TØINEC KOSMOS 25.3. - 31.3.
Jeden svìt 2010
Ubot Gallery Spolupoøadatelem festivalu Jeden svìt 2010 je obèanské sdružení Ubot Gallery. Už od svého vzniku v roce 1998 usilujeme o prolínání rùzných druhù umìní a spoleèenských aktivit v „malém” multikulturním prostøedí, kterým tìšínské slezsko bezesporu je. Prolínají se jim èeština, polština, nìmèina a slovenština. Na své první veøejné akci jsme uvedli fyzického básníka Petra Vášu a nìkolik ekologických filmù, které byly spojeny hudebním performance. Prostøednictvím multirealistické revue God´s intelligencer, se snažíme oslovovat mladé básníky, výtvarníky a aktivisty a motivovat je k èinnosti. Bìhem nìkolika let 2000 - 2008 vznikly v produkci Ubot Gallery ètyøi hrané krátkometrážní filmy. V souèasné dobì se zabýváme poøádáním Páteèních Filmových Veèerù v bystøickém kinì, kde jsou lidé seznamování s kinematografií rùzných zemí a jinými tvùrèími pøístupy. Souèástí tìchto veèerù jsou i komponované veèery s fotografickými výstavami, výstavami obrazù, cestovatelskými filmy a videoartem.
Ubot Gallery, o.s. Bystøice 1039 739 95
Kontakt: Lenka Ostruszková / + 420 774 249 370 Michal Kaminski / + 420 604 347 145 Marek Cienciala / + 420 777 938 908
ÈTVRTEK 25.3. Projekce kino Kosmos 16:30 Londýòané, 2009, 58 min, Velká Británie Režie: Marc Isaacs Renomovaný britský dokumentarista Marc Isaacs ve svém nejnovìjším snímku zachycuje osudy nìkolika obyvatel Londýna z rùzných spoleèenských vrstev bìhem souèasné ekonomické krize. Postupnì poznáváme bohatého obchodníka, který kvùli neustálému, až nutkavému sledování aktuálního dìní na finanèních trzích pøišel o rodinu, èi duchovnì založeného metaøe hledajícího mír v duši pomocí tibetských mís. Nejvìtším pøáním bangladéšského imigranta peèujícího o pubertální dceru je pro zmìnu nová práce, zatímco zdánlivì vyrovnaný pojiš•ovací agent milující doutníky zoufale touží po úniku z každodenní pracovní rutiny. Tøeba takovém, jaký pro ponìkud agresivního obchodníka se železem
18:00 Vstupenka do ráje, 2008, 59 min, Dánsko Režie: Janus Metz
PÁTEK 26.3. Doprovodná akce / Kulturní dùm Trisia 19:00 Koncert skupiny AL - YAMAN Pražská kapela AL-YAMAN pøináší originální fùzi orientální melodiky s novými prvky taneèní hudby. Zvuk kapely je spojením akustických nástrojù s elektronikou a mísí se zde i vliv stylù jako dub, trance, ambient, bhangra a další. Po velmi dobøe pøijatém debutu Hurryia odehráli AL-YAMAN, nespoèet koncertù u nás i v zahranièí. V létì roku 2007 se ale al-esh a Ashwaq dohodli na pozastavení èinnosti. Ashwaq se chtìla více vìnovat rodinì, Aleš potøeboval více èasu na jiné projekty (napø. Cartonnage) a celkovì cítili potøebu si od ALYAMAN odpoèinout. Avšak koncem roku 2008 se dohodli na obnovení koncertní èinnosti a zároveò natoèení nového alba Insanyya. AL - YAMAN, spolupracoval s kapelami zvuèných
SOBOTA 27.3. 15:00 Zprostøedkovatel, 2009, 84 min, USA Režie: Ian Olds
Kae a Kjeld mají svatbu. Místo líbánek se však nevìsta po obøadu vrací do rodného Thajska, zatímco její dánský manžel zùstává doma. Èekají totiž na udìlení trvalého pobytu pro Kae, která vždycky toužila odejít na Západ za lepším živobytím. Stejnì jako pro øadu ostatních thajských žen pro ni Dánsko pøedstavuje vysnìný ráj. Vstupenkou do nìj je sòatek z rozumu. Režisér Janus Metz spolupracoval na scénáøi se sociální antropoložkou Sine Plambechovou, která provádìla výzkum migrace thajských žen. Nechybí poptávka postarší svobodní Dánové vyhledávají exotické Thajky ochotné se za nì provdat, protože rozdílné kulturní tradice jim skýtají výhodu. Asijské ženy, uvyklé práci v domácnosti, zpravidla nebojují za svou emancipaci. Dánsko pøitom patøí mezi zemì, které lépe než jiné øeší vyrovnávání genderových rozdílù v soukromém i veøejném prostoru. Uskuteènit sen thajských žen o cestì na Západ pomáhá zkušená Sommai, která žije se svým dánským manželem již šestnáct let. Funguje jako „dohazovaèka" i jako prostøednice pøi vyøizování
