI. roník V estém roníku je ji mono pozorovat znanou keovitost. Na prvních dvou stranách vidíme dv protichdné tendence. Napíklad v ísle 5 je vyobrazen s popiskem svat Václav a pipomenuto vroí Jana Evangelisty Purkyn70, hned na protjí stran je ovem vedle nevinného sportovního sloupku Jana Bicana (tyto byly v estém roníku velice oblíbeny) lánek o letadlech Nmecké íe. Snaha o prezentaci slavnch eskch djin, stetávající se s ústupky
67
NEZNÁMÁ TENÁKA. Zkáza In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, .39, str. 613 Teorii gatekeepingu vymyslel psycholog Kurt Lewin – zdraznní rznm pasáí ve zprávách nebo celé oblasti zájmu nepovaoval za náhodu, ale za vsledek psobení konkrétních sil. 69 REDAKCE. Leteck závod. In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 38, str. 599 70 obojí REDAKCE. Jan sv. Václav a Jan ev. Purkyn. In: Mlad hlasatel, 1940/1941, ro. VI, . 5, str. 66 68
28
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
protektorátní cenzue, charakterizují tento roník Hlasatele. Páte roníku tentokrát tvoí povídky, hlavn s „nezávadnou“ tematikou – pedev ím o zvíatech, dalekch polárních krajinách a podobn. V rubrice „Nco pro známkae“ se nacházely hlavn známky nmecké. Zato Mirko Musil tvrdo íjn pedkládá mládei letadlka s eskmi názvy – a pravideln se mu daí získávat vjimku a uveejovat íselné technické informace. V rubrice „Dne ní válené zbran“, kterou psal jaksi Pergl, bylo dovoleno rozepsat se pouze o zbraních japonskch, nmeckch nebo italskch. Tak alespo rubrika „Práce na ich tená“ je ryze vlastenecká. O tom svdí napíklad skladba píspvk a obrázk v ísle 5: Na e zvony, Na í kole, Jan Hus, Na e vla tovky, Strakonice, esk vesnick kostel… J. Rouka, uitel, vede novou rubriku „Toulky pírodou“, nebo fauna a flóra zstávají jedním z mála „svobodnch“ témat. Na stejné stran obvykle najdeme i nezbytnou „Plhodinku nminy“ a „Hlídku mladch fotograf.“ lánky ubyly, cenzura radji vidí tematicky rozdlené rubriky, které má snáze pod kontrolou. Klubm se ale dailo – najdeme je nejen na klubovní stránce, ale i v povídkách tená a v komiksu Rychlé ípy na zadní stran asopisu. Drel se i hádankásk koutek – v asopise byl publikován vt inou na pedposlední stran bez jednotné hlaviky.
2.4 Mlad hlasatel v kontextu dobové publicistiky pro dti „asopisy pro mláde ve 20. a 30. letech se a píli podobaly asopism pro dosplé, nebo byly zase a píli naivní a dtské. Poskytovaly pedev ím „krásné tení“ nebo se snaily tenáe jen zabavit. Pokud vydávaly asopis rzné organizace, pak tyto byly a píli poznamenány spojaskm duchem. asopis chtla vydávat kdejaká instituce, organizace, nakladatel i vrobce njakého spotebního zboí. A v ichni bez rozdílu chtli mít své tenáe. Tak se nelze divit, e obsah ady asopis byl siln podbíziv,“71 pí e PaedDr. Zdenk Pírek ve své publikaci tenáské kluby Jaroslava Foglara. Podobn zaíná svoji sta v asopise Úhor i B. Pernica: „Poátkem kolního roku objevují se na knihkupeckém trhu prvá ísla novch roník dtskch asopis, jim nebvá vnováno tolik pozornosti, kolik by zaslouily. Hlavn se pehlíí lavinové íení novch a novch list, namnoze pochybné úrovn.“72 Titul pro mláde tou dobou vycházelo pes ticet, nepoítaje v to napíklad malá periodika nejrznj ích spoleností se zanedbatelnm potem tená. „Dtské asopisy patí
71 72
PÍREK, Zdenk. tenáské kluby Jaroslava Foglara. Vyd. 1. Brno : Delfín, 1990. 172 s. Str. 1. PERNICA, B. asopisy eskoslovenské mládee. In: Úhor. 20. záí 1937, ro. XXV, . 7, str. 8
29
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
k ivotu na ich potomk, ba pravdpodobn patí k nmu víc ne knihy,“73 uvádí Barbora Osvaldová v asopise Dti a my. Pokrauje argumentací, pro jsou asopisy pro dti oblíbenj í ne kníky: pete je i ten, kdo mnoho nete a dti si je kupují samy, podle vlastního vkusu. I pesto je jejich poet v kontextu dne ní situace na periodickém trhu vysok. Podle údaj databáze médií superonline.cz74 vychází dnes v eské republice tchto periodik zhruba 16 – pesnji nelze poítat, jeliko v nkterch pípadech není moné jednoznan urit, je-li periodikum pro mláde nebo nejen vlun pro ni, co platí zejména o zájmovch asopisech napíklad o modeláství, které se zamují na chlapce okolo tinácti nebo trnácti let, ale zárove obsahují mnoho tip a návod i pro modeláe dosplé. Auditovanch titul je pouze deset. Je moné ale s jistotou íci, e periodik zamench na dti a mláde do patnácti let vycházelo v 20. a 30. letech 20. století zhruba dvakrát tolik, ne dnes. Zdálo by se tedy, e na dal í periodikum, kterm se stal Mlad (Mal)75 hlasatel, nebylo na trhu místo. Poet monch recipient byl pitom s dne kem srovnateln: dnes je mládee mezi 10–14 lety, na kterou asopisy nejastji cílí, pes 627 00076, v roce 1950 jich bylo pouhch 550 50077, ale v roce 1930 je to íslo srovnatelné s dne kem – 635 00078. Tato domnnka není pravdivá zejména proto, e zamení mnohch asopis bylo tém totoné (viz dále) a celkov pestrost zamení byla tedy s ohledem na velké mnoství titul dosti malá. Nejvt í skupinu asopis pro mláde tvoila na poátku 30. let ta periodika, která piná ela literární díla – a u dobrodruná, pro mláde pímo urená, nebo klasická, se snahou je mládei zpístupnit. K takovm asopism patil zejména Mal tená, vydávan od roku 1882 nakladatelem J. R. Vilímkem. Prezentoval zábavn dobrodrunou literaturu. Podle Zdeka Pírka „si udroval pomrn poetnou obec tená“79, tedy vbr povídek a ástí literárních dl byl zejm dobr a pitaliv. I Mlad hlasatel se po svém vstupu na pole pedválench periodik pro mláde tímto asopisem inspiroval – povídky a píbhy, i ásti del ích 73
OSVALDOVÁ, Barbora. Dtsk asopis vera, dnes a zítra : tydílné zamy lení nad vznikem a vvojem asopis pro dti. In: Dti a my. 1989, ro. XIX, . 1, neíslovaná píloha 74 Pouila jsem tuto databázi, jeliko má mnohem kompletnj í údaje ne napíklad databáze firmy ABC R 75 Povauji za nutné uvést i poátení název periodika, jeliko je e o dob vzniku asopisu, kter vznikl jako Mal hlasatel, ale dále v ude krom historie, kde je opodstatnné uvádt, kdy pesn se jak jmenoval, budu ji uvádt pouze titul Mlad hlasatel, pod kterm vycházel tém po celou dobu své existence a je pod ním znám. 76 Podle údaj eského statistického úadu bylo osob mezi 10 a 14 lety v roce 2004 627 377 77 Údaj pochází z tabulky Vvoj vkové struktury podle ptiletch vkovch skupin eského statistického úadu 78 Podle tabulky Pítomné obyvatelstvo podle vku k 1. 12. 1930 (sítání lidu) bylo osob mezi 10a 14 lety k tomuto datu 635 319 79 PÍREK, str. 1
30
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
dobrodrunch dl tvoily podstatnou ást obsahu. Vbr byl ovem podle mého názoru i podle ohlas tená mnohem promylenjí. Roli Jaroslava Foglara a ostatních pracovník redakce ve shánní kvalitních autor i konkrétní ohlasy tená budu dostaten rozebírat dále, zejména v kapitole 2.5.4.
Barbora Osvaldová té srovnává Mladého hlasatele s Malm tenáem,
zejména v popularit, píe vak, e v Mladém hlasateli literární sloka „ustupuje úelovm materiálm pro chlapce.“80 Dalím asopisem, kter nabízel literární díla, byl Kulíek, vydávan tiskaskmi podniky Globus v Brn od roku 1928. Obsahoval seriály a píbhy, asto senzaní, odtrené od reality, nebo pipomínající spíe dnení ánr sci-fi. Podle Zdeka Pírka byl asopis té neblaze proslul plagiátorstvím: „Jeho redaktoi neváhali kopírovat ve, co se jim jen trochu hodilo k podpoe asopisu.“81 Jinou skupinou na asopiseckém trhu pro dti byla periodika ist zábavná. Do této skupiny patily Kapárkovy noviny a Zlatá brána, vedená Hanuem Sedlákem, a slovenské Slneko a Dvín. Pak zde v této dob existovala jet dalí kulturn literární periodika, doporuovaná asto kolou, která se pokouela zpístupnit vybraná díla klasické literatury vysplejím dtskm tenám. Lze mezi n poítat zejména asopis Lípa, vydávan eskoslovenskm ervenm kíem, Klas, literárn obrázkové periodikum íského svazu uitel manskch kol a Úsvit, takté literárního zamení s mírn kesanskm podtextem. Mla na trhu periodik svoje stálé místo a stálou, le z pochopitelnch dvod velmi skromnou tenáskou obec – byla urena v podstat malm intelektuálm, i kdy Lípa se napíklad podle Pernici mohla pochlubit propracovanou grafickou a vtvarnou stránkou. I chytejí dti ale asto odradila nesoudnm vybíráním píli sloitch a nesrozumitelnch dl, pro vk recipient naprosto nevhodnch (nap. dlouhé pasáe z Labyrintu due a ráje srdce), nebo pílinou agitací na kolách. Takovmto chybám se snail nov asopis Mlad hlasatel spíe vyhnout a asopisy ve uvedenmi se inspiroval snad jen v tom smyslu, e hledl na to, aby díla v nm prezentovaná nebyla podadnmi braky, ale vtvory autor alespo trochu osvdench v psaní pro dti. Z konceptu ve uvedeného jen trochu vystupoval asopis Radost, kter nabízel pístupnou formou pomrn rozmanitou kálu témat. Jak píe Pernica: „Radost svin ízená F. Krchem 80 81
OSVALDOVÁ tamté
31
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
slovem i obrazem, zábavou i pouením, navádí nejmlad í tenáe, (…), ke svtovému bratrství, lásce k vlasti, k pírod, spoluobanm a hlásá zásady pée o zdraví zpsobem nevtíravm a milm.“82 Zdálo by se, e periodikem podobnm Mladému hlasateli budou asopisy organizací, jako je Junák, Sokol nebo Orel. tyi nejpopulárnj í periodika tchto organizací, tedy SkautJunák, sokolské Mládí a Vzkí ení a Kvty mládí organizace Orel v ak shodn trply píli nou ideologiností. S prvkem píslu nosti ke skupin, kter pozdji rozvinul Foglar v koncepci tenáskch klub Mladého hlasatele, si neumly dobe poradit. Organizace nebyly tolik otevené v em potenciálním zájemcm z ad dtí. I kdy k tomu mly práv díky provázanosti s organizacemi skvlou monost, nevytvoily interaktivní koncepci asopisu. Podle Zdeka Pírka omezovaly kontakt se tenái na „soute a drobné literární práce tená“83. Svou koncepcí se ale v mnohém opravdu Mladému hlasateli podobaly – zejména Skaut- Junák, nejstar í asopis pro dti u nás, zaloen A. B. Svojsíkem v roce 1915, kter ml napíklad propracovan vbr povídek – ve dvacátch letech pro nj mimochodem psal i Jaroslav Foglar. Jene byl místy a píli politick a válen – nedokázal se zkrátka omezit tém vlun na to, co zajímá dti, jak to uml Mlad hlasatel, kde událostem ze svta patila jen jedna strana, a to je t tm nejpodstatnj ím, a ani píspvky vojenského charakteru nebyl nijak peplnn.
asopisy
organizací byly podle Osvaldové asto vedeny pouze snahou podchytit mláde za kadou cenu, bez hlub í kvality. Jinou specifickou skupinou byly asopisy náboenské. Vnovaly se vkladm bible tak, aby byla srozumitelná pro dti, organizovaly dní okolo kostel a far, zveejovaly také povídky a literární díla, zejména ale od katolickch autor a s pozdj í koncepcí Mladého hlasatele nemly mnoho spoleného, i kdy dohromady mají tenáskou obec docela poetnou. Je nutné vzít v potaz, e vících osob bylo ve ticátch letech okolo 780 00084, to je oproti dne ním plus mínus 100 00085 tém osminásobek. Mezi náboenská periodika patí napíklad katolick Andl strán, Pítel dítek nebo Rajská zahrádka, evangelick Rov palouek, v polovin ticátch let se pidává Dtská nedle a dal í.
