Tradiční setkání hejtmanů: Regiontour

„Obrovskou výhodou komunikace je „Doufám, že zvítězí zdravý rozum možnost využití ‚nových médií‘,“ a zodpovědnost,“ tvrdí prezident Asociace českých reklamních odhaduje budoucí vývoj v nemocnicích agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec 1. místopředseda Asociace krajů Radko Martínek KOMENTÁŘ, STRANA 2 ROZHOVOR, STRANA 11

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Přímá volba starostů: bude přínosem?

www.krajskenoviny.cz

číslo 1 / leden 2011

ročník 10

Tradiční setkání hejtmanů: Regiontour

PUBLICISTIKA, STRANA 12

www.kudyznudy.cz

Je už tradicí, že se na začátku roku hejtmani sjedou do Brna na veletrh cestovního ruchu Regiontour. Letos se tady setkali s ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským a na zasedání Rady Asociace krajů ČR pak jednali s arcibiskupem Dominikem Dukou a ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem. Fotoreportáž z již dvacátého ročníku Regiontouru najdete na straně 10. foto: Miloš Spáčil

S propagací pomůže krajům nový zákon První dekáda třetího tisíciletí je za námi, slušelo by se ohlédnout a hodnotit. Ale do těchto několika řádků? Deset let života jednoho každého z  nás je docela dlouhá doba, vždyť kolik takových desetiletek prožijeme? Senátor Jiří Dienstbier pouhých sedm. Myslím ale, že jich prožil nejméně jednou tolik. Vzpomínám, jak jsem na sklonku druhého tisíciletí dělala anketu s  vrcholovými politiky, kteří ty dvě věty, které ze sebe vysoukali, chtěli autorizovat. Najednou se rozrazily dveře, dovnitř doslova vlétl Jiří Dienstbier a vychrlil ze sebe odpovědi, které by vydaly na román. S  odzbrojujícím úsměvem máchal rukama, skoro jakoby tančil. Na jeho rtech byla znatelná stopa červeného vína, které si jistě po obědě neodpustil. Je to ne deset, ale bezmála dvacet let a i teď, když na to vzpomínám, se usmívám. A to je asi podstata toho, co jsem chtěla říct. Že je obrovská škoda, že takových frajerů na české politické scéně není víc.

Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

KOMENTÁŘ

Michal Janeba, náměstek ministra pro regionální rozvoj a cestovní ruch

INZERCE

KOMENTÁŘ

cena 15 Kč

Sebepropagace jednotlivých krajů jen málokdy překvapí. Kraje používají podobné strategie a podobné komunikační kanály. Přesto nebo možná právě proto turistů v regionech mírně ubývá. Samosprávy jsou tak nuceny pomocí nových projektů stále připomínat, že nejen Prahou může být živ turista. Mince jménem propagace má dvě strany. Tou první je propagace regionů jako turistických destinací. Tou druhou je komunikace s veřejností a s občany konkrétních krajů. Komunikační kanály obou těchto propagačních oblastí jsou však stejné. Patří mezi ně samozřejmě internetové stránky, dále pak novinové tituly jednotlivých krajů, propagační materiály, které kraje distribuují hlavně na veletrzích cestovního ruchu, komunikace s  veřejností skrze média a reklama ve sdělovacích prostředcích. Začněme tou první stranou min-

ce. Značné rezervy v oblasti cestovního ruchu vidí ministerstvo pro místní rozvoj. To si s nástupem Kamila Jankovského vytyčilo jasný cíl: Zatraktivnit Českou republiku pro turisty z okolních zemí. Chystá proto hned několik kroků, které by měly pomoci krajům s  jejich propagací. Tak například chce zavést hvězdičkování hotelů podle jednotlivých standardů a zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. „Rezervy jsou jak v kvalitě poskytovaných služeb, tak i v tom, jakým způsobem se informace o zařízeních pro cestovní ruch dostávají do světa,“

uvedl Jankovský. Ministerstvo navíc začalo připravovat i nový zákon o cestovním ruchu. Ten má jasně rozdělit kompetence mezi stát, kraje a obce a zavázat tyto subjekty k  jasně vymezené podpoře cestovního ruchu. Z důvodů špatné ekonomické situace si však budeme muset na tento zákon ještě chvíli počkat. „Zákon musíme připravit, abychom, až to situace během jednoho nebo dvou let umožní, mohli se systémovou podporou cestovního ruchu začít,“ doplnil Jankovský. V BRNĚ PROBĚHL REGIONTOUR Důležitou součástí propagace krajů jako turistických destinací jsou veletrhy cestovního ruchu. Jaký mají veletrhy ces-

tovního ruchu význam pro regiony a města, shrnul hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák: „Chceme dát lidem k dispozici co nejvíce informací o možnostech kulturního, sportovního, rekreačního, společenského vyžití v našich obcích, městech a krajích a touto formou se informace a propagační materiály dostávají současně mnoha návštěvníkům i cestovním agenturám,“ řekl hejtman a dodal, že se cestovní ruch stal významnou ekonomickou silou v zemi a není možné ho ignorovat. Kraje navštěvují řadu veletrhů po celém světě. K těm nejvýznamnějším patří například ITB v Berlíně, Holiday World v Praze, MITR a Otdych v Moskvě a nebo Go a Regiontour v Brně. (pokračování na straně 2)

Tlak lékařů dál trvá. Heger odkazuje na reformu Situace v českém zdravotnictví je stále napjatá. Je to hra na to, kdo má pevnější nervy. Lékaři, kteří podali nebo podávají výpovědi, nebo ministerstvo zdravotnictví v čele s Leošem Hegerem, které údajně nemá jak pomoci a odkazuje se hlavně na připravovanou reformu zdravotnictví? Ke konci roku byly v celé republice podány podle údajů ministerstva 3 772 výpovědi. Pokud je lékaři nestáhnou, budou mít některé české nemocnice na začátku března velký problém. Navíc počet výpovědí ještě není ko-

nečný. Aktuálně probíhá druhá fáze kampaně a v  ní chtějí odboráři získat další tisícovku výpovědí. Které kraje jsou na tom z hlediska výpovědí nejhůř? Největší procento lékařů oznámilo odchod na Vysočině.

V  krajských nemocnicích by podle dosavadního vývoje mohlo skončit až 60 procent všech lékařů.  „Největší počet výpovědí je v Jihlavě,“ doplnil hejtman Jiří Běhounek. Problémy by mohly nastat také ve Zlínském kraji, kde se z krajských nemocnic chystá odejít téměř 40 procent lékařů, v Plzeňském kraji je to 37 procent, v Pardubickém 33 procenta. Odchody jsou ohlášeny také z  fakultních ne-

mocnic. Například ta v  Hradci Králové by za stávající situace měla o třicet procent lékařů méně. V  Praze je pak situace nejpalčivější v  nemocnici Na Bulovce. „Ovšem zde je výrazně vyšší kapacita nemocniční sítě než v jiných krajích. Je to dáno migrací pacientů za specializovanou péčí, která je většinou plánovaná. Pro řešení akutní situace problém nevidíme,“ řekl ministr Leoš Heger. (pokračování na straně 12)

Prezentace regionů České republiky se jednoznačně zlepšuje, a to jak na poli domácího cestovního ruchu, tak v zahraničí. Většina regionů si plně uvědomuje, jak je cestovní ruch pro jejich rozvoj důležitý. Zajímavé a propracované jsou propagační materiály, webové stránky nebo spoty a standardem se už stává i to, že jsou dostupné v  několika světových jazycích. Největším problémem však zůstává nedostatek financí a chybějící legislativní rámec. Věříme, že tyto problémy alespoň částečně vyřeší nový zákon o cestovním ruchu. Ten by měl nastavit průhledné a efektivní financování tohoto odvětví a zároveň zajistit potřebnou stabilitu, aby mohly být spouštěny dlouhodobé projekty. Jako národní koordinační orgán nás také velice těší, že řada regionů úspěšně čerpá peníze na projekty cestovního ruchu z evropských fondů. Agentura CzechTourism také pomáhá regionům s jejich prezentací nejen na domácích a zahraničních veletrzích. Na propagaci českých a moravských turistických regionů byly zaměřeny i kampaně a projekty agentury CzechTourism. Kampaň „Česko letí“ byla rovněž financována z evropských zdrojů. Regiony jsou pro nás klíčovými partnery v nastavování kvality celého českého cestovního ruchu, a proto se spolupráci s  nimi chystáme ještě více zintenzivnit při certifikačních procesech, ať již půjde o hotely a restaurace či informační centra.

CzechTourism v roce 2011

Prezentace

strana 3

2

KN | leden 2011 |

TÉMA

S propagací pomůže krajům nový zákon (pokračování ze strany 1)

A letošní tandem veletrhů Go a Regiontour měl co nabídnout. Konkrétně šlo o čtyři stěžejní témata, která provázela celou akci. „Je to gastronomie, krajové speciality a velká prezentace typických lidových řemesel z jednotlivých regionů České republiky. Třetím tématem je folklór, opět jsme to programově postavili na prezentacích jednotlivých regionů. Čtvrté, nové téma jsou církevní památky,“ vysvětlil ředitel veletrhů Go a Regiontour Miloš Mlčák. Přesto kraje přijely na veletrhy s  vlastními často velmi zajímavými iniciativami. Tak například Královéhradecký kraj se na veletrhu prezentoval jako ráj pro milovníky vojenské historie, když své prezentace cílil hlavně na představení vojenských památek v polsko-českém příhraničí. Liberecký kraj nebo kraj Vysočina se pak zaměřily na rodiny s dětmi, kterým nabízí řadu zajímavých aktivit. „Liberecký kraj může nabídnout řadu rekreačních aktivit zejména spojených s  horami. Věřím, že spokojených turistů a lidí na dovolených z domova i z ciziny bude u nás přibývat,“ řekl hejtman Stanislav Eichler. KRAJSKÁ PERIODIKA STOJÍ MILIONY Pokud se podíváme na druhou stranu mince – tedy na komunikaci krajů s veřejností a s vlastními občany – musíme se hned pro začátek zastavit u důležitého komunikačního kanálu, totiž jednotlivých krajských novin. Nejčastěji jde o měsíčníky, které jsou distribuovány zadarmo do všech krajských domácností. V  každém vydání v nich kraje prezentují své projekty a umožňují občanům nahlédnout do každodenní činnosti zastupitelstva a hlavně rady. Je ale tento způsob prezentace efektivní? Jisté pouze je, že může být pěkně drahý. V  některých krajích jdou na vydávání periodika miliony. Nejvíc peněz stojí vydávání měsíčníku Listy Prahu. Je to logické vzhledem k tomu, že jde o region s největším počtem obyvatel. Jen v loňském roce zaplatila Praha za vydávání titulu rovné 24 miliony korun. „Dosud vycházely v nákladu šest set tisíc kusů. V rámci úspor chystáme snížení nákladu,“ řekl již

Vlastní prezentace krajů má nejrůznější podobu – webové stránky, vlastní periodika a v neposlední řadě také účast na veletrzích.

Vydávání těchto titulů provází kritika. Podle části politického spektra a některých mediálních

analytiků jde o zbytečné plýtvání peněz daňových poplatníků na sebepropagaci osob jednotlivých hejtmanů a sociálnědemokratické politiky. Největší pochybnosti jsou ve Středočeském kraji. Ve zdejším čtvrtletníku se totiž tvář Davida Ratha objevuje až příliš často a z novin je podle kritiků pouze nástroj jeho sebepropagace. Kraj navíc neumožňuje opozici publikovat. Podle zastupitelky za ODS Dagmar Nohýnkové se to potvrdilo, když poslala kraji dotaz na rozsah a možnosti publikování v krajském titulu. „Po měsíci jsem obdržela odpověď. Jediným, kdo může dát takovou informaci, je pan Rath. Adresovala jsem tedy požadavek přímo hejtmanovi a odpověď jsem dosud neobdržela,“ řekla novinářům Nohýnková. Socialisté ve vedení kraje se brání tím, že jen oplácejí ODS stej-

kace důležitých témat. A právě televize je v poslední době upřednostňována. V řadě krajů se rozhodli vsadit na živý obraz, interaktivitu i profesionalitu tvůrců televizních publicistických pořadů. Často jde o zaplacený prostor ve vysílání regionálních televizí, některé kraje šly ale cestou pravidelné výroby vlastních zpravodajských pořadů (např. Pardubický, Zlínský, Jihočeský, Moravskoslezský, Liberecký či Karlovarský). Velice zajímavá je pro kraje také nabídka České televize spolupracovat od Nového roku na přípravě pravidelného kulturního pořadu na jejím druhém programu, a to zasíláním zpráv a tipů z kulturní oblasti.

Jednotlivé kraje se propagují rovněž vydáváním exkluzivních publikací či filmovými dokumenty, jež mají za úkol přiblížit život v regionech i turistickou atraktivitu daného území. V oblasti rozvoje cestovního ruchu pak kraje, například prostřednictvím odborů strategického rozvoje a evropských fondů, úzce spolupracují s destinačními společnostmi. Nově se též krajům nabízí hlubší spolupráce s ministerstvem zahraničních věcí. Jako předseda komise Rady Asociace krajů České republiky pro vztahy s veřejností mohu potvrdit, že pravidelná setkávání členů tohoto fóra jsou velkým přínosem - ve vý-

dříve mluvčí radnice Jiří Wolf. Druhým nejdražším krajským titulem jsou Listy jižní Moravy. Jde taktéž o měsíčník s  nákladem 460 tisíc výtisků. „Na mediální prezentaci kraj ve svém ročním rozpočtu letos vyčleňuje 12 milionů korun, zdaleka největší část z tohoto objemu představují právě náklady na vydávání Listů jižní Moravy,“ doplnil tiskový mluvčí kraje Jan Chmelíček. Třetí nejvyšší částka jde na čtvrtletník ve Středočeském kraji. V loňském roce zaplatila Rathova samospráva za vydávání tohoto titulu přes 5 milionů korun. V  dalších krajích se částky pohybují v  řádech stovek tisíc korun. KULT OSOBNOSTI NEBO SAMOÚČELNÁ KRITIKA?

nou mincí. „Ať si na vlastní kůži vyzkoušejí vlastní metody. Potom se můžeme bavit o jiném přístupu,“ nechal se slyšet sám hejtman David Rath. KRAJSKÉ WEBY? JAKO NA HOUPAČCE Základním komunikačním prostředkem krajských samospráv jsou jejich webové prezentace. Kvalita jednotlivých internetových portálů je však různá. Některé kraje nabízí kvalitní a přehledný web, jiné spíše změť textu a odkazů. Podle odborníka na webovou problematiku Tomáše Hodka je na tom nejlépe Praha. Je totiž vidět, že si umí špičkový internetový servis zaplatit. „Kladně hodnotím přehlednou grafiku i logické uspořádání menu. Jedinou výhradu mám k  matoucímu rozcestníku, který naběhne po

foto: BVV – Šárka Kulíšková

načtení stránky,“ řekl Krajským novinám Tomáš Hodek. Velmi dobře jsou na tom ovšem i některé další kraje. Druhou nejlepší známku dostaly od Tomáše Hodka weby Libereckého kraje a Vysočiny. „Dobrá orientace i slušná grafika, která neruší. U Vysočiny hodnotím pozitivně i možnost zapnout zvukový záznam stránek pro zrakově postižené,“ doplnil Hodek. Některé kraje jsou na tom se stránkami ovšem daleko hůř. Nejhorší známku dostaly za své webové prezentace tři kraje: Jihočeský, Olomoucký a Zlínský. Podle Tomáše Hodka mají slabší design a nepřehledné menu, ve kterém se lze jen obtížně orientovat. Z  hlediska obsahu byly jednotlivé weby až na drobné výjimky v pořádku a uvádějí vše, co uvádět mají. „Obecně patří mezi nejčastější problémy krajských webů slabší grafi-

ka. Je totiž velmi důležité, zda se návštěvník cítí při procházení webu pohodlně. Druhým nejčastějším problémem je přehlednost. Například podnikatel, který hledá nějaké konkrétní informace, musí mít v mnoha případech velkou trpělivost,“ uzavřel Hodek. Propagace krajů čerpá z  regionálních pokladen každoročně desítky milionů korun. Jedním z  posledních projektů, na kterém spolupracuje hned několik krajů, je vznik Asociace organizací cestovního ruchu. Ta má za úkol navrhovat a podílet se na tvorbě legislativních a jiných opatření ve vztahu k cestovnímu ruchu. Snad tato organizace, kterou založilo několik krajských destinačních společností v čele s Centrálou cestovního ruchu Jižní Morava, nebude jen další z mnoha institucí bez většího významu. Filip Appl

V rámci samosprávy krajů vzrůstá význam i jejich vnitřní a vnější komunikace. Většinou je to i komunikace velmi účinná, zvláště je-li postavena na principu úzké regionalisty. Občana logicky více zajímá to, proč v daném městě nejsou posypané chodníky než to, jestli v průměru celostátně zdraží vodné o 20 %.... Je to logické: priority komunikace jsou vždy z hlediska občana „od konkrétního k obecnému“ - zvláště s ohledem na specifika obcí, měst, nebo regionů. Tvůrci lokálních komunikačních strategií by tak měli důsledně pracovat na tomto principu, který jako jediný (spolu s profesionálním přístupem k problematice PR komunikace)

přinese nejen úspěch, ale bude především naplňovat potřeby občanů a nikoli primárních stranických zájmů vládnoucích garnitur. Vždyť o občana by mělo jít přece v první řadě...

KOMENTÁŘE Zeptejte se na ulici kolemjdoucích, v jakých záležitostech jim může kraj pomoci. Deset let po obnovení krajské samosprávy v naší zemi bude řada lidí stále tápat a rozvažovat, zda je ona služba v kompetenci krajského či městského úředníka. Je to výzva pro odbory vnějších vztahů, oddělení komunikace, tisková oddělení. Přestože se v jednotlivých krajích organizační struktura liší, úkol těchto zaměstnanců je stejný. Každodenně seznamovat veřejnost s činností krajského úřadu a krajské samosprávy. Internet, tiskoviny všeho druhu, rozhlasové relace či televizní zpravodajství - to jsou nejběžnější způsoby komuni-

měně cenných informací či kontaktů a především v hledání nových cest v komunikaci s občany.

Ivan Hudeček, předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro vztahy s veřejností

Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | leden 2011|

Kraj bude zlepšovat web i noviny Pardubický kraj stále častěji sází na netradiční způsoby sebepropagace. Cílí přitom nejen na zahraniční turisty nebo turisty z jiných českých regionů, ale snaží se zvyšovat povědomí o kraji i u svých občanů. Jaké metody kraj používá?

TÉMA Pardubický kraj nemá právě nejlepší pozici v oblasti cestovního ruchu. Společně s Ústeckým krajem se řadí mezi nejméně navštěvované regiony. Podporu cestovního ruchu se Pardubický kraj snaží koordinovat především prostřednictvím Destinační společnosti Východní Čechy. Ta má za úkol nepříznivý stav zvrátit a zvýšit povědomí o turisticky zajímavých destinacích nejen v zahraničí, ale i doma. Velkou naději má vedení kraje v evropských dotacích. Podle krajského radního Miroslava Stejskala se situace zlepší, až kraj dotace zcela vyčerpá. Do roku 2013 by to mohlo být ještě necelých 800 milionů korun. „Peníze půjdou například na Králicko, Litomyšl a Českomoravské pomezí. Služby by měly zlepšit i informační centra. Dost často teď fungují jako telefonní ústředny nebo ověřují pro města podpisy,“ uvedl před časem radní. Přitom kraj používá podobné metody jako ostatní regiony. Prezentuje se na webu, vydává propagační materiály a vystavuje na některých veletrzích cestovního ruchu. Nově se kraj v rámci své propagace snaží zaujmout z televizní obrazovky. „Televizní maga-

zín kraje se vysílá každé úterý v 17.45 v regionálním vysílání RTA na Primě a je možné ho shlédnout i na našich internetových stránkách,“ uvedla tisková mluvčí kraje Magdalena Navrátilová. Zajímavou možností, kterou kraj využil vloni, byly propagační spoty v českých multikinech. WEB VYLEPŠÍ ŘADA NOVINEK A jak kraj komunikuje s  vlastními občany a veřejností? Tak především prostřednictvím svého webu. Ten považuje Tomáš Hodek ze skupiny Tntsystems za průměrný, možná mírně nadprůměrný v porovnání s weby ostatních krajů. Podle něj má hlavně slušnou grafiku i navigaci. „Kladně hodnotím i možnost vypnutí grafiky a formulář, který dává možnost přímo kontaktovat hejtmana.“ Podle tiskové mluvčí chystá kraj v  souvislosti s  webovou prezentací určité změny. „Nově se objeví odkaz na jednotný dopravní servis, v  zimě zde najdou aktuální informace o sjízdnosti silnic, v létě zase přehled koupališť. Novinkou bude kalendář kulturních a sportovních akcí v  kraji, na němž spolupracujeme s  Destinační společností Východní Čechy.“ Podle Navrátilové ocení nové členění občané, pod-

nikatelé i novináři. „Rychle se totiž dostanou k  tématu, které na webu hledají.“ Dalším standardním komunikačním kanálem je krajský magazín. Ten vychází v  Pardubickém kraji čtvrtletně a je, stejně jako je tomu i v  ostatních krajích, distribuován zdarma do schránek. I zde se chystají změny, a to směrem k  větší vyváženosti a atraktivitě příspěvků. „Větší důraz budeme klást na regionální tématiku, doplněnou konkrétními příběhy lidí, jejichž domovem je Pardubický kraj. Hlavní téma doplní komentář a anketa,“ popsala tisková mluvčí.

KRAJ SÁZÍ I NA KULTURU Samostatnou kapitolou propagace je kontaktní kampaň a kulturní akce. V letošním roce kraj chystá například Dny s  Pardubickým krajem. Jde o akci, na které se budou představitelé samosprávy setkávat s  občany během řady kulturních akcí. „Osvědčily se nám také besedy s občany, s nimiž se hejtman setkává při pracovních cestách po regionu,“ doplnila Magdalena Navrátilová. Samostatnou kapitolou je pak prezentace evropských projektů a jejich povinná publicita. Čerpání z ROP Severovýchod se představu-

3

STRUČNĚ A JASNĚ je primárně na webových stránkách Regionální rady. O projektech podpořených z ROP se mohou občané dozvědět průběžně na doprovodných akcích. Mezi ně patřila například putovní plakátová výstava realizovaných projektů, která proběhla na podzim loňského roku v AFI Paláci. S představováním možností čerpání z EU bude letos pomáhat i kraj. „Představíme lidem, jak čerpání evropských dotací napomáhá k rozvoji mikroregionů, rozvoji cestovního ruchu, ale i podnikání,“ uzavírá tisková mluvčí. Každoročně jdou na komunikaci kraje s veřejností čtyři miliony korun. Filip Appl

V loňském roce přijelo do kraje o tři procenta méně turistů. Nepříznivou situaci se kraj snaží zvrátit různými způsoby propagace. zdroj: www.svitavy.cz

● Pardubický kraj se zabýval žádostí společnosti AVE CZ o integrované povolení na výstavbu spalovny odpadů. Ta vzbuzuje v  regionu nemalé emoce a proti záměru loni vznikla petice podepsaná mnoha tisíci občanů. Krajští úředníci žádost důkladně prošetřili a zjistili čtrnáct nedostatků, na jejichž odstranění má oznamovatel lhůtu šesti měsíců. „Chtěl bych obyvatele našeho kraje, a zvláště Pardubic, Rybitví a přilehlého okolí, uklidnit. Snaha investora zprovoznit spalovnu nebezpečných odpadů po loňském negativním stanovisku EIA, kdy při veřejném projednávání tisíce občanů řeklo spalovně jasné ne, sice neustala, ale postoj kraje i jednotlivých členů rady se v žádném případě nezměnil,“ řekl náměstek hejtmana Jan Tichý. ● Vedení kraje se v polovině ledna sešlo se starosty obcí s rozšířenou působností. Setkání bylo první od loňských podzimních komunálních voleb. Hlavním tématem setkání byl vedle situace ve zdravotnictví a školství bezpečnostní seminář. Starostům se představili ředitelé krajských složek integrovaného záchranného systému, hovořilo se o platné legislativě nebo o protipovodňové ochraně. Podle bezpečnostního tajemníka kraje Aleše Boňatovského bylo cílem semináře seznámení se s  konkrétními postupy při mimořádných událostech.

CzechTourism v roce 2011

Nová organizační struktura, nová strategie, nové úkoly a cíle Česká centrála cestovního ruchu – Czechtourism vstoupila do nového roku s novou organizační strukturou. Změny v organizaci a personální posily mají zefektivnit činnost celé agentury. Generálním ředitelem zůstává Rostislav Vondruška.