Napínavý snímek Iana Oldse nás zavede pøímo do první linie váleèné žurnalistiky. Hlavní postavou je mladý novináø a pøekladatel Ajmal Naqshbandi, považovaný za nejlepšího afghánského „fixera“ – èlovìka, který dokáže zahranièním novináøùm zprostøedkovat rozhovory s bojovníky Tálibánu. Jak nebezpeèná je tato práce, se ukáže ve chvíli, kdy je spoleènì s italským reportérem fundamentalistickým hnutím zajat. Po nìkolika dnech je pak Ajmal popraven. Americký novináø a bývalý Ajmalùv spolupracovník Christian Parenti pátrá po dùvodech, proè byl ze zajetí vykoupen jen italský reportér, a zároveò nás nechává nahlédnout do každodenního života válkou zmítané zemì. Drastické videozábìry natáèené pøímo v zajetí èi improvizované rozhovory se èleny Tálibánu, kteøí každého novináøe podezírají ze špionství, jasnì dokládají, èím vším musí váleèní zpravodajové v Afghánistánu projít. Na pøípadu Ajmalova tragického osudu pak snímek ukazuje, jakou cenu má v
20:00 Bombajská spojka, 2009, 58 min, Dánsko Režie: Camilla Nielsson, Frederik Jakobi
16:30 Mizející ryby, 2009, 83 min, Velká Británie Režie: Rupert Murray
Do roku 2020 se indická Bombaj pravdìpodobnì stane nejlidnatìjším velkomìstem na svìtì. Již dnes pulsuje masami lidí, jež se dennì dopravují do zamìstnání. Hromadná doprava pøitom nefunguje - povìstné jsou vlaky, do nichž se èlovìk musí doslova probojovat. Ulice mìsta dennì zaplavuje bezpoèet aut, která se místo vyhlášky øídí „zákonem" chaosu. Trojice hrdinù dokumentu zastává rozdílné stanovisko na øešení modernizace mìsta, konkrétnì dopravy. Yasin žije na severním pøedmìstí, do práce jezdí vlakem èi na motorce a sní o koupi vlastního automobilu. Veena bydlí v prominentní ètvrti, má služebnou a vlastního øidièe a zastupuje obyvatele ulice Pedder v boji proti budování nadjezdù v centru mìsta. Pan Das je viceprezidentem státní spoleènosti budující silnice a most spojující obchodní ètvr• s centrem. Stavba má desetileté zpoždìní, proto pøicházejí na øadu provizorní øešení. Pan Das cítí ve své funkci znaènou odpovìdnost, proto se snaží dopoèítat se i stromù, na jejichž pøesazení darovala dotaci Svìtová banka. Dynamický snímek dokumentaristù Camilly Nielssonové a Fredericka Jacobiho graduje od jedné neuvìøitelné situace ke druhé a nastoluje otázku: Je zdravé životní prostøedí pouze
PÁTEK 26.3. 18:00 Slavnostní zahájení festivalu Jedovatý plamen, 2008, 28 min, Tanzanie, Nigérie Režie: Lars Johansson Pøed více než padesáti lety zaèala firma Shell tìžit v Nigérii ropu. Za tu dobu se jí podaøilo zcela zdevastovat zdejší životní prostøedí. Do øeky Niger pravidelnì uniká obrovské množství ropy, která v ní zabíjí veškerý život, a kvùli kyselým deš•ùm se tu už nedaøí ani tradièním plodinám. Arogance firmy Shell vùèi místním lidem došla tak daleko, že obøí hoøáky se zemním plynem se èasto nacházejí v bezprostøední blízkosti lidských obydlí. Øada vesnièanù tak trpí vážnými zdravotními problémy. Dynamicky pojatý dokument pøímoèaøe sleduje úsilí dvou místních aktivistek, které se spoleènì s dalšími lidmi z ohrožených vesnic snaží u státních i mezinárodních soudù zjednat spravedlnost.
