UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pedagogická fakulta Katedra české literatury
TÉMA HOLOCA USTU V ČESKÉ PRÓZE
Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Pavel Janoušek, CSc. Autorka: Magdalena Hráská Hackerova 573, Praha 8, 181 00 6. ročník, ČJ - HV denní studium
Rok dokončení:
2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 28. 11 .2006
1
OSNOVA
Úvod
3
ŽIDÉ V PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA
6
SPISOVATELÉ, KTERÉ SPOJUJE TEMATIKA HOLOCAUSTU
9
ČESKY PÍŠÍCÍ SPISOVATELÉ A UTOŘI NEŽIDOVSKÉHO
ŽIDOVSKÉHO
PŮVODU
9
PÚVODU
14
TÉMA HOLOCAUSTU V ČESKÉ PRÓZE POVÁLEČNÁ
LITERATURA
DOKUMENTÁRNÍ
16
A SVĚDECKÁ
FABULOVANÁ
LITERATURA
16
PRÓZA
EXISTENCIÁLNÍ
PRÓZA
ZNOVUOBJEVENÍ TZV.
15
DRUHÁ
17 - JIŘÍ
WEIL
19
TÉMATU - KONEC PADESÁTÝCH
VLNA
VÁLEČNÉ
PRÓZY
SE ZAMĚŘENÍM
LET A LÉTA ŠEDESÁTÁ. 2 2 NA ŽIDOVSTVÍ
HOLOCAUST LADISLAV
A 23
FUKS
SEDMDESÁTÁ
- PSYCHOLOGICKÁ
PRÓZA
LÉTA AŽ SOUČASNOST
37
39
PROMĚNY LITERÁRNÍHO ZPRACOVÁNÍ HOLOCAUSTU
44
ŽIVOT S HVĚZDOU
45
NOC A NADĚJE, DÉMANTY NOCI
49
PAN THEODOR MUNDSTOCK
54
SMR T KRÁ SNÝCH SRNCŮ
57
DVORNÍ ŠAŠCI
59
Závěr
64
Prameny
66
Literatura
68
Resumé
74
Klíčová slova
75
2
ÚVOD „Holocaust perzekuci
židů
nejprve jež
se
vyvrcholila
Vhodnější
házeli
živě
oběti,
nýbrž
děti
děti
holocaust
nacisté
a jejich
jednu
Tematika zpracování. hrůzách
holocaustu
Mnozí
na
stala
a u t o ř i se s n a ž i l i
základě
utrpení Židů pouze
se
vlastní
Evropě,
(totální v
přisluhovači děti
- a
tedy
"1
Židů
je
událostí
důkazem
světové
schopna.
vzorem podat
pro
četná
svědectví
zkušenosti,
jiní
o
literární prožitých
vzpomínali
války.
Jelikož
je
tvorba
českých
spisovatelů
na
toto
soustředím
převážně
díla
beletristická,
na
české literatury
nový netradiční
Při
budu
interpretaci
Žida,
vypravěče,
na
zprostředkovaně.
nežidovských se
v
toho,
D i p l o m o v á p r á c e j e z a m ě ř e n a v ý h r a d n ě na u t r p e n í Ž i d ů druhé
6
znamená
n e j t r a g i č t ě j ších
čeho je moderní civilizovaná společnost
1933-45,
šoa
jejich
vraždy).
vy v r a ž d ' o v á n í
pro
téměř
termín
to však
z
let
zavražděním
slovo
- a tedy
Masové
a
řecké
nebyly
termín
okupované
hebrejský
(němečtí
znamená
lidstva.
v nacisty
však
do plamenů,
židovské
jako
v období
tábory
je
oběť
Holocaust dějinách
a poté
neboť
„zápalnou
chápe
Německu
Německu
zničení),
překladu
době
vyhlazovacími
židů.
destrukce,
současné
v nacistickém
v samotném
miliónů
v
sledovat
prostor,
téma
jejich
příběh,
styl,
základní
židovských
značně která
p o h l e d 2 na d a n o u
za i
rozsáhlá, vnesla
do
problematiku.
kompozici, motivy,
postavu smysl
a
hodnotu.
1
U l m a n o v á , H.: A m e r i c k á ž i d o v s k á l i t e r a t u r a ; P r a h a : Ž i d o v s k é m u z e u m v P r a z e 2 0 0 2 ;
s. 69 :
Novým
netradičním
pohledem
m á m na m y s l i , j a k a u t o ř i h o l o c a u s t l i t e r á r n ě z p r a c o v a l i .
Zda bylo j e j i c h dílo n o v á t o r s k é z hlediska narace, žánru, pojetí Žida apod. Zkrátka zda s p l ň o v a l o v š e c h n a k r i t é r i a s t á t se v ý z n a m n ý m d í l e m č e s k é p r ó z y .
3
Cílem literární
diplomové
tvorby
práce
o holocaustu
až po s o u č a s n o s t
je
podat
v české
a na z á k l a d ě
chronologický
próze
interpretací
od p o v á l e č n ý c h
vybraných
děl p o r o v n a t o d l i š n é z p r a c o v á n í t e m a t i k y ž i d o v s k é První
kapitola
co z n a m e n a l j eho
je
zaměřena
protektorát
pro
na
historická
židovské
přehled let
stěžejních
genocidy. fakta.
obyvatelstvo
Sleduje,
a jaké
byly
důsledky. Druhá
kapitola
podává
spojuje problematika
stručný
tvorbu
d o b y p o v á l e č n é až po s o u č a s n o s t . na o b l a s t
hvězdou
děl.
(1949)
které
práci jen
Existenciální
zásadně
českých spisovatelů
T ě s n ě po v á l c e b y l a
dokumentární
zabírá v mojí diplomové orientovaných
spisovatelů,
holocaustu.
Třetí kapitola zaznamenává
soustředěna
přehled
změnila
a svědecké
pozornost
literatury,
která takto
krátký
výběr
některých
próza
Jiřího
Weila
žánrový
od
a narativní
Život
s
přístup
v
b e l e t r i s t i c k é literatuře a dala podnět autorům, kteří začali psát o židech
na
konci
padesátých
let.
Nejvíce
holocaustu bylo napsáno v šedesátých Čtvrtá se
na
kapitola
stěžejních
podoba
dílech
jejich
očití
svědkové
notně
očišťují,
jakési protože
zjistit,
věda své myjí
miliónů
často
práci
jak
vzpomínky
se
je
že
hygienicky
abychom
Pokusím
od
literární
sebe
jim
pokud
číslo,
které
4
na
základě
o
holocaust,
fiktivní
příběhy
jde své
ošetřují, my
liší
postav.
a spisovatelé
a jinak
tematikou
o holocaustu.
především
tvrdí,
s
letech.
vlastností hlavních
autocenzuře, šest
moji
zpracování
charakteristických „Literární
uzavírá
knih
t j . podrobují
je
naslouchal.
A
dokázali se
jakýmkoli
literárním
strategiím příběh.
3
vymyká,
je
možná
schůdnější
vyprávět
jen
jeden
"3
U l m a n o v á , H.: Americká židovská literatura; Praha: Židovské m u z e u m v Praze 2002;
s. 76
ŽIDÉ V PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA
Léta
1 939-45
představují
jedno
z
nej d r a m a t i č t ě j ších
období novodobé české historie, jež hluboce poznamenalo
životy
několika
rozbití
generací.
Československa, drastický
jako
na
židovské
úřadů
Neuratha,
který
Norimberské Reinhard
zemí
v
červnu
zákony.
Fakticky výkonný
bylo
zřízen
1939
v
Morava
říše.
Řešení
německých
Konstantina v
tuto
referátu
von
protektorátu
záležitost
protektor
vedoucí
a
režii
zavedl měl
Adolfem
Čechy
protektora
říšský
a Adolf Eichmann,
byl
obyvatelstvo
Velkoněmecké
však
a
židovské
Protektorát
součást
říšského
okupace
1939
protektorátu a
Heydrich,
jeho
března
českých
v
1 939,
pro
16.
autonomní
otázky
okupačních
Moravě,
úděl.
území
formálně
březen
znamenala
životní
Hitlerem
15.
v
v
rukou
Čechách
gestapa
a
pro
na
řešení
židovské otázky v Berlíně. V
Norimberských
„rasová"
definice
židovství.
považován
především
židovských
prarodičů.
dva
židovské
zákonech
Podle
každý, Ale
kdo
Židem
prarodiče,
z
ale
roku
1935
rasy
byl
za
pocházel
byl
také
„splňoval"
byla
zavedena
plného
alespoň
míšenec, ještě
ze
vstoupil
po
r.
datu 1935
ženat
či p r o v d á n
ad.)
za Ž i d a ,
Antisemitismus
okupaci přerostl v praktickou protižidovskou Původní podle
shora
1 5.3.1 939
počet
Židů
uvedených
- 30.
1 1.
v
době
kritérií
1 942
zřízení 118
310
se z p r o t e k t o r á t u
druhé
tří
který
jedno
měl
ze
d a l š í c h k r i t é r i í ( v r. 1 9 3 5 b y l č l e n e m ž i d o v s k é n á b o ž e n s k é n e b o byl k tomu
Žida
n e b o do
čtyř obce, sňatku
republiky
po
politiku. protektorátu osob.4
V
vystěhovalo
činil období zhruba
r
4
K o l e k t i v a u t o r ů : Historie Židů v Č e c h á c h a na M o r a v ě ; P r ů v o d c e expozicí; P r a h a :
Ž i d o v s k é m u z e u m v P r a z e 2 0 0 5 ; s. 61
6
26
000
Židů
do
různých
zemí,
dalších
několik
tisíc
odešlo
ilegálně. První občanů
čin,
na
který
území
„Zentralstelle
vedl
Čech
ftir
a
vystěhovalectví),
židovskou
problematiku
veškerého
židovských
žáků
bohoslužeb, všech
i
parků.
nesměli
Zakázány
zábavních Židé
sborů
a
byli
orgánů
dopravních oddělení,
vstoupit
ze
všech
synagog
na r ů z n á
byly
ze
kin,
všech
V
povoleno používat
nádražní
zákaz
20.
hodině.
přístroje. s
nápisem
Židům
Od z á ř i JUDE.
zastupujícího
byly
odebrány
1941 museli S
nástupem
říšského
všichni
„neárijců"
knihoven, plováren
„konečného řešení" tzv. židovské
Přestupní
stanicí
(Osvětimi-Březinka...) které
vzniklo
24.
na
se
a
místních
a
veřejných
hromadných
používat
jen
určitá
poslední
Židé nosit
a
vagon.
Nakupovat bydliště
rozhlasové
žlutou
Heydricha
začíná
ulic
hvězdu
do
funkce
poslední
etapa
otázky.
cestě
stalo
svého
zastupitelských
telefonní
protektora
ze
divadel,
a čekárny.
Reinharda
praxí,
židovských
m o h l i j e n od 15 d o 17 h o d i n , n e s m ě l i v y c h á z e t z e s v é h o po
všech
do u r č i t ý c h
jen
restaurace
vytvořen
veškerého
spolků,
korporací.
mohli
byl
a lékařských
náměstí,
pro
veškerou
arizace
zbaveni
podniků,
bylo
železnici
Postupně
škol,
návštěvy
vyloučeni veřejných
starost
a odstranění
byli
úřadu
(Ústředna
na
advokátských
sportovních
navštěvovat
měl
židovských
zřízení
obyvatelstva,
Židé
prostředcích na
Nesměli
míst.
zařízení,
lázní.
všech
jim
bylo
v protektorátě.
uzavření
uzavření
vedoucích
majetku,
který
studentů
likvidaci
Au s w a n d e r u n g "
židovského
obchodů,
vyloučení
pozdější
Moravy
judische
židovské
soupis
k
pro
listopadu
7
do české 1941.
vyhlazovacích Židy
ghetto
Přijelo
táborů Terezín,
sem
tzv.
A u f b a u k o m a n d o (342 mužů)5 a začalo tábor budovat.
Mezi
datem
prošlo
a
osvobozením
transportů
Od
9.
ledna
května
Židů,
1942
8500 vězňů původem
b y l o 8. k v ě t n a
1945
z toho
odjížděly
jím
342
cca
78 0 0 0 Ž i d ů
odtud
transporty
z předválečného
z na
Československa
osvobozeno.
Terezínem spisovatelů
8.
( 140 0 0 0 e v r o p s k ý c h
protektorátu).6 „východ".
tábora
tímto
to byl
prošla Karel
řada
vynikajících
Poláček,
Norbert
umělců. Frýd,
Z
Arnošt
českých Lustig,
Josef Bor, Ivan Klíma a další.
5
F r a n k o v á , A. - k o l . : H i s t o r i e Ž i d u v Č e c h á c h a na M o r a v ě : P r ů v o d c e e x p o z i c í ; P r a h a :
Ž i d o v s k é m u z e u m v P r a z e 2 0 0 5 ; s. 6 1 6
F r a n k o v á , A. - k o l . : H i s t o r i e Ž i d ů v Č e c h á c h a n a M o r a v ě ; P r ů v o d c e e x p o z i c í ; P r a h a :
Ž i d o v s k é m u z e u m v P r a z e 2 0 0 5 ; s. 61
8
SPISOVATELÉ, KTERÉ SPOJUJE
TEMATIKA
HOLOCAUSTU
Spisovatelé rozdělit
do
dvou
spjatí
s
problematikou
skupin:
na
autory
holocaustu
židovského
se
původu
dají a
na
a u t o r y n e ž i d o v s k é h o p ů v o d u se z á j m e m o ž i d o v s t v í a h o l o c a u s t . První první
skupina
zahrnuje
se m ů ž e
autory,
dále
kteří
členit
na t ř i o k r u h y ,
si k o n c e n t r a č n í m
z
táborem
nichž
prošli
z e m ř e l i t a m , d r u h ý se t ý k á s p i s o v a t e l ů , k t e ř í ho p ř e ž i l i a t ř e t í v z t a h u j e k a u t o r ů m , k t e ř í se d o n ě j z r ů z n ý c h d ů v o d ů V
následujícím
přehledu
okruzích řazeni podle data
jsou
spisovatelé
v
K nejvýznamnějším představitelům Poláčka
Terezína osud
(1 8 9 2 - 1 9 4 5 ) .
a nato
potkal
i
zahynul Alfréda
nedostali.
jednotlivých
na
Za
Fuchse
prvního okruhu
války
pochodu
PŮVODU
byl
smrti
řadíme
transportován
z Osvětimi.
(1892-1941),
jehož
a v k o n c e n t r a č n í m t á b o ř e M a t h a u s e n byl
okruh
koncentračními
tábory
charakteristické, literatury
ne
vnesli
koncentračních
Kraus, Erich
Josef Schón,
a přežili však
své
táborů.
autobiograficky
představuje
utýrali
zážitky Nejčastěji
a zčásti
Bor
(Josef
Norbert
z
fiktivně. Bondy),
Frýd
popisují Patří
prošli
tvorbu
závazné, období
že
své
je
tudíž
do
české
internace
svoje utrpení
sem
František
(Norbert
1941
kteří
Pro jejich
jednotně
v
umučen.
autory,
je.
do
Stejný
Dachau. Básníka Hanuše Bonna (1913-1941) zatkli v říjnu
Druhý
se
narození.
ČESKY PÍŠÍCÍ SPISOVATELÉ ŽIDOVSKÉHO
Karla
a
Fried),
František Kafka, Arnošt
Ota
z
zčásti Robert Kraus,
Lustig,
L.
1
Grosman,
Ota
B.
Kraus,
Jiří
Robert
9
Piek,
Ivan
Klíma
a
jiní.
Jelikož jsou tito autoři pro moji práci vlastně klíčoví, jejich
životopisy
předešlých
spojené
autorů.
s
Jejich
holocaustem
vlastní
nastíním
rozsáhleji
tvorbě
než
u
se
budu
věnovat
beletrie
měla
generace
p o z d ě j i.
Své
pevné
nejstarší,
místo
která
v obraze
umělecky
české
dozrála
mezi
válkami,
avšak
svůj
literární výraz moc neměnila: František Robert Kraus, Josef F r a n t i š e k K a f k a , Ota Kraus, Erich Schón a N o r b e r t František
Robert
Kraus
prozaik, rozhlasový pracovník při
pokusu
Polsku
a
o útěk
a pak
Německu.
autobiografických
( 1 903-1 967)
Bor,
Frýd.
byl
publicista,
a r e p o r t é r , za o k u p a c e b y l
zatčen
vězněn
v koncentračních
táborech
v
Svoji
životní
vypsal
v
reportážích,
které byly
pouť prvním
česky
svědectvím o bestialitě nacistického vyvražďování
Židů.
psaným
Josef Bor (1906-1979), vlastním jménem Josef Bondy, prozaik.
V
Buchenwaldu F.R.Krause
roce
1942
(celá
jeho
usiluje
o
psychologicky
hlubší
není
obžaloba
lidstva,
tvář
smrtelnému
ale
který
od
zaměstnání
roku
byl
vězněn
Skarzisko-Kamienna,
7
rodina
do
výpověď
snaha
Terezína
zahynula).
a
„Na
odtud rozdíl
literárně sevřenější, ukázat
hodnotu
do od
stylizovanější, jejímž
smyslem
člověka
tváří
v
"7
Kafka (1909-1991)
příležitostná 1945
odvlečen
a kompozičně
nebezpečí.
František překladatel,
byl
byl
začátku a účastnil v
byl s p i s o v a t e l , okupace se o d b o j e .
koncentračních
Čenstochová).
