číslo 76
Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://junak.euweb.cz
únor 2006
Tříkrálová sbírka ve Křtinách sobota 7. 1. 2006 Také letos se členové našeho střediska zapojili do Tříkrálové sbírky pořádané pod záštitou České katolické Charity. Do této i ve Křtinách již tradiční akce se letos zapojilo rekordních 24 členů našeho střediska. Jako vedoucí skupinek chodili Tomáš Pavloň, Štefan Pinďák, Markéta Zapletalová, Martin Vojáček a Zbyněk Drápela. Po hodinové přípravě v zákrystii kostela a nezbytném vyfotografování všech účastníků jsme vyrazili. Přibližně tři hodiny v chladném, pravém zimním, počasí uběhly jako nic. Lidé byli příjemní a koledníky vítali s úsměvem. U každých dveří jsme zpívali koledu a obyvatele podarovali charitním cukrem, kadidlem a na dveře jsme na přání psali tradiční K+M+B+2006. Lidé nám na oplátku do zapečetěné charitní pokladničky přispívali na podporu charitního díla v našem regionu. Někteří lidé obdarovali i samotné koledníky drobnou sladkostí nebo teplým čajem, který přišel velice vhod. Kolem poledne se všechny skupinky z koledy vrátily a po předání zbývajících materiálů a pokladniček se rozešli domů. Pokladničky jsme v pondělí na obecním úřadě za účasti pověřené pracovnice úřadu rozpečetili, spočítali vybrané peníze a sepsali protokoly. Celkem občané Křtin přispěli částkou 14 780,50 Kč. Ještě ten večer se pro pokladničky stavil kurýr, který je odvezl na Charitu do Blanska. Ještě jednou bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli a také všem, kteří pomohli s organizací a realizací letošního ročníku Tříkrálové sbírky ve Křtinách: – Panu děkanu Prnkovi za půjčení komží a poskytnutí zázemí pro přípravu koledníků. – Obecnímu úřadu ve Křtinách, zejména paní Ing. F. Pinďákové za pomoc při zapečetění a rozpečetění pokladniček, počítání peněz a sepsání protokolů. – Všem členům střediska Junáka Křtiny, kteří se do sbírky zapojili. Zbyněk-Náčelník V únoru nás čeká velká zimní hra Severská pošta * Hodnocení činnosti v měsíci lednu * Reportáže z Tříkrálové sbírky, výpravy Jestřábů do Tajemné jeskyně, výletu Tygrů do Brna a Diashow obrázků z Tábora horolezců * Kronika 15. skautského letního tábora Junáka Křtiny – „Tábora horolezcůÿ (4) * Dobrodružství se starým Greenwoodem (3)
s. m. r. k. 76/1
Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • SETKÁNÍ KOLEDNÍKŮ T. K. S. – promítání filmu sobota 11. 2. 2006 „Podle informací od Charity Blansko proběhne setání tříkrálových koledníků spojené s promítáním filmu. Přijďte!ÿ Kdy a kde? v 17.00 h v hostinci u Farlíků. Ukončení: asi v 19.00 h. • SEVERSKÁ POŠTA – velká zimní hra sobota 18. 2. 2006 „Ano, opět po letech je tu velká dobrodružná zimní hra. Daleké severské pláně čekají na skupiny odvážných pošťáků a pošťaček, které doručí největší kulinářskou specialitu severu – křepelčí vejce. Přijďte, neváhejte! Zváni jsou všichni členové střediska!ÿ Sraz: v 9.00 h před domem u Drápelů. Ukončení: v 15.30 h (autobus do Habrůvky v 15.52 h). S sebou: každý – VP3 (věci připravenosti na celodenní výpravu), teplé oblečení, pevné zimní boty, malou svačinku na cestu, špekáčky na opékání, 1 litr vody na vaření, ešus a lžíci. družina – sáně, suroviny na vaření oběda, . . . , další se dozvíte na družinových schůzkách. Čeká nás trasa v délce asi 6 km. Neustále budeme v mírném pohybu nebo u tepla ohně, zima nám rozhodně nebude! Zbyněk-Náčelník • STOPAŘSKÁ VYCHÁZKA – prodloužená družinovka skautů pondělí 27. 2. 2006 Sraz: v 15.15 h u klubovny. Ukončení: v 18.15 h, Vojta stihne autobus do Habrůvky. S sebou: VP 2; vhodné oblečení – podle počasí; baterku. Celou dobu se budeme pohybovat mimo klubovnu, v okruhu cca 2 km od Křtin. V případě nepříznivého počasí (déšť) je naplánován program v klubovně. Jirka, Warden • SEPSÁNÍ STŘEDISKOVÉHO VYBAVENÍ – akce RR a OS sobota 4. 3. 2006 „Je třeba pořídit seznam veškerého střediskového vybavení a domluvit, co bude potřeba, i s ohledem na letošní tábor, v průběhu následujících tří měsíců dokoupit nebo vyrobit.ÿ Sraz: v 8.30 h v klubovně. Ukončení: doufám, že do 12.00 h. S sebou: určitě něco na psaní. Přijďte včas, ať se nezdržujeme a vše rychle uděláme. Warden, Zbyněk
II. Organizační • STŘEDISKOVÁ RADA
čtvrtek 23. 2. 2006
Středisková rada se uskuteční ve čtvrtek 23. 2. 2006 od 19.30 h v klubovně. Zváni jsou všichni vedoucí, RR a OS a také rádcové družin skautů a skautek.
