U kvartérních útvarů a útvaru 1410 se předpokládají významné změny ve vymezení, proto bude muset proběhnout další charakterizace po roce

U kvartérních útvarů 1110 – 1170 a útvaru 1410 se předpokládají významné změny ve vymezení, proto bude muset proběhnout další charakterizace po roce 2004 znovu. Pro útvary 1110, 1120, 1140 – 1170 se však dá předpokládat, že zůstanou jako rizikové kvůli vlivu těžby. Současné hodnocení rizikovosti u ostatních kvartérních útvarů má tedy v tuto chvíli pouze informativní charakter. Útvar 1420 Kvartér Žitavské pánve bude buď již v roce 2004 nebo ihned poté vyhlášen přeshraničním útvarem, který bude vyžadovat další práce jak vzhledem k tomuto faktu, tak pro rizikovost (negativní vliv dolu Turow). Útvar 4222 Podorlická křída na Orlici byl zařazen do rizikových útvarů jednak na základě nepříznivého poměru mezi odběry a přírodními zdroji a vzhledem k vysokému stupni využití ve zdrojové oblasti Litá – Mokré a vztahu k terestrickému systému (přírodní rezervace Zbytka). Po roce 2004 bude nutné ověření současných opatření (minimální přípustná hladina, monitoring). Útvar 4231 Ústecká synklinála na Orlici je nutno hodnotit dohromady s útvarem 4232, navíc je zde významný vliv Hřebečského důlního pole, proto je útvar označen jako rizikový. Útvar 4310 Chrudimská křída bude nutné znovu prověřit z hlediska vlivu na dobrý stav povrchových vod. Útvary 4320 a 4330 Dlouhá mez – jižní a severní část vyšly jako rizikové s vysokým stupněm spolehlivosti, přesto by bylo vhodné prověřit znovu data o základním odtoku a realizované odběry. Posledním rizikovým útvarem, kde budou v budoucnu nutné další práce je útvar 4420 Jizerský coniak. Po roce 2004 bude nutná další charakterizace s vyhodnocením účinků čerpání pro hydrotechnickou těžbu Sklopísek Střeleč a stanovení podmínek pro vodoprávní povolení (míra přípustného ovlivnění, monitoring) – dosavadní povolení platí do konce 2005.

201

Tabulka A25-1: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe – další charakterizace ID útvaru

Název útvaru

Rizikovost kvantitativní stav - vých. char.

Rizikovost kvantitativní stav - další char.

Důvod rizikovosti

1110 1120 1130 1140 1150 1160 1170

Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru

nerizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový

rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový

J P, J P J P, J J P, J

1410

Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny - jižní část Sedimenty Žitavské pánve

rizikový rizikový

rizikový rizikový

P,J J

Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída na Úpě a Metuji

nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

Podorlická křída na Orlici

rizikový

rizikový

P,J

Ústecká synklinála na Orlici Královédvorská synklinála Hořicko - miletínská křída Kyšperská synklinála na Orlici Vysokomýtská synklinála Králický prolom na Orlici Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída

rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový

rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový

J

1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350

Spolehlivost 2 2 2 2 2 2 2 2 3

Poznámka

vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku vliv těžby štěrkopísku negativní vliv dolu Turow

2 1 2 2 2 2

vysoké využití v oblasti Litá-Mokré, ovlivnění chráněného území Zbytka hydraulická spojitost s útvarem 4232, Hřebečské důlní pole

2 2 2 2 2 J P P

202

2 1 1 2 2

ovlivnění povrchových vod (Žejbro)

ID útvaru

Název útvaru

4360 4410

Labská křída Jizerská křída pravobřežní

4420

Jizerský coniak

4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211

Rizikovost kvantitativní stav - vých. char.

Rizikovost kvantitativní stav - další char.

nerizikový nerizikový

nerizikový nerizikový

Křída Jizery - levý břeh Křída severně od Prahy Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře Podkrkonošská pánev Podkrkonošská pánev - Metuji Dolnoslezská pánev v povodí Jívky Dolnoslezská pánev v povodí Stěnavy Poorlická brázda -severozápadní část

rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

6413

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské hory

nerizikový

nerizikový

6414

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Krkonoše

nerizikový

nerizikový

6420

Krystalinikum Orlických hor

nerizikový

nerizikový

6531

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část kutnohorská

nerizikový

nerizikový

6532

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část Železné hory

nerizikový

nerizikový

Důvod rizikovosti

Spolehlivost

Poznámka

2 2 J P

2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2

vysvětlivky: P - nepříznivý poměr odběru a základního odtoku Z - chybějící data o základním odtoku J - jiný důvod 1 vysoká spolehlivost 2 střední spolehlivost 3 nízká spolehlivost

203

Těžba písku Střeleč, narušení základního odtoku v útvaru

3.2.3.2. Další charakterizace z hlediska chemického stavu Soupis ekologických zátěží Podle evidence ČIŽP a webových stránek MŽP je v současné době většina známých kontaminací vod a horninového prostředí sanována. Sanace nejčastěji stále ještě probíhají, na mnoha místech byly ukončeny. Z tohoto pohledu se výrazně snížilo riziko útvarů podzemních vod Jako velmi rizikové lokality do v současnosti zůstávají ALIACHEM v Pardubicích, Spolana Neratovice a Carborundum Electrite a.s. Benátky. Síť sledování jakosti podzemních vod ČHMÚ Mělké vrty do kvartérních sedimentů a přípovrchové zóny často jeví nálezy polutantů, neboť tyto kolektory jsou velmi náchylné ke znečištění. Znečištění hlubokých křídových kolektorů se nepotvrdilo v takovém rozsahu, jak bylo zjištěno v úvodní charakterizaci. Po analýze časových řad a grafů obsahu polutantu na informačním portálu ČHMÚ bylo potvrzeno znečištění pouze čtyř vrtů. V útvaru 4110 vrt VP7008 Machov, v útvaru 4222 VP7223 Kvasiny, v útvaru 4430 vrt VP7518 Židněves a v útvaru 4521 vrt VP7525 Stránka. Znečištění je překvapivé a je třeba ho dále sledovat a pokusit se najít zdroj kontaminace. Znečištění vrtu v drenážní bázi polické pánve v Machově je těžko vysvětlitelné, pánev je tradičně pokládána za jednu z nejčistších částí Čech. Shrnutí Útvary ID 1xxx Útvary podzemních vod v kvartérních sedimentech jsou velmi cenné díky snadné dostupnosti mělko uložené podzemní vody dovolující velké soustředěné odběry. Vyskytují se podél řek, tedy v území velmi intenzivně osídleném, s intenzivním zemědělstvím i průmyslem často chemickým. Díky tomu jsou velmi zranitelné a často též znečištěné a podle chemického stavu rizikové (kromě glacifluviálních sedimentů v útvarech 1410 a 1430). Útvary ID 4xxx V sedimentech české křídové pánve jsou nejvydatnější útvary podzemních vod, realizuje se z nich 70 % odběrů v oblasti povodí Labe. Výjimkou je centrální blok labské křídy s útvarem 4360, který je vodárensky pasivní. Ostatní útvary jsou obvykle vícekolektorové, pánevního typu, často s artéským zvodněním. Tyto útvary jsou méně náchylné k průniku kontaminantu. Proto je překvapivé, že při úvodní charakterizaci bylo z 22 útvarů zařazeno 16 mezi rizikové podle chemického stavu. Tři útvary 4310, 4360 a 4430 byly hodnoceny jen jako lokálně nesouvisle zvodněné a tedy i jejich rizikový stav byl jen částečný. Toto hodnocení je vhodné pro útvar 4360, ale v chrudimské křídě 4310 i v jizerské levobřežní křídě 4430 jsou vydatné křídové kolektory se spojitým souvislým zvodněním vodárensky využívané, bylo by vhodnější je hodnotit podle těchto vrstevních kolektorů a ne podle přípovrchové zóny.V dalším hodnocení chemického stavu útvarů byly přeřazeny útvary 4221 a 4270 mezi nerizikové. U útvaru 4221 se nepotvrdilo riziko plynoucí z bodových zdrojů kontaminace, útvar 4270 byl zařazen do rizikových podle výsledků z monitoringu, který však bude příslušet v etapě 2005 kvartérnímu útvaru 1130 (změna hranic). Útvary ID 5xxx Oběh podzemní vody v horninách permokarbonských pánví, není zdaleka tak intenzivní jako v křídových kolektorech, poskytuje pouze 5% objemu odběrů v oblasti povodí Labe. Je diskutabilní jejich posuzování v kategorii souvislého zvodnění, které má většinou charakter lokálních tektonických zón a mělkého přípovrchového kolektoru. Podle chemického stavu byly v úvodní charakterizaci zařazeny 4 útvary mezi rizikové: 5151, 5152, 5162 a 5211 díky bodovým zdrojům znečistění. Sanací těchto zdrojů lze přeřadit útvary 5151, 5152 a 5211 mezi nerizikové. Bodové zdroje znečistění v údolí Úpy budou sledovány při monitoringu povrchových vod.

204

Útvary ID 6xxx Krystalické útvary 6413, 6414, 6420 a 6531 tvoří hory na hranicích oblasti povodí Labe. Krystalické horniny nejsou dobře propustné, ale díky vyšším srážkám je i ve zdejším krystaliniku intenzivní oběh podzemních vod. Zvodnění není souvislé. Ochranou před znečištěním je velké zalesnění a řídké osídlení. Navíc jsou součástí chráněných krajinných oblastí Železné hory, Orlické hory a Národní park Krkonoše. Části útvarů 6413, 6414 a 6420 byly identifikovány jako rizikové kvůli bodovým zdrojům znečištění. Protože však riziko nebylo potvrzeno monitoringem, byly tyto útvary zařazeny do nerizikových. Části s bodovými zdroji znečištění však musí být sledovány při monitoringu povrchových vod. Více náchylné k hodnocení za rizikové jsou útvary 6531 a 6532 kutnohorské krystalinikum, který tvoří jen mírně zvlněná pahorkatina zemědělsky využívaná s výrazným dopadem těžby nerostů. Celý útvar 6531 byl označen jako rizikový. Z útvaru 6532 byla hodnocena jako riziková dílčí povodí na základě nepřímého hodnocení atrazinu a bodových zdrojů znečištění. Výsledná spolehlivost hodnocení byla u útvarů, kde byly výsledky rizikovosti shodné ve výchozí a další charakterizaci označena podle toho, jestli byl útvar zařazen na základě přímého hodnocení (vysoká spolehlivost) a nebo jestli údaje z monitoringu chyběly (nízká spolehlivost). Všechny útvary, které přešly z kategorie rizikových do nerizikových, byly označeny nižším stupněm spolehlivosti. Nižším stupněm spolehlivosti byly označeny také útvary 1110 – 1170 a 1410, neboť v roce 2005 dojde ke změně vymezení. Po roce 2004 by měla být věnována zvýšená pozornost jednak všem útvarům, ve kterých byl indikován významný vliv a není u nich adekvátní monitoring, dále rizikovým útvarům a všem útvarům s nižší mírou spolehlivosti. U kvartérních útvarů, kde dojde k významné změně hranic, bude nutné provést celou charakterizaci znovu, u ostatních útvarů bude nutné doplnit hlavně údaje z monitoringu jakosti – a to jak povrchových, tak podzemních vod.

205

Tabulka A25-2: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe – další charakterizace rizikovost chem. Stav – vých. Char rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový

důvod rizikovosti At, N (přímé) Bz (přímé) Bz, N (přímé) Bz, N (přímé) Bz, N (přímé) At (nepřímé) kombinace

rizikovost chem. Stav další char. Důvod rizikovosti rizikový At, N (přímé) rizikový Bz (přímé) rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) rizikový At (nepřímé) rizikový kombinace

Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké 1410 kotliny 1420 Kvartér Žitavské pánve

nerizikový rizikový

Bz (nepřímé)

nerizikový rizikový

Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském 1430 výběžku 4110 Polická pánev 4210 Hronovsko-poříčská křída 4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji 4222 Podorlická křída na Orlici 4231 Ústecká synklinála na Orlici 4240 Královédvorská synklinála 4250 Hořicko – miletínská křída 4261 Kyšperská synklinála na Orlici 4270 Vysokomýtská synklinála 4291 Králický prolom – sever

nerizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový

4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez – jižní část 4330 Dlouhá mez – severní část

rizikový (část) rizikový rizikový

At, N, Bz (nepřímé) N (přímé) N (přímé)

4340 Čáslavská křída 4350 Velimská křída

rizikový rizikový

Bz, At (nepřímé) rizikový At (nepřímé) rizikový

ID útvaru Název útvaru 1110 Kvartérní sedimenty Orlice 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru

Bz (přímé) Bz (přímé) Bz (přímé) Bz (přímé)

Bz (přímé)

206

nerizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový

Bz (nepřímé)

Bz (přímé)

Bz (přímé) Bz (přímé)

spolehlivost 2 2 2 2 2 2 2

Poznámka

2 2 1 1 1 3monitoring podz. Vod 1 1 2 1 1 3monitoring podz. Vod 1

At (nepřímé) N (přímé) N (přímé)

2monitoring povrch. Vod 1 1

Bz, At (nepřímé) At (nepřímé)

2 2

ID útvaru

Název útvaru

rizikovost chem. Stav – vých. Char

důvod rizikovosti

rizikovost chem. Stav další char.

Důvod rizikovosti

spolehlivost

Poznámka

rizikový (část)

At (přímé), Bz (nepřímé)

4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerská křída – coniak

rizikový nerizikový

Bz (nepřímé), At (přímé) rizikový nerizikový

Bz (nepřímé), At (přímé)

4430 Jizerská křída levobřežní 4510 Pražská křída 4521 Křída Košáteckého potoka 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře 5151 Podkrkonošská pánev – sever 5152 Podkrkonošská pánev na Metuji 5161 Dolnoslezská pánev – západ

rizikový (část) rizikový (část) rizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový

At (nepřímé), N (přímé) rizikový Bz (nepřímé) rizikový Bz (přímé) rizikový nerizikový Bz (přímé) nerizikový kombinace nerizikový nerizikový

At (nepřímé), N (přímé) Bz (nepřímé) Bz (přímé)

5162 Dolnoslezská pánev – východ

rizikový

Bz (nepřímé)

nerizikový

3monitoring povrch. Vod

5211 Poorlická brázda –severozápadní část

rizikový (část)

Bz (nepřímé)

nerizikový

2monitoring povrch. Vod

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – 6413 Jizerské hory

rizikový (část)

Bz (nepřímé)

nerizikový

3monitoring povrch. Vod

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – 6414 Krkonoše

rizikový (část)

Bz (nepřímé)

nerizikový

3monitoring povrch. Vod

6420 Krystalinikum Orlických hor

rizikový (část)

Bz (nepřímé)

nerizikový

3monitoring povrch. Vod

4360 Labská křída

rizikový

At (přímé)

1 1 1 1 3 1 1 3monitoring podz. Vod 2monitoring podz. Vod 1

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 6531 kutnohorská rizikový (část)

At (nepřímé), N (přímé) rizikový

At (nepřímé), N (přímé)

1

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 6532 Železné hory rizikový (část)

rizikový At, Bz (nepřímé) (část)

At, Bz, J (nepřímé)

2

207

3.2.4.Určení rizikových útvarů podzemních vod V následující tabulce je zpracován přehled výsledného hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního i chemického stavu. Celková rizikovost je vždy dána méně příznivým výsledkem. Prakticky všechny útvary podzemních vod byly ve výsledku hodnoceny jako celek s výjimkou útvaru 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část Železné hory. Tento útvar byl rozdělen na dvě části – jihozápadní část je označena jako neriziková a severovýchodní jako riziková z hlediska chemického stavu. Tabulka A25: Rizikové útvary podzemních vod ID Plocha útvaru [km2] Název útvaru 1110 114,7Kvartérní sedimenty Orlice 1120 83,6Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 1130 63,9Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 1140 133,9Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 1150 85,1Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 1160 40,2Kvartérní sedimenty Urbanické brány 1170 137,9Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru 1410 1420

Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké 110,9 kotliny 18,6 Kvartér Žitavské pánve

1430 125,6Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku 4110 227,6Polická pánev 4210 39,0Hronovsko-poříčská křída 4221 252,8Podorlická křída na Úpě a Metuji 4222 424,2Podorlická křída na Orlici 4231 175,5Ústecká synklinála na Orlici 4240 131,4Královédvorská synklinála 4250 421,3Hořicko – miletínská křída 4261 179,5Kyšperská synklinála na Orlici 4270 871,8Vysokomýtská synklinála 4291 61,3Králický prolom – sever 4310 530,7Chrudimská křída 4320 44,0Dlouhá mez – jižní část 4330 28,7Dlouhá mez – severní část 4340 261,6Čáslavská křída 4350 285,7Velimská křída 4360 2812,1Labská křída 4410 686,5Jizerská křída pravobřežní 4420 151,8Jizerská křída – coniak 4430 905,6Jizerská křída levobřežní 4510 612,2Pražská křída 4521 338,1Křída Košáteckého potoka 4710 1884,0Bazální křídový kolektor na Jizeře 5151 879,6Podkrkonošská pánev – sever 5152 58,0Podkrkonošská pánev na Metuji 5161 139,7Dolnoslezská pánev – západ 5162 165,3Dolnoslezská pánev – východ 5211 73,8Poorlická brázda –severozápadní část

208

rizikovost kvantitativní stav rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový

rizikovost chemický stav rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový

celková rizikovost rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový

rizikový rizikový

nerizikový rizikový

rizikový rizikový

nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

nerizikový rizikový nerizikový nerizikový rizikový nerizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

nerizikový rizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový rizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový nerizikový

ID útvaru

rizikovost kvantitativní stav

Plocha [km2] Název útvaru

rizikovost chemický stav celková rizikovost

6413

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – Jizerské 701,4 hory nerizikový

nerizikový

nerizikový

6414 6420

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor – 891,3 Krkonoše 575,7Krystalinikum Orlických hor

nerizikový nerizikový

nerizikový nerizikový

nerizikový nerizikový

6531

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 826,2 kutnohorská

nerizikový

rizikový

rizikový

653201

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 259,7 Železné hory – JV část

nerizikový

nerizikový

nerizikový

653202

Kutnohorské krystalinikum a Železné hory – část 519,5 Železné hory – SZ část

nerizikový

rizikový

rizikový

3.2.5.Posouzení dopadů změn úrovně hladin podzemních vod Jako cíl vodohospodářských snah je deklarován trvale udržitelný stav. Pokud však je trvale likvidován kolektor podzemních vod těžbou, potom nelze v žádném případě mluvit o trvale udržitelném stavu, ale o postupné degradaci útvaru podzemní vody. Těženým kolektorem jsou pískovce, opuky a hlavně štěrkopísky. Pouze těžba štěrkopísku je v oblasti povodí Labe tak intenzivní, že dochází k významným trvalým změnám v proudění podzemních vod. Útvary podzemních vod ve štěrkopísku tak mohou splňovat pouze postupně se snižující kvantitativní cíle . Přestat těžit štěrkopísek ovšem nelze bez negativního dopadu na rozvoj společnosti. Zasaženými útvary jsou útvary 1110, 1120, 1140 až 1170 v kvartérních fluviálních sedimentech podél toku Labe a jeho přítoků a také útvar 1420 v glaciofluviálních sedimentech povodí Nisy. Uvedené útvary jsou vodohospodářsky významné, realizuje se z nich 20% stávajících vodárenských odběrů v oblasti povodí. Navíc jsou vhodné pro umělou infiltraci, jako se příkladně provádí v útvaru 1170 ve vodárně Káranný. Hydraulická interakce mezi útvary podzemní vody ve štěrkopískových terasách a útvary povrchové vody v toku významně vyrovnává výkyvy průtoku, včetně transformace povodňové vlny. Hlavní riziko pro útvar podzemní vody je otevření těžebního pole protáhlého ve směru proudění vody. Jáma štěrkoviště pak funguje jako drén zcela bez proudových odporů, který snižuje hladinu podzemní vody v horní části proudového pole a naopak ji zvyšuje na dolním konci. Výsledným efektem je vysušení jedné části a zamokření druhé. Přesto může existovat oboustranně prospěšná koexistence těžby a vodárenského odběru, kdy se realizuje odběr z vytěženého písníku (odběr Oplatil). Okysličením vody v písníku a biologickou aktivitou dochází ke zlepšení chemického složení vody (snížení obsahu Fe, Mn, NO3 i těkavých polutantů). Zhoršením je obtížnější mikrobiologické zabezpečení a teplotní charakter odebírané vody. Ve vodohospodářském plánu musí být stanoveny priority využití území buď pro těžbu, nebo pro vodohospodářské cíle a tyto plochy by měly být optimalizovány s ohledem na co nejmenší narušení proudových systémů podzemní vody a zachování co nejlepšího kvantitativního stavu útvaru podzemní vody.

209

Tabulka A26: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro kvantitativní stav ID útvaru 1110 1120 1140 1150 1160 1170 1410 1420

Název útvaru Kvartérní sedimenty Orlice Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Urbanické brány Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké kotliny Kvartér Žitavské pánve

Důvod stanovení nižších cílů Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou

3.2.6. Posouzení vlivu znečištění na jakost podzemních vod V oblasti povodí Labe nebyl identifikován žádný útvar podzemní vody s tak masivním poškozením chemického stavu, který by vyžadoval zařazení mezi útvary s nižšími cíly pro chemický stav. Nejhorší jakost podzemní vody jeví mělké přípovrchové kolektory, ve kterých se bezprostředně obráží intenzita zemědělského využití krajiny. Typickým útvarem toho typu je labská křída 4360. Oběh podzemní vody je malý, území je vodohospodářsky deficitní, vnesené znečištění je málo ředěné a je pomalu vymýváno. Podle dosavadních odhadů nejeví významně vzestupný, či sestupný trend v chemickém stavu, znečištění zůstává na stejné úrovni. Je možné, že tento útvar bude v další charakterizaci mezi útvary s nižšími cíly zařazen. Z bodových zdrojů znečištění je nevýznamnější ALIACHEM OZ Syntezia (ID-11765005) v Semtíně u Pardubic. V prioritách odstraňování zátěží má jednu z nejvyšších priorit 9,75 bodů z desetibodové škály. Chemická továrna způsobila kontaminaci horninového prostředí i podzemní vody širokým spektrem chemických látek anorganického i organického původu. Sanace již byla zahájena, nelze však vyloučit, že nebude úspěšně ukončena do roku 2015, a tím nebude útvar podzemních vod 1140 splňovat podmínky dobrého stavu. Tabulka A27: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro chemický stav ID útvaru 1140

Název útvaru Kvartérní sedimenty Labe po Týnec

Důvod stanovení nižších cílů Prozatím jen pravděpodobný odhad nižších cílů vzhledem k rozsáhlé kontaminaci vody a horninového prostředí v chemické továrně ALIACHEM

210

3.2.7. Nejistoty a chybějící data Kvantitativní vlivy a dopady Určité nejistoty se týkají prakticky všech použitých dat. Z tohoto hlediska jsou asi na nejvyšší úrovni data o odběrech podzemních vod. Hlavně v případě více útvarů podzemních vod nad sebou však bude nutné znát i údaj, z kterého kolektoru je odběr uskutečňován, aby mohl být zařazen do správného útvaru. Další nejistoty jsou více méně metodického charakteru: podíl indukované a povrchové vody v odběrech z kvartérních útvarů, nejasné zařazení odběrů ze štěrkovišť – v některých případech jako povrchový, jindy jako podzemní odběr. Relativně nízkou věrohodnost mají údaje o hodnotách přírodních zdrojů podzemních vod. Zde bude nutný jak další metodický vývoj (hlavně opět u kvartérních útvarů), tak pravidelné hodnocení v rámci hydrologické bilance. Oceňování množství podzemní vody bylo v České republice zaběhnutou praxí regionálního hydrogeologického průzkumu, včetně oponentních projednání i státní evidence tzv. „klasifikovaných zásob“. Současná hodnocení zdrojů podzemních vod jak ve VÚV, tak i v ČHMÚ často vycházejí z výsledků těchto průzkumů. Tento systém oceňování zdrojů podzemních vod na základě terénního průzkumu byl při transformaci společnosti v letech 1989-90 zcela přerušen. Metodika výpočtu zdrojů podzemních vod se dále vyvíjela a vyvíjí, a je nepochybné, že by se měla velká řada výpočtů aktualizovat terénním průzkumem, dnes navíc již interpretovaným za pomoci digitálních modelů. V USA jsou výpočty zdrojů podzemních vod takto aktualizovány každých 6 let. Prakticky úplně chybí údaje o umělé infiltraci, což většinou nevadí – pokud by však byla lokálně významná, bylo by nutné data doplnit. Do budoucna bude také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod. Vlivy a dopady na chemický stav podzemních vod Údaje o bodových zdrojích byly převzaty ze Systému evidence zátěží (databáze SEZ) jako nejúplnější informace na úrovni ČR. Přes vysokou úroveň systému patří mezi významnější problémy pro implementaci Rámcové směrnice neúplnost shromážděných dat, občas problematický způsob aktualizace a neúplný rozsah sledovaných látek. Data o plošném znečištění nepatří do kategorie primárních dat – je nutné je zpracovat a interpretovat. Jejich věrohodnost je tedy ovlivněna jak úrovní a dostupností primárních dat, tak metodickými postupy a možnostmi vyhodnocení a interpretace. Data o vstupech dusíku ze zemědělství byla na úrovni okresů naposledy zpracovávána ČSÚ za rok 1999. Od té doby jsou vydávána pouze na úrovni krajů, což je již naprosto nepřijatelná úroveň generalizace. Pro potřeby Nitrátové směrnice se v současné době připravuje zpracování na menší jednotky, tato data však budou k dispozici až v příštím roce. Data o vstupech síry a dusíku z atmosférické depozice jsou zpracovávány v ČHMÚ. Problémem je jednak velmi nízký počet stanic, na kterých se provádí měření (cca 20 na celou republiku) a také fakt, že tímto způsobem se hodnotí pouze tzv. mokrá depozice, což výrazně zkresluje vstupy dusíku a síry na půdu z atmosférické depozice. Vstupy prostředků pro ochranu rostlin (pesticidů) do půdy jsou vedeny na velmi dobré úrovni, problémy jsou zde spíše v metodické rovině (výběr problematických pesticidů, chování pesticidů v půdě a ve vodě atd.). Dalšími základními údaji pro plošné vlivy je užívání půdy, tedy CORINE. Pro hodnocení byla použita data z poloviny 90. let, ve kterých zatím stále přetrvávají různé chyby. V současné době se dokončuje CORINE z let 2000 – 2002 – snad alespoň část problémů zde bude odstraněna. Data z monitoringu jakosti podzemních vod jsou k dispozici jednak ze státní sítě ČHMÚ, jednak ze sledování surové vody pro pitné účely. U dat ze sledování surové vody je

211

problémem jednak jejich dostupnost a hlavně formáty předávaných dat, které téměř znemožňují hodnocení dat. Státní síť sledování podzemních vod bude v nejbližším období procházet rekonstrukcí (vybudování nových objektů). Největším problémem pro hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu je u některých ukazatelů nízký počet sledování (1x ročně, poslední 2 – 3 roky) – viz tabulka přehledu monitoringu v kapitole 2.2.2. Z hlediska pesticidů se jeví jako problematické vykazování hodnot celkových pesticidů u odběrů podzemních vod pro pitné účely. Sumární hodnota je naprosto nevypovídající. Zcela chybí věrohodná data z monitoringu poblíž významných zdrojů znečištění – jak státní síť, tak odběry podzemních vod pro pitné účely se bodovým zdrojům znečištění pochopitelně vyhýbají. Data z databáze SEZ nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit.

3.2.8. Doporučení pro monitoring Z hlediska kvantitativního stavu pozemních vod bude do budoucna také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod. V současné době je státní monitorovací síť podzemních vod spravovaná ČHMÚ v rekonstrukci a není možné ji hodnotit. Tato síť vznikala postupně od 60-tých let minulého století, kdy byla vyhloubena většina vrtů k monitorování hladin podzemních vod v kvartérních fluviálních sedimentech podél říčních toků a teprve později byly do sítě přidávány hluboké vrty do pánevních struktur. V oblasti povodí Labe je hustota sítě cca 1 objekt na 30 km2. Ovšem většina vrtů je mělkých a tak pozorování útvarů podzemní vody v křídě má nízkou nedostatečnou hustotu. Monitorovací vrty v permokarbonských pánvích a krystaliniku zcela chybí. Tento stav je nevyhovující a aktivitou ČHMÚ dochází k zásadní rekonstrukci státní monitorovací sítě. Zhruba lze konstatovat, že dojde k redukci mělkých vrtů v kvartérních fluviálních sedimentech a naopak k rozšíření počtu vrtů v křídových a permokarbonských pánvích. Rekonstrukce je nyní ve stadiu projektů a pokud se je podaří zrealizovat bude plošná hustota dat o kvalitě podzemních vod v budoucnu podstatně vyšší než dnes. Další údaje o kvalitě jímané podzemní vody jsou získávány od vodáren a shromažďovány jednak v podniku Povodí Labe a využity při roční bilanci množství a jakosti vod, jednak na Krajských úřadech a MZe (data podle zákona o vodovodech a kanalizacích). Útvary podzemních vod v krystalických (ID 6xxx) a permokarbonských útvarech (ID 5xxx) s rychlým přípovrchovým oběhem podzemních vod lze monitorovat společně s povrchovými vodami. Speciální monitoring jakosti podzemních vod těchto útvarů většinou není nutný. Zásadním problémem monitoringu jakosti podzemních vod však je to, že se systematicky vyhýbá bodovým zdrojům znečištění. Z hlediska směřování státní sítě pozorování je to v pořádku a samozřejmost pro odběry vody pro pitné účely, pro hodnocení rizikovosti je to však závažný nedostatek. Jak již bylo konstatováno v kapitole 3.2.7, data ze Systému evidence zátěží nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. Na základě výsledků charakterizace by měla být pravidelně shromažďována alespoň data poblíž problematických bodových zdrojů znečištění (zde je možno kombinovat monitoring povrchových a podzemních vod podle typu struktury), které byly vyhodnoceny jako rizikové (nepřímé hodnocení). Vhodnější by samozřejmě byl systematický přístup a pravidelné hodnocení rizikovosti všech bodových zdrojů znečištění podle kritérií Rámcové směrnice. Obecně nejvíce doporučení by mělo směřovat do oblasti monitoringu nebezpečných látek v podzemních vodách. Podle požadavků Rámcové směrnice bude nutné hlavně 212

přizpůsobit monitorovací programy výsledkům charakterizace. V útvarech, kde se nachází buď významný zdroj znečištění, vyhodnocený jako rizikový (problematická stará zátěž, vysoké vstupy plošného znečištění apod.) nebo byl útvar označen jako rizikový na základě přímého hodnocení by měl být monitoring podrobněji zaměřen na problematické látky – a to jak pro provozní, tak situační monitoring. Konkrétní doporučení vyplývají z výsledků hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod. Útvary nebo části útvarů, které byly přeřazeny ze skupiny rizikových do nerizikových je třeba z tohoto hlediska sledovat přednostně.