Po
publicista
vykonával Od r o k u táborech
osvobození
různá 1941
10
do
(Lodž,
vstoupil
M i k u l á š e k , A . , G l o s í k o v á V . . S c h u l z A. B. - k o l : L i t e r a t u r a s h v ě z d o u D a v i d o v o u :
P r a h a : V o t o b i a 1 9 9 8 : s. 40
a
do
1. č s . a r m á d n í h o
sboru
a stal
se t a j e m n í k e m
košické
vlády.
Ve
své t v o r b ě líčí vlastní zážitky z ghetta. Ota K r a u s ( 1 9 0 9 - 2 0 0 1 ) byl n o v i n á ř a s p i s o v a t e l . Za d r u h é s v ě t o v é v á l k y byl v ě z n ě n v O s v ě t i m i . Ericli roku
1939
Schon
(1911)
s politických
koncentračními
je
publicista
důvodů
tábory.
a prozaik.
a spolu
Zastupoval
Byl
zatčen
s Otou Krausem
prošel
československou
obžalobu
o s v ě t i m s k é m p r o c e s u . P u b l i k u j e také pod j m é n e m Erich Norbert letech
Frýd
( 1 9 13- 1 9 7 6 )
byl
prozaik
1 942 - 1944 byl v ě z n ě n v T e r e z í n ě ,
odvlečen
do k o n c e n t r a č n í h o
Kauferingu, jediný
z
odkud
celé
zahynuli).
V
1945
vrátil
terezínském
táborových domovech
utekl.
do
ghettu
Kulka.
publicista.
v září roku
tábora v Osvětimi,
v dubnu
rodiny
a
1944
p a k do
(otec,
působil
jako
V byl
Dachau-
Po o s v o b o z e n í
Prahy
v
bratr
se
jako
i
žena
vychovatel
v
mládeže.
T a l e n t F r ý d a se z n a č n ě p r o j e v i l a d o z r á l p r á v ě v p o l o v i n ě padesátých tvůrčí
let
oblastí
údělu českých
K
v
tvorbě
se mu
stala
s židovskou
tematikou.
autobiograficky
orientovaná
autorům
se
řadí
ti,
kteří
část
prožili v protektorátní škole a v koncentračním Téma holocaustu
Lustig
český
(1926).
o
1941
prozaik
byl
a
z rasových
V roce
nejvěrněji
romanopisec důvodů
1945 u p r c h l z t r a n s p o r t u
(na útěku byl t ř i k r á t o d s o u z e n nemá stín) a v květnu
k trestu
Arnošt
vyloučen
s m r t i do
z
Osvětim Dachau
smrti - viz p o v í d k a
1 9 4 5 se d o s t a l d o P r a h y .
11
mládí
táboře.
co do š í ř e u m ě l e c k é v ý p o v ě d i
spisovatel,
V roce
svého
měšťanské školy, prošel koncentračními tábory Terezín, a Buchenwald.
próza
židů.
mladším
zpracovává
Nej vlastnější
Tma
Lustig
zasvětil
problematice schopnosti
za
druhé
člověka
židovských lidí
Problém
židovství
morální
otázku
světové
Lustig
postav
osudech
skoro
se
chápe
tvorbu
války.
„Optimistickou jednak
koncentračních s
politicky
židovské víru
na
jednak
válečnou
a rasově,
ve
příbězích
táborů,
vyrovnávajících nikoli
lidského
svou
demonstruje
z prostředí
obtížně
celou
na
minulostí. ale
spíše
jako
"8
svědomí.
L a d i s l a v G r o s m a n ( 1 92 1 - 198 1 ) Pochází scénárista,
ze
slovenské
který
hrdinství
v
se ve s v ý c h
činech
vojenské pracovní deportován
do
židovské
rodiny.
dílech
prostých
lidí.
vrací Za
Byl
to
prozaik
do d ě t s t v í
války
byl
a
nucených
prací
v
Banské
nachází
zařazen
s l u ž b y b e z e z b r a n ě , po n e z d a ř e n é m
tábora
a
do
útěku
Bystrici
byl a
po
p o t l a č e n í S l o v e n s k é h o n á r o d n í h o p o v s t á n í se s k r ý v a l v h o r á c h . Jeho
dílo je
soustředěno
na k r a t š í
prózy
se s m y s l e m
pro
bizarnost a paradox. O t a B. K r a u s
(1921-2000)
P r o z a i k , k t e r ý byl za v á l k y v ě z n ě n v T e r e z í n ě a O s v ě t i m i . Jeho knihy s židovskou tematikou
se o d e h r á v a j í v k o n c e n t r a č n í m
t á b o ř e O s v ě t i m i a k l a d o u si o t á z k y p o s m y s l u l i d s k é
existence.
Jiří Robert Piek ( 1925- 1 983) Dramatik, Od
roku
1943
publicista, do
roku
spisovatel
1 945
byl
t r a n s p o r t u smrti, ale ztratil polovinu V 80. l e t e c h
pro vězněn
mládež v
a
humorista.
Terezíně,
unikl
plic.
se v ě n u j e v e s v é d r a m a t i c k é
tvorbě
tematice
h o l o c a u s t u . T a t o díla z a s a d i l do p r o s t ř e d í k o n c e n t r a č n í h o
tábora
v Terezíně.
8
i
M i k u l á š e k . A . . G l o s í k o v á V . . S c h u l z A. B. - k o l : L i t e r a t u r a s h v ě z d o u D a v i d o v o u ;
P r a h a : V o l o b i a 1 9 9 8 ; s. 234
12
Ivan Klíma Prozaik, esejů.
dramatik,
Jeden
židovského školu,
(1931)
z
původu.
byl
publicista,
autor
nej překládán ějších Po
deportován
třech do
letech,
Terezína,
literárních českých
kdy kde
studií
spisovatelů
navštěvoval strávil
U č i l se z d e v m í s t n í i l e g á l n í
škole. Tematika
jeho tvorbě nezaujímá přední
místo.
tři
obecnou
a půl
holocaustu
Někteří
a u t o ř i o d e š l i do e x i l u
služby
do
české
vstoupil
v
Spojených
armády
roce
států.
- František Langer
Langer
v Anglii.
1942
do
důvodů
nedostali.
1 9 6 5 ) a V i k t o r F i s c l i l ( 19 1 2 - 2 0 0 6 ) d o B r i t á n i e , E g o n (1908-1973)
roku. však v
T ř e t í o k r u h p ř e d s t a v u j e a u t o r y , k t e ř í se z r ů z n ý c h do k o n c e n t r a č n í h o t á b o r a
a
Ludvík
stál
československé
Hostovský
v čele
Aškenazy armády
(1888-
zdravotní
(1921-1986) v
Sovětském
s v a z u , z ú č a s t n i l se b o j ů u S o k o l o v a . Jiří Weil ( 1 900- 1959) a Pavel Eisner ( 1 889- 1 958)
přežili
okupaci v ilegálních úkrytech.
W e i l p o t é , co o b d r ž e l
předvolání
k
r.
sebevraždu
nástupu
utopením
do a
do
transportu roku
v
1945
se
1 942, ukrýval
předstíral po
různých
bytech
a
nemocnicích. Tragický
osud
postihl
jednoho
z nej p ř e d n ě j š í c h
básníků
č e s k é l i t e r a t u r y - J i ř í h o O r t e n a ( 1 9 1 9 - 1 94 1). 3 0 . s r p n a srazila
německá
sanitka
a
dva
dny
nato
zemřel
v
1941
ho
židovské
nemocnici. Ota Pavel matky
(1930-1973)
a židovského
otce.
Za
pocházel
ze s m í š e n é r o d i n y
okupace
museli
jeho
dva
bratři
o t e c do k o n c e n t r a č n í h o t á b o r a ( v š i c h n i se p o v á l c e v r á t i l i on z ů s t a l d o m a s m a t k o u . B y l c h r á n ě n
13
věkem.
české i
zpět),
Nesmyslnost
druhé
světové
kulturu ztrátu mnoha významných kteří
se
ukázkou
na
uměleckou
tohoto
bratr Norbert označuje
za
uměleckého
v dílech výjimečný
teprve
osudu je
Krabice
pro
připravovali.
Jan
Frýd,
živých
talent,
znamenala
který
Vhodnou
o němž
píše
a Lahvová
pošta,
musel
brzy
tak
těsně
dodnes téma
odejít
ho z
světa.
před
jejím
skončením,
zabývají.
Svojí
tvorbou
někdy
jeho
kde
Z a z m í n k u s t o j í i a u t o ř i , k t e ř í se s i c e n a r o d i l i až p o nebo
naši
s p i s o v a t e l ů , m e z i ně p a t ř í i t i ,
dráhu
smutného
války
tak
opomíjené
ale
přesto
obohacují
a v dnešní
se
krásnou
době
skoro
válce
holocaustem literaturu
o
zapomenuté.
Patří k nim Karol Sidon ( 1 942) a A r n o š t G o l d f l a m ( 1 946).
AUTOŘI NEŽIDOVSKÉHO Problematice původy:
Eduard
Ladislav
Fuks,
PŮVODU
holocaustu Valenta,
Hana
se v ě n u j í
Jan
i autoři
Otčenášek,
Bělo hradská,
Kalábová a další.
14
Anna
Josef
nežidovského Skvorecký,
Sedlmayerová,
Věra
TÉMA HOLOCAUSTU V ČESKÉ
Téma holocaustu podobách
v dílech
je rozsáhlá po
událost žánr.
nej různěj ších
Autoři
a snaží
Vzniká
otázek
v č e s k é l i t e r a t u ř e se o b j e v u j e v autorů.
a p r a c u j e se s ní p r a k t i c k y
současnost.
se j i
tak
za v á l k y
PRÓZE
se
zmocňují
zachytit
řada
co
Síře
této
od d o b y
různých
i po ní. H o l o c a u s t
děl je
problematiky
protektorátu
pohledů
nejpůsobivěji
vynikajících
mnohých
na
skrze
živý
tutéž
literární
odpovídající
stále
až
na
fenomén
řadu nejen
p r o t y , k t e ř í si j í m p r o š l i a z t r a t i l i v n ě m s v é p ř í b u z n é a n ě k d y i „sami
sebe",
ale
i pro
ty,
mnoha
lidem
židovského
kteří
původu
se
nestali
lhostejní
a ve své t v o r b ě
k
osudům
se k n i m
stále
vrací. I přes velké množství o hrůzách
tohoto
odlišných
literárních
období je
t r a g i c k o u u d á l o s t 20.
němu typy
nej různěj ších svědectví nutné
podat
a
pohledů
žánrů
Někteří
autoři
vracejí
s odstupem
píší o h o l o c a u s t u několika
a u t o r ů je j e j i c h v n i t ř n í
samozřejmě
i
doba,
ve
směr, v jakém
duchu
se b u d e t v o r b a
se
tutéž
vývoje
smutnou
Podíl které
kterými
t ě s n ě po v á l c e , j i n í
let.
Společné
potřeba zachytit
podobě.
omezení,
na
přehled
a
století.
nejpůsobivější
různá
stručný
a vyprávění
na
tomto
texty
museli
vznikaly,
počítat,
ž i v o t a v s t u p o v a l i , n e b o se d o n ě j p o v á l c e
15
hrůzu
vyjádření
ubírat.
pro
oba
války a
když vrátili.
do
tyto v její
sdělení
jelikož
Někteří
se k
má
udávala
autoři
měli
literárního
POVÁLEČNÁ
LITERATURA
DOKUMENTÁRNÍ A SVĚDECKÁ
LITERATURA
T ě s n ě p o v á l c e , v l e t e c h 1 9 4 5 - 4 8 , se o b j e v i l i a u t o ř i , se
zaměřili
svědecké
na
a
převážně
literaturu
dokumentární proto,
koncentračních literaturu
že
n e j a u t e n t i č t ě j ší
literatury.
chtěli
Tohoto
oblastí
popisující koncentrační
žánry
této
typu
deník,
tvorby
se
významnými
texty
tohoto
druhu
roku
autorů
Krause
Schóna
Františka (1945)
Oty Bláhy se
též
Židů
a Ericha
z
autorka
života
tuto
reportáž
či
literatura
se z a m ě ř e n í m
je
každodennost
v
tábory.
a faktografičnost
Terezíně
drželi
Židů
stává
svědeckost
scestí
podobě
se
utrpení
popisnost, 1946
v
žánru
zaznamenat
charakteristické
Základní
Prvními
možno
táborech v živé podobě a v živé paměti. Pro
jsou
memoáry.
co
kteří
roku Anna
Továrna
1 946.
V
táboře
smrt
z
a Medicína
knize
Auředníčková
v koncentračním
na
na
Tři
na léta
snaží
v
vylíčit
Terezín,
píše
v š a k s t y l e m k r o n i k á ř s k é či m e m o á r o v é p r ó z y . V ý z n a m n á b y l a
též
reportážní
pak
oheň
kniha
( 1 945).
drastické
Je
zážitky
svůj
román
dobu
dlouhých
takto:
V době
let
Františka
Roberta
emocionálně
zaměřená
z koncentračního „má nebylo
1945-1948
být
Krause
tábora.
obžalobou
s to čeliti
hrůzám
9
svědectví
o
plyn...,
shromažďuje Autor
celého
lidstva,
tom,
jak
to
které
vypadalo
v
16
po
svědectví,
zajeti
( 1945)
koncentračních
M i k u l á š e k , A., G l o s í k o v á V . . S c h u l z A. B. - k o l : L i t e r a t u r a s h v ě z d o u D a v i d o v o u ;
P r a h a : V o t o b i a 1 9 9 8 ; s. 2 0 9
a
"9
a zvěrstvům.
V německém
kruté
charakterizuje
se k l a d l t é ž d ů r a z na o s o b n í
vlastní výpověď - kniha Jiřího Beneše podává
a
Plyn,
táborech
(Auschwitz,
úvodu
knihy
uvěřit,
jak
Je proto kniha
šílené
mé
svědectví.
mohl
na
schopen
svědectví
těch,
(...)
Nelze
Sám
generace výkvět
kdo
smrtí
autor
nebudou
moci
německého viděli
národa.
a prožili.
Tato
že
umíraly
v
evropský
české
ženy
v
díla z a m ě ř e n á
jiných
osob
-
n e j e n na s v ě d e c t v í
autora,
ale
např.
publicisticky
zaměřená
z Buchenwaldu
( 1945)
Záznamy
Sychravý.
FABULOVANÁ
PRÓZA
V poválečných
l e t e c h se k r o m ě d o k u m e n t á r n í
literatury objevila i próza beletristická. dvě
se.
předpokládat,
jakou
reportáž o životě v Buchenwaldu Lva
jak
"10
u Auschwitzu.
svědectví
a
z naši
byl
uvěřili,
Dále to j s o u i
i mnozí
krutosti vydati
by
Birkenau
„Jistě
třeba je
člověk
píše:
Buchenwald...)
knihy
Jaroslava portréty
zabývající Drábka čtyř
se
osudem
Povídky
o
reportáži a je psychologicky Zážitky Touha,
chléb
z můj
Židů
krutém
osvětimských
V roce
vězňů.
za
1 947 vyšly
války.
umírání Toto
a svědecké
Byla
to
hned kniha
zaznamenávající dílo
se
přibližuje
vykreslené.
koncentračního
tábora
v
Zdeňka Pluhaře založená
Terezíně
líčí
na m i l o s t n é m
kniha vztahu,
k t e r ý k o n č í z r a d o u d í v k y po n á v r a t u h l a v n í h o h r d i n y z T e r e z í n a . N a a t m o s f é r u l o d ž s k é h o g h e t t a se z a m ě ř i l F r a n t i š e k ve
Vánoční
povídce
p o v í d k á c h Žíznivá V roce bez 10
Boha.
z
poutnice
1 948
Autorovi
vyšla
ghetta
( 1 946,
psáno
v
Lodži)
Oty
B.
Krause
Kafka a
v
( 1 947). zajímavá
se p o d a ř i l o í
knížka
najít patřičný
odstup
B e n e š , J.: V n ě m e c k é m z a j e t í ; P r a h a : M e l a n t r i c h 1946; s. 9 - 1 0
17
Země
mezi- s v ý m
krutým
prožitkem
zasazen
vypráví
Vládne
nenáročným, dobu
najít
tu
odlišné.
Vedle Maxou.
z
situací,
milující
dívky
Tento
román,
svědectví,
tak
ale
spíše
svázány
se
však
ale b e l e t r i í s f i k t i v n í m i p ř í b ě h y r ů z n ý c h
snaží pekla
setkáme
poněkud kde
rozjímání.
po
není nijak celou
údělem jsou
se
básnická
je
uniknout.
stejným
postav.
román
Dějem,
charaktery
s e tu
filosofické
18
která
strašného
jejich
Darji
na z e m i ,
sluhové.
Daniela,
jsou
Tento
a způsobem
osudech
jeho
tohoto
postav
ztvárněním.
Osvětimi
a
osoba
jak
příběhy
bezradnou
obsahuje jak
Belzebub
řešení,
stejnou
tábora
o židovských
proplouvá
Individuální
katem
literárním
do v y h l a z o v a c í h o
metaforickým Boha.
a jeho
a
zcela
zákeřným parafráze,
Převážně
je
EXISTENCIÁLNÍ
Jiří
Weil
významný
se
český
středoškolák později
PRÓZA
- JIŘÍ
narodil
letech
vyloučen
skupin
Devětsil
slovanskou
v
spisovatel,
se p o d í l e l
vstoupil
WEIL
Praskolesích novinář
na a k c í c h
a
kritiku Blok.
filologii
komunistickém
propagoval
členem
a
árijkou,
sňatek
povolání
do
byl
se v r o c e
však
transportu.
zrušen
a Weil
Autobiografické
třicátých
Působil
v
překládal
ze
svaz. Frenclovou,
už j e n
prvky
strany,
a
1 942 oženil s Olgou
úředně
jako
literaturu
Karlově.
revoluci
to
uměleckých
srovnávací
sovětské literatury. Několikrát navštívil Sovětský Za p r o t e k t o r á t u
Již
z níž byl ve
Univerzitě
Byl
demokratické
Byl
Vystudoval
na
tisku,
strany,
stalinismu.
