TŘETÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI SPOLEČNÉHO KONTROLNÍHO ORGÁNU EUROPOLU
LISTOPAD 2004 – ŘÍJEN 2006
Europol a společný kontrolní orgán Europol je policejní úřad Evropské unie, který pracuje s informacemi týkajícími se trestné činnosti. Jeho posláním je napomáhat donucovacím orgánům jednotlivých členských států v boji proti závažným formám organizované trestné činnosti při plném dodržování lidských práv. Hlavní úkoly Europolu spočívají v usnadnění výměny informací mezi členskými státy a poskytování analytických znalostí. Úmluva o Europolu stanoví zřízení společného kontrolního orgánu – nezávislého útvaru, jehož úlohou je dbát na dodržování zásad ochrany osobních údajů ze strany Europolu. Společný kontrolní orgán (SKO) dohlíží na veškeré činnosti Europolu s cílem zajistit, aby při ukládání, zpracování a používání údajů, které má Europol k dispozici, nedocházelo k porušování práv jednotlivců. Společný kontrolní orgán dále sleduje přípustnost předávání údajů pocházejících od Europolu. Každý má právo žádat společný kontrolní orgán, aby zajistil, že způsob, kterým jsou jeho osobní údaje Europolem shromažďovány, uchovávány, zpracovávány a používány, je přípustný a správný. Úmluvou o Europolu se rovněž zřizuje odvolací výbor společného kontrolního orgánu, jehož úlohou je posuzování odvolání proti rozhodnutí Europolu prostřednictvím jakýchkoliv vhodných postupů a metod. Odvolací výbor pracuje nezávisle a nestranně a neřídí se pokyny společného kontrolního orgánu. Společný kontrolní orgán se skládá ze dvou zástupců každého vnitrostátního kontrolního orgánu, které jmenuje každý členský stát na dobu pěti let. Odvolací výbor společného kontrolního orgánu se skládá z jednoho zástupce každého vnitrostátního kontrolního orgánu, kterého jmenuje každý členský stát na dobu pěti let. Oba orgány se schází několikrát ročně v Radě Evropské unie v Bruselu. Na podporu činnosti společného kontrolního orgánu i odvolacího výboru společného kontrolního orgánu je jmenován stálý sekretariát. Úmluva o Europolu vyžaduje, aby společný kontrolní orgán, s ohledem na transparentnost, v pravidelných odstupech zveřejňoval zprávy o činnosti. Společný kontrolní orgán vykonává činnost od roku 1999 a zprávu o činnosti zveřejňuje každé dva roky. Tato zpráva je třetí zprávou o činnosti společného kontrolního orgánu a vztahuje se k období od listopadu 2004 do října 2006.
2
Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 3 Předmluva............................................................................................................................... 4 Kapitola I ................................................................................................................................ 5 I.1.
Úvod ........................................................................................................................... 5
I.2.
Nejnovější vývoj v oblasti prosazování práva a ochrany údajů v EU ........................ 5
I.3.
Budoucnost Europolu ................................................................................................. 6
Kapitola II............................................................................................................................... 8 II.1.
Kontrolní činnost ........................................................................................................ 8
II.1.1.
Inspekce Europolu .................................................................................................. 8
II.1.2.
Stanoviska společného kontrolního orgánu ......................................................... 10
II.1.3.
Zakládání souborů pro účely analýzy................................................................... 14
II.1.4.
Dohody se třetími státy / subjekty ........................................................................ 16
II.1.5.
Práva subjektu údajů............................................................................................. 16
II.2.
Řízení společného kontrolního orgánu ..................................................................... 17
II.2.1.
Transparentnost .................................................................................................... 17
II.2.2.
Pracovní skupiny .................................................................................................. 18
II.2.3.
Konference v roce 2006........................................................................................ 19
Kapitola III ........................................................................................................................... 21 III.1.
Odvolací výbor ..................................................................................................... 21
III.1.1.
Shrnutí odvolání podaného panem U. .................................................................. 21
III.1.2.
Shrnutí odvolání podaného paní Y ....................................................................... 23
Kapitola IV ........................................................................................................................... 25 IV.1.
Sebehodnocení...................................................................................................... 25
IV.2.
Budoucnost ........................................................................................................... 25
Kapitola V ............................................................................................................................ 27 V.1.
Členové společného kontrolního orgánu Europolu a odvolacího výboru ............ 27
V.1.1.
SPOLEČNÝ KONTROLNÍ ORGÁN EUROPOLU............................................ 27
V.1.2.
ODVOLACÍ VÝBOR .......................................................................................... 29
3
Předmluva Toto je třetí zpráva o činnosti společného kontrolního orgánu Europolu (SKO). Zpráva se týká období od listopadu 2004 do října 2006 a je odrazem toho, čeho společný kontrolní orgán dosáhl za předsednictví Emilia Aced Féleze. Zpráva poskytuje souhrnný přehled hlavních témat, jimiž se SKO v daném období zabýval. Za jeden z důležitých momentů lze považovat iniciativu SKO zaměřenou na posílení transparentnosti jeho práce, která vyústila ve změnu jeho jednacího řádu. Tato zpráva o činnosti je významným počinem v rámci úsilí o posílení transparentnosti . Činnosti společného kontrolního orgánu v období od listopadu 2004 do října 2006 se nesoustředily výlučně na Europol a jeho práci jakožto organizaci, která napomáhá donucovacím orgánům v členských státech. Činnosti Europolu nejsou statické. Mění se souběžně s vývojem odborných postupů pro prosazování práva a sílící potřebou užší spolupráce mezi členskými státy. Na Europol mají dopad i širší změny v oblasti prosazování práva a ochrany údajů v Evropské unii, čemuž také SKO věnoval náležitou pozornost. SKO se díky svým rozsáhlým zkušenostem na poli prosazování práva a ochrany údajů těší všeobecnému uznání a podílel se na práci mnoha různých orgánů zapojených do těchto změn. Na konferenci organizované společným kontrolním orgánem, která se uskutečnila v říjnu 2006, se debatovalo o široké škále témat vztahujících se k činnostem a budoucímu vývoji Europolu. Tato konference znovu potvrdila, že ochrana údajů je neodmyslitelnou součástí způsobu jednání Europolu a že respektování práv jednotlivců je klíčovým prvkem současného a budoucího úspěchu Europolu jakožto mezinárodní agentury pro prosazování práva. Rád bych za sebe a za všechny své kolegy z SKO poděkoval panu Aced Félezovi za jeho významný přínos k práci společného kontrolního orgánu. Rovněž bych rád poděkoval panu Peterovi Michaelovi a sekretariátu SKO, bez nichž by společný kontrolní orgán nikdy nebyl s to dosáhnout tolika úspěchů, a dále předsedům odvolacího výboru v daném období, panům Giuseppemu Busiovi a Rolandu Bachmeierovi, a všem členům SKO za jejich společné úsilí. David SMITH předseda 4
Kapitola I I.1. Úvod Tato třetí zpráva o činnosti společného kontrolního orgánu Europolu vychází v době, kdy v rámci třetího pilíře a v kontextu spolupráce na poli prosazování práva v Evropské unii (EU) probíhá celá řada změn v oblasti ochrany údajů. První kapitola zprávy se zabývá hlavními změnami v oblasti ochrany údajů na úrovni EU a rovněž vyhodnocením budoucnosti Europolu a nově formující se úlohy společného kontrolního orgánu. Druhá kapitola obsahuje výčet výsledků činností společného kontrolního orgánu v období let 2004–2006. Ve třetí kapitole jsou uvedena rozhodnutí odvolacího výboru a kapitola čtvrtá čtenáři předkládá strategické cíle společného kontrolního orgánu do budoucna. Závěrečná kapitola obsahuje seznam členů společného kontrolního orgánu.