4. Ekonomická analýza užívání vody Role ekonomické analýzy užívání vody Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále Rámcová směrnice), která byla transponována do relevantních českých právních předpisů, ukládá v článku 5 pro každou oblast povodí zpracovat mimo analýzy jejích charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod také ekonomickou analýzu užívání vody. Cílem ekonomické analýzy je zejména ověřit současný stav (počátek roku 2003) a zajistit podklady a podmínky k uplatnění principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby s ohledem na dlouhodobou prognózu nabídky a poptávky v užívání vody v dané oblasti povodí. Dále je jejím cílem i posouzení a porovnání možných variant jednotlivých opatření zahrnovaných do programů opatření tak, aby tyto programy byly nákladově optimalizovány. Protože má být ekonomická analýza zpracována do čtyř let po nabytí účinnosti Rámcové směrnice, jsou práce zahájeny již v rámci přípravných prací a budou pokračovat v další etapě plánování v oblasti vod. Ekonomická analýza užívání vody je v této fázi prací přehledně zpracována do tabulek, ke kterým jsou připojeny příslušné komentáře i schémata a je členěna na tyto hlavní části: 1. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí, kde jsou uvedeny obecné socioekonomické ukazatele a provedeno zhodnocení hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí. 2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář, kde je provedena prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni, průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na národní úrovni i na úrovni oblasti povodí a uvedena prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí. 3. Analýza míry návratnosti nákladů, kde jsou charakterizovány finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb na národní úrovni a je provedena analýzy nákladů na vodohospodářské služby a příjmů za ně v úrovni oblasti povodí a je posouzena návratnost nákladů v úrovni oblasti povodí. 4. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí

213

4.1.1. Přehled ukazatelů Tabulka E1: Obecné socioekonomické ukazatele ukazatel Populace celkový počet obyvatel počet obyvatel v městské a venkovské oblasti počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) počet domácností hustota obyvatelstva hustota obyvatelstva ve venkovských a městských oblastech Hrubý domácí produkt (ČR) celkový HDP (běžné ceny) HDP na obyvatele Míra ekonomického růstu (ČR) celková podle hlavních sektorů NH: zemědělství průmysl služby a ostatní sektory NH Měsíční čistý průměrný příjem na obyvatele na domácnost Zaměstnanost a nezaměstnanost celková zaměstnanost zaměstnanost v hlavních ekonomických sektorech: zemědělství průmysl služby a ostatní sektory NH míra nezaměstnanosti Tabulka E2: Charakteristiky vodohospodářských služeb charakteristika Zásobení vodou Celkové odběry vody (množství/počet uživatelů) z povrchových zdrojů z toho: energetika průmysl vodovody zemědělství ostatní z podzemních zdrojů z toho: energetika průmysl vodovody zemědělství

214

hodnota 1 497 tis. 952/545 tis. 1 041 tis. 613 tis. 111 obyvatel/km2 52/332 obyvatel/km2 265 936 mil.Kč/rok 178 607 Kč/obyv. 107,6 % 106,5 % 107,6 % 107,7 % 7 568 Kč 19 959 Kč 709,4 tis. obyvatel 39,5 tis.obyvatel 228,4 tis.obyvatel 441,5 tis.obyvatel 7,77 %

Hodnota mil. m3/rok, počet 541,798/232 395,632/ 12 97,182/129 42,827/ 32 6,034/ 42 0,306/ 17 129,913/ 937 0,849/ 6 10,440/ 147 115,233/ 644 1,412/ 94

1,978/ 46

ostatní Zásobení z vodovodů pro veřejnou potřebu obyvatelstvo připojené na vodovody celkové zásobení z vodovodů (voda fakturovaná) z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů sektor domácností (voda fakturovaná) sektor průmyslu (voda fakturovaná) sektor zemědělství (voda fakturovaná) ztráty vody (poměr mezi vodou vyrobenou a fakturovanou) počet subjektů vlastnících infrastrukturu hrubá produkce (OKEČ 41) Zásobení z vlastních zdrojů

85,2 % 69,69 mil. m3/rok 18,88 mil. m3/rok 50,81 mil. m3/rok 43,64 mil. m3/rok 19,46 mil. m3/rok 0,37 mil. m3/rok 32,88 % X XX mil.Kč/rok

(nad 500 m3/měsíc, 6000 m3/rok)

obyvatelstvo průmysl zemědělství celkem z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů

0% 76,1 % 96,96 % 489,530 mil. m3/rok 478,206 mil. m3/rok 11,324 mil. m3/rok

Požadavky na veřejné zásobení počet osob počet domácností podíl zásobení v městské a venkovské oblasti

60 tis. 25 tis. 40/60 %

Vypouštění a čištění odpadních vod, kanalizace pro veřejnou potřebu Vypouštění odpadních a důlních vod do povrchových vod (množství/počet uživatelů) celkem z toho: energetika průmysl kanalizace zemědělství ostatní Kanalizace pro veřejnou potřebu obyvatelstvo připojené na veřejnou kanalizaci množství odváděných odpadních vod celkem z toho: domácnosti celkem na osobu na domácnost průmysl zemědělství počet subjektů vlastnících infrastrukturu

215

mil. m3/rok, počet 221,181/558 1,612/ 5 60,904/139 157,347/369 0,03/ 3 1,288/ 42 66,7 % 76,36 mil. m3/rok 47,7 mil. m3/rok 48 m3/rok 143 m3/rok 21,4 mil. m3/rok 0,4 mil. m3/rok X

hrubá produkce (OKEČ 90)

XX mil.Kč/rok

Čistírny odpadních vod (ČOV) celkový počet a kapacita počet a kapacita mechanických ČOV počet a kapacita biologických ČOV přírůstek kapacity intenzifikovaných ČOV obyvatelstvo připojené na ČOV Závlahy počet vlastníků infrastruktury celková plocha závlah hrubá produkce (OKEČ 01.41) farmy/zemědělci připojení na veřejné zásobování celkové množství vody z povrchových zdrojů

z podzemních zdrojů farmy/zemědělci zásobovaní z vlastních zdrojů celkové množství vody z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů hlavní plodiny na zavlažovaném území

počet, tis. EO 334/1891,6 16/ 90,6 318/ 1801 X tis. EO 59 % XX XX tis. ha XX mil.Kč/rok X mil. m3/rok X X X mil. m3/rok 6,297 6,037 0,026 zelenina

Služby správců povodí, správců vodních toků a jiných subjektů Vodní toky (délka) celkem z toho ve správě: Povodí, s.p. Lesů ČR ZVHS jiných subjektů - odhad upravené vodní toky celkem Plavební kanály (délka celkem) Plavební komory (počet) Zásobní kapacity počet vodních nádrží (VN) celkový prostor VN celkový zásobní prostor VN převládající účely zásobení

14 344 km 3 741 km 3 060 km 6 550 km 993 km 5 062 km 7,7 km 18

Ochranné kapacity počet VN celkový ovladatelný ochranný prostor VN počet polderů celkový ochranný prostor polderů

216

112 178,907 mil. m3 111,475 mil. m3 nadlepšení průtoku, částečná ochrana před povodněmi, energetika, odběr vody pro pitné účely, retence, závlahy 14 34,817 mil. m3 5

2,26 mil. m3 Kapacity pro vytvoření spádu počet přehrad počet jezů hydroenergetický potenciál teoretický hydroenergetický potenciál využitelný Tabulka E3: Charakteristiky vlastního užívání vody charakteristika Zemědělství orná půda celkem hospodářská zvířata (počty dle hlavních druhů) koně skot prasata ovce a berani drůbež hektarové výnosy v členění dle hlavních skupin zemědělských plodin obiloviny brambory cukrovka techn. krmná řepa řepka pícniny na orné půdě hrubá zemědělská produkce celková průměrná na hektar zemědělské půdy počet zaměstnanců Celkové užití hlavních vstupů (prům. hnojiv a látek na ochranu rostlin) nitráty fosfor pesticidy

21 754 60 GWh/rok 10 GWh/rok hodnota 580 tis. ha 5 tis. 262 tis. 549 tis. 15 tis. 4 696 tis. 4,36 t/ha/rok 22,71 t/ha/rok 49,12 t/ha/rok 39,48 t/ha/rok 2,29 t/ha/rok 6,16 t/ha/rok 19 825 tis. Kč/rok 25,02 tis.Kč/ha/rok 39,5 tis. 0,071 t/ha č. živin 0,015 t/ha č. živin 1,21 kg/ha

Průmysl celkem

hrubá produkce počet zaměstnanců

361 555 mil. Kč/rok 228,4 tis.

Služby a ostatní sektory NH hrubá produkce

296 757 mil.Kč/rok

Využití vodní energie instalovaný výkon VE výroba elektřiny celkem % z celkové státní výroby počet zaměstnanců Tepelná a jaderná energetika instalovaný výkon tepelné elektrárny jaderné elektrárny

50 MW 139 GWh/rok 0,18 50 1 382 MW 0 MW 217

výroba elektřiny tepelné elektrárny jaderné elektrárny celkem % z celkové státní výroby počet zaměstnanců Plavba a vodní doprava přeprava zboží množství hodnota přístavy počet přístavů množství přepraveného zboží hodnota přepraveného zboží počet zaměstnanců počet proplavených lodí ujetá vzdálenost lodí celkem Těžba štěrku (z tekoucích a stojatých vod) počet těžebních společností počet těžebních míst hrubá produkce počet zaměstnanců celkový objem těžby štěrku Rybí hospodářství počet rybích farem hrubá produkce počet zaměstnanců množství prodaných ryb za rok Rekreační rybolov počet revírů počet vydaných povolení Jízda na člunech a windsurfing počet osob na den Cestovní ruch počet turistů na den průměrné výdaje na turistu a den celková hrubá produkce počet zaměstnanců Ochrana před povodněmi chráněné obyvatelstvo hrubá produkce chráněných ekonomických aktivit potenciální ztráty na majetku, ekonomických aktivitách Odvodnění délka městského a zemědělského odvodnění Plošné znečištění dusík fosfor pesticidy síra ztráta půdy erozí 218

5 464 GWh/rok 0 GWh/rok 5 464 GWh/rok 7,16 % 1 100 tis. 0,494 mil. t/rok XX mil. Kč/rok 5 279 tis. t/rok mil. Kč/rok 0,490 tis. 8 533 počet/rok XX km/rok 0 0 0 mil. Kč/rok 0 tis. 0 tis.t/rok XX XX mil. Kč/rok 5,6 tis. 3,25 tis.t/rok 170 XX 22 6850 1 530 Kč XX mil. Kč/rok 28 tis. 121 tis. XX mil. Kč/rok XX mil. Kč XX km 49,42 kg/ha/rok 0,682 kg/ha/rok 0,686 kg/ha/rok 15,174 kg/ha/rok 0,357 t/ha/rok

Stručný komentář k obsahu tabulek E.1 až E.3 K tabulce E 1: Tabulka E1 – obecné socioekonomické ukazatele uvádí základní dostupné pro danou oblast povodí. Obsahuje důležité informace o obyvatelích v oblasti povodí, uvádí celkový počet obyvatel i rozdělení do městských a venkovských oblastí a dále související informace jako je například hustota obyvatel. Je zde uveden také hrubý domácí produkt a míra ekonomického růstu, čistý měsíční příjem a údaje týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti povodí. Základním zdrojem informací pro stanovení socioekonomických ukazatelů byly údaje Českého statistického úřadu, které jsou k dispozici pro národní úroveň a jejich další klíčení je omezené většinou pouze pro jednotlivé kraje (některé údaje pro okresy). Podrobnou analýzou a s přispěním informací z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního byla provedena distribuce hodnot z jednotlivých krajů na části odpovídající jednotlivým oblastem povodí. Pro účely přípravných prací byla tato distribuce provedena v závislosti na ploše oblasti povodí náležející do území daného kraje. Veškeré zjišťované údaje byly dostupné za rok 2002, za rok 2003 byl k dispozici pouze omezený počet ukazatelů. Z důvodu srovnatelnosti byly proto použity pro všechny ukazatele údaje za rok 2002. I do budoucna se jeví jako vyhovující způsob zjišťování údajů přepočet socioekonomických ukazatelů z jednotlivých krajů. S ohledem na to, že neexistují všechny požadované údaje pro oblast povodí, byla použita pro jejich získání výše použitá metoda. Pro udržení vzájemných vazeb mezi jednotlivými ukazateli je potřebné, aby byl použit stejný postup – tedy např. i pro počet obyvatel v oblasti povodí. Z toho důvodu je hodnota tohoto ukazatele odlišná od údaje uvedeného v kapitole 1, kde byla použita jiná metoda, která však nešla použít na jiné ukazatele v kapitole 4. Při zpracování této kapitoly se vycházelo z toho, že prioritou je vzájemná srovnatelnost hodnot použitých ukazatelů. Odlišnost výsledku podle použité metody lze dokumentovat i na tom, že např. v podkladu pracovní skupiny Ekonomická analýza MKOL je za českou stranu pro celkový počet obyvatel v oblasti povodí Horního a středního Labe uvedena hodnota 1,594 mil. K tabulce E 2: V tabulce E2 jsou uvedeny charakteristiky vodohospodářských služeb, zejména údaje týkající se odběrů vody, zásobování vodou, vypouštění odpadních vod i informace o jejich odvádění a čištění. Dále jsou zde uvedeny základní údaje o službách správců vodních toků. Základními podklady pro zpracování části „Charakteristiky vodohospodářských služeb“ byly údaje poskytnuté Povodím Labe, státní podnik, Lesy ČR státní podnik a ZVHS. Tyto podklady byly poskytnuty v rámcovém členění dle Makety. Některé údaje o zásobení vodou a vypouštění a čištění odpadních vod byly zjišťovány z Ročenky VaK přepočtem krajských údajů. K tabulce E 3: Tabulka E3 se zaměřuje na údaje o charakteristikách vlastního užívání vody v jednotlivých oblastech – zemědělství, průmysl, využití vodní energie a energetika, plavba, těžba štěrku z vod, rybí hospodářství a rybolov, cestovní ruch, ochrana před povodněmi a plošné znečištění. Informace byly získány z výročních zpráv a podobných dokumentů. V neposlední řadě šlo o zjišťování informací z internetových stránek úřadů, institucí a podniků. Kvalita jednotlivých odkazů je však velice rozdílná. Největším problémem byla distribuce národních, dále nijak nečleněných údajů do jednotlivých oblastí povodí. Další získávání relevantních informací bylo prováděno metodou dotazů. Tato metoda se uplatňovala nejvíce u částí, které buď nejsou souhrnně evidovány nebo jsou považovány za důvěrné. Jedná se především o počty zaměstnanců. Tento průzkum mnohdy narážel na

219

odmítnutí předání informací s odvoláním na důvěrné informace soukromých i státních společností. Chybějící informace týkající se „ochrany před povodněmi“ budou zjištěny v průběhu dalších prací na plánování. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti. Z hlediska upřesnění údajů pro další etapy plánování v oblasti vod bude nezbytné zajistit vyhodnocování důležitých statistických údajů pro oblast povodí, protože údaje transformované z území jednotlivých krajů mohou vést ke zkreslení situace v oblasti povodí. Výběru ukazatelů, které budou vyhodnocovány pro oblast povodí je potřeba věnovat pozornost a na základě odborných metod určit, jaké ukazatele je účelné takto vyhodnocovat a jaké je možno odvodit z krajských údajů. V etapě přípravných prací bylo ověřeno, že pro zajištění hodnověrných výsledků analýzy není vhodné kombinovat různé postupy řešení různých skupin ukazatelů. V současné době je problematické zajistit údaje týkající se závlah (bude nutné překonat současný stav nedostatku informací vzniklý po privatizaci hlavních závlahových zařízení), stejně jako údaje týkající se povodňové ochrany (bude nutné zajistit specializované studie v průběhu dalších prací na plánován). Je zřejmé, že některé požadované ukazatele jsou důležité pro podmínky odlišné od ČR a bude účelné pro další práce kriticky vyhodnotit jejich účelnost. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti. Pokud ukazatele typu délka městského a zemědělského odvodnění zůstanou zachovány, pak je nutné náležitě specifikovat jejich obsah. Poznámky: U nezjištěných údajů, které budou dostupné až po schválení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje je uveden symbol X, u ostatních nezjištěných údajů je uveden symbol XX. Schéma výpočtu a popis zdrojů dat v tabulce E2 je uveden v příloze 4. Výpočet dat tabulky E2 je uveden v příloze 5. Popis zdrojových dat je obsažen v příloze 6.

4.1.2. Zhodnocení významu hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe Tabulka E4: Souhrnné údaje o užívání vody v oblasti povodí

Domácnosti Zemědělství Průmysl Energetika Plavba Ostatní

522 / 409 136/ 3 276/ 139 15/ 5 151,8 km 63/ 42

220

19 825 361 555 490 296 757

3,83 30,22 XX 0,09 57,33

39,5 228,4 1,1 0,4 441,5

6 32 0,2 0,1 62

Počet příjemců produktu

Podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí (%)

Počet zaměstnanců (tis.)

Podíl na tvorbě HDP (%)

47,70 0,43 82,31 1,61 89,13

Hrubá produkce (mil. Kč/rok)

19,82 36,1 171,8 396,48 47,51

SOCIO-EKONOMICKÁ DATA

Délka /počet užívání (km / tis.)

Vypouštění vody (mil. m3 /rok)

OBLAST UŽÍVÁNÍ VODY

Odběry vody (mil. m3 /rok)

TECHNICKÁ DATA

XX XX XX XX XX

Pozn.: V řádku „Průmysl“ obsahuje údaj o hrubé produkci též sektor energetiky.

V řádku „Plavba“ je údaj „Hrubá produkce“ nahrazen údajem „celkové tržby“. Popis sociálně ekonomického významu užívání vody pro rozvoj oblasti povodí; vyjádření/zhodnocení hospodářských a sociálních preferencí jednotlivých druhů užívání vod. Zdůraznění specifik oblasti povodí. Hodnocení významu užívání vody se zaměřuje na: - socioekonomický význam sektorů, které svojí činností vyvolávají významné vlivy na vody a tím negativně ovlivňují jejich stav, - socioekonomický význam sektorů těžících z dobrého stavu vod. Toto hodnocení společně s údaji o vlivech umožní nalézt kompromisy mezi ekonomikou a životním prostředím, resp. nalézt cestu k hodnocení významných vodohospodářských problémů v oblasti povodí. Za tím účelem jsou vyjádřeny souvislosti technických dat a socioekonomických dat ve vztahu k různým oblastem užívání vody. Rozvoj oblasti povodí Horního a Středního Labe je úzce svázán s užíváním vody. Vybudovaná vodohospodářská infrastruktura umožňuje užívání vody obyvatelstvem, sektory energetiky, průmyslu, zemědělstvím a službami. Voda je pro zásobování odebírána převážně z vod povrchových cca 80 %, méně z vod podzemních - cca 20 %. V oblasti povodí žije asi 1,5 milionu obyvatel, z toho cca 2/3 v městských a 1/3 ve venkovských oblastech. Největší podíl odběrů vody je v oblasti povodí realizován v sektoru energetika (cca 59%) a vodovodů a kanalizací (cca 23,5%), průmysl se podílí cca 19%. Ve srovnání s ostatními oblastmi povodí jsou zde nadprůměrné odběry (včetně závlah) pro sektor zemědělství. Z hlediska vypouštění je nejvýznamnější sektor kanalizací (cca 71%) a sektor průmyslu (cca 27%). V oblasti povodí je 14 344 km vodních toků, z toho upravených 5 062 km. Oblastí povodí prochází významná vodní cesta – vodní tok Labe. Vodní nádrže v oblasti povodí mají celkový objem 178,9 mil. m3, z toho ovladatelný celkový ochranný prostor 35 mil. m3. V oblasti povodí je z hlediska hrubé produkce nejvýznamnější průmysl, zejména zpracovatelský, velmi významná je energetika, která spolu s průmyslem vytváří rozhodující část hrubé produkce oblasti. Přitom průmysl zajišťuje třetinový podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí, naproti tomu energetika je v tomto směru nevýznamná. Oproti jiným oblastem povodí v hlavním povodí Labe je zde vyšší význam zemědělství, v Polabí se intenzivně hospodaří a je zde významné pěstování zeleniny s vazbou na potenciální potřebu závlahové vody, které je přes pokles odběrů pro závlahy v minulých letech i v současnosti oproti jiným oblastem významně vyšší. Vyššímu významu zemědělství v oblasti povodí odpovídá i jeho podíl na zaměstnanosti, který představuje cca 6%. Z hlediska hrubé produkce jsou v oblasti povodí významné i služby a ostatní sektory hospodářství, ty jsou však bez výrazného vlivu na stav vod. Cestovní ruch a související rekreační aktivity jsou v oblasti povodí soustředěny spíše do podhorských a horských oblastí Krkonoš, Jizerských a Orlických hor a Českého ráje, na vodní prostředí je vázána jen jeho menší část (např. Rozkoš apod.). V oblastí povodí probíhá nejvýznamnější část vodní cesty v ČR, intenzita vnitrozemské vodní dopravy v posledních letech také poklesla. Změna tohoto trendu se očekává v souvislosti se zlepšením plavebních podmínek na Dolním Labi a s výstavbou přístavu Pardubice.

221

4.2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář Úvod k základnímu scénáři Na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a související vyhlášky č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod a dalších přijatých dokumentů, byly v České republice zahájeny práce na plánování v oblasti vod, navazující na dlouhou tradici vodohospodářského plánování. V roce 2004 byly podle zpracovaných plánů zahájeny přípravné práce, jejichž součástí je i ekonomická analýza užívání vody v oblastech povodí. Výchozím dokumentem pro její provedení je prognóza trendů do roku 2015,základní scénář. Účelem zpracování základního scénáře pro oblast Horního a Středního Labe je na základě současného stavu vyhodnotit hlavní hnací síly, které budou významně ovlivňovat užívání vod a vodohospodářské služby v budoucím vývoji. Základní scénář bude podkladem pro provedení ekonomické analýzy a analýzy rizik v časové úrovní do roku 2015 a následně spolu s dalšími dokumenty i pro přípravu programu opatření pro oblast povodí. Vzhledem k tomu, že je sestaven v rámci přípravných prací pro plánování v oblasti vod, je třeba ho považovat za dokument, který zůstane otevřený a bude dále upřesňován a doplňován. Podkladem pro základní scénář povodí Horního a Středního Labe je základní scénář na národní úrovni, zpracovaný Ministerstvem zemědělství. Tímto scénářem byly pro národní úroveň podrobně vyhodnoceny prognózy vývoje nakládání s vodami a prognózy trendů vývoje u různých klíčových hnacích sil v krátkodobém (2005 – 2007) a dlouhodobém horizontu (2008 – 2015) pro všechna povodí na území České republiky. Výsledky tohoto hodnocení se staly výchozím podkladem pro predikci vývoje klíčových hnacích sil pro oblast povodí Horního a Středního Labe. K tomu byly využity schválené resortní politiky a koncepční dokumenty významných hospodářských odvětví, plány rozvoje jednotlivých krajů, plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a další koncepční a rozvojové dokumenty. Předkládaný základní scénář oblasti povodí Horního a Středního Labe rozšiřuje oproti základnímu scénáři zpracovaného Ministerstvem zemědělství základní informace o vývoji klíčových hnacích sil na národní úrovni do r. 2015, se zaměřením na faktory, které hrají klíčovou úlohu při odhadu vývoje jednotlivých vlivů. Část tohoto základního scénáře, která se týká národní úrovně, je zpracována stručně a uvádí jen důležité faktory se zaměřením na hodnocení budoucího vývoje. Bylo provedeno vyhodnocení sociálně-ekonomických faktorů, které pravděpodobně budou ovlivňovat vodní hospodářství - ekonomický vývoj, základní demografické ukazatele, zaměstnanost a nezaměstnanost, ceny zboží a služeb a platební bilance, klima, politiky uplatňované v jednotlivých odvětvích, např. společná zemědělská politika, technologický rozvoj apod. K tomu a dalším pracím byly využity statistické údaje v členění pro jednotlivé kraje zasahující do oblasti povodí Horního a Středního Labe a byla provedena jejich transformace do oblasti povodí. Základní scénář pro oblast povodí Horního a Středního Labe vychází z Makety zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR – část 4 – Ekonomická analýza užívání vody. V jejím smyslu je základní scénář členěn do čtyř základních kapitol: - prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni - průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na národní úrovni - průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na úrovni oblasti povodí - prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí.

222

4.2.1. Prognóza trendů vývoje klíčových sil na národní úrovni exogenní proměnné Vývoj populace Populace, porodnost a úmrtnost – vývoj do r. 2015 Současná úroveň porodnosti je na velice nízké úrovni, proto všechny varianty projekce demografického vývoje počítají se zvýšením tohoto ukazatele. Statistický úřad zpracoval tři varianty vývoje populace v závislosti na výši plodnosti žen a na období maximální plodnosti. Výpočty všech variant po pěti letech jsou uvedeny v tabulce pod nastíněním jednotlivých variant. Predikce vývoje počtu obyvatel v letech 2005 – 2015 (podrobněji viz MZe-Základní scénář): 2005 2010 2015 Počet Nízká varianta 10 163 10 095 9 949 obyvatel Střední varianta 10 213 10 220 10 167 predikce Vysoká varianta 10 301 10 465 10 457 Obecně ekonomický vývoj Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) – vývoj do r. 2015 Dle předpokladů Ministerstva financí se česká ekonomika bude do roku 2006 pohybovat po trajektorii ekonomického růstu v intervalu 2 – 4% s postupnou akcelerací při oživení růstu v zemích hlavních obchodních partnerů, zejména EU. Pozitivní efekty ve směru podpory potenciálního i skutečného hospodářského růstu lze očekávat od opatření hospodářské politiky a od pokračujícího přílivu zahraničních investic, které posílí nabídkovou stranu ekonomiky V letech 2008 až 2010 se předpokládá akcelerace hospodářského růstu až na 4,8%. V dalších letech se předpokládá postupné zpomalování růstu až na 3% v roce 2015. Zaměstnanost a nezaměstnanost – vývoj do r. 2015 Na straně poptávky trhu práce bude směrem k růstu zaměstnanosti působit zejména ekonomický růst a rozvoj malého a středního podnikání, generující nová pracovní místa. Příliv zahraničních investic do nových kapacit bude sice vytvářet jen omezený počet pracovních, ale přinese nepřímé pozitivní efekty. Naproti tomu pokračování restrukturalizačního procesu se projeví dalším rušením neefektivních provozů, tendencí ke snižování zaměstnanosti, tlakem na růst produktivity práce a změnou kvalifikačních požadavků. Předpokládaným výsledkem těchto procesů bude stabilizace zaměstnanosti při míře registrované nezaměstnanosti na úrovni okolo 10%. Její výraznější pokles je předpokládán až po roce 2008 a v r. 2015 se předpokládá dosažení úrovně 6,5%. V dlouhodobém výhledu, tedy v letech 2008 až 2015, se předpokládá na trhu práce roční konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2%. Tlak na zvyšování zaměstnanosti bude vyvíjen také z důvodu stárnutí populace a rostoucí nerovnováhy důchodového systému. Dále se očekává dokončení přesunů zaměstnanců mezi jednotlivými sektory a předpokládá se, že v zemědělství bude pracovat cca 4%, v průmyslu 27% a ve službách 69% pracovníků. Inflace, ceny zboží a služeb – vývoj do r. 2015 V letech 2005 - 2006 lze počítat se zpomalením meziroční dynamiky inflace mírně pod střed cílového koridoru ČNB v souvislosti s odezněním vlivu administrativních opatření. Nejvýznamnějšími administrativními opatřeními s dopadem do inflace budou v daném období jsou změny v oblasti nepřímých daní. (podrobněji viz MZe-Základní scénář)

223

odhad inflace v% 3,1 3,2 3,4 3,5 3,5 3,5 3,0 2,8 2,4 2,4 2,4 2,4

rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Příspěvek regulovaných cen k meziročnímu růstu spotřebitelských cen by neměl v letech 2003 až 2006 přesáhnout 0,6 procentního bodu. Proces nápravy cenových deformací však bude působit v jednotlivých položkách regulovaných cen rozdílně. (podrobněji viz MZeZákladní scénář) Platební bilance vývoj - do r. 2015 Do roku 2007 lze očekávat stabilizaci či mírné snižování deficitu běžného účtu platební bilance v koridoru cca 6 – 7% HDP. Rozhodujícím činitelem deficitu běžného účtu se stane zhoršující se bilance výnosů. Vývoj bilance převodů bude mírně pozitivně ovlivněn toky z EU. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) Technologické změny Domácnosti – vývoj do r. 2015 Technologické změny v domácnostech budou úzce korespondovat s globálním vývojem technologií. Průměrná spotřeba vody v domácnostech bude ovlivněna zejména modernizací ve vybavení domácností (myčky, pračky, úsporná zařízení pro WC a baterie u van, umyvadel a sprch apod.). Na jednu stranu bude tato modernizace s vyšším podílem efektivnějších zařízení ovlivňovat snižování potřeby vody v domácnosti, na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že v současné době úroveň vybavení domácností ČR neodpovídá standardům běžným v zemích EU a lze tedy v budoucnu předpokládat vyšší vybavení domácími spotřebiči využívajícími vodu a energii. Další vývoj specifické potřeby vody v domácnostech lze proto odhadnout s ohledem na minulý trend cca od r. 2000, kdy tato potřeba v domácnostech se výrazně nemění a je na úrovni 102 až 107 l/os/den a dále s ohledem na potřebu vody, kterou vykazují domácnosti v zemích EU. Obdobně jako ve vyspělých zemích EU lze očekávat v České republice v dlouhodobém výhledu do r. 2015 mírný vzrůst specifické potřeby na úroveň těchto zemí, tj. cca 115 až 120 l/os/den. Průmysl – vývoj do r. 2015 Se vzrůstající cenou vodného a stočného, případně i zvyšováním cen povrchové vody, příp. i poplatků za odběr podzemní vody bude průmysl preferovat technologie omezující požadavky na potřebu vody s maximálním využitím recyklace. Budou preferovány technologické změny příznivější pro životní prostředí (čisté technologie).

224

Zejména v energetice lze předpokládat postupné zvyšování podílu cirkulačního chlazení na úkor průtočného. Na druhou stranu lze očekávat, že nové investice v průmyslu si vyžádají další zvýšení požadavků na odběr vody, které mohou být v některých oblastech povodí významné (např. rozšíření JE Temelín). Celkově lze na národní úrovni očekávat stálý mírný pokles odběrů vody.

Z hlediska ochrany vod nedojde k výrazným změnám v požadavcích na jakost vypouštěných odpadních vod nad rámec současně platných právních předpisů v této oblasti. Predikce odběru vody průmyslem (tis.m3) Maximální scénář Minimální scénář Střední scénář

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

3

tis.m

496

509

519

527

532

535

535

532

527

519

508

tis.m3

445

443

440

437

434

430

425

421

416

410

404

tis.m3

471

476

480

482

483

482

480

476

471

464

456

Minimální scénář předpokládá, že podíl průmyslu na HDP bude klesat a podniky budou investovat do nových technologií s nižší spotřebou vody. Střední scénář počítá s nárůstem průmyslu v důsledku přílivu investic a předpokládá, že investice budou směřovat do technologií odpovídajících nejlepším dostupným praktikám s nízkou spotřebou vody a maximálním využitím recyklace. Maximální scénář počítá s nárůstem průmyslové výroby a předpokládá se, že obměna technologií u stávajících podniků bude probíhat pomaleji. V dlouhodobém horizontu se dá předpokládat, že v České republice se bude rozvíjet především lehký zpracovatelský průmysl (strojírenský, spotřební elektroniky, papírenský) v důsledku aplikace přísnějších legislativních požadavků se bude snižovat náročnost průmyslu na spotřebu vody a zvyšovat zastoupení moderních průmyslových technologií (BAT). Zvyšovat se bude také podíl recyklované vody, tudíž dojde k poklesu vypouštěných odpadních vod na jednotku vyrobeného produktu. Zemědělství a závlahy – vývoj do r. 2015 Podíl odběrů vody pro zemědělství je v ČR dlouhodobě poměrně nízký, podobně je to s podílem vypouštěných odpadních vod – opět jsou požadavky na emise dány současnými právními předpisy. Výši spotřeby vody pro zemědělství ovlivňuje zejména odběr pro závlahy, který není významně závislý na změně technologií. Předpokládá se postupné zvyšování trendu využití závlahové vody pro krytí vláhového deficitu, a to s ohledem na změnu cenové politiky podle § 101 vodního zákona č. 254/2001 Sb. Určitou mírou může zapůsobit i postupné zvyšování průměrných teplot v souvislosti se změnou klimatu. Změny v daňové/fiskální oblasti Fiskální politika – vývoj do r. 2015 Reforma veřejných rozpočtů na straně daňové politiky vede ke zvyšování fiskálního významu nepřímých daní – zejména DPH a selektivních spotřebních daní a ke snižování efektivního zdanění právnických osob. Trendem je také vyrovnávání podmínek v oblasti placení zákonného pojistného mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Reálně lze očekávat diskusi o zavedení tzv. rovné daně z příjmu fyzických a právnických osob a rovné daně z přidané hodnoty (pravděpodobně 15 až 17%). Dále lze předpokládat pokles celkového 225

daňového zatížení a přesun k většímu zdanění nepřímými daněmi a snížení zdanění důchodového. Očekávat lze také zrušení daně dědické. V oblasti tzv. zákonných pojištění lze předpokládat snížení jejich sazby v přímé návaznosti na zavedení fondového systému důchodového systému. V roce 2008 lze předpokládat zavedení tzv. ekologických daní. Veřejné rozpočty – vývoj do r. 2015 Základním prvkem rozpočtové soustavy ČR je státní rozpočet, přes který prochází většina veřejných výdajů. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny i mimorozpočtové fondy, ze kterých je pro vodní hospodářství významný Státní fond životního prostředí a částečně i Státní fond dopravní infrastruktury (financování vodních cest). Další významnou složkou soustavy veřejných rozpočtů jsou rozpočty obecní. V roce 2001 vznikly navíc v souvislosti s reformou veřejné správy rozpočty krajských úřadů. Ty však mají malý objem vlastních příjmů (pouze do 20%) a tedy i vysokou závislost na dotacích ze státního rozpočtu. Při absenci příjmových a výdajových reforem by deficity veřejných rozpočtů v letech 2004-2006 dosáhly 8 – 9% HDP. Zatímco příjmy vládního sektoru se budou vyvíjet víceméně stabilně v relaci k HDP, vykazují vládní výdaje tendenci k setrvalému růstu v podílu na HDP. Deficit vládního sektoru roste, a proto bylo přistoupeno k reformě veřejných rozpočtů. Cílem reformy je zastavit růst deficitů veřejných rozpočtů od r. 2004. V roce 2006 by měl deficit vládního sektoru dosáhnout 4% HDP a pokles by měl pokračovat. Rozpočty územních samospráv budou podle předpokladů vykazovat mírné deficity. Do roku 2010 bude pokračovat proces fiskální konsolidace, tak aby deficit veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2008 hodnoty maastrichského kriteria, tedy 3% HDP. V následujících letech by měly být udržovány hodnoty deficitů veřejných rozpočtů pod touto hranicí. Nepředpokládá se však, že by byly veřejné rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové. Výrazným dlouhodobým rizikem pro udržitelnost veřejných financí jsou fiskální dopady stárnutí populace. Z uvedených důvodů nelze očekávat významnější nárůst disponibilních zdrojů ze státního rozpočtu ani z rozpočtů krajů a obcí ve prospěch vodního hospodářství. Pravděpodobná je stagnace výdajů z veřejných rozpočtů na vodohospodářské investice a zejména další významnější pokles pro roce 2010 v souvislosti s aplikací článku 9 Rámcové směrnice vodní politiky Evropské unie (znečišťovatel a uživatel platí). Obdobná prognóza se týká i vývoje zdrojů Státního fondu životního prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod, a to proto, že tyto zdroje jsou vytvářeny zejména z poplatků za vypouštění odpadních vod, které nebudou vykazovat významnější růst. Naopak lze očekávat, že po r. 2010, kdy budou dokončeny rozhodující stavby ČOV v souvislosti s ukončením přechodného období implementace Směrnice o čistění městských odpadních vod, nastane pokles disponibilních zdrojů tohoto fondu. Zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury budou do r. 2015 stabilní s ohledem na zákonem stanovená pravidla jeho tvorby, ale jejich užití ve prospěch vodních cest se bude vyvíjet nerovnoměrně v závislosti na rozhodnutí o realizaci staveb k dalšímu rozvoji labské a vltavské vodní cesty. Klimatické změny Nejdůležitější klimatologickou proměnnou pro odhady dopadů změny klimatu na hydrologický režim jsou srážkové úhrny. Při změně klimatu vyvolané zesílením skleníkového efektu dojde k ovlivnění hydrologického cyklu a nelze vyloučit, že na části území ČR se zmenší vydatnost vodních zdrojů, což by současnou hydrologickou situaci mohlo ještě zhoršit.

