MASARYKOVA UNIVERZITA
UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ A PERSPEKTIVA 2010
JAROSLAV NEKUDA ESF MU
BRNO, 2010
OBSAH 1.
ÚVODNÍ POZNÁMKY ........................................................................................................................................ 3
2.
ČÁST VĚNOVANÁ ZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ MU .................................................................................. 6 2.1 2.2 2.3
TI, CO JIŽ PRÁCI MAJÍ ANEBO VĚDÍ, KAM NASTOUPÍ ... ........................................................................................... 9 TI, CO PRÁCI ZATÍM JEŠTĚ NEMAJÍ .................................................................................................................. 22 ZÁJEM ABSOLVENTŮ O PRÁCI V ZAHRANIČÍ A VLIV EKONOMICKÉ KRIZE NA UPLATNĚNÍ ............................................... 29
3.
HODNOCENÍ VYBRANÝCH KOMPONENT STUDIA NA MU .............................................................................. 34
4.
CO STUDENTY PÁLÍ ... ................................................................................................................................... 52
5.
VYBRANÁ DATA ZE ŠETŘENÍ Z LET 1996 - 2010 ............................................................................................ 53
6.
ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 61
7.
PŘÍLOHA Č. 1 – PRACOVNÍ AKTIVITY POSLUCHAČŮ BĚHEM STUDIA........................................................... 63
8.
PŘÍLOHA Č. 2 – VZOR POUŽITÉHO DOTAZNÍKU ............................................................................................ 64
2
1.
Úvodní poznámky
V průběhu letošního června a července se již počtrnácté mezi „čerstvými absolventy“ prezenčního magisterského studia na MU uskutečnil průzkum zaměřený na následující problémové okruhy:
vyhlídky absolventů MU na získání pracovních míst, hodnocení služeb poskytovaných MU posluchačům v průběhu studia, zájem o práci v zahraničí a další vybrané informace.
Výzkum se realizoval poprvé v roce 1994 a od této doby probíhal pravidelně se třemi výjimkami: nebyl realizován v letech 2001, 2003 a 2005, tedy době, kdy se s grantovou podporou FRVŠ uskutečnily rozsáhlé výzkumy uplatnění absolventů MU v praxi z let 1997 – 2000, 2001 – 2002 a 2003 – 2004. Základní pragmatika průzkumu byla ve vztahu k minulosti zachována, oproti loňskému šetření došlo v použitém dotazníku k několika změnám. Některé otázky byly po zkušenostech z dotazování formulačně zpřesněny, byla zavedena baterie otázek umožňujících zajímavé srovnání kompetencí ve dvou dimenzích: jak studenti hodnotí jejich důležitost pro dobré uplatnění v praxi a do jaké míry MU absolventy v tomto ohledu připravila. Rozhodující část dotazníku byla zachována v nezměněné podobě, což dává i nadále možnost získávat představu o vývoji sledovaných proměnných v čase. Ke sběru dat posloužil anonymně koncipovaný dotazník, který měl jen výhradně elektronickou podobu. Dotazník byl konstruován jako sada uzavřených formalizovaných otázek s několika málo otázkami „otevřenými“ a čtenář ho najde v příloze č. 3 této zprávy. Podařilo se shromáždit 1 120 úplně vyplněných dotazníků, což při počtu 2 130 oslovených respondentů 1 znamenalo zhruba průměrnou návratnost na úrovni 52,6 %.
1
Jedná se o množinu studentů, kteří absolvovali na MU SZZ v magisterském prezenčním studiu v jarním semestru r. 2010.
3
Absolutní a relativní návratnosti byly diferencovány mezi jednotlivými fakultami podle následujícího grafu a tabulky hodnot. Graf 1 Návratnost dotazníků podle fakult v roce 2010 (abs. počty) 418
450
297
312
350
314
400
164
160
166
55
80
100
139
150
Počet potenc. absolventů 2010 Počet odpovědí
81
139
180 156
200
191
250
156
224
300
18
50 0 ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF FSpS
Souhrnná tabulka návratnosti Vystudovaná fakulta SZZ 2010 „mělo“ absolvovat Počet odpovědí Návratnost v % ESF 180 156 86,7 FI 139 80 57,6 FSS 191 81 42,4 FF 418 166 39,7 LF 224 156 69,6 PedF 312 139 44,6 PrF 314 160 51,0 PřírF 297 164 55,2 FSpS 55 18 32,7 Celkem 2130 1120 52,6
Hodnoty návratností tohoto šetření od r. 1998 FAKULTA
1998
1999
2000
2002
2004
2006
2007
2008
2009
2010
Průměr
ESF
65,8
53,1
68,8
91,9
62,1
72,9
82,4
76,7
75,8
86,7
73,6
FI
82,5
38,3
82,5
85,4
98,9
48,1
64,9
62,1
69,5
57,6
69,0
FSS
4,3
16,0
10,0
46,3
54,4
30,5
84,4
56,3
52,9
42,4
39,8
FF
53,3
43,5
43,3
44,5
80,1
46,2
67,4
45,3
40,5
39,7
50,4
LF
55,6
88,8
68,3
96,3
23,3
24,1
36,5
52,7
43,3
69,6
55,9
PedF
39,7
20,8
33,1
38,8
62,0
56,0
61,1
60,4
56,3
44,6
47,3
PrF
17,1
53,9
22,5
48,1
55,3
48,1
61,2
65,3
63,0
51,0
48,6
PřF
38,6
27,6
15,9
46,4
48,8
51,8
68,3
68,9
60,6
55,2
48,2
FSpS MU
*
*
*
*
*
25,0
59,4
34,0
54,7
32,7
41,2
39,3
41,8
36,5
57,1
57,0
47,0
63,4
60,1
55,2
52,6
51,0
4
Celý další výklad bude strukturován následovně. Nejdříve se podíváme, jak jsou absolventi rozděleni do skupin podle toho, zda v období kolem promocí mají či nemají práci. Dále se budeme zabývat oběma skupinami odděleně, nejdříve „již zaměstnanými“ (nebo osobami s „příslibem práce“), potom „ještě nezaměstnanými“ absolventy. Dále pak navazuje společná část vztahující se k zájmu o práci v zahraničí a poslední část přibližuje postoje a hodnocení absolventů směrem ke službám poskytovaným Masarykovou univerzitou. Dále jsme zařadili část, která kvantitativní a grafickou formou rekapituluje hlavní zjištění ze šetření z let 1994 – 2010 za Masarykovu univerzitu jako celek. Nakonec jsme do přílohy zařadili výčty připomínek a výhrad studentů k různým aspektům studia podle fakult. Jedná se o autentické odpovědi respondentů bez jakýchkoli úprav, vč. gramatických či stylistických chyb se dvěma výjimkami: informace o konkrétních osobách jsou anonymizovány a také jsou opraveny evidentní překlepy, které by mohly znesnadňovat čtení textů. Stejně tak jako v přecházejících letech má prezentace dat – pro rychlejší orientaci – převážně grafickou podobu, grafy jsou zjednodušené se sloučenými variantami a vynechanými variantami odpovědí „neví, event. jiná možnost“ všude, kde to bylo vhodné. Nakonec ještě jedna technická poznámka. V tomto výzkumu byly – jako proměnné – užity i číselníky studijních programů a oborů podle IS MU. Pokud by si zástupci fakult chtěli udělat přehled o uplatnění svých absolventů podle programů, oborů nebo oborů sloučených do širších, organických skupin, je možné požádat o data z výzkumu ve formátu SPSS (*.sav) nebo Excel (*.xls) v Poradenském centru MU. Podobná analýza byla v minulosti provedena například na ESF a přinesla vcelku zajímavá zjištění. V souboru odpovědí je celkem 30 studijních oborů s deseti a více respondenty podle následujícího přehledu. Obor Právo Všeobecné lékařství Podnikové hospodářství Finanční podnikání Psychologie Informační systémy Učitelství pro 1. stupeň základní školy Veřejná ekonomika Anglický jazyk a literatura Regionální rozvoj a správa Speciální pedagogika Molekulární biologie a genetika Zdravotní vědy Aplikovaná informatika Zubní lékařství
N 158 96 46 40 30 25 24 24 21 21 21 20 20 19 17
Obor Český jazyk a literatura Učitelství těl. výchovy pro ZŠ a SŠ Sociální pedagogika a poradenství Politologie Analytická biochemie Hospodářská politika Mediální studia a žurnalistika Mezinárodní vztahy Německý jazyk a literatura Počítačové systémy Sociální politika a sociální práce Obecná biologie Historie Ošetřovatelská péče v gerontologii Učitelství matematiky pro střední školy
5
N 16 16 14 13 12 12 12 12 12 12 12 11 10 10 10
2.
Část věnovaná zaměstnanosti absolventů MU
Úvodní otázka dotazníku selektovala respondenty do několika velkých skupin. Každá z nich byla následně – podle logiky věcí – dotazována na odlišné okruhy otázek. Úvodní otázka měla následující podobu: Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat, podnikat či být jinak ekonomicky aktivní? Rozložení hodnot za celou MU vidíme v následujícím grafu: Graf 2 Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat ...? N = 1098
ano, vím, zatím ale ještě nepracuji / nepodnikám 26,3%
jiná možnost 18,5%
nyní jsem v prac. poměru / podnikám 18,0%
ještě nevím, ale chci pracovat 37,2%
Vidíme, že respondenti jsou rozděleni do tří velkých skupin, první se 44,4 % (2009 = 48,1 %, r. 2008 = 49,6 %, 2007 = 48,8 %) tvoří absolventi, kteří buďto vědí, kde budou pracovat, nebo dokonce pracují, menší skupina – 37,2 % (r. 2009 = 32,8 %, r. 2008 = 31,9 %, 2007 = 33,2 %) – chce pracovat, ale práci zatím nemá, a konečně je zde skupina s podílem 18,5 % (r. 2009 = 19,0 %, r. 2008 = 18,6 %; 2007 = 18,0 %), která volí „jiné možnosti“; co je jejich obsahem se dozvíme dále. Meziroční srovnání ukazuje poměrně vysokou stálost proporcí všech tří skupin, povšimnout si můžeme zhruba 4 % poklesu podílu skupiny „co už má práci“.
6
Rozložení odpovědí na úvodní otázku – tříděné podle fakult – je patrné z následujícího grafu. Graf 3 Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat ...? (n = 1 098) 100% 90% 80% 70%
jiná možnost
60%
ještě nevím, ale chci pracovat
50%
nyní jsem v prac. poměru / podnikám
40%
ano, vím, zatím ale ještě nepracuji / nepodnikám
30% 20% 10% 0% ESF
FI
FSS
FF
LF
Víte již kam po VŚ? ano, vím, zatím ale ještě nepracuji / nepodnikám nyní jsem v prac. poměru / podnikám ještě nevím, ale chci pracovat jiná možnost Celkem
PedF
ESF 22,1 20,1 46,8 11,0 100,0
PrF
PřírF
FSpS
MU
FI 19,0 39,2 29,1 12,7 100,0
FSS 16,9 37,7 33,8 11,7 100,0
FF 20,0 15,2 44,8 20,0 100,0
LF 64,0 12,0 18,0 6,0 100,0
PedF 29,7 15,2 42,0 13,0 100,0
PrF 20,6 16,8 45,2 17,4 100,0
PřírF 12,3 9,3 31,5 46,9 100,0
FSpS MU 27,8 26,3 11,1 18,0 38,9 37,2 22,2 18,5 100,0 100,0
Necelá pětina absolventů uvažuje o „jiných možnostech“. Abychom tyto aktivity mohli lépe poznat, jedna z otázek v dotazníku tyto různé „nepracovní aktivity“ absolventů mapovala. Výsledky zobrazuje tabulka na následující straně, pro zajímavost jsou uvedeny i absolutní hodnoty.
7
Co po ukončení studia v případě, že absolvent nejde „hned pracovat" [t. j. celkem 18,5 % respondentů]? [ve spodní části tabulky jsou absolutní údaje] Co po ukončení studia doktorské studium na MU doktorské stud. na jiné VŠ, než na MU další VŠ studium na MU další vysokoškolské studium mimo MU studium jazyků mateřská dovolená pobyt v zahraničí spojený se studiem jiný pobyt v zahraničí jiná možnost Celkem doktorské studium na MU doktorské stud. na jiné VŠ, než na MU další VŠ studium na MU další vysokoškolské studium mimo MU studium jazyků mateřská dovolená pobyt v zahraničí spojený se studiem jiný pobyt v zahraničí jiná možnost Celkem
ESF 57,9
FI 100,0
FSS 41,7 16,7 16,7
15,8
8,3 8,3 8,3
5,3 15,8 5,3 100,0 11 0 3 0 0 1 0 3 1 19
100,0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 12
100,0 5 2 2 0 1 1 1 0 0 12
FF 62,2 10,8 16,2 2,7
2,7 2,7 2,7 100,0 23 4 6 1 0 0 1 1 1 37
LF 66,7
PedF 5,3
8,3
15,8 5,3
16,7
42,1 5,3 21,1 5,3 100,0 1 0 3 1 0 8 1 4 1 19
8,3 100,0 8 0 1 0 0 2 0 0 1 12
PrF 40,7 3,7 18,5 3,7 3,7 3,7 18,5 3,7 3,7 100,0 11 1 5 1 1 1 5 1 1 27
PřírF 81,5 6,2 6,2 1,2
2,5 2,5 100,0 66 5 5 1 0 0 0 2 2 81
FSpS 42,9
14,3 42,9 100,0 3 0 0 0 0 0 1 3 0 7
Od tohoto místa se text zprávy „větví“ – bezprostředně další část popisuje odpovědi absolventů, kteří již práci „mají“, dále následuje část pojednávající o zatím „nezaměstnaných“ absolventech.
8
MU 61,9 5,3 11,1 1,8 0,9 5,8 4,0 6,2 3,1 100,0 140 12 25 4 2 13 9 14 7 226
2.1
Ti, co již práci mají anebo vědí, kam nastoupí ...
Jak již bylo řečeno, jedná se celkově o 44,4 % z absolventů MU (2009 = 48,1 %; r. 2008 = 49,6 %; 2007 = 48,8 %), v absolutním vyjádření tedy dále popisujeme a interpretujeme odpovědi zhruba 487 osob 2 s 59,7 % podílem žen. Při úvahách nad dále prezentovanými informacemi je třeba zaznamenat následující absolutní počty odpovědí v tomto oddíle, viz např. poměrně malý počet odpovědí u FSpS (n = 7); různé odchylky u této množiny nejsou v interpretacích obvykle ani komentovány. ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
65
46
42
58
114
62
58
35
7
487
Z grafu – pro přehlednost slučujícího vždy dvě kladné a dvě záporné varianty – vidíme rozložení odpovědí na první otázku v tomto bloku. Je patrné, že proces hledání zaměstnání byl relativně obtížnější pro mladé absolventy FF a PřírF, nejsnáze práci získávali informatici a lékaři. Celkový podíl „nepříznivých“ odpovědí (velmi obtížně + poměrně obtížně) zůstal v meziročním srovnání prakticky nezměněný – 24,3 % (2009 = 24,1 %, 2008 = 19,7 %; r. 2007 = 24,5 %; 2006 = 23,6 %; 2004 = 24,8 %; 2002 = 19,6 %; 2000 = 24,6 %). Zajímavý je velice malý podíl varianty odpovědi „velice obtížné“ na úrovni dvou procent, který je stejný jako v loňském roce. Graf 4 Bylo pro Vás obtížné získat práci? (sloučené, přepočítané hodnoty; n = 477) 120,0
100,0
80,0 56,1 60,0
80,5
57,6
64,9
69,4
66,7
81,0
86,3
rel. snadné + úplně snadné
75,7
velmi + poměrně obtížné
97,8 40,0
20,0
43,9 19,5
42,4
35,1
30,6
33,3
19,0
13,7
24,3
2,2
0,0 ESF
FI
FSS
FF
Obtížnost získat práci velmi obtížné poměrně obtížné poměrně snadné úplně snadné nevím, ev. jiná odpověď Celkem
ESF
FI
29,2 49,2 16,9 4,6 100,0
2,1 66,0 29,8 2,1 100,0
LF
PedF
FSS 2,4 16,7 57,1 21,4 2,4 100,0
PrF
FF 13,6 28,8 47,5 6,8 3,4 100,0
PřírF
LF 0,8 12,4 57,0 26,4 3,3 100,0
FSpS
MU
PedF
PrF
32,3 53,2 6,5 8,1 100,0
17,2 54,7 18,8 9,4 100,0
PřírF 2,9 37,1 40,0 14,3 5,7 100,0
FSpS 16,7 16,7 66,7
100,0
MU 2,4 20,8 53,9 18,2 4,8 100,0
2 Technická poznámka – ne všude zcela přesně „hrají“ čísla o počtech respondentů, která by „hrát“ měla. Je tomu z toho prostého důvodu, že ne všichni respondenti odpověděli na úplně všechny položené otázky. Hraniční případy také představují budoucí doktorandi s částečnými pracovními úvazky apod.