Struktura   bude spočívat  ve čtyřech základních liniích: a) marketingové aktivity b) výzkumy, trendy a inovace c) informační podpora d) interní služby a ekonomika.   Odbor strategie a marketingové komunikace zastřešuje následující oddělení: • marketingové komunikace (dlouhodobé projekty, kampaně, projekty IOP – DCR a incoming, SPA, Golf, CzechSpecials) • Public Relations (cesty odbor-

né veřejnosti do Česka, workshopy, podpora krátkodobých a společenských projektů) • veletrhy a výstavy (veškerá výstavní a prezentační činnost v tuzemsku a v zahraničí) • edice (produkce tištěných materiálů a multimediálních nosičů) • řízení zahraničních zastoupení CzechTourismu  (koordinace komunikace s  pobočkami na blízkých i vzdálených trzích Evropy a světa). Odbor výzkumů, trendů a inovací  CzechTourism  se prostřednictvím tohoto odboru hodlá s  větším důrazem profilovat v  oblasti cestovního ruchu

Informační centrum agentury CzechTourism na Staroměstském náměstí v Praze. ilustrační foto: CzechTourism

jako autorita nejen pro strategické plánování vlastních aktivit, ale především jako důvěryhodný zdroj relevantních informací, statistických údajů a čísel z  oblasti cestovního ruchu a dalších souvisejících oborů pro širokou odbornou veřejnost, média, studenty odborných škol a další.   Odbor Informační podpora oboru cestovní ruchu Odbor zastřešuje všechny informační portály agentury CzechTourism, nově vznikající Call centrum pro širokou odbornou i laickou veřejnost z  domova i ze zahraničí. Odbor bude spolupracovat se strategickou sítí turistických informačních center v  České republice. V  organizační struktuře zůstává pevně zakotven status Odboru ekonomiky a interních služeb. Mezi pilotní marketingové projekty  agentury CzechTourism se budou v  roce 2011 řadit projekty  IOP financované z  prostředků  Evropské unie.  • Rebranding značky Česká republika včetně intenzivní marketingové kampaně na podporu incomingu. • Marketingový mix (reklamní kampaň)   na podporu domácího cestovního ruchu. • Konsolidovaný plán cestovního ruchu.  • Marketingové aktivity na podporu zavedení značky Národního

systému kvality služeb jako konkurenční výhody.

ní podpory oboru cestovní ruch zatím není obsazena.

Od února nově i v Mediálním centru ORBIS Nově zrekonstruované prostory CzechTourismu, přístupné z Vinohradské ulice 46, od poloviny února ještě více otevřou dveře ke  zdrojům informací z  oblasti cestovního ruchu nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Tiskové oddělení agentury finišuje s  přípravami odborných workshopů pro studenty odborných škol, cestovatelských klubů, projekcí filmů s  turistickou tématikou, výstav, prezentací regionálních turistických projektů a řady dalších novinek.  Chybět nebude plán pravidelných tiskových konferencí  a plán medializace tohoto prostoru prostřednictvím celoplošných elektronických médií: ČT24, ČRo1 Radiožurnál, ČRo2 Praha, Rádio Impuls a další.   Osoby na klíčových postech: Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury Marek Mráz, ředitel Odboru strategie a marketingové komunikace Mojmír Mikula, ředitel Odboru výzkumů, trendů a inovací Andrea Gregorová, ředitelka Odboru ekonomiky a interních služeb. Pozice ředitele Odboru informač-

CzechTourism je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. CzechTourism se v rámci podpory příjezdového a domácího

cestovního ruchu zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika, ale i další témata: bohatství historie, zážitková a aktivní dovolená. Kromě těchto zmíněných oblastí CzechTourism dlouhodobě propaguje v domácím cestovním ruchu regionální akce, které byly vybrány ve spolupráci se zástupci krajů. Pavel Klicpera, vedoucí tiskového oddělení, tiskový mluvčí CzechTourism

V pozici generálního ředitele agentury CzechTourism pokračuje Rostislav Vondruška. ilustrační foto: CzechTourism

4

KN | leden 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Primátor Bohuslav Svoboda se sešel s  předsedou Asociace krajů a hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem. Na schůzce řešili nejenom nabídku Prahy přesídlit na její radnici sídlo asociace, ale také otázku členství Prahy v  asociaci a v  neposlední řadě i Slovanskou epopej. Oba politici se shodli na tom, že je nutné vytvořit pracovní skupinu odborníků, kteří situaci kolem Muchova díla budou řešit. ● Od února převezme hlavní město Praha provozování kartového centra, které zajišťuje správu a vydávání karet opencard. Dosud kartové centrum provozovala společnost Haguess, která měla smlouvu do konce prosince. Ve výběrovém řízení se ale nepodařilo najít nového provozovatele a Haguessu byla smlouva o měsíc prodloužena. Po lednu letošního roku kartové centrum přebere sama Praha. ● Primátor Svoboda jednal s  ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem o situaci v  pražských nemocnicích v souvislosti s  ohlášeným odchodem lékařů. Z  jednání vyplynulo, že Praha nepatří mezi regiony, které jsou případnými odchody lékařů výrazně ohrožené. „Nemocnice jsou schopny změnou organizace, změnou struktury, změnou distribuce urgentní péči zajistit, prodlouží se ale doba čekání na plánované operace,“ uvedl po jednání primátor.

PRAHA

Praha sází na vlastní noviny a městské podniky „Praha k informovanosti občanů využívá z tiskových periodik zejména Listy Hlavního města Prahy, které sama vydává. Dále je to pak celostrana v deníku Metro, kterou máme v případě potřeby k dispozici zdarma od Dopravního podniku. Mimo uvedená periodika dále využíváme regionální přílohy celoplošných deníků,“ uvedl tiskový mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

TÉMA Listy Hlavního města Prahy jsou měsíčník, který vychází v nákladu 600 tisíc kusů a je zdarma distribuován Pražanům do schránek. Zároveň je k dispozici na dalších odběrných místech, jako jsou pracoviště magistrátu, pracoviště jednotlivých městských částí a podobně. Roční náklady na Listy hlavního města Prahy včetně distribuce jsou 26,8 milionu korun. „Městské části pak na své náklady vydávají své vlastní noviny či magazíny, které se zabývají děním příslušné oblasti,“ dodal Wolf. Praha vydává také řadu dalších tiskových materiálů, zejména ve formě informačních letáků, brožur a ročenek. Ty vydává každý odbor za svoji gesci, například kultura, životní prostřední, doprava a další. „Televizní a rozhlasovou kampaň využíváme minimálně, spíše se Praha stává partnerem určitých projektů formou záštity, grantu či partnerství. Přímou spotovou placenou kampaň v televizi či v rádiu jsme v posledních letech

nevyužili,“ dodal Wolf. Spotová TV kampaň proběhla pouze v zahraničí se zaměřením na incommingovou turistiku. Mimo výše uvedené formy prezentace magistrát využívá i neadresných direct mailů. Komunikace dělí magistrát na proaktivní a reaktivní. Mezi základní proaktivní komunikační kanály s veřejností patří úřední deska magistrátu, Listy Hlavního města Prahy, Portál praha.eu, sdělovací prostředky, informační a image kampaně Prahy, pro které jsou využívány plochy v rámci Městského mobiliáře JCDecaux. Praha přitom trvale disponuje 320 plochami, dále jsou to reklamní plochy Rencar v městské hromadné dopravě nebo placená inzerce. Komunikace se sdělovacími prostředky probíhá formou pořádání tiskových konferencí, vydávání tiskových zpráv, přímou komunikací s regionálními novináři a redaktory. Přes takzvané Mediacentrum probíhá tiskový servis novinářům, tedy zodpovídání telefonických a elektronických dotazů ve spolupráci s příslušnými odbory pražského magistrátu.

EVROPSKÉ PROJEKTY MAJÍ VLASTNÍ WEBY O publicitu evropských fondů v Praze se stará Odbor fondů Evropské unie. FEU provozuje webové stránky www.prahafondy.eu, kde jsou podrobně popsány oba pražské operační programy - Operační program Praha Adaptabilita a Operační program Praha Konkurenceschopnost, každý z nich má svou podstránku www.oppa.cz a www.oppk.cz; součástí webu je i zasílání newsletteru registrovaným uživatelům stránek. FEU také vydává při každé významnější události tiskové zprávy, ve kterých informuje veřejnost o evrospkých fondech v Praze - například vyhlášení výzvy o podávání projektů, výsledky výzvy, ukončení význačných projektů a změny ve financování fondů Evropské unie v Praze. Významné události týkající se fondů EU v Praze jsou také inzerovány v pražských médiích, jako je napříkald deník Metro, pražské mutace nebo přílohy celostátních deníků a rádio Regina. Velká událost počátku roku, na kterém se prezentují české a moravské regiony - veletrh Regiontour a GO, letos byla bez účasti hlavního města. V tento termín bývá podle slov tiskového mluvčího pravidelně se svým velkým propagačním stánkem na zahraničním veletrhu cestovního ruchu.

Praha je zatím jediným regionem, který investoval peníze do reklamy v celosvětové televizi. V roce 2006 odvysílala reklamní spoty propagující hlavní město stanice CNN. ilustrační foto: Miloš Spáčil „Nicméně Pražská informační služba, kterou město zřizuje, byla letos přizvána na veletrh, aby převzala cenu za nejlepší webový portál. Služba se také pravidelně Regiontouru účast-

ní s informačním stánkem, nicméně v letošním roce vzhledem k úsporným opatřením se nezúčastnila,“ zakončil Wolf.

parlament a zbytek světa, bránící jim přeměnit náš kraj v ráj na Zemi. Počet výskytů jména Rath jsem přestal počítat hned po prvních několika stranách a dosažení čísla třicet,“ uvádí na svém blogu člen strany Svobodní Václav Kareš. Rath a vedení kraje poměrně úspěšně argumentují tím, že minulé vedení kraje nakládalo s časopisem stejně a dokázali, že fotografie s Rathovým předchůdcem Petrem Bendlem byly v časopise za jeho působení v čele kraje ještě častější. Středočeský kraj neposkytu-

je příliš velkou propagaci evropským projektům. Na dotaz, jak šíří informace o grantech a dotačních titulech, odpověděla Mascheková pouze, že prostřednictvím tiskových výstupů. Na internetových stránkách kraje skutečně jsou informace o jednotlivých fondech, například fondu cestovního ruchu nebo kultury a opravy památek. Informace se však většinou omezují na obor, ve kterém se fond angažuje, a kontaktní osoby. Michal Tillgen

Michal Tillgen

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Občané v Mladé Boleslavi bojují za zachování historické budovy vlakového nádraží. Objekt pochází z roku 1863 a dráhy se rozhodly, že bude zdemolován a na jeho místě bude postavena budova vyhovující požadavkům cestujících třetího tisíciletí. To se ovšem boleslavským nelíbí a na facebooku už vznikla petice proti zbourání. Velkou podporou by pro odpůrce bourání mohl být nejenom primátor města Raduan Nwelati, ale hlavně ministr dopravy Vít Bárta. ● Od 8. ledna se v Rabasově galerii v  Rakovníku koná výstava návrhů na zhotovení památníku Jana Husa. Památník by měl stát na hradu Krakovec, který byl místem posledního pobytu Jana Husa před odchodem do Kostnice. Soutěž o zhotovení sochy kazatele vyhlásil kraj loni v září, výběrová komise definitivní verdikt vynese na konci ledna. Hlasovat pro svého favorita mohou i návštěvníci výstavy, jejich hlas ale nebude mít na výběr památníku vliv. ● Už v polovině ledna začali krajští silničáři opravovat rozbité vozovky. Středočeský kraj sepsal seznam úseků, na kterých je nutné pracovat. Důkladnou správku například potřebuje průtah přes Kralupy nad Vltavou. Mnohé radnice si stěžují na to, že krajské silnice fungující jako průtahy měst jsou mnohdy v  horším stavu než městské komunikace.

Kraj chce přilákat celé rodiny Na lednovém Regiontouru Brno se Středočeský kraj představil samostatnou expozicí, v níž nabídl návštěvníkům přehled možností strávení kvalitní dovolené ve středních Čechách. Přehlídka je podle slov krajských představitelů určena pro celou rodinu, nabízí takzvanou aktivní dovolenou, zaměřenou na využití možností komfortních středočeských cyklostezek. „Nově byly návštěvníkům představeny též možnosti rybolovu, honitby a pro milovníky kulinářských specialit měli Středočeši připravený přehled nejlepších hotelů a restaurací, které stojí zato navštívit,“ uvedla tisková mluvčí kraje Berill Mascheková.

TÉMA Zájemci o cestování nebo podnikání ve Středočeském kraji mohou také využívat krajský portál www.centralbohemia.cz. Web ve čtyřech oblastech (akce, fakta, turista a obchod) nabízí zákadní informace o dění v regionu. Například sekce akcí obsahuje interaktivní kalendář, kde si zájemce může najít kulturní, ale i třeba zábavní akce v době, kdy se chystá region navštívit. Ostatní komunikace s veřejností probíhá buď přímo, nebo prostřednictvím vybraných médií. Středočeský kraj pořádá pravidelně tiskové konference po jednání Rady Středočeského kraje. „Důraz klade na co nejrychlejší a vyčerpávající informace, které má veřejnost možnost získat na krajských webových stránkách, a také nejnovější rozhodnutí samosprávy jsou součás-

tí obsahu pravidelných krajských inzercí v celostátních denících a v krajském čtvrtletníku tak, aby je občané mohli zaznamenat,“ uvedla Mascheková.

zveřejnění rozhovoru. Text, který jsme dodali odboru styku s veřejností krajského úřadu, byl, myslím, opozičně korektní a seriózní, Přesto nakonec nevyšel,“ řekla před časem zastupitelka za ODS a předsedkyně kontrolního výboru krajského zastupitelstva Dagmar Nohýnková. „Obsah časopisu je směsí samochvály nejhrubšího zrna a vysvětlování škod způsobených předchozí hrůzovládou ODS. Také se představují náměstci soudruha hejtmana, postěžují si na ODS a na ostatní zlotřilce, jako je vláda,

MAGAZÍN JE TRNEM V OKU OPOZICI Z vlastních tiskovin Středočeský kraj vydává čtvrtletník s názvem Středočeský magazín. „Tento bulletin o třiceti stránkách je distribuován do každé domácnosti v kraji,“ řekla Mascheková. Loni za magazín kraj zaplatil přes pět milionů korun, což je nejvíc po Praze a Jihomoravském kraji. Papírová verze má také svoji elektronickou podobu na webových stránkách www.stredoceskymagazin.cz. Časopis je často kritizován za to, že převážně propaguje osobnost hejtmana Davida Ratha. „Tato tiskovina je jen propagačním materiálem hejtmana Ratha a případně několika dalších z ČSSD. Když jsme požadovali prostor, dohodli jsme se na

Expozice Středočeského kraje nechyběla ani na letošním ročníku Regiontouru v Brně. Jako novinku přivezl kraj nabídku rybolovu, myslivosti a přehled nejlepších hotelů a restaurací. foto: Miloš Spáčil

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | leden 2011 |

5

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2011 Střednědobý výhled na roky 2012 a 2013 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila dne 15. prosince 2010 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2011 včetně střednědobého výhledu na následující dva roky. Rozpočet a střednědobý výhled SFDI v letech 2011 - 2013 vycházejí z předpokladu finančních rámců pro rok 2011 a navrhují finanční rámce pro roky 2012 a 2013.

Rozpočet zároveň reaguje na závazky státu vyplývající z probíhajících programů výstavby dopravní infrastruktury. Ty vycházely z původně plánovaných rozpočtových rámců, ovšem z  důvodů snížení výdajových rámců v posledních letech oproti původně stanoveným hodnotám – pro rok 2011 o 3,1 miliardy korun, tedy z 36,1 miliardy korun na 33 miliard korun – a snižování rozpočtu v roce 2010, dojde nezbytně k významnému krátkodobému propadu v plánu výstavby dopravní infrastruktury. Hlavním podkladem pro sestavení rozpočtu a střednědobého výhledu SFDI jsou strategické záměry ministerstva dopravy v oblasti investic do dopravní infrastruktury v letech 2011 – 2014. Ministerstvo dopravy přehodnotilo původní plány výstavby dopravní infrastruktury a rozhodlo akcelerovat zejména výstavbu obchvatů, místo finančně vysoce náročných investic upřednostňovat akce zkapacitnění současných komunikací a zavádět bezpečnostní opatření na stávající síti a odložit či upustit od některých investičních záměrů. Strategie předpokládá také přesunutí části prostředků fondů EU určených v  Operačním programu Doprava (OPD) pro rozvoj železniční sítě na prioritní osu určenou pro výstavbu transevropské silniční sítě. Možnost tohoto přesunu musí být ještě potvrzena ze strany orgánů EU. Rozpočet pro rok 2011 a v obou letech střednědobého výhle-

du je sestaven jako vyrovnaný, s výhradou, že takto sestavený rozpočet nepokrývá v roce 2011 potřeby financování. SFDI nevykazuje žádné pohledávky (mimo předfinancování) a závazky, které by nebyly v souladu se schváleným rozpočtem SFDI na rok 2010, a v současné době není příjemcem žádného úvěru. Přijetí úvěru ze strany SFDI se nepředpokládá ani v rozpočtovaném období, avšak SFDI zajišťuje roli finančního manažera úvěrů přijatých státem. Sestavování rozpočtu především sledovalo zajištění dostatečné výše finančních prostředků na financování národního podílu a neuznatelných výdajů u akcí spolufinancovaných z fondů EU a alespoň minimální povinný rozsah údržby a oprav stávající sítě.

Indikativní možnosti předfinancování krajů – přehled

Celková bilance příjmů a výdajů na rok 2011

Při sestavování příjmové strany rozpočtu SFDI se vycházelo ze směrných čísel ministerstva financí. Propad příjmů může proti výsledným směrným číslům pro rok 2011 činit podle ministerstva financí až 800 milionů kornun. Kromě prostředků z rozpočtu SFDI jsou pro dopravní infrastrukturu využívány i prostředky z fondů EU a prostředky ze státem přijatých úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na spolufinancování prostředků EU. Finanční toky z fondů EU a z přijatých úvěrů jsou zahrnovány do celkového rámce rozpočtu SFDI. SFDI financuje národní podíl u akcí realizovaných v těch segmentech dopravní infrastruktury, jejichž financování je v souladu s účelem SFDI. Pro akce zařazené do OPD se využívá ke krytí národního podí-

lu také úvěr od EIB, jehož příjemcem je ministerstvo financí a SFDI vystupuje v roli finančního manažera úvěrových prostředků. V roce 2011 již nebude možné pokrýt celý

Rozdělení výdajů dle objemově nejvýznamnějších příjemců v roce 2011

v mil. Kč

objem způsobilých prostředků na spolufinancování ze zdrojů EIB, neboť bude již plně rozdělena alokace na probíhající projekty OPD. I přes dočerpávání alokovaných prostředků EIB na stávající projekty až do 30. června 2012, bude nutné pro nové projekty OPD zajistit současně nový zdroj spolufinancování v  odhadované výši přibližně 20 miliard korun. SFDI bude nadále v rámci možností daných svým rozpočtem podporovat výstavbu a rekonstrukci krajské do-

pravní infrastruktury. Pro rok 2011 se předpokládá, že SFDI v závislosti na možnostech disponibilních finančních prostředků, poskytne na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z fondů EU u akcí spolufinancovaných z fondů EU týkajících se silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů, maximálně částku 1,894 miliardy korun. Tato předpokládaná maximální částka byla rozdělena mezi jednotlivé kraje do globálních položek a její výše byla projednána se zástupci krajů na jednáních na SFDI.

PROJEKTY PPP Pro realizaci některých významných staveb se předpokládá využití financování v  rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru tzv. PPP. Nákladové položky s výjimkou přípravy nejsou v rozpočtu SFDI na tyto akce uvedeny, neboť nebudou kryty prostřednictvím prostředků SFDI. Kompletní dokument k  rozpočtu SFDI na rok 2011 a Střednědobému výhledu na roky 2012 a 2013 je k  dispozici na webu www.sfdi.cz.

Střednědobý výhled SFDI na roky 2012 a 2013 (údaje jsou v milionech korun)

6

KN | leden 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Z  bývalých kasáren v  Písku by se během roku a půl měl stát nový technologický park, ve kterém najdou sídlo firmy zabývající se vývojem informačních technologií. V  Písku by se tak měly objevit společnosti jako je například Microsoft nebo IBM. Rekonstrukce areálu bude stát zhruba 450 milionů korun, více než polovinu nákladů by měla uhradit Evropská unie. Cílem technologického parku je pomoc začínajícím podnikatelům, příliv nových investic do města, uplatnění pro absolventy a spolupráce s  vysokými školami. ● Alšova jihočeská galerie řeší spor o umělecké dílo – vlámský obraz Prodavač vajec. Ten byl za druhé světové války ukraden nacisty a v roce 1995 ho v Holandsku koupil český občan. Ten ho před čtrnácti lety prodal galerii. V  polovině loňského roku se ale o dílo přihlásily dědičky bývalých židovských majitelů. Šéf galerie Lubomír Bednář jim ale napsal, že originál nevydá. „Podle právních i odborných expertíz nemají na obraz právo,“ uvedl Bednář. ● V  rámci základní dopravní obslužnosti by se v  Jihočeském kraji mohla objevit i auta na zavolání. Kraj v  současné době řeší, jak co nejefektivněji využít necelé miliardy, kterou na obslužnost dává. Řešením je jednak nasazování menších autobusů či mikrobusů na málo vytížené trasy nebo právě i vozidla na zavolání.

JIHOČESKÝ KRAJ

Jižní Čechy: region s velmi dobrým webem Jihočeský kraj vsadil na to, že návštěvníky jeho stánku na veletrhu Regiontour bude nejvíce přitahovat projekt Rožmberský rok a materiály pro cykloturisty. Do expozice se proto z Pražského hradu přestěhovala figurína Petra Voka. Na informačním pultu vedle figuríny měli návštěvníci veletrhu možnost získat informace o projektu Rožmberský rok 2011 a jeho přínosu pro turistický ruch na jihu Čech.