226

Teplotní rozdíly se podle jednotlivých scénářů výrazně odlišují. Všechny se shodují na menších výkyvech v jarním a podzimním období. Největší rozdíly jsou předpovídány v lednových a červencových hodnotách (růst průměrné lednové teploty až o 3,8°C). Roční úhrny srážek klesnou jen nepatrně, modely však ukazují na podstatné změny ročního chodu srážek. Z dosavadních studií možné změny klimatu lze vyvodit tyto poznatky o předpokládaném podnebí a agroklimatologických změnách: • Očekává se zvýšení teplot vzduchu a počtu letních a tropických dnů. V důsledku toho lze předpokládat zvýšení pravděpodobnosti výskytu denních úhrnů srážek nad 10 mm a vyšší četnost lokálních bouřek v letním období a tím vyšší četnost lokálních povodňových stavů, včetně zvýšené erozní činnosti. • Bezmrazové období se prodlouží o 20-30 dnů. Počátek vegetačního období se v mnoha oblastech posune na začátek března a konec až do závěru října. Vyšší teploty vzduchu prodlouží vegetační období a ovlivní růst a vývoj rostlin. • Bez výraznějšího zvýšení srážek při předpokládaném nárůstu evapotranspirace bude ve větší míře ohrožena suchem značná část střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví, což by se mohlo negativně promítnout na výši výnosů v našich nejproduktivnějších oblastech. Predikuje se tedy výrazné zvýšení suchosti klimatu ČR - vláhový deficit by jen v letním období dosahoval v teplých letech i více než 300 mm, za vegetační období až přes 500 mm. Tento předpoklad významně ovlivní zvyšování potřeb závlah i další rozvoj infrastruktury hlavních závlahových zařízení. • Možná klimatická změna se promítne i do půdních poměrů, více u těch půd, které jsou narušeny předcházejícím způsobem hospodaření. Hlavně jde o poškození fyzikálního stavu podorničí, snížení retenční schopnosti půd a jejich mikrobiální aktivity. Tato změna bude mít negativní vliv na rychlost nástupu povodní a jejich negativních účinků. •

MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA V SEKTORECH NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělství Agrární politika – vývoj do r. 2015 Strategie dalšího vývoje zemědělství se v současné době řídí Koncepcí agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013). Zemědělské hospodaření na půdě Procento zornění se v ČR velmi zvolna snižuje (72%) a lze předpokládat, že v r. 2015 se přiblížíme průměru zemí Evropské unie (52%). Koncepcí je zabránit opouštění zemědělské půdy a cestou konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy umožnit její budoucí zemědělské využití. Lze očekávat i zalesňování dlouhodobě nevyužívané zemědělské půdy nejhorší kvality. Významným trendem agrární politiky bude zachování zemědělské kulturní krajiny, soustavné zvyšování biologické rozmanitosti, hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova (zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice) nepotravinářského užití zemědělské produkce, zejména jako a rozšiřování obnovitelných zdrojů energie (produkce řepky pro výrobu bionafty). V souladu s referenčními dokumenty BAT (nejlepších dostupných technik) bude sledováno snížení negativních dopadů intenzivní živočišné výroby na životní prostředí a tedy i stav povrchových a podzemních vod (zejména emise amoniaku do ovzduší, dusíku a fosforu do půdy a vody a dále i doprovodné vlivy jako prašnost, spotřeba energie a vody). Ve smyslu 227

zásad integrované prevence (IPPC) bude nutné se ve výhledu, při snaze o snižování emisí, nezaměřovat pouze na jeden krok výrobního postupu, např. na skladování kejdy, ale zajistit odpovídající opatření ke snížení emisí ve všech článcích produkčního řetězce od přípravy krmiva až po aplikaci kejdy a hnojiv na půdu. Postupné prosazování zákona o integrované prevenci (IPPC) není stanovit striktní limity, ale zajistit zvýšení odpovědnosti zemědělců a posílit jejich vztah k ochraně životního prostředí. K dodržování záměrů tohoto zákona budou sloužit kontrolní mechanismy, ke kterým je pověřena Česká inspekce životního prostředí. Jedním z klíčových přínosů referenčních dokumentů BAT je konstatování, že za použití nejlepší dostupné techniky bude třeba považovat i dodržování zásad správné zemědělské praxe. Tyto zásady budou sloužit jako orientační vodítko při posuzování podniků ucházejících se o zapojení do podpůrných programů EU a MZe. Zásady správné zemědělské praxe budou navíc závazné pro podniky nacházející se v tzv. zranitelných oblastech podle vodního zákona a nitrátové směrnice Dalším trendem bude zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty (především v záplavových územích a v nivách vodních toků (a to urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod, podporou odbahňování rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí atd.). Koncepce agrární politiky zásadně nevymezuje kvantitativní cíle (např. produkční rozměr zemědělství ČR), nýbrž jen podmínky podnikání v zemědělství. Legislativní nástroje a vedle toho i podpůrné programy Evropské unie a MZe (SAPARD, strukturální fondy) by měly v uvažovaném výhledu zabezpečit uvedené vytčené cíle a trendy. Lesní hospodářství V souladu s národním lesnickým programem bude v dalším výhledu sledováno zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů a rozvoje všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu se předpokládá: - udržení současné výměry lesa - podpora arondace lesních pozemků včetně uplatňování pozemkových úprav - rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem ležících zemědělských půd nejhorší kvality, zejména v horních částech oblastí povodí - dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečištění, zejména zvyšovat podíl biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa - snižovat vliv kyselých depozic na kvalitu lesních půd a na lesní porosty pomocí biologických meliorací a dalšími intervenčními zásahy - upravovat početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů - uplatňovat postupy zlepšování lesa založené na poznání podstaty a vlastnosti lesních ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům - dosáhnout zvýšení stability lesů s ohledem na předpokládané antropogenní změny přírodních podmínek včetně předpokládaných klimatických změn zvýšením biologické rozmanitosti lesních ekosystémů - ve vyšších polohách, cca nad 500 m.n.m., zejména s ohledem na očekávané extrémní klimatické podmínky (suché a teplé počasí), zabraňovat kalamitním situacím přemnožování kůrovců. Prosazení těchto trendů do r. 2015 se ve výhledu pozitivně projeví ve zlepšení kvality lesních porostů a jejich odolnosti a při současném rozšiřování zalesněné plochy lze očekávat zvýšení

228

retenční schopnosti lesa. Současně se předpokládá i postupné snižování plošného znečištění ze zalesněného území. Rybí hospodářství a rybníkářství Na úseku rybího hospodářství lze očekávat jednak postprivatizační stabilizaci oboru rybníkářství i produkce ryb. S ohledem na prognózu vývoje poptávky po rybách však lze očekávat i určitou stagnaci dalšího vývoje do r. 2015. Na tuto skutečnost nebude mít významný vliv ani postupné zlepšování stavu rybníků (v důsledku finanční podpory obnovy a odbahnění rybníků ze státního rozpočtu, ale zejména strukturálních fondů – operační program infrastruktura) a dosažení tak zvýšeného produkčního prostoru. Změny se proto nepředpokládají ani u celkových odběrů ani ve znečištění vodních toků.

Ekonomika v zemědělství (počet pracovníků a podíl na tvorbě HDP) Trendem do r. 2015 bude snižování počtu pracovníků v zemědělství (na 3,5 - 4% do r. 2007), což se odrazí v nárůstu produktivity práce. Dynamika poklesu počtu pracovníků se však bude zpomalovat. Podobný trend je možné očekávat i při sledování podílu zemědělství na tvorbě HDP, který bude kopírovat vývoj v členských státech EU. Lze tedy přepokládat pokles podílu zemědělství na tvorbě HDP na úroveň 2,5 až 3% s tím, že dynamika tohoto poklesu se bude s rostoucím horizontem predikce snižovat. Nepředpokládá se signifikantní nárůst zemědělské produkce. Průmysl Strategie Průmyslové politiky je formulována v dlouhodobém časovém horizontu do roku 2010. Hlavním cílem bude potvrzení růstových tendencí dosahovaných v současném období a zachování tempa růstu produktivity práce resp. růstu přidané hodnoty. Nezbytné cílové tempo růstu přidané hodnoty vytvářené zpracovatelským průmyslem lze kvantifikovat v rozmezí 5 až 7% ve stálých cenách a průměrný růst produktivity práce na úrovni o 3 až 4 procentní body vyšší než vykazuje EU, tj. okolo 7 až 8%. Strategickým cílem je vytvořit do roku 2015 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU a to jak svým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR okolo roku 2010 pravděpodobně překoná hranici 75% průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů. Pro ukazatel produktivity práce to znamená dosáhnout výrazného snížení současného rozdílu mezi ČR a EU, který nyní činí více než 50%. Energetika Základním strategickým dokumentem je Státní energetická koncepce ČR. Základními prioritami koncepce jsou: • nezávislost (na cizích zdrojích, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů) • bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie vč. jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů) • udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj). Z toho jsou odvozeny tyto základní cíle – maximalizace energetické efektivnosti, zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického 229

hospodářství. Dle schváleného scénáře „Zelený – U“ by v následujících letech měl být zajištěn ekonomický a sociální rozvoj ČR při velmi malém růstu potřeby zdrojů energie. K tomuto růstu by mělo dojít v důsledku růstu zhodnocení energie při plnění kritérií udržitelného rozvoje. Z výstupu „Zeleného scénáře - U“ mj. plyne, že vize, cíle a indikativní ukazatele jsou splněny, a to takto: • průměrné roční tempo poklesu energetické náročnosti tvorby HDP bude v prvém období do roku 2005 2,77%, v celém prognostickém období 3,22% • pokles elektroenergetické náročnosti, v prvním období 2,42%, po celé období do roku 2030 2,35% • dovozní energetická náročnost bude v roce 2005 41,2%, v roce 2010 42,3% a v roce 2030 57,8% Energetické hospodářství ČR nemá v současné době problémy s dodržením objemově stanovených emisních stropů SO2 a NOx do roku 2010. Problémem zůstává emisní strop VOC a měrné emise CO2 a NOx, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úroveň ve srovnání se zeměmi EU. Struktura výroby elektřiny [TWh] - korigovaný zelený scénář 100 90 80

[TWh]

70 60 50 40 30 20 10 0 2000 Hnědé uhlí

Černé uhlí

2005 Ostatní tuhá paliva

2010

2015

Plynná paliva

2020

Kapalná paliva

2025

Jaderné palivo

2030 Obnovitelné zdroje

Doprava a vodní doprava Hlavními úkoly dopravní politiky jsou zajištění udržitelné dopravy zaměřené na její uživatele s jejich účastí na vzniklých nákladech bez omezování mobility osob a zboží, ovlivnění dělby přepravní práce ve prospěch méně škodlivých oborů a zajištění nezbytné správy, údržby, obnovy a výstavby dopravní infrastruktury. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) Vodní doprava – vývoj do r. 2015 Vodní doprava z hlediska uskutečňovaných výkonů nákladní dopravy v ČR hraje zanedbatelnou roli v porovnání se silniční nebo železniční dopravou. Jedinou souvislou vodní cestou v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu je v současné době Labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných toků jsou izolované, nesouvislé, využívané jako lokální vodní cesty především pro rekreační dopravu. Kromě těchto vodních cest existují úseky s občasnou plavbou pouze menšími plavidly s omezeným ponorem. 230

Silné stránky vodní dopravy v ČR - napojení na přístav Hamburk a Rotterdam, druh dopravy s malým zatížením životního prostředí, napojení na síť západoevropských vodních cest a dostatečná síť přístavů. Slabé stránky vodní dopravy v ČR - nízký objem poptávky, nedostatečné využití splavných toků pro nákladní dopravu, nedostatečná plavební hloubka na dolním Labi v úseku Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN v období snížených průtoků, po rozdělení federace ztratila ČR přístup na řeku Dunaj. Strategické plány v oblasti vodní dopravy Materiál Ministerstva dopravy a spojů „Harmonogram a finanční zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“ stanovil priority plynoucí ze schválené dopravní politiky v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury vnitrozemských vodních cest do roku 2010: • na stávající labsko-vltavské cestě zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí n.L. – státní hranice ČR/SRN a na ostatních úsecích pak rekonstrukce, modernizace a břehové úpravy zaměřeny na zlepšování parametrů labsko-vltavské vodní cesty • splavnění Labe do Pardubic propojením již splavných úseků mezi Chvaleticemi a Přeloučí a výstavba přístavu Pardubice. Nejvýraznějším připravovaným projektem je soubor akcí na zlepšení plavebních podmínek na Labi. Do r. 2015 se dále předpokládá, že by mohly být zahájeny přípravné práce na splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Plánovaná realizace napojení ČR na Dunaj splavněním vodního toku Moravy a napojení ostravského regionu na splavnou Odru i vybudování vodní cesty Labe-Odra-Dunaj není reálná do r. 2015. Turistický ruch a rekreace u vody Základní premisou je, že v dlouhodobém výhledu bude pokračovat trvale udržitelný rozvoj příjezdového cestovního ruchu ČR v souladu se státní politikou cestovního ruchu (podrobněji viz MZe-Základní scénář) založený na postupném zvyšování návštěvnosti turistů. Zlepšení kvality životního prostředí a tedy i vodních toků a vodních ploch bude v dlouhodobém horizontu významně ovlivňovat cestovní ruch. Nárůst počtu zahraničních návštěvníků v dlouhodobém horizontu (2008 – 2015) není předmětem predikce žádného z dosud schválených rozvojových dokumentů sektoru cestovního ruchu. Tento nárůst však nebude významně ovlivňovat spotřebu pitné vody ani množství vypouštěných odpadních vod, tzn. že rozvoj cestovního ruchu bude pokryt v rámci predikce spotřeby vody a vypouštění odpadních vod sektorem vodohospodářských služeb. VODNÍ POLITIKA A INVESTICE Výchozím dokumentem je Koncepce vodohospodářské politiky na období po vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství a dále Státní politika životního prostředí zpracovaná Ministerstvem životního prostředí. Pro další rozvoj vodohospodářského sektoru byly pro období po vstupu ČR do EU stanoveny tyto strategické cíle: • Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství, zejména zdokonalením institutů a nástrojů k zabezpečení efektivního a trvalého využívání vodních zdrojů k uspokojování potřeb uživatelů vody, se současnou ochranou a omezením nepříznivých dopadů na stav 231

vodních ekosystémů. Podstatná část činností bude orientována na implementaci směrnic Evropských společenství a potřebné požadavky musí být v daných termínech naplněny. S tím souvisí značný objem finančních prostředků, který bude nutno investovat. Významným prostředkem k zajištění požadovaných cílů bude plánování v oblasti vod. • Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí. K tomu se předpokládá realizovat zejména následující koncepční záměry: − zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství, − zdokonalit systém zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu za mimořádných okolností (následkem přírodních katastrof nebo krizových situací). Při tom se předpokládá: −

zvýšení podílu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu na 91% do konce roku 2010, a 92% do konce r. 2015,

−

zajištění výstavby chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod ke splnění požadavků směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010,

− výstavba kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje kanalizace s vymezením priorit realizace akcí k ochraně vodních zdrojů, životního prostředí a potřebám sídel pod 2000 ekvivalentních obyvatel v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období 2005 – 2008, − podpora výstavby kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, které dosud sběrný kanalizační systém nemají, − zvýšení podílu obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu na 83 až 84% do konce r. 2015, − zkvalitnění technologie úpravy vody a systémy přepravy pitné vody pro zásobování obyvatelstva v souladu s požadavky směrnice 98/83/ES a realizovat plány zlepšování jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody podle požadavků směrnice 75/440/EHS. Realizace bude zajištěna vymezením priorit realizace akcí ke zlepšení jakosti pitné vody v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období 2005 – 2008. • − − − − −

Prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha realizací technických a biotechnických opatření, a činností k pozitivnímu ovlivňování udržení vody v krajině zvýšením retenční schopnosti, zpomalením odtoku vody ze srážek, vyrovnáním odtokových extrémů, snížením erozního účinku povrchově odtékající vody, ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů.

232

Přitom se předpokládá pokračování realizace Programu prevence před povodněmi s 5 podprogramy: − výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází, − zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků, − stanovování záplavových území, − studie odtokových poměrů, − vymezení rozsahu záplavových území ohrožených zvláštními povodněmi vzniklými poruchou vzdouvací konstrukce nebo zařízení vodních děl zařazených do I. až III. kategorie z hlediska technicko bezpečnostního dohledu. Budou připravována strukturální opatření na ochranu před povodněmi, která vyžadují dlouhou dobu a vysoké náklady na přípravu, a která se budou realizovat až po roce 2010. Převážně se bude jednat o přípravu víceúčelových nádrží nebo poldrů a dále přípravu staveb ochranných protipovodňových hrází, a to v souladu se schválenými Programy opatření v plánech oblastí povodí. Do schválení plánů oblastí povodí v roce 2009 bude zejména potřeba: – Dokončit odstraňování povodňových škod z roku 2002 na vodních tocích a souvisejících vodních dílech, a to do roku 2007. – Zabezpečit kofinancování staveb protipovodňové ochrany z různých zdrojů s ohledem na finanční náročnost jejich realizace. – Prosazovat, aby se rozhodování o rozsahu a způsobu ochrany před povodněmi účastnil ohrožený subjekt, tj. kraj, obec, soukromá osoba, z čehož vyplývá, že tyto subjekty by se měly podílet na zabezpečení realizace těchto opatření. – Dosáhnout vymezení záplavových území u všech významných vodních toků a některých drobných vodních toků (s častým výskytem povodňových situací) a území ohrožených zvláštními povodněmi, u všech vodních děl I. až III. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu. – V rámci aktualizace povodňových plánů přehodnotit kanalizační systémy v městech, jejichž katastr zasahuje do záplavového území vodních toků a případně realizovat protipovodňová opatření na kanalizaci. Prevence negativních důsledků suchých období bude prováděna zejména komplexními pozemkovými úpravami, zvyšováním diverzity krajiny, protierozními opatřeními, řešením vodního režimu krajiny, respektováním potřeby nutných objemů vody v nádržích pro účely zásobování vodou a případného nadlepšování průtoků apod. Kvantifikace finančních zdrojů ve vodním hospodářství – vývoj do r. 2015 Trendem bude, aby náklady na vodohospodářské služby v povodí v zájmu užívání a rozvoje vodních zdrojů i jejich ochrany byly v převážné míře financovány těmi, komu budou sloužit. Financování nákladů na vodohospodářská opatření ve veřejném zájmu bude zajišťováno spoluúčastí vlastníků příslušných staveb a zařízení, orgánů samosprávy, státního rozpočtu, příp. jiných mimorozpočtových zdrojů v působnosti státu a za případné podpory pojišťovacích institucí. Finanční zdroje pro vodní hospodářství se generují jako: – příjmy správců vodních toků za platby za odběry povrchových vod a za další podnikatelské aktivity k úhradě nákladů na správu

233

– – – –

– – –

vodních toků a správu povodí – 2,5 mld. Kč/rok (příjmy se budou zvyšovat úměrně se zvyšováním ceny za služby správců vodních toků a správců povodí ve smyslu §101 vodního zákona), prostředky ze státního rozpočtu – 1,5 mld. Kč/rok (r. 2004); další vývoj viz kapitola „Veřejné rozpočty“ (str. 5), státní finanční aktiva podle zákona č. 254/2001 Sb., a zákona č. 274/2001 Sb., v letech 2003 – 2006 – 4,5 mld. Kč, úvěry od Evropské investiční banky: půjčka na budování vodohospodářské infrastruktury k naplnění požadavků předpisů ES v oblasti čištění městských odpadních vod a zásobování vodou – 100 mil. EUR (3,2 mld. Kč) k čerpání v letech 2003 – 2006, půjčka pro realizaci preventivních opatření před povodněmi ve výši 60 mil. EUR (1,8 mld. Kč) na období 2002 – 2005, půjčka pro obnovu po povodních v srpnu 2002 – pro oblast vodního hospodářství - 6 mld. Kč, prostředky Fondu soudržnosti – investice do sektoru životního prostředí budou přednostně orientovány na oblast čištění městských odpadních vod, odkanalizování a zásobování pitnou vodou,

– Výše prostředků v EUR, které budou poskytnuty ČR v rámci Fondu soudržnosti Celkem 2004 2005 2006 472 678 821 159 651 385 133 901 072 179 126 365 –

prostředky Strukturálních fondů ze zdrojů ERDF – očekávaný příděl v letech 2004 – 2006 pro prioritu 3:

v tis. EUR

priorita 3 celkem opatření 3.1 opatření 3.2 opatření 3.3 opatření 3.4

2004 ERDF národní zdroje

2005 ERDF národní zdroje

2006 ERDF národní zdroje

ERDF

národní zdroje

33118

11978

47436

17156

61539

22256

142093

51390

3154 14120 7197 8648

788 5222 3084 2883

4517 20224 10308 12387

1129 7480 4418 4129

5860 26236 13373 16070

1464 9704 5731 5357

13531 60580 30878 37105

3381 22406 13233 12369

Pozn.: ERDF … Evropský fond regionálního rozvoje priorita č. 3: Zlepšování environmentální infrastruktury, tj. zejména opatření 3.1 – obnova environmántálních funkcí území (prevence a snížení následků povodní, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zvýšení biodiversity vodních toků) a opatření 3.2 – zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství (kanalizace a čistírny odpadních vod, kalové hospodářství, vodovody) –

z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF) podle Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v úrovni 0,8 mld. Kč na odstraňování povodňových škod v zemědělství a k rozvoji vodohospodářské infrastruktury na venkově, 234

–

–

Poplatky za odebrané množství podzemní vody – vodní zákon jednoznačně určuje výši i rozdělení příjmů poplatků za skutečně odebrané množství podzemní vody. Vybrané poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody jsou z 50% příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr realizuje (tento příjem lze použít jen na zákonem vymezené účely na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury a na tvorbu rezervy do výše 10 mil. Kč na pokrytí nákladů na likvidaci havárií na povrchových a podzemních vodách,kde se nezjistí původce) a z 50% jsou příjmem SFŽP ČR. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování do SFŽP ČR.

Strategie financování vodního hospodářství – vývoj do r. 2015 –

zabezpečit zvýšení subvencí ze státního rozpočtu až na úrovni 2 - 2,5 mld Kč ročně (zejména v letech 2007 až 2010); prioritně zabezpečit úkoly vyplývající z přechodného období do roku 2010 pro splnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod, preventivních opatření v ochraně před povodněmi a zajištění zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou a dále též ke kofinancování opatření podporovaných z fondů EU,

− do nabytí účinnosti plánů oblastí povodí a příslušných programů opatření nadále využívat nástroje programového financování ze zdrojů státního rozpočtu, zejména pro kofinancování opatření ve veřejném zájmu podle §102 vodního zákona a finanční podporu rozvoje oboru vodovodů a kanalizací; vedle toho využívat disponibilní zdroje Státního fondu životního prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod (zejména výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod), –

pro krátkodobý horizont do konce roku 2006 zapojit v maximální možné míře Státní finanční aktiva (podle zákona č. 254/2001 Sb., a zákona č. 274/2001 Sb.) k vyrovnání naakumulovaného deficitu a vyrovnání katastrofálních škod po povodních,

–

usilovat o zajištění dalších zdrojů pro kofinancování navržených opatření úvěry od mezinárodních finančních institucí,

Poznámka: S ohledem na uvedené problémy fiskální politiky a vývoje veřejných rozpočtů bude prosazení těchto úvěrů obtížné a málo pravděpodobné. –

postupně se orientovat na možnost maximálního využití fondů Evropské unie (Fond soudržnosti a strukturální fondy – zejména Operační program infrastruktura), přistoupit k integraci finančních zdrojů odpovědných resortů do jednotné finanční koncepce ve prospěch vodního hospodářství k pokrytí reálných finančních nároků (zejména se jedná o zdroje státního rozpočtu kapitoly MZe a zdroje SFŽP),

–

vytvořit koncepci zvýšeného zapojení vlastníků vodohospodářské infrastruktury (popř. provozovatelů a uživatelů) do jejího financování a rozvoje při zohlednění dopadů na odvozené ceny především vodného a stočného,

235

–

podporovat směry investování z vlastních zdrojů u správců vodních toků, vedoucích zejména k řádné péči o majetek např. o vodní díla a hlavní odvodňovací zařízení, ke kterému mají správci toků právo hospodařit, případně vedoucích ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti vodních děl, a to zvláště v případech, kdy jde zároveň o naplňování rozhodnutí vodoprávních úřadů (např. rekonstrukce vodních děl z hlediska technicko bezpečnostního dohledu, obnovu upravených vodních toků),

–

po schválení plánů oblastí povodí zahájit realizaci prioritních investičních opatření založených v programech opatření, v souladu s časovými plány realizace

–

realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny, též s ohledem na protipovodňovou prevenci.

Koncepce VH politiky MZe předpokládá následující výši výdajů na realizaci vybrané části vodohospodářské politiky v letech 2004 - 2010 s uvážením jak dostupnosti finančních zdrojů, tak možností jejich racionálního využití: opatření období reálná potřeba (mil. Kč) Výstavba a technická obnova vodovodů 2004 - 2006 5 312 a úpraven vod 2007 - 2010 9 687 2004 - 2010 15 000 Výstavba a technická obnova kanalizací a 2004 - 2006 19 555 čistíren odpadních vod 2007 – 2010 40 445 2004 – 2010 60 000 Státní pomoc při obnově území 2004 - 2006 1 540 postiženého mimořádnou událostí 2007 – 2010 poskytovaná MZe 2004 – 2010 1 540 Obnova po povodních – státní VH 2004 - 2006 3 489 majetek 2007 – 2010 2004 – 2010 3 489 Prevence před povodněmi 2004 - 2006 3 380 2007 – 2010 4 660 2004 – 2010 8 540 Obnova, odbahnění a rekonstrukce 2004 - 2006 2 177 rybníků a VN 2007 – 2010 2 953 2004 – 2010 5 130 Správa povodí 2004 - 2006 7 860 2007 – 2010 10 740 2004 – 2010 18 600 Dotace ZVHS (údržba DVT a HMZ) 2004 - 2006 640 2007 – 2010 860 2004 – 2010 1 500 Podpora výzkumu a vývoje 2004 – 2006 35 2007 – 2010 65 2004 - 2010 100 Odstranění škod způsobených povodní 2004 - 2006 135 1997 2007 – 2010 0

236

2004 - 2010 2004 - 2006 2007 – 2010 2004 - 2010 2004 - 2006 2007 – 2010 2004 - 2010 2004 - 2006 2007 – 2010 2004 - 2010 2004 - 2010

Pořízení, obnova a opravy staveb k VH melioracím OP Zemědělství – obnova zemědělského produkčního potenciálu a prevence před povodněmi OP Zemědělství – obnova a rek. Rybníků a zemědělských VN a pořízení a obnova staveb k VH melioracím pozemků Celkem

135 180 577 757 749 1 049 1 798 651 912 1 563 118 152

Je zřejmé, že největší potřeba finančních prostředků je soustředěna do oblasti vodovodů a kanalizací (souhrnně 76,5 mld. Kč), pak následuje správa povodí (18,6 mld. Kč), obnova po povodních a protipovodňová prevence (12,1 mld. Kč) a obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží (5,1 mld. Kč). Přitom největší objem investic bude soustředěn na plnění Směrnice 91/271/EHS. Předpokládaný vývoj financování implementace této směrnice, je uveden v následující tabulce (mld. Kč): Státní rozpočet SFŽP Zahraniční zdroje Podpory celkem Vlastní zdroje

2004 0,991 1,980 4,490 7,461 2,240

2005 1,182 1,960 4,994 8,136 1,266

2006 1,181 2,000 6,344 9,525 1,686

2007 - 2010 3,333 6,500 8,900 18,733 20,040

2004 - 2010 5,381 10,526 24,117 40,024 24,549

Celkem na 9,701 9,402 11,211 38,773 64,573 implementaci Pozn.: uvedená čísla jsou výtahem z tabulky uvedené v příloze č. 1 Koncepce VH politiky bez korekcí. Sektor kanalizací pro veřejnou potřebu Předpokládaná investiční náročnost potřebných investičních opatření vyjadřuje následující přehled (údaje převzaty ze zjišťování provedeného v r. 2002 a nezahrnují investiční náklady na ÚČOV Praha, kde lze předpokládat náklady ve výši 13 – 15 mld. Kč): IN na kanalizace < 2 tis. EO 6,6 mld. Kč 2-10 tis. EO 14,4 mld. Kč >10 tis. EO 17,4 mld. Kč celkem 38,4 mld. Kč IN na ČOV < 2 tis. EO 2,9 mld. Kč 2-10 tis. EO 3,5 mld. Kč >10 tis. EO 17,6 mld. Kč celkem 24,0 mld. Kč

237

Celkové investiční náklady - 52,4 mld. Kč Sektor vodovodů pro veřejnou potřebu Investiční projekty se budou nadále prioritně zaměřovat na zlepšení technologických procesů a materiálů k zajištění kvality pitné vody, na rozšiřování vodovodní sítě nebo výstavbu nových vodovodů a stále více na rekonstrukce vodovodních sítí. V souvislosti s riziky přírodních katastrof (např. povodně, čistotářské havárie vodních zdrojů) nebo ohrožení z teroristických akcí měla by se sledovat strategie zásobování větších sídel z více vzájemně propojených vodních zdrojů. Předpokládaná investiční náročnost potřebných investičních opatření v sektoru vodovodů vyjadřuje následující soupis (údaje převzaty ze zjišťování provedeného v r. 2002): IN na zlepšení technologických procesů a materiálů k zajištění kvality pitné vody 8,5 mld. Kč IN na rozšiřování sítě a výstavbu nových veřejných vodovodů 12,5 mld. Kč Celkové investiční náklady – 21,0 mld. Kč Poznámka: Z analýzy současných výdajů na investice v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou spotřebu lze vyvodit následující užití jednotlivých zdrojů financování, v rozdělení na přímé dotace (D) a půjčky (P): Veřejné rozpočty (státní rozpočet, půjčka EIB státu, FNM, SFŽP) - D – 1,2 mld. Kč P – 1,3 mld.Kč Zdroje EU - D – 2,5 mld. Kč Vlastní zdroje investorů vč. půjček od finančních institucí - 6,0 mld. Kč*) *) podloženo průzkumem SOVAK z června 2003 Současné relativně vysoké přímé dotace a půjčky jsou umožněny mimořádnými finančními zdroji, které má stát k dispozici, a které získal převodem z Fondu národního majetku ve výši 2 mld Kč a z půjčky Evropské investiční banky státu ve výši 100 mil. EUR na kofinancování projektů infrastruktury vodovodů a kanalizací. Tyto mimořádné finanční zdroje však budou v letech 2004 až 2005 vyčerpány, a poté lze předpokládat pokles výdajů z veřejných rozpočtů (kromě zdrojů Státního fondu životního prostředí, kde lze očekávat jen postupný mírný pokles úměrný snižování příjmů tohoto fondu v důsledku snižování poplatků za vypouštění odpadních vod). I z koncepce VH politiky MZe vyplývá, že od roku 2005 se přímé dotační zdroje státu budou podílet na financování potřebných investic do infrastruktury sektoru vodovodů a kanalizací jen cca 1,0 mld Kč za rok, tj. jen cca 8% celkových předpokládaných výdajů na investice a rozhodující počet vodohospodářských projektů bude tedy financován z vlastních zdrojů (pokud se nebude jednat o případy, kdy bude poskytnuta podpora z fondů EU). Redukce znečištění ze zemědělství Příslušné programy budou do roku 2007 soustředěny na plnění implementace směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. K tomu je zpracována strategie financování, která byla projednána vládou ČR. Z hlediska finanční náročnosti je rozhodující součástí implementace nitrátové směrnice ve zranitelných oblastech zajištění dostatečných skladovacích kapacit pro statková hnojiva a souvisejících zařízení (úpravy ve stájích – močůvkové jímky, hnojné koncovky, stájová 238

kanalizace) tak, aby tato nebylo nutné vyvážet na půdu v období, kdy je riziko úniků dusičnanů největší, a aby nedocházelo k jejich úniku vlivem neodpovídajícího stavu těchto zařízení. Celkový odhad investičních nákladů za hodnocené období 2002 – 2007 na zajištění dostatečných skladovacích kapacit pro statková hnojiva a související zařízení (úpravy ve stájích – močůvkové jímky, hnojné koncovky, stájová kanalizace) činí 5,349 mld. Kč. V letech 2002 a 2003 byly realizovány investice o nákladech 744 mil. Kč, takže do konce roku 2007 bude nutné zajistit investice za 4,605 mld. Kč. Předpokládá se následující rozdělení investic do jednotlivých let trvání současného akčního programu: 2002-2003 2004 2005 2006 2007 Zdroje SAPARD (celkem) Z toho: Soukromé zdroje (50%) Veřejné zdroje

0,744

0,744

0,372

0,372

ČR (12,5%)

0,093

0,093

EU (37,5%)

0,279

0,279

OP (celkem) Z toho: Soukromé zdroje (45%) Veřejné zdroje

0,168

0,826

1,237

2,374

4,605

0,076

0,372

0,557

1,068

2,072

ČR (20%)

0,034

0,165

0,247

0,475

0,921

EU (35%)

0,059

0,289

0,433

0,831

1,612

Celkem

0,744

0,168

0,826

1,237

2,374

5,349

Z toho: Soukromé zdroje

0,372

0,076

0,372

0,557

1,068

2,444

ČR

0,093

0,034

0,165

0,247

0,475

1,014

EU

0,279

0,059

0,289

0,433

0,831

1,891

Veřejné zdroje

5,349 Celkem s inflací

0,744

0,173

0,876

1,351

2,671

5,817

Redukce znečištění z průmyslu Příslušné programy budou soustředěny jednak na zabezpečování jakosti vypouštěných odpadních vod požadované nařízením vlády 61/2002 Sb., ale budou plnit i opatření vyplývající z Programu na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, který je vytyčen do roku 2009. Odhad investic na redukci znečištění z průmyslu se nepodařilo provést pro nedostatek podkladů. Oblast vodních ekosystémů a mokřadů Státní politika ochrany životního prostředí formuluje cíle, které se zaměřují na omezení poškozování vodních ekosystémů, zvýšení přirozené retenční schopnosti krajiny a omezení eutrofizace. Pokud se týká investic v oblasti obnovy mokřadů a revitalizace vodních toků, budou řešeny v rámci Programu revitalizace říčních systémů s tím, že finanční podporu lze získat rovněž ze strukturálních fondů Operačního programu infrastruktura, opatření 3.1: Obnova environmentálních funkcí území. Toto opatření se dělí na následující dílčí opatření:

239

A-

Revitalizace vodních toků, úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů, budování a obnova retenčních nádrží a suchých poldrů B - Odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy Na akce realizované v rámci podprogramů revitalizace přirozené funkce vodních toků, zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (dotační tituly a, b Programu) bude v budoucnu vynaloženo cca 45% celkových výdajů Programu. Celkovou výši finančních prostředků ze státního rozpočtu pro potřeby programu revitalizace říčních systémů do roku 2006 uvádí dokumentace programu takto : 2004: 486 mil. Kč 2005: 400 mil. Kč 2006: 400 mil. Kč Pro roky 2007 – 2015 lze uvažovat s minimální výší finančních prostředků na PRŘS cca 400 mil. Kč ročně (zdroj: odbor ekologie krajiny a lesa MŽP). Při uvažovaném podílu podpory 90% pak budou celkové investice zajišťované v rámci PRŘS cca 450 mil. Kč ročně z toho 45% na revitalizaci vodních toků a obnovu mokřin činí cca 200 mil. Kč ročně. Pokud budeme uvažovat dosavadní podíl rámcové rozdělení nákladů mezi revitalizací vodních toků a obnovou mokřadů, pak investice na ochranu přírody-obnovu mokřin budou 70 mil. Kč ročně a na revitalizaci vodních toků 130 mil. Kč ročně. K oblasti vodních ekosystémů a mokřadů lze přiřadit i národní program Státního fondu životního prostředí „Péče o přírodní prostředí“, který se člení na následující dílčí programy: -

Zakládání prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES)

-

Péče o zamokřená území a vodní plochy

-

Program péče o půdu.

