Trendy vý voje kriminality v Č R
Alena Mareš ová, Institut pro kriminologii a sociálníprevenci, Praha Ú vod Příspě vek je zamě řen na popis vývoje kriminality jako celku i jejístruktury v Č R od roku 1993, příp. od pozdě jš ího roku, a to do roku 2005. Snahou bylo zachytit období, ve kterém změ ny byly výrazně jš ía vývoj v delš ích časových řadách, např. za desetiletí, či od roku 1999, kdy kriminalita v Č R kulminovala. Prezentované poznatky jsou zpracovány jednak s využitím již vydaných materiálů IKSP, kde odpově dným řeš itelem byla autorka, jednak z připravovaných materiálů pro příspě vek IKSP do ú kolu řeš eného APZ SR. Institut pro kriminologii a sociálníprevenci od roku 1991 vydává každoročně studii „ Kriminalita v roce … “, popisujícía komentujícístav kriminality v Č R, a to převážně s využitím statistických ú dajů (standardních či nestandardních-vyžádaných sestav) z odboru systémového řízenía informatiky Policejního prezidia Č R, doplně ných o statistické ú daje Ministerstva spravedlnosti Č R.
Témata pro diskusi
Po radikálním nárůstu kriminality v Č R v 90.letech, který kulminoval v roce 1999 na počtu 427 tis.tr.činů, nastalo obdobípoklesu a nyníse zdá, že docházíke stagnaci počtu tr.činů na ú rovni kolem 350 tis.ročně , alespoň to platío evidované části kriminality. Celkový pokles byl ovlivně n předevš ím poklesem té části evidované kriminality, kterou Policie Č R označuje jako majetkovou kriminalitu. Při pohledu na jednotlivé části zahrnuté do struktury kriminality již obecné trendy (pokles a stagnace) neplatíabsolutně . Taktéž při zkoumánízmě n v čase podle jednotlivých trestných činů, předevš ím tam, kde se jedná o objasně né trestné činy a změ ny v počtu známých pachatelů tě chto činů, můžeme polemizovat o tom, zda lze zjiš tě nými poznatky veřejně prezentovaný vcelku pozitivnívývoj v oblasti kriminality potvrdit.
Komentář Na grafu zpracovaném z ú dajů PP Č R je znázorně n jak pokles, tak i stagnace kriminality po roce 1999. Nejvyš š ípočet trestných činů v Č R byl evidován v roce 1999, což představovalo cca 4 266 tr.činů na 100 000 obyvatel. V roce 2005 to bylo již jen cca 3 440 tr.činů na 100 000 obyvatel. Mechanickým srovnáním policejních statistik okolních zemíza rok 2004 můžeme dojít k lichotivému poznání, že tento index je, s výjimkou Polska, nejnižš ía témě ř obdobný jako na Slovensku. Jen pro ilustraci uvádím dostupné statistické ú daje o počtech trestných činů v okolních státech v roce 2004 v pomě ru k počtu trvale tam žijících obyvatel: SR uvádícca 3 600 tr.činů na 100 000 obyvatel, avš ak Rakousko - 7 844, Ně mecko –7 966, Polsko pak jen 2 282 tr.činů. Výrazně vyš š íukazatele než Č R uvádíi Francie, Anglie a Wales, Nizozemía četné jiné státy. Avš ak bez hloubkové analýzy jsou tyto ú daje navzájem nesrovnatelné a vedou ke zcela chybným závě rům. Blíže je toto téma rozvedeno v pasáži o mezinárodním srovnánístatistik o kriminalitě . Více než čtvrtina evidované kriminality v Č R je, obdobně jako v mnoha státech Evropy, páchána v hlavním mě stě . V pomě ru k počtu obyvatel je Praha, ve srovnánís dalš ími ú zemními celky, zatížena více než dvojnásobně . Lze to také interpretovat tak, že hlavnímě sto je pro zločin (zločince) místem v Č R nejatraktivně jš ím. Důvody proč je tomu tak jsou dosti známé, tak je zde neuvádím.