9
Rozložení odpovědí na otázku, ve kterém sektoru budou absolventi zaměstnáni, ukazuje, že státní firmy a instituce jsou – ostatně jako vždy v minulosti – doménou zejména lékařů a pedagogů, v soukromém sektoru – stejně jako v předcházejících šetřeních – převažují ekonomové, informatici a právníci. Graf 5 Kde pracujete nebo budete pracovat? (n = 503) 100%
80%
jiná forma
60%
soukromě podnikat soukromá firma (instituce) podnik s významnou státní účastí
40%
instituce veř. sektoru
20%
0% ESF
FI
FSS
FF
Kde pracujete / budete pracovat? ESF instituce veřejného sektoru 13,6 podnik s významnou státní účastí 1,5 soukromá firma (instituce) 77,3 soukromě podnikat 3,0 jiná forma 4,5 100,0 Celkem
LF
PedF
FI 14,9 2,1 66,0 14,9 2,1 100,0
PrF
PřírF
FSS 52,4 2,4 42,9 2,4
FF 67,8 1,7 16,9 13,6
100,0
100,0
10
FSpS
MU
LF 79,5 0,8 18,0 0,8 0,8 100,0
PedF 71,0 1,6 16,1 8,1 3,2 100,0
PrF 18,8
PřírF 68,6
FSpS 66,7
70,3 1,6 9,4 100,0
25,7 2,9 2,9 100,0
33,3
100,0
MU 51,5 1,2 39,4 5,2 2,8 100,0
Další graf zobrazuje rozložení odpovědí na otázku, zda absolventi budou pracovat „v oboru“. Zde máme možnost vidět, že „nejvěrnější“ oboru jsou – podobně jako v předchozích letech – informatici, lékaři a právníci. Graf 6 Budete pracovat v oboru, pro který jste se na VŠ připravovali? (sloučené, přepočítané hodnoty; n = 495) 120,0
100,0
0,0 20,0
1,7 21,4
12,3
14,3
24,2
26,8
0,0
3,2
80,0 určitě + spíše ne
60,0
určitě + spíše ano 100,0
40,0
80,0
98,3 78,6
96,8
87,7
85,7
75,8
73,2
100,0
20,0
0,0 ESF
FI
Pracujete v oboru? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím, nemohu posoudit Celkem
FSS
FF
LF
PedF
ESF 38,5 41,5 16,9 3,1
FI 72,3 27,7
FSS 52,4 26,2 21,4
100,0
100,0
100,0
PrF
FF 46,6 24,1 13,8 12,1 3,4 100,0
PřírF
FSpS
LF 88,4 9,9 0,8 0,8
PedF 50,0 25,8 16,1 8,1
100,0
100,0
MU
PrF 84,1 11,1 3,2 1,6 100,0
PřírF 54,3 31,4 8,6 5,7
FSpS 60,0 40,0
100,0
100,0
MU 64,5 22,7 8,8 3,4 0,6 100,0
Celkově můžeme konstatovat poměrně vysokou míru souladu mezi získaným vzděláním a jeho uplatňováním v daném oboru – součet variant „určitě ano“ + „spíše ano“ dává – stejně jako vloni – za celou MU 87,2 % (2009 = 87,3 %; 2008 = 85,0 %; 2007 = 86,1 %; 2006 = 85,3 %); i zde vidíme poměrnou stálost tohoto podílu v čase.
11
V jakých odvětvích absolventi působí, je patrné z následujícího přehledu. Čtyři nejčastěji zastoupená odvětví jsou označena šedě, celkem v nich bude působit 74,5 % absolventů. Odvětví zemědělství, lesnictví, rybolov zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví velkoobchod a maloobchod pohostinství a ubytování doprava, skladování, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí služby pro podniky výzkum a vývoj veřejná a státní správa, obrana, bezpečnost, soudnictví, prokuratura, soc.zabezpečení školství zdravotnictví a sociální péče veterinární, sociální a osobní služby kulturní, zábavní a rekreační činnosti jinde Celkem
ESF 4,7 1,6 1,6 10,9 1,6 1,6 7,8
FI
FSS
FF 1,8
2,5
1,8
5,0
1,8
4,4
LF
PedF
0,8
1,8 1,8
48,4 1,6
75,6 2,2
20,0 2,5
5,3
6,3 3,1
4,4 4,4
1,6 9,4 100,0
8,9 100,0
25,0 2,5 10,0 10,0 2,5 20,0 100,0
10,5 45,6 8,8 5,3 5,3 10,5 100,0
1,7 95,8 0,8 0,8 100,0
PřírF
FSpS
3,2
2,9
16,7
1,6 1,6 1,6 6,5
2,9
6,5 58,1 4,8 4,8 3,2 8,1 100,0
PrF
1,6 43,5
16,1
38,7 100,0
11,8 26,5 11,8 26,5 14,7
66,7
2,9
16,7
100,0
100,0
MU 0,2 0,6 0,6 0,2 3,1 0,2 1,2 1,4 0,4 22,7 2,4 8,2 16,7 26,9 2,2 1,8 11,0 100,0
Z dalšího grafu je patrné, jaký kdo dostal (nebo má přislíbený) nástupní plat. Jako doplňující informaci uvádíme i tzv. 5% useknutý průměr 3. Nejvyšší nástupní platy dostali, tak jako (téměř) každý rok, informatici a ekonomové. S nejnižšími platy se letos musejí smířit zejména přírodovědci a pedagogové („sportovci“), opět podobně jako v minulých letech. Graf 7 Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 2010 (n = 479)
15000
5% useknutý průměr 12000
PřírF
15579
17632 17438
FF
Prům. hrubý nást. plat 15311
17967 17259
19040
18566
19956
17618
20000
20012 19554
20554 19325
Kč
25000
24786 24363
30000
31011
35000
28263
40000
10000 5000 0 FI
Vystudovaná fakulta FI ESF MU FSS LF PrF FF PřírF PedF FSpS
ESF
MU
FSS
Hrubý nástupní plat 31011 24786 20554 20012 19956 19040 17967 17632 15579 12000
LF
PrF
5% useknutý průměr 28263 24363 19325 19554 17618 18566 17259 17438 15311
PedF
FSpS
Počet odpovědí 46 63 479 41 113 62 60 34 57 3
Při podobných hodnoceních se jako doplňující informace obvykle uvádí i tzv. 5% useknutý průměr. „Useknutý průměr“ (trimmed mean), který je jednoduchou robustní mírou úrovně, totiž „osvobozuje“ jednotlivá pozorování od extrémních hodnot, z výpočtu je vyloučeno 5% nejnižších a 5% nejvyšších hodnot. 3
Průměrné hrubé nástupní platy si také můžeme zobrazit pomocí tzv. krabičkových grafů – boxplotů. Graf 8
10 000 0
Nástupní platy
75 000
50 000
25 000
E SF
FI
FS S
FF
LF
P edF
P rF
P řírF
FS pS
FAKULTA
Podle tvaru „krabiček“ vidíme, že nejmenší variabilitu mají platy absolventů LF, PedF a PřírF, které jsou obvykle svázány s „tabulkovými platy“ ve veřejném sektoru. Průměrná nástupní plat za MU činí 20 554 (2009 = 19 815; 2008 = 19 419; 2007 = 18 771; 2006 = 17504), což oproti roku 2009 představuje nárůst o necelá čtyři procenta. Modální hodnota nástupních platů za celou MU je 20 000 Kč (2009 = 15 000; 2008 = 20 000, 2007 = 15 000), medián pak představuje 18 000 Kč (2009 = 16 500; 2008 = 17 000; 2007 = 16 000).
14
Absolventi MU – muži, dostali v průměru 24 861 Kč (2009 = 23 915, 2008 = 22 104, 2007 = 22 455 Kč; 2006 = 19 026), ženy – absolventky pak 17 718 Kč (2009 = 17 954; 2008 = 18 150, 2007 = 16 941 Kč; 2006 = 16 281), což představuje rozdíl mezi oběma pohlavími 7 143 Kč (2009 = 5 961; 2008 = 3 954, 2007 = 5 514; 2006 = 2 745 Kč), tj. 40 % (2009 = 33,2 %; 2008 = 21,8 %, 2007 = 32,6 %; 2006 = 16,9 %). Rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou do určité míry způsobeny tím, že podstatně vyšší podíl žen působí (nebo bude působit) ve veřejném sektoru, viz tabulku hodnot. Kde pracujete? instituce veřejného sektoru podnik s významnou státní účastí soukromá firma (instituce) soukromě podnikám jiná forma Celkem
muži 38,7 1,5 50,8 6,0 3,0 100,0
ženy 59,3 0,7 32,7 4,7 2,7 100,0
Celkem 51,0 1,0 39,9 5,2 2,8 100,0
Pokud bychom se na data podívali ještě podrobněji, je vidět podcenění práce žen i ve stejném sektoru podle následujícího přehledu. Kde pracujete? instituce veř. sektoru soukromá firma
muži 21667 26438
ženy 16830 19647
rozdíl - 4836 - 6791
15
Dále můžeme vidět graf zobrazující vývoj průměrných nástupních platů absolventů MU od roku 1996 až do letošního roku. Graf 9 Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 1996 - 2010
35000 r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000
30000 25000 20000
r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007
15000 10000
r. 2008 r. 2009
5000
r. 2010
0 FI
ESF
FSS
LF
PrF
FF
PřírF
PedF
FSpS
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU v letech 2000 – 2010 Fakulta
r. 2000
r. 2002
r. 2004
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Změna 04/10 v %
FI ESF FSS LF PrF FF PřírF PedF FSpS
25740 17471
20406 16427
6660 10219 9217 8801 7829
9441 13894 9890 11148 10436
21263 16147 15846 11604 17471 16226 11329 11484
25111 21635 16313 13915 16884 15160 14436 15891 16200
29073 23187 20303 15063 19982 17720 17044 14590 26982
31711 27646 23412 16903 18640 16992 18417 15590 16800
30574 26744 23421 18696 19926 16959 16538 14736 15031
31011 24786 20012 19956 19040 17967 17632 15579 12000
145,8 153,5 126,3 172,0 109,0 110,7 155,6 135,7 *
Průměrné platy jsou silně diferencovány podle sektorů, ve kterých budou absolventi pracovat: průměrný nástupní plat absolventa MU v institucích veřejného sektoru je 18 309 Kč (2009 = 17 523), soukromé firmy nabízejí 23 114 Kč (2009 = 23 492).
