Domácí připojení PC s využitím technologie ADSL Semestrální práce z Komunikačních systémů a služeb Téma č. K_73 V Říjnu 2004 vypracoval: Jiří Horník e-mail:
[email protected]
Obsah OBSAH.........................................................................................................2 ÚVOD...........................................................................................................3 TECHNOLOGIE ADSL................................................................................4 HISTORIE ADSL V ČR................................................................................6 TRH ADSL SLUŽEB V ČR - ŘÍJEN 2004................................................... 8 Konečně začíná fungovat konkurence............................................................................................ 8 Přeprodej řešení ČTc....................................................................................................................... 8 Využití vlastní sítě............................................................................................................................. 8 Propojení sítí..................................................................................................................................... 9 Zpřístupnění místních smyček - LLU............................................................................................. 9 Shrnutí............................................................................................................................................... 9
ZŘÍZENÍ ADSL OD OBJEDNÁNÍ HTS PO PŘIPOJENÍ NA INTERNET. 10 JÁ A ADSL................................................................................................ 12 VÝSLEDKY MĚŘENÍ.................................................................................13 ZÁVĚR....................................................................................................... 16 ZDROJE INFORMACÍ............................................................................... 17 PŘÍLOHY....................................................................................................18
-2-
Úvod Myslím, že se nemusím bát prohlásit, že: "ADSL je služba, která významně ovlivnila trh broadbandu v ČR". Toto "ovlivnění" je významné zejména v segmentu služeb pro domácnosti (resp. malé firmy), kterým ADSL v podstatě umožnilo širokopásmové připojení k internetu a to za relativně přijatelný měsíční paušál. Nyní zcela záměrně opomíjím skupinu služeb CaTV (kabelová televize), tedy dříve UPC Mistral, nyní Chello, resp. Karneval. Je sice pravdou, že tyto služby tu byly dříve než ADSL, ale bylo je možné zřídit pouze u "vyvolených" (řádově tisíce max. desetitisíce uživatelů). Navíc CaTV neměla konkurenci v podobě jiných podobných služeb. Případní poskytovatelé CaTV si v podstatě dodnes nekonkurují, protože v dané lokalitě je většinou dostupný pouze jeden z nich. Jednoduše: Mohu mít buď Chello, nebo Karneval, nebo nic. Ale nemohu o tom rozhodnout, protože to záleží na tom jestli mám nebo nemám daný "kabel" zaveden do domu. Případná konkurence se tedy odehrává na úrovni ADSL x CaTV (resp. dnes ještě x Satelit x Wi-Fi a další). A i tato konkurence připadá v úvahu pouze tam, kde je dostupných více těchto služeb na jednom místě. A to není všude. Nicméně jistá "intertechnologická" konkurence na českém broadband trhu jistě existuje. Důkazy: Zvyšování rychlosti a pokles cen CaTV služeb, Zřizování Wi-Fi hotspotů v místech, kde je možné se připojit "napevno" apod. Troufám si tvrdit, že na tomto "rozhýbání" trhu mají ADSL služby lví podíl. A to i přes to, že jejich zavádění v režii Českého Telecomu (ČTc) připomínalo a dodnes připomíná spíše frašku, než snahu o kvalitní, dostupnou a flexibilní službu (více v kap. Historie ADSL v ČR). Jde totiž o to, že technologie je dostupná pro mnohem více zákazníků (potenciálně statisíce až miliony v ČR), než CaTV, nebo Wi-Fi, protože využívá infrastruktury stávajících telefonních linek (POTS - Plain Old Telephone Service). Jinými slovy: "dráty jsou již natažené". Sice v mnoha případech nefunguje (staré ústředny, velká vzdálenost od ústředny apod.), ale množství zákazníků u nichž je technologie ADSL dostupná je nejméně o řád větší než v současnosti CaTV (mluvím o trhu v ČR v roce 2004). Nyní jde o to aby byly zákazníkům dostupné i služby na této technologii založené (ADSL služby). Mluvím o ekonomické dostupnosti. Tu dnes v maximální možné míře zajišťuje konkurence mezi poskytovateli ADSL služeb (ISP) - tedy "intratechnologická". Míra ovlivnění kvality a ceny je omezena jednak technologickými limity, ale především závislostí ISP na poskytovatelích technologie (PT), které donedávna představoval pouze ČTc. Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že termín "ADSL" používám pro dvě odlišné věci. Jednak pro samotnou technologii ADSL a také pro služby na této technologii založené (pro něž by zřejmě bylo lepší používat termín služby založené na ADSL, či ADSL služby). Označení ADSL je však v praxi zažité pro oba tyto významy. A protože jsem přesvědčen, že to nezpůsobí v textu žádné nejasnosti budu jej takto používat i nadále. Meritem tohoto textu by měl být především popis českého trhu ADSL služeb a subjektivních zkušeností s touto službou z pohledu běžného uživatele. Kapitolu o technologii jsem zařadil protože ji považuji za nutné východisko pro další text. Kapitola o historii v ČR je zařazena protože tato historie je podle mě velice "pikantní". Došlo zde totiž k něčemu, co jsem pro účely této semestrální práce pojmenoval: "česká cesta zavedení ADSL", ale o tom dále (jen doufám, že se v této kapitole nestane z odborného pojednání spíše fejeton). Nyní tedy přejdeme k relativně stručnému a obecnému popisu technologie ADSL, po kterém budou následovat kapitoly zaměřené na českou realitu.