Realizaci zejména protierozních opatření v krajině a realizaci ÚSES bude řešit i program „Péče o krajinu“ v působnosti Ministerstva životního prostředí,kde se i do budoucna předpokládá roční objem prostředků cca 150 mil. Kč. Zejména v souvislosti s potřebou kofinancování projektů, které budou podporovány v rámci Operačního programu infrastruktura, bude třeba v dalším výhledu koordinovat využití všech uvedených dotačních titulů. Přitom bude nutné využívat všech koncepčních a systémových podkladů, zejména územních plánů, pozemkových úprav, plánů ÚSES, studií odtokových poměrů, revitalizačních studií MŽP a v neposlední řadě výstupu plánů oblastí povodí. Změny v cenové politice ve vodním hospodářství Cenová politika v sektoru vodovodů a kanalizací V souvislosti s financováním investičního rozvoje, s ohledem na současnou cenovou úroveň vodného a stočného, přijala vláda koncepci, dle které bude třeba ještě orientačně do roku 2010 subvencovat investiční rozvoj. Koncepcí bylo postupně snižovat přímé dotace státního rozpočtu a více uplatňovat návratné finanční výpomoci. Součet přímých dotací a půjček státního rozpočtu by měl mít neustále klesající trend. Přitom, přes absolutní snižování státních finančních podpor, bude vláda ČR sledovat, aby nebylo zpomaleno tempo dosahování vytčených cílů investičního rozvoje. Principy cenové politiky, resp. regulaci vodného a stočného dnes stanoví § 20 zákona o VaK, resp. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

240

Ohledně aproximace práva Evropské unie je této oblasti relevantní článek 9 Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost ES v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová směrnice“). Členské státy by měly vzít v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje. Vodohospodářskými službami jsou přitom veškeré činnosti, jako odběr, vzdouvání, jímání, úprava a rozvod povrchových nebo podzemních vod a dále odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod. Cenová politika podle čl. 9 Rámcové směrnice má do r. 2010 vytvořit uživatelům podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů Rámcové směrnice. Členské státy dále mají do r. 2010 zajistit adekvátní výnosy za užívání vody k úhradě nákladů za vodohospodářské služby. Přitom mohou členské státy přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti. Důsledkem aproximace této části Rámcové směrnice by mělo být přijetí principu, že do roku 2010 veškeré náklady na provoz, obnovu a investice vodovodů a kanalizací by měly být kryty cenou vodohospodářské služby, pokud na základě ekonomické analýzy nebude přihlédnuto k „sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady“. Členské státy musí v plánech povodí, v České republice to znamená do konce roku 2009, podat orgánům Evropské unie informaci o plánových krocích k implementaci tohoto principu. Ekonomickou analýzou ve smyslu přílohy č. III k článku 9 Rámcové směrnice bude třeba při zpracování plánů oblastí povodí vyhodnotit a odůvodnit sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady nákladů za vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů. Tyto ekonomické analýzy (v České republice v období let 2005 až 2009) odůvodní podíl státu či obcí, případně krajů na částečném krytí úhrady nákladů. V úvahu připadá zejména finanční podpora na environmentální investice ze Státního fondu životního prostředí, případně státního rozpočtu a dále finanční podpora z daňových či jiných příjmů obcí, krajů nebo státu ve prospěch provozu (např. v případě malých obcí) a investičního rozvoje vodovodů a kanalizací. Vývoj vodného a stočného odráží roční inflaci i další vlivy, které jsou odvozeny od provozních a investičních potřeb vlastníků infrastruktury, každoročně projednávaných a schvalovaných obcemi příslušného regionu. Předpokládá se, že s ohledem na očekávaný rychlejší investiční rozvoj (plnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod), bude roční nárůst stočného rychlejší než nárůst vodného. Cenová politika v sektoru vodních toků, správy povodí a sektoru závlahového hospodářství Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí hradí osoba, která odebírá povrchovou vodu z vodních toků, a to podle účelu užití skutečně odebraného množství vody (§ 101 vodního zákona). Cenu za odebranou vodu hradí odběratel příslušnému správci vodního toku, respektive správci povodí s tím, že se jedná o ceny věcně usměrňované ve smyslu zákona o cenách. Vodní zákon stanoví, že tato platba se neuplatňuje za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek, napouštění rybníků a nádrží pro chov ryb, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Ve smyslu § 102 vodního zákona stát poskytuje finanční podporu k úhradě výdajů na ta opatření ve veřejném zájmu, která stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu. Vývoj těchto cen odráží roční inflaci i další vlivy, které jsou zejména odvozeny od provozních a investičních potřeb správců vodních toků a správců povodí, každoročně schvalovaných

241

zakladatelských resortem odpovědným za správu vodních toků a správu povodí – Ministerstvem zemědělství. PŘÍSTUP K EU Dopad na klíčové sektory národního hospodářství Celý proces přistupování České republiky k Evropské unii v dílčích oblastech národního hospodářství popisuje „Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii“ z roku 2001, který je souhrnným programovým dokumentem, jehož cílem bylo shrnujícím způsobem postihnout všechny úkoly, které musela vykonat Česká republika před vstupem do EU k dosažení kompatibility s právními normami Evropských společenství, ke splnění podmínek integrace do vnitřního trhu EU a k odpovídajícímu fungování příslušných orgánů a institucí nezbytných k vynucování práva, resp. k zapojení ČR do strukturálních politik a navazujících rozvojových programů EU. Podoblast „Kvalita vod“ Byly definovány krátkodobé a střednědobé priority, které se týkaly především procesu implementace požadavků definovaných v právních normách EU do národní legislativy v ochraně vod. Rozsáhlý prostor byl rovněž věnován analýze finančních nároků na implementaci jednotlivých směrnic, které byly následně podrobně rozpracovány v „Rámcové strategii financování investic na zajištění implementace právních předpisů evropských společenství v oblasti životního prostředí“ z roku 2003. Proces implementace je rozdělen do jednotlivých úkolů legislativního a nelegislativního charakteru, jejímiž gestory jsou zejména Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví. Ochrana vod patří mezi strategické cíle EU, čemuž odpovídá komplexnost platné evropské environmentální legislativy a v jejím smyslu jsou definovány následující hlavní cíle: • zlepšování stavu vodních zdrojů a vodních ekosystémů, • podpora udržitelného užívání vod, • zmírňování nepříznivých účinků povodní a sucha zvýšením retenční schopnosti krajiny. Směrnice ES v oblasti ochrany vod implementované do českých právních norem 91/271/EHS

o čištění městských odpadních vod

cíle je nutné splnit do 31.12.2010

91/676/EHS

o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

realizaci schválených akčních plánů je nutné splnit do 4 let od data vstupu do EU

76/464/EHS

o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí

cíle je nutné splnit do data vstupu (u zařízení spadajících pod IPPC cíle splnit do 31.10.2007)

76/160/EHS 98/83/ES

o jakosti vody pro koupání o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu

cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu

75/440/EEC

o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody ustavující společný postup pro výměnu informací o jakosti povrchových sladkých vod ve Společenství

cíle je nutné splnit do data vstupu

77/795/EEC

242

cíle je nutné splnit do data vstupu

79/869/EEC

80/68/EHS

78/659/EEC 79/923/EEC 2000/60/ES

o metodách měření a o četnosti odběrů a rozborů povrchové vody určené pro odběr pitné vody v členských státech o ochraně podzemních vod před znečištěním způsobeném určitými nebezpečnými látkami o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb o požadované jakosti měkkýšových vod ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

cíle je nutné splnit do data vstupu

cíle je nutné splnit do data vstupu

cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu dosáhnout všech environmentálních cílů směrnice do 22.12.2027

Společná zemědělská politika Analýza dopadů vstupu ČR do EU na sektor zemědělství musí respektovat specifika zemědělské výroby. Sektor zemědělství produkuje dva typy výstupů. Soukromé zboží jako tzv. komoditní výstup je realizováno na trhu, který je ovlivňován zemědělskou politikou. Hlavními nástroji působení státu na trh jsou jak v ČR, tak v EU zejména nástroje přímého omezování výroby (nabídky – kvóty, národní limity produkce apod.), subvencování vývozu přebytků, uplatňování různých typů intervenčních či minimálních cen a nástroje ochrany domácího trhu (celní tarify, netarifní opatření atd.). Druhý typ výstupu (veřejné zboží) produkovaný zemědělstvím má povahu čistých environmentálních a jiných služeb, a také tzv. kladných externalit výroby. Zemědělská politika ČR je podstatně více orientována na strukturální opatření a opatření k mimotržní stabilizaci příjmů zemědělců. Tato skutečnost spolu s vyšším podílem podpor obecných služeb vytváří do budoucna podstatně lepší podmínky pro žádoucí multifunkční orientaci zemědělců, tzn. na jejich produkci environmentálních služeb a kladných externalit. Oblast zaměstnanosti V České republice vykazuje zaměstnanost odlišný vývoj od většiny členských států. Míra zaměstnanosti dosahuje v současné době vyšších hodnot v porovnání s průměrem EU (v roce 2000 byla vyšší o 1,6 procentního bodu). Její trend je však doposavad sestupný. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) REGIONÁLNÍ ROZVOJ S ohledem na současný stupeň otevřenosti české ekonomiky lze předpokládat, že rozhodující dopady vstupu do EU budou na malé a střední podniky. (podrobněji viz MZe-Základní scénář) Proti prohlubování meziregionálních rozdílů bude možno po vstupu do EU využívat prostředků Strukturálních fondů, zejména Regionálního rozvojového fondu. Vzhledem k tomu, že s výjimkou Prahy kriterium pro čerpání prostředků z tohoto fondu splňují všechny kraje (NUTS III), bude opět záležet na jejich individuální připravenosti, jak vysoký podíl na celkovém objemu prostředků určených pro ČR se jim podaří získat. Z tohoto pohledu se budou v určitém zvýhodněném postavení nacházet kraje regionu Severozápad, Ostravsko a Střední Morava, které byly vybrány pro zpracování pilotních Regionálních operačních programů. Tím získají praktické zkušenosti s přípravou dokumentů vyhovujících požadavkům EK, které by do určité míry mohly vyvážit jejich znevýhodnění v soutěži s vyspělejšími regiony o prostředky z fondů EU. Obecně se předpokládá, že schopnost čerpat zdroje z fondů EU je vyšší u vyspělejších regionů jednak proto, že tyto regiony mají k dispozici kvalifikovanější pracovní sílu, která je schopna lépe naplnit požadavky EK, a jednak proto, že

243

mají větší možnosti získat finanční prostředky pro naplnění požadavku spolufinancování. Prostředky z fondů EU mají však vždy pouze doplňkový charakter k vlastním zdrojům. Předpokladem pro postupné vytváření integrovaných hospodářských prostorů je rozvíjení intenzivní přeshraniční spolupráce. Po vstupu do EU budou moci příhraniční regiony čerpat prostředky v rámci iniciativy INTERREG, která je zaměřena na podporu rozvoje spolupráce v hraničních oblastech členských zemí. Důsledky privatizace vodohospodářských služeb Privatizace vodohospodářských služeb v sektoru vodovodů a kanalizací Proces privatizace vodohospodářských služeb v sektoru vodovodů a kanalizací byl realizován postupy, které schválila vláda České republiky v r. 1992 v rámci reformy tohoto sektoru. S odkazem na zásady přijaté vládou ČR vycházela rozhodnutí o privatizaci ze dvou možných modelů transformace původních státních podniků vodovodů a kanalizací působících převážně na krajské úrovni. Převažovalo založení tzv. „smíšených akciových společností“, které působí v regionu okresu a jsou vázány na skupinový vodovod či vodárenskou soustavu. Tyto společnosti jsou současně vlastníky a provozovateli systémů vodovodů a kanalizací s tím, že stát v těchto akciových společnostech drží akcii se zvláštními právy, především z důvodu nakládání s majetkem infrastruktury. V České republice bylo takto založeno Fondem národního majetku 28 těchto akciových společností, které celkem zajišťují vodohospodářské služby pro cca 40% uživatelů vody z hlediska ukazatele vyrobené vody. Dalším typickým modelem je oddělení infrastrukturního a provozního majetku. Vlastníky vodohospodářské infrastruktury jsou obce, případně svazky obcí s tím, že vodohospodářské služby jsou zajišťovány převážně smluvně s privatizovanými provozními společnostmi, a to na základě smlouvy o nájmu příslušné infrastruktury a provozu služeb. Některé obce tyto služby zabezpečují ve své působnosti odborným útvarem obce (města). Z hlediska výhledu do r. 2015 vodárenský trh v České republice, kde v provozní sféře působí i zahraniční kapitál, lze očekávat tlaky na zvýšení efektivnosti provozních činností. Vedle konkurenčního prostředí, které významně ovlivní i zahraniční společnosti, podpoří tento tlak i postupné zavádění do praxe všech regulačních institutů, které založil zákon o vodovodech a kanalizacích. Žádoucího zvýšení efektivnosti provozu lze dosáhnout koncentrací disponibilních odborných kapacit a technologií do ekonomicky silných podniků. Postupná koncentrace provozovatelských subjektů do struktury kapitálově a odborně silných a technologicky kvalitně vybavených podniků, které zajišťují komplexní služby na úseku zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod přinese výhledově řadu výhod, které se ve svých důsledcích projeví zlepšením těchto služeb pro odběratele. Souběžně se strategií koncentrace odborných provozovatelských kapacit bude sledován vývoj postupného vytváření odborně silných a kvalitně vybavených vlastnických struktur. Odborně silný a kvalitně vybavený vlastník je schopen lépe chránit zájmy odběratelů a obhajovat výhodnější podmínky k poskytování vodohospodářských služeb. Bude vyváženým partnerem nejen dodavatelům služeb, ale bude schopen řídit investiční rozvoj vlastněné infrastruktury. Takovýto vlastník bude i lepším partnerem finančním institucím při získávání finančních zdrojů nebo při poskytování garancí.

244

Lze tedy očekávat trend odborného posílení vlastnických struktur, který bude mít základ v současných velkých vodárenských akciových společnostech. Vedle toho lze předpokládat i postupnou koncentraci kapitálu na straně provozu systémů vodovodů a kanalizací. Ve svém důsledku bude tento trend znamenat zrychlení tempa investování do infrastruktury vodovodů a kanalizací, zejména její obnovy a tak splnění standardů Evropské unie. Privatizace vodohospodářských služeb v sektoru závlahového hospodářství V souvislosti s přijetím zákona o půdě byl převeden majetek hlavních melioračních zařízení, tedy i hlavních závlahových zařízení do správy Pozemkového fondu. Odbornou péči o tento majetek státu zajišťovala až do r. 1998 státní rozpočtová organizace Státní meliorační správa (dnes Zemědělská vodohospodářská správa). Jednalo se o 304 privatizačních jednotek, které byly prodány převážně formou veřejných soutěží, v minimálním rozsahu byly bezúplatně převedeny na obce nebo prodány předem určenému zájemci. Současnými vlastníky jsou v rozhodující míře družstva a jiné obchodní společností, případně i fyzické osoby hospodařící na půdě. V důsledku privatizace těchto služeb se odstranil prvek centrálního řízení a ovlivňování těchto služeb, který byl doprovázen nízkou efektivností provozu s absencí motivace využít závlah pro optimální závlahový režim ve vztahu k obdělávané půdě. Byl odstraněn princip zprostředkování těchto služeb přes Státní meliorační správu, subjektu, který byl držitelem nakládání s vodami a dále provozovatele hlavního závlahového zařízení, který zajišťoval státní zakázku pro státní meliorační správu a dále poskytoval závlahovou vodu pro zemědělce hospodařící na půdě. Do roku 2015 lze očekávat trend dalšího zvyšování efektivnosti poskytování vodohospodářských služeb v sektoru závlahového hospodářství, neboť subjektem, který má povolení k nakládání s vodami je osoba hospodařící na půdě a tím jsou vytvořeny předpoklady pro efektivní provoz závlahové infrastruktury. V období procesu privatizace byl znamenán výrazný pokles potřeby závlahové vody, což bylo navíc způsobeno postupným odstraňováním dotací na provoz závlah. Nový zákon o vodách v § 101 však založil nová pravidla pro platby za závlahovou vodu a v té souvislosti lze vycházet z hlediska dalšího vývoje z trendů odběrů závlahové vody v posledních 2 až 3 let.

4.2.2. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských služeb (VHS) na národní úrovni Tabulka E5: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 – národní úroveň Významné UZV a VHS Domácnosti - počet obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu - vodné

Pravděpodobná varianta [kvantifikace/slovní popis]

Minimální varianta [kvantifikace/slovní popis]

Maximální varianta [kvantifikace/slovní popis]

Meziroční růst o 0,22%

Meziroční nárůst o 0,1%

Zvýšení počtu do r. 2015 o 4%

Roční nárůst o úroveň inflace + 2%

Roční nárůst o úroveň inflace

Roční nárůst o úroveň inflace + 4%

- počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu

Meziroční nárůst o 0,5%

Meziroční nárůst o 0,25%

Zvýšení počtu do r. 2015 o 9-10%

- stočné

Roční nárůst o úroveň inflace + 3%

Roční nárůst o úroveň inflace

Roční nárůst o úroveň inflace + 6%

- odběry

Mírný nárůst o 5%

Stagnace

Nárůst o 15%

245

- vypouštění množství znečištění

Mírný nárůst o 5% Značný pokles o 6%

Stagnace Stagnace

Nárůst o 15% Výrazný pokles o 10%

Zemědělství - odběry - znečištění - pozemkové úpravy

Stagnace Pokles o 10% Mírný nárůst

Mírný pokles o 5% Mírný pokles o 5% Stagnace

Mírný nárůst o 10% Významný pokles o 20% Nárůst

Průmysl - odběry - vypouštění množství znečištění

Stagnace

Mírný pokles o 2%

Nárůst o 15%

Stagnace Pokles o 5%

Mírný pokles o 5% Stagnace

Značný pokles o 20% Značný pokles o 15%

Využití vodní energie - rozvoj - morfologické změny

Omezený Stagnace

Stagnace Stagnace

Omezený Mírný nárůst

Energetika (TE, JE) rozvoj odběry - vypouštění - morfologické změny

Stagnace Výrazný pokles o 20% Pokles Stagnace

Mírné snížení výroby Stagnace Stagnace Stagnace

Nový velký zdroj Nárůst Stagnace Mírný nárůst

Plavba a vodní doprava - rozvoj - morfologické změny - regulace odtoku

Mírný nárůst Mírný nárůst Stagnace

Stagnace Stagnace Stagnace

Značný nárůst Značný nárůst Stagnace

Rekreace u vody - znečištění - morfologické změny

Stagnace Stagnace

Pokles o 5% Stagnace

Mírný nárůst o 5% nárůst

Rybí hospodářství - odběry - znečištění

Stagnace Stagnace

Stagnace Pokles o 5%

Stagnace Stagnace

Povodňová ochrana - rozsah chráněných území - morfologické změny

Nárůst o 10% Nárůst

Mírný nárůst o 5% Stagnace

Značný nárůst o 20% Značný nárůst

Plošné znečištění

Mírné snížení 5%

Zvýšení o 10%

Snížení o 10%

Stagnace

Značný nárůst

Správa povodí a vodních toků Nárůst

Popis způsobu stanovení změn uvedených v tabulce Při zpracování zde uvedeného národního scénáře i tabulky E5 se vycházelo z výsledku prací na základním scénáři pro národní úroveň, jak byl zpracován podle zadání Ministerstva zemědělství a je zpřístupněn na jeho internetových stránkách. Na jeho základě také byla stanovena významná užívání vody a významné vodohospodářské služby. Při hodnocení užívání vody pro domácnosti se vycházelo zejména z předpokladů plnění povinností ČR vyplývající ze smlouvy o přístupu k EU, ale i z koncepčních materiálů MZe a MŽP. Pravděpodobná varianta vychází z dosavadního vývoje a koncepčních materiálů v této oblasti a dále též zhodnocení vývoje populace (viz str. 2). Předpokládá se zvýšení podílu obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu na 92% a připojení na kanalizace pro 246

veřejnou potřebu o 83 až 84%. Přitom se uvažuje vyšší vybavení domácností spotřebiči, ale naopak i efektivnější využití zařízení v domácnosti, které vyústí v mírný nárůst specifické potřeby vody. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny). Ohledně vodného a stočného podrobněji viz kapitola 4.2.1 Změny v cenové politice ve vodním hospodářství (viz str. 21). Při hodnocení užívání vody v zemědělství předpokládá pravděpodobná varianta postupné plnění požadavků nitrátové směrnice, postupné omezování celkového objemu využívání hnojiv, prostředků na ochranu rostlin v zemědělství a postupné pronikání zásad správné zemědělské praxe do činnosti zemědělců. Odběry jsou v zemědělství ovlivněny zejména množstvím odebrané vody pro závlahy – pravděpodobná varianta počítá se stagnací na úrovni odběrů z let 2002 a 2003 (promítla se změna politiky státu v ceně vody odebrané pro úpravu vláhového deficitu); další vývoj bude záviset i na politice státu v podpoře obnovy a rozvoje hlavních zavlažovacích zařízení. Postupné zvyšování disponibilních prostředků veřejných rozpočtů se odrazí ve zvýšení realizace pozemkových úprav. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny, Zemědělství, Vodní politika a investice). Hodnocení užívání vody v průmyslu navazuje na predikce vývoje jednotlivých průmyslových odvětví zpracovaných v průmyslové politice, Rozhodujícím faktorem budou možnosti průmyslových podniků investovat do nových technologií s nižší náročností na spotřebu vody, nižší produkcí odpadních vod a nižší energetickou náročností. Pravděpodobná varianta počítá s nárůstem investic směrovaných do technologií odpovídajících nejlepším dostupným technikám, s nízkou spotřebou a maximálním využitím recyklace. Maximální varianta počítá s růstem průmyslové výroby, avšak s pomalejší obměnou technologií. Podstatným přínosem bude realizace programů snižování nebezpečných látek, ale jejich skutečná efektivnost bude záviset i na schopnosti státu tyto programy prosadit. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Technologické změny, Průmysl). S ohledem na již existující využití všech technicko-ekonomicky nejvýhodnějších lokalit pro využití vodní energie se nepřepokládá v této oblasti významný rozvoj. Podobně se nepředpokládá výrazný rozvoj energetiky, (pravděpodobná varianta neuvažuje se zprovozněním nového velkého energetického zdroje do roku 2015), důsledkem postupného přechodu z průtočných na cirkulační chlazení bude mírný pokles odběrů. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Energetika). Rozvoj vnitrozemské plavby bude závislý na dalším rozvoji labské vodní cesty, do roku 2015 se nepředpokládají významnější změny na ose Dunaj – Odra – Labe. Pravděpodobná varianty uvažuje se splavněním Labe do Pardubic a zahájením přípravných prací pro splavněním Vltavy do Českých Budějovic, maximální varianta s úpravou plavebních podmínek na dolním Labi a napojením Moravy na Dunaj. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Doprava a vodní doprava). U rekreace u vody se s ohledem na tradici v ČR nepředpokládají výrazné změny na národní úrovni, určité trendy budou spíše v jednotlivých oblastech povodí. Hodnocení rybího hospodářství vychází z toho, že přes podstatné zvýšení prostředků na podporu obnovy a odbahnění rybníků nebude mít dosažené zvýšení produkčního prostoru významný vliv na zvýšení produkce a celkový rozvoj rybího hospodářství, a změny proto nenastanou ani u celkových odběrů, ani ve znečištění vodních toků. Zejména v chráněných oblastech lze předpokládat přechod od intenzivního k extenzivnímu hospodaření. Pravděpodobná varianta povodňové ochrany předpokládá dokončení obnovy vodních toků po proběhlých katastrofálních povodních a plnění v současnosti známých rozsáhlejších záměrů protipovodňových opatření v souladu s Programem protipovodňových opatření (rozpočtová kapitola MZe), včetně realizace předpokládaného objemu finančních zdrojů ze strukturálního fondu – operačního programu infrastruktura (program 3.1.). Maximální varianta by přicházela v úvahu, pokud by v blízké budoucnosti proběhla další významná povodeň s velkými

247

následky a na protipovodňová opatření by byla opět soustředěna obecná pozornost. (Podrobněji viz kapitola 4.2.1 Vodní politika a investice). Při hodnocení trendu u plošného znečištění se vycházelo z trendu posledních let a z předpokladu plnění současného akčního programu pro snížení dusíkatého znečištění ze zemědělských zdrojů a postupu provádění pozemkových úprav. Podstatnou roli zde bude hrát atmosférická depozice, jejíž prognóza je velmi obtížná (např., nejistota v potvrzení zvyšujícího se trendu narůstání zatížení dusíkem suchou depozicí), a erozní splachy terénu. Podíl plošného znečištěním je podstatný zvláště u dusičnanů a acidifikace a je odlišný v různých částech území ČR. Hodnocením stávajících významných vlivů týkajících se plošného znečištění povrchových vod se zabývá ve specifickém úkolu VÚV TGM Praha, pro který byly vybrány ukazatele dusík, fosfor, síra, pesticidy a eroze. Podstatný vliv na znečištění, zejména podzemních vod mají staré ekologické zátěže vzniklé jak z průmyslové činnosti, tak i z nezajištěných skládek. Změna správy povodí a vodních toků vychází z nových povinností správce povodí i vodních toků zakotvených do vodního zákona a bude závislá na disponibilních finančních zdrojích. Pravděpodobná varianta předpokládá plnění všech nových zákonných povinností, zejména v oblasti správy povodí. Maximální varianta předpokládá podstatné posílení finančních zdrojů na správu drobných vodních toků.

4.2.3. Průmět trendů do změn významných užívání vody (UZV) a vodohospodářských služeb (VHS) na úrovni oblasti povodí Horního a Středního Labe

Energetika Plavba Lesní hospodářství Chov ryb Vodní hospodářství

248

Poznámky

Zemědělství

Celková změna tlaků (kvalitativní)

Průmysl

odběr vypouštění odběr vypouštění Odběr - závlahy Vypouštění/difúzní znečištění Morfologické úpravy na toku odběr Morfologické úpravy na toku Regulace odtoku Morfologické úpravy na toku Regulace odtoku Regulace odtoku/změny v retenčních charakteristikách difúzní znečištění Morfologické úpravy na toku odběr „vypouštění“ Správa vodních toků morfologické úpravy na toku

Změna technologie

Domácnosti

Tlak

Změna produkce

Sektor

Změna v poptávce po produktu/ změna počtu příjemců

Tabulka pro hodnocení významných tlaků v souvislosti s klíčovými hnacími silami

++ ++ + 0 + ---0 0 + 0 +

+ ++ + + + -0 0 0 0 ++ 0 +

0 + + ++ 0 0 -0 0 0 0 0

+ ++ + ++ + ---0 0 ++ 0 +

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

0 0 0 0 --

0 0 0 0 0

0 0 0 -

0 0 0 -

14 15 16 17 18

Poznámky: 0

není změna

+

zvýšení tlaku

- snížení tlaku

Počet symbolů vyj. míru změny: + : ++ : +++ = 1 : 2 : 3

1

Domácnosti v oblasti povodí Horního a Středního Labe jsou s výjimkou Středočeského kraje přibližně v průměrné míře napojeny na veřejné vodovody, v okolí velkých východočeských měst je vybudována rozsáhlá vodárenská soustava Východní Čechy. Významný je též skupinový vodovod Vrchlice-Maleč pro jihozápadní část oblasti povodí a vodárenská soustava pro Liberec a Jablonec v severozápadní části oblasti povodí. Přepokládá se proto pouze mírné zvýšení odběrů, zejména v části okresu Praha-východ (19,20,21)

2

Současný podíl domácností připojených na veřejnou kanalizaci je v oblasti povodí silně podprůměrný (19,20,21). Proto se předpokládá zvýšení množství vypouštěných odpadních vod, ale v menší míře růst vypouštěného znečištění, neboť v současné době již není možné stavět kanalizaci bez ČOV. V oblasti povodí jsou všechny rozhodující komunální zdroje znečištění vybaveny čistírnami odpadních vod, a proto se na snížení znečištění bude podílet zejména řešení zdrojů znečištění o velikosti pod 2000 EO. V oblasti povodí Horního a Středního Labe však přesto bude nutné dobudovat cca v 60 obcích velikosti 2 až 10 000 EO kanalizaci pro veřejnou potřebu pro naplnění směrnice o čištění městských odpadních vod. Vedle toho dosud nesplňuje požadavky této směrnice cca 20 obcí s ohledem na potřebu rekonstrukce či intenzifikace ČOV. U zdrojů znečištění nad 10 000 EO půjde zejména o snížení vypouštění sloučenin N v případě ČOV Semtín – Pardubice a sloučenin dusíku a fosforu v případě ČOV Lanškroun a Choceň (informace zpracovatelů PRVKUK). U biologického znečištění nelze po jeho výrazném snížení ve vypouštěných odpadních vodách v posledních 15 letech (32) očekávat významné souhrnné změny.

3, 4

V souvislosti se strukturou průmyslu v oblasti povodí se předpokládá postupné snižování odběrů při postupných technologických změnách i znatelné snížení vypouštěného znečištění (15).

5

V oblasti povodí tvoří odběry pro závlahy podstatnou část celkových odběrů (23,30) a s ohledem na pěstované plodiny se předpokládá jejich významnější zvýšení ve srovnání s národní úrovní.

6

Předpokládá se v souladu se ZS na národní úrovni snížení tlaku.

7

Velmi mírný pokles tlaku v souvislosti s pozemkovými úpravami a revitalizací drobných vodních toků (27).

8

V oblasti povodí tvoří odběry pro energetiku cca 58% odběrů, zejména pro TE Mělník, TE Opatovice a TE Chvaletice, které jsou pro změnu toho tlaku rozhodující. Pro druhou polovinu hodnoceného období se předpokládá výrazný pokles tlaku v souvislosti s pravděpodobnými úsporami chladicí vody (30).

9, 10

Nepředpokládá se změna morfologických úprav a regulace odtoku.

11,12

Oblast povodí je významně ovlivněna labskou vodní cestou. V souvislosti s jejím pravděpodobným prodloužením a výstavbou přístavu Pardubice se předpokládá znatelné zvýšení tohoto tlaku (16). Na druhé straně tato skutečnost nebude mít vliv na změnu regulace odtoku.

249

13,14

V souvislosti se zalesňováním horních částí oblasti povodí se dlouhodobě projeví kladná změna retenční charakteristiky zalesněného území. Současně se zvyšujícím se podílem biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa se mírně projeví ve snížení zatížení lesních pozemků zejména ropnými látkami.

16,17

Přestože se v oblasti povodí nacházejí významné rybniční soustavy se značným podílem produkce ryb, nepředpokládá se v souladu se ZS na národní úrovni změna v odběrech a ovlivňování vodních útvarů z hlediska znečištění.

18

Při správě vodních toků se předpokládá mírné zlepšení současného stavu v souvislosti s revitalizací vodních toků. Postup morfologických úprav na vodních tocích, včetně technických protipovodňových opatření bude odpovídat předpokladům vyjádřeným v základním scénáři na národní úrovni.

Tabulka vyjadřující plánovaná opatření a investice Politika/sektor

Plánovaná opatření

Plánované náklady

Pravděpodobná změna stavu Bude dosaženo shody s požadavky směrnice

Směrnice o čištění komunálních odpadních vod

Výstavba kanalizací, intenzifikace a výstavba ČOV

6,0 mld. Kč 1)

Zásobování pitnou vodou

Výstavba a rekonstrukce vod. systémů vč, úpraven vod Rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí

1,2 mld. Kč 2)

Dosažení odpovídající jakosti pitné vody

2,5 mld. Kč 6)

Snížení vodovodních ztrát a snížení úniků odpadních vod

Zajištění potřebné biodiverzity

70 mil. Kč ročně 3)

Mírné zlepšení současného stavu

Nápravná a preventivní opatření

4,0 mld. Kč 4)

Postupné zlepšování míry protipovodňové ochrany

Plnění akčního programu (AP)

0,5 mld. Kč 5)

Snížení nitrátového znečištění

Odstraňování ztrát ve vodovodních sítích a obnova stavu kanalizací Programy revitalizace vodních toků a krajiny, vč.OP Infrastruktura a OP Zemědělství Protipovodňová ochrana

Omezení znečištění ze zemědělství (nitrátová směrnice)

Poznámky Podstatným předpokladem je využití fondů EU a veřejných rozpočtů Plnění požadavků předpisů ČR Předpoklad: výdaje budou zvyšovány o inflaci + 2-5% Disponibilní prostředky nedostačují potřebě V budoucnu posílení preventivních opatření AP do roku 2008

Poznámky: 1) Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků směrnice o čištění komunálních odpadních vod na 60 mld. Kč (2). Adekvátní podíl pro oblast povodí Horního a Středního Labe byl určen na podkladě RPI, zpracovaných v letech 2002 a 2003 a lze ho dále upřesnit na základě Plánů rozvoje VaK pro relevantní kraje oblasti povodí po jeho dopracování. 2) Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků v této oblasti na 15 mld. Kč (33). Odpovídající podíl pro oblast povodí Horního a Středního Labe byl stanoven odborným odhadem s odkazem na zjišťování potřeb na tomto úseku (MZe 2001) – tento odhad bude upřesněn opět na základě výsledků Plánů rozvoje VaK.