O kousku ryby na talíøi víme zpravidla jen to, že je zdravá pro náš organismus. Chybí nám však další informace, které bychom mìli chtít znát. Odkud ta ryba pochází, jak byla ulovena a zda její druh není ohrožen," øíká britský novináø Charles Clover, autor knihy The End of the Line. Režisér Rupert Murray se jí inspiroval pøi natáèení svého dokumentu o globalizaci rybolovu. V tempu, jakým dnes rybolov na celém svìtì probíhá, totiž není možné, aby pøíroda obnovovala své zdroje. Snímek ukazuje hlavní problémy spojené s ubýváním ryb. Hlavním z nich je nedodržování kvót pro lov, z èehož snímek obviòuje Èínu i nìkteré evropské státy, dále neekonomický lov velkého množství ryb a dùležitou roli hraje i upøednostòování nìkterých druhù, zejména pak obøích tuòákù, vyhledávaných labužníky. Vizuálnì poutavý dokument pøináší nìkolik základních rad, jak se mùže i jednotlivec zasadit o zachování rovnováhy fauny svìtových oceánù. Po filmu debata: Jiøí Koželouh – klimatolog a odborný pracovník programu Energie Hnutí DUHA. Debata na téma enviromentální dopady nadmìrné spotøeby ve vyspìlých
19:00 Afghánská superstar, 2008, 88 min, Velká Británie Režie: Havana Marking Po tøiceti letech válek a vlády Tálibánu se do Afghánistánu vrátila popkultura. Místní televizní stanice Tolo TV se rozhodla v Kábulu uspoøádat soutìž amatérských pìveckých talentù, u nás známou jako Superstar. Kromì dvou tisíc zpìvákù i z tìch nejzapadlejších koutù zemì se do soutìže pøihlásily také tøi stateèné dívky. Zpívat na veøejnosti v zemi, zásadním zpùsobem ovlivòované kmenovými vùdci, není pro ženu nijak bezpeèné. Zvláš•, když v návalu emocí pøidá v pøímém pøenosu k písni i trochu tance, jak se na vlastní kùži pøesvìdèila jednadvacetiletá Serata. Dynamicky støižený dokumentární debut Havany Markingové, ocenìný na festivalu v Sundance, dopodrobna zaznamenává celý prùbìh tøímìsíèní soutìže, jejíž finálový veèer sledoval každý tøetí obyvatel Afghánistánu. Vtipné momenty pøibližující celonárodní pìvecké šílenství, adepty „afghánské hvìzdné pìchoty" a pìtici finalistù støídají mrazivé chvíle, kdy je Seratì, ale i další ženské soutìžící Limì, za jejich vystoupení vyhrožováno smrtí.
Po filmu debata: Veronika Dvoøáèková - antropoložka, která pracovala více než rok v èeském provinèním rekonstrukèním týmu v Afghánistánu. Jaké jsou nyní osudy dívek z filmu? Jsou stále naživu? Jaké jsou nyní poèty únosù žurnalistù? Co se dìlo s médii v Afghánistánu v dobì Talibanu, co po pádu a co v dnešní dobì?
NEDÌLE 28.3. 15:00 Kimèongílie, 2009, 75 min, Korea Režie: NC Heiken
ÚTERÝ 30.3. 16:30 Štìstí v neštìstí, 2009, 73 min, USA, Keòa Režie: Landon Van Soest
Severní Korea je bezesporu nejizolovanìjší zemí svìta. Totalitní režim zde již šedesát let zavírá své obyvatele do koncentraèních táborù za sebemenší prohøešky: staèí zmaèkat noviny, na nichž je vyobrazen otec zakladatel Kim Ir-sen nebo jeho syn, souèasný vládce Kim Èong-il. Aèkoli se i pouhý pokus o útìk z tìchto táborù trestá smrtí, každý rok se o nìj øada vìzòù pokusí. Díky hrstce z nich, kterým se podaøí uniknout a z níž se nìkteøí objeví i v dokumentu, se svìt dozvídá o hrùzné podobì života v komunistické Severní Koreji. Jejich silné a alarmující svìdectví o milionech obìtí hladomoru v devadesátých letech, severokorejských dívkách skrývajících se v Èínì, které jsou nuceny k prostituci, èi o závislosti