-3-
Technologie ADSL ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) je technologie z rodiny xDSL (Digital Subscriber line). "A" v názvu znamená asymetrický (asymmetric). Jde o to, že rychlost linky ve směru k uživateli (downstream, download) se liší (je několikrát vyšší) od rychlosti v opačném směru (upstream, upload). Kromě ADSL tedy ještě rozlišujeme jiné DSL technologie. Jejich základní charakteristiky uvádí tabulka (viz. obrázek 1), kterou jsem převzal z [2]:
obrázek 1 - Technologie rodiny xDSL
Nás samozřejmě zajímá převážně ADSL, ale dále popisované principy je možně vztáhnout i na další xDSL technologie. Jde o technologii, která umožňuje dosahovat vysokých přenosových rychlostí na metalickém vedení. K přenosu tedy můžeme využít běžné telefonní vedení. Přenosové rychlosti mohou dosahovat teoreticky až 52Mb/s (VDSL) resp. 8Mb/s (ADSL). A to už není špatné (obzvláště v porovnání s běžným analogovým modemem o rychlosti 56 kb/s). Tyto rychlosti jsou teoretické, ale není problém v praxi dosahovat u ADSL rychlosti v řádech Mb (u downstreamu). Platí úměra: "Čím větší rychlost, tím menší dosah.". Určité omezení, které technologie má spočívá v relativně malém dosahu (asi tak 3,5 km), z čehož vyplývá nemožnost instalace na linky vzdálené od ústředny více. Jak je možné dosáhnout takových parametrů? Technologie xDSL využívají pro přenos signálu vyšší frekvence než ty, které využívá běžný telefon. Telefon (a analogový modem) pracují ve frekvenčním pásmu do 3,4kHz, zatímco např. u ADSL je to (viz obrázek 1) 138-1104 khz na downstreamu. Nevýhodou takových frekvencí je závislost nejen na délce, ale také na kvalitě metalického vedení. Naopak výhodou využívání jiných frekvencí je možnost současného telefonování a používání internetového připojení. Pro "odfiltrování" datového přenosu od telefonního používáme zařízení nazvané splitter. Celé připojení až do Internetu je vidět na obrázku 2, který pochází z [1]. Na straně uživatele tedy vidíme jednak PC, které nějakým způsobem odesílá data na modem (rozhraním může být Ethernet, USB atd.). Modem je trvale připojen k ústředně (přičemž max. vzdálenost je cca 3,5 km). Splitter rozděluje telefonní a datové přenosy (vidíme v něm zapojené běžné telefonní zařízení). Na straně poskytovatele technologie (PT) je na ústředně instalována obdoba splitteru, který telefonické hovory "pouští" do běžné telefonní sítě a přenosy vyšších frekvencí
-4-
přepojuje na DSLAM (DSL Access Multiplexer) ke kterému mají ISP připojené své sítě. Všem zájemcům o technické záležitosti doporučuji články [3] a [4] kde jsou vyfocena výše zmíněná zařízení. U ADSL existuje jev nazvaný agregace (angl. overbooking) což je sdílení datové linky operátora více lidmi. V českých podmínkách připadají v úvahu agregace od 1:50 přes 1:20 až po 1:4. Z praktických zkušeností vyplývá, že agregace o něco snižuje reálnou rychlost připojení (u 1:50 je to tak o 20-30%). Nelze ale říci, že když máte připojení 512 kbps a agregaci 1:50, připojovali byste se běžně rychlostí 10 kbps. Normální je tak 400 kbps. Agregace je založena na předpokladu, že nikdo nevytěžuje svou linku dlouhodobě naplno (např. při surfování - několika kilobytová stránka se k vám dostane za zlomek sekundy, ale vy ji prohlížíte až několik desítek sekund). Problém nastává, když všichni uživatelé chtějí stahovat download akcelerátorem a vytíží svou linku naplno. V tomto případě operátoři uplatňují tzv. FUP (Fair Usage Policy), která nastavuje "stahovačům" nižší prioritu.
obrázek 2 - Připojení PC do Internetu technologií DSL
Nakonec pouze malou poznámku týkající se technologické stránky ADSL: "Pozor na Annex!". Český Telecom totiž v průběhu nabízení ADSL změnil přípojky instalované na ústředny ze standardu Annex A na Annex B. Rozdíl mezi těmito standardy není tak důležitý jako spíš to, že modemy nejsou vzájemně kompatibilní. Pokud máte starou Annex A linku, nedivte se, že vám nefunguje nově koupený modem (není schopen synchronizace s ústřednou). To lze snadno vyřešit tak, že požádáte Telecom o změnu přípojky, která by měla být provedena zdarma. Bude to pro vás znamenat "pouze" několik hodin až dní bez připojení. Mnohem nebezpečnější je opačná situace: Máte novou ADSL přípojku typu Annex B, ale chcete ušetřit za modem (modem od ISP je tak za 2000 Kč zatímco modem z bazaru třeba za 500 Kč). Pozor: Modemy za 500 Kč z bazaru jsou právě Annex A. Tyto modemy na nových přípojkách nepoběží a ani změna přípojky nepřipadá v úvahu. Navíc vás na to žádný "prodejce" (podle mé zkušenosti) neupozorní. Mohlo by se snadno stát, že vyhodíte 500 korun a stejně pak budete muset koupit modem typu Annex B.
