ÚČETNICTVÍ S VYUŽITÍM PC

Další vzdělávání administrativně-obchodních pracovníků CZ.1.07/3.2.13/04.0027

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁLY K PROGRAMU

Podnikání na internetu

MODUL 04

EKONOMIKA INTERNETOVÉHO PODNIKÁNÍ:

ÚČETNICTVÍ S VYUŽITÍM PC

2013

1. Úvod do účetnictví………………………………………………………………….. 1.1. Charakteristika a funkce účetnictví 1.2. Typy účetnictví 1.3. Všeobecné účetní zásady 1.4. Účetní zápisy 1.5. Účetní knihy 1.6. Účetní doklady 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ………………………………………………………………………….. 2.1. Zákon o účetnictví…………………………………………………………………….. 2.1.1. Obecná ustanovení 2.1.2. Rozvaha, vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy 2.1.3. Účetní závěrka 2.1.4. Způsoby oceňování 2.1.5. Inventarizace majetku a závazků 2.1.6. Úschova účetních záznamů 2.1.7. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 2.2. České účetní standardy………………………………………………………………. 3. Daňová soustava ČR………………………………………………………………….. 3.1. Rozdělení daní……………………………………………………………………….. 3.2. Daně přímé……………………………………………………………………………. 3.2.1. Daň z příjmu fyzických osob - základní charakteristika………………………… 3.2.2. Daň z příjmu právnických osob - základní charakteristika…………………….. 3.2.3. Ostatní přímé daně - základní charakteristika…………………………………. 3.3. Daně nepřímé………………………………………………………………………… 3.3.1. Daň z přidané hodnoty - základní charakteristika………………………………….. 3.3.2. Daň spotřební - základní charakteristika………………………………………….. 4. Základní pojmy a principy účetnictví 4.1. Rozvaha a změny rozvahových stavů 4.1.1. Aktiva 4.1.2. Pasiva 4.1.3. Rozvaha 4.1.4. Změny rozvahových stavů 4. 2. Účty a základní principy účtování na účtech 4.2.1. Účet, druhy účtů 4.2.2. Podvojný zápis 4.2.3. Souvztažné zápisy a souvztažné účty 5. Účtování základních účetních operací dle ČÚS 5.1. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 5.1.1. Účtování pořízení dlouhodobého majetku 5.1.2. Odpisy dlouhodobého majetku 5.1.3. Účtování vyřazení dlouhodobého majetku 5.2. Účtová třída 1 - Zásoby 5.2.1. Účtování pořízení zásob materiálu a zboží - způsob A 5.2.2. Výdej materiálu do spotřeby, prodej 5.2.3. Účtování inventarizačních rozdílů na zásobách 5.2.4. Účtování zásob vlastní výroby 5.2.5. Účtování pořízení zásob nákupem - způsob B 5.2.6. účtování zásob na konci účetního období

1

5.3. Účtová třída 2 - Finanční účty 5.3.1. Základní charakteristika finančních účtů 5.3.2. Účtování na finančních účtech 5.4. Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 5.4.1. Pohledávky a závazky z obchodního styku 5.4.2. Zúčtovací vztahy se zaměstnanci a institucemi SZ a ZP 5.4.3. Účtování záloh 5.4.4. Účtování daní 5.5. Účtová třída 4 - Kapitálové účty 5.5.1. Vlastní zdroje - účtová skupina 41 - 43 5.5.2. Cizí zdroje dlouhodobé - účtová skupina 45 - 47 5.5.3. Účet individuálního podnikatele - účet 491 5.6. Účtová třída 5 - Náklady 5.6.1. Členění nákladů 5.6.2. Účtové skupiny nákladů 5.6.3. Časové rozlišení nákladů 5.7. Účtová třída 6 - Výnosy 5.7.1. Výnosy 5.7.2. Časové rozlišení výnosů 5.8. Účtová třída 7 - Závěrkové účty 5.8.1. Schéma zjištění výsledku hospodaření 5.8.2. Účetní závěrka 5.9. Příklady účtování 5.9.1. Příklady účtování 5.9.2. Souvislý účetní příklad 6. Manažerské účetnictví

2

1. Úvod do účetnictví

Cílem vzdělávacího programu Ekonomika internetového podnikání je připravit uchazeče pro samostatné působení na trhu ve vedení účetnictví v rámci vlastní podnikatelské činnosti nebo zaměstnaneckém poměru. Tento program si dále klade za cíl naučit absolventy kurzu samostatně orientovat se v problematice daňové soustavy ČR, umět sestavit daňové přiznání k dani z přidané hodnoty, dani z příjmu fyzických a právnických osob. Vzdělávací program Ekonomika internetového podnikání vychází z RVP Ekonomika a podnikání 6341-M/0, daňových zákonů ČR, a Zákona o účetnictví a Českých účetních standardů. Následující výukové texty představují základní údaje pro pochopení účetnictví a daňové problematiky. Účetnictví a daňová problematika je živý „organismus“, který se neustále vyvíjí a mění, takže je nutné se v této oblasti neustále vzdělávat a sledovat novelizace příslušných zákonů, na které se v textu odkazuji. Znalost účetnictví je založena na pochopení základních principů a naučení základních vazeb. Kdo se naučí základní pojmy a zvládne základní vazby, dokáže sám později zvládnout i složitější účetní operace. 1. 1. Charakteristika a funkce účetnictví Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Účetnictví upravuje především zákon o účetnictví a české účetní standardy. Účetnictví vedou obchodní společnosti, družstva, banky, pojišťovny a případně fyzické osoby pokud jejich obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 milionů Kč nebo dobrovolně podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku. Funkce účetnictví  poskytuje informace pro potřeby podnikatele  poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku  zjišťuje informace pro daňové účely  údaje z účetnictví slouží ke kontrole stavu majetku a hospodaření  může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů Účetnictví musí poskytovat informace:  o stavu a pohybu majetku a závazků  o nákladech a výnosech, př. výdajích a příjmech  o hospodářském výsledku Účetnictví musí být vedeno  úplně (zaúčtovány všechny účetní doklady v daném období)  průkazně (každá účetní operace musí být doložena)  správně (dodržení zákonů) Další charakteristika účetnictví:  za správnost odpovídá podnikatel  účetním obdobím je dvanáct nepřetržitě po sobě jdoucích kalendářních měsíců – základní účetní období, toto účetní období se může shodovat buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem  je vedeno v české měně  může být vedeno ručně nebo na počítači

3

1. 2. Typy účetnictví a) Finanční účetnictví – poskytuje ucelený soubor informací o aktivech a pasivech podniku, o jeho nákladech, výnosech a hospodářském výsledku jako celku. Zachycuje vztahy k vnějšímu okolí podniku ve finanční podobě. b) Manažerské účetnictví – tvoří soubor informací potřebných k řízení uvnitř daného podniku. Složky manažerské účetnictví tvoří vnitropodnikové účetnictví (sledování nákladů a výnosů podle jednotlivých hospodářských středisek), kalkulace (stanovení nákladů na jednu kalkulační jednici), rozpočetnictví (plán výkonů jednotlivých vnitropodnikových výkonů).

1. 3. Všeobecné účetní zásady1 Představují soubor určitých pravidel dodržovaných při vedení účetnictví, sestavování účetních výkazů, předkládání účetních výkazů uživatelům. Mezi tyto zásady patří: a) Věrné zobrazení skutečnosti je vyjádření reálné majetkové, finanční a kapitálové situace účetní jednotky. Cílem je:  zaznamenat veškeré účetní případy, které se týkají majetku podniku a jeho zdrojů krytí (stav a pohyb)  vykazovat hospodářský výsledek  předkládat výkazy, které odrážejí věrné zobrazení stavu majetku a ostatních aktiv a hospodářského výsledku. b) Zásada účetní jednotky znamená vymezení subjektu, který vede dané účetnictví (fyzická osoba, právnická osoba – forma). c) Zásada neomezené doby trvání účetní jednotky vychází z předpokladu, že účetní jednotka nemá v úmyslu ani za povinnost přistoupit k likvidaci, případně omezit rozsah své činnosti. d) Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace účetní jednotky souvisí se zásadou neomezené doby trvání účetní jednotky. e) Oceňování v historických cenách vychází z předpokladu oceňování v pořizovacích cenách, tj. cenách, které byly na pořízení majetku vynaloženy v okamžiku pořízení včetně vedlejších nákladů s pořízením souvisejících. Takovéto ceny uchovávají podmínky v době pořízení, a proto se označují jako „ historické ceny“. Tato zásada nerespektuje změny kupní síly peněz. Zároveň nebere v úvahu inflaci. f) Zásada konzistentnosti (stálosti metod) mezi účetními obdobími zajišťuje věcnou a metodickou stálost mezi jednotlivými účetními obdobími. g) Zásada vymezení okamžiku realizace znamená časové označení účetního případu, například datum přijetí peněz do pokladny. h) Zásada opatrnosti bere při oceňování majetku ohled na možná rizika, tzn. vykazovat majetek v ceně co nejnižší a závazky v co nejvyšším ocenění.

1

MUNZAR, Vladimír. BŘEZINOVÁ, Hana. MUZIKÁŘOVÁ, Ludmila. Základy podvojného účetnictví

4

i) Věcná zásada znamená, že účetní výkazy musí obsahovat informace, které jsou pro jejich uživatele co do objemu významné (například pro výpočty ukazatelů rentability, likvidity) j) Přednost obsahu před formou k) Zákaz kompenzace představuje zásadu zákazu vzájemného vyrovnání (např. nelze vyrovnat položky nákladů položkami výnosů).

1. 4. Účetní zápisy Účetní zápisy jsou zápisy v účetnictví na základě účetních dokladů. Z hlediska řízení, třídění a seskupování účetních případů rozeznáváme: 

zápisy časové (chronologické) jsou uspořádány v časovém pořadí tak, jak za sebou účetní případy vznikly a prokazují zaúčtování všech účetních případů za časové období



zápisy soustavné (systematické) jsou účetní případy, které se seskupují podle jejich obsahu, tj. podle věcného hlediska. Soustavné zápisy zachycují stav a změny majetku, závazků, kapitálu, nákladů a výnosů na účtech za účetní období, a to souhrnně.

1. 5. Účetní knihy Rozlišujeme dvě základní účetní knihy z hlediska účetních zápisů a to: a) deník (obsahuje zápisy chronologické). Deník je účetní kniha, ve které jsou zapsány v časovém sledu změny hodnot majetku a kapitálu na základě účetních případů formou účetní rovnováhy s označením účtů, které mají tento konkrétní pohyb zachytit. Účetní zápisy se číslují vzestupnou řadou pořadových čísel. Daná pořadová čísla se uvádějí i v hlavní knize, aby byla umožněna kontrola mezi hlavní knihou a deníkem. Souhrn zúčtovaných částek se nazývá deníkový obrat. Kontrolní funkcí deníku je průkaznost úplnosti účetnictví. Formální stránka může být různá. Deník by měl obsahovat následující minimální údaje: Číslo zápisu

Datum

Číslo dokladu

Účetní případ

Účtovací předpis Má dáti

Účtovací předpis Dal

Kč

b) hlavní knihu (obsahuje zápisy systematické). Hlavní kniha je tedy kniha, kde jsou prováděny účetní zápisy z hlediska věcného. Představuje ucelenou soustavu

syntetických účtů, které se používají v účetní jednotce. Vychází z třídění údajů zapsaných v deníku a umožňuje průběžně podávat věcný obraz skutečnosti o stavu a pohybu majetku a závazků a výsledku hospodaření. Formální stránka může být různá. Hlavní kniha by měla obsahovat následující minimální údaje:

5

Datum Položka

Číslo Text dokladu

Datum Položka Číslo dokladu

MD

Text

D

Dalšími účetními knihami jsou například: a) kniha pohledávek a závazků (jejím základem evidence pohledávek a závazků je kniha přijatých a vydaných faktur) Kniha vydaných faktur (odběratelé) Datum Číslo Odběratel faktury

Částka

Datum Úhrada splatnosti dne

Číslo Pozn. dokladu

Pozn.: Je-li účetní jednotka zaregistrována jako plátce DPH vede knihu vydaných faktur rozšířenou o sloupce, které rozlišují částku bez DPH, DPH, částku včetně DPH, sazbu DPH. Kniha přijatých faktur (dodavatelé) Datum Číslo Dodavatel faktury

Částka

Datum Úhrada splatnosti dne

Číslo Pozn. dokladu

Pozn.: Je-li účetní jednotka zaregistrována jako plátce DPH vede knihu přijatých faktur rozšířenou o sloupce, které rozlišují částku bez DPH, DPH, částku včetně DPH, sazbu DPH. b) pokladní kniha (slouží k evidenci příjmů a výdajů v hotovosti)

1. 6. Účetní doklady2 Účetní případy lze zaznamenat v účetnictví pouze na základě účetního dokladu. Účetní případ je hospodářská operace doložená účetním dokladem. Účetní doklad je prvotním zaznamenáním účetních operací a základním prvkem průkaznosti účetnictví. V účetních dokladech se zachycují hospodářské operace (zachycují změny účetní jednotky v majetkových složkách, závazcích, kapitálu, nákladech a výnosech) a účetní operace (vyplývají z techniky účetních zápisů – např. opravy účetních zápisů, převody při účetní uzávěrce). Účetní doklady musí splňovat následující požadavky – úplnost, včasnost, pravdivost, přehlednost a pečlivost. Vyhotovení účetních dokladů musí být trvanlivým způsobem.

2

MUNZAR, Vladimír. BŘEZINOVÁ, Hana. MUZIKÁŘOVÁ, Ludmila. Základy podvojného účetnictví

6

Přehled nejdůležitějších účetních dokladů (včetně zkratek, které budou v rámci výuky používány) Zkratka

Příklad účetního případu

PFA VÚD VÚD VFA VPD PPD VÚ VÚD CD

Dodávka materiálu od dodavatelů Příjem materiálu na sklad Výdej materiálu ze skladu Prodej výrobků Úhrada v hotovosti Přijaté úhrady v hotovosti VFA uhrazena na běžný účet Různé vnitřní operace Zúčtování s celní správou při dodávkách ze zahraničí

Účetní doklad Dodavatelská faktura (přijatá) Příjemka (vnitřní účetní doklad) Výdejka (vnitřní účetní doklad) Vydaná faktura Výdajový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Výpis z běžného účtu Vnitřní účetní doklad Celní deklarace

Členění účetních dokladů Účetní doklady členíme podle obsahu na vnější (externí) účetní doklady (doklady, které do firmy přicházejí nebo z podniku odcházejí) a na vnitřní (interní) účetní doklady (vznikají uvnitř podniku, souvisejí s vnitřní činností podniku). Dále podle počtu zaznamenávaných operací na jednotlivé účetní doklady (obsahují jednu, popřípadě více stejnorodých hospodářských operací uskutečněných zpravidla v rámci téhož dne) a sběrné účetní doklady (shrnují údaje více jednotlivých účetních dokladů, které obsahují stejnorodé hospodářské operace za týden, dekádu, nejvýše 1 měsíc, aby se mohly zaúčtovat jednou položkou). Náležitosti účetních dokladů Náležitosti upravuje zákon o účetnictví. Mimo základních náležitostí bývají účetní doklad doplněny účtovacím předpisem (zajišťuje spojitost účetního dokladu s účetními zápisy), číslem účetního dokladu a poznámkou „zaúčtováno“. Oběh účetních dokladů je proces od vyhotovení účetního dokladu až po jeho archivaci a skartaci. Postup při zpracování účetních dokladů je následující:  třídění - znamená rozdělení dokladů do skupin podle obsahu a v rámci skupin podle data vyhotovení nebo převzetí  číslování - je přidělení určitého čísla v dané skupině podle zvoleného systému  přezkoušení věcné správnosti - představuje kontrolu správnosti dokladu v porovnání se skutečností  přezkušování formální správnosti - je kontrola předepsaných náležitostí, kontrola oprávněnosti osob odpovědných za účetní případ  opatření účtovacím předpisem - znamená určení účtů, jichž se účetní případ týká, dále obsahuje částku, datum a podpis  zaúčtování - je zápis na příslušné účty v účetních knihách  úschova účetních dokladů – se provádí v příručním archivu po dobu běžného roku, v účetním archivu po dobu danou platnými předpisy  skartace - znamená vyřazení dokladů

7

2. Právní úprava účetnictví Vedení účetnictví podléhá právním normám, které vydává Ministerstvo financí ČR. Základní normu upravující účetnictví představuje zákon o účetnictví. Vlastní problematiku účtování upravují České účetní standardy.

2.1.

Zákon o účetnictví

Zákon o účetnictví upravuje základní pravidla principy vedení účetnictví v účetních jednotkách. Jedná se o zákon č. 563 /1991 Sb. ve znění pozdějších dodatků. Další materiál uvádí pouze vyjmuté citace (základní pojmy nebo úpravy) z tohoto zákona. Podrobnější studium vyžaduje nutnost seznámit se s úplným zněním zákona.

2.1.1. Obecná ustanovení (část první)3 § 1 Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu. Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, (dále jen "účetní jednotky"). Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. § 2 Předmět účetnictví. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. § 3 Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem

3

http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-ucetnictvi-uplne-zneni http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=z%C3%A1kon+o+%C3%BA%C4%8Detnictv%C3%AD

8

účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období může být delší než 12 měsíců též a) při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku, b) při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku, c) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období, d) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období, e) připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky, u účetní jednotky rozdělované odštěpením nebo u přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka do období 3 měsíců před skončením kalendářního nebo hospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň k zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. § 4 Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky. Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví:  rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,  uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,  uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,  uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,  směrnou účtovou osnovu,  účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,  metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona na účetnictví,  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní

9

    

závěrky, metody konsolidace účetní závěrky, postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu, pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek, požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů, včetně požadavků na jejich průkaznost, přenos a úschovu

Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy. Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5. Za informační systém podle zvláštního právního předpisu lze účetnictví považovat pouze jako celek. Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku. § 5 Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pověřením podle odstavce 1 se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví. § 6 Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy") účetními doklady. Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě průkazných účetních záznamů podle odstavce 1. Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30. Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 22b sestavují i konsolidovanou účetní závěrku. § 7 Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními

10

předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz. Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce. Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce. Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotky uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů. § 8 Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel. Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané. Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci. Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit  obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8,  obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,  vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5. Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.

11

2.1.2. Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy (část druhá)4 § 9 Rozsah vedení účetnictví. Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. § 11 Účetní doklady. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat  označení účetního dokladu,  obsah účetního případu a jeho účastníky,  peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,  okamžik vyhotovení účetního dokladu,  okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),  podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5. § 12 Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy. § 13 Účetní knihy. Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak:  v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,  v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),  v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,  v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b). Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:  zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,  souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná 4


12

účetní jednotka v jiné účetní knize,  zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. § 14 Směrná účtová osnova a účtový rozvrh. Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů. Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce. Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období. § 16 Ostatní ustanovení o účetních knihách. Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou. V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství. § 17 Otevírání a uzavírání účetních knih. Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky otevírají účetní knihy  ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,  k prvnímu dni účetního období,  ke dni vstupu do likvidace,  ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,  ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,  ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,  ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,  ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,  ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo  ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis. Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy  ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,  k poslednímu dni účetního období,  ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,  ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev,  ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,  ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,  ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,  ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,  ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo  ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

13

2.1.3. Účetní závěrka (část třetí)5 § 18 Účetní závěrka. Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji  rozvaha (bilance),  výkaz zisku a ztráty,  příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5; příloha obsahuje též informace o nedoplatcích evidovaných v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2.

Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat  jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,  identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno,  právní formu účetní jednotky,  předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,  rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),  okamžik sestavení účetní závěrky, musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f). Pokud je den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. § 19 Rozvahový den. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 5


14

odst. 1 s výjimkou k prvnímu dni účetního období. Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. § 20 Ověřování účetní závěrky auditorem. Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem například akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií:  aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,  roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,  průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu. § 21 Výroční zpráva. Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2. Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:  o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1,  o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,  o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,  o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,  o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí

2.1.4. Způsoby oceňování (část čtvrtá)6 § 24 Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle ustanovení tohoto zákona. Účetní jednotky oceňují majetek a závazky  k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,  ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách, Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.

6


15

Při pořízení souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění podle odstavce 2 písm. a), nebo podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy. § 25 Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují  hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,  hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,  zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,  zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,  peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,  podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,  pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,  nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,  nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,  příchovky zvířat vlastními náklady,  kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,  majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem  majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou. Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotky účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, se v případě skutečností, o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného pasiva, ke kterému může dojít na základě stanovené podmínky nebo podmínek, oceňují předpokládanou výší ocenění této složky majetku či jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva. Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna

16

snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku. Pro účely tohoto zákona se rozumí  pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související,  reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,  vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti,  vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními metodami.

2.1.5. Inventarizace majetku a závazků (část pátá)7 § 29 Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace"). V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen "průběžná inventarizace"). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena. Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

7


17

Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis. § 30 Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují  fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho fyzickou existenci, nebo  dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho fyzickou existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví. Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho fyzickou existenci. Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den“), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem. Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně. Účetní jednotky při periodické inventarizaci mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat  skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,  podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,  způsob zjišťování skutečných stavů,  ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,  ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,  okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,  rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,  okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy podle odstavce 7 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 48 použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis. Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy  skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo

18

 skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek. Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

2.1.6. Úschova účetních záznamů8 § 31 Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy. Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak. Účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají a účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

2. 1. 7. Ustanovení společná, přechodná, a závěrečná9 § 33 Účetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu. Účetní záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje  za listinnou formu účetní záznam provedený na analogový nosič rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,  za technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,  za smíšenou formu účetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný. § 33a Průkaznost účetního záznamu. Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze  účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,  účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních 8


9


19

záznamů, nebo účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 10. Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) a c). 

Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu. Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Připojením podpisového záznamu se rozumí  v případě účetního záznamu v listinné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,  v případě účetního záznamu v technické formě jeho podepsání uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě,  v případě účetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Připojení podpisového záznamu u technických forem, případně připojení podpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících technické formy, musí splňovat požadavky na podpisový záznam podle odstavce 4. § 35 Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech. Opravy nebo doplnění v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3. Účetní záznam vzniklý seskupením je též nesrozumitelný, pokud kterýkoli z dílčích účetních záznamů v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7. Účetní záznam ve smíšené formě je též nesrozumitelný, pokud část účetního záznamu v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.

20

Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly. V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví. Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamu, jestliže nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu, doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamu a nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamu.

2.2. České účetní standardy10 Seznam Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů: 001 Účty a zásady účtování na účtech 002 Otevírání a uzavírání účetních knih 003 Odložená daň 004 Rezervy 005 Opravné položky 006 Kursové rozdíly 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob 008 Operace s cennými papíry a podíly 009 Deriváty 010 Zvláštní operace s pohledávkami 011 Operace s podnikem 012 Změny vlastního kapitálu 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 014 Dlouhodobý finanční majetek 015 Zásoby 016 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 017 Zúčtovací vztahy 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 019 Náklady a výnosy 020 Konsolidace 021 Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace 022 Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby 023 Přehled o peněžních tocích ČÚS představují pravidla, jimiž se v ČR řídí společnosti při vedení finančního účetnictví a sestavování účetní závěrky. Jde zejména zajištění souladu při používání účetních metod.

10

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/pravnipredpisy/platne-ceske-ucetni-standardy/2013/cus-pro-rok-2013-13453-13453

21

3.

Daňová soustava ČR

Daňovou soustavu České republiky tvoří příslušné daňové zákony. Tyto zákony patří k těm, které jsou nejčastěji novelizovány. Daňové zákony představují systém právních norem, kterými se řídí všechny daňové subjekty (fyzické i právnické osoby) na daném území. Daňové zákony se snaží odrážet podmínky ekonomiky ČR. Daň je povinná, pravidelně se opakující, neekvivalentní, neúčelová platba do veřejných rozpočtů. Předmětem daně rozumíme specifikaci (vymezení) objektu daně v zákoně. Základ daně představuje kvantifikaci předmětu daně. Sazba daně je sled kroků, pomocí kterého je ze základu daně stanovena její velikost.11

3. 1. Rozdělení daní Daňovou soustavu České republiky tvoří daně přímé a nepřímé. Jejich základní charakteristika vyplývá ze způsobu placení. U přímých daní poplatník platí daň přímo příslušnému finančnímu úřadu a podává daňové přiznání (Poplatník daně je fyzická nebo právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena). Základní charakteristikou nepřímých daní je to, že je daňové subjekty platí při každém nákupu zboží nebo služeb Tyto daně se neplatí přímo státní instituci, ale prodávajícímu v ceně zboží, ten má povinnost daň odvést státu. Plátce daně je fyzická nebo právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Přímé daně rozlišujeme:  důchodové – jedná se o daně z příjmů fyzických a právnických osob (platí je poplatníci podle výše svého příjmu)  majetkové – jedná se o daň z nemovitých věcí, o daň z nabytí nemovitých věcí, o daň silniční (platí je poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku, při majetkových převodech a při využívání silničních vozidel v podnikání). Nepřímé daně jsou:  universální (tyto daně jsou vybírány při prodeji zboží a služeb) – jedná se o daň z přidané hodnoty  selektivní (tyto daně jsou vybírány při prodeji vybraných druhů zboží) – jedná se o daň spotřební

3. 2. Daně přímé Nejdůležitějšími z hlediska příjmu státního rozpočtu je daň z příjmů fyzických a právnických osob. Daň z příjmů fyzických a právnických osob upravuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je koncipován do tří částí. První část upravuje daň z příjmů fyzických osob, část druhá daň z příjmů právnických osob a část třetí společná ustanovení pro obě daně.