Zastoupeníjednotlivých druhů kriminality uvedených v grafu je komentováno v následujících částech příspě vku. Podíly vyjmenovaných druhů kriminality, v členě nípodle policejního Evidenčně statistického systému kriminality (ESSK), se v posledních více než deseti letech příliš nemě ní. Majetková kriminalita (představuje 66 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a cca 72 % v roce 1999) Vývoj majetkové kriminality –změ ny v počtu policiíevidovaných trestných činů nelze
interpretovat bez zpřesně ní obsahu a vymezení majetkové kriminality oproti
hospodářské kriminalitě .
Graf potvrzuje, že vývoj majetkové kriminality určoval křivku vývoje celkové kriminality - po určitém poklesu nastala stagnace. V roce 2005 je pokles výrazně jš í(o témě ř 15 tis.evidovaných trestných činů). Nevyš š ípodíl v majetkové kriminalitě majíkrádeže: krádeže vloupáním i tzv. prosté. Tvoří 92 % majetkové kriminality a 62 % z celkového počtu vš ech v Č R v roce 2005 evidovaných trestných činů. Počty krádežía změ ny v tě chto počtech tak vlastně již léta určují rozsah a změ ny trendů ve vývoji kriminality u nás. Proto jakákoliv opatřeníovlivňující evidenci krádeží–legislativnízmě ny (např. změ ny hranice š kody pro určování, zda skutek je trestným činem či přestupkem), změ ny ve způsobu evidence trestných činů v policejních statistikách (např. zda evidovat jednotlivé ú toky u pokračujícího trestného činu samostatně či nikoliv), změ ny v pojiš ťovnictví(výš e spoluú časti u š kody, rozsah pojiš ťovánímovitých vě cí jednotlivci, ale i organizacemi, což současně motivuje jednotlivce a organizace krádeže ohlaš ovat policii), příp. dalš ízmě ny - současně ovlivňujístatistické ú daje o stavu kriminality v určitém obdobíi jeho vývojové trendy, přičemž skutečný vliv vě tš iny takových změ n a opatřenína evidovanou kriminalitu nelze kvantifikovat a ně kdy ani potvrdit či vyvrátit. Např. nejvyš š ípokles v roce 2005 (o 8 tis. oproti roku 2004) zaznamenal počet krádeží vě cíz automobilů, který představuje v policejních statistikách roku 2005 cca 52 tis. trestných činů –cca sedminu vš ech v tom roce evidovaných trestných činů. A snad každý, i ú plný laik ví, co vš echno ovlivňuje poš kozeného, aby takovou krádež ohlásil policii, a že obě ť je motivována spíše si nekomplikovat život jednáním předem odsouzeným k neú spě chu. Každý náš občan (dospě líi dě ti) zná ně koho ve svém okolí, kdo takovou krádež neohlásil a souhlasil s důvody, které ho k tomu vedly. A nikdo také nepochybuje o tom, že stejně jako u kapesních krádeží, kde objasně nost též nepřesahuje 10%, že počet neohláš ených krádežívysoko (možná i násobky) převyš uje počty krádežíevidovaných ve statistikách. K ohláš eníkrádeže jsou v takovém případě motivování převážně ti, kterým bylo ukradeno ně co, co není jejich vlastnictvím, ale patřilo zamě stnavateli, jiné osobě či instituci, či současně byly zcizeny doklady vlastníči ú řadu, příp. když se jedná o pojiš ťovacípodvod, zakrytíjiné trestné činnosti apod., motivace mnoha takových oznámeníje průhledná. A na pohybu takových položek je často založeno hodnocenízmě n stavu kriminality a následně i hodnocenípráce orgánů činných v trestním řízení. Je to přístup neodpově dný a je využíván spíše pro ú čelové manipulace v politice, než pro serióznízhodnocenískutečného ohroženíobčana a společnosti kriminalitou.
