Vyvěšeno dne: 8.11.2010 Sňato dne:
29 A 103/2010 – 56
USNESEN Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Tomáše Foltase, Ph.D., a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci navrhovatele Občanská demokratická strana, Oblastní sdružení Brno-venkov, se sídlem v Brně, Starobrněnská 20, proti odpůrci 1) Obecní úřad Ostopovice, se sídlem v Ostopovicích, U Kaple 5, odpůrkyni 2) MgA. Zuzaně Benešové, bytem v Ostopovicích, U Kaple 9, odpůrci 3) Ing. arch. Borisi Canavovi, bytem v Ostopovicích, Nová 5a, odpůrkyni 4) Mgr. Evě Badalové, bytem v Ostopovicích, Boženy Němcové 8, odpůrci 5) Ing. Pavlu Papajoanovi, bytem v Ostopovicích, Zahradní 7, odpůrci 6) Jánu Svoradovi, bytem v Ostopovicích, Nová 13, odpůrkyni 7) Mgr. Lence Lebedové, bytem v Ostopovicích, Polní 10, odpůrci 8) Ing. Ladislavu Polcarovi, bytem v Ostopovicích, Osvobození 9, odpůrci 9) Pavlu Chaloupkovi, bytem v Ostopovicích, Boženy Němcové, 24, odpůrci 10) Pavlu Hamříkovi, bytem v Ostopovicích, Vinohradská 18, odpůrci 11) doc. MUDr. Pavlu Matýškovi, CSc., bytem v Ostopovicích, Sadová 5, odpůrci 12) MUDr. Pavlu Matýškovi, bytem v Ostopovicích, Sadová 7, odpůrci 13) Ing. Jaromíru Coufalovi, bytem v Ostopovicích, Nová 2, odpůrci 14) Ing. Petru Vlachovi, bytem v Ostopovicích, Osvobození 12, odpůrci 15) MgA. Janu Symonovi, bytem v Ostopovicích, U Kaple 9, odpůrci 16) Janu Kubíčkovi, bytem v Ostopovicích, Lípová 61, v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách,
takto: I.
Pořadí náhradníků u volební strany č. 3 - Občanská demokratická strana s e m ě n í tak, že kandidát č. 6 Lukáš Hanák se posouvá na místo 1. náhradníka a kandidát č. 4 Václav Starý se posouvá na místo 2. náhradníka.
II.
Ve zbytku s e návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Ostopovice konaných ve dnech 15 a 16. 10. 2010 z a m í t á.
III.
Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
pokračování
-2-
29 A 103/2010
O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se včas podaným návrhem doručeným osobně zdejšímu soudu dne 20. 10. 2010 v 10 50 hodin a následně upřesněným písemným podáním ze dne 21. 10. 2010 domáhal vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Ostopovice konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010. Návrh odůvodnil tím, že na základě upozornění jím delegovaného člena okrskové volební komise se domnívá, že došlo k nesprávnému vyřazení těch volebních lístků, které byly označeny křížkem jak pro volební stranu, tak současně několika tzv. “preferenčními“ křížky u jmen kandidátů. Odhadem se jednalo asi o 50 až 80 volebních lístků, čímž mohlo dojít k ovlivnění výsledků hlasování. Proto navrhl provést posouzení platnosti odevzdaných volebních lístků a přepočítání hlasů. K upřesněnému návrhu současně přiložil podnět k zahájení jednání ze dne 19. 10. 2010 Ing. Marka Vrbky, předsedy MS ODS Ostopovice. Odpůrce 1) ve svém písemném vyjádření k návrhu uvedl, že dle sdělení předsedkyně okrskové volební komise pro volby do Zastupitelstva obce Ostopovice byly jako neplatné vyřazeny všechny volební lístky, které byly označeny křížkem pro volební stranu a současně preferenčními křížky u jmen kandidátů stejné strany. Za neplatné takto vyhodnotila okrsková volební komise několik desítek lístků, a to pro kandidáty všech stran účastnících se voleb. V příloze doložil kompletní volební dokumentaci, včetně všech odevzdaných hlasovacích lístků. Odpůrci 2) až 16) soudu potvrdili převzetí volebního návrhu s tím, že odpůrci 9), 11) a 12) se připojili k požadavku navrhovatele na přepočítání hlasů. Podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“) za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Podle ustanovení § 90 odst. 2 ZOV účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Podle ustanovení § 60 odst. 1 ZOV podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle ustanovení § 60 odst. 2 ZOV návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.