-5-
Historie ADSL v ČR Přestože ADSL služby se staly všeobecně známými na jaře roku 2003, jejich historie v ČR začala již o dva roky dříve. Protože jsem sám začal ADSL sledovat až na začátku roku 2003, musím následující informace čerpat z článku [5]. V červenci 2001 spustil ČTc pilotní projekt ADSL. Testovacího provozu se zúčastnilo i 500 zájemců z řad veřejnosti. Začátkem roku 2002 představil ČTc svou komerční nabídku nazvanou IOL Platinum. Za cenu 25000 Kč/měsíc byste dostali rychlost 256/64 kbps bez datového limitu. To se při dnešních cenách a rychlostech ADSL zdá jako z jiného světa. Nicméně je možné, že by si některé firmy, pro které by nebylo možné jiné připojení tuto službu skutečně koupili. Zasvěceným bylo od začátku jasné, že Telecom využije svého výhradního přístupu k telefonní síti (na které je služba poskytována). Vzhledem k ceně (za nejlevnější verzi s 500 MB limitem dat cca 2000 Kč/měsíc + DPH + pronájem modemu) a nemožnosti případné konkurence, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) IOL Platinum zakázal poskytovat. Telecom byl tehdy podezříván ze záměrného "brzdění" rozvoje nových technologií (ADSL) ve prospěch technologií prakticky mrtvých. Všichni si jistě vzpomínáme masivní kampaň k datovým službám přes linku ISDN. Tehdy se říkalo, že: "Telecom má plné sklady ISDN modemů a ADSL nepustí dokud nenachytá dost lidí na ISDN". Myslím, že je to i docela možné. ČTÚ nařídil Telecomu aby vypracoval a uveřejnil velkoobchodní nabídku ADSL. Šlo vlastně o přeprodávání služeb realizovaných Českým Telecomem. To by bylo dočasné řešení, než dojde k zpřístupnění místních smyček alternativním operátorům (LLU - Local Loop Unbundling). K tomuto řešení později došlo a dodnes je to velmi oblíbený obchodní model pro menší alternativní operátory. Telecomu vypracování velkoobchodní nabídky trvalo do února 2003 (tedy cca 6 měsíců). To přiblížilo domněnky o záměrném zdržování jistotě. Přestože tato nabídka nadále neumožňovala účinnou konkurenci, byl to první krůček k "rozhýbání trhu". Alternativní operátoři (AO) nemohli jít s cenou příliš pod IOL (Internet On-Line - dceřiná společnost ČTc poskytující maloobchodní služby připojení k internetu), ale mohli k této službě tzv. "přidávat hodnotu". Jednalo se např. o pevnou IP adresu zdarma, e-mail, webprostor apod. Tento model funguje často dodnes. Situace však byla nadále dosti nevýhodná jak pro AO tak především pro zákazníky. Model jednak umožňoval Telecomu kontrolu nad parametry služeb. Druhým problémem byl fakt, že Telecom v řadě případů (instalace služby, řešení technických problémů apod.) nadržoval zákazníkům IOL před ostatními (vlastní zkušenost). Zmíněných technických problémů bylo ze začátku také mnoho (výpadky, nízké rychlosti). Zejména v období od srpna do října 2003, kdy Telecom experimentoval s agregací (viz kap. Technologie ADSL) a kdy nebylo výjimkou, že rychlosti ADSL dosahovaly rychlostí 10 kbps (při nominálním downloadu 192 kbps), tedy asi 4x méně než analogový modem. Toto období lze nazvat: "Testovací provoz za plnou cenu", což uživatele velice rozčilovalo. Pod tlakem veřejnosti i úřadů se Telecom odhodlal k úpravě parametrů služby tak, aby byla alespoň srovnatelná se zahraničím (ČR se tehdy totiž měla za co stydět, neboť poměr ceny a rychlosti byl značně v neprospěch českého uživatele). O razantním snížení ceny nemohla být řeč, tak došlo ke zvýšení nominálních rychlostí. Ovšem ne zadarmo. V nových smlouvách se totiž objevily limity na přenesená data. Mezitím byli vyřešeny i technické problémy (služba již běžela normálně na 70% nominální rychlosti). Prakticky byl v říjnu 2003 ukončen "testovací provoz" a uživatelé měli k dispozici spektrum ADSL od 512/128 kbps s agregací 1:50 po 1024/256 s agregací 1:20. Technické parametry služby se také stabilizovali (tedy rychlost, doba odezvy i ztrátovost).
-6-
Začátkem roku 2004 došlo většinou k zavedení limitů na přenos dat a implementace FUP, což jsou ale v podstatě kosmetické změny v rámci obchodního modelu založeném na přeprodeji služeb. Telecom ještě jednou rozhýbal tyto vody uvedením služby Internet Express, ale AO tento pokus o získání výhody relativně rychle odrazili (i když ČTc tím podstatně zvýšil svůj podíl na trhu [6]). Zajímavější jsou ale nové modely založené na propojení sítí (Czech On Line - COL) a na LLU (České Radiokomunikace - ČRa a Telenor Networks TN). Hovořit se o nich začalo v květnu 2004 [7] a nyní již mají konkrétní podobu. Tyto modely umožňují vznik konkurence mezi poskytovateli technologie (PT), neboť jsou do velké míry nezávislé na Telecomu.