TÉMA K dispozici jim byl také rožmberský pas a průvodce po čtyřiadveceti rožmberských lokalitách v jihočeském regionu. „Kdo navštíví všechna v pasu doporučená místa, a nasbírá razítka, získá od Jihočeského kraje hodnotný dárek,“ řekla Petra Jánská z odboru marketingu a cestovního ruchu Jihočeského kraje. V souvislosti s Rožmberským rokem 2011 proto kraj propagoval zejména městské slavnosti, divadelní představení a další akce, které Rožmberky připomenou. Díky projektu, který bude celý rok připomínat odkaz rodu s pětilistou růží v erbu, kraj očekává, že turisté projeví ještě větší zájem než v předešlých letech o jihočeské hrady a zámky. Další oblastí, na kterou po Rožmbercích kraj láká turisty do jižních Čech, je cyklistika. V popularitě vede Šumava a Třeboňsko. Podle představitelů kraje si ale ani další lokality nemohou stěžovat na nezájem. Základní komunikace s veřejností však probíhá prostřednictvím hlavních webových strá-

nek Jihočeského kraje. Vybrané doplňující informace jsou umístěny na subdoménách provozovaných Jihočeským krajem. Z rubriky Užitečné odkazy jsou přímo dostupné i další vybrané internetové zdroje informací. Jsou zde například odkazy na stránky OSN, NATO, UNESCO nebo České televize a Českého statistického úřadu. Zařazeny jsou i regionální informační zdroje jako je Jihočeské letiště České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Státní archivy v Jihočeském kraji, nebo Národní park a CHKO Šumava. GRANTY A DOTACE I S NÁVODEM JAK NA TO Jihočeský krajský webový portál má na rozdíl od jiných krajů dobře zpracované informace o evropských fondech a grantech. Je propojen přímo s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, které vystupuje v roli centrálního koordinátora využívání fondů Unie v České republice. Zájemci o informace se mohou například kdykoliv dozvědět aktuální stav čerpání dotací z takzvaných monitoro-

Jihočeský kraj propagovali na letošním ročníku Regiontouru Rožmberkové. vacích zpráv. K lepší orientaci těch, kteří nejsou v problematice evropských dotací příliš zběhlí, slouží i takové užitečné odkazy, jako je slovníček pojmů nebo přehled nejčastěji kladených dotazů. Zejména však pro tyto zájemce bude užitečný odkaz pod názvem Jak na projekt. A co víc – na stránkách jsou zveřejňované také pracovní příležitosti pro ty, kteří by chtěli v oblasti evropských dotací pracovat. Také Jihočeský kraj má vlastní internetový portál pro turisty. Na stránkách www.jiznicechy.

cz přináší informace o akcích v regionu nebo seznam vybraných turistických cílů. Pomocí webu ale návštěvníci také například naleznou vhodné ubytování ve vytipované lokalitě a vyhledají půjčovnu kol, motocyklů nebo lyží. Kromě toho přináší kraj zpravodajství také prostřednictvím televizních spotů. Jihočeský krajský magazín U nás v kraji je týdeník se stopáží deset minut. Videosoubory jsou uloženy na serveru společnosti RTA, která pořad vyrábí, a na jejím webu si mohou zájemci přehrá-

foto: Jihočeský kraj vat odvysílané videosoubory. Kraj se však se svou propagací neomezuje jen na Českou republiku. V půlce ledna se s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou, radním pro kulturu Františkem Štanglem a zástupci Jihočeské hospodářské komory setkala velvyslankyně Indonéské republiky v České republice Emeria Wilujeng Amir Siregar. Účelem pozvání bylo hledání cest k navázání konkrétní spolupráce v oblasti průmyslu, kultury nebo cestovního ruchu. Michal Tillgen

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Nadační fond Zdravotník má zajistit personál pro nemocnice Plzeňského kraje. Nemocnice v bývalých okresních městech Plzeňského kraje se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalitního zdravotnického personálu, který teď ještě v souvislosti s výzvou lékařských odborů Děkujeme, odcházíme může situaci rapidně zhoršit. Nezávisle na tomto stavu ale před dvěma lety iniciovali sami studující lékaři vznik nadačního fondu Zdravotník, který by měl pomoci personální situaci řešit. ● ŠKODA POWER, patřící do skupiny Doosan, dokončila rekonstrukci turbín ŠKODA 4x220 MW v jaderné elektrárně V2 v Jaslovských Bohunicích za 97 milionů eur. Hlavním účelem projektu bylo navýšení termodynamické účinnosti turbín a obnovení životnosti vyměněných dílů. ● ŠKODA POWER, patřící do skupiny Doosan, poskytla zařízení strojovny parní turbíny za více než 600 milionů korun pro dvě nové paroplynové elektrárny v Pákistánu u severovýchodní hranice s Indií, poblíž Lahore, správního města provincie Punjab. Po ukončení garančních zkoušek bylo vše předáno pákistánským vlastníkům.

Při své prezentaci nevynechal kraj ani Expo Komunikačních kanálů, kterých Plzeňský kraj využívá k  prezentaci památek, sportovišť, akcí a dalších lákadel v regionu, je celá řada. Jedná se například o expozice na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu či organizování vlastního veletrhu Itep; dále kraj využívá k  propagaci tištěných i elektronických médií.

TÉMA Kraj je provozovatelem cestovatelského portálu www.turisturaj.cz i informačních stránek kraje na www.plzensky-kraj.cz. Kraj má také svoje centrum v Bruselu, kde pravidelně organizuje předváděcí a společenské akce. „Úzce spolupracujeme s  informačními centry, kterým poskytujeme celou řadu zdařilých map a propagačních materiálů. Osvědčila se nám také spolupráce s  významnými podniky v regionu – například se společností Škoda, Plzeňským Prazdrojem, společnostmi Bohemia sekt či Stock – jejichž jméno pomáhá budovat pozitivní obraz našeho kraje,“ říká hejtman Milan Chovanec. Významnými partnery, kteří pomáhají budovat dobré jméno Plzeňského kraje, jsou také sportovci – zejména hokejisté a fotbalisté a v  neposlední řadě i Západočeská univerzita, jejíž výsledky výzkumu jsou dobře známé i za hranicemi naší země. Region také vydává řadu propagačních materiálů. Jde například o mapy cyklistických, vo-

dáckých a běžeckých tras, publikace s tipy, kam je vhodné vyrazit s dětmi, co je zajímavé pro seniory a nově vydá tzv. hudební mapu. V  té jsou uvedena všechna místa v regionu spjatá s hudbou – výrobci hudebních nástrojů, rodiště známých osobností, místa konání významných festivalů a hudebních přehlídek. A jaké navštěvuje kraj veletrhy cestovního ruchu? „Z tuzemských veletrhů navštěvujeme Regiontour a Holiday World. V  zahraničí jsme se již – kromě zmíněného Bruselu – prezentovali také např. na Expu v Šanghaji nebo na veletrzích v Utrechtu, Kyjevě či Moskvě. Právě tento týden se účastníme veletrhů ve Štutgartu a Bratislavě. Plzeňský kraj pravidelně představujeme turistickým operátorům na ambasádách a hotelech. Za zmínku stojí uvést města jako je Londýn, Miláno, Vídeň nebo Varšava,“ vyjmenovává aktivity kraje v této oblasti Milan Chovanec. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ JE MĚSÍČNÍK PLZEŇSKÉHO KRAJE „S  regionálními médii spolupracujeme dlouhodobě – s  tištěnými i elektronickými. Propagace

kraje však není stěžejním bodem této spolupráce, tím je pochopitelně zajištění dostatečné informovanosti občanů kraje o běžných provozních věcech souvisejících s  agendou úřadu,“ uvádí Milan Chovanec. Nejvýznamnějším periodikem, které vydává sám Plzeňský kraj, je Měsíčník Plzeňského kraje. Jde o informační bulletin o dění na krajském úřadě, které zásadně ovlivňuje životy obyvatel v kraji. Měsíčník je distribuován prostřednictvím České pošty do schránek. Vydávání měsíčníku je pro kraj stěžejní, stejně tak spolupráce s  regionálními a celostátními médii, která se podílejí na zajištění dostatečné informovanosti obyvatel. Náklady na marketing a komunikaci nepřesáhnou ročně ani 0,3 % ročního rozpočtu kraje. „Marketingový a komunikační mix se neustále přizpůsobuje trendům a možnostem nejen kraje, ale zejména jeho obyvatel. Námi vydávané periodikum se stále ukazuje jako skvělý a velmi účinný komunikační kanál. V současnosti pracujeme na úpravách informačního webu a jeho optimalizaci,“ říká hejtman Chovanec o současných plánech. A jakou filozofii má region při komunikaci s veřejností a se sdělovacími prostředky? „Snahou představitelů kraje je být co nejvíce otevřenou institucí, přinášet relevantní a pravdivé informa-

Co jiného by mohlo expozici Plzeňského kraje na Regiontouru dominovat než obří sud? foto: Miloš Spáčil ce, které jsou občanům k  užitku. Pořádáme pravidelné tiskové konference, snažíme se podávat novinářům, a jejich prostřednictvím i veřejnosti, aktuální zprávy nejen formou tiskových zpráv, ale i další

prezentací v  médiích, aktualizací webových stránek, rychlým vyřizováním telefonických a emailových dotazů,“ popisuje filozofii kraje hejtman. Jana Bartošová

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | leden 2011 |

Vlastní periodikum a denně aktualizovaný web Karlovarský kraj se stará o svou prezentaci všemi dostupnými prostředky. „Otevřenou komunikací s médii - organizujeme tiskové konference k důležitým událostem ze života kraje, vydáváme tiskové zprávy, informujeme veřejnost prostřednictvím Krajských listů a denně aktualizujeme krajský informační portál. Kraj se účastní veletrhů cestovního ruchu, spolupracuje se svými partnerskými městy a regiony, funguje výměna propagačních materiálů,“ říká Jana Pavlíková z oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností.

TÉMA A jak kraj využívá inzerci a reklamu? „Hospodaříme s veřejnými prostředky, proto s penězi na inzerci a reklamu zacházíme velmi obezřetně. Na druhé straně si uvědomujeme, jaký dopad má propagace kraje na rozvoj cestovního ruchu,“ konstatuje Pavlíková. „Spíše než tiskovou reklamu vydáváme tiskové zprávy, spolupracujeme v rámci placených pořadů s dvěma regionálními televizemi a rádiem. Snažíme se využít i všechny neplacené příležitosti k prezentaci kraje. Propagační materiály se zaměřením na lázeňství, památky, kulturu a sport pravidelně využíváme při účasti kraje na veletrzích cestovního ruchu, při setkáních se zahraničními partnery, ale zásobujeme jimi samozřejmě i tuzemská infocentra.“ Karlovarský kraj vydává také vlastní Krajské listy v nákladu 132 tisíc kusů měsíčně, distribuuje je společnost, která má smlouvu s vydavatelem periodika. Cílem kraje je, aby se Krajské listy dostaly do všech domácností v regionu, od toho je také odvozen náklad.

STRUČNĚ A JASNĚ ● O zajištění zdravotní péče v regionu bude jednat Bezpečnostní rada kraje. Kraj tak reaguje na hrozbu odchodu lékařů z nemocnic v Karlových Varech a v Chebu v souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme. V současnosti podalo výpovědi v obou zařízeních celkem 78 lékařů. ● V areálu krajského úřadu vznikla nová naučná stezka. Stezka doplňuje dětská hřiště, tenisové kurty a inlinovou dráhu pro návštěvníky areálu.

OBČANÉ ONLINE SLEDUJÍ ZASTUPITELSTVO Podle Jany Pavlíkové nelze zobecnit, které aktivity jsou stěžejní a které v pozadí, je to případ od případu. Například se často stává, že se na kraj obracejí občané, většinou prostřednictvím internetové odpovědny hejtmana, kteří si na základě článku v Krajských listech chtějí ověřit informace nebo je upřesnit. Díky tomu, že byl zaveden online přenos krajského zastupitelstva na krajském informačním portálu, má kraj přehled i o tom, že lidé pravidelně sledují jednání zastupitelů. Průměrná doba, po kterou uživatelé sledují přenos, dosahuje 2,5 hodiny. Karlovarský kraj se dle slov Jany Pavlíkové snaží zachovat jak tištěnou formu vlastního periodika, tak neustále zlepšovat pro uživatele internetové krajské stránky. Nedá se přesně stanovit, co v propagaci regionu nejvíce funguje, protože těch složek je vždy více najednou - každý projekt se kraj snaží představit médiím a veřejnosti, ať už je to modernizace letiště, zahájení stavby nemoc-

7

Svou typickou kolonádou se i letos prezentoval Karlovarský kraj na Regiontouru v Brně. ničního pavilonu či snaha o zápis lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO, a reakce přicházejí jak na tištěné příspěvky, tak na informace zveřejněné na webu. A jakou filozofii má region při komunikaci s veřejností a se sdělovacími prostředky? „Otevřeně informovat média a veřejnost o činnosti vedení kraje a práci v jednotlivých oblastech, podávat co nejpřesnější informace a sdělovat je včas,“ říká Jana Pavlíková. NA VELETRZÍCH MÁ KRAJ CO NABÍDNOUT V  polovině ledna probíhal v  Brně veletrh cestovního ru-

chu Regiontour, kterého se účastnil i Karlovarský kraj. Jaký je tedy postoj kraje k  podobným akcím? „Bez propagace regionu na veletrzích cestovního ruchu u nás i v zahraničí už není možné mezi ostatními destinacemi obstát, zvlášť, když má Karlovarský kraj skutečně co nabídnout, ať už se to týká bohaté nabídky lázeňství, památek, přírodních krás. Karlovarský kraj se každoročně účastní několika veletrhů cestovního ruchu a to jak v České republice, tak v zahraničí. Na vybrané veletrhy, například Holiday World Praha, Region Tour Brno, Reiselust Bremen nebo F.re.e. München, jezdí Karlovarský kraj s vlastní expozicí o

foto: Karlovarský kraj

velikosti cca 100 m2 a v rámci této expozice dává městům i soukromým subjektům možnost k bezplatné účasti a prezentaci. Toto je využíváno jak velkými lázeňskými hotely, tak menšími ubytovacími zařízeními a cestovními kancelářemi. Možnost bezplatné prezentace ale dostávají i firmy produkující tradiční výrobky, jako je např. Moser nebo Becherovka. Na prezentaci KK s vlastní expozicí se pro loňský rok podařilo získat z ROP NUTS 2 Severozápad 4,3 milionu Kč. Do prezentace na veletrzích v rámci celorepublikové propagace šly 284 tisíce korun,“ popisuje účast na veletrzích Jana Pavlíková. Jana Bartošová

● Kraj bude poskytovat příspěvky na protipovodňovou ochranu. Rozhodl se tak na základě aktualizované Strategie ochrany před povodněmi pro území Karlovarského kraje, která mapuje systém povodňové ochrany za uplynulých 15 let. ● Domov pro zdravotně postižené projde rekonstrukcí. Celková rekonstrukce za 52,3 mil. korun čeká Domov pro osoby se zdravotním postižením „Sokolík“ v Sokolově. Bude financována z krajského rozpočtu a jejím cílem je především zajistit klientům kvalitnější bydlení. ● Kraj v loňském roce zrekonstruoval silnice za 602 miliony korun. Zrekonstruváno bylo přes 11 kilometrů krajských silnic a 4 mosty - ve Žluticích, Pile, v Chyši a Šindelové. Většina stavebních akcí byla financována za podpory dotace z ROP Severozápad.

ÚSTECKÝ KRAJ

S propagací pomůže nový turistický portál Ústecký kraj využívá ke své propagaci všechny standardní komunikační kanály. Věnuje se přitom především propagaci kraje jako turistické destinace, která má co nabídnout. Není se čemu divit. Kraj je totiž stále zatížen průmyslovou minulostí a snaží se bojovat s pověstí regionu, který byl zničen těžbou.

TÉMA Propagace kraje v oblasti cestovního ruchu je však pouze jednou polovinou komunikačních aktivit. Tou druhou je komunikace s vlastními občany. Kraj musí být schopen prezentovat občanům své aktivity a kvalitně komunikovat s veřejností. Jak si stojí v této činnosti? „K propagaci svých aktivit využívá Ústecký kraj nejrůznějších možností. Základním zdrojem informací pro občany kraje jsou webové stránky a také Krajské noviny, které sami připravujeme,“ řekla Krajským novinám tisková mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Novinový titul Ústeckého kraje je podobný listům ostatních krajských samospráv. V  této podobě je list vydáván od roku 2009, a to v nákladu 230 tisíc kusů. Na vydávání krajského listu jde každoročně kolem 350 tisíc korun. „Dříve byl titul přílohou nejrůznějších celostátních novin, respektive jejich mutací pro Ústecký kraj. Finanční náklady na zveřejňování šesti krajských stránek byly měsíc co měsíc stále stejně vysoké a počet prodaných novin přitom klesal, pro-

to jsme přistoupili k tomuto kroku,“ vysvětlil Zbyněk Šebesta z oddělení tiskových informací. Existují však i další cesty jak informovat veřejnost. Podle Magdaleny Hanáčkové představitelé kraje navštěvují různé televizní a rozhlasové pořady, kde mají možnost informovat veřejnost o činnosti samosprávy. „Standardem jsou tzv. hejtmanské dny, kdy se hejtmanka kraje setkává se starosty obcí.“

ně upravovány, aby byly uživatelsky co nejpohodlnější. „V aktuálním roce plánujeme rozšíření o nový komunikační nástroj.“ A co na to odborník na internetové prezentace Tomáš Hodek? Podle jeho hodnocení jde v  porovnání s  jinými kraji spíše o lehký podprůměr. „Velmi podivně působí celková struktura webu, kdy je na úvodní stránce navigace uprostřed a layout se v průběhu listování různě mění,“ řekl Hodek a doplnil, že jinak má web průměrnou grafiku a lze se na něm vcelku slušně orientovat. „Kladně hodnotím možnost vypnutí grafiky.“

NOVÁ STRATEGIE, NOVÝ PORTÁL V  oblasti propagace kraje jako turistické destinace jde především o to, zbavit kraj nálepky nevábného průmyslového regionu. Kraj se o to snaží klasickými způsoby propagace. Patří mezi ně vydávání propagačních materiálů, účast na veletrzích cestovního ruchu a propagace v tištěných médiích. Na veletrzích Go a Regiontour, které proběhly před nedávnem v Brně, kraj navíc obdržel ocenění pro svůj projekt nového turistického portálu Brána do Čech. „Věřím, že až v letošním roce rozjedeme kampaň Brá-

ny do Čech naplno, jak máme v plánu, tak budeme mít velkou šanci získat ještě další ocenění na dalších veletrzích a v dalších soutěžích, kterých se rádi zúčastníme,“ řekl radní pro regionální rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka. Podle něj jsou tyto stránky součástí Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje pro období 2010 – 2015. V kraji navíc postupně vznikají destinační agentury, které si budou samy organizovat propagaci konkrétních míst. „Připravujeme také celokrajský rezervační systém a elektronický kulturní kalendář,“ dodal Radek Vonka. Filip Appl

WEBOVÉ STRÁNKY MAJÍ REZERVY Velký význam hrají při prezentaci kraje oficiální webové stránky. Nabízejí totiž nejen seznámení s  krajem, ale plní i funkci vývěsky krajského úřadu. I proto by měly být přehledné, graficky přívětivé a informačně bohaté. Důležitost stránek potvrzuje i tisková mluvčí. „Oficiální stránky Ústeckého kraje jsou hlavním informačním kanálem směrem k občanům, fungují samozřejmě také jako úřední deska. Zároveň jsou na nich zveřejňovány veškeré aktuální informace o aktivitách politického zastoupení kraje,“ vysvětlila Magdalena Hanáčková. Podle ní jsou stránky průběž-

V oblasti propagace turistických destinací se do toho chce kraj pořádně „opřít“. Více turistů chce dostat například i na známou Pravčickou bránu. zdroj: www.czechtourism.cz

STRUČNĚ A JASNĚ ● Průmyslová zóna Triangle má dva zajímavé úlovky. Kraj podepsal smlouvu o nájmu pozemku s firmou Panattoni Czech Republic Services, která tady chce postavit lisovnu plastových dílů k přístrojovým palubním deskám pro automobilky. Zaměstnat by měla zhruba 150 lidí. ● Dostavba dálnice D8 je stále na mrtvém bodě. Na stavbě pokračují pouze dílčí práce a na nedokončeném úseku přes České středohoří se stále nic neděje. Vše je v  rukou ministerstva dopravy, které se snaží získat nové územní rozhodnutí tak, aby nebylo napadnutelné. Kraj si už dokonce nechal zpracovat studii vlivu nárůstu dopravy na zdraví obyvatel obcí na objízdných trasách. Hejtmanka Vaňhová už vyzvala ministra dopravy k  přijetí opatření, která by vedla ke zlepšení situace. ● Krajský úřad vydal souhlas společnosti Sedlecký kaolin s  těžbou bentonitu mezi obcemi Buškovice a Brody. Zároveň ale stanovil sedmdesát podmínek, za kterých se tak může dít. Mezi nimi je například výstavba silnice, po které budou auta s  vytěženým materiálem jezdit. Stanovil také možnou provozní dobu, včetně zákazu jízdy nákladních aut v  noci, a požaduje také dohodu firmy se silničáři o čištění, údržbě a úklidu používaných silnic.

8

KN | leden 2011 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Sedm projektů chce oživit Kuks a okolí Řízená výzva na předkládání projektů, které tematicky, časově i místně souvisejí s projektem Kuks – Granátové jablko podpořeném v Integrovaném operačním programu, skončila 10. ledna. „Zaregistrovali jsme sedm projektů, v  nichž předkladatelé žádají o více než 123 miliony korun z  Evropské unie,“ řekl Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady. Na výzvu je však vyčleněno ve strukturálních fondech pouze 80 milionů korun. „Předložené projekty mají jedno

společné. Jedná se o doprovodné aktivity, které se turistům nabídnou při návštěvě Kuksu a okolí,“ dodala Lenka Vašátková z  královéhradeckého územního odboru. K  nejnákladnějším projektům výzvy patří  žádost obecně prospěšné společnosti Revitalizace KUKS, která chce více než

31 milion z Evropské unie použít na oživení jednoho z barokních lázeňských domů coby kulturní památky, na rekonstrukci historické tovární vily a vytvoření návštěvnického centra na Kuksu včetně dalších aktivit. O bezmála 30 milionů korun z  Evropské unie žádá ZOO Dvůr Králové na generální přestavbu pavilonu lidoopů na pavilon goril. Další projekt přesahující 25 milionů korun z Unie předložila obec Kuks. Jde o rekon-

strukci centra obce včetně vybudování vycházkového okruhu vedoucího k Braunovu Betlému či k Hospitalu, tedy k turisticky zajímavým cílům na Kuksu. Počítá se také s dokončením cyklotrasy propojené s Modrým pásem Labe, další stezkou pro cyklisty. Všechny zaregistrované projekty jsou  uveřejněny na webu Regionální rady. O tom, které projekty uspějí, rozhodnou členové Výboru Regionální rady letos v červnu. (ej)

Na severovýchodočeské projekty vyplaceno téměř sedm miliard Dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod byly od roku 2008 schváleny pro 486 projektů realizovaných v severovýchodních Čechách. Z evropských fondů se dosud v rámci programu proplatilo 6,9 miliardy korun. Z  Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod zatím čerpají dotace předkla-

datelé 161 projektu z  Pardubického, 157 z Libereckého a 168 z Královéhradeckého kraje. Hra-

nice proplacených prostředků se rok od roku posouvá s přibývajícím počtem realizovaných projektů. Zatímco v  roce 2008 bylo ze strukturálních fondů proplaceno 121,6 milionu korun, předloni to bylo už téměř 2,5 miliardy a loni 4,3 miliardy korun. Například do

cestovního ruchu plyne z ROPu  3,5 miliardy korun. Jen v  loňském roce získalo v této oblasti podporu 128 projektů. Významné evropské dotace přesahující tři miliardy korun jsou vyčleněny také na modernizace a rekonstrukce regionálních

silnic. „Při kurzu 25 korun za EURO můžeme z evropských fondů ještě proplatit 9,5 miliardy

korun,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. (ej)

Strategické plánování obcí, měst a regionů Moderní plánování obcí, měst a regionů je jedním z klíčových faktorů pro vyvážený a komplexní rozvoj území s ohledem na respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Systematická podpora zavádění moderních a mezinárodně uznávaných metod plánování je fundamentem pro vytvoření širokého společenského konsensu nad budoucností regionu. Prostřednictvím zpracování a uplatňování kvalitních strategických rozvojových koncepcí, územních plánů  a dalších dokumentů pro střednědobé a dlouhodobé plánování na úrovni obcí a regionů lze propojit ekonomický a sociální růst s aspektem kvality životního prostředí.

