Jednací číslo: KSBR 26 INS 24060/2013-A-22
Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Hanzlíkovou v insolvenční věci dlužníka: C.Q.E., s.r.o. se sídlem Šumavská 31, 602 00 Brno, IČO: 277 01 115, zast. Mgr. Radkem Zapletalem, advokátem se sídlem Arne Nováka 4, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu navrhovatele: CHEYER WEST s.r.o. se sídlem Ukrajinská 728/2, 101 00 Praha 10, IČO: 241 62 434, zast. zmocněncem Mgr. et Ing. Milanem Koštůrem, LL.M., bytem Bachmačská 2541/27, 702 00 Ostrava, doručovací adresa: Dr.Šmerala 1710/1, 702 00 Moravská Ostrava
takto:
I.
Insolvenční návrh s e z a m í t á .
II.
Navrhovatel je povinen zaplatit dlužníkovi náklady řízení ve výši 17 424,- Kč včetně DPH do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho právního zástupce Mgr. Radka Zapletala.
III.
Navrhovatel je povinen zaplatit soudní poplatek z insolvenčního návrhu ve výši 2 000,- Kč kolkovými známkami nebo na účet Krajského soudu v Brně vedený u ČNB Brno- město, č.ú. 3703-5720621/0710, variabilní symbol: 2649240603, konstantní symbol: 1148, a to do tří dnů od právní moci usnesení. Odůvodnění:
Dne 29.8.2013 byl soudu doručen insolvenční návrh podaný navrhovatelem. Navrhovatel uvedl, že má za dlužníkem splatnou pohledávku, kterou řádně nabyl na základě Smlouvy o zajištění dluhu postoupením pohledávek ze dne 7.1.2013 od společnosti DKF STAVITELSTVÍ s.r.o. Jedná se o cenu za provedené dílo tj. za provedené práce na zakázce Cyklostezka – komunikace v bermě a úseku lávka na kamenec a k hradu. Dlužník si na základě smlouvy o dílo č. 07/VK/2012 uvedené dílo objednal a následně oprávněnou osobou
pokračování
-2-
26 INS 24060/2013-A-22
bez uplatnění vad nebo jakýchkoliv výhrad řádně převzal. Práce byly následně dlužníkovi vyfakturovány daňovým dokladem – fakturou č. 13009 na částku 1 014 335,70 Kč se splatností dne 24.7.2013, takže postupovaná pohledávka je již splatná. Dne 7.1.2013 společnost DKF STAVITELSTVÍ s.r.o. uzavřela s navrhovatelem Smlouva o zajištění dluhu postoupením pohledávek, kterou postoupila všechny pohledávky plynoucí z uvedené smlouvy o dílo. Postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno dne 16.7.2013. Dlužník na pohledávku ve výši 1 014 335,70 Kč dosud nic nezaplatil. Navrhovatel označil další dlužníkovy věřitele, a to společnosti SDM – Stavby demolice Morava s.r.o. a JS konsorcium s.r.o. Dle mínění navrhovatele je dlužník v úpadku z důvodu insolvence a rovněž předlužení. Navrhovatel připojil přihlášku pohledávky a doložil Smlouvu o zajištění dluhu postoupením pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky na základy Smlouvy o zajištění dluhu postoupením pohledávek ze 15.7.2013, fakturu č. 13009 na částku 1 014 335,70 Kč, položkový soupis prací č. 7, smlouvu o dílo č. 07/VK/2012 z 9.7.2012 včetně příloh. Dlužník se vyjádřil k insolvečnímu návrhu několika podáními. Uvedl, že v insolvenčním návrhu je celá řada nepřesných a nepravdivých tvrzení. Společnost DKF STAVITELSTVÍ s.r.o. neprováděla dílo řádně a ve sjednaných termínech, a to i přes opakovaná písemná upozornění. Pokud přesto následně vystavila dlužníkovi fakturu č. 13009, byla tato fakturace ze strany dlužníka reklamována a faktura byla vrácena zpět. Po prověření fakturovaného plnění bylo totiž zjištěno, že ze strany zhotovitele díla byly touto fakturou účtovány k úhradě práce, které ve skutečnosti nebyly provedeny a co do rozsahu účtovaných prací tak fakturace neodpovídala výkonům zhotovitele skutečně realizovaným. Fakturou je z části účtováno plnění, které ve skutečnosti nebylo provedeno. Zaměřením skutečného provedení stavby provedeným geodetem Ivo Rusnokem bylo zjištěno, že skutečný rozsah provedených prací je nižší, než jaký byl zhotovitelem deklarován v soupisu provedených prací č. 7. Hodnota méněprací oceněná podle sjednaných jednotkových cen dosahuje částky 112 308,32 Kč, na úhradu této částky nevznikl zhotoviteli žádný nárok. Dlužník dále odkazuje na článek V. odst. 10 smlouvy o dílo č. 07/KV/2012, který obsahuje ujednání o pozastávce ve výši 10 % z každého uplatněného nároku na úhradu ceny za dílo. Podle článku V. odst. 14 smlouvy o