-7-
Trh ADSL služeb v ČR - říjen 2004 Konečně začíná fungovat konkurence Po třech letech od prvního uvedení ADSL v českých zemích začíná trh postupně dozrávat. Výhody jsou jasné: Lepší parametry služeb a nižší cena. Vidím zde i něco, co by mohlo být považováno za nevýhodu. Jde o značnou nepřehlednost a vyšší nároky na zákazníka při hledání nejvhodnější nabídky. Myslím, že zde často může dojít i k situaci, že si zákazník službu zřídí a pak zjistí, že ji mezitím mohl někde získat lépe. V současnosti se totiž ISP předhánějí v různých akčních nabídkách a trh je tak dosti dynamický. Tento stav je ale příležitostí pro další subjekty, které poskytují různá poradenství a přehledy, resp. fungují jako dealeři maloobchodních služeb. Mám na mysli např. server DSL.cz (http://www.dsl.cz) apod. Velký potenciál mají také "nové" obchodní modely založené na LLU, nebo propojení. Myslím, že v blízké budoucnosti nás čeká opravdu "guláš" na trhu broadbandu jako celku, protože kromě ADSL se probouzejí také CaTV, Wi-Fi a další provideři. Toto je tedy pouze začátek. Zůstaňme u ADSL (resp. xDSL). Subjekty poskytující xDSL služby mají v současné době tyto možnosti (obchodní modely) [7]: •
Přeprodej řešení Českého Telecomu (jiných operátorů).
•
Poskytování služby na vlastní síti.
•
Využití propojení své sítě se sítí ČTc.
•
Využití smlouvy o LLU.
Zatím je relativně rozvinutý první způsob a ostatní jsou "na začátku". Na druhou stranu: první způsob už svůj potenciál vyčerpal, zatímco zbylé jej mají obrovský.
Přeprodej řešení ČTc Těchto nabídek je velká řada, ale jejich parametry jsou relativně dost podobné. Na přehledu nabídek připojení serveru DSL.cz (http://www.dsl.cz/index.php?akce=1) je poznáme jednak podle agregace 1:50 (resp. 1:20) a rychlosti od 256/64 do 1024/256 kbps a dále tím, že je nabízejí převážně menší AO. Samostatnou kapitolou je pak Internet Expres. Datové limity jsou většinou 2,3,6,10 GB a bez limitu. A ceny se pohybují od 599 do 5500 Kč/měsíc bez DPH a paušálu za telefonní linku. Vzhledem k vysoké dynamice trhu není nutné se zabývat podrobně konkrétními nabídkami. Někteří operátoři již také kromě řešení ČTc přeprodávají i služby jiných PT (např. Contactel řešení TN).
Využití vlastní sítě. K tomuto odvážnému řešení se prozatím odhodlalo pouze GTS, které provozuje vlastní místní smyčky. Vzhledem k obrovským nákladům na budování sítě je služba (GTSL) přístupná pouze v části Prahy 1 a 2 a částech Ostravy. Konkrétní ceny jsou srovnatelné s ostatními nabídkami (viz [příloha 1]). Vzhledem ke zmíněným nákladům na vlastní síť se pro poskytovatele jeví jako výhodnější použití existující sítě ČTc. Tedy některé ze zbývajících řešení. GTS kromě svého připojení také přeprodává řešení ČTc.
-8-
Propojení sítí Smlouvu o propojení má COL u kterého se předpokládá řešení na tomto základě. Propojení není ideálním řešením, protože umožňuje ČTc do jisté míry kontrolovat podmínky služeb. U COL se předpokládá, že tyto služby bude přeprodávat menším AO. Dle [7] je možný smysl tohoto řešení v tom, že COL jako relativně velký AO bude tlačit svou silou na Telecom, aby vylepšoval parametry služeb a vylepší se tak pozice ostatních AO. Toto řešení však nemá zatím reálnou podobu a je ve fázi vyjednávání podmínek.
Zpřístupnění místních smyček - LLU V současné době tuto možnost využívají dvě společnosti: Telenor Networks (TN) a České Radiokomunikace ČRa. TN poskytuje své služby velkoobchodně jiným operátorům pod názvem xDSL by Telenor. Prvním zákazníkem byla Nextra Czech Republic - dceřiná společnost Telenoru. Dnes přístup přes TN poskytují také Contactel, eTel, SkyNet a Tiscali. Jaké parametry tyto služby mají konkrétně je vidět na [9]. Spektrum služeb zahrnuje krom ADSL také SHDSL s agregacemi od 1:40 do 1:1 a o rychlostech 512/128 kbps až 2048/384 (resp. 2048/2048 kpbs). U služeb s agregací 1:4 a 1:1 je také garantována určitá minimální rychlost. Dle konkrétního ISP je možno zřídit SLA (Service Level Agreement). Dostupnost je možno zjistit na této stránce: https://checkdslam.telenornetworks.cz/. TN mají zatím pokryté části Prahy a Ostravy, ale mělo by dojít relativně brzy k většímu rozšíření. Ceny a konkrétní podmínky se liší poskytovatel od poskytovatele, ale obecně lze říci toto: Limity přenesených dat nejsou uplatňovány, ceny se pohybují u ADSL od 700 Kč/měsíc (512/128 1:40) do cca. 10 000 Kč/měsíc (2048/384 1:4). U SHDSL cca 1500 Kč/měsíc (128) - 10 000 Kč/měsíc (2048). ČRa se vydali opačnou cestou. Zatímco TN nabízí svou technologii velkoobchodním partnerům, ČRa poskytují technologii přímo maloobchodním zákazníkům. Služby se nazývají Bluetone DSL (www.bluetone.cz) a jsou dostupné ve vybraných lokalitách Prahy, Českých Budějovic a Ostravy. Agregace začíná na 1:20 následuje 1:10 a 1:5. Rychlosti ADSL jsou klasicky 512/128 až 2048/512 v případě ADSL. Za cenu 1590 Kč/měs. dostanete nejlevnější ADSL přípojku + telefonní linku s tarifem Supertarif nabízející po 1. minutě účtování po vteřinách a příznivé ceny volání (viz [příloha 2]). V případě SHDSL nabízí Bluetone až 4 Mbit garantovanou rychlost se symetrickým provozem. Tyto služby se nazývají DSL FixLine a nabízejí rychlosti 512 kbps (garantovaná 256 kbps) až 4Mbit/s. Za nejlepší variantu zaplatíte cca 17000/měsíčně.