I.2. Nejnovější vývoj v oblasti prosazování práva a ochrany údajů v EU Vzhledem k tomu, že Amsterodamská smlouva zavazuje členské státy k vytvoření „prostoru svobody, bezpečnosti a práva“, jedním z klíčových cílů EU bylo zlepšovat spolupráci mezi donucovacími orgány. Na vybudování „prostoru svobody, bezpečnosti a práva“ napříč EU se shodli účastníci summitu EU, který se konal v roce 1999 v Tampere. „Program z Tampere“ byl pětiletou agendou, která byla završena na konci roku 2004. V červnu 2004 Evropská unie na program z Tampere navázala stanovením hlavních zásad pro novou agendu v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí na nadcházející roky. Byl přijat nový program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí známý jako „Haagský program“. Haagský program je pětiletý program pro užší spolupráci na poli spravedlnosti a vnitřních věcí na úrovni EU pro roky 2005 až 2010. Jeho cílem je přeměnit Evropu v prostor svobody, bezpečnosti a práva. Tento program podporuje vývoj přiměřených ochranných opatření a účinných opravných prostředků pro přenos osobních údajů za účelem policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Některá z klíčových opatření na poli spravedlnosti a bezpečnosti si kladou za cíl zpřístupnit policejní informace všem orgánům pro prosazování práva v EU a zlepšit využití Europolu. 5
Program dále zdůrazňuje nutnost zavedení adekvátních pravidel pro ochranu údajů, což je plně v souladu s výzvou Evropského parlamentu k vytvoření harmonizovaných pravidel pro ochranu údajů v rámci třetího pilíře při zaručení stejné úrovně ochrany údajů jako v rámci prvního pilíře. Na jarní konferenci evropských orgánů pro ochranu údajů, která se konala v roce 2005, se diskutovalo o potřebě užší spolupráce mezi donucovacími orgány ze zemí EU a obdobnými orgány ze třetích států a dále potřebě adekvátní ochrany údajů. Evropské orgány pro ochranu údajů dospěly k závěru, že úmluva o ochraně údajů Rady Evropy z roku 1981 (Úmluva č. 108) použitelná v rámci Unie byla pojata příliš obecně na to, aby účinně zabezpečila ochranu údajů v oblasti prosazování práva. Diskutovalo se o tom, že některé iniciativy za účelem zlepšení prosazování práva v EU, jako je např. princip dostupnosti, by měly být zavedeny jen na základě přiměřeného systému ochrany údajů, který by zajistil vysokou a rovnocennou úroveň ochrany údajů. V roce 2005 Evropská komise předložila návrh rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Působnost tohoto návrhu však nezahrnovala Europol. Další změnu iniciovalo rakouské předsednictví. Na základě vyhodnocení role Europolu byly zahájeny různé iniciativy vedoucí k dalším debatám o jeho úloze a úkolech. Společný kontrolní orgán se na těchto debatách aktivně podílel.
I.3. Budoucnost Europolu Europol je neustále rozvíjející se organizace, která si v průběhu let osvojila významnou aktivní úlohu v boji proti závažné mezinárodní a organizované trestné činnosti v Evropské unii. Za rakouského předsednictví se začalo diskutovat o jeho budoucnosti. Cílem těchto diskusí bylo posílení úlohy Europolu v boji proti závažné trestné činnosti a prohloubení jeho přínosu v rámci bezpečnostní politiky Evropské unie. Zazněl také návrh, aby se přistoupilo k úpravě stávajícího právního základu pro Europol v kontextu rozhodnutí Rady s cílem dosáhnout vyšší flexibility. 6
Další významnou změnou bylo završení ratifikace tří protokolů, kterými se mění Úmluva o Europolu, a jejich provádění. Tento ratifikační proces ukázal, že provedení změn v Úmluvě o Europolu může být velmi zdlouhavé – v některých případech se jednalo o dobu až sedmi let. Jedním ze závěrů plynoucích z tohoto procesu je potřeba vytvořit pro Europol právní základ s vyšším stupněm flexibility, a to nahrazením Úmluvy o Europolu rozhodnutím Rady. Očekává se, že Komise návrh daného rozhodnutí Rady zveřejní do konce roku 2006. Společný kontrolní orgán uznává, že diskuse o úloze Europolu
bezpochyby ovlivní
ochranu osobních údajů. Vzhledem k informační pozici Europolu, jeho novým úkolům a rozšíření jeho operativní úlohy musí rovněž dojít k přijetí odpovídajících opatření v oblasti ochrany údajů. Společný kontrolní orgán proto v současné době podrobuje zkoumání veškeré nové skutečnosti týkající se budoucnosti Europolu 1 .
1
Komise zveřejnila návrh rozhodnutí Rady v prosinci 2006.
7
Kapitola II II.1. Kontrolní činnost Podle Úmluvy o Europolu má společný kontrolní orgán za úkol dohlížet na činnosti Europolu s cílem zajistit, aby při ukládání, zpracovávání a používání údajů, které má Europol k dispozici, nedocházelo k porušování práv jednotlivců. V letech 2004–2006 společný kontrolní orgán tento úkol plnil několika různými způsoby.