82
PERNICA, str. 8 PÍREK, str. 1 84 Podle eského statistického úadu, sekce náboenské vyznání obyvatelstva 85 Tamté 83
32
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Poslední skupinou, sjednocenou tentokrát nikoliv obsahem, ale vydavatelem jsou asopisy pro mláde jednotlivch nakladatelství – bylo zvykem, e tém kadé vtí alespo jeden takov titul mlo. Josef Hokr vydával Kapárkovy noviny, J. R. Vilímek hodn pohádkové Srdíko (jeho úrove oznauje Osvaldová za „trapn nízkou“86), Puna, postaven na známém a oblíbeném komiksovém hrdinovi a doplnn íkankami, povídkami a hádankami, byl poinem nakladatelství Rodina, eskoslovenská rozhlasová spolenost mla svj Rozhlas Mladch, eskoslovenská grafická unie asopis irm svtem. Pomrn neznámou kapitolou v historii Mladého hlasatele je vznik asopisu Robinson. K Josefu Hokrovi se dostaly Foglarovy nápady a rozhodl se je vzít za své: „Robinson vás seznámí se vím, co byste rádi poznali, naleznete v nm ve, co vás láká, zajímá a baví, o em sníte… Chceme vás sdruiti kolem asopisu, jen bude vaím pítelem, spoleníkem, uitelem a rádcem. K tomu úelu zakládáme pro vás Klub Robinson. Kad len klubu obdrí odznak,“ cituje úvodník prvního ísla Pírek.87 Hokrovi se vak nepodailo získat Foglara ke spolupráci. Kluby neml kdo spravovat a inspirovat k innosti a vbec celou mylenku lépe propracovat. asopis proto zapadl. Dalím, ale u mén podstatnm fenoménem byly koutky pro mláde v novinách pro dosplé. Takov, podle Osvaldové celkem kvalitní (napíklad s píbhy Pejska a koiky), mly napíklad Lidové noviny. Do takovéto situace na trhu s periodiky tedy pibyl na návrh Foglara Melantrichu asopis Mlad hlasatel. Získal své obdivovatele rychle – vyhlédl si za cíl správnou skupinu dtí mezi zhruba osmi a trnácti lety, kde nacházel více tená, ne mohlo teba Srdíko mezi sedmiletmi, psal skuten tak, jak dti ve vybrané skupin chtly, ani píli dtsky jako Puta, ani dosple jako Lípa nebo Klas. Nabízel jaksi kompilát toho, co u úspn zavedly jednotlivé asopisy – povídky, práce tená, hádanky – a pidal i mnoho navíc, pedevím interaktivní rady, kluby, návody, soute. O píinách úspchu asopisu mezi ostatními konkurenními periodiky se jet velice obsáhle rozepíi dále.
2.5 Autoi asopisu (mimo Jaroslava Foglara) První éfredaktor Betislav Mencák (1903 – 1981) své vtvory nepodepisoval – jeho práce toti spoívala hlavn v krátkch materiálech, které nepsal nikdo z externist – zprávy ze 86 87
OSVALDOVÁ PÍREK, str. 2.
33
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
svta, krátké láneky, jednosloupky, vroí a jubilea známch osobností. Snad jedinou vjimku tvoí Ver ovaná pohádka88 o jednom králi v ísle 3 prvního roníku, kterou vjimen podepsal. V prvním roníku, jak ji bylo psáno v e, byl kladen draz na men í dti. Do této koncepce se svojí sociální prózou dobe zapadala levicová autorka Marie Majerová (1882–1967). Publikovala do Mladého hlasatele v dob své nejvt í slávy, krátce po vydání svého nejuznávanj ího díla Siréna o kladenské dlnické rodin. Sociálnímu podtextu se vnuje i v povídkách pro Hlasatele, v jedné takové v prvním roníku, kdy pevá n s asopisem spolupracovala, pem lí o údlu lidí bez píste í.89 I Karel Michl (1898–1982) u se k novému asopisu se svmi texty pipojuje v jeho prvním roníku, a jeho spolupráce bude, i kdy sporadicky, pokraovat po celou dobu vycházení asopisu. Karel Michl bojoval v první svtové válce na rumunské front, pozdji uil a psobil v politickch a kulturních funkcích. Za první republiky redigoval vlastivdn asopis Od kladského pomezí. Do Mladého hlasatele psal povídky, asto zasazené do kraje Orlickch hor. Poezie, publikovaná v Hlasateli, byla vt inou málo kvalitní. Vjimku tvoí tvorba Josefa Spilky (1899–1986). Autor knih pro dti, prozaik, básník a sbratel lidové slovesnosti pravideln pispíval do mnoha periodik pro dosplé (Lumír, Literární noviny) i pro dti (krom Mladého hlasatele i Mal tená, Mateídou ka, Ohníek, Dtsk svt…). Zajímavou ukázkou jeho dovedné práce s rytmem je napíklad báse „Okénko“90. Autor hádanek Strek Tomy alias Erik Sterzinger (1909-1980) pispíval do Mladého hlasatele v letech 1936 – 37 jako externí redaktor. V dal ích letech a do zru ení asopisu v roce 1941 s redakcí spolupracoval ú eji. Zvlá t populárními byly jeho turnaje o krále hádanká. Prvního turnaje ve druhém roníku Hlasatele se zúastnilo 1400 tená. Sout í bylo ostatn více: Autorsk hádankásk desetiboj o pohár Mladého hlasatele, Závod o sto tisíc mil nebo Hledáme nejpopulárnj ího hádankáe Mladého hlasatele. Raba o kvalit hádanek pí e: „Hádanky se objevovaly i v jinch dtskch asopisech, av ak zásluhou Erika Sterzingera byl jeho „koutek eské hádanky“ svmi kvalitami a pestrostí zcela bezkonkurenní. On jedin dokázal dát tomuto druhu zábavy systém, na kter navázal e itelskmi turnaji, do kterch se
88
MENCÁK, Betislav. Ver ovaná pohádka o jednom králi. In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 3, str. 3 MAJEROVÁ, Marie. Svtem jdoucí. In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 2, str. 4 90 SPILKA, Josef. Okénko. In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 11, str. 4 89
34
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
s nadením zapojovaly stovky a tisíce mladch hádanká. Nco takového zde pedtím nebylo a nepodailo se to ani nikomu z jeho následovník!“91 Znám je i díky dvma situacím, které v jednom pípad stály redakci mnoho vysvtlování, v tom druhém mohly stát Sterzingera ivot. Poprvé to byla hádanka, kdy ten, kdo jí rozlutí, ml dostat tisíc korun – vtip byl v tom, e práv tak znla tajenka. Redakce musela eit a vysvtlovat stovkám zájemc o tuto prémii svj ert. Podruhé byla akce o mnoho nebezpenjí: pesmyka SAMOVAR A KRY skrvala krom oficiálního eení, pedloeného protektorátní vlád, které znlo KRÁSA MORAVY jet jinotaj ROV MASARYKA. Desítky tená rozlutily ob dv eení a posílaly je do redakce, ale natstí se nic neprozradilo. Vzhledem k tomu, e „Dvojsmyslnosti jsou zvlát záludnm prostedkem sabotáe ve vedení veejného mínní a podle toho budou stíhány.“92, jak se psalo v Souborném pehledu pokyn pro tiskovou pehlídku platnch ode dne 17. záí 1939, autor by dost moná iv nevyvázl. Karel Bure (1909–2000) pebírá asopis v roce 1938. Karel Bure vystudoval pírodopis, zempis a tlesnou vchovu na Pírodovdecké fakult Univerzity Karlovy. U v dob studií hojn sportoval a tento zájem se pak penesl i do redakcí, ve kterch psobil – to jest do sportovní redakce deník eské slovo, A-Zet a Telegraf, a konen do Mladého hlasatele. Na své povení vzpomíná takto: „Krátce po návratu z mobilizace si mne zavolal generální editel Melantrichu Jaroslav alda. „Bureíku“, tak mi íkal, „budete dlat Mlad hlasatel. Dám vám po bok Jaroslava Foglara. Je to zapálen skaut a píe dobré kníky pro mláde. (…) Budete tisknout na ofsetu v tiskárn na Smíchov, hned si tam zajdte a seznamte se s tiskai.“93 Jií Polák k tomu dodává, e není zcela jisté, pro dolo k vmn éfredaktor. Betislav Mencák byl toti na této pozici dost úspn. Naden byl naopak Jaroslav Foglar – konen byl právoplatnm redaktorem asopisu a spolu s Karlem Bureem se mohl na jeho obsahu více podílet. asopis oba pebrali zhruba ve 40 000 nákladu a od té doby se situace jen zlepovala. Práci si rozdlili – Foglar psal své Rychlé ípy, kluby, stezky a romány na pokraování a Bure získával spolupracovníky a psal zbylé redakní materiály, tém vdy nepodepsané. Karel Bure pozdji pokraoval ve spolupráci s Foglarem v asopise Vped, i v komunisty sloueném Junáci, 91
RABA, Jií: Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách. Praha : Ostrov, 2005. 199 s. ISBN 80-86289-43-5 str. 146 92 Fronta. [online]. Poslední aktualizace 14. 12. 2008. [cit. 2009-01-05]. Souborn pehled pokyn pro tiskovou pehlídku platnch ode dne 17. záí 1939. Dostupn z WWW: < http://www.fronta.cz/dokument/souborny-prehledpokynu-pro-tiskovou-prehlidku-platnych-ode-dne-17-zari-1939> 93 POLÁK, Jií. Poselství lutého kvítku. Vyd. 1. Praha : Olympia, 2003. 113 s, ISBN 80-7033-791-5, str. 16
35
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Vped!, co se nelíbilo Foglarovi. Zapletl se i s reimem, úastnil se, by ne vysloven pímo a primárn se zlm úmyslem, tzv. skautskch proces v 50. letech.94 Nov éfredaktor Karel Bure pivedl do redakce Otakara Batliku (1895–1942), co byl velmi dleit okamik pro cel dalí vvoj asopisu. Jeho povídky znanou mrou pispívaly k popularit asopisu. Psal ze svch vlastních zkueností, sjezdil nejrznjí ásti svta. 13. února 1942 byl zabit pi pokusu o útk z koncentraního tábora Mauthausen, kde byl vznn. Jeho styl velmi odpovídá tomu, jak se podle Jaromíra Johna (viz 1.3) má psát pro mláde: Jasn, strun, vstin. Jako styl kompozice asto vyuíval „in media res“, tedy pím „vpád“ do dje. Povídka Dobr typ95 zaíná: „José pibhl ke svému strci vecek udchán“96 Také hojn uíval pímé ei, která je podle Johna dtem blií, jeliko je jednoduí. Slovosled jeho povídek je znl, koní dobe, tragickch je jen málo. Obas Batlika vyvodil z povídky njaké pouení nebo morální poselství, netypická je v tomto ohledu napíklad povídka „Po 30 letech“97, která vlastn ani povídkou není – na jejím obvyklém míst tenái nali vzpomínkov text na uitele, kterého kdysi autor neml moc v lásce, a pozdji na nj mnohokrát vzpomínal, kdy by se mu bvaly kolní vdomosti hodily na cestách. Ing. Mirko Musil psal Létající modely, oblíbenou rubriku Hlasatele, která zaala ve tvrtém roníku. Jií Raba ji ve své publikaci Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách hodnotí dokonce jako „nezapomenutelnou“98. Mirko Musil zahájil spolupráci s asopisem 29. íslem tvrtého roníku v roce 1939. Mládei rozuml – jeho modely mly krom dobrch letovch vlastností i pitalivé názvy jako ídlo, Bruoun, Tygr, Babka nebo Vrána. Byly sestavitelné i pro zaáteníky. I Musil pispl svm velkm dílem k interaktivit asopisu, kdy se podílel na organizaci oblíbench setkání tená Hlasatele – závod leteckch modelá. Jedna z nejzdailejích akcí, leteck den Mladého hlasatele, se konal v roce 1940 a úastnilo se ho 500 dtí.
94
Agenti STB vyprovokovali zatení skautskch pedák ve snaze znemonit celé skautské hnutí. Jeden z hlavních proces byl za velkého zájmu tisku veden proti dr. Karlu Prchovi. 95 poznatek autorky: dnes by se psalo tip 96 BATLIKA, Otakar. Dobr typ In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 6, str. 84–85 97 BATLIKA, Otakar. Po 30 letech. In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 37, str. 582 98 RABA, Jií: Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách. Praha : Ostrov, 2005. 199 s. ISBN 80-86289-43-5 str. 143
36
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
2.6 Grafická podoba asopisu 2.6.1 Grafika a její vvoj Grafická podoba asopisu byla velice dleitá – tenái si cení obrazového a fotografického materiálu. Vt ina tená tohoto vku te asopisy tak, e nejprve prohlédnou obrázky, fotografie, petou komiksy a pak teprve se zajímají o text. Je to dáno skuteností, e na obrázky jsou ji dti zvyklé del í dobu – vnímaly je dávno ped tím, ne se nauily íst. Grafika hraje v asopisech pro dti mnohonásobn vt í roli, ne je tomu v periodicích pro dosplé. Dospl tená asopis kvli grafice neodsoudí, má-li pro nj pitaliv obsah – dti naopak nejprve zji ují pitalivost vizuální stránky periodika, aby vbec text peetly. Mlad hlasatel, dobe si této skutenosti vdom, hojn pouíval fotografií, vraznch barev (typická byla hlavn ervená a tmav modrá) a komiksu (vt inou minimáln dva v ísle – jeden krat í uvnit a del í na zadní stran). Jeliko fotografie nebyly zdaleka na takové úrovni a nedaly se tak snadno sehnat, tvoí v asopise zetelnou men inu – vt inou lo o lánky o letadlech a armád. Gros vizuální podoby asopisu tak tvoil trend, kter se dnes do mládenickch periodik vrací – autorská ilustrace, která oproti strohé fotografii nabízí i vlastní fantazii a invenci autora a pokud je kvalitní, me dít i umlecky vychovávat. Mlad hlasatel najímal velmi mnoho externích kreslí – nkteí vytvoili jen jednu nebo nkolik ilustrací, jiní se vznamn podíleli na vzezení asopisu.