Regiony a obce si prostřednictvím těchto metod, založených na vytvořeném partnerství jednotlivých sektorů (veřejného, neziskového a podnikatelského), mohou specifikovat hlavní směry a cíle rozvoje včetně prostředků k jejich dosažení. Zlepší jejich pozici pro získávání vnějších finančních zdrojů,  zejména dotací. Umožní také obcím a regionům využívat své zdroje a možnosti hospodařit se svými finančními prostředky efektivněji. Jsou dlouhodobým nástrojem rozvoje obcí a regionů snižujícím vlivy a tlaky prosazová-

ní zájmů jednotlivých osob či skupin ve svůj prospěch na úkor zájmů většiny. Centrum evropského projektování (CEP) podporuje při tvorbě všech strategických plánů komunitní způsob zpracování a usiluje o širší zapojování regionálních aktérů do tvorby strategií. Tito aktéři jsou zapojování do přípravy a tvorby na různých úrovních a různou intenzitou. Cílem je, aby strategické plány rozvoje byly vytvořené jako dohoda všech účastníků o dalším rozvoji území, byly reálným a účelným dokumentem vycházejícím ze skutečných potřeb a představ regionu. CEP svou činností podporuje zavádění místní Agendy 21 v regionu Královéhradeckého kraje. Věnuje se trvale udržitelnému rozvoji (TUR)

a indikátorům sledujícím jeho principy. Ve spolupráci s občanským sdružením TIMUR (Týmová iniciativa pro místní trvalou udržitelnost) podporuje rovněž sledování tzv. Společných evropských indikátorů (ECI). CEP dále v oblasti strategického plánování a regionálního rozvoje spolupracuje s Národní sítí zdravých měst. V problematice zapojování veřejnosti, zavádění principů TUR a místní Agendy 21 CEP spolupracuje s dalšími subjekty a uznávanými odborníky v této oblasti, kteří jsou konzultanty či experty probíhajících procesů. PŘÍKLADY REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ Strategie rozvoje regionu Brána do Českého ráje 2007 - 2013 Strategie byla tvořena na základě moderních, obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů obcí a regionů, vycházejících ze vzájemné provázanosti a vyváženosti ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje území. Reálnost, potřebnost a systematičnost Strate-

gie rozvoje regionu Brána do Českého ráje podtrhuje široká participace regionálních aktérů v průběhu celého procesu tvorby dokumentu. Zapojeni byli zástupci všech sektorů: veřejného, neziskového a podnikatelského. Výsledná strategie tak představuje dohodu regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje regionu, vyjádřené v dohodnuté vizi, globálním cíli, specifických cílech a naformulovaných opatřeních vedoucích k naplnění struktury cílů. Strategie byla dokončena v březnu 2007 a je mimo jiné také výchozím dokumentem pro zpracování akčních plánů či specializovaných materiálů cílených k čerpání finančních prostředků např. Leader. Součástí Strategie je obsáhlá databáze místních projektových záměrů čítající přes 600 položek. Strategie rozvoje města Dvůr Králové nad Labem 2007-2016 Proces tvorby koncepčního dokumentu trval od prosince 2006 do června 2007. Dokument je zpracován dle moderně používaných principů a metodických postupů založených na implementaci udržitelné-

ho rozvoje v regionálním plánování a politice města. Byl zpracován v úzké spolupráci MÚ Dvůr Králové nad Labem a CEP za přispění dalších regionálních aktérů a využití principů partnerství v regionu. Zpracovaná je analytická část včetně vyhodnocení dotazníkových šetření mezi veřejností, neziskovým a podnikatelským sektorem a sestavením SWOT analýzy. Na analytickou část navazuje část vlastní strategie ve struktuře od stanovené vize, globálního cíle a strategických cílů do úrovně rozpracování vytyčených prioritních oblastí s definova-

nými specifickými cíli a navrženými možnými opatřeními. Na strategickou část bude navazovat zpracování implementační části (předpokládaný termín zpracování červen - září 2007). Začátkem roku 2008 bylo navázáno na spolupráci mezi městem Dvůr Králové nad Labem a Oddělením rozvoje CEP. Byla zpracována Implementační část Strategie rozvoje města Dvůr Králové nad Labem 2007-2016, která dále rozvíjí strategickou koncepci, vytváří zásobník projektových záměrů a určuje tak již konkrétní kroky k realizaci strategického plánu. (cep)

K novele se bude moci vyjádřit také široká veřejnost Přesně podle plánů ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského v těchto dnech finišují přípravy první verze návrhu velké novely zákona o veřejných zakázkách (137/2006 Sb.). Expertní skupina na ministerstvu pro místní rozvoj tak bude schopna svůj návrh na konci ledna poslat do širšího připomínkového řízení. „Téma zákona o veřejných zakázkách je mediálně velmi vděčné, vítáme tedy všechny konkrétní a relevantní návrhy a připomínky. I proto jsem rozhodl, že návrh novely zveřejníme na speciální webové adrese www.novelaozakazkach.cz,“ řekl ministr Kamil Jankovský. Své připomínky tak bude moci zaslat prakticky každý. Jejich obsah pak posoudí expertní komise a případně je do návrhu zákona doplní. V březnu bude návrh zákona předán do standardního mezirezortního připomínkového řízení a poté projedná novelu vláda. „Na začátek února také připravujeme seminář pro české zákonodárce a pracovníky státní správy o evropské praxi při zadávání veřejných zakázek a systému kontroly včetně postihů při nezákonných manipula-

cích. Přednášet na něm budou čelní představitelé evropské administrativy i členských zemí EU,“ prozradil Kamil Jankovský. „Některé změny musí mít oporu v dalších zákonných úpravách a opatřeních, tak aby byly opravdu účinné a nešlo jen o prázdné proklamace. Proto expertní komise ministra už nyní souběžně připravuje celý balíček navazujících návrhů,“ zdůraznil ministr. Jako příklad byl uveden ÚOHS, který bude potřebovat v souvislosti s velkou novelou posílit pravomoc i personální obsazení. „Například v souvislosti se snížením limitu pro zakázky malého rozsahu očekáváme výrazný nárůst případů řešených úřadem,“ potvrdil Pavel Herman, poradce předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pro veřejné zakázky a člen expert-

ní skupiny ministerstva pro místní rozvoj (MMR). „Žádný návrh jsme nezamítli bez důkladného přezkoumání a hledání reálného naplnění daného ideového záměru,“ řekl Kamil Jankovský. Jeho slova dokládají i základní statistiky o počtu zapracovaných návrhů. V případě Platformy pro transparentní veřejné zakázky jde o téměř 75 procent a u návrhů NERVu v současné době již dokonce o 13 z 15 zaslaných.  Typickým příkladem takového hledání může být i tolik diskutované zapojení datových schránek. „Tento komunikační nástroj není svými parametry primárně vhodný. Protože však dlouhodobě prosazujeme elektronizaci procesu zadávání veřejných zakázek, navrhujeme vytvořit nástroj přesně pro tyto potřeby v rámci připravované Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ),“ popsal práci na novele Michal Koláček, náměstek ministra.  Do expertní komise minister-

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE - NÁHLED VÝSTUPU PRÁCE EXPERTNÍ SKUPINY MMR

Téma Snížení limitů

Úprava kvalifikace

Uveřejňování

Datové schránky

Příchozí návrhy NERVu a Platformy

Zpracováno Expertní skupinou MMR

NERV - Snížení limitů pro zakázky malého rozsahu na 1 mil.Kč a dále vytvořit Souhlas s výhradou. speciální typ zakázek se zjednodušeným zadávacím řízením v intervalu od Nutné vyřešit snížení limitů a jejich hodnotu v návaznosti na úpravu 300 tisíc Kč do 1 mil. Kč. zjednodušeného podlimitního řízení v zákoně o veřejných zakázkách společně s celkovou koncepcí dohledu nad dodržováním zákona ze strany ÚOHS, Platforma - Snížení zákonných limitů pro veřejných zakázek malého rozsahu protože počet řízení, které se povedou dle ZVZ, se zvýší 4krát. („VZMR“) (nyní 2 mil. Kč bez DPH – dodávky a služby, resp. 6 mil. Kč bez DPH – stavební práce) na polovinu. NERV - Kvalifikační předpoklady. Doposud bylo častým jevem, že zadavatel Nesouhlas s protinávrhem (úpravou kvalifikace) formuloval kvalifikační předpoklady tak, aby eliminoval konkurenci a zvítězit Kvalifikační kritéria jsou upravena v zákoně v souladu se zadávacími mohl jen předem určený uchazeč. Namísto složité sítě předpokladů by měly směrnicemi č. 2004/18/ES a 2004/17/ES, které upravují problematiku stačit jen dvě podmínky. Za prvé, čestné prohlášení, že zájemce je schopen kvalifikace detailně. Již dnes je zakázáno a ÚOHS postihováno. projekt provést. Nesplnění bude mít právní důsledky pro statutární orgány Naplnění návrhu se může týkat kontrolní roviny, aby bylo důsledně zájemce, které ponesou osobní finanční zodpovědnost. Za druhé, zájemce postihováno použití omezujících a diskriminačních kvalifikačních požadavků. musí prokázat, že za posledních pět let úspěšně uskutečnil charakterově MMR nesouhlasí s návrhem, aby jedinou kvalifikací bylo prohlášení podobný, byť rozsahem i menší projekt. statutárního zástupce uchazeče, že zakázku zvládne! MMR navrhuje upravit výčet možných kvalifikačních předpokladů, mezi nimiž již např. nebude možnost požadovat různé certifikáty a ISO. Platforma - Navrhuje se výslovně upravit v ZVZ, které informace/dokumenty Souhlas. jsou veřejné a stanovit povinnost zadavatele tyto dokumenty zveřejňovat – v Dojde k rozšíření transparentnosti v tom směru, že dojde ke zakotvení principu, tom okamžiku bude možno tyto dokumenty požadovat též dle InfZ, a to po že informace o zadávacím řízení jsou veřejné. Omezení budou stanovena celou dobu archivace dle § 155 ZVZ. Konkrétně: nabídky uchazečů s výjimkou zákonem a evropskou směrnicí a u nadlimitních zakázek i nadále nebude informací, které podléhají utajení. Zveřejňovat v okamžiku podpisu smlouvy s možné zveřejňovat na národní úrovni takové informace, které by zvýhodňovali vítězem. Zveřejnění znamená zpřístupnění na vyžádání. domácí dodavatele z toho důvodu, že zahraniční uchazeč bude mít omezenější přístup právě k těmto informacím. Všechny ostatní informace musí být přístupné podle zákona o svobodném přístupu k informacím. NERV - Evidenční systém, který zamezuje manipulaci (mazání, antidatování, Souhlas s výhradou. MMR navrhuje vytvořit elektronický nástroj v rámci měnění) v průběhu procesu. Možnost propojení s dalšími evidenční mi NIPEZ podporující elektronizaci zadávání VZ. systémy. Uchování úplné a celistvé dokumentace pro následné zveřejnění. Účelem datových stránek je zajištění komunikace mezi povinnými subjekty, Jednotné formuláře pro podání, vyhodnocení, zprávu a smlouvu. Jedinečné popřípadě subjekty, které se rozhodnou dobrovolně si datovou schránku zřídit. přístupy účastníků procesu s elektronickou Nikoliv k poskytovaní určitého datového skladu (dnes se automaticky po určité stopou. Průběžná kontrola ÚOHS bez časové prodlevy nutnosti vyžadovat době zprávy mažou). Datové schránky jsou i z mnoha dalších důvodů pro dokumenty. Finanční nenáročnost rozšíření funkcionality (oproti nově administraci VZ zcela nevhodným nástrojem. V praxi ke změně příslušných budovaným systémům). dokumentů nedochází během zadávacího řízení. ÚHOS také není vybaven na to, aby případně prováděl průběžnou kontrolu veřejných zakázek. Již dnes mají dotčené osoby přístup ke všem podstatným úkonům zadavatele během zadávacího řízení.

stva pro místní rozvoj pro přípravu velké novely zákona o veřejných zakázkách (137/2006 Sb.) své zástupce vedle MMR vyslaly: ministerstvo financí, minister-

stvo vnitra, ministerstvo průmyslu a obchodu, Věci veřejné, ODS, TOP 09, ČSSD, Národní ekonomická rada vlády (NERV), Úřad na ochranu hospodářské soutěže

(ÚOHS), Platforma pro transparentní VZ, Asociace pro veřejné zakázky (AVZ), Transparency International, Weinhold Legal, Oživení, o. s. (mmr)

LIBERECKÝ KRAJ

KN | leden 2011 |

Prioritní je otevřená komunikace s novináři Liberecký kraj využívá ke své propagaci placenou inzerci velmi omezeně. „Vzhledem k tomu, že máme vlastní krajské periodikum a dále plně využíváme internetové stránky k oslovení a informování občanů, není placená inzerce častá. Pouze v případě nutné mediální podpory, jako je tomu například při vyhlášení výzev na projekty v rámci Evropské unie nebo připomínkových řízení, se rozhodneme využít cestu placené inzerce, vždy však za výhodně uzavřených podmínek,“ říká liberecký hejtman Stanislav Eichler.

TÉMA Noviny, které kraj sám vydává, mají název Měsíčník Libereckého kraje. „Jak již z názvu vyplývá, každý měsíc občané našeho kraje obdrží do svých schránek zdarma periodikum, jež vyčerpávajícím způsobem a vhodnou formou informuje o současném dění v našem kraji,“ doplnil hejtman Eichler. Noviny jsou vydávány v nákladu 182 000 kusů. Dále má Liberecký kraj vlastní devítiminutový pořad Týden v Libereckém kraji, ve kterém každý pátek představuje aktuality z kraje a z jednotlivých rezortů členů rady. Koncepci komunikace nemá kraj písemně ustanovenou ani definovanou. „Prioritní je otevřenost a vstřícnost k novinářům, rychlé a úplné sdělení informací, což novináři ocenili zejména při bleskových srpnových povodních. Rád bych jim tímto znovu poděkoval, neboť naše spolupráce v době povodní byla bezchybná,“ uvedl Eichler. Dodal, že jednou za půl roku se členové Rady kraje setkávají s regionálními novináři. „I tento způsob komunika-

ce a setkávání je potřeba, nestojíme přece na opačných stranách barikády, ale naopak,“ řekl hejtman. Evropské projekty, výzvy, rekapitulace, přípravné semináře jsou součástí tiskových zpráv a avíz vydávaných Libereckým krajem. Na své webové stránky zavěšuje kraj také všechny informace, které získává od Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod. Ta sdružuje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, které pracují s regionálními operačními programy. Veškeré informace také zveřejňuje na svých webových stránkách Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu, které rovněž jednotlivé projekty prezentuje přímo v sídle Evropské unie. „Jako hejtman ve funkci předsedy bruselského Výboru regionů význam evropských projektů chápu, a proto každý výstup z jednání přenáším do Výboru Regionální rady Severovýchod, jehož jsem místopředsedou, mezi ostatní hejtmany,“ řekl Eichler. POHÁDKOVÉ POSTAVY NA STÁNKU Ani letos nechyběl stánek Libereckého kraje na veletr-

9

STRUČNĚ A JASNĚ ● Pozitivní vliv na nezaměstnanost i život ve městě mělo obnovení výroby v  bývalém Crystalexu v  Novém Boru. Nicméně stále tady zůstávají stovky sklářů bez práce. Zatímco kdysi závod zaměstnával přes osmnáct set lidí, nyní v podniku Crystalex CZ, který denně vyrábí zhruba sto tisíc sklenic, jich pracuje kolem pěti stovek a dalších několik desítek firma ještě přijme. I rok po obnovení výroby evidují úřady práce zhruba čtyři stovky uchazečů o práci, kteří naposledy pracovali pro sklářský gigant.

Hosté se u stánku Libereckého kraje na veletrhu Regiontour scházeli pod symbolem krajského města - bílým tygrem. zdroj: Liberecký kraj

● Přibližně 35 milionů korun bude stát nové značení, informační tabule a mapy na zhruba 180 kilometrech tras pro turisty na Liberecku. Trasy pro pěší, cyklisty a běžkaře vzniknou v  rámci projektu Nová hřebenovka v  Jizerských a Lužických horách a na Ještědu. Značení na české i německé straně hranice z  85 procent zaplatí Evropská unie, o zbylých 15 procent se podělí Němci, Liberecký kraj a stát.

roslava Němečka. Jizerské hory a Český ráj propagují pohádkové postavičky akademické malířky Barbory Kyškové, tedy víla Jizerína a její skřítkové. Jaký mohou mít přínos pohádkové postavičky na veletrhu o cestovním ruchu? Náměstkyně hejtmana očekává přínos hlavně v tom, že se ukáže, jak je Liberecký kraj vhodný pro dovolenou rodin s malými i dospívajícími dětmi, a to v létě i v zimě. Michal Tillgen

● Oblíbené turistické centrum Harrachov bude mít i letos svůj hrad. Loni tady návštěvníky zaujal obří sněhový hrad o rozměrech 40 krát 25 metrů, který měl třináctimetrovou věž a dvě bašty. Podle provozního náměstka Sportovního areálu Harrachov Vlastislava Fejkla se hrad bude stavět i letos, Harrachštejn by měl vyrůst už na konci ledna. Letošní hrad by měl být velkou atrakcí i pro děti, kterým nabídne velkou klouzačku upravovanou rolbou.

hu cestovního ruchu Regiontour. „Náš kraj se tradičně účastní mezinárodního veletrhu Regiontour v Brně, neboť je zaměřen zejména na turistické možnosti v regionech. Letošní prezentaci Libereckého kraje jsme zaměřili hlavně na rodiny s dětmi,“ uvedla Lidie Vajnerová, statutární náměstkyně hejtmana pro kulturu a cestovní ruch. Stánku podle ní opět vévodila maketa Ještědu a na jednotlivých bannerech byly prezentovány zajímavé akce pro

rodiny s dětmi plánované v roce 2011. „Z těch nejatraktivnějších akcí vybírám například Sklářské slavnosti v Novém Boru, Slavnosti slámy v Českém ráji, Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantu nebo Bižuterní jarmark v Jablonci nad Nisou,“ uvedla náměstkyně hejtmana. Stánek letos nově oživily pohádkové postavičky. Za Českolipsko se představil všem známý Čtyřlístek - Fifinka, Myšpulín, Pinďa a Bobík kreslíře Ja-

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Kraj sází na tradiční recepty, turistů však ubývá Královéhradecký kraj se propaguje s  pomocí tradičních prostředků. Kraj má své noviny, vystavuje na veletrzích cestovního ruchu a podílí se na celé řadě kulturních a informačních akcí. O svých aktivitách komunikuje hlavně prostřednictvím webových stránek. Ty se přitom řadí k těm povedenějším.

TÉMA Propagace Královéhradeckého kraje je velmi podobná propagačním kampaním v jiných krajích. I zde je nutné rozdělit tuto činnost na propagaci regionu jako turistické destinace a zvyšování povědomí o kraji mezi vlastními občany. Co se týká informování vlastních občanů a zvyšování povědomí o každodenní činnosti kraje, současná samospráva pod vedením ČSSD pokračuje v činnosti předchozích krajských vlád. Kromě internetových stránek kraj využívá především svého periodika, které vychází čtyřikrát do roka. „Královéhradecký kraj vydává čtvrtletník U nás v kraji v nákladu 240 tisíc kusů. Tento titul je distribuován do všech domácností na území kraje,“ řekl Krajským novinám tiskový mluvčí kraje Imrich Dioszegi. Podle něj jde na vydávání tohoto periodika každoročně zhruba 900 tisíc korun. To jsou ovšem jedny z  mála výdajů na komunikaci s  veřejností. Za další produkty tohoto typu kraj podle Dioszegiho neutrácí. „Sázíme přede-

vším na každodenní zpravodajství o rozhodnutích a událostech krajské samosprávy, které by mohlo zajímat veřejnost či novináře.“ Samozřejmostí jsou také tiskové konference a tiskové zprávy, které kraj rozesílá novinářům. Takto nastavená komunikační strategie je podle kraje dostatečná. I proto se v nejbližší době nechystá žádná zásadní změna. „Je možné, že kraj rozšíří portfolio marketingových produktů ve vztahu k veřejnosti, nicméně žádné konkrétní projekty tohoto typu v současné době nestartují,“ doplnil tiskový mluvčí. WEB KRAJE PATŘÍ K TĚM LEPŠÍM Z  hlediska internetových prezentací, které jsou velmi důležité pro správnou propagaci, kraj nabízí dva základní weby. Pro komunikaci s veřejností slouží krajský web. Ten se podle odborníka na internetové portály Tomáše Hodka řadí k  mírně nadprůměrným ve srovnání s weby jiných krajů. Jeho hlavní devizou je podle Hodka čitelné a přehledné rozdělení. „Navigace, kterou na stránkách najdeme, ovšem působí jako pouťový kolotoč,“ dodává kriticky Hodek. S webem je kraj spokoje-

I kraj si uvědomil, že vojenské památky v čele s dělostřeleckou tvrzí Hanička mají velký turistický potenciál. zdroj: www.kr-kralovehradecky.cz ný. „V současné době považujeme webovou prezentaci kraje za zdařilou. Od roku 2008 kraji slouží nová webová prezentace, která využívá jednak nový grafický styl (autor za něj dostal Národní cenu za grafiku). Vnitřní uspořádání informací zase vycházelo z auditu starých webových stránek. Proto šla tvorba nového webu maximálně vstříc potřebám běžného uživatele,“ prohlásil tiskový mluvčí. Dalším důležitým portálem, který už ovšem souvisí s  turismem, je portál cestovního ruchu. Jeho vznik a provoz je financován z Evropské unie. Jde o graficky a informačně poměrně kvalitní web, který poskytuje kompletní servis informací a aktualit o možných turis-

tických destinacích v kraji. Na jeho stránky se lze dostat z  oficiálního krajského webu. TURISTŮ PŘIJELO MÉNĚ Co se týká další propagace kraje v oblasti cestovního ruchu, také zde nenajdeme žádné překvapení. Samozřejmostí je účast kraje na veletrzích cestovního ruchu. Právě veletrhy jsou cestou, jak distribuovat propagační materiály a představit veřejnosti možné turistické destinace v kraji. Poslední takovou akcí byla účast kraje na známém veletrhu Regiontour v  Brně. Region se tam představil jako ráj milovníků vojenské historie. Návštěvníky če-

kaly na prezentaci kraje například virtuální prohlídky po objektech opevnění při česko – polské hranici. Kromě opevnění se samospráva zaměřuje i na ostatní turistické aktivity. „Každoročně poskytujeme milionové dotace například na provoz cyklobusů a budování cyklostezek, na udržování turistických tras a běžkařských stop či na prezentaci regionu doma i v zahraničí,“ řekl náměstek hejtmana Josef Táborský. Přes veškerou snahu počet turistů v  kraji klesá. Ve druhém čtvrtletí loňského roku přenocovalo v  kraji o sedm procent zahraničních turistů méně než v roce 2009. Tuzemských turistů mírně přibylo. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ● Na opravy svých silnic letos Královéhradecký kraj dá přibližně půl miliardy korun. Peníze půjdou do rozsáhlých rekonstrukcí delších úseků silnic, stavebních prací na opěrných zdech horských silnic a na opravy mostů. Jednou z velkých stavebních akcí bude například rekonstrukce opěrných zdí na silnici mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem. Pětaosmdesát milionů korun půjde na opravy mostů. Loni se za opravy utratilo 428 milionů. ● Na základě přehledu daňových příjmů za loňský rok spočítal kraj, že ho hospodářská krize v roce 2010 ochudila o téměř 300 milionů korun. Porovnával přitom stav s  rokem 2008. Příjmy kraje zatím nedosáhly ani úrovně z  roku 2007. V  rámci úspor kraj mimo jiné sjednocuje nákupy pro svůj úřad a příspěvkové organizace, jeho investiční politiku pak na přijatelné úrovni drží schopnost efektivně čerpat evropské dotace. ● Na 24. ledna je naplánována schůze krajské pracovní skupiny, která se zabývá zajištěním péče o obyvatele kraje v  případě masivního odchodu lékařů z  nemocnic. Podle vedení kraje se nemocnice budou muset od poloviny února zaměřit především na akutní péči a odsouvat plánované výkony. Situaci může zvrátit pouze úspěšné vyjednávání s lékaři. Na schůzce pracovní skupiny bude rozplánováno zajištění péče ve všech nemocnicích a bude určeno, kam mají záchranáři vozit pacienty.

10

KN | leden 2011 |

REGIONTOUR 2011

V Brně se konal jubilejní Regiontour Na začátku ledna mají představitelé krajů v  diáři jednu společnou událost – veletrhy cestovního ruchu Regiontour a GO konané v  největším pavilonu brněnského výstaviště. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy vystavovatelé zabrali více než deset tisíc metrů čtverečných a během čtyř dní se v Brně představili více než třiceti tisícům návštěvníků. Mezi významné hosty veletrhu patřil hned první den dvacátého ročníku veletrhu ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. „Z toho, jak stánky vypadají a jak jsou připravované, je vidět, že lidé mají zájem a chtějí svůj kraj prezentovat co nejlépe. Oproti minulosti je to určitě posun,“ uvedl ministr. Připravil: Miloš Spáčil Krátce po zahájení letošního Regiontouru podepsali hejtmané čtyř moravských krajů se župany čtyř slovenských krajů dohodu o podpoře Baťova kanálu.

Kromě současného ministra pro místní rozvoj byl na Regiontouru i jeho předchůdce a zároveň šéf CzechTourismu Rostislav Vondruška.

Na jihomoravském stánku byla za účasti ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského pokřtěna knížka Poklady moravských hradů a zámků.

Veletrh cestovního ruchu si ani letos nenechal ujít místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

Slováci svou prezentaci zaměřili dominantně na letošní hokejový šampionát, který hostí Bratislava a Košice.

Stěny pavilonu ozdobil EKO-KOM ve spolupráci s agenturou Dobrý den představující výsledky soutěže pro děti, které z odpadových materiálů vyráběly znaky českých a moravských měst.

Ministra Jankovského vzali hejtmani na tůru po krajských expozicích. Ani na stánku Moravskoslezského kraje nechyběl přípitek.

V expozici Vysočiny připravil hejtman Jiří Běhounek kromě tekutého občerstvení i malé dárky.

Tradicí je na Regiontouru i stánek České republiky, který připravuje agentura CzechTourism.

Regiontour nabídl i přehlídku nejrůznějších řemesel reprezentující jednotlivé regiony.

Pravá moravská cimbálovka a mezi posluchači zlínský a liberecký hejtman, Stanislavové Mišák a Eichler.