Pokud obsah majetkové kriminality a hospodářské vymezíme nikoliv podle policejní takticko statistické klasifikace (dále jen TSK), ale podle hlav trestního zákona, křivky vývoje obou druhů kriminality se radikálně změ ní: u majetkové se bude zvyš ovat a u hospodářské klesat. Výrazně jš ízmě ny u evidované majetkové kriminality byly způsobeny mj. i změ nou trestnílegislativy od roku 2002 (např. více než dvojnásobně se zvýš ila hranice tr.činem způsobené š kody u určitých trestných činů majetkové a hospodářské kriminality –tj. změ nilo se kritérium, které odliš uje trestné činy od korespondujících přestupků aj.). Hospodá řská kriminalita (13 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 10 % v roce 1999) Vývoj hospodářské kriminality a jejísrovnánís vývojem majetkové a celkové kriminality (obsah majetkové a hospodářské kriminality zde odpovídá TSK), a to jen u objasně ných trestných činů, je znázorně n v následujícím grafu 3. PolicejníTSK pod pojem majetková trestná činnost řadíjednak trestné činy uvádě né v TZ v hlavě IX. (trestné činy proti majetku), jednak ně které trestné činy uvádě né v TZ v hlavě II. (trestné činy hospodářské). A trestné činy proti majetku, konkrétně podvod a zpronevě ru částečně zahrnuje do majetkové tr.činnosti, částečně do hospodářské. Do hospodářské kriminality tak podle TSK patřínapř. neoprávně né drženíplatební karty (§ 249b TZ). V roce 2005 bylo evidováno 7 739 tě chto tr.činů, což představovalo 18 % veš keré evidované hospodářské kriminality. Také do nípatříú vě rový podvod (§ 250b TZ), což v roce 2005 představovalo 14 032 tr.činů, tj. 32 % hospodářské kriminality a 4 % z celkové kriminality. Pokud by řazenítě chto tr.činů bylo jiné –podle hlav TZ –počty evidovaných majetkových trestných činů by se, jak již bylo řečeno, v posledních letech stále zvyš ovaly a počty hospodářských trestných činů klesaly. Násilná kriminalita představuje 6 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 5 % v roce 1999.
U násilné kriminality vývojová křivka kolísá výrazně ji než u ostatních druhů kriminality (o cca 1 tis. – 2 tis. tr.činů ročně ) – je to způsobeno ročními výkyvy u evidovaných loupeží, ú myslného ublíženína zdravía nebezpečného vyhrožování(mj. počty evidovaných tr.činů násilné kriminality závisíi na tom, jaká vě tš íakce doprovázená projevy násilíse v tom kterém roce v Č R konala). Počet evidovaných vražd byl v roce 2005 nejnižš íza poslednídesetiletí(186 tr.činů včetně pokusů). Nejvíce bylo evidováno 313 vražd v roce 1998. Počty evidovaných loupežítrvale stoupaly až na maximálních 6 107 tr.činů v roce 2004 a v roce 2005 poprvé poklesly oproti roku předchozímu, konkrétně o cca 600 tr.činů. Mravnostní kriminalita (1 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 0,5 v roce 1999) Ve struktuře kriminality představuje mravnostní kriminalita dlouhodobě nejmenš í podíl na celkové evidované kriminalitě – okolo 1 %. Také počet trestných činů zůstává každoročně celkem stejný –s výjimkou roku 1998 - osciluje kolem 2 tis. tr.činů. Vyš š ípozornost v ně kolika posledních letech budíjen výskyt dě tské pornografie a mezinárodníprvek při jejídistribuci prostřednictvím internetu. Ostatní a zbý vající kriminalita (14 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 11 % v roce 1999) Procentní zastoupení v evidované kriminalitě ukazuje, že ně které trestné činy označované jako ostatníči zbývajícíby si zasloužily ve snaze o snižování kriminality vě tš í pozornost než jim byla dosud vě nována. A také nová ú činná opatřeníproti nim. Jedna se předevš ím o mařenívýkonu ú ředního rozhodnutí(počty stoupají), dopravní nehody nedbalostní(zahrnujípředevš ím nedbalostníublíženína zdraví§§ 223, 224 TZ, ale i opilství, obecné ohroženíatd.), které sice mírně klesají, ale pozor na § 163 TŘ trestnístíhání se souhlasem poš kozeného. Velmi vysoký počet evidovaných trestných činů každoročně představuje zanedbánípovinné výživy. V roce 2005 to bylo 12 351 tr.činů, což představuje cca 4 % z celkové kriminality. Za posledních 10 let bylo v Č R jen za zanedbánípovinné výživy (bez soubě hu) stíháno cca 100 tis.osob.