16
Přehled deseti nejlépe placených studijních oborů se šesti a více respondenty je patrný z následujícího přehledu: Studijní obor Aplikovaná informatika Informační systémy Bezpečnost informačních technologií Finanční podnikání Podnikové hospodářství Počítačové systémy Regionální rozvoj a správa Mediální studia a žurnalistika Všeobecné lékařství Psychologie
Průměrný plat 40250 29861 28833 26842 25614 24583 23438 23071 21095 19731
N 10 18 6 19 22 6 8 7 74 13
17
Další z grafů ukazuje, do jaké míry vidí respondenti své současné pracovní místo jako „perspektivní“. Hodnoty v grafu jsou pro větší přehlednost sloučeny. Celkově u všech absolventů převažují „perspektivní“ varianty nad variantami „neperspektivními“; relativně méně optimističtí jsou absolventi FF a PedF – viz graf a připojená tabulka hodnot. Graf 10 Je Vaše zaměstnání perspektivní? (z grafu je vyloučena možnost "nevím", n = 495) 120,0
100,0
4,3
0,0
5,0
2,4
8,6
7,7 24,1
%
80,0
8,9 40,0
18,0
spíše + vůbec není perspektivní
60,0
velmi + spíše perspektivní 95,7
40,0
84,6
100,0
93,3
92,9 70,7
88,6 70,5
87,1 60,0
20,0
0,0 ESF
FI
Perspektivnost zaměstnání velmi perspektivní spíše perspektivní spíše není perspektivní vůbec není perspektivní nevím, nedovedu posoudit Celkem
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF FSpS
MU
ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
33,8 50,8 7,7
42,6 53,2 4,3
21,4 71,4
24,1 46,6 17,2 6,9 5,2 100,0
39,2 54,2 5,0
18,0 52,5 14,8 3,3 11,5 100,0
43,5 56,5
25,7 62,9 5,7 2,9 2,9 100,0
40,0 20,0 40,0
7,7 100,0
100,0
2,4 4,8 100,0
18
1,7 100,0
100,0
100,0
MU 32,5 54,5 7,3 1,6 4,0 100,0
Pokud budeme uvažovat o hodnocení „perspektivnosti zaměstnání“ za celou univerzitu, můžeme konstatovat, že podíly jednotlivých odpovědí jsou ve srovnání s minulými roky poměrně stabilní. Součet odpovědí „velmi perspektivní“ a „spíše perspektivní“ se dlouhodobě pohybuje v rozmezí mezi 70 – 90 %, kladné hodnoty od roku 2004 neklesly pod 80 %. Graf 11 Perspektivnost zaměstnání MU 1996 - 2010 100,0 90,0
87,8
80,0 70,0
78,9 72,8 74,0 71,5
87,1
84,1
81,3 82,1
78,8 79,9
75,5
60,0 velmi + spíše perspektivní
50,0
spíše není + vůbec není perspektivní
40,0 30,0 20,0 15,7
17,9
20,4
16,7
14,7 13,0 13,6
10,0
14,3 12,4 14,2
9,4
8,9
Perspektivnost zaměstnání MU96 23,4 velmi perspektivní 49,4 spíše perspektivní 14,1 spíše není perspektivní 1,6 vůbec není perspektivní 11,5 nevím, nedovedu posoudit 100,0 Celkem
10 U M
U0 9
08
M
M
U
U0 7 M
06 U M
U0 4 M
U0 2 M
U0 0 M
U9 9 M
U9 8 M
U9 7 M
M
U9 6
0,0
MU97
MU98
MU99
MU00
MU02
MU04
MU06
MU07
MU08
MU 09
MU 10
23,1
18,5
28,4
20,3
19,3
20,8
30,9
28,6
27,9
28,2
32,5
50,9
53,0
50,5
55,2
59,5
59,1
57,0
55,5
53,5
53,9
54,5
15,6
16,6
13,7
10,3
13,3
15,1
8,4
10,3
12,9
12,7
7,3
2,3
3,8
1,0
2,7
0,3
1,6
1,0
2,0
1,3
1,6
1,6
8,1
8,2
6,4
11,5
7,6
3,5
2,8
3,5
4,5
3,6
4,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
19
Při získávání zaměstnání se absolventi MU letos – stejně jako v předchozích letech – spoléhali zejména na vlastní síly 60,3 % (2009 = 62,9 %; 2008 = 60,4; 2007 = 62,0 %; 2006 = 63,0 %; 2004 = 58,8 %). Graf 12 Jakým způsobem jste získal(a) zaměstnání? (n = 496)
90,0 80,0 70,0
50,0
rodiče, známí
40,0
prostřednictvím MU
30,0
jinak
20,0
personální agentury
10,0
úřad práce
%
60,0
vlastní přičinění (inzeráty, Internet, kontaktování zaměstnavatelů apod.) dostal přímou nabídku
0,0 ESF
FI
FSS
Jak jste získal(a) zaměstnání? vlastní přičinění dostali přímou nabídku rodiče, známí prostřednictvím MU jinak personální agentury úřad práce Celkem
FF
LF
PedF
ESF 56,9 13,8 13,8 7,7 1,5 6,2
FI 63,8 19,1 6,4 4,3 2,1 4,3
100,0
100,0
PrF
FSS 45,2 31,0 9,5 4,8 4,8 2,4 2,4 100,0
PřírF FSpS
FF 58,6 17,2 17,2 3,4 1,7 1,7 100,0
20
LF 68,6 11,6 14,9 0,8 1,7 1,7 0,8 100,0
MU
PedF 66,1 11,3 16,1 3,2 1,6
PrF 50,8 18,0 21,3 4,9 4,9
PřírF 57,1 22,9 20,0
1,6 100,0
100,0
100,0
FSpS 80,0
20,0
100,0
MU 60,3 16,3 14,9 3,6 2,2 1,8 0,8 100,0
Letos jsme se nově zajímali i o to, jaká úroveň a typ vzdělání jsou vyžadovány na místech, na která absolventi MU nastupují. Na místa, kde je předpokládáno vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření, nastupují – jak se dá předpokládat – absolventi LF a PrF a naopak méně často je tomu tak u absolventů FSS a ESF. Graf 13 Pracujete (budete pracovat, podnikat apod.) na místě, které vyžaduje... (n = 487) 100%
80%
jiná možnost 60%
nevyžaduje ani SŠ SŠ s maturitou VŠ jiného zaměření VŠ podobného zaměření
40%
VŠ vystudovaného zaměření
20%
0% ESF
FI
FSS
FF
LF
Jaké vzdělání vaše pracovní místo vyžaduje? vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření vysokoškolské vzdělání podobného zaměření vysokoškolské vzdělání jiného zaměření středoškolské vzdělání s maturitou nevyžaduje ani středoškolské vzdělání jiná možnost Celkem
PedF
ESF 44,3 36,1 3,3 8,2 3,3 4,9 100,0
PrF
FI 57,8 15,6 2,2 20,0 4,4
PřírF
FSS 32,5 32,5 2,5 15,0 5,0 12,5 100,0 100,0
21
FSpS
MU
FF LF PedF PrF PřírF 52,6 95,0 52,5 95,2 60,0 22,8 0,8 23,0 3,2 28,6 5,3 1,6 12,3 3,3 16,4 8,6 3,5 3,3 2,9 3,5 0,8 3,3 1,6 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
FSpS MU 60,0 66,9 20,0 17,0 1,6 9,0 2,3 20,0 3,1 100,0 100,0
2.2 Ti, co práci zatím ještě nemají ... Dále se budeme zabývat skupinou absolventů, kteří práci v období provádění šetření (tj. období kolem promocí) prozatím ještě neměli, ale měli zájem v dohledné době pracovat. Celkem se jednalo o 37,2 % (2009 = 32,8 %; 2008 = 31,9 %; 2007 = 33,2 %; 2006 = 31,9 %; 2004 = 39,0 %) absolventů, což je v absolutních údajích 421 respondent. Následující graf nepřímo dokresluje situaci na trhu pracovních sil. Pokud jsme vedeni správnou úvahou, pak nejdříve a intenzivněji začínají hledat práci ti, kteří se cítí být ohroženi nezaměstnaností (nejistotou). Jako obvykle jsou nejvíce „v klidu“ informatici. Graf 14 Proč zatím nemáte práci? (n = 421)
120,0
100,0
80,0
29,2 46,6
47,9
50,0 67,7
65,8
66,1
50,0
57,2
práci hledal(a), zatím nenašel(-šla)
73,6
60,0
zatím práci nehledal(a)
40,0
70,8 53,4
52,1
50,0
20,0
32,3
34,2
FSS
FF
33,9
50,0
42,8
26,4
0,0 ESF
FI
LF
Proč nemáte práci? ESF zatím práci nehledal(a) 53,4 práci hledal(a), zatím nenašel(-šla) 46,6 Celkem 100,0
PedF PrF
FI 70,8 29,2 100,0
PřírF FSpS MU
FSS 32,3 67,7 100,0
22
FF 34,2 65,8 100,0
LF 50,0 50,0 100,0
PedF 33,9 66,1 100,0
PrF 52,1 47,9 100,0
PřírF 26,4 73,6 100,0
FSpS 50,0 50,0 100,0
MU 42,8 57,2 100,0
Z jiného úhlu pohledu vypovídá o stavu trhu práce následující graf. Je z něho patrné, že největší úsilí při hledání zaměstnání vyvinuli zejména lékaři a pedagogové (stejně jako v předchozích letech), nejméně pak absolventi FI a ESF. V grafu jsou sloučeny dvě varianty do jedné, viz legenda ke grafu. Graf 15 Jak byste hodnotil(a) Vaše dosavadní úsilí při hledání práce? (z grafu byla vyloučena možnost "nevím", n = 268) 120,0
100,0
0,0 26,7
80,0
50,0
32,5
49,1
40,0
48,5
55,0
65,9
nebylo intenzivní
60,0
velice + spíše intenzivní 100,0
100,0
40,0
20,0
73,3 50,0
50,9
FSS
FF
67,5
60,0
51,5
45,0
34,1
0,0 ESF
0,0 FI
Úsilí při hledání práce bylo … velice intenzivní spíše intenzívní nebylo intenzivní nevím, nedovedu posoudit Celkem
LF
ESF 6,8 27,3 65,9
FI
100,0
100,0
*
PedF
PrF
FSS 12,0 36,0 48,0 4,0 100,0
FF 8,9 39,3 46,4 5,4 100,0
23
PřírF
FSpS
LF 6,3 62,5 25,0 6,3 100,0
PedF 20,5 40,9 29,5 9,1 100,0
MU
PrF 9,3 32,6 51,2 7,0 100,0
PřírF 20,9 34,9 37,2 7,0 100,0
FSpS 50,0 50,0
100,0
MU 12,7 36,0 45,9 5,3 100,0
Zatím nezaměstnaní absolventi budou hledat práci „všude“, do soukromého sektoru směřují zejména informatici a ekonomové, do veřejného sektoru směřují zejména lékaři, pedagogové (podobně jako v minulém šetření). Graf 16 Kde asi budete hledat zaměstnání? (n = 422) 70,0 60,0 50,0 instituce veřejného sektoru 40,0
podnik s významnou účastí státu soukromá firma soukromě podnikat
30,0
kombinace možností - všude 20,0 10,0 0,0 ESF
FI
FSS
Kde budete hledat práci? instituce veřejného sektoru podnik s významnou účastí státu soukromá firma soukromě podnikat kombinace možností – všude Celkem
FF
LF
ESF 8,2 31,5 1,4 58,9 100,0
PedF
FI
PrF
PřírF
FSS 40,6
19,0 27,0 100,0
4,2 62,5
9,4
FF 29,3 1,3 14,7
33,3 100,0
50,0 100,0
54,7 100,0
24
FSpS
LF 54,0
MU
PedF 55,9
44,1 100,0
PrF 19,0 21,0
PřírF 20,8 3,8 9,4
FSpS 25,0 12,5 12,5
60,0 100,0
66,0 100,0
50,0 100,0
MU 27,3 1,2 18,5 0,2 52,8 100,0
Zajímavý obraz představuje komparace „očekávání“ stran „ceny vlastní práce“. Zatím nezaměstnaní odpovídali na otázku, pod jakou částku by „nešli“ – „zaměstnání bych nepřijal, kdyby nabízený hrubý měsíční plat byl nižší než …“. V meziročním srovnání se „nároky“ absolventů prakticky nezměnily, vloni činily 15 096, letos pak 14 939 Kč. Ženy jsou v průměru za celou MU ochotny nastoupit za plat zhruba o 22,8 % nižší než muži (2009 = 19,1 %; 2008 = 11 %, 2007 = 7,5 %; 2006 = 11,6 %; ženy = 14 876 Kč, muži = 17 285 Kč). U absolventů všech fakult jsou průměrné – ještě přijatelné – platy nižší než skutečné nástupní platy již zaměstnaných kolegů, všichni by tedy mohli být po nástupu do zaměstnání „příjemně překvapeni“, zejména pak ekonomové a informatici. Graf 17 Představy zatím nezaměstnaných absolventů o ceně své práce a "realita" (n = 421 - 479) 35000 30000 25000 20000
zaměstnaní v průměru dostali nezaměstnaní "by nešli pod"
15000 10000 5000 0 ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
Zaměstnaní Nezaměstnaní Vystudovaná fakulta v průměru dostali "by nešli pod" Rozdíl = realita – očekávání ESF 24786 16804 7982 FI 31011 21604 9407 FSS 20012 14359 5653 FF 17967 14527 3440 LF 19956 15904 4052 PedF 15579 12602 2977 PrF 19040 13908 5132 PřírF 17632 13942 3690 FSpS 12000 16688 -4688 MU 20554 14998 5557
25
Z doposud nezaměstnaných bude práci v „oboru“ hledat většina, tj. 93,0 % (2009 = 85,9 %; 2008 = 89,3 %; 2007 = 82,2 %) – v grafu byly pro přehlednost sloučeny kategorie podle legendy a varianta „nevím“ vyloučena. I v tomto případě vyznívá rozložení hodnot pro MU uspokojivě. Graf 18 Budete hledat práci v oboru, na který jste se na VŠ připravoval(a)? (sloučené, přepočítané hodnoty; n = 401) 120,0
100,0
8,5
0,0
8,2
0,0
0,0
9,1
9,4
0,0
7,0
22,2 80,0 spíše ne + určitě ne
60,0
určitě ano + spíše ano 91,5
100,0
40,0
91,8
100,0
90,9
100,0
90,6
100,0
93,0
77,8
20,0
0,0 ESF
FI
FSS
Budete hledat práci v oboru? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím, nemohu posoudit Celkem
FF
LF
PedF
PrF
ESF 27,0 60,8 8,1
FI 75,0 20,8
FSS 33,3 36,7 20,0
FF 30,3 57,9 7,9
4,1 100
4,2 100
10,0 100
3,9 100,0
26
PřírF
LF 69,2 30,8
100,0
FSpS
MU
PedF 40,7 44,1 6,8 1,7 6,8 100,0
PrF 70,8 25,0
4,2 100,0
PřírF 54,7 35,8 7,5 1,9 100,0
FSpS 50,0
50,0 100,0
MU 45,7 42,7 6,2 0,5 5,0 100,0
Z dalšího grafu je patrné, jak zatím nezaměstnaní absolventi hodnotí své šance na získání pracovního místa; pro přehlednost byly opět sloučeny varianty podle legendy grafu a vyloučena varianta „nevím“. Nižší podíl negativních očekávání vidíme u informatiků, lékařů, právníků a ekonomů – tedy stejných skupin jako v uplynulých letech – a celkově převažují pozitivní očekávání. Graf 19 Kdybyste hodnotil(a) své budoucí šance na získání místa ... (sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučeny možnosti "něco mezi" a"nevím"; n = 219) 120,0
100,0
0,0 13,6
19,5
21,4
28,6
80,0 55,0
56,3 69,2
60,0
36,1
spíše + velmi nízké
79,2
velmi + spíše vysoké
100,0 40,0
86,4
80,5
78,6
63,9
45,0
43,8
20,0
71,4
30,8
20,8
0,0 ESF
FI
Šance na získání práce velmi vysoké spíše vysoké něco mezi spíše nízké velmi nízké nevím, nedovedu posoudit Celkem
FSS
FF
ESF 4,1 40,5 43,2 10,8
FI 4,2 70,8 20,8
1,4 100,0
4,2 100,0
LF
PedF
FSS 3,2 9,7 51,6 19,4 9,7 6,5 100,0
PrF
FF 1,3 17,3 53,3 21,3 2,7 4,0 100,0
27
PřírF
LF 38,5 34,6 11,5 11,5 3,8 100,0
FSpS
MU
PedF 1,7 6,8 55,9 18,6 13,6 3,4 100,0
PrF 8,3 37,5 36,1 9,7 2,8 5,6 100,0
PřírF
FSpS
17,0 58,5 15,1 5,7 3,8 100,0
62,5 12,5 25,0
100,0
MU 5,5 27,7 44,3 14,5 4,3 3,8 100,0
Očekávání absolventů ve vztahu k trhu pracovních sil dokresluje také následující graf, který opět ve sloučených variantách (s vyloučením varianty „nevím“) zobrazuje obavy absolventů z nezaměstnanosti; relativně vyšší hodnoty vidíme u absolventů PedF a PřírF. Celkově však převládá optimismus, negativní varianty dávají dohromady 33,1 % (2009 = 26,4 %; 2008 = 17,8 %; 2007 = 15,0 %; 2005 = 15,1 %; 2004 = 27,7 %). Graf 20 Myslíte, že Vám hrozí nezaměstnanost? (sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučena možnost "nevím"; n = 369) 120,0
100,0
80,0
60,0
41,7 64,3
74,6
50,0
59,4
75,0
76,9
84,0
66,9
spíše ne + určitě ne určitě ano + spíše ano
100,0 40,0 58,3 20,0
35,7
25,4 0,0 ESF
FSS
Hrozí vám nezaměstnanost? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím, nedovedu posoudit Celkem
FF
ESF 4,1 18,9 60,8 6,8 9,5 100,0
LF
FI
75,0 25,0 100,0
25,0
23,1
16,0 0,0 FI
50,0
40,6
PedF
FSS 3,2 29,0 51,6 6,5 9,7 100,0
PrF
PřírF
FF 4,0 30,7 46,7 4,0 14,7 100,0
LF 7,7 7,7 34,6 46,2 3,8 100,0
28
FSpS
PedF 13,6 33,9 30,5 3,4 18,6 100,0
33,1
MU
PrF 8,3 12,5 51,4 18,1 9,7 100,0
PřírF 5,7 32,1 34,0 3,8 24,5 100,0
FSpS 12,5 12,5 75,0
100,0
MU 6,4 22,5 47,9 10,7 12,6 100,0
2.3
Zájem absolventů o práci v zahraničí a vliv ekonomické krize na uplatnění