Shrnutí Jako zákazníci si můžeme vybrat mezi třemi poskytovateli technologie a dále z velkého množství ISP. Volba poskytovatele technologie se realizuje zprostředkovaně přes volbu ISP a služby. Někteří ISP poskytují výhradně přístup přes ČTc, a někteří přes ČTc i TN. Pokud chceme přistupovat k internetu přes technologii ČRa musíme si vybrat ze služeb společnosti Bluetone. Nabídka ADSL na lowendu (pro domácnosti) je relativně vyrovnaná a záleží na konkrétních potřebách. S výběrem nám mohou pomoci specializované servery. Zajímavé rozdíly jsou v nabídce pro firmy, kde podle mého názoru vítězí Bluetone se svým 4Mbit-ovým SHDSL, ale za vyšší cenu. Služby DSL se zde stávají platnou alternativou jiným druhům pevných linek. V případě TN a ČRa je zatím nevýhodou poměrně malé pokrytí. -9-
Zřízení ADSL od objednání HTS po Připojení na Internet Co potřebujete k připojení přes ADSL? Telefonní linku a velkou dávku trpělivosti. V Případě, že nemáte to první, potřebujete o moc víc toho druhého. Mám tedy zkušenosti jen s ADSL poskytovaným českým Telecomem, ale předpokládám že u jiných PT tomu nebude jinak. V tomto případě počítejte nejméně s měsícem a půl pokud linku nemáte, nebo 3 týdny pokud ji máte. Při zřizování ADSL tedy doporučuji následující posloupnost kroků. 1. Pečlivě zvažte, jestli mezi všemi technologickými možnostmi je ADSL pro vás to nejlepší. Jsou i jiné cesty např. CaTV, Wi-Fi, GPSR, paušální dial-up apod. Je třeba zvážit dobu instalace, datové limity, cenu, kvalitu, rychlost, dostupnost a další rozhodné faktory. Nelze říci které řešení je lepší ale obecně: CaTV je většinou lepší ve všech faktorech, ale často je problém s dostupností. U Wi-Fi bývá problémem kvalita spojení. GPSR a dial-up jsou pomalé. 2. Pokud jste vyřadili všechny ostatní možnosti a zbylo ADSL a máte telefonní linku, přeskočte tento bod. V případě, že telefonní linku (HTS - Hlavní Telefonní Stanice) nemáte musíte si ji zřídit, neboť jedině tak zjistíte, zda je pro vás ADSL dostupné. Její zřízení si můžete u ČTc objednat v podstatě 3 způsoby: přes www, přes telefon, nebo osobně v Telepointech (zákaznická centra ČTc). Doporučuji osobní kontakt, protože tak máte největší jistotu, že se vaše objednávka "neztratí". Když jde všechno jak má (a to není vždy) přijde vám poštou smlouva, kterou podepíšete a pošlete zpět na Telecom. Po čase vám zavolá technik a dohodne se s vámi na termínu instalace HTS. Doporučuji při jakémkoli kontaktu zdůrazňovat, že vám jde hlavně o ADSL. Instalaci to neurychlí, ale je možné že z Telecomu dříve dostanete tzv. referenční číslo, které je k objednání ADSL nezbytné a které byste jinak dostali nejdříve s první fakturou. To by vám celou věc protáhlo tak zhruba o měsíc. Zřízení linky tedy trvá 3 týdny až 1 měsíc. Výjimečně i déle. 3. Když máte HTS musíte zjistit, zda vám na daném čísle bude ADSL fungovat. Jinými slovy jestli nejste moc daleko od ústředny. Pokud je vše OK můžete postoupit k bodu 4. Jinak vám už nic nepomůže a případnou nově zřízenou linku musíte zrušit. Případně si zakoupit analogový modem a jít do dial-upu. 4. Tento bod je zdaleka nejdůležitější. Musíte si správně vybrat ISP, Službu, Typ instalace, zda modem koupit, nebo pronajmout (viz varování před modemy z bazaru na konci kapitoly Technologie ADSL). Pomoci vám v tom můžou především specializované servery. Ty také často mají uzavřeny dealerské smlouvy s ISP a můžete si službu objednat přes ně. To většinou obnáší i nějaký benefit pro vás (myš, tričko apod.). Při výběru zvažujte hlavně: Cenu, Rychlost, Agregaci, Datové limity (příp. cenu za další data). Ostatní parametry těžko zjistíte předem. Můžete projít různá fóra a diskuze, ale mějte na paměti, že tam většinou píší nespokojení zákazníci. Spokojení se o své zkušenosti dělí méně často. 5. Když už máte vybráno stačí si službu objednat. Buď přes www poskytovatele, nebo některého z dealerů (většinou to jde i telefonicky). K tomu hlavně potřebujete referenční číslo, které najdete na každé faktuře ČTc. Pokud máte novou HTS, musíte číslo dostat z ČTc telefonem, nebo osobně. Může se stát, že ještě není vygenerované. Pak musíte ztropit rozruch, nejlépe osobně, na některém z Telepointů (strategie: bez čísla nejdu). 6. Když jste úspěšně vyplnili a odeslali objednávku stačí jen počkat 2-3 týdny. Poštou vám přijde samoinstalační balíček (instalace je zejména v případě USB modemu na Windows velmi snadná, takže nedoporučuji ji objednávat). Budete vyrozuměni o zprovoznění služby.