Desítky tisíc obyvatel Keni se v dokumentu režiséra Landona van Soesta strachují o svùj domov: a• už jsou jím slumy v chudinské ètvrti Kibera hlavního mìsta Nairobi, nebo hlinìné domky pastevcù v Yala Swamp v západní èásti zemì. Do jejich života totiž vstupují vládou podporované developerské projekty, které nahrávají bohatým a mocným. Obytné domy v Kibeøe, pùvodnì urèené pro sociálnì slabé, totiž zabydleli vládní úøedníci èi lidé, kteøí si mohli dovolit koupit vlastní byt. Zemìdìlské oblasti na západì Keni zase dominují bohatí „bílí muži" z USA, kteøí chtìjí vydìlat na pìstování rýže - pøi budování pøehrady a zavodòování pozemkù však neberou ohledy na starousedlíky. Pøíbìhy Silvy, porodní asistentky z Kibery, a Jacksona, farmáøe a uèitele z Yala Swamp, odhalují konkrétní boj jednotlivcù s politickou mašinerií. Nikdo z nich se nechce vzdát, protože v sázce není nic
16:30 Mugabe a bílý Afrièan, 2009, 90 min, Velká Británie Režie: Mat Whitecross Diskriminace bìlochù. Pro Evropana a Amerièana prakticky neznámý pojem, pro tisíce bìlošských farmáøù žijících v jihoafrickém státì Zimbabwe tvrdá realita. Humanitární situace v jedné z nejchudších zemí Afriky se od pøelomu tisíciletí rapidnì zhoršila se zavedením pozemkové reformy, která místnímu diktátorovi Robertu Mugabemu umožnila pod heslem „Zimbabwe Zimbabwanùm“ zabrat statisíce hektarù pùdy prosperujících bìlošských farem. Pùvodnì britská rodina Mikea Campbella, která do Zimbabwe pøišla pøed tøiceti lety a na své farmì pokojnì žije s pìti sty domorodci, se Mugabeho zvùli soudnì vzepøe. Campbellovi se v bitvì nevzdávají ani poté, co jsou brutálnì zlynèováni, a doufají, že
18:00 Hlad, 2009, 90 min, Nìmecko Režie: Marcus Vetter, Karin Steinberger Geneticky modifikované plodiny, technologický pokrok, globální oteplování a poptávka po surovinách. Svìt poèátku 21. století se dramaticky mìní, a to tak, aby vyhovoval pøedevším potøebám bohatých. S touto zmìnou se v chudých zemích nadále zhoršuje už tak bídná životní úroveò. Zatímco v USA je nejvìtším problémem spoleènosti obezita, o pár tisíc kilometrù dál na jih, na Haiti, jsou lidé tak chudí, že musí prodávat vlastní dìti do otroctví a k obìdu jedí koláèe z bláta. Ještì dále, v Brazílii, pokraèují nenasytné døevaøské spoleènosti za pøihlížení zkorumpovaných politikù v kácení amazonských pralesù a pøispívají tak ke klimatické zmìnì. V jejím dùsledku dochází k èastìjším smrtícím obdobím sucha v subsaharské Africe. Masajùm v Keni tak bez deš•ové vody zbývá jenom žízeò a hladovìní. Po filmu debata: Ondøej Šimetka – lékaø bez hranic, který pùsobil ve Východním
PONDÌLÍ 29.3. 16:30 Vysnìný odpad, 2009, 79 min, USA Režie: Mai Iskander Zaballeen, arabský výraz pro„lidi odpadkù", oznaèuje nejnižší sociální vrstvu Káhiry. Patøí k ní i teenageøi Adham, Nabil a Osama, hrdinové dokumentu Mai Iskanderové. Režisérka natáèí jejich každodenní život v okrajové ètvrti Mokattan, nejvìtší „odpadkové osadì" na svìtì. Sbìr a zpracování odpadu z osmnáctimilionové Káhiry pøedstavuje pro místní šedesátitisícovou komunitu už po století jediný zdroj obživy. Mezi odpadky si hrají dìti i psi a procházejí tudy terénní pracovníci s protitetanovými injekcemi. Mladíci, které sledujeme v jejich nuzných pøíbytcích, v práci i na zkušené ve Walesu, sní o vlastní šrotovnì èi brzké svatbì. Jejich sny se však rozplývají s pøíchodem zahranièních spoleèností na káhirský trh s
18:00 Zemøít ukamenováním, 73 min, Írán, Nizozemí Režie: Farid Haerinejad, Mohammad Reza Kazemipo Trest smrti ukamenováním mohou v Íránu dostat ženy a nìkdy i muži, kteøí se provinili cizoložstvím, prostitucí èi zabitím v sebeobranì. Advokátka Šadi Sadrová, novináøka Asijeh Aminiová a další aktivistky za práva žen se snaží pomáhat tìm, které byly odsouzeny k tomuto nehumánnímu, ponižujícímu a velmi bolestivému zpùsobu popravy. Jejich práce je však obtížná - sesbírat dùkazy je témìø nemožné, nebo• íránská vláda se snaží vše ututlat vzhledem ke kritice, kterou ji zahrnují mezinárodní organizace zabývající se lidskými právy. Dokument režisérù Farida Haerinejada a Mohammada Rezy Kazemiho vypráví pøíbìh nìkolika žen, které díky pomoci Šadi a její neziskové organizace unikly trestu smrti ukamenováním.