Nyní následuje série otázek orientovaných na zájem o práci v zahraničí. Odpovídali na ně všichni respondenti, tedy jak „už zaměstnaní“ tak i „práci hledající“. Podíl zájemců o práci v zahraničí poklesl za posledních šest let o více než 10 %, letos jejich podíl představoval 32,2 % (2009 = 31,8 %; 2008 = 29,5 %; 2007 = 30,7 %; 2006 = 35,4 %; 2004 = 42,8 %), nejčastěji mají o takovou práci zájem zejména absolventi ESF. Graf 21 Chtěl(a) byste v horizontu 2 – 3 let pracovat v zahraničí? (přepočítané, sloučené hodnoty, vyloučena var. nevím ; n = 1 040) 120,0
100,0 37,5
80,0 56,3
64,7
60,0
70,3
64,3
70,5
68,9
67,8
69,9
82,7
určitě + spíše ne určitě + spíše ano
40,0 62,5 20,0
43,7
35,3
29,7
35,7
29,5
32,2
31,1
30,1
PrF
PřírF
FSpS
MU
FF 12,3 21,5 38,0 22,7 5,5 100,0
LF 15,0 13,1 49,7 17,6 4,6 100,0
PedF 5,2 11,1 45,9 31,9 5,9 100,0
PrF 14,6 15,2 40,5 25,3 4,4 100,0
17,3
0,0 ESF
FI
FSS
FF
Chtěl(a) byste pracovat v zahraničí? ESF určitě ano 13,5 spíše ano 28,8 spíše ne 40,4 určitě ne 14,1 nevím, nemohu posoudit 3,2 Celkem 100,0
LF
FI 10,0 20,0 50,0 5,0 15,0 100,0
PedF
FSS 10,0 17,5 46,3 18,8 7,5 100,0
PřírF 5,6 23,0 50,9 15,5 5,0 100,0
FSpS 18,8 43,8 18,8 18,8 100,0
MU 11,1 19,3 44,4 19,6 5,6 100,0
Průměrná doba, kterou by absolventi v zahraničí chtěli strávit, je zhruba dva roky, podle následujícího přehledu. Vystudovaná fakulta ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Prům. doba v měsících 24 21 33 29 40 12 29 19 18 26
Počet odpovědí 66 24 22 54 44 22 41 45 10 328
29
Celkem 83,7 % (2009 = 85,0 %; 2008 = 83,0 %; 2007 = 85,8 %; 2006 = 88,8 %) z absolventů, kteří projevili zájem o práci v zahraničí, bude v tomto směru podnikat aktivní kroky. Podíl těchto osob se za posledních pět let prakticky nemění. Graf 22 Budete sám/sama podnikat aktivní kroky k tomu, abyste práci v zahraničí získal(a)? (sloučené, přepočítané hodnoty, n = 328) 100%
7,8
9,1 90%
16,7
6,7
9,8
14,9
25,0
10,0
12,2
25,0
80% 70% 60% spíše ne + určitě ne
50%
92,2
90,9 40%
83,3
90,2
93,3
90,0
87,8
PřírF
FSpS
MU
85,1
75,0
určitě ano + spíše ano
75,0
30% 20% 10% 0% ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
Budete podnikat aktivní kroky k získání práce v zahraničí? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Nemohu zatím posoudit Celkem
30
ESF 46,3 43,3 7,5 1,5 1,5 100,0
PrF
FI 37,5 25,0 20,8
FSS 54,2 29,2 12,5 4,2
FF 48,2 35,7 7,1
LF 59,1 25,0 4,5 4,5 16,7 8,9 6,8 100,0 100,0 100,0 100,0
PedF PrF 41,7 49,0 33,3 32,7 25,0 14,3
PřírF FSpS MU 23,9 60,0 45,6 67,4 30,0 38,1 6,5 10,0 10,5 1,2 4,1 2,2 4,7 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Celkově mezi absolventy panuje optimismus v otázce možnosti skutečně získat práci v zahraničí – 60,8 % (2009 = 60,6 %; 2008 = 65,2 %; 2007 = 64,2 %; 2006 = 61,0 %) tvoří kladné odpovědi. Graf 23 Domníváte se, že se Vám skutečně podaří získat práci v zahraničí? (přepočítané hodnoty, n = 268) 100% 90%
24,0
22,7
21,7
14,0
10,8
16,7
80%
20,7
12,5
22,0
44,7
70% 60% spíše ne + určitě ne
50% 40%
76,0
77,3
78,3
86,0
89,2
83,3
30%
79,3
87,5
určitě ano + spíše ano 78,0
55,3
20% 10% 0% ESF
FI
FSS
FF
Podaří se vám získat práci v zahraničí? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Nemohu zatím posoudit Celkem
LF
ESF 19,4 37,3 16,4 1,5 25,4 100,0
PedF
FI 20,8 50,0 20,8
PrF
FSS 8,0 64,0 20,0
PřírF
MU
LF PedF PrF 31,1 12,5 8,2 42,2 50,0 34,7 8,9 8,3 34,7 4,2 8,3 8,0 21,8 17,8 25,0 22,4 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
31
FF 14,5 52,7 10,9
FSpS
PřírF FSpS MU 6,7 30,0 16,0 44,4 40,0 44,8 13,3 10,0 16,6 0,6 35,6 20,0 22,1 100,0 100,0 100,0
Zajímaly nás také motivace absolventů k práci v zahraničí. Peněžní a „nepeněžní“ motivace byly v minulosti celkově rozloženy zhruba rovnoměrně, nyní převažují nepeněžní motivace; vyšší výdělek je zajímavý zejména pro mladé lékaře. Graf 24 Co je Vaší hlavní motivací zájmu o práci v zahraničí? (n = 344) 100%
80% neví, jiná odpověď 60%
jen jiné motivy jiné motivy převažují nad výdělkem "půl napůl" vyšší výdělek převažuje
40%
jen vyšší výdělek 20%
0% ESF
FI
FSS
FF
Motivace zájmu o práci v zahraničí jen vyšší výdělek vyšší výdělek převažuje "půl napůl" jiné motivy převažují nad výdělkem jen jiné motivy neví, jiná odpověď Celkem
LF
PedF
ESF 3,0 25,4 20,9 25,4 23,9 1,5 100,0
PrF
PřírF FSpS
FI 8,0 20,0 24,0 36,0 12,0
FSS 3,8 15,4 7,7 46,2 23,1 3,8 100,0 100,0
32
FF 1,8 25,5 25,5 29,1 18,2
MU
LF 11,4 38,6 20,5 20,5 2,3 6,8 100,0 100,0
PedF
PrF
39,1 34,8 21,7 4,3
16,3 24,5 36,7 22,4
100,0 100,0
PřírF FSpS 4,4 24,4 40,0 22,2 30,0 33,3 15,6 20,0 10,0 100,0 100,0
MU 3,8 25,9 22,7 29,4 16,6 1,7 100,0
V letošním roce jsme do dotazníku – stejně jako vloni – zařadili otázku, která sledovala posouzení vlivu ekonomické krize na uplatnění absolventů na trhu práce 4. Nejméně se dopadů krize obávají mladí lékaři a informatici, tedy stejné skupiny jako v loňském roce, relativně větší obavy vyjadřovali přírodovědci a ekonomové. V meziročním srovnání došlo k nárůstu „obavných“ odpovědí z 54,6 % na 60 %, tedy o zhruba pět procent. Graf 25 Ovlivní ekonom ická krize negativně vaše vyhlídky na uplatnění na trhu pracovních sil? (n = 998, vyloučena varianta "nevím ") 100%
80%
60%
určitě ne spíše ne spíše ano určitě ano
40%
20%
0% ESF
FI
FSS
FF
Ovlivní krize vaše uplatnění na trhu práce? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nemohu zatím posoudit Celkem
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU 29,5 13,9 21,4 25,0 4,3 20,3 22,7 29,2 15,4 21,3 42,3 22,2 50,0 44,4 16,7 48,3 34,7 47,9 53,8 38,7 23,5 50,0 20,0 27,8 49,3 28,0 36,7 20,8 23,1 31,5 4,7 13,9 8,6 2,8 29,7 3,4 6,0 2,1 7,7 8,5 29,5 13,9 21,4 25,0 4,3 20,3 22,7 29,2 15,4 21,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí „obav“ z vlivu ekonomické krize na uplatnění absolventů (seřazeno sestupně). Největší obavy tedy vyjadřují přírodovědci a naopak nejmenší lékaři. Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí PřírF -0,4 144 ESF -0,3 149 FF -0,2 144 PedF -0,1 118 FSS -0,1 70 FSpS 0,0 13 PrF 0,0 150 FI 0,4 72 LF 0,9 138
Otázka zněla: Domníváte se, že současná ekonomická krize negativně ovlivní vaše vyhlídky na uplatnění na trhu pracovních sil? 4
33
3.
Hodnocení vybraných komponent studia na MU
V následující části již odpovídají všichni absolventi. Zajímalo nás, zda absolvované studium bylo podle jejich názorů orientováno příliš teoreticky, příliš prakticky či vyváženě. V letošním roce je podíl osob, které považují studium za „příliš teoretické“ historicky nejnižší, stále však takto odpovídají dvě třetiny respondentů. Studium se zdá být nejvíce „teoretické“ zejména absolventům LF, FSS a FF; relativně spokojenější jsou v tomto ohledu informatici a přírodovědci, podobně jako v minulosti. Graf 26 Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během studia osvojil(a), byla z hlediska Vašich dalších potřeb ... (n = 1 119) 100%
80%
60%
nevím, nemohu posoudit příliš teoretická vyvážená
40%
příliš praktická
20%
0% ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
Orientace studia byla...? příliš praktická vyvážená příliš teoretická nevím, nemohu posoudit Celkem
ESF 0,6 30,1 64,1 5,1 100,0
FI
FSS
FF
52,5 46,3 1,3 100,0
24,7 70,4 4,9 100,0
28,3 66,9 4,8 100,0
34
PřírF
LF 1,3 14,7 82,1 1,9 100,0
FSpS
PedF 1,4 27,3 67,6 3,6 100,0
MU
PrF 30,0 67,5 2,5 100,0
PřírF 1,2 31,3 55,8 11,7 100,0
FSpS 5,6 72,2 11,1 11,1 100,0
MU 0,7 29,4 65,1 4,8 100,0
Pro hrubou a rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vyvážením komponent studia pomocí Z-score 5 od fakult s převahou teoretické složky (shora, kladné hodnoty) k fakultám s relativně vyváženějším poměrem těchto složek (dole, záporné hodnoty) – viz následující tabulku: Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí LF 0,3 153 FSS 0,1 77 FF 0,1 158 PrF 0,0 156 PedF 0,0 134 ESF 0,0 148 PřírF -0,1 144 FI -0,4 79 FSpS -1,3 16
5
Standardizovaná proměnná s průměrem = 0 a směrodatnou odchylkou = 1.
35
Čerství absolventi také hodnotili, jak je univerzita připravila v následujících třinácti oblastech kompetencí a současně také u každé kompetence hodnotili, jaký význam bude mít pro jejich budoucí uplatnění. Důležitost toho kterého faktoru pro budoucí uplatnění absolventi hodnotili na pětibodové škále, kde hodnota 1 = velmi důležitý a hodnota 5 = naprosto nedůležitý, současně pak hodnotili, do jaké míry je MU danou kompetencí vybavila, opět na stupnici 1 = výborně až 5 = nedostatečně. V následující tabulce vidíme „žebříček“ kompetencí seřazený podle důležitosti sestupně. Za nejdůležitější tedy studenti považují vybavenost odbornými praktickými zkušenostmi a dovednostmi (hodnota 1,5), současně však konstatují, že je v této oblasti MU vybavila na „horší trojku“ (3,2).
Kompetence
Důležitost (1 = důležitý 5 = nedůležitý)
MU "vybavila" (1 = výborně 5 = nedostatečně)
Rozdíl
1,5 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 1,9 2,0 2,0 2,0 2,1 2,2 2,2
3,2 2,7 2,1 2,7 2,8 3,1 3,2 2,8 2,6 2,9 2,0 2,6 3,2
-1,7 -1,2 -0,4 -0,9 -1,0 -1,3 -1,3 -0,8 -0,6 -0,9 0,1 -0,4 -1,0
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti Komunikační dovednosti Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky Schopnost argumentovat a kriticky myslet Schopnost sebeprezentace Organizační schopnosti a dovednosti Znalost cizích jazyků Schopnost týmové práce Koncepční a analytické myšlení Počítačová gramotnost Odborné teoretické znalosti Tolerance, uznání odlišných názorů Kreativita
V následujícím grafu jsme pro větší názornost použili „obrácené hodnoty“. Vyšší sloupce = vyšší důležitost i lepší vybavenost kompetencemi. Graf 27 Hodnocení významu a vybavenosti kompetencemi ("obrácené hodnoty" - vyšší hodnoty = důležitější i lepší vybavenost, N = 983 - 1075) 4,0 3,5 3,0 2,5 Důležitost MU "vybavila"
2,0 1,5 1,0 0,5
36
Kreativita
Tolerance, uznání odlišných názorů
Odborné teoretické znalosti
Počítačová gramotnost
Koncepční a analytické myšlení
Schopnost týmové práce
Znalost cizích jazyků
Organizační schopnosti a dovednosti
Schopnost sebeprezentace
Schopnost argumentovat a kriticky myslet
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky
Komunikační dovednosti
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti
0,0
Tabulka hodnot – záporné hodnoty v dolní třetině tabulky znamenají nežádoucí rozpor mezi „významem“ a stupněm vybavenosti danou kompetencí Důležitost kompetencí pro Odborné zkuš. uplatnění ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
dovednosti znalosti 1,7 2,6 1,9 2,4 1,4 2,4 1,5 2,2 1,3 1,5 1,4 2,0 1,4 2,0 1,5 1,9 1,8 2,2 1,5 2,1 Odborné prak. Odborné
3,5 2,8 3,4 3,2 3,5 3,1 3,4 3,0 2,4 3,2 Odborné zkuš.
Rozdíly hodnot ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Počítačová
Schopnost
a teoretické
zkuš. Vybavení kompetencemi studdovednosti ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
prak. Odborné
schopnosti gramotnost 1,7 1,7 1,7 1,9 2,5 2,2 2,2 1,9 2,7 2,0 Počítačová
sebeprezentace dovednosti 1,7 1,7 2,0 2,2 1,6 1,6 1,7 1,7 2,2 2,2 1,7 1,5 1,7 2,0 1,8 2,0 1,9 1,5 1,8 1,9 Schopnost Organizační
gramotnost 2,6 1,9 3,1 3,2 3,5 3,1 2,9 2,8 3,2 2,9 Počítačová
sebeprezentace dovednosti 2,6 2,9 3,2 3,2 2,7 3,0 2,8 3,0 3,1 3,3 2,7 3,1 3,0 3,2 2,6 3,3 2,5 2,2 2,8 3,1 Schopnost Organizační
gramotnost
sebeprezentace dovednosti
a teoretické znalosti 2,1 2,1 2,0 2,0 2,0 2,1 1,9 1,8 2,3 2,0 prak. Odborné
schopnosti
a teoretické
dovednosti
-1,8 -0,9 -1,9 -1,7 -2,3 -1,6 -1,9 -1,5 -0,6 -1,7
znalosti
0,5 0,4 0,4 0,1 -0,5 -0,1 0,1 0,2 -0,1 0,1
Organizační
schopnosti
-1,0 -0,1 -1,4 -1,3 -0,9 -0,9 -0,7 -0,9 -0,5 -0,9
-0,9 -1,2 -1,1 -1,1 -0,9 -1,1 -1,3 -0,7 -0,6 -1,0
-1,2 -1,0 -1,4 -1,3 -1,2 -1,6 -1,2 -1,3 -0,7 -1,3
Koncepční
a Schopnost
a Kreativita
analytické
orientace
2,3 2,0 1,9 2,1 2,7 1,6 2,3 2,2 1,9 2,2
myšlení 1,9 1,9 1,8 2,2 2,3 2,2 1,8 1,8 2,2 2,0 Koncepční
a Kreativita
analytické
3,5 3,1 2,9 3,1 3,6 3,2 3,2 3,2 2,7 3,2
myšlení 2,5 2,1 2,0 2,8 3,1 3,0 2,6 2,4 2,9 2,6 Koncepční
a Kreativita
analytické
orientace
a
uznání
myšlení
osvoj. poznatků týmové práce
názorů
-1,2 -1,0 -1,0 -1,0 -0,9 -1,6 -0,9 -0,9 -0,8 -1,0
-0,6 -0,2 -0,2 -0,6 -0,8 -0,9 -0,8 -0,6 -0,7 -0,6
Schopnost a
uznání
osvoj. poznatků týmové práce 1,8 1,9 1,9 2,0 1,4 1,9 1,7 2,0 1,5 1,8 1,6 1,9 1,6 2,3 1,6 2,0 1,7 1,8 1,6 2,0 a Schopnost Schopnost orientace
a
-0,6 -0,9 -0,8 -1,0 -0,9 -0,6 -0,7 -0,8 -0,5 -0,8
Komunikační odliš.
názorů
odliš.
názorů
-0,5 -0,5 -0,1 -0,4 -0,8 -0,5 -0,2 -0,3 -0,7 -0,4
Znalost
cizích
kriticky myslet 1,8 2,0 1,5 1,7 1,8 1,7 1,4 1,8 2,2 1,7 Schopnost
jazyků 1,6 1,9 1,6 1,7 2,2 2,2 1,9 1,7 2,2 1,9 Znalost cizích
argumentovat a dovednosti 2,7 3,4 2,7 2,6 2,8 2,4 2,7 2,7 2,2 2,7 Komunikační
2,7 2,9 2,1 2,4 2,8 2,4 2,6 2,5 2,8 2,6 Tolerance,
Schopnost argumentovat a
dovednosti 1,7 1,9 1,3 1,4 1,4 1,4 1,5 1,7 1,5 1,5 Komunikační
2,3 2,5 2,0 1,9 2,0 1,9 2,4 2,2 2,1 2,2 Tolerance, uznání
osvoj. poznatků týmové práce 2,1 2,5 2,1 2,9 1,7 2,7 2,1 3,0 2,3 2,7 2,2 2,6 2,0 3,0 2,0 2,8 2,4 2,2 2,1 2,8 a Schopnost Schopnost
-0,3 -0,2 -0,3 -0,4 -0,8 -0,6 -0,5 -0,4 -0,7 -0,4
Tolerance,
odliš.
kriticky myslet 2,8 2,6 2,1 2,6 3,1 2,8 2,5 2,6 2,9 2,7 Schopnost
jazyků 2,4 2,7 3,3 3,1 3,9 3,0 3,3 3,6 2,9 3,2 Znalost cizích
argumentovat a dovednosti
-1,0 -1,5 -1,4 -1,2 -1,4 -1,1 -1,2 -1,0 -0,6 -1,2
kriticky myslet
-1,0 -0,6 -0,6 -0,9 -1,3 -1,1 -1,1 -0,9 -0,7 -0,9
Na další straně si představíme sérii „žebříčků“ seřazených vždy podle daného kriteria shora dolů od „nejlepších“ po „nejhorší“, známkování je „jako ve škole“.
jazyků
-0,7 -0,8 -1,6 -1,4 -1,6 -0,8 -1,4 -1,9 -0,8 -1,3
Vybavení studentů kompetencemi
FSpS FI PřírF PedF FF MU FSS PrF ESF LF
Odborné prak.