250

3)

4)

5)

6)

Expertní odhad. Celkem v ČR na tyto účely z Programu revitalizace říčních systémů celkem 200 mil. Kč ročně (27), ERDF – priorita 3, opatření 3.1 odhad celkem 180 mil. Kč ročně (11), z EAGGF (9) odhadnut příslušný podíl na 150 mil. Kč ročně pro celou ČR. Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků v této oblasti na 12 mld. Kč (2). Vyčíslení nákladů pro oblast povodí je stanoveno odborným odhadem. Na národní úrovni se odhadují celkové reálné potřeby pro plnění požadavků současného akčního programu (do roku 2008) na 4,605 mld. Kč (6). Pro oblast povodí byl proveden rámcový odhad po konzultaci s odborníky. Byl proveden odborný odhad současných výdajů na rekonstrukce v oboru vodovodů a kanalizací, který vyhodnotil SOVAK v r. 2003 formou zjišťování u jednotlivých vlastníků a provozovatelů.

Tabulka E6: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 v oblasti povodí Horního a Středního Labe Významné UZV a VHS Domácnosti - počet obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu

Pravděpodobná varianta [kvantifikace/slovní popis]

Minimální varianta [kvantifikace/slovní popis]

Maximální varianta [kvantifikace/slovní popis]

Meziroční růst o 0,25%

Meziroční nárůst o 0,1 % Zvýšení počtu do konce roku

- Vodné

Roční nárůst o úroveň inflace +2%

Roční nárůst o úroveň Inflace

- počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veř.potřebu

Meziroční nárůst o 0,35% Mírný nárůst o 0,20%

Zvýšení o 4,5% do konce r. 2015

- Stočné

Roční nárůst o úroveň inflace+3%

Roční nárůst o úroveň inflace

Roční nárůst o úroveň inflace+6%

- odběry

Mírný nárůst (5%)

Stagnace

Nárůst (10%)

- vypouštění množství znečištění

Mírný nárůst (5%) Značný pokles (7%)

Stagnace Stagnace

Nárůst (15%) Výrazný pokles (10%)

Zemědělství - odběry - znečištění - pozemkové úpravy

Mírný nárůst (10%) Pokles (10%) Mírný nárůst (2%)

Stagnace Mírný pokles (5%) Stagnace

nárůst (20%) Významný pokles (20%) stagnace

2015 o 4 %

Roční nárůst o úroveň inflace +4%

Průmysl - odběry - vypouštění množství znečištění

Mírné snížení (10%)

Stagnace

Mírný nárůst (10%)

Mírné snížení (10%) Pokles (15%)

stagnace Stagnace

Mírný nárůst (10%) Značný pokles (15%)

Využití vodní energie - rozvoj - morfologické změny

Omezený Stagnace

Stagnace Stagnace

Omezený Mírný nárůst

Energetika (TE, JE) rozvoj odběry

Stagnace Mírný pokles (10%)

Mírné snížení výroby Výrazný pokles (30%)

Stagnace Stagnace

251

- vypouštění - morfologické změny

Mírný pokles (10%) Stagnace

Pokles (15%) Stagnace

Stagnace Mírný nárůst

Plavba a vodní doprava - rozvoj - morfologické změny - regulace odtoku

Nárůst (15%) Mírný nárůst Stagnace

Stagnace Stagnace Stagnace

Značný nárůst (20%) Značný nárůst Stagnace

Rekreace u vody - znečištění - morfologické změny

Stagnace Stagnace

Pokles (5%) Stagnace

Mírný nárůst (2%) Nárůst

Rybí hospodářství - odběry - znečištění

Stagnace Stagnace

Stagnace Pokles (2%)

Stagnace Stagnace

Povodňová ochrana - rozsah chráněných území - morfologické změny

Značný nárůst (20%) Nárůst

Nárůst (10%) Stagnace

Výrazný nárůst (30%) Značný nárůst

Plošné znečištění

Mírné snížení (5%)

Zvýšení (10%)

Snížení (10%)

Správa povodí a vodních toků

Nárůst

Stagnace

Značný nárůst

Důvody stanovení změn uvedených v tabulce (odlišnosti prognóz v oblasti povodí Horního a Středního Labe od prognóz na národní úrovni). Procentuální změny uvedené v závorce jsou orientačním odhadem pro vyjádření rozdílů mezi jednotlivými stupni použitého slovního popisu trendů. Ohledně užívání vody pro domácnosti se vycházelo zejména z předpokladů plnění povinností ČR vyplývající ze smlouvy o přístupu k EU. V případě hodnocené oblasti povodí bude nutné provést potřebná opatření u ČOV Semtín-Pardubice, ČOV Lanškroun a ČOV Choceň o velikosti nad 10 000 EO a v cca 60 aglomeracích o velikosti mezi 2 000 a 10 000 EO (bude upřesněno na základě Plánu rozvoje VaK). Úroveň dosaženého pokroku však bude také záležet na schopnosti majitelů vodohospodářské infrastruktury využít možností podpory realizovaných akcí z podpůrných fondů EU. U pitné vody se předpokládá jen nevýznamně rychlejší trend připojování obyvatele na vodovody pro veřejnou potřebu než na národní úrovni, což se opírá i o skutečnost, že podstatná část vody odebrané pro veřejné vodovody tvoří voda podzemní (73%). (19,20) Při hodnocení užívání vody v zemědělství je oproti národní úrovni akcentován významný podíl odebrané vody pro závlahy v hodnocené oblasti povodí (téměř 82% z celkových odběrů pro zemědělství) (23). Maximální varianta je podmíněna výraznou obnovou a rozvojem hlavních závlahových zařízení. Další předpoklady jsou obdobné jako v národní úrovni. Hodnocení užívání vody v průmyslu navazuje na predikce vývoje jednotlivých průmyslových odvětví zpracovaných v průmyslové politice (15). Rozhodujícím faktorem budou možnosti průmyslových podniků investovat do nových technologií s nižší náročností na spotřebu vody, nižší produkcí odpadních vod a nižší energetickou náročností. Pravděpodobná varianta počítá s nárůstem investic směrovaných do technologií odpovídajících nejlepším dostupným technikám s nízkou spotřebou a maximálním využitím recyklace. Maximální varianta počítá s růstem průmyslové výroby, avšak s pomalejší obměnou technologií. Podobně se nepředpokládá výrazný rozvoj energetiky (14), avšak předpokládá se výraznější pokles odběru chladící vody než na národní úrovni (v min.variantě se předpokládá, že Elektrárna Mělník vybuduje cirkulační chlazení). V současné době představuje odběr vody pro průtočné chlazení přes 95% celkových odběrů pro energetiku (23). Konečný trend bude 252

z velké části závislý na cenové politice správce vodního toku a bude klíčová i pro vytvoření podmínek poskytování služeb při správě povodí a vodních toků. Rozvoj plavby bude v pravděpodobné a maximální variantě ovlivněn splavněním Labe do Pardubic a vybudováním přístavu Pardubice. Lze předpokládat, že bude mít toto užívání vody výraznější trend než ve většině ostatních oblastí povodí. Povodňová ochrana se předpokládá v hodnocené oblasti povodí na vyšší úrovni s ohledem na dosažený postup přípravy konkrétních staveb protipovodňových opatření (ochrana Pardubic a Hradce Králové, VN Mělčany apod). Pro dosaženou úroveň povodňové ochrany bude také důležitý přístup k novému trendu – finanční spoluúčastí měst, obcí i ohrožených subjektů. S ohledem na charakter připravovaných opatření však trend v morfologických změnách bude přibližně jako v národní úrovni. Trend správy povodí a vodních toků bude závislý na aplikaci § 102 vodního zákona, při zajištění dostatečných prostředků se bude úroveň této služby výrazně zlepšovat.

4.2.4. Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí Horního a středního Labe Tabulka E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí Významné vlivy

Pravděpodobná varianta

Minimální varianta

Maximální varianta

Bodové ZZ - komunální zdroje - průmyslové zdroje

Značné snížení znečištění (7%) Snížení znečištění (5%)

Stagnace Stagnace

Výrazné snížení (10%) Značné snížení (15%)

Plošné ZZ - dusík - fosfor

Snížení (20%) Mírné snížení (15%)

Stagnace Stagnace

Značné snížení (35%) Snížení (30%)

Odběry vody - povrchové - podzemní

Mírné snížení (5%) Mírné zvýšení (2%)

Stagnace Stagnace

Značné snížení (15%) Zvýšení (5%)

Regulace odtoku - akumulace vody - převody vody

Stagnace Stagnace

Stagnace Stagnace

Výrazné zvýšení Mírné zvýšení

Morfologické úpravy

Stagnace

Stagnace

Zvýšení

Způsob užívání území

Mírné zvýšení

Stagnace

Zvýšení

Popis způsobu stanovení hodnot změn uvedených v tabulce Snížení znečištění vypouštěného z komunálním bodových zdrojů znečištění je dlouhodobě věnována značná pozornost, která se dále posílila v souvislosti s plněním podmínek vstupu ČR do EU a to zejména s ohledem na snižování vypouštění biogenních prvků. Důsledkem toho je očekávané značné snížení znečištění vypouštěného do vodních toků. Množství vypouštěných odpadních vod se bude mírně zvyšovat v souvislosti se zvýšením podílu obyvatel napojených na veřejné kanalizace, avšak znečištění bude klesat. Vliv průmyslových zdrojů znečištění bude s postupným zaváděním nejlepších dostupných technologií a restrukturalizací průmyslu (posílení zpracovatelského průmyslu, který bude z hlediska emisí odpovědně regulován státními orgány) co do množství vypouštěného znečištění klesat. V hodnocené oblasti povodí tvoří množství odpadních vod vypouštěných z průmyslových zdrojů znečištění asi 39 % z celkově vypouštěného množství.

253

Plošné znečištění (25) –

Dusík vstupuje do půdy jednak ze zemědělství a dále z atmosférické depozice, a proto se hodnotí celková zátěž dusíku. Pro hodnocení vstupu dusíku se uvažovala data o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou byl sečten celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu povodí a podle plochy zemědělské půdy v povodí byla určena specifická zátěž dusíku na zemědělskou půdu a na celkovou plochu povodí. Prognóza v pravděpodobné variantě předpokládá značné snížení s ohledem na scénář zachování současné produkce zemědělství za předpokladu snížení produkce statkových hnojiv a efektivního hospodaření na půdě při optimalizaci hnojení a aplikace principů správné zemědělské praxe. Odhaduje se, že na celkové zátěži povrchových vod dusíkem se podílí zemědělství 40% (29). S rostoucím počtem motorových vozidel a jejich užívání stoupá vliv emisí dusíku z tohoto zdroje.

–

Fosfor působí negativně na stav vod jeho smyvy v důsledku eroze. Odhaduje se, že na celkové zátěži povrchových vod fosforem se podílí zemědělství 20% (29). Pro hodnocení zátěží eroze a smyvu fosforu erozí byly využity výsledky projektu VÚV TGM „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“. Prognóza změn předpokládá v pravděpodobné variantě mírné snížení v důsledku postupného uplatňování projektů pozemkových úprav a principů správné zemědělské praxe.

Odběry povrchové vody pro vodovody - lze očekávat pokračování trendu mírného snižování množství odebírané vody do roku cca 2007, následně lze předpokládat zvýšení odběrů. Pro průmyslové odběry se předpokládá mírný růst do roku 2008 a následně stagnace nebo pokles. Odběry povrchové vody pro energetiku budou dlouhodobě mírně klesat. Odběry vody pro zemědělství jsou ovlivněny zejména závlahami – předpokládá se dlouhodobý mírný růst. Odběry podzemní vody pro vodovody budou mírně stoupat, ostatní potřeby včetně průmyslu budou mírně klesat – předpokládá se, že se dlouhodobě budou projevovat stoupající poplatky za odběr podzemní vody pro jiné účely než zásobování pitnou vodou. Do roku 2015 se neočekává výrazné zvýšení objemu akumulace vod v oblasti povodí (mimo zvýšení akumulačního prostoru rybníka Hvězda a připravovaných poldrů, případně připravované nádrže Mělčany). Významné převody nejsou do roku 2015 plánovány. Na změnu v oblasti morfologických úprav bude mít rozhodující vliv postup realizace protipovodňových opatření, zlepšení plavebních podmínek a revitalizace vodních toků. Skutečný postup bude svázán s disponibilními finančními prostředky z veřejných rozpočtů a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU. Nicméně tyto úpravy výrazně neovlivní globální stav morfologie vodních toků v oblasti povodí. Nepředpokládá se významná změna trendu ve způsobu užívání území (mírné zvyšování zastavěnosti území především v průmyslu a službách, nevýznamný rozvoj dopravní infrastruktury), kladné působení lze očekávat v souvislosti s pozemkovými úpravami, odstraňování starých zátěží území a rekultivace skládek, případně revitalizačních programů. Skutečný postup bude opět svázán s disponibilními finančními prostředky ze soukromých i veřejných rozpočtů a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU.

254

4.3. Analýza míry návratnosti Úvod k analýze míry návratnosti Požadavkem Rámcové směrnice je odvodit a přijmout systém návratnosti nákladů k zajištění takové cenové politiky ve vodním hospodářství, která by podněcovala efektivní užívání vody a to tak, aby „přispěla“ k dosažení environmentálních cílů Rámcové směrnice a zabezpečila „adekvátní výnosy“ pro úhradu nákladů na vodohospodářské služby ze strany hlavních skupin uživatelů – průmysl, zemědělství a domácnosti. Dalším cílem je posouzení, zda je uplatňován princip „znečišťovatel platí“ a zda je současné nastavení návratnosti nákladů udržitelné. Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odst. 38 Rámcové směrnice, veškeré činnosti, které zajišťují veřejné instituce pro domácnosti nebo jakoukoliv hospodářskou činnost: - odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových a podzemních vod, a dále - odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod. Aby bylo možné vyhodnotit uvedené požadavky Rámcové směrnice, je nutné provést ekonomickou analýzu, která je součástí šetření v příslušné oblasti povodí ve smyslu čl. 5 Rámcové směrnice. Podle Metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí z 18. prosince 2003 je analýza návratnosti nákladů v rámci přípravných prací plánování rozdělena do 4 pracovních fází: a. Určení klíčových vodohospodářských služeb a popis národního rámce pro financování vodohospodářských služeb a cenovou politiku. Jejím výsledkem je schéma zobrazující pro každý typ vodohospodářské služby finanční toky mezi příjemci a poskytovateli služby. Finanční toky obsahují veřejné podpory (dotace), platby veřejnému sektoru ve formě poplatků a dále platbu vodohospodářské služby ve formě ceny. b. Analýza nákladů za vodohospodářské služby na úrovni oblasti povodí, která zahrnuje strukturu finančních nákladů na jednotlivé vodohospodářské služby (investiční náklady, náklady na provoz, environmentální náklady a náklady na vodní zdroje) a zhodnocení infrastruktury pro zajištění jednotlivých vodohospodářských služeb. c. Analýza příjmů za vodohospodářské služby na úrovni oblasti povodí, která zahrnuje platby poskytovatelům vodohospodářské služby včetně dotací z veřejných rozpočtů a dále dotace příjemcům vodohospodářské služby. d. Posouzení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně zhodnocení podílu uživatelů na návratnosti nákladů a zhodnocení, zda je současná návratnost nákladů schopná vodohospodářské služby zajišťovat. V závěrečné části jsou soustředěny poznatky z ekonomické analýzy k přípravě na budoucí posuzování efektivity nákladů v souvislosti s návrhy optimální kombinace opatření k dosažení dobrého stavu vodních útvarů. Dále jsou specifikována data, která se nepodařila zajistit na základě současných dostupných podkladů, a bude je třeba v následných etapách plánování monitorovat a vyhodnocovat. Rovněž tak jsou popsány činnosti ke zlepšení informační a znalostní základny se zaměřením na metody jejich získávání a na způsoby zpracování dat. Formulace problému k řešení, včetně požadavků na výzkum je směrována na centrální úroveň řízení.

255

4.3.1. Finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb – národní úroveň Popis národního rámce pro financování vodohospodářských služeb (dále jen VHS) a cenové politiky Ve smyslu čl. 2 odst. 38 Rámcové směrnice se za „poskytovatele VHS“ považují:

-

vlastníci (provozovatelé) vodovodů a kanalizací, správci povodí a správci vodních toků a vlastníci vodních děl, mj. s pozitivními účinky ve veřejném zájmu (ochrana před povodněmi, akumulace vody pro období sucha, plavba, rekreace, obecné nakládání s vodami apod.).

Mezi příjemce VHS patří široké spektrum odběratelů, kteří platí úhradu za poskytované služby ve formě ceny podle zákona o cenách (věcně usměrňované ceny) a to v sektorech domácností, průmyslu, zemědělství, službách apod. Bezúplatně poskytují správci povodí a správci vodních toků a dále vlastníci vodních děl vodohospodářské služby v sektorech plavby, rekreace, ochrany před škodlivými účinky vod, zejména povodněmi, rybářství a rybníkářství a rovněž i v okruhu obecného nakládání s vodami. Tito poskytovatelé VHS umožňují též využívání hydroenergetického potenciálu k výrobě elektrické energie s tím, že průtok resp. odběr povrchové vody zpoplatněn není. Soukromoprávním smluvním vztahem je, v souladu s § 57 vodního zákona, řešeno spoluužívání vodního díla (nájem) mezi vlastníkem (správcem) vodního díla a vlastníkem vodní elektrárny. Za úplatu podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích) a zákona o vodách č. 254/2001 Sb. (dále jen vodní zákon), hradí příjemci služeb poskytovatelům následující VHS: • ve smyslu §20 zákona o vodovodech a kanalizacích: - vlastník (provozovatel) vodovodu poskytuje příjemci (odběrateli) vodohospodářské služby dodávku pitné vody za úplatu – cenu (vodné) - vlastník (provozovatel) kanalizace poskytuje příjemci vodohospodářské služby (producentovi odpadních vod) odkanalizování a čištění odpadní vody za úplatu – cenu (stočné) • ve smyslu §101 vodního zákona - správci povodí, resp. správci významných vodních toků a správci drobných vodních toků poskytují příjemci vodohospodářské služby – vlastníku vodovodu (vlastníku hlavního závlahového zařízení) podmínky pro odběr surové vody z vodního zdroje při zajištění maximální spolehlivosti a zabezpečenosti množství, a to za úplatu – cenu (platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí). Schéma Ei: Finanční toky mezi provozovateli a příjemci Jsou uvedena schémata vyjadřující finanční toky mezi poskytovateli a příjemci VHS včetně způsobu platby VHS (viz schéma E1) a finanční toky mezi veřejným sektorem a poskytovateli VHS (systém poplatků a veřejných podpor), a to zvlášť pro systém zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod (schéma E 2.1.) a systém povrchových a podzemních vod a vodních děl (schéma E 2.2.).

256

Schéma E.1.

Úhrada ceny služby mezi poskytovateli a příjemci VHS

poskytovatelé VHS

vlastník vodovodu (provozovatel vodovodu)

způsob platby VHS

příjemci VHS

cena § 20 zák. o VaK

10267

cena § 20 zák. o VaK

8324

odběratel domácnosti průmysl zemědělství ostatní odběratelé

vlastník kanalizace ( provozovatel kanalizace)

správci povodí správci významných vodních toků správci drobných vodních toků

cena § 101 VZ

806

cena § 101 VZ

1467

cena § 101 VZ 0

vlastník vodovodu

průmysl

vlastník hlavního závlahového zařízení osoba využívající hydroenergetický potenciál k výrobě EE

0 vlastníci vodních děl (VD) s pozitivními účinky ve veřejném zájmu (rybníky, VD k chraně před povodněmi, VD pro plavební účely, VD umožňující rekreaci, rybářství, obecné nakládání s vodami apod.)

0

257

sektory těžící z dobrého stavu vodních útvarů veřejný sektor plavba rekreace rybářství a rybníkářství ostatní … (obecné nakládání s vodami)

Schéma E. 2. 1. Systém zásobování pitnou vodou, odkanalizování, a čištění odpadních vod

podpora inv. nákladů

poplatky veřejnému sektoru

poskytovatel VHS

veřejné podpory 717

(státní rozpočet)

za podzem. vodu (§88 VZ)

157

50% podpora inv. nákladů

kraje

30

(kraje)

vlastník vodovodu

za podzem. vodu (§88 VZ)

podpora provoz. nákladů (obce)

157

50%

SFŽP podpora inv. nákladů ( zdroje EU)

10

podpora inv. nákladů (SFŽP)

1450

podpora inv. nákladů (státní rozpočet)

572

podpora inv. nákladů (kraje)

30

za vypouštění odp. v. (§89VZ)

za vypouštění odp. v. (§100VZ) (do vod podzemních)

vlastník kanalizace

podpora inv. nákladů (obce) podpora inv. nákladů (zdroje EU)

448

(do vod povrchových)

280

258

0

obce

E. 2. 2. Systém povrchových a podzemních vod a vodních děl poskytovatel VHS

veřejné podpory činnosti správce povodí podle VZ (§102 odst. 1a) VZ) - státní rozpočet zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod (§102 odst. 1c) VZ) - státní rozpočet plánování v oblasti vod (§102 odst. 1d) VZ) - státní rozpočet studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet návrh stanovení záplavových území (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet obnova vodních děl a koryt vodních toků (§102 odst. 1f) VZ) - státní rozpočet zřizování, obnova a provoz vodních děl k ochraně před povodněmi (§102 odst. 1g) VZ) - státní rozpočet, případně kraje a obce zkapacitnění a úprava koryt vodních toků a zlepšování vodních poměrů (§102 odst. 1h) VZ) - státní rozpočet obnova a provoz vodních cest (§102 odst. 1k) VZ) - státní rozpočet obnova koryt vodních toků po povodni (§102 odst. 1n) VZ) - státní rozpočet revitalizace říčních systémů, péče o krajinu programy MŽP - státní rozpočet revitalizace vodních toků, úpravy funkce pramenných oblastí a mokřadů struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) budování a obnova retenčních nádrží a poldrů struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) odstraňování migračních bariér na tocích pro živočichy struktur. Fondy EU - OP (infrastruktura) Programy SFŽP

259

správci povodí + správci významných vodních toků

správa drobných vodních toků (§101 odst. 1b) VZ) - státní rozpočet zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod (§102 odst. 1c) VZ) - státní rozpočet studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet návrh stanovení záplavových území (§102 odst. 1e) VZ) - státní rozpočet obnova vodních děl a koryt vodních toků (§102 odst. 1f) VZ) - státní rozpočet zřizování, obnova a provoz vodních děl k ochraně před povodněmi (§102 odst. 1g) VZ) - státní rozpočet, případně kraje a obce zkapacitnění a úprava koryt vodních toků a zlepšování vodních poměrů (§102 odst. 1h) VZ) - státní rozpočet obnova a provoz vodních cest (§102 odst. 1k) VZ) - státní rozpočet obnova koryt vodních toků po povodni (§102 odst. 1n) VZ) - státní rozpočet revitalizace říčních systémů program MŽP - státní rozpočet revitalizace vodních toků, úpravy funkce pramenných oblastí a mokřadů Struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) budování a obnova retenčních nádrží a poldrů struktur. fondy EU - OP (infrastruktura) odstraňování migračních bariér na tocích pro živočichy struktur. Fondy EU - OP (infrastruktura)

260

správci drobných vodních toků

Popis schémat k schématu E.1. Úhrada ceny služby mezi poskytovateli a příjemci VHS

Schéma vyjadřuje finanční toky mezi poskytovateli VHS v oblastech zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, správy povodí a správy vodních toků a příjemci těchto služeb. Vysvětlení pojmů: -

„vodovodem“ se rozumí vodovod pro veřejnou potřebu ve smyslu §1 a §2 zákona o vodovodech a kanalizacích (v případě vlastníka vodovodu na straně příjemce vodohospodářské služby se rozumí též vlastník jakéhokoliv vodovodu),

-

„kanalizací“ se rozumí kanalizace pro veřejnou potřebu ve smyslu §1 a §2 zákona o vodovodech a kanalizacích (v případě vlastníka kanalizace na straně příjemce vodohospodářské služby se rozumí též vlastník jakékoliv kanalizace),

-

„provozovatelem“ vodovodu nebo kanalizace se rozumí osoba definovaná v §2 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích, na kterou se vztahují práva a povinnosti podle tohoto zákona

pozn.: poskytovatelem vodohospodářské služby v oblasti zásobení pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod je vlastník (s ohledem na jeho povinnost dle §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích), který však může své povinnosti a práva přenést smlouvou o provozování na provozovatele v rozsahu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, -

„odběratelem“ se rozumí osoba ve smyslu §2 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích. Těmito osobami mohou být vlastníci (nájemci) budov určených k bydlení (domácnosti), průmyslové a zemědělské podniky a ostatní (např. podniky služeb, zdravotnictví, školy, státní sektor apod.),

-

„cenou“ podle §20 zákona o vodovodech a kanalizacích se rozumí vodné a stočné,

-

„cenou“ podle § 101 zákona o vodách (VZ) se rozumí platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí,

-

„správou povodí“ se rozumí správa významných vodních toků (§47 odst. 4 VZ) a další činnosti ve smyslu §54 odst. 1 VZ,

-

„správou drobných vodních toků“ se rozumí činnost těch osob, které jsou k této činnosti určeny Ministerstvem zemědělství.

Finanční údaje (ceny podle §20 zákona o vodovodech a kanalizacích) byly převzaty z ročenky Vodovody a kanalizace 2003, vydané MZe ČR v r. 2004. Finanční údaje (ceny podle §101 vodního zákona) byly převzaty z „Modré zprávy“ a předaných podkladů MZe ČR.

261

k schématu E.2.1. Systém zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod Poskytovatelé VHS – vlastníci vodovodů a kanalizací jsou na jedné straně příjemci veřejných podpor z rozpočtů státu, krajů, obcí, fondů EU a SFŽP, na druhé straně tito poskytovatelé platí zákonné „poplatky“ do veřejných rozpočtů krajů, obcí a SFŽP. Vysvětlení pojmů: -

„státním rozpočtem“ se rozumí výdaj z příslušné kapitoly státního rozpočtu Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva životního prostředí,

-

„zdroji EU“ se rozumí buď finanční prostředky Fondu soudržnosti, nebo finanční prostředky Strukturálních fondů – příslušných operačních programů Infrastruktura

-

„krajem a obcemi“ se rozumí finanční vztah k rozpočtu krajů, resp. obcí,

-

„SFŽP“ se rozumí finanční vztah k Státního fondu životního prostředí podle příslušného zákona a příslušných prováděcích směrnic a pravidel,

-

pod pojmem „vodovod a kanalizace“ se rozumí všechny vodovody (kanalizace), tzn. nejen pro veřejnou potřebu.

k schématu E.2.2. Systém povrchových a podzemních vod a souvisejících vodních děl Jsou vyznačeny veškeré současné „dotační tituly“, které vycházejí z §102 vodního zákona, dále obvyklé programy MŽP a SFŽP a pro úplnost i nově otevřené operační programy Strukturálních fondů EU (dosud však nebyly čerpány). Schémata vyjadřují toky možných finančních podpor ve prospěch správců povodí, resp. správců významných vodních toků, dále správců drobných vodních toků a vlastníků vodních děl s pozitivními účinky ve veřejném zájmu. Tito poskytovatelé VHS neplatí veřejnému sektoru žádné poplatky odvozené z vodního zákona, či zákonů na ochranu životního prostředí.

4.3.2. Analýza nákladů na vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe Základem pro analýzu nákladů je následující tabulka E 8 vyjadřující strukturu ročních nákladů na vodohospodářské služby.

Tabulka E 8: Struktura ročních nákladů na vodohospodářské služby Investiční náklady

Provozní náklady

Z toho údržba

Využív.zdrojů a environm.náklady

Náklady celkem

(mil. Kč)

(mil. Kč)

(mil. Kč)

(mil. Kč)

(mil. Kč)

120,0

550,0

110,0

536,0

670,0

… ZVHS

18,1

78,7

42,8

60,0

96,8

… Lesy ČR Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem

11,3

16,7

15,5

25,6

28,0

149,4

645,4

168,3

621,6

794,8

Zásobování vodou

381,2

1 131,5

109,8

165,6

1 678,3

Odvádění a čištění odp. vod

457,2

991,2

105,9

24,3

1 472,7

Sektor VaK celkem

838,4

2 122,7

215,7

189,9

3 151,0

987,8

2 768,1

384,0

811,5

3 945,8

Sektor VHS Správa povodí Správa drobných vodních toků

Celkem

262

Popis způsobu stanovení nákladů Mezi sektory vodohospodářských služeb byly vybrány takové sektory působnosti poskytovatelů VHS, které jsou relevantní hodnocení návratnosti nákladů. S odkazem na kapitolu 4.3.1., popisující finanční toky mezi poskytovateli a příjemci VHS, byly proto pro analýzu nákladů zvoleny sektory:

-

správa povodí

-

správa drobných vodních toků

-

zásobování pitnou vodou

-

odkanalizování a čištění odpadních vod.

V těchto sektorech je uplatňována platba za VHS, kterou hradí příjemci VHS. Současně tato kapitola dokladuje (v části E.2.) též finanční toky mezi uvedenými sektory a veřejným sektorem prostřednictvím poplatků a veřejných podpor. Sektor zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod Výchozím podkladem pro stanovení nákladů byl „Přehled o vývoji vodného a stočného, rozbor nákladů na základě kalkulací provozních společností pro rok 2003“, který zpracoval VÚV TGM Praha pro Ministerstvo zemědělství. Informační databáze o cenách vodného a stočného byla zpracována podle jednotlivých společností, zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod v jednotném kalkulačním členění. Databáze zahrnuje celkem 86 společností. Relevantní údaje VÚV TGM z této databáze byly převedeny do samostatného tabelárního přehledu. Údaje, vztahující se k jednotlivým provozním společnostem, respektive k jejím samostatným provozním složkám, byly transformovány do úrovní jednotlivých oblastí povodí a následně sumarizovány pro potřeby analýzy nákladů v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Přehled použitých údajů a způsob jejich zpracování je uveden v příloze 1, příloze 2 a příloze 3. Sektor správy povodí 7. Výchozím podkladem pro stanovení investičních a provozních nákladů byly skutečné náklady Povodí Labe, státní podnik v letech 2002 a 2003, oproštěné od nákladů souvisejících s řešením mimořádných situací, zejména katastrofálními povodněmi v r. 2002. Sektor správy drobných vodních toků Ke stanovení investičních a provozních nákladů byly využity ekonomické údaje a informace oblastních pracovišť ZVHS a s.p. Lesy ČR. V případě ZVHS byly údaje o investičních nákladech rozděleny úměrně podle ploch oblastí povodí, údaje provozních nákladů byly stanoveny s ohledem na skutečné náklady oblastních pracovišť vykázané v roce 2003 (oproštěné od mimořádných situací – povodně, a upravené s ohledem na příslušné oblasti povodí). V případě s.p. Lesy ČR byly údaje za celou ČR rozděleny do jednotlivých oblastí povodí podle ploch. Poznámka k vymezení investičních a provozních nákladů Samostatné vyčlenění tzv. „investičních nákladů“ vychází z požadavku „Makety zprávy 2005“ (VÚV TGM 2004). S vědomím určité nepřesnosti byly vyčleněny do příslušného sloupce „investiční náklady“ tabulky E8 náklady na odpisy. Ve sloupci „provozní náklady“ jsou proto uvedeny tyto náklady bez odpisů.

263

Tato konstrukce odpovídá záměru metodického pokynu CIS „Guidances“, na následující členění tzv. „ekonomických nákladů“. External Environmnental costs Economic costs

External Resources costs Financial costs (Capital + Operation and maintenance costs)

Rovněž s vědomím určité nepřesnosti byly do sloupce „z toho údržba“ uvedeny údaje na „opravy“. Poznámka k problematice nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních - sektoru správy povodí a správy drobných vodních toků Vzhledem k tomu, že podstatná část investičních a provozních nákladů správců povodí a správců vodních toků souvisí s péčí o vodní toky, vodní díla i podzemní vody umožňující nakládání s vodami k uspokojování potřeb člověka, lze konstatovat, že vysoké procento nákladů za VHS, poskytovaných správci povodí a správci drobných vodních toků, patří do kategorie nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních. Na podkladě analýzy odborných činností správců povodí a správců drobných vodních toků bylo odborným odhadem určeno, že 80% investičních a provozních nákladů lze přiřadit do kategorie nákladů na využívání vodních zdrojů a nákladů environmentálních. Při této analýze byly hodnoceny nejdůležitější odborné činnosti s.p. Povodí a správců drobných vodních toků vykonávaných podle vodního zákona a ohodnoceny ty, které mají charakter nákladů na „využívání vodních zdrojů“ a nákladů „environmentálních. odborná činnost

§ VZ Povodí ZVHS Správa povodí 54 X Správa vodních toků 47 X x Péče o vodní díla na vodních tocích 59,61,62 X x Zjišťování množství a jakosti povrchových vod 21 X x Zjišťování množství a jakosti podzemních vod 21 X Evidence vodních toků, jejich povodí a vodních útvarů 21 X x Zpracování VH bilance a údajů hydrologické bilance 22 X Návrh záplavových území a jejich evidence 21,66 X x Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím 56 x Pořizování plánů oblastí povodí 25 X Plnění úkolů správců povodí v ochraně před povodněmi 82 X Plnění úkolů správce vodního toku v ochraně před povodněmi 83 X x Odborná činnost pro vodoprávní úřady 54 X Vedle těchto zákonem stanovených činností zabezpečují s.p. Povodí a správci drobných vodních toků další odborné činnosti jako např.: − inženýrské činnosti související se zajišťováním investic − pronájem nemovitostí − zajišťování informačních systémů

264

− zabezpečování monitoringu a laboratorních činností − zajišťování zeměměřičských činností − poskytování odborných informací a spolupráce s veřejností − osvětová a odborná vydavatelská a publicistická činnost v oblasti vodohospodářské a ekologické − účast na tvorbě zákonů, vyhlášek a metodických pokynů, spojených s problematikou vodního hospodářství a péče o krajinu − účast na tvorbě koncepcí a informačních systémů v oblasti vodního hospodářství, meliorací, ochrany a tvorby krajiny a obnovy ekologické stability v území v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod Do příslušného sloupce byly zahrnuty tyto náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb:

-

náklady za „surovou povrchovou vodu“ vyjadřující náklady správců povodí, resp. správců vodních toků

-

náklady na „poplatky“ podle §88 a 89 vodního zákona (za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod).