II.1.1. Inspekce Europolu Jedním ze způsobů, jímž společný kontrolní orgán plní své všeobecné poslání, je provádění inspekcí činností Europolu přímo na místě. Společný kontrolní úřad plánuje minimálně jednu inspekci ročně. Europol je organizace, ve které je jedním z klíčových faktorů úspěchu spolupráce s členskými státy. Poslední dva roky ukázaly, že inspekce a způsob přijetí inspekčních zpráv měly za následek rostoucí zájem, a to nejen ze strany Europolu, ale také správní rady a vedoucích národních jednotek. Z reakcí všech zainteresovaných stran je zřejmý perspektivní závazek k řešení otázek, na které společný kontrolní orgán upozornil. Inspekce – březen 2005 V prosinci 2004 společný kontrolní orgán pověřil svůj tým inspektorů prozkoumáním analytických souborů Europolu a fungování informačního systému a také kontrolou činností navazujících na doporučení uvedená v předchozích dvou inspekčních zprávách. Tým inspektorů strávil inspekcí Europolu v březnu 2005 tři dny. Jednalo se o šestou inspekční návštěvu pracovníků společného kontrolního orgánu. Co se týče analytických souborů Europolu, přetrvávalo několik problémů s jejich fungováním, na které poukázaly již předchozí zprávy. Tuto skutečnost lze vysvětlit nedostatkem informací poskytovaných členskými státy. Hodnocení byl podroben i vývoj nového informačního systému (IS). Veškerá zjištění, hodnocení a doporučení se vztahovala k vývoji a školicím platformám. Ke kontrole skutečného zavádění technické infrastruktury nedošlo. Tým inspektorů tedy neučinil žádné závěry týkající se operačního prostředí IS a jeho infrastruktury. Obecný dojem z nového informačního systému byl kladný. Bylo vzneseno jen několik technických doporučení. 8
Zpráva navíc zdůraznila potřebu stanovit priority v rámci činností navazujících na doporučení vydaná během inspekce provedené v roce 2004, která se týkala archivace zpráv obsahujících operativní informace. Byla vydána řada doporučení s ohledem na další zlepšení v oblasti dodržování ustanovení Úmluvy o Europolu ze strany Europolu. Tým inspektorů znovu zopakoval, že některá z doporučení se vztahovala na činnosti, které jsou úkolem členských států (a jejich národních jednotek Europolu). Inspekce – březen 2006 Příprava nové inspekce plánované na březen 2006 byla společnému kontrolnímu orgánu navržena v dubnu 2005. Inspekce se měla soustředit zejména na informační systém Europolu, činnosti navazující na doporučení vydaná společným kontrolním orgánem v průběhu dřívějších inspekcí a obsah údajů v pracovních souborech pro účely analýzy (AWF). Inspekce byla zahájena dne 21. března 2006 a trvala tři dny. Bylo provedeno důkladné zkoumání, které zahrnovalo kontroly v mnoha oblastech provozních postupů Europolu. V oblasti analýzy byly inspekci podrobeny čtyři (4) pracovní soubory pro účely analýzy. Byla vydána řada technických doporučení týkajících se informačního systému Europolu. Společný kontrolní orgán také zdůraznil vlastní odpovědnost Europolu, kterou nese společně s členskými státy za obsah informačního systému Europolu. Společný kontrolní orgán shledal s uspokojením, že se Europol řídil většinou z doporučení ohledně aspektů celkového zabezpečení technologické infrastruktury, na které upozornily předchozí zprávy. Přesto však byla vydána další doporučení. Některá z nich se rovněž odvíjí od činností, které jsou úkolem členských států. Ačkoli je Europol organizací s vlastními povinnostmi vyplývajícími z plnění ustanovení Úmluvy o Europolu, nelze opomíjet ani skutečnost, že Europol je rovněž závislý na způsobu, jakým členské státy plní své závazky vůči Europolu. Společný kontrolní orgán shledal, že tento fakt někdy nutí zúčastněné k určování priorit, ovšem dále zdůraznil, že tyto priority by nikdy neměly nahradit činnosti nezbytné pro plnění všech ustanovení Úmluvy o Europolu. V rámci dalších inspekcí se společný kontrolní orgán zaměří na vyhodnocení toho, jakým způsobem může tento závazek vést k posílení plnění ustanovení o ochraně údajů. 9
Inspekce – strategický cíl Společný kontrolní orgán od roku 2003 vypracoval řadu cílů, které jsou vodítkem pro další inspekce. Jednalo se například o nashromáždění odborných poznatků pro tým inspektorů a vypracování rámcové metodiky nebo programu auditu, čímž byl vytvořen účinný nástroj pro dohled nad Europolem. Na základě těchto zkušeností společný kontrolní orgán v současné době posuzuje způsoby a možnosti vypracování rámcové metodiky auditu, kterou by využíval SKO a která by zároveň sloužila Europolu jako nástroj interní kontroly. Jedním z důležitých strategických cílů stanovených SKO je inspekce kvality údajů obsažených v informačním systému Europolu a pracovních souborech pro účely analýzy. Zejména inspekce obsahu informačního systému Europolu přitom vyžaduje úzkou spolupráci mezi společným kontrolním orgánem a národními inspektory ochrany údajů. Na inspekci provedené v roce 2006 se podílely čtyři vnitrostátní orgány na ochranu údajů.
II.1.2. Stanoviska společného kontrolního orgánu 2 Během posledních dvou let společný kontrolní orgán obdržel od Europolu několik žádostí týkajících se jeho provozních činností, k nimž SKO posléze Europolu předložil své stanovisko. V rámci své kontrolní úlohy se společný kontrolní orgán také několikrát sešel s úředníky Europolu. Mezi nejvýznamnější témata těchto schůzek patřil rozvoj útvaru pro zabezpečení informací, úloha Europolu ve společných vyšetřovacích týmech, nový informační systém Europolu, činnosti navazující na rozhodnutí odvolacího výboru a provádění protokolů, kterými se mění Úmluva o Europolu.
2
Všechna stanoviska SKO lze nalézt na této webové stránce: http://europoljsb.consilium.europa.eu
10
Indexový systém Europol zvažoval přepracování svého indexového systému 3 a v otázce jeho zpracování si vyžádal stanovisko společného kontrolního orgánu. Podle čl. 11 odst. 2 Úmluvy o Europolu musí indexový systém vyhovět dvěma základním požadavkům. Nahlížejícímu styčnému důstojníkovi z členského státu musí být zřejmé, zda informace, které se ho týkají, jsou uloženy nebo ne, avšak neměl by být schopen vyvodit logické vazby nebo jiné závěry, pokud jde o obsah daného souboru. Návrh Europolu počítal s tím, že v případě vyhledávání informací se zvláštním manipulačním kódem, kdy je přenos podmíněn povolením ze strany členského státu, který dané informace Europolu poskytl, by byl styčnému úředníkovi přístup k informacím odepřen. V takovém případě by byl na žádost o citlivé informace styčného úředníka upozorněn analytik, který by pak nesl zodpovědnost za sdělení případných dalších informací úředníkovi. SKO tuto záležitost projednal a rozhodl, že z hlediska ochrany údajů návrh nepředstavuje žádný problém. Toto stanovisko bylo sděleno správní radě Europolu. Nový analytický projekt Europolu Europol zavádí nový analytický projekt (rámcový projekt OASIS) a požádal společný kontrolní orgán o posouzení, zda je tento projekt v souladu s článkem 17 aktu Rady ze dne 3. listopadu 1998, kterým se přijímají pravidla pro pracovní soubory Europolu pro účely analýzy. S ohledem na různé fáze analytických postupů a následných pracovních toků společný kontrolní orgán dospěl k závěru, že povinnosti Europolu v oblasti ochrany údajů související s AWF by měly zahrnovat i analytické postupy nutné k přípravě konečného kroku v rámci tohoto postupu, tj. kriminální analýzy. Společný kontrolní orgán usoudil, že tato skutečnost je v souladu s Úmluvou o Europolu a aktem Rady, který stanoví, že Europol nese odpovědnost za celou předběžnou analytickou fázi v rámci organizace.
3
Indexový systém (čl. 11 Úmluvy o Europolu) je systém, který poskytuje informace o tom, zda je určitá informace uložena v analytických souborech Europolu.