Odborné
zkuš.
teoretické
a
dovednosti 2,4 2,8 3,0 3,1 3,2 3,2 3,4 3,4 3,5 3,5 Organizační schopnosti
FSpS ESF FF FSS PedF MU FI PrF PřírF LF
dovednosti 2,2 2,9 3,0 3,0 3,1 3,1 3,2 3,2 3,3 3,3 Schopnost
PřírF PrF FSS MU LF FF FI PedF ESF FSpS a
znalosti 1,8 1,9 2,0 2,0 2,0 2,0 2,1 2,1 2,1 2,3
FSpS FSS FI FF PřírF PrF PedF MU ESF LF
týmové práce 2,2 FSS 2,5 PedF 2,6 FF 2,7 PřírF 2,7 MU 2,8 PrF 2,8 ESF 2,9 FSpS 3,0 LF 3,0 FI Znalost cizích jazyků
ESF FI FSpS PedF FF MU FSS PrF PřírF LF
2,4 2,7 2,9 3,0 3,1 3,2 3,3 3,3 3,6 3,9
FI ESF PřírF PrF MU PedF FSS FSpS FF LF
Kreativita
názorů 2,1 2,4 2,4 2,5 2,6 2,6 2,7 2,8 2,8 2,9
gramotnost 1,9 2,6 2,8 2,9 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,5 Koncepční
Schopnost
FSpS ESF PřírF FSS PedF FF MU PrF LF FI a
analytické
2,7 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,2 3,2 3,5 3,6 Tolerance, uznání
FSpS ESF PedF FSS LF MU PřírF FI PrF FF
Počítačová
FSS FI PřírF ESF PrF MU FF FSpS PedF LF
myšlení 2,0 2,1 2,4 2,5 2,6 2,6 2,8 2,9 3,0 3,1 Komunikační
sebeprezentace 2,5 2,6 2,6 2,7 2,7 2,8 2,8 3,0 3,1 3,2 Schopnost orientace
FSS PřírF PrF FF ESF MU FI PedF LF FSpS
odliš.
a
osvoj. poznatků 1,7 2,0 2,0 2,1 2,1 2,1 2,1 2,2 2,3 2,4 Schopnost argumentovat a
FSpS PedF FF ESF PrF MU PřírF FSS LF FI
dovednosti 2,2 2,4 2,6 2,7 2,7 2,7 2,7 2,7 2,8 3,4
FSS PrF FF FI PřírF MU ESF PedF FSpS LF
kriticky myslet 2,1 2,5 2,6 2,6 2,6 2,7 2,8 2,8 2,9 3,1
Respondenti také hodnotili vybavení fakultních knihoven odbornou literaturou (vyloučena varianta „nevím“). Podíl spokojených uživatelů je téměř konstantní a letos představuje 64,4 % (2009 = 65,6 %; 2008 = 66,4 %, součet variant velmi + spíše spokojen). Graf 28 Hodnocení vybavení knihoven odbornou literaturou (sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučeny varianty "něco mezi" a "nevím; n = 891) 120,0 100,0
2,5
9,3
3,8
4,6
5,9 22,6
18,9
23,8
12,5
10,7
80,0 spíše nespokojen + velmi nespokojen
60,0 97,5 40,0
90,7
96,2
velmi + spíše spokojen
95,4
94,1 77,4
81,1
76,2
87,5
89,3
20,0
Vybavení knihovny velmi spokojen spíše spokojen "něco mezi" spíše nespokojen velmi nespokojen Celkem
ESF 38,4 54,9 4,3 1,8 0,6 100,0
FI 34,0 44,0 14,0 8,0 100,0
FSS 31,8 53,4 11,4 2,3 1,1 100,0
FF 29,5 50,6 16,0 1,9 1,9 100,0
Knihovna kampusu Bohunice 15,8 42,4 24,9 13,6 3,4 100,0
MU
jiná knihovna
PedF
PřírF
PrF
Knih. kampus Bohunice
FF
FSS
FI
ESF
0,0
PrF 24,7 57,8 12,3 5,2 100,0
PřírF 13,3 54,9 15,9 15,0 0,9 100,0
PedF 10,0 43,3 30,0 15,6 1,1 100,0
jiná knihovna 20,8 42,9 27,3 6,5 2,6 100,0
MU 24,3 50,1 16,7 7,5 1,4 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vybavením knihoven odbornou literaturou pomocí Z-score od (shora) relativně „nejvybavenějších“ (ESF, FSS a FI) po méně „vybavené“ (Knihovna Bohunice a PedF) – viz následující tabulku. Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí ESF -0,4 164 FSS -0,3 88 FI -0,2 50 FF -0,2 156 PrF -0,1 154 „jiná knihovna“ 0,2 77 PřírF 0,3 113 Knihovna kampusu Bohunice 0,4 177 PedF 0,5 90
39
Čerství absolventi také hodnotili rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s ohledem na jejich budoucí potřeby v profesním životě. Výsledky zobrazuje následující graf (vyloučena varianta „nevím“). Graf 29 Jak byste hodnotil(a) rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s ohledem na Vaše budoucí potřeby v profesionálním životě? (n = 1088) 100% 17,7 31,3
36,7
80%
67,6
61,3
52,7
70,0
77,6
60%
47,1
55,1
spíše + naprosto nedostatečný příliš velký + přiměřený 40%
82,3 68,7
63,3 20%
32,4
52,9
44,9
38,7
47,3
30,0
22,4 0% ESF
FI
Rozsah výuky ciz. jazyků příliš velký přiměřený spíše nedostatečný naprosto nedostatečný Celkem
FSS
FF
LF
ESF FI FSS 6,8 1,3 75,5 62,0 32,4 15,6 29,1 31,1 2,0 7,6 36,5 100,0 100,0 100,0
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
FF 3,8 34,9 36,8 24,5 100,0
LF
PedF 13,0 55,7 25,2 6,1 100,0
PrF 1,9 43,0 42,4 12,7 100,0
PřírF 0,6 29,4 41,3 28,8 100,0
22,4 34,2 43,4 100,0
FSpS 5,9 47,1 29,4 17,6 100,0
MU 3,5 43,8 32,4 20,2 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „saturace“ výukou cizích jazyků pomocí Z-score od relativně „nejsaturovanějších“ (ESF, PedF a FI) po nejméně „saturované“ (FSS a LF) – viz následující tabulka: Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí ESF -0,7 147 PedF -0,5 115 FI -0,3 79 FSpS -0,1 17 PrF 0,0 158 FF 0,2 106 PřírF 0,3 160 FSS 0,4 74 LF 0,6 152
40
Stejně jako v předcházejících letech, i letos sledovala jedna z otázek odbornou úroveň vysokoškolských učitelů, viz graf (vyloučena varianta „nevím“). Graf 30 Setkal(a) jste se někdy s tím, že odborná úroveň učitele (učitelů) neodpovídala vysokoškolskému studiu? (n = 1 086, sloučené hodnoty) 100% 90%
14,5
8,9
10,3
16,3
10,8
13,1
9,5 23,5
15,0
33,3
80% 70% 60%
občas + poměrně často
50% 40%
85,5
91,1
89,7
83,8
89,2
86,9
90,5 76,5
85,0
nikdy +spíše výjimečně
66,7
30% 20% 10% 0% ESF
FI
Setkal jste se s pedagogy ...? nikdy spíše výjimečně občas poměrně často Celkem
FSS
ESF 35,5 50,0 13,2 1,3 100,0
FF
LF
FI 53,2 38,0 8,9 100,0
PedF
FSS 48,7 41,0 9,0 1,3 100,0
PrF
PřírF
FF 36,9 46,9 15,0 1,3 100,0
LF 47,1 39,9 11,8 1,3 100,0
FSpS
PedF 26,5 40,2 28,8 4,5 100,0
MU
PrF 36,3 52,9 10,2 0,6 100,0
PřírF 38,6 51,9 8,2 1,3 100,0
FSpS 41,2 35,3 11,8 11,8 100,0
MU 39,1 45,9 13,4 1,7 100,0
A opět pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „přítomnosti pedagogů neadekvátní úrovně“ pomocí Z-score od relativně nejméně „saturovaných“ (FI a FSS) k „saturovanějším“ (FSpS a PedF), viz následující tabulka – fakulty jsou tedy seřazeny od nejméně častého výskytu „nekvalitních pedagogů“ k výskytu relativně častějšímu. Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí FI -0,3 79 FSS -0,2 78 LF -0,1 153 PřírF -0,1 158 PrF 0,0 157 ESF 0,0 152 FF 0,0 160 FSpS 0,2 17 PedF 0,5 132
41
Dále jsme zjišťovali spokojenost studentů s fungováním IS MU (vyloučena varianta „nevím“). Z grafu vidíme, že celkové hodnocení je mimořádně příznivé. Graf 31 Spokojenost s fungováním IS MU (n = 1 110) 110% 100%
1,9
1,3
6,2
3,0
2,6
5,9
1,9
0,0
3,1
3,1
90% 80% 70% 60% 50%
určitě + spíše ne 98,1
98,8
ESF
FI
93,8
97,0
97,4
94,1
98,1
96,9
100,0
96,9
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
určitě + spíše ano
40% 30% 20% 10% 0%
Spokojenost s IS MU ano, určitě spíše ano spíše ne určitě ne Celkem
ESF 66,0 32,1 1,3 0,6 100,0
FI 76,3 22,5 1,3 100,0
FSS 64,2 29,6 4,9 1,2 100,0
FF 61,2 35,8 3,0 100,0
LF 54,5 42,9 1,9 0,6 100,0
PedF 44,1 50,0 4,4 1,5 100,0
PrF 69,8 28,3 1,3 0,6 100,0
PřírF 54,0 42,9 3,1
FSpS 62,5 37,5
100,0
100,0
MU 60,4 36,6 2,5 0,5 100,0
Pokud z grafu vytvoříme standardizované pořadí, dospějeme k následujícímu – fakulty jsou seřazeny od „nejspokojenějších“ (FI, PrF) k relativně méně spokojeným (PedF). Fakulta Z-score Počet odpovědí FI -0,3 80 PrF -0,2 159 ESF -0,1 156 FSpS -0,1 16 FF 0,0 165 FSS 0,0 81 LF 0,1 154 PřírF 0,1 163 PedF 0,3 136
42
Zajímali jsme se také o to, zda se posluchači domnívají, že stávající délka studia je „přiměřená“, viz další z grafů (vyloučena varianta „nevím“). Graf 32 Domníváte se, že sumu znalostí a dovedností, kterou jste během vysokoškolského studia měl(a) možnost získat, by bylo reálné si osvojit i za kratší dobu? (n = 1 065) 100%
80%
60%
o 2 sem. kratší o 1 sem. kratší přiměřená
40%
delší o 1 rok
20%
0% ESF
FI
Délka studia by mohla být delší o 1 rok přiměřená o 1 sem. kratší o 2 sem. kratší Celkem
FSS
ESF 3,3 69,3 8,5 19,0 100,0
FF
FI 6,4 70,5 14,1 9,0 100,0
LF
FSS 6,4 70,5 19,2 3,8 100,0
PedF
PrF
FF 7,6 57,0 17,1 18,4 100,0
LF 11,0 71,7 3,4 13,8 100,0
PřírF
PedF 2,4 55,6 15,9 26,2 100,0
FSpS
PrF 3,2 63,2 14,8 18,7 100,0
MU
PřírF 3,8 74,4 10,3 11,5 100,0
FSpS 62,5 18,8 18,8 100,0
MU 5,4 66,1 12,5 16,1 100,0
A opět pro rychlejší orientaci výpočet standardizovaných hodnot Z-score. Nahoře jsou uvedeny fakulty, kde je délka „přiměřenější“, dole jsou pak fakulty, které by bylo možné vystudovat i za kratší dobu. Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí LF -0,2 145 FSS -0,2 78 FI -0,2 78 PřírF -0,1 156 ESF 0,0 153 FF 0,1 158 PrF 0,1 155 FSpS 0,2 16 PedF 0,3 126
43
Další z otázek měla následující znění: Kolik dní jste se v průměru připravoval(a) na jednu zkoušku? Výsledky je třeba brát jako orientační, samozřejmě – není zkouška jako zkouška … Průměrná doba přípravy na zkoušku za celou MU představuje 6,2 dne (2009 = 6,2; 2008 = 6,4; 2007 = 6,3; 2006 = 6,6), modus je 3 dny a medián je 5 dní; nejdelší doba přípravy je na LF – 15 dní. Pro zajímavost uvádíme v tabulce pod grafikou i hodnoty z roku 2009, meziroční změny jsou malé.