Hořovic.
překladatel.
sociálně
do k o m u n i s t i c k é pro
a
u
čekal
tohoto
na
období,
k d y č e k á na t r a n s p o r t , z a c h y t i l v e s v é m r o m á n u Ž i v o t s h v ě z d o u (1949).
Weil
se
po
celou
dobu
okupace
bytech a n e m o c n i c í c h a t r a n s p o r t u tak Již
za
tematikou. Lodžské
okupace
Perzekuce
intermezzo
vznikaly
jeho
Židů
doby
a
Dvě
za
povídky
z a ř a z e n y do p o v í d k o v é h o s o u b o r u
ŽIVOT
S HVĚZDOU
Kniha
Jiřího
přelomovou, světové
koncepce
Weila
Život
v
různých
unikl. knihy
spjaté
nacismu o
Vězeň
s
se
týkají
transportu, chillonský
židovskou prózy
které
byly
( 1 958).
WEILA
s
hvězdou
se
stala
knihou
p r o t o ž e se d í k y ní o t e v ř e l a p r o b l e m a t i k a Ž i d ů z a 2.
války
převažoval
JIŘÍHO
schovával
ve
v próze tím,
že
formě
beletristické.
přístup zachytil
určovaly celospolečenské
Na
kronikářský, dobovou
dění.
19
konci
který
čtyřicátých
splňoval
atmosféru
a
let
kulturní
fakta,
jež
Ivan Skála Weilovi člověka
v
Weilův
zápase
o
vyčetl,
velký
že r o m á n u
společenský
r o m á n se v ů b e c v y m y k a l
vypravěčským
chybí jak
cíl,
zobrazení
optimismus.11
tak
tehdejší tvorbě svým
přístupem
a stylistickým.
Weil ztělesnil hrdinu osamělého, individualistu,
pro
něhož
j e n e j t ě ž š í m b ř e m e n e m v y r o v n a t se s v l a s t n í e x i s t e n c í . R o m á n přibližuje
svým
pojetím
nesplnil
dobové
válečnou
tematikou.
francouzskému
společenské Byl
existencialismu.
požadavky,
kritizován
za
to,
h r d i n u , j e h o styl byl prý p ř í l i š d e k a d e n t n í se n a č a s o d m l č e t smrtí.
Tím
a mohl
bylo
o
Většího pochopení až v š e d e s á t ý c h Příběh sledován
osudu
znovu
knihy
i
psát
Autor
prózu
že v y l í č i l
publikovat
jejího
Musel
až t ě s n ě
autora
před
rozhodnuto.
vyjádření
dostalo
letech.
pohledu
se o d e h r á v á židovského
v Praze prostého
za
protektorátu
bankovního
a je
úředníka
J o s e f a R o u b í č k a , k t e r ý č e k á na p o v o l á n í d o t r a n s p o r t u . „Text blíže
k
projevu
mluveného nejhlubší potvrzovat „zvenčí"
mluvenému
projevu
je
motivací
je
si v l a s t n í nikoli
než třeba
zevnitř,
a jako
němu
přistupovat.
k
potřeba
existenci.
psanému
hlavní Hrdina
nejedná
psychologické
pocity
závažnost
a m í s t a v ní, ale liší
válce viz
11
doby
a osudu
židovské
a
projevy.
komunity
se
postavy románu tedy
k
stylizaci "12
Jeho
ozřejmovat se na s e b e
o
Roubíček
jeho si
se p ř í s t u p e m
od o s t a t n í c h
má
Židů
vnitřní
uvědomuje a postojem k (podrobněji
S k á l a . J.: R o z h o d n ý b o j o r e a l i s m u s - p ř e d n í ú k o l n a š í l i t e r a t u r y ; I n : N o v ý ž i v o t J e d l i č k o v á , A.:
'
y
.
Jiří W e i l : Ž i v o t s h v ě z d o u ; I n : Č e s k á l i t e r a t u r a 1 9 4 5 - 1 9 7 0 ; P r a h a :
S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í 1 9 9 2 ; s. 62
20
a
dívá
dále).
1 9 4 9 ; č. 4: s. 6 7 - 6 9 12
s
zbabělého
a existenciální.
se t o m u t o t y p u u m ě l e c k é h o
románu
z
začít
jak
se
Důležitou postavy,
ke
imaginární kontakt,
roli
v
kterým
příběhu
si
hrdina
vytváří
postava Růženy, jeho
povídá
vzpomínkách.
si
s
ní
Realita
osamělého
a
určitý
dávné lásky,
vrací
se
se z d e p r o l í n á
k
ní
kterému
se
v
ním
o jídlo
kocourovi, když
a
osud,
který je vděčný
se R o u b í č e k
přesto
svůj
se
lecčem
životě
dělníka
Materny,
odsouvá
do p o z a d í . M a t e r n a
snech
kocour
rezignaci
hlavu.
kontaktu postava a
s
když být
spojené
nadšeného
pasivitu
hrdiny
mu n a b í z í ř e š e n í , j a k p ř e č k a t
dohořívaly
v kamnech
vymazáno
nebude
již
vy krou til
jméno nikdy
se,
s úkrytem
jen
v y h n o u t se t a k Weilův beletristických
lístky
Roubíček,
Roubíčka,
aby
autobiograficky,
poslední
Josef
Josefa se
když
a změnou
válku
známých.
mohl
který vyhnout
podaří
že
mělo není
kličkovat,
ukrýt
se
téměř
13
a
transportu. román knih
dal
na r o z d í l
podnět
literatuře
nevyskytuje.
Židů opět
končí
v bytě
od
mnoha
předchozích
autorům,
např.
jmenovaných Lustigovi
F u k s o v i , k t e ř í z a č a l i p s á t o h o l o c a u s t u na k o n c i p a d e s á t ý c h
V české
a
uhýbat,
"13 P ř í b ě h
svobodě.
se R o u b í č k o v i
„Tehdy,
jimiž
pochopil,
chtěl
smrti,
identity.
škrabaníc,
jsem
I
lidmi,
N a z á v ě r se R o u b í č e k s k u t e č n ě r o z h o d n e v y h n o u t se těžkosti
a
osamělému
a n e n a s t o u p i t d o t r a n s p o r t u . Je t o ú k r y t v d o m ě j e h o
i přes
to
udržuje
P a k j e to
podobný
vyskytne
dosavadní
Je
se o p ě t s v ě ř u j e a d ě l í
brání jakémukoli
nelehkém která
svých
za t o , že m ů ž e n ě k d e s l o ž i t
všemožně
v jeho
ve
hrají
vztah.
se k t e r o u
se s n e m .
Tomáš, jediný jeho reálný přítel, s
Roubíčka
Až
padesátých
na j e j í m
let
konci
se t e m a t i k a se a u t o ř i
vracejí.
Weil, J.: Život s hvězdou; Praha: Lidové noviny 1999; s. 231 21
k
a
let.
holocaustu problematice
ZNOVUOBJEVENÍ
TÉMATU -
KONEC P A D E S Á T Ý C H LET A LÉTA
Důvody,
proč
se
na k o n c i
ŠEDESÁTÁ
padesátých
tématu holocaustu vracet, bylo hned „Když tzn. a
se
odbývat
že
současnost,
přitom
navíc
socialistickým když
ukázalo,
realismem,
to byla
historie
Politické
autoři
už překonaná
minulost,
se začali
vracet
hry
daná
do minulosti,
roku
1 956
vytvořily
prostor
k d y ž na X X . s j e z d u
poválečné české Hlavním
byla
pro
sovětské
strany vedoucí představitel Nikita Chruščov
šedesátá
i
nedávná."14
výrazný pokus o likvidaci stalinské Léta
k
předstírat,
pravidla
svobodnější vývoj české literatury, komunistické
autoři
dobře
veškerá
většinou
události
nelze
by to byla
dodržovat
začali
několik.
v literatuře
jako
let
učinil
mytologie.
nej p l o d n ě j š í
a
nej š ť a s t n ě j š í
dobou
literatury. cílem
hromadění
faktů
a
zkušenosti
chtěli
nejen bezprostřední
mnoha
autorů
svědectví obohatit
byla
z doby českou
snaha
oprostit
okupace. literaturu
Na o
a u t e n t i c i t o u , ale i u m ě l e c k ý m
se
základě
díla
od své
zajímavá
a stylistickým
ztvárněním. Objevilo
a
novel
t ě ž í c í c h z v l a s t n í z k u š e n o s t i za n ě m e c k é o k u p a c e . Z v l á š t ě
kratší
ú t v a r y , j a k o b y l a n o v e l a a p o v í d k a , v y s t u p u j í do p o p ř e d í .
Obraz
války
se
se
několik
proměňuje,
vytrácí
velkého dějinného poslání. určitý
příběh
jednoho,
románů,
ale
se
souborů
okázalý
povídek
heroismus,
Vznikaly
převážně
i více
židovských
knihy
vědomí
zachycující
hrdinů,
kteří
s n a ž í s v o j i s i t u a c i za v á l k y n ě j a k ý m z p ů s o b e m ř e š i t . B u ď
14
Č u l í k J.: K n i h y za o h r a d o u ; P r a h a : T r i z o n i a 1991; s. 11
22
se
čekají
na p ř e d v o l á n í již
do t r a n s p o r t u ,
nebo
se d o
koncentračních
táborů
dostali. Důležitou
roli
hraje
existenciální
problémy,
vlastní
a
tvář
svou
jejich
psychická rozporuplnost,
identitu.
Někteří
h r d i n u j a k o na o s a m ě l é h o j e d i n c e dalšími (Frýd,
postavami Lustig,
motivy
a
vytvářeli
Bor).
smrti,
individuální
Pro
autoři
(Fuks),
mezi
touha
se
neztratit
zaměřovali
na
n ě k t e ř í ho s p o j o v a l i
nimi
významná
prožitek,
neoddělitelné
česká
beznaděje,
odcizenosti,
padesátých
let a v p r v n í c h
díla
jsou
ponížení,
s
pouto aktuální
úzkosti
a
šedesátých
se
strachu. Na konci objevila
celá
táborech.
řada
nej různěj ších
děl
K a ž d ý a u t o r si Šel v l a s t n í
letech
o životě
v
koncentračních
cestou, jak přiblížit
čtenáři
u t r p e n í ž i d ů z a v á l k y , a p ř i t o m se n e z t r a t i t v d a v u p ř e m í r y d ě l s touto
tematikou. Jednotné
autobiografický
pro
všechny
podtext,
knihy
který
českožidovských
se n e d a l
vymítit
autorů
z jejich
byl
tvorby
vzhledem k vlastním odstrašujícím zážitkům. Osobní zkušenost z koncentračních
táborů je
Arnošta Lustiga a Josefa
nejvíce
patrná
v díle
Norberta
Frýda,
Bora.
T Z V . D R U H Á V L N A V Á L E Č N É P R Ó Z Y SE Z A M Ě Ř E N Í M NA Ž I D O V S T V Í A H O L O C A U S T Předzvěstí Norberta
tzv.
druhé
F r ý d a Krabice
dokumentu
zažité
vlny
živých
skutečnosti
válečné
prózy
se
(1 9 5 6 ) . K o n f r o n t a c e s
uměleckou
fikcí
stala
svědeckého staví
román mezi vrcholy české prózy druhé poloviny padesátých Hlavním skutečnosti.
záměrem
Norbert
Frýd
románu se
je
v celé
23
ukázat své
tvorbě
kniha
čtenáři snaží
tento let. pravdu
opírat
o
poznanou
a
realisticky vrací.
mu
oči,
do lágru,
aby
sám
románu
zkušenost.
neustále
podle
vychází
vlastních
věřili.
Aby
od sebe
Román je (v
osobní
věcným,
Šlo
vlastní
svou
taky
z
to,
nechápal".
15
proto
reality
o to,
pochopili
soustředěn
fiktivní
slov
Je
a také
„...aby co
lidé
bych
do k o n c e n t r a č n í h o
název
Gigling).
vypravěčem
já,
k
ní
viděli
na
nedostat
se
tábora
Rozsáhlá
se
Kaufering
próza
Krabice
živých je c e n n ý m d o k l a d e m t o h o , jak to v roce 1944 v p r a c o v n í m koncentračním atmosféru postav
táboře
tábora
v celé jeho
různého
muselmanů, kuchařky románě
přes
různé
též
až
k
a
Autor
je
nej vyšším
vládnout
židům
nemohoucích
-
odhaluje jejich
jaká
esesáci
sorta
před
V lidí
válkou,
lidi.
četnými
kladné
písaři,
esesmanům.
dialogy,
vztahy
postavami, jejich osudy. Vypravěč nepopisuje postavy naopak
mnoho
(lékaři,
skutečnost,
- čím byli
zachytit
použil
od
nadřízeným
smutná
proložen
podařilo
k tomu
svěřené
kdo ponižoval a zotročoval nevinné Román
se
postavení,
funkce
zachycena
mohla v koncentrácích
Frýdovi
šíři.
charakteru
apod.) je
vypadalo.
i záporné
vnitřní nejistoty. Frýd píše v er-formě,
vlastnosti,
mezi
černobíle,
jejich
věcně, jednoduše,
časté avšak
velice čtivě a srozumitelně. A u t o b i o g r a f i e p r ó z y je v t ě l e n a n e j v í c e do p o s t a v y který
se
stal
kartotéku
v
táboře
„krabici
přeneseném oproti jiným
slova
písařem
živých", smyslu
židům
(má její
samotný
má v y š š í
na
starost
název pracovní
postavení,
mj.
vězeňskou
označuje tábor
a tudíž
Zdeňka,
též
Gigling
i větší
konci
mezinárodní 15
románu
umírá.
brigády,
„Bratr
Jiří
samozřejmě.
Byl
odešel
hned
roku
to profesionální
F r ý d , N . : K r a b i c e ž i v ý c h ; P r a h a : Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l 1 9 8 5 ; s. 4 3 8
24
3),
šanci
p ř e ž i t í . V t á b o ř e se s e t k á v á i se s v ý m b r a t r e m J i r k o u , k t e r ý na
v
na
však
1936
do
rebelant
s pokaženou šrám
na
zbrkle
jeho
(...)
najednou syn
sám
v bratrovi
táboře
si
prázdná
Bylo ty
sobě
nejevil
a toužil
a zbabělá.
bratra
převážně
chránit
člověka
za
ilegální
své
vlastní
jen
židů
po
byla kdy
Snaží
osud
stojí
viděl
slabocha,
který
Teprve
vojáky,
ve s t o p á c h
pověst
V
svého
odpovědného
zapojuje
protiváze
se
i do
ke
zlu
kolektivního
tlaku
nelidského
odporu
zacházení
k o n c e n t r a č n í m t á b o ř e . T o t o v ě d o m í s o u n á l e ž i t o s t i se u k á z a l o rozhodující vlny
ve f o r m o v á n í
válečné
charakteru
vězňů.
Na r o z d í l
nejsou
Frýda
vedoucí
literatury
převážné
většině
sadisti,
vládnout
pracovnímu
u
sami
táboru,
zabíjejí
od
vyhlazovacímu,
být
první
tábora
minimálně,
v
v
chtějí ale
to
v š e c h n o j e n o m p r o t o , že se b o j í k o n c e v á l k y a j e n t a k b u d o u
mít
n e j v y š š í v ý t ě ž e k do v l a s t n í
nikoli
v
budoucnosti
potřebovala
ostatních,
síla
odolávající
Zdeněk
představa
si
se
najednou
kariéře.
se p r o t o
zachovat
Až
se pak
vidí
naše země
zůstal
syna.
dobrým."16
jeho
tak
uprosit,
Až
filmové
nový
Zdeněk
dobrého
v sobě
organizace.
vedení
komunistických
sám
i za
komunistické
nacistického
tak
blízké, život
mít pověst
zdaleka
na u m ě n í .
kdepak, nechal
zbortily.
jak
V době,
se
a lži
hrdinu,
uvědomuje,
on m y s l e l
Zdeněk
sny
že teď přibude
Zdeněk,
příjemné
všecky
studium
vadilo,
popisu?
skutečného
nedodělal
Jiřímu
Maminčin
v Praze.
dobrý
- copak
policejním
nejednal.
hezky pak
existencí
kapsy.
Důležitou roli v tzv. druhé vlně válečné prózy sehrály povídkové noci,
soubory
vydané
téměř
celou
kromě
dvou
16
v roce svou
Arnošta
Lustiga
1958.
Lustig
tvorbu.
Svoji
zmiňovaných
knih
Noc
zasvětil
a
naděje tematice
pozornost
již jen
na
a
proto
novelu
Démanty
holocaustu soustředím
Modlitba
F r ý d , N . : K r a b i c e ž i v ý c h ; P r a h a . Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l 1 9 8 5 ; s. 2 6 4
25
dva
pro
Kateřinu
Horovitzovou
významným
(viz
dále),
aby
byl
dán
prostor
autorům.
