ČTYŘKVÍTEK
„Podzemák“ 1.
Je krásné slunečné nedělní dopoledne a Čtyřkvítek si venku na zahradě dělá grilovací piknik. Profrézor zapaluje zápalkou uhlí v grilu, Punťa pohodlně sedí v křesle a Feminka volá na Blbíka: FEMINKA: Blbíku, přines klobásky!
2.
Blbík přináší v ruce talíř se třemi okousanými klobáskami a půlka další klobásky mu čouhá z pusy.
3.
Feminka dává na gril okousané klobásky a vyčítavě se dívá na Blbíka a říká mu: FEMINKA: To nám toho moc nezbylo. Doufám, že alespoň chleba jsi nesnědl.
4.
Blbík jde pro chléb, který leží na zemi na dece opodál grilu. Na dece je i hořčice, kečup, tácky a 4 limonády.
5.
Blbík se natahuje pro chléb, když v tom chléb náhle zmizí jakoby pod zem.
6.
Blbík zmateně a nevěřícně kouká. Od grilu na Blbíka volá Feminka:
FEMINKA: Tak co je s tím chlebem?
7.
Blbík, celý vystrašený, přibíhá k ostatním ke grilu.
BLBÍK: Je pryč. Zmizel.
8.
Punťa šušká Profrézorovi.
PUNŤA: Žrout jeden. Teď budeme o hladu.
Blbík se brání:
BLBÍK: Ale to já nebyl. Ten chleba sám zmizel.
Feminka Blbíkovi nevěří:
FEMINKA: Alespoň nelži.
9.
BLBÍK: Já nelžu. Pojďte se přesvědčit.
10.
Čtyřkvítek přichází k dece, kde jim Blbík vysvětluje co se stalo.
BLBÍK: Tady byl a najednou udělal FUČ.
Feminka Blbíkovi nevěří:
FEMINKA: No jasně. Fuč do tvého žaludku.
11.
Blbík smutně zůstává u deky, ostatní se vracejí ke grilu.
12.
U grilu Profrézor vykřikne:
PROFRÉZOR: Kde jsou klobásky?
Gril je prázdný a po klobáskách nejsou ani stopy. 13.
Blbík volá na ostatní:
BLBÍK: Tak co? Už mi věříte?
Vedle Blbíkovi nohy náhle čouhá ze země jakási ruka, která se sápe po hořčici na dece. 14.
Feminka volá na Blbíka:
FEMINKA: Pozor Blbíku!
15.
Blbík spatří ruku, lekne se a uskakuje od ní pryč. Ruka nyní drží hořčici a táhne ji směrem do země. Ze země se ozývá: ČMAJZ!
BLBÍK: Jééééééé!
16.
Profrézor se statečně vrhá po tajemném zloději a skáče po hlavě do míst, kam zmizela ruka i s hořčicí.
17.
Profrézor se od hlavy až po pás zabořuje do země a mává nohama, které mu, jako jediná část těla, koukají ze země.
18.
Blbík a Punťa vytahují Profrézora za nohy ze země, Feminka to celé pozoruje.
19.
Profrézor je konečně vytažen ze země, je předkloněný a z pusy plive hlínu. Punťa a Blbík naopak spadli na zem.
20.
21.
Čtyřkvítek stojí na nohou a radí se, co budou dělat.
PROFRÉZOR: Navrhuji vydat se do podzemí za tím zlodějem...
Blbík dodá k Profrézorově větě:
BLBÍK: ... a najít naše klobásky.
Punťa se snaží nenápadně odejít:
PUNŤA: Já navrhuji schovat se. FEMINKA: A jak se tam dolů dostaneme?
Feminka se ptá Profrézora:
PROFRÉZOR: Jednoduše. Pojďte za mnou. 22.
Čtyřkvítek jde opodál k jinému místu zahrady. Feminka táhne Pinďu za ruku, protože Punťa se snaží utéct a schovat se.
23.
Čtyřkvítek je u malého kolotoče. Profrézor z něj právě sundává ochranou plachtu. Ve středu kolotoče je „volant“, kterým se kolotoč roztáčí.
24.