- 10 -
7. Po úspěšném nainstalování a prvním připojení se vám začne počítat měsíční paušál. Zřízení služby a samoinstalační balíček by měli být naúčtovány na první faktuře. Nyní byste si již měli užívat svého broadbandového připojení k internetu. Pozn.: často se stane, že v této chvíli narazíte na nějakou lepší nabídku. Pozor: přechod k jinému poskytovateli není zrovna hladký proces. Většinou vyžaduje nemalé náklady a neobejde se bez odpojení od internetu alespoň na pár dní. Proto, když jste se "upsali" některému poskytovateli je to většinou partnerství "na věčné časy".
- 11 -
Já a ADSL ADSL jsem si objednal v březnu 2003, kdy jsem již delší dobu cítil potřebu být připojen k internetu za paušální poplatek. Jelikož se poplatky za dial-up téměř rovnaly předpokládaným nákladům na ADSL a CaTV byla pro mne nedostupná, má volba byla jednoduchá: "ADSL, nebo nic". Na jaře 2003 byla jednoduchá i volba operátora a služby. V době objednávání se mi jako nejvýhodnější jevilo Volný ADSL od Czech On Line (výhoda spočívala v pevné veřejné IP adrese, mailboxu a dalších věcech). S odstupem času bych možná udělal lépe kdybych zvolil IOL (vzhledem k přednostnímu řešení tech. problémů u tohoto operátora). Připojení mi bylo po několika urgencích zprovozněno asi za 2 měsíce (v polovině května 2003). Nominální rychlost byla 192/64 kbit, neexistovaly limity a nepracovala agregace. ADSL tedy spokojeně šlapalo asi tak na 170/64 reálné rychlosti. Připojování přes SSD (Service Selection Dashboard - webová stránka, kde se vyplnilo jméno a heslo) bylo sice otravné, ale jinak docela idylka. Hororové zážitky na sebe nenechali dlouho čekat. Nejdříve pár několikadenních výpadků a pak pořádná rána: agregace. Agregace měla za následek snížení rychlosti na minimum. V těchto chvílích jsem se rád vracel k dial-upu. Mohlo mě jen těšit, že v tom nejsem sám. Je tedy možno říci, že jsem jako uživatel nejméně 6 měsíců sponzoroval zkušební provoz technologie. Telecom i COL tehdy byli docela v klidu, na e-maily vesměs nereagovali. Na telefony odpovídali jakoby mi nevěřili, že mám s tou skvělou službou problémy. Později to sice přiznaly, ale žádné výrazné slevy jsem se od nich nedočkal. Toto období bylo zkouškou nervů, ale touha po moderním způsobu připojení zvítězila. Po tomto půlroce došlo na podzim 2003 k postupnému vyřešení technických problémů a následně nabídce nových tarifů (sice rychlejších, ale s limitem). Okamžitě (Telecomu to trvalo asi měsíc a služba několik dní nefungovala) jsme provedli "migraci" na rychlost 512/128 kbit a upsali se k tarifu 10 GB/měsíc. Limit nebyl takovým problémem jak jsem se zprvu obával, neboť jsme (v obou směrech) přenášeli tak 6-8 GB měsíčně, takže existovala jistá rezerva. Od migrace služba funguje standardně. Ještě jsme měnili tarif jednou na jaře 2004, kdy COL (Volný) nabídl verzi bez limitu za nižší paušál. Tato administrativní změna taky chtěla svůj čas (opět tak měsíc), ale rozdíl v ceně nám byl přeúčtován do dalšího měsíce. Nyní mám tarif Volný ADSL s následujícími parametry: 512/128 kbps, agregace 1:50, bez limitu s veřejnou pevnou IP adresou za 1049 Kč/měsíc bez DPH. ISP sice aplikuje FUP, ale ta se mne vzhledem k relativně malému provozu naštěstí netýká. Tato rychlost bohatě dostačuje na pohodlnou práci s internetem (surfování, mail, ftp, stahování ovladačů a menších utilit, streamování audia, VoIP apod.). Občas se vyskytují problémy se streamováním videa, které ale často nepoužívám stejně jako videokonference. Závěrem lze tedy říct, že kdybych několik měsíců počkal, dostal bych za své peníze již standardně fungující službu, která má skutečně hodnotu své ceny. Poučení, které z toho pro mne plyne: Být opatrnější ve vztahu k novým technologiím.