2.6.2 Kreslíi Mladého hlasatele Kreslí a malí a pozdj í autor angaované tvorby Vincenc ivn (1899–1983) nakreslil do Mladého hlasatele napí roníky stovky drobnch charakteristickch kresbiek k povídkám, píbhm a básním. V asopise Úhor o nm pí e Jaroslav Pecháek, kter do Mladého hlasatele také kreslil: „Nedostatky se vyznaovaly zpoátku ilustrace V. ivného, kterm v ak bhem jeho krátkého vvoje znateln pibylo vtvarné jadrnosti a malíské chuti – ne kodilo by jim v ak je t trochu více pozornosti k dtské psychologii a k poadavkm grafické vraznosti.“ 99 Malí a grafik Rudolf Adámek (1882–1953) kreslil do Mladého hlasatele spí e píleitostn, asto ilustrace k poezii nebo bajkám. V hodnocení kolegy dopadl o hodn h, a je pravda, e jeho kresby psobí neprofesionáln a lacin. Pecháek jej oznauje jako kreslíe „nepíjemné, slohov neisté dekorativní manry, která – zejména práv v dtské etb – mla
99
PECHÁEK, Jaroslav. Je t nkolik kreslí pro mláde. In: Úhor. Roník XXX, . 1, (28. ledna 1942), str. 3
37
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
bt maskou citové nemohoucnosti, projevující se práv na pohádkovch a poetickch námtech, jaké Adámek vyhledával se zvlátní tvrdoíjností.“100 Jaroslav Pecháek (1909–1984) se ivil jako reklamní kreslí, do obrázkovch asopis a nedlních píloh deník kreslil za úelem pivdlku. Krom Mladého hlasatele kreslil i do Praského ilustrovaného zpravodaje, píloh Lidovch noviny, do eského slova i jinam. Byl i prozaikem, do Mladého hlasatele napsal i nkolik text o malíích, vtvarnících a vtvarném umní vbec. Jeho kresby v Mladém Hlasateli se adily k prmru. Jan Fischer (1907–1960) se na dráhu kreslíe se vydal v roce 1929 (eské slovo, Star, Prask ilustrovan zpravodaj…), v roce 1934 sbírá zkuenosti v Anglii. V roce 1938 zaal spolupracovat s Jaroslavem Foglarem a potamo Mladm hlasatelem. Do války stihl nakreslit 107 pokraování píbh Rychlch íp, po válce v periodicích Junák a hlavn Vped jet dalích 106. Pro Foglara mimo jiné ilustroval za okupace v roce 1940 Záhadu hlavolamu, které se vnoval v pestávkách mezi ilustracemi pro edici etz odbojové organizace Obrana národa. Po válce pracuje pro Vped i tituly pro dosplé - Svt práce, My, Drustevní noviny, Drustevník, eskoslovensk svt. Na objednávku nacist i pozdji komunist kreslit odmítal. Jeho kresby se vyznaují ivostí, realistiností a v neposlední ad humorem. „Jeho smysl pro neurálivé humorné zvraznní charakteristickch zvlátností portrétované osoby se nejvíce uplatnil v tehdy módních karikaturách.“101 Jií Raba o nm píe: „Vdycky byl perfektní, a tak si jako pomcku vymodeloval hlaviky Rychlch íp, aby jejich obrázky byly co nejdokonalejí.“102 Práv kresby Rychlch íp jsou velice dobe hodnoceny pro svoji ivost, vrazy, za to, e jsou zárove kvalitní, a zárove dtem a mládei dobe srozumitelné – mají jasné kontury, ivé barvy (viz píloha . 5) Kreslí Bohumil Konen (1918–1990) se do redakce Mladého hlasatele dostal pomrn pozd, pedtím pispíval do asopis Ahoj a Rozruch. Kreslil obálky a vtí kresby, zvlát k povídkám Otakara Batliky v posledních íslech Mladého hlasatele ped jeho zruením nacisty. Znám je ale pedevím jako ilustrátor knih Jaroslava Foglara. Malí, kter zapoal svou kariéru tím, e si Zdenk Burian viml jeho brilantní karikatury profesorského sboru „Kulometná rota“, za kterou byl málem vylouen ze studia, bvá pro vtvarnou preciznost a dokonalou znalost
100
Tamté, strana 3 RABA, str. 140 102 RABA, str. 141 101
38
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
anatomie lidí a zvíat oceován a srovnáván práv se svm objevitelem a pítelem Burianem. Slavomil Janov a Frantiek Ul dokonce píí: „Stejn jako po Zdeku Burianovi, i po Bohumilu Koneném zstalo dílo, které je jedním z nosnch pilí eské vtvarné scény.“103 Pestoe srovnávat tyto dva umlce je pece jen ponkud nadnesené, umlcova vestrannost (kreslil postavy, zvíata i celé pírodní a mstské scenérie) a obliba u dtí i v redakci byla nesporná. Velkého úspchu dosáhla kresba indiána s vlkem, ilustrace k románu na pokraování Bíl tesák, vytvoena na podzim roku 1939 a zveejnna na obálce ísla 14 5. roníku Mladého hlasatele, které vylo 2. prosince 1939. Ul a Janov píí: „Bohumilu Konenému se ilustrace skuten mimoádn povedla a sbratelé tuto obálku oznaují dodnes za jednu z nejpsobivjích. Její originál byl dlouho ztracen po zásahu nacist v redakci, nedávno byl vak opt nalezen.“ Se Zdekem Burianem má Bohumil Konen krom pátelství a v lecems podobného stylu spolenou i skutenost, e jejich kresby zneuil tvorbou plagiátu emigrant Petr Sadeck, kter na Západ vydal komiks s politickm podtextem a z Koneného hrdinky udlal enu íjnové revoluce Oktobrianu104, která se stala kultem. Kdy se oba umlci bránili, potvalo to proti nim komunisty, kteí jen hledali záminku, jak se zbavit nepohodlnch západn orientovanch umlc, a jejich dalí práce byla znan ztíena.105 Pro kresby Bohumila Koneného v asopise Mlad hlasatel jsou charakteristické ivé barvy, naptí a akce, i dobré vystiení pohybu. Zdenk Burian mu v dopise v roce 1936 napsal: "Obrázek profesorského sboru je bezvadn, ale kad profesor tohle nesnese! A bylo by opravdu koda, aby Vás nkter z nich proto otrávil pi maturit. Tu se snate udlat, pozdji by Vás to rozhodn mrzelo. Jsme mal národ, ale umlc máme víc ne dobytka… Vracím Vám ty filmové herky, ale obrázek kulometné roty si s Vaím dovolením ponechám. koda, e ta kopie není trochu vtí. Kdybyste dlal zkouky na Akademii, pedlote ho. Peji Vám zdar a srden zdravím!"106 Jako nadaného a neuznaného umlce jej hodnotil napíklad i Karel Saudek.107 103
UL, Frantiek, JANOV, Slavomil. Bimba, Malí Bohumil Konen. In: Western World. 2007, ro. 7, . 1, str. 54–55 104 Více napíklad POSPÍIL, Tomá. Oktobriana a rusk underground : Neuv iteln p íb h Petra Sadeckého. Vyd. 1. Praha : Labyrint, 2004, 271 s. ISBN: 80-85935-60-0 105 Více napíklad POSPÍIL, Tomá. Zapomenut malí Bohumil Konen. Praha : Arbor Vitae, 2007, 85 s. ISBN 80-86300-87-0 106 Bimba. [Online]. Poslední aktualizace 5. 11. 2008 [cit. 2008-11-03]Citáty. Dostupn z WWW: 107 tamté
39
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
„Kreslí byl profesionál po v ech stránkách, neuviteln pracovit, schopn mnoha technik, styl a ánr. Mnohonásobn v estrannj í a se ir ím zábrem ne jeho kolegové (vetn Buriana, kterého na poli fotorealismu pekonával ivostí a uvolnností),“ pí e o nm Vojtch epelák na serveru ihned.cz.108
2.7 Mlad hlasatel jako komunikativní asopis 2.7.1 Vbr autorit a jejich promny s dobou V tisku pro dti hrají vdy velkou roli autority a jejich prezentace. Mlad hlasatel se nikdy nevzdával zcela vchovné funkce, udlal z ní dokonce jedno ze svch specifik, a pesto ml u mladch tená úspch. Jeho ást lze pisuzovat práv vbru tch správnch vzor, které jsou pro dti v pedpubertálním a pubertálním vku velice dleité. Teorii vlivu autorit na dtské tenáe jsem rozebrala v e, nyní se budu soustedit na praktick rozbor. Mlad hlasatel je periodikem, které vycházelo ve sloité dob pedveeru druhé svtové války a bhem jejího trvání. Vbr autorit se samozejm promnil, od válené vchovy, vchovy k vlastenectví, cti, hrdosti a boji, k nepolitikaení a snaze udret se, vyzdvihování autorit alespo rodinnch a
kolních, kdy v e ostatní bylo zapovzeno. Ke srovnání jsem si vybrala dva roníky, které promnu vystihují nejlépe – tetí – nejvíce vlasteneck, a pát, kter je t mohl bt vydán cel, bez násilného peru ení, a dobe ukazuje strategii „úliteb“ a doslova redakní „politiky appeasementu“. 3. roník vycházel od záí 1937. Nastal jev militarizace spoleenského vdomí – do problém souvisejících s válkou a obranou vlasti byly zasvcovány dti a mláde skoro stejn intenzivn, jako dosplí lidé. Toto vnímání se do obsahu asopisu z hlediska prezentovanch autorit velmi promítlo. Vbr autorit, které byly následn dtem prezentovány, ovlivnily ti velké události – krom poátku války, kter abnormáln zvy oval vskyt autorit politickch a vojenskch, to byla smrt prezidenta T. G. Masaryka, která prostupovala celou první polovinou roníku a jeho odkaz byl neustále veleben a pipomínán a a píli jednostrann idealizován a konen jubilejní desát v esokolsk slet, na jeho prezentaci jasn vidíme ást podoby pedváleného socialismu u nás i s ve kermi zvlá tnostmi té doby – napíklad pozdj ími komunisty nenávidn skauting a zprofanované sokolství zde „ijí“ ve svorné symbióze. Se sletem souvisí i nutnost pojímat v této kapitole autority trochu jinak, ne je chápeme dnes – toti jako vhradn dosplé lidi. Mlad hlasatel toti velice stavl na píkladu vrstevník, i dosplé 108
EPELÁK, Vojtch. Návrat krále dobrodruné ilustrace. In: Ihned. [Online]Poslední aktualizace 12.12.2008 [cit. 2009-01-13] Dostupn z WWW:
40
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
autority, jak pozdji vyplyne z mé práce, jsou zde prezentovány v njaké spojitosti s dtmi nebo dtstvím i mládím, a mnoho autorit v asopisu prezentovanch je samo nedosplch – skauti, mladí vojáci, sokolové, dttí hrdinové. Stejními vzory pro mláde v neklidném pedváleném roce mli bt etí nejvyí politici, od kterch se oekávalo, e krizovou situaci vyeí ke spokojenosti národa. Proto se jako autority v asopise vyskytovali nejvíce – lidé, mláde nevyjímaje, o nich chtli íst a bt ujiováni, e vrcholní pedstavitelé státu ve zvládnou. Bez takového pístupu by zejm asopis dosti ztrácel na oblib. Zmínku o eskch politicích najdeme v tetím roníku Mladého hlasatele celkem 29krát, z toho pouze dv zmínky jsou vlun o jiném ne o Masarykovi, a to o tefánikovi nebo Beneovi. Celé íslo 3, kompletn vnované Masarykovi, beru ovem za zmínku jedinou, jeliko vechny nebylo mono spoítat. Tito ti politici jsou ovem jako jaksi mravní vzor pro ná národ prezentováni asto spolen. Prezident T. G. Masaryk se dostal tikrát na titulní stranu. íslo tyi je zcela vnované osobnosti práv zemelého prezidenta. Celá první a druhá dvoustrana je naplnna drobnjími nekrology, básnikami a vzpomínkami, dále následuje obsáhl lánek, kter srovnává Masarykovu lásku, vlídnost a pozornost k dtem s ignorancí císae Frantika Josefa a nepímo tím oslavuje republiku. Na dalí stránce najdeme portrét, kter se ale od klasického zástupce ánru lií zejména tím, e je a absurdn zkrácena dosplost a kariéra, draz je kladen krom vznamu pro stát na dtství a mládí, které je podrobn rozvedeno, zejména Masarykova píle, pracovitost a studium, které jej dovedlo a do ela státu. Redakce zde nezastírá snahu o vchovné psobení, pesto bylo íslo 3 jedním z nejprodávanjích. 109 Realita byla dtem prezentována stejn tvrd jako dosplm. asopis tak jen recipoval a umocoval okolnosti praktického ivota. Masaryk se dokonce objeví v asopise vyfocen mrtv – nco podobného by dnes v asopise pro mladé neprolo. Vlastenectví Mladého hlasatele zaalo sílit. Redakce mla snahu podat autoritu prezidenta ze vech úhl pohledu, pokadé se zdrazováním toho, e píle v mládí pome lovku i jeho národu v dosplosti. T. G Masarykovi jsou v ísle pt vnovány dojemné a vlastenecké básn od tená i básník, vzpomínky a texty, je rozíena rubrika práce tená a tém vechny vtvory smrt oblíbeného prezidenta njakm zpsobem reflektují. V ísle 8 se objevuje lánek „Masarykovo vné svtlo“110. V dalích íslech a na vjimky ji nejsou lánky vnované Masarykovi kompletn,
109
MOOSE, Rudolf: asopiseck katalog SR a plakátovací píruka 1937. Praha : 1937 (v Liberci : Bratí Stiepelové). XIV - 202 s. 110 REDAKCE: Masarykovo vné svtlo, In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 8, str. 5
41
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