pokračování
-3-
29 A 103/2010
Soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může jednat a rozhodovat v předmětné volební věci. Nejprve se zabýval svou věcnou a místní příslušnosti k projednání podaného návrhu (ustanovení § 92 s. ř. s.). Podle ustanovení § 7 odst. 1 s. ř. s. k řízení je věcně příslušný krajský soud, nestanoví-li s. ř. s. nebo zvláštní zákon jinak. Jelikož s. ř. s. ani zvláštní zákon (podle ustanovení § 61 ZOV je k řízení příslušný krajský soud) jinak nestanoví, je v dané věci zdejší soud věcně příslušný. Místní příslušnost soudu ve věcech volebních se pak řídí sídlem správního orgánu, který ve věci byl volebním orgánem v daném případě jde o Obecní úřad Ostopovice (ustanovení § 7 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 90 odst. 2 s. ř. s.). Soud proto dospěl k závěru, že k projednání podaného návrhu je věcně a místně příslušný. Dále se zabýval včasností návrhu. Celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010 vyhlásila a uveřejnila Státní volební komise v Hospodářských novinách v úterý 19. 10. 2010. Od středy 20. 10. 2010 tedy začala plynout 10-ti denní lhůta pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti voleb. Ve smyslu ustanovení § 67 odst. 3 ZOV zákonná lhůta skončila v pátek 29. 10. 2010 v 16.00 hodin, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit ani prominout její zmeškání (viz ustanovení § 67 odst. 4 ZOV). Navrhovatel soudu svůj návrh doručil osobně ve středu 20. 10. 2010 v 10. 50 hodin, tedy včas. Pokud jde o aktivní a pasivní legitimaci ve věci, vycházel soud z ustanovení § 90 odst. 2 s. ř. s. Navrhovatelem je politická volební strana, která je aktivně legitimována k podání volebního návrhu, kdy posláním tohoto zvláštního řízení je prioritně ochrana volebního procesu a jeho výsledku. Pokud jde o pasivní legitimaci v projednávané věci, odpůrce 1) je příslušný volební orgán - Obecní úřad Ostopovice a odpůrci 2) až 16) byli zvoleni do Zastupitelstva obce Ostopovice ve volbách konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010, tzn. podaným návrhem byla napadena jejich volba ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Lze tedy uzavřít, že podmínky řízení ve věci návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování byly v daném případě splněny. Soud proto tento návrh meritorně projednal. Podstata námitek navrhovatele spočívala v tvrzení, že okrsková volební komise vyřadila jako neplatné ty hlasovací lístky, jejichž úprava voličem byla zkombinována tak, že křížkem označil jak jednu volební stranu, tak rovněž v rámečku před jménem kandidáta nebo další kandidáty, pro které hlasoval, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých byly uvedeny ostatní volební strany. Odhadem se jednalo asi o 50 až 80 volebních lístků, čímž mohlo dojít k ovlivnění výsledků hlasování. Toto tvrzení navrhovatel doložil podnětem k zahájení jednání ze dne 19. 10. 2010 Ing. Marka Vrbky, předsedy MS ODS Ostopovice.
pokračování
-4-
29 A 103/2010
Soud nejprve zdůrazňuje, že podle již ustálené soudní judikatury ve věcech volebních jde o řízení sporné, proto strana navrhující je stižena břemenem tvrzení a břemenem důkazním k vyvrácení správnosti volebních výsledků. Jedná se o oblast soudního přezkumu značně citlivou s případnými závažnými následky, proto v zákonné 10-ti denní lhůtě k podání návrhu ve volebních věcech je třeba návrh nejen podat, ale současně je nutné, aby předmětný návrh byl po stránce procesněprávní i hmotněprávní perfektní. K tomu závěru srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č.j. Vol 83/2006 – 93, dostupné na www.nssoud.cz či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, č.j. Vol 13/2004 – 91, dostupné na www.nssoud.cz. Je tomu tak zejména z toho důvodu, že ve věcech volebních je zákonná lhůta pro rozhodnutí soudu 20-ti denní ode dne, kdy návrh soudu došel, v uvedené lhůtě musí soud rozhodnout a své rozhodnutí v úplném znění vyvěsit na úřední desce soudu (viz ustanovení § 90 odst. 3 s.ř.s.). V této souvislosti lze připomenou nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dostupný na www.concourt.cz, podle něhož: „(…) lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustanovováním cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvracení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Tzv. „algoritmus posuzování volebních stížností“ zformuloval Nejvyšší správní soud poprvé v případě řízení o stížnostech na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004, nicméně lze říci, že se jedná o univerzální postup používaný a použitelný v rámci přezkumu všech typů voleb. Jeho podstata je velmi jednoduchá a spočívá v tom, že si soud postupně položí tři otázky, a teprve pokud odpověď na všechny z nich bude kladná, stížnosti vyhoví a rozhodne o neplatnosti voleb (hlasování, volby kandidáta). Tyto tři podmínky vyhovění volební stížnosti jsou následující: 1) Protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona anebo porušení jiných právních předpisů než výhradně volebního zákona, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces a které z hlediska závažnosti dosahují ústavní intenzity, příp. se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v předpisech jednoduchého práva (tzn. relevantní protiprávnost). 2) Existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Tato podmínka je zamýšlena tak, že vylučuje všechny myslitelné případy, kdy sice skutečně dojde k porušení relevantních předpisů, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky. 3) Zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledek. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, dopadly by zřejmě volby odlišně. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění (srov. Molek, P., Šimíček, V. Soudní přezkum voleb. 1. Vydání. Linde Praha, a.s., 2006, 294 až 297 s.).