11

PAVEL, Jan. Daňový systém I. Univerzita Pardubice 2005. 87 s. ISBN 80-7194-786-555-762-05.

22

3.2.1. Daň z příjmů fyzických osob – základní charakteristika12 Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (§1). Poplatníci jsou většinou daňovými rezidenty ČR, tzn., že mají na území ČR trvalé bydliště nebo se zde obvykle zdržují (alespoň 183 dnů). Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou (§3)  příjmy ze závislé činnosti (§6)  příjmy ze samostatné činnosti (§7)  příjmy z kapitálového majetku (§8)  příjmy z nájmu (§9)  ostatní příjmy (§10). a) Daň z příjmů ze závislé činnosti Z hlediska právnické osoby, která vede účetnictví je nejpodstatnější daní daň z příjmů ze závislé činnosti. Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce (§6). Poplatníka s příjmy ze závislé činnosti běžně označujeme jako zaměstnance a plátce příjmu jako zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen vypočítat z úhrnu příjmů ze závislé činnosti zúčtovaného nebo vyplaceného poplatníkovi za kalendářní měsíc (hrubá mzda, plat, příplatky, odměny…) vypočítat a odvést zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti. (§38h). Tento základ daně se zvýší o povinné pojistné (superhrubá mzda) a sníží o částky, které jsou od daně osvobozeny. Záloha ze základu pro výpočet zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Tato záloha je 15%. Vypočtená záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení na příslušné zdaňovací období podle §38k odst. 4, sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle §35ba a o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění. Základní roční sleva na poplatníka činí pro rok 2014 Kč 20 840,00. Daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě má poplatník nárok ve výši Kč 13 404,00. Na základě §38 ch) může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění. O toto zúčtování může požádat poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. Tuto žádost musí poplatník podat do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a má podepsané prohlášení k dani podle §38k odst. 4 a 5. Roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který sám podá nebo je povinen podat přiznání k dani (např. z podnikání). 12

http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony

23

Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 15. března po uplynutí zdaňovacího období. Kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob vrátí plátce nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Tento přeplatek musí činit více než 50 Kč. V §38j jsou upraveny povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Mezi tyto povinnosti patří vést mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani sražené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. b) Daň z příjmů ze samostatné činnosti (§7) Tato daň se vztahuje na fyzické osoby, které podnikají např. na základě živnostenského listu nebo koncesní listina a nevedou účetnictví. Jedná se o příjmy  ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství  živnostenského podnikání  z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b)  z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. Tito daňoví poplatníci většinou vedou pouze daňovou evidenci nebo evidenci příjmů a uplatňují výdaje prostřednictvím daňového paušálu.

3.2.2. Daň z příjmu právnických osob – základní charakteristika Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je například právnická osoba, organizační složka státu, podílový fond (§17) a další. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak (§18 odst. 1). V tomto paragrafu je dále upraveno, co předmětem daně není. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady, rozdíl se upraví podle tohoto zákona (§ 23). Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se upravuje (zvyšuje nebo snižuje). Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy (§ 24). Výdaji (náklady) jsou i např. odpisy dlouhodobého majetku. Sazba daně z příjmů právnických osob je 19% ze základu daně (§ 21). Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a§ 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny směrem dolů. Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je nejčastěji kalendářní rok (§21 a). Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 38m). Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců od konce kalendářního období.

24

3.2.3. Ostatní přímé daně Mezi přímé daně dále patří:  daň z nemovitých věcí  daň z nabytí nemovitých věcí  daň silniční

A) Daň z nemovitých věcí 13(Zákon ČNR č. 338/1992Sb., ve znění pozdějších novelizací Daň z nemovitých věcí zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí (§2). Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku (§ 3). Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v §17 Zákona 338/1992 Sb. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslových chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období (§ 5). Sazbu daně dle jednotlivých kategorií určuje § 6. Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území ČR, zdanitelná stavba a jednotka (§ 7). Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky. Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období (§10). Sazby daně jsou stanoveny v §11 Zákona. Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období (§ 13a). Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období (§ 15).

B) Daň z nabytí nemovitých věcí14 (Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.) Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je (§ 1)  převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel  nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech. Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (§2). Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (§ 10).

C) Daň silniční 15(Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších dodatků) 13

http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-z-nemovitosti-uplne-zneni http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony

14

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony

25

Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v ČR, provozovaná v ČR a používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (§ 2). Poplatníkem daně je ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla (§4). Základem daně je (§ 5)  zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon  součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů  největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou stanoveny v §6 Zákona. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok (§ 13). Daňové přiznání podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

3.3. Daně nepřímé Daně nepřímé jsou daně, které platí každý z nás v rámci nákupu zboží. U daně z přidané hodnoty se jedná o daň, která je jednou z fiskálně nejvýznamnějších, ale také administrativně nejsložitějších daní. Daň spotřební plní v rámci některých daní i ochrannou úlohu. Jedná se například daň z tabákových výrobků.

3.3.1. Daň z přidané hodnoty (Zákon č. 235/2004 Sb., v platném znění)16 Předmětem daně je (§2)  dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečnění ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,  dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku  pořízení - zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, - nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani.

15

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicnidan/ http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-silnicni-uplne-zneni http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony

16

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony

26

Plátcem DPH se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§6). Osoba povinná k dani uvedená v §6 je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat (§94). Podle §94a lze podat i dobrovolnou přihlášku registraci. Vymezení základních pojmů (§4) Úplatou je částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně. Daň na výstupu je daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle §13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění. Vlastní daň je daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je vyšší nebo rovna odpočtu daně. Nadměrný odpočet je daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně. Osoba registrovaná k dani je osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy. Daň na vstupu (§72) u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle zákona 235/2004 Sb.  na zboží, které bylo nebo má být dodáno nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta,  na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno z třetí země, nebo  v případě plnění podle §13 odst. 4 písm. b). Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Daňový doklad (§26) je písemnost, která splňuje podmínky stanovené Zákonem. Může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Daňový doklad musí obsahovat (§29):  označení osoby, která uskutečňuje plnění  daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění  označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje  daňové IČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje  evidenční číslo daňového dokladu  rozsah a předmět plnění  den vystavení daňového dokladu  den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu  jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně  základ daně  sazbu daně  výši daně, tato daň se uvádí v české měně. Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§35). Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění (§36 - §42).

27

U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje  základní sazba daně ve výši 21% nebo  snížená sazba daně ve výši 15%. Zdaňovací období je kalendářní měsíc (§99). Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud  jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč,  není nespolehlivým plátcem  není skupinou a  změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušný kalendářního roku. Daňové přiznání je plátce povinen podat, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Identifikovaná osoba k dani je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň, podat daňové přiznání. Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§101). Daňové přiznání je plátce povinen přiznat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. V režimu přenesené daňové povinnosti (§ 92a) je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za každé zdaňovací období daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za každé zdaňovací období daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Nespolehlivý plátce (§ 106a) je plátce, který závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. O zrušení registrace (§ 106b) může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat, pokud splňuje tyto podmínky:  uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a tento plátce - nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1 000 000 kč, nebo - uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo  přestal uskutečňovat ekonomické činnosti.

28

3. 3. 2. Daň spotřební (Zákon č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších novelizací)

17

Spotřebními daněmi jsou (§1):  daň z minerálních olejů  daň z lihu  daň z piva  daň z vína a meziproduktů  daň z tabákových výrobků. Správu daní vykonávají orgány Celní správy ČR. Podrobná charakteristika těchto daní pro účely daně je uvedena v § 44 - § 135 i). Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unie dovezené (§7). Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňovém území Evropském unie (§8). Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek (§10). Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc (§17).

17

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebnidan/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony

29

4.

Základní pojmy a principy účetnictví18

4.1. Rozvaha a změny rozvahových stavů 4.1.1. Aktiva Aktiva firmy zahrnují majetek uspořádaný podle složení. Každá položka se nazývá aktivum. Aktivem jsou například peněžní prostředky, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, pohledávky apod.

4.1.2. Pasiva Pasivy je majetek uspořádaný podle zdrojů financování (krytí). Pasivem jsou např. závazky vůči dodavatelům, základní kapitál, rezervní fond nebo dlouhodobý úvěr.

4.1.3. Rozvaha Rozvaha je utříděný přehled majetku, vlastního jmění a závazků účetní jednotky k určitému dni a v určitém ocenění (Slovník základních pojmů z účetnictví, 1997). Další definice nám říká, že rozvaha je přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku. Jiný název rozvahy je bilance. Schematický nákres rozvahy: Rozvaha k ………. AKTIVA Majetek dle složení

PASIVA Majetek dle zdrojů financování (krytí)

V rozvaze plátí tzv. bilanční princip. V rozvaze platí: AKTIVA = PASIVA. Tato bilanční rovnice musí platit vždy. Rozvaha se vždy sestavuje k určitému dni. Tomuto dni říkáme rozvahový den. Jednotlivá aktiva a pasiva jsou rozvahové položky. Mezi dvěma rozvahovými dni dochází k přírůstkům nebo úbytkům aktiv a pasiv. Peněžní vyjádření rozvahových položek se nazývají rozvahové stavy.

18

ČUHLOVÁ, Jarmila. MUNZAR, Vladimír. Slovník základních pojmů z účetnictví. Fortuna, 2002. 119 s. ISBN 859-40-315-0467-2 MUNZAR, Vladimír. BURDA st., Zdeněk. BURDA ml. Zdeněk. Účetnictví pro 2. Ročník obchodních akademií a pro ostatní střední školy. FORTUNA, 2007.192 s. ISBN 80-7168-967-X

30

Zjednodušené schéma rozvahy AKTIVA A Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B Stálá aktiva 1. Dlouhodobý nehmotný majetek 2. Dlouhodobý hmotný majetek 3. Dlouhodobý finanční majetek C Oběžná aktiva 1. Zásoby - materiál - nedokončená výroba - polotovary - výrobky 2. Dlouhodobé pohledávky 3. Krátkodobé pohledávky 4. Finanční majetek - peníze v hotovosti - peníze na účtech D Ostatní aktiva 1. Dohadné účty aktivní 2. Časové rozlišení nákladů a výnosů

PASIVA A Vlastní kapitál 1. Základní kapitál 2. Kapitálové fondy 3. Fondy ze zisku 4. Hospodářský výsledek minulých let 5. Hospodářský výsledek běžného roku B Cizí zdroje 1. Rezervy 2. Dlouhodobé závazky 3. Krátkodobé závazky (nejčastěji vůči dodavatelům, zaměstnancům, institucím apod.) 4. Bankovní úvěry dlouhodobé 5. Bankovní úvěry běžné C Ostatní pasiva 1. Dohadné účty pasivní 2. Časové rozlišení nákladů a výnosů

Položky v rozvaze jsou uspořádány podle likvidity (schopnosti přeměnit majetek firmy v peníze a pak jimi hradit závazky). V rozvaze jsou aktiva uváděna v dvojím ocenění: a) brutto – toto ocenění vyplývá ze zákona o účetnictví b) netto – vyjadřuje majetek po korekci V sloupci korekce jsou uváděny oprávky a opravné položky se znaménkem mínus. Druhy rozvahy: a) zahajovací rozvaha – sestavuje se při založení firmy b) počáteční rozvaha – sestavuje se k počátku účetního období c) konečná rozvaha – sestavuje se na konci účetního období d) rozvaha řádná – sestavuje se pravidelně ve stanovených intervalech e) rozvaha mimořádná – sestavuje se při mimořádné události např. při ukončení činnosti firmy

4.1.4. Změny rozvahových stavů V průběhu účetního období dochází ke změnám ve struktuře majetku a zdrojích financování. Tyto změny vedou ke změně v rozvaze. Tyto změny mohou nastat buď pouze v aktivech

31

nebo v pasivech nebo mohou změnit celou rozvahu. V rozvaze nalezneme čtyři možnosti změny. 1. Změna na straně aktiv a) jedno aktivum plus = přírůstek jedné složky majetku b) druhé aktivum mínus = úbytek jedné složky majetku Příklad č. 1. Výběr peněz z běžného účtu do pokladny Rozvaha k ………. AKTIVA PASIVA + přírůstek peněžních prostředků v pokladně -úbytek peněžních prostředků na účtu Změna proběhla pouze na straně aktiv. Celková částka aktiv se nezměnila. Celková částka aktiv a pasiv v rozvaze zůstala zachována.

2. Změna na straně pasiv a) jedno pasivum plus = přírůstek jednoho zdroje krytí b) jedno pasivum mínus = úbytek jednoho zdroje krytí Příklad č. 2 Úhrada dodavatelům z krátkodobého úvěru Rozvaha k ………. AKTIVA

PASIVA + přírůstek dluhu v bance (navýšení krátkodobého úvěru) -snížení dluhu vůči dodavatelům Změna proběhla pouze na straně pasiv. Celková částka pasiv se nezměnila. Celková částka aktiv a pasiv v rozvaze zůstala zachována.

3. Zvýšení stavu aktiv a pasiv a) jedno aktivu +, přírůstek na straně aktiv b) jedno pasivum +, přírůstek na straně pasiv Příklad č. 3 Přijatá faktura za materiál, materiál přijat do skladu Rozvaha k ………. AKTIVA + navýšení materiálu ve skladu

PASIVA +navýšení dluhu u dodavatelů

Změna proběhla na straně aktiv i pasiv. Celková částka aktiv a pasiv v rozvaze se navýšila.

32

4. Snížení stavu aktiv a pasiv a) jedno aktivu -, úbytek na straně aktiv b) jedno pasivum -, úbytek na straně pasiv Příklad č. 4 Splátka krátkodobého úvěru z běžného účtu Rozvaha k ………. AKTIVA - snížení peněžní hotovosti na běžném účtu

PASIVA – snížení krátkodobého úvěru

Změna proběhla pouze na straně aktiv i pasiv. Celková částka aktiv a pasiv v rozvaze se snížila. Ať už proběhla kterákoliv změna, vždy musí zůstat zachován bilanční princip (AKTIVA se vždy musí rovnat PASIVUM).

4.2.

Účty a základní principy účtování na účtech

V rámci zachycení hospodářských operací ve firmě se vyskytne velká řada operací. Provádění změn v celé rozvaze by bylo velmi náročné. Mimo to v rozvaze nelze zachytit veškeré operace, které ve firmě nastanou. K tomu účely slouží účet.

4.2.1. Účet, druhy účtů Účet (konto) slouží k zachycení hospodářských operací v rámci firmy na základě účetních dokladů. Účet si schematicky můžeme představit ve tvaru písmena „T“ (příklad účtu je i v kapitole 1.5.). Každý účet má dvě strany – stranu Má dáti (MD) a stranu Dal (D). V praxi mají vždy účty různou úpravu. Název účtu vystihuje ekonomickou podstatu účtu. Základní nabídku účtů pro podnikatele nalezneme ve Směrné účtové osnově, kterou vydává Ministerstvo financí. Účet mívá číselné označení, které je trojmístné. První číslo představuje číslo účtové třídy, dvojčíslí vyjadřuje účtovou skupinu a přidané třetí číslo rozlišuje účet v rámci účtové skupiny. Soubor účtů podniku je seskupen v účtovém rozvrhu. Účtový rozvrh lze doplňovat v průběhu celého účetního období dle potřeb účetní jednotky. Schematické znázornění účtu Má dáti (MD) strana dlužnická strana debetní zápisy na vrub účtu

Číslo účtu, název účtu

Dal (D) strana věřitelská strana kreditní

zápisy ve prospěch účtu

33

Druhy účtů a) Účty rozvahové – vznikají rozepsáním rozvahy do účtů vždy na počátku účetního období. Rozlišujeme účty aktiv a účty pasiv. Účtování na rozvahových účtech aktiv: Počáteční stavy a přírůstky na účtech aktiv se účtují na stranu „Má dáti“ a všechny úbytky na stranu „Dal“ příslušného účtu. MD Číslo účtu, název účtu D počáteční stav přírůstky složek majetku úbytky složek majetku

Účtování na rozvahových účtech pasiv: Počáteční stavy a přírůstky na účtech pasiv se účtují na stranu „Dal“ a všechny úbytky na stranu „Má dáti“ příslušného účtu. Číslo účtu, název účtu

MD úbytky zdrojů krytí

D počáteční stav přírůstky zdrojů krytí

Rozepsání počátečních stavů probíhá prostřednictvím účtu 701 – Počáteční účet rozvažný. Důvodem použití tohoto účtu je zachování principu podvojného zápisu. MD Pasiva

701 - Počáteční účet rozvažný

souvztažným účtem je příslušný rozvahový účet Pasiv

D Aktiva

souvztažným účtem je příslušný rozvahový účet Aktiv

b) Účty výsledkové – slouží k zachycení hospodářských operací, které nelze zajistit prostřednictvím účtů rozvahových. Jedná se o operace, kde dochází ke spotřebě statků a služeb (náklady) nebo o operace na jejichž základě firmy získává výnosy. V tomto případě rozlišujeme účty nákladů a výnosů. Prostřednictvím těchto účtů zjišťuje firma výsledek hospodaření. Výsledkem hospodaření může být zisk nebo ztráta. Zisku dosáhla firma tehdy, když výnosy byly vyšší než náklady. V případě ztráty náklady převyšují výnosy. Účtování na účtech nákladů Na účtech nákladů se ve většině případů (mimo výjimek) účtuje v průběhu účetního období na stranu „Má dáti“ příslušného účtu. Tyto účty nemají počáteční stavy. MD 5xx – Účet nákladů Spotřeba (materiálu, mezd, služeb apod.)

D

34

Účtování na účtech výnosů Na účtech výnosů se ve většině případů (mimo výjimek) účtuje v průběhu účetního období na stranu „Dal“ příslušného účtu. Tyto účty nemají počáteční stavy. MD

6xx – Účet výnosů Výnosy (tržby z prodeje výrobků, zboží, služeb apod.)

D

c) Účty závěrkové – jsou účty, které nalezneme v účtové třídě 7 – Závěrkové a podrozvahové účty. Tuto účtovou třídu mimo podrozvahových účtů tvoří následující účty: 701 – Počáteční účet rozvažný – slouží k rozepsání počátečních stavů rozvahových účtů na počátku účetního období. 702 – Konečný účet rozvažný – slouží k převodu konečných zůstatků rozvahových účtů na konci účetního období. 710 – účet zisků a ztrát – slouží k převodu konečných zůstatků účtů nákladů a výnosů na konci období a zjištění výsledku hospodaření.

Obraty a zůstatky na účtech, uzávěrka účtů Obrat je peněžní vyjádření celkového pohybu na účtu (souhrn změn na jednotlivých stranách účtů). Obrat je tedy souhrn přírůstků a úbytků rozvahových účtů aktiv a pasiv, účtů nákladů a výnosů. Do obratu se nezapočítává počáteční zůstatek. Obrat strany „Má dáti“ účtu označujeme jako obrat debetní. Obrat strany „Dal“ účtu označujeme jako kreditní. Konečné zůstatky účtů zjišťujeme podle jednotlivých druhů účtů. Konečný zůstatek rozvahových účtů aktiv vypočítáme tak, že k zjištěnému obratu strany MD účtu připočteme počáteční zůstatek na straně MD účtu a odečteme obrat strany D účtu (KZ RÚA = PS MD + obrat MD – obrat D). Zjištěný konečný zůstatek zaúčtujeme na stranu „Dal“ a souvztažně na stranu „Má dáti“ účtu 702 – Konečný účet rozvažný. Tímto způsobem účet uzavřeme. To znamená, že strana „Má dáti“ se rovná straně „Dal“. Konečný zůstatek rozvahových účtů pasiv vypočítáme tak, že k zjištěnému obratu strany D účtu připočteme počáteční zůstatek na straně D účtu a odečteme obrat strany MD účtu (KZ RÚP = PS D + obrat D – obrat MD). Zjištěný konečný zůstatek zaúčtujeme na stranu „Má dati“ a souvztažně na stranu „Dal“ účtu 702 – Konečný účet rozvažný. Tímto způsobem účet uzavřeme. To znamená, že strana „Dal“ se rovná straně „Má dáti“. MD 211 - Peníze PZ 10 úbytky přírůstky 5 8 obrat 13 obrat KZ

D 2 3

MD 211

702 - Konečný účet rozvažný

18 321

5 18

D 7

MD 321 - Dodavatelé D úbytky 3 PZ 5 1 přírůstky 2 4 obrat 4 obrat 6 KZ 7

Konečný zůstatek účtů nákladů zjistíme jako rozdíl obratu strany MD účtu a strany D účtu. (KZ ÚN = obrat MD – obrat D). Konečný zůstatek zaúčtujeme na stranu „Dal“ a souvztažně na stranu „Má dáti“ účtu 710 – Účet zisků a ztrát. Tím se účet nákladů úplně uzavře.

35

Konečný zůstatek účtů výnosů zjistíme jako rozdíl obratu strany D účtu a strany MD účtu. Konečný zůstatek zaúčtujeme na stranu „Má dáti“ a souvztažně na stranu „Dal“ účtu 710 – Účet zisků a ztrát. Tím se účet nákladů úplně uzavře. MD 501 - Spotřeba materiálu D přírůstky 2 3 3 obrat obrat 8 0 KZ 8

MD 501

710 - Účet zisků a ztrát

8 601

D 15

MD

D přírůstky 5 8 2

601 - Tržby za vlastní výrobky

obrat KZ

0 obrat 15

15

V tomto případě můžeme vypočítat hospodářský výsledek jako rozdíl výnosů a nákladů, tedy zisk ve výši 7.

4.2.2. Podvojný účetní zápis Na základě předchozího účtování je jasné, že každý zápis jsme provedli na dvou účtech vždy na rozdílných stranách stejnou částkou. Tomuto zápisu říkáme podvojný zápis.

4.2.3. Souvztažné zápisy a souvztažné účty Souvztažné účty jsou účty, na které byl proveden záznam účetního případu. Zápisy téhož účetního případu na jednom účtu na straně „Má dáti“ a na druhém účtu na straně „Dal“ označujeme jako souvztažné zápisy.

36

5. Účtování základních účetních operací dle ČÚS19 České účetní standardy určují a vymezují základní principy účtování majetku, nákladů, výnosů a zjištění výsledku hospodaření. Účetní jednotky jsou povinny se těmito principy řídit.

5.1. Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek upravuje účtování na rozvahových účtech aktiv, které se vztahují k pořízenému majetku hmotnému, nehmotnému, stavbám a pozemkům. Zároveň zahrnuje účty „oprávek“, které představují korekci k dlouhodobému majetku odepisovanému. Tyto účty mají vlastnosti rozvahových účtů pasiv.

Základní vymezení účtové třídy 0 – Dlouhodobý majetek 1. Právní úprava Dlouhodobý majetek upravují následující předpisy: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (§ 25 - § 28 a §29 a § 30) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZU (obsahová vymezení) České účetní standardy pro účetní jednotky: č. 004 Rezervy, č. 005 Opravné položky č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob č. 008 Operace s cennými papíry a podíly, č. 011 Operace s podnikem č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, č. 014 Dlouhodobý finanční majetek 2. Definice dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek je podstatnou a důležitou součástí aktiv společnosti. Dlouhodobým majetkem se zpravidla rozumí takový majetek, kde doba použitelnosti je delší než jeden rok. Jedná se o dlouhodobá fixní aktiva, která předávají svou hodnotu do hodnoty vyráběné produkce postupně. Tento dlouhodobý majetek se nespotřebovává najednou, ale opotřebovává se postupně během své doby životnosti a poskytuje tedy ekonomický prospěch dlouhodobě. DM se stává majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání. Stavem způsobilým k užívání se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Dlouhodobý majetek se skládá z těchto tří skupin: a) dlouhodobý nehmotný majetek b) dlouhodobý hmotný majetek c) dlouhodobý finanční majetek 3. Dlouhodobý nehmotný majetek Do dlouhodobého nehmotného majetku řadíme (členění dle rozvahy): B. I. l. Zřizovací výdaje Zřizovací výdaje představují souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku (například soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné), odpisují se po dobu 60 měsíců. B. I. 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (odepisují se 36 měsíců) 19


37

B. I. 3. Software Software odepisujeme 36 měsíců.

B. I. 4. Ocenitelná práva Jedná se zejména o předměty průmyslového vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních předpisů

B. I. 5. Goodwill Je kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku snížený o převzaté zakázky (dle vyhlášky 500/2002 Sb.). Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje – jiný dlouhodobý nehmotný majetek (povolenky na emise), nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek, poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek. 4. Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje (členění dle rozvahy): B. II. 1. Pozemky Pozemky jsou dlouhodobým hmotným majetkem bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. B. II. 2. Stavby Jsou dlouhodobým hmotným majetkem bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Patří sem například:  stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla  otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť  technické rekultivace  byty a nebytové prostory B. II. 3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí a jejich technické zhodnocení V rámci této skupiny dlouhodobého hmotného majetku nalezneme:  předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění  samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění stanoveného účetní jednotkou a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku  samostatné movité věci a soubory movitých věcí, které nesplňují „ hranici ocenění“ a jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách B. II. 4. Pěstitelské celky trvalých porostů Jedná se například o ovocné stromy, keře o výměře nad 0, 25 ha v hustotě 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 ha, trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí B. II. 5. Základní stádo a tažná zvířata B. II. 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek (bez ohledu na výši ocenění) V tomto případě jde o ložiska nerostů, umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky. Další členění z hlediska rozvahy je členění B. II. 7., B. II. 8., B. II. 9. – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, Poskytnuté zálohy na DHM, Oceňovací rozdíly k nabytému majetku.