dílo byl zhotovitel povinen vyznačit na každém svém řádně uplatněném nároku na úhradu ceny za dílo (faktuře) výši 10 % každé smluvené pozastávky, což zhotovitel na faktuře č. 13009 nevyznačil. Částka ve výši 87 404,74 Kč se tak nestala splatnou. Oproti splatné části pohledávky dlužník započetl své splatné pohledávky za zhotovitelem. Dlužník neoprávněnost fakturace vytkl zhotoviteli dopisem ze dne 17.7.2013 tj. ještě před splatností faktury a vyzval jej k předložení opraveného soupisu prací a vystavení nové faktury. Zhotovitel na tuto výzvu nijak nereagoval. Po doručení oznámení o postoupení pohledávky informoval dlužník také navrhovatele dopisem ze dne 19.7.2013 o spornosti postoupené pohledávky a upozornil jej na skutečnost, že dlužník eviduje za zhotovitelem pohledávky v celkové výši 402 195,97 Kč, které jsou vůči navrhovateli započitatelné. Dopis adresovaný navrhovateli se vrátil zpět nedoručený s tím, že navrhovatel je na adrese svého sídla neznámý. Dlužník dále rozporoval pohledávky dalších označených věřitelů. Doložil korespondenci zasílanou zhotoviteli i insolvenčnímu navrhovateli, doklady týkající se dalších
pokračování
-3-
26 INS 24060/2013-A-22
označených věřitelů, potvrzení správce daně a Městské správy sociálního zabezpečení o bezdlužnosti aj. Dále poukázal na skutečnost, že Smlouva o zajištění dluhu postoupením pohledávek je opatřena podpisy jednajících osob nikoliv dne 7.1.2013, ale až 26.8.2013, když tohoto dne tuto smlouvu před legalizačním orgánem podepsaly. K uzavření smlouvy tak došlo bez ohledu na její dataci až 26.8.2013. S odkazem na článek l.2. Smlouvy pak uvádí, že rozhodným dnem pro nabytí pohledávek navrhovatelem je 7. březen 2014, teprve k tomuto dni se navrhovatel mohl stát věřitelem dlužníka. Známý věřitel JS konsorcium s.r.o. podáním ze dne 8.1.2014 sdělil soudu, že nemá za dlužníkem žádnou splatnou či nesplatnou pohledávku. Věřitel SDM – Stavby demolice Morava s.r.o. podáním ze dne 25.10.2013 sdělil k dotazu soudu, že má vůči dlužníkovi splatné a dosud neuhrazené pohledávky z titulu nezaplacení cen za provedené výkony. Tyto pohledávky však nijak nedoložil. Dlužník ve svém vyjádření uvedl, že není zavázán této společnosti k úhradě pohledávky uváděné navrhovatelem, eviduje pouze nezaplacenou fakturu č. TP 110249 na částku 35 568,Kč. Tato faktura byla původně neuhrazena z důvodů, že k faktuře nebyl doložen soupis prací, jejichž úhrada byla předmětem fakturace. Poté co věřitel soupis prací doložil, byla ze strany dlužníka provedena úhrada částku 35 568,- Kč, což dlužník dokládá výpisem z účtu z 25.2.2014. Do insolvenčního řízení se dále přihlásili dva věřitelé, a to ALPINE Bau CZ, s.r.o. a Mgr. Magdalena Gebauerová, kteří však své přihlášky vzali zpět, soud se proto jimi již nezabýval. Dne 26.3.2014 se konalo jednání o insolvenčním návrhu. Navrhovatel se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud provedl důkazy přihláškami pohledávek a listinami doloženými do spisu, které se týkaly pohledávky navrhovatele a dalších věřitelů. Ostatními doklady doloženými dlužníkem se nezabýval. Dlužník dále doplnil, že ze strany zhotovitele díla, společnosti DKF STAVITELSTVÍ s.r.o. nebylo dílo dosud ukončeno a předáno. Na zhotovitele byl podán insolvenční návrh, o němž dosud nebylo rozhodnuto. V létě 2013 přestal plnit časový harmonogram a finanční plán, dlužník jako objednatel dokončuje práce na vlastní náklady a náklady vyššího dodavatele, odstraňuje vady a nedodělky. Se zhotovitelem bylo původně dohodnuto započtení vzájemných nároků, zhotovitel však postoupil své pohledávky vůči dlužníkovi na navrhovatele a poté nebylo možné zápočty provádět. Dlužník chtěl provést zápočet proti postupníkovi, avšak ten byl nekontaktní. Dlužníkovi vznikají vůči zhotoviteli stále další započitatelné nároky z důvodu neplnění smlouvy o dílo. Dle ust. § 97 odst. 5 zák.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dále jen „IZ“, insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Dle ust. § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Soud se proto nejdříve zabýval aktivní legitimací navrhovatele k podání insolvenčního návrhu.