pokračování
-5-
29 A 103/2010
K tomu dále srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2006, č.j. Vol 77/2006 – 26, dostupné na www.nssoud.cz, podle něhož: „Jak Nejvyšší správní soud judikoval již dříve (viz např. usnesení ze dne 2. 7. 2004, č.j. Vol 6/2004 12, publikované pod č. 354/2004 Sb. NSS), v obecné rovině existují tři základní předpoklady vyhovění volební stížnosti: (1) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona; (2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož volba je napadena volební stížností, a (3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno, musí jít o takovou intenzitu, která způsobuje zásadní zpochybnění volebních výsledků.“ Namítané porušení volebního zákona považoval soud za natolik závažné, že přistoupil k otevření volební dokumentace předložené odpůrcem 1). Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Ostopovice v okrese Brno - venkov ve volbách do zastupitelstva obce ze dne 16. 10. 2010 soud zjistil, že celkový počet osob zapsaných do výpisu ze seznamu voličů a jeho dodatku zahrnuje 1246 osob, úřední obálky byly vydány 773 voličům, počet odevzdaných úředních obálek představoval 769 a v daném volebním okrsku kandidovaly 3 volební strany. Z hlasovacího lístku pro volby do Zastupitelstva obce Ostopovice konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010 vyplývá, že se jednalo o tyto volební strany: Společně pro Ostopovice, Křešťanská a demokratická unie – Československá strana lidová a Občanská demokratická strana (v projednávaném případě navrhovatel). Z oficiálně vyhlášených výsledků voleb do Zastupitelstva obce Ostopovice a zveřejněných na www.volby.cz je zřejmé, že volební strana Společně pro Ostopovice získala 9 mandátů s následujícím pořadím a počtem hlasů zvolených kandidátů: 1. Jan Kubíček 434 hlasů, 2. Jan Symon 414 hlasů, 3. Petr Vlach 398 hlasů, 4. Zuzana Benešová 337 hlasů, 5. Boris Canov 356 hlasů, 6. Eva Badalová 318 hlasů, 7. Pavel Papajoanu 335 hlasů, Ján Svorada 373 hlasů, 9. Lenka Lebedová 390 hlasů; volební strana Křešťanská a demokratická unie – Československá strana lidová získala 3 mandáty s následujícím pořadím a počtem hlasů zvolených kandidátů: 1. Ladislav Polcar 245 hlasů, 2. Pavel Chaloupka 198 hlasů, 3. Pavel Hamřík 193 hlasů a volební strana Občanská demokratická strana získala 3 mandáty s následujícím pořadím a počtem hlasů zvolených kandidátů: 1. Pavel Matýšek, st., 2. Pavel Matýšek, ml. a 3. Jaromír Coufal. Dále soud přistoupil k otevření obálky s označením „neplatné hlasovací lístky“, která obsahovala celkem 69 obálek pro volbu do zastupitelstva obce. Po jejich otevření zjistil, že v 6 - ti obálkách byl vložen hlasovací lístek pro volbu do Senátu Parlamentu ČR, ve 4 obálkách byly neplatné hlasovací lístky do Zastupitelstva obce Ostopovice
pokračování
-6-
29 A 103/2010
(jednalo se o neupravené hlasovací lístky – voliči nevyužili možnost zakřížkovat buď volební stranu nebo kandidáty nebo kombinaci volby), v 1 obálce na hlasovacím lístku volič označil kandidáty kroužkem místo křížkem. Ve zbývajícím počtu obálek však bylo celkem 58 platných hlasovacích lístků. Z celkem 69 hlasovacích lístků, které byly vyřazeny jako neplatné, soud ověřil, že 11 hlasovacích lístků bylo vyřazeno správně, neboť se jednalo o hlasovací lístky neplatné. Ovšem 58 hlasovacích lístků shledal platnými, a to z toho důvodu, že uvedené hlasovací lístky byly upraveny tak, že křížkem označovali jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které volič hlasoval, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých byly uvedeny ostatní volební strany. V komunálních volbách má totiž každý volič tolik