38

5. Dlouhodobý finanční majetek Obsahuje skupiny dle označení v rozvaze B. III. 1. až B. III. 7. V těchto skupinách nalezneme například ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, dluhopisy, směnky, půjčky a úvěry. 6. Oceňování dlouhodobého majetku V účetních předpisech nejsou pevně stanoveny žádné minimální hranice vstupní ceny, od kterých je třeba považovat za majetek dlouhodobý, jak tomu bylo dříve, či jak je tomu v zákoně o dani z příjmu. Je na účetní jednotce, jakou hranici si vnitřní směrnicí určí, od které bude majetek považovat za dlouhodobý a účtovat tak o něm. Pro daňové účely je však nutné se řídit zákonem o daních z příjmu. Dlouhodobý majetek lze dle zákona o účetnictví ocenit: a) pořizovací cenou Tuto cenu tvoří cena pořízení včetně vedlejších nákladů spojených s pořízením. Do nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku zahrnujeme například přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku (poradenské služby, zprostředkování, správní poplatky, před projektové a přípravné práce), průzkumné a geodetické práce, úroky z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne, clo, montáž, dopravné, licence, patenty a jiná práva při pořizování majetku (ne provoz), zůstatková cena vyřazených staveb – jako součást nákladů na novou výstavbu, zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Tímto způsobem se oceňuje především nakupovaný majetek. b) cenou vlastních nákladů Tuto cenu tvoří náklady bezprostředně souvisejícími s vytvořením dlouhodobého majetku vlastní činností. c) reprodukční pořizovací cenou Jedná se o cenu, za kterou by byl dlouhodobý majetek pořízen v době, kdy o něm účetní jednotka účtuje (případně cena stanovená znalcem). Jde například o ocenění dlouhodobého majetku nabytého darováním, bezúplatně pořízeným z finančního leasingu (účtuje se souvztažně na příslušný účet oprávek), nově zjištěného při inventarizaci nebo vloženého do podnikání. POZN.: Ocenění jednotlivého DM se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za účetní období převýší částku stanovenou zákonem o dani z příjmu a technické zhodnocení je uvedeno do užívání Oprava = odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu Údržba = soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobné závady

5.1.1. Účtování pořízení dlouhodobého majetku Pořídit dlouhodobý majetek lze několika způsoby. Těmto způsobům pořízení odpovídá i způsob účtování. V následujících tabulkách jsou uvedeny souvztažné účty, na kterých účtujeme příslušné hospodářské operace na základě účetních dokladů. Názvy těchto účtů naleznete v účtovém rozvrhu.

39

a) Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (DNM) dodavatelským způsobem Doklad Text MD D Přijatá Nákup dlouhodobého nehmotného 041(cena bez DPH) 321 faktura majetku plátcem DPH, cena bez DPH + 343 (DPH) (cena celkem DPH+cena celkem včetně DPH) Vnitřní Předávací protokol – převzetí do užívání 011,012,013,014,01 041 účetní v pořizovací ceně 5,019 doklad Výpis Úhrada PFA 321 221 z účtu POZN: u neplátce DPH je celá částka z přijaté faktury účtována na účet 041-Pořízení DNM

b) Pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM) dodavatelským způsobem Doklad Text MD D Přijatá Nákup dlouhodobého hmotného majetku 042 (cena bez DPH) 321 faktura plátcem DPH, cena bez DPH + DPH + 343 (DPH) (cena celkem cena celkem včetně DPH) Přijatá Přeprava dlouhodobého hmotného 042 321 faktura majetku – přepravce není plátce DPH – cena celkem Vnitřní Předávací protokol – převzetí do užívání 021,022,029 042 účetní v pořizovací ceně doklad Výpis Úhrada přijaté faktury 321 221 z účtu POZN: u neplátce DPH je celá částka z přijaté faktury účtována na účet 042-Pořízení DHM

c) Vytvoření dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností Doklad Text MD Vnitřní Spotřeba materiálu – pořízení dlouhodobého 501 účetní hmotného majetku vlastní činností

D 112

doklad (VÚD) VÚD

Mzdové náklady na pořízení dlouhodobého hmotného 521 331 majetku VÚD Režijní náklady spojené s pořízením dlouhodobého 51x 221 hmotného majetku VÚD Aktivace ve výši vlastních nákladů - pořízení 042 624 dlouhodobého hmotného majetku VÚD Uvedení do užívání 022 042 Pozn.: Obdobně se účtuje aktivace dlouhodobého nehmotného majetku – místo účtu 042 se používá účet 041, místo účtu 624 se používá účet 623 a místo účtové skupiny 02 se používá ÚS 01

d) Bezúplatným nabytím dlouhodobého hmotného majetku Doklad Text MD Darovací Darování 01,02,03

D 413

smlouva Leasingová

08x

Bezúplatným nabytím po skončení finančního

40

02x

smlouva

leasingu

e) Pořízení dlouhodobého majetku vkladem společníka Doklad Text Společenská Vklad majetku do základního kapitálu smlouva Společenská smlouva

Vklad majetku mimo základní kapitál

MD 01,02,03

D 411

01,02,03

413

f) Přeřazením dlouhodobého majetku z osobního užívání do podnikání (individuální podnikatel) Doklad Text MD Znalecký Individuální podnikatel vložil dlouhodobý majetek do 01,02,03 posudek podnikání

D

491

Pozn.: týká se pouze podnikatele fyzické osoby, který vede účetnictví

g) Pořízení dlouhodobého majetku nákupem – poskytnuta záloha Podnikatel uhradí zálohu dopředu na dodávku dlouhodobého majetku. Tato záloha je včetně DPH. Doklad Text MD D Výpis z účtu Záloha na dodávku dlouhodobého hmotného 052 221 majetku (včetně DPH) Vnitřní Odúčtování DPH ze zálohy 343 052 účetní doklad Přijatá faktura

Vnitřní účetní doklad Přijatá faktura Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Výpis z účtu

Nákup dlouhodobého hmotného majetku plátcem DPH – cena bez DPH + DPH + cena celkem

042 (cena bez

321 (cena

DPH)

343 (DPH)

celkem včetně DPH)

Odúčtování (zálohové) DPH

- 343

- 321

Přeprava dlouhodobého hmotného majetku – přepravce není plátce DPH Předávací protokol – převzetí do užívání v pořizovací ceně

042

321

021,022,029

042

Zúčtování zálohy

321

052

Doplatek přijaté faktury (PFA – záloha)

321

221

h) Zřizovací výdaje (dlouhodobý nehmotný majetek) Jedná se o výdaje spojené se založením obchodní společnosti, firmy. Tj., například pronájmy sálu, poštovné, materiálové a mzdové náklady a podobně. Zřizovací výdaje jsou evidovány přímo na účtu 011 nebo se účtují přes účty 5. Účtové třídy a pak se aktivují prostřednictvím účtu 623 (Účtový předpis MD 011/ D 623). Poznámka: Pozor při pořízení staveb. Je zde nutné využít institut přenesené daňové povinnosti k DPH.

41

5.1.2. Odpisy dlouhodobého majetku Odpis dlouhodobého majetku je peněžní částka vyjadřující opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období. Úhrn odpisů za celou dobu užívání dlouhodobého majetku představuje oprávky k dlouhodobému majetku. Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení dlouhodobého majetku. Sazby si účetní jednotka stanovuje sama. Daňové odpisy se vypočítávají dle zákona o dani z příjmu. Výpočet daňových odpisů Pro výpočet daňových odpisů musí nejprve firma zařadit daný dlouhodobý majetek do odpisových skupin (jsou stanoveny zákonem o dani z příjmů §26 -32a)

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Doba odpisování

Příklad zařazení majetku

3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let

Kancelářské stroje, počítače, měřicí přístroje Nákladní auta, nábytek, zdravotnické přístroje Hnací stroje a zařízení Turbíny Domy, budovy, haly Školní budovy, ubytovací zařízení

Způsoby odpisování – podnik volí ze dvou způsobů odpisování, zvolený způsob musí zachovat po celou dobu životnosti majetku (nelze měnit) a) Rovnoměrný způsob odpisování – roční odpisy jsou po celou dobu odpisování stejné s výjimkou prvního roku Odpis = vstupní cena * roční odpisová sazba/100 Odpisové sazby pro lineární způsob odpisování: Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

V prvním roce odpisování 20 11 5,5 2,15 1,4 1,02

V dalších letech odpisování 40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

Příklad: Podnikatel zakoupil kopírku – vstupní cena Kč 250 000,-, doba životnosti 3 roky, volí lineární způsob odpisování. Vypočítejte odpisy pro celou dobu životnosti. Odpis = vstupní cena * roční odpisová sazba/100 Odpis 1. rok = 250 000 * 20/100 = 50 000,-Kč Odpis 2. rok = 250 000 * 40/100 = 100 000,-Kč Odpis 3. rok = 250 000 * 40,6/100 = 100 000,- Kč Pozn.: Majetek lze odpisovat maximálně do výše vstupní ceny

b) Zrychlený způsob odpisování – základem jsou koeficienty, které jsou přiřazeny jednotlivým skupinám  v prvním roce odpisování odpis = vstupní cena/ koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce (doba životnosti)  v dalších letech odpisování odpis = 2 * zůstatková cena/ kr – n

42

( kr = koeficient pro další roky odpisování, n = počet let po, které byl již majetek odpisován) Koeficienty pro zrychlený způsob odpisování: Odpisová skupina

V prvním roce odpisování

V dalších letech odpisování

1 3 4 2 5 6 3 10 11 4 20 21 5 30 31 6 50 51 Příklad: Podnikatel zakoupil kopírku – vstupní cena Kč 250 000,-, doba životnosti 3 roky, volí zrychlený způsob odpisování. Vypočítejte odpisy pro celou dobu životnosti. Odpis 1. rok = vstupní cena/ koeficient pro první rok = 250 000/3 = 83 333,-Kč Odpis 2. rok = 2*ZC/ kr-n = 2 x (250 000 – 83 333)/4-1=111111,- Kč Odpis 3. rok = 2*ZC/kr-n = 2 x(250 000 – 156 250)/5-2 = 55 556,- Kč

Účtování odpisů Doklad Text Vnitřní Odpis dlouhodobého majetku

MD 551

účetní doklad

D 07x, 08x

5.1.3. Účtování vyřazení dlouhodobého majetku Vyřazení odpisovaného dlouhodobého majetku Odpisovaný dlouhodobý majetek lze vyřadit těmito účetními způsoby:  likvidací v důsledku opotřebení  prodejem  likvidací v důsledku škody nebo manka  bezúplatným převodem (darováním)  vkladem do základního kapitálu jiného subjektu  přeřazením z podnikání do osobního užívání individuálního podnikatele Před vyřazením je nutné zjistit, zda daný dlouhodobý majetek je již plně odepsán nebo není (tzn., že vstupní cena, ve které byl majetek zařazen, se rovná oprávkám dlouhodobého majetku). V případě, že majetek není plně odepsán, setkáme se s pojmem zůstatková cena, což je rozdíl mezi vstupní cenou a výší oprávek dlouhodobého majetku. Před vyřazením je nutné nejprve „podepsat“ zůstatkovou cenu dle způsobu vyřazení. Vyřazení dlouhodobého majetku, který se odpisuje a je zcela odepsaný (pořizovací cena (vstupní cena) = oprávky) Doklad Vnitřní účetní doklad

Text Vyřazení dlouhodobého majetku v pořizovací ceně bez ohledu na důvod vyřazení

MD 07x, 08x

Vyřazení dlouhodobého majetku, který se odpisuje a není zcela odepsaný (oprávky jsou nižší než pořizovací cena)

43

D 01x, 02x

Postup účtování:  zaúčtování řádného odpisu dlouhodobého majetku za část účetního období (dle odpisového plánu)  doúčtování zůstatkové ceny na účet dle způsobu vyřazení  vlastní vyřazení (stejně jako v bodě a) Způsob vyřazení DM Likvidace v důsledku opotřebení Prodej DM

Zúčtování ZC 551 – Odpisy dlouhodobého majetku 541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku V důsledku škody nebo manka 549 – Manka a škody, 582 – Škody Darování 543 – Dary Přeřazení do osobního užívání podnikatele 491 - Účet individuálního podnikatele Nepeněžitý vklad do obchodní společnosti 367 – Závazky z upsaných nesplacených nebo družstva cenných papírů a vkladů (před zápisem do OR účet 378) Vnitřní Vyřazení dlouhodobého majetku v pořizovací ceně 07x, 08x 01x, 02x účetní bez ohledu na důvod vyřazení doklad

Vyřazení neodpisovaného dlouhodobého majetku (Jedná se například o pozemky nebo drobný dlouhodobý majetek) Doklad Text MD Kupní Vyřazení pozemku z evidence 541 smlouva Vnitřní Vyřazení drobného dlouhodobého majetku z 079,089 účetní užívání doklad Pozn. V případě prodeje pozemku je vstupní cena daňovým nákladem jen do výše tržby.

44

D

031 017,029

5. 2. Účtová třída 1 – Zásoby20 Účtovou třídu 1 – Zásoby upravuje: a) Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. - § 25 až §28 – oceňování zásob, opravných položek k zásobám - § 29 a § 30 inventarizace zásob b) Vyhláška 500/2002 Sb. (obsahové vymezení zásob, vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob, postup tvorby a použití opravných položek) c) České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., tj. pro podnikatele - č. 005 Opravné položky - č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob - č. 015 Zásoby - č. 019 Náklady a výnosy Definice zásob Zásoby (v rozvaze C. I. Zásoby) představují majetek účetní jednotky. Jsou součástí oběžných aktiv. Skládají se z těchto položek: C. I. 1. Materiál Materiál rozdělujeme následovně: a) suroviny jsou základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu b) pomocné látky přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky d) náhradní díly e) obaly a obalové materiály (pokud nejsou účtovány jako zboží nebo dlouhodobý majetek) f) další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok bez ohledu na výši ocenění C. I. 2. Nedokončená výroba a polotovary Nedokončená výroba jsou produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem. Polotovary jsou odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků a dalším výrobním procesu. C. I. 3. Výrobky Věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř jednotky. C. I. 4. Zvířata Mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále např. kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm. C. I. 5. Zboží Movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Položka obsahuje též nemovitosti, které účetní jednotka, jejímž předmětem

20


45

činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. C. I. 6. Poskytnuté zálohy na zásobách Krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení zásob. Ve směrné účtové osnově jsou v účtové třídě 1 – Zásoby stanoveny tyto skupiny: 11 – Materiál (patří sem základní materiál, pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly a drobný hmotný majetek) 12 – Zásoby vlastní výroby (tvoří – nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata) 13 – Zboží 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám Oceňování zásob Pro oceňování zásob se používají následující ceny: a) Pořizovací cena – tj. cena, za kterou byly zásoby pořízeny a náklady s jejich pořízením související (přeprava, provize, clo, pojistné, poštovné) b) Vlastní náklady – jde o přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (materiál, mzdy, zakoupené služby), popř. i část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami (náklady režijní povahy) c) Reprodukční pořizovací cena – tj. cena, za kterou by byly zásoby pořízeny v době, kdy se o nich účtuje. Používá se u zásob pořízených bezplatně, nalezených zásob apod. Úbytky zásob se oceňují cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo metodou FIFO (první do skladu, první ze skladu), kdy se zásoby při spotřebě ocení hodnotou, kterou měly ty, které byly pořízeny jako první. Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc. a) Ocenění zásob váženým aritmetickým průměrem proměnlivým Tato metoda spočívá v tom, že po každém novém přírůstku určitého druhu zásob se zjišťuje i nová průměrná cena materiál na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč

vážený průměr proměnlivý: --------------------------------------------------------------------materiál na skladě v množství + poslední přírůstek v množství b) Ocenění zásob váženým aritmetickým průměrem periodickým Průměr se nezjišťuje po každém přírůstku materiálu, ale počítá se jediný průměr za určité období (maximálně l měsíc) materiál na skladě v Kč na počátku období + přírůstek za období v Kč vážený průměr periodický: -----------------------------------------------------------------------------------množství materiálu na skladě na počátku období + přírůstky v množství za období c) ocenění zásob metodou FIFO Výdeje se oceňují postupně od nejstarší zásoby k zásobě novější podle toho, jak se materiál postupně ze skladu odebírá.

46

5.2.1. Účtování pořízení materiálu a zboží Všechny druhy zásob je možné účtovat podle způsobu A nebo B Způsob A účtování zásob Nakupované zásoby se v průběhu roku účtují na příslušný účet zásob v účtové třídě 1 (111 – Pořízení materiálu, 112 – Materiál na skladě) a do nákladů se dostávají až při jejich spotřebě na základě výdejek. 1. Pořízení materiálu nákupem a jeho převzetí na sklad Doklad Text Přijatá PFA za materiál včetně DPH faktura Přijatá faktura Vnitřní účetní doklad Výpis z účtu

D 321

Převzetí na sklad v PC (příjemka)

MD 111 343 111 343 112

Úhrada PFA

321

221

PFA za dopravu materiálu včetně DPH

321 111

2. Pořízení materiálu nákupem a jeho převzetí na sklad – vnitropodniková doprava Doklad Text MD D Přijatá PFA za materiál včetně DPH 111 321 faktura 343 Vnitřní Přeprava materiálu vlastními dopravními 111 622 účetní prostředky

doklad Vnitřní Převzetí na sklad v PC (příjemka) 112 111 účetní doklad Výpis z účtu Úhrada PFA 321 221 Přepravné za dopravu materiálu vlastními dopravními prostředky se považuje za vnitropodnikovou službu. Je součástí pořizovací ceny materiálu a zároveň výnosem pro podnik.

3. Pořízení zboží nákupem a jeho převzetí na sklad Doklad Text Přijatá PFA za zboží včetně DPH faktura Přijatá faktura Vnitřní účetní doklad Výpis z účtu

D 321

Převzetí na sklad v PC (příjemka)

MD 131 343 131 343 132

Úhrada PFA

321

221

MD 112

D 621

PFA za dopravu zboží včetně DPH

4. Aktivace materiálu (materiál vlastní výroby) Doklad Text Vnitřní Převodka na vyrobený materiál účetní doklad

47

321 111

5. Pořízení materiálu z jiného členského státu EU Doklad Text Přijatá PFA za materiál od zahraničního dodavatele (EU) faktura Vnitřní účetní doklad Přijatá faktura Příjemka Vnitřní účetní doklad

MD 111

D 321 */

Daň z přidané hodnoty (výpočet povinnosti přiznat DPH)

349

343 **/

PFA za dopravu materiálu včetně DPH (dopravce z ČR) Převzetí na sklad v pořizovací ceně (příjemka) Zúčtování nároku na odpočet

111 343 112 343

321 111 349 ***/

*/ PFA od zahraničního dodavatele se účtuje stejně jako od tuzemského. Rozdíl spočívá v měně uvedené na faktuře. Většinou bývá v EUR, a tudíž je nutné provést přepočet v měnovém kurzu. Pro přepočet lze použít buď pevný kurz nebo denní kurz dle ČNB, a to dle vnitropodnikových směrnic ÚJ. **/ Dodavatel ze země EU nebude zatěžovat dodávku DPH na výstupu, pokud mu česká firma sdělí svoje DIČ. Česká firma si sama vypočte DPH na výstupu. Zároveň má sama povinnost tuto daň odvést finančnímu úřadu. Tomuto úkonu se říká samovyměření. Povinnost odvést DPH z nákupu má česká firma dnem vystavení dokladu, nejpozději však do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, kdy byl materiál pořízen. ***/ V případě, že má česká firma od prodávajícího z EU daňový doklad (FA), bude mít zpravidla i nárok na odpočet daně. Při neobdržení daňového dokladu vzniká povinnost odvést DPH, ale nevzniká nárok na odpočet.

6. Pořízení materiálu ze zemí mimo EU Doklad Text Přijatá PFA za materiál od zahraničního dodavatele mimo faktura EU Vnitřní Přeprava materiálu vlastními dopravními prostředky

MD 111

D 321

111

622

účetní doklad Celní Celní deklarace – clo vyúčtované celní správou 111 379 */ deklarace Vnitřní Předanění – výpočet DPH 349 343 účetní doklad Příjemka Převzetí na sklad v pořizovací ceně 112 111 Vnitřní Nárok na odpočet DPH 343 349 účetní doklad */ V případě dovozu materiálu ze zemí mimo EU vyúčtovává clo příslušný celní orgán. Clo je vedlejší náklad spojený s pořízením materiálu. V případě DPH se používá obdobný postup jako při pořízení ze zemí EU. Základem pro výpočet DPH je vstupní cena materiálu + clo.