Nejpoč etněji zastoupenétrestnéč iny a zá važnétrestnéč iny
Z pohledu policejních statistik za rok 2005 a jednotlivých položek TSK se jedná o tyto trestné činy: Nejpočetně jš í: Krádež, konkrétně krádeže vě cíz automobilů (15 % z celkové kriminality), krádeže vloupáním do nespecifikovaných objektů (9 %), krádeže v nespecifikovaných objektech (7 %), krádeže motorových vozidel dvoustopých (6 %). Následujíkrádeže kapesní, ú vě rové podvody, zanedbánípovinné výživy a mařeníú ředního rozhodnutí. Nejzávažně jš í: vraždy –jejich počet byl v roce 2005 nejnižš íod roku 1989. Dokonány byly 104 vraždy. Zastavil se růst počtu loupeží. Ublížení na zdraví, znásilně ní, nebezpečné vyhrožování, týrání osoby žijící ve společném obydlía svě řené osoby, pohlavnízneužívání–tj. evidované trestné činy násilného charakteru - celkově v roce 2005 poklesly –srov. graf 4. Celkové počty kriminalitou napadených osob (obě tí) jsou sledovány jen v policejních statistikách. Počet obě tíse dlouhodobě stále mírně zvyš uje a v roce 2004 a 2005 již jejich minimální roční počet převyš oval 50 tis. osob. Trochu častě ji než ženy jsou obě ťmi kriminality muži. Poslednízvýš enípočtu obě tíse týkalo zejména obě tíloupeží, ú myslného ublíženína zdraví, znásilně nía kapesních krádeží. Přitom počet tě chto trestných činů –viz předchozí odstavec - poklesl. (Lze to vysvě tlit změ nami v objasně nosti určitých druhů trestných činů.) Objasněná kriminalita
Pokud jde o tzv. objasně nost, vhodně jš íby bylo používat označení„ policiíevidované trestné činy, u kterých byl pachatel znám, či zjiš tě n“ a vyhýbat se hodnoceníú spě š nosti práce policie jen obecným ú dajem o procentu objasně nosti. (Např. tvrzení, že 100%, či témě ř 100% objasně nost tr.činů zanedbánípovinné výživy, či mnoha hospodářských trestných činů apod. je mě řítkem ú spě š nosti činnosti policie, nebo, že procento nízké objasně nosti např. u kapesních krádeží je způsobeno neú spě š nou prací policie je zavádě jící a je důkazem neznalosti hodnocené problematiky. ) Nejvyš š ípočet objasně ných trestných činů v absolutních číslech byl vykazován v roce 1999 (témě ř 200 tis. tr. činů), v procentu z celkové evidované kriminality pak v roce 2001
(cca 47 %). V roce 2005 bylo „ objasně no“ cca 135 tis.tr.činů, což představuje cca 39 % ze vš ech v tom roce evidovaných.
Zná mí pachatelé(prvopachatelé, recidivisté, mládež, ženy a cizinci) Podíl prvopachatelů mezi pachateli trestné činnosti zůstává stále vysoký a v roce 2005 činil cca 53 %. Podíl recidivistů v posledních letech začíná stoupat –v roce 2005 se oproti roku 2004 zvýš il o témě ř 2 % - na 46 % - je to nejvyš š íhodnota za poslednídesetiletí. Počet známých pachatelů (policiístíhaných a vyš etřovaných osob) poslední3 roky stagnuje na počtu cca 121 tis. osob, přičemž počet dospě lých pachatelů se mírně zvýš il a počet pachatelů mladš ích 18 let klesl (u mladš ích 15 let klesl výrazně ). Poklesl i podíl dě tía mladistvých na počtu vš ech pachatelů. Poprvé se pokles projevil po nabytíú činnosti velké novely TZ v roce 2002 a podruhé v roce platnosti nového zákona o mládeži (č.218/2003 Sb.), tj. v roce 2004. V obou případech doš lo k dekriminalizaci nemalého počtu ú toků proti majetku páchaných touto skupinou delikventů. Nejvíce dospě lých známých pachatelů bylo evidováno v roce 2000 –112 tis. osob a dě tía mladistvých v roce 1996 –cca 23 tis. osob. V roce 2005 bylo evidováno cca 112 tis. dospě lých a cca 10 tisíc dě tských a mladistvých pachatelů ( z toho 3,3 tis.osob mladš ích 15ti let). Trestná činnost žen je trvale na vzestupu.Od roku 1993 do roku 2005 se ročnípočet pachatelek zvýš il z cca 9 tis. na více než 17 tis. osob a jejich podíl mezi vš emi známými pachateli vzrostl z 8 % na témě ř 14 %. Počty pachatelů-cizinců jsou pomě rně stabilnía jejich podíl mezi vš emi známými pachateli se od roku 1993 pohybuje okolo 6 %. V roce 2005 to představovalo cca 7 tis. osob. Nejvyš š ípodíl pachatelů-cizinců je v Praze –cca 15 %. Meziná rodní srovná ní Mezinárodní srovnání celkové ú rovně kriminality v jednotlivých zemích v jednoduchém grafu či tabulce je nemožné, protože komentář k takové prezentaci by musel být mnohostránkový, a stejně by nemohl vystihnout vš echny rozdíly ve srovnávaných číslech. Proto se od takových srovnánív současnosti již upouš tí.