Blbík, Feminka a Punťa nasedli na kolotoč. Punťa se ptá Profrézora:
PROFRÉZOR: Nedávno jsem vyrobil tento kolotoč. Jenže se ukázalo, že funguje maličko jinak. PUNŤA: Jak to myslíš, že funguje jinak?
Profrézor ještě odbíhá směrem domů. PROFRÉZOR: Uvidíte. Ještě pro něco skočím. 25.
Profrézor zpět přibíhá ke kolotoči, na kterém již netrpělivě čeká zbytek Čtyřkvítku, a v ruce drží dlouhou hadici, jejíž druhý konec je v nedohlednu.
BLBÍK: K čemu máš tu hadici?
26.
Profrézor a ostatní sedí na kolotoči, všichni se drží středového volantu.
PROFRÉZOR: A teď to roztočíme.
27.
Kolotoč se velkou rychlostí otáčí kolem své osy.
28.
Rotující kolotoč se zabořuje do země – funguje jako velký vrták.
29.
Rotující kolotoč se prodírá zeminou.
PROFRÉZOR: To je SVĚTLOVOD. Na druhém konci jsou CHŇAPADLA, která chňapají světlo a posílají ho sem.
30.
Rotující kolotoč se provrtal až do velké chodby, kde se pomalu zastavuje.
31.
Kolotoč se zastavil v podzemní chodbě. Všem členům Čtyřkvítku se velice motá hlava.
32.
Čtyřkvítek vystoupil z kolotoče a jde směrem hlouběji chodbou v pořadí: Profrézor, Feminka, Punťa, Blbík. Profrézor v čele drží v ruce světlovod, kterým si svítí na cestu.
33.
Čtyřkvítek prochází dále chodbou. Na zemi se válejí kousky chleba, které tvoří „cestičku“ - Blbík ty kousky chleba jí. Profrézor se dívá za sebe a mluví na ostatní:
34.
Profrézor se propadává dírou v zemi a dokončuje předchozí větu:
35.
Profrézor visí nad šachtou a drží se světlovodu, který nahoře drží Feminka.
36.
Blbík jde po čtyřech a sbírá ze země kousky chleba, proto se vůbec nedívá před sebe a naráží do Pindi a Punťa naráží do Fifinky.
37.
Punťa a Feminka padají do šachty a „vezmou“ s sebou i Profrézora.
38.
Punťa, Feminka a Profrézor dopadli na zem. Ze shora na ně volá Blbík:
39.
40.
PROFRÉZOR: Hlavně se pozorně dívejte... PROFRÉZOR: ... kam šlapetééééééééé! FEMINKA: Držím tě Profrézore!
TROJLÍSTEK: Pomóóóóóóóc!!! BLBÍK: Nebojte se! Zachráním vás!
Blbík skáče „na pomoc“ dolů šachtou .
BLBÍK: Už letím!
Ostatní tři dole vystrašeně křičí:
TROJKVÍTEK: Nééééééé!
Blbík dopadá na trojkvítek. TEXT: BUM! Všichni čtyři jsou na jedné „hromadě“.
41.
42.
Čtyřkvítek stojí na nohách. Kousek nad hlavami visí konec světlovodu, Punťa se na něj snaží výskokem dosáhnout, ale nedosáhne na něj.
BLBÍK: Jak se teď odsud dostaneme?
Punťa se ptá Profrézora,
PUNŤA: A jak, když jsme teď bez světla?
PROFRÉZOR: Najdeme jinou cestu.
zatímco Blbík čmuchá po okolí: TEXT: ČMUCH ČMUCH a mlsně si oblizuje rypáček a slastně říká:
BLBÍK: Klobásky.
43.
Blbík se rozebíhá směrem k temné chodbě, Profrézor volá na ostatní:
PROFRÉZOR: Honem za Blbíkem.
44.
Čtyřkvítek se chytá za ruce. Blbík je první, za ním je Profrézor, Feminka a Punťa. Míří do neosvětlené chodby.
45.
TEMNOTA: Jsou vidět jenom čtyři páry „svítících“ očí Čtyřkvítku
46.
TEMNOTA: Nyní jsou vidět čtyři páry očí Čtyřkvítku a za Pinťou se nově objevilo 8 očí uspořádaných vedle sebe.
47.