7. Reklamace při dodávkách materiálu Reklamace se může týkat kvality nebo kvantity dodaného materiálu. Odběratel má právo uplatnit reklamační nárok. Tento nárok může být uznán 100%, částečně nebo neuznán vůbec. Doklad Reklamační protokol

Text Reklamační nárok na dodávku materiálu

48

MD 315

D 111 343

Doklad o uznané reklamaci Výpis z účtu Vnitřní účetní doklad Rozhodnutí o neuznaném

1. Nárok uznán plně – zaslán nový materiál 2. Nárok uznán z 50% a) finanční vyrovnání na BÚ b) odpis neuznané pohledávky 3. Nárok neuznán – účtuje se jako škoda

111 nebo 112 343

315

221, 343

315 */

549, 343

315

549,343

315

nároku */ lze v případě, že už byla uhrazena PFA

5.2.2. Výdej materiálu a zboží do spotřeby, prodej 1. Výdej materiálu do spotřeby Doklad Text Výdejka Výdej materiálu do spotřeby

MD 501

D 112

2. Výdej zboží do spotřeby Doklad Text Výdejka Výdej zboží do spotřeby

MD 504

D 132

3. Prodej zboží Doklad Text Příjmový Tržby za zboží v hotovosti včetně DPH

MD 211

D 604 343

Tržby za zboží na fakturu včetně DPH

311

Úbytek prodaného zboží ze skladu

504

604 343 132

pokladní doklad Vydaná faktura Výdejka

4. Prodej materiálu Podnik prodává materiál pouze výjimečně (např. nadbytečné zásoby, finanční problémy). Prodej materiálu se uskutečňuje na základě ocenění smluvní (tržní cenou). Tato cena může a nemusí být pro firmu výhodná. Doklad Vydaná faktura Výdejka

Text VFA – prodej materiálu

MD 311

Vyskladnění prodaného materiálu

542

49

D 642 343 112

5.2.3. Inventarizační rozdíly, škody na zásobách materiálu Inventarizační rozdíly Na základě zákona o účetnictví musí účetní jednotka provádět pravidelně inventarizaci, při níž zjišťuje, zda stav skutečný odpovídá stavu účetnímu. Inventarizace rozlišujeme: a) řádné (pravidelné) – provádí se ke dni řádné účetní závěrky (fyzickou inventuru zásob lze provádět dle zákona o účetnictví v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci období následujícího). b) mimořádné – např. při změně odpovědného pracovníka (hmotná odpovědnost), mimořádné události apod. V rámci inventarizace lze zjistit inventarizační rozdíly. Inventarizační rozdíly mohou být zjištěny při porovnání účetního stavu se stavem skutečným. Inventarizačními rozdíly jsou: a) Manko (skutečný stav je nižší než stav účetní) Může být:  zaviněné (předpis k úhradě)  nezaviněné (přirozený úbytek zásob – manko do normy) Doklad

Text

Vnitřní Při inventarizaci byl zjištěn úbytek zásob materiálu účetní do normy doklad Vnitřní Úbytek zásob materiálu nad normu – zaviněný účetní doklad Vnitřní Předpis zaviněného manka materiálu k úhradě účetní doklad Příjmový Úhrada zaviněného manka v hotovosti pokladní doklad Výpis z účtu Úhrada zaviněného manka na BÚ Vnitřní Úhrada zaviněného manka srážkou ze mzdy účetní doklad (ZVL) */ manka jsou daňově uznatelná pouze do výše náhrad ZVL – zúčtovací a výplatní litina

b) Přebytek (skutečný stav zásob je vyšší než stav účetní) Doklad Text Vnitřní Při inventarizaci byl zjištěn přebytek zásob účetní materiálu

MD 501

D 112

549

112

335

648

211

335

221 331

335 335

MD 112

D 648

doklad

Škody na zásobách materiálu U škody záleží na příčině jejího vzniku. Škoda může být provozní nebo mimořádná (nahodilá živelná událost). Za škodu se považuje fyzické znehodnocení materiálu (zboží), a to z objektivních nebo subjektivních příčin. Doklad Vnitřní účetní doklad

Text V podniku došlo k drobnému požáru ve skladu materiálu – vznikla škoda

50

MD 549

D 112

Vnitřní V důsledku záplav došlo ke zničení materiálu 582 112 účetní doklad Hlášení Podnik je pojištěn – pojistná událost 378 112 pojišťovně Výpis z účtu Pojišťovna uznala škodu a zaslala plnění 221 378 */ škody jsou daňově uznatelné pouze do výše jejich náhrad – výjimkou jsou živelné škody a škody způsobené neznámým pachatelem dle vyjádření policie

5.2.4. Zásoby vlastní výroby Zásoby vlastní výroby jsou majetek, který vzniká vlastní činností účetní jednotce. Nedokončená výroba jsou produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ne ještě hotovým výrobkem. Jedná se o přechodný stav zásob mezi materiálem a hotovými výrobky. Polotovary vlastní výroby jsou odděleně evidované produkty, které ještě neprošly všechny výrobní stupně a musí být proto dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky. Výrobky jsou předmětem vlastní výroby určené k prodeji mimo účetní jednotku, popř. ke spotřebě uvnitř jednotky. Oceňování zásob vlastní výroby je stanoveno ČÚS č. 015 – Zásoby. Zásoby vlastní výroby se oceňují:  skutečnou výší nákladů  plánovanou (operativní) výší nákladů dle stanovených kalkulací Účtování zásob vlastní výroby: Doklad Text Vnitřní Přírůstek nedokončené výroby účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

MD 121

D 611

Úbytek nedokončené výroby

611

121

Přebytek zjištěný inventarizací zásob

121

611

Manko zjištěné inventarizací zásob

611

121

Text Přírůstek polotovarů

MD 122

D 612

Úbytek polotovarů

612

122


122

612


612

122

51

Doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Text Přírůstek dokončených výrobků

MD 123

D 613

Úbytek dokončených výrobků

613

123


123

613


613

123

5.2.5. Účtování materiálu – způsob B Při použití tohoto způsobu se všechny složky ceny nakupovaného materiálu účtují přímo do nákladů (do spotřeby) na účet 501 – Spotřeba materiálu. Způsob B evidence zásob vyžaduje vedení skladové evidence pro průkaznost stavu zásob v průběhu účetního období. Zároveň je nutné provedení inventarizace zásob k 31. 12. běžného roku, tj. ke dni, ke kterému se uzavírají účetní knihy. Účtování zásob způsob B – v průběhu roku Doklad Text Přijatá PFA za nakoupený materiál faktura Přijatá faktura Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

MD 501 343 501 343 501

D 321

501

621

MD 501

D 112

Převod konečné zásoby do skladu (na základě inventarizace)

112

501

Zjištěné manko

549

112

Zjištěn přebytek

112

648

PFA za přepravu materiálu Přepravné provedeno vlastními dopravními prostředky Materiál vyroben uvnitř firmy

Účtování zásob způsob B – na konci roku Doklad Text Vnitřní Převod počáteční zásoby do spotřeby účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

52

321 622

5.2.6. Účtování zásob na konci účetního období Na konci účetního období může dojít k následující situaci:  firma obdrží materiál, ale nemá fakturu – nevyfakturované dodávky  firma má fakturu na materiál, ale materiál dosud nebyl dodán – materiál na cestě Nevyfakturované dodávky Odběratel na konci účetního období obdržel materiál, který na základě příjemky převzal do skladu. Místo faktury (nebyla dodána) vyhotoví vnitřní účetní doklad, na jehož základě zúčtuje svůj závazek na účtu 389 – Dohadné účty pasivní. V dalším účetním období zúčtuje přijatou fakturu od dodavatelů vůči účtu 389. Účet 389 – Dohadné účty pasivní používá firma pouze na konci a začátku účetního období (pokud nedělá např. pololetní závěrku). Účtování nevyfakturovaných dodávek – způsob evidence materiálu A Doklad Text MD Vnitřní Příjemka převzetí materiálu do skladu (31.12.) 112

D 111

Nevyfakturovaná dodávka materiálu (31.12.)

111

389

Fakturace materiálu dodaného v předchozím roce (1.1.)

389 343

321

účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Přijatá faktura

Materiál na cestě Odběratel na konci účetního období obdržel fakturu, ale do 31. 12. neobdržel dodávku materiálu. V tomto případě se faktura účtuje klasickým způsobem. Chybějící příjemka na materiál se nahradí vnitřním účetním dokladem, na jehož základě se převede nedodaný materiál na účet 119 – Materiál na cestě. V příštím účetním období se provede po přijetí dodávky vyúčtování mezi účty 112 Materiál na skladě a 119 – Materiál na cestě. Účtování materiálu na cestě – způsob evidence materiálu A Doklad Text Přijatá PFA za materiál (31.12.) faktura Vnitřní účetní doklad

Vyúčtování materiálu na cestě (31.12.)

Vnitřní účetní doklad

Příjemka – materiál z předchozího roku přijat na sklad (1.1.)

MD 111 343 119

D 321

112

119

111

Účtování nevyfakturovaných dodávek a materiálu na cestě – způsob evidence materiálu B Doklad Text MD D Vnitřní Nevyfakturované dodávky (31.12.) 501 389 účetní doklad

53

Přijatá faktura

Vyfakturované, ale nepřevzaté zásoby (31.12.)

119

501

Přijatá faktura Vnitřní účetní doklad

Vyfakturované dodávky (1.1.)

389

321

Převzaté zásoby (1.1.)

501 (112)

119

54

5.3. Účtová třída 2 – Finanční účty21 Právní úprava Evidence a účtování o krátkodobém finančním majetku a krátkodobých bankovních úvěrech jsou upraveny především v těchto ustanoveních základních účetních předpisů: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví České účetní standarty pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., tj. pro podnikatele  č. 005 Opravné položky  č. 006 Kursové rozdíly  č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob  č. 008 Operace s cennými papíry a podíly  č. 016 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

5.3.1. Základní charakteristika finančních účtů Účtová skupinu 21 – Peníze V této účtové skupině účtujeme o stavu a pohybu hotovosti na základě pokladních dokladů. Součástí pokladní hotovosti jsou sáčkované výplaty, depozita, pokud nebyly ve výplatní den předány příjemcům. Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy. Dále se zde účtuje o stavu a pohybu cenin (např. poštovních známek, dálničních známek, kolků, telefonních a ostatních karet, mají-li hodnotu, ze které bude moci po vydání do užívání čerpáno) před jejich vydáním. Jako ceniny se účtují i zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování atd. Účtová skupina 22 – Účty v bankách V této účtové skupině účtujeme o stavu a pohybu peněžních prostředků účetní jednotky u bank (např. běžný účet, vkladový účet, devizový účet) na základě oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách (tj. na základě účetních výpisů). Účtová skupina 23 – Krátkodobé bankovní úvěry Zde se účtuje o krátkodobých bankovních úvěrech poskytnutých nejvýše na dobu jednoho roku, o překlenovacích úvěrech, pokud nebyly řešeny v rámci běžného účtu, o krátkodobých úvěrech poskytnutých na základě eskontovaných směnek atd. Účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty Tato účtová skupina se používá pro překlenutí časového nesouladu mezi vklady, výběry peněz, šeků a jiných hotovostí a přijetím příslušných bankovních výpisů účetní jednotkou. Obdobně se zde účtuje o účetních případech, při kterých dochází k časovému nesouladu při převodech mezi účty účetní jednotky v bankách.

5.3.2. Účtování na finančních účtech Doklad

Text Nákupy za hotové u neplátce DPH

21

MD

D


55

Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad

Nákup materiálu – na sklad v hotovosti

112(111)

211

Nákup materiálu v hotovosti do spotřeby

501

211

Nákup zboží v hotovosti

132(131)

211

Nákup energií, služeb v hotovosti

502,518

211

Nákup materiálu v hotovosti – na sklad, cena bez DPH, DPH

112 343

211

Nákup materiálu v hotovosti do spotřeby, cena bez DPH, DPH

501 343

211

Nákup zboží v hotovosti, cena bez DPH, DPH

132 343

211

Nákup energie, služeb v hotovosti cena bez DPH, DPH

502,343, 518,343

211

Prodej za hotové neplátce DPH Prodej výrobků – úhrada VFA v hotovosti

211

311

Tržby v hotovosti za výrobky

211

601

Tržby v hotovosti za služby

211

602

Tržby v hotovosti za zboží

211

604

Prodej za hotové plátce DPH Prodej výrobků v hotovosti – úhrada VFA

211

311

Tržby v hotovosti za výrobky

211

601 343

Tržby v hotovosti za služby

211

602 343

Tržby v hotovosti za zboží

211

604 343

Převod hotovosti z banky do pokladny: Vklad hotovosti do pokladny

211

261

Výběr z banky (z bankomatu, na přepážce) Převod hotovosti z pokladny do banky: Výběr hotovosti z pokladny

261

221

261

211

Vklad do banky Bankovní operace Úhrada faktury vydané od odběratele Úhrada faktury přijaté dodavateli

221

261

221 321

311 221

Nákupy za hotové u plátce DPH Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Výpis z účtu Výdajový pokladní doklad Výpis z účtu Výpis z účtu

56

Výnosové úroky Nákladové úroky Bankovní poplatky Operace s ceninami Nákup kolků, poštovních známek, stravenek, dálničních známek Spotřeba kolků, poštovních známek, dálničních známek Účtování stravenek Nákup stravenek v hotovosti

221 562 568

662 221 221

213

211

518 538

213 213

213

211

211 335

213

Zbývající část 50% do nákladů zaměstnavatele

527

213

Zaměstnavatel poskytuje stravenky zdarma – 55% z ceny Zbytek – daňově neuznatelný náklad ( 45% z ceny stravenky) Operace s krátkodobými bankovními úvěry: Čerpání úvěru (provozní úvěr atd.) - převod na bankovní účet

527 528

213 213

221

261

Poskytnutí úvěru

261

231

Výpis z účtu

Splátka bankovního úvěru

261

221

Výpis z úvěrového účtu

Výpis z úvěrového účtu – splátka úvěru

231

261

Úroky z úvěru Čerpání úvěru přímo v bance (nepřipsán na náš účet) – úhrada přijaté faktury

562 321

221 231

Výdajový pokladní doklad

Výdajový pokladní doklad

Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Výpis z účtu Výpis z úvěrového účtu


Výdej stravenek do spotřeby (pro daňové účely může zaměstnavatel uplatnit 55% z ceny stravenky) Prodej stravenky zaměstnanci za 50% ceny

Inventarizace Při inventarizaci se zkoumá fyzickou inventurou (peněžní hotovost, ceniny, listinné cenné papíry atd.) či dokladovou inventurou (účty v bankách, úvěry, zaknihované cenné papíry atd.) skutečný stav majetku a závazků a ověřuje se, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu účetnímu. Doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Text Schodek na pokladní hotovosti

MD 569

D 211

Schodek na ceninách

569

213

Zúčtování schodku na pokladní hotovosti, je-li předepsán zaměstnanci Náhrada schodku zaměstnancem

335

668

211 221

335 335

57

Vnitřní účetní doklad

331 211

Přebytek pokladní hotovosti

58

335 668

5. 4. Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy22 Zúčtovací vztahy jsou upraveny ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy, ČÚS č. 005 – Opravné položky, ČÚS č. 006 – Kurzové rozdíly a ČÚS č. 010 – Zvláštní operace s pohledávkami. Účtová třída 3 soustřeďuje účty, na kterých se odráží vztah účetní jednotky k vnějšímu okolí formou pohledávek a závazků. V účtové třídě 3 jsou syntetické účty uspořádány takto: a) všechny pohledávky a krátkodobé závazky, které vyplývají z obchodního styku s odběrateli a dodavateli b) vztahy k zaměstnancům a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění c) vztahy k finančnímu úřadu d) vztahy ke společníkům a k podnikům v ekonomickém seskupení e) přechodné účty aktiv a pasiv sloužící k časovému rozlišení nákladů a výnosů

5.4.1. Pohledávky a závazky z obchodního styku Pohledávky – představují právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Věřitel má právo vymáhat v den splatnosti pohledávku a dlužník má povinnost plnění uskutečnit. Pohledávky zanikají vyrovnáním závazku dlužníkem. Rozlišujeme pohledávky krátkodobé a dlouhodobé (analytické členění) Závazky zatěžují majetek účetní jednotky a v budoucnosti musí počítat s jejich vyrovnáním. Pohledávky a závazky se oceňují jmenovitou hodnotou v české měně. Pohledávky a závazky můžeme evidovat z hlediska délky splatnosti:  krátkodobé (splatné do l roku), dlouhodobé (splatnost nad l rok) z hlediska místa vzniku  tuzemské, zahraniční z hlediska jednotlivých odběratelů a dodavatelů Při účtování závazků a pohledávek je nutné dodržovat zásadu zákazu kompenzace. Tzn., že pohledávky i závazky je nutné samostatně zaúčtovat. Vzájemný zápočet pohledávek a závazků je možný jen tehdy, když se jedná o pohledávky a závazky vůči stejnému subjektu, ve stejné měně, se splatností do jednoho roku. Účet 311 – Odběratelé – účtují se zde pohledávky z obchodních vztahů (krátkodobé i dlouhodobé) na základě vydané faktury Doklad

Text

MD

D

VFA VFA VFA VÚ PPD VFA VFA

Vydaná faktura za vlastní výrobky včetně DPH Vydaná faktura za vlastní služby včetně DPH Vydaná faktura za vlastní zboží včetně DPH Úhrada VFA Úhrada VFA v hotovosti Prodej nepotřebného DM včetně DPH Prodej materiálu včetně DPH

311 311 311 221 211 311 311

601,343 602,343 604,343 311 311 641,343 642,343

Účet 321 – Dodavatelé – účtují se zde závazky z obchodních vztahů Doklad Účetní případ MD 22

D


59

PFA PFA PFA PFA PFA PFA

Pořízení materiálu včetně DPH Pořízení materiálu včetně DPH (var. B účtování materiálu) Nákup různých služeb Nákup energií Opravy Pořízení DM

111,343 501,343

321 321

518,343 502,343 511,343 042,343

321 321 321 321

Pohledávky a závazky ze zahraničí Pohledávky vyjádřené v cizí změně se dle Zákona o účetnictví přepočítávají na českou měnu. Pro oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury a u odběratele den přijetí faktury. V důsledku změny kurzu české koruny k jiným měnám vznikají kurzové rozdíly. Pro přepočet cizí měny ke dni uskutečnění účetního případu může účetní jednotka používat:  denní kurzy (kurz platný v den uskutečnění účetního případu dle kurzu ČNB)  pevné kurzy (kurz stanovený k určitému datu – např. k prvnímu dni měsíce apod.) Kurzová ztráta Doklad Účetní případ VFA Prodej zboží do země EU - 1 000,00 EUR – kurz 1EUR/Kč 25,00 VÚ Úhrada VFA – kurz 1 EUR/ Kč 23,00 VÚD Vyúčtování kurzového rozdílu (kurzová ztráta) Kurzový zisk Doklad Účetní případ VFA Prodej zboží do země EU - 1 000,00 EUR – kurz 1EUR/Kč 22,00 VÚ Úhrada VFA – kurz 1 EUR/ Kč 23,00 VÚD Vyúčtování kurzového rozdílu (kurzový zisk)

MD 311 221 563

MD 311 221 311

Částka D 25 000,00 604 23 000,00 2 000,00

Částka 25 000,00

311 311

23 000,00 2 000,00

Částka D 22 000,00 604

Částka 22 000,00

23 000,00 1 000,00

311 663

23 000,00 1 000,00

Přijaté a poskytnuté zálohy Přijaté provozní zálohy = přijaté peníze za provedení prací, služeb, prodej výrobků nebo zboží (neovlivňují hospodářský výsledek)  účtují se na účtu 324 – Přijaté zálohy na straně Dal, a to až do doby jejich zúčtování  plátci DPH mají povinnost odvádět DPH i z přijatých záloh (i když ještě nedošlo k uskutečnění zdanitelného plnění)  plátce DPH má možnost nevystavovat daňový doklad na přijatou zálohu, pokud zdanitelné plnění bude uskutečněno ve stejném kalendářním měsíci jako přijatá platba Přijatá záloha u neplátce DPH Doklad Účetní případ VÚ Přijatá záloha Kč 10 000,00 VFA Za službu Kč 20 000,00 VÚD Zúčtování zálohy VÚ Doplatek VFA

MD 221 311 324 221

60

Částka 10 000,00 20 000,00 10 000,00 10 000,00

D 324 602 311 311

Částka 10 000,00 20 000,00 10 000,00 10 000,00

Přijatá záloha u plátce DPH (zdanitelné plnění bude uskutečněno ve stejném měsíci jako přijatá platba) Doklad Účetní případ MD Částka D VÚ Přijatá záloha Kč 10 000,00 bez DPH, DPH 221 12 100,00 324 21% VFA Za službu Kč 30 000,00 bez DPH, DPH 21% 311 36 300,00 602 343 VÚD Zúčtování zálohy 324 12 100,00 311 VÚ Doplatek VFA 221 24 200,00 311

Částka 12 100,00 30 000,00 6 300,00 12 100,00 24 200,00

Přijatá záloha u plátce DPH ( zdanitelné plnění nebude uskutečněno ve stejném měsíci jako přijatá platba) Doklad Účetní případ MD Částka D Částka VÚ Přijatá záloha na službu Kč 10 000,00 221 12 100,00 324 12 100,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zúčtování zálohové DPH 324 2 100,00 343 2 100,00 VFA Za službu Kč 30 000,00 bez DPH, 311 36 300,00 602 30 000 DPH 21% 343 6 300,00 VÚD Zúčtování zálohy 324 10 000,00 311 10 000,00 VÚD Zúčtování (odúčtování) v záloze 311 -2 100,00 343 - 2 100,00 zaplacené DPH VÚ Doplatek VFA 221 24 200,00 311 24 200,00

Poskytnuté zálohy = vydané peníze za provedení prací nebo služeb (neovlivňují výsledek hospodaření)  účtují se na účtu 314 – Poskytnuté provozní zálohy  ustanovení o účtování DPH platí stejná jako u záloh přijatých Poskytnuta záloha u neplátce DPH Doklad Účetní případ VÚ Poskytnutá záloha na službu Kč 10 000,00 PFA Za službu Kč 20 000,00 VÚD Zúčtování zálohy VÚ Doplatek PFA

MD 314 518 321 321

Částka D 10 000,00 221 20 000,00 321 10 000,00 314 10 000,00 221

Částka 10 000,00 20 000,00 10 000,00 10 000,00

Poskytnutá záloha u plátce DPH ( zdanitelné plnění bude uskutečněno ve stejném měsíci jako poskytnutá platba) Doklad Účetní případ MD Částka D Částka VÚ Poskytnutá záloha na službu Kč 10 000,00 314 12 100,00 221 12 100,00 bez DPH, DPH 21% PFA Za službu Kč 30 000,00 bez DPH, DPH 21% 518 30 000,00 321 36 300,00 343 6 300,00 VÚD Zúčtování zálohy 321 12 100,00 314 12 100,00 VÚ Doplatek PFA 321 24 200,00 221 24 200,00

61

Poskytnutá záloha u plátce DPH ( zdanitelné plnění nebude uskutečněno ve stejném měsíci jako poskytnutá platba) Doklad Účetní případ MD Částka D Částka VÚ Poskytnutá záloha na službu Kč 10 000,00 314 12 100,00 221 12 100,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zúčtování zálohové DPH 343 2 100,00 314 2 100,00 PFA Za službu Kč 30 000 bez DPH, DPH 21% 518 30 000,00 321 36 300,00 343 6 300,00 VÚD Zúčtování zálohy 321 10 000,00 314 10 000,00 VÚD Zúčtování (odúčtování) v záloze zaplacené 343 -2 100,00 321 - 2 100,00 DPH VÚ Doplatek PFA 321 24 200,00 221 24 200,00 POZN: Poskytnuté zálohy na materiál nebo zboží se účtují obdobně prostřednictvím účtů: 151 - Poskytnuté zálohy na materiál 153 – Poskytnuté zálohy na zboží

5.4.2. Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Zúčtování mezd se zaměstnanci Odměna za vykonanou práci má různé formy, které můžeme rozdělit do dvou skupin:  odměny závislé na délce odpracované doby nebo na výsledcích práce jednotlivých zaměstnanců – časová mzdy, úkolová mzda, prémie, příplatky  podíly na výsledku hospodaření Časová mzda závisí na počtu odpracovaných hodin. Úkolová mzda závisí na množství vykonané práce a stanovené sazbě za jednotku. Měsíční plat je stanoven měsíčním tarifem. Mzdy musí být zaúčtovány v tom období, ve kterém byla práce vykonána. Výplata mezd se uskutečňuje v jednom nebo dvou termínech. Podkladem pro vyhotovení vnitřního účetního dokladu pro účtování mezd je zúčtovací a výplatní listina. Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění placenou zaměstnavatelem za zaměstnance. Výpočet mzdy k výplatě (čisté mzdy) + Hrubá mzda (součet veškerých položek, které připadají zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci, skládá se ze základní mzdy, doplatků, příplatků, prémií, odměn, náhrad mzdy) - HM + Zdravotní pojištění (ve výši 9% z hrubé mzdy, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, zaokrouhlené na celé Kč nahoru) – ZPF (firmy) + Sociální pojištění (ve výši 25% z hrubé mzdy, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, zaokrouhlené na celé Kč směrem nahoru) – SPF = Superhrubá mzda (tj. zdanitelná mzda) = HM + ZPF + SPF - Záloha na daň z příjmu fyzických osob Superhrubou mzdu zaokrouhlíme na celé stokoruny směrem nahoru a vypočteme 15% daň z příjmů ze závislé činnosti, tato záloha se sníží o slevy na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti. - Sociální pojištění (6,5% z hrubé mzdy, které platí zaměstnanec) - Zdravotní pojištění (4,5% z hrubé mzdy, které platí zaměstnanec)

62

Mzda k výplatě = hrubá mzda – sociální pojištění – zdravotní pojištění - záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti po slevách a bonusech Účtování mezd Doklad

Účetní případ

MD

D

ZVL ZVL ZVL ZVL ZVL ZVL ZVL ZVL VPD

Zúčtování hrubých mezd Srážka sociálního pojištění zaměstnance Srážka zdravotního pojištění zaměstnance Nárok na nemocenskou Záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti Ostatní srážky – výživné, soudní obstávky, exekuce Srážky ve prospěch firmy (úhrada manka) Výplata na účty Výplata v hotovosti

521 331 331 521 331 331 331 331 331

331 336/100 336/200 331 342 333 (379) 335 221 211

Mimo sazeb pojistného sráženého ze mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel ještě pojistné za zaměstnance jako svůj daňový náklad:  9% zdravotního pojištění  25% u sociálního pojištění

Účtování: MD 524 – Zákonné sociální pojištění / D 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

5.4.3. Účtování záloh poskytnutých zaměstnancům Poskytnutá záloha je vyšší než např. nákup Doklad Účetní případ VPD Poskytnuta záloha na drobný nákup VÚD Předloženy doklady o nákupu PPD Rozdíl vrácen do pokladny

Poskytnutá záloha je nižší než např. nákup Doklad Účetní případ VPD Vyplacena záloha na nákup VÚD Předloženy doklady o nákupu (vznikl závazek vůči zaměstnancům) VÚD Zúčtování zálohy VPD Doplatek nákupu

MD 335 501,343 211

D 211 335 335

MD 335 501,343

D 211 333

333 333

335 211

5.4.4. Zúčtování daní a dotací Účet 341 – Daň z příjmů Na tomto účtu se účtuje o dani z příjmu právnických osob, kdy poplatníkem je účetní jednotka. Na stranu MD se účtují zálohy hrazené v průběhu roku. Daňová povinnost za zdaňovací období se účtuje na stranu „Dal“ (závazek vůči FÚ).