s. m. r. k. 76/2
• TÁBOR 2006 – předběžné informace Předpokládaný termín 16. skautského tábora je neděle 2. 7.–16. 7. 2006. Předběžná cena byla střediskovou radou stanovena na maximálně 1 900 Kč. Warden
III. Středisková bodovací soutěž – „S. B. S. 100ÿ • Vyhodnocení „S. B. S. 100ÿ za leden 2006 Místo Jméno jednotky 1. 2. 3. 4.
Jestřábi Tygři Ještěrky Kočky
1. účast 2. kronika 3. výprava 4. výcvik 5. úkol 6. brigáda Celkem (max. 20 b) (max. 20 b) (max. 20 b) (max. 20 b) (max. 10 b) (max. 10 b) (max. 100 b) 15,0 18,0 20,0 20,0 8,75 10,0 90,75 17,0 20,0 20,0 7,5 7,5 2,0 74,0 15,0 19,0 0,0 16,0 10,0 0,0 60,0 16,0 20,0 0,0 8,8 8,8 5,6 59,2
Celkové pořadí (po pátém měsíci): 1. Tygři (399,6 b) 2. Jestřábi (392,45 b) 3. Ještěrky (330,6 b) 4. Kočky (278,2 + 10 b)
Galeony leden Celkem Kočky 1 1 Ještěrky 2 5 Jestřábi V 2 Tygři 3 3
Tak tentokrát s přehledem zvítězili Jestřábi a v celkovém hodnocení dýchají těsně na paty Tygrům. I mezi holkama proběhl litý boj, ve kterém o necelý jeden bod tentokrát zvítězili Ještěrky. Kočkám je do celkového hodnocení dodatečně připsáno 10 bodů za zapsané akce v prosinci, kdy neodevzdaly kroniku. Tento měsíc však všichni odevzdali kroniky včas, chválim! • Střediskový úkol S. B. S. na únor 2006 – Jakpak vypadají vaše skautské zápisníky? Úkolem je doplnit si, případně založit skautský zápisník. Kdo má skautský zápisník, předloží jej na schůzce svému vedoucímu a bude v něm mít alespoň 5 stran zápisků z posledního skautského roku získá pro družinu maximální možný počet bodů. Za splnění tohoto úkolu může družina získat 10 b.
IV. Různé • Poděkování Děkujeme panu děkanovi Tomáši Prnkovi za zapůjčení obleků (tzv. komží) pro koledníky na Tříkrálovou sbírku.