11
Přístup Europolu k SIS Dne 3. srpna 2005 požádal předseda Výboru pro článek 36 společný kontrolní orgán Europolu o to, aby vyjádřil své stanovisko ve věci technického návrhu řešení přístupu Europolu k Schengenskému informačnímu systému (SIS). Návrh obsahoval podrobnosti o technických podmínkách pro přístup Europolu k určitým 4 údajům SIS. Po posouzení návrhu společný kontrolní orgán vypracoval stanovisko zaměřené na přihlašování a kontrolu přístupu Europolu. Přístup Europolu k vízovému informačnímu systému (VIS) V říjnu 2005 Evropská komise vydala návrh rozhodnutí Rady o přístupu orgánů členských států k vízovému informačnímu systému (VIS) za účelem jeho prohlížení. Na seznamu těchto orgánů figuroval i Europol, jeho přístup byl však také omezen. Cílem tohoto návrhu bylo poskytnout právní základ pro stanovení podmínek, za kterých mohou orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a Evropský policejní úřad (Europol) využít přístup k vízovému informačnímu systému (VIS) za účelem jeho prohlížení s cílem předcházet, odhalovat a vyšetřovat teroristické trestné činy a ty druhy trestných činů a deliktů, které spadají do působnosti Europolu podle článku 2 Úmluvy o Europolu („závažné trestné činy"). Společný kontrolní orgán, ačkoli nesehrává žádnou kontrolní úlohu ve vztahu k VIS, tento návrh vyhodnotil a usoudil, že přestože návrh stanoví podmínky přístupu Europolu k VIS, je zapotřebí do pravidel pro přístup Europolu zahrnout více omezení. Zavedení přístupu Europolu k údajům VIS pouhým odkázáním na všeobecné poslání Europolu bez uvedení konkrétních vysvětlení a omezení samo o sobě nestačí k odůvodnění výjimky z účelu pro zpracovávání údajů VIS. Přístup k VIS by měl být omezen na konkrétní úkol Europolu a umožněn, pouze pokud to je nezbytné pro plnění tohoto úkolu a za účelem konkrétního souboru pro účely analýzy. Společný kontrolní orgán naléhavě požádal Radu, aby změnila návrh svého rozhodnutí na základě návrhů a poznámek uvedených v tomto stanovisku.
4
Rozhodnutí Rady přístup k údajům omezuje, jak je uvedeno v článcích 95, 99 a 100 Schengenské úmluvy.
12
Protokoly, kterými se mění Úmluva o Europolu: Stanovisko k návrhu rozhodnutí, kterým se provádí článek 6a Úmluvy o Europolu. Akt Rady ze dne 27. listopadu 2003, kterým se mění Úmluva o Europolu, stanoví, že do Úmluvy o Europolu se vkládá nový článek 6a týkající se zpracování údajů mimo rámec počítačového systému zpracování shromažďovaných informací. Návrh rozhodnutí správní rady Europolu obsahuje zvláštní podmínky vztahující se ke zpracování údajů. Společný kontrolní orgán byl požádán o vydání stanoviska k tomuto návrhu rozhodnutí. Stanovisko obsahující několik návrhů více technicko-právního charakteru bylo přijato v říjnu 2006. Stanovisko k iniciativě ke změně aktu Rady ze dne 3. listopadu 1998, kterým se přijímají pravidla pro pracovní soubory Europolu pro účely analýzy. Akt Rady ze dne 27. listopadu 2003 přinesl určité změny v rámci Úmluvy o Europolu týkající se pracovních souborů Europolu pro účely analýzy. V důsledku toho bylo nutné změnit stávající znění aktu Rady ze dne 3. listopadu 1998, kterým se přijímají pravidla pro pracovní soubory Europolu pro účely analýzy Předseda správní rady Europolu požádal společný kontrolní orgán o vydání stanoviska k návrhu iniciativy dne 17. července 2006. Stanovisko obsahující několik návrhů více technicko-právního charakteru bylo přijato v říjnu 2006. Stanovisko k návrhu rozhodnutí správní rady o účasti úředníků Europolu ve společných vyšetřovacích týmech. Akt Rady ze dne 28. listopadu 2002, kterým se mění Úmluva o Europolu, stanoví, že do Úmluvy o Europolu se vkládá nový článek 3a týkající se účasti Europolu ve společných vyšetřovacích týmech (JIT). Ačkoli konzultace společného kontrolního orgánu v této záležitosti není povinná, správní rada Europolu s SKO konzultovala. Ve svém stanovisku přijatém v říjnu 2006 společný kontrolní orgán klade důraz na to, že rozhodnutí by mělo jasně uvádět, že analytické činnosti Europolu mohou v rámci společného vyšetřovacího týmu probíhat pouze v kontextu článku 10 Úmluvy o Europolu. Pravidla týkající se společných vyšetřovacích týmů a jejich právní struktura nemohou nahradit povinnosti úředníků Europolu vyplývající z ustanovení Úmluvy o Europolu.
13
Návrh rozhodnutí správní rady o kontrolních postupech v rámci vyhledávání údajů Akt Rady ze dne 27. listopadu 2003, kterým se mění Úmluva o Europolu, přináší změnu v rámci článku 16 Úmluvy o Europolu o kontrolních postupech v rámci vyhledávání údajů. Správní rada Europolu vypracovala návrh rozhodnutí o těchto kontrolních postupech a požádala společný kontrolní orgán o vydání stanoviska. Stanovisko bylo přijato v říjnu 2006. Návrh rozhodnutí správní rady, kterým se upravují dohody vztahující se k účasti odborníků třetích stran na činnosti analytických skupin. Akt Rady ze dne 27. listopadu 2003 umožňuje Europolu k účasti na činnostech analytické skupiny přizvat odborníky z třetích států nebo třetích subjektů. Správní rada Europolu vypracovala návrh rozhodnutí o pravidlech upravujících tyto dohody a požádala společný kontrolní orgán o vydání stanoviska. Ve svém stanovisku přijatém v říjnu 2006 společný kontrolní orgán zdůraznil potřebu bližšího určení objektivních podmínek pro posouzení toho, kdy je v zájmu třetího státu účast na činnosti analytické skupiny.