pokračování
-4-
26 INS 24060/2013-A-22
Ze smlouvy o zajištění dluhu postoupením pohledávek uzavřené mezi DKF STAVITELSTVÍ s.r.o. jako postupitelem a navrhovatelem jako postupníkem soud zjistil, že tato smlouva je datována 7.1.2013, avšak úředně ověřené podpisy jednajících osob jsou připojeny až 26.8.2013. Tato skutečnost vzbuzuje pochybnosti ve vztahu k dalším částem smlouvy, a to zejména k odst. 1.2., v němž se uvádí, že za účelem zajištění celé výše půjčky a jejího příslušenství podle odst. 1.1. smlouvy postupuje tímto postupitel bezúplatně postupníkovi veškeré své budoucí pohledávky na základě Smluv o dílo existující či splatných po 7. dnu 7. měsíce po uzavření této smlouvy tak, jak vyplývají z dosud uzavřených či teprve v budoucnu uzavřených Smluv postupitele např. SOD č. 07/VK/2012 ze dne 9.7.2012, tak jako další pohledávky za objednateli z budoucích uzavřených Smluv. Z tohoto ujednání není zřejmé, zda se má jednat o veškeré pohledávky budoucí nebo existující a co je třeba rozumět pod pojmem existující. Dále není jasné zda se sousloví „existující či splatných po 7. dnu 7. měsíce po uzavření této smlouvy“ vztahuje na pohledávky existující v době uzavření smlouvy nebo existující po 7. dnu 7. měsíce po uzavření této smlouvy. Pohledávka dle faktury č. 13009 byla splatná 24.7.2013. Pokud by byla smlouva skutečně uzavřena 7.1.2013, pak by pohledávka z této faktury ještě neexistovala a nebyla by splatná ani po 7. dnu 7. měsíce po uzavření smlouvy tj. po 7.8.2013. Pokud by byla smlouva uzavřena 26.8.2013, pak by tato tvrzená pohledávka již byla existující (pro případ, že pojmem existující se rozumí splatná), avšak postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno přípisem z 15.7.2013, tedy v době, kdy smlouva ještě nebyla uzavřena. Soud proto považuje ujednání této části smlouvy za neurčité, když jeho obsah nelze zjistit ani za použití výkladových pravidel. Jelikož se jedná o podstatnou část smlouvy, je celá smlouva dle mínění soudu absolutně neplatná pro její neurčitost dle ust. § 37 odst.1 občanského zákoníku ve znění platném do 31.12.2013. Přestože soud hodnotí smlouvu o postoupení pohledávek jako neplatnou, zabýval se z důvodu procesní opatrnosti i smlouvou o dílo uzavřenou mezi postupitelem jako zhotovitelem a dlužníkem jako objednatelem dne 9.7.2012. Podle článku V. 10. smlouvy objednatel uhradí zhotoviteli z každého jeho řádně u objednatele uplatněného nároku na úhradu ceny za dílo (faktury) 90 % zhotovitelem účtované ceny díla bez DPH s tím, že zbývajících 10 % bude v dohodě drženo objednatelem pro další jako smluvená pozastávka na odstranění vad nebo nedodělků díla zjištěných na díle při jeho převzetí, kolaudaci stavby nebo v době běhu záruční doby díla. Podle článku V. 11. polovina z drženého (5 % z ceny díla) bude zhotoviteli uhrazena po odstranění všech vad a nedodělků díla, uvedených v zápise o předání a převzetí díla, a to do 30 dnů po doručení písemné výzvy zhotovitele. Podle článku V. 12. smlouvy zbývající polovina drženého (5 % z ceny díla) bude zhotoviteli uhrazena po uplynutí záruční doby díla, a to po doručení písemné výzvy zhotovitele za podmínky, že všechny vady díla, reklamované u zhotovitele v záruční době, byly jím již beze zbytku odstraněny a jejich odstranění bylo objednatelem zhotoviteli potvrzeno. Podle článku V. 14. zhotovitel je povinen vyznačit na každém svém řádně uplatněném nároku na úhradu ceny za dílo (faktuře) výši (10 %) každé smluvené pozastávky.