Živá kronika Hodnocení měsíce ledna Šestka světlušek – Ještěrky: V prvním měsíci roku 2006 jsme uskutečnily celkem 4 družinovky a některé světlušky se také zúčastnily Tříkrálové sbírky. Poslední akcí tohoto měsíce bylo promítání s. m. r. k. 76/3
diapozitivů z Letního tábora, na které přišla pouze jedna světluška – Míša Meluzínová. Celková účast klesla na 74,8 %, a to hlavně díky nedostatečnému omlouvání ze schůzek. Je to velká škoda vůči těm holkám, které se družinovek pravidelně účastní, anebo se včas omluví. Na schůzkách jsme se věnovaly zejména plnění Nováčkovské zkoušky, ale také jsme probíraly ohrožené a chráněné živočichy. Na první družinovce si holky také pěkně vyzdobily nástěnku. Marťa Družina skautek – Kočky: Tak konečně chodí všechny čtyři skautky pravidelně. Úplně jsme si změnily pravidla bodování a co je hlavní, skautky se začaly podílet na programu. A to tak, že si každá z nich připravuje na schůzku 10ti minutový závod, hru nebo nějakou činnost. Schůzky jsou tak pestřejší a navíc se holky navzájem hodnotí, jak se té svojí přípravy zhostily. Abychom si udělaly nějakou brigádu, uklidily jsme před promítáním celou klubovnu a holky umyly dokonce i schody a chodbu. Musím je ještě jenou moc pochválit, protože si fakt mákly a přitom jsem je nemusela nějak moc pobízet. Zatím se nám ještě nepodařilo podniknout společně výpravu, tak to bychom měly v únoru napravit. Hanka Smečka vlčat – Tygři: V lednu se smečka vlčat sešla na třech běžných schůzkách v klubovně, vyrazila na výlet do Brna a většina vlčat se účastnila Tříkrálové sbírky. Kromě těchto akcí se kluci ještě potkali na předem neplánovaném sobotním sněhovém odpoledni kdy jednak odhrnuli sníh před klubovnou a potom stavěli sněhové pevnosti a svedli bitvu – koulovačku o hrad. Někteří také pomáhali při přípravě promítání diáčků z letního tábora a přišli se na promítání podívat. Na schůzkách jsme si povídali o heslu a zákonu vlčat, učili jsme se šifrovat, povídali si o nebezpečí alkoholu a drog, . . . Také jsme sehráli hodně nových a staronových her. Byly to třeba Lavičy, Slepý rytíř, Tajný velitel, Král lovců pokladů, Tajemná komnata a ke slovu přišly i tradiční hry Kimovka a Upíři. Na prvních schůzkách jsme si zpívali z našich nových zpěvníků – kluci začínají dělat pokroky a sami se ptají kdy zase budeme zpívat. Na výletě do Brna – Brána času jsme navštívili Měnínskou bránu, kde je pěkná výstava o nálezech objevených archeology v Brně a okolí. Paní průvodkyně se nám skvěle věnovala a kluci mají spoustu pěkných zážitků. V lednu měli stoprocentní účast: Eskym, Petrada, Gimli a Makča. Celková účast na činnosti v lednu byla 82,5 %. Zbyněk-Náčelník Družina skautů – Jestřábi: Za tento měsíc jsme uskutečnili čtyři družinovky. Ale v lednu byly i další zajímavé akce. Úplně na začátku ledna byla Tříkrálová sbírka, na kterou přišli čtyři skauti, což je dobrá účast. Dále si pro nás v polovině měsíce Warden připravil výpravu, ale účast nesplnila naše očekávání. A téměř na konci měsíce proběhla v klubovně Diashow, na které nás nikdo nereprezentoval:) Takže celé shrnutí: leden nebyl až tak odpočinkový měsíc, jak se prve zdálo – celková účast 74,1 % proto není moc lichotivá. V tomto směru bych ale chtěl především pochválit Vojtu a taky i trochu Celera, kteří se pravidelně zúčastňují skoro všech akcí. Zato Stopař nám trochu pokulhává, a proto doufám, že následující měsíce budou lepší. Bohužel letos se neregistroval Keša a se zdravotních důvodů ani Kája. Doufám, že se Kája třeba někdy později do skautu vrátí. Tento měsíc jsme se hodně zaměřili na výcvik a trochu jsme doladili kroniku. Úkol do SBS jsme splnili téměř v celém rozsahu, to je plus. Takže se uvidíme v únoru. P.S. Ještě takový malý detail, družinovky již plně vedu já (Jirka), samozřejmě s občasným Wardenovým dohledem. Jirka (doladil Warden)
s. m. r. k. 76/4
Reportáže z proběhlých akcí Výlet Tygrů „Brána časuÿ
čtvrtek 19. 01. 2006