hlasů, kolik je voleno členů zastupitelstva, a tento počet nesmí překročit, v daném případě bylo voleno 15 členů zastupitelstva, kteří byli voliči vybíráni ze 3 volebních stran. Protože původně vyřazené neplatné volební lístky shledal soud platnými, dospěl k úvaze, že těchto 58 nesprávně vyřazených hlasovacích lístků mohlo ovlivnit výsledky hlasování do Zastupitelstva obce Ostopovice s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jednalo o 7,54 % chybné vyhodnocení hlasovacích lístků ve vztahu k 769 odevzdaným hlasovacím lístkům a 8,29 % chybné vyhodnocení hlasovacích lístků ve vztahu k 700 hlasovacím lístkům, které byly prohlášeny za platné. S ohledem na takto zjištěný skutkový stav věci, se soud dne 26. 10. 2010 obrátil na Český statistický úřad, Sekci analýz a diseminace, Regionálního zmocněnce ČSÚ pro Jihomoravský kraj, a požádal jej o přepočítání výsledků hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Ostopovice v okrese Brno – venkov. Z následného sdělení Českého statistického úřadu, Sekce analýz a diseminace, Regionálního zmocněnce ČSÚ pro Jihomoravský kraj, ze dne 27. 10. 2010 vyplynul pro projednávanou věc závěr, že po přepočítání hlasů kandidátům (volebním stranám) se zahrnutím i původně vyřazených „neplatných“ hlasovacích lístků nedošlo ke změně jak v postupu do dalšího zjišťování výsledků (5% hranice), tak ke změně počtu přidělených mandátů jednotlivým volebním stranám a také nedošlo ke změně určení kandidátů pro přidělení mandátů a jejich pořadí v rámci jednotlivých volebních stran. Jedinou změnou proti oficiálním výsledkům je změna pořadí náhradníků u volební strany č. 3 „Občanská demokratická strana“ kandidát č. 6 Lukáš Hanák se posouvá na místo 1. náhradníka a kandidát č. 4 Václav Starý se posouvá na místo 2. náhradníka. V daném případě soud akceptoval tento závěr Českého statistického úřadu, neboť právě tento státní orgán představuje na úseku voleb specializovaný a nezávislý orgán státní správy, disponující příslušnými technickými prostředky. Dospěl proto k závěru, že k volební vadě, tedy k porušení volebního zákona vyřazením celkem 58 platných volebních lístků, skutečně došlo, byla rovněž naplněna objektivní příčinná souvislost mezi takto popsanou protizákonností a (výhradně ) pořadím náhradníků u volební strany navrhovatele, ovšem ve vztahu ke zvoleným zastupitelům do Zastupitelstva obce Ostopovice popsaná volební vada zůstala s ohledem na výše
pokračování
-7-
29 A 103/2010
uvedenou argumentaci bez vlivu. K zásadnímu zpochybnění volebních výsledků tedy nedošlo a předpoklady pro opakovaní voleb do Zastupitelstva obce Ostopovice nebyly shledány, neboť volební výsledek byl řádně přepočten tak, aby odpovídal faktické vůli voličů. Vycházeje z naléhavosti této volební věci soud meritorně rozhodl pamětliv zásady minimalizace zásahů soudů do projevené vůle voličů (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, dostupný na www.concourt.cz) tak, že pořadí náhradníků u volební strany č. 3 - Občanská demokratická strana se mění tak, že kandidát č. 6 Lukáš Hanák se posouvá na místo 1. náhradníka a kandidát č. 4 Václav Starý se posouvá na místo 2. náhradníka (výrok I.), s tím, že ve zbytku se návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Ostopovice konaných ve dnech 15 a 16. 10. 2010 zamítá (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.) je odůvodněn ustanovením § 93 odst. 4 ZOV, podle něhož ve volebních věcech žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s.ř.s. a contrario § 104 odst. 1 s.ř.s.).
Krajský soud v Brně dne 8. listopadu 2010
JUDr. Jana Jedličková, v.r. předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Janků