II.1.3. Zakládání souborů pro účely analýzy Pokaždé, kdy má Europol v úmyslu založit nový soubor pro účely analýzy podle článku 10 Úmluvy o Europolu, musí být vydán příkaz za účelem bližšího určení specifik daného souboru. V tomto příkazu musí být mimo jiné určen účel souboru, účastnící se členské státy a kategorie osobních údajů, které se v něm mají vést. Tyto příkazy musí být schváleny správní radou Europolu, která je povinna zaslat příkaz k vyjádření společnému kontrolnímu orgánu. Během období, ke kterému se vztahuje tato zpráva, vydal společný kontrolní orgán stanoviska ke třem příkazům k založení souborů pro účely analýzy. Společný kontrolní orgán neměl připomínky ve dvou případech. U třetího příkazu, který se týkal sloučení dvou dřívějších pracovních souborů pro účely analýzy, se společný kontrolní orgán vyjádřil ke kategoriím dat, které mohou být podle zákona zpracovávány a k lhůtám pro prověřování a uchovávání údajů podle čl. 16 odst. 2 pravidel pro soubory pro účely analýzy. V současné době Europol zpracovává osobní údaje v rámci šestnácti (16) pracovních souborů pro účely analýzy. 14
Nový přístup k příkazům k založení pracovních souborů pro účely analýzy Pracovní soubory pro účely analýzy Europolu (AWF) podporují vyšetřování konkrétní trestné činnosti. Jakákoli analytická činnost vyvíjená Europolem podléhá přísným omezením v souladu s podmínkami, které pro AWF stanoví Úmluva o Europolu a akt Rady o pracovních souborech pro účely analýzy. Europolu není dovoleno poskytovat analytickou podporu mimo rámec těchto dvou právních nástrojů. Europol v roce 2006 navrhl vytvoření všeobecného rámcového pracovního souboru pro účely analýzy souvisejícího s konkrétní trestnou činností jako standardu pro použití v budoucnu. Tento rámec by měl Europolu umožnit založení analytického projektu přímo na základě žádosti a v případě potřeby také analýzu určité cílové skupiny se vztahem k dané trestné činnosti. Vývoj konceptu cílové skupiny v rámci pracovních souborů pro účely analýzy upoutal pozornost společného kontrolního orgánu během inspekce uskutečněné v březnu 2004 a vedl k výměně názorů mezi SKO a Europolem. Až do té doby byly tyto cílové skupiny v rámci pracovního souboru pro účely analýzy dočasným řešením. Stávající návrh zavádí pracovní soubor pro účely analýzy, který Europolu umožní rychle reagovat na žádosti o analytickou podporu a současně sníží administrativní zatížení při založení pracovního souboru pro účely analýzy. Europol tento nový přístup obhajoval odkazem na problémy spojené s formálním postupem zakládání pracovního souboru pro účely analýzy a na specifické problémy související s konkrétní oblastí trestné činnosti. Panovala zřejmá potřeba umožnit vznik analytických produktů vhodným způsobem a v konkrétní oblasti trestné činnosti, u které je podle zkušeností průběžně vyžadována analytická pomoc. Společný kontrolní orgán ve svém stanovisku vyjádřil souhlas s tímto novým konceptem, určil však několik podmínek, a to zejména pro použití cílových skupin. Tyto podmínky odkazovaly na základní zásady ochrany údajů a účel cílové skupiny, kategorie osobních údajů, zpracování citlivých údajů, omezení přístupu a transparentní postupy pro informování společného kontrolního orgánu. Rámcový pracovní soubor pro účely analýzy byl navíc schválen pouze na omezenou dobu tří let. Během tohoto období by mělo být vypracováno vyhodnocení tohoto nového konceptu. 15
Europol tyto podmínky přijal.
II.1.4. Dohody s třetími státy / subjekty Pokud má Europol v úmyslu předat osobní údaje státu mimo EU, musí být nejprve mezi Europolem a daným třetím státem uzavřena oficiální dohoda. Před uzavřením takové dohody musí Europol obdržet stanovisko společného kontrolního orgánu. Za poslední dva roky byla přijata dvě stanoviska: první se týkalo návrhu dohody mezi Europolem a Chorvatskem a druhé návrhu dohody mezi Europolem a Kanadou. V obou případech SKO vznesl řadu obecných připomínek, avšak dospěl k závěru, že z hlediska ochrany údajů neexistují překážky, které by Europolu bránily dohodu dovést do konce. Stanoviska
ke
všem
dohodám
lze
nalézt
na
webové
stránce
http://europoljsb.consilium.europa.eu. Europol rovněž zahájil vyhodnocení své politiky vůči třetím státům, včetně vývoje nové vzorové dohody. Politický dokument Europolu si klade za cíl představit možnosti spolupráce se třetími státy a subjekty a rovněž nezbytné právní nástroje. Tento politický dokument by měl být k dispozici v listopadu 2006. Společný kontrolní orgán se účastnil diskusí na toto téma.
II.1.5. Práva subjektu údajů Podle článku 23 Úmluvy o Europolu má každá osoba právo žádat vnitrostátní orgán na ochranu údajů, aby ověřil přípustnost vkládání a jakéhokoli předávání údajů Europolu, které se jí týkají, jakož i vyhledávání těchto údajů tímto členským státem. Podle článku 19 Úmluvy o Europolu každá osoba, která chce uplatnit své právo na přístup k údajům, které se jí týkají a které jsou uloženy u Europolu, nebo chce tyto údaje dát přezkoumat, může za tímto účelem v kterémkoli členském státě podle své volby bezplatně podat příslušnému vnitrostátnímu orgánu žádost, a ten ji postoupí neprodleně Europolu a 16
sdělí žadateli, že obdrží odpověď přímo od Europolu. Žádost musí Europol plně vyřídit do tří měsíců ode dne, kdy ji obdrží příslušný vnitrostátní orgán na ochranu údajů. Čísla uváděná Europolem prozrazují, že v období od listopadu 2004 do října 2006 Europol obdržel 25 žádostí o přístup k údajům. Jednotlivci mohou také požádat společný kontrolní orgán, aby zajistil, že způsob, kterým jsou jejich osobní údaje Europolem shromažďovány, uchovávány, zpracovávány a používány, je přípustný a správný. Dosud bylo doručeno sedm žádostí, přičemž z jejich vyhodnocení vyplynulo, že v šesti případech Europol jednal v souladu s ustanoveními Úmluvy o Europolu. Vyšetřování posledního případu ještě stále probíhá.
II.2. Řízení společného kontrolního orgánu Společný kontrolní orgán se v období od listopadu 2004 do října 2006 sešel devětkrát. Společný kontrolní orgán se skládá ze zástupců vnitrostátního orgánu na ochranu údajů z každého členského státu.
II.2.1. Transparentnost Společný kontrolní orgán soustavně dbá na zvyšování transparentnosti své práce. V roce 2004 bylo navrženo vložení nového ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům do jednacího řádu. Cílem tohoto kroku bylo poskytnout veřejnosti více informací o činnostech SKO. Tento návrh pramenil z obecné snahy o zvýšení transparentnosti v orgánech EU. Orgány EU se řídí nařízením 1049/2001, jehož bod odůvodnění 11 stanoví, že „V zásadě by měly být veřejnosti přístupné všechny dokumenty orgánů“. Čl. 6 odst. 4 našeho jednacího řádu stanoví, že dokumenty společného kontrolního orgánu jsou důvěrné, pokud orgán nerozhodne jinak. V souladu se závazkem uvedeným v poslední zprávě o činnosti se navrhuje, aby zásada uvedená v čl. 6 odst. 4 byla obměněna: všechny dokumenty jsou přístupné veřejnosti, pokud neexistuje vyšší zájem na zachování jejich důvěrnosti.
17
O změnách jednacího řádu se diskutovalo a konečné znění textu bylo přijato na sklonku roku 2005. Text byl v souladu s článkem 32 jednacího řádu 5 zaslán ke schválení Radě. Ačkoli z Úmluvy o Europolu nevyplývá povinnost zasílat zprávy o činnosti Evropskému parlamentu, společný kontrolní orgán se rozhodl tento závazek začlenit do svého jednacího řádu. Další krok ke zvýšení transparentnosti byl učiněn v březnu 2006. Bylo přijato rozhodnutí, že bezprostředně po každém zasedání bude publikováno veřejné sdělení o tématech, o kterých se na zasedáních jednalo, a o závěrech, ke kterým se dospělo. Společný kontrolní orgán rovněž zveřejňuje veškerá stanoviska a rozhodnutí odvolacího výboru prostřednictvím své webové stránky http://europoljsb.consilium.europa.eu.