pokračování
-5-
26 INS 24060/2013-A-22
Z faktury č. 13009 splatné 24.7.2013 soud zjistil, že výše uvedená smluvní ujednání nebyla splněna, na faktuře není vyznačena žádná pozastávka, tedy částka, která dosud není splatná. Splatnost pozastávky nemohla nastat, neboť jak tvrdí objednatel (dlužník) dílo dosud nebylo řádně ukončeno a nebylo mu předáno. Navrhovatel se v návrhu o řádném ukončení díla a jeho předání vůbec nezmiňuje. Z dokladů doložených dlužníkem dále soud zjistil, že dlužník opakovaně upozorňoval zhotovitele na neplnění smluvních termínů a dodržování kvality prováděných prací, a to přípisem z 22.11.2012, 30.4.2013, 24.5.2013, 19.6.2013. Fakturu č. 13009 dlužník vrátil zhotoviteli přípisem ze dne 17.7.2013 s žádostí o předložení opraveného soupisu prací k odsouhlasení a vystavení nové faktury způsobilé k úhradě. O této skutečnosti informoval i navrhovatele s tím, že eviduje vůči zhotoviteli pohledávky, které v případě, nastane-li vyjasnění celé záležitosti a postoupená pohledávka bude shledána oprávněnou, hodlá započíst, avšak dopis se vrátil jako nedoručený. Dlužník tak v souladu s ust. § 529 obč.zák. uplatnil vůči navrhovateli námitky proti postoupené pohledávce, které mohl uplatnit v době postoupení. Rovněž mohl použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno postoupení pohledávky. V případě pohledávky navrhovatele existuje celá řada nejasností. Jednak soud hodnotí Smlouvu o zajištění dluhu postoupením pohledávek za absolutně neplatnou z důvodu její neurčitosti, pro případ její platnosti pak považuje fakturu č. 13009 vystavenou v rozporu se smlouvou o dílo, neboť neobsahuje vyznačení pozastávky. Rovněž oprávněnost fakturace je sporná, protože dlužník tvrdí, že soupis provedených prací, na jehož základě byla vystavena, neodpovídá skutečně provedeným pracím. Proto odmítl fakturu uhradit a vrátil ji zhotoviteli, který však na jeho námitky vůbec nereagoval. Na tyto námitky nereagoval ani insolvenční navrhovatel, který se ani nedostavil k nařízenému jednání, přestože byl řádně předvolán. V důsledku toho nedoplnil svá skutková tvrzení, kterými by mohl námitky dlužníka vyvrátit. Tento přístup navrhovatele vyjadřuje jeho nedostatečnou bdělost při uplatňování svých práv.
Z výše uvedených důvodů se soud již dále nezabýval ani prokazováním skutečností tvrzených dlužníkem (existence vad a nedodělků, skutečný rozsah provedených prací, které byly fakturovány apod.). K jejich zjištění by musel případně provést důkazy i výslechem svědků či znaleckým posudkem, k čemuž insolvenční soud ani není povolán. Soud dospěl k závěru, že pohledávka navrhovatele je sporná a navrhovatel tudíž není aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu. Pokud je o další věřitele dlužníka, věřitel JS konsorcium s.r.o. sdělil, že nemá vůči dlužníkovi žádné pohledávky, věřitelé ALPINE Bau CZ s.r.o. a Mgr. Magdalena Gebauerová vzali své přihlášky pohledávek zpět, věřitel SDM – Stavby demolice Morava s.r.o. své pohledávky nedoložil. Podle ust. § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.
pokračování
-6-
26 INS 24060/2013-A-22
Dle odst. 2 insovlenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Soud proto postupoval dle uvedených ustanovení a insolvenční návrh zamítl (výrok I.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Dlužníku, který měl ve věci úspěch přiznal soud náhradu nákladů řízení, které zahrnují odměnu za právní zastoupení advokátem dle § 9 odst. 1, § 7 bod 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 8 úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 23.9.2013, 9.10.2013, 6.11.2013, 15.1.2014, 17.1.2014, 11.3.2014, účast na jednání 26.3.2014) á 1 500,- Kč celkem 12 000,Kč a 8 krát režijní paušál dle § 13 odst.3 téže vyhlášky po 300,- Kč za jeden úkon, celkem 2 400,- Kč. Odměna a paušální náhrady činí 14 400,- Kč plus 21 % DPH (právní zástupce dlužníka doložil, že je plátcem této daně), celkem tedy 17 424,- Kč včetně DPH. Ve výroku III. usnesení uložil soud navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek z insolvenčního návrhu v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm.a) zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Poplatková povinnost vzniká v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu (§ 4 odst. 1 písm. e) zák.č. 549/1991 Sb.). Výše poplatku byla stanovena dle položky 4.1. písm. c) Sazebníku poplatků. Poučení: Proti tomuto usnesení může navrhovatel podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Krajský soud v Brně dne 28. března 2014 JUDr. Ludmila Hanzlíková, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Bc. Lenka Konečná