Lustig
své
povídky
zasadil
do
koncentračních
aktivně
se t a k z a p o j i l d o z n o v u o b j e v e n í
tematiky
světové
války.
zobrazuje
celé
své
jsou
V těchto
zevšednělé
mezních
i jiným
situací,
různých
svých
knihách
hrůze,
staví
samotné postavy,
povah
a charakterů
své
táborů
Ž i d ů za
hrdiny
svět do
nejčastěji
mladí
a s životem
v
a
druhé
ghetta
v
nelehkých a staří
lidé,
koncentračním
t á b o ř e se s n a ž í v y r o v n a t a p ř e k o n a t j e j . Z
hlediska
kompozice
a
stylu
vypravěčský přístup. Jeho povídky příběh,
skoro
konec.
bezdějový,
Autor
postavami
vrhá
a
s
který
čtenáře
Lustig
konkrétní
děje,
daného
aniž
by
větách
a výpovědích,
skrytých a
obrysů.
významů,
informace,
Autor
píše
někdy též ú m y s l n ě
děje.
Čtenář užívali
někdy
postav
získává
působí
představu
nacističtí
až
vulgárních
jazyk
o tom,
a
k á p o v é ) v t á b o r e c h ( p o d r o b n ě j i viz
byla
Další
próza
spadající
novela
Jana
Otčenáška
do
26
v
autentickým jazykových
„prominenti"
a
sdělení Využívá
dialozích dojmem. prostředků
(blokouši
a
dále).
tzv.
Romeo,
p ř e l o ž e n á do n ě k o l i k a s v ě t o v ý c h
výrazů
autora jakých
představitelé
dostávají
zamlčuje důležitá
musí
však
náznaků
o b r a z n o s t i a detailů pro k o n k r é t n í záběr u r č i t é h o
jednotlivých
čtenář
používá
sám.
základě
si
s
jednoduchých
domyslet
Na
které
postavy v
ani
seznámil
postupně
zkratkovitě,
Často j e d n o s l o v n ý c h ,
začátek
ho
příběhu,
v y p l o u v a j í na p o v r c h d a n é d ě j o v é s o u v i s l o s t i , zřetelnějších
nevšední
se s o u s t ř e ď u j í na j e d n o d u c h ý nemá
do
kontextem
volil
druhé
vlny
Julie
a trna
jazyků.
válečné
prózy
z roku
1 958,
Důležitým utrpení
židů.
Autorova
bezprostřední milostný jeden
příběh
na
ale
závěr
před
běží
není
byl jiný
je
kladen
nebezpečím
fašismu
vztahu
je
ani
na
chlapce,
vstříc
pohled
soustředěna
a českého
milostného
knihy
prózy
důraz
dívky
uchránit Síla
krátké
pozornost
židovské
smrti.
židovka
této
svědectví,
druhého
vlastní
faktorem
tak
na na
smyšlený kteří
chtějí
i
za
cenu
tak
veliká,
že
malá
aby
uchránila
smrti,
svého
milého před osudem, který patří v této době hlavně jí. D ě j p ř í b ě h u se o d e h r á v á v o b d o b í h e y d r i c h i á d y .
U chlapce
P a v l a , k t e r ý se o c i t á v t é m ě ř b e z n a d ě j n é s i t u a c i , n a s t á v á
vnitřní
boj.
nikomu
Ukrývá
neprozradí
svoji
dívku
v
tento nebezpečný
pokoji
za
krejčovnou,
č i n , k t e r é h o se v d o b ě
protektorátu
d o p u s t i l . D o d í v k y se z a m i l u j e a k o n e č n ě p o z n á v á s k u t e č n ý c i t a smysl života. Přesto však kolaborant Rejsek, přítel
krejčovského
tovaryše
Když
Němci svoji
Čepka,
vypátrá
pachatele Ester
místo úkrytu
atentátu,
posílá
situace
na v e n k o v .
rodinu utíká a je zastřelena
dívky Ester.
se z a č í n á
Dívka
ze
vyostřovat
strachu
německými
vojáky.
častými monology a dialogy mezi oběma
hrdiny.
Kratší české
prózy
literatury,
se
zejména
knihách
s okupační
daného
ideologického
zobrazován svědectví, často
jako ale
osobní
se
na
zkušenost děl
vzdálit svět.
byl
autora ( M o d l i t b a pro K a t e ř i n u
hojně
a jeho
žánrem
rozrůstat
prózu
nejčastěji
Pavel
pracuje s
ústředním
v sevřenější
Horowitzovou).
27
Autor
od
Holocaust
i k d y ž se z a n í m s k r ý v a l a
a
o Pavla
(autobiografický
spočívala Příběh
staly začala
Měla
pohledu
postavou.
tak a l e s p o ň p ů s o b i l ,
letech
novela
tematikou.
poetika
s ústřední
v těchto
hledají
v
předem
už
nebyl
podtext)
a
dějové
linii,
fiktivní,
nebo
osobní
zkušenost
Na k o n c i Jiří
Weil,
časové
l e t se v r á t i l
který
nesměl
osm
za
77 298
obětí.
j e h o Žalozpěv v
padesátých
posloupnosti
do l i t e r a t u r y
let p u b l i k o v a t .
V roce
Tato kratičká próza
události
od
spisovatel
příchodu
1958
vyšel
zaznamenává
německých
vojsk,
p ř e s r ů z n é z á k a z y a s a n k c e až p o l i k v i d a c i ž i d ů v O s v ě t i m i . Text
je
rozdělen
do
tří
pásem.
První
pásmo
je
básnický
k o m e n t á ř , druhé je psáno jako d o k u m e n t doby, třetí těží s citátů ze S t a r é h o
zákona.
Třetí války
je
významná
román
několika
Na
dějových
motivem
je
Weilova
střeše
je
pásem,
socha,
kniha
Mendelssohn
které
jež
sledující
( 1 960).
probíhají
předjímá
osudy
židů
Skládá
za se
z
paralelně.
Ústředním
celého
židovského
úděl
společenství.
ŠEDESÁTÁ
LÉTA
A u t o ř i , k t e ř í v s t o u p i l i do l i t e r a t u r y s ž i d o v s k o u v šedesátých
letech,
byli
Josef
Bor
a František
tematikou
Kafka.
v y c h á z e j í z v l a s t n í c h z á ž i t k ů , k l a d o u d ů r a z na s v ě d e c t v í skutečnosti.
K a f k a ve svém
atmosféru lodžského Bor Opuštěná
se
Terezínské
Opuštěná román.
nejen
(1961),
Rekviem
Krutá
léta
( 1 963)
prožité popisuje
ghetta.
zaměřil
panenka
románu
Opět
na ale
svědectví i
na
svět
plné umění
hrůz v
a faktů
-
Terezíně
-
( 1 963) panenka
táborech.
okupace
a
častý
slang
generací
autobiografický
r o d i n y v ě z n ě n é v T e r e z í n ě a p o s l é z e ve v y h l a z o v a c í c h kronika
tří
zčásti
židovské
románová
osudy
rozsáhlý,
rozvětvené
Tato
Zaznamenává
je
zachycuje
fakta
srozumitelný
28
z
období
leckdy
jen
nacistické vězňům
a
nacistickým
komandantům.
výpovědi
vysoce
i
koncentračních
se
mnoha
kapitoly
ceněným
se
kniha
stává
dokumentem
vedle
doby
umělecké
umístěné
do
táborů.
Román celkem
Tím
dělí
na
příběhů
spojuje
kapitoly.
a
popisů
člověkův
zápas
Působí událostí.
o život
tak
roztříštěným
Tyto
kronikářské
a o právo
podívat
se
b u d o u c í m u ž i v o t u do t v á ř e . Utrpení
židů
mezi
židovskou
odjet
do
pak
do
těchto
strastiplných
a
i
na
přesto poklop
koženou
přilbu.
radostně
jásají
nehybně.
Mlčí zbavené
a děti?"11 cítili,
že
ú p l n ě od
17
po
a
duše
To byla všechno
mávají
v
Stojí
tu
vůle otázka ale
do
a
dokázal
knihu k
smutnému Breuerů,
předním
tanku
však
si Vězni
mlčí
a
zavšivený, Proč
se
a snímá
svobodni!"
Někteří
a
Terezínské
k vězňům
vychrtlý,
autor
ponížení
člen rodiny
„Jste
stojí
pokálený.
i touhy.
(...)
vězňů,
kteří
přežili.
museli
zkusit
on,
a ne Moc žít
žena dobře
a
začít
začátku.
B o r , J.: O p u š t ě n á p a n e n k a ; P r a h a : S t á t n í n a k l a d a t e l s t v í p o l i t i c k é l i t e r a t u r y 1 9 6 2 ; s.
330
29
a Do
kulturní
vedou
„Na
musí
Osvětimi
celkového
gradují
přesto
proč
Terezíně,
pozdější
volá:
kladených
vysvobození.
zážitků
Vykročí
rukama.
ztratili,
vedoucí
Číslem.
Vzrušeně
častá
děje?,
alespoň jediný
důstojník.
a citu,
s nimi
od
pro
pouhým
i Číslo.
otázek
konečné
vedený
postupně
a seskočí (...)
a
otřesných
se z a c h r á n í cítí
smrt
(námět
války
se
to
pozornost
Židech
Hrůzy
se
Od
transporty
život
odvádějící
konci. Přestože
Něco,
jiný
postupně.
(co
přes až
páchaných
otevře
komunitou
Buchenwaldu,
umělecký,
Honza,
autor
Terezína?...),
zakomponovat
Rekviem).
líčí
Terezínské postava,
Rafael
nastudovat význam na
Rekviem
je
Scháchter,
známé
se
rekviem
nejen pro Židy
konci
novela
příběhu
rozhodne
od
roku
1 963.
v Terezíně
Verdiho.
samotné,
stávají
vydaná
Toto
samotní
vrahové
-
roku
1944
má
svůj
dílo
nýbrž i pro diváky,
Hlavní
kterými
Němci
v
se
čele
s
nápadů
o
právě
v
Eichmannem. Hlavní čisté
a
nečisté
židovském pravá
hrdina
středověký
židovští
zpěváci
Holandska
táboře,
člověk,
spravedlivou
tam,
„A
právě
Verdiho
text,
který
věří
odměnu
i na
v
momentem
Rekviem.
Rekviem kdy
pozemský
spravedlivý
trest
pochopení
k o n c e n t r á k u již peklo poznává mezi
vidět Italská modlitba, Německa,
a Maďarska.
paradox,
jen
nejlépe
Rakouska,
i z Polska
Z" 18 T e n t o
je
katolická
Čech,
bezvěrcem,
rase,
kde
prastará z
a mnozí
úchylných
méněcenné
umění,
hudebníci
nápad
důležitým
a
na
latinský a
prolhanost
vyšší
a dirigované to je
stává
a právě
a Dánska,
nastudované
o
člověka.
muzika,
Žid,
krvi,
lágru
hodnota
chce ukázat
Rekviem
v
koncentračním
nastuduje život
Rekviem
a
ještě
čeká
za ž i v o t a ,
tohoto
díla.
s fanatickou
vírou
se
Žid
v
živými.
S c h á c h t e r n e c h c e R e k v i e m t a k o v é , j a k ho c í t i l V e r d i , Rekviem
na
v dějinnou
spravedlnost
ještě
chce zde,
na t o m t o s v ě t ě . N e m á o v š e m tak l e h k é p o d m í n k y , j a k o u m ě l e c svobodě. svým
V
lágru
zpěvem
významu
dokáže
těžké
vybrat
diváky
správného
přesvědčit
A když
obsahu,
myšlence
a
zkoušet,
zpěváci
či
tábora,
i
hráči
museli
přestože
Schachterovi
který
celé obsazení (orchestr, sólisty a sbor) a začne svůj kus se z a p á r d n í p ř e d
se
o
sólistu,
vytvořit
18
skladby.
si
podaří
octne
této
je
na
polovičním transportem
komandatura
ansámblem, do
jiného
dirigentovi
B o r , J.: T e r e z í n s k é R e k v i e m ; P r a h a : A c a d e m i a 1995; s. 12
30
jelikož
někteří
koncentračního
slíbila,
že
budou
umělci již
chráněni
neřekl,
a zůstanou
že
nemocní
právě
příbuzní
umělců,
jednu
chvíli
v Terezíně.
půjdou
první.
Ale nikdo A těmi
na
které
se
tento
se z d i r i g e n t a
stává
skoro
Schachterovi
nemocnými
slib
nevztahoval.
až f a n a t i k ,
pedant
r o z h o ř č e n , jak je v ů b e c možné, aby z p ě v á c i
opustili jeho
a nechali
když
ho v t o m ,
aby
ho t a k h l e
rozběhlo
a umělcům
se d a ř í .
přednost
nemocným
příbuzným
tomto momentu
podmínek
nekompromisní do r e a l i t y :
umělec.
"Všechno ve
velkém,
vyžívají,
jaký
už
na terezínském Co
Bora?
je
Tu
však strašně
dílo
Brzy
je
plánoval
záleží
před
do své p r á c e ,
toto
jeho
však
mohou
mít
k člověku,
vztah
velkou
tom
dát
dílem.
V
kde a
Z vězně a vrací
se se
stává zpátky
a podvod,
si
libují,
vraždu v
k umění,
tom
se
co
jim
"19
Rekviem. důležité
mohli
i zapomene,
lež
v
soubor
Hlavní
vystřízliví
dovedou,
a je
absurdní.
zkouší.
přetvářka,
V
zkoušení
započatým
že snad
vlastně
u nich to
u ž se
Běduje a naříká, jak jen
se d í l o J o s e f a B o r a s t á v á j a k s i
hrdina je tak z a h l e d ě n za j a k ý c h
zradili,
byli
si
uvědomit odvahu,
při
ten
četbě
knihy
výkřik
do
Josefa
tmy,
to
o d h o d l á n í , t u h u d b u s k r z ní se č l o v ě k v y z p o v í d á z e s v é b o l e s t i a utrpení. ve
Jak jinak
kterém
zbraň,
je
proti které
za z e m ř e l é
zemřelé něco na
19
tvrdá
nelze bojovat. Rekviem,
zrovna
v podání
hráli
beznaděje
realita.
Verdiho
skutečně
udělali,
ten pocit
zakódovaná
se n a d v o l b o u mši
sdělit
Hudba
zdá
žasne
Židé
sami
nečekali
dveře.
B o r . J.: T e r e z í n s k é R e k v i e m ; P r a h a : A c a d e m i a 1995, s. 51
vězňů. sobě. na s m r t ,
zpěvem,
slouží
se mu t o p a r a d o x n í
židovských
vzdor,
31
zde
Adolf Eichmann
a zpívali
nějaké gesto,
než právě
Ano,
jako
a směje zpívat mši
za
Ale
alespoň
až
zaklepe
Prvotina
Hany
Bělohradské
se s t a l a b e z e s p o r u v ý z n a m n o u tematikou. který
Psychologická
čeká
na
nemocnému Čeho je
knihou
novela
předvolání
odbojáři.
schopen
Bez
bez
šedesátých
do
transportu této
člověk,
knihy
zná
límce
starého
a
který
znějí
svoji
( 1 962)
let s ž i d o v s k o u
sleduje příběh
V podtextu
obyčejný
krásy,
lékaře, pomůže
otázky
lidskou
typu:
povinnost
apod.
Ludvík život
již
člověka
Aškenazy
z roku
1 959,
s brutalitou
kde zasadil okupace
a
kromě kde
kontrastuje
a nenávistí,
12 c h r o n o l o g i c k y zobrazil
souboru
v
nich
kratších věrnost
napsal
řazených úděly
g e s t a p u , n á s t u p do t r a n s p o r t u a p o d
zvířete
sbírku próz
českých
povídek
Vajíčko
do d o b y židů
(výslechy
ve v ě t š i n ě děl
přátel,
s
následné
perzekuce,
i smutné
zjištění, jak
nimi
návraty
s kterými
sympatie
spoustu
přicházel
k
do
( 1 964)
židům,
před válkou
odsuny se
na
).
Zájem o židy a židovství je odražen choval
láska
nacistické
svícen
Autor
a
( 1 9 6 3 ),
J O S E F Š K V O R E C K Ý - Sedmiramenný
Škvoreckého.
Psí
měl
mezi
do s t y k u .
koncentračních
k nim
lidé
Josefa
chovali
nimi Sdílel
táborů,
po
válce.
V z p o m í n k y na s v é b l í z k é č a s t o v k l á d á d o t v o r b y , s o u c í t í s j e j i c h osudem,
obdivuje
nepodlehnout. některých
na
Např.
místech
v
úděl
nich
touhu
románu židů,
přežít,
Zbabělci
např.
nevzdávat
(1958)
kamarád
líčí
Benno je
autor
a
zdravý.
soustředěná
V
románové
na t r a g i c k ý
osud
knize židů
nad z t r á t o u j e h o b l í z k ý c h . ,
32
je
i
celá
za o k u p a c e ,
a na
poloviční
ž i d a m u s í d o k o n c e n t r a č n í h o t á b o r a , z e k t e r é h o se n a k o n e c živý
se
židovská hrdinova
vrátí pasáž úzkost
Sedmircím
enný
svícen
( 1 964)
mrtvým, těm dávno z a p o m e n u t ý m " . příběhů svým
smutné
osudem
židovské
hlavnímu
mezi Rebekkou na
popis
a
dívky
je
věnován
Rebekky,
hrdinovi
-
židovských
která
Dannymu.
potom,
co přišel
přátel
Strassovi
přestal
prohlášen
za židomila
pozor.