II.2.2. Pracovní skupiny Společný kontrolní orgán v souladu s čl. 3 odst. 2 jednacího řádu v minulosti zřídil různé pracovní skupiny se stanoveným rozsahem působnosti a mandátem. Pracovní skupiny jsou pro práci SKO značným přínosem, poněvadž v jejich rámci vysoce kvalifikovaní členové poskytují hloubkové analýzy záležitostí projednávaných orgánem. Vzhledem ke změně složení společného kontrolního orgánu byly v uplynulých dvou letech do těchto různých pracovních skupin jmenováni noví členové. V současné době existují tyto pracovní skupiny: i)
Inspekční skupina: mandát: plánování a provádění inspekcí Europolu.
ii)
Skupina pro nové projekty: mandát: zkoumání technických záležitostí.
iii)
Skupina pro vztahy se třetími zeměmi: mandát: zkoumání právních otázek týkajících se dohod o spolupráci mezi Europolem a třetím státy.
iv)
Skupina pro příkazy k založení: mandát: zkoumání otázek ochrany údajů v souvislosti s příkazy k založení pracovních souborů pro účely analýzy Europolu.
5
Úř. věst. C 311, 19.12.2006, s. 13
18
v)
Skupina pro vztahy s veřejností: mandát: navrhování činností v oblasti zveřejňování informací o práci společného kontrolního orgánu.
Pracovní skupiny mohou za podpory tajemníka společného kontrolního orgánu pořádat další zasedání, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
II.2.3. Konference v roce 2006 Společný kontrolní orgán funguje již sedm let a za dobu své existence si byl vždy plně vědom své významné role, kterou sehrává ve vztahu k veřejnosti a stranám zainteresovaným na činnosti Europolu. Jelikož jeden z hlavních úkolů společného kontrolního orgánu spočívá v zaručení dodržování práv občanů (SKO je orgán, na který se mohou lidé obracet s žádostmi a ke kterému mohou podávat odvolání), rozhodl se uspořádat konferenci. Na podnět společného kontrolního orgánu Europolu se dne 17. října v Bruselu sešli zástupci Evropského parlamentu, Evropské Komise, generálního sekretariátu Rady a různých dalších subjektů s cílem diskutovat o Europolu a otázkách ochrany údajů. Při této příležitosti byla znovu potvrzena klíčová úloha Europolu i potřeba v rámci boje proti trestné činnosti v dostatečné míře zabezpečit ochranu základních práv jednotlivce: ochrana údajů je neodmyslitelnou součástí způsobu jednání jednotlivců, soukromých a veřejných subjektů i vládních orgánů. Iniciativy ve prospěch účinnějšího boje proti trestné činnosti, jako je Prümská úmluva, zpracování údajů PNR pro účely prosazování práva, zavedení principu dostupnosti, poskytování přístupu k databázím, jako je SIS II, VIS a v budoucnu možná i Eurodac, vyžadují řádné vyhodnocení a prodiskutování jejich dopadů na ochranu údajů. Je třeba nalézt cesty a způsoby uplatňování základních zásad, jako je právo na svobodu a bezpečnost a ochranu osobních údajů. Na konferenci bylo zdůrazněno, že je třeba zlepšit uplatňování a využití již existujících nástrojů spolupráce v oblasti prosazování práva. Zkušenosti, které během let SKO nasbíral,
19
jasně ukazují, že vlády a donucovací orgány ještě mohou vykonat spoustu práce pro to, aby byl boj proti závažné trestné činnosti úspěšný. Rovněž došlo k potvrzení potřeby právního nástroje, který by vytvořil náležitý systém opatření pro ochranu údajů v oblasti prosazování práva a zajistil vysokou a přiměřenou úroveň ochrany údajů. Vystoupení se soustředila na úlohu ochrany údajů a dohledu v kontextu cílů EU v rámci třetího pilíře. Některé diskusní příspěvky se také zabývaly vlivem kontrolních orgánů, jejich názory a stanovisky a v neposlední řadě i jejich budoucností.
20
Kapitola III III.1. Odvolací výbor Jednotlivci mají právo přístupu k informacím, které o nich Europol vede, a mají také právo požádat, aby takové informace byly ověřeny, opraveny nebo vymazány. Pokud občan pociťuje znepokojení nad způsobem, jakým Europol zareagoval na určitou žádost o přístup nebo žádost o opravu či výmaz informací, je oprávněn podat stížnost odvolacímu výboru společného kontrolního orgánu. Na právo odvolat se musí být subjekt údajů v odpovědi na žádost upozorněn. Odvolací orgán poté provede šetření a rozhodne, zda Europol jednal v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy o Europolu. Rozhodnutí odvolacího výboru je konečné. Přestože členové odvolacího výboru pocházejí ze společného kontrolního orgánu, je odvolací výbor nezávislý a nestranný a není vázán jakýmikoli pokyny. Rozhodnutí odvolacího výboru jsou pro všechny zúčastněné strany konečná. Odvolací výbor dosud přijal rozhodnutí v pěti případech, přičemž v uplynulých dvou letech vydal dvě rozhodnutí. Obě rozhodnutí byla přijata v prosinci 2005 a obsahovala zjištění, že Europol jednal v souladu s čl. 19 odst. 3 Úmluvy o Europolu.
III.1.1. Shrnutí odvolání podaného panem U Pan U se obrátil na francouzskou komisi pro ochranu údajů (CNIL), kterou požádal o zjištění, zda Europol uchovává údaje týkající se jeho osoby. Žádost byla předána Europolu. Odpověď Europolu obsahovala závěr, že: „V souladu s postupem stanoveným v Úmluvě o Europolu a ve francouzských právních předpisech bych Vás chtěl informovat, že na základě Vaší žádosti byla provedena kontrola spisů Europolu. Na základě článku 19 Úmluvy o Europolu a francouzských právních předpisů Vám nemohu poskytnout více informací.“
21
Pan U si stěžoval, že se stal obětí neadekvátního jednání ze strany správních úřadů. V dopise adresovaném odvolacímu výboru pan U uvedl, že vzhledem k tomu, že ve Francii nemá žádný záznam v rejstříku trestů, přeje si být informován o údajích, které se ho týkají a jsou zpracovávány Europolem. Právo na informace je zakotveno v čl. 19. odst. 1 Úmluvy o Europolu a přestože rozsah tohoto práva není jasně definován, s ohledem na čl. 14 odst. 1 Úmluvy o Europolu by mělo být považováno za totéž právo, které definuje článek 8 Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981. To umožňuje komukoli zjistit, zda jsou o něm vedeny osobní údaje, a pokud ano, přiznává mu nárok na to, aby mu byly tyto údaje sděleny. Při uplatňování obecných zásad Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů z roku 1981 je zdůrazňována zásada proporcionality. Výjimky z práva na informace lze povolit jen tehdy, pokud (a v takovém rozsahu, v jakém) zájmy policie či třetích stran převáží zájem vyplývající z výkonu práva na informace. Ze zásady proporcionality plyne, že právo na informace je třeba posuzovat případ od případu. Odvolání zahrnuje oba aspekty práva na informace. Podle čl. 19 odst. 3 se právo na přístup k údajům vykonává podle práva členského státu, u kterého je uplatněno, v daném případě Francie. V čl. 19 odst. 3 Úmluvy o Europolu je také použit výraz „sdělování údajů“, který zahrnuje informování o tom, zda jsou údaje zpracovány, i o tom, které údaje jsou zpracovány. Francouzský zákon, který stanovuje pravidla pro ochranu soukromí s ohledem na policejní soubory údajů, přiznává právo na informování o tom, zda jsou osobní údaje týkající se dotčené osoby uloženy v souboru údajů policie, a pokud ano, tak jaké. Zavádí však zároveň i nepřímý systém práva na informace. V případě zpracování osobních údajů, které se týkají činností dotýkajících se bezpečnosti státu, obrany či veřejné bezpečnosti, vykonává právo vnitrostátní komise pro ochranu údajů, která jedná jménem žadatele. V rámci tohoto nepřímého systému provádí šetření CNIL, přičemž neexistuje možnost informovat subjekt údajů o tom, zda jsou údaje zpracovávány, a případně tyto údaje dotčené osobě sdělit. Subjekt údajů je informován pouze o provedení kontroly. 22
Existence tohoto nepřímého práva na informace vede k uplatnění první věty čl. 19 odst. 3 Úmluvy o Europolu: právo na přístup k údajům se vykonává podle práva členského státu, u kterého je uplatněno. Rozhodnutí Europolu se vztahuje ke kontrole provedené na základě žádosti pana U. Vzhledem k právní praxi ve Francii ohledně práva na přístup k údajům zpracovávaným Europolem a s ohledem na čl. 19 odst. 3 Úmluvy o Europolu je rozhodnutí Europolu týkající se žádosti pana U v souladu s čl. 19 odst. 3 Úmluvy o Europolu.