63

Doklad Účetní případ MD D VÚ Zaplacena záloha na daň z příjmu 341 221 VÚD Předpis daňové povinnosti – z běžné činnosti 591 341 VÚD Předpis daňové povinnosti - z mimořádné činnosti 593 341 VÚD Doměrek daně z příjmu 595 341 Pozn.: 591 – Daň z příjmu z běžné činnosti, 593 – Daň z příjmu z mimořádné činnosti, 595 – Dodatečné odvody daně Účet 342 – Ostatní přímé daně Tento účet se používá v případech, kdy účetní jednotka je plátcem daně, ale není poplatníkem. Jedná se především o daň z příjmů ze závislé činnosti tedy za zaměstnance (daň ze mzdy) nebo daň z podílu na zisku společníků. Účet 343 – Daň z přidané hodnoty Nárok na odpočet se účtuje na stranu MD účtu 343 se souvztažným zápisem na stranu „Dal“ účtů závazků, případně účtu pokladny při nákupech v hotovosti. Daňová povinnost se účtuje ve prospěch účtu 343, a to se souvztažným zápisem na účtu odběratelů nebo jiných pohledávek, případně pokladny. Doklad VÚ VÚ

Účetní případ Odvod DPH finančnímu úřadu Vrácení nadměrného odpočtu

MD 343 221

D 221 343

U tohoto účtu je vhodné volit analytickou evidenci (dle sazeb DPH) pro zajištění sestavení daňového přiznání.

Účet 345 – Ostatní daně a poplatky Tento účet se využívá při účtování ostatních daní například daně silniční, dědické darovací, daně z nemovitostí. Zároveň zde zachycujeme poplatky dle příslušných právních předpisů. Doklad

Účetní případ

Předpis spotřební daně (alkohol, tabákové výrobky, benzín..) VÚD Předpis silniční daně VÚD Předpis daně z nemovitostí VÚD Předpis ostatních daní a poplatků VÚ Úhrada silniční daně, daně z nemovitostí…. Pozn: daň dědická a darovací nejsou daňově uznatelným nákladem VFA

MD

D

311

345

531 532 538 345

345 345 345 221

Účet 346 - Dotace ze státního rozpočtu, Účet 347- Ostatní dotace Dotace jsou nenávratně poskytnuté peněžní prostředky ze státního rozpočtu nebo z jiného rozpočtu (města). Rozlišujeme dva druhy dotací: provozní dotace (slouží k úhradě provozních nákladů – energií, odpisů) a dotace na pořízení dlouhodobého majetku (investiční dotace). Doklad VÚD VÚD VÚ

Účetní případ Nárok na provozní dotaci Nárok na investiční dotaci Poukaz dotace

MD 346 347 221

64

D 648,668 042 346,347

5. 5. Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky23 Kapitálové účty jsou rozvahové účty pasivní (podávají přehled o vlastních a cizích zdrojích krytí firmy). Účtová třída 4 je upravena: ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky ČÚS č. 012 – Změny vlastního kapitálu

5. 5. 1. Vlastní zdroje - účtová skupina 41 – 43 Vlastní zdroje firmy mají tyto formy: a) základní kapitál – představuje část kapitálu, které vlastníci na počátku vkládají do podniku jako vstupní zdroj majetku účetní jednotky a který za příznivých hospodářských podmínek dále rozšiřují, buď dalšími vklady vlastníků, nebo ho doplňují ze zisku (výše se zapisuje do obchodního rejstříku), vklady mohou být peněžité i nepeněžité, na účtu 411 se účtuje při vzniku účetní jednotky, při zvýšení nebo snížení základního kapitálu. Účet 411 – Základní kapitál  výše základního kapitálu závisí na typu kapitálové společnosti  u společnosti s.r.o. je tvořen vklady společníků a jeho minimálního hodnotu upravují právní předpisy (např. zákon o korporacích)  u akciové společnosti je základní kapitál tvořen součtem všech emitovaných upsaných akcií v jejich jmenovité hodnotě  o základním kapitálu se účtuje na účtu 411 (PS – strana dal, navýšení vkladů strana dal, snížení ZK strana MD) Založení a vznik společnosti Ke dni vzniku společnosti (den zápisu do OR) musí společnost sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účetní knihy. Při založení kapitálové společnosti je základní kapitál uváděn v zahajovací rozvaze na straně pasiv. Při otevírání účetních knih se postupuje přes účet 701. V případě, že část kapitálu nebyla akcionáři při zahájení firmy splacena, je třeba tyto nesplacené podíly účtovat přes účet 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál (rozvaha – aktiva, účet - počáteční stav MD) a účet 411. Při splacení upsaného kapitálu se účtuje dle provedené splátky:  peněžní úhrada – MD 221/ D 353  naturální úhrada – MD 022/D 353, MD 112/D 353… Sestavení zahajovací rozvahy Obchodní korporace Bankrot, a.s. s veřejnou nabídkou akcií, byla zapsána do OR 1. 11. daného roku se ZK Kč 15 000 000,-. Akcionáři splatili vklady ve výši Kč 10 000 000,-. Sestavte zahajovací rozvahu a proveďte otevření účetních knih. Rozvaha k 1. 11. Aktiva 221 23

10 000 000,00

411

Pasiva 15 000 000,00


65

353 Aktiva celkem

5 000 000,00 15 000 000,00

Pasiva celkem

15 000 000,00

Zvyšování základního kapitálu Akciová společnost může zvýšit základní kapitál: a) Upsáním nových akcií Doklad Text Vnitřní účetní Úpis nových akcií včetně emisního ážia doklad Výpis z účtu Vnitřní účetní doklady

Zápis do OR

MD 353

Splacení upsaných vkladů peněžně Splacení upsaných vkladů nepeněžně: Vklad dlouhodobého majetku Vklad budovy Vklad zboží Vklad materiálu

221

D 419 412 353

022 021 132 112

353 353 353 353

Zápis do obchodního rejstříku

419

411

PS. V případě, že byla upisovateli složena požadovaná jistina, je tato jistina pro společnost závazkem (účet 379) Zaplacení jistiny za upsání akcií: MD 221/D 379 Upsání akcií: MD 353/D 419 Převod zaplacené jistiny: MD 379/ D 353 Emisní ážio (412) Je rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcie. b) Z vlastních zdrojů společnosti  může být provedeno na základě rozhodnutí valné hromady akciové společnosti po schválení účetní závěrky  ke zvýšení ZK lze použít jiné vlastní zdroje, které nejsou účelově vázány (např. nerozdělený zisk minulých let, ostatní fondy)  společnost s.r.o. může navýšit základní kapitál novými peněžitými vklady až po splacení dosavadních vkladů Doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Zápis do OR

Text Zvýšení ZK převodem emisního ážia

MD 412

D 419

Zvýšení ZK z nerozděleného zisku minulých let

428

419

Zvýšení ZK z HV ve schvalovacím řízení

431

419

Zvýšení ZK z fondů

42x

419

Zápis do obchodního rejstříku

419

411

Snížení základního kapitálu - snížení přichází v úvahu z několika důvodů vystoupení společníka - dlouhodobé ztrátové hospodaření

66

-

u a.s. pouze na základě rozhodnutí valné hromady ZK nesmí klesnout pod zákonem stanovenou hranici

Metody:  zničení vlastních akcií, pokud je má firma v majetku  snížení nominální hodnoty akcií  vykoupením části akcií (stažení z oběhu)  u společnosti s.r.o. lze snížit ZK pouze na základě rozhodnutí valné hromady společníků  ZK nesmí klesnout pod zákonem stanovenou hranici

Ostatní složky vlastního kapitálu 413 - Ostatní kapitálové fondy Účtují se zde:  ostatní vklady společníků peněžní i nepeněžní,  přijaté dary  přijaté dotace Doklad Vnitřní účetní doklad

Rozhodnutí o dotaci

Text Další vklady společníků: Vklad stavby Vklad stroje Vklad materiálu Vklad zboží Přidělení dotace

MD

D

021 022 112 132 346 347

413 413 413 413 413 413

421 – Zákonný rezervní fond 422 – Nedělitelný fond 423 – Statutární fond (např. sociální fond, fond odměn) Tyto fondy jsou tvořeny ze zisku na základě obchodního zákoníku, př. stanov společnosti. Doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Text Tvorba zákonných fondů Čerpání zákonných fondů (úhrada ztráty z rezervního fondu)

MD 431 431 431 421 421

D 421 422 423 431 429

428 – Nerozdělený zisk minulých let Je zisk minulých let převáděný do příštích let bez určení jeho použití, v případě potřeby může být tento účel stanoven v příštích letech. Je účelově nevymezený zdroj krytí - může sloužit k navýšení ZK, krytí ztráty, navýšení RF atd. 429 – Neuhrazená ztráta minulých let Je ztráta, o jejímž způsobu úhrady nebylo dosud rozhodnuto. Ztráta snižuje vlastní kapitál účetní jednotky. 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení (zisk nebo ztráta)  zdroj, který je plně k dispozici účetní jednotce (zisk po zdanění)

67

   

rozdělení zisku (z účtu 431) se provádí na základě rozhodnutí valné hromady akcionářů nebo společníků zisk musí být rozdělen dle OZ – povinné příděly do rezervního fondu 421 (a.s., s.r.o.) nebo do nedělitelného fondu (422) u družstev nerozdělený zisk nebo nevypořádaná ztráta se převádí na konci účetního období na účet 428 nebo 429 účet 431 nesmí mít k okamžiku uzavření účetních knih zůstatek

Účtování rozdělení zisku: Doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad Vnitřní účetní doklad

Účetní případ Příděl do rezervního fondu

MD 431

D 421

Zvýšení ZK

431

419

Příděl na výplatu dividend (podílů ze zisku):

431

364

Nerozdělený zisk

431

428

Úhrada ztráty z minulých let

431

429

Příděl do sociálních fondů

431

427

5.5.2. Cizí zdroje dlouhodobé - účtová skupina 45 – 47 Cizí zdroje mají tyto formy: Rezervy (účtová skupina 45) Účtování rezerv je upraveno Českým účetním standardem č. 004 a Zákonem o rezervách pro zajištění základu daně z příjmu. Rezervami se rozumí  bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezervy na opravu hmotného majetku, rezervy na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanovené zákonem Rezervy  jsou dlouhodobé cizí zdroje podniku  tvoří se za účelem krytí výdajů a ztrát z dlouhodobě existujících rizik, které se váží na činnost účetní jednotky  představují budoucí závazek (např. oprava dlouhodobého hmotného majetku), nebo předpokládané výdaje na úhradu mimořádných výdajů, k nimž v budoucnosti dojde (například kurzové ztráty)  představují budoucí výdaj firmy, u něhož není známa částka, popř. ani období  tvoří se na období delší než l rok (není dovoleno v běžném období vytvořit rezervu a v následujícím období čerpat)  tvorba rezervy je nákladem firmy, čerpání rezervy představuje snížení nákladů  podléhají dokladové inventarizaci (při roční uzávěrce) - ověřuje se jejich účel, přiměřenost, výše  při zrušení důvodu tvorby rezervy je nutné provést její okamžité zúčtování  nutno vést analytickou evidenci k jednotlivým druhům rezerv Rozlišujeme: a) rezervy zákonné – jsou upraveny zákonem o rezervách, jejich tvorba je uznávána jako daňový náklad (z hlediska daně z příjmu)

68

 nejčastějším příkladem je tvorba rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku  rezervu lze tvořit na majetek, jehož doba odpisování je více než 6 let b) rezervy ostatní – o jejich tvorbě rozhoduje účetní jednotka sama, jejich tvorba je účetním nákladem, ale není nákladem daňovým Tvorba a čerpání rezerv Účetní případ

Doklad

MD 552

D 451

554

459

451

552

459

554

Účetní případ Operace s dlouhodobými bankovními úvěry: Čerpání úvěru (dlouhodobý úvěr) - převod na bankovní účet

MD

D

221

261

Poskytnutí úvěru

261

461

Výpis z účtu

Splátka bankovního úvěru

261

221

Výpis z úvěrového účtu

Výpis z úvěrového účtu – splátka úvěru

461

261


Úroky z úvěru Čerpání úvěru přímo v bance (nepřipsán na náš účet) – úhrada přijaté faktury

562 321

221 461

Vnitřní účetní Tvorba zákonných rezerv doklad Vnitřní účetní Tvorba ostatních rezerv doklad Vnitřní účetní Čerpání zákonné rezervy doklad Vnitřní účetní Čerpání ostatní rezervy doklad

Bankovní úvěry (dlouhodobé) - účet 461 Mají dobu splatnosti delší než 1 rok Účtování obdobně jako u krátkodobých úvěrů. Doklad Výpis z účtu Výpis z úvěrového účtu

5.5.3. Účet individuálního podnikatele – účet 491       Doklad

používá fyzická osoba, která je účetní jednotkou zapsanou v OR plní v podstatě funkci 411 s následujícími rozdíly výše ZK se nezapisuje do OR o HV rozhoduje podnikatel sám nepředpokládá se tvorba fondů individuální podnikatel podléhá daní z příjmu fyzických osob Účetní případ

Vnitřní účetní Vklad do firmy: doklad Budovy

69

MD

D

021

491

Dlouhodobý majetek Materiál Zboží Peníze na účet Vnitřní účetní Převod zisku jako zvýšení kapitálu podnikatele doklad Vnitřní účetní Výběr majetku pro osobní spotřebu doklad Budovy

Dlouhodobého majetku Zboží Materiál Peníze z běžného účtu Peníze v hotovosti

70

022 112 132 221

491 491 491 491

431

491

491 491 491 491 491 491

021 022 132 112 221 211

5. 6. Účtová třída 5 – Náklady24 Náklad je v nejobecnějším vyjádření účelné a účelové vynaložení prostředků a práce k určitým výkonům. Náklady a výnosy upravuje ČÚS č. 019:  dle tohoto standardu účtová třída 5 obsahuje náklady  na jednotlivé účty se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku účetního období (kumulovaně)  zůstatky účtů se při uzavírání účetních knih převádějí na vrub účtu 710 – Účet zisku a ztrát  analytické účty v účtové třídě 5 je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o daních z příjmů Pro účtování nákladů platí zákaz kompenzace s výnosy. Náklady je třeba rozlišovat z hlediska věcného a časového. Tento princip je nutné uplatnit na konci účetního období. Na účtech nákladů mimo výjimek účtujeme na straně MD.

5.6.1. Členění nákladů a) podle druhů  provozní (souvisí s běžným provozem podniku – např. spotřeba materiálu, služby, energie, mzdové náklady, odpisy,…)  finanční – náklady spojené s peněžními prostředky nebo cennými papíry  mimořádné – náklady neobvyklé povahy b) podle místa vzniku a odpovědnosti (dle hospodářských středisek) c) členění o daních z příjmů  daňově uznatelné  daňově neuznatelné d) z kalkulačního hlediska  jednicové (přímé)  režijní (nepřímé)

5.6.2. Účtové skupiny nákladů Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy V této účtové skupině firmy tvoří nejčastěji následující účty: 501- Spotřeba materiálu  u tohoto účtu je dobré podrobnější analytické členění  do spotřeby materiálu patří: - spotřeba pohonných hmot - spotřeba náhradních dílů - spotřeba potravin - spotřeba propagačních předmětů (Daňově uznatelný náklad jsou např.: letáčky, katalogy, modely – tj. předměty, které mají čistě propagační charakter. U předmětů, které 24


71

slouží, jako jsou kalendáře, tužky apod., musí být označeny logem podniku nebo obchodní značkou poskytovatele.) - normy přirozených úbytků 502 – Spotřeba energie  zde se účtuje elektrická energie, teplo, plyn, voda, pára 503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek  neskladovatelnými dodávkami jsou dodávky vody, plynu, betonových směsí apod., které jsou určeny jako surovina pro výrobu 504 – Prodané zboží  tento účet je povinný pro účetní jednotky, provozující obchodní činnost Účtová skupina 51 – Služby V této účtové skupině firmy tvoří nejčastěji následující účty: 511 – Opravy a udržování  opravou se rozumí odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího provozuschopného stavu  udržováním se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se jeho následkům a odstraňují se drobnější závady 512 – Cestovné  tento účet zachycuje všechny náhrady související s pracovními cestami  pracovní cestou se rozumí doba od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště včetně výkonu práce v tomto místě, do návratu zaměstnance z této cesty 513 – Náklady na reprezentaci  většina nákladů patří do daňově neuznatelných nákladů  pohoštění, občerstvení, reklamní předměty POZN.: a) Dary – účet 543 – Dary (není požadována protislužba) b) Sponzorování – účet 518 – Ostatní služby c) Reklama – účet 518 – Ostatní služby d) Poskytnutí propagačních materiálů (jde o formu reklamy – v př., že tyto předměty jsou opatřeny logem, obchodním jménem apod.) 518 – Ostatní služby  nájemné (operativní pronájem)  reklama, propagace, inzerce  technické zhodnocení DM do daňově uznatelné ceny  služby spojů (spotřeba poštovních známek, poplatky za telefon apod.)  služby poradenské, právní, ekonomické, auditorské, překlady, expertizy, posudky, servis TV  školení, kurzy  přepravné, úklid, odvoz odpadků, stočné  poplatky za rozhlas, televizi, parkování vozidel,  provize obchodním zástupcům

72

Účtová skupina 52 – Osobní náklady Mezi osobní náklady patří mzdové náklady, odměny, osobní příplatky apod.. Předpis nároku na mzdy se účtuje na účet 521 – Mzdové náklady (strana MD) souvztažně s účtem 331 Zaměstnanci (strana Dal). Účtová skupina 53 – Daně a poplatky Tato účtová skupina slouží pro účtování daní a poplatků mimo daní z příjmu, tedy daně silniční, daně z převodu nemovitostí, kolků, poplatků, které vyplývají z jiných zákonů. Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady Zahrnují náklady, které úzce souvisí provozem firmy a nebyly zúčtovány na jiných účtech nákladů. Například zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, prodaný materiál, dary, smluvní pokuty, manka a škody. Účtová skupina 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů Nejčastěji používaným účtem v této účtové skupině je účet 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného majetku a hmotného majetku. Odpisy představují míru opotřebení majetku firmy (probráno v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek). Komplexní náklady příštích období souvisí s věcným a časovým rozdělením nákladů. Účtová skupina 56 – Finanční náklady V této účetní skupině se účtují například úroky, kurzové rozdíly, náklady na vedení účtu, manka a škody na finančním majetku (Více informací naleznete v účtové třídě 2 – Finanční účty.). Účtová skupina 58 – Mimořádné náklady Jedná se náklady, které vznikají mimořádně, nenadále. Například změna výrobního programu, mimořádné živelné katastrofy apod. Na účtech této účtové skupiny se účtuje pouze výjimečně. Příklady účtování nákladů Doklad Účetní případ VÚD Odpisy dlouhodobého hmotného majetku VÚD Vyřazení DHM prodejem VÚD Spotřeba materiálu VÚD Spotřeba zboží VÚD Manka a škody na zásobách VPD, PFA Nákup drobného materiálu VPD Náklady na reprezentaci VÚD Spotřeba poštovních známek VÚD Spotřeba kolků VÚD Cestovné VÚ Úroky z úvěru, úroky z účtu VÚ Náklady na vedení účtu ZVL Mzdové náklady PFA Různé služby VÚD Zúčtování sociálního a zdravotního pojištění

73

MD 551 541 501 504 549,582 501 513 518 538 512 562 568 521 518 524

D 082 082 112 132 112,132 211,321 211 213 213 211 221 221 331 321 336

5.6.3. Časové rozlišení nákladů Právní úpravu časového rozlišení nákladů upravuje Vyhláška č.500/2002 Sb., § 13 a § 19. Časové rozlišení vychází z nutnosti rozlišit náklady daného účetního období od nákladů příštího účetního období. Nutnost časového rozlišení vyplývá ze zákona o dani z příjmu (respektování věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období). K časovému rozlišení nákladů slouží účty: 381 – Náklady příštích období (výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů příštího účetního období) 382 – Komplexní náklady příštích období (náklady a výdaje příštích období, jež se sledují ve vztahu k danému účelu) 383 – Výdaje příštích období (náklady, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn) Pro správné časové rozlišení musí být splněny tři podmínky:  přesné vymezení (účel), jehož se časové rozlišení týká (nájemné, předplatné)  přesná částka  období, jehož se sledovaný účetní případ týká Účetní předpisy dovolují neprovádět časové rozlišení ve dvou případech:  při pravidelném opakování  u nevýznamných částek, které zásadním způsobem neovlivní daň z příjmu

381 – Náklady příštích období (rozvahový účet aktivní – přechodné aktivum) Jedná se o náklady, které v průběhu účetního období běžně účtujeme do nákladů, ale na konci účetního období se vztahují k následujícímu účetnímu období (např. nájemné placené předem). Doklad VÚ VÚD VÚD

Účetní případ MD 10. 10. běžného účetního období uhrazeno nájemné 518 na další kalendářní rok Kč 150 000,31. 12. provedeno časové rozlišení nákladů – 381 nájemné 3.1.

zaúčtování nájemné - uhrazeného v předchozím účetním období

518

D 221 518

381

382 – Komplexní náklady příštích období Představují souhrn více druhů nákladů (spotřeby materiálu, služeb) na určitý účel (např. příprava nové výroby). Tyto druhy nákladů se vztahují k více účetním obdobím. Jedná se například o náklady na dlouhodobou propagaci nebo technický rozvoj. Postup účtování: Vzniklé náklady se zachycují v 5. účtové třídě dle nákladových druhů. Vzhledem k zajištění daňové správnosti se tyto náklady aktivují pomocí účtu MD 382 – Komplexní náklady příštích období/ D 555 – Zúčtování komplexních nákladů příštích období. Tím dojde k vyrovnání nákladů. Zúčtování se provede v dalších účetních obdobích, s nimiž časově rozlišené náklady věcně souvisejí (nejpozději do 4 let).

74

383 – Výdaje příštích období (přechodné pasivum) Výdaje příštích období představují nedoplatek nákladů (částky, které budou v příštích obdobích vyplaceny). Náklady sice vznikly, ale neuskutečnil se na ně výdaj (závazek, který bude vyrovnán v příštím období). Například nájemné placené pozadu. Doklad VÚD

Účetní případ 31. 12. Nájemné běžného roku hrazené v příštím kalendářním roce

518

383

VÚ

8.2. Nájemné hrazené za minulé období

383

221

75

MD

D

5. 7. Účtová třída 6 – Výnosy25 5.7.1. Výnosy Účtová třída 6 – Výnosy je koncipována obdobně jako účtová třída 5 – Náklady. Důvodem je snadné zjištění výsledku hospodaření v rámci věcně souvisejících účetních skupin. Obsahuje opět výnosy narůstajícím způsobem od začátku účetního období (kumulované). Základním členěním výnosů je rozdělení na:  provozní (účtová skupina 60 – 64)  finanční (účtová skupina 66)  mimořádné (účtová skupina 68) Dalším členěním výnosů je dle zákona o dani z příjmů - na ovlivňují základ daně a neovlivňující základ daně. Stejně jako u nákladů, tak i u výnosů platí zákaz kompenzace a nutnost časového rozdělení na konci účetního období. Příklady účtování výnosů Doklad Účetní případ PPD Tržby za vlastní výrobky v hotovosti PPD Tržby za služby v hotovosti PPD Tržby z prodeje zboží VÚD Převod výrobků na sklad VÚD Výroba vlastního materiálu a převod na sklad VFA Tržby za prodej výrobků, služeb zboží VFA VÚD VÚ

Tržby z prodeje nepotřebného materiálu Předpis zaviněné škody Úroky z vkladu na běžném účtu

MD 211 211 211 123 112 311 311 335 221

D 601 602 604 613 621 601, 602, 604 642 648 662

5.7.2. Časové rozlišení výnosů Pro časové rozlišení výnosů platí stejné zásady jako pro časové rozlišení nákladů. K časovému rozlišení výnosů se používají účty: 384 – Výnosy příštích období (příjmy v běžném období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích) 385 – Příjmy příštích období (nepřijaté částky, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek)

384 – Výnosy příštích období (přechodné pasivum) Výnosy příštích období zachycují příjmy, ke kterým došlo v běžném období, ale patří do výnosů příštích období (přeplatky výnosů). Jedná se například nájemné přijaté předem, přijaté předplatné. Doklad 25

Účetní případ

MD

D


76

VÚ

12.12. Přijato nájemné na další kalendářní rok

221

384

VÚD

3. 1. zaúčtování přijatého nájemné z předchozího účetním období

384

648

385 – Příjmy příštích období (přechodná aktiva) Představují nedoplatky výnosů (výnosy, které nejsou zúčtovány přímo na účtu pohledávek) Účetní jednotka dosud nepřijala příjmy, které se svou splatností částečně vztahují k výnosům běžného období a částečně k výnosům příštích období. Doklad VÚD

Účetní případ Výnos běžného období dle smlouvy (úhrada bude provedena v následujícím období (31.12.)