(...)
a
Potom Za
se
jsem
nic.
takový
u se
zdravé,
hlas.
vojácké
o
ho
jim
a
Strasse)
stála
je
dával
chodit
do
jenom
na samém
ŽIDY.
(...) oběsili.
Měl
vždycky
dosud,
přece kdy
už
ty
silné,
"20
času.
odlehčenou
rozveselit
a
v Terezíně
v opovrženi
psány
boji
na
PRO
esesáka. slyším
„Za doktoru
Hesse
nepřístupno,
(dr.
jsou
vypravěče
zakázali
Arthur
zmizely
hrdiny.
v Arijském pan
KAVÁRNA
(strýček
k panu
tenkrát
štít
který
dávno
židech
Záměrem
Port
nějakého
Takový,
hlasy
Povídky humorem.
1 prý
jsme
Židům
pověsili že
a
zaměřenými
Dannyho.
hlavního
jakýsi
auta
tabulky
dozvěděl,
Nepozdravi slabý
seděl
jmenovala
řeky,
byl
se
rozprávění
příbuzných
museli
už
sebrali
visely
která města
Otec
a v bance
židům
Všude
hospodě, okraji
chodit.
A
restaurací.
Hitler,
svěřuje
povídkami
Vyprávění je v ich-formě z pohledu čas
se
Toto
Kohn, doktor Strass, učitel Katz apod.) chlapce
nějaký
dávno
Povídkový cyklus je složen z
a chlapcem je prokládáno
příběhy
„těm
formou
mladou
dívku,
a
s
aby
t r o c h u p o z a p o m n ě l a na s v ů j o s u d . Příběh pohled
Rebekky
židovské
skutečnost,
že
svět,
chtěl
nad
literaturou.
nažene
20
nám
jsem
slzy
dívky
vyprávěný
Dannym
na
život
v
se p o v á l c e
nemá
kam
ji
říct.
Stojí
Pitomé, do očí.
Ale
na
zachycuje
protektorátu vrátit.
lhostejnosti.
a na
„Takový Dojímáme
potištěné,
sentimentální
skutečnost,
to,
co se děje
tragický zdrcující je
tenhle se
vyprávěni kolem
Š k v o r e c k ý , J.: S c d m i r a m e n n ý s v í c e n ; P r a h a : S v a z p r o t i f a š i s t i c k ý c h b o j o v n í k ů v
N a š e m v o j s k u 1964; s.29-31
33
leda
nás,
teď
a tady,
to
bylo,
ten
zaflákánej,
děsně
zelená
já
bez
nás
země
jenže
na mě stejně
vejrali
rozdy
a
chtěná (...)
A
bylo
celá
vidět
a já jsem
četla
Terezín.
a Praha
myslela
tu
jsem,
že
smrděj
nebyl
strýček
ani fotr,
nebyli
židě,
jen
z
Terezína,
zkaženými py ti oviny,
Kateřinu
1964
skupina
vyšla
konci
židů,
z nich
lístků,
najednou
i bez
vyměněni
se v Itálii kteří
za
vysoké
se
německé
postaven
novým
(...)
Měla
města,
kde vůbec
se
Modlitba
vraceli
částky
za
důstojníky
z
"22
radosti.
na
zuby
šatů
pro
autentické
do německých
předčasně
obrovské
celá
kapse
Lustiga
dostala
a
holka, v
je
lidi
kde jakoby
špinavá
Arnošta
ní a
o
česnekem.
brácha,
ta a
elánu
nesmysly
stovkami
Námět
vylákali
plná
dvěma
novela
války
bohatých
Němci
,
s
Horowitzovou.
u d á l o s t i : „Na
ani
to
vlajek,
pod
uprostřed
šestnáctiletá
bez potravinových
V roce
.
ona,
látku
osamění
co
najednou
a plná
přihnala
židi
náhlého
už
vybledlou
všelijaký
nepředstavitelného
ponětí,
A potom
si
pocit
nemáš
ve slunci
se sem
jsem
Ohrenstein,
"21 „ Ty
nikdy.
zatýfovanej
jarní
hvězdy,
životě.
nedojímá
rukou
z
slib,
emigrace. že
zajaté
budou
spojeneckými
«23
vojsky. Příběh
se
mají, židovští se
stále
v kruhu.
obchodníci
vrací
záležitostem Kateřina
točí
do
nacistů.
nesnese
tíhu
Zatímco
stále
věří,
Čtenář
že b u d o u
Osvětimi
kvůli
Když
na
se
ponížení,
tuší,
konci
odmítne
se
věci
zachráněni.
Židé
určitým vrací
jak
neodkladným definitivně,
se s v l é k n o u t
a
zastřelí
n ě m e c k é h o p o r u č í k a a z r a n í d a l š í h o v o j á k a . T e n t o v z d o r se s t á v á 21
Š k v o r e c k ý , J.: S c d i n i r a m e n n ý s v í c e n ; P r a h a : S v a z p r o t i f a š i s t i c k ý c h b o j o v n í k ů v
Našem vojsku 1964; 22
N a š e m v o j s k u 1964; 23
s.46
Š k v o r e c k ý , J.: S e d m i r a m e n n ý s v í c e n ; P r a h a : S v a z p r o t i f a š i s t i c k ý c h b o j o v n í k ů v s.61
V o h r y z e k J.: M o d l i t b a p r o K a t e ř i n u H o r o v i t z o v o u ; L i t e r á r n í n o v i n y 1964; č. 2 6 ; s. 5
34
ústředním příběhu
motivem
knihy.
Všichni
židovští
aktéři jsou
na korze
(
na
závěr
zastřeleni.
L a d i s l a v G r o s m a n : Obchod Novela truhláře
Ladislava
Brtka,
„arizuje" židovky
který
obchod
Grosmana
Rozálie
vypráví
prostřednictvím
staré,
stejně
příběh
svého
chudé
Lautmanové.
1965)
(jak
Autor
švagra se
zasazuje
chudého -
gardisty
později
ukáže),
svůj
příběh
r o d n é h o S l o v e n s k a , c o ž se o d r á ž í v l í č e n í r ů z n ý c h t r a d i c , mluvy,
myšlení
a z celkové
aspektem
knihy
je
bezcitně
„sedřít
však
atmosféry
hrdinův
kůži"
ze
této
povídky.
konflikt,
zda je
Židovky
nebo
staré
do
zvyků,
Základním
v jeho dále
silách
odolávat
n á t l a k u své ž e n y , k t e r á touží po m a j e t k u a b o h a t s t v í . Vyhrocujícím hnán
do
kouta
momentem
zjištěním,
že
novely mají
je
Židy
závěr, do
kdy
jednoho
je
Brtko
odvést
na
n u c e n é p r á c e . J e si v ě d o m t o h o , ž e se o s u d Ž i d o v k y
stane i jeho
osudem,
se p o
celou
si k ní v y t v o ř i l
vztah
dobu
pokud
snažil
se n e p o k u s í
starou
skoro přátelský, primárně
ženu
chránit,
nakonec
úmyslně
řešit.
tragickou.
z krámu,
ať s e p r ý
Avšak
s
zjištěním,
Snaží
přidá
nej potupnější se
starou
k davu
ne
vší
mocí
ke k t e r ý m
patří.
s t a ř e n u do k o m o r y , kde j e j í ž i v o t k o n č í a B r t k ů v o s t a t n ě
posléze
s touto...
rukou
rakve
pro
hlasu
ho
projíždí strope. 24
hlavou -
dělal
počestné drti.
krámu.
Kdo a
Prohlíží
si
stoly,
na
kolébky... starce...
a
to
Rozhlédne
byl?
boltci.
odvádějí
ženu
byť
uzavře
„ S t o j i uprostřed
Židy
Židů,
cestu,
smrt,
také:
že
I přestože
dokonce
musí volit
vyhnat
novým
situaci
zabil...
Už
ví...
na
udiveně
prsty.
kterých
se
Skleněná se Oko
chvatně zahlédne
Vždyť hodovalo,
ozvěna a
cizího mráz
mu
skobu
na
24
G r o s i n a n , L . : O b c h o d na k o r z e : P r a h a : V O L V O X G L O B A T O R 1 9 9 4 ; s. 108
35
Na
novele
vystihnout
je
charakter
pozoruhodné, postav
jak
kladných
se
autorovi
- Brtko
a
podařilo
stará
záporných - Brtkova žena Evelína a její švagr Markus velitel
Dosáhl
dialogy,
které
odhadne
jejich
Evelína
na
domněním, slovem
toho
přímo
rafinovaným
že je
necharakterizují,
Děje
to
příběhu Židovce
už
Obchod
na
korze
byl
dávno
například peníze odcizil,
v
myslí,
a přesto
dlouze
výstižnými ale
čtenář
momentě,
kdy
od
svého
muže
ale
Brtko
jediným
c o si o j e j í p o v a z e p l n é
a chamtivosti
podstatné o jejich povahách
se
vymáhá
své ženě n e n a z n a č í ,
vypočítavosti
a
postavy
povahy.
konci
vyprávěním
a
Kolkocký,
H l i n k o v ý g a r d y , a n i ž by se s n a ž i l p o s t a v y j a k k o l i
popisovat.
žena,
se
s
hamižnosti,
čtenář
všechno
též z f i l m o v á n
režiséry
dovídá. v roce
K a d á r e m a E. K l o s e m a v r o c e
1965
1966 o d m ě n ě n
36
Oskarem.
LADISLAV FUKS - P S Y C H O L O G I C K Á
Fuks
vstoupil
pozornost
soustředil
gymnáziu
si
všiml
do
ve
své
tvorbě
sugestivitou moderní
jiné
odsunu
v
a
literatury
mimo
táborů. Tato zkušenost
počátkem
k
svých
60.
fenoménu
let
60.
spolužáků
letech.
„S
do
postihl
krizí
svoji Už
na
koncentračních se k ní
imaginativni
nábojem
ohrožované
a
židovství.
ho h l u b o c e z a s á h l a a v r á t i l
myšlenkovým
společnosti
PRÓZA
právě
výrazovou
úzkost
novodobého
jedince
v
humanismu
-
u 25
fašismem. Absurditu, svém
debutu
typickou
Pan
pro F u k s o v o
Theodor
Mundstock
přeloženo
do
úředníčka,
k t e r ý č e k á na p ř e d v o l á n í
na
něj
mnoha
tak,
že
si
světových
zvolí
postup, nacvičí
mu
z
když
tehdy,
Další
dílo
zaměřené
na
( 1 964) je povídkový
soubor,
napsané
1 958,
už
v
roce
Fuksovy
tvorby.
odehrává
se
na
Michala,
jež
je
spolužáků. zejména zlo.
začátku
bláznivý je
dětí učitel na
závěr
židovského
v
v
zeměpisu
se z
- Mi
jedná
osobní
nelehkých
románu
přejede
černovlasí
bratři
o
povídky
úplnou
prvotinu
zkušenosti
autora,
Povídky
spojuje
postava
svých
židovských
konfrontaci
světa
dospělých,
tu
vystupuje jako postav,
ztělesněné
kterou
vypravěč
komentáře.
M i k u l á š e k . A . , G l o s í k o v á V . . S c h u l z A. B. - k o l : L i t e r a t u r a s h v ě z d o u D a v i d o v o u ;
37
se
odsunu
promluva
P r a h a : V o t o b i a 1 9 9 8 : s. 105
se
dále).
tragického tu
ve bylo
Připravuje
obstát
o p a k u j e vnitřním m o n o l o g e m bez j a k é h o k o l i - " " ~ y 25
život
který v sobě o b s a h u j e dvě
čerpá
knize
na
židovství
takže
je
které
a promyslí. Tato metoda
protektorátu.
svědkem
Svět
Zajímavé
Kniha
jak
ho
n ě m e c k ý a u t o m o b i l ( p o d r o b n ě j i viz
Líčí
do t r a n s p o r t u .
a v š e si d o p ř e d u rukou
( 1 9 6 3 ),
jazyků.
podmínkách vymkne
dílo, nejvíce uplatnil
Podobný strunu
(1966).
námět
má
i rozsáhlá
O p ě t j e tu p o s t a v a
a l e p o z o r n o s t j e tu s o u s t ř e d ě n a svět.
Jde
tudíž
o
neepika
-
vyjádření
pocitů
nejistoty,
obklíčení,
26
viny,
odcizení
nelyrické
Variace
dětského
hlavně
psychologický
„převažuje
próza
vypravěče
tem
román,
v
němž
pronásledování,,
ale
vnitřní
podle
Fukse
zachyceni
38
a
osamocení,
obměnách"26
M i k u l á š e k , A . , G l o s í k o v á V . . S c h u l z A. B. - k o l : L i t e r a t u r a s h v ě z d o u D a v i d o v o u ;
P r a h a : V o t o b i a 1 9 9 8 ; s. 107
nou
Michala,
na n ě j a na j e h o
blouznění,
v různých
pro
S E D M D E S Á T Á L É T A AŽ
SOUČASNOST
P o „ z l a t ý c h " š e d e s á t ý c h l e t e c h se z n o v u l i t e r a t u r a do
zajetí
politických
sil,
do
předem
připravených
dostává
linií,
co
m o ž n o p s á t a c o n i k o l i . P r o t o n ě k t e ř í a u t o ř i o d c h á z e j í do
je
exilu,
kde d o u f a j í ve s v o b o d n ě j š í m o ž n o s t své t v o r b y a ž i v o t a . Byl j í m Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Ludvík Aškenazy, Karol Sidon a jiní.
Opět
se
dělí
česká
literatura
na
oficiální
(Norbert
Frýd,
židů
druhé
Ota Pavel...), s a m i z d a t o v o u a exilovou.
Na
svou
tvorbu
zaměřenou
světové války z konce padesátých Norbert
Frýd
kronikářské
v
díle
na
osudy
pošta sto
rodiny
T ř e t í d í l t r i l o g i e , Lahvová autobiografická
první republiky
křídou
někdy
se
do
však
zaměstnání,
(1971) (Vzorek
kde
je
počet
šest
tisíc,
set
Praha!,
komína. zdrží
čímž
u
oficiálně státní
pošta,
díl a pan
zaměřena
jejich
kniha
vyšla v roce zaměřená
základě
1 9 7 1 . Je t o
na
dobu
O míč n á r o d ů , H e l e n k a , jak
popisu
svých
že
píše
šly
události přátel
beletrii,
fašismu.
Ale
nám jiného
registrovaných
moc
nespokojenosti,
do
třetí
vůbec.
Vypráví,
potvrzuje,
projevu
vyšplhali
-
bez ceny
na
konce
v táboře, věku
k tvrdému
neměla stačila a
daleko ta
vybrali
39
chvíle si
a
sebou,
nebo
svého
svědeckou
"V
republice
nezaměstnaných
směřovala ba
let:
Terezín
do
za
nikoli
literaturu. Líčí radosti a strasti předválečných přesáhl
navazuje
a na d o b u d r u h é s v ě t o v é v á l k y . J e r o z d ě l e n a
pěti částí n a z v a n ý c h : Černou
za
pošta), trilogie je
autora,
zachycen i obraz Židů v Čechách
vzpomínková
let
starosti, Lahvová
židovské
utrpení
let ( K r a b i c e ž i v ý c h )
Lahvová
t r i l o g i e Posledních
biskup, Hedvábné
na
dávno
potlačení
každého
domácí
variantě
k
debat, zálohu
abychom na
se
hedvábné
starosti
po
hospodářské
Lahvovou tvůrčí
poštu
práci
lze
brát
a umělecky
dělat
zápisky.
který
verše.
vzrušoval,
Lahvové
pošty:
některý
řádek."28
revoluci,
dokument,
se
Název
si
Hazard,
který
jsem
starou
posedlost
něco
mně,
stane Lahvové
"Černou a
tyto
části
volně
k ř í d o u do k o m í n a " ,
autentickým
stále
tři
pošty
líčením
s autorovým
hrůzné
darem
odbíhat
odlehčených
krajin. Vypravěč,
Osvětim
Dachau,
a
kam
zde
se
27
o
píše začal
byl
ochotný
z dob
pražské
aspoň
přežije
převzal
ze
"Terezín"
a
1942 - 43. kapitoly
svědecké
od
dobách
autor
se p ř i b l i ž u j í
doby
pojednává
v té době
ať
totiž
navazují
které
bitvě."
nelehkých jsem
svého svazku veršů napsaných v letech Na
který
: "A taky
obnovil
jestli
po poslední
v těchto
se a n g a ž u j e
Dokonce
o život,
po
i jako
spisovatele,
knihy
sehrát
krizi,
zážitků
sám autor, s
naléhavostí
literatuře,
krutých
dostal,
svou
někam
popisuje
celým
avšak do
Terezín,
utrpením
a
podmínkami, které museli Židé snášet - hlad, ponížení a trápení. T í m , že a u t o r v z p o m í n á jeho
vyprávění
tím".
V
dojmem
nejhorších
přemýšlí
a
zkušenost
na č a s y s o d s t u p e m
situacích
uvažuje,
z lágrů
- napsat,
co
se
udělat
objektivně,
co
se
dojmem
A taky
se j í m
a vzděláním
hrdiny,
stává, jelikož
dál,
neupadá
a
bratra,
vzpomíná
všechno svojí
má č a s t o p ř e d j i n ý m i
s m r t í n e b o se jí a l e s p o ň otce
který
o
vypráví
na n ě i p o j e j i c h
smrti.
v
před
krok
do
zbytečné
Líčí
beznaděje,
boj proti zlu.