Délka přípravy na zkoušku ve dnech
Graf 33
30 ,0 0
20 ,0 0
10 ,0 0
0,00 E SF
FI
FS S
FF
LF
P edF
FAKULTA
Fakulta LF PrF MU PřírF FSS FF PedF ESF FSpS FI
Průměrná délka přípravy na zkoušku ve dnech 14,2 6,4 6,2 5,3 5,0 4,9 4,7 3,9 3,6 3,5
N
r. 2009
Změna r. 2009/10
154 158 1099 163 80 162 133 155 15 79
15,4 6,9 6,2 5,3 4,4 5,5 4,8 3,9 3,8 3,6
-1,2 -0,5 0 0 0,6 -0,6 -0,1 0 -0,2 -0,1
44
P rF
P řírF
FS pS
„Náročnost“ studia na MU zobrazuje následující graf a tabulka hodnot; nejnáročnější je již tradičně studium medicíny (z grafu vyloučena varianta „nevím“). Graf 34 Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska úsilí, které jste musel(a) během studia vynaložit ... (n = 1 099)
100,0 90,0 80,0 70,0
nebylo vůbec náročné
60,0
nebylo příliš náročné
50,0
něco mezi
40,0
poměrně náročné
30,0
velice náročné
20,0 10,0 0,0 ESF
FI
Náročnost studia velice náročné poměrně náročné něco mezi nebylo příliš náročné nebylo vůbec náročné Celkem
FSS
ESF 5,2 56,1 33,5 4,5 0,6 100,0
FF
FI 8,8 55,0 28,8 7,5 100,0
LF
PedF
FSS 3,8 45,6 35,4 13,9 1,3 100,0
PrF
FF 3,7 34,4 35,0 22,7 4,3 100,0
PřírF
LF 34,6 47,1 16,3 2,0 100,0
FSpS
PedF 3,8 36,8 48,1 10,5 0,8 100,0
MU
PrF 2,5 49,7 40,8 6,4 0,6 100,0
PřírF 4,9 54,3 34,6 6,2 100,0
FSpS 5,9 23,5 41,2 17,6 11,8 100,0
MU 8,6 46,8 34,2 9,2 1,2 100,0
Tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score, fakulty jsou shora dolů seřazeny – alespoň podle respondentů – od nejnáročnějších LF a FI k méně náročným (PedF, FF a FSpS). Sestava „obtížných“ a „lehkých“ fakult je podobná jako v loňském roce. Vystudovaná fakulta Z-score Poč. odpovědí LF -0,8 153 FI -0,2 80 ESF -0,1 155 PřírF -0,1 162 PrF 0,1 157 FSS 0,2 79 PedF 0,2 133 FF 0,5 163 FSpS 0,7 17
45
Celkovou spokojenost s tím, co jednotlivé fakulty daly svým absolventům „do života“, sledovala další z otázek. Graf 35 Jak jste spokojen(a) s tím , co Vám Vaše fakulta (MU) během studia „do života“ poskytla? (n = 1 095) 100%
80% velmi nespokojen
60%
spíše nespokojen něco mezi spíše spokojen
40%
velmi spokojen 20%
0% ESF
FI
FSS
Spokojenost s tím, co MU poskytla velmi spokojen(á) spíše spokojen(á) něco mezi spíše nespokojen(á) velmi nespokojen(á) Celkem
FF
ESF 17,5 62,3 16,2 3,2 0,6 100
LF
FI 35,0 48,8 15,0 1,3
FSS 15,0 53,8 23,8 5,0 2,5 100,0 100,0
PedF
FF 13,5 51,5 28,2 6,7
PrF
LF 10,0 52,0 27,3 8,0 2,7 100,0 100,0
PřírF
PedF 11,2 47,8 28,4 10,4 2,2 100,0
FSpS
PrF 20,1 65,4 13,8 0,6
MU
PřírF 15,2 57,0 19,6 7,0 1,3 100,0 100,0
FSpS MU 29,4 16,4 47,1 55,3 23,5 21,7 5,4 1,1 100,0 100,0
Následuje tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score – shora dolů od relativně nejvíce spokojených (FI, PrF, ESF) po relativně méně spokojené absolventy (FF, LF a PedF). Je třeba zdůraznit, že negativní varianty odpovědí za MU dávají dohromady jen 6,5 % (2009 = 6,5 %; 2008 = 6,4 %); i u posledního v řadě (PedF) převažují kladné varianty odpovědí nad zápornými zhruba v poměru 5 : 1. Vystudovaná fakulta Z-score Poč. odpovědí FI -0,5 80 FSpS -0,3 17 PrF -0,3 159 ESF -0,2 154 PřírF 0,0 158 FSS 0,1 80 FF 0,1 163 LF 0,3 150 PedF 0,3 134
46
Pokud bychom sledovali vztah celkové spokojenosti s MU se třinácti sledovanými kompetencemi (viz strany 36–37), pak zjišťujeme, že spokojenější jsou absolventi, kteří současně příznivěji hodnotí i to, jak je MU vybavila odbornými praktickými zkušenostmi a dovednostmi, viz graf 36. Vidíme, že v celé skupině bylo 16,5 % „velmi spokojených“ absolventů. Ve skupině, která ocenila nabyté praktické zkušenosti a dovednosti „jedničkou nebo dvojkou“ (box vlevo dole) byl podíl velmi spokojených 35,7 %. A naopak ti, kdo tento faktor hodnotili pětkou, byli „velmi spokojení“ jen v 2,1 % případů (box vpravo dole). Graf 36
Další z otázek zjišťovala zájem posluchačů o studium dvou nebo i více studijních programů současně. Z grafu, z něhož byla vyloučena varianta „nevím“, je patrný – a snadno pochopitelný – menší zájem z LF. Graf 37 Uvažoval(a) jste během studia na MU o tom, že byste studoval(a) ve dvou, případně i více studijních programech současně? (n = 1 100)
100%
80%
studoval mezifakultně
60%
vážně uvažoval, nerealizoval uvažoval, nerealizoval nikdy neuvažoval
40%
20%
0% ESF
FI
FSS
Studium více studijních programů současně? nikdy neuvažoval(a) uvažoval(a), nerealizoval(a) vážně uvažoval(a), nerealizoval(a) studoval(a) mezifakultně Celkem
FF
ESF 23,1 47,4 7,7 21,8 100,0
LF
FI 32,5 38,8 16,3 12,5 100,0
PedF
FSS 29,1 30,4 8,9 31,6 100,0
PrF
PřírF
FF 13,0 31,5 11,1 44,4 100,0
FSpS
LF 60,5 28,3 5,9 5,3 100,0
MU
PedF 23,5 40,2 16,7 19,7 100,0
PrF 18,2 41,5 9,4 30,8 100,0
PřírF 28,2 40,5 11,0 20,2 100,0
FSpS 29,4 23,5 11,8 35,3 100,0
MU 28,1 37,5 10,5 23,9 100,0
Z následujícího grafu, který zobrazuje názory absolventů na to, jaké podmínky MU pro mezifakultní studium vytváří, vidíme, že velká část respondentů nedokáže celou věc posoudit (28,5 %), dále pak kladné odpovědi převažují nad negativními v poměru 56,6 % vs. 15,0 % a tento poměr se postupně stále zlepšuje (2009 = 49,0 % vs. 16,5 %, 2008 = 48,7 % vs. 18,2 %; 2007 = 43,4 % vs. 21,1 %; 2006 = 39,6 % vs. 23,7 %; 2004 = 32,0 % vs. 31,1 % ; v r. 2002 tomu bylo naopak – záporné odpovědi 34,2 % převažovaly nad kladnými 22,5 %). Graf 38 Domníváte se, že na MU byly vytvořeny dobré podmínky pro vzájemnou „propustnost“ jednotlivých fakult ?(n = 1 107) 100%
80%
nevím, nedovedu posoudit
60%
určitě ne spíše ne spíše ano
40%
ano, určitě
20%
0% ESF
FI
Jsou podmínky pro prostupnost fakult? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím, nedovedu posoudit Celkem
FSS
ESF 24,4 40,4 10,3 0,6 24,4 100,0
FF
FI 36,3 53,8 1,3 8,8 100,0
LF
FSS 12,5 41,3 11,3 1,3 33,8 100,0
PedF
PrF
FF 20,1 43,3 14,6 1,2 20,7 100,0
49
PřírF
LF 9,9 22,4 17,8 1,3 48,7 100,0
FSpS
PedF 8,8 28,7 24,3 2,9 35,3 100,0
MU
PrF 14,5 45,9 8,8 0,6 30,2 100,0
PřírF 20,2 41,1 15,3 0,6 22,7 100,0
FSpS 23,5 35,3 29,4 11,8 100,0
MU 17,8 38,8 13,8 1,2 28,5 100,0
Dále byla zařazena otázka, která mapovala mimoškolní pracovní aktivity posluchačů MU, souhrnné výsledky opět zobrazuje následující graf. Detailnější informace o rozsahu pracovních aktivit studentů během studia jsou uvedeny v příloze č. 2. Graf 39 Pracovní aktivity studentů MU během studia (n = 377 - 1004) 100% 90% 80% 70% 60%
nepracoval velmi zřídka
50%
poměrně často pravidelně pracoval
40% 30% 20% 10% 0% 1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
Z grafu je patrný růst podílu ekonomicky aktivních studentů v průběhu studia. Součty variant „poměrně často“ a „pravidelně“ dosahují nejvyšších hodnot v pátém ročníku – 57,7 % (2009 =56,3 %; 2008 = 59,3 %; 2007 = 57,2 %); šestý ročník můžeme v různých ohledech chápat jako specifický. Práce studentů MU 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník pravidelně pracoval(a) 7,8 12,3 22,0 31,7 37,9 39,3 poměrně často 13,5 22,5 22,9 24,3 19,8 14,3 velmi zřídka 43,1 40,1 34,4 28,1 22,1 14,9 nepracoval(a) 35,5 25,1 20,7 15,9 20,2 31,6 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
50
I letos nás zajímalo, kolik hodin v průměru za týden studenti v jednotlivých ročnících odpracovali. Z grafu je patrné, že s postupujícím studiem se prodlužuje čas strávený prací ze zhruba jedenácti hodin v prvním ročníku na osmnáct hodin za týden v ročníku pátém. Šestý ročník je specifický, studují v něm zejména posluchači LF a „přesluhující“ studenti. Graf 40 Týdenní doba pracovních aktivit studentů MU (n = 231 - 768) 35,0
30,0
25,0 1. ročník 2. ročník
20,0
3. ročník 4. ročník 15,0
5. ročník 6. ročník
10,0
5,0
0,0 ESF
FI
Vystudovaná fakulta ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
8,8 9,2 14,7 10,4 11,7 10,3 13,1 8,8 8,8 10,7
10,4 12,3 19,4 12,6 10,6 12,7 13,4 10,3 14,5 12,4
13,1 14,6 25,5 12,8 10,5 14,4 16,6 12,0 10,2 14,2
15,9 17,2 23,4 15,7 13,5 16,0 18,3 13,3 13,1 16,2
19,0 20,4 25,9 17,8 13,3 17,7 19,5 15,2 12,9 18,1
20,2 25,0 29,3 22,3 15,3 17,2 13,9 20,2 21,2 21,3
51
Průměr 14,6 16,4 23,0 15,3 12,5 14,7 15,8 13,3 13,4 15,5
4.
Co studenty pálí ...
Poslední oblast výzkumu představuje shromáždění volných připomínek studentů k otázkám, u kterých k tomu byl vytvořen zvláštní prostor. U každé položky byli studenti instrukcí vyzváni, aby se ve svých odpovědích soustředili jen na zásadní a podstatné problémy. Vzhledem k tomu, že konkrétní připomínky směřují na fakultách „všemi směry“, zvolili jsme jejich prostý výčet a uspořádali jsme je podle oblastí. Čtenář je najde v příloze č. 1 této zprávy podle následující osnovy:
prostor pro připomínky ke kvalitě poskytovaných služeb a dalším podstatným otázkám; připomínky k fungování IS MU; vybavení knihoven; kvalita a rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory; přehled pracovních pozic.
Opakujeme, že se jedná o autentické a jakkoli neupravované odpovědi se dvěma výjimkami: informace o konkrétních osobách jsou anonymizovány 6 a opraveny jsou také evidentní překlepy, které by znesnadňovaly čtení textů.
6
Oprávněné osoby mohou tyto informace získat na požádání v Poradenském centru MU.
52
5. Vybraná data ze šetření z let 1996 - 2010 Z předchozích šetření jsme vybrali některé zajímavé a v čase srovnatelné údaje, které mohou zachytit určité tendence v oblasti aktuálního uplatnění absolventů MU a jejich retrospektivní hodnocení studia na MU. Jednu malou metodologickou poznámku: k prezentovaným datům by bylo zřejmě možné snést celou řadu „rozumných“, „vážných“ () a „dobře míněných“ výhrad. Jejich společným jmenovatelem by mohly být výhrady k nerovnoměrné návratnosti dotazníků v průběhu jednotlivých šetření, výhrady k proměnlivé struktuře fakult zahrnutých do šetření, reprezentativnosti získaných informací apod. Se všemi těmito výhradami „již dopředu souhlasíme“ a následující informace nechť jsou tedy chápány – „již s možnými, dopředu zmiňovanými výhradami“ – jen jako jeden z mnoha střípků v mozaice našeho poznání. Všichni absolventi Podíl osob, které už mají zaměstnání v době kolem promoci (ví kam nastoupí + již pracují) Podíl osob, které v budoucnu chtějí pracovat, ale zatím práci nemají Podíl osob volících jinou možnost (doktorské studium, jiné studium, pobyty v zahraničí apod.) Zaměstnaní absolventi (pracují nebo již vědí, kam nastoupí) Bylo pro Vás obtížné sehnat práci (velmi obtížné + poměrně obtížné)? Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a) (určitě ano + spíše ano)? Je Vaše zaměstnání perspektivní (určitě ano + spíše ano)? Podíl absolventů, kteří budou pracovat na místech vyžad. získané VŠ vzdělání Nezaměstnaní absolventi (kt. v době ukončení studia ještě nemají místo) Zaměstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a) Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání (velice intenzivně + spíše intenzivně)? Budete hledat práci v oboru (určitě ano + spíše ano) Šance na získání místa jsou (velmi vysoké + spíše vysoké) Hrozí Vám nezaměstnanost (určitě ano + spíše ano)? Hodnocení studia – všichni absolventi Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky" Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ (občas + poměrně často)? Bylo možné získat dané vzdělání za kratší dobu (studium mohlo být o 1 + o 2 semestry kratší) Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium (velice náročné + poměrně náročné) Jsou na MU vytvořeny podmínky pro mezifakultní studium (určitě ano + spíše ano)? Jak jste spokojen s tím co Vám MU dala do života (velmi spokojen(a) + spíše spokojen(a))? Přivydělávali si studenti vlastní prací během studia (pracoval(a) pravidelně + poměrně často)? 7
1996 47,4 * * 1996 38,4 88,6 72,8 * 1996 50,7 50,5 86,0 43,4 22,0 1996 72,2 30,8 24,5 66,1 15,1 * *
1997 44,0 * * 1997 35,9 87,9 72,8 * 1997 43,1 43,1 85,4 48,8 16,1 1997 70,8 30,7 28,6 65,2 24,5 * *
1998 44,0 * * 1998 43,2 84,3 71,5 * 1998 60,2 57,7 78,6 35,5 29,9 1998 71,7 27,6 21,9 66,0 18,2 * 45,0
1999 32,7 43,0 24,3 1999 38,9 87,4 78,9 * 1999 62,5 49,1 88,6 16,5 31,9 1999 74,3 30,9 24,5 42,9 18,2 44,1 46,9
Od r. 2006 včetně se jedná o podíl pracujících pravidelně + poměrně často v 5. ročníku, předchozí údaje byly zjišťovány částečně odlišně.