III.1.2. Shrnutí odvolání podaného paní Y Paní Y se obrátila na francouzskou Komisi pro ochranu údajů (CNIL) se žádostí o zjištění, zda Europol uchovává údaje týkající se její osoby. Žádost byla předána Europolu. Odpověď Europolu obsahovala závěr, že: „V souladu s postupem stanoveným v Úmluvě o Europolu a v příslušných francouzských právních předpisech bych Vás chtěl informovat, že na základě Vaší žádosti byla provedena kontrola spisů Europolu. Podle článku 19 Úmluvy o Europolu a podle příslušných francouzských právních předpisů bych Vás chtěl informovat o tom, že Europol nezpracoval žádné údaje týkající se Vaší osoby, ke kterým máte právo na přístup v souladu s článkem 19 Úmluvy o Europolu.“ Tento případ byl totožný s případem předcházejícím, rozhodnutí proto byla takřka identická. Zpravodaj usoudil, že odpověď Europolu je v souladu s francouzskými právními předpisy. Odvolávající ve svém odvolání požádala také o informaci, od kdy byly příslušné údaje zpracovány. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní žádost nebyla součástí původní žádosti o přístup k informacím, nelze rozhodnutí Europolu interpretovat jako odpověď i na tuto žádost. Výbor se tedy touto částí žádosti odvolávající se nezabýval.
23
Všechna rozhodnutí odvolacího výboru spolu s doplňujícími informacemi o právech vyplývajících z Úmluvy o Europolu, lze nalézt na webových stránkách společného kontrolního orgánu na adrese http://europoljsb.consilium.europa.eu.
24
Kapitola IV IV.1. Hodnocení vlastní činnosti Společný kontrolní orgán se od momentu svého vzniku v říjnu 1998 prezentoval jako kontrolor Europolu s otevřeným postojem a nepolevujícím úsilím o proaktivní přístup k plnění svých úkolů. Během této doby se SKO snažil vybudovat si pozici účinného kontrolního orgánu. Byla přijata celá řada opatření na zlepšení práce SKO, jejichž výsledkem bylo zřízení stálého sekretariátu a vývoj pracovních postupů a politiky transparentnosti. I když byl společný kontrolní orgán s kvalitou své práce spokojen, v určitém okamžiku pocítil potřebu přistoupit k vlastnímu hodnocení existujících pracovních postupů a výsledků. V prvních letech své existence se společný kontrolní orgán zaměřoval na poskytování poradenství Europolu v několika přesně definovaných oblastech na základě příslušných zjištění a také na ujasnění interpretace Úmluvy o Europolu. V průběhu let se tento cíl rozšířil a společný kontrolní orgán se začal věnovat i zkoumání nových cest na podporu plnění ustanovení Úmluvy o Europolu a zvyšování povědomí občanů o činnostech Europolu. Společný kontrolní orgán se v blízké budoucnosti hodlá věnovat hodnocení vlastní činnosti.
IV.2. Budoucnost Ve své poslední zprávě o činnosti se SKO zavázal k: -
provádění každoročních inspekcí Europolu, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat informačnímu systému Europolu,
-
dohledu nad dodržováním ustanovení dohody mezi Europolem a USA,
-
posilování pozice SKO v prostředí orgánů EU a zejména budování pravidelných kontaktů s výborem LIBE,
-
pomoci novým kolegům z přistupujících zemí informovat vnitrostátní policejní orgány o jejich povinnostech v oblasti ochrany údajů,
25
-
spolupráci s jeho sesterskými orgány a širším společenstvím zabývajícím se ochranou údajů s cílem koherentně a konstruktivně reagovat na nové iniciativy, které zahrnují využívání osobních údajů,
-
zvyšování povědomí o právech jednotlivců vyplývajících z Úmluvy o Europolu.
Ačkoli tyto cíle byly z velké části již splněny, jejich význam trvá. Na nadcházející dva roky si společný kontrolní orgán vytyčil tyto cíle: Prioritou společného kontrolního orgánu bude vždy ochrana práv jednotlivců. K udržení efektivnosti společného kontrolního orgánu je zapotřebí průběžně vyhodnocovat organizaci jeho práce a jeho řízení a vedení. Ve svém pracovním plánu na období let 2006 až 2008 se společný kontrolní orgán soustředí na tyto činnosti: i)
provádění každoročních inspekcí Europolu, přičemž zvláštní pozornost bude věnována kvalitě údajů zpracovávaných Europolem,
ii)
zdokonalování metodiky inspekcí,
iii)
důkladné sledování aktuálního dění ve sféře ochrany údajů v oblasti prosazování práva a vývoje souvisejícího s informačními systémy EU,
iii)
koordinovaný společný dozor na vnitrostátní úrovni,
iv)
zvyšování povědomí o právech jednotlivců vyplývajících z Úmluvy o Europolu a o úloze samotného společného kontrolního orgánu Europolu a vnitrostátních orgánů na ochranu údajů.
Výše uvedené strategické cíle budou v příštích několika letech základem pro poskytování vysoce jakostních služeb na ochranu osobních údajů zpracovávaných Europolem s ohledem na jakékoli změny v oblasti prosazování práva v EU.
26
Kapitola V V.1.