- 12 -
Výsledky měření Při psaní této práce jsem provedl jednotýdenní test svého ADSL. V něm jsem sledoval přenosovou rychlost upstream i downstream, průměrnou dobu odezvy a ztrátovost. Rychlost a doba odezvy byla měřena aplikací: Test rychlosti připojení http://rychlost.webprovider.cz/. Dále byl použit program ping na servery http://www.seznam.cz a http://www.google.com. Ze sta pingů byl vždy získán údaj o ztrátě a době odezvy. Naměřené hodnoty vidíte v tabulce 1. Den
Doba
Sobota
Neděle
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Ráno Odpoledne Večer Ráno Odpoledne Večer Ráno Odpoledne Večer Ráno Odpoledne Večer Ráno Odpoledne Večer Ráno Odpoledne Večer Ráno Odpoledne Večer
Rychlost kb/s
Doba odezvy ms
seznam download upload ping 339,92 93,78 403,024 99,584 302,74 94,23 418,73 99,64 172,32 91,5 58,49 81,64 405,12 88,63 389,314 92,8 158,34 95,24 406,8 99,9 395,54 94,3 316,83 89,21 416,26 98,12 400,31 95,6 394,31 96,99 415,3 98,6 404,18 97,96 402,12 93,59 418,42 101,04 389,68 95,94 90,5 97,08
23 21 21 21 43 47 22 26 38 20 25 24 21 22 23 21 25 23 21 28 33
Ztráta % ze 100 pokusů
rychlost.webprovider.cz seznam google 87,5 0 0 80,5 0 0 83,5 0 2 81,8 0 0 97,4 2 1 101,2 12 4 86,2 0 2 90,5 2 0 104,3 4 5 82,3 0 0 86,3 14 6 86,8 0 3 80,3 2 1 83,2 0 2 111,3 2 4 82,1 0 2 93,1 2 3 103,9 3 6 83,7 2 0 81,2 0 4 110,1 4 0
tabulka 1 - naměřené hodnoty ADSL
Z této tabulky toho nelze o parametrech dané služby mnoho usoudit, proto jsem z nich vypočítal nejdůležitější charakteristiky. Průměry, směrodatné odchylky, maxima a minima (viz tabulka 2). Tato tabulka již stojí za povšimnutí. Zejména pak průměry a směrodatné odchylky v jednotlivých denních dobách a také ty celkové. Maxima a minima hodnot slouží spíše pro dokreslení situace a význam mají zejména ve sloupcích odezva a ztráta. Pokud bychom chtěli tato data interpretovat můžeme říci, že vlivem agregace dochází u služby s nominální rychlostí 512/128 kbps ke zpomalení o 20 až 80%. Značné rozdíly dokládá také směrodatná odchylka (zvláště večer). Celková průměrná rychlost je cca 70% nominální (pokud jde o downstream). Na upstreamu dochází v průměru ke zpomalení o 25%, ale hodnoty jsou zde stabilnější (viz směrodatná odchylka). Průměr download rychlosti je značně ovlivněn (tažen dolů) extrémy. Proto bez ohledu na statistiku mohu říci, že rychlost se obvykle pohybuje mezi 350 - 400 kbps. Vidíme, že rychlost downloadu je více ovlivněna denní dobou a směrodatné odchylky u downloadu jsou o řád až dva vyšší než u uploadu. To jasně svědčí o tom, že oněch 50 šťastlivců, kteří se mnou sdílí přípojku (v páteřní síti a s vyšší rychlostí než 512/128, viz pojem agregace ze slovníku pojmů) jsou spíše domácí uživatelé než firmy. Zátěž sítě je zde evidentně vyšší ve večerních hodinách. Rychlost uploadu je naopak méně snížena a je stabilnější, což je také typičtější pro domácnosti.
- 13 -
Doba odezvy se většinou pohybuje pod 100 ms. To je celkem slušná hodnota pro většinu aplikací. Musíme si pouze uvědomit, že mnou měřená doba odezvy není ta, která vzniká mezi mým počítačem a nejbližším serverem poskytovatele. Bude se tedy velice lišit podle toho, přes kolik uzlů musí daný paket v konkrétním případě projít. Např. u serveru lokalizovaného v nějaké čínské vesničce bude pravděpodobně vyšší, než u www.seznam.cz. Pokud dále pomineme dvě extrémní hodnoty, tak i ztráta v průměru okolo 2% není nic tragického. Download 402,9357 364,9097 246,19 338,0118 26,21428 78,81822 131,8169 112,0194 418,73 404,18 402,12 418,73 339,92 172,32 58,49 58,49
Ráno Odpoledne Průměr Večer Celkem Ráno Směrodatná Odpoledne odchylka Večer Celkem Ráno Odpoledne Max Večer Celkem Ráno Odpoledne Min Večer Celkem
Upload 97,10143 95,38343 92,56857 95,01781 4,068501 2,606835 5,092794 4,463136 101,04 99,584 97,08 101,04 88,63 91,5 81,64 81,64
Odezva 52,35 57,3 65,00714 58,21905 31,11625 30,82923 36,4352 33,30443 87,5 97,4 111,3 111,3 20 21 21 20
Ztráta 0,642857 2,571429 3,5 2,238095 0,894997 3,599887 2,970089 2,990537 2 14 12 14 0 0 0 0
Některá tvrzení budou jistě patrnější z grafů, než z tabulek. Následují tedy dva Grafy, které ukazují rychlost downloadu (resp. uploadu) v závislosti na denní době a dnu v týdnu. Grafy pro odezvu a ztrátu by neměli velký význam. Následující obrázky jsou přehledné, proto myslím, že není nutné je zvlášť komentovat.