Běželi jsme s Makčou ze školy před obecní úřad. Potom jsme utíkali k Jitřence kde byl další kamarád – Petarda. Petarda někde ztratil svou průkazku, která mu vypadla z batohu. Naštěstí ji našla nějaká paní a dala mu ji. A konečně jsm se vypravili na místo srazu – zastávku autobusu směr Brno. Za chvíli po nás přišla Hanka, Eskym a Hroch a za chvíli ještě Gimli. Jelikož už nikdo nedorazil a přijel autobus, tak jsme nastoupili. Autobusem jsme dojeli do Brna na Starou osadu, kde už na nás čekal Zbyněk. Hanka šla koupit jízdenky a Zbyněk zatím vyhlásil soutěž. Měli jsme se pozorně dívat kolem sebe a jak uvidíme obrázek červené ruky nahlásit to Zbyňkovi. Zatím se vrátila Hanka a mohli jsme jet dál za naším cílem, pro změnu tramvají. Po celou cestu jsme hledali červené ruce. První objevil Hroch v tramvaji. Na Malinovského náměstí jsme vystoupili a odtud šli ještě kousek pěšky. Naším cílem byla Měnínská brána, kde byla výstava Brána času – archeologické pohledy do dějin Brna. Našli jsme vrata a vstoupili jsme. Za dveřmi jsme po dřevěném schodišti vyšli do prvního patra. Zbyněk pro všechny koupil vstupenky a seznámení s výstavou mohlo začít. Ujala se nás paní průvodkyně a s ní jsme vyšli do dalšího patra. Tam nám nejdříve dala hádat co to může být za věc, kterou nám ukázala. Hádali jsme, že je to obojek pro psa. To jsme napsali na papírek a dali do bedýnky. Potom jsme šli do další místnosti, kde byly vystaveny dvě kostry lidí – muže a ženy. Kostry pocházely z vykopávek. V ruce muže byl nalezen pozůstatek meče. Podle něj vyrobili nový a ten byl vystaven u kostry. Bylo tam plno dalších věcí, které pocházely z archeologických nálezů. V další místnosti byly modely starých obydlí a další nálezy. V další místnosti, která byla větší byl průhled do spodního patra a tak jsme si kostry mohli prohlédnout i seshora. V této místnosti mně nejvíc zaujala dřevěná konvice, která na sobě měla zlaté zdobení. Tady prohlídka končila. Vrátili jsme se na začátek a paní průvodkyně nás pustila ven. Ještě jsme se podívali do prodejny s vojenskými věcmi a druhé prodejny s potřebami pro výtvarníky a pak už nás čekala cesta domů tramvají a zase autobusem. Zápis z kroniky Tygrů psaný maminkou podle vyprávění Honzíka M.
Výprava Jestřábů „Tajemná jeskyněÿ
sobota 21. 1. 2006
Sešli jsme se u klubovny. Warden obvolal Stopaře, Káju K. a Celera. Jediný Stopař mu odpověděl, že jede do Brna (a na výpravu tak nemůže). Šli jsme nakoupit potraviny a párky, ale jak jsme uviděli tu frontu v masně, tak nás to odpuzovalo, a tak jsme šli do Jitřenky. Počkali jsme na Wardena před obchodem a Jirka mezitím ještě jednou zkoušel zavolat Kájovi K. a Celrovi. Když vyšel Warden z obchodu, tak mu Jirka řekl, že se nikomu nedovolal, a tak jsme šli až k Celerovi domů. Tam nám ale nikdo neotevřel – Warden vtipkoval, že Celer nás viděl z okna a všem doma nařídil, ať neotvírají. Pak jsme šli ke Kájovi K., ale ten nemohl, protože má zdravotní problémy. A tak jsme sešli dolů na náměstí. Tam jsem dostal mapu a busolu, abych ostatní dovedl na určené místo. Ale trochu déle trvalo, než jsme se hnuli z místa tím správným směrem. U rozcestníku (na babické křižovatce) jsme se znovu zastavili a já hledal červenou značku. A dost dlouho trvalo, než jsem ji našel. Pak Warden vyhlásil první hru. Ta spočívala v tom, že každý dostal 3 sirky a cestou je musel nepozorovaně odhazovat. Ten kdo odhozenou zápalku našel získal bod. Hru jsme hráli tak dlouho, než jsme došli ke krmelci u cesty. Tam jsme ji vyhodnotili. Jirka získal 4 body, já 3 body a Warden 2 body. s. m. r. k. 76/5
