Ptáci – vnější a vnitřní stavba těla Historie ptáků začíná již v období druhohor, podle nejnovějších poznatků se ptáci vyvinuli z dinosaurů (jsou i považování přímo za jejich podskupinu). Ptáci jsou teplokrevní obratlovci (cca 40°C), jejichž přední končetiny se přeměnily v křídla, tělní pokryv tvoří peří, čelisti se přeměnily v zobák. Snáší vejce. Vnější stavba těla:
temeno zobák
týl hrdlo
křídlo
hruď
břicho ocas běhák
• Tělo kryté suchou, tenkou pokožkou, ze které vyrůstá peří: − peří obrysové peří krycí – kryje tělo, krk a hlavu letky – peří na křídlech rýdovací pera – pera na ocase − peří prachové – leží pod peřím obrysovým, tvoří tepelnou izolaci Opeření se pravidelně obměňuje – říkáme, že ptáci pelichají.
Obrysové peří:
Prachové peří:
• Přední končetiny jsou přeměněny v křídla = k letu, u tučňáků v ploutvovitá vesla, u některých druhů jsou zakrnělá – např. kivi jižní (Nový Zéland):
• Zadní končetina – prodloužený běhák se 4 prsty (3 dopředu + 1 dozadu), prsty jsou zakončeny drápy. Nohy jsou přizpůsobeny k různému pohybu (plování, lovu kořisti, hrabání, veslování, šplhání, běhu apod.).
• Zobák – přeměněné čelisti, je bezzubý, krytý rohovinou, přizpůsobený k různému způsobu získávání potravy (lovu hmyzu, sběru a požírání měkkých i tvrdých plodů, louskání semen, lovu ryb, trhání masa, cezení a filtrování drobných organismů z vody, sání nektaru, vysekávání larev hmyzu z kmenů stromů apod.).
Vnitřní stavba těla: • Kostra – pevná, lehká, dlouhé kosti mají dutinky (pneumatizované kosti – kosti bez morku, vyplněné vzduchem – vzdušné vaky). Na kostře je nápadný hřeben na kosti hrudní, na který se upínají létací svaly. Křídlo se připojuje k trupu pomocí lopatky, kosti klíční a tzv. krkavčí kosti, která se spojuje s kostí hrudní. Kosti klíční srůstají v tzv. sáňky – vidlicovitý tvar. Lebka s mozkovnou a zobákem je pohyblivě spojená s páteří. Hrudní koš ukrývá vnitřní orgány. lebka kost loketní kost vřetenní lopatka
ocasní obratle
kosti klíční - sáňky kost krkavčí
kost hrudní s hřebenem
pánev
krátká stehenní kost kost holenní běhák
• Svalstvo – létací svaly jsou s křídly spojeny pomocí vazů, největší sval – sval prsní (upíná se k hřebenu hrudní kosti). • Trávicí soustava – polykají potravu celou (bezzubý zobák). Trávicí soustavu tvoří: ústní dutina – hltan – jícen (u některých druhů rozšířen v tzv. „vole“) – žláznatý žaludek (trávicí šťávy) – svalnatý žaludek (mechanické zpracování) – střevo (vstřebávání živin do krve) – kloaka = společný vývod trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy.
• Dýchací soustava – nejvýkonnější z obratlovců. Dýchací cesty tvoří: nosní otvory (zobák) – hrtan – průdušnice – hlasové ústrojí (syrinx) – průdušky – plíce, vzdušné vaky (napojení do dutých kostí). • Cévní soustava – srdce dokonalé a výkonné (2 síně + 2 komory, krev okysličená a odkysličená se nemísí). • Nervová soustava – více vyvinutý koncový mozek oproti plazům, instinktivní chování, velmi dobře vyvinutý zrak (barevné vidění) a sluch . Oči jsou velmi málo, nebo nejsou vůbec pohyblivé – natáčení hlavy. Oko je chráněno třemi víčky – průhlednou mžurkou a horním a dolním víčkem, kterým obvykle mrkají. Ptáci nemají ušní boltce, zevní zvukovod je ukryt v peří. • Vylučovací soustava – párové ledviny, močový měchýř chybí, moč je kašovitá, bílá – tvoří bělavý povlak na trusu. Vylučovací soustava končí kloakou. • Rozmnožovací soustava – oddělené pohlaví, pro ptáky je charakteristická pohlavní dvojtvárnost (dimorfismus) – samci jsou nápadněji zbarveni než samice. Všichni ptáci snášejí vejce. Oplození je vnitřní – po oplození spermiemi se vajíčko ve vejcovodu postupně obaluje bílkem, papírovou blánou a vápenatou skořápkou. O vylíhlá mláďata ptáci pečují.
Stavba vejce 1. skořápka 2. vnější papírová blána 3. vnitřní papírová blána 4. poutko 5. vnější řídký bílek 6. hustý bílek 7. žloutková blána 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) 10. tmavý (žlutý) žloutek 11. světlý žloutek 12. vnitřní řídký bílek 13. poutko 14. vzduchová komůrka 15. kutikula www.vejcekosicky.cz