Vypravěč
ze v š e h o
bývalou
unikne.
zkušeností
náskok a uniká tak S t á l e má na m y s l i předešlých
nad
sebou,
zvolit.
před svého
kapitolách
J e si v ě d o m t o h o ,
ž e se
j 27
F r ý d . N . : L a h v o v á p o š t a ; P r a h a : Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l 1971; s 17
28
F r ý d . N . : L a h v o v á p o š t a ; P r a h a : Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l 1971; s. 264
40
působí
a „nebrečet sám
přežije,
vězni
roků,
jaký
chytrostí,
na č a s v z d á l í .
kterých
stalo
zastavuje
s t á l e j e c í t i t t o u h a po v í t ě z s t v í , o d v a h a , působí
mnoha
a
stali
nedobrovolnou
obětí
lidech.
příběhu
Hrdina
transportem
do
strašného se
dovídá,
Osvětimi
asi
jeho
dva
nej bližších
lidí a u t o r p r o ž í v á smrt t r a g i c k y ,
nesmí
se
nad
ní
to
zemřela.
k něčemu,
tudíž
dlouze
řečeno
před Na
bylo
na
k d e se o d r a z i l o Oty
Pavla
pro
židovství,
Smrt
krásných
očekávaným
denním nebo
s
těchto straně
pořádku
spíše
a
odbíhá
překonal.
na z á v ě r ,
přínosem
odešla
a l e na d r u h é
kdo
chce
lépe
poznat
F r ý d a p o s t r á n c e b i o g r a f i c k é , n e c h ť si p ř e č t e t u t o
Dalším
nevinných
příkladu
pozastavovat,
opět n ě k a m j i n a m , aby s v ů j žal Stručně
co
na
manželka
dny
kde
přistupuje jako
na
že
páchaného
slehnutím,
k ní
krátce
zločinu
českou byly
literaturu
dvě sbírky
srnců
Norberta
knihu.
sedmdesátých
let,
vzpomínkových
( 1 9 7 1) a Jak
jsem
próz
potkal
ryby
( 1974). Vypravěčem na
svého
úctou.
otce,
pana
Všechny
humorně
se s t á v á c h l a p e c ( s á m a u t o r ) , k t e r ý Poppra,
povídky
o životních
s
nesmírným
obdivem,
autorova
originalita
spojuje
osudech
svého
otce.
„ V působivé
zkratce
dokáže
doby,
do
příběhy
zasazeny,
docela
níž
jsou
všedních
příhod,
nadšeného autor
láskou
na
život,
a
vyprávět
ctižádostivého
zachytili
vynést
obsáhnout
a
vzpomíná
atmosféru světlo aniž
krásu by
ho
popisoval. Motiv krásných
srnců
protektorátu bratři se
po
epických 29
židovství a Kapři
se
nejvíce
pro w e h r m a c h t ,
a s ní s p o j e n o u
a otec museli válce situaci
opět
odráží
nelehkou
v
kde vypravěč dobu
o d j e t do k o n c e n t r a č n í h o vrací
vyvstává
domů. .hluboká
„Z
povídkách
pro židy.
líčí
dobu
Oba
jeho
o
tři
jednoduchých životě,
U h l í ř o v á , M . : P o v í d k y Oty P a v l a ; Č e s k á l i t e r a t u r a 1 9 7 9 ; č. 1; s. 60
41
Smrt
tábora, všichni
Pavlových
výpověď
-
vztah
k
němu,
životní
aktivním
filozofie,
činorodém
vynaloženém měřítkem
založená postoji,
na jejich velikosti
na lásce
na boji
naplnění.
k přírodě,
za uskutečnění
Míra
člověka."
k lidem,
tohoto
snů,
úsilí
p o d r o b n ě j i viz
na
na
úsilí,
je pak
jakýmsi
dále)
Z m l a d š í c h a u t o r ů se na h o l o c a u s t z a m ě ř u j í K a r o l S i d o n a Arnošt
Goldflam.
H l a v n í m t é m a t e m S i d o n o v a b e l e t r i s t i c k é h o díla je viny,
s níž
tematikou (1968),
se
pojí
hledačství
holocaustu
Sen
o
mně
má
a hloubavost.
zpovědní
( 1 970),
Boží
Řada jeho
charakter: osten
problém
Sen
( 1976)
próz
o mém
s
otci
a Brány
mrazu
( 1 977). Arnošt tvorbě.
V
Goldflam divadelní
autentického terezínském
hře
deníku ghettu.
se v ě n u j e h o l o c a u s t u Sladký
Willyho
ve s v é
Ther e si en st adt
Mahlera.
Je z d e v a r i o v á n o
Příběh
téma
se
iluzí,
dramatické vychází
z
odehrává
v
které
má
vliv
na m e z n í s i t u a c e d v o u p r o t a g o n i s t ů , k t e ř í na z á v ě r h r y u m í r a j í .
V
devadesátých
Fischla
Dvorní
uzavírá
můj
šašci
letech
byla
(hebrejsky
přehled
literatury
vydaná 1 982,
knížka
česky
spojený
s
Viktora
1 990),
která
problematikou
holocaustu. Příběh
Dvorních
šašků je
sledován
z pohledu
vypravěče,
k t e r ý v z p o m í n á na o s u d y d a l š í c h t ř í d v o r n í c h š a š k ů , k t e ř í koncentrační
t á b o r j e n d í k y t o m u , ž e má k a ž d ý z n i c h
schopnost pobavit společnost německých komandantů. ale
komplikuje,
kejklíře
Wahna -
30
když jen
německý
proto,
aby
kapitán neprohrál
Walz sázku
j
U h l í ř o v á . M . : P o v í d k y O t y P a v l a ; Č e s k á l i t e r a t u r a 1 9 7 9 ; č. 1; s. 60
42
nevšední Situace
zastřelí s
přežijí
se
ženu
hejtmanem
K o h l e m , k t e r á s p o č í v a l a v t o m , že m u s í W a h l v y h a z o v a t
barevné
koule
do
té
má
přestat.
Wahl
se
na
dobrovolně
spáchá
doby, konci
než
mu
příběhu
na
problém
Kohl
Watz
f i 1 o so f i c k o - b e 1 et r i st i c k á
próza
holocaustu
mstí
rozkaz
a
s e b e v r a ž d u ( p o d r o b n ě j i viz Tato
nedá
s tím
dále).
a zařazuj e
díla české literatury devadesátých
43
se let.
díky
přináší tomu
nový mezi
pohled stěžejní
PROMĚNY LITERÁRNÍHO
ZPRACOVÁNÍ
HOLOCAUSTU
V tvorbu
předchozí
kapitole
významných
poválečné Teď je
až
ale
po
jsem
židovských
současnost,
nutné
se
snažila
zachytit
a nežidovských
kteří
zpracovali
se n a d j e d n o t l i v ý m i
literární
autorů téma
stěžejními
od
holocaustu.
díly
zamyslet
v í c e d o h l o u b k y a z j i s t i t , j a k se od s e b e l i š í . V y b r a l a j s e m díla originální
a výjimečná, jak v pojetí židovství
tak v p o d o b ě l i t e r á r n í h o Každý
autor
problém
Pro
autory
volil
Židů,
historický, to
nebyl
ale i v ě d o m í ,
nekonečně
cestu
holocaustu,
netradiční
a zaměřil
se
filosofický, jen
teologický
fakt
nebo
nejsou
jen
typickými
hromadného
že č l o v ě k v k o n c e n t r a č n í c h ztratit
židovské
svou
a
historického,
která
„druh".
závažnost
považuji
za
hlouběji rozebrala
Autoři
lidskou
nebudu stejně
Norberta Frýda a Josefa
obrazem
tvář. autorů. příběhů
utrpení
neumíral
proto
holocaustu
snaží
nejen
a celé
jedinec,
odrazit z
na
hlediska
morálně-společenského,
apod.
věnovat hodnotná
v předchozí
Hrdinové
táboře se
může i
charakteristickými
především
především
filosofického
kterým
různými
koncentračním
ale
existenciálního,
s
Žida.
to
vyvražďování
táborech
identitu
postava
ale j s o u
V
ale j i s t ý
postavách
Díla,
byla
postavičkami
komunity.
individuum, svých
tématem
vlastnostmi,
své
výchovný.
P o n í ž e n í lidskosti je nej č a s t ě j š í m motivem mnoha těchto Hlavním
ve
na h o l o c a u s t u za n e j z á v a ž n ě j š í . Z d a
vždy
klesnout,
a
proto
zpracování.
t v o r b ě na t o , c o p o k l á d a l byl
doby
pozornost jako
kapitole.
Bora.
44
v této
díla
kapitole
vybraná,
J s o u to z e j m é n a
a
jsem knížky
Vybraná literární
díla:
J I Ř Í W E I L - ŽIVOT
S HVĚZDOU
( 1 949)
ARNOŠT LUSTIG - NOC A NADĚJE, DÉMANTY NOCI ( 1 958) L A D I S L A V F U K S - PAN
THEODOR
MUNDSTOCK
OTA PAVEL - SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ V I K T O R F I S C H L - DVORNÍ
Když různých knihy
se p o d í v á m e
autorů, něčím
pět
ŠAŠCI
blízké,
v
děl.
něčem
(1971)
( 1990)
na v y b r a n á
různých
díla,
máme
před
Cítíme
však,
že
stejně
závažné.
ž i d o v s t v í je to v n i t ř n í p o t ř e b a z a c h y t i t
postavu snad
interpretaci
Žida.
Budu
vyvstane
na
těchto
textů
se s n a ž i t povrch,
se
čem
o
tématu podat
podobě. soustředím
se
pět
se j e d n á
Vedle
dodržovat jednotný v
sebou
obraz skutečnosti,
určité svědectví v umělecky beletristické Při
( 1963)
převážně přístup,
poetika
děl
na
a tím
navzájem
odlišuje.
ŽIVOT S HVĚZDOU
Hlavním Josefa
tématem
Roubíčka.
Roubíčkem
románu
Jestliže
a ostatními
chceme
s
zjistit,
hrdiny vybraných
o t á z k u , kdo je v l a s t n ě Josef Je t o b e z e s p o r u
Život
hvězdou jaký
je
je
postava
rozdíl
d ě l , m u s í m e si
mezi položit
Roubíček?
bývalý bankovní
úředník.
Nás ale
zajímá,
k ý m se s t a l v d o b ě p r o t e k t o r á t u , v d o b ě , k d y se n á š n á r o d o c i t l v rukou cizí
moci.
Z r o m á n u j e c í t i t , ž e se R o u b í č e k až p o n á t l a k u Roubíček
se
fašismu zasekl,
a ne.smyslných zvolil
„pasivní"
45
stal t a k o v ý m , j a k ý m
protižidovských cestu,
jak
je,
opatření.
čelit
těmto
absurdním
nástrahám.
odmítajícím
cokoli.
Stal
se č l o v ě k e m
Nestojí
o
naprosto
hodiny
trávené
rezignujícím ve
a
společnosti,
k t e r á o p a k u j e t a t á ž s l o v a o v á l c e a t y t é ž n á z o r y z ní
pramenící.
Bydlí
sám
ve
kromě
stolku
ve
velmi
špatných
a matrace
podmínkách,
v domě,
nic nemá. N e t o u ž í
po h m o t n ý c h
p o m a j e t k u , u v a ž u j e k č e m u by mu t o v š e c h n o pohnuté
době,
ve
které
se
nachází.
kterém
Nemá
věcech,
bylo dobré v tak
pro
něj
význam
vyprávět o tom, jak někdo spáchal sebevraždu, jak někoho zabili.
O d l i š u j e s e od o s t a t n í c h
právě
tímto
přístupem.
někde Vystačí
si s m á l e m , n e t r u c h l í , j a k o n a p ř . j e h o s t r ý c s t e t o u , k t e r ý m cennosti
a podobné
vypravovat.
hmotné
Nechodím
radioparár.
(...)
transporty,
ale
Avšak
Nevěděl bylo
tato
věci.
„Nevím,
mezi
lidi,
jsem
o ničem.
to jistě
něco
zdánlivá
co
noviny
vzali
vám
nečtu
Nevěděl
a
jsem,
mohl nemám
co jsou
to
"31
zlého.
pasivita
bych
si
v
sobě
zahrnuje
odpor
a
v z d o r p r o t i v š e m u a b s u r d n í m u , c o se na n ě j v t é t o d o b ě
navalilo.
Pro Roubíčka
zájem
to bylo totiž a b s u r d n í ,
podřizovat
a
předurčena:
„Spálil
se dalo, dát,
vyrovnávat
protože
jsem
nedostanou
utěsnil
okna
na podlahu,
mne
a dveře,
ani
ani cílem
všechno,
co
vším,
nábytek,
co
nic,
záclony, který
spálil
a protože
ani
staré ze
již
na
ho o b k l o p o v a l o ,
jsem
jsem
kterých
spolykal
židech chtěl
která
být
mu
jsem
se
byla
všechno,
co
nechtěl
nic
jim
ponožky,
bankovního
nejvíce
sebemenší
existencí,
a skříň,
uhlí
pasivního
nacisty
s
postel
neměl
ode
hlavním
před
jsem
se
neměl
kterými
jsem
udělal
hadr
1,32
bubínek. úředníčka, lákalo.
Proto
sám,
nechtěl
To
bylo
překazit se
ukryl
vidět
ty
h r ů z y , c o se v e n k u d ě j í . Z v o l i l i z o l a c i , j e ž b y l a j e h o o c h r a n o u a úkrytem
před
nacismem.
—
Tento
způsob
uvažování
y
31
W e i l , J.: Ž i v o t s h v ě z d o u ;
P r a h a : L i d o v é n o v i n y 1 9 9 9 ; s. 107
32
W c i l , J.: Ž i v o t s h v ě z d o u ;
P r a h a : L i d o v é n o v i n y 1999; s. 10
46
byl v té
době
něčím
originálním
a
ojedinělým
tím
více,
m n o h a o h l e d e c h z t o t o ž ň u j e se s a m o t n ý m vždycky sám
něčím
odlišoval
a chtěl
že
Roubíček
v
autorem knihy. Weil
se
si z a c h o v a t
se
svoji
tvář,
zůstat
sebou. Tato
naprostá
projevuje různými
opuštěnost
a distance
pocity ohrožení
od o k o l n í h o
a strachu hlavní postavy,
je s a m o z ř e j m é , j e l i k o ž je to p o ř á d j e š t ě č l o v ě k , společnost
a
samota
v
něm
s m u t k u a b e z n a d ě j e : „Avšak pytli,
přepadá Samota
probouzí
někdy
světa
často
nemohu
mě strach,
škrtí
mě,
chce
u něj vede
také
často
který
se v "33
hrůzou.
se p o n o ř u j e
do
snů a do v z p o m í n e k . P o s t a v a R ů ž e n y j e j a s n ý m d ů k a z e m t o h o ,
že
Roubíček jednoho
potřebuje velmi
lásku
blízkého
a
porozumění,
člověka.
Neměl
o d j e t do c i z i n y , p r o t o z ů s t a l už d o c e l a Tato
rovina
snění je jakýmsi
povahy, jeho dřívějšího pojímání do
protikladu
věcným
a
nesměřuje, života jak
nepokoj vyvázaného
životních
životem
nemůže má
uvidíme
a nemožnost ze
existence potřeb.
všech se
si ale
však
pozůstatkem
v
přizpůsobení. společenských málem
žije
význam.
u Mundstocka,
s Růženou
v
Není
ale
se p r o t o
na
staví
s
životem
Hrdina
nikam
Prázdnota
to j a k á s i
před
kontaktů
skutečné
pasti.
celkově
„Máme
redukuje
jeho
protektorátu, nikam.
plánovat,
hlubší
odvahu
alespoň
sám.
nevedoucím nic
společnost
světa. V románu
vedeným
přízemním,
Roubíčka
později
jehož
s
že
stavy
převaluji
se mi křičet
k tomu,
což
potřebuje
psychické
usnout,
se
odráží sebou
a funkcí, naplnění
metoda, vnitřní člověka člověka, základních
"34
33
W e i l , J.: Ž i v o t s h v ě z d o u ;
34
T á b o r s k á . J.: L a d i s l a v F u k s : P a n T h e o d o r M u n d s t o c k ; I n : Č e s k á l i t e r a t u r a
P r a h a : L i d o v é n o v i n y 1 9 9 9 ; s. 13
P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í 1 9 9 2 ; s. 67
47
1945-1970;
Z těchto stal,
kdo
citací
byl
před
a r e f l e x í je vidět,
okupací
samotář a individualista, v absurdním samota
světě.
nemusí
a kým
vždycky
holocaust, hrdina. na
tak
dobře
jak
ho
on
sám
lidech,
jedince
vůči
hluboká
pravda,
poukázat dojít.
na
to,
Holocaust
nemorálního.
to
ukázal,
světu.
mohlo
V
ale
a jak
něčemu
pojímán
tohoto
a násilí
ztráta
za
registrace školy.
to
byla
židů
na
Jako
nebyl
zařazen
zapomněli nejméně lístků
u
úřadech,
kam
kteří
Roubíčka do
se
jsou
půl r o k u ,
je
se
Bylo
dobré
hlubokosti
ztratil, vyjít na
že
zřejmě
„Nikdy byl
v
a
z bran vysokou
se
smrti, horu
stále
samota
zakódována Weil
W e i l . J.: Ž i v o t s h v ě z d o u ;
v
a
románu
nemůžou.
opakující
se
jako
do
zda
se
bé. něčem
přínosná. lístek
ztratil.
s
v krabici
do
štěstí,
jeho
jménem měl
prohledávání
ponechán v den
Měl
Roubíček
Roubí
čkové,
vzkříšení, větru
P r a h a : L i d o v é n o v i n y 1999; s. 139
48
chce vůbec
dohledem,
nedovědí
a křičet
jeho
zapisovat
pod
jelikož
vstat
čelil
s lístky. vystoupil
„ aleluja".35
čas
všech
že jeden
náhoda byla pro hlavního hrdinu něčím nesmírně důležitým, 35
jako
absurdního
stále
chodili
se n ě k d e
omylem
že
židy
a
cítila.
něco
než d o j d e k z á v ě r e č n é m u
z kartotéky:
nich
byla
transportu,
na ú ř a d ě ,
ví,
páchaných
zjištění jsou
nehorázná
m a j í z a ř a d i t do p r v n í cé n e b o p r v n í Samota
obstát
nesmyslnému
jako
smutného
naprosto
„prvňáčci",
to
pro
identity
války tak
mu
n e u s t á l é z á k a z y a n a ř í z e n í , co ž i d i m ů ž o u , ale co s p í š Dále
Byl
každý
znamenal
Roubíčkovi
židů
k
tu
Dokladem
době.
a ponižující,
co
prožíval
hlavně
se v ě t š i n a
je
Roubíček
obyvatelstvo.
v době
byla
jak
tísnivá
proces vyvražďování
okolnímu jak
v její
a zůstane,
zlá,
na r o m á n u
N e b y l to j e n o m
nevinných
byl
tak
b y l a za o k u p a c e p r o ž i d o v s k é Weil
stal
se J o s e f
k t e r ý si z v o l i l v l a s t n í c e s t u , j a k
Samotářem
být
se
kým
z (...) z Tato dala
mu p r o s t o r a č a s , j a k č e l i t smrt.