Dál jsme pokračovali k Malé Macoše. (Malá chráněná oblast kousek od Babic, kde jsme marně doufali, že objevíme nějakou menší propast.) Po cestě se nic zvláštního nedělo, jen jsme se párkrát ztratili. Pak jsme vyšli na cestu, kde mně Warden půjčil turistické návleky, aby mně nepadal sníh do bot. Pak jsme šli po žluté značce Vaječníkem. (Strmé údolí, které začíná kousek od Babic a ústí na cestě do Adamova.) A tam nám Warden ukázal zajímavou jeskyni, a tak jsme ji šli prozkoumat. Párkrát jsme se tam vyfotili a nakonec jsme vyzkoušeli „Jirkůvÿ vynález – jeskynní tmu. U východu z jeskyně jsme pak obdivovali velké ledové rampouchy a také hnízdo nějakého ptáka, které bylo umístěno pod skalním převisem. A zase jsme šli. Během cesty jsem dělal body do nováčkovské zkoušky. Až nás Warden zavedl na jedno místo, kde byla v jeskyni postavená kamna. Tam jsme se utábořili a na vařičích si uvařili oběd. Po obědě jsme vyrazili dál. U Výpustku jsme si zahráli hru a pak jsme došli až do jeskyně. Tam řekl Jirka, že tady někde byly dveře. Já tam našel takový malý otvor a Warden mně dovolil ho prozkoumat. Potom jsme šli na dřevo a na začátku jeskyně jsme si opekli špekáčky. Až jsme uhasili oheň, tak jsme se vydali na cestu do Křtin. U můstku jsme si ještě zastříleli na cíl. (Vojta byl nejlepším střelcem – pozn. W) Na konec jsme si dali pokřik a uklidili jsme vybavení a družinovou vlajku do klubovny. Vojta Ševčík-Čapa (doplnil Warden)
Diashow „Tábor horolezcůÿ
neděle 29. 01. 2006
Poslední lednovou neděli jsme věnovali promítání diapozitivů z 15. letního tábora – „Tábora horolezcůÿ, který se uskutečnil na přelomu července a srpna 2006 u obce Chytálky. Do hlavní klubovní místnosti jsem přišel s Hrochem o půl hodiny dříve a nachystali jsme posezení a promítačku. Promítačka byla na stolku, který byl na stole a na stole stály i dvě židle pro promítače – mne a Hrocha. V 16.00 hodin, kdy byl plánován začátek jsme měli jen asi čtyři diváky, kteří posedávali na lavicích v klubovně a sledovali na zdi promítnutý první obrázek – letecký pohled na tábor ze stromu. Po necelé čtvrthodince čekání, během níž stále přicházelli další diváci jsme začali. Promítání doplňované mojím průvodním slovem trvalo téměř hodinu a musím zcela neskromně říct, že se asi povedlo – bylo na závěr odměněno potleskem. Po sedmnácté hodině se diváci rozešli domů a mne, Hanku a Hrocha čekalo ještě uklízení klubovny. Na letošním promítání se sešlo celkem 21 diváků. Bohužel přišlo jen velmi málo příbuzných a rodičů našich členů, pro něž bylo promítání určeno a z řad neskautské veřejnosti byla účast také zcela minimální. Jinak si myslím, že byla tato akce celkem vydařená. Zbyněk-Náčelník
Kronika 15. LT Junáka Křtiny (4) „Tábora horolezcůÿ 6. den (pátek 29. 7. 2005) Ráno proběhla tradiční rozcvička. Menší cvičili pod Zbyňkovým vedením základní cviky na rozhýbání celého těla. Starší (skautky, Motýlek, skauti a někteří RR a OS) si dávali do těla při půlhodinové rozcvičce pod vedením Chvosta. Tato rozcvička se skládala ze cviků jógy a cvičila se každé ráno. Jenom Keša nechtěl pořád vstávat a cvičit, a tak ho Warden s Juriym hodili na probuzení do říčky, ale on v klidu spal dál. Na snídani byl chleba s máslem a sýrem. Po nástupu probíhal výcvik. Jednotlivé družiny se věnovaly plnění bodů do Stezky a odborek (vlčků a světýlek). Např. Motýlek si pod Martiným vedením s. m. r. k. 76/6
plnila světýlko Zdravotnice. Po svačině se hrála etapa Přechod přes území Anopálu, ve které se jednotlivá horodružstva snažila nepozorovaně pronést co největší množství nákladu (lístků) přes území střežené zlou tlupou Anopálců (Jury, Chvost, Filip). Po obědě – špagety s omáčkou s kousky masa, pokračoval výcvikový program. Odpoledne po svačině se taky cvičilo ve výcviku a pak se hrála etapa Vybavení do 1. výškového tábora. Při této etapě měly skupinky co nejrychleji naplnit vodou určenou nádobu. Vlčata měla nádobu u potoka a měla vždy nabrat ešus, prokličkovat s ním určenou trasu, a tak postupně naplnit malou várnici. Starší měli drsnější variantu, při které měli na svahu nad přehradou postaveny 50 litrové barely a ty měly za pomoci čehokoliv, co mají v osobním táborovém vybavení naplnit až po okraj vodou. Nejúčinnější taktiku vymysleli Žlutí (Štófa a Keša). Ti vzali Kešův batoh a úvaz a začali vodu do kanystru dopravoval v batohu, který tahali do svahu na laně. Tato strategie jim taky zaslouženě vynesla první místo. Večer jsme si zahráli volejbal a přijel za námi Boris Adámek-Lachtan.