ale zmínky o nm se objevují ve v ech mo nch textech zcela rznorodého zamení. Napíklad v ji zmiovaném ísle 8 na stran 11 v lánku Mláde se pipravuje na X. slet se praví: „Osud nedopál na emu zvnlému presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi dokati se pohledu na zvlnné ady cviící mláde e, kterou tolik miloval. Víme, e Jeho duch nás neopustil, a proto pilnou, cílevdomou a poctivou prací doká eme, e budeme v dy vrn ste iti jeho odkaz!“111 Podobn je Masaryk zmínn v láncích v ísle 10 (Slíbili jsme si 28. íjna), v ísle 12 (Dárky, je pi ly pozd, Presidentská kovadlina) a v ísle 19 najdeme vzpomínku na prezidentv poheb. V ísle 21 se vjimen do asopisu dostává i jin politik – prezident Bene dovádí na ly ích, co jej má piblí it mláde i. V ísle 23 u je ale v e pi starém – objevuje se zde úryvek z Masarykova textu, ve kterém pí e o nutnosti tlesné vchovy mláde e. Jak jsem psala ji v e, zhruba od ísla 28 dále nabírají lánky na politické záva nosti a vlastenectví, prezident Masaryk je zmiován jako ten, kter by nikdy nedovolil, aby na e svoboda padla, nap. v lánku „Den eskoslovenského zahranií“ nebo „Máme mnoho pátel ve svt“.112 Je ov em pravda, e astm opakováním jeho jména ve v ech mo nch i nemo nch souvislostech dochází místy a k opanému ne zam lenému efektu, a to napíklad v doslova hloup napsané povídce „Pokoj lidem dobré vle“ („Neví , e ná Osvoboditel ekl: „Moderní eská ena znamená na emu malému národu zdvojení na ich sil?“113 ) T. G. Masaryk se stal v Mladém hlasateli tohoto roníku jednoznan nejvíce prezentovanou autoritou. Zatímco u prezidenta Masaryka jsem si pokládala otázku, do jaké míry byl hojn vskyt jeho jména na stránkách asopisu uren dobou, u pilot, voják, legioná a branné moci obecn si m eme bt jisti, e jejich druhé místo na ebíku etnosti autorit je ryze vjimené, dané snahou budovat kvalitní armádu, pesvdovat lidi vetn dtí, aby na ni pispívali a obecn bránit republiku a národ ped nacistickou hrozbou. Branná moc prezentovaná tak, e ji m eme brát jako autoritu, kterou by mla mláde obdivovat a napodobovat, se ve tyiceti tyech íslech tetího roníku Hlasatele objevila celkem devatenáctkrát. Vt inou samozejm tak, aby mla co íct mláde i, tedy zpoátku vojáci a legionái jako hrdinové, piloti jako neohro ení králové oblak, pozdji, jak zesilovala mezinárodní krize, se kladl draz spí e na morální stránky. Ke konci roníku u to byly lánky prvoplánov dojemné, o dtech, které kvli vnování malého penízu na obranu vlasti nejely na 111
REDAKCE: Mláde se pipravuje na X. slet. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 8. str. 11 REDAKCE: Den eskoslovenského zahranií, Máme mnoho pátel ve svt. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 28, str. 3 113 REDAKCE: Pokoj lidem dobré vle. In: Mlad hlasatel. 1937/38, ro. III, . 28, str. 3 112
42
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
kolní v let a o pestávkách hladovly. V lánku „Hrdina vzduného moe“114 se pedstavuje kapitán Polma, kter se úspn zúastnil mezinárodního závodu sportovních letadel. Je tedy autoritou spíe sportovní, kluky obdivovanou pro v kon, ne li vojenskou. Pojetí voják se ale postupn mní z v konn ch sportovc na kavalíry, nap. v íjnovém ísle 9 se píe o vojácích, co si odmítli nechat platit za práci pro dti. K dtem a snaze probudit v nich touhu stát se pilotem se upíná i lánek z ísla 19, chválící ikovnost teprve tináctiletého pilota. V ísle 20 je ji zahájen seriál o branné v chov, pro vtí pita livost jej psal oblíben J. Foglar. V lánku „Pro máme armádu“ najdeme oteven v pad proti nmeckému nacismu: „Nikoliv proto, aby dlala v pady do cizích stát, jak se obas tvrdí u jednoho z naich zahraniních odprc, ale aby bránila svobodu naí eskoslovenské republiky, její trvání a celistvost.“115 Dtem je vsugerovávána touha stát se takté vojáky. V ísle 44 koní roník k ovitou povídkou116 na hranici dobrého vkusu, o tom, jak dti peníze vybrané na svj v let vnovaly armád. U dalích skupin autorit se omezím ji pouze na uvedení poadí spolu s etností v skytu. Legionái jsou tsn následováni skauty a sokoly, kteí mají vtinu, z dvodu konání slavnostního desátého sletu. Situace, kdy byli dtem a mláde i za vzor dáváni skauti a sokolové, se ve tetím roníku Mladého hlasatele vyskytla osmnáctkrát. Po skautech a sokolech následují zahraniní státníci s celkem dvanácti zmínkami, pochopiteln nejvíc se mluví o Chamberlainovi, ale také o anglickém králi Jiím VI, kter navtívil skautsk tábor, o královsk ch dtech a o cizích státnících obecn. Pekvapiv a teprve nyní následují rodie, pedevím maminky, s celkem jedenácti zmínkami, kde jsou zeteln prezentováni jako autorita. Zde poukazuji na mení neshodu v metodologii. Objevil-li se kdekoliv v textu Masaryk, mlo to autoritativní a morální nádech, poítala jsem tedy vtinou opravdu ka dou zmínku. Zatímco maminky, pochopiteln, jeliko je jich tisíce a ne jedna konkrétní, asto ve vtipech nebo píbzích vystupují jen jako kulisa, bez jakéhokoliv nádechu píkladnosti a autoritativnosti. Zde jsem tedy posuzovala pípad od pípadu, zda zmínku zapoítat.
114
REDAKCE: Hrdina vzduného moe. In: Mlad hlasatel. 1937/38, roník III, . 2, str. 3 FOGLAR, Jaroslav. Pro máme armádu. In: Mlad hlasatel. 1937/38, roník III, . 20, str. 11 116 REDAKCE: Nejkrásnjí v let In: Mlad hlasatel. 1937/38, roník III, . 44, str. 19 115
43
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Dále následují skupiny, které u není mo né seadit do ebíku, poet zmínní je vyrovnan, pohybuje se od jednoho do tech. Jsou to: editelé kol, uitelé, hasii, hraniái, filharmonisté, starostové, spisovatelé a vdci. Shrnutím lze íci, e navzdory mm pvodním oekáváním se Mlad hlasatel ve tetím roníku nevyhbal politickm autoritám a vzhledem k dobovm okolnostem se to vzhledem k jeho vchovnému zamení i oekávalo. Redakce obratn „zlid ovala“ politiky i sportovce ímkoliv, co mlo souvislost s dtmi a jejich zájmy. V podstat prezentovala ve keré dní, ov em vypichovala v nm takové aspekty, které dtské publikum nejvíce zajímaly – poínala si tak jako kterékoliv jiné médium, zamené na velmi specifickou skupinu tená – z reality se stala neobjektivní (i kdy ne v tom patném slova smyslu) mediální realita, psaná hlavn s drazem na specifické zájmy publika. (Napíklad kdyby o Masarykovi psal bulvár, zdraznil by osobní stránku, levicov list by kladl draz na levicové aspekty jeho politiky a Mlad hlasatel na jeho dtství, které mlo slou it mláde i za vzor.) ásten to souvisí s utváením publika a vycházením vstíc jeho specifickm zájmm, jak o nm pí e Mc Quail: „úmyslné zamení se na urité sociodemografické skupiny“ a „ ánrové zamení, které láká publika podle nejrznj ích zájm“117 zhruba vystihuje problematiku. Ov em redakce se dopou tla takového idealizování prezentovanch autorit, e mnohdy pekroila hranice seriózní novinainy. V pátém roníku zcela mizí eské politické autority, nahrazuje je prezident Emil Hácha a nacistick re im. Nutno ov em podotknout, e podobnm zmínkám se redakce sna í oividn co nejvíce vyhnout. Dsledn se vyvaruje ve kerého chválení a „psobení“ na mláde . Se stylem podání autorit v tetím roníku nemá samozejm tento nucen zpsob prezentace nic spoleného, redakce se naopak co nejvíc sna í, aby politika mláde i co nejmén piblí ila, pí e strohm, nudnm stylem, tak, aby tená lánek pokud mo no rovnou peskoil.118 asopis se ov em nedokázal vyhnout dobovm frázím: „Válka byla vnucena i národu nmeckému, pod jeho ochranou se nalézáme,“119 pí e se napíklad na jeho stránkách. Prezentovat autority mláde i je ale teba – je to ostatn jedna za základních charakteristik asopisu. Pozornost se proto více obrací povolenm smrem – hlavn k rodim, kteí potem
117
Obojí Mc QUAIL. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Vyd.1. 447 s. ISNB: 80-7178-2009, str. 334 118 Nap: REDAKCE: Vojenská pehlídka. In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 30, str. 466 119 tamté
44
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
zmínek tentokrát vítzí, a co víc, tatínkové dorovnali maminky. Rodie s celkem 35 zmínkami (Drahé eské mamiky,120 a desítky dal ích lánk, povídek, píbh a básní) se dostávají na první místo v ebíku zmiovanch autorit a nejene si vrazn polep ují oproti roníku ti, ale potem zmínek pevy ují dokonce i eské politiky, kteí byli nejzmiovanj í autoritou tetího roníku. Autorita, která by zejm následovala, ale není moné její vskyt pesn spoítat, je ponkud abstraktnj ího rázu. Jde o vznamné i obyejné obany zemí, bojujících proti Nmecku, asto sportovce, a z pochopitelnch dvod jsou tyto „záné píklady“ prezentovány spí e skryt a nenápadn. Formou fotografie s popiskem (napíklad francouzsk sportovec, kter díky pilnému tréninku ji od dtství pekonal svtov rekord), formou zmínek v povídkách („vidím, e dosáhl úspchu, kter jest mon jen v Americe“121 pí e Otakar Batlika). V mén jasnch obrysech budeme pokraovat – Nmecko má rádo mláde pod kontrolou a oteven dávat za vzor eské osobnosti není vt inou moné. Na tetí píce by se s celkem 14 zmínkami umístili e tí, vt inou vlastenetí spisovatelé, poschovávaní nejrznj ím zpsobem po stránkách asopisu, a nenápadn vychváleni. Napíklad na 120té vroí narození Boeny Nmcové se v Mladém hlasateli objevila zmínka o této autorce122, pozdji redakce uveejnila napíklad fotografii sochy babiky123 v Babiin údolí, s textem, e nesmí bt jediného hocha i dvete, kteí nejznámj í dílo skvlé eské autorky snad neetli. Jeliko monosti jednoznan spoítat vrazné a jasné zmínky o osobách, je by mla dtem slouit za vzor, je v tomto roníku ztíeno, stejn jako je zúen okruh tch, o kterch redakce vbec smla psát, rychle se dostáváme k závru: roste vznam dtí samotnch a jejich hrdinskch in, za vzor jsou dáváni vrstevníci, kteí pomohli nkomu v nouzi, zachránili tonoucího, uspoádali dobroinnou sbírku, kulturní pedstavení a podobn. as od asu se redakci podailo nenápadn na stránky asopisu „propa ovat“ i njakou církevní autoritu (kardinál), eského akademika nebo vdce. Ze srovnání obou roník vyplvá nkolik zji tní. asopis Mlad hlasatel jako souást svého vchovného psobení, zosteného v nejistch a pro esk národ sloitch dobách, pouívá 120
REDAKCE: Drahé eské mamiky. In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 38, str. 578 BATLIKA, Otakar. Trojí tvá. In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 31, str. 484 122 In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 23, str. 354 123 In: Mlad hlasatel. 1939/40, ro. V, . 38, str. 578 121
45
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
prezentaci dosplch i nedosplch osob, které by mly slouit dtem jako kladné a morální vzory. Tyto autority se vbec nepodobají dnením vzorm, které pejímá mláde: zpvákm, hercm. Jde spíe o uitele, rodie, hudebníky, vdce – jedin snad sportovci jsou autoritou, které je oblíbena do dneka i u samotnch dtí. Pes to, e jist i tehdejí mláde obdivovala spíe zpváka ne svého tídního uitele, jsou tyto morální vzory mládeí pomrn dobe pijímány, o em svdí mnoství reakcí a prací od samotnch tená – povídky, básn. Snad je to dáno sloitostí doby, kdy i mláde cítila, e je teba vyzvednout eství, eskou inteligenci, kulturu, cokoliv, co me zemi v kladném slova smyslu mezinárodn zviditelnit. Po vpádu nacist na nae území a jejich kontrole tisku bylo tké dále svobodn pokraovat v prezentování vybranch vzor a autorit – pesto se o to redakce snaila. Jen zmínky jsou ji mén jednoznané, skryté, asto nebylo mono prezentovat danou osobu zpsobem ve tetím roníku obvyklm – uvést, jakm zpsobem se ke svému úspchu pipravovala ji v mládí. Politické autority po okupaci musely stránky hlasatele zcela opustit – zaalo se tedy „vychovávat“ prostednictvím mén nápadnch vzor – rodi, nebo jen abstraktních „svobodnch“ oban zemí na stran proti nacismu.
2.7.2 Vchovné psobení Podle Jaroslava Tomana (viz 1.1) je vchovné neboli formativní psobení jednou ze tí základních funkcí jakékoliv knihy i periodika pro mláde. Tvoí jedno ze specifik asopisu. ádn jin v té dob nedokázal skloubit tak vrazné a na první pohled viditelné vchovné psobení s takovou úspností. Ostatní asopisy bu vrazn mentorovaly, ale o píliné oblib se nedalo mluvit – napíklad kesanská periodika, anebo byly ureny pouze a primárn pro zábavu. Skloubení obojího je vraznm a patn opakovatelnm specifikem Mladého hlasatele. Dokonce lze íct, e vchovné psobení, jakkoliv nelogicky to zní, bylo pro úspch dleité – co souvisí mimo jiné i s obtínou dobou, ve které vycházel, s dobou, kdy sami tenái mly vraznou touhu po konání obdivuhodnch a uitench skutk. tenái zkrátka tento typ moralizování pijímali. Pro tomu tak bylo, se snaím nastínit v závru práce. Ve své knize Záhady a tajemství Jaroslava Foglar se o tomto jevu zmiuje i Miloslav Zapletal.