4.3.3. Analýza příjmů za vodohospodářské služby – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe Základem pro analýzu příjmů je následující tabulka E 9 vyjadřující strukturu ročních příjmů na vodohospodářské služby.

265

Tabulka E 9: Struktura ročních příjmů na vodohospodářské služby (VHS) Sektor VHS (poskytovatel služby)

1

Poplatky

Ceny § 20

2

3

Platby § 101 4

Daně 5

Dotace poskytovatelům VHS

1,0

1,1

1,6 602,6

0,0

11

60,0

70,0

6,0

28,0

26,0

7

… Lesy ČR 0,0

10

6 13,0

0,0

SFŽP

Ostat-ní příj-my4)

600,0

Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem

SR3) 6) §102

Nájemné

Správa povodí Správa drobných vodních toků … ZVHS

14,1

Dotace příjemcům VHS

SR INVVODA 8

SR INVKAN. 9

EU FS, Phare

SR-MZe provoz VT

Kraje

Obce

Přímé

SF

Nepřímé1) 2)

12

13

14

15

16

17

18

19

40,0

790,0

5)

1,0

78,7

88,0

0,0

0,0

174,7

Příjmy cel-kem

40,0

120,8 55,6

6,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

966,4

33,1 140,0

1 937,5 3 187,4

1 776,8 2 696,9 4 473,7

0,0

0,0

0,0

0,0

122,5

97,7

0,0

247,7

0,0

0,0

0,0

10,2

0,0

0,0

173,1

5 124,9

Celkem

4 473,7

602,6

0,0

14,1

88,0

122,5

97,7

174,7

253,7

0,0

0,0

0,0

11,2

0,0

0,0

253,1

6 091,3

97,7

5,1 5,1

80,0

Zásobování vodou Odvádění a čištění odp. vod Sektor VaK celkem 0,0 0,0

122,5

1,0

247,7

266

Popis způsobu stanovení příjmů Sektor zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byl „Přehled o vývoji vodného a stočného, rozbor nákladů na základě kalkulací provozních společností pro rok 2003“, který zpracoval VÚV TGM Praha pro Ministerstvo zemědělství. Informační databáze byla zpracována podle jednotlivých společností, zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod v jednotném kalkulačním členění. Databáze zahrnuje celkem 86 rozhodujících společností. Relevantní údaje VÚV TGM z této databáze (tržby z vodného a stočného) byly převedeny do samostatného tabelárního přehledu. Údaje, vztahující se k jednotlivým provozním společnostem, respektive k jejím samostatným provozním složkám, byly transformovány do úrovní jednotlivých oblastí povodí a následně sumarizovány pro potřeby analýzy příjmů v sektoru zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Přehled použitých dat a způsob jejich zpracování je uveden v příloze 2. Údaje o dotacích poskytovatelům VHS byly odvozeny z údajů MZe, MŽP a SFŽP o ročních finančních podporách z různých veřejných zdrojů na národní úrovni a tyto byly transformovány do úrovní oblasti povodí Horního a Středního Labe podle ploch. Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména katastrofální povodně 2002. Sektor správy povodí: Výchozím podkladem pro stanovení ročních příjmů byly údaje předané Povodím Labe, státní podnik. Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména katastrofální povodně 2002.

Sektor správy drobných vodních toků Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byly ekonomické údaje a informace oblastních pracovišť ZVHS a s.p. Lesy ČR. V případě Lesů ČR byly údaje za celou ČR rozděleny do jednotlivých oblastí povodí podle ploch. Vysvětlivky k tabulce č. E 9: − ve sloupci nájemné se uvádí příjmy za užívání vodních děl ve správě s.p. Povodí Labe, ve smyslu §57 vodního zákona − 1) pro zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod (sektor VaK) a pro správu drobných vodních toků (ZVHS) jsou uváděny neuplatněné odpisy, které nevstupují do ceny služby a tak nepřímo dotují příjemce služby a porušují pravidlo „uživatel (znečišťovatel) platí“. V sektoru VaK jsou dále zahrnuty „nepřímé dotace“, které hradí obce tím, že nekalkulují vodné (stočné) podle cenových předpisů (viz poznámka níže). − 2) pro sektor správy povodí jsou uváděny neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu § 57 VZ za údržbu vodních děl, která umožňují nakládání s vodami za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny − 3) v řádku ZVHS jsou uváděny dotace ze SR na osobní náklady a ostatní náklady na provoz ZVHS − 4) ostatní příjmy (např. výroba el.energie na vlastních elektrárnách, tržby za výkony laboratoří, projektovou a inženýrskou činnost pro jiné osoby, pronájmy, mimo vodních děl −

6) v řádku ZVHS je zahrnuta i dotace z Pozemkového fondu ve prospěch hlavních odvodňovacích zařízení.

268

Poznámka k stanovení „nepřímých dotací“ v sektoru VaK Stanovení počtu obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a počtu obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu probíhalo způsobem schematicky znázorněným v příloze 1 Vlastní výpočty jsou uvedeny v příloze 3. Počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu byl zjišťován ze dvou veřejně dostupných zdrojů: • Vodovody a kanalizace ČR 2003 (Ministerstvo Zemědělství ČR) • Ročenka 2003 (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR – SOVAK)

V prvním materiálu jsou uvedeny informace souhrnně za celou Českou republiku v členění na jednotlivé kraje, v druhém materiálu jsou uvedeny informace za vybrané významné provozovatele vodohospodářské infrastruktury, které jsou členy SOVAK. Pro další výpočty bylo nezbytné stanovit podíl obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, kde vodohospodářskou službu nezajišťuje některý z významných provozovatelů sdružených v SOVAK. Informace uvedené v materiálu „Vodovody a kanalizace ČR 2003“ byly z úrovně jednotlivých krajů převedeny na oblasti povodí následujícím způsobem: • byly stanoveny plochy oblastí povodí v rámci ČR • z Českého statistického úřadu byly převzaty informace o plochách jednotlivých krajů • byly stanoveny podíly ploch jednotlivých krajů a oblastí povodí • pro oblasti povodí byly přiřazeny kraje, které plnou plochou svojí částí zasahují do příslušné oblasti povodí • pro podíly jednotlivých krajů v oblasti povodí byl stanoven počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, celkový součet udává počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu v rámci oblasti povodí. Informace uvedené v materiálu „Ročenka 2003“ byly z úrovně jednotlivých krajů převedeny na oblasti povodí následujícím způsobem: • z materiálu byly převzaty informace o počtu obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu v členění po jednotlivých provozovatelských subjektech • Tyto informace byly podílově rozděleny mezi oblasti povodí. Podílové rozdělení bylo provedeno expertním odhadem (vzhledem k velikosti území, kde provozovatel zajišťuje vodohospodářskou službu, rozložení sídelních celku v rámci území apod.) Takto byl počet obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, kde vodohospodářskou službu zajišťuje konkrétní provozovatel rozdělen na oblasti povodí. • Součtem podílů za oblasti povodí byly stanoveny celkové počty obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu, vodohospodářskou službu zajišťují konkrétní provozovatele uvedení v materiálu „Ročenka 2003“. Rozdílem výsledků zpracování počtu obyvatel materiálu „Vodovody a kanalizace ČR 2003“ a „Ročenka 2003“byl stanoven počet obyvatel, kde vodohospodářskou službu zajišťují provozovatelé mimo sdružení SOVAK, resp. ti, kteří nejsou mezi uvedenými 86 provozovateli. Tento procentuelní podíl obyvatel, napojených na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci byl využit pro korekci objemu tržeb a „nepřímých dotací“ v příslušné oblasti povodí. Přitom se vycházelo z odborného odhadu, že polovina nepodchycených obyvatel platí vodné, druhá polovina je nepřímo dotována vlastníky vodovodů (kanalizací) - obcemi.

269

Optimálním podkladem pro výše uvedenou analýzy jsou Plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů (PRVKUK), kde jsou počty obyvatel a další informace uvedeny až do podrobnosti částí obcí. Během zpracování tohoto materiálu byly k dispozici pouze rozpracované verze PRVKUK za jednotlivé kraje, kde tyto informace nebyly dostupné.

4.3.4. Posouzení návratnosti nákladů na VHS – úroveň oblasti povodí Horního a Středního Labe Základem pro analýzu míry návratnosti je následující tabulka E10 vyjadřující míru návratnosti nákladů na vodohospodářské služby. Tabulka E 10: Výpočet míry návratnosti Sektor VHS Správa povodí

Celkové tržby (CT)

Ekonomické náklady (EN)

Celkový objem dotací (COD)

Dotace poskytovatelům VHS

Míra návratnosti nákladů % (CT-COD)*100/EN

673,0

670,0

117,0

77,0

83,0

Správa drobných vodních toků … ZVHS

2,1

96,8

118,7

78,7

0,0

… Lesy ČR Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem

29,6

28,0

26,0

26,0

12,9

704,7

794,8

261,7

181,7

55,7

Zásobování vodou

1 776,8

1 678,3

160,7

127,6

96,3

Odvádění a čištění odp. vod

1 590,8

1 472,7

490,5

350,5

74,7

Sektor VaK celkem

3 367,6

3 151,0

651,2

478,1

86,2

4 072,3

3 945,8

912,9

659,8

80,1

Celkem

Zhodnocení současné úrovně návratnosti nákladů na vodohospodářské služby Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vykazuje celkovou návratnost 86,2%. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování vodou (96,3%), a to především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění odpadních vod (74,7%). Mezi důvody, proč uživatelé (znečišťovatelé) nehradí veškeré náklady, patří zejména to, že -

podle současných daňových předpisů obce svůj majetek neodepisují

-

podle současných daňových předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace

-

některé obce dotují ze svých rozpočtů provozní náklady

Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské služby, která se promítá do oblasti obnovy infrastruktury. Při výpočtu návratnosti nákladů v sektoru odvádění a čištění odpadních vod není zohledněno, že poplatky podle §88 a 89 vodního zákona jsou na jedné straně součástí provozních nákladů poskytovatele služby, ale na druhé straně jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, ze kterého je poskytovatel služby dotován ve prospěch investic na ochranu vod. Tato skutečnost bude v dalších částech prací na ekonomické analýze podrobněji zkoumána. Očekává se, že po odečtení části dotací ze SFŽP od celkového objemu dotací (COD) se návratnost sektoru odvádění a čištění odpadních vod zvýší o cca 10%.

270

Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního rozpočtu, resp. z fondů EU bude cca do r. 2010 až 2012 významně finančně podporovat investice do vodohospodářské infrastruktury. Důvodem je mj. přechodné období dohodnuté s orgány Evropské unie k implementaci Směrnice o čištění městských odpadních vod. Po tomto období se očekává významné snížení přímých dotací a lze předpokládat dosažení míry návratnosti blížící se 100%. Sektor správy povodí Tento sektor vykazuje návratnost nákladů 83,0%. Mezi důvody, proč uživatelé vody nehradí veškeré náklady patří: − neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu §57 vodního zákona za údržbu vodních děl, které umožňují nakládání s vodami za účelem využití hydroenergetického potenciálu k výrobě elektřiny − neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu §101 odst. 4 vodního zákona − dotace podle §102 vodního zákona a jiné dotace −

podle současných daňových předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace.

Z důvodu uplatnění §57 a 101 odst. 4 vodního zákona se nesnižuje míra udržitelnosti vodohospodářských služeb, neboť tyto neuplatněné náklady hradí ostatní uživatelé vody. Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské služby, která se promítá do oblasti zabezpečení obnovy infrastruktury. Sektor drobných vodních toků S ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů vody (nižší než 0,5% nákladů) lze hodnotit, že míra návratnosti je 0%. Přestože u s.p. Lesy ČR jsou relativně vysoké „ostatní příjmy“ poskytovatele VHS, nelze tyto příjmy zařadit mezi tržby od uživatelů vody. Sektor správy povodí a správy vodních toků Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 55,7%.

Zhodnocení podílu klíčových uživatelů na míře návratnosti nákladů. Vodohospodářská služba Správa povodí Správa drobných vodních toků … ZVHS … Lesy ČR Sektor správy povodí a správy vodních toků celkem Zásobování vodou Odvádění a čištění odp. vod Sektor VaK celkem

103

Uživatel (2) průmyslu - % 98

Uživatel (3) zemědělství - % 97

0,0 12,9 55,7

100 103

100 98

100 97

96,3 74,7 86,2

100 100 100

100 100 100

100 100 100

Míra návratnosti nákladů 83,0

Uživatel (1) domácnosti - %

K podílu klíčových uživatelů na míře návratnosti nákladů V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody (viz údaje v části 4.1. Ekonomická analýza užívání vody – charakteristika vodohospodářských služeb). Cenové předpisy nediferencují platby pro domácnosti, průmysl, zemědělství a ostatní odběratele.

271

V sektoru správy povodí a správy vodních toků se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství odběru povrchové vody s tím, že podle expertního odhadu se na neuplatněných nákladech podílí klíčoví uživatelé v rozsahu podle výše uvedené tabulky. Nejnižší míra návratnosti v sektoru zemědělství je odůvodněna neuplatňovanými náklady podle §101 vodního zákona. V sektoru průmyslu jsou rozhodující neuplatněné náklady ve smyslu §57 vodního zákona. Náklady v těchto sektorech však nejsou dotované a hradí je všichni uživatelé, v nejvyšší míře domácnosti.

4.3.5. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů Cílem je soustředit poznatky z ekonomické analýzy k přípravě na budoucí posuzování efektivity nákladů v souvislosti s návrhem optimální kombinace opatření k dosažení dobrého stavu vodních útvarů. Vzhledem k tomu, že poznatky z ekonomické analýzy se prolínají ze všech řešených oblastí povodí, navrhuje se je zevšeobecnit pro centrální úroveň, a to zejména v následujících okruzích problémů. a) Zásadním poznatkem je, že jak správci povodí a správci vodních toků v zakladatelské působnosti Ministerstva zemědělství, tak i ústřední orgány, které poskytují finanční podpory nebo přijímají poplatky, měli by doplnit své informační systémy o evidenci podle oblastí povodí. S ohledem na budoucí hodnocení ve vztahu k vodním útvarům, zejména silně ovlivněným či rizikovým, neobejde se tato evidence též bez označení vodního útvaru. Tyto databáze by měly evidovat veškerá realizovaná opatření, včetně jejich účinku a efektu (např. ČOV, kanalizace, vodovody, úpravy vodních toků, revitalizace, změny akumulace vod). Navrhuje se též, aby tato evidence odpovídala i titulům finančních toků znázorněným ve schématech E.2.1. a E.2.2. b) Předpokládá se, že veškerá opatření realizovaná správci povodí, správci vodních toků i jinými subjekty, zejména v sektoru VaK či vlastníky vodních děl, a dále též poskytnuté veřejné podpory, budou sledovat zlepšení stavu vodních útvarů. Protože téměř všechna opatření vyžadují povolení či souhlas vodoprávních úřadů, navrhuje se provázání k údajům vodoprávní evidence v rozsahu příslušné vyhlášky Ministerstva zemědělství. Toto provázání k údajům vodoprávní evidence umožní do budoucna hodnocení kombinace opatření a sledování jejich účinků k postupnému zlepšování dobrého stavu vodních útvarů. Doporučuje se, aby algoritmus a následný software k zřízení a vedení takovéto databáze pro oblast povodí ve vztahu k vodním útvarům zadalo Ministerstvo zemědělství. Následně je třeba rozhodnout o: -

správě jednotné databáze opatření vedení evidence souboru veškerých relevantních ekonomických údajů a informací

c) K hodnocení optimální kombinace opatření ve vztahu k vodním útvarům a cílům Rámcové směrnice bude nezbytné připravit metodickou studii, která pro podmínky České republiky posoudí hlediska a kritéria pro výběr relevantních opatření a využití legislativních, ekonomických či jiných systémových nástrojů. Tato opatření a nástroje bude třeba vztáhnout na příslušné hnací síly ve vztahu k různým kategoriím vlivů. V rámci této studie bude dále nutné: -

vyhodnotit jednotkové náklady a efektivnost jednotlivých opatření, 272

-

stanovit různé koeficienty efektivnosti nákladů z hlediska míry jak přispívají k dosažení dobrého stavu daného vodního útvaru, - řešit analýzu citlivosti nejdůležitějších parametrů a proměnných za účelem vyhodnocení spolehlivosti navržené nákladově efektivní kombinace opatření, - vyhodnotit socioekonomický dopad opatření na konkrétní sociální skupiny a ekonomické sektory. Dále uvedená tabulka rámcově dokladuje okruhy relevantních dat potřebných pro posuzování efektivity nákladů při návrhu optimální kombinace opatření a využití příslušných instrumentů.

273

Kategorie významného vlivu

Hnací síla

Typ vlivu

Deficitní parametr

Ovlivněná složka stavu

Populace – domácnosti Bodové zdroje znečištění

Průmysl

vypouštění odpadních vod, dešťové vody, skládky

zlepšení jakosti chemické ukazatele povrch. a podz. vod, podle právních předpisů ochrana vodního ekosystému,

Zemědělství

Zemědělství

Difúzní zdroje znečištění

Průmysl

zpevněné plochy, skládky

Populace – domácnosti

zpevněné plochy, skládky

Rozvoj obcí a regionů Regulace odtoku

smyvy z ZPF a LPF, eroze

Zemědělství

P (eroze), ostat. nutrienty, nebezp. látky, ostat. org. látky

zlepšení jakosti povrch. a podz. vod, ochrana vodního ekosystému,

Odběry vody

ČOV (nové stavby, rekonstr., intenzifikace), sanace skládek a zem. zdrojů znečištění, opatření na kanaliz. (dešť. vody, předčištění), pozemkové úpravy, správná zeměď. praxe, protierozní opatření, implementace nitrát. směrnice, aplikace BAT, sanace skládek a zem. zdrojů znečištění, zpomalení odtoků dešť. vody

odvodnění, převody vody, řízení pov. průtoků, řízení hospodaření s vodou

minim. průtok, hladina podz. vody

optimalizace množství povrch. vod

řízení Q podle MŘ a PŘ, stanovení Qmin a min. hladin podz. vod s ohledem na související ekosystém

zásobování p.v.

minim. průtok, hladina podz. vody

dosažení udržitelného množství a jakosti povrch.

racionalizace odběrů (např. recirkulace), snižování ztrát,

Ostatní Populace – domácnosti

Opatření

274

Specifické (jednotkové) náklady

Nástroje legislativní, ekonomické, inspekce, státní správa (vodopr. úřady), staveb. projekty, vzděl. projekty, výzkum a vývoj, úsporné technologie

Kč/množství odstraněného znečištění, Kč/množství materiálu na skládce Kč/m3 dešťové vody

Zdroj dat

vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ

legislativní, ekonomické, inspekce, prosazování IPPC, státní správa, Kč/množství revit. projekty, odstraněného vzděl. projekty, znečištění, výzkum a vývoj, ovlivňování nároků v zemědělství, prosazování kodexů správných postupů

MZe, MŽP, vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ

legislativní, stavební projekty,

vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ

legislativní, ekonomické, inspekce, státní správa

zlepšení stavu v m3/s

3

m /s

vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ

Průmysl

chladící voda, průmyslové odběry,

Zemědělství

závlahy

Ostatní

ostatní odběry

Rozvoj obcí a regionů Morfologické úpravy

Zemědělství

Ostatní

zástavba sídel, plavba, ochrana před povodněmi, ochrana ZPF a LPF, rekreace

a podzemních vod, ochrana vodního ekosystému,

eroze dna a břehů VT, druh úpravy VT, stav pobřežní vegetace, hladina podz. vody

ochrana přírody a krajiny, ochrana vodního ekosystému,

275

optimalizace závlah. vody, řízení Q podle MŘ a PŘ, stanovení Qmin a min. hladin podz. vod s ohledem na související ekosystém

(vodopr. úřady), vzděl. projekty, výzkum a vývoj, regulace odběrů, úsporné techn.

úpravy vodních toků, pozemkové úpravy, protipovodň. opatření, akumulace

legislativní, ekonomické, revital. projekty, výzkum, vývoj, státní správa, staveb.projekty, vzděl. projekty

km vodních toků, m3 akumulace, ha chráněného území

MZe, MŽP, vodoprávní evidence, VH bilance, ISVS dle §21 VZ

d) V sektoru vodovodů a kanalizací se doporučuje nadále na centrální úrovni sledovat výstupy z „provozní evidence“ (část technické a ekonomické údaje v rozsahu vyhlášky č. 428/2001 Sb.), rozšířené o evidenci nákladů podle položek „kalkulačního vzorce“ a dále o evidenci, jak jednotliví uživatelé vody přispívají k pokrývání nákladů na vodohospodářské služby. Takto bude možné stanovit spolehlivou základnu, z níž bude vycházet princip úhrady nákladů do r. 2009. e) Na základě schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací bude třeba dále vyhodnotit pro každou oblast povodí relevantní údaje, zejména seznam provozovatelů, údaje o zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, investiční potřeby. Pro aktualizaci těchto plánů bude třeba provést úpravu metodiky s ohledem na nutnost hodnocení na úrovni oblastí povodí. f) Samostatná studie pro úroveň ČR by měla být zaměřena na aplikaci článku 9 Rámcové směrnice, zejména odst. 4 (neuplatnění ustanovení druhé věty odst. 1 a k tomu příslušející ustanovení odst. 2). g) Samostatný výzkum by měl být zaměřen i na sjednocení názorů na činnosti v ekonomické analýze označené pod pojmem „náklady na využití vodních zdrojů“ a dále na vyjádření „environmentálních nákladů“. V té souvislosti bude účelné shromáždit zkušenosti z jiných zemí Evropské unie a vyhodnotit je pro aplikaci v České republice.

5. Registr chráněných území Registr chráněných území (dále jen Registr) je v Rámcové směrnici (SR 2000/60/ES) definován v článcích 6 a 7 a související Příloze IV. Článek 6 směrnice vyžaduje, aby členské státy zřídily v každé oblasti povodí registr nebo registry všech území, která byla vymezena jako uzemí vyžadující podle příslušných právních předpisů Společenství zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišť a druhů přímo závislých na vodě. Registr musí zahrnovat přinejmenším všechna území vyjmenovaná v příloze IV Rámcové směrnice. Registr nebo registry musí být dokončeny do 22. prosince 2004. Z článků 6 a 7 i navazující přílohy IV je zřejmé, že zřizovaný Registr ve smyslu Rámcové směrnice zahrnuje řadu dříve přijatých směrnic, které chrání vodu nebo vodní útvary nebo které zajišťují ochranu území nebo volně žijících rostlin a živočichů. Týká se to následujících směrnic: Pro bod i) odstavce 1 Přílohy IV to je přímo článek 7 Rámcové směrnice a také Směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody v Členských státech. Uvedená směrnice se sice zabývá pouze povrchovými vodami a přednostně požadavky na jakost vody, přesto by měly být poznatky a informace z její implementace využity pro zřízení Registru. Pro bod ii) odstavce 1 Přílohy IV je příslušnou směrnicí Směrnice Rady 79/923/EHS o požadované kvalitě měkkýšových vod. Pro bod iii) odstavce 1 Přílohy IV je to Směrnice Rady 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání. Pro bod iv) odstavce 1 Přílohy IV jsou to hned dvě směrnice a to Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů a Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Pro bod v) odstavce 1 Přílohy IV jsou to opět dvě směrnice, které společně vytvářejí soustavu Natura 2000: Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Rámcová směrnice byla po dlouhé diskusi přijata na konci roku 2000, ale dlouho před její platností byla přijata skupina výše zmíněných směrnic, které mají přímou nebo 276

zprostředkovanou vazbu k vodě a vodním ekosystémům. Během téměř třiceti let od začátku platnosti prvních z nich je členské státy různým způsobem transponovaly a implementovaly. Členské státy legislativně upravily vymezení území nebo vodních útvarů vyžadujících zvláštní ochranu a současně přijaly určitá opatření pro zlepšování stavu vod. V některých případech dokonce definovaly pro jednotlivé typy území environmentální cíle blízké pojetí Rámcové směrnice. Při vytváření Rámcové směrnice ale nastal problém, jakým způsobem stávající ochranu ze starých směrnic začlenit do systému směrnice. Rozhodně nepřicházelo v úvahu dříve platné směrnice ihned zrušit a nahradit vše principem vodních útvarů. Řada starších směrnic již funguje více než dvacet let a některé nástroje se již dobře osvědčily. Proto tedy přišlo na řadu kompromisní řešení, kterým je zřízení Registru, který bude zahrnovat veškerou územní ochranu nebo ochranu vodního prostředí, která byla rozpracována do doby přijetí Rámcové směrnice. Tím, že Rámcová směrnice pracuje primárně s vodními útvary, zatímco Registr zahrnuje jak vodní útvary tak i různé plošné územní jednotky bez významnější vazby na vodní útvary, dochází nejen v České republice ale i v jiných státech EU k problémům pojetí jednotlivých typů chráněných území. Tím, že vztah území Registru a vodních útvarů je velmi proměnlivý (od prostorové shody ve vymezení, po chráněné území nacházející se v pramenné oblasti s minimálním vztahem k vymezenému vodnímu útvaru), může být v první fázi zpracování plánů oblastí povodí výhodné oddělit chráněná území od vodních útvarů a vést obě kategorie zvlášť. V průběhu další fáze zpracování plánů oblastí povodí by se mělo ukázat, jestli je účelné je nadále vést odděleně nebo přistoupit k určité formě jejich ztotožnění. Podle implementačního plánu Rámcové směrnice, přijatého vládou v únoru 2003, je za celkové zřízení Registru chráněných území v České republice k 22. prosinci 2004 odpovědné Ministerstvo životního prostředí. Zajištěním některých částí Registru jsou pověřeny také Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví. Pojem Registr chráněných území se v českém právním řádu přímo nevyskytuje. Lze v něm nalézt zákony, nařízení vlády a vyhlášky upravující vymezování některých typů území nebo vod podle starších směrnic Evropské unie. Jde o citlivé oblasti (§ 32 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle směrnice o čištění městských odpadních vod (SR 91/271/EHS), zranitelné oblasti (§ 33 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle nitrátové směrnice (SR 91/676/EHS) a povrchové vody využívané ke koupání (§ 34 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle směrnice o kvalitě vod pro koupání (SR 76/160/EHS). Další typy území jsou v zákoně 254/2001 Sb. zmíněny buď nepřímo – odběry povrchových a podzemních vod a zdroje povrchových a povrchových vod využívaných nebo uvažovaných jako zdroje pitné vody (§ 21, odst. 2c) body 3 a 7) – ve formě vytváření a vedení evidence nebo nejsou uvedeny vůbec (hospodářsky významné druhy vázané na vody). Vymezení dalších území je předmětem zákona 114/1992 Sb. a jeho novely zákonem 218/2004 Sb. – území soustavy Natura 2000. Problém, že Registr není vodním ani jiným zákonem přímo zmíněn není překážkou, neboť i Rámcová směrnice umožňuje, že mohou být stanovené typy chráněných území vedeny ve více registrech (evidencích, databázích). V takovém případě je ale důležité, aby byl zajištěn sběr a ukládání příslušných údajů, byť na více místech a aby, např. na úrovni odpovědného ministerstva, bylo možné požadované údaje shromáždit a shrnout do zprávy pro Evropskou komisi nebo pro další účely. Tuto roli na základě metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí o úpravě postupu při plánování v oblasti vod v roce 2004 zastává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, spolu s Agenturou ochrany přírody ČR a ve spolupráci se státními podniky Povodí a Ministerstvem zdravotnictví. Odpovědnosti za plnění jednotlivých částí Registru jsou stanoveny takto: odběry povrchových a podzemních vod v rozsahu povinném pro vodní bilanci – správci povodí

277

zdroje povrchových a podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody – správci povodí oblasti povrchových vod využívané ke koupání – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví citlivé oblasti – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka zranitelné oblasti – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka oblasti soustavy Natura 2000 a zvláště chráněná území – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Z výše uvedených souvislostí vychází pojetí Registru na celém území České republiky, tedy ve všech osmi oblastech povodí podle vyhlášky 292/2002 Sb. ve znění vyhlášky 390/2004 Sb. Do Registru byly (nebo budou) zařazeny typy chráněných území, které jsou vyjmenovány v příloze IV Rámcové směrnice následujícím způsobem: všechny aktuálně provozované odběry podzemní nebo povrchové vody používané pro lidskou spotřebu a odebírané množství vody za den je vyšší než 10 m3 – podle článku 7 a Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice, všechny uvažované odběry nebo území podzemní nebo povrchové vody určené pro lidskou spotřebu, jejichž předpokládaná vydatnost za den bude vyšší než 10 m3 – podle článku 7 a Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice – tento typ území bude do Registru zařazen později vzhledem k absenci dat. koupací oblasti určené podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 34) a vyhlášky č. 159/2003 Sb. a všechna koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1iii) Rámcové směrnice, zranitelné oblasti vymezené výčtem katastrálních území podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 33) a vyhlášky č. 103/2003 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1iv) Rámcové směrnice, výběr ptačích oblastí podle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. s definovanou vazbou na vody – podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice, výběr lokalit podle směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z navrženého národního seznamu lokalit pSCI pro stanoviště a druhy s definovanou vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. – podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice, výběr zvláště chráněných území podle zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů s definovanou vazbou na vody – národní kategorie, zařazená navíc do Registru Do Registru nebyla zařazena území pro ochranu hospodářsky významných druhů, protože jsou v ČR vymezovány a dále také citlivé oblasti, které nebyly na území ČR vymezeny a příslušná opatření směrnice 91/271/EHS byla uplatněna v celé ploše území státu.

5.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu Prvním typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu s odkazem na článek 7. Článek 7 uvádí, že jde o vodní útvary, které jsou využívány pro odběr vody pro lidskou spotřebu poskytující více než 10 m3 vody za den nebo zásobující více než 50 osob (zde existuje rozpor v terminologii mezi článkem 7 a přílohou IV; příloha uvádí, že jde o území vymezená …). Podobně by měly být do Registru zařazeny i takové útvary, kde se s využitím pro zásobování obyvatel uvažuje v budoucnosti. Vzhledem k nejasnostem výkladu článku 7 a související přílohy IV není doposud zřejmé, jestli registrovaným typem chráněného území má být vodní útvar a nápravná opatření mají být vázána na celý vodní útvar nebo jde spíše o místo odběru a opatření mají být realizována v jeho ochranném pásmu. 278

V případě tohoto typu území se dostáváme do určitého rozporu s celkovým pojetím Rámcové směrnice. Klíčové je v tomto případě pojetí jak mají být území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu vztažena k vymezovaným vodním útvarům. Způsob vymezování vodních útvarů v České republice má určitá pravidla, která mimo jiné zaručují, že celkový počet vodních útvarů na území ČR nepřesáhne určitou mez. V praxi to znamená že konečný počet vodních útvarů je omezen možnostmi jednotlivé vodní útvary vyhodnocovat z pohledu environmentálních cílů, nalézt pro skupiny útvarů společné typy (pro povrchové vody), útvary monitorovat a podávat za každý vodní útvar zprávu o jeho stavu. V případě chráněného území – odběrů vody a jeho vazby na vodní útvary mohou nastat dvě krajní situace. První vychází z toho, že za základní jednotky budeme považovat vodní útvary tak, jak byly vymezeny a přiřadíme k nim z evidence odběrů odpovídající data/lokality. Druhá krajní varianta vychází z toho, že bychom ke každému odběru vody (objektu), který splňuje kritérium odebíraného množství 10 m3 za den a více, vymezili samostatný vodní útvar bez ohledu na způsob výchozího vymezení vodních útvarů. Podívejme se nyní na výhody a nevýhody obou řešení. V případě první varianty je výhodou, že zachováváme vymezení vodních útvarů a teprve k nim vztahujeme údaje z objektů, z nichž je odebírána voda používaná pro zásobování obyvatel. Původní útvary nedělíme ani nevytváříme nové. Tato na první pohled zjevná výhoda se rychle vytratí, pokud začneme k jednotlivým předem vymezeným útvarům vztahovat data o odběrech. Problémem je, že mají být do Registru zařazeny všechny vodní útvary, ze kterých je odebíráno více než 10 m3 za den. V takovém případě ale musíme mít vyčerpávající evidenci o všech realizovaných odběrech vody v oblasti povodí (i menších než 10 m3 za den), protože odběry za jeden vodní útvar se v tomto případě mohou sčítat. Představa, že budeme mít vyčerpávající evidenci o všech odběrech na území ČR je nereálná, protože už v současné situaci správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) sbírají a evidují jen odběry v množství nad 6000 m3 za rok, tedy asi 16,5 m3 za den. Druhou nevýhodou je rozdílné pojetí environmentálních cílů pro vodní útvary a chráněná území. Rámcová směrnice říká, že vodní útvar má splnit environmentální cíle, které se stanoví podle kategorií a typů útvarů. V případě, že se ve vodním útvaru vyskytne chráněné území, měl by vodní útvar splnit i cíle stanovené pro daný typ chráněného území. V případě povrchových vod, kde je množství odběrů relativně malé, by ztotožnění chráněného území s vodním útvarem až na výjimky nemuselo být problém. V případě odběrů podzemní vody, kterých je řádově více než odběrů z povrchových vod, by nastala situace, že všechny vymezené vodní útvary na území ČR by kromě vlastních environmentálních cílů musely splnit i mnohem přísnější požadavky na jakost vody používané pro lidskou spotřebu. Je totiž málo pravděpodobné, že by se na území ČR vyskytl nějaký vodní útvar podzemní vody, ze kterého by se v součtu neodebíralo více než 10 m3 za den nebo ze kterého by bylo zásobováno méně než 50 osob. Při aplikaci druhé varianty, kdy bychom každému objektu nebo odběru s denním odebíraným množstvím větším než 10 m3 vymezili vlastní vodní útvar, narážíme na následující úskalí. Množství vodních útvarů, zejména v případě podzemních vod, by se neúměrně zvýšilo. Vymezování vodních útvarů by již v řadě případů nerespektovalo přirozené hranice hydrologické a hydrogeologické – vymezení bylo by umělé. Vedle těchto problémů s prostorovým vymezením by vyvstal i problém s evidencí odběrů, zejména v případě podzemních vod. Ty jsou často evidovány jako množina objektů, za které je vykazováno jedno číslo o odebíraném množství. Často však jde o pestrou skupinu různých objektů (vrtů, studní, zářezů, pramenních jímek, štol apod.), které mohou odebírat vodu z velmi odlišných kolektorů nebo dokonce z odlišných vodních útvarů. V takovém případě by pak bylo velmi těžké určit z jakého útvaru je příslušné množství vody odebíráno.