7. den (sobota 30. 7. 2005) Hlavní náplní dne byla jednodenní výprava. Kolem druhé hodiny odpoledne k nám ale měla dorazit silná bouřka a vichřice, proto byla výprava naplánována kratší. Před svačinou proběhl velký závod na dělání dřeva do týpek. Každé týpko dostalo jednu pilu a sekeru a za 40 minut měli udělat co nejvyšší rázek dřeva. V tomto závodě na celé čáře zvítězili skauti, jejichž hromada ostatní převyšovala o půl metru. Po svačině jsme se nachystali a šli na vlak do Říkonína, odkud jsme pokračovali vlakem do Níhova na koupání. Sebou jsme si vzali jen polévku a svačinu. Rýži s masem jsme si chtěli uvařit, až se vrátíme. Většina se ale vrátila celá hladová až večer. Bouřka k nám totiž dorazila až během noci. Takže, po svačině jsme vyrazili pěšky na vlak do Říkonína. Protože Warden zapomněl na čas, tak jsme celou cestu museli absolvovat ve zrychleném přesunu. To prakticky vypadalo tak, že část skautů pod Wardenovým vedením běžela do Říkonína, kde koupili lístky a v případě potřeby měli hóóóódně pomalu nastupovat do vlaku. Zbytek kluků vzal na ramena nejmenší vlčata a rychle s nimi pochodoval na nádraží a ti ostatní tak nějak kráčeli a běželi, co jim síly stačily. Vlak jsme nakonec stihli, dokonce jsme měli ještě 4 minuty rezervu. V Níhově jsme oblehli místní obchod a většina si nakoupila různé kofoly, ledňáky . . . V lese u rybníka jsme našli ohniště a na něm uvařili oběd (polévku a k ní chleba). Vlčata si u oběda měla možnost poslechnout Borisovu pohádku o . . . . . . ani už přesně nevím, o čem to vlastně bylo. Po obědě jsme se přesunuli blíž k rybníku. Zde si Terka, Celer, Míša a David plnili zkoušku Plavce. Kvůli splnění jednoho z úkolů plavali v oblečení a pak ho tam zapomněli i s botama. Hanka pro něj pak večer s Marťou a Zuzkou jala autem. V táboře mezitím probíhaly přípravy na avizovanou bouřku. Chvost a Juryi chystali dřevo do roverského týpka, zapnuli jsme podsaďáky, aby nenapršelo na madračky, zavřeli chlopně od stanů a zašněrovali celý hangár. Pak jsme já s Vojtou vařili a Vojta si plnil věci do vlčka. Odpoledne přišli na návštěvu Wolf (Jiří Dressler) se Zdenkem a pak nezávisle na nich Přema (Drápela). Před hangárem si povídali, Chvost chystal nějakou hru a já s Vojtou jsme chystali těsto na palačinky. Odpoledne z koupání dorazila vlčata s Hankou a Zbyňkem. Kluci byli hladoví, a tak si uvařili maso z konzerv, které tady ráno nechali. K večeru došli z koupání i starší (skauti a skautky), kteří tam zůstávali o trochu déle. Ti zase snědli připravené palačinky s marmeládou. Wolf a Zdenek si na noc postavili zvláštní stany (kopulový stan Gemma:)). V našem (roverském) týpku hrál Wolf večer na kytaru. Během noci začala silná bouřka, blýskalo se každých 10 vteřin, přišla velká, asi dvacetiminutová průtrž mračen, ale pak už moc nepršelo. A jak to nejhorší přešlo, šli jsme spát. Kamča (mírně doplnil Warden)
s. m. r. k. 76/7