VÚ

Přijata úhrada za předchozí účetní období

77

MD 385

D 648, 618

221,211

385

5.8. Účtová třída 7 - Závěrkové účty26 Účet 701 - Počáteční účet rozvažný Počáteční účet rozvažný se využívá na počátku účetního období k rozepsání počátečních zůstatků z rozvahy na účty rozvahové. Na tomto účtu jsou aktiva na straně „Dal“ a pasiva na straně „Má dáti“. Důvodem je zajištění podvojnosti. V průběhu účetního období se tento účet nepoužívá. Příklad účtování Doklad Účetní případ VÚD Rozepsání počátečních zůstatků účtů aktiv

VÚD

Rozepsání počátečních zůstatků účtů pasiv

MD 022 112 112 123 211 221 311 701 701 701 701 701 701

D 701 701 701 701 701 701 701 411 421 321 342 379 461

Účet 702 - Konečný účet rozvažný Konečný účet rozvažný se používá na konci účetního období. Na tento účet se po uzavření účtů převedou všechny konečné zůstatky rozvahových účtů aktiv a pasiv. Posledním zápisem je převod výsledku hospodaření, který uzavře celé účetnictví (strana Má dáti = straně Dal). Příklad účtování Doklad Účetní případ VÚD Převod konečných zůstatků účtů aktiv

VÚD

26

Převod konečných zůstatků účtů pasiv

MD 702 702 702 702 702 702 702 411 421 321 342 379 461

D 022 112 112 123 211 221 311 702 702 702 702 702 702


78

Účet 710 - Účet zisků a ztrát Účet 710 – Účet zisků a ztrát se používá k zjištění výsledku hospodaření účetní jednotky. Na stranu „Má dáti“ jsou převáděny obraty účtů nákladů a na stranu „Dal“ obraty účtů výnosů. Náklady a výnosy jsou převáděny v členění na provozní, finanční a mimořádné. V tomto členění zjišťujeme i příslušný výsledek hospodaření, tedy provozní, finanční a mimořádný. Součet provozního a finančního výsledku hospodaření nazýváme hospodářský výsledek z běžné činnosti. Výsledek hospodaření může být zisk nebo ztráta. Zisk je výsledek hospodaření v případě, že výnosy převyšují náklady. V opačném případě se jedná o ztrátu. Takto zjištěný výsledek hospodaření je tzv. hrubý účetní výsledek hospodaření, tedy výsledek hospodaření, který je nutné upravit pro účely daně z příjmu. Účetní HV pře zdaněním se mimo účetnictví upraví na daňový základ, ze kterého se vypočítá daň z příjmů splatná a zaúčtuje se do nákladů.

5.8.1. Schéma zjištění výsledku hospodaření MD Účtové skupiny 50 - 55

710 – Účet zisků a ztrát Rozdíl

D Účtové skupiny 60 - 65

Provozní hospodářský výsledek Účtové skupiny 56 -57

Účtové skupiny 66 - 67 Finanční hospodářský výsledek PHV + FHV = HV z běžné činnosti

Účtová skupina 58

Účtová skupina 68 Mimořádný hospodářský výsledek HV z mimořádné činnosti

Hospodářský výsledek z běžné činnosti (hrubý účetní HV) účetní jednotka upraví o náklady a výnosy na daňový základ. Tato činnost proběhne mimo účetnictví. Úprava účetního výsledku hospodaření na daňový základ (u právnických osob)  hrubý HV se musí upravit o některé položky nákladů a výnosů, které jsou nad rámec daňových předpisů, tj. které zákon o dani z příjmu neuznává  daňový základ se zjišťuje mimo účetnictví a jeho zjištění je součástí daňového přiznání Účetnictví Výnosy (ÚS 60 až 68, -697,-698) Náklady (ÚS 50 až 58, -597, -598) Účetní výsledek hospodaření (výsledek hospodaření před zdaněním)

Daňové přiznání Účetní výsledek hospodaření + Náklady daňově neuznatelné */ - výnosy nezahrnované do ZD +,- rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy Základ daně - daňová ztráta minulých let (§34 ZDP) - dary (dle § 20 ZDP) Upravený základ daně dle § 34 a 20 (zaokrouhlený na celé tisíce sestupně) x sazba daně z příjmů pro dané zdaňovací období Daň z příjmů splatná - slevy na dani (§ 35 ZDP)

79

- Daň z příjmů splatná po slevách + (-) Daň z příjmů odložená Výsledek hospodaření po zdanění (disponibilní)

Daň z příjmů splatná po slevách

*/ Náklady nad rámec daňových předpisů (zvyšují daňový základ)  cestovné nad rámec  náklady na reprezentaci (513)  odměny členům statutárních orgánů (523)  ostatní sociální pojištění (525)  ostatní sociální náklady (528)  daň dědická a darovací (538)  dary nad limit stanovený zákonem o dani z příjmů (543 – minimální hodnota daru je Kč 2 000,-, maximální částka, kterou lze odečíst, nesmí převýšit 5% ze základu daně sníženého dle § 34 ZDP – u fyzických osob musí hodnota daru přesáhnou 2% ZD nebo činit alespoň 1 000,- Kč)  nesmluvní pokuty, penále  pohledávky odepsané bez soudního rozhodnutí (546, 549)  tvorba ostatních rezerv  tvorba ostatních opravných položek  částky, o něž manka a škody převyšují přiznané náhrady (vyjma škod ze živelných pohrom a škod způsobených neznámým pachatelem podle sdělení policie) Výnosy nad rámec daňových předpisů  výnosy osvobozené od daně (např. příjmy z provozu malých elektráren  příjmy sražené srážkou (přijaté dividendy) Z daňového základu zaokrouhleného na celé tisíce dolu vypočte účetní jednotka daň z příjmu právnických osob. Vypočtenou daň zaúčtuje: Doklad Účetní případ MD D VÚD Daň z příjmu z běžné činnosti 591 341 Po té účetní jednotka vypočte daň z příjmu z mimořádné činnosti a proúčtuje: Doklad Účetní případ MD VÚD Daň z příjmu z mimořádné činnosti 593

D 341

Účty skupiny 59 – Daně z příjmu na závěr účetní jednotka převede na účet 710 – Účet zisků a ztrát. Proúčtováním dně z příjmu získá účetní jednotka z hrubého účetního hospodářského výsledku hospodářský výsledek čistý. Jiný výraz pro tento HV je HV disponibilní. Poslední účetní operací je převod disponibilního hospodářského výsledku na účet 702 – Konečný účet rozvažný. Doklad VÚD

Účetní případ Převod disponibilního hospodářského výsledku a) Zisk b) ztráta

MD

D

710 -710

702 -702

Pokud vyjde po úpravě účetního výsledku hospodaření celkový DZ záporný (ztráta), daň se neodvádí. Daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku při výpočtu základu daně, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících po období, ze kterého se daňová ztráta vyměřila.

80

5.8.2. Účetní závěrka Účetní uzávěrka Zahrnuje přípravné práce a vlastní uzávěrku účetních knih. Přípravné práce zahrnují:  provedení inventarizace veškerého majetku a veškerých závazků (viz inventarizace)  zaúčtování předuzávěrkových účetních případů na konci účetního období (zajišťuje zachycení hospodářských operací, které s daným účetním obdobím věcně a časově souvisejí, dodržení věrného a poctivého obrazu účetnictví): - inventarizačních rozdílů - dohadných položek - materiálu a zboží na cestě - převodu počátečního a konečného stavu zásob při evidenci zásob způsobem B - opravných položek k majetku - kurzových rozdílů ve valutové pokladně, na devizovém účtu a u neuhrazených devizových pohledávek a závazků k 31.12. - časového rozlišení nákladů a výnosů - tvorby rezerv Uzávěrka účetních knih zahrnuje:  zjištění obratů a zůstatků na jednotlivých účtech  uzavření rozvahových a výsledkových účtů převodem jejich zůstatků na závěrkové účty  zůstatky (= obraty) výsledkových účtů se převádějí na účet 710 – Účet zisků a ztrát, zůstatky rozvahových účtů se převádějí na účet 702 – Konečný účet rozvažný Poté následuje:  zjištění výsledku hospodaření v předepsaném členění (před zdaněním)  úprava účetního hospodářského výsledku na daňový základ, výpočet a zaúčtování daně z příjmů  převod čistého (disponibilního) výsledku hospodaření (HV po zdanění) z účtu 710 – Účet zisků a ztrát na účet 702 – Konečný účet rozvažný  po převodu zůstatků jednotlivých účtů na závěrkové účty jsou všechny rozvahové a výsledkové účty vyrovnány  po převodu disponibilního výsledku hospodaření jsou vyrovnány i závěrkové účty Zde jednoznačně je vidět duální způsob účetnictví, který spočívá v tom, že zůstatek účtu 710 se rovná rozdílu konečného zůstatku aktiv a pasiv na účtu 702 – Konečný účet rozvažný. V rámci účetní uzávěrky probíhá i formální kontrola účetních knih:  ověření shody mezi deníkem a hlavní knihou  ověření shody mezi hlavní knihou a knihami analytických účtů

Účetní závěrka Účetní závěrka musí poskytovat celkový věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu a finanční situaci ÚJ a o jejím hospodaření za uplynulé období. MF vydalo k uspořádání položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty prováděcí vyhlášku č. 500/2002 Sb., v platném znění. Účetní závěrka představuje  komplexní účetní pohled na účetní jednotku  základní zdroj účetních údajů dosažených za účetní období  rychlé a srozumitelné seznámení se základními hospodářskými výsledky

81

 

srovnání s jinými účetními jednotkami podklad pro výpočty ekonomických ukazatelů

Účetní závěrku tvoří podle § 18 zákona o účetnictví: a) Rozvaha Rozvaha poskytuje informace o finanční situaci účetní jednotky, které jsou nezbytné pro její řízení. Aktiva jsou uspořádána podle stupňů likvidity a podle skupin majetkových složek, pasiva jsou členěna na vlastní a cizí zdroje. Rozvaha je sumarizací všech transakcí podniku zaznamenaných v jeho účetnictví V předepsaném vzoru rozvahy jsou aktiva uváděna v běžném účetním období ve vyjádření jako:brutto stav (pořizovací cena, jmenovitá hodnota, vlastní náklady), korekce (oprávky),netto stav (rozdíl brutto stav a korekce). Dále jsou zde uváděny jednotlivé položky aktiv v netto stavech za minulé období. b) Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty podrobně rozvádí jedinou rozvahovou položku – dosažený zisk nebo ztrátu za běžný rok. Podrobně ukazuje strukturu výsledku hospodaření (náklady a výnosy). Je uspořádán stupňovitě a obsahuje jednotlivé náklady členěné podle druhů a podle účelu a výnosy podle jednotlivých zdrojů. Pro srovnání jsou zde dále uváděny náklady a výnosy minulého období. c) Příloha Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Má čtyři části, má informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích (cash-flow), přehled o změnách vlastního kapitálu. Druhy účetních závěrek (§ 19 zákona o účetnictví, podle okamžiku, ke kterému se sestavuje): a) Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období. b) Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému rozvahovému dni, ke dni zániku povinnosti vést účetnictví, předcházejícímu dni vstupu do likvidace, případně zrušení a přede dnem účinku prohlášení konkurzu. c) Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. d) Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka upravená a sestavená metodami konsolidace podle § 23 ods.1 ZÚ, musí být ověřena auditorem. Rozsah účetní závěrky upravuje §18 zákona o účetnictví. Dle tohoto paragrafu rozlišujeme účetní závěrku v plném rozsahu (ÚJ podléhá auditu) nebo ve zjednodušeném rozsahu.

82

5.9. Příklady účtování

5.9.1. Procvičovací příklady Rozvaha, změny rozvahových stavů Příklad č. 1 Sestavte rozvahu z následujících údajů: Budova Kč 50 000 000,-, oprávky k budovám Kč 29 000 000,-, stroje a zařízení Kč 400 000,-, oprávky ke strojům Kč 200 000,-, materiál na skladě Kč 40 000,- pozemky Kč 123 000,-, statutární fond Kč 500 000,-, závazky vůči dodavatelům Kč 60 000,-, výrobky Kč 50 000,-, nedokončená výroba Kč 20 000,-, peníze v pokladně Kč 20 000,-, dlouhodobý úvěr Kč 2 000 000,-, peníze na BÚ Kč 3 000 000,-, závazky vůči finančnímu úřadu Kč 200 000,-, dluhy u zaměstnanců Kč 60 000,-, pohledávky za odběrateli Kč 300 000,-, základní kapitál = ? Rozvaha k

AKTIVA - POLOŽKA

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Příklad č. 2 Sestavte rozvahu z následujících údajů: Strojní vybavení Kč 5 000 000,-, oprávky ke strojnímu vybavení Kč 2 300 000, peníze na BÚ Kč 800 000,-, rezervní fond Kč 150 000,-, zboží Kč 50 000,-, zisk Kč 100 000,-, závazky u dodavatelů Kč 50 000,-, pohledávky za odběrateli Kč 60 000,-, krátkodobý úvěr Kč 80 000,-, finanční majetek krátkodobý Kč 80 000,-, osobní automobil Kč 600 000,-, oprávky k osobnímu automobilu Kč 350 000,-, závazky vůči zaměstnancům Kč 30 000,-, závazky vůči FÚ Kč 30 000,-, základní kapitál = ? Rozvaha k

AKTIVA - POLOŽKA

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

83

Částka Kč

Příklad č. 3 Sestavte rozvahu a proveďte následující změny rozvahových stavů: Stroje a zařízení Kč 600 000,-, oprávky ke strojům Kč 320 000,-, peníze v pokladně Kč 70 000,peníze na BÚ Kč 800 000,-, závazky u dodavatelů Kč 30 000,-, závazky u zaměstnanců Kč 20 000,-, materiál na skladě Kč 20 000,-, pohledávky za odběrateli Kč 50 000,-, krátkodobý úvěr Kč 100 000,-, základní kapitál = ? Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8

Doklad PPD + VÚ

9 10 11

VPD + VÚ VPD

VPD + PŘI

VÚ VÚ VÚ + VÚÚ

PPD VPD VDÚÚ + protokol o zařazení

PFA + PŘI

Účetní případ Výběr z účtu do pokladny Nákup materiálu v hotovosti, příjem na sklad Úhrada přijaté faktury od dodavatelů Úhrada vydané faktury za výrobky od odběratelů Splátka krátkodobého úvěru z běžného účtu Úhrada vydané faktury v hotovosti Výplata mezd Nákup automobilu z dlouhodobého úvěru

Částka v Kč

Odvod peněz z pokladny na účet Úhrada dodavatelům v hotovosti Přijata faktura za materiál, materiál přijat do skladu

Č. 1

AKTIVA - POLOŽKA

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 2

AKTIVA - POLOŽKA

30 000,00 5 000,00 10 000,00

(prvotní rozvaha)

Rozvaha k

AKTIVA - POLOŽKA

30 000,00 10 000,00 5 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 20 000,00 500 000,00

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

84

Částka Kč

Č. 3

AKTIVA - POLOŽKA

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 4

AKTIVA - POLOŽKA

Částka Kč

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 7

AKTIVA - POLOŽKA

PASIVA – POLOŽKA

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 6

AKTIVA - POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Č. 5

AKTIVA - POLOŽKA

PASIVA – POLOŽKA

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

85

Částka Kč

Č. 8

AKTIVA - POLOŽKA

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 9

AKTIVA - POLOŽKA

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 11

AKTIVA - POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

Č. 10

AKTIVA - POLOŽKA

PASIVA – POLOŽKA

PASIVA – POLOŽKA

Částka Kč

Rozvaha k

Částka Kč

PASIVA – POLOŽKA

86

Částka Kč

Příklady Účtová třída 0 Dlouhodobý majetek Příklad č. 1 Doklad Účetní případ PFA Nákup obráběcího stroje cena bez DPH Kč 800 000,00, DPH 21% VÚD Přeprava provedena vlastním střediskem Kč 10 000,00 VPD Montáž a připojení obráběcího stroje Kč 24 200,00 včetně DPH 21% VÚD Předávací protokol – uvedení strojního zařízení do užívání v pořizovací ceně Kč =? PFA Nákup software – cena bez DPH Kč 95 000,00, DPH 21% PFA Instalace software Kč 3 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Převzetí software do užívání v pořizovací ceně Kč =? VÚ Úhrada PFA za software v plné výši Kč =? VÚÚ Úhrada faktury za obráběcí stroj z dlouhodobého úvěru v plné výši Příklad č. 2 Doklad Účetní případ VÚD Soukromý podnikatel vložil do podnikání osobní automobil – reprodukční cena Kč 250 000,00 PFA Za zpracování projektové dokumentace haly Kč 150 000,00, cena bez DPH, DPH 21% VÚD Vklad podnikatele - počítač - reprodukční cena Kč 20 000,00 DS Firmě byl darován soubor nábytku ve výši Kč 80 000,00 Příklad č. 3 Doklad Účetní případ VÚ Úhrada zálohy na nákup strojního vybavení Kč 121 000,00 včetně DPH 21% VÚD Odúčtování zálohové DPH Kč =? PFA Strojní vybavení Kč 300 000,00 bez DPH, DPH 21 % VPD Úhrada za přepravu strojního zařízení Kč 8 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Montáž strojního zařízení vlastním střediskem Kč 20 000,00 VÚD Odúčtování zálohy na DPH Kč =? VÚD Zúčtování zálohy na strojní zařízení VÚD Předávací protokol – převzetí strojního vybavení do užívání v pořizovací ceně =? VÚ Doplatek PFA za strojní vybavení Kč =?

87

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Příklad č. 4 Vypočítejte lineární a zrychlený odpis osobního automobilu – cena včetně 21% DPH Kč 629 200,( odpočet DPH lze uplatnit), proúčtujte odpis za čtvrtý rok (zrychlený způsob) Odpis – rok Kč Výpočet O1 – L O2,3,4 – L O1 – Z O2 – Z O3 – Z O4 – Z Příklad č. 5 Doklad Účetní případ Vyřazení budovy likvidací, vstupní cena Kč 10 000 000,00, ZC Kč 250 000,00, PFA na likvidaci Kč 20 000,00 bez DPH, DPH 21%, použitelný materiál přijat na sklad Kč 10 000,00

MD

Kč

Kč

D

Pozn.: odpis ZC v tomto případě je daňovým nákladem, likvidaci je nutno správci daně doložit, pokud s likvidací vznikne výnos (použitelný materiál), jde o výnos podléhající DP

Příklad č. 6 Doklad Účetní případ Prodej osobního automobilu, vstupní cena Kč 500 000,00, ZC Kč 50 000,00, prodej za Kč 200 000,00 bez DPH, DPH 21%

Příklad č. 7 Doklad Účetní případ Vyřazení osobního automobilu v důsledku havárie, vstupní cena Kč 400 000,00, ZC Kč 250 000,00 přiznané plnění od pojišťovny Kč 200 000,00

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Pozn.: Škoda dle ZDP je obecně nedaňovým nákladem. Výjimkou jsou situace, kdy škodu způsobil dle potvrzení Policie neznámý pachatel nebo živelní pohroma. V ostatních případech je škoda daňovým nákladem jen do výše případné náhrady. Příklad č. 8 Doklad Účetní případ Vyřazení počítače darem, vstupní cena Kč 50 000,00, ZC Kč 10 000,00, dodanění DPH 21%

MD

Pozn.: Dary jsou daňovým nákladem pouze za podmínek stanovených ZDP

88

Kč

D

Kč

Příklad č. 9 Doklad Účetní případ Převedení stavby do soukromého užívání- vstupní cena Kč 1 200 000,00, ZC Kč 400 000,00

Příklad č. 10 (vyřazení neodpisovaného majetku) Doklad Účetní případ Prodej pozemku vstupní cena Kč 1 000 000,00 prodej za Kč 800 000,00 bez DPH, DPH 21%

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Pozn. V případě prodeje pozemku je vstupní cena daňovým nákladem jen do výše tržby. Příklad č. 11 – zřizovací výdaje jsou evidovány přímo na účtu 011 Doklad Účetní případ MD Kč VPD Správní poplatky hrazené v hotovosti Kč 8000,00 PFA Za právnické služby Kč 25 000,00 PFA Pronájem místnosti Kč 15 000,00 VÚD Odpis zřizovacích výdajů – 1. rok Kč 12 000,00 Příklad č. 12 – zřizovací výdaje se evidují nejdříve v ÚT 5 a pak se aktivují Doklad Účetní případ MD Kč VPD Správní poplatky hrazené v hotovosti Kč 8000,00 PFA Za právnické služby Kč 25 000,00 PFA Pronájem místnosti Kč 15 000,00 VÚD Aktivace zřizovacích výdajů Kč =? VÚD Odpis zřizovacích výdajů – 1. rok Kč 12 000,00 Příklad č. 13 Doklad Účetní případ PFA Dodávka strojního zařízení – cena bez DPH Kč 100 000,00, DPH 21% PFA Doprava strojního zařízení – přepravce není plátce DPH Kč 8 000,00 VPD Montáž strojního zařízení uhrazena v hotovosti Kč 22 000,00, bez DPH, DPH 21% VÚD Zápis o převzetí strojního zařízení do užívání v PC =? PFA Nákup počítače – cena bez DPH Kč 20 000,00 DPH 21% VÚD Počítač zařazen jako drobný DM v PC PFA Nákup licence Kč 2 000 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zápis licence do užívání VÚ Úhrada PFA za strojní zařízení v plné výši VPD Úhrada za dopravu strojního zařízení Výpis z kr. Úhrada PFA za počítač úvěru

89

MD

Kč

D

Kč

D

Kč

D

Kč

Výpis z dl. úvěru

Úhrada licence

Příklad č. 14 Doklad Účetní případ VÚ Poskytnuta záloha na nákup strojního zařízení Kč 363 000,00 včetně 21% DPH VÚD Zúčtování DPH uhrazené v záloze PFA Dodávka strojního zařízení Kč 500 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Montážní práce provedeny vlastním střediskem Kč 50 000,00 VÚD Vyrobení a zavedení klimatizace vlastním střediskem Kč 50 000,00 VÚD a) zúčtování zálohy – strojní zařízení b) zúčtování DPH ze zálohy VÚ Doplatek PFA za strojní zařízení Kč=? VÚD Zápis o zařazení strojního zařízení do užívání v PC Kč =? VÚD Zápis o zařazení klimatizace do užívání Kč =? VÚD Podniku byl darován osobní automobil v RPC Kč 100 000,00 VÚD Zápis o zařazení automobilu do užívání v PC VÚD Podnikatel vložil do podnikání budovu v RPC Kč 25 000 000,00 Příklad č. 15 Doklad Účetní případ VÚD Fyzická likvidace plně odepsaného strojního zařízení, PC Kč 80 000,00 VÚD Demontáž strojního zařízení provedeno vlastním střediskem Kč 5 000,00 VFA Prodej nepotřebného osobního automobilu – cena včetně 21% DPH Kč 24 200,00 VÚD Vyřazení osobního automobilu z užívání – PC Kč 380 000,00 oprávky ke dni vyřazení Kč 360 000,00 PPD Úhrada VFA za prodaný osobní automobil uhrazena v plné výši VÚD Zúčtování měsíčního odpisu strojního zařízení Kč 1 481,00

90

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Příklady Účtová třída 1 - Zásoby Příklad č. 1 Společnost ALFA se zabývá šitím pracovních oděvů. Tato společnost měla počáteční zásobu k 1. 9. daného roku 100 m látky za Kč 78,- /m. Dne 10. 9. zakoupila 300 m látky za Kč 84,-/m a 25. 9. 450 m za Kč 80,-/m. V průběhu měsíce měla následující výdeje: 5. 9. 50 m látky, 12. 9. 250 m a 28. 9. 500 m látky. Při oceňování výdeje použijte: a) metodu FIFO b) metodu váženého aritmetického průměru periodického (období 1 měsíc) Metoda FIFO Datum PS 5.9. 10.9. 12.9. 25.9. 28.9.

Množství

Cena za jednotku

Metoda váženého aritmetického průměru periodického Datum Množství Cena za Přírůstek/Úbytek jednotku PS 10.9. 25.9. 28.9.