Přehledně jš í jsou srovnání dílčích aspektů kriminality, z nichž je usuzováno na celkovou kriminálníscénu. Také hodnocená časová obdobíse zřídka podařísjednotit. Pokud ano, tak se značným časovým odstupem. Dnes např. to jsou ú daje z obdobíkolem roku 2001 a v EU za obdobído roku 2003. Do roku 2001 máme statistiky jak o nápadu trestné činnosti v jednotlivých zemích témě ř celého svě ta, o počtu objasně ných trestných činů, počtu stíhaných, odsouzených a vě zně ných osob, tak i počtu přísluš níků policie. Za EU do roku 2003. Avš ak analýza vš ech tě chto dostupných ú dajů, jejich vzájemné srovnáníjiž komplikuje nová situace v mnoha z tě chto zemích, změ ny legislativy a způsobů statistického zpracovánídat, radikálnízmě ny politických cílů v oblastech bezprostředně kriminalitu ovlivňujícíči potírajícíatd., takže pracnost i jen povrchníanalýzy by byla neú čelná a užitečnost předpokládané následné syntézy by bylo možno velmi lehce zpochybnit. Hodnotu tak, alespoň z naš eho pohledu, majíjen analýzy dílčích vybraných jevů, kde výmě na poznatků a zkuš enostíje funkční. Např. zohledně níurčitých druhů asociálního či již trestného jednání, vyjasně ní zásad mezinárodní spolupráce při rozkrývání určitých nadnárodních kriminálních jevů a stíhání jejich pachatelů, předávání zkuš eností z kriminalistických š etřeníči expertiz u konkrétních druhů kriminality apod. Ú zemnívývojové trendy v řádu stoletíjsou sice velmi zajímavé, ale bez odkazu na dě jinný vývoj země a v bez začleně nído š irš ího historického evropského či svě tového kontextu tě žko interpretovatelné. A v mnoha státech (i u nás) dokonce syntetické zpracovánístatistik o kriminalitě chybí. Např. na webu Home Office (UK) lze najít ú daje o počtu každoročně evidovaných trestných činů v členě nípodle druhů aj., a to od roku 1898. Francouzi majíobecně přístupné statistiky o zločinech od doby krále Slunce a Napoleona atd. Souhrn a zá věr
Vývoj evidované kriminality v Č R v poslednídobě stagnuje. Je reálný předpoklad, že doba chaotického nárůstu kriminality, vzniku mnoha jejích nových projevů, dovoz dalš ích dosud neznámých druhů kriminality z ciziny je již definitivně za námi.
Snad je za námi i určitá bezradnost, jak vzniklou situaci ú čelně řeš it, a nastává období určité stabilizace problémů a základních způsobů přístupu k jejich řeš ení. Do popředízájmu jak politických představitelů, tak i orgánů činných v trestním řízení se dostává nejen kriminalita jako taková, ale i opatřenísmě řujícíproti ostatním sociálně patologickým jevům kriminalitu podporujícím a ovlivňujícím, a to podle naléhavosti, s ohledem na dalš íspolečenský vývoj v zemi, po dohodě s okolními státy, EU apod.