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Ráno Odpoledne
Pá te k
St ře da Čt vr te k
Út er ý
Ne dě le Po nd ěl í
a
Večer
So bo t
kb/s
Rychlost download
den v týdnu
Graf 1 - rychlost download
- 14 -
Rychlost upload 105
kb/s
100 Ráno
95
Odpoledne
90
Večer
85
Pá te k
St ře da Čt vr te k
Út er ý
Ne dě le Po nd ěl í
So bo t
a
80
den v týdnu
Graf 2 - rychlost upload
Přestože rychlost uploadu se může z obrázku jevit stejně nestabilní jako u downloadu, je to způsobeno pouze tím, že hodnoty na tomto grafu jdou od 80 do 105 po 5 kb/s, zatímco na grafu 1 jsou od 0 do 450 po 50 kb/s. Naměřené hodnoty mě většinou nepřekvapili. Rychlost okolo 70% nominální rychlosti jsem přepokládal. Překvapen jsem byl pouze hodnotami naměřenými večer. Subjektivně totiž tak razantní zpomalení nepociťuji. Označení ráno, odpoledne, večer jsem použil protože jsem i přes velkou snahu nebyl schopen dodržet čas měření na minuty. Takže doba "ráno" odpovídá cca 8 - 10 hodině ranní, "odpoledne" je cca 14-16 hodin a "večer" je 19-21 hodin.
- 15 -
Závěr Technologie xDSL slibují velmi mnoho. Jedná se o využití volných frekvencí na POTS vedeních. Tedy jakési "nové služby na starých drátech". V České Republice jsou nyní využívány dvě technologie z této rodiny ADSL a SHDSL. Ta první, s asymetrickými rychlostmi je vhodnější pro domácnosti. Domácí uživatelé totiž mnohem více dat ze sítě přijmou, než odešlou. Cesta českého ADSL byla a je velice trnitá. Dá se říci, že dnešní stav je teprve začátkem opravdového rozvoje broadbandového přístupu k internetu (pokud jde o segment domácností). Nabídka služeb a konkurence je totiž nutným předpokladem masovějšího rozšíření. Až nyní se ceny stávají relativně snesitelné (je možno se připojit pod 1000 Kč/měsíčně s DPH). Místní dostupnost broadbandu se také postupně zvyšuje i když je často ještě (zvlášť mimo města) limitujícím faktorem. V porovnání s "civilizovaným" světem máme ale několikaleté zpoždění. To je způsobeno téměř výhradně neochotou monopolního Telecomu podělit se o trh s jinými subjekty a záměrným sabotováním liberalizace trhu. Telecom totiž místo toho aby využil čas k vytvoření konkurenceschopné nabídky služeb, věnoval všechnu svou energii na boj proti vzniku trhu, zákazníkům i ČTÚ. Přejme si, aby konkurence dále rostla. Jedině ona dokáže přinutit telekomunikační společnosti aby si vážili svých zákazníků. A dokáže stlačit ceny a zvýšit kvalitu služeb. Věřím, že ADSL má v České Republice stále velké rezervy.
- 16 -
Zdroje informací [1]
DSL.cz: Jak DSL pracuje?, http://www.dsl.cz/index.php?akce=3
[2]
Sviták P.: Rychlý Internet přes obyčejné dráty? Poznejte xDSL!, http://www.internetprovsechny.cz/clanek.php?cid=33
[3]
Peterka J.: ADSL v obrazech I, http://www.earchiv.cz/b04/b0722001.php3
[4]
Peterka J.: ADSL v obrazech II, http://www.earchiv.cz/b04/b0723001.php3
[5]
Němec M.: Historie vzniku ADSL u nás aneb Jak jsme válčili. http://www.zive.cz/h/Byznys/AR.asp?ARI=110209&CAI=2033
[6]
Peterka J.: Jak nám roste ADSL?, http://www.earchiv.cz/b04/b0824001.php3
[7]
Peterka J.: Jaké bude "jiné" ADSL?, http://www.earchiv.cz/b04/b0520001.php3
[8]
Peterka J.: Jak nám roste broadband?, http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3648
[9]
Telenor Networks: Nabídka služeb, http://www.telenornetworks.cz/produkty/xdsl/sluzby.php
- 17 -
Přílohy •
[příloha 1]
Ceník služeb GTSL, Cenik_GTSL.pdf
•
[příloha 2]
Ceník Bluetone DSL SUPERtarif, DSL SUPERtarif.doc
•
Slovník pojmů
Slovník Pojmů.doc
•
Franklin C.: How DSL works, http://computer.howstuffworks.com/dsl.htm
- 18 -