Členové společného kontrolního orgánu Europolu a odvolacího výboru
V.1.1. SPOLEČNÝ KONTROLNÍ ORGÁN EUROPOLU Předseda: Místopředsedkyně:
pan Emilio ACED FÉLEZ paní Miroslava MATOUŠOVÁ
RAKOUSKO ČLENOVÉ paní Waltraut KOTSCHY paní Eva SOUHRADA-KIRCHMAYER NÁHRADNÍCI pan Alexander FLENDROVSKY pan Gregor KÖNIG
BELGIE
KYPR
ČESKÁ REPUBLIKA ČLEN paní Miroslava MATOUŠOVÁ NÁHRADNÍK pan Jiří MAŠTALKA
ČLEN paní Goulla FRANGOU NÁHRADNÍK paní Louiza MARKIDOU
ČLENOVÉ pan Willem DEBEUCKELAERE pan Bart DE SCHUTTER NÁHRADNÍK paní Priscilla de LOCHT
DÁNSKO ČLENOVÉ paní Lena ANDERSEN pan Ib Alfred LARSEN NÁHRADNÍK paní Anne BROBERG RASMUSSEN
ESTONSKO ČLENOVÉ paní Merit VAIM pan Bert BLÖS NÁHRADNÍK paní Maris SARV
FINSKO ČLENOVÉ pan Reijo AARNIO pan Heikki HUHTINIEMI NÁHRADNÍCI paní Maija KLEEMOLA pan Lauri VUORIVITRA
FRANCIE ČLENOVÉ pan Georges de la LOYÈRE paní Pascale RAULIN-SERRIER NÁHRADNÍCI
NĚMECKO ČLENOVÉ pan Roland BACHMEIER pan Michael RONELLENFITSCH NÁHRADNÍCI pan Wolfgang Von POMMER ESCHE paní Angelika SCHRIEVER-STEINBERG
ŘECKO
MAĎARSKO ČLEN pan Attila PETERFALVI NÁHRADNÍK paní Ágnes PAJÓ
ITÁLIE
ČLENOVÉ pan Sotyrios LYTRAS pan Christos POLITIS NÁHRADNÍCI paní Kyriaki LOSTARAKOU pan Kostantinos MOULINOS ČLEN paní Vanna PALUMBO
27
IRSKO ČLENOVÉ pan Billy HAWKES pan Nelius LYNCH NÁHRADNÍCI pan Tom MAGUIRE pan Sean SWEENEY LITVA ČLENOVÉ paní Rita VAITKEVIČIENĖ paní Vaida LINARTAITĖ
MALTA ČLEN pan Paul Mifsud CREMONA
LOTYŠSKO ČLENOVÉ paní Signe PLŪMIŅA paní Aiga BALODE
LUCEMBURSKO ČLENOVÉ pan Georges WIVENES pan Thierry LALLEMANG NÁHRADNÍK pan Pierre WEIMERSKIRCH NIZOZEMSKO ČLENOVÉ pan Jacob KOHNSTAMM paní Jannette BEUVING NÁHRADNÍCI paní Evelien van BEEK pan Niels GROENHART
POLSKO ČLENOVÉ paní Ewa KULESZA paní Elzbieta OSTROWSKA NÁHRADNÍCI paní Dorota SKOLIMOWSKA pan Piotr DROBEK
PORTUGAL ČLENOVÉ pan Amadeu Francisco RIBEIRO GUERRA paní Isabel CERQUEIRA DA CRUZ NÁHRADNÍCI paní Clara GUERRA pan José Alexandre PINHEIRO
SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČLENOVÉ pan Peter LIESKOVSKÝ pan Tomáš MIČO
SLOVINSKO ČLENOVÉ paní Andreja MRAK paní Nataša PIRC MUSAR NÁHRADNÍCI paní Mojca PRELESNIK pan Jože BOGATAJ ŠVÉDSKO ČLENOVÉ paní Agneta RUNMARKER paní Katja ISBERG AMNÄS NÁHRADNÍCI paní Britt-Marie WESTER paní Birgitta ABJÖRΝSSON
ŠPANĚLSKO ČLENOVÉ pan Emilio ACED FÉLEZ pan José Luis PIÑAR MAÑAS NÁHRADNÍCI paní Esperanza ZAMBRANO GÓMEZ paní Mercedes ORTUÑO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ ČLENOVÉ pan Richard THOMAS pan David SMITH NÁHRADNÍCI pan Jonathan BAMFORD pan Chris TURNER
28
V.1.2. ODVOLACÍ VÝBOR
Předseda: pan Roland BACHMEIER RAKOUSKO ČLEN pan Gregor KÖNIG NÁHRADNÍK pan Alexander FLENDROVSKY
BELGIE
KYPR
ČESKÁ REPUBLIKA ČLEN paní Miroslava MATOUŠOVÁ NÁHRADNÍK pan Jindřich FORMÁNEK
ČLEN paní Goulla FRANGOU NÁHRADNÍK paní Louiza MARKIDOU
ČLEN pan Willem DEBEUCKELAERE NÁHRADNÍK pan Bart DE SCHUTTER
DÁNSKO ČLEN paní Lena ANDERSEN NÁHRADNÍK pan Jakob PEDERSEN
ESTONSKO ČLEN pan Bert BLÖS
FINSKO ČLEN pan Reijo AARNIO NÁHRADNÍK paní Maija KLEEMOLA
FRANCIE ČLEN pan Georges de la LOYÈRE NÁHRADNÍK paní Pascale RAULIN-SERRIER
NĚMECKO ČLEN pan Roland BACHMEIER NÁHRADNÍK pan Wolfgang Von POMMER ESCHE
ŘECKO
MAĎARSKO ČLEN pan Attila PETERFALVI NÁHRADNÍK paní Ágnes PAJÓ
IRSKO
ITÁLIE
LOTYŠSKO ČLEN paní Signe PLŪMIŅA NÁHRADNÍK paní Aiga BALODE
ČLEN paní Vanna PALUMBO
ČLEN pan Christos POLITIS NÁHRADNÍK paní Kyriaki LOSTARAKOU ČLEN pan Billy HAWKES NÁHRADNÍK pan Tom MAGUIRE
29
LITVA ČLEN paní Rita VAITKEVIČIENĖ NÁHRADNÍK paní Vaida LINARTAITĖ MALTA ČLEN pan Paul Mifsud CREMONA
LUCEMBURSKO ČLEN pan Georges WIVENES NÁHRADNÍK pan Thierry LALLEMANG NIZOZEMSKO ČLEN pan Jacob KOHNSTAMM NÁHRADNÍK paní Evelien van BEEK
POLSKO ČLEN paní Ewa KULESZA NÁHRADNÍK pan Piotr DROBEK
PORTUGAL ČLEN pan Amadeu Francisco RIBEIRO GUERRA NÁHRADNÍK paní Isabel CERQUEIRA DA CRUZ
SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČLEN pan Peter LIESKOVSKÝ NÁHRADNÍK pan Tomáš MIČO
SLOVINSKO ČLEN paní Andreja MRAK
ŠPANĚLSKO ČLEN pan Emilio ACED FÉLEZ NÁHRADNÍK paní Esperanza ZAMBRANO GÓMEZ
ŠVÉDSKO ČLEN paní Agneta RUNMARKER NÁHRADNÍK paní Katja ISBERG AMNÄS
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ ČLEN pan David SMITH NÁHRADNÍK pan Jonathan BAMFORD
30