279

Jak je vidět, ani jedna z krajních variant není příliš optimální. Proto byl pro naplnění Registru pro etapu do konce roku 2004 použit alternativní přístup, který současně umožňuje dobrou evidenci primárních údajů o odběrech povrchových a podzemních vod a přitom nebrání vztáhnout údaje v budoucnu na jakkoli vymezené vodní útvary. Konkrétní naplnění této kategorie chráněného území v Registru v podmínkách České republiky vychází z co nejpřesnější evidence jednotlivých odběrů (v budoucnu i jednotlivých objektů), ze kterých je realizován odběr povrchové nebo podzemní vody využívané pro lidskou spotřebu. Množstevní hranicí pro odebírané množství a jednotlivý odběr je 10 m3 za den. Referenčním rokem pro zařazení odběru do Registru je rok 2003. Minimálně do konce roku 2004 budou v Registru vedeny samostatně odběry s lokalizací a dalšími potřebnými informacemi a podle vývoje vymezování vodních útvarů i celkového pojetí směrnice budou buď nasčítány za jednotlivé vodní útvary nebo vedeny spolu s odkazy na příslušná ochranná pásma nezávisle na vodních útvarech jako autonomní objekty. Environmentální cíle by se pak vztahovaly pouze na daný odběr nebo objekt a opatření by byla realizována pouze v ochranném pásmu vodního zdroje, nikoli v celém povodí vodního útvaru nebo celé hydrogeologické struktuře. Podle současně platné české legislativy jsou odběry povrchových a podzemních vod povolovány podle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění místně příslušným vodoprávním úřadem na dobu určitou. Příslušní správci povodí mají povinnost podle stejného zákona a souvisejících vyhlášek 431/2001 Sb. (o vodní bilanci) a 391/2004 Sb. (o evidenci stavu vod) shromažďovat a ukládat do informačního systému veřejné správy příslušné údaje o odběrech. Vedle odběrů, které jsou řádně povoleny a provozovány, vyžaduje Rámcová směrnice, aby byly do Registru zařazeny i vodní útvary/oblasti, kde se s odběrem vody počítá v budoucnu. V tomto případě by měly být zdrojem dat zejména evidence zdrojů povrchových a podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody evidované správci povodí podle vyhlášky 391/2004 Sb. (§ 21 odst. 2 a § 22 odst. 2). Dalším zdrojem dat by měly být i plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Zpracování a schvalování plánů rozvoje mají na starosti kraje v samostatné působnosti pro celé své území nebo jeho část. V § 4 odstavci 1 zákona se mimo jiné uvádí, že „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, …“. Naplnění obou výše zmíněných zdrojů dat je však pozdější než požadované naplnění Registru chráněných území do konce roku 2004. V případě evidence vedené správci povodí jsou údaje ukládány do informačního systému až po schválení plánů oblastí povodí a v případě rozvojových plánů vodovodů a kanalizací je termín stanoven na konec roku 2004. Z tohoto důvodu nemohou být do Registru chráněných území do konce roku 2004 zařazena žádná území, ze kterých by v budoucnu mohl být realizován odběr vody pro úpravu na pitnou vodu. V oblasti povodí Horního a Středního Labe spravuje evidenci odběrů povrchových a podzemních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci (nad 6000 m3 za rok nebo 500 m3 za kalendářní měsíc) státní podnik Povodí Labe. Pro potřeby Registru chráněných území předal státní podnik Povodí Labe Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka údaje o odběrech povrchových a podzemních vod využívaných pro zásobování obyvatel pitnou vodou (klasifikace provozovatele podle oborové klasifikace ekonomických činností dle ČSÚ). Rozsah předaných dat odpovídá stavu, který byl k 30.6.2004 evidován v jeho informačním systému. Současně byla k popisným údajům a údajům o odebraném množství za rok 2003 zaslána i geografická lokalizace všech odběrů. V oblasti povodí Horního a Středního Labe je k referenčnímu roku 2003 evidováno celkem 615 odběrů povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu. Z toho připadá 29 odběrů na povrchové vody a 586 odběrů na vody podzemní. Z 29 odběrů povrchových vod

280

čtyři odebírají méně než 100 m3 vody za den, 15 jich odebírá vodu v rozsahu 100-1000 m3 za den a 10 odběrů čerpá více než 1000 m3 vody za den. V případě podzemních vod je v první kategorii odběrů do 100 m3 vody za den 239 odběrů, v kategorii od 100 do 1000 m3 vody za den 276 odběrů a v nevyšší kategorii nad 1000 m3 vody za den je evidováno 71 odběrů. Umístění odběrů povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu v oblasti povodí Horního a Středního Labe je patrné z mapy G11a. Pro přehlednost mapy jsou popisky zobrazeny u všech odběrů kategorie nad 1000 m3 za den a výběrově u kategorie od 100 do 1000 m3 za den. Pro nejmenší kategorii jsou zobrazena jen místa odběru bez popisu.

281

Obrázek G11a: Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu

282

5.2. Území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí Druhým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou území vyhrazená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí. Hospodářsky významnými druhy jsou druhy živočichů nebo rostlin, které se ve vodním prostředí (vnitrozemských povrchových vodách nebo pobřežních a mořských vodách) vyskytují přirozeně a zároveň jsou předmětem hospodářského využití. Jediným právním předpisem Společenství, který upravuje ochranu hospodářsky významných vodních druhů, je směrnice Rady 79/923/EHS o požadované kvalitě měkkýšových vod. Prototypem tohoto typu chráněného území jsou tedy oblasti šelfových moří využívané k chovu měkkýšů. Měkkýši se v těchto vodách vyskytují přirozeně, nanejvýš jsou pro jejich lepší růst vkládány na vybrané lokality speciální pomůcky ve formě košů nebo jiných nárostových ploch. Oblasti definované jako hospodářsky využívané vyžadují zvláštní ochranu vod z důvodu zajištění prosperující populace měkkýšů a přijímaná opatření mají zajistit udržitelné hospodářské využití, vysokou kvalitu a zdravotní nezávadnost produkce. Podmínkou existence takových populací a zárukou jejich zdravotní nezávadnosti je velmi dobrý stav pobřežních vod a zejména zamezení přísunu znečišťujících látek z pevniny. V souhrnu to tedy znamená, že tento typ území se vztahuje na vody, ve kterých se vodní organismy vyskytují přirozeně a jejich rozvoj a související hospodářské využití je podmíněno dobrým stavem vod. V opačném případě (chov by působil zhoršování stavu vodního útvaru) by šlo o jednoznačný antropogenní tlak s negativním dopadem na vodní útvar, který by vyžadoval přijetí účinných opatření k dosažení dobrého ekologického stavu. V podmínkách České republiky žádné měkkýšové vody z pochopitelných důvodů vymezeny nebyly, i přesto byly hledány analogie pro případné sladkovodní druhy živočichů nebo rostlin. V podmínkách České republiky jsou jedinými hospodářsky významnými druhy kaprovité nebo lososovité ryby chované v rybnících a umělých sádkách (komerční říční rybolov není v České republice provozován). Jejich chov je intenzivní a tedy i hospodářsky významný, ale produkce je dosahováno intenzivním dokrmováním a specifickým managementem nádrží místy s negativním dopadem na vodní prostředí vlastní nádrže i vodních útvarů ležících níže po toku. Navíc se uvedené druhy ve zmíněných typech nádrží nevyskytují přirozeně, ale jsou v nich dočasně umístěny a kultivovány. Pro všechny tyto důvody není možné takové vodní útvary považovat za chráněná území spadající do Registru, ale spíše za jeden z významných tlaků ovlivňujících někdy méně a někdy více příslušný vodní útvar nebo jejich skupinu. Žádné další vodní organismy, které by byly předmětem hospodářského využití, a zároveň splňovaly ostatní podmínky pro zařazení do Registru se na území ČR nevyskytují. Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Horního a Středního Labe obsahovat území pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí.

284

5.3. Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání Třetím typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou vodní útvary určené jako rekreační vody včetně koupacích oblastí podle směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání Právní předpis, který se k tomuto typu území v legislativě Společenství vztahuje, je již zmíněná směrnice o kvalitě vod pro koupání. Žádné další předpisy, které by definovaly i jiné typy rekreačního využití vod nebyly přijaty. Směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání byla do české legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb. v § 34 a vlastní koupací oblasti definovány vyhláškou č. 159/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Tato vyhláška v příloze stanovila na území ČR celkem 128 koupacích oblastí (lokalit). Až na dvě výjimky, které se nacházejí právě v oblasti povodí Horního a Středního Labe, jsou všechna koupací místa situována do různých typů nádrží. Vedle koupacích oblastí podle Směrnice 76/160/EHS jsou českou legislativou – zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví – stanovena a evidována také tzv. koupaliště ve volné přírodě, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání. Na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele. Způsob kontroly jakosti vod v kopacích oblastech i koupalištích ve volné přírodě definuje zvláštní právní předpis – vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch. Z technického pohledu zajišťují vymezení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo životního prostředí a jimi řízené organizace. Za lokalizaci koupacích oblastí a nově i za lokalizaci koupališť ve volné přírodě a jejich vedení v informačním systému veřejné správy odpovídá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za shromažďování údajů o jakosti vody v koupacích oblastech během koupací sezóny odpovídají místně příslušné hygienické stanice a centrální zpracování dat a ukládání údajů do informačního systému Ministerstva zdravotnictví – PiVo – zajišťuje Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zdravotnictví. Koupací oblasti i koupaliště ve volné přírodě jsou vymezeny jako místa v nádrži nebo toku, kde je koupání provozováno. Technicky je koupacím místem u rozsáhlých a členitých nádrží s více koupacími místy bod ve vzdutí nádrže v místě pláže, u nádrží s jedním koupacím místem je to střed nebo těžiště nádrže. V případě koupacích míst na tocích je koupacím místem profil na toku. Přesnost lokalizace odpovídá přesnosti vodohospodářské mapy 1 : 50 000 a technickým podkladům, které byly v době zpracování k dispozici. Vztah koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě k vymezovaným vodním útvarům povrchových vod není v současné době zcela vyřešen. Přetrvávají nejasnosti v tom, zda mají být chráněná území ztotožňována z pohledu prostorového a zejména z pohledu stanovení environmentálních cílů s vodními útvary. Vzhledem k tomu, že vymezování vodních útvarů není definitivně ukončeno, nebylo by zatím vhodné prohlásit některé vodní útvary za rekreační, jak to požaduje odstavec 1 iii Přílohy IV Rámcové směrnice. Koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě budou prozatím vedeny v Registru jako samostatné bodové objekty a vazba na vodní útvary bude definována v další fázi přípravy plánů oblasti povodí. V oblasti povodí Horního a Středního Labe se nachází celkem 22 koupacích oblastí podle vyhlášky 159/2003 Sb. z čehož dvě koupací oblasti jsou situovány na tocích a zbylých 20 na různých typech nádrží. Koupališť ve volné přírodě podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se v oblasti povodí Horního a Středního Labe nachází celkem 24 a všechna jsou lokalizována na různých typech nádrží. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a

285

koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v tabulkách 5.1 a 5.2. Umístění jednotlivých koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě je patrné z mapy G11b.

286

Tabulka P1: Koupací oblasti podle vyhlášky 159/2003 Sb. v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo koupací oblasti

Název koupací oblasti

Název toku

Číslo hydrologického pořadí

Číslo nádrže

Mezinárodní Kraj oblast povodí

Obec s rozšířenou působností

Obec

KO211001

písník Hradišťko I

Hluboký potok

1-04-01-047

104010471003

Labe

Středočeský

Kolín

Veltruby

KO211601

Komárovský rybník - pláž v lese

Komárovská stoka 1-07-04-004

107040040006

Labe

Středočeský

Mnichovo Hradiště

Kněžmost

KO211602

Komárovský rybník - pláž Křinec

Komárovská stoka 1-07-04-004

107040040006

Labe

Středočeský

Mnichovo Hradiště

Branžež

KO510301

VN Mšeno - pláž „U kiosku“

Mšenský potok

2-04-07-004

204070040006

Odra

Liberecký

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou

KO510302

VN Mšeno - pláž „U prutu“

Mšenský potok

2-04-07-004

204070040006

Odra

Liberecký

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou

KO510501

VN Harcov - hráz

Harcovský potok

2-04-07-014

204070140002

Odra

Liberecký

Liberec

Liberec

KO510502

Harcovský potok

2-04-07-014

204070140002

Odra

Liberecký

Liberec

Liberec

přítok Javornice

1-05-02-013

105020130003

Labe

Královéhradecký

Jičín

Libuň-Březka

KO520702

VN Harcov - pláž Oborský rybník - u veřejného tábořiště Oborský rybník - u RZ Eden

přítok Javornice

1-05-02-013

105020130003

Labe

Královéhradecký

Jičín

Libuň-Březka

KO520801

Divoká Orlice

Divoká Orlice

1-02-01-050

-

Labe

Královéhradecký

Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí

KO520802

Tichá Orlice

Tichá Orlice

1-02-02-079

-

Labe

Královéhradecký

Kostelec nad Orlicí

Borohrádek

KO520901

VN Rozkoš - u autokepinku

Rovenský potok

1-01-03-055

101030560004

Labe

Královéhradecký

Náchod

Česká Skalice

KO530301

rybník Hluboký

Hluboký potok

1-03-01-025

103010250002

Labe

Pardubický

Holice

Holice

KO530401

VN Seč - Pod Semtínem

Chrudimka

1-03-03-025

103030250006

Labe

Pardubický

Chrudim

Seč

KO530402

VN Seč - Hoješín

Chrudimka

1-03-03-025

103030250006

Labe

Pardubický

Chrudim

Seč

KO530403

VN Seč - Ústupky

Chrudimka

1-03-03-025

103030250006

Labe

Pardubický

Chrudim

Seč

KO530901

písník Březhrad (u nádraží)

Plačický potok

1-03-01-017

103010170003

Labe

Pardubický

Pardubice

Opatovice nad Labem

KO520701

KO531501

VN Pastviny - Panelovka

Divoká Orlice

1-02-01-011

102010110002

Labe

Pardubický

Žamberk

Pastviny

KO531502

VN Pastviny - Šlechtův palouk

Divoká Orlice

1-02-01-011

102010110002

Labe

Pardubický

Žamberk

Pastviny

KO531503

VN Pastviny - U kapličky

Divoká Orlice

1-02-01-011

102010110002

Labe

Pardubický

Žamberk

Pastviny

KO531504

VN Pastviny - Petrův palouk

Divoká Orlice

1-02-01-011

102010110002

Labe

Pardubický

Žamberk

Nekoř

KO610402

rybník Řeka

Doubrava

1-03-05-001

103050010001

Labe

Vysočina

Chotěboř

Krucemburk

287

Tabulka P2: Koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo koupaliště ve volné přírodě

Název koupaliště ve volné přírodě

Název toku

Číslo hydrologického pořadí

Číslo nádrže

Mezinárodní Kraj oblast povodí

Obec s rozšířenou působností

Obec

PK210351

písník Lhota

Hlavenský potok

1-05-04-015

105040160001*

Labe

Středočeský

Lhota

PK210352

Probošťská jezera

Labe

1-05-04-011

105040110004

Labe

Středočeský

PK210451

Zbýšovský rybník

Klejnárka

1-04-01-004

104010040001

Labe

Středočeský

Brandýs nad Labem Bandýs nad Labem Stará Boleslav Čáslav

PK211351

jezero Ostrá

Labe

1-04-07-032

104070320004

Labe

Středočeský

Lysá nad Labem

Ostrá

Borek Zbýšov

PK211551

písník Bakov n. J.

povodí Jizery

1-05-02-072

105020720002

Labe

Středočeský

Mladá Boleslav

Bakov nad Jizerou

PK211851

jezero Sadská

potok od Sadské

1-04-07-002

104070020001

Labe

Středočeský

Nymburk

Sadská

PK211951

jezero Poděbrady

Labe

1-04-04-016

104040160002

Labe

Středočeský

Poděbrady

Poděbrady

PK510551

Kristýna - pískoviště

Lužická Nisa

2-04-07-037

204070370002

Odra

Liberecký

Liberec

Hrádek nad Nisou

PK520151

koupaliště v Teplicích n.M.

Metuje

1-01-03-007

101030070001

Labe

Královéhradecký

Broumov

Teplice nad Metují

PK520451

Dachovy

přítok Bystřice

1-04-03-005

104030050003

Labe

Královéhradecký

Hořice

Hořice

PK520551

Stříbrný rybník

Stříbrný potok

1-02-03-068

102030680001

Labe

Královéhradecký

Hradec Králové

Malšova Lhota

PK520751

Studénka

1-04-02-015

104020150003

Labe

Královéhradecký

Jičín

Lužany

Velký Porák

1-04-02-006

104020060003

Labe

Královéhradecký

Jičín

Ohařice

PK520753

nádrž Marešák koupaliště střediska Sklář (u r.Jikavec) koupaliště pod Humprechtem

Sobotka

1-05-02-082

105020820001

Labe

Královéhradecký

Jičín

Sobotka

PK520754

koupaliště v Libáni

1-04-05-023

104050230002

Labe

Královéhradecký

Jičín

Libáň

PK520851

V Olšinách

1-02-03-006

102030510004*

Labe

Královéhradecký

Kostelec nad Orlicí

Týniště n. Orlicí

PK520752

PK521051

koupaliště u Pecky

Libáňský potok povodí náhonu Alba Javorka

1-04-02-026

104020260005

Labe

Královéhradecký

Nová Paka

Pecka

PK521351

Včelné-Bělidlo

Javornický potok

1-02-01-076

102010760002

Labe

Královéhradecký

Rychnov n. Kněžnou

Rychnov n. Kněžnou

PK530451

rybník Konopáč rekreační a sportovní areál TESLA

Konopka

1-03-04-024

103040240004

Labe

Pardubický

Chrudim

Heřmanův Městec

Chrudimka

1-03-03-025

103030250014

Labe

Pardubický

Chrudim

Horní Bradlo-Vršov

1-03-04-058

103040580004

Labe

Pardubický

Přelouč

Přelouč-Mělice

1-02-02-061

102020610004

Labe

Pardubický

Ústí nad Orlicí

Brandýs nad Orlicí

1-03-03-044

103030440001

Labe

Pardubický

Vysoké Mýto

Nové Hrady

1-03-02-057

103020570001

Labe

Pardubický

Vysoké Mýto

Vysoké Mýto

PK530452 PK531151

písník Mělice

PK531351

koupaliště Brandýs nad Orlicí

PK531451

koupaliště Roudná

PK531452

Živanická svodnice Tichá Orlice

Novohradka opuštěný náhon koupaliště Vysoké Mýto - Tyršova Blahovského plovárna potoka

288

Obrázek G11b: Území vyhrazená jako rekreačníé vody a vody ke koupání 289

5.4. Území citlivá na živiny Čtvrtým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti citlivé na živiny včetně zranitelných oblastí podle směrnice 91/676/EHS a citlivých oblastí podle směrnice 91/271/EHS.

5.4.1. Zranitelné oblasti Zranitelná oblast je pojem, který definuje Nitrátová směrnice (SR 91/676/EHS). Jsou to oblasti, povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na povrchové, pobřežní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém. Gesci nad implementací Nitrátové směrnice v České republice má Ministerstvo životního prostředí v oblasti vymezování zranitelných oblastí a monitoringu vod, Ministerstvo zemědělství pak v oblasti zpracování Akčních programů a Zásad správné zemědělské praxe, Principy nitrátové směrnice byly do české legislativy transponovány § 33 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona) a vymezení zranitelných oblastí bylo upraveno nařízením vlády č. 103/2003 Sb. kterým se stanoví zranitelné oblasti a upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vymezení zranitelných oblastí nabylo účinnosti dne 11. dubna 2003. Zranitelné oblasti jsou v nařízení vlády definovány výčtem katastrálních území, která byla na základě analýzy v projektu Rady vlády pro výzkum a vývoj VaV/510/4/98 „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“ – Rosendorf, ed. (2002) – (zadavatel MŽP, nositel úkolu VÚV T.G.M.) a návazného úkolu VÚV T.G.M. „Návrh vymezení zranitelných oblastí“ určena jako území, která přispívají ke znečištění vod svým zemědělským hospodařením. Postup vymezení zranitelné oblasti na území ČR byl založen především na vyhodnocení koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách a analýze citlivost území k průniku dusičnanů do vod. Současně bylo ověřováno, že zjištěné znečištění pochází ve větší míře ze zemědělského hospodaření. Prvotní vymezení zranitelných oblastí bylo provedeno podle přirozených hranic povodí a hydrogeologických struktur a teprve posléze převedeno pro lepší administrovatelnost Akčních programů na katastrální území.Česká republika nevyužila možnost Směrnice, která umožňuje vyhnout se vymezení zranitelných oblastí v případě, že stát bude aplikovat akční programy na celém svém území. Z nařízení vlády 103/2003 Sb. vyplývá povinnost nejpozději do čtyř let od prvního vymezení (znovu v roce 2007) provést revizi důvodů vedoucích k vymezení oblastí (vyhodnocení monitoringu, analýza dalších podkladů – např. úrovně hnojení půd) a na základě výsledku rozšířit nebo redukovat rozsah zranitelných oblastí. Tyto činnosti provádí z pověření Ministerstva životního prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. VÚV T.G.M. je také podle vyhlášky 391/2004 Sb. povinen ukládat údaje o vymezení zranitelných oblastí do informačního systému veřejné správy. Do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice jsou v současné době zařazeny zranitelné oblasti podle nařízení vlády 103/2003 Sb. v rozsahu vyjmenovaných katastrálních území. Technickým podkladem je geografická vrstva katastrálních území předaná pro potřeby vymezení Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v roce 2002. Tomu odpovídá i přesnost a obsah zobrazovaných dat. V oblasti povodí Horního a Středního Labe byly vymezeny zranitelné oblasti v celkovém rozsahu 6924 km2 což představuje asi 48,2 % celkové rozlohy oblasti povodí. V oblasti povodí Horního a Středního Labe leží nebo do něj částečně zasahuje 1405 katastrálních území 290

zařazených mezi zranitelné oblasti. Spolu s oblastmi povodí Dyje a Dolní Vltavy patří Horní a Střední Labe k oblastem s největší rozlohou zranitelných oblastí. Rozložení zranitelných oblastí je patrné z mapy G11c.

5.4.2. Citlivé oblasti Citlivá oblast je pojem, který definuje směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Jsou to vodní útvary (řeky nebo jejich úseky, jezera a další nádrže, pobřežní a mořské vody) v nichž vlivem vypouštění odpadních vod z aglomerací větších než 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) dochází buď k eutrofizaci vod, překročení limitních koncentrací dusičnanů nebo je ohroženo plnění cílů jiných směrnic Společenství. Směrnice umožňuje nevymezovat citlivé oblasti v případě, že se příslušný stát zaváže aplikovat přísnější požadavky na čištění odpadních vod (odstraňování fosforu a dusíku) z aglomerací nad 10 000 EO celoplošně. V České republice byla provedena analýza požadavků směrnice s návrhem vymezení citlivých oblastí v letech 2000 a 2001 ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G. Masaryka (zadavatel MŽP). V první fázi byly navrženy k vymezení především eutrofní vodní nádrže a některé úseky toků, zejména dolních pomalu tekoucích velkých řek. Poté byla provedena analýza všech zdrojů vypouštění z aglomerací nad 10 000 EO, ze které vyplynulo, že optimálním řešením by bylo nevymezovat citlivé oblasti a ve všech aglomeracích nad 10 000 EU na území ČR intenzifikovat odstraňování celkového fosforu. Tento výsledek byl podpořen i ekonomickou kalkulací nákladů pro čtyři možné varianty řešení, jak s vymezováním citlivých oblastí, tak s aplikací opatření v celé ploše České republiky. Po analýze výsledků rozhodlo MŽP, že příslušná opatření pro citlivé oblasti budou platná na celém území státu a citlivé oblasti nebudou vymezeny. Principy směrnice o čištění městských odpadních vod byly do české legislativy transponovány § 32 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona). Rozhodnutí nevymezovat konkrétní citlivé oblasti je zakomponováno v § 10 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V § 10 nařízení vlády je stanoveno, že citlivými oblastmi jsou všechny vody na území ČR. V souladu se zněním směrnice 91/271/EHS, lze považovat přístup ČR k citlivým oblastem jako uplatnění principu aplikace opatření na celém území státu bez vymezování specifických citlivých oblastí. Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Horního a Středního Labe obsahovat kategorii citlivá oblast.

291

Obrázek G11c: Území citlivá na živiny – zranitelné oblasti 292

5.5. Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů Posledním typem chráněných území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti a území, které byly vymezeny pro ochranu stanovišť nebo druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin a současně jsou tato stanoviště nebo druhy závislé na vodním prostředí. Směrnice hovoří o tom, že udržení současného stavu vod nebo jeho zlepšování je důležitým faktorem ochrany takto vymezeného území nebo druhů. V rámci Společenství byly na konci sedmdesátých a na začátku devadesátých let minulého století přijaty dvě zásadní směrnice, které mají zajistit ochranu nejvíce ohrožených a nejvzácnějších druhů rostlin a živočichů a chránit cenná přírodní stanoviště. První je směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků druhou směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Dvojice výše zmíněných směrnic je základem soustavy chráněných území evropského významu označovaných jako soustava Natura 2000. Jejím cílem je zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo. Kromě těchto dvou směrnic, které zajišťují koordinovanou ochranu v rámci celé Evropy, existuje v České republice územní a druhová ochrana vycházející ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Ten ochranou přírody a krajiny rozumí ochranu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich společenstev, nerostů, hornin, paleontologických nálezů a geologických celků stejně jako ochranu ekologických systémů a krajinných celků. Tento zákon zde není uveden náhodou, protože jeho novela (zákon č. 218/2004 Sb.). stanovuje způsob vymezení a ochranu území soustavy Natura 2000, jak ve formě národního seznamu, tak i území schválených Evropskou komisí. Je také zřejmé, že řada dříve vyhlášených zvláště chráněných území se bude zčásti nebo zcela překrývat s navrhovanými územími soustavy Natura 2000. Z tohoto pohledu je nanejvýš rozumné do připravovaného Registru chráněných území podle Rámcové směrnice nějakým vhodným způsobem začlenit i stávající zvláště chráněná území s definovaným vztahem k vodnímu prostředí. Proto jako třetí kapitolu po ptačích oblastech a oblastech ochrany stanovišť a druhů zařazujeme zvláště chráněná území s vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb.

5.5.1. Soustava Natura 2000 5.5.1.1.

Ptačí oblasti – SPA

Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ukládá členským státům mimo jiné vymezit na svém území dostatečný počet oblastí určených pro ochranu vybraných druhů ptáků – tzv. Special Protection Areas (SPA) – ptačí oblasti. Ptačí oblasti vyhlašuje přímo vláda daného členského státu a současně přebírá odpovědnost za udržení příznivého stavu ptačích populací druhu, pro který bylo území vyhlášeno. Legislativně je vyhlášení ptačích oblastí v České republice zajištěno přijetím novely zákona 114/1992 Sb. (zákon 218/2004 Sb.) a jednotlivá území jsou postupně vyhlašována nařízením vlády. V České republice začaly práce na vymezování ptačích oblastí pro soustavu Natura 2000 v roce 2000, kdy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pověřila navržením kritérií a seznamu kandidátů na ptačí oblasti Českou společnost ornitologickou. Výsledkem byl „Návrh oblastí ochrany ptáků v České republice“, který byl předložen Ministerstvu životního

294

prostředí v únoru 2002. V současné době probíhá proces vyhlašování navržených ptačích oblastí podle zákona 114/1992 Sb. a jeho novely – zákona 218/2004 Sb.. Ke konci září 2004 bylo nařízením vlády schváleno prvních šest oblastí. Ptačí oblasti byly vymezovány podle článku 4.1 směrnice 79/409/EHS pro všechny druhy ptáků z přílohy I, které se vyskytují na území státu a pro stěhovavé druhy ptáků podle článku 4.2. Podrobný postup vymezování ptačích oblastí je k dispozici na internetové adrese http://ptaci.natura2000.cz/. Výsledný návrh ptačích oblastí podle obou článků směrnice zahrnuje celkem 41 oblastí, pokrývajících 8,9 % území ČR . Podrobný popis jednotlivých ptačích oblastí je uveden v dokumentu Hora et al. (2002). Aby mohly být ptačí oblasti zařazeny do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice, musel proběhnou ještě další krok, který spočíval ve výběru území, která mají vazbu na vodní prostředí nebo je stav vod rozhodující pro přítomné druhy ptáků. Výběr byl podřízen tomu, aby se v oblasti vyskytovaly druhy ptáků, které využívají vodní a mokřadní lokality pro hnízdění, jako potravní stanoviště, shromaždiště nebo zimoviště. Druhým rozhodujícím faktorem bylo plošné zastoupení vodních a mokřadních biotopů v navržené ptačí oblasti. Výsledkem celkové analýzy je seznam 18 ptačích oblastí na území ČR, zahrnující všechny ptačí oblasti vymezené pro stěhovavé druhy ptáků a dále ptačí oblasti vymezené pro druhy z přílohy I, pokud vodní biotopy (vodní toky, plochy a mokřady) zaujímaly alespoň 10 % rozlohy dané oblasti. V oblasti povodí Horního a Středního Labe byly vymezeny celkem čtyři ptačí oblasti s vazbou na vody, z nichž tři leží zcela v této oblasti a jedna – Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady zasahuje také do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Tabulka 5.3. a mapa G11d obsahují přehled ptačích oblastí s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe. Tabulka P3: Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo ptačí oblasti

Název ptačí oblasti

Oblast povodí

Druhy se vztahem k vodnímu prostředí, pro které byla oblast vymezena

CZ0511007

Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady

Ohře a Dolní Labe / Horní a Střední Labe

CZ0211010

Rožďalovické rybníky

Horní a Střední Labe

jeřáb popelavý (Grus grus) slavík modráček (Luscinia svecica) moták pochop (Circus aeruginosus) jeřáb popelavý (Grus grus) bukáček malý (Ixobrychus minutus) chřástal polní (Porzana porzana) chřástal polní (Porzana porzana)

CZ0211011 CZ0531012

5.5.1.2.