2000 43,8 34,2 22,0 2000 24,6 89,7 75,5 * 2000 55,1 46,8 89,9 26,3 30,7 2000 76,3 30,6 20,4 50,5 19,8 59,9 53,5
2002 37,4 34,0 28,6 2002 19,6 93,1 78,8 * 2002 47,0 43,2 89,4 31,5 20,1 2002 76,5 26,6 21,2 49,8 22,5 55,1 52,6
2004 38,6 39,5 21,9 2004 24,8 90,2 79,9 * 2004 46,8 25,2 90,8 32,9 27,7 2004 76,5 25,4 25,3 45,1 32,0 56,2 61,2
2006 50,1 31,9 18,0 2006 23,5 85,3 87,8 * 2006 50,4 52,8 82,5 37,7 15,1 2006 71,2 17,9 22,8 50,3 39,5 66,4 44,2 7
2007 48,8 33,2 18,0 2007 25,4 86,1 84,1 * 2007 40,6 43,1 82,2 36,6 15,0 2007 74,0 19,3 31,4 54,2 43,4 67,6 57,1
2008 49,6 31,9 18,6 2008 19,7 84,7 81,3 * 2008 47,2 34,9 84,7 37,9 10,7 2008 71,8 17,1 32,4 51,6 48,7 65,6 59,3
2009 48,1 32,8 19,0 2009 24,1 87,3 82,1 69,4 2009 53,2 48,7 78,4 29,3 21,9 2009 65,4 14,4 27,5 52,0 49,0 67,9 56,2
2010 44,4 37,2 18,5 2010 24,3 87,2 87,1 66,9 2010 57,2 48,7 88,4 33,2 28,9 2010 65,1 15,0 27,4 55,4 56,6 71,0 57,7
Vybrané grafy s retrospektivními údaji: Grafy 41 – 54 Bylo pro Vás obtížné sehnat práci? (velm i obtížné + pom ěrně obtížné) 45 40
43,2 38,4
35
38,9 35,9
30 24,8
24,6
25
23,5
25,4
20
24,1
24,3
19,7
19,6
15 10 5 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a)? (zaměstnaní abs.; určitě ano + spíše ano) 100 90
88,6
87,9
84,3
87,4
89,7
92,1
90,2
85,3
86,1
84,7
87,3
87,2
80 70 60 50 40 30 20 10 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Je Vaše zam ěstnání perspektivní? (zam ěstnaní abs.; určitě ano + spíše ano) 87,8
90 80 70
78,9 72,8 72,8 71,5
75,5
78,8 79,9
84,1
81,3 82,1
87,1
60 50 40 30 20 10 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Zam ěstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a) (zatím nezam ěstnaní abs.) 70 60,2
60 50
62,5 55,1
50,7 43,1
47
46,8
53,2
49,6
57,2
47,2 40,6
40 30 20 10 0
r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
55
Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání? (zatím nezam. abs.; velice intenzivně + spíše intenzivně) 60
57,7 52,8
50,5
50
49,1 43,1
46,8
48,7 43,2
48,7
43,1
40
34,9
30
25,2
20 10 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Budete hledat práci v oboru? (zatím nezam . abs.; určitě ano + spíše ano) 100 90 80
86,0
88,6 89,9
85,4
89,4
90,8 82,5
78,6
82,2
88,4
84,7 78,4
70 60 50 40 30 20 10 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
56
Šance na získání m ísta jsou ... (zatím nezam . abs..; velm i vysoké + spíše vysoké) 48,8
50 45
43,4
40
37,7
35,5
35
31,5
30
36,6
37,9 33,2
32,9 29,3
26,3
25 20
16,5
15 10 5 0
r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Hrozí Vám nezam ěstnanost? (zatím nezam . abs.; určitě ano + spíše ano)? 50 45 40 35 29,9
30 25 20 15
22,0
31,9 30,7
28,9
27,7 21,9
20,1 16,1
15,1
15,0 10,7
10 5 0
r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
57
Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky" 100 90 80 70
72,2
70,8
71,7
74,3
76,3
76,5
76,5
71,2
74,0
71,8 65,4
65,1
60 50 40 30 20 10 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ? (občas + poměrně často)? 50 45 40 35 30 25
30,8 30,7
27,6
30,9 30,6 26,6 25,4
20
17,9
15
19,3
17,1
14,4 15,0
10 5 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
58
Bylo by možné získat dané vzdělání za kratší dobu? (studium mohlo být o 1 + o 2 semestry kratší) 35 31,4 30 25
28,6 24,5 21,9
22,8
20,4 21,2
20
27,5 27,4
25,3
24,5
32,4
15 10 5 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium na MU ... (velice náročné + poměrně náročné) 70,0
66,1 65,2 66,0
60,0 50,5 49,8
50,0
50,3
54,2
51,6 52,0
55,4
45,1
42,9 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
59
Jsou na MU vytvořeny podmínky pro mezifakultní studium? (určitě ano + spíše ano)? 60
56,6 48,7 49,0
50 43,4 39,5
40 32,0 30 24,5 20
15,1
18,2 18,2 19,8
22,5
10 0 r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. r. 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Jak jste celkově spokojen(a) s tím, co vám MU "dala do života"? (velmi spokojen + spíše spokojen) 100 90 80 70
66,4 59,9
60 50
55,1
67,6
65,6
67,9
71,0
56,2
44,1
40 30 20 10 0 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010
60
6.
Závěr
V pořadí čtrnáctý průzkum „Ukončení studia na Masarykově univerzitě – ohlédnutí a perspektiva 2010“ proběhl rutinním způsobem s tím, že struktura užitého dotazníku byla mírně modifikována a byly doplněny některé nové otázky. Letošní účast absolventů dosáhla zhruba průměrné úrovně, výzkumu se aktivně zúčastnilo celkem 52,6 % všech potenciálních absolventů. Hrubou optikou nahlíženo je možné konstatovat, že i v retrospektivním pohledu v oblasti „okamžitého uplatnění absolventů MU“ nejsou viditelné žádné „dramatické“ změny a většina sledovaných proměnných na úrovni Masarykovy univerzity jako celku – a velmi často i na úrovni jednotlivých fakult – má poměrně značnou tendenci k zachovávání proporcí a úrovně měřených hodnot (viz např. část 5. Vybraná data ze šetření 1996 – 2010). Většina výsledků i viditelné trendy jsou pro naši univerzitu příznivé. Projevy ekonomické krize a její vliv na uplatnění absolventů MU jsou z vývoje některých indikátorů patrné, od loňského roku se však nijak dramaticky nezměnily. Jedná se zejména o částečně obtížnější hledání pracovních míst a vyšší míru obav z nezaměstnanosti u absolventů, kteří zatím práci nenašli, viz dále. V oblasti pracovních aktivit: zhruba polovina absolventů (44 %) v období šetření již pracuje nebo ví, kam nastoupí; od loňského roku se tento podíl snížil zhruba o čtyři procenta; podíl absolventů, kteří hodnotili proces hledání práce jako velmi a poměrně obtížný zůstal stejný jako vloni, tj. 24 %; podíl absolventů, kteří budou pracovat „v oboru“, dlouhodobě osciluje mezi 85 – 93 %, letos byl tento podíl 88 %, stejně jako vloni; celkem 87 % absolventů hodnotí aktuální zaměstnání jako „perspektivní“, což představuje druhý nejvyšší podíl od roku 1996; podíl absolventů, kteří budou působit „v oboru“, je za posledních pět let prakticky konstantní a pohybuje se mezi 85 – 87 %; nezaměstnanosti se obává zhruba třetina z dosud nepracujících absolventů, tento podíl je oproti loňskému šetření vyšší zhruba o sedm procent, nástupní platy absolventů se celkově meziročně zvýšily o necelá 4 %, avšak diferencovaně: polepšili si spíše jen absolventi působící častěji ve veřejném sektoru. V oblasti hodnocení studia na MU: míra spokojenosti absolventů s tím, co jim univerzita dala do života, se za posledních pět šetření ustálila na nejvyšších hodnotách: podíl spokojených se pohyboval takto – 66,4 67,6 65,6 % 67,9 % 71,0 % letos; podmínky pro mezifakultní studium jsou hodnoceny letos nejpříznivěji a jedná se o dlouhodobý pozitivní trend; byl dosažen prakticky nejnižší podíl osob, které se setkávaly s pedagogy, jejichž úroveň neodpovídá vysoké škole; tento podíl se od roku 1996 zmenšil na polovinu (z 31 % na 15 %); na historické minimum se dostal podíl studentů, kteří hodnotí studium na MU jako „příliš teoretické“, letos činí tento podíl 65 %.
61
Každý čtenář si jistě bude umět ze zprávy vybrat ty správné informace a přihlédnout třeba i k meziročnímu srovnání hodnot. Při čtení je třeba přihlédnout k diferencované míře návratnosti dotazníků podle jednotlivých fakult. Vybraná data budou nabídnuta k publikování médiím, celá zpráva (bez písemných komentářů studentů) bude vystavena na webových stránkách MU. Tištěné verze kompletní zprávy budou dány k dispozici vedoucím pracovníkům MU i jednotlivých fakult. Zástupcům fakult jsou také k dispozici data z výzkumu pro vlastní analýzy, například na úrovni studijních oborů.
62
7.
Příloha č. 1 – pracovní aktivity posluchačů během studia
Práce v 1. ročníku velmi zřídka poměrně často pravidelně pracoval nepracoval Celkem Práce ve 2. ročníku velmi zřídka poměrně často pravidelně pracoval nepracoval Celkem Práce ve 3. ročníku velmi zřídka poměrně často pravidelně pracoval nepracoval Celkem Práce ve 4. ročníku velmi zřídka poměrně často pravidelně pracoval nepracoval Celkem Práce v 5. ročníku velmi zřídka poměrně často pravidelně pracoval nepracoval Celkem Práce v 6. ročníku velmi zřídka poměrně často pravidelně pracoval nepracoval Celkem
ESF 49,6 12,2 3,8 34,4 100,0 ESF 50,0 20,6 6,6 22,8 100,0 ESF 37,2 28,5 18,2 16,1 100,0 ESF 25,9 29,4 30,1 14,7 100,0 ESF 17,0 20,6 41,1 21,3 100,0 ESF 15,6 20,0 57,8 6,7 100,0
FI 39,1 11,6 10,1 39,1 100,0 FI 38,9 25,0 9,7 26,4 100,0 FI 36,0 14,7 30,7 18,7 100,0 FI 22,8 22,8 44,3 10,1 100,0 FI 14,1 17,9 56,4 11,5 100,0 FI 10,8 13,5 56,8 18,9 100,0
FSS 45,9 11,5 16,4 26,2 100,0 FSS 41,3 19,0 28,6 11,1 100,0 FSS 19,0 19,0 46,6 15,5 100,0 FSS 18,8 20,3 45,3 15,6 100,0 FSS 18,0 13,1 50,8 18,0 100,0 FSS 7,9 7,9 63,2 21,1 100,0
FF 51,5 17,6 6,6 24,3 100,0 FF 38,0 29,2 13,9 19,0 100,0 FF 40,0 25,2 22,2 12,6 100,0 FF 30,3 31,7 29,7 8,3 100,0 FF 27,0 20,3 38,5 14,2 100,0 FF 19,7 15,2 45,5 19,7 100,0
LF 34,4 5,3 8,4 51,9 100,0 LF 31,5 10,8 8,5 49,2 100,0 LF 31,8 17,8 8,5 41,9 100,0 LF 28,1 21,5 22,2 28,1 100,0 LF 29,2 18,5 20,8 31,5 100,0 LF 9,4 9,4 11,5 69,8 100,0
63
PedF 42,0 17,0 8,9 32,1 100,0 PedF 41,4 26,7 12,9 19,0 100,0 PedF 38,0 20,7 24,0 17,4 100,0 PedF 32,8 19,7 31,1 16,4 100,0 PedF 21,8 22,7 39,5 16,0 100,0 PedF 30,3 12,1 42,4 15,2 100,0
PrF 42,1 13,5 12,0 32,3 100,0 PrF 40,6 23,9 15,2 20,3 100,0 PrF 29,9 27,1 29,2 13,9 100,0 PrF 25,7 23,6 39,2 11,5 100,0 PrF 20,8 20,8 45,8 12,5 100,0 PrF 29,4 23,5 29,4 17,6 100,0
PřírF 39,9 16,1 3,5 40,6 100,0 PřírF 40,4 21,9 10,3 27,4 100,0 PřírF 36,1 21,1 15,0 27,9 100,0 PřírF 33,1 19,2 25,2 22,5 100,0 PřírF 21,6 18,2 26,4 33,8 100,0 PřírF 12,8 20,5 35,9 30,8 100,0
FSpS 42,9 28,6 28,6 100,0 FSpS 23,1 46,2 15,4 15,4 100,0 FSpS 31,3 43,8 18,8 6,3 100,0 FSpS 29,4 47,1 23,5 100,0 FSpS 35,3 35,3 29,4 100,0 FSpS 33,3 50,0 16,7 100,0
MU 43,1 13,5 7,8 35,5 100,0 MU 40,1 22,5 12,3 25,1 100,0 MU 34,4 22,9 22,0 20,7 100,0 MU 28,1 24,3 31,7 15,9 100,0 MU 22,1 19,8 37,9 20,2 100,0 MU 14,9 14,3 39,3 31,6 100,0
8.