Na stánku Libereckého kraje to vypadalo, jako by se ministr modlil, aby už skončily tahanice kolem lyžařského mistrovství. Spíš ale přemýšlel, jak i tady originálně říct, že kraj má pěknou prezentaci.

Expozice krajů, měst, mikroregionů a turistických destinací zaplnila obří pavilon do posledního místa.

Vítězové soutěže ve výrobě znaků měst z odpadových materiálů si v rámci Regiontouru převzali ocenění.

ROZHOVOR

KN | leden 2011 |

11

„Doufám, že zvítězí zdravý rozum a zodpovědnost,“

odhaduje budoucí vývoj v nemocnicích místopředseda Asociace krajů Radko Martínek Na konci loňského roku si české a moravské kraje připomněly desáté výročí své existence. Zároveň současné politické reprezentace regionů zahájily druhou polovinu svého vládnutí. Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek je i vzhledem k blížící se volbě předsedy ČSSD tak zaneprázdněn, že sešlo z domluveného rozhovoru. O zmíněných tématech jsme si proto povídali s prvním místopředsedou asociace, hejtmanem Pardubického kraje Radko Martínkem. V  rozhovoru došlo i na otázky blízké budoucnosti, například k plánovanému odchodu lékařů z krajských nemocnic. Vážený pane hejtmane, kraje nedávno oslavily desetiletí své novodobé existence. Jak jejich působení hodnotíte? Existenci krajů hodnotím jednoznačně pozitivně. V praxi se ukázalo, že tento článek veřejné správy a rozvoje regionů je plnohodnotný, funkční a akceschopný. Vytváří pevný most mezi státem a obcemi, mezi státem a občany. Čím déle kraje fungují, tím se zdokonaluje jejich fungování ve prospěch konkrétních regionů. A co víc, v rámci Asociace krajů České republiky dochází k výměně konkrétních zkušeností ve všech oblastech života, což dává předpoklady k hledání a nacházení nejschůdnějších cest k prosperitě regionů. Asi se shodneme na tom, že běžní občané sledují to, co se děje v rámci jejich obce, a pak je jejich pozornost upřena na vrcholnou politiku. Nemrzí vás, že kraje stojí poněkud stranou zájmu? Nemyslím si, že by se občané o dění v krajích nezajímali, že by k němu zůstávali neteční. Ostatně svědčí o tom desítky dotazů k nejrůznějším tématům, které nám každý den přicházejí, stejně jako spousta otázek, na které lidem odpovídám při besedách a setkáních. Důvod toho, proč jsou kraje vnímány spíš okrajově není ovšem v jejich významu, vždyť pro občany spravují školství, zdravotnictví, dopravu apod. Co je podle vás možné udělat pro větší sebepropagaci krajů? Je prezentace krajů před vlastními občany dobrá? Domnívám se, že kvalita sebepropagace konkrétních krajů je odvislá od jejich každodenního fungování a konkrétní práce ve prospěch daného regionu. Z tohoto úhlu pohledu si myslím, že prezentace Pardubického kraje je dobrá, ale vždy je co zlepšovat. Kraje se před deseti lety, v době svého vzniku, dělily na plnohodnotné, které měly všechny krajské instituce, a na ty, které krajské soudy či krajská policejní ředitelství neměly. Jaká je situace nyní? Jsou už plnohodnotné všechny kraje? Až na soudy je možné všechny kraje řečeno vašimi slovy považovat za plnohodnotné. Podle mého názoru byly plnohodnotné vždy. Plnohodnotnost nespočívá v  množství poboček místních úřadů.

Položím vám nyní s dovolením jednu hypotetickou otázku: bylo by možné fungovat bez onoho středního článku, který tvořily okresy a nyní ho tvoří kraje? Jak by fungoval stát, kde by byla jen úroveň obcí a pak až stát? I když jde o hypotetickou otázku, nedovedu si představit fungování státu bez konkrétního mezičlánku. Krajské instituce mají přece jen blíž k lidem než ministerstva, detailněji znají problematiku mikroregionů a obcí, mohou pružněji reagovat na řešení každodenních problémů a rozpracovávat politiku státu na konkrétní a detailnější opatření, a to v bezprostředním kontaktu s orgány měst a obcí. Pokud by neexistovaly, rozhodovalo by se o všem v  Praze, a to nikdy nebylo optimální. Krajské zřízení v našich zemích existuje již od středověku. Současné krajské samosprávy jsou v polovině svého volebního období. Myslíte, že jste úspěšní? Domnívám se, že úspěšní jsme, byť samozřejmě jsou problémy, které musíme řešit v dlouhodobějším horizontu, jako je například demografický dopad na naše školství, personální zabezpečení zdravotnictví, dopravní infrastruktura a obslužnost. Velkým mediálním tématem první poloviny vašeho volebního období bylo hrazení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Bylo uchopení této problematiky, viděno z dnešní perspektivy, správným krokem? Sociální demokracie vždy byla proti regulačním poplatkům, neboť se oprávněně domníváme, že vlastně nic neregulují. Proto si myslím, že jejich dočasné hrazení bylo správné. Logické ovšem bylo, že když se nám na parlamentní půdě nepodařilo prosadit plošné zrušení poplatků, že jsme od hrazení ustoupili. Poplatky byl typický mediální pseudoproblém. Potíže zdravotnictví jsou mnohem hlubší. Rozlet krajských samospráv, jako ostatně všeho, výrazně zbrzdila světová hospodářská krize. Privátní sektor se z ní už vzpamatovává, ovšem ten veřejný je vždy ve zpoždění. Kdy budete moci říci, tak už je to za námi? Asi se neshodneme, protože stavebnictví, které ukazuje, jak na tom je česká ekonomika,

se zatím z  krize nedostalo. Na krajské úrovni jsme okamžitě zareagovali na pokles daní. Omezili jsme provozní náklady, snížili ceny za veřejné zakázky a také například centrálně do letošního roku nakupujeme elektrickou energii a plyn. Dopady krize jsme vyřešili, ale zhruba miliarda příjmů, o které jsme přišli, chybí. Letos vás v prvním čtvrtletí čeká poměrně velká zkouška, a to hromadný odchod lékařů z nemocnic. Jaký vývoj situace předpokládáte a jak jste na to jako hejtmani připraveni? Pokud lékaři nestáhnou výpovědi, budeme muset v konkrétních nemocnicích a na konkrétních pracovištích uskutečnit krizové plány tak, aby situ-

ace co nejméně zasáhla pacienty. Doufám, že zvítězí zdravý rozum a zodpovědnost. Představitelé krajů si právě v souvislosti s odchody lékařů ne zcela notovali s ministrem zdravotnictví. Jaký je obecně vztah krajských samospráv se současnou vládou? Jistě. My pochopitelně nemůžeme souhlasit s poněkud přehlíživým ministerským pohledem na tento problém. Máme pocit, že ministerstvo problém podceňuje. Jinak spolupráce krajských samospráv s vládou či jednotlivými ministerstvy je myslím věcná a konstruktivní, byť samozřejmě v řadě oblastí máme odlišné názory na řešení konkrétních otázek. To je pochopitelně dáno rozložením

politických sil na jedné i druhé straně. Ačkoliv bychom náš rozhovor měli vést zejména o krajích, nedá mi to nepoložit i stranickou otázku. Blíží se volba předsedy sociální demokracie a rozhodovat se bude mezi Bohuslavem Sobotkou a předsedou Asociace krajů České republiky Michalem Haškem. Kdo by vám osobně víc vyhovoval v čele strany? Oba kandidáti jsou mými dlouholetými přáteli a spolupracovníky. Jsou mimořádně pracovití a znalí politické práce. Jejich šance jsou myslím vzácně vyrovnané. Výsledek volby nebudu nikterak předjímat. O novém předsedovi rozhodnou delegáti březnového sjezdu.

S dovolením položím i dotaz soukromého rázu. Měl jste, pane hejtmane, určité zdravotní komplikace, a pokud vím, stále jste v léčení a čekáte na transplantaci. Je váš současný zdravotní stav již lepší? Člověk si nesmí tyto problémy připouštět, a už vůbec ne nechat se jimi limitovat v práci. Nezastírám ovšem, že na zákrok, který mě čeká, myslím. Nedávno jste se také stal dědečkem. Jak si užíváte tuto novou životní roli? Novou životní roli si užívám moc. Jsem hrdým dědečkem. Je to radost. Připravil: Miloš Spáčil

12

PUBLICISTIKA

KN | leden 2011 |

Přímá volba starostů: víc užitku nebo problémů? Přímá volba starostů je zaklínadlo, které nám vláda přednáší stále častěji. A je také stále pravděpodobnější, že se tohoto nového volebního principu dočkáme. Zřejmě už v roce 2014. Poslední posun zaznamenalo téma začátkem tohoto roku. Vláda vzala na vědomí analýzu ministerstva vnitra. Na základě toho připraví změnu zákona, který předloží k posouzení parlamentu. Nejprve je ale nutné zvážit, zda nemůže být taková změna napadena u Ústavního soudu ČR. Jde totiž o hodně. „Přímá volba starostů by se týkala až tří a půl tisíce vesnic, to je ohromné množství,“ řekl po jednání vlády ministr vnitra Radek John. Jeho ministerstvo navrhuje, aby přímo volily starostu obce do 1,5 tisíce obyvatel, a to s jednou podmínkou: Voliči by se museli v referendu rozhodnout, že zruší obecní radu a místo ní si přímo zvolí starostu. Takto zvolený starosta by byl nezávislý na zastupitelstvu a odvolatelný zase jen referendem. Proč tento krok? Vztah voleného starosty a zastupitelstva totiž může být problém. Příkladem je Slovensko, kde už přímou volbu starosty mají. Zmíněná analýza ministerstva vnitra poukázala na to, že mohou vznikat patové situace v případech, kdy starosta a zastupitelstvo nemají vůli spolupracovat. Johnovo ministerstvo si uvědomuje i další problémy přímé volby. Například peníze. Nic totiž není zadarmo. V tomto případě by dal stát víc peněz za dvoukolovou volbu a obce by zase daly více peněz na platy starostů. Ti by totiž (za situace kdy plní funkci rady) museli být

uvolněni a dostávat tak plný plat. Nevyjasněná je i otázka pravomocí takového starosty. SHODA EXISTUJE Přímá volba starostů je na tom možná podobně jako přímá volba prezidenta. Všichni o ní mluví, všichni ji vlastně odhodlaně podporují, ale až dosud se nikdo neodvážil přejít od slov k  činům a prosadit ji. Tentokrát se však zdá, že by celá věc mohla být dovedena do konce. Vládní koalice se k tomu zavázala v  programovém prohlášení a současné kroky potvrzují, že to myslí vážně. Motorem celého záměru prosadit přímou volbu starostů jsou Věci veřejné. Pro jsou ale i ostatní koaliční strany. „Přímá volba starostů by zvýšila zájem občanů o veřejný život,“ prohlásil například šéf strany TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Také předseda vlády Petr Nečas z ODS je pro. V minulosti řekl, že přímou volbu podporuje, ale že je nutné celou věc důkladně připravit. Opozice je s  postojem vůči přímé volbě opatrná. ČSSD chce na jednu stranu posilovat prvky přímé demokracie, na druhou stranu upozorňuje, že se to musí udělat dobře. Stínový ministr vnitra Jeroným Tejc upozorňuje

Ilustrační foto. například na problém odvolatelnosti starostů. „Při odvolávání referendem by se mohlo stát, že budou probíhat permanentní volby a každé tři měsíce se bude konat, byť neúspěšné, referendum o odvolání starosty,“ poznamenává Tejc. Jinak se ale sociální demokracie vzácně

Plzeňsko dál bez dluhu V  loňském roce prošlo vedení Plzeňského kraje velkými personálními změnami. Milada Emmerová rezignovala po svém zvolení poslankyní na post hejtmana Plzeňského kraje a na její pozici byl zvolen bývalý první náměstek hejtmanky pro finance Milan Chovanec. Změna ve vedení kraje však nepřinesla změnu v  postoji kraje k  zadlužování. Plzeňský kraj chce být i nadále jediným nezadluženým krajem v České republice. Co k tomuto rozhodnutí kraj vedlo a vede? „Zadlužit kraj je nesmírně jednoduché. Je však velmi důležité mít dopředu precizně spo-

čítáno, zda a za jakých okolností je kraj schopen dluh splácet. Není však pravdou, že by si náš kraj nepůjčoval vůbec. Půjčujeme si však pouze krátkodobě, a to na předfinancování projektů placených z evropských fondů,“ říká k  postoji kraje hejtman Milan Chovanec. Vzhledem k tomu, že většina krajů si úvěry bere pro kofinancování projektů financovaných z fondů EU, nemá tedy odmítání úvěrů negativní vliv na investice právě z eurofondů? „Rozvoj našeho kraje rozhodně nijak nezaostává za rozvojem ostatních regionů. Kraje jsou dlouhodobě podfinancované, a to se jinak než změnou roz-

počtového určení daní nedá změnit. Jak jsem říkal v  předchozí otázce, jsme připraveni půjčit si krátkodobě na předfinancování evropských projektů. Tedy na peníze, které se po dokončení projektu vrátí. Kofinancování chceme i nadále platit z  rozpočtu, jedná se o vlastní podíl kraje ve výši cca 15 %. U větších projektů placených z  fondů EU se nám daří tzv. etatizace, která zabezpečuje průběžné proplacení projektu. Nemusíme tedy čekat až na konec výstavby, kolaudaci atd. Naši předchůdci byli v čerpání evropských peněz velmi neúspěšní. Snažíme se to vylepšit,“ říká hejtman Chovanec. Jana Bartošová

shoduje s  vládní koalicí. Dokonce i ve způsobu volby, který má být dvoukolový. „Jen tak lze zajistit, aby měl podporu většiny občanů a nebyl jen reprezentantem nejsilnější menšiny. Zároveň dvoukolová volba částečně eliminuje riziko, že starosta bude reprezentovat zcela

foto: KN

odlišné názory než většina v zastupitelstvu, a bude tak docházet ke sporům blokujícím chod obce,“ řekl stínový ministr a dodal, že je nutné zvážit i změnu způsobu volby v  ostatních obcích nad 1 500 obyvatel.  Filip Appl

Bitva mezi Haškem a Rathem: Asociace se stěhuje Vztah mezi předsedou Asociace krajů Michalem Haškem a hejtmanem Středočeského kraje Davidem Rathem není právě nejvřelejší. Naposledy se to projevilo, když David Rath vypověděl smlouvu Asociaci krajů o výpůjčce nebytových prostor a movitých věcí. Jinak řečeno David Rath vypověděl Asociaci krajů z kanceláří Středočeského kraje. A důvod? Prý je potřebuje... Asociace se tak stěhuje. A už má i kam. Úřad se přesune na pražský magistrát. „Chtěl bych tímto hlavnímu městu vyjádřit poděkování,“ řekl jihomoravský hejtman. „Určitě se stihneme odstěhovat tak, abychom panu Rathovi ke konci ledna předali prázdné kanceláře,“ dodal s  mírnou ironií Hašek. Asociace by údajně

měla získat dvě až tři kanceláře. Rathovým krokem byl Hašek viditelně zaskočen a zklamán. Podle něj mohl hejtman svůj úmysl dopředu oznámit a standardně se dohodnout. „Týmovým hráčem nebyl hejtman v asociaci bohužel nikdy.“ Rathovy neshody s ostatními hejtmany se v poslední době mno-

ží. V polovině listopadu jako jediný nehlasoval pro nové vedení Asociace krajů, kdy Hašek obhájil šéfovský post. V létě Rath přišel o funkci místopředsedy asociace. Mezi Haškem a Rathem v minulosti padala také ostrá slova. Hašek středočeského hejtmana v srpnu obvinil z toho, že vyvolává ve straně rozkol, a nazval ho samozvaným krakenem. Rath Haškův mediální útok označil za hulvátský a v nadsázce varoval, že kraken byla poměrně nebezpečná mytologická bytost, a Hašek by si měl proto dát pozor, aby ho tento kraken nezašlápl. Filip Appl

Tlak lékařů dál trvá. Heger odkazuje na reformu (pokračování ze strany 1)

A co vlastně lékaři požadují? Především navýšení platů. Podle kvalifikace by se měl základní plat lékaře zvednout na 1,5 až trojnásobek průměrného platu. Pokud se vláda nezačne urychleně snažit o navýšení platů lékařů, odbory chtějí dotáhnout celou akci až do konce. KRAJE PRACUJÍ NA OPATŘENÍCH Pokud by taková situace nastala, mají nemocnice a kraje už nyní připravena některá opatření. Například na Vysočině by v takovém případě plnohodnotně fungovala pouze nemocnice v  Pelhřimově. Podle hejtmana se bude kraj snažit koordinovat péči tak, aby nemocnice mohla zajišťovat konkrétní úkony i za jiné nemocnice. Jinak ale Vysočina postupuje podobně jako ostatní kraje.

Hejtmani sestavili krizové štáby a vydali pokyny, aby ředitelé nemocnic dál vyjednávali o stažení výpovědí. Řada nemocnic však nechce nechat nic náhodě a hledá za odcházející lékaře náhradu. Mnoho lékařů tak nakonec může čekat nepříjemné překvapení: Už se nebudou moci vrátit. Částečné řešení se nabízí u našich sousedů. O práci v  českých nemocnicích mají totiž zájem slovenští lékaři. Není se čemu divit. Česko jim může nabídnout vyšší plat i lepší pracovní podmínky. „Další alternativy zatím nemáme připraveny, stále čekáme, že ministerstvo zdravotnictví dojde k návrhu nějakého řešení. Lékaři čekají konkrétní návrhy reformy, zatím slyšeli jen prázdné sliby,“ řekl hejtman Běhounek. O posunu se dá mluvit po jednání Asociace krajů s  ministrem Leošem Hegerem. Hejtmani s  ministrem probrali řadu opatření, která lze v  celé věci

udělat, včetně možností jak ušetřit. „Pro kraje je klíčové, že ministr přislíbil součinnost fakultních nemocnic,“ řekl předseda asociace Michal Hašek a dodal, že hejtmani dělají již delší čas takové kroky, aby byli na krizový okamžik po prvním březnu připraveni. „Doufám, že dnešní jednání bylo impulsem, aby na tom bylo stejně i ministerstvo zdravotnictví,“ řekl Hašek. POČKEJTE NA REFORMY, VYZÝVÁ MINISTR Také ministr označil setkání za velmi přínosné, ačkoliv zopakoval, že není možné nárazově zvýšit tok financí do zdravotnictví a znovu odkázal k reformě, kterou představil začátkem roku. Ta prý postupně vyřeší i nízké platy nemocničních pracovníků. „Sehnat deset miliard do zdravotnictví dnes možné není. Budu se snažit je přesvědčit, že reformní kroky, které

máme naplánované, jsou výrazné a razantní. Například úhradové standardy, otevřená diskuse o tom, že ne veškerou péči je možné každému zaplatit, a že se z  ní musí vybrat ta nejdůležitější. Musí se určit ta, která bude dostupná pro všechny a ostatní připlácená. To jsou kroky, které jsou po padesáti letech průlomové,“ řekl ministr. A co tedy souhrnně přinese nová reforma, kterou ministr označil za odstartovanou? Skládá se ze čtyř základních pilířů. Prvním je vymezení standardní a nadstandardní péče a definování toho, na co má pojištěnec nárok ze zdravotního pojištění. Dalším bodem je definování toho, jak se má správně postupovat při poskytování péče. Třetím pilířem je větší kontrola nákupů nových technologií a snaha více šetřit v této oblasti. V neposlední řadě chce ministr upravit pravomoci a povinnosti zdravot-

Dají lékaři ministrovi odklad do doby rozjezdu reformy zdravotnictví, nebo se v březnu nemocnice v krajích dostanou do krizové situace? ilustrační foto: www.facebook.com/dekujemeodchazime

ních pojišťoven. Poslední bod možná potěší hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, který dlouhodobě brojí proti postupu pojišťoven. Ty podle něj platí z rozhodnutí ministerstva krajským nemocnicím

výrazně méně než státním nemocnicím. „Dostávají podstatně méně peněz než ostatní segmenty. Přitom jde o páteřní síť českého zdravotnictví, která zajišťuje akutní péči,“ dodal David Rath. Filip Appl

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | leden 2011 |

13

Pravidla pro poskytování příspěvků pro rok 2011

Na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech Státní fond dopravní infrastruktury k naplnění svého účelu ve smyslu § 2, odst.1, písm. h) zákona č. 104/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a po schválení Výborem Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) dne 30. 11. 2010 stanoví tato PRAVIDLA pro poskytování příspěvků na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech (dále jen „akce“) z rozpočtu SFDI pro rok 2011: 1. Věcná orientace akcí V souladu s účelem, pro který se poskytuje finanční příspěvek z rozpočtu SFDI podle těchto Pravidel, lze poskytnout finanční příspěvek výhradně na: • výstavbu cyklistické stezky na opuštěném drážním tělese. Cyklistická stezka je pro účel těchto Pravidel, ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění a vyhlášky č.104/1997 Sb., v platném znění, místní komunikací IV. třídy nebo veřejnou účelovou komunikací, ze které je vyloučen provoz silničních motorových vozidel 1, která: - svými parametry splňuje požadavky pro cyklistické stezky uvedené v ČSN 73 61 10 a v Technických podmínkách 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“, - je zařazena silničním správním úřadem jako cyklistická stezka nebo smíšená stezka pro pěší a cyklisty nedělená nebo dělená, - je značena ve smyslu vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 30/2001 Sb., v platném znění, dopravním značením C8a – cyklistická stezka, C9a – smíšená stezka pro pěší a cyklisty nedělená nebo C10a – smíšená stezka pro pěší a cyklisty dělená. Výstavbou se pro účel těchto Pravidel rozumí proces realizace nové cyklistické stezky. 2. Výše příspěvku a procento spoluúčasti pro každou vybranou akci Z rozpočtu SFDI pro rok 2011 lze poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 75 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části akce. Příspěvek SFDI nelze kombinovat s prostředky strukturálních fondů EU a regionálního operačního programu. V rámci akce, která byla vybrána pro poskytnutí příspěvku, SFDI nefinancuje jako neuznatelné náklady zejména tyto položky: • Náklady na odstranění železničního svršku a náklady související s odstraněním ekologických zátěží. • Chodníky pro pěší u cyklostezky označené značkou C10a2. • Hmatová (slepecká) dlažba (s výjimkou, kdy cyklostezka kříží komunikaci pro pěší). • Veřejné osvětlení cyklostezky vč. stožárů, položení kabelů a dalšího příslušenství a s tím spojené elektromontáže vč. osvětlení tunelů. • Odpočívací plochy vč. jejich vybavení – mapy, lavičky, stolky, odpad. koše, osvětlení, informační tabule, přístřešky atd. (mobiliář). • Přeložky sítí (přeložení rozvaděče, inženýrských sítí, elektrického vedení, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů atd.) s výjimkou přeložek sítí, které jsou vyvolány vlastní stavbou a které jsou v tělese cyklostezky nebo jej kříží. • Dešťová a splašková kanalizace nebo kanalizační řady vč. úprav k odvádění vody (s výjimkou kanalizačních vpustí, šachet, přípojek a mostků sloužících k odvodu povrchových vod z tělesa cyklostezky). • Sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti. • Osázení vegetací a sadové úpravy a s tím

související práce. • Opěrné zdi, které nejsou součástí tělesa cyklistické stezky. • Oplocení. • Příprava území. • Demolice a demontáž objektů. • Geodetické a geometrické práce s výjimkou prací pro zaměření skutečného provedení stavby. • Finanční rezerva z vysoutěžené ceny akce. • Vedlejší rozpočtové náklady – ztížené stavební podmínky, přirážky, provoz investora, stavební a autorský dozor atd. s výjimkou zařízení staveniště, kompletační činnosti. SFDI si vyhrazuje právo označit za neuznatelné i další náklady akce. Vyvolané náklady jsou uznatelnými náklady nejvýše do 25 % celkových uznatelných nákladů stavební části akce. Výši finančního příspěvku a procento spoluúčasti pro každou vybranou akci schvaluje Výbor SFDI jako limitní a nepřekročitelné a příspěvek je poskytován v tis. Kč se zaokrouhlením na nejbližší tisícikorunu směrem dolů. U akcí realizovaných dodavatelsky, u kterých v době uzavírání Smlouvy o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu SFDI podle § 3 odst. 1 zákona č. 104/2000 Sb., v platném znění (dále jen „Smlouva“) nejsou známy výsledky zadávacího řízení na realizaci předmětné akce, bude ve Smlouvě uvedena výše příspěvku na financování akce a procento spoluúčasti schválené Výborem SFDI. Toto bude upraveno v Dodatku ke Smlouvě v návaznosti na předloženou Smlouvu o dílo uzavřenou na základě výsledků zadávacího řízení. Před uzavřením Dodatku ke Smlouvě nebudou zesmluvněné finanční prostředky příjemci uvolněny k čerpání. U akcí realizovaných přímo žadatelem nesmí být do nákladů akce, ze kterých se stanoví výše příspěvku, zahrnut zisk. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části akce budou vyšší než celkové uznatelné náklady na akci uváděné v položkovém rozpoč-

tu akce předkládaném se žádostí o příspěvek, hradí toto navýšení nákladů příjemce z vlastních zdrojů. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části akce budou nižší, bude dodrženo procento spoluúčasti příspěvku SFDI na financování výstavby cyklistické stezky schválené Výborem SFDI. 3. Příjemce příspěvku Příjemcem příspěvku může být obec jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, případně svazek obcí ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. 4. Podmínky pro poskytnutí příspěvku a) Poskytování příspěvku z rozpočtu SFDI se řídí „Pravidly pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI“ uveřejněnými na internetových stránkách www. sfdi.cz. b) Příspěvek je účelový a jeho čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byl poskytnut, a to prostřednictvím účtu příjemce zřízeného u ČNB, ze kterého budou prováděny platby, resp. úhrady faktur. c) Na poskytnutí příspěvku není právní nárok. d) O příspěvek lze požádat i na akce již započaté za podmínky samostatného vyčíslení plánovaných finančních nákladů na etapu akce, pro kterou se příspěvek žádá a která má být realizována v roce 2011. Příspěvek nelze žádat na refundaci již uhrazených nákladů akce. e) SFDI uzavírá s příjemcem příspěvku „Smlouvu“, na základě které a za podmínek v ní uvedených bude na vybranou akci příspěvek poskytnut. f) Příjemce příspěvku musí při čerpání příspěvku postupovat v souladu s příslušnými zákony a obecně závaznými předpisy. Výběr zhotovitele musí být proveden v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění.