Cekání
ponižujícím. půjde, přes
transport
Roubíček
či n i k o l i v ,
všechny
Tato
na
pro
Maternu,
ale
zákazy
něj
ho
nabídla
pro
žida
počítat
se mu
alespoň
na
doba
zbaví
nástrahám
bylo
nemusel
vzácná
který
dalším
u k r ý t se u s v ý c h p ř í b u z n ý c h .
možnost
který
pro
něj
společenství, předurčil. pro
nej různěj
ších
existenci
hrdinu vlivů
se
zodpovědnosti osudy
ale odmítá
Přizpůsobit
hlavního
někdo
za
ostatních
Povídky Na r o z d í l sebou
Lustiga
plného
násilí
často setkáváme — 36
—
absurdní
formujících
a pomůže
světem.
samoty
zvolil
k
cestu život,
židovskému
které
mu
někdo
a brutality,
a nesmyslné. a rozhý
mu
Izolace
„ V
bylo souhrnu
bávajících
lidskou
znovu
a
znovu
klade
otázka
život,
za
veškeré
konáni,
a
tím
po i
za
NOCI
s hvězdou
sledují osudy
vztah,
potkal
"36
od R o u b í č k a
nějaký
to,
sice
světu
vlastni
Život
Patří
břemeno,
NOC A NADĚJE, DÉMANTY
Román
aby
vzít
se
a sil
lidí.
na
na s e b e
zkrátka
člověku
„normálně".
okolnímu
jiný.
tam
trochu
s m í ř i t s p ř e d s t a v o u , že b u d e žít
vymyslel
a
svůj život" i
zaručující přežití. Roubíček
ú k r y t u , j e l i k o ž se n e c h t ě l
jestli
se t a k d o s t á v á z e
v n i t ř n í do s a m o t y s p o j e n é s o d c i z e n í m je tady jako prostředek
den,
předurčenosti
Roubíček
svoji
skličujícím
„žít
čas
postačila
židovské
něčím
každý
krátký
mu
a jak oddálit
byl
převážně
se h r d i n o v é
pouto
zaměřen
s hrdiny tvořící
starých
povídek
či p ř á t e l s t v í .
na
jednu
a mladých
snaží
navázat
V krátkých
pár ( D é m a n t y
postavu.
noci).
lidí. mezi
prózách
se
Samota
je
v
J e d l i č k o v á , A.: J i ř í W e i l : Ž i v o t s h v č z d o u : In: Č e s k á l i t e r a t u r a 1 9 4 5 - 1 9 7 0 ; P r a h a :
S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í 1992; s. 69
49
tu
především
jako
bezmoc
člověka
v tísnivých
podmínkách,
ne
však jako potřeba, jak jsme viděli u Roubíčka.
míře,
Dva
povídkové
liší,
proto
jednotlivých
soubory
se
nejprve
se
od
sebe,
pokusím
i
když
nastínit
v
nepatrné
základní
s o u b o r ů , na z á v ě r s h r n u j e d n o t n o s t o b o u
motivy
knih.
První uvedenou sbírkou povídek je Lustigova prvotina a
naděje
zasazená
vševědoucího vnitřní
terezínského
vypravěče
monolog
vyprávění
do
a
ve t ř e t í
osobě,
polopřímá
se tu o b č a s
ocitá
ghetta. ale
řeč
na h r a n ě
Lustig
místy
hlavní
používá
se o b j e v u j e i
postavy.
pozorovatele
a
Proud
samotného
h l a v n í h o h r d i n y p ř í b ě h u , p r o t o ž e se v y n o ř u j e j e h o n i t r o . tak
místy
první
psychologická
p o v í d c e Návrat.
stále lhát
působí jako
po do
sebe
hlavní očí,
že
„Zblázní
se.
Hlava.
Potká-li
se
s někým,
třídě? není
tím,
přesvědčil,
próza.
že
kým s
je,
ani
Hynkem
tím,
Noc
Povídka
P a t r n é je to hned Ale
proč
může čím
vlastně
mu
je.
Tausigem
jde
nakrásně
(...) už
v
Musí
sám
nemá
nic
a 37
společného."
V
těchto
momentech
povídky
převažuje
personální vypravěčská situace, hrdina
se o c i t á na h r a n i c i
a
vlastní
smrti,
proměňuje
se
-
ztrácí
svoji
identitu
za
u c h o v á n í života, jeho vnitřní boj ale nadále působí jako a
bláznivé
nichž
hledání
odsuzuje
transportu,
odpovědi
často
jelikož
sám
nemůže
novým fiktivním jménem podobá hlavního
co d o n a l é h a v o s t i hrdiny
románu
na
vlastní
sebe. unést
Proto tíhu
a smyšlenou
nakonec
úplného postavou.
vypravěčského Pan
rozporuplné
Theodor
spádu
osamění
zoufalé
otázky,
se
a toku
Mundstock
v do
svým
Tato povídka
L u s t i g . A.: N o c a n a d ě j e ; P r a h a : Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l 1 9 9 2 ; s. 13
50
cenu
nastoupí
Fukse.
37
života
se
myšlenek Ladislava
I ostatní více
postav
povídky
a jsou
jsou
spjaty
soustředěny
převážně
vždy
na j e d n u
pochybami
ze
nebo
sebe
a
č i n ů , n ě k d y n a o p a k na s v é č i n y s p o l é h a j í a j s o u j e d i n ý m v jejich bídném
tu
čeho
časté
později
myšlenkou,
že
kterou
kamarád
jeho
Morální
ta
chtějí
lituje.
uhodí
V
Často
právě
chlebem
řešením
být
se
hrdina
Děti
dopustí
se
Viki
zemřela
je
ona
hlavy.
Též
v
do
ženu
chtějí svým
kdy
povídce
Karlíček
se v y r o v n a t
že u b l í ž í n e v i n n ý m
viny,
která
uhodil
si t o v y č í t á .
hrdiny,
motivy
stařena,
výchova
příběhu
svých
životě.
Najdeme něčeho,
i
s
dítětem
postavy
a
trápí osoba,
povídce
do
totiž
konce
skutečnými
silnějším kamarádům
i za
cenu,
lidem.
S t á v á se p r o t o v t ě c h t o L u s t i g o v ý c h
příbězích zvykem,
že
se d o p o p ř e d í d o s t á v á p o t ř e b a h l a v n í h o h r d i n y z a u j m o u t v g h e t t u určité ale
postavení,
hlavně
odolat
ostatních
nástrahám
vězňů
v
nejen
nacistických
každodenním
koloběhu
lágru. Kresba těchto postav hledajících seberealizaci plném
hrůzy
a
lidského
sociální podtext
noci
lidí v r ž e n ý c h
nejsou realistickými ale
snaží
se
vytváří
života
v prostředí
psychologický
jsou
sbírkou
do d r u h é
povídek
světové
a novel
musí
války.
Lustigovy
povídky
příběhy o životě v koncentračních
zachytit
životní nebo
řešit. otázku,
smrtí.
a
zachycující
holý
lidský
život,
který
visí
táborech, na
vlásku.
N e j d e o v y l í č e n í n ě j a k é h o p ř í b ě h u či d ě j e , n ý b r ž o s i t u a c i , se
v
povídek.
Démanty osudy
ponížení
velitelů,
Lustig
z jedné
na k t e r o u
Koncentruje
prožívaný
zlomek
vytyčeným
cílem
takové
situace
lze o d p o v ě d ě t čas,
věčnosti.
až
se
z
Hrdinové
a k dosažení
jim
51
vystaví
závažnou
bud' z a c h o v á n í m okamžiku povídek
stačí
jen
stává
často nějaká
která
života, vskutku
stojí
před
maličkost
(citrón,
chleba,
významu.
Touha
nerozlučnými.
(Druhé
kolo),
příbuzenský se
to
láska
vztah
během
Kdyby
se
neměli
jateční
dobytek,
samotu,
nebo
strach
buď
„Co
ruky.
mění
často
mezi
činí
je
tak
čteme
dvěma
v
lidmi,
Sousto),
nemá
a zůstávají
hlad
stín)
o sobě
nebo
víme?
A přece
ztratilo
-
Dalo
Všichni
se
navenek
by
to
stejní.
smysl.
Byli
by
"38 tím
a nedůvěru.
jaké
(povídka
den ohňů).
ostatní. a
a
m í s t ě ve s t e j n é m č a s e a
bída
jedné
ohromného
páru
pouto
(Tma
utéct,
jednají
do
o přátelství,
noci
pokusit
nabývá
svoboda
prstech
jako
Postavy
stala
(Poslední
dne
hrdiny
na s t e j n é m
(Bílý),
na
ovšem
ale o u r č i t é
ocitli
se j i m
spočítat
desetkrát
spojuje
románech,
cílem
která
se v š a k
se n e d o b r o v o l n ě
společným
by
přežít
Nejedná
dobrodružných kteří
ponožka),
se
Vždy
dorozumívají,
se j e d e n
překonávají
z nich jeví
silnější
a
o d v á ž n ě j š í n e ž t e n d r u h ý , a v š a k j e j i c h p o v a h y se d o p l ň u j í , j a k j e tomu
třeba
v povídce
Sousto,
kde
Ciky
sice
obstarává
jídlo
E r v í n o v y p o s l e d n í v ě c i , a l e z k a ž d é h o o b d r ž e n é h o j í d l a mu Ervín
vydělit
poloviční
zásady
za
kalhoty
a vyškubne
říkal
si:
cenu
sousto.
života,
to byl jen nezbylo
nic
začínají
chovat
trochu
možnost.
Pachtí
dověděl
než
stoličku.
se o člověku
v
přece
bídném
to prazákladni,
hledá
L u s t i g , A.: D é m a n t y n o c i ; P r a h a : H y n e k 1998; s. 4 8
39
L u s t i g , A.: D é m a n t y n o c i ; P r a h a : H y n e k 1 9 9 8 : s. 33
otec,
jen
tělo,
Lidé
nemají
zkrátka jejich pudy
životě.
38
52
protože
odcizí
můj
s odnášením."39
zvířata, hladoví,
není,
„Lustig to,
musí
morální
otci
není
už to nikdo
a práce
jako
porušuje
zemřelému
„To
Teď
váha
se z a j í d l e m ,
postavení
dokonce
svému
včerejška.
z kterého
n e j d ů l e ž i t ě j ší
když
zlatou do
Ervín
přímo
co v něm
za
se
jinou mají žízní zůstane,
když
už konvence,
výchova
a ohledy
přestaly
působit
a
korigovat
"40
jednání.
U E r v í n a ( S o u s t o ) se n e d á m l u v i t o n ě j a k é m v ř e l é m c i t u k matce a sestře. Vztah je chladný, odměřený, Markýz
z povídky
do p o s l e d n í h o svou
dechu
víru takto:
základě
činů
postav.
Druhé kolo
se
dobré
vůle
Slova
někomu
pomoci.
Lustigovi
Příběhy
před
a zapsal
"41 N a
jednotlivých
smrtí,
znamená
důležitější
nedokončené,
a
formuluje
se v t é t o p o v í d c e
roli,
jsou
shodit
činem.
charaktery
čas.
jako
je j e d n á n í
čtenář
si
to
a
musí
sám.
židovští
představují
slabé
Zatímco
knize
„v
jsou
důležitou
Lustig
se projevuje
Markýze
vykonal
tu n e h r a j í
hledat svůj konec
jaké
zachrání
opět čin, který M a l i č k ý
chleba.
v člověku
dovídáme,
Když Maličký
hrdina.
se n e c h c e p ř e d k a m a r á d y
bojuje o bochník
„To
n e z b ý v á na n ě j
hrdinové
lidi,
bezmocné,
„Noc
zlomenými,
nalomenými,
„Démantech
noci",
a
charaktery
napřimující
démantová
zrnka
naděje" v
a
tak se,
svého
obou plné se
o lidi,
úzkosti
kteří
v návalu
"42 H l a v n í
strachu.
s
případě rozumím
souborů
a
setkáváme
nejlepším alespoň
lidství.
povídkových
charaktery
trpícími. i
názvu,
jde
špíny
postavy
V o
nacházejí
se s n a ž í
svůj
ž i v o t u c h r á n i t , b o j u j í z a n ě j d o p o s l e d n í v t e ř i n y , č a s t o se z n i c h stávají
skoro
až
zvířata
pachtící
se
za
svou
kořistí
či
touhou
přežít. Jejich
hodnota
spočívá
t o t i ž p o t v r z u j í , ž e se d o k á ž í
v mravní postarat
zákonitosti,
jejich
o své b l í z k é . Na rozdíl
40
J u n g m a n n , M . : U m č l e c t r a g i c k é h o v i d ě n í ; L i t e r á r n í n o v i n y 1 9 5 8 ; č. 4 2 ; s. 4
41
V o h r y z e k , J.: O D é m a n t e c h n o c i ; I n : P r ó z a d n e s ; K v ě t e n 1959; s. 26
42
K a u t m a n : O č t y ř e c h p r ó z á c h r o k u 1 9 5 8 ; I n : K u l t u r a 1 9 5 9 ; č. 2; s. 3 - 4
53
činy od
Roubíčka
volí
cestu
aktivní,
neschovávají
se
před
n e u t í k a j í d o s v ý c h s n ů . N a o p a k j í č e l í a s n a ž í se j í Věčné myšlení
pochyby
židovských
psychologickým pouze
u jednotlivých
ale
a
pojímáním
v zorném
vjemu),
vězňů
úhlu
ocitá
světa.
postavy
se
jejich
častá
bezmoc
často
v jejím
kolísání
v
hraničí
s
zobrazeni
(perspektiva
přímo
vyrovnat.
postav,
„Ohnisko
realitou,
nespočívá
setrvává
nitru,
na
v
úrovni
časoprostorovém
, , • • « 43 prozívaní.
Jestliže
Weil
podal
L u s t i g se s o u s t ř e d i l jedince.
Holocaust
holocaust
jako
na č i n y j e d n o t l i v ý c h je
tady
zobrazen
existenciální postav,
z důrazem
člověk může klesnout v podmínkách odlidštěných
PAN THEODOR
Fuksově
román
přibližuje próze
se
řešení, jak přežít aktivního
hrdinu,
románu snaží
metodu,
který
dopředu,
postup, jak
tak co n e j d e l š í
Pan Život
Theodor
na
to,
kam
43
až
a nemorálních.
osamělý
se
na
židovský
nechce
být
zbytečným
ničím
I ve hledat
Fuks však
připravuje.
d o k o n c e i svou vlastní
se v y h n o u t
Weila.
úředníček
smrti.
transport
nástrahám,
Jiřího
se
zvolil
Důkladně zaskočen,
smrt. Nachází
chybám
tak
a zajistit
si
život.
I když román může působit jako relativně obyčejný osamělého
sílu
Mundstock
s hvězdou
okupaci, jak uniknout
promýšlí, jak čelit všem v š e si z k o u š í
na m r a v n í
MUNDSTOCK
Psychologický tematicky
problém,
člověka,
hledající
způsob,
jak
uniknout
příběh
smrti
M r a v c o v á , M.: Arnošt L u s t i g : D é m a n t y noci; In: Česká l i t e r a t u r a 1945-1970;
S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í 1 9 9 2 ; s. 169
54
a
Praha:
připravit
se
co
nejdůkladněji
prózy je daleko Nejen, jeho
určitým
že
se
román
což
jaký
je
působí
co
je
schizoidní
jakožto
Žid
třináctiletý nebe, ho,
jako
napadne, nohou
se
sobě
Fuksovy
knihy,
mísí
Častým
z
a
která
venku
uvnitř
něho
se
vyvstane
stín.