18:00 Nevítaní, 2009, 95 min, Èeská republika Režie: Tomáš Škrdlant Pìtici hlavních postav, které se narodily s vážným postižením a byly rodièi odmítnuty, sledoval neuvìøitelných dvacet let. V zámìrnì volnì propletených portrétech sledujeme jejich cestu od dìtství v Jedlièkovì ústavu až po snahu plnohodnotnì se zaèlenit do života dospìlých. Od doby, kdy byly v duchu komunistické doktríny zavøeny v ústavech s pøísným zákazem kontaktu s „normální“ spoleèností až do souèasnosti, kdy vìtšina z nich založila své vlastní rodiny. Od prvních bolestných pokusù pochopit, proè se k nim rodièe nehlásí a spoleènost je izoluje, až po zjištìní, že žít se dá i bez rodiny a i s postižením. Intimní a nesmírnì citlivì natoèený Škrdlantùv dokument rozhodnì není smutnou ukázkou nìkolika neš•astných osudù, ale naopak povzbudivým svìdectvím o tom, co všechno dokáže handikepovaný èlovìk se silnou vùlí zvládnout.
STØEDA 31.3. Projekce v èajovnì „ V pohodì '' 16:00 Rodinná dieta, 2008, 85 min, Finsko Režie: John Webster Rodina, žijící ve Finsku, se rozhodla, že zkusí vydržet jeden rok zcela bez produktù, k jejichž výrobì nebo pøi jejichž použití je potøeba ropy. Touha minimalizovat svou ekologickou stopu se v mysli režiséra zrodila poté, co zaèal vnímat problémy spojené s globálním oteplováním a vyèerpatelností pøírodních zdrojù. Vymìnit automobil za autobus, letadlo za vlak, motorový èlun za veslici nebo nakoupit v obchodì základní potraviny však není vždy snadné, zvláš• pro rodinu s dìtmi. I ti sebevíc motivovaní zaènou pochybovat, když se vìci komplikují a zpùsobují nepohodlí Uvnitø ètyøèlenné rodiny tak brzy vznikají rozkoly. V prùbìhu roku se z pùvodního pevného rozhodnutí pøejít na ekologicky pøijatelný zpùsob života postupnì
STØEDA 31.3. èajovna „V pohodì” 18:00 Tibet zpívá, 2009, 82 min, USA Režie: Ngawang Choephel V létì roku 1995 se tibetský muzikolog Ngawang Choephel vydal do své vlasti, odkud jako dítì utekl s matkou do Indie. Vyzbrojen malou kamerou se pokusil zdokumentovat, v jaké míøe se Tibe•anùm v okupované zemi daøí uchovávat si svou bohatou hudební tradici. S hrùzou zjiš•uje, že ve Lhase zní z každého obchodu, baru nebo poulièního tlampaèe èínská pop-music a že vìtšina mladých Tibe•anù jí dává pøednost pøed tradièními tibetskými písnìmi. Ty se mu podaøí zaslechnout až na venkovì. Bìhem zaznamenávání lidových písní je ale zatèen, obvinìn ze špionáže a odsouzen k osmnácti letùm vìzení. V práci na svém strhujícím a velmi osobním dokumentu plném unikátních archivních i souèasných zábìrù z okupovaného Tibetu pokraèuje. Choephel po šesti a pùl letech, kdy je po tlaku mezinárodních kampaní i americké vlády koneènì propuštìn. Emocemi nabitý snímek zaznamenává i nepokoje ve Lhase z bøezna. Na loòském festivalu v Sundance získal film Cenu poroty v kategorii dokumentù. Po filmu debata: s Janou Neborákovou o pomoci tibetským uprchlílùm v indickém exilu.
generální partner
spolupoøadatel
poøadatel
hlavní mediální partner
podpora
partneøi
technický partner
mediální partneøi
regionální partneøi MÌSTO TØINEC
Advokátní kanceláø
Czudek a Božková
mediální partneøi
)
Dùležité
- Èlenové klubu pøátel Èlovìka v tísni, po pøedložení èlenské karty obdrží pernamentku na tøi volné vstupy. - Pøíjdete - li na festival dvakrát, potøetí Vás pustíme zdarma (nutno pøedložit obì vstupenky). - Na besedy lze pøijít jako na samostatnou akci, pokud jste nestihli pøijít na film. - Vstup na besedy zdarma. - Návštìvníci koncertu AL - YAMAN / každý dvacátý návštìvník koncertu obdrží pernamentku na festival.