2.7.3 Interaktivita Interaktivita, krom toho taková, která (zejména díky Jaroslavu Foglarovi) vznamn pedbhla dobu, je podle mého názoru jednou z hlavních píin úspchu asopisu. Mnoho
46
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
teoretik se ke koncepci aktivního publika njakm zpsobem vyjadovalo. Kolektiv autor sedmého svazku Knihovniky novináe, kter vyel pod názvem Dopisy a dopisovatelé v nakladatelství Noviná, Praha, 1984, píe o jevu, kter dnes nazváme koncepcí aktivního publika: „urnalistika vidí ve tenái nejenom jejich objekt, to, e se píí a vydávají noviny pro nho; urnalistika nového typu ho chápe jako aktivní subjekt, získává v nm svého spolutvrce, zve ho ke spoluúasti na tvorb novin.“ Jan Jirák a Graeme Burton v Úvodu do studia médií soudí, e aktivní publikum je takové, které „mediální materiály zpracovává a rznmi zpsoby (pedevím nepímo) na n reaguje.“124 Já pro úely mé práce definuji aktivní publikum mírn odlin, blíe první definici a oné „spoluúasti na tvorb novin“. Tedy jako takové, které pímo reaguje na texty, které ho práv k tomu mají provokovat – texty interaktivní. Tedy ne jako publikum, které samo o sob reaguje nepímo na jakkoliv text – ale dtské publikum, které vdn pijímá práv vzvy k aktivit. Jde spíe o „publikum iniciované médiem“ (více viz 3.2). Denis Mc Quail sice popisuje „zptnou vazbu vyvolanou médii“125, má ale na mysli spíe rzné dotazníky a vzkumy. Mezi interaktivní poiny v Mladém hlasateli adím návodné texty, tenáské kluby, rubriku Práce naich tená, prezentaci úspnch dtí a vzvy k zasílání popisu úspch do redakce, setkání mládee a soute. O návodnch textech píi více v kapitole o Foglarovi, i kdy nebyl jedinm jejich autorem. Stejn tak o tenáskch klubech. Rubrika „Práce naich tená“ je klasickm píkladem interaktivní stránky. Nejen, e na ní tenái nali otitny své nejzdailejí texty a básniky, ale ti, kteí toto tstí nemli, se dozvdli, co se na jejich práci redakci nelíbilo, co je v podobnch rubrikách naprosto ojedinlé. tená O. Luák se tak napíklad 18. ísle pátého roníku na stran 278 dozví: „To není od Tebe.“ Jiného tenáe v ísle 9 na stran 138 redakce chlácholí, kdy básnika zejm není publikovatelná z politickch dvod: „Je dobrá, ale nememe otisknout.“ K aktivit tenáe podncovaly i dlouhodobé soute – vtinou bylo teba plnit úkoly nároné na pemlení nebo nejrznjí dovednosti, odmnou byla monost vyhrát vtinou velice lákavé ceny. Redakce la ale jet dále, a organizovala srazy tená a klub. Od drobnjích akcí, napíklad závod letadlovch model,
124
BURTON, JIRÁK, str. 330 Mc QUAIL. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Vyd.1. 447 s. ISNB: 80-7178-200-9, str. 354
125
47
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
jako napíklad ten v pátém roníku, vyhláen v ísle 38, pes velké a organizan nároné srazy mnoha stovek klub v Praze, i se zajitnm ubytováním a programem.
2.8 Nápady Mladého hlasatele v dnení publicistice pro mláde Nahlédneme-li namátkou do dvou dnes populárních asopis pro mláde, srovnatelnch svojí dnení funkcí s tehdejím Mladm hlasatelem, nalezneme nkteré prvky a nápady, které kdysi Mlad hlasatel poprvé vyzkouel. asopisy ABC i 21. století Junior jsou profilovány podobn, jako Mlad hlasatel, i kdy Junior je svm zacílením na mladí dti, rovnocenn chlapce i dívky, podobn spíe úvodním roníkm Hlasatele, a ABC spíe pro starí chlapce roníkm pozdjím. Oba dva asopisy se snaí tematicky pokrt vekeré rozíené zájmy mládee v tomto vku, snaí se bavit i pouovat. Co z nápad mladého Hlasatele v nich tedy najdeme? ABC proslulo svmi akcemi pro tenáe, jako jsou napíklad tradiní Den ABC v zoo, Den ABC v botanické zahrad nebo mikuláská nadílka v nemocnici. O nadílce na Mikuláe 2007 dtem z ortopedické kliniky v Praze na Bulovce se píe napíklad v prvním lednovém ísle ABC z roku 2008. Krátká reportá nese titulek „ABC nadluje.“126 ABC má i obdobu rubriky „Práce naich tená“. Jmenuje se „Pota ABC“ a v kadém ísle je uveejnna jedna zdailá fotografie, obrázek nebo dopis autora, kter je odmnn drobnou cenou. Píspvky od dtí uveejuje pod hlavikou „Klubovna“ i asopis 21. století Junior. Na jeho stránkách najdeme navíc i návodné texty. Napíklad v ísle 8 z roku 2008 najdeme na dvojstran, pímo oznaené Rady a návody – ikula Junior, hned dva: „Ochoená váka“127 z rubriky „Fyzika nás baví“ a „neí kvtiná“128 z rubriky „Vyrob dárek“.
126
SCHOULOVÁ, Petra. ABC nadluje. In: ABC, asopis generace 21. století. 3. 1. 2008, ro. 53, . 1, str. 8 REDAKCE: Ochoená váka. In: 21. století Junior. 4. 7. 2008, ro. 3, . 8, str. 58–59 128 REDAKCE: neí kvtiná. In: 21. století Junior. 4. 7. 2008, ro. 3, . 8, str. 59 127
48
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
3. Tvorba Jaroslava Foglara v Mladém hlasateli a jeho novináské nápady129 3.1 Jaroslav Foglar v Mladém hlasateli Pokusím se nyní o zmapování publicistické tvorby spisovatele a novináe Jaroslava Foglara, a to pouze takové, která se jakmkoliv zpsobem dotkala stejního období mého zájmu – Foglarova psobení v asopise Mlad hlasatel, a této doby samotné. První dleité období v profesním ivot budoucího autora Mladého hlasatele pedstavují ticátá léta, kdy Foglar coby ticetilet mlad mu a skautsk vdce zaal vstupovat do publicistiky a zárove vydávat své první knihy. urnalistika pro mláde tehdy teprve hledala své vrazové prostedky a zpsob, jak se svtu mládee piblíit. asopisy té doby (viz 2.4) se podobaly tm pro dosplé a nenacházely velkou odezvu v dtském svt, i kdy jich vycházelo pomrn dost. Ani jeden z nich vak, snad vyjma Mladého svta, nebyl píli úspn. V této dob ji ml Foglar v hlav koncepci, jak by se takov asopis dal dlat mnohem úspnji a lépe s vyuitím praktickch znalostí svta dospívající mládee. Nulté íslo nového asopisu nakladatelství Melantrich Mal hlasatel, pozdjího Mladého hlasatele, které vylo v ervnu 1935, bylo rozdáváno zdarma, vydavatelé a éfredaktor Betislav Mencák se nejspíe báli neúspchu. Ovem ji od záí 1935 psobil asopis jako tdeník a Foglar se stal jeho „pouhm“ externistou. A zárove zamstnancem propaganího oddlení Melantrichu. Foglar si zpoátku neuml pedstavit, e by psal slogany, pozdji ale nabídku pijal. A tak psal do Malého, pozdji Mladého hlasatele, extern, a jako svoji hlavní pracovní nápl tvoil úspné inzeráty. Je autorem napíklad i známého hesla „Od pondlka do nedle, tu Mladého hlasatele!“ Nadízení s ním mli plány, aby poznal vechen provoz v Melantrichu – do budoucna s ním poítali. Do Mladého hlasatele psal zejména zálesácké rady a rady ohledn chování – napíklad lánky „Hraje dobe svoji hru?“130 v ísle 14 roníku 1, nebo „Kdo jest gentleman“131 v ísle 17 stejného roníku. Zaal psát svoji Skautskou stezku a prosadil mylenku, pozdji velmi úspnou, román na pokraování. Byl jedním z prvních, ne-li prvním, 129
Tato kapitola je rozíením mé (práv za tímto urením psané) práce Foglarv pínos eskm asopism pro mláde, publikované ve sborníku K fenoménu Jaroslav Foglar: VEJDOVÁ, Tereza. Foglar v p ínos esk m asopis m pro mláde . In: K fenoménu Jaroslav Foglar – Sborník píspvk z konference fenomén Jaroslav Foglar poádané Památníkem národního písemnictví ke 100. vroí narození Jaroslava Foglar dne 17. záí 2007. Praha : Památník národního písemnictví. 2008. Vydání 1. 232 s. ISBN: 978-80-85085-88-4, str. 105–112 130 FOGLAR, Jaroslav: Hraje dobe svoji hru? In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 14, str. 3 131 FOGLAR, Jaroslav: Kdo jest gentleman? In: Mlad hlasatel. 1935/36, ro. I, . 17, str. 11
49
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
kdo s podobnm nápadem v oblasti publicistiky pro mláde u nás pi li. Úpln první vize Foglarova nejúsp nj ího novináského nápadu, kter pozdji ve své ojedinlosti a ohlasu nemá obdoby, toti vize tenáskch klub, narazila zpoátku na nepochopení kvli patné propracovanosti my lenky a píli nízkému vku recipient Malého hlasatele. V roce 1936 do lo k zásadní promn asopisu, o které lze íci, e zapoala Foglarovu asopiseckou kariéru. Mal hlasatel byl pejmenován na Mladého hlasatele a zaal se profilovat jako asopis pro star í dtské tenáe, chlapce okolo jedenácti, dvanácti, tinácti let, tedy ideální cílovou skupinu Foglarovch my lenek. Na stránkách Mladého hlasatele se objevily povídky spisovatel zvunch jmen namísto pohádek. Zaaly také fungovat hlídky Tábora mladch, které se svm pojetím trochu podobaly tenáskm klubm, ale apelovaly hlavn na hrdinské iny dtí – a nesetkaly se proto s takovm pochopením. Dti na vesnici i ty ve mst vt inou nemly píleitost vykonat njak hrdinsk in, a tak, pokud se zrovna k nemu nepichomtly, se jich Tábor mladch vlastn netkal, eho si Foglar dobe v ímal a ji ml tém hotovu mnohem propracovanj í koncepci tenáskch klub. Nakonec ji pes nedvru redakce dokázal l8. kvtna 1937 prosadit, co byl moment zásadní pro budoucí úspch asopisu. Ten pi el záhy recipienty byla ocenna interaktivita asopisu. Klub, kterch byla oekávána maximáln stovka, vznikly desítky, stovky a velmi brzy tisíce (viz 3.2). Foglar v klubech nenabízel ádné vhody, a pesto byl rychle pochopen. Vybízel ke slu nosti, poctivosti a u lechtilosti a ujal se vedení klub a odpovídání na v echna klubovní hlá ení. Ve tetím roníku ml Foglar i nadále práci pedev ím s kluby, ale psal nepravideln i rzné zálesácké rady. Ji roku 1938 bylo ve Foglarov evidenci 1100 tenáskch klub. Od tohoto roku ízení asopisu pejal Karel Bure a v sedmém ísle se objevil pravdpodobn nejslavnj í esk komiks (jak soudí i Jan Lopatka v textu nazvaném Sláva a úskalí amatérismu132) – Foglarovy Rychlé ípy, které kreslí Jan Fischer. Poet klub se více ne zdvojnásobil. Práce pokrauje i v protektorátu, Mlad Hlasatel má náklad 100 000 vtisk, co je ve svt asopisu pro dti fenomenální úspch133. Pozdji se tento poet dokonce zdvojnásobil. Zaal vycházet román Záhada hlavolamu na pokraování. Nacistm ov em pi
132
LOPATKA, Jan. Sláva a úskalí amatérismu. In: K fenoménu Jaroslav Foglar – Sborník píspvk z konference fenomén Jaroslav Foglar poádané Památníkem národního písemnictví ke 100. vroí narození Jaroslava Foglar dne 17. záí 2007. Praha : Památník národního písemnictví. 2008. Vydání 1. 232 s. ISBN: 978-80-85085-88-4, str. 13– 24 133 pro srovnání: dne ní nejúsp nj í asopis pro mláde, ABC, ml v prosinci 2008 ti tn náklad 98 531 vtisk
50
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
postupné kontrole eské kultury asopis neunikl a v kvtnu 1941 byl zakázán. Peruen byl v nejúspnjí ée. „Tebae zastavení asopisu se ji dalo z vvoje situace oekávat, vichni v redakci se utovali nadjí, e se tak nestane,“134 píe v knize Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách jeho dlouholet pítel Jií Raba. V té dob fungovalo 25 000 klub. Hlasatel ml 200 000 vtisk, co je meta dnes nedostiitelná i pro mnohá periodika pro dosplé135 s podobnm úelem – pobavit a pouit, kde je potenciálních recipient mnohem více. 18. ervence 1945 zaal vycházet Vped s éfredaktorem Otou afránkem, kter se nestydl pebírat nápady z jinch periodik, a chtl dokonce okopírovanou Drubou mládee napodobit úspch tenáskch klub. Pelom nastal a v roce 1946, kdy se podailo získat do redakního kolektivu Jaroslava Foglara, kter sebou do nového periodika vzal vtinu mylenek z Mladého hlasatele. Vped se tak stal vícemén kopií tohoto periodika. Znovu zaaly fungovat tenáské kluby, z nich vtina byla jet z Mladého hlasatele. Vped se oteven hlásil k hlasatelské tradici. Znovu na scénu vstoupily Rychlé ípy, strek Tomy a jeho hádankásk klub a jiní osvdení autoi (více viz 2.5), ovem asopis byl v roce 1948 zakázán komunistickou cenzurou. Od té doby ji nikdy nebyla Foglarova urnalistická tvorba tak vrazná a autor nedostal prostor na rozvíjení hlasatelskch mylenek, i kdy o sob dal vdt napíklad v asopise ABC i jinde.
3.2 tenáské kluby tenáské kluby, rzné slevy, vhody, kupony a prémie pro tenáe rznch periodik nejsou dnes tak neobvyklé. V mediální teorii se tomu íká publikum iniciované médiem, konkrétn skupinová mytologie: skupina recipient je píli iroká na to, aby vytvoila v reálném ivot skutenou sociální skupinu, je proto zúena tenástvím konkrétního periodika a ve zmínnmi „vhodami“.136 Ovem kluby Mladého hlasatele jsou i v tomto jedinené. Na první pohled jde o podobn princip, ale ve své dob a v mládenickém tisku nemá vbec obdoby. Dále je také teba si vimnout, e nejde o ádné vhody pro tenáe, jen o jejich organizování a rady k zábav. I íe aktivit tchto klub je zcela ojedinlá a tvoí tak neopakovateln fenomén, kter vrazn perostl svj zasteující asopis. 134
RABA, str. 138 trnáctideník Reflex ml za prosinec 2008 podle databáze ABC R prmrn titn náklad 86 563 kus, ena a ivot 90 896, Elle 60350 136 JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spolenost. 1. vyd. Praha : Portál, 2003, 80-7178-697-7, str. 101 135
51
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
tenáské kluby vznikly ve své definitivní a nejznámj í podob 8. kvtna 1937, kdy vy la vzva k jejich zakládání. tenáskm klubem mlo bt uskupení minimáln ty chlapc nebo dívek. Ti si volili svého vedoucího a písae, a mli bt ve stálém kontaktu s asopisem pomocí takzvanch „hlá ení“.