Dobrodružství se starým Greenwoodem (3) „Greenwood se objevujeÿ První úkol od Greenwooda vlčata splnila. Požadované odlitky stop a vylisované květiny ke srubu donesla. Žádné další zprávy se však neobjevily. Večerní zklamání nahradila ranní radost. Když vlčata, jako obvykle před budíčkem, vylezla z týpí našla zprávu od Greenwooda přímo před stanem. Vracel nám odlitky stop i vylisované květiny a přikládal dopis. Chválil v něm dobré splnění prvního úkolu a posílal nás pro zadání dalšího – na skálu nad přehradou u potní chýše. Vlčata vyrazila k přehradě a začala šplhat po skalce a prohlížet všechny možné místa vhodné pro ukrytí zprávy. Při pátrání se jim podařilo u přehradní hráze najít celou flotilu loděk z kůry, které vyráběli táborníci z předchozího běhu tábora. Ty na chvíli odlákaly pozornost většiny vlčat. Po této malé přestávce se pokračovalo v hledání dopisu. Nakonec se jej podařilo Hrochovi najít v prasklině, ke které se musel přebrodit vodou. Úkol zněl asi takto: „Nejmenší z vás spadl při lovu svišťů ze skály a zlomil si nohu, rozbil loket a odřel dlaň ruky. Ošetřete ho a na nosítkách přineste ke srubu.ÿ Věnovali jsme tedy celou jednu část programu „zdravověděÿ, ale jen vlčata věděla, že plní další úkol od starého Greenwooda. K ošetřování jsme využili vlčácké šátky, klacky sebrané v lese a na nosítka kosočtverečnou celtu. Kluci objevili další možné využití celty (už jsme z ní stavěli stan a přístřešky) a jejich touha jednu takovou vlastnit ještě zesílila. Nejmenšího Eskyma jsme „ošetřenéhoÿ a uloženého do nosítek odnesli ke srubu. Zvlášť při cestě přes brody to bylo dost napínavé. Když jsme dorazili ke srubu už tam ležel další dopis. Co to znamená? Kluci se na něj vrhli a zatímco se Eskym vymotával z nosítek, četli. Greenwood považoval úkol za splněný což jsme uvítali hromovým jásotem. Musel nás tedy odněkud pozorovat, asi dalekohledem a naše ošetřování se mu líbilo. Dále v dopise vlčata vyzval, aby po setmění sledovala les na jih od tábora a vyhlížela zelené světlo. Hned jak jsme se vrátili do tábora zjistili jsme pomocí buzoly, že jižní les je stráň za kuchyní. Nemohli jsme se dočkat večera! Po setmění se pravda jen ti odvážnější potulovali kolem kuchyně vyzbrojeni baterkami a vyhlíželi co se bude dít. Chvílemi jsme už ztráceli naději, když v tom . . . opravdu na skále nad kuchyní objevilo silné zelené světlo. Komíhalo se ze strany na stranu a temná postava, která jej držela v ruce vypadala přízračně. Chvíli jsme stáli jako přimražení. Po chvíli jsme rozsvítili baterky a Huski, Hroch a já jsme vyrazili do stráně. Se supěním jsme šplhali nahoru, kameny se odvalovaly pod našima nohama, nohy nám podkluzovaly, ale zelené světlo pořád svítilo, jako by se ten člověk vůbec nebál prozrazení?! Už jsme se blížili k vrcholu, když světlo zhasnulo. Ještě jsme přidali, ale nahoře nikdo nebyl. Jen v dálce na kraji pole jsme viděli mizející vysokou postavu zahalenou do tmavého pláště s kápí. Neměli jsme sil ani odvahy ji pronásledovat. Zbyl po ní jen pach tabákového dýmu. Na skále, kde postava stála jsme však našli další dopis, který jsme s sebou vzali do tábora. V příjemném teple u ohně v týpí jsme vše vyprávěli ostatním vlčatům. Nechtěla nám věřit, že jsme na vlastní oči viděli starého Greenwooda, ale jen my jsme věděli, že je to pravda. Dozvíme se někdy kdo je starý Greenwood? Snad nám další dny dají odpověď. Zbyněk
S. M. R. K. je měsíčník, který vydává JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623 18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 76, ročník 8., vyšlo 2. února 2006 ve Křtinách v nákladu 50 výtisků.
s. m. r. k. 76/8