Příklad č. 2 Doklad Účetní případ PFA Nákup látky cena bez DPH Kč 300 000,00, DPH 21% VÚD Vlastní přeprava látky Kč 5 000,00 Příjemka Převzetí látky na sklad v PC =? PFA Nákup zdrhovadel cena bez DPH Kč 5 000,00, DPH 21% VPD Poštovné za zdrhovadla Kč 1 200,00 Příjemka Převzetí zdrhovadel na sklad v PC =? Výdejka Výdej látky do spotřeby Kč 100 000,00 Výdejka Výdej zdrhovadel do spotřeby Kč 1 000,00

Příklad č. 3 Doklad Účetní případ PFA Nákup látky od německého dodavatele 1 500 EUR, firma dle směrnice denní kurz ČNB,1EUR za Kč 28,00 VÚD Samovyměření DPH 21% VÚD Vlastní přeprava látky Kč 5 000,00 Příjemka Převzetí látky na sklad v PC =? PFA Nákup nití cena bez DPH Kč 2 000,00, DPH 21% VPD Poštovné za nitě Kč 200,00

91

Přírůstek/Úbytek

Zásoba celkem v Kč

Zásoba celkem v Kč

Průměrná cena

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Příjemka Výdejka VÚD

Převzetí nití na sklad v PC =? Výdej látky do spotřeby Kč 30 000,00 Nárok na odpočet DPH v plné výši

Příklad č. 4 Doklad Účetní případ PFA Nákup látky od amerického dodavatele 500 USD, firma dle směrnice denní kurz ČNB 1 USD za Kč 24,00 CD Celní deklarace – vyměřeno clo ve výši Kč 5 000,00 VÚD Samovyměření DPH 21% VPD Pojištění za dopravu látky Kč 3 000,00, uhrazeno v hotovosti VPD Poštovné Kč 2 000,00 VÚ Úhrada zahraničnímu dodavateli VÚD Převzetí látky na sklad v PC =? VÚ Úhrada cla v plné výši Výdejka Výdej látky do spotřeby Kč 30 000,00 VÚD Nárok na odpočet DPH v plné výši

Příklad č. 5 Doklad Účetní případ PFA PFA od tuzemského dodavatele za 500 m látky, 1 m za Kč 90,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Přeprava vlastním střediskem Kč 1 500,00 Příjemka Přejímka materiálu na sklad – zjištěno, že chybí 50 m látky Reklamační Reklamační nárok na chybějící látku protokol v plné výši VÚ Uznání reklamace

VÚD

MD

Kč

MD

Kč

MD

Kč

Kč

D

D

Kč

Provedena celková úhrada za materiál Reklamace uznána z 80% - zaslán nový materiál, převzat přímo na sklad Odpis neuznaného reklamačního nároku (20%)

Příklad č. 6 Doklad Účetní případ VÚD Počáteční stav nedokončené výroby Kč 1 500,00 VÚD Vynaložené přímé náklady – spotřeba materiálu Kč 12 000,00 VÚD Přímé náklady – mzdy Kč 10 000,00 VÚD Zdravotní a sociální pojištění – nákladové Kč 3 500,00 VÚD Úbytek nedokončené výroby při vytvoření výrobků Kč 1 500,00 VÚD Převzetí 20 výrobků na sklad ocenění dle kalkulace 1000,00 Kč/ks VÚD Vyskladnění 5 kusů výrobků cena dle kalkulace VÚD VÚD – převzetí NV na sklad v ceně

92

D

Kč

VFA

vlastních nákladů výroby VFA – prodej 5 výrobků – cena bez DPH za l kus Kč 2000,00, DPH 21%

Příklad č. 7 – účtování materiálu var. B Doklad Účetní případ

PFA VPD Výdejka

VÚD VÚD VÚD VÚD ZVL

Příklad č. 8 Doklad Účetní případ 31. 12. přijat materiál A do skladu 600 VÚD kg za Kč 50,00 31. 12. převzata faktura za materiál B PFA 500 kg za Kč 100,00, DPH 21% 31. 12. na materiál A nebyla doručena VÚD faktura 31. 12. materiál B nebyl dodán do firmy VÚD

VÚD PFA

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Nákup materiálu 10 000 kg za Kč 55,00 bez DPH, DPH 21% Úhrada přepravného v hotovosti Kč 600,00 přepravce není plátce DPH Výdej materiálu do výroby 6 000 kg Konec účetního období – převod počáteční zásoby 1 000 kg za Kč 50,00 Konec účetního období – převod konečné zásoby =? Ve skladu zjištěno zaviněné manko ve výši 10 kg Předpis manka skladníkovi k úhradě v plné výši Kč =? Úhrada zaviněného manka srážkou ze mzdy v plné výši

3. 1. převzat materiál B do skladu v předpokládané výši 8. 1. PFA na materiál A v předpokládané výši

93

Příklady Účtová třída 2 – Finanční účty Příklad č. 1 Doklad Účetní případ Nákupy za hotové u neplátce DPH VPD Nákup materiálu – na sklad Kč 5 000,00 VPD Nákup materiálu do spotřeby Kč 50,00 VPD Nákup zboží do skladu Kč 8 000,00 VPD Nákup inzerátu Kč 500,00 Nákupy za hotové u plátce DPH VPD Nákup materiálu – na sklad, cena bez DPH, Kč 3 000,00, DPH 21% VPD Nákup materiálu do spotřeby, cena bez DPH Kč 500,00, DPH 21% VPD Nákup tepelné energie cena bez DPH Kč 10 000,00, DPH 15% Prodej za hotové neplátce DPH PPD Prodej výrobků – úhrada VFA Kč 20 000,00 PPD Tržby v hotovosti za výrobky Kč 500,00 PPD Tržby v hotovosti za služby Kč 800,00 PPD Tržby v hotovosti za zboží Kč 600,00 Prodej za hotové plátce DPH PPD Prodej výrobků – úhrada VFA Kč 1 210,00 PPD Tržby v hotovosti za výrobky včetně 21% DPH Kč 1 210,00 PPD Tržby v hotovosti za služby včetně 21% DPH Kč 2 420,00 PPD Tržby v hotovosti za zboží včetně 15% Kč 3 450,00 Převod hotovosti z banky do pokladny: PPD Vklad hotovosti do pokladny Kč 10 000,00 Výběr z banky (z bankomatu, na VÚ přepážce) Kč 10 000,00 Převod hotovosti z pokladny do banky:

VPD VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VPD VPD VPD VPD VÚD VÚD

Odvod hotovosti z pokladny Kč 5 000,00 Vklad do banky Kč 5 000,00 Bankovní operace Úhrada faktury vydané od odběratele Kč 25 000,00 Úhrada faktury přijaté Kč 5 000,00 Výnosové úroky Kč 30,00 Nákladové úroky Kč 300,00 Bankovní poplatky Kč 200,00 Operace s ceninami Nákup kolků Kč 500,00 Nákup poštovních známek Kč 100,00 Nákup stravenek Kč 2 000,00 Nákup dálničních známek Kč 1 500,00 Spotřeba kolků Kč 300,00 Spotřeba poštovních známek Kč 100,00

94

MD

Kč

D

Kč

VÚD

Spotřeba dálničních známek Kč 1 500,00 Operace s krátkodobými bankovními úvěry

VÚ VÚÚ VÚ VÚÚ VÚ VÚ

Čerpání provozního úvěru převod na bankovní účet Kč 100 000,00 Poskytnutí úvěru Kč 100 000,00 Splátka bankovního úvěru Kč 5 000,00 Splátka úvěru Kč 5 000,00 Úroky z úvěru Kč 500,00 Čerpání úvěru přímo v bance (nepřipsán na náš účet) – úhrada přijaté faktury Kč 20 000,00

Příklad č. 2 Doklad Účetní případ VÚD Schodek na pokladní hotovosti Kč 300,00 VÚD Schodek na ceninách Kč 100,00 VÚD Předpis schodku zaměstnanci k úhradě v plné výši PPD Náhrada schodku v pokladně zaměstnancem v hotovosti v plné výši PPD Přebytek pokladní hotovosti Kč 30,00 Příklad č. 3 Doklad Účetní případ PPD Výběr hotovosti z běžného účtu na výplatu mezd Kč 40 000,00 PPD Přebytek v pokladně zjištěný inventarizací Kč 50,00 VPD Výplata mezd zaměstnancům v hotovosti Kč 40 000,00 VÚ Zúčtování vybrané hotovosti PPD Úhrada VFA za výrobky Kč 20 000,00 VPD Úhrada PFA za elektrickou energii Kč 10 000,00 VPD Odvod peněz z pokladny na účet Kč 3 000,00 VÚ Odvod peněz na účet Kč 3 000,00 VPD Nákup cenin v hotovosti Kč 800,00 VÚD Výdej poštovních známek do spotřeby Kč 50,00 VÚD Výdej kolků do spotřeby Kč 100,00 VÚD Inventarizace cenin – schodek Kč 30,00 VÚD Předpis zjištěného schodku pokladníkovi k úhradě v plné výši VÚD Pokladník uhradil předpis v plné výši v hotovosti

Příklad č. 4 Doklad Účetní případ PPD Úhrada zakázky od odběratelů 1 000 kusů výrobků po Kč 500,00 bez DPH, DPH 21%

95

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

VPD VKÚ

Odvod tržby na účet v plné výši Splátka úvěru Kč 5 000,00

Úvěrová smlouva

Firma získala další krátkodobý úvěr ve výši Kč 100 000,00, banka bude z povoleného úvěru hradit závazky účetní jednotky

PPD

Výběr na mzdy do pokladny Kč 60 000,00 a) odvod tržeb z pokladny b) splátka úvěru c) výběr hotovosti do pokladny d) bankovní poplatky Kč 561,00 e) úhrada úroků z úvěru Kč 1 000,00 f) připsány úroky z vkladu Kč 20,00 Úhrada PFA dodavatelům Kč 80 000,00

VÚ

VKÚ

Příklad č. 5 Otevřete účty, rozepište počáteční zůstatky a proúčtujte všechny účetní případy: Počáteční zůstatky: Číslo účtu Název účtu Počáteční zůstatek v Kč 221/1 Bankovní účet u KB 2 000 000,00 221/2 Bankovní účet u ČSOB 500 000,00 321 Dodavatelé 1 000 000,00 331 Zaměstnanci 333 000,00 311 Odběratelé 1 800 000,00 211 Pokladna 10 000,00 Předkontace: Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚ u KB Úhrada PFA Kč 25 000,00 VÚ u Úhrada VFA Kč 500 000,00 ČSOB PPD Přijaty peníze do pokladny z BÚ u KB Kč 333 000,00 VÚ u KB

a) b) c) d)

výběr peněz do pokladny Kč 333 000,00 poplatky za vedení účtu Kč 1 200,00 připsány úroky z vkladu Kč 200,00 připsáno poskytnutí překlenovacího úvěru Kč 100 000,00

VPD

Výplata mezd Kč 333 000,00

VÚÚ

Poskytnutí úvěru Kč 100 000,00

VPD

Nákup poštovních známek Kč 1 000,00

VÚD

Výdej poštovních známek do spotřeby Kč 300,00 Inventarizace cenin - přebytek Kč 50,00 Inventarizace pokladny – schodek Kč 300,00 Předpis schodku k úhradě v plné výši Pokladník provedl úhradu předepsaného schodku složenkou na běžný účet

VÚD VÚD VÚD VÚ

96

Příklady Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy Příklad č. 1 Doklad Účetní případ PFA Nákup zboží – cena bez DPH Kč 130 000,00, DPH 21% VFA Prodej zboží – cena bez DPH Kč 80 000,00, DPH 21% VÚ Úhrada PFA v plné výši VÚ Úhrada VFA v plné výši Příklad č. 2 Doklad Účetní případ VFA Za výrobky tuzemskému odběrateli – cena bez DPH Kč 20 000,00, DPH 21% VFA Za zboží tuzemskému odběrateli – cena včetně 21% DPH Kč 60 500,00 VÚ Úhrada VFA za výrobky v plné výši PPD První splátka VFA za zboží Kč 30 000,00 PFA Za zboží od zahraničního dodavatele (var. A) 2 500,00 EUR – kurz 1 EUR/Kč 24,00 VÚD Samovyměření 21% DPH na dodávku ze zahraničí VÚD Doprava nakoupeného zboží provedena vlastním střediskem Kč 4 000,00 VFA Za výrobky zahraničnímu odběrateli 7 000,00 EUR, kurz 1 EUR/Kč 22,00 VÚD Převzetí nakoupeného zboží do skladu v PC VÚ Úhrada PFA v plné výši – denní kurz 1 EUR/Kč 23,00, zúčtování kurzového rozdílu VÚ Přijata úhrada od zahraničního odběratele – denní kurz 1 EUR/ Kč 23,00, zúčtování kurzového rozdílu

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Příklad č. 3 (zdanitelné plnění nebude uskutečněno ve stejném měsíci jako přijatá platba) Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚ Přijatá záloha na zboží Kč 40 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zúčtování zálohové DPH VFA Za dodávku zboží Kč 90 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zúčtování zálohy VÚD Zúčtování (odúčtování v záloze zaplacené DPH) VÚ Doplatek VFA Příklad č. 4 (zdanitelné plnění bude uskutečněno ve stejném měsíci jako přijatá platba) Doklad Účetní případ MD Kč D VÚ Přijatá záloha za zboží Kč 20 000,00 bez DPH, DPH 21% VFA Za zboží Kč 60 000,00 bez DPH, DPH 21%

97

Kč

VÚD VÚ

Zúčtování zálohy Doplatek VFA

Příklad č. 5 (zdanitelné plnění nebude uskutečněno ve stejném měsíci jako poskytnutá platba) Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚ Poskytnutá záloha na službu Kč 40 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zúčtování zálohové DPH PFA Za službu Kč 90 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD VÚD VÚ

Zúčtování zálohy Zúčtování (odúčtování) v záloze zaplacené DPH Doplatek PFA

Příklad č. 6 (zdanitelné plnění bude uskutečněno ve stejném měsíci jako poskytnutá platba) Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚ Poskytnutá záloha na službu Kč 20 000,00 bez DPH, DPH 21% PFA Za službu Kč 60 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD VÚ

Zúčtování zálohy Doplatek PFA

Příklad č. 7 Podnikatel Karel Strašidýlko zaplatil zálohu na pronájem sálu na měsíc říjen ve výši Kč 30 250,00 včetně 21 % DPH. Záloha byla uhrazena 25. 9. Nájemce Julie Černá vystavila fakturu za pronájem 10. 10. ve výši Kč 72 600,00 včetně 21% DPH. Proúčtujte všechny účetní případy včetně úhrady konečné faktury: a) u Karla Strašidýlka Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

b)u Julie Černé Doklad Účetní případ

MD

98

D

Příklad č. 8 Doklad Účetní případ VÚ 2. 9. Poskytnuta záloha na nákup materiálu Kč 145 200,00 včetně 21% DPH VÚ 28. 9. Přijata záloha za službu Kč 72 600,00 včetně 21% DPH PFA 28. 9. Dodávka materiálu – Kč 180 000,00 bez DPH, DPH 21%, zúčtování zálohy VÚ VÚD

PFA VFA VÚD

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

30. 9. Poskytnuta záloha za pronájem salonku Kč 10 000,00 bez DPH, DPH 21% 30. 9. Zúčtování zálohové DPH: a) b) 10. 10. Za pronájem salonku Kč 14 520,00 včetně 21% DPH 10. 10. Za provedené služby Kč 100 000,00 bez DPH, DPH 21% 10. 10. Zúčtování přijaté zálohy za služby včetně zúčtování DPH

VÚD

Zúčtování poskytnuté zálohy za pronájem salonku včetně zúčtování DPH

VÚD VÚ

Převzetí materiálu do skladu v PC=? a) Doplatek přijaté faktury za materiál b) Doplatek přijaté faktury za pronájem c) Doplatek vydané faktury za služby

Příklad č. 9 Doklad Účetní případ ZVL Předpis hrubých mezd Kč 80 000,00 ZVL Srážka sociálního pojištění zaměstnance Kč 5 200,00 ZVL Srážka zdravotního pojištění zaměstnance Kč 3 600,00 ZVL Nárok na nemocenskou Kč 5 000,ZVL Záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti 10 000,00 ZVL Výživné Kč 3 000,00 ZVL Splátka zaviněného manka Kč 500,00 VPD Poskytnuta záloha zaměstnanci na služební cestu Kč 1 000,00 VÚD Předpis zdravotního pojistného zaměstnavatele za zaměstnance Kč 7 200,00 VÚD Předpis sociálního pojistného zaměstnavatele za zaměstnance Kč 20 000,00 VÚD Vyúčtování poskytnuté zálohy na služební cestu – předloženy cestovní doklady na Kč 1 200,00, zaměstnanci doplacen rozdíl VÚ Výplata mzdy Kč =? VÚ a) Úhrada zdravotního pojištění za zaměstnance b) Úhrada sociálního pojištění za zaměstnance c) Úhrada zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance d) Úhrada sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance e) Odvod zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti

99

VPD VÚD

f) Úhrada výživného Vyplacena záloha na drobný nákup Kč 1 500,00 Vyúčtování poskytnuté zálohy – předloženy paragony za drobný materiál na Kč 1 452,00 včetně 21% DPH, rozdíl vrácen do pokladny

Příklad č. 10 Hrubá mzda pana Ignáce byla v daném měsíci Kč 18 320,00. Vypočítejte jeho mzdu k výplatě. Zaměstnanec uplatňuje jedno dítě. Proveďte celé účtování jeho mzdy. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 11 Doklad Účetní případ VFA Na dodávku vína – Kč 80 000,00 bez DPH, DPH 21% a spotřební daň Kč 2 400,00 VÚD Předpis silniční daně Kč 1 800,00 VÚD Předpis daně z nemovitostí Kč 2 000,00 VÚD Předpis poplatků ze služebního psa Kč 1 000,00 VÚ Úhrada zálohy na daň z příjmu právnických osob Kč 10 000,00 VÚ Úhrada silniční daně Kč 1 800,00 VÚ Předpis daně z příjmu ze závislé činnosti Kč 8 000,00

100

MD

Kč

D

Kč

Příklady Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Příklad č. 1 V zahajovací rozvaze akciové společnosti BETA jsou uvedeny tyto položky: 411 – Základní kapitál Kč 10 000 000,00 421 – Zákonný rezervní fond Kč 1 550 000,00 221 – Bankovní účty 14 550 000,00 211 – Pokladna Kč 50 000,00 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení Kč 250 000,00 353 – ve výši Kč = ? Otevřete rozvahové účty v hlavní knize Doklad Účetní případ

MD

Kč

D

Kč

Příklad č. 2 A.S. Úpadek byla zapsána do OR 1. 6. daného roku. ZK činil Kč 12 000 000,00 (bez veřejné nabídky akcií). Ke dni zápisu do OR byly splaceny upsané akcie následovně: peněžitý vklad Kč 4 500 000,00, stroje Kč 800 000,00, budova Kč 2 500 000,00. Sestavte zahajovací rozvahu a otevřete syntetické účty. Rozvaha k 1. 6. Aktiva Pasiva

V průběhu března se uskutečnily následující operace: Doklad Účetní případ VÚD Valná hromada rozhodla o navýšení ZK úpisem nových akcií v nominální hodnotě Kč 500 000,00, akcie byly prodány v hodnotě Kč 600 000,00 VÚ Splátka upsaných akcií ve výši Kč 400 000,00 VÚD Rozdělení zisku: a) příděl do RF Kč 12 500,00 b) příděl do sociálního fondu Kč 37 500,00 c) dividendy Kč 100 000,00 d) zbytek zisku nerozděleno Kč 100 000,00 VÚD Zápis zvýšení ZK do OR Kč 500 000,00

101

MD

Kč

D

Kč

Příklad č. 3 Společnost s ručením omezeným se rozhodla o zvýšení základního kapitálu těmito vklady: společník A – peněžitý vklad ve výši Kč 300 000,00 společník B vložil osobní automobil oceněný RPC Kč 100 000,00 společník C vložil strojní zařízení oceněné RPC Kč 80 000,00 Společník A uhradil 50% vkladu. Zápis do OR. Doklad Účetní případ MD Kč D

Kč

Příklad č. 4 Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚD PS ZK Kč 25 000 000,00 PS Emisní ážio Kč 1 000 000,00 PS Nerozdělený zisk minulých let Kč 500 000,00 PS HV ve schvalovacím řízení Kč 750 000,00 VÚD Upsány akci ve jmenovité hodnotě Kč 1 000 000,00 VÚD Zvýšení ZK z emisního ážia Kč 800 000,00 VÚD Zvýšení ZK z nerozděleného zisku minulých let Kč 100 000,00 VÚD Zvýšení ZK z HV minulého období Kč 150 000,00 VÚ Splaceno 50% upsaných akcií VÚD Zápis zvýšení ZK do OR Kč =? O zvýšení ZK rozhoduje valná hromada, která zvýšení schvaluje. Změna výše ZK musí být uvedena ve stanovách a zapsána v OR. Ve společnosti nastaly další účetní operace Doklad Účetní případ VÚ Zaplacení jistiny za upsání akcií Kč 250 000,00 VÚD Upsání nových akcií nominální hodnota Kč 1 000 000,00 tržní hodnota Kč 1 300 000,00 VÚD Převod uhrazené jistiny Kč 250 000,00 VÚ Splacení upsaných akcií Kč 600 000,00 VÚD Splacení upsaných akcií vkladem stroje Kč 300 000,00 VÚD Zápis zvýšení ZK do OR v nominální hodnotě Příklad č. 5 Valná hromada rozhodla o rozdělení zisku Doklad Účetní případ VÚD Povinný příděl do RF Kč 50 000,00 VÚD Příděl do sociálního fondu Kč 40 000,00 VÚD Úhrada ztráty z minulých let Kč 20 000,00 VÚD Příděl na výplatu dividend Kč 60 000,00 VÚD Navýšení ZK Kč 200 000,00

102

MD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

VÚD VÚD

Nerozdělená část zisku Kč 100 000,00 Zápis navýšeného ZK do OR

Příklad č. 6 Soukromý podnikatel Alois Nevinný používá jako FO účetnictví. Proúčtujte následující operace Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚD Vklad do firmy – osobní auto Kč 100 000,00 VÚ Vklad do firmy – peníze na účet Kč 200 000,00 VÚD Vklad do firmy – peníze v hotovosti Kč 5 000,00 VÚ Výběr z účtu pro osobní spotřebu Kč 10 000,00 VÚD Výběr zboží pro osobní spotřebu Kč 2 000,00 VÚD Přidělení disponibilního zisku do ZK Kč 50 000,00 Příklad č. 7 Akciová společnost ALFA dle vnitropodnikové směrnice vytváří rezervy na obchodní rizika, a to ve výši 2% z obratu, 1. rok – rezerva Kč 240 000,00 2. rok – rezerva Kč 260 000,00 3. rok - rezerva Kč 300 000,00 V druhém roce došlo ke zlevnění veškerého zboží a prodej ve výprodeji. Zároveň byla čerpána rezerva ve výši Kč 280 000,00 Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚD VÚD VÚD VÚD Příklad č. 8 Akciová společnost Koule dle vnitropodnikové směrnice vytváří rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku a na obchodní rizika V roce 200x byl počáteční stav na účtu 451 - Kč 1 500 000,00 Doklad Účetní případ MD Kč D Kč PS PFA Na opravu střechy skladu zboží Kč 1 600 000,00 bez DPH, DPH 21% přenesená daňová povinnost VÚD Čerpání rezervy na opravu střechy VÚD Tvorba rezervy na výměnu oken ve správní budově Kč 300 000,00 VÚD Tvorba rezervy na obchodní rizika Kč 200 000,00 Rok 200x + 1 VÚD Zrušení rezervy na obchodní rizika pro neopodstatněnost VÚD Tvorba rezervy na výměnu oken ve správní budově Kč 300 000,00

103

Příklad č. 9 Akciové společnosti Koule byl poskytnut dlouhodobý úvěr na nákup nového zařízení ve výši Kč 5 000 000,00 (VÚÚ – Výpis z úvěrového účtu) Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚ Poskytnutí dlouhodobého úvěru Kč 5 000 000,00 VÚÚ Poskytnutí dlouhodobého úvěru Kč 5 000 000,00 PFA Dodávka nového zařízení Kč 5 200 000,bez DPH, DPH 21% VÚ Úhrada přijaté faktury VÚD Zařazení zařízení do užívání v PC VÚ Splátka úvěru Kč 50 000,00 VÚ Úhrada úroků z úvěru Kč 8 000,00 VÚÚ Splátka úvěru

Příklad č. 10 Doklad Účetní případ PFA Dodávka nového zařízení Kč 5 200 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚÚ Úhrada části přijaté faktury Kč 5 000 000,00 VÚD Zařazení haly do užívání v PC VÚ Doplatek přijaté faktury

MD

104

Kč

D

Kč

Příklady Účtová třída 5 – Náklady Účtová třída 6 – Výnosy Příklad č. 1 Doklad Účetní případ PFA Oprava strojů – cena bez DPH Kč 40 000,00, DPH 21% VPD Nákup kancelářských potřeb – cena bez DPH Kč 5 000,-, DPH 20% VPD Předloženy doklady k vyúčtování služební cesty Kč 1 500,00 PFA Nákup počítače – cena bez DPH Kč 20 000,00, DPH 21% - dle směrnice účtován přímo do nákladů VPD Úhrada poštovného Kč 50,00 VÚD Inventarizace ve skladu materiálu – bylo zjištěno: a) manko do normy Kč 2 000,00 b) manko nad normu Kč 500,00 VÚD Inventarizace pokladny – schodek Kč 30,00 PFA a) Vodné Kč 20 000,00 bez DPH, DPH 15% b) Stočné Kč 5 000,00 bez DPH, DPH 15% VÚD Odpisy osobního automobilu Kč 10 000,00 VÚD Škoda na materiálu v důsledku pádu Kč 5 000,00 VÚD Výdej materiálu do spotřeby Kč 50 000,00 PFA Za elektrickou energii Kč 30 000,00 bez DPH, DPH 21% PFA Za dodávku betonové směsi Kč 25 000,00 bez DPH, DPH 21% PFA Za odvoz odpadků Kč 4 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Zúčtování hrubých mezd Kč 50 000,00 VPD Nákup CCS karet 3 000,00 VÚD Vyskladnění prodaného zboží Kč 15 000,00 VPD Úhrada poplatku za televizi Kč 150,00 VÚ Úhrada úroků z úvěru Kč 1 000,00 VÚ Úhrada poplatků za vedení účtu Kč 500,00