Ta spravoval a odpovídal na n, bu osobn, nebo
prostednictvím klubové stránky, Jaroslav Foglar. Kluby se mly ídit Foglarovmi návody a tipy v asopise, dti se v nich mly uit „u lechtilosti, poctivosti, slu nosti a vbec v em základním obanskm ctnostem“ lenové klubu dostaly od redakce Mladého hlasatele zdarma odznak a legitimaci, do které se pozdji lepily známky z asopisu. Klub si psal kroniku, musel si vybrat jméno a dostal pidleno íslo. Pod touto hlavikou vdy zaínal svá klubová hlá ení, která mla své specifická pravidla: Foglar v nich chtl vdt, co se dje v klubu, jak se mu daí plnit úkoly, tipy a dlouhodobé námty a soute z Mladého hlasatele, jaké koná dobré skutky a jak je uiten svému okolí, kde byl na vprav a tisíce dal ích drobností. innost klubu spoívala v práci, sebevzdlávání, pomáhání okolí a uitené zábav. Klubovní schzka se mla konat jednou tdn, vpravy za msto pak v nedli. Pi nich se mli chlapci a dvata uit poznávání pírody, tábornickm dovednostem a zlep ovat svou fyzickou kondici. Velmi dobrm nápadem bylo doporuení vést si kroniku. Tak mohla mláde zdokonalovat svj psan projev, uit se pem let a my lenky pesn formulovat. Tmto malm sdruením navrhoval Foglar i nejrznj í psané i nepsané zákony, z nich mnohé byly záhy uvedeny do provozu. Napíklad bylo podle jednotlivch hlá ení dost klub, které na návrh Mladého hlasatele za kadé neslu né slovo vybíraly píspvek do klubovní kasy, ze které se pak poizovaly spolené poteby. Kad klub ml legitimaci, do které se lepily kupony z Mladého hlasatele (ten bylo nutno k existenci klubu kupovat nebo odebírat), a svoje vlastnorun vyrobené razítko. tenáské kluby zapoaly nco, co dosud nebylo obvyklé ani u jinch periodik – pekroily hranice vymezující asopis jako nco ke tení, pouení a zábav (Praktická encyklopedie urnalistiky zdrazuje hlavn aspekt pouení: asopis je tiskovina „urena vyhrannému okruhu tená, kter (…) hledá detailnj í nebo specializované údaje.137) a pikroily k interaktivit pomocí návodnch lánk, propracovanch dlouhodobch soutí, uveejování ohlas tená a jejich prací a zcela specificky práv i pomocí klub, se ktermi 137
OSVALDOVÁ, Brabora, HALADA Jan a kolektiv. Praktická encyklopedie urnalistiky. Vyd. 2. Praha : Libri, 2002. 240 stran. 80-7277-108-6
52
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
byly spjaty i takové innosti, které vrazn pevy ují rámec jakéhokoliv periodika a jsou typické spí e pro rzné zájmové spolky – jako napíklad srazy a besídky klub. Foglar tak vcelku úsp n a novátorsky kombinoval své zku enosti z oddílu s prací redaktora. Úspch klub spoíval dle mého názoru v osobním zájmu o tenáe a v e zmínné vítané interaktivit. To se snail tvrcm Mladého hlasatele vysvtlit i Foglar: „(O pedchozím, neinteraktivním Táboru mladch): Byla to jist u lechtilá my lenka, ale já ml na mysli nco jiného! Já v duchu vidl hochy a dvata v zapadlch vesnicích i malch mstekách, kde nebyla ádná píleitost k hrdinskm inm (na kterch bylo zaloeno lenství v Táboru mladch, pozn. aut.) a pece bylo nutné dát njakou nápl jejich volnému asu! Tak jsem razil my lenku, aby se ho i a dvata sdruovali do malch, nejmén tylennch part s uritmi pravidly a zákony, a já e jim budu v Hlasateli na klubovní stránce psát rzné pokyny a návody k uitené innosti, kterou by byli schopni provozovat.“138 Je tém neuvitelné, e Foglar si tisíce dopis a klubovních hlá ení nejen etl a vlastnorun na n odpovídal, soukrom i na stránkách asopisu, ale o dní mezi mládeí se skuten zajímal, co dokáí dti velmi ocenit. Skutenost, e Foglar se vnoval literární a publicistické innosti a innosti oddílového vedoucího vnoval cel ivot prakticky beze zbytku, zejm stojí za takovm úspchem. Mnoho tená zmiuje v uveejnnch hlá eních, e edou, neatraktivní klubovou stránku vyhledávají v asopise jako první. Rudolf Zahradník, estn pedseda akademie vd a bval nad en len Foglarovch klub, k tomu v osobním rozhovoru ekl: „Foglar uml strhnout svm nad ením, byl pochopen a následován, prost proto, e Pepa z klubu Letka na el mezi stovkami jinch vzkaz pro svj klub, ze kterého bylo patrné, e Jestáb proetl hlá ení a zajímá se o dní v klubu! Ten pocit dleitosti, kter se dnes pokou í nahradit monost hlasovat v souti Superstar, psobil omamn.“ Tko si pedstavit, e za tím v ím stál Foglar sám: vdy klub, pravideln se hlásících, bylo v dobách nejvt í slávy 25 000!
3.3 Rychlé ípy „Chlapeck tenásk klub Mladého hlasatele Rychlé ípy vznikl na sklonku roku 1938, kdy se v 7. ísle IV. roníku na zadní stránce asopisu odehrál jeho první píbh. Rychlé ípy (…) se staly v dal ích letech symbolem pravého chlapeckého kamarádství, drobnch dtskch
138
FOGLAR, Jaroslav. ivot v poklusu. Olympia. Praha, 1997, str. 117
53
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
dobrodru ství v edního dne a souasn i svéráznou vizitkou Foglarovy vchovné metody,“ pí e ve své diplomové práci Slavomil Janov. Rychlé ípy (viz pílohy . 5, 6, 7) daly vzniknout tradici pvodního eského komiksu, kter se rozrostl do nebvalch rozmr a dodnes je v mnoha podobách následován. I Anna Zelenková pí e v Knize Sedm klí k otevení literatury pro dti a mláde 90. let XX. Století: Rychlé ípy se staly eskm nejrozsáhlej ím a nejpopulárnj ím komiksem v ech dob. (…) Foglar dokázal vyu ít ve svch píbzích pirozenou sout ivost a chlapeckou touhu po romantickch inech, kterou vlenil do b ného ivota.(…) Fi erova barevná kresba s textem vlo enm do bublin byla realistická v detailech i v koncepci pvodní Foglarovy pedlohy, té se dr ela i humornm vyu itím karikaturní zkratky.“139 Foglar první pi el na to, e se dtem komiks líbí. A také, e jeho forma je vhodná pro nejrznj í sdlení, která by v souvislém textu nevyznla. Tuto skutenost poté potvrdil napíklad dlouhodob úspch asopisu tylístek nebo Mickey Mouse (dnes Kaer Donald), jeho krátké píbhy u nás zaaly bt publikovány mimochodem práv v Mladém Hlasateli. Rychlé ípy si získaly srdce tená neobyejnmi píhodami, které se dají za ít v obyejném, klukovském svt – interaktivita, reálné prostedí a situace, pocit, e nco takového mohou ve svém klubu za ít také, to v e odli ilo Rychlé ípy od rznch fantaskních a westernovch komiks, ktermi se tená pouze pobaví, ale jejich píhody neza ije. Souasn ml Foglar promy leno úinné septí s tenáskmi kluby a svou literární produkcí: Rychlé ípy byly tenáskm klubem s íslem jedna a v komiksu se objevuje mnoho reálií ze Stínadelské trilogie, i kdy píbhy jsou jiné. Dojem aktuálnosti vytváela i souhra období s píbhy – vánoní nadílka vycházela skuten o Vánocích, letní píhody o prázdninách, Rychlé ípy reagovaly na vzvy redakce. Tak napíklad kluby jsou vyzvány, aby pi náledí sypaly chodníky, a tenásk klub íslo jedna, Rychlé ípy, si hned v nakreslené trafice odebere nakreslen asopis a pustí se v políkách komiksu do díla. V pí tím vydání budou pochváleny skutené kluby, které o svém sypání podaly zprávu. Tomu se íká umt pracovat s motivací dtí. O vchovném dopadu Rychlch íp na mláde není pochyb. Je dobe patrn z tisíc dopis, které posílali nad ení tenái do redakcí. Klub Ho i lesa z Lí ova pí e: „Jedinm na ím cílem je bt takovmi chlapci, jako byli Rychlé ípy. V dy chceme bt lechetní a u itení
139
URBANOVÁ, str. 270
54
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
svému okolí.“140 Jak íká i pan Rudolf Zahradník, Foglarv um nadchnout a vést, zaehnout plamínek nadení, zpsobil, e tisíce dtí mlo jedin cíl: bt stejn obdivuhodní jako Rychlé ípy. Barbora Osvaldová v asopise Dti a my v první ásti hodnotí dílo Foglar, zvlát v dtskch asopisech, a po oprávnné a umírnné kritice, kde vyítá napíklad schematinost, pece jen píe, i kdy dle mého názoru trochu píli skepticky: „Dopála bych vak naim dtem tuto etbu jako historickou památku a kdyby se jim ideál obtavého lovka alespo trochu dostal pod ki, je to nehynoucí zásluha Foglara – vychovatele.“141 Tradice komiks jako takovch se u nás po Mladém hlasateli velice ujala a dodnes bvá tím nejpopulárnjím v dtském asopise práv komiks. Více i mén inspirovány Mladm hlasatelem byly pozdjí úspné komiksy asopisu ABC – nap. estka z Hradební, i dalí komiksy z jinch asopis – Pim a Red i slavn ytlístek. Foglar byl obeznámen se skuteností, e vnímání obrazu je pro dít tou nejpirozenjí cestou pijímání vjem a dá se pirovnat ke he. A e je hra tím úspnjí, ím „jednodueji a emotivnji jsou sloité mylenky podány“142 A hru milují dti vech vkovch kategorií.
3.4 Metodické návody Jaroslav Foglar se velmi asto vnoval ánru návodné literatury. „Charakteristickm rysem Foglarovy urnalistické tvorby jsou metodické a instruktání lánky, sloupky a beletristicky psané návody pro dtské a mládenické kolektivy a jednotlivce.“143 Musel pekonávat pirozenou nechu dtí uritého vku nechat se pouovat. Pomáhal si svou dlouholetou praxí s dtmi, znal jejich mentalitu, a práce vedoucího je v jistém smyslu podobná jako ta redaktorova – musíte ovládat pravidla komunikace s dtmi, co v sob zahrnuje napíklad názorné ukázky toho, k emu poadovaná innost bude dobrá, umní nadchnout zajímavmi píbhy a dobrodrustvími a nenásiln vést. Foglar v tchto útvarech shrnuje vekeré své vdomosti, které spolu s notnou dávkou morálky a správného pohledu na svt pedává dál.
140
Z tetího roníku MH uvádí PÍREK, Zdenk. tenáské kluby Jaroslava Foglara. Vyd. 1. Brno : Delfín, 1990. 172 s. Str. 7 141 OSVALDOVÁ, neíslovaná píloha, ást 1 142 VÁBOVÁ – PROCHÁZKOVÁ, Petra. Anal za kreslen ch se it v SR na píkladu se itu tylístek. 1990, DP obhájena na Fakult urnalistiky UK, vedoucí práce Barbora Osvaldová, str. 52 143 JANOV, Slavomil. urnalistická tvorba spisovatele Jaroslava Foglara. Praha : Fakulta urnalistiky UK, 1990. Vedoucí práce Barbara Köpplová. str. 27
55
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Jaroslav Foglar dobe vyuíval ve kerch úink, které mohou média na recipienty mít: uil, socializoval, definoval sociální skutenost, vymezoval správné a morální, mnil my lení a psobil v kladném slova smyslu na mravní jednání.