Žehuňský rybník a Žehuňská obora Bohdanečský rybník

Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe

Území pro ochranu stanovišť a druhů

Ochrana stanovišť a druhů je definována směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Směrnice současně definuje soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit evropskou ekologickou síť zvláštních oblastí ochrany. Pro naplnění cílů směrnice je každý členský stát povinen navrhnout národní seznam evropsky významných lokalit označovaných jako pSCI (potencial Sites of Conservation Interests). Národní seznam lokalit by měl být zaslán Evropské komisi do Bruselu. Ta došlé seznamy všech členských států posoudí, vyžádá si případná doplnění a rozhodne, které z vybraných lokalit se stanou součástí celoevropské soustavy Natura 2000. Toto rozhodnutí sdělí Komise členským státům a ty budou mít povinnost vybraná území do šesti let vyhlásit za zvláště chráněná podle svých národních zvyklostí. V případě České republiky se počítá s využitím 295

zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho novely zákonem 218/2004 Sb., která zohledňuje evropskou legislativu a soustavu Natura 2000.. Lokality národního seznamu, označované jako pSCI, jsou podle směrnice Rady 92/43/EHS vybírány pro druhy rostlin a živočichů a také typy přírodních stanovišť, které jsou vzácné a ohrožené v rámci Evropské unie. Aby mohly být v České republice navrženy evropsky významné lokality, bylo v roce 2000 zahájeno rozsáhlé mapování druhů a v roce 2001 i mnohem rozsáhlejší mapování stanovišť. Práce koordinovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako podklad pro mapování stanovišť vznikl v roce 2001 rozsáhlý materiál „Katalog biotopů České republiky“, ve kterém byly detailně popsány nejen typy přírodních stanovišť, ale i další biotopy významné pro ČR (souhrnně jsou nazývány přírodními biotopy) a biotopy vytvořené nebo silně ovlivněné člověkem (Chytrý et al., 2001). Na základě tohoto podkladu a rozsáhlé síti koordinátorů a mapovatelů se podařilo téměř vyčerpávajícím způsobem zmapovat celé území ČR. Z výsledků podrobného mapování vyplynulo, že v České republice se vyskytuje 40 druhů rostlin, 75 druhů živočichů a 58 typů přírodních stanovišť, pro něž je povinnost vyhlásit chráněná území soustavy Natura 2000. Následující krok, který spočíval ve výběru lokalit do národního seznamu pro druhy i stanoviště, zohledňoval zejména početnost populace daného druhu na lokalitě, resp. rozšíření a zachovalost stanoviště, schopnost udržitelnosti populace nebo typu biotopu na lokalitě a samozřejmě také minimální rozsah stanoviště na lokalitě. Důležitým kritériem byla také „technická ochranitelnost“ druhu nebo biotopu. Při výběru počtu lokalit pro druhy a stanoviště do národního seznamu hrálo významnou roli i to, zda jsou druh nebo stanoviště prioritní z pohledu soustavy Natura 2000. V případě prioritních druhů bylo povinností státu zahrnout do výsledného seznamu vyšší podíl území, kde se druh nebo stanoviště vyskytují. Bližší podrobnosti o postupu výběru lokalit a použitých kritérií jsou uvedeny na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://natura2000.cz/)´ K zařazení evropsky významných lokalit z národního seznamu do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice bylo třeba vybrat pouze takové lokality, které mají buď prostřednictvím přítomných druhů nebo stanovišť jednoznačnou vazbu na vody. Pro tento účel byl využit výše zmíněný Katalog biotopů a jednotlivé popsané biotopy byly označeny kódy 1, 2 a 0, přičemž kód 1 označoval biotopy s jednoznačnou vazbou na vody, kód 2 biotopy s volnější vazbou na vody a kód 0 biotopy bez vazby na vody. Podobným způsobem byly klasifikovány i druhy rostlin a živočichů. Poté byly z celého seznamu navržených lokalit vybrány pouze ty, ve kterých se vyskytoval biotop nebo druh s kódem 1 nebo 2. Do Registru byly automaticky zařazeny všechny lokality, ve kterých byl přítomen druh nebo biotop s kódem 1 (bez ohledu na plošný rozsah jeho zastoupení) a současně byl daný druh nebo biotop hlavním předmětem ochrany v navrhované lokalitě. Složitější byl postup výběru lokalit, ve kterých se vyskytovaly pouze druhy nebo biotopy s kódem 2. V takovém případě rozhodovala těsnost vazby druhu nebo biotopu k vodnímu prostředí a individuální posouzení celé lokality. Tímto postupem byly na celém území České republiky vybrány 442 lokality z navrhovaného národního seznamu pSCI. V oblasti povodí Horního a Středního Labe bylo vybráno celkem 79 lokalit pro ochranu stanovišť nebo druhů. Čtyři lokality zasahují i do některé ze sousedních oblastí povodí, 75 lokalit leží zcela v oblasti povodí. Tabulka 5.4. obsahuje přehled evropsky významných lokalit stanovišť a druhů s vazbou na vodní prostředí v oblasti povodí Horního a Středního Labe. Na mapě G11d je znázorněn rozsah území pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vody. Podrobné informace o jednotlivých lokalitách včetně důvodu ochrany je možné nalézt na internetové stránce http://stanoviste.natura2000.cz/

296

Tabulka P4: Území pro ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000 s vazbou na vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo oblasti

Název oblasti

CZ0210008

Zámecký park Liblice

Plocha (v ha) 33,68

Oblast povodí

Horní a Střední Labe

CZ0210034

Všetatská černava

10,96

Horní a Střední Labe

CZ0210152

Polabí u Kostelce

387,82

Horní a Střední Labe

CZ0210172

Hrabanovská černava

CZ0210186

Úpor - Černínovsko

54,96 873,84

Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava

CZ0212012

Klokočka

CZ0212020

Rečkov

2,53

Horní a Střední Labe

29,33

Horní a Střední Labe

CZ0212021

Slatinná louka u Velenky

1,34

Horní a Střední Labe

CZ0213006

Valcha

2,20

Horní a Střední Labe

CZ0213014

Dlouhopolsko

9,64

CZ0213039

Labe - Liběchov

116,93

CZ0213048

Mydlovarský luh

3,95

Horní a Střední Labe Ohře a Dolní Labe / Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe

CZ0213054

Pískovna v Kelských Větrušicích

0,83

Horní a Střední Labe

CZ0213058

Lom na Plachtě

0,77

Horní a Střední Labe

CZ0213061

Týnecké mokřiny

CZ0213089

Žehuň

CZ0213786 CZ0213794 CZ0214004

Černý Orel

77,07

Horní a Střední Labe

0,24

Horní a Střední Labe

Horní Stakory

1,11

Horní a Střední Labe

Kerské rybníčky

9,23

Horní a Střední Labe

226,71

Horní a Střední Labe

1302,26

Horní a Střední Labe

CZ0214006

Milovice - Mladá

CZ0214007

Káraný - Hrbáčkovy tůně

CZ0214009

361,23

Horní a Střední Labe

Libické luhy

1478,74

Horní a Střední Labe

CZ0214013

Kokořínsko

9679,78

Ohře a Dolní Labe / Horní a Střední Labe

CZ0510402

Rašeliniště Jizerky

CZ0510403

Quarré

CZ0510405

Bukovec

CZ0510408

Smědava

CZ0510415

Rašeliniště Jizery

CZ0513247

Pelíkovice

263,57

Horní a Střední Labe

2,39

Horní a Střední Labe

120,35

Horní a Střední Labe

41,24

Horní a Střední Labe

396,80

Horní a Střední Labe

2,31

Horní a Střední Labe

CZ0513251

Rokytka

0,84

Horní a Střední Labe

CZ0513254

Luční potok

1,18

Horní a Střední Labe

CZ0513256

Smědá

143,16

Horní a Střední Labe

CZ0513822

Jizera a Kamenice

66,14

Horní a Střední Labe

CZ0520022

Miletínská bažantnice

69,39

Horní a Střední Labe

CZ0520028

Babiččino údolí - Rýzmburk

65,46

Horní a Střední Labe

1715,74

Horní a Střední Labe

CZ0520519

Adršpašsko-teplické skály

CZ0520600

Trčkov

432,05

Horní a Střední Labe

CZ0523264

Bystřice

51,70

Horní a Střední Labe

CZ0523265

Červená Třemešná - rybník

7,31

Horní a Střední Labe

CZ0523266

Slatinná louka u Roudničky

7,63

Horní a Střední Labe

CZ0523267

Divoká Orlice

20,30

Horní a Střední Labe

CZ0523268

Dubno - Česká Skalice

81,59

Horní a Střední Labe

CZ0523269

Ferdinandov

CZ0523270

Halín

CZ0523273

Javorka a Cidlina - Sběř

CZ0523275

Kačerov

297

0,38

Horní a Střední Labe

10,02

Horní a Střední Labe

307,29

Horní a Střední Labe

2,11

Horní a Střední Labe

Číslo oblasti

Název oblasti

Plocha (v ha)

CZ0523276

Kanice - lesní rybník

CZ0523277

Labe - Hostinné

11,15

Horní a Střední Labe

CZ0523279

Lukavecký potok

0,68

Horní a Střední Labe

CZ0523280

Metuje a Dřevíč

46,21

Horní a Střední Labe

CZ0523281

Na Plachtě

42,30

Horní a Střední Labe

CZ0523282

Nadslav

6,75

Horní a Střední Labe

CZ0523286

Rybník Smrkovák

6,95

Horní a Střední Labe

0,55

Oblast povodí

Horní a Střední Labe

CZ0523287

Rybník Spáleniště

CZ0523288

Stará Metuje

1,60

Horní a Střední Labe

23,38

Horní a Střední Labe

CZ0523291

Uhřínov - Benátky

5,30

Horní a Střední Labe

CZ0523823

Luční potok v Podkrkonoší

3,56

Horní a Střední Labe

54979,59

Horní a Střední Labe

CZ0524044

Krkonoše

CZ0524045

Zbytka

79,43

Horní a Střední Labe

CZ0524048

Byšičky

17,30

Horní a Střední Labe

CZ0524049

Orlice

CZ0524113

Podtrosecká údolí

CZ0533296

Boušovka

CZ0533301

Horní Chrudimka

CZ0533302

Choltická obora

CZ0533303

Chrudimka

CZ0533304

Chrudimka - Nasavrky

CZ0533305

Chrudimka v Pardubicích

CZ0533308

Bohdanečský rybník a rybník Matka

2683,18

Horní a Střední Labe

518,90

Horní a Střední Labe

1,13

Horní a Střední Labe

6,38

Horní a Střední Labe

69,59

Horní a Střední Labe

230,01

Horní a Střední Labe

10,83

Horní a Střední Labe

2,82

Horní a Střední Labe

251,30

Horní a Střední Labe

CZ0533312

Rybník Moře

2,26

Horní a Střední Labe

CZ0533314

Tichá Orlice

39,17

Horní a Střední Labe

CZ0533315

Truhličky

3,81

Horní a Střední Labe

CZ0533316

Uhersko

81,16

Horní a Střední Labe

CZ0534050

Černý Nadýmač

24,37

Horní a Střední Labe

CZ0534051

Anenské údolí

39,40

Horní a Střední Labe

CZ0535012

Nový rybník

4,12

Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe

CZ0535013

Ratajské rybníky

12,18

CZ0614053

Dářská rašeliniště

390,44

CZ0614059

Štíří důl - Řeka

92,60

Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe

5.5.2. Zvláště chráněná území Kromě oblastí soustavy Natura 2000, které zajišťují ochranu druhů a stanovišť na celoevropské úrovni jsou do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice začleněna i stávající nebo nově vyhlašované oblastí a území chráněná podle platné české legislativy. Základem české legislativy k ochraně druhů a stanovišť je již dříve zmiňovaný zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona 218/2004 Sb.). Kromě toho, že definuje obecnou ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zajišťuje i územní ochranu formou zřizování sítě zvláště chráněných území. Kromě toho také zajišťuje aby vhodným ovlivňováním vodního hospodaření v krajině byly udržovány přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů a zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Do kategorie zvláště chráněných území podle zákona patří: národní parky (NP), 298

chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP)

První dvě kategorie představují velkoplošná území, přičemž národní parky jsou hodnotově nejvyšší kategorií národního až mezinárodního významu, s velkým podílem přirozených, lidskou činností málo ovlivněných území. Další čtyři kategorie představují maloplošná území, kde obě národní kategorie mají národní až mezinárodní význam z pohledu zachování stanovišť a druhů, zatímco druhé dvě pouze význam regionální. V současné době jsou všechna zvláště chráněná území evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody spravovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) soustřeďuje podle § 42 odst. (1) a § 47 odst. (1) zákona 114/1992 Sb. a podle § 12 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. základní dokumentaci týkající se zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jsou zde uloženy vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim a to i v digitální formě pro geografické informační systémy (GIS), dále plány péče o zvlášť chráněná území, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace (inventarizační průzkumy a pod.). ÚSOP je tvořen sbírkou listin (vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim, plány péče, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace jako např. inventarizační průzkumy a pod.) a digitálním registrem (databáze základních informací a prostorové zobrazení objektů ÚSOP v prostředí GIS). Vybrané databázové údaje jsou k dispozici na internetu (http://usop.nature.cz/usop/). Údaje a dokumenty ÚSOP jsou přístupné ve smyslu § 42 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb. a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. V současnosti je v digitálním registru ÚSOP evidováno více než 2 130 maloplošných ZCHÚ. Maloplošná ZCHÚ zabírají necelé 1,2 % rozlohy České republiky, což odpovídá 914 km2 (91 400 ha). Velkoplošných ZCHÚ je evidováno dvacet osm. Národní parky (NP) jsou čtyři, chráněných krajinných oblastí (CHKO) je dvacet čtyři. Celkem velkoplošná ZCHÚ zabírají necelých 14 % rozlohy ČR, tj. cca 11 591 km2 (1 159 100 ha). Výběr zvláště chráněných území pro Registr chráněných území podle Rámcové směrnice se zaměřil především na všechna maloplošná zvláště chráněná území. Postup výběru území byl založen, stejně jako v případě území na ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000, na využití Katalogu biotopů a kategorizaci jednotlivých biotopů podle vazby na vody a vodní prostředí. Do Registru byly vybrány takové lokality, kde hlavním důvodem ochrany byl výskyt vodního nebo na vodu vázaného biotopu nebo stejně specializovaných rostlinných nebo živočišných druhů. Při nejasnostech a v případě biotopů a druhů, u kterých byla vazba na vody volnější, byly důvody a předmět ochrany ověřovány v listinných dokumentech ÚSOP. Výsledkem výběru je seznam 742 maloplošných ZCHÚ na celém území České republiky. Do Registru nebyla prozatím zařazena žádná velkoplošná chráněná území, protože důvody pro jejich vyhlášení a ochranu jsou převážně komplexního rázu a nezaměřují se pouze na vodní biotopy. Přesto je možné, že v další fázi implementace směrnice a po širší diskusi s veřejností mohou být do Registru některá z nich zařazena (pravděpodobně CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Poodří případně další). 299

V oblasti povodí Horního a Středního Labe bylo vybráno celkem 163 ZCHÚ, přičemž 158 z nich leží uvnitř oblasti povodí a pět území zasahuje i do některé ze sousedních oblastí povodí. Z celkového počtu 163 území je zařazeno 8 do kategorie NPR, 6 do kategorie NPP, 58 do kategorie PR a 91 do kategorie PP. Přehled všech maloplošných ZCHÚ zařazených do Registru v oblasti povodí Horního a Středního Labe je uveden v tabulce 5.5. Na mapě G11d je znázorněno umístění uvedených maloplošných ZCHÚ v oblasti povodí.

300

Tabulka P5: Maloplošná zvláště chráněná území se vztahem k vodám v oblasti povodí Horního a Středního Labe Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ

Název MZCHÚ

4 NPP

Babiččino údolí

Důvod ochrany

Harmonická kulturní krajina se zbytky přirozených porostů, dějiště »Babičky« Boženy Němcové Systém pseudokrasové jeskyně, ponoru a vývěračky v p Ondříkovické propadání boční ponor, ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem

Rok vyhlášení

Oblast povodí

Mezinárodní oblast povodí

1952

Horní a Střední Labe

Labe

1965

Horní a Střední Labe

Labe

Největší polabský rybník s přilehlými mokřady, velmi bohatá avifauna

1951

Horní a Střední Labe

Labe

25 PP

Ondříkovický pseudokrasový systém Bohdanečský rybník a rybník Matka Boušovka

Mělký lesní rybníček s výskytem růžové formy leknínu bílého

1950

Horní a Střední Labe

Labe

46 PR

Černá hora

Horská smrčina a rašeliniště, tokaniště tetřevů

1960

Horní a Střední Labe

Labe / Odra

47 PR

Černá jezírka

Komplex rašelinišť

1960

Horní a Střední Labe

Labe

54 PR

Černínovsko

Slepé labské rameno s lužním lesem

1950

Horní a Střední Labe

Labe

55 PP

Černohorská rašelina

Horské rašeliniště po obvodu zarostlé kosodřevinou

1952

Labe

73 NPR

Dářko

Rašelinné území s porosty borovice blatky

1933

89 PR

Dubno

Starý dubový porost, slatinné louky a rybník

1956

Horní a Střední Labe Dolní Vltava / Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe

Labe

118 NPR

Hrabanovská černava

Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy

1933

Horní a Střední Labe

Labe

132 PR

Chropotínský háj

Zbytek lužního lesa s bohatou vegetací

1955

Horní a Střední Labe

Labe

150 PP

Jiřina

Zbytek lužního porostu

1933

Horní a Střední Labe

Labe

168 PR

Klečové louky

Skupina několika rašelinišť s porosty kleče

1960

Horní a Střední Labe

Odra / Labe

174 NPP

Klokočka

Naleziště popelivky sibiřské

1956

Horní a Střední Labe

Labe

191 PR

Kovačská bažantnice

1956

Horní a Střední Labe

Labe

213 PR

Lipovka - Grado

1946

Horní a Střední Labe

Labe

243 PR

1954

Horní a Střední Labe

Labe

Silně zarostlý rybník s bohatou květenou

1951

Horní a Střední Labe

Labe

254 PP

Miletínská bažantnice Mlýnský rybník a rybník Rohlík Na bahně

Starý lužní les s bohatou květenou Typický krajinný ráz polabského luhu (lužní les, vlhké louky, mokřady, vodní plocha Grado) Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou

1933

Horní a Střední Labe

Labe

255 PR

Na čihadle

1960

Horní a Střední Labe

Labe / Odra

256 PR

Na Hradech

Stará olšina, v tůních řezan pilolistý Velmi navštěvované rašeliniště v Jizerských horách, na rozdíl od ostatních nemá porosty kleče Rybník s přilehlými loukami a opukové stráně se vzácnou květenou

1956

Horní a Střední Labe

Labe

260 PP

Na kneipě

Malá rašelinná loučka, ukázka kluzných jevů v rašelině

1965

Horní a Střední Labe

Odra

264 PP

Na obůrce

Studánka s výskytem reliktního plže praménky rakouské

1946

Horní a Střední Labe

Labe

276 PR

Nová louka

Ukázka všech vývojových typů rašelinišť v Jizerských horách

1960

Horní a Střední Labe

Labe

6 PP 19 NPR

247 PP

301

Labe

Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ

Název MZCHÚ

Důvod ochrany

Rok vyhlášení

Oblast povodí

Mezinárodní oblast povodí

366 NPR

Rašeliniště Jizery

Rašelinné louky s porosty kleče a rašelinných smrčin, v Safírovém potoce nálezy polodrahokamů Bilaterální rašeliniště s meandrujícím tokem Jizery

1960

Horní a Střední Labe

Labe

370 NPP

Rečkov

Lokalita popelivky sibiřské

1949

Horní a Střední Labe

Labe Labe

365 NPR

Rašeliniště Jizerky

1960

Horní a Střední Labe

Labe

378 PR

Rybí loučky

Rašelinné louky u Rybího potoka

1965

Horní a Střední Labe

379 PP

Rýchory

Vrcholová partie Rýchorského hřebene s přirozenými porosty a rašeliništi

1960

Horní a Střední Labe

Labe

386 PP

Sítovka

Smíšený porost lípy a borovice lužního charakteru

1960

Horní a Střední Labe

Labe

465 PR

U Houkvice

Lesní rybníky s výskytem leknínů

1954

Horní a Střední Labe

Labe

468 PP

U posedu

Rašelinná loučka s jezírky

1960

Horní a Střední Labe

Odra

473 PR

Úlibická bažantnice

Stará doubrava lužního charakteru s bohatým bylinným patrem

1956

Labe

474 PR

Úpor

Zachovalý lužní les se sněženkou podsněžníkem

1957

483 PP

V Koutech

Bažinatá louka s typickou květenou

1949

Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava Horní a Střední Labe

510 PP

Vlčí louka

Pozvolna zarůstající rašelinná louka s kompaktním porostem kleče

1960

Horní a Střední Labe

Odra

513 PP

Vodní tůň

Slepé rameno Tiché Orlice s břehovými porosty

1948

Horní a Střední Labe

Labe

521 PP

Prameny Úpy

Nejcennější partie Krkonoš v pramenné oblasti Úpy

1980

Horní a Střední Labe

Labe

529 PP

Prameny Labe

Nejcennější vrcholové partie Krkonoš v pramenné oblasti Labe

1980

Horní a Střední Labe

Labe

Labe Labe

566 PR

Vrť

Slepé rameno s lužním lesem a bohatou květenou

1972

Horní a Střední Labe

Labe

579 PP

U Kunštátské kaple

Malé hřebenové rašeliniště

1973

Horní a Střední Labe

Labe

658 PP

Lom u Nové Vsi

Úsek horského potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy

1977

Horní a Střední Labe

Labe

659 PP

Labská soutěska

Soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci

1977

Horní a Střední Labe

Labe

678 PP

Labské rameno Votoka

Slepé labské rameno se zachovalou květenou a zvířenou

1980

Horní a Střední Labe

Labe

680 PP

Meandry Struhy

Meandrující tok Struhy s břehovými porosty, přilehlými lukami a lužním lesem

1980

Horní a Střední Labe

Labe

720 PP

Hrozná

Mrtvé labské rameno s břehovými porosty a pestrou faunou a flórou

1982

Horní a Střední Labe

Labe

721 PP

Labiště pod Opočínkem

Mrtvé labské rameno s významnými rostlinnými a živočišnými společenstvy

1982

Horní a Střední Labe

Labe

722 PP

Tůň u Hrobic

Mrtvé labské rameno s přirozenoou flórou a faunou

1982

Horní a Střední Labe

Labe

723 NPP

Šejval

Lokalita vzácné rostliny prustky obecné

1982

Horní a Střední Labe

Labe

725 PP

Pětinoha

Rybník se vzácnou květenou (např. hvězdoš ponořený)

1982

Horní a Střední Labe

Labe

729 PP

Mělické labiště

Mrtvé labské rameno s bohatou flórou a faunou

1982

Horní a Střední Labe

Labe

731 PR

Jelení lázeň

Hřebenové rašeliniště s vzácnou květenou

1982

Horní a Střední Labe

Labe

302

Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ

Název MZCHÚ

Důvod ochrany

732 PR

Bedřichovka

733 PR

Trčkovská louka

Rok vyhlášení

Oblast povodí

Mezinárodní oblast povodí

Horní a Střední Labe

Labe

Horní a Střední Labe

Labe

Horní a Střední Labe

Labe Labe Labe

734 PP

Velká louka

Polokulturní horská louka s bohatou květenou 1982 Podmáčená louka s vlastními rašelinnými neohračenými prameništi, bohatá botanicky 1982 a zoologicky. Rašelinná louka s bohatou květenou 1982

735 PR

Hraniční louka

Rašelinná louka s bohatou květenou

1982

736 PR

Klánovický les - Cyrilov

Několik typů dubových lesů přirozené skladby, mokřady

1982

750 PR

Vinořský park

Staré dubové porosty a mokřadní olšiny

1982

Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava Horní a Střední Labe

816 PP

Stav

Epigenetické údolí potoka ve fylitických břidlicích

1980

Horní a Střední Labe

Labe

822 PP

Bělečský písník

Opuštěný zaplavený písník s hojným výskytem rosnatky okrouhlolisté, plavuněmi ap.

1983

Horní a Střední Labe

Labe

823 PR

Trotina

Zbytek starého koryta na soutoku Labe a Trotinky s bohatou flórou a faunou

1983

Horní a Střední Labe

Labe

839 PP

Jedna z posledních lokalit růžkatce potopeného

1982

Horní a Střední Labe

Labe

Rašeliniště v souvislém lesním komplexu s několika jezírky

1984

Horní a Střední Labe

Labe

Vrchovištní rašeliniště s hojnými prameny, bohaté botanicky a zoologicky.

1984

Horní a Střední Labe

Labe

Svahové rašeliniště s trhlinovými rašelinnými jezírky

1984

Horní a Střední Labe

Labe

861 PP

Váha Rašeliniště pod Předním vrchem Rašeliniště Kačerov Rašeliniště pod Pětirozcestím Kolínské tůně

Významná lokalita vodní flóry a fauny

1985

Horní a Střední Labe

Labe

867 PP

Broumarské slatiny

Mokřadní louka s řadou ohrožených druhů rostlin, hl. vstavačovitých

1984

Horní a Střední Labe

Labe

902 NPR

Libický luh

Největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách

1985

Horní a Střední Labe

Labe

903 PR

Veltrubský luh

Komplex lužních lesů a mokřadů

1985

Horní a Střední Labe

Labe

904 OP

Tonice-Bezedná

Systém tůní s leknínem bílým a mokré louky s bohatou květenou

1985

Horní a Střední Labe

Labe

921 PP

Mechové jezírko

Jediné jezírko na české straně Krkonoš, velmi bohatá lokalita mechorostů

1985

Horní a Střední Labe

Labe

948 NPP

858 PP 859 PR 860 PP

Labe

Rybníček u Hořan

Poslední lokalita rdestice hustolisté

1985

Horní a Střední Labe

Labe

1025 PR

Všetatská černava

Zbytek černav s velmi vzácnou květenou

1986

Horní a Střední Labe

Labe

1027 PR

Slatinná louka u Liblic

Vynikající orchidejová louka

1986

Horní a Střední Labe

Labe

1039 PP

Stará Jizera

Horní a Střední Labe

Labe

1040 PR

Zemská brána

Mrtvé rameno Jizery s bohatou květenou na přilehlých lukách 1987 Hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými 1987 porosty Přechodové rašeliniště v podhorském stupni s typickými rostlinnými i živočišnými 1987 společenstvy

Horní a Střední Labe

Labe

Dolní Vltava / Horní a Střední Labe

Labe

1045 NPR

Radostínské rašeliniště

303

1056 NPP

V jezírkách

Nejbohatší polabská lokalita vstavače bahenního

1987

Horní a Střední Labe

1057 PR

Týnecké mokřiny

Mokřady a inundační louky s bohatou vegetací a avifaunou

1987

Horní a Střední Labe

Labe

1083 PR

Hrbáčkovy tůně

Odstavené labské meandry s bohatou květenou, ptačí hnízdiště

1988

Horní a Střední Labe

Labe

Název MZCHÚ

Důvod ochrany

Rok vyhlášení

Oblast povodí

Mezinárodní oblast povodí

1171 PR

Mydlovarský luh

Lužní komplex s bohatou flórou a faunou

1989

Horní a Střední Labe

Labe

1173 PP

Lom Na plachtě

Zatopený lom, útočiště obojživelníků

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1179 PP

Rádlo - nad koupalištěm

Mokřadní společenstva

1989

Horní a Střední Labe

Labe

1180 PP

Zásada pod školou

Prameniště s vlhkomilnými společenstvy (vachta trojlistá)

1989

Horní a Střední Labe

Labe

1222 PR

Štíří důl

Hluboké zalesněné údolí s typickou flórou a faunou, významné hl. výskytem mloků

1988

Horní a Střední Labe

Labe

Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ

Labe

1254 PR

Ranská jezírka

Těžbou vzniklé terénní deprese zaplněné vodou, významná květena

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1255 PP

Písník u Sokolovce

Zčásti zatopený písník s lokalitou rosnatky okrouhlolisté, refugium obojživelníků

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1257 PR

Řeka

Slatinné louky přecházející v litorál rybníka Řeka s typickými společenstvy

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1279 PP

Suché kopce

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1495 PP

Orlice

1991

Horní a Střední Labe

Labe

1497 PP

U Vinic

Vlhké louky přecházející ve vřesoviště s řadou významných druhů Tři samostatné celky údolní nivy neregulované Orlice s mrtvými rameny,tůněmi a rozptýlenou zelení Slatinná louka s výskytem vzácných druhů ostřic

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1499 PP

Vstavačová louka

Slatinná louka s hojným výskytem vstavačovitých

1989

Horní a Střední Labe

Labe

1500 PP

Čenkovička

Louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní

1989

Horní a Střední Labe

Labe

1501 PP

Roudnička a Datlík

Dva rybníky obklopené vlhkými lukami se vzácnou flórou a faunou

1991

Horní a Střední Labe

Labe

1513 PP

U Čtvrtečkova mlýna

Bohatá lokalita bledule jarní

1985

Horní a Střední Labe

Labe

1514 PP

Údolí Záhorského potoka

Bohatá lokalita bledule jarní

1987

Horní a Střední Labe

Labe

1539 PP

Strž ve Stupné

Hluboká strž v permských slepencích a arkózách, lokalita bledule jarní

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1565 PR

Klikvová louka

1992

Horní a Střední Labe

Odra

1576 PR

Krkanka

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1578 PR

Volákův kopec

Část rozlehlého vrchoviště s fragmentem podmáčených smrčin Silně členité skalnaté území s kaňonem Chrudimky a jejích přítoků se zbytky přirozených porostů Rašelinné louky, tokaniště tetřívka, na vrcholu kopce zatopený žulový lom

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1579 PR

Zubří

Smilkové a mokřadní louky se vzácnou květenou

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1628 PP

Bahna

Komplex rašelinných luk, tokaniště tetřívků

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1629 PP

Buchtovka

Rašelinné louky s výskytem mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1630 PP

Farář

Rybník s výskytem kotvice plovoucí

1990

Horní a Střední Labe

Labe

304

1633 PP

Louky v Jeníkově

Rašelinné louky se vzácnou květenou -hl. vstavače

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1634 PP

Ratajské rybníky

Soustava rybníků a vlhké louky s bohatou květenou

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1635 PP

U Tučkovy hájenky

Rašelinná loučka s významnou květenou

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1636 PP

Vršovská olšina

Podmáčená olšina s bohatým výskytem bledule jarní

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1637 PP

Zlámanec

Rybník a vlhké louky s bohatou květenou

1990

Horní a Střední Labe

Labe

Název MZCHÚ

Důvod ochrany

Rok vyhlášení

Oblast povodí

Mezinárodní oblast povodí

1669 PR

Hubský

Hubský rybník s rašelinnými loukami s výskytem ohrožených druhu rostlin a živočichu

1993

Horní a Střední Labe

Labe

1670 PR

Strádovka

Rohozenský rybník s vlhkými loukami a vzácnou květenou a zvířenou

1993

Horní a Střední Labe

Labe

1671 PR

Hluboké rašeliniště s významnou květenou a zvířenou

1993

Horní a Střední Labe

Labe

Mokřady i sušší louky s hojným výskytem vstavačovitých, hnízdiště ptactva

1994

Horní a Střední Labe

Labe

1674 PP

Zlatá louka Louky u rybníka Proudnice Libuňka

Meandrovitý přirozený tok Libuňky, téměř 2 km dlouhý s břehovými porosty

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1675 PR

Podtrosecká údolí

1999

Horní a Střední Labe

Labe

1676 PR

Údolí Plakánek

1990

Horní a Střední Labe

Labe

Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ

1673 PR

1691 PR

Malá Strana

Nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadních biotopů v CHKO Český ráj. Údolní niva kaňonovitého údolí horního toku říčky Klenice a lesní porosty okraje pískovcové plošiny Přechodové rašeliniště s velmi cennou květenou, útočiště obojživelníků a ptactva

1994

Horní a Střední Labe

Odra

1703 PP

Zadní rybník

Zarůstající rybník s cennými společenstvy rostlin i živočichů

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1704 PP

Návesník

Zrašelinělé louky se vzácnou a ohroženou flórou a faunou

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1705 PP

Utopenec

Rašelinná louka při meandrujícím Vortovském potoce

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1711 PP

Vústra

1994

Horní a Střední Labe

Labe

1714 PR

Zbytka

1994

Horní a Střední Labe

Labe

1716 PP

Rašelina

Malý lesní rybníček obklopený mokřadními loukami se vzácnými druhy Ekosystémy lužního lesa, slatin a luk na náplavech potoka s velmi cennou květenou i zvířenou Zbytek podhorské rašelinné louky s významnou květenou

1994

Horní a Střední Labe

Labe

1732 PR

Pod Zakletým

Bohatá lokalita tučnice obecné

1994

Horní a Střední Labe

Labe

1754 PR

Bošínská obora

Bývalá obora a bažantnice, lužní les a louky parkově upravené

1995

Horní a Střední Labe

Labe

1761 PP

Pamětník

1995

Horní a Střední Labe

Labe

1767 PP

Slunečná stráň

1995

Horní a Střední Labe

Labe

1768 PR

Niva Doubravy

1994

Horní a Střední Labe

Labe

1772 PP

Kusá hora

1990

Horní a Střední Labe

Labe

1773 PR

Žernov

Uměle vzniklý mokřad s bohatou flórou a faunou Slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování orchidejí Mokřadní luční ekosystémy v poříčí Doubravy s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů Přirozené lesní porosty na opuce, vstavačové louky na mokřadních stanovištích. Území dubohabřin, rybníků, rákosin a mokrých luk – krajinářsky a biologicky hodnotné území

1995

Horní a Střední Labe

Labe

305

1801 PP

Upolíny u Kamenice

Slatinná louka s výskytem vzácných druhů (vrba borůvkovitá-jen 2 lokality v ČR)

1996

Horní a Střední Labe

Labe

1831 PR

Mokřadlo

Vlhké mokřadní louky s bohatou flórou a faunou

1996

Labe

1886 NPR

Ransko

Rozsáhlý lesní komplex Ranského masivu (prameništní a potoční jasanové olšiny)

1997

1888 PR

Hluboký

Rybník a přilehlé mokřady, výskyt vodního ptactva, obojživelníků a plazů

1996

Horní a Střední Labe Horní a Střední Labe / Dolní Vltava Horní a Střední Labe

1907 PP

Louky v České Čermné

Zbytek mokřadních společenstev

1993

Horní a Střední Labe

Labe

1926 PR

Baroch

Zazemněný rybník, přilehlé rákosiny, lesní a luční společenstva, ornitologická lokalita

1997

Horní a Střední Labe

Labe

Název MZCHÚ

Důvod ochrany

Rok vyhlášení

Oblast povodí

Mezinárodní oblast povodí

Číslo Kategorie MZCHÚ MZCHÚ

Labe Labe

1928 PP

Jezírko pod Táborem

Rašelinné jezírko s výskytem rosnatky okrouhlolisté

1996

Horní a Střední Labe

Labe

1936 PP

V dubech

Mokřad na úpatí Příhrazských skal

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1944 PR

Meandry Smědé

Meandry a slepá ramena řeky Smědé, vodní a nivní společenstva

1998

Horní a Střední Labe

Odra

1967 PP

Podhradská tůň

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1968 PP

Na Plachtě 2

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1973 PP

Ptačí ostrovy

1997

Horní a Střední Labe

Labe

1974 PP

Pivnice

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1980 PR

Neratovské louky

Slepé rameno Jizery, lužní les a drobné vodní plochy Části ekosystémů s unikátní druhově pestrými společenstvy rostlin a živočichů s hojným výskytem zvláště chráněných druhů. Vlhké louky a zachovalé břehové porosty, významná hnízdiště, mimořádné havraní kolonie Kaňon v opukách, pestrá geomorfologie, výskyt mloka, mechů a kapraďorostů Podmáčené louky s významnou květenou (oměj pestrý, Prstnatec listenatý, kamzičních rakouský aj.) a zvířenou (čáp černý, jestřáb lesní, čolek horský a obecný, ropucha obecná, skokan hnědý a ostronosý,

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1985 PP

Veselský háj a rybník Smrkovák

Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1998

Horní a Střední Labe

Labe Labe

1994 PP

Křižánky

Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů Lázeňský park se smíšeným lesem a vlhkými loukami s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Mokřadní biotopy v lesním komplexu Křižánky

1995 PP

Farářova louka

Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů

1996 PP

Rybník Mordýř

Vlhké louky u rybníka s výskytem vzácných rostlin a živočichů

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1997 PP

Rybník Jíkavec

Vlhké louky u rybníka s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1998 PP

Ostruženské rybníky

Soustava tři rybníků s přilehlými rákosinami a mokrými loukami

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1999 PP

Rybník Kojetín

Ornitologicky významný mokřad

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1986 PP

Byšičky

1987 PP

Bělohradská bažantnice

1990 PP

Údolí Bystřice

1991 PP

Údolí Javorky

306

1998

Horní a Střední Labe

1998

Horní a Střední Labe

Labe

1998

Horní a Střední Labe

Labe

2000 PP

Rybník Vražda

Vlhké louky u rybníka, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů

1998

Horní a Střední Labe

Labe

2001 PP

Oborská luka

Vlhké louky u rybníka Oborský, výskyt chráněných druhů rostlin

1998

Horní a Střední Labe

Labe

2002 PP

Kalské údolí

1998

Horní a Střední Labe

Labe

2004 PP

Libunecké rašeliniště

1998

Horní a Střední Labe

Labe

2106 PR

Maršálka

2000

Horní a Střední Labe

Labe

2117 PR

Anenské údolí

2001

Horní a Střední Labe

Labe

2138 PP

Na Plachtě 1

Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Ochrana dobře zachovalých vlhkých rašelinných luk s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ochrana rostliných společenstev mezofilních lesů, přípotočních olšin, suchomilných trávníků a vlhkých luk s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ochrana a zachování diverzity unikátních společenstev rostlin a živočichů.

1998

Horní a Střední Labe

Labe

307

Obrázek G11d: Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů 308