105

MD

Kč

D

Kč

Příklad č. 2 Doklad Účetní případ VFA Prodej šatů Kč 100 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD VÚD PPD VÚD VÚD VÚD VFA VÚ

PFA PFA VÚD VÚD VPD VÚ VÚD

VÚD VÚD VÚD VÚD VÚD VÚD

Kč

D

Kč

MD

Kč

D

Kč

Převod dokončených šatů do skladu hotových výrobků Kč 60 000,00 Vyskladnění prodaných šatů Kč 50 000,00 Přijaty tržby za zboží v hotovosti Kč 18 150,00 včetně 21% DPH Předpis škody pojišťovně Kč 8 000,00 Předpis zaviněného manka na materiálu zaměstnanci Kč 600,00 Při inventarizaci pokladny zjištěn přebytek Kč 20,00 Prodej nepotřebného materiálu Kč 3 000,00 bez DPH, DPH 21% Vyúčtování přijatých úroků Kč 50,00

Příklad č. 3 Doklad Účetní případ PFA Oprava automobilu cena bez DPH Kč 28 000,00, DPH 21% VPD Nákup kancelářských potřeb Kč 8 500,00 bez DPH, DPH 21% PFA Za elektrickou energii Kč 49 000,00 bez DPH, DPH 21% PFA a) vodné Kč 20 000,00 bez DPH, DPH 15% b) stočné Kč 10 000,00 bez DPH, DPH 15% VPD

MD

Zúčtování služební cesty: a) jízdné Kč 3 500,00 b) stravné Kč 506,00 c) Nákup učebních materiálů Kč 345,00 včetně 15% DPH Za telefon Kč 38 000,00 bez DPH, DPH 21% Za poradenskou činnost Kč 10 000,00 bez DPH, DPH 21% Předpis silniční daně Kč 1 800,00 Výdej kolků do spotřeby Kč 300,00 Úhrada poštovného v hotovosti Kč 200,00 a)úhrada úroků z úvěru 1 000,00 Kč b)poplatky za vedení účtu Kč 100,00 Výdej stravenek do spotřeby Kč 4 000,00, přijaty tržby od zaměstnanců Kč 2 000,00, Kč 2 000,00 proúčtovány jako příspěvek zaměstnavatele Měsíční odpis budovy Kč 10 000,00 Výdej materiálu do spotřeby Kč 80 000,00 Škoda na materiálu způsobená zaměstnancem Kč 3 000,00 Schodek v pokladně Kč 1 000,00 Odpis nedobytné pohledávky Kč 500,00 Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody ZC = Kč 2 000,00

106

Příklad č. 4 Doklad Účetní případ PPD Úhrada tržeb za zboží v hotovosti Kč 50 000,00 bez DPH, DPH 21% VFA Prodej služeb Kč 100 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚ Připsány úroky z vkladu Kč 500,00 VÚD Předpis pokladního schodku k úhradě Kč 60,00 VÚD Inventarizace cenin – přebytek Kč 10,00 VFA Prodej výrobků Kč 60 000,00 bez DPH, DPH 21% PPD Prodej nepotřebného materiálu Kč 6 050,00 včetně 21% DPH VFA Prodej nepotřebného stroje – cena dohodou Kč 10 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Předpis škody pojišťovně ve výši Kč 3 000,00 VÚD Vytvořen počítač ve vlastní režii Kč 15 000,00 (zařazen do majetku) VÚD Příjem výrobků do skladu Kč 30 000,00 VÚD Inventarizace materiálu – přebytek Kč 300,00

107

MD

Kč

D

Kč

Příklady účtování na konci a začátku účetního období (časové rozlišení, dohadné účty, materiál na cestě) Příklad č. 1 Doklad Účetní případ VÚ 10. 10. běžného účetního období uhrazeno nájemné na období 11,12 běžného období a 01-10/kalendářní roku následujícího Kč 240 000,00 VÚD 31. 12. provedeno časové rozlišení nákladů – nájemné VÚD

MD

Kč

D

Kč

3.1. Nájemné (uhrazeno v předchozím účetním období)

Příklad č. 2 Ve firmě v běžném období vznikly náklady na dlouhodobou propagaci. Počítá s jejich rozdělením do 4 let. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč VÚD Výdej materiálu na zajištění dlouhodobé propagace do spotřeby Kč 800 000,00 VÚD Mzdy za návrhy dlouhodobé propagace Kč 100 000,00 VÚD Zdravotní a sociální pojištění Kč 35 000,00 VPD Odborné posudky dlouhodobé propagace Kč 65 000,00 VÚD 31.12. Aktivace celkových nákladů na dlouhodobou propagaci Kč =? VÚD 31. 12. Podíl běžného roku Kč=? VÚD VÚD VÚD

Zúčtování další části nákladů na dlouhodobou propagaci (další rok) Zúčtování další části nákladů na dlouhodobou propagaci (další rok) Zúčtování další části nákladů na dlouhodobou propagaci (další rok)

Příklad č. 3 Doklad Účetní případ VÚ 10.10. běžného účetního období přijato nájemné na období 11,12 běžného období a 01-10/kalendářní roku následujícího Kč 240 000,00 VÚD 31.12. provedeno časové rozlišení nákladů – nájemné VÚD

3.1. Nájemné - přijaté v předchozím účetním období

108

MD

Kč

D

Kč

Příklad č. 4 Účetní jednotka uhradila 1. 9. tohoto roku PFA za nájemné do 31. 12. roku následujícího ve výši Kč 320 000,00 (VÚ). Proveďte účtování v obou účetních obdobích Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 5 V daném školním roce soukromá škola přijala na svůj účet školné od žáků za období 09/2013 – 06/2014 Kč 19 200 000,00. Proveďte účtování v obou účetních obdobích. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 6 Obchodní společnost neobdržela fakturu na spotřebovanou elektrickou energii do konce kalendářního roku. Odhadla spotřebu za daný rok ve výši Kč 90 000,00. V dalším kalendářním roce obdržela fakturu na elektrickou energii ve výši Kč 102 850,00 včetně 21% DPH. Proveďte účtování v obou účetních obdobích. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 7 Ve společnosti došlo 27. 12. daného roku k provozní škodní události. Do konce roku pojišťovna danou škodu nevyčíslila, proto byl proveden odborný odhad škody ve výši Kč 120 000,00. Po novém roce pojišťovna zaslala na běžný účet společnosti přiznanou náhradu ve výši Kč 125 000,00. Proveďte účtování v obou účetních obdobích Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 8 V prosinci daného kalendářního roku uhradila společnost poštovní poukázkou povinné ručení za své automobily na období leden až prosinec dalšího roku ve výši Kč 4 800,00 . Za provedenou službu zaplatila poštovné ve výši Kč 54,00. Proveďte účtování v obou účetních obdobích. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

109

Příklad č. 9 V prosinci daného kalendářního roku bylo přijato ( VÚ) nájemné na období prosinec daného roku – listopad roku následujícího ve výši Kč 150 000,00. Proveďte účtování v obou účetních obdobích. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 10 V rámci závodního stravování byly v prosinci daného roku prodány v hotovosti stravenky na leden roku následujícího. Tržba byla ve výši Kč 145 200,00 včetně 21% DPH. Proveďte účtování v obou účetních obdobích. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 11 Společnost do konce účetního období neobdržela smluvní nájemné za pronájem za poslední čtvrtletí daného roku. Pronájem byl uhrazen až v lednu roku následujícího ve výši Kč 15 000,00 v hotovosti. Proveďte účtování v obou účetních obdobích Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 12 Společnost obdržela 31. 12. daného roku fakturu na dodávku materiálu ve výši Kč 60 500,00 včetně 21% DPH. Materiál nebyl do konce roku dodán. Po novém roce došlo k přijetí dodávky v plné výši do skladu. Proveďte účtování v obou účetních obdobích. Doklad Účetní případ MD Kč D Kč

Příklad č. 13 Doklad Účetní případ VÚD Předpis daně z příjmů běžné činnosti splatné VÚD Předpis daně z příjmů mimořádné činnosti splatné VÚ Úhrada záloh na daň z příjmů běžné činnosti VÚ Doplatek daně z příjmů běžné činnosti VÚD Převod disponibilního HV (zisk) VÚD Převod HV (ztráta)

110

MD

D

5.9.2. Souvislý účetní případ Jaro a.s. Pardubice měla ke dni 1. 11. daného roku následující aktiva a pasiva: Č. účtu 021 081 112 211 311 321 022 082 221 213 411 461

Název účtu Stavby Oprávky ke stavbám Materiál na skladě Pokladna Odběratelé Dodavatelé Samostatné věci a soubory movitých věcí Oprávky k samostatným věcem a souborům movitých věcí Bankovní účty Ceniny Základní kapitál Dlouhodobé bankovní úvěry

Použité zkratky: VPD – výdajový pokladní doklad VBÚ – výpis z bankovního účtu PFA – přijatá faktura VÚD – vnitřní účetní doklad PŘI – příjemka ZVL – zúčtovací a výplatní listina

Kč 18 000 000,00 6 000 000,00 1 000 000,00 50 000,00 400 000,00 800 000,00 43 000 000,00 21 000 000,00 2 800 000,00 8 000,00 ? 2 500 000,00

PPD – příjmový pokladní doklad VÚÚ – výpis z úvěrového účtu VFA – vydaná faktura DPH – daň z přidané hodnoty VYD - výdejka

V průběhu účetního období došlo k těmto účetním případům: 1 2 3

4 5 6 7

8 9 10 11 12 13

Doklad Účetní případ PFA Materiál cena bez DPH Kč 50 000,00, DPH 21% VPD Úhrada přepravy mat. v hotovosti Kč 2 420,00 včetně DPH 21% PFA Předplatné odborných časopisů pro další kalendářní rok Kč 4 840,00 včetně 21% DPH PŘI Odvod hotových výrobků na sklad Kč 120 000,00 VYD Výdej materiálu do spotřeby Kč 80 000,00 VFA Prodej části nepotřebného materiálu Kč 3 000,00 bez DPH, DPH 21% PŘI a) Materiál na sklad 90% b) 10% dodáno ve špatné kvalitě reklamace VPD Poskytnuta záloha zaměstnanci na nákup stravenek Kč 3 000,00 PFA Nákup nového strojního zařízení cena bez DPH Kč 300 000,00, DPH 21% PFA Montáž strojního zařízení Kč 40 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Provedena přeprava strojního zařízení vlastním střediskem Kč 3 000,00 VÚD Nové strojí zařízení převedeno do užívání v PC VÚD Vyřazení opotřebovaného strojního zařízení z užívání fyzickou likvidací, PC 250 000,00, oprávky ke dni vyřazení Kč 230 000,00

111

MD

Kč

D

Kč

14

15 16 17 18 19

20

21 22 23 24 25 25

27 28 29 30 31 32

33 34 35 36

37

38

Odprodej nepotřebných částí stroje do sběru Kč 4 000,00 bez DPH, DPH 21% VÚD Demontáž provedlo vlastní středisko Kč 2 000,00 PŘI Odběratel uznal reklamaci materiálu v plné výši a poslal novou zásilku PFA Elektrická energie Kč 80 000,00 bez DPH, DPH 21% VFA Prodej výrobků odběratelům Kč 720.000,00 bez DPH, DPH 21% VPD Předloženy paragony – nákup stravenek Kč 5 000,00, zaměstnanci doplacen zbytek dlužné částky VÚD, Prodej stravenek zaměstnancům PPD Kč 3 000,00 a) 50% hradí zaměstnavatel (daňový náklad) b) 50% hradí zaměstnanci VÚD Při inventarizaci skladu materiálu zjištěn přebytek Kč 1 000,00 VÚD Při inventarizaci cenin zjištěno manko Kč 500,00, předepsáno k úhradě VÚD Inventarizace pokladny v pořádku VÚD Vyskladnění prodaných výrobků v skladové ceně Kč 60 000,00 VYD Výdej prodaného nepotřebného materiálu Kč 1 500,00 PPD Přijato nájemné za nebytové prostory za měsíce prosinec – březen ve výši Kč 24 000,00 bez DPH, DPH 21 % ZVL Zúčtování hrubých mezd daného měsíce Kč 40 000,00 ZVL Srážky sociálního a zdravotního pojištění z mezd Kč 5 000,00 ZVL Srážka zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti z mezd Kč 3 000,00 ZVL Nemocenská Kč 2 000,00 ZVL Srážky z mezd – odvod na sporožirový účet Kč 15 000,00 VÚD Zúčtováno zdravotní a sociální pojištění - hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance Kč 14 000,00 VBÚ Úhrada PFA v př. 1, 3, 17 VBÚ Úhrady VFA z př. 6, 18 VÚÚ dl. Úhrada PFA z př. 9, 10 VBÚ a) úroky z vkladu Kč 6 000,00 b) úroky z dlouhodobého úvěru Kč 10 000,00 c) poplatky za vedení účtu Kč 500,00 PFA Materiál cena bez DPH Kč 30 000,00, DPH 21%, materiál nebyl do konce roku dodán VÚD Odpisy: a) budovy Kč 20 000,00 b) movitý majetek Kč 30 000,00 PPD

112

Úkoly: 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Sestavte rozvahu k 1. 11. Otevřete účetním způsobem účet 211, 321 Proúčtujte účetní případy, ke kterým došlo v průběhu měsíce prosince do deníku Proúčtujte účetní operace související s koncem účetního období Otevřete výsledkové účty, proveďte na nich zápisy bez souvztažností Uzavřete účty nákladů a výnosů, zjistěte hospodářský výsledek v účetním členění, vypočítejte daň z příjmu právnických osob a zaúčtujte 7) Otevřete účet DPH, proveďte bez souvztažností všechny zápisy, uzavřete účet DPH a zjistěte, zda se jedná o daňovou povinnost nebo nadměrný odpočet. 8) Vypočítejte odpisy pro celou dobu životnosti nově nakoupeného strojního zařízení. Firma používá zrychlený způsob. Doba životnosti 5 let. Proúčtujte měsíční odpis za prosinec

Karta DM Roky

Vstupní cena

Výpočet

Odpis

ZC

Měsíční odpis

MD

Kč

D

Kč

113

6. Manažerské účetnictví27 Základní charakteristika manažerského účetnictví Manažerské účetnictví je součástí finančního účetnictví. Poskytuje především informace pro potřeby řízení a rozhodování. Jedná se o informace, na jejichž základě přijímají vedoucí pracovníci rozhodnutí, která mají vést k zajištění prosperity firmy. Manažerské účetnictví tvoří zejména:  vnitropodnikové účetnictví – jedná se zejména o sledování nákladů a výnosů v rozdělení podle jednotlivých hospodářských středisek (účtování nákladů a výnosů dle hospodářských středisek v analytickém členění v rámci finančního účetnictví)  kalkulace vlastních nákladů – je stanovení nákladů na kalkulační jednici a základní prvek pro tvorbu ceny  rozpočetnictví – určuje (rozpočtuje, předpokládá) zejména náklady pro jednotlivá střediska dle stanovených výkonů většinou na čtvrtletí

Kalkulace Kalkulace je tedy stanovení nákladů na kalkulační jednici. Kalkulační jednice závisí na výrobním programu firmy (například 1 výrobek, 100 kusů výrobku, služba apod.). Je nutné ji vždy přesně vymezit. Kalkulace nákladů na kalkulační jednici můžeme stanovit podle následujícího vzorce: 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie

Vlastní náklady výroby 5. Zásobovací režie 6. Správní režie Vlastní náklady výkonu 7. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu

jedná se o materiál, který lze stanovit např. na základě normy spotřeby, jeho spotřeba je přesně určena jde o mzdy stanovené většinou na základě úkolové mzdy, případě časové další materiálové náklady, které netvoří větší část výrobku nebo služby, ale lze je přesně vymezit výrobní režie jsou náklady, které přímo souvisí s výrobou, ale nelze přesně určit jejich spotřebu na jednotku výkonu (např. odpisy DM, údržba) součet položek 1+2+3+4 zásobovací režie jsou náklady, které souvisejí se zajištěním výrobních zásob firmy (např. mzdy zásobovače) správní režie jsou náklady, které souvisejí se zajištěním chodu firmy (správa podniku, mzdy správního aparátu apod.) součet položek 1+2+3+4+5+6 odbytové náklady jsou náklady spojené s prodejem výkonů součet položek 1+2+3+4+5+6+7

Tento vzorec obsahuje všechny položky. Některé firmy však nemají například oddělení zásobování nebo odbytu. Tyto obory jsou součástí správní režie. Kalkulace nákladů stanovuje reálné náklady na výrobu, výkon, službu firmy. 27

MUNZAR, Vladimír. ČUHLOVÁ, Jarmila. Přehled učiva k maturitní zkoušce z účetnictví. FORTUNA 1999. 248 s. ISBN 80-7168-632-8.

114

Správně stanovené náklady jsou základem pro stanovení prodejní ceny. Kalkulace ceny je rozšířena o další položky. Jedná se o zisk nebo rabat. Takto navýšená cena kalkulační jednice slouží jako daňový základ pro stanovení daně z přidané hodnoty a určení prodejní ceny včetně DPH. Druhy kalkulací Kalkulace předběžná se používá při stanovení nákladů na kalkulační jednici před zahájením výroby. Náklady jednicové (přímé) lze stanovit přesně na základě norem. U režijních (nepřímých) nákladů tato možnost není. Vychází se například z celkového objemu nákladů v minulém období. Kalkulace výsledná slouží ke stanovení skutečných nákladů na výrobu kalkulační jednice. Vychází vždy ze zaúčtovaných nákladů sledovaného období. Porovnáním kalkulace předběžné a výsledné zjistíme, do jaké míry byly dodrženy rozpočtované náklady. Porovnání slouží tedy ke zjištění efektivity dané činnosti.

115

Přílohy: Účtový rozvrh Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Software Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

427 428 429 43 431

Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek neodpisovaný Pozemky Umělecká díla a sbírky Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Pořízení dlouhodobého finančního majetku Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

45

Ostatní fondy Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Rezervy

451 454

Rezervy zákonné Rezerva na daň z příjmu

459 46 461 47 48

Ostatní rezervy Dlouhodobé bankovní úvěry Dlouhodobé bankovní úvěry Dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek a pohledávky

49

Individuální podnikatel

491

Účet individuálního podnikatele

11

Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky k zřizovacím výdajům Oprávky k software Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku Oprávky ke stavbám Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku Opravné položky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby Materiál

111 112

Pořízení materiálu Materiál na skladě

527 528

01 011 013 019 02 021 022 029 03 031 032 04

041 042 043 05 051 052 06 07 071 073 079 08 081 082 089 09

Účtová třída 5 - Náklady

116

50

Spotřebované nákupy

501

Spotřeba materiálu

502

Spotřeba energie

503 504

Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Prodané zboží

51 511 512

Služby Opravy a udržování Cestovné

513

Náklady na reprezentaci

518 52

Ostatní služby Osobní náklady

521

Mzdové náklady

524

Zákonné sociální a zdravotní pojištění

525 526

Ostatní sociální a zdravotní pojištění Sociální náklady individuálního podnikatele Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady

119 12 121 122 123 124

Materiál na cestě Zásoby vlastní výroby Nedokončená výroba Polotovary vlastní výroby Výrobky Zvířata

53 531 532 538 54 541

13 131 132 139 15 151 159 19

Zboží Pořízení zboží Zboží na skladě v prodejnách Zboží na cestě Poskytnuté zálohy na zásoby Poskytnuté zálohy na materiálu Poskytnuté zálohy na zboží Opravné položky k zásobám

542 543 544 545 546 548 549 55

551

21 211 213

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Peníze Pokladna Ceniny Účty v bankách Bankovní účty Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé cenné papíry a podíly a finanční majetek Převody mezi finančními účty

56 562 563 568 569

574 58

31 311 314

Peníze na cestě Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy Pohledávky Odběratelé Poskytnuté zálohy

315

Ostatní pohledávky

591

32

Závazky (krátkodobé)

592

321

Dodavatelé

593

324

Přijaté zálohy

594

325 33

Ostatní závazky Zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Zaměstnanci Ostatní závazky vůči zaměstnancům Pohledávky za zaměstnanci Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Zúčtování daní a dotací Daň z příjmů

22 221 23 231 25 26 261 29

331 333 335 336 34 341

552 554 555

57

582 584 588 59

60

601 602 604 61 611 612

117

Daně a poplatky Daň silniční Daň z nemovitostí Ostatní daně a poplatky Jiné provozní náklady Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Prodaný materiál Dary Smluvní pokuty a úroky z prodlení Ostatní pokuty a penále Odpis pohledávek Ostatní provozní náklady Manka a škody Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tvorba a zúčtování zákonných rezerv Tvorba a zúčtování ostatních rezerv Zúčtování komplexních nákladů příštích období Finanční náklady Úroky Kurzové ztráty Ostatní finanční náklady Manka a škody na finančním majetku Rezervy a opravné položky finančních nákladů Tvorba a zúčtování rezerv Mimořádné náklady Škody Tvorba a zúčtování rezerv Ostatní mimořádné náklady Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená Účtová třída 6 - Výnosy Tržby za vlastní výkony a zboží Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Tržby za zboží Změny stavu vnitropodnikových zásob Změna stavu nedokončené výroby Změna stavu polotovarů

342 343 345 346 349

Ostatní přímé daně Daň z přidané hodnoty Ostatní daně a poplatky Dotace ze státního rozpočtu Zúčtování DPH

613 62 621 622 623

35

Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva

624

37

Jiné pohledávky a závazky

641

378 379 38 381 382 383 384 385 388 389 39

Jiné pohledávky Jiné závazky Přechodné účty aktiva a pasiv Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Výdaje příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní Dohadné účty pasivní Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Základní kapitál a kapitálové fondy Základní kapitál Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Změny základního kapitálu Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární fondy

642 644 646 648 66 662 663 668 68 688

36

41 411 412 413 419 42

421 422 423

64

Změna stavu výrobků Aktivace Aktivace materiálu a zboží Aktivace vnitropodnikových služeb Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku Aktivace dlouhodobého hmotného majetku Jiné provozní výnosy

70

Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje materiálu Smluvní pokuty a úroky z prodlení Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Finanční výnosy Úroky Kurzové rozdíly Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy Ostatní mimořádné výnosy Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty Účty rozvažné

701 702 71 710

Počáteční účet rozvažný Konečný účet rozvažný Účet zisků a ztrát Účet zisků a ztrát 75-79 Podrozvahové účty

118

Použitá literatura: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony – úplná znění platná k 1. 1. 2014. Grada Publishing, a. s., 2014. 272 s. ISBN 978-80-247-5171-9 PAVEL, Jan. Daňový systém I. Univerzita Pardubice, 2005. 86 s. ISBN 80-7194-786-5 PAVEL, Jan. Daňový systém II. Univerzita Pardubice, 2006. 60 s. ISBN 80-7194-830-6 ČUHLOVÁ, Jarmila. MUNZAR, Vladimír. Přehled učiva k maturitní zkoušce. Fortuna, 2008. 215 s. ISBN 80-7168-978-5 ČUHLOVÁ, Jarmila. MUNZAR, Vladimír. Účetnictví pro 3. ročník obchodních akademií a pro ostatní střední školy. Fortuna, 2002. 119 s. ISBN 80-7168-968-8 ČUHLOVÁ, Jarmila. MUNZAR, Vladimír. Účetnictví pro 4. ročník obchodních akademií a pro ostatní střední školy. Fortuna, 2002. 119 s. ISBN 80-7168-814-2 ČUHLOVÁ, Jarmila. MUNZAR, Vladimír. Slovník základních pojmů z účetnictví. Fortuna, 2002. 119 s. ISBN 859-40-315-0467-2

ŠTOHL, Pavel. Učebnice Účetnictví 2013 l. díl pro střední školy a veřejnost. Vzdělávací středisko Znojmo. 154 s. ISBN 97-80-87237-58-8 ŠTOHL, Pavel. Učebnice Účetnictví 2013 Il. díl pro střední školy a veřejnost. Vzdělávací středisko Znojmo. 213 s. ISBN 978-80-87237-48-9 ŠTOHL, Pavel. Učebnice Účetnictví 2013 IIl. díl pro střední školy a veřejnost. Vzdělávací středisko Znojmo. 174 s. ISBN 978-80-87237-60-1

119

Internetové stránky: Zákon č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších novelizací [cit. 1. 2. 2014] Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších dodatků [cit. 10. 2. 2014] Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-z-nemovitosti-uplne-zneni Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí [cit. 15. 2. 2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších novelizací [cit. 18. 2. 2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicnidan/ Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-silnicni-uplne-zneni Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších novelizací [cit. 21. 2. 2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších novelizací [cit. 28. 2. 2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebnidan/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon č. 563/2001 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších novelizací [cit. 15. 1. 2014] Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-ucetnictvi-uplne-zneni Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=z%C3%A1kon+o+%C3%BA%C4%8Detnictv%C3%AD

120

121

ÚČETNICTVÍ S VYUŽITÍM PC

Recommend Documents