3.5 Romány na pokraování My lenka otiskování textu na pokraování byla v této dob ve svt tisku pro dti pomrn odváná. I taková periodika, jako byl Mal tená, dávala pednost jednorázov publikovanému krat ímu textu. Redaktoi se zejm domnívali, e del í text, navíc násiln ukonen a pokraující a v pí tím ísle, nedokavé a pozorností pelétavé dti od tení odradí. Redakce (a pedev ím Foglar, o jeho nápad se jednalo) ale vsadila na prav opak – vil ve vt í vysplost svch tená, v jejich trplivost a také v redakní dobr vbr román a autor, kteí byli velmi vzdáleni tvorb dtskch pohádek, ale naopak psali píbhy dobrodruné. Nápad se ujal. Byl pak jedním z nkolika typickch a specifickch znak asopisu, které dlaly Mladého hlasatele Hlasatelem, a pomáhal zvy ovat tenost – tenái se snaili ádné íslo nevynechat, asto práv, krom dal ího dílu Rychlch íp, i kvli románu na pokraování. ísla si pedpláceli a na konci roku vázali do desek, nabízench vydavatelstvím. Romány na pokraování, které v asopisu vycházely, byly napíklad: ern blesk od E. Fikera (I. roník, ísla 33–44), Vládce moskch hlubin od J. M. Trosky (II. roník, ísla 1–16), Jarda s harmonikou od J. Pecháka (III. roník, ísla 35–43), Tajemn tank od J. Mackworta144 (IV. roník, ísla 25–36), Bíl tesák od Jacka Londona (V. roník, ísla 14–34), nebo Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara (VI. roník, ísla 1–28). ZÁVR Mlad hlasatel se na eskoslovenské pedválené publicistické scén asopis pro dti a mláde usídlil pomrn úsp n. Zaujal svm dobrodrunm, lákavm zamením a zárove ml zázemí stabilního vydavatelství. Ml monost rozvíjet svá dal í specifika. Velmi rychle mu rostl prodej. První roník, je t tápající a zamen spí e na mlad í hochy a dvata, tolik nesázel na aktivní publikum a více se podobal dobovm periodikm pro dti. Ve druhém roníku byly pohádky nahrazeny povídkami, asopis získal spád, vznikly charakteristické kluby. Tetí roník posunul
vkov v e cílovou skupinu, byl zamen pedev ím na chlapce. Politika zaala
144
Opt je zde znatelná „militarizace“ tvrtého roníku, dal ím románem tohoto roníku byl První kadet od P. F. Westermanna
56
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
nabvat na vznamu, tón celého asopisu se stával závanjím ruku v ruce s mezinárodní situací. Zárove ovem zaala bt na jeho stránkách znatelná stereotypizace – snaha prezentovat silnji morální vzory vede ke tvorb klié a zjednoduujících rys osob (hodn voják, chudá a ustaraná maminka, odván tatínek). tvrt roník byl asi nejmén typick – jednak nemohl Mlad hlasatel ti msíce po mobilizaci a mnichovské dohod vycházet a za druhé jeho apel na budování armády a pipravenost na potenciální válku prostupuje ji prakticky celm asopisem, zábavná a pouná funkce ásten ustupují do pozadí. Konec pátého roníku, zvlát po nacistické okupaci, se mní a o politice nesmí padnout ani zmínka. Pát roník je u v tomto smru zcela podízen cenzue – redakce se nucen vrací zpt k zábav a pouení a pidává znané ústupky nacistickému reimu. Svj názor a nesouhlas s okupací se redakce ovem snaí dávat vemon najevo alespo nepímo: v narákách, ironiích, pracích tená a vude jinde, kde je ance, e si cenzura nieho nevimne. Fungovala jakási redakní autocenzura nebo gatekeeping. Redakce ve vlastním zájmu volila pouze „nezávadná“ témata a v nutné míe pidávala i materiály o Nmecku, Japonsku a podobn. est roník se pátému dosti podobá, jen naráky a náznaky zamené proti nacistické okupaci se objevují více. Bohuel ale i nmecká cenzura postoupila. U cenzurovali asto ei – kolaboranti, kteí odhalili i jemné nuance jazyka, znatelnou ironii a podobn. Vydávání asopisu bylo pozastaveno. A pro byl tedy Mlad hlasatel ve své dob úspnjí ne ostatní periodika pro mláde? Jedním z prvních dvod je zajisté skutenost, e asopis dal dtem monost, aby ho vzaly za svj. A to nejen prostednictvím tenáskch klub, návod a rubrik, ve kterch se dtem dostalo pozornosti a publicity (o vem bude jet e dále), ale i vbrem témat, kde si prakticky kad tená nael práv to, co zajímalo jeho. íst Mlad hlasatel bylo moderní, Mlad hlasatel byl opinion leaderem a udával tón. A pestoe jeho rozíenost mezi mládeí byla velká, dal kadému tenái pocítit monost jedinenosti, kdy nael svoji povídku nebo Foglarovu odpov na hláení jeho konkrétního tylenného klubu. Pochopiteln, e velkou zásluhu na této skutenosti ml práv Foglar, kter trávil skoro cel svj voln i pracovní as osobním odpovídáním na stovky a tisíce hláení. asopis byl psan se zápalem – bylo tedy mnohem snazí jej se zápalem i íst.
57
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Pocit sounáleitosti a vjimenosti publika je t posilovaly srazy a akce poádané pro tenáe. Tento jev je v dne ní publicistice znám jako publikum iniciované médiem.145 S tím rozdílem, e periodika, která si takové svoje publikum vytváí, musí nabízet vhody, slevy pedplatného a podobn, ale pesto nedosáhnou takové spojitosti tená s asopisem, jaké dosáhl Mlad hlasatel bez nabízení jakchkoliv vhod napíklad lenm tenáskch klub. Organizování a rady k zábav, vyuití pirozené touhy dtí a mládee nkam patit (vhodn podpoené napíklad posíláním klubovch odznak a legitimací), tvoit kolektivy a vyjadovat se o svém kamarádství a innosti pod taktovkou zku eného vychovatele Jaroslava Foglara stailo k tomu, aby dti kluby vbec zakládaly a aby lenové i nelenové klub vzali Mlad hlasatel skuten „za svj“. Jiná píina obliby Hlasatele by se asi dnes nazvala dobrm marketingovm tahem. Vyuívá zvdavost dtí. Jde o to, e redakce nikdy nezapomnla navnadit tenáe na dal í íslo. To, o co se dnes snaí asopisy rubrikou „Co si petete pí t“, zvládali redaktoi Mladého hlasatele v mnoha rovinách. Ke koupi dal ího Mladého hlasatele tenáe motivoval napíklad dal í díl románu na pokraování, kter se dal, kdy tená nevynechal ádné íslo, poté pkn svázat. Motivuje i dal í úkol dlouhodobé soute. Anebo zkrátka jen nedokavost, jestli se v asopise konen objeví tenáv obrázek, povídka nebo odpov na klubovní hlá ení. Staí i reportá z akce, které se hoch i dve zúastnili. Nebudou snad dokonce zachyceni na fotografii? To byly dvody, pro dát pednost Mladému hlasateli ped napíklad Kulí kem. Po poátením tápání (Marie Majerová, Piri imková a jiní) také asopisu velice pomohli kvalitní autoi, kteí ctili zásady: psát jasn, vstin, srozumiteln, ale nikoliv banáln; piblíit se psaním mluvenému projevu, mluvit fakty, vcmi, dji; zahrnout do píbhu hodn píhod a dobrodruství a správnou petku humoru a ironie; a konen pracovat bu se skutenostmi, situacemi a dji dtem bn známmi anebo naopak exotickmi, pitalivmi. Zejména Jaroslav Foglar a jeho scéná Rychlch íp, povídká Otakar Batlika, hádanká Strek Tomy, autor modeláskch text Mirko Musil, Karel Bure jako autor sportovních lánk a v ichni autoi román na pokraování – napíklad J. M. Troska nebo Jack London pitáhli nesmírnou pozornost.
145
JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spolenost. 1. vyd. Praha : Portál, 2003, 80-7178-697-7, str. 101
58
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
asopis pomrn dlouho hledal svoji ilustraní úrove a byl dosti nejednotn. Ovem skvlí ilustrátoi Vincenc ivn, Bohumil Konen a Jan Fischer zvyovali celkovou úrove. Ke kladm asopisu na poli konkurence patilo zcela jist i to, e reflektoval politickou situaci. Jen tko lze asopis chválit za ústupky nacistické cenzue, které inil za protektorátu, ale na druhou stranu se díky tomu jet dva roky udrel a dti mly své periodikum, které jim pomohlo v uitené zábav peklenout obtínou dobu. Mezi dalí tajemství úspchu Mladého hlasatele jist patí netypická prezentace autorit. Redaktorm se daí docílit toho, aby dti vzor vbec zajímal, nebyl jim vzdálen a lhostejn. Napíklad tím, e ebíek autorit pizpsobují dob, osoby, které dávají dtem za píklad, se jim snaí co nejvíc piblíit, napíklad prezentací toho, co dti zajímá – kam chodil politik do koly, jaké ml známky, jak sport dobe ovládá. Jinmi slovy redakce vychází vstíc svému publiku. Podobn o tom píe Mc Quail, kter jev charakterizuje jako „úmyslné zamení se na urité sociodemografické skupiny“ a „ánrové zamení, které láká publika podle nejrznjích zájm“146. S autoritami úzce souvisí nezastíraná vchovnost. Jeho autoi, a to zejména Jaroslav Foglar s letitmi zkuenostmi s vedením oddíl chlapc, rozumli tomu, co pro konkrétní vk znamenají pojmy pátelství, est a vlastenectví nebo naopak zrada kamarád a umli na n velmi dobe apelovat. Otakar Batlika dokázal v dobrodrunch povídkách nenásiln vyvodit pouení. I jiní autoi dokázali veobecn pijímané mravní zákony prezentovat lehce, s nadhledem a pitom srozumiteln. Redakce vsadila i na to, aby se asopis zamlouval i rodim dtí a uitelm – a protoe Mlad hlasatel nebyl uren vysloven pubertálnímu vku, kdy jsou dti ve vyhranné opozici proti rodim, uspl i tímto tahem. I kdy snaha vychovat dti k lásce a respektu k rodim je obas a pehnaná, stejn, jako uívání sociálních motiv jako hlad, chudoba a nezamstnanost. A konen, víc ne kterkoliv jin asopis dokázal Mlad hlasatel pochopit zálibu mládee ve hrách a metodice her. A co jiného jsou závody, soute, lovení bobík, lutní a cokoliv, kde je moné vyniknout a porazit ostatní, ne v podstat kultivovaná forma dtské touhy „peprat“ ostatní?
146
Obojí Mc QUAIL. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Vyd.1. 447 s. ISNB: 80-7178-2009, str. 334
59
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Zkusím tedy na základ mé práce formulovat nkolik hypotéz, jak by ml vypadat dobr asopis pro dti a mláde vku mezi 8 a 13 lety, aby byl úsp n. Pokusím se své poznatky z analzy Mladého hlasatele zformulovat tak, aby vznikly obecn platné zásady, pouitelné i v dne ní dob. Zamení asopisu pro tento vk je nejlep í vybírat v eobecné, s co nej ir ím rozptím témat, nebo dti je t nemají zcela vyhranné zájmy a jsou rády, kdy se jim nabízí rzné monosti. Moje slova potvrzuje i souasn trend – zatímco asopisu ABC, kter se zuuje na poítaov, skateov a snowboardistick magazín, náklad prudce klesá, asopisu 21. století Junior, kter se naopak pod novm vedením Zdeka Leáka vydal cestou maximální pestrosti, náklad stoupá. Naprosto klíov je vbr dobrch autor i redaktor, kteí musí ctít zákonitosti psaní pro dti. Není poteba vzdávat se vchovy a vchovnch vzor, jen je poteba je dtem zlid tit a piblíit jejich pohledu, dát jim monost pocítit, e oni mohou dokázat cokoliv podobného. asopis by ml povzbuzovat dti k sebevdomí a k vyhraování a nalézání zájm a názor. Velmi dleitá je vizuální podoba, ale jde spí e o pestrost, dti zajímá i text. Cesta, jakou se vydalo teba práv zmínné ABC, tedy veliké fotografie a tém ádn text, není správná – dti sice mén tou, ale ty, které si u asopis koupí, si rozhodn nco peíst chtjí. Daleko lep í je koncept, kter praktikoval Mlad hlasatel (i kdy oproti dobovému nap. Malému tenái ml tehdy práv MH „skandáln“ málo textu) nebo dnes praktikuje práv v e zmínn Junior kombinace fotografií, kreseb, barvench pozadí a textu. A hlavn, je poteba znát dti, pro které pí eme, zku enosti z oboru pedagogiky jsou nedocenitelné. asopis nadchne pouze tehdy, budou-li i jeho redaktoi pro práci nad eni. asopis Mlad hlasatel pinesl na pole dtskch asopis mnoho nového. Kluby tená, typy soutí, komiksy, romány na pokraování, ankety, návodné texty, interaktivní prvky a styl psaní vbec byly tolikrát napodobovány, a se staly základním stavebním kamenem asopis pro mláde. Pi jeho analze jsem naerpala mnoho cennch poznatk o tom, jak se má správn dlat asopis pro dti, pro mne osobn tato práce splnila svj úel.
60
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
DOSLOV147 Jednou, kdy jsem vycházela z Fyzikálního ústavu akademie vd po kolní exkurzi, du ovala jsem se, e tam ji nikdy nevkroím. O pár let pozdji jsem sedla v kancelái pana Rudolfa Zahradníka, estného pedsedy Akademie vd, zaslouilého vdce v oboru fyzikální chemie, a nesmírn milého pána, a se zapnutm diktafonem jsme si povídali o Mladém hlasateli a zejména o Jaroslavu Foglarovi jako novinái, pedagogovi i jako lovku. Chtla jsem rozhovor samozejm v této práci publikovat. Neuiním tak, je velice, ale velice osobní. Le poskytl mi tolik cennch my lenek, e panu Zahradníkovi nelze ani dostaten vyjádit mé díky. Zkrátka, mla jsem tu est s lovkem, kter se sice tak jako jiní nepídí po kadém plakátku s tématikou Mlad hlasatel nebo Foglar, ale kter vzal kompletn za svou filosofii tenáskch klub. Mlad hlasatel jej zastihl v nejlep ím chlapeckém vku a nalezl v nm toho nejoddanj ího tenáe. Pan Zahradník nikdy na tyto záitky nezapomnl, i kdy pozdji poznal Jaroslava Foglara i osobn, vdy pro nj zstal obrovskou autoritou. Poloila jsem panu Zahradníkovi otázku, její odpov jsem hledala v mnoha pírukách novináství i na stránkách asopisu. „ Co dal Jaroslav Foglar asopism pro dti? Co dlal „jeho“ Mlad hlasatel jinak, pro byl tak úsp n, a co z jeho nápad by se mlo zachovat?“ Pan Rudolf Zahradník se zamyslel a povídá „Mlad hlasatel na rozdíl od tch dne ních asopis pímo kiel do svta nkolik zásadních vcí. e je nepípustné lhát. e se nesmí krást.
e kdo le a krade, bude potrestán, souzen a odsouzen. e altruismus do ivota patí. Mám-li vt í a men í kus ízku, dám zkrátka tomu druhému ten vt í, a je lhostejno, jak velk mám hlad. Ztratím dv sousta, získám veselej í ivot. Ony nejenom e to vytrubovaly, ony zapalovaly ohn v myslích a tesaly tyhle zásady hochm a dvatm pímo do srdcí. A to je to, co u nikdy nikdo potom nedokázal a o co se pesto kad asopis pro mladé musí snait. Takov novinásk mtus a ideál!“ e by to bylo tak jednoduché?
RESUMÉ Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi podává ucelen obraz psobení dtského asopisu na eskoslovenské pedválené a válené scén ticátch a tyicátch let. Zabvá se pozicí asopisu mezi konkurencí, jeho stylem, metodami, autory i grafickou vizáí, a analyzuje
147
Doslov podobného znní jsem pednesla na konferenci ke stému vroí Jaroslava Foglara, poádan Památníkem národního písemnictví. V mém píspvku ve sborníku k této píleitosti nebyl ov em publikován.