g) Poskytnutý příspěvek vede příjemce v analytické účetní evidenci za podmínek stanovených SFDI ve Smlouvě. h) Příjemce bude souhlasit se zveřejněním svého názvu, adresy, věcného zaměření akce a výší poskytnutého příspěvku. i) Příjemce příspěvku bude realizovat akci v souladu s projektovou dokumentací schválenou ve stavebním řízení a předloženou v rámci žádosti o poskytnutí příspěvku. j) Použití poskytnutého příspěvku podléhá kontrole ze strany SFDI. Tím není dotčeno právo výkonu kontroly jinými orgány. Příjemce se zavazuje vyhovět všem požadavkům na kontrolu prováděnou ze strany SFDI včetně zajištění kontroly u osob se smluvními závazky vůči příjemci příspěvku v případech, kde k financování těchto smluvních závazků je použit příspěvek SFDI. k) Příspěvek je určen na úhradu nákladů stavební části (investiční náklady) akce v roce 2011. l) Žadatel o příspěvek musí dokladovat schopnost spolufinancovat akci tak, aby spolu s poskytnutým příspěvkem ze SFDI bylo finančně kryto 100 % nákladů stavební části akce plánované v roce 2011. Před použitím finančních prostředků poskytnutých ze SFDI je příjemce povinen použít finanční prostředky na úhradu uznatelných nákladů stavební části akce z vlastních (jiných) zdrojů, tj. prostředky příjemce, případně prostředky z dalších zdrojů ve výši uvedené ve Smlouvě. m) Cyklistické stezky, pro které se příspěvek z rozpočtu SFDI žádá, nesmí být využívány k podnikatelským účelům, musí být trvale bezplatně přístupné veřejnosti a nesmí být po dobu 8 let od ukončení akce převedeny do vlastnictví třetích subjektů a nesmí být předány do úplatného užívání třetím subjektům. n) Součástí závěrečného vyhodnocení akce musí být formulář závěrečného vyhodnocení akce, který je přílohou 3c „Pravidel pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI“, kolaudační souhlas a výpisy z katastru ne-

movitostí dokladující, že příjemce má vlastnické, příp. jiné právo k pozemkům, na nichž je stavba, příp. její část spolufinancovaná z prostředků SFDI, realizována. V případě, že v kolaudačním souhlasu jsou uvedena jiná čísla parcel než ve stavebním povolení, doloží příjemce příspěvku srovnávací tabulku těchto parcelních čísel. 5. Náležitosti žádosti Žadatel o příspěvek musí předložit svou žádost písemně v listinné formě v termínu stanoveném těmito Pravidly. Žádost musí být podána osobou oprávněnou ve smyslu platné právní úpravy jednat za žadatele a její součástí musí být: a) Vyplněný průvodní list, který je Přílohou č.1 těchto „Pravidel“. b) Doklad o vlastnictví, spoluvlastnictví nebo jiném právu žadatele k nemovitostem (pozemkům a objektům), jichž se akce týká, resp. uvedeným ve stavebním povolení, popř. doklad o řešení vlastnických či jiných práv žadatele o příspěvek k těmto nemovitostem, které jsou ve vlastnictví třetích osob: - kopie výpisu z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíce k datu podání žádosti a snímku katastrální mapy a - Smlouva o převodu pozemků (např. darovací, kupní, směnná) či Smlouva o zřízení věcného břemene nebo Smlouva o smlouvě budoucí (na převod pozemků nebo o zřízení věcného břemene). Všechny pozemky dotčené stavbou nebo její částí financovanou z prostředků SFDI musí být uvedeny v Příloze č. 2 těchto „Pravidel“ (Přehled majetkoprávního vypořádání). Tabulka musí být řádně vyplněna a podepsána statutárním zástupcem žadatele příspěvku. c) Položkový rozpočet stavebních objektů akce, jichž se poskytovaný příspěvek týká. Pokud u akce, pro kterou se žádost o příspěvek předkládá, již proběhlo zadávací řízení na zhotovitele, předkládá žadatel i vysoutěženou cenovou nabídku. (pokračování na straně 15)

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

14

KN | leden 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Plánované odchody lékařů nemají vliv jen na případnou krizovou situaci ve zdravotnictví, ale také na investice. Vysočina má schválenou dotaci z  ROP Jihovýchod na stavbu nového pavilonu urgentní a intenzívní péče v jihlavské nemocnici, zatím ji ale odkládá. „Jednou z hlavních podmínek získání dotace je také prokazatelná udržitelnost projektu po dobu pěti let. Faktem je, že už nyní stojíme před problémem, kdo bude v novém a nejmoderněji vybaveném zařízení zdravotní péči poskytovat. Pokud hrozí reálné riziko, které jsme schopni už nyní pojmenovat, tak není zodpovědné ohrozit financování projektu,“ uvedl k  tomu hejtman Jiří Běhounek. ● Na Vysočině výrazně klesl počet cizinců, kteří tady pracují. Během loňského roku se jejich počty snížily o třetinu. Zatímco v roce 2009 tady povolení k práci měla více než tisícovka zahraničních pracovníků, na konci loňského roku to bylo už jen sedm stovek lidí. Může za to především tlak úřadů práce, které tlačí zaměstnavatele k tomu, aby upřednostňovali domácí pracovníky. ● Soutěží se v lecčem, na stránkách www.danroku.cz existuje dokonce soutěž s názvem Daňař & daňová firma roku. Lidé tady mohli sestavit seznam deseti nejvstřícnějších daňových úřadů v České republice. V seznamu, který ale neurčuje jednotlivá pořadí, je i Finanční úřad v Pelhřimově. Jak řekl manažer soutěže Robert Jurka, většina hlasujících hodnotila zejména přístup pracovníků úřadů k poplatníkům.

KRAJ VYSOČINA

Na Vysočinu jezdí málo lidí, pomůže nová kampaň? Samospráva pod vedením ČSSD pokračuje v  propagaci kraje prostřednictvím konkrétních projektů, účasti na veletrzích cestovního ruchu nebo informování veřejnosti prostřednictvím svého novinového titulu a webových stránek. A jaké nese práce výsledky? Povědomí o kraji mezi vlastními občany je poměrně dobré. Turistů ale přijíždí málo.

TÉMA O navýšení počtu turistů na území Vysočiny se stará od roku 2007 příspěvková organizace kraje Vysočina tourism. Počty turistů však stále spíše klesají. Vedení kraje se ovšem nevzdává a přichází s novým projektem, který by se měl věnovat propagaci kraje jako celku. Od června loňského roku do února roku 2012 se kraj snaží představit jako ideální místo pro strávení klidné rodinné dovolené v čistém prostředí. Projekt nese název Mediální kampaň turistického regionu Vysočina a zahrnuje inzerci v  novinách a na internetu, rozhlasové spoty a další aktivity. Nově kraj využívá také spoty promítané v kinech. „Projekt byl předložen v rámci výzvy Regionálního operačního programu Jihovýchod a je spolufinancován Evropskou unií,“ doplnila tisková mluvčí kraje Jitka Svatošová. Podle ní jsou na Vysočině i další projekty, které pomáhají propagaci regionu. „Dalším počinem je projekt na rozvoj regionální gastronomie Stezky dědictví, jehož produkt  Průvod-

ce regionální gastronomií  pomáhá turistům vybrat si vhodnou restauraci,“ uvedla tisková mluvčí a doplnila, že kromě toho kraj v  loňském roce připravil Veletrh produktů typických pro kraj Vysočina. „Na základě pozitivní zpětné vazby ho hodláme opakovat i v příštích letech.“ KRAJ SE MŮŽE OPŘÍT O KVALITNÍ WEB A co propagace, která necílí na možné turisty, ale přímo na občany kraje? Tedy jak kraj informuje veřejnost o svých aktivitách a prostřednictvím jakých kanálů prezentuje svoje projekty? Tím hlavním a nejdůležitějším kanálem je samozřejmě internet. Webové stránky kraje patří podle webového odborníka Tomáše Hodka mezi ty lepší. Webovou prezentaci kraje Vysočina by dokonce zařadil mezi tři nejzdařilejší. Lépe už je na tom pouze Praha a Liberecký kraj. Web má podle Tomáše Hodka všechno, co by měl mít a navíc zaujme slušnou nerušící grafikou a přehlednou navigací. „Pozitivně hodnotím i možnost zapnout zvukový záznam stránek pro zrakově postižené,“ dodal Hodek. Že není důvod web

I na zámek v Jaroměřicích, který patří mezi nejnavštěvovanější památky v kraji, by mělo po nové kampani kraje zavítat víc rodin s dětmi. zdroj: www.czechtourism.cz nějak zásadně měnit si myslí i kraj. Změny se proto podle tiskové mluvčí nechystají. „Průběžně provádíme pouze dílčí změny v  aktualizacích,“ řekla Jitka Svatošová. K  dalším kanálům, kterými dává kraj vědět o své činnosti, patří vlastní noviny Kraj Vysočina. Ty vychází měsíčně v  nákladu přes 220 tisíc výtisků a jsou distribuovány do všech domácností kraje. Mezi další způsoby sebepropagace patří klasická komunikace s  veřejností prostřednictvím tiskových konferencí a vydávání tiskových zpráv.

RÁJ PRO RODINY S DĚTMI Speciální skupinou propagace je pak účast kraje na veletrzích cestovního ruchu. Naposledy se kraj účastnil veletrhů Go a Regiontour v  Brně, kde se představil přesně v duchu své současné propagační strategie – jako region vhodný pro rodinné výlety. Součástí těchto veletrhů je i distribuce propagačních materiálů. Vysočina představila příručku s názvem Vysočinou hravě. „Jednačtyřicet typů na výlety celé rodiny nejen do přírody, ale i za památkami, jsme do doprovodné mapy nechali zakreslit často veselými piktogramy,“ prozradil radní

kraje Vysočina pro oblast cestovního ruchu Tomáš Škaryd. Podle Českého statistického úřadu přespalo v hotelech, penzionech, ubytovnách a kempech Vysočiny během druhého čtvrtletí loňského roku něco přes 90 tisíc hostů. To není vůbec pozitivní číslo. Méně hostů měly jen Ústecký a Pardubický kraj. Zmíněná Mediální kampaň turistického regionu Vysočina, která hlavně má tento stav změnit, přijde kraj na deset milionů korun. Kolik peněz jde průběžně na sebepropagaci však podle tiskové mluvčí není možné vyčíslit. Filip Appl

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Byl vyhlášen Program podpory kultury a památkové péče v  Olomouckém kraji v  roce 2011.  Stručně řečeno jde o program, ze kterého mohou čerpat dotace ti, kteří chystají nějaký projekt na podporu záchrany, obnovy, zachování a využití kulturních památek na území kraje (jak movitých, tak nemovitých). Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo pro výše uvedený program pro rok 2011 částku v  celkové výši 22,85 milionu korun.   ● Další spuštěný program je daleko menší. Desítky tisíc korun je možné získat na malé projekty, které budou pořádány ve spolupráci se subjekty z partnerských regionů Olomouckého kraje. Cílem programu je podpora akcí, které umožní širší zapojení občanů a organizací se sídlem v Olomouckém kraji do mezinárodní spolupráce. Termín podávání žádostí je 15. březen. Veškeré informace jsou k dispozici na webových stránkách kraje. ● Město Olomouc si z brněnského veletrhu cestovního ruchu Regiontour odvezlo cennou trofej. Získalo totiž hlavní cenu v kategorii „Nejlepší jednotná kampaň“. „Nynější ucelenou prezentaci Olomouce jsme zahájili před třemi lety vyhlášením veřejné soutěže na jednotný vizuální styl města. Výsledky Velké ceny cestovního ruchu chápu nyní jako důkaz toho, že se nám daří logo a další prvky úspěšně uvádět do praxe,“ řekl náměstek primátora Jan Holpuch.

Prezentace na veletrzích i v televizi Nový lyžařský areál se šestisedadlovou lanovkou v Koutech nad Desnou, průvodce pro zimní i letní sezónu a společný cykloprůvodce pro Moravu a Slezsko. Taková byla hlavní lákadla pro návštěvníky veletrhu Regintour, kteří zavítali na stánek Olomouckého kraje. Ten se představil prostřednictvím expozice o velikosti 150 metrů čtverečních. K dalším lákadlům patří i lyžařský trenažér, na němž si návštěvníci mohli vyzkoušet řadu disciplín včetně slalomu a skoku z můstku.

TÉMA Expozici Olomouckého kraje otevřel hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík společně s ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským a předsedou Asociace krajů České republiky Michalem Haškem. „Olomoucký kraj má každému turistovi co nabídnout. Proto zvu všechny nejen k prohlídce expozice na Regiontouru, ale především k samotné návštěvě naší Hané a Jeseníků, které patří k nejkrásnějším místům naší země,“ uvedl olomoucký hejtman Martin Tesařík. Účast na veletrhu však nebyla jedinou propagací v minulém období. Kraj například vydal kalendář pro rok 2011, představující hrady a zámky. Fotografie Zdeňka Kouřila zobrazují například hrady Bouzov, Šternberk a Helfštýn a zámky v Čechách pod Kosířem, Náměšti na Hané a v Javorníku. Kalendář vyšel v nákladu šest set

kusů a slouží výhradně k propagaci kraje. Turisté jsou do regionu lákáni také pomocí webových stránek Turistického portálu Olomouckého kraje. Informuje o dvou základních destinacích: Jeseníkách a střední Moravě. Návštěvníci tady mají k dispozici informace o kulturních a přírodních památkách, stejně tak jako přehled turistických, lyžařských a cyklistických tras.

ho ruchu. Pořady Víte, že a Přehled událostí rekapitulují události v Olomouckém kraji a městě za uplynulé dva týdny. Výčet uzavírá zpravodajsko-publicistický magazín Náš kraj. Jednotlivé spoty pořadu Náš kraj jsou navíc po odvysílání ke shlédnutí také na webových stránkách kraje. Základní propagace evropských projektů a grantů probíhá na webovém portálu Olomouckého kraje. S tím souvisí také příprava dalších doprovodných materi-

álů. Například mezi další výstupy projektu Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 v Olomouckém kraji patří také vydání 1 500 plnobarevných publikací o této soustavě, včetně souhrnné kapitoly v anglickém jazyce. Dále je propagace podpořena vydáním tisíce multimediálních CD s informacemi o soustavě nebo vytvořením informačních tabulí označujících 29 lokalit ve dvou formátech A3 a A1 v závislosti na rozloze dané lokali-

ty. Ty budou informovat o daném území a předmětu ochrany, tabule budou rovněž obsahovat souhrnnou informaci o dané lokalitě v anglickém jazyce. Také Olomoucký kraj vydává vlastní informační magazín. Název má stejný - Olomoucký kraj. Vychází přibližně ve čtvrtmilionovém nákladu. U příležitosti desetiletého výročí kraje vyšla také zvláštní příloha tohoto informačního magazínu. Michal Tillgen

O UDÁLOSTECH INFORMUJE TAKÉ TELEVIZE K pravidelné prezentaci využívá Olomoucký kraj televizní stanici R1 Morava. V televizních spotech jsou k vidění nově vzniklé regionálně zaměřené pořady, jako je například Volný čas, což je pětiminutový publicistický pořad zaměřený nejen na kulturní a sportovní život v krajském městě. Mezi další patří Téma týdne – Olomoucký kraj a Téma týdne – Olomouc. Jedná se o publicistické pořady, zaměřené na aktuální téma týdne z  oblasti politiky, rozvoje, investic, cestovní-

Olomoucký kraj se na letošním Regiontouru prezentoval stánkem o rozloze 150 metrů čtverečních. foto: Miloš Spáčil

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | leden 2011 |

15

Pravidla pro poskytování příspěvků pro rok 2011

Na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech (pokračování ze strany 13)

d) Pravomocné stavební povolení pro danou akci nebo písemný souhlas speciálního stavebního úřadu s ohlášenou stavbou nebo další doklad (Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby, Certifikát autorizovaného inspektora spolu s oznámením stavby stavebnímu úřadu) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“), které jsou v souladu s předloženou dokumentací dle bodu 5e) v případech, kdy to charakter akce vyžaduje. e) Ověřená projektová dokumentace schválená ve stavebním řízení ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění v rozsahu předepsaném vyhl. č.146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, zpracovaná v souladu s platnou legislativou a respektující požadavky na bezbariérové užívání staveb. Požadavky na bezbariérové užívání stavby se týkají cyklostezky smíšené pro chodce a cyklisty. K datu podání žádosti nesmí být předkládaná projektová dokumentace pro poskytnutí příspěvku starší dvou let. f) Rozhodnutí příslušného Drážního správního úřadu o zrušení železniční trati. g) Prohlášení statutárního orgánu žadatele o zajištění vlastních prostředků ve výši odpovídající navrhovanému podílu žadatele na nákladech stavební části akce pro rok 2011, které spolu s požadovaným příspěvkem z rozpočtu SFDI pokryjí 100 % nákladů stavební části akce v roce 2011. h) Čestné prohlášení statutárního orgánu žadatele, že nejméně po dobu 8 let po ukončení akce, která byla financována nebo spolufinancována z rozpočtu SFDI, nepřevede majetek nabytý z poskytnutých finančních prostředků do vlastnictví třetích osob, ani jej jinak nezcizí ani nepředá do úplatného užívání třetím osobám s výjimkou vyvolaných investic nebo převodů vyplývajících ze zákonných ustanovení, nezastaví tento majetek po uvedenou dobu, ani jinak nezatíží právy třetích osob vyjma případů, kde toto zatížení vyplývá z platné právní úpravy. Současně se žadatel zaváže zajis-

tit, aby tento majetek mohl být po uvedenou dobu i po jejím uplynutí trvale bezplatně užíván k účelu, ke kterému je určen s výjimkou těch případů, kde možnost úplatného užívání tohoto majetku je upravena zákonem. i) V případě, že cyklostezka je místní komunikací IV. třídy vedoucí po katastrálních územích více obcí, doloží žadatel o příspěvek Smlouvu o spolupráci uzavřenou mezi těmito obcemi, která bude řešit mj. finanční a majetkoprávní vypořádání akce. 6. Specifické náležitosti žádosti Pro prezentaci dané akce bude zpracován: • krátká DVD prezentace, • textový dokument. 6.1. DVD prezentace Jedná se o 3 – 4 minutový DVD záznam dané lokality, kterým bude prezentována současná situace. Doporučuje se, aby na daném záznamu bylo: • Obrazem: obrazový záznam ze segmentu uvažované trasy, vhodné doplnit o mapovou přílohu. • Obrazem: ukázka úseků, které byly již zrealizovány. • Slovně: funkční využití (za jakým účelem je akce realizována a očekávané přínosy a vlivy opatření). 6.2. Textový dokument Textový dokument bude obsahovat informace (včetně doplňujících příloh) k bodu 7 a doklady specifikované u jednotlivých hodnotících kritérií popsaných v bodě 7 a dále: a) Údaje k bezpečnostním kritériím Základní informace o žádosti: celková situace (širší vztahy), funkční využití (za jakým účelem je akce realizována a očekávané přínosy a vlivy opatření), základní parametry cyklostezky jako jsou délka, šířka, technologie povrchu apod., vhodné doplnit o mapovou přílohu. · Statistické údaje (intenzity automobilové dopravy a cyklistické dopravy buď na komunikaci, ze které je cílem odklonit provoz cyklistů na novou cyklostezku, případ-

ně údaje vztahující se k nejbližší frekventované komunikaci). b) Údaje k ekonomickým kritériím • podíl požadovaného příspěvku z rozpočtu SFDI v roce 2011, • celková výše požadovaného příspěvku, • finanční náročnost akce na 1m2.. c) Údaje ke koncepčním kritériím • Soulad akce se schválenými rozvojovými dokumenty (např. územní plán, koncepce, strategie, program, studie, generel cyklistické dopravy) na regionální či místní úrovni. • Spolupráce s okolními územně samosprávnými celky na výstavbě a provozování cyklistických stezek. Vazba akce na jiné cyklostezky (zrealizované, v realizaci, pro které byla předložena žádost o příspěvek nebo připravované), a to nejen žadatele a partnera, ale také ostatních subjektů (tzv. synergický efekt). • Předchozí zkušenost žadatele s realizací cyklistických stezek (pokud existují). • Stanovisko příslušného odboru dopravy krajského úřadu k realizaci akce, zejména z hledisek veřejné prospěšnosti, bezpečnosti dopravy a potřebnosti akce. Žádosti o příspěvek musí ke dni podání obsahovat všechny výše uvedené náležitosti. Samotnou přípravu žádosti o příspěvek a rozpracovanou dokumentaci akce je možno konzultovat s příslušnými pracovníky SFDI. Konzultace nezakládá nárok na poskytnutí příspěvku. 7. Výběr akce Akce budou posuzovány z hlediska bezpečnostního, ekonomického a z hlediska koncepce. a) Bezpečnostní kritéria - 50% váha - intenzita dopravy na úsecích pozemních komunikací, ze kterých má být cyklistický provoz sveden, a to intenzita dopravy celkem a intenzita dopravy cyklistů, - nehodovost na souvisejících úsecích dopravní infrastruktury, - zdůvodnění bezpečné cesty (cesta do školy, do práce atd.).

b) Ekonomická kritéria – 25% váha - podíl požadovaného příspěvku z rozpočtu SFDI v roce 2011, - celková výše požadovaného příspěvku, - finanční náročnost akce na 1m2. c) Koncepční kritéria – 25% váha - předchozí zkušenosti žadatele s realizací cyklistických stezek, - soulad akce se schválenými rozvojovými dokumenty, - spolupráce s okolními územně samosprávnými celky, - návaznost na již vybudovanou cyklistickou infrastrukturu. Za koncepční dokument se v případě města považuje územní plán, studie či generel cyklistické dopravy, v případě regionálního projektu se musí jednat o návaznost na koncepci, strategii, program daného regionu, kde je cyklostezka výslovně uvedena. Výběr akce a přiznaný příspěvek z rozpočtu SFDI pro rok 2011 nezakládá žadateli právo na financování akce z rozpočtu SFDI v dalších letech. 8. Podání žádosti o příspěvek Žadatel může podat pouze jednu žádost. Žádost o příspěvek v písemné listinné formě, vč. náležitostí dle bodu 5 a 6 Pravidel, lze podat osobně do sekretariátu SFDI nebo zaslat doporučeně poštou na adresu: Státní fond dopravní infrastruktury Sokolovská 278 190 00 Praha 9 Průvodní list žádosti a prezentaci akce dle bodu 6.1. Pravidel předloží žadatel o příspěvek také na DVD nosiči, který bude součástí předložené žádosti. Zaslané podklady k žádosti se nevracejí. 9. Časový harmonogram podání žádostí o příspěvek, evidence, vyhodnocení a schvalování žádostí 1) podání žádostí o příspěvek Termín: do 18. 3. 2011 V případě zaslání žádosti o příspěvek poštou je rozhodující datum razítka pošty, kdy byla žádost předána k přepravě. Lhůta je považována za splněnou, když žádost byla k poslednímu dni

lhůty předána k přepravě. Žádosti o příspěvek podané po tomto termínu nebudou posuzovány a budou vráceny žadateli. 2) evidence, vyhodnocení žádostí na SFDI z hlediska jejich úplnosti, zasedání Hodnotitelské komise Termín: do 30. 4. 2011 Ve stanoveném termínu zaslané žádosti budou na SFDI zaevidovány a následně zkontrolovány z hlediska jejich úplnosti a správnosti. Pracovníci SFDI posoudí úplnost a věcnou správnost podkladů předložených spolu se žádostí o příspěvek, vyčíslí uznatelné a neuznatelné náklady akce a určí limitní výši příspěvku. Žadatel bude dotázán, zda v případě krácení požadovaného příspěvku z titulu neuznatelnosti nákladů ve výši více než 10 % požadovaného příspěvku bude mít nadále o příspěvek zájem a zda bude mít dostatek vlastních (jiných) finančních prostředků na realizaci akce. Hodnotitelská komise na svém zasedání vyhodnotí pouze v termínu podané žádosti o příspěvek, které obsahují všechny náležitosti uvedené v bodě 5 a 6 těchto „Pravidel“ a které jsou v souladu s platnou legislativou. Výsledky hodnocení předloží Výboru SFDI k rozhodnutí o schválení příspěvku z rozpočtu SFDI pro jednotlivé akce. Žádosti o příspěvek nelze po termínu podání doplňovat. 3) schválení příspěvků Výborem SFDI Termín: květen 2011 Výbor SFDI na svém zasedání usnesením schválí poskytnutí příspěvku na vybrané akce, jeho výši a procento účasti příspěvku na celkových uznatelných nákladech stavební části akce. 4) informace o usnesení Výboru SFDI Termín: 14 dní po zasedání Výboru SFDI Usnesení Výboru SFDI bude zveřejněno na internetových stránkách SFDI (www.sfdi.cz). Zároveň budou žadatelé o příspěvek písemně informováni o usnesení Výboru SFDI. Tato informace bude v případě schválení příspěvku pro akci obsahovat i seznam podkladů nutných k uzavření Smlouvy. Výběr žádostí o příspěvek podle těchto „Pravidel“ není správním řízením ve smyslu platné právní úpravy a proti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku (resp. při nevyhovění žádosti) nelze podat opravný prostředek. 10. Zúčtování poskytnutého příspěvku Příjemce je povinen provést k 31. 12. 2011 zúčtování poskytnutého příspěvku podle metodického pokynu, který mu bude SFDI zaslán. V případě nevyčerpání příspěvku v roce 2011 není právní nárok na převod nečerpaných prostředků do roku 2012. V odůvodněných případech může příjemce požádat o převod nevyčerpaných finančních prostředků do roku následujícího, a to v souladu s uzavřenou Smlouvou na rok 2011. Pokud žadatel o příspěvek přestane mít během procesu evidence, vyhodnocení, schvalování žádosti a zesmluvňování poskytnutého příspěvku z rozpočtu SFDI o tento příspěvek zájem, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat SFDI. Případné výjimky z těchto „Pravidel“ jsou v kompetenci Výboru SFDI a ředitele SFDI.