Čtyřkvítek vychází z temnoty do chodby osvětlené žárovkami, drží se za ruce. První je Blbík, potom Profrézor, Feminka a Punťa. Za Punťou je obrovský PAVOUK s osmi očima (vysoký je jako Punťa) a drží se s Punťou za ruce.
48.
Punťa otočil hlavou a dívá se na Pavouka a Pavouk se dívá na Punťu. Oba jsou stejně vystrašení.
PUNŤA: Je tu tma jako v pytli.
PUNŤA: Aááááááá! PAVOUK: Pííííííííísk!
49.
Punťa strachy skáče do náruče Blbíkovi a Pavouk strachy skáče do náruče Profrézorovi.
50.
Feminka vyčítavě říká Punťovi v Blbíkově náruči:
FEMINKA: No tak! Nechovej se jako malé dítě.
Profrézor zase říká pavoukovi, kterého drží v náručí:
PROFRÉZOR: A ty se nechovej jako malé pavouče.
51.
Punťa a Pavouk se se studem staví na vlastní nohy. Pavouk se ptá Čtyřkvítku:
PAVOUK: Co tu vůbec pohledáváte? PROFRÉZOR: Hledáme zloděje, který nám krade naše věci.
52.
Pavouk ví, o kom Profrézor hovoří:
PAVOUK: To určitě bude Podzemák. Bere všechno na co narazí. Vzal mi i mou pavučinu.
53.
Blbík hnaný svým hladem míří kupředu a říká:
BLBÍK: Pojďte! Už tam budeme. Cítím to.
Pavouk míří na opačnou stranu – zpět do temnoty a loučí se se Čtyřkvítkem, mává jim:
PAVOUK: Přeji vám hodně štěstí!
Profrézor, Feminka (táhne za ruku Punťu) míří za Blbíkem. 54.
Čtyřkvítek přichází do velké osvětlené komnaty – doupěte Podzemáka. Uprostřed je stolek s půlkou okousané klobásky. V celé komnatě je všude spousta věcí (krámů), které Podzemák nashromáždil. Blbík ukazuje rukou na klobásku. BLBÍK: Tamhle je!
55.
Blbík se vrhá ke stolku pro klobásku, když v tom na něj spadne velká pavučina a Blbík se do ní zamotá jako do sítě.
56.
Čtyřkvítek poprvé spatřuje Podzemáka. Podzemák se drží lustru na stropě, od kud hodil na Blbíka pavučinu a škodolibě se chechtá:
PODZEMÁK: Hi hi hi...
Blbík se snaží z pavučiny vymotat. 57.
V tom se s Podzemákem utrhne lustr a oba PODZEMÁK: padají dolů. ... hi híííííííííí!
58.
59.
Podzemák dopadává na zem vedle Blbíka. Blbík se už vymotal z pavučiny a celý Čtyřkvítek tak obestoupí Podzemáka válejícího se, s boulí na hlavě, na zemi.
BLBÍK: A máme tě, zloději klobásek!
Feminka nevěřícně Podzemákovi říká:
FEMINKA|: Jsi snad Zlatá rybka?
PODZEMÁK: Prosím, neubližujte mi. Splním vám tři přání.
PODZEMÁK: Tak dobře. Splním vám čtyři přání. 60.
Čtyřkvítek vyslovuje svá přání:
PUNŤA: Já chci odsud pryč. BLBÍK: A já chci zpět své klobásky. PROFRÉZOR: Už nám nic nebudeš brát. FEMINKA: A vrátíš pavučinu.
61.
Podzemák říká ustrašeně:
PODZEMÁK: Dobře, dobře. Slibuji.
62.
Čtyřkvítek je opět na zahradě. Všichni pohodlně sedí v křeslech kolem grilu. Profrézor uvolněně říká: U grilu je Podzemák – má na sobě bílou kuchařskou čepici a pěkně se ohání u grilu, na kterém griluje klobásky. Utírá si pot z čela:
PROFRÉZOR: To je pohoda.
PODZEMÁK: To teda je.
Opodál, mezi dvěma stromi, má Pavouk nataženou svoji pavučinu a leží v ní (relaxuje) jako na síťovém lůžku. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA 2012 www.scenar.cz