61
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
píiny jeho úspchu – ve své dob lo o nejprodávanj í titul a dodnes jsou nkterá ísla z jeho historie nepekonána. asopis ml také mnohá specifika, jako napíklad tenáská kluby – i tm je vnována ást práce. Samostatná kapitola je poté vnována novinái a spisovateli Jaroslavu Foglarovi, kter se vznamnou mrou podílel na vzniku a fungování asopisu. V prbhu práce vycházejí najevo skutenosti, které pomohly oblib asopisu. Jde napíklad o interaktivitu, vhodnou práci s dospívající mláde í napíklad formou sdru ování do kolektiv a nabízení pocitu sounále itosti, dále o specifickou prezentaci vzor a autorit a vbr autor a ánr.
SUMMARY Bachelor thesis "Mlad hlasatel and its Authors" gives complete picture of coverage of children magazine in before- and afterward Czechoslovakia. It deals with successful position of the magazine among its concurrency, its style, methods, authors and graphical design. First part of the work is descriptive and covers history, genesis and authors. Second part comprises of analyze of activity of the periodical on the market which was entered by the magazine in a very successful way. It was the most sold title of its time. It attracted its readers by its adventurous alluring direction which had enough time to develop during its existence. During publishing of the magazine changed its target group – it was written also for older readers. With respect to international situation increased its importance also more serious themes like politics. Style of writing for children approached to the style of writing for adults. The magazine had many specifics like readers clubs to which is also dedicated part of the work. Individual chapter is attributed to journalist and writer Jaroslav Foglar who took large part in genesis and functioning of the magazine. The work reveals origins of magazine´s popularity like for example interactivity, suitable work with maturing youth based on forming of collectives with sense of fellowship, specific presentation of models and authorities and choice of authors and genres. Another important aspects were also good graphical design, emphasis on playfulness and entertainment, instructive articles and universal orientation of the magazine. Sale was also supported by the magazine´s continuity supported for example by the serial novels or by the possibility to have bound whole volume in special folder. Success of magazine is comparable only with the impact of today´s "ABC" magazine. But not in its present form but with its older shape of "ABC of young natural scientists and chemists" (under this title was the magazine
62
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
issued from 1957 till 2002, today it bears the title "ABC, magazine of the 21st century generation" and with its older version it doesn´t have much in common).
63
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
PRAMENY A LITERATURA Prameny: ABC mladch technik a pírodovdc. Praha : Mladá fronta, Ro. 1–45 (1957-2002) ABC : asopis generace 21. století Praha : Ringier R. Ro. 46–53. (2002–2009) Mal hlasatel : Obrázkov, zábavn asopis pro chlapce a dvata. Praha : Melantrich. Ro. 1 (31. srpen 1935, . 1 - 1. srpen 1936, do . 44) Mlad hlasatel : Obrázkov, zábavn asopis pro chlapce a dvata. Praha : Melantrich. Ro. 2 (5. záí 1936, . 1) - 6 (17. kvten 1941, do . 38). 21. století JUNIOR. Praha : Rf–Hobby s.r.o. Ro. 1 – 3 (2006–20009)
Literatura: BEDNAÍK, Petr; CEBE, Jan; JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara; KRYPÍNOVÁ, Jitka; SEKERA, Martin. eská média v prom nách 20. století. 1. vyd. Praha : Národní muzeum ; Fakulta sociálních vd UK, 2008. 1 DVD ISBN 978-80-7036-264-8. BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno : Barrister and Principal, 2003. 392s. ISBN 80-85947-67-6 EKOVÁ, Jana a kolektiv: Vvoj literatury pro d ti a mláde a její ánrové struktury. Praha : Portál, s.r.o, 2006. Vydání první. 172 s. ISBN: 80-7367-095-X, DLOUHÁN, Frantiek Bulánek. Branná témata v dtské literatue. In: Úhor. 31. íjna 1937, ro. XXV, . 4 HENDL, Jan. Kvalitativní vzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha : Portál, 2008. Vydání druhé. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4 HENDRICH, J.: Vchovná hodnota etby pro mláde. In: Úhor. Ro. 32, . 5 – 6/1944 HOLTHAUS, Stephan. D ti nového tisíciletí. In: Ethos. 2001, . 1, HOPLINGER Petr: Komunikace Jaroslava Foglara se tenái [rukopis] / Petr Hopfinger ; ved. dipl. práce Martin Sekera, Praha, 2002, 121 s., [000688245]
HOSTAN, Jan. Pro se dostává novinásk styl do dtské literatury? In: Úhor. 20. ledna 1941, ro. XXIX, . 1
64
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
JANOV, Slavomil. urnalistická tvorba spisovatele Jaroslava Foglara (se zetelem k d tskému a mládenickému tisku 30. a 40. let). [rukopis] Praha : Fakulta urnalistiky UK, 1990. 102 s. Vedoucí práce Barbara Köpplová.
JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spole nost. 1. vyd. Praha : Portál, 2003, 80-7178697-7 JOHN, Jaromír. Normy pro dtskou literaturu. In: Úhor. 20. záí 1937, ro. XXV, . 7 LOPATKA, Jan. Sláva a úskalí amatérismu. In: K fenoménu Jaroslav Foglar – Sborník píspvk z konference fenomén Jaroslav Foglar poádané Památníkem národního písemnictví ke 100. vroí narození Jaroslava Foglar dne 17. záí 2007. Praha : Památník národního písemnictví. 2008. Vydání 1. 232 s. ISBN: 978-80-85085-88-4,
Mc QUAIL. Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Vyd.1. 447 s. ISNB: 80-7178-200-9, MOOSE, Rudolf: asopiseck katalog SR a plakátovací píruka 1937. Praha : 1937 (v Liberci : Bratí Stiepelové). XIV - 202 s. NE POR, Martin. Jubileum asopisu Mlad hlasatel. In: Lad ní. 13. 4. 2005, ro. 10, . 4 OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA Jan a kolektiv. Praktická encyklopedie urnalistiky. Vyd. 2. Praha : Libri, 2002. 240 stran. 80-7277-108-6 OSVALDOVÁ, Barbora. Dtsk asopis vera, dnes a zítra: tydílné zamylení nad vznikem a vvojem asopis pro dti. In: D ti a my. 1989, ro. XIX, . 1 PECELT, Antonín. Brak a nevhodná literatura v rukou mládee. In: Úhor. 27. ledna 1940, ro. XXVIII, . 1 PECHÁEK, Jaroslav. Jak posuzovat ilustraci v dtské knize. In: Úhor. 24. íjna 1938, ro. XVI, .5 PECHÁEK, Jaroslav. Jet nkolik kreslí pro mláde. In: Úhor. Roník XXX, . 1,( 28. ledna 1942) PERNICA, B. asopisy eskoslovenské mládee. In: Úhor. 20. záí 1937, ro. XXV, . 7
65
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
PILLON, Nancy Bach. Reaching young people through media. Littleton : Libraries Unlimited, 1893. 279 s. ISBN 0872873692 PÍREK, Zdenk. tenáské kluby Jaroslava Foglara. Vyd. 1. Brno : Delfín, 1990. 172 s POLÁK, Jií. Poselství lutého kvítku. Vyd. 1. Praha : Olympia, 2003. 113 s, ISBN 80-7033-7915, POSPÍ IL, Tomá. Oktobriana a rusk underground : Neuviteln píbh Petra Sadeckého. Vyd. 1. Praha : Labyrint, 2004, 271 s. ISBN: 80-85935-60-0 POSPÍ IL, Tomá. Zapomenut malí Bohumil Konen. Praha : Arbor Vitae, 2007, 85 s. ISBN 80-86300-87-0 PROCHÁZKOVÁ, Michaela: Komiks Rychlé ípy [rukopis] / Michaela Procházková ; ved. dipl. práce Pavel Janáek, Praha, 2004, 150 s. : obr. [000688077]
REIFOVÁ, I. A kol.: Slovník mediální komunikace. Praha : Portál, 2004. l.vyd., 328 s.
RABA, Jií. Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách. Praha : Ostrov, 2005. 199 s. ISBN 80-86289-43-5
RUFF, H. A.; LAWSON K. R. Development of sustained, focused attention in young children during free play. Kalifornie: California Developmental Neuropsychology, 2002. 625s SADECK, Petr. Pro mlí Jaroslav Foglar? In: Zlat máj. 1964,. 3, 105–108 SMEJKALOVÁ, Radka. Dobrá kniha nad zlato. In: Tden. 22. 12. 2008. . 51/52, STEJSKAL, Václav. Moderní eská literatura pro dti. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství dtské knihy, 1962. 347 s
ULOVÁ, Markéta: Analza jazyka komiksovch seriál Jaroslava Foglara [rukopis] / Markéta
ulová ; ved. dipl. práce Petr Mare, Praha, 2004, 98 s. : barev. obr., píl. [000621098]
VÁBOVÁ – PROCHÁZKOVÁ, Petra. Analza kreslench se it v SR na píkladu se itu tylístek. Praha, Fakulta urnalistiky UK, 1990. 88 s. Vedoucí práce Barbora Osvaldová.
VEJDOVÁ, Tereza. Foglarv pínos eskm asopism pro mláde . In: K fenoménu Jaroslav Foglar – Sborník píspvk z konference fenomén Jaroslav Foglar poádané Památníkem národního písemnictví ke 100. vroí narození Jaroslava Foglar dne 17. záí 2007. Praha : Památník národního písemnictví. 2008. Vydání 1. 232 s. ISBN: 978-80-85085-88-4
66
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
TOMAN, Jaroslav. Didaktika tení a literární vchovy. Vyd. 1. eské Budjovice : Jihoeská univerzita v eskch Budjovicích, 2007. 116 s. ISBN: 978-80-7394-038-6 TYDRYCHOVÁ Michaela: asopisy pro dti mlad ího kolního vku [rukopis] / Michaela Tydrychová ; vedoucí diplomové práce Vladimíra Gebhartová, Praha, 2002, 80 s. : tab., grafy, obr. píl. [000229768]
UL, Franti ek, JANOV, Slavomil. Bimba, Malí Bohumil Konen. In: Western World. 2007, ro. 7, . 1
ZAPLETAL, Milo . Záhady a tajemství Jaroslava Foglara. Praha : Euromedia Group, 2007. Vydání první. 288 s. ISBN 978-80-242-1902-8
Web:
Bimba. [Online]. Poslední aktualizace 5. 11. 2008 [cit. 2008-11-03]Citáty. Dostupn z WWW: BÍNA, Michael L.; FERENC, Jan. Dtské asopisy mají tvrd chlebíek. Strategie [online]. 2005. [cit. 2008-09-19]. Dostupn z WWW: http://www.strategie.cz Foglarweb [online] Naposledy aktualizováno: 14. 7. 2008, [cit. 2008-10-8]. Mlad hlasatel. Dostupn z WWW: Fronta. [online]. Poslední aktualizace 14. 12. 2008. [cit. 2009-01-05]. Souborn pehled pokyn pro tiskovou pehlídku platnch ode dne 17. záí 1939. Dostupn z WWW: < http://www.fronta.cz/dokument/souborny-prehled-pokynu-pro-tiskovou-prehlidku-platnych-odedne-17-zari-1939> Ihned. [Online]Poslední aktualizace 12. 12. 2008 [cit. 2009-01-13]Návrat krále dobrodru né ilustrace. Dostupn z WWW: http://kultura.ihned.cz/c1-29007820-bimba-navrat-kraledobrodruzne-ilustrace
IOlympia [online] Poslední aktualizace 5. 10. 2008. [cit. 2008-10-08]. Heslo Foglar. Dostupn z WWW: http://www.iolympia.cz/foglar.php?osCsid=92028a4f05ac013256fe33164bf36952
ROSEN, Michael. Child ´s play. The guardian. [online]. 2009. [cit.2009-03-08]. Dostupn z WWW:
67
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
http://www.guardian.co.uk/books/2008/sep/26/michaelrosen.writing.booksforchildrenandteenage rs EHÁKOVÁ, Jitka. tvrtina eskch dtí vbec nete, dal í tvrtina ale te denn. eská kola. [online]. 2007. [cit. 2008-09-18]. Dostupn z WWW: SAK, Petr. Faktory vedoucí k erozi autority v souasné eské spolenosti. Britské listy. [online]. 2005. [cit. 2008-10-15]. Dostupn z WWW: http://www.blisty.cz/2005/9/14/art24964.html TOMAN, Vlastislav. Komiks jako literární ánr. Knihovnick zpravodaj vyso ina. [online]. 2006. [cit. 2008-09-19]. Dostupn z WWW:
68
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
SEZNAM PÍLOH Píloha . 1: Obálková ilustrace Vincence ivného (obrázek) Píloha . 2: Ukázka rubriky Pem lej a lu ti str ka Tomyho (obrázek) Píloha . 3: Ukázka klubovní stránky (obrázek) Píloha . 4: Ukázka typu fotografického lánku (obrázek) Píloha . 5: Rychlé ípy na zadní obálce asopisu (obrázek) Píloha . 6: Rychlé ípy (obrázek) Píloha . 7: Rychlé ípy (obrázek) Píloha . 8 Ukázka rubriky Zprávy z SR a celého svta (obrázek)
69
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
Píloha . 1
1. Obálková ilustrace Vincence ivného (ro ník III, . 2)
70
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
Píloha . 2
2. Ukázka rubriky P emlej a luti str ka Tomyho (ro ník III, .3, str.15)
71
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Píloha . 3
3. Ukázka klubovní stránky (roník II, . 6, str. 4)
72
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Píloha . 4
4. Ukázka typu fotografického lánku (roník III, íslo 32, str.6)
73
Bakaláská práce Mlad hlasatel a jeho autoi
Píloha . 5
74
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
5. Rychlé ípy na zadní obálce asopisu. (ro ník IV., íslo 33)
Píloha . 6
75
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
6. Rychlé ípy (ro ník IV, . 1)
Píloha . 7
76
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
7. Rychlé ípy (ro ník IV, str. 44)
Píloha . 8
77
Bakalá ská práce Mlad hlasatel a jeho auto i
8. Ukázka rubriky Zprávy z SR a celého svta (ro ník III, . 8. str. 2)
78