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

16

KN | leden 2011 |

BYZNYS ● Největší průmyslové podniky v Královéhradeckém kraji za první tři čtvrtletí zvýšily meziročně tržby o 15,5 procenta na 61 miliardu korun. Za celý loňský rok průmysl kraje utrpěl kvůli světové hospodářské krizi propad o 17,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů hradeckého pracoviště Českého statistického úřadu. Vyšších tržeb sledované firmy v hradeckém kraji dosáhly přesto, že počet jejích zaměstnanců byl meziročně nižší o šest procent. ● Karlovarský kraj požádal ministerstvo školství o podporu při zachování tradičních studijních oborů. Týká se to Střední průmyslové školy keramické v  Karlových Varech.   „Jako jediná škola v republice navíc otevírá obor Technologie silikátů,“ uvedl hejtman Josef Novotný. Další školou, o jejíž podporu ze strany ministerstva kraj žádá, je Integrovaná střední škola v Chebu. „Tato škola převzala jedinečné a tradiční obory vzdělání. Jedná se o obory Mechanik hudebních nástrojů a Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - strunné nástroje, které mají v našem kraji dlouholetou tradici. Rádi bychom studium těchto oborů nabízeli i dalším generacím,“ uzavřel Josef Novotný. ● Spolupráce Ústeckého kraje, který vlastní průmyslovou zónu Triangle, a americké společnosti Solar Turbines pokračuje podle plánu. V dubnu má být v zóně otevřen nový závod na opravu a renovace plynových turbín pro značnou část Evropy. V  současné době si firma zatím pronajímá prostory od Hitachi, která s produkcí v zóně skončila. Přijala také prvních čtrnáct zaměstnanců, především operátorů a inženýrů, a od českých firem zakoupila za 120 mil. korun první stroje a zařízení. ● Turisté z Nizozemí stráví na dovolené v jižních Čechách v průměru dvakrát delší dobu než tuzemští návštěvníci.  Na jednoho Nizozemce připadalo loni v průměru 6,3 noci, strávené v některém z jihočeských ubytovacích zařízení, zatímco u Čechů je to průměrně 3,5 noci. Statistika zároveň ukazuje, že i když do Jihočeského kraje míří stále více cizinců z Asie, zejména z Japonska a Číny, tito návštěvníci krajem ve většině případů pouze projíždějí a stráví tady maximálně jednu noc. ● Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas přijal nového prezidenta společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech, kterým se stal pan Kang Ho-Don. Hejtman vyjádřil potěšení nad plánovaným rozšířením závodu o  novou halu na výrobu převodovek. Tato investice přinese dalších 200 pracovních míst a  spolu s  rozběhnutím třetí směny tak bude v  roce 2011 vytvořeno celkem 1 000 nových míst.  Obě strany se shodly, že je v jejich zájmu podpořit rozvoj ostravských škol s angličtinou jako vyučovacím jazykem, což je pro zahraniční firmy a  jejich manažery působící v  kraji velmi důležité. Plánovaná výrobní kapacita při třísměnném provozu je 300 000 aut ročně a  celkový počet zaměstnanců dosáhne 3 400. V Česku prodává Hyundai zhruba 3 % domácí produkce.

EKONOMIKA

České a slovenské kraje podporují Baťův kanál Dokument potvrzující zájem na přeshraniční spolupráci při rozvoji Baťova kanálu podepsali na brněném výstavišti v rámci veletrhu Regiontour představitelé čtyř moravských a čtyř slovenských krajů. Klíčovým bodem dohody jsou společné aktivity a rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Jedním z hlavních cílů je splavnění kanálu až po Hodonín na řece Moravě. Dohodu podepsali hejtmani Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje za českou stranu a za Slovensko župani Trnavského, Trenčianského, Bratislavského a Žilinského kraje. „Na česko-slovenské hranici v souvislosti s Baťovým kanálem nejsou vyřešeny všechny věci, především majetkoprávní povahy. Pro jednání příslušné mezivládní hraniční komise, pro jednání obou ministerstev vnitra nebo ministerstev zahraničí vysílá celkem osm krajů jasný signál, že je to jejich priorita a že mají zájem, aby se věci na Baťově kanále pohnuly dopředu,“ upozornil jihomoravský hejtman Hašek. Jedná se především o věci majetkoprávní povahy u Rohatce a Sudoměřic. Kvůli tomu není možné začít stavět plavební komoru, která by propojila Baťův kanál s řekou Moravou a tím i s  turisticky atraktivním Hodonínem. Nutná je mezistátní dohoda.

sahuje řadu podmínek, které musí investor v podobě Ředitelství vodních cest splnit. To navíc v  současné době neví, kdy stavbu zahájí. O něco smutnější je případ přístavu v Babicích, kde mělo vzniknout přístaviště ojedinělé v rámci celého Baťova kanálu. Plánovaná laguna oddělená od kanálu padací lávkou měla nabídnout zázemí kotvícím lodím. Obec by zároveň získala prostor pro společenské a kulturní akce v  podobě společenské místnosti a stupňovité-

ho prostoru u vody. Podmínkou bylo spolufinancování projektu ze strany obce ve výši 3 milionů korun. Zbylých 12 milionů mělo přijít ve formě dotace od EU. Začátkem ledna však zastupitelé peníze na přístav zamítli. Už teď je ale Baťův kanál pro návštěvníky atraktivní. Kromě jízdy půjčeným hausbótem je možné vidět celý kanál z  cyklistického sedla. Cyklostezka je z  větší části asfaltová, vede po samostatných trasách a měří 80 kilometrů. OD DOPRAVY LIGNITU K TURISTICE Délka Baťova kanálu je od Otrokovic do slovenské Skalice přibližně 53 km. Některé úse-

ky vedou řekou Moravou, jiné uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Plavební hladina je udržována 13 jezy. Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru. Šířka plavebního kanálu je průměrně 12 metrů. Na vodní cestě je 50 mostů. Původně byl používán na přepravu surovin a v současnosti se používá pouze jako turistická vodní cesta. Překlenuje ho 50 mostů. Počet lodí na Baťově kanále, který spojuje Rohatec na Hodonínsku a Otrokovice na Zlínsku, vzrůstá meziročně o pět procent. Nyní se odhaduje, že trvale brázdí vodní trasu 50 plavidel. Dalších 50 menších lodí si přivážejí jejich majitelé na sezónu. Tomáš Fridrich

Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a Tibor Mikuš, župan Trnavského samosprávného kraje, při podpisu dohody. Dokument podepsali i v pozadí sledující hejtmané Zlínského a Olomouckého kraje Stanislav Mišák, resp. Martin Tesařík. foto: Miloš Spáčil

Tříletá žaloba zpozdila tunely V Brně se už pět let staví více staveb, které jsou součástí Velkého městského okruhu a tunely Dobrovského jsou jednou z nich. V důsledku rozhodnutí Městského soudu v Praze ve sporu z roku 2007 se tato stavba protáhne. Jde o další z žalob, které podalo občanské sdružení VMO Brno. To proti stavbě Dobrovského tunelů mělo námitky již dříve.

ních komunikacích a také po již hotových cestách, ovšem pouze ve dvou pruzích.

které jsou od roku 2004 účastníky stavebního řízení. Sdružení má od počátku námitky především proti hluku, který vyplývá z přivedení další dopravy tunely do Králova pole a navazujících Žabovřesk.  „Více než šest let se potýkáme s neochotou investora i stavebních úřadů brát vážně naše požadavky,“ uvedl předseda sdružení VMO Brno Karel Štěpaník v  roce 2007. Uvedené budoucí překročení hlukových limitů vyplývá z  hlukové studie, podle které by nadměrný hluk zasáhl 8 ulic v  okolí portálu tunelů v  Králově poli. Protože podle sdružení ani stavební povolení z roku 2007 nebralo v úvahu dostatečná protihluková opatření, podalo další žalobu. Během této doby se dál stavělo až do současného stavu, kdy doprava projíždí staveništěm zčásti po provizor-

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) argumentuje tím, že studie pouze odhaduje hlukovou zátěž, která po dokončení stavby na místě vznikne. „Pokud by docházelo k hlučnosti vyšší, než bylo odpovědnými orgány povoleno, prochází stavba úpravou. V konečné podobě pak výše hlukové zátěže odpovídá povoleným limitům,“ říká ředitel Švorc. Jihomoravský kraj uvedl, že stojící stavba přijde každý měsíc na 58 milionů korun. Zdržení bude podle ŘSD nejméně pět měsíců. Hejtman Jihomoravského kraje Jiří Hašek uvedl, že původně měla být z  rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty stavba zakonzervována a s brněnským primátorem Jiřím Onderkou se mu povedlo jej přesvědčit, aby to nedělal. „To jsme ovšem netušili, že občanské sdružení, které bude zastu-

Před třemi lety, 2. března 2007, bylo stavební povolení na základě žaloby Dětí Země zrušeno poprvé, a to kvůli ignorování podmínek rozhodnutí odboru životního prostředí magistrátu Brna o vlivu komínových výduchů na krajinný ráz. Úředníci se tehdy snažili uspíšit zahájení stavby, jedním z důvodů mohl být blížící se termín voleb. Poslední rozsudek se vztahuje k druhému stavebnímu povolení vydanému v srpnu 2007, na které občanské sdružení VMO Brno podalo v listopadu téhož roku další žalobu. „Je to další důkaz toho, že úředníci ministerstva dopravy znovu nedodrželi zákony a poněkud svérázně vyřešili námitky občanů, když ani podruhé nebyli schopni vydat toto stavební povolení bezchybně,“ upozorňuje Miroslav Patrik z Dětí Země,

● Novým výkonným ředitelem společnosti Unilever pro Českou republiku je od ledna Ľubomír Bratko. Současně bude dále zastávat funkci obchodního ředitele. Bratko pracuje pro společnost Unilever již 15 let. V roce 1995 nastoupil na pozici Sales Manager na Slovensku. Bratko je ženatý a mezi jeho záliby patří lyžování, tenis a jízda na kole. Rád také tráví svůj volný čas v přírodě.  ● Komerční ředitel Direct Pojišťovny Roman Wojdyla byl jmenován zástupcem generálního ředitele. Nově vytvořená pozice zástupce generálního ředitele souvisí s růstem Direct Pojišťovny na českém trhu a pověřením generálního ředitele Direct Pojišťovny, který byl v rámci skupiny RSA jmenován generálním ředitelem pro ČR a Ruskou federaci. Wojdyla do Direct Pojišťovny přišel z pozice finančního ředitele a člena představenstva španělské pobočky GE Money. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT, obor Ekonomie a řízení strojírenského podniku. Hovoří plynně anglicky, mezi jeho koníčky patří sport, standardní tance a letectví. Je ženatý a má dvě děti. ● Novým prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR) je od prosince Jaromír Gajdáček, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Ve funkci tak vystřídal dosavadního prezidenta Ladislava Friedricha, který je zároveň generálním ředitelem Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Gajdáček byl zvolen většinou členů Rady SZP ČR na zasedání v Jihlavě. Rada je nejvyšším orgánem SZP ČR a má pravomoc jednou za dva roky volit představitele svazu.

PŘÍSTAVIŠTĚ NEBUDE. KOMORA ANO, ALE KDY? Přípravu společného dokumentu dohodly české a slovenské kraje loni v  létě. O Baťově kanále a jeho potenciálu pro turistický ruch ve Zlínském kraji se uvažuje dlouhodobě a v posledních letech se realizují jednotlivé dílčí projekty. Ke konci roku získalo Ředitelství vodních cest ČR povolení od ministerstva životního prostředí (MŽP) k  výstavbě plavební komory v  Bělově. Ta je spolu s úpravou plavební dráhy nezbytná k  tomu, aby byl kanál splavný až do Kroměříže, kde bude vybudováno i koncové přístaviště. Souhlasné stanovisko MŽP ob-

PERSONA

SPOLEHNOUT SE NA ŠTĚSTÍ U SOUDU NEBO ŘEŠIT HLUK?

povat zájmy občanů jednoho z bytových domů, zablokuje prostřednictvím soudu stavbu,“ řekl Hašek. V té době však už byla žaloba kvůli nebezpečí nadměrného hluku podána 2 roky. Podstata celého problému se zdá být v přístupu investora k námitkám občanského sdružení. Akustické studie se dělají podle přesně definovaných postupů a vycházejí z intenzity dopravy, která v daném místě po dokončení stavby bude. Pokud tedy studie odhadovala překročení limitů hluku v  okolí západního portálu tunelu, dalo se očekávat, že žaloba může mít úspěch. Konkrétní cena protihlukových opatření, která by požadavky občanského sdružení zohlednila, není známa. Při odhadu zpoždění 5 měsíců se stavba prodraží o stovky milionů korun. „Tato nepříjemná situace se může kdykoli opakovat kdekoli v republice. Jde tedy o to, aby bylo možné se bránit proti vydanému stavebnímu povolení, ale aby pro soud existovala lhůta, ve které musí rozhodnout,“ uvedl jihomoravský hejtman. Tomáš Fridrich

● Z výkonného managementu společnosti ESET odešli k lednu spolumajitelé Miroslav Trnka, Rudolf Hrubý, Maroš Grund a Anton Zajac. „ESET neopouštím úplně, stále zůstávám členem správní rady, takže budu mít vliv na strategická rozhodnutí o budoucnosti firmy,“ dodal odstupující generální ředitel Trnka. Nahradí jej dosavadní ředitel pro technologie a spolumajitel firmy Richard Marko. Ve společnosti ESET začal pracovat již v průběhu vysokoškolských studií. Patří mezi autory antivirového systému ESET NOD32, navrhoval i jádro tohoto programu. Marko získal inženýrský titul z informatiky v roce 1996 na Technické univerzitě v Košicích. ● Vedení GE Money Bank posílily dvě nové tváře. Ředitelkou marketingu byla v lednu jmenována Jarmila Plachá (37). Na starosti má veškeré marketingové aktivity GE Money Bank na tuzemském trhu.  Posledních 6 let pracovala v různých vedoucích pozicích Erste Group. Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, následně CMC Graduate School of Business v  Čelákovicích. Mluví plynně anglicky a německy. Ráda sportuje a ve volném čase se věnuje běhu, lyžování a dále cestování a poznávání nových zemí.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | leden 2011 |

Propagace kraje: web, noviny a veletrhy Propagace je pro Jihomoravský kraj velmi důležitá. Hejtman Michal Hašek už krátce po svém nástupu prohlašoval, že chce udělat z regionu centrum kongresové a vinařské turistiky. Jak se to daří a zaměřuje se kraj i na své občany?

TÉMA V posledních letech zaznamenal Jihomoravský kraj úbytek zahraničních turistů. Dlouhodobě přitom region patří na druhé místo z hlediska návštěvnosti krajů. Samospráva se při propagaci zaměřuje hlavně na zahraniční turisty. A je to znát. Zatímco jejich počty stoupají, těch tuzemských ubývá. Jakým způsobem se kraj prezentuje vlastním občanům? Stěžejní je samozřejmě webová prezentace. Ta patří při srovnání internetových stránek všech krajů k  nadprůměrným. „Graficky by sice bylo co zlepšovat, ale celkově je to docela dobré. Potěší například možnost stahování novinek přes RSS,“ řekl Krajským novinám Tomáš Hodek ze skupiny Tntsystems. Kraj je se svou webovou prezentací vcelku spokojený, ale uvědomuje si, že je nutné neusnout na vavřínech. „Úplná spokojenost s  daným stavem by znamenala stagnaci. Ovšem v tomto volebním období už žádné změny neplánujeme,“ informoval tiskový mluvčí kraje Jan Chmelíček. Kraj nabízí i další webové portály. Jde hlavně o portál ces-

tovního ruchu na který se lze dostat ze stránek kraje. Důležitý je podle Chmelíčka i portál cyklo-jižní Morava. VELETRHY, KONFERENCE NEBO MĚSÍČNÍK Z  dalších komunikačních kanálů pro oblast cestovního ruchu lze jmenovat například publikace a propagační materiály. Ty kraj vydává v několika jazycích a distribuuje je především na veletrzích cestovního ruchu. „Mezi veletrhy, na kterých vystavujeme, patří například Slovakia Tour, Holiday World v Praze, Ferien Messe ve Vídni, MITR a Otdych v Moskvě nebo náš Regiontour,“ doplnil Chmelíček. A jak je na tom region z hlediska komunikace s veřejností? V tomto případě kraj používá hlavně klasické komunikační metody. „Děláme samozřejmě tiskové konference a poskytujeme tiskové zprávy. Krajský web přináší denně až desítku novinek, některé z  nich kromě fotografií doprovázejí také videoreportáže,“ řekl Chmelíček a doplnil, že informace o rozhodnutích a záměrech samosprávy jsou publikovány v  denících, týdenících a dalších periodikách, veřejnoprávních i soukromých televizích či rozhlase. „Za publiková-

ní těchto informací Jihomoravský kraj nikdy neplatí.“ Podle Chmelíčka je důležitou součástí informování veřejnosti také vydávání měsíčníku Listy jižní Moravy. Titul má náklad 460 tisíc výtisků a je bezplatně zasílán do všech domácností kraje. KRAJ CHYSTÁ NOVOU KAMPAŇ Další kapitolou komunikace kraje a občanů je informování o evropských projektech. I v tomto případě kraj používá výše uvedené kanály. K nim se ale přidávají další.

Investiční záměry, dotační programy nebo přímo projekty financované z regionálního operačního programu kraj prezentuje i prostřednictvím tiskovin Úřadu Regionu soudržnosti Jihovýchod nebo internetových stránek Jihomoravského inovačního centra. A příklad nějakého konkrétního projektu v  oblasti propagace regionu? V rámci turistiky se o propagaci Jihomoravského kraje stará krajská společnost Centrála cestovního ruchu jižní Moravy. Ta nyní chystá nový projekt, který má kraj představit jako region vinařství a relaxace u vody. „Tato

17

STRUČNĚ A JASNĚ

dvě témata budou propagována formou tisku, ale především internetu. Nevzniknou velké propagační materiály, ale prostřednictvím příbalových letáků a informací v médiích bude upoutána pozornost na web, kde najdou návštěvníci širokou nabídku turistických balíčků s  touto tématikou,“ řekla Zuzana Vojtová z Centrály cestovního ruchu. Podle tiskového mluvčího půjde na mediální prezentaci kraje tento rok 12 milionů korun. „Zdaleka největší část z  tohoto objemu představují náklady na vydávání Listů jižní Moravy.“ Filip Appl

Jihomoravský kraj se dlouhodobě snaží prezentovat mimo jiné i jako region dobrého vína. zdroj: www.wineofczechrepublic.cz

● V  Brně se konala schůzka čelních představitelů Rady Asociace krajů s  arcibiskupem pražským Dominikem Dukou. Arcibiskup informoval předsedu asociace Michala Haška a místopředsedu Radko Martínka o vývoji jednání církví a státu a také o zájmu církve na spolupráci se samosprávami krajů. „Dohodli jsme se také na pravidelném kontaktu mezi Českou biskupskou konferencí a Asociací krajů,“ řekl Michal Hašek. ● V  Brně proběhne na jaře 14. ročník festivalu ohňostrojů Ignis Brunensis. Na festival, který je považovaný za divácky nejpočetněji navštěvovanou akci v  Brně, přijíždějí zájemci z celého světa. V loňském roce se vítězem stala slovenská skupina Pyra. Letos se na přehlídce nově představí také účastníci z Itálie a Lucemburska. Je na co se těšit. ● Smlouvu mezi regiony podepsal v  Brně Michal Hašek s  náměstkyní gubernátora Oděské oblasti Ludmilou Varava. Spolupracovat by se mohlo v  oblasti stavebnictví, infrastruktury, univerzit nebo ekologie. „Svojí osobní účastí chci podtrhnout význam spolupráce mezi jižní Moravou a Oděskou oblastí,“ řekl hejtman Michal Hašek. „Doufám, že podepsaná smlouva nastartuje další etapu našich vzájemných vztahů.“

ZLÍNSKÝ KRAJ

Hejtman: „Jsme známí svou pohostinností.“

STRUČNĚ A JASNĚ ● V  Brně na veletrhu cestovního ruchu Regiontour byl představen nový cykloprůvodce představující 24 nejzajímavější trasy vedoucí Moravou a Slezkem. Se Zlínským krajem se na jeho přípravě podílely ještě Jihomoravský, Moravskoslezský a Olomoucký kraj. „Cyklistické trasy jsou rozděleny do několika témat, a to gastronomie, poznávací, rodinný výlet, aktivní cyklisté a adrenalinové zážitky,“ přiblížil hejtman Stanislav Mišák.