Příloha č. 2 – Vzor použitého dotazníku
Vážené kolegyně, vážení kolegové, rádi bychom znali Vaše názory, postoje a postřehy, které se vztahují k průběhu studia na Masarykově univerzitě a současně se dozvěděli více o Vašich vyhlídkách při získávání zaměstnání. Proto si dovoluji Vás požádat v tomto období, kdy se chýlí Vaše vysokoškolské studium ke konci a kdy Vás čeká postupný přechod do praxe, o vyplnění následujícího dotazníku. Získané informace chceme využít pro zlepšení nabídky studijních programů a služeb poskytovaných studentům univerzitou. O odpovědi na otázky budou požádáni všichni posluchači Masarykovy univerzity, kteří končí prezenční magisterské studium státní závěrečnou zkouškou v roce 2010. Toto šetření je v pořadí již čtrnácté a všechna předchozí se mezi studenty setkala s velkým pochopením a vstřícnou odezvou. Výsledky starších průzkumů, najdete na stránkách Odboru pro strategii MU na adrese http://strategie.rect.muni.cz/?cs/Institucionalni-vyzkum/Sociologicke-pruzkumy. Na stejné adrese budou uveřejněny koncem roku výsledky tohoto aktuálního průzkumu. Průzkum je anonymní, tj. získaná data nebudou nijak spojována s Vaší osobou a budou zpracována pouze v podobě souhrnných statistických výstupů. Proto Vás prosím o upřímné a uvážené odpovědi, aby získaný obraz reality byl co možná nejvěrnější. Za Vaše odpovědi, námahu a čas věnovaný vyplňování dotazníku Vám děkuji a přeji šťastné vykročení do praktického života. Petr Fiala rektor
Dotazník má necelých 40 jednoduchých otázek a jeho vyplnění zabere přibližně 10 – 15 minut. V případě nejasností, použijte, prosím, e-mailový kontakt na Mgr. Šárku Karmazínovou:
[email protected]
64
I. ÚVODNÍ OTÁZKA Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat, podnikat či být jinak ekonomicky aktivní? 1. ano, vím (pokračujte prosím "Z" otázkami) 2. v současné době jsem již v pracovním poměru, podnikám nebo jsem jinak ekonomicky aktivní (pokračujte prosím "Z" otázkami) 3. zatím ještě nevím, ale v dohledné době bych chtěl(a) najít stálé zaměstnání a pracovat, podnikat nebo být jinak ekonomicky aktivní (přejděte prosím na "N" otázky) 4. jiné možnosti než varianty 1. - 3., např. další vzdělávání apod. (přejděte prosím k otázce J1) II. ZAMĚSTNANÍ otázky pro ty, kteří již práci mají nebo vědí, kde budou pracovat / podnikat. Z1) Bylo pro Vás obtížné získat práci? 1. bylo to velmi obtížné 2. bylo to poměrně obtížné 3. bylo to poměrně snadné 4. bylo to úplně snadné 5. nevím, event. jiná odpověď Z2) Kde pracujete či budete pracovat? 1. v instituci veřejného sektoru (školství, zdravotnictví, veřejná a státní správa, obrana, bezpečnost, soudnictví, sociální zabezpečení, nezisková či nevládní organizace apod.) 2. v podniku či a. s. s významnou státní účastí 3. v soukromé firmě 4. soukromě podnikat 5. jiná forma Z3) Jak vysoký hrubý měsíční plat vám byl přislíben nebo již máte? Pokud podnikáte nebo budete podnikat, zkuste váš příjem odhadnout. Nezapomeňte, prosím, zohlednit i poměrnou část 13., event. 14. platu, roční prémie atd. Údaj uveďte tak, aby odpovídal jednomu celému pracovnímu úvazku. Vyberte údaj z nabízených hodnot: ……………………….Kč Z4) Budete pracovat (pracujete), podnikat nebo být jinak ekonomicky aktivní v oboru, pro který jste se během studia na vysoké škole připravoval(a)? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nemohu posoudit Z4 a) Uveďte, prosím, odvětví: 1. zemědělství, lesnictví, rybolov 2. dobývání nerostů a energetických surovin 3. zpracovatelský průmysl 4. výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5. stavebnictví 6. velkoobchod a maloobchod 7. pohostinství a ubytování 8. doprava, skladování, pošty a telekomunikace 9. peněžnictví a pojišťovnictví
65
10. činnosti v oblasti nemovitostí 11. služby pro podniky (právní, účetní, daňové poradenství, zpracování dat, počítačové poradenství, reklama, výzkum veřejného mínění, informační a komunikační činnosti) 12. výzkum a vývoj 13. veřejná a státní správa, obrana, bezpečnost, soudnictví, prokuratura, sociální zabezpečení 14. školství 15. zdravotnictví a sociální péče 16. veterinární, sociální a osobní služby 17. kulturní, zábavní a rekreační činnosti 18. činnosti mezinárodních organizací 19. jinde (prosím upřesněte) Z4 b) Uveďte, prosím, svého (budoucího) zaměstnavatele - název a sídlo firmy nebo instituce, v níž pracujete / budete pracovat, podnikat nebo být jinak ekonomicky aktivní (např. Masarykova univerzita, Brno): ……………………………………………. Z4 c) Pracujete (budete pracovat, podnikat apod.) na místě, které vyžaduje: 1. vysokoškolské vzdělání vašeho zaměření 2. vysokoškolské vzdělání podobného zaměření 3. vysokoškolské vzdělání jiného zaměření 4. středoškolské vzdělání s maturitou 5. nevyžaduje ani vzdělání s maturitou 6. jiná odpověď (uveďte) Z4 d) Popište, prosím, podrobněji profesi, kterou vykonáváte (budete vykonávat) (např. učitel na základní škole, laborant v chemické laboratoři, vedoucí oddělení marketingu, překladatel na volné noze, apod.): …………………………………………………………………. Z5) Myslíte, že by se dalo říci, že vaše (budoucí) zaměstnání, o němž je řeč, je pro vás: 1. velmi perspektivní 2. spíše perspektivní 3. spíše není perspektivní 4. vůbec není perspektivní 5. nevím, nedovedu posoudit Z6) Jakým způsobem jste získal(a) zaměstnání? 1. pomohli mi rodiče či známí 2. vlastním přičiněním (prostřednictvím inzerátů, Internetu, kontaktováním zaměstnavatelů, apod.) 3. díky úřadu práce 4. prostřednictvím personálních agentur 5. byla mi učiněna nabídka, aniž jsem musel hledat 6. prostřednictvím Masarykovy univerzity 7. jinak III. DOSUD NEZAMĚSTNANÍ otázky pro ty, kteří ještě práci nemají nebo nevědí, kde budou pracovat / podnikat N1) Pokud v současné době nevíte, kam nastoupíte, kde budete podnikat nebo být jinak ekonomicky aktivní), je tomu tak proto, že: 1. zatím jsem se o budoucí práci nezajímal(a) a nehledal(a) ji (přejděte, prosím, k otázce N3) 2. zaměstnání jsem už hledal(a), ale práci jsem zatím nesehnal(a)
66
N2) Pokud byste měl(a) možnost ohodnotit své dosavadní úsilí při hledání práce, myslíte, že bylo: 1. velice intenzivní 2. spíše intenzivní 3. nebylo intenzivní 4. nevím, nedovedu posoudit N3) Kde asi budete hledat zaměstnání? Bude to: 1. v instituci veřejného sektoru (školství, zdravotnictví, veřejná a státní správa, obrana, bezpečnost, soudnictví, soc. zabezpečení, nezisková organizace apod.) 2. v podniku či a.s. s významnou státní účastí 3. v soukromé firmě 4. budu soukromě podnikat 5. kombinace možností („budu hledat všude“) N4) V souvislosti s nástupem do zaměstnání budete také uvažovat o výšce nástupního platu. Pod jakou částku byste „nešel – nešla“? Uvažujte o částce za jeden celý pracovní úvazek. …………………………………………… . N5) Budete hledat práci v oboru, pro který jste se během studia na vysoké škole připravoval(a)? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nemohu zatím posoudit N6) Pokud byste měl(a) posoudit své budoucí šance na získání místa na trhu pracovních sil, pak byste své šance hodnotil(a) jako: 1. velmi vysoké 2. spíše vysoké 3. něco mezi 4. spíše nízké 5. velmi nízké 6. nevím, nedovedu posoudit N7) Myslíte, že vám hrozí, že budete nezaměstnaný(á)? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nedovedu posoudit IV. Otázka pro ty, kteří na úvodní otázku odpověděli, že volí jiné možnosti než hledání práce
J1) Z následujících variant vyberte, prosím, ty, které nejlépe odpovídají vašim dalším aktivitám po ukončení studia na MU. Svoji odpověď můžete eventuálně i písemně rozvést: 1. doktorské studium na MU 2. doktorské studium na jiné VŠ než na MU 3. další vysokoškolské studium na MU 4. další vysokoškolské studium mimo MU
67
5. studium jazyků 6. mateřská dovolená 7. pobyt v zahraničí spojený se studiem 8. jiný pobyt v zahraničí 9. jiná možnost (uveďte) …………………………………………………………
V. VŠICHNI BUDOUCÍ ABSOLVENTI – otázky pro všechny respondenty S1) Na které fakultě MU se realizuje(oval) studijní program, který jste vystudoval(a), nebo v dohledné době dokončíte? U mezifakultního studia označte, prosím, fakultu, která byla pro vás hlavní nebo významnější. 1. Ekonomicko–správní fakulta 2. Fakulta informatiky 3. Fakulta sociálních studií 4. Filozofickou fakulta 5. Lékařská fakulta 6. Pedagogická fakulta 7. Právnická fakulta 8. Přírodovědecká fakulta 9. Fakulta sportovních studií S2) Studijní program (nabídka z IS) S3) Studijní obor (nabídka z IS) S4) Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během vysokoškolského studia osvojil(a), byla z hlediska vašich dalších potřeb pro uplatnění v zaměstnání a v životě: 1. orientována až příliš prakticky 2. poměr teoretické a praktické složky byl správně vyvážen 3. orientována až příliš teoreticky 4. nevím, nemohu posoudit S5) Cílem univerzity je připravit studenty nejen po stránce odborné specializace, ale také rozvíjet u nich další obecné schopnosti a dovednosti důležité pro následné uplatnění v praxi. Prosím zhodnoťte u následujících vybraných kompetencí, jak důležité jsou podle Vás pro dobré uplatnění v praxi (na škále 1 = velmi důležité a 5 = naprosto nedůležité) a jak dobře Vás MU v tomto ohledu připravila (na škále 1 = výborně a 5 = nedostatečně). S5 a) DŮLEŽITOST PRO PRAXI 1 = velmi důležité – 5 = naprosto nedůležité, 6 = nevím, nedovedu posoudit Odborné praktické zkušenosti a dovednosti
1
2
3
4
5
6
Odborné teoretické znalosti
1
2
3
4
5
6
Počítačová gramotnost
1
2
3
4
5
6
Schopnost sebeprezentace
1
2
3
4
5
6
Organizační schopnosti a dovednosti
1
2
3
4
5
6
68
Kreativita
1
2
3
4
5
6
Koncepční a analytické myšlení
1
2
3
4
5
6
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky
1
2
3
4
5
6
Schopnost týmové práce
1
2
3
4
5
6
Tolerance, uznání odlišných názorů
1
2
3
4
5
6
Komunikační dovednosti
1
2
3
4
5
6
Schopnost argumentovat a kriticky myslet
1
2
3
4
5
6
Znalost cizích jazyků
1
2
3
4
5
6
S5 b) JAK VÁS PŘIPRAVILA MU 1 = výborně - 5 = nedostatečně, 6 = nevím, neumím odpovědět Odborné praktické zkušenosti a dovednosti
1
2
3
4
5
6
Odborné teoretické znalosti
1
2
3
4
5
6
Počítačová gramotnost
1
2
3
4
5
6
Schopnost sebeprezentace
1
2
3
4
5
6
Organizační schopnosti a dovednosti
1
2
3
4
5
6
Kreativita
1
2
3
4
5
6
Koncepční a analytické myšlení
1
2
3
4
5
6
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky
1
2
3
4
5
6
Schopnost týmové práce
1
2
3
4
5
6
Tolerance, uznání odlišných názorů
1
2
3
4
5
6
Komunikační dovednosti
1
2
3
4
5
6
Schopnost argumentovat a kriticky myslet
1
2
3
4
5
6
Znalost cizích jazyků
1
2
3
4
5
6
S6) Vyberte prosím knihovnu, kterou jste na MU během studia využíval(a) nejčastěji: 1. knihovna (SVI) ESF 2. knihovna FI
69
3. knihovna FSS 4. knihovna FF 5. knihovna univerzitního kampusu Bohunice 6. knihovna PrF 7. knihovna PřF 8. knihovna FdF 9. knihovna pro studenty se specifickými nároky 10. jiná knihovna S6 a) Jak jste byl(a) spokojen(a) s vybavením této fakultní knihovny odbornou literaturou potřebnou ke studiu? 1. velmi spokojen(a) 2. spíše spokojen(a) 3. něco mezi 4. spíše nespokojen(a) 5. velmi nespokojen(a) 6. nevím S7) Vaše další poznámky k vybavení fakultní knihovny – soustřeďte se, prosím, jen na podstatné otázky: ………………………………………………………………….. S8) Jak byste na vaší fakultě ohodnotil(a) rozsah výuky cizích jazyků? NEVYPLŇUJÍ POSLUCHAČI FILOLOGICKÝCH OBORŮ! Rozsah výuky cizích jazyků na vaší fakultě byste – s ohledem na vaše budoucí uplatnění v profesionálním životě – ohodnotil(a) jako: 1. až příliš velký 2. přiměřený 3. spíše nedostatečný 4. naprosto nedostatečný 5. nevím, nedovedu posoudit S9) Vaše další poznámky ke kvalitě a rozsahu výuky cizích jazyků pro nefilologické obory na MU – soustřeďte se, prosím, jen na podstatné otázky: ……………………………………………….. S10) Setkal(a) jste se někdy s tím, že odborná úroveň učitele (učitelů) neodpovídala vysokoškolskému studiu? 1. nikdy jsem se s tím nesetkal(a) 2. setkal(a) jsem se s tím spíše výjimečně 3. občas jsem se s tím setkával(a) 4. setkával(a) jsem se s tím poměrně často 5. nevím, nedovedu posoudit S11) Domníváte se, že sumu znalostí a dovedností, kterou jste během vysokoškolského studia měl(a) možnost získat, by bylo reálné si osvojit i za kratší x delší dobu? 1. lepší by bylo, kdyby studium bylo delší o 1 rok 2. současná délka studia se zdá přiměřená 3. studium by mohlo být o semestr kratší 4. studium by mohlo být kratší o dva semestry 5. nevím, nemohu posoudit S12) Kolik dní jste se v průměru připravoval(a) na jednu průměrně obtížnou zkoušku? …………………………………………… S13) Byl(a) jste spokojen(a) s fungováním IS MU (Informační systém)? 1. určitě ano
70
2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nemohu posoudit S14) Vaše další poznámky k IS MU – informačnímu systému – soustřeďte se, prosím, jen na podstatné otázky: …………………………………………………… S15) Jak jste v současné době celkově spokojen(a) s tím, co vám vaše fakulta (Masarykova univerzita) během vysokoškolského studia „do života“ poskytla? 1. velmi spokojen(a) 2. spíše spokojen(a) 3. něco mezi 4. spíše nespokojen(a) 5. velmi nespokojen(a) 6. nevím S16) Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska úsilí, které jste musel(a) během studia vynaložit: 1. velice náročné 2. poměrně náročné 3. něco mezi 4. nebylo příliš náročné 5. nebylo vůbec náročné 6. nevím, nemohu posoudit S17) Uvažoval(a) jste během studia na MU o tom, že byste studoval(a) ve dvou, případně i více studijních programech současně? 1. nikdy jsem nad tím neuvažoval(a) 2. uvažoval(a) jsem o takové možnosti, ale nerealizoval(a) jsem ji 3. vážně jsem o takové možnosti uvažoval(a), ale nerealizoval(a) jsem ji 4. studoval(a) jsem současně ve dvou (více) studijních programech na MU 5. nevím, nedovedu posoudit S18) Domníváte se, že na MU byly vytvořeny dobré podmínky pro vzájemnou „propustnost“ jednotlivých fakult (tzn. podmínky, které by umožňovaly studovat vybrané předměty na různých fakultách)? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nemohu posoudit S19) Chtěl(a) byste prostřednictvím tohoto dotazníku organizátorům šetření, vedení fakult či vedení školy ještě něco stručně vzkázat ve vztahu ke kvalitě poskytovaných služeb, například to, co se vám během studia nejvíce (ne)líbilo a co byste změnil(a), kdybyste k tomu měl(a) patřičnou pravomoc? Soustřeďte se, prosím, jen na zásadní a podstatné problémy! Prosím, zde je váš prostor: ………………………………………………….. S20) Jaké byly vaše celkové studijní výsledky, jakého průměru známek se vám za celou dobu studia podařilo dosáhnout? 1. do 1,5 včetně 2. od 1,51 do 2,00 3. od 2,01 do 2,50
71
4. 2,51 a horšího S21) Zajímalo by nás, zda jste během studia na Masarykově univerzitě pracoval(a) či si přivydělával(a) vlastní prací. Ročník studia
Během daného ročníku studia jsem Nikde jsem nepracoval(a)
Pracoval(a) jen zřídka, práce měla „příležitostný charakter“ (brigády, dohody o prov. práce apod.)
Pracoval(a) poměrně často, Pravidelně jsem práce měla spíše pracoval(a) „příležitostný charakter“ (brigády, dohody o prov. práce apod.)
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
S22) Kolik hodin týdně jste zhruba v průměru v daném ročníku pracoval(a)? Vyberte pro každý ročník údaj z nabízených hodnot: 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
roletka roletka roletka roletka roletka roletka
S23) Domníváte se, že současná ekonomická krize negativně ovlivní vaše vyhlídky na uplatnění na trhu pracovních sil? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nedovedu posoudit S24) Chtěl(a) byste v horizontu 2 - 3 let pracovat v zahraničí? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne (přejděte prosím k otázce S29) 4. určitě ne (přejděte prosím k otázce S29) 5. nevím, nemohu posoudit (přejděte prosím k otázce S29) S25) Jak dlouho byste chtěl(a) v zahraničí pracovat? ………………………………………………………. S26) Budete sám/sama podnikat aktivní kroky k tomu, abyste práci v zahraničí získal(a)? 1. určitě ano 2. spíše ano
72
3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nedovedu posoudit S27) Domníváte se, že se vám skutečně podaří získat práci v zahraničí? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. nevím, nemohu posoudit S28) Zajímalo by nás, co je Vaší hlavní motivací zájmu o práci v zahraničí: 1. zcela rozhodující je možnost vyššího výdělku 2. převažuje možnost vyššího výdělku, ale mám i jiné další motivy (např. touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností …) 3. možnost vyššího výdělku a jiné motivy jsou zhruba „půl napůl“ 4. jiné motivy převažují nad možností vyššího výdělku 5. zcela rozhodující jsou jiné motivy, než je možnost vyššího výdělku 6. nevím, jiná odpověď S29) Jste: 1. muž 2. žena
Děkujeme! Děkujeme za vyplnění dotazníku! Rádi bychom Vám na tomto místě připomněli, že ukončení studia nemusí znamenat ukončení kontaktů s Masarykovou univerzitou – i po absolvování studia Vám zůstává přístup k Informačnímu systému MU, kde můžete nadále používat emailovou schránku nebo ji přesměrovat na Vaše nové e-mailové adresy, číst Vývěsku a sledovat dění v Diskusních fórech nebo využívat služeb Úschovny. Na Masarykově univerzitě také rozvíjí svou činnost Spolek absolventů a přátel MU, pro jehož členy je připravována řada výhod (informování o dění na MU formou elektronického zpravodaje či pozvánky a slevy na kulturní akce). Těšíme se, že s námi zůstanete v kontaktu. Realizační tým šetření: Jaroslav Nekuda, ESF MU Soňa Basovníková, Odbor pro strategii MU Šárka Karmazínová, Poradenské centrum MU
73