„Náš kraj je krajem neobyčejně pestrým, ať už z hlediska historického, přírodního či kulturního. Proto věřím, že expozice Východní Moravy na tomto veletrhu zaujme co nejvíc návštěvníků, kteří si do Zlínského kraje najdou cestu a budou se k nám pak rádi vracet. Obyvatelé našeho kraje jsou známí svou pohostinností a jistě každého nového návštěvníka rádi přivítají,“ uvedl na slavnostním otevření expozice na veletrhu Regiotour hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

TÉMA Hejtman tak potvrdil, že Zlínský kraj investuje prostředky vyčleněné na propagaci zejména do přilákání turistů do zajímavé destinace. Tuto činnost pro něj zajišťuje samostatná společnost. „Turistické atraktivity Zlínského kraje byly na veletrhu prezentovány v expozici Vychodní Morava, kterou zajišťovala Centrála cestovniho ruchu Vychodní Moravy,“ uvedla tisková mluvčí kraje Gabriela Sýkorová-Dvorníková. „Chceme turisty seznámit se spoustou produktů a služeb, které v našem kraji najdou. Představujeme také cestovatelské novinky a rádi bychom nalákali i odbornou veřejnost, aby výlety do našeho kraje nabízely například cestovní agentury,“ dodal náměstek hejtmana Zlínského kraje pro cestovní ruch Jindřich Ondruš. KRAJ VYDAL KNIHU O SOBĚ Tím propagace Zlínského kraje nekončí. Koncem listopadu vydal kraj knihu Putování ča-

sem Zlínským krajem. Dvousetstránkové dílo vybavené historickými i současnými fotografiemi a množstvím informací rozčleněných do dvanácti tematických kapitol přibližuje území Zlínského kraje z různých pohledů, přičemž poukazuje i na dosud nepříliš známé skutečnosti. „Bylo vydáno několik publikací o zajímavostech našeho kraje, zaměřených převážně na cestovní ruch. Pociťoval jsem však potřebu, abychom se zajímali tak trochu odkud přicházíme, kdo jsme a kam jdeme. Proto jsem oslovil autorský tým lidí, kteří se po těchto stopách vydali,“ řekl hejtman Stanislav Mišák, který byl iniciátorem vydání knihy. Dodal, že desetileté výročí od konání prvních krajských voleb na podzim roku 2000 pro něj bylo důvodem k realizaci záměru, který v hlavě nosil už delší dobu. Tím je přiblížení srozumitelným a zajímavým způsobem proměny území, na němž vznikl dnešní středomoravský region. Také Zlínský kraj vydává vlastní informační bulletin. Magazín Okno je měsíčník, který

● Více než 11 milionů korun stály čtyři moderní sanitní vozy, které si pořídila Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje. Peníze šly z  krajského rozpočtu. „Nákup byl zrealizován z  investičního fondu  zdravotnické záchranné služby z  důvodu pravidelné obměny vozového parku,“ vysvětlila   krajská radní pro zdravotnictví Hana Příleská. Součástí prezentace Zlínského kraje byla také obří vizualizace kroměřížského zámku. podle představitelů kraje přináší do každé domácnosti aktuální informace o dění ve všech regionech kraje, ať už je to Valašsko, Slovácko nebo Haná. „Na stranách zpravodajství, kultury či sportu se lidé dozvědí o nejdůležitějších událostech v těchto oblastech,“ je uvedeno v tiráži časopisu. V magazínu jsou také pravidelné rozhovory s osobnostmi, tématické strany a tipy na výlet. Nezbytnou součástí jsou informace o činnosti krajského úřa-

du, seznamy výběrových řízení, zprávy z jednotlivých odborů a také například důležité rady od Integrovaného záchranného systému. S blížící se jarní a letní sezónou vydal kraj spolu s ostatními moravskými regiony nového cykloprůvodce. Ten seznamuje se čtyřiadvaceti nejzajímavějšími trasami vedoucími Moravou a Slezskem a byl také představen v Brně na veletrhu Regiontour. Vydaly jej společně čtyři

zdroj: Zlínský kraj

moravské kraje, Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Trasy vytipovali zástupci jednotlivých krajů ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu a Nadací partnerství. Z každého kraje je v publikaci popsáno šest tras. „Cyklistické trasy jsou rozděleny do několika témat, a to gastronomie, poznávací, rodinný výlet, aktivní cyklisté a adrenalinové zážitky,“ dodal hejtman Mišák. Michal Tillgen

● I v  letošním roce kraj vyhlásil podprogram, který chce podpořit obnovu obecního majetku a zpracování územních plánů. O dotace mohou v jeho rámci žádat obce Zlínského kraje do dvou tisíc obyvatel. Hejtmanství pro ně vyčlenilo 30 milionů korun. A na co předně by mohly jít tyto peníze? Primárně například na rekonstrukce škol, obecních úřadů, tělovýchovných a kulturních zařízení, hasičských zbrojnic, ale i veřejného osvětlení. 

18

PUBLICITA

KN | leden 2011 |

Již pátý velký projekt schválen Evropskou komisí topadu 2010 proplaceny prostředky ve výši cca 4,9 miliardy korun, což  zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům na cca 88 miliard korun (více než polovina z  celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. V listopadu 2010 bylo finančně ukončeno deset projektů v hodnotě cca 3,8 miliardy korun. Celkově bylo finančně ukončeno cca 32 % z celkového počtu schválených projektů o finančním objemu cca 8,7 miliardy korun.

23 % přesahuje alokaci OP Doprava na celé programové období 2007–2013. Při zaměření se na jednotlivé oblasti podpory je největší převis evidován v oblasti podporující pražské metro a multimodální dopravu (cca 116 % resp. 121 % nad alokací oblasti podpory 5.1 resp. 6.1).

REALIZACE OP DOPRAVA

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

V rámci celého OP Doprava byl zaznamenán meziměsíční nárůst v oblasti certifikovaných výdajů. Finanční objem těchto výdajů se zvýšil o cca 4,5 miliardy korun na celkových cca 28,7 miliardy korun (17 % z celkové alokace OP Doprava).

V  meziměsíčním srovnání bylo vydáno jedno nové Rozhodnutí/ podepsána Smlouva o poskytnutí dotace. Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou k  3. prosinci 2010 celkově dosahuje cca 165,7 miliardy korun, což představuje 98 % z alokace na operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k  alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblasti modernizace dálnic transevropské sítě, silnic I. třídy a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány.

PODANÉ ŽÁDOSTI

V  průběhu listopadu 2010 byla v  rámci OP Doprava podána jedna nová žádost, a to v oblasti podporující elektrizaci železniční transevropské sítě v rámci České republiky, konkrétně úsek Veselí nad Lužnicí – Horusice. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, se tak zvýšil na cca 207,1 miliardy korun, což o

40 35 40 30 35 25 30 20 25 15 20 10 15 5 10 0 5 0

PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM

Příjemcům byly v  průběhu měsíce lis-

OP D

OP ŽP

OP D

OPZdroj: ŽP MSC2007, řídící OPorgány, VaVpI 3. 12. 2010

-

1.1 2.1 3.1 4.1 5.1 OPD

Celková alokace podpory 2007– 2013

Předloženo na ŘO/ ZS

Schváleno na národní úrovni (ŘO)

100% 90% 100% 80% 90% 70% 80% 60% 70% 50% 60% 40% 50% 30% 40% 20% 30% 10% 20% 0% 10% 0%

schváleno EK

předloženo na ŘO/ ZS

disponibilní alokace OP

schváleno EK

předloženo na ŘO/ ZS

disponibilní alokace OP

OP D

OP ŽP

OP VaVpI

OP D

OP ŽP

OP VaVpI

Zdroj: MSC2007, řídící orgány, 3. 12. 2010 týká čtyř operačních programů - kromě OP Doprava ještě OP Životní prostředí, OP Výzkum a vývoj pro inovace a Integrovaný OP. Z  hlediska počtu bylo nejvíce velkých projektů (35) předloženo v rámci OP Doprava, z  toho ŘO schválil na národní úrovni cca 94 %. K  3. prosinci 2010 schválila EK čtyři VP (11,4 % z celkového počtu VP předložených do OP Doprava).

Předloženo EK

Schváleno EK

mil. Kč a 61 016,6 44 455,7 11 482,3 30 911,4 8 652,8

počet b 16 9 2 7 1

mil. Kč c 56 254,4 69 018,1 2 536,9 15 382,5 18 717,0

% c/a 92,2 155,3 22,1 49,8 216,3

počet d 15 9 2 7 0

mil. Kč e 47 307,3 69 018,1 2 536,9 15 382,5 0,0

% e/a 77,5 155,3 22,1 49,8 0,0

počet f 8 7 2 1 0

mil. Kč g 25 336,5 53 585,4 2 536,9 1 206,9 0,0

% g/a 41,5 120,5 22,1 3,9 0,0

počet h 4 0 0 0 0

mil. Kč I 11 768,6 0,0 0,0 0,0 0,0

% l/a 19,3 0,0 0,0 0,0 0,0

168 923,9

35

161 908,9

95,8

33

134 244,8

79,5

18

82 665,6

48,9

4

11 768,6

7,0

Zdroj: MSC2007 – 8. 11. 2010, Zpráva o realizaci OP Doprava.

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tabulka 9 Prioritní osa/ Oblast podpory

Podané žádosti

1.1 1.2 1 2.1 2.2 2 3.1 3 4.1 4 5.1 5.2 5 6.1 6.2 6.3 6 7.1 7 ERDF FS OP D

počet mil. Kč a b od počátku období 23 60 073,2 17 2 587,2 40 62 660,5 10 69 861,8 0 0,0 10 69 861,8 12 4 544,7 12 4 544,7 47 45 113,7 47 45 113,7 1 18 717,0 2 1 236,1 3 19 953,1 16 502,8 14 3 685,5 48 76,5 78 4 264,8 12 668,6 12 668,6 125 49 378,6 77 157 688,6 202 207 067,2

Žádosti vyřazené z administrace počet mil. Kč c d od počátku období 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 5 10 573,2 5 10 573,2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 13 471,7 1 190,0 13 26,6 27 688,2 0 0,0 0 0,0 32 11 261,4 0 0,0 32 11 261,4

Žádosti ve schvalovacím procesu počet e 3 14 17 0 0 0 3 3 1 1 1 1 2 0 0 30 30 0 0 31 22 53

mil. Kč f aktuální stav 10 922,6 860,4 11 783,0 0,0 0,0 0,0 619,0 619,0 819,3 819,3 18 717,0 580,4 19 297,3 0,0 0,0 41,8 41,8 0,0 0,0 861,1 31 699,3 32 560,3

OP VaVpI

Podíl finančních prostředků předložených velkých projektů na národní úrovni a schválených na evropské úrovni vzhledem k alokaci OP k 3. 12. 2010 Graf 4

Tabulkavelkých 5 Přehled projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Oblast podpory

schváleno na národní úrovni schváleno EK schváleno na národní úrovni schváleno EK

Graf 4

VELKÉ PROJEKTY

Dle ustanovení Nařízení Rady (ES) 1083/2006 je za velký projekt (VP) považován takový projekt, jehož  celkové náklady přesahují 50 milionů eur. Žádosti o VP schvaluje nejdříve řídící orgán příslušného OP, poté jsou žádosti předkládány ke schválení Evropské komisi, která do tří měsíců od zaslání žádosti o VP vydá své rozhodnutí. V případě, že si EK vyžádá doplnění údajů v žádosti, tato lhůta se pozastavuje a dochází k prodloužení schvalovacího procesu. V rámci České republiky se realizace VP

předloženo na ŘO/ ZS předloženo na EK předloženo na ŘO/ ZS předloženo na EK

Graf 3

CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI

PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM / PODEPSANOU SMLOUVOU

Od počátku realizace OP Doprava byly k  3. prosinci 2010 podány 202 žádosti v celkové hodnotě cca 207,1 miliardy korun, to představuje 123 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 117 v  souhrnné výši cca 165,7 miliardy korun (98 % z alokace programu). Proplaceno bylo cca 88 miliard korun, což představuje 52 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 28,7 miliardy, to je 17 %  alokace na OP Doprava na celé programové období.

Graf 3

Procento z alokace Procento z alokace OP OP

Řídícím orgánem (ŘO) OP Doprava je Ministerstvo dopravy České republiky, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.

Počet velkých projektů v rámci jednotlivých OP na národní a evropské úrovni k 3. 12. 2010

Počet Počet

Operační program (OP) Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program České republiky. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území České republiky.

Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g h od počátku období 20 49 050,1 3 1 726,8 23 50 777,0 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 9 3 925,7 9 3 925,7 41 33 562,2 41 33 562,2 0 0,0 1 655,7 1 655,7 3 31,1 13 3 495,6 5 7,5 21 3 534,2 12 1 184,0 12 1 184,0 62 37 096,5 55 128 640,9 117 165 737,4

Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 3 1 406,7 1 682,1 4 2 088,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 492,0 3 492,0 16 5 802,6 16 5 802,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 7 311,8 3 2,3 13 345,1 1 3,2 1 3,2 29 6 147,7 8 2 583,9 37 8 731,6

V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 12. 2010

STAV SCHVALOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

V polovině prosince ovšem schválila Evropská komise další velký dopravní projekt „Optimalizace tratě Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“. Trať je součástí III. tranzitního železničního koridoru ČR a také pokračováním již schváleného velkého projektu „Optimalizace trati Planá u M.L. (mimo) – Cheb (mimo)“. Evropská unie zde tentokrát přispěje částkou přesahující 2,5 miliardy korun. Tratě Stříbro – Planá u Mariánských Lázní a Planá u Mariánských Lázní – Cheb jsou součástí III. tranzitního železničního koridoru, konkrétně jeho západní větve vedoucí z Prahy přes Plzeň a Cheb na státní hranice s Německem. Téměř 32 km dlouhý úsek ze Stříbra do Plané je jednou z celkem 9 staveb této západní větve. Pro většinu z těchto staveb plánuje ministerstvo dopravy usilovat o spolufinancování ze zdrojů EU. Stavba na úseku Stříbro – Planá s sebou přinese výměnu či obnovu částí železničního spodku i svršku, kterou cestující zaznamenají především ve zvýšeném komfortu cestování. Díky projektu bude také zvýšena traťová rychlost, která se přímo promítne do jízdních dob jednotlivých železničních spojů. Dále jsou v rámci projektu renovována či nově budována nástupiště a zabezpečovací zařízení, která významně přispějí ke zvýšení bezpečnosti provozu na trati. Neméně významnou součástí projektu je i výstavba protihlukových stěn, které omezí negativní dopady dopravy na okolí. Evropská komise dříve schválila čtyři velké železniční projekty: „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní (mimo) – Cheb (mimo)“ o finančním objemu 3,5 miliardy korun (příspěvek EU a národní zdroje), „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy korun – příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliardy korun) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad – Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) – Lichkov st. hr.“ (s finančním příspěvkem z  Fondu soudržnosti ve  výši 1,3 miliardy korun).

stav k 01

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Kraj využívá k propagaci nejčtenější weby i deníky Moravskoslezský kraj využívá ke své propagaci všech dostupných masmédií a snaží se tak podle vlastních slov oslovit co nejvíce potencionálních návštěvníků. „Reklamní kampaně vedeme zejména prostřednictvím internetu, rádia, novin, bilboardů a televizních spotů v zahraničí,“ uvedla tisková mluvčí kraje Šárka Vlčková.

TÉMA Webová kampaň probíhá na atraktivních reklamních bannerech s tématikou Moravskoslezského kraje, umístěných na nejvýznamnějším webovém serveru, s cílem oslovit co největší počet potenciálních návštěvníků kraje. „Kampaň probíhá od listopadu 2010 do května 2012 a již v tomto měsíci byl zaznamenán významný nárůst návštěvnosti našich stránek,“ dodala Vlčková. Kampaň v rádiu je zaměřena na medializaci kraje, skládá se ze dvou částí: speciální komunikace ve formě rubriky Zuřivého reportéra Aleše Růžičky vždy v létě, během hlavní sezóny v červenci, a dále reklamní spotové kampaně vždy dva týdny před prezentačními akcemi kraje v obchodních centrech. Také vkládané přílohy do významných deníků v České republice představují podle Vlčkové poutavou formou nejatraktivnější a nejzajímavější aktivity typické pro Moravskoslezský kraj. „Takzvané suplementy byly a budou vkládány do

českých deníků s nejvyšším nákladem a prodejností u nás. Jedná se o masovou formu prezentace, kterou kraj oslovuje vysoký počet české populace,“ dodala Vlčková. Bilboardy zahrnovaly marketingovou kampaň ve vybraných krajích České republiky, které jsou Moravskoslezskému kraji nejblíže. V rámci kampaně byly využity reklamní plochy (reklamní lavičky, city light vitríny a billboardy), které byly rozmístěny v Olomouckém, Zlínském, Jihomoravském a Pardubickém kraji. PROPAGACE EVROPSKÝCH PROJEKTŮ MÁ SVÁ PRAVIDLA Svoji propagaci mají zajištěnou také evropské projekty. „Každý operační program, v rámci kterého jsou projekty ze zdrojů Evropské unie spolufinancovány, má stanovený závazný způsob propagace a publicity. Tato pravidla pro publicitu jsou závazná pro každého příjemce dotace, tedy i pro Moravskoslezský kraj,“ uvedla Vlčková. Podle ní jsou nejběžnějšími způsoby zajištění publicity tiskové zprávy, konference, inzerce v tisku, propagační předměty nebo webové stránky s informacemi o projektu.

Moravskoslezský kraj také letos prezentoval svou nabídku turistických možností na největším veletrhu cestovního ruchu ve střední Evropě Regiontour v Brně. „Náš stánek byl umístěn ve zcela novém pavilonu P Brněnského výstaviště pod číslem 102 na jedné z největších ploch 255 metrů čtverečních,“ uvedla Vlčková. Dodala, že expozice byla vytvořena v rámci projektu Kraj plný zážitků, podpořeného z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, tedy fondů Evropské unie. Cílem této akce je seznámit jak odbornou, tak i širokou veřejnost s komplexní nabídkou a samozřejmě i s novinkami v oblasti cestovního ruchu v kraji. „Tím chceme také přispět k celkovému zvýšení návštěvnosti našeho regionu bohatého na turisticky zajímavá místa a atraktivity,“ dodala Vlčková. Již tradičně se na společném stánku prezentovali také partneři Moravskoslezského kraje, jako jsou za Jeseníky města Bruntál, Krnov, Vrbno pod Pradědem a Rýmařov a Euroregion Praděd nebo za Ostravsko statutární město Ostrava a Sanatorium Klimkovice. Za Těšínské Slezsko to byla Karviná a Lázně Darkov spolu s Regionální radou Třinecka. Turisticky nejatraktivnější oblast Beskydy zastupovala Agentura Beskydy – Valašsko spolu s městy Nový Jičín, Frenštát pod

Radhoštěm, Štramberk, Kopřivnice, Hukvaldy a další subjekty z Beskyd, které doplnilo

Beskydské informační centrum se svými partnery. Michal Tillgen

KN | leden 2011 |

19

STRUČNĚ A JASNĚ ● V  polovině ledna se v  Bohumíně za účasti náměstka hejtmana Svatomíra Recmana otevřelo nové chráněné bydlení. „Jedná se o další projekt podporující transformaci pobytových sociálních služeb, deklarovanou ve strategickém materiálu kraje ‚Koncepce kvality sociálních služeb v  Moravskoslezském kraji‘ a schválenou zastupitelstvem kraje v  roce 2008,“ prohlásil náměstek. Celkové náklady projekty činily 9,7 milionu korun. Většina šla z EU. ● Nový web spustila Agentura pro regionální rozvoj. Návštěvníci ho najdou na www.jestejesance.eu. Web je určen speciálně pro organizace z  kraje. Má poskytnou základní informace o zbývajících možnostech čerpání peněz z  fondů EU. Žadatelé tak mohou zjistit například kolik prostředků v jednotlivých programech zbývá nebo jaké jsou aktuální výzvy.

Na stánku Moravskoslezského kraje na letošním Regiontouru byly prezentovány i tekuté dobroty. foto: Miloš Spáčil

● Moravskoslezský kraj zve na konferenci Znečištění ovzduší – 4 způsoby řešení v malých obcích. Konference se uskuteční 16. února v Ostravě a zaměřuje se na témata spjatá se znečištěním ovzduší. Zájemci se například dozví, jaké jsou možnosti financování takto zaměřených projektů, jaké už s  tím mají obce zkušenosti nebo jak komunikovat s  obyvateli obce. Více informací na www.konference-ovzdusi.cz.

PUBLICISTIKA

Na sociální služby půjde méně peněz Dostanou se sociální služby do krize? Podle krajů velmi lehce. Částka, která na tuto oblast přijde od státu, je totiž velmi nízká. V roce 2010 rozdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí na sociální služby krajům 6,8 miliardy. Pro letošní rok se počítá s 5,3 miliardy. A to je ještě dobrý výsledek. Původně se totiž počítalo pouze se  dvěma miliardami. Po vlně zděšení a intenzivního vyjednávání krajů však ministerstvo uznalo, že by to znamenalo likvidaci části sociálních služeb. „Po jednání s kraji ministerstvo na úkor úspor v jiných oblastech

tuto částku navýšilo,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Výhled do budoucna přesto není nejlepší. Podle všeho by v příštím roce mohlo jít na sociální služby v krajích jen kolem tří miliard korun. A jak s nepříznivou situací regiony bojují? Možnosti jsou dvě.

Omezit sociální služby v  kraji nebo doplnit chybějící peníze ze svého rozpočtu. Například v  Libereckém kraji se rozhodli pro druhou variantu. „Stát stále snižuje příspěvky na provoz poskytovatelům sociálních služeb, takže kraje jsou stále více nuceny dotovat je ze svých rozpočtů. Letos například očekáváme, že domovy důchodců a další služby budeme muset dotovat částkou blížící se 100 milionům korun,“ řekl hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler.

OBCE MUSÍ ZVÁŽIT PRIORITY Ve většině krajů bude výpadek ve výši několika desítek milionů korun. V  Pardubickém kraji to znamená možné snižování platů a pozastavení řady investičních akcí. „Příspěvek od státu pro Pardubický kraj je o třicet pět milionů menší,“ řekl pardubický radní pro sociální péči Jiří Brýdl a zároveň vzkázal obcím, aby samy zvážily, které sociální služby budou podporovat. V některých oblastech, například

v  poradenství, už nabídka přesahuje potřeby. „Sociální služby jsou někdy také byznys a my jej musíme umět odstranit,“ řekl Brýdl. Kraj by podle něj měl dotovat jen ty služby, na něž obec sama přispěje 20 procenty. Podobné problémy jsou i v  dalších krajích. Všude se jedná o desítky milionů, které budou chybět. A kraje si tak musí vybírat, čemu se budou věnovat primárně. „Jihočeský kraj coby instituce bude muset v prvé řadě uspokojovat pobytové služ-

by, to znamená zajistit platy zaměstnanců v domovech důchodců a podobně,“ řekl za svůj region hejtman Jiří Zimola. Podfinancování sociálních služeb je dlouhodobý problém v  českých regionech. Každý rok totiž vláda oznámí určitou částku a každý rok se kraje snaží o její navýšení. A ačkoliv nebude tento rok pro některá sociální zařízení lehký, nějaký zásadní kolaps systému zatím nehrozí. Filip Appl

Krajská záchranka dostane vlastní sídlo Karlovarský kraj potřebuje nové sídlo Územní zdravotnické záchranné služby. Kvůli nutnosti výstavby si proto půjčí u ČSOB 75 milionů korun. Smlouvu o poskytnutí úvěru podepsali v prosinci loňského roku ředitel karlovarské pobočky banky Karel Bednář a hejtman Josef Novotný. Úvěr ve výši 75 milionů korun je podle hejtmanových slov určitou pojistkou. Smlouva je udělaná tak, že Karlovarský kraj

úvěr třeba ani nebude muset čerpat, pokud bude mít dostatek vlastních finančních prostředků. Úvěr by měl kraj splá-

cet deset let. ČSOB přišla s nejlepšími podmínkami, a proto byla krajem vybrána ze čtyř, které nabízely své služby. Zároveň by kraji mělo přispět i ministerstvo vnitra. Nové sídlo záchranky přijde kraj zhruba na 100 milionů korun. Přibližně 70 milionů spolkne stavba, dalších 25 mili-

onů technologie a kolem 4 milionů korun si vyžádá projektová dokumentace. Nová budova záchranné služby bude stát v areálu úřadu. Objekt bude mít tři podlaží, v prvním vzniknou garáže, ve druhém výjezd a třetím ředitelství. Stavět by se mělo začít v březnu 2011 a stavba by měla trvat přibližně rok.

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

Krajská záchranná služba v Karlových Varech jako jediná v celé České republice nemá vlastní sídlo. Funguje v prostorách pronajatých od Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje, které ale jejím potřebám již nevyhovují. Navíc tyto prostory hasiči potřebují.

Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje dostane ale také čtyři plně vybavená nová sanitní vozidla za téměř 21 milion korun. Z celkové částky poskytne šest milionů Karlovarský kraj a zbytek doplatí záchranná služba ze svého investičního fondu. Jana Bartošová

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 1. Vychází: 21. ledna 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20

KN | leden 2011 |

INZERCE