Jeho
jméno
knihy
tohoto
Z
je
totiž
stavu
se
dovíme,
že
mladík,
šedé
jako zachmuřené napadá
a v té chvíli,
rozštěpí.
deště
Mon.
a
hrdinova
z klobouku,
pláče,
něco
jen
jako
stékajícím
svině,
je
vzniku
jako
způsob
nejasnostem
půlce
„Pláče
postavy,
ale
se r e t r o s p e k t i v n ě
práce:
rodičů,
co
první
Příčiny
s deštěm,
židovská
k
v
kdy
vývoj
komplikované,
vede
jedinec.
o pohřbu
slzy
svobodná
podstata
vnitřní
opravdové,
propuštěn
hoch
na
Mundstock
v y j a s ň u j í až v p o l o v i n ě byl
o
autor,
rozpolcenost.
jako
zaměřuje
samo
nabízí
pochybám,
psychická
transport,
složitější.
psychiky,
vyprávění,
na
a
Jinak
kdy slz
ho u
to jeho
ho
nemůže
. „44 nazvat. Próza řadu
nabízí
různých
umístěn
svým
interpretací.
do n i t r a
postavy,
vypravěč
vyjadřuje
vyprávění
je
čitelná,
se
zaměřuje
rozplývat
vnímání
skutečnosti. navodit
psychickým Mundstocka,
ale
komplikovaná,
jindy
v
nejen
strádáním, vnitřní
-
s hlavní
bez na
celek,
ale mistrně dovedl jak
čelit
totiž
nesplývá,
tento
pro
jednou
je
které
se
rozpolcené
postupem trpícího odkrýt
nepřízni
Technika
detailů,
příznačný
celou
je
kontur,
různých
člověka
-
nevlastní".45
vypravěčským
úzkost
zápas,
reflektor
zřetelných
řadu
vyprávění
postavou
pohled
nejasný Tímto
způsobem
Vypravěč
„zevnitř
začínají
autorovi
originálním
se
povedlo
odcizením duševní
osudu.
pocity
Stín
44
F u k s , L . : P a n T h e o d o r M u n d s t o c k : P r a h a : O d e o n 2 0 0 5 : s. 69
45
P e t e r k a , J.: T e o r i e l i t e r a t u r y ; P r a h a : U n i v e r z i t a K a r l o v a v P r a z e - P e d a g o g i c k á
f a k u l t a 2 0 0 1 ; s. 165
55
a
Mon,
vyskytující
se
hlas,
mu
našeptává
kolikrát nechce
připustit.
který
hned
Mundstock setkává
s
hlavního
hrdiny
založen
naopak
knihy,
tvrdou
je
zaujímá
je
vlastně
realitu,
navštěvuje
což
kterou
rodinu
nejmladší
významné
člen
v Šimonovi
vidí
metodě, jak uniknout
prozřetelnosti svého
nástrahám
nacistů.
-
všechno
dopředu
racionálně.
Tím
se n a n ě j ř í t í
připravovat,
se z b a v u j e M o n a .
vojenské
auto,
určité
hrdina
původnímu
životu
prakticky konci,
Mona,
ale
ŠiMona,
postavy knihy
kdy
i po je
se
z Mona
smrti
stává
realizuje
absurdní.
bytost,
v chlapci,
Mundstocka,
přes
nikdy
nic
postavu
přesně
přejede
Jelikož
je
uniknout řešení
se b u ď p o s t u p v y m k l
příběh
naplánováno, vojenské zasazen
vlastnímu
konce jako
promyslet,
život
do
osudu,
reálnější. je
je
ještě
všechnu
tato
nevyzpytatelný,
část
hlavní
žije.
Závěr
propracovanou
nehoda,
také
kdy
se
si p ř e s n ě staví
kdy
jakýmsi
nikdy
člověku
být
hlavní
postupem.
málokomu
pravděpodobnější
Nelze
Mona
automobil.
byla
doby,
se
tím
z ruky, a tudíž nemůže
nebo
auto,
tak
který
metodu zdolat nečekané situace, přejede Hrdinovi
a
a
když
má
n a m y s l i c h l a p c e Š i m o n a . D o c h á z í tu k j a k é s i p r o p o j e n o s t i a
své
se
uvažovat
jméno
v
s
obou
naučí
půli
A ž na s a m o t n é m
vykřikne
životě
Mundstock
ho
V druhé
se
spolu
věří
a proto
p r o t o ž e se v r a c í k e s v é m u
v
vztah
intuice,
své c h o r o b y , se
a
kde
Šimon
Šimon
zbaví na
vnitřní
Mundstock
poslední,
a
nástupce,
si
rodiny
postavení.
nepostradatelnosti.
Mundstockovy
jeho
Šternových,
n a s t u p u j í do t r a n s p o r t u j a k o
na v z á j e m n é
schopnosti
začátku
často
Simonem,
Mundstockem je
na
podařilo
chápat
první
nic do
konce
překážky,
na
k t e r é se n i k d o n i k d y n e m ů ž e d o p ř e d u p ř i p r a v i t . Z a v á d ě j í c í j e a l e moment, Šimona
kdy
se
Mundstock,
na n e l e h k o u
životní
rozhodne
cestu
56
připravit
a v závěru
svého
se k t o m u
žáka znovu
objevuje zda
stín
Mon,
se h r d i n a
nástupce
nesnažil
právě
systému
který
doby
se z m ě n í
osudu
proto,
aby
a zanechat
vzepřít,
se
Výrazná nastává
v
sobě
Smrt
a
Kapři
pro
nacistické
okupace.
hrdiny)
se
odlehčené
v líčení
Pavla
srnců
Z
humornému
sám
svého
vymknout
naději,
mladšího
absurdnímu
zda
se j e h o
metoda
v
literární
podobě
krásných
srnců.
wehrmacht malého
Židů
Autorovi
způsobu
holocaustu
pohledu
problematika formy.
vychovat
zůstává,
smrti.
Oty
krásných
Otázkou
SRNCŮ
proměna
díle
mohl
po
p o v e d e z r e a l i z o v a t i po j e h o
SMRT KRÁSNÝCH
v Šimona.
za
se
se
(syna
protektorátu díky
zaznamenat
Smrt
odehrávají
chlapce
podařilo
vyprávění
Povídky
za
hlavního
dostává
originálnímu utrpení
židů
do a s
určitým odstupem a nadhledem. Pavel
se
tragicky, jak na
nesnaží
se o t o p o k u s i l i
jednoduchém
wehrmacht)
příběhu
zobrazit
zkratce
a s jistou
informuje
autor
okraj
zachytit
(Smrt
dávkou
"46
naší
než
Hitlera,
už dávno
zobrazena
žida
zcela
maminky,
tragických
těžce které
by tam
než
-
zajel.
hlavní v
a
války
nesl, se
bál
pro
působivé
poznámkou
na
že
nesměl
na
o trošku
míň
jen
"47 postava
předešlých
povídek)
vybraných
46
Slovník české prózy 1945-1994
47
P a v e l . O.: S m r t k r á s n ý c h s r n c ů ; P r a h a : S l á v k a K o p e c k á 2 0 0 4 : s. 49
57
dokáže
Kapři v
a
skutečnostech
stručnou
tatínek
(tatínek
odlišně
„O
sugestivně
ale zato
srnců
atmosféru
ironie.
„Miij
a nebýt
Postava
a
tak
autoři,
krásných
mimochodem,
Křivoklát, Adolfa
války
předchozí
absurditu
jakoby
vyprávění.
hrůzu
je
tu
dílech.
Tatínek slabý
není
ani
pasivní
přemýšlivec
Představ uje nevěsí
samotářský
Lustigův
člověka
ramena,
a
ani
Roubíček,
rozpolcená
nebojácného
je v y r o v n a n ý ,
jako
a
osobnost
bouřlivého,
nesmírně
není
Fuksova.
nehrbí
odvážný,
to
se
a
životaschopný,
cílevědomý a ctižádostivý. K d y ž se t a t í n e k d o v í , že j e h o s y n o v é , J i ř í a H u g o , m u s í koncentračního
tábora,
zodpovědnost
a
projeví
odvaha.
Chce
n ě j a k d o p ř e d u z a b e z p e č i t : „Ti najíst.
Masa.
opomíjí
Přivezu
otázku
se své
k ní p ř i s t u p u j e z o d p o v ě d n ě .
typická
ještě
"48
Pavel
strašný
Vůbec
v
úděl
se n e z a b ý v á
věc
se
povídky
dívá
spíše
vyprávěny
skutečnostmi
prakticky
očima
dítěte,
pozastavovat
dodat,
vtipnou
formou
prózách
snažil věrně zachytit
nadhledem,
podmínkách
Pavel
sám
na
ani
replikách a
proto
všemu na
to,
a reakcích využívá
aby
48
si
na
osobní
mýmu
potřeb.
Jelikož
se
nad
Autor
nezradit
jsou těmito Je
chtěl
být
ale
chtěl
se v e
v
a
svých věcí
nelehkých
určitou
oporou.
vzor. je
hrdiny.
řečovou
Němci
tatínkovi,
spíše
smutku
lidských
obsažena Tatínek
schopnost
jako
Je
hlavně
přišli.
V
buštěhradský
povídce
rybník.
v
nebojí,
obranu
hodně
P a v e l , O . : S m r t k r á s n ý c h s r n c ů ; P r a h a : S l á v k a K o p e c k á 2 0 0 4 : s. 51
58
převážně
se n i č e h o
s t a t e č n ě u k r a d n e s v é v l a s t n í k a p r y : „Hned
vzali
ale
zkušenosti,
otce.
dokázal,
a nesmyslnému. něho
chvílích
pocity
potřeba
svého
povídek
hlavního
svoji
absurdnímu
wehrmacht okupace
Pavlových
z
rodinu,
T a t í n e k byl pro a u t o r a v e l i k ý Ironie
těchto
realitu. Jeho otec viděl hodně
všechno
sebe
odjezdem
emocionálně.
není
vycházel
zavzpomínat
chtěl
před
a nějak obšírně je vysvětlovat.
důležité
s
že
než
pro
odchodem
pro židy,
t í s n ě o b o u r o d i č ů . J d e mu p ř e v á ž n ě o z a c h o v á n í Na
touha
před
se potřebujou
ryby.
jako
něj
syny
kluci
nějaké
holocaustu
u
do
proti
vychytralý Kapři na Copak
pro začátku může
Žid
chovat
kapry?
tatínkovou měl,
láskou,
jen
tak
nechat to
Němcům
vlastně
své
„ To,
co
o to, velké
skeptická
maminka,
slabým
tatínek
povídek války,
svým
musel
být
je
slečny
nebylo
tátovi,
už
odjet
zjistili, podat
pokusit
primárním
to,
že
který
s
ta
svědectví
se v ě r n ě
muzika Davidovou
je
chuť
porvat
vytrvale
hlavním
se a
třebas
hrdinou
něžná,
znovu
letech
připomíná
holocaustu.
Tím,
že
dá
jeho
kniha
brát
vědomím
určité
válečných -
se
Smrti
chápavá,
neprotestovala",
ale
jen
jeho
o
těchto
utrpení
zaznamenat,
dvou
Židů
jak
za
Pavlových 2.
tatínek
světové
židovským svojí
povahou.
ŠAŠCI
V devadesátých
se
si
"49
cílem
cílem
vytrvalou, vychytralou a statečnou
která
a
a nikdo
z á k a z ů m č e l i l a d o k á z a l se p r o t i n i m p o s t a v i t a p ř e k o n a t j e
DVORNÍ
dřív (slečny
Nemohl
na
hodná,
moc
stal
"50
nebylo ale
za
„nikdy
(...)
myslel
obdivuje,
jít
do
nic
rybník.
a proto
která
rád.
mýmu
lidech
Proto
protihráčem. Jak j s m e
V rybníce
touží,
překážky. srnců
(...)
tenkrát
se
jak
občas
Němcům
na
čem
krásných
zamilován
na počest
Pavel
rybník
taky
A já
vypálil
po
dolní
něho
kapry.
už jenom
na kabátě
životem
do
vysvětlit.
hraje
hvězdou
byl
mimochodem,
nedovedl
přes
Buštěhradský
—-
se o b j e v i l a k n í ž k a V i k t o r a skoro
si F i s c h l
zapomenutou
koncentračním
jako
zcela
pravděpodobnosti
vzhledem
problematiku
táborem
vymyšlený
příběh, k
reálné
let. y
49
P a v e l , 0 . : S m r t k r á s n ý c h s r n c ů ; P r a h a ; S l á v k a K o p e c k á 2 0 0 4 ; s. 60. 68
50
U h l í ř o v á , M . : P o v í d k y O t y P a v l a ; I n : Č e s k á l i t e r a t u r a 1 9 7 9 ; č. 1; s. 60
59
Fischla,
neprošel, avšak
s
události
Hlavním
tématem
šašků
Adama
Wahna.
nový
pohled
na
knihy
je
pomsta
Netradiční
holocaust.
jednoho
tematické
Fischl
v
z
dvorních
zpracování
něm
vidí
nabízí
filosofický
problém. Příběhy První
část
čtyř
dvorních
sleduje
jejich
šašků
život
lze
ve
rozdělit
službách
do
dvou
částí.
hejtmana
Kohla,
který je chránil jako vzácné kusy oblíbené sbírky: „Trpaslík Riesenberg četl
z
se p r o p l é t a l
hvězd,
pinpongovými v tom,
d e n b l í ž í c í se Tyto z
nich,
Wahn
míčky
že j s e m
čas
od
času
Kohla
život.
na n ě j v y m y s l í .
Život
dosti nich
kartami
dovedl
Šanci
část
nejen
bez ohledu své
tuto
sleduje
přežít,
avšak
talent
pro
původní
manželky potřebu
netouží
po
zrealizovat
čtyř
vysvobození
z
hlavních
hrdinů
filosofickým
přítomen?
F i s c h l , V.: D v o r n í š a š c i ; P í s e k : e l i m 1 9 9 6 ; s. 12
60
hrůz. úvahám
odsuzování
zda vůbec mohou ještě
je t a d y na s v ě t ě j e š t ě
až
po
nepociťovali
prožitých
spojených s Bohem. V nespravedlivém k závěru,
jiném po
připravit.
osudy
k
velitelé
dostává
osvobození
vede
motivace
ničem
a pojem
protagonistů
táboře,
na t o , co si n ě m e č t í
komplikovaná jako
jednomu
Wahnova
že s i t u a c e po v á l c e byla
dochází
byla
vytušit
v koncentračním
naznačil,
zároveň
a
kejklířské
v nich dobře
všech
51
s
správně,
hrdinům
po n ě m . P ř e s t o ž e
v á l c e , k d y se na v š e c h n o m ů ž e
Fischl
Mimmelfarb
pro hejtmana Kohla
zkomplikoval
vedený
Po smrti
pomstě.
Druhá
Max
kouzlům
a pokaždé
umožnili
Wahnovi,
byla pouze touha přežít
po
nohama,
a moje užitečnost
schopnosti
ale i život v e d e n ý
než
učil
mezi
inspekce."51
Adamu
dovednosti
hostům
Leo
s Bohem
válce.
pro
Židy
mnozí
Těžký a
z
život
otázkám
nevinných počítat
lidí
a zda
P ř e s t o ž e j s m e se u p ř e d c h o z í c h z m i ň o v a n ý c h vzdorem nebyla
některých tak
veliká
vzdor
končil
jediná
jeho
například
židovských jako
smrtí. obrana
proti
u Roubíčka.
chtěl
Adama
Židovský
člověk
zlu
nikdy
Wahna.
tu j a k o
dotáhl
zapomenout
pomstu
některý
a
zkusit
totiž
jak
jejich
nacismu, tomu
až d o
s židů žit
se
pomsta
oběť
v úkrytu,
a b y se j e š t ě c h t ě l
většinou
jejich
Většinou
je
spočívala
Pouze Fischl
Nebylo totiž zvykem, mstít,
u
hrdinů,
děl s e t k a l i
bylo konce.
po
zase
válce trochu
normálně. Adam
Wahn
poznamenala
na
beletristického ponižující
nemohl
žít
normálně.
celý
život.
A tady
díla.
Wahn
viděl
smrt
své
manželky.
Ztráta
začíná na
filosofie
vlastní
Sázka
manželky
oči
zněla,
že
ho
Fischlova
potupnou musí
a
kejklíř
v y h a z o v a t k o u l e d o v z d u c h u , a ť se d ě j e , c o se d ě j e . W a h n o v i
šlo
p ř e d e v š í m o t o , aby p ř e ž i l . V ě d ě l , n e b o a l e s p o ň t u š i l , že k d y ž to nedokáže, sebe,
zemře. Bylo trochu
a když
nedokázal
se o z v a l
výstřel
se v y r o v n a t
s touto
z a r á ž e j í c í , že m y s l e l jen a jen a jeho
žena
potupnou
byla
smrtí
s p a d l a na k a p i t á n a W a l z e , W a h n v i n u u s e b e Když vypráví dvěma
dalším
Wahn
dvorním
opravdu celý
mrtvá,
život.
Vina
nepociťoval.
za n ě j a k ý č a s o své c e s t ě za šaškům,
na
dochází
pomstou
k závěru,
že
ho
zachránila víra v Boha. Cesta akční
po
pomstě
„Vrah
mé
ženy
nesmí
žít.
To jsem
nikoho
na
světě.
Jen
na
příběh:
ne spolehnu rukama
kejklíře
se
na
se postarám
hejtmanovi
smrt
o to, své
aby ženy,
je
zobrazena
nežil."52 oddaluje
Tím, se
jako
sebe.
F i s c h l , V.: D v o r n í š a š c i ; P í s e k : e l i m 1 9 9 6 ; s. 116
61
si
slíbil. Tady
A těma
že n e c h c e
odpustit
desateru
Božích
p ř i k á z á n í , p ř e s t o ž e s e na B o h a č a s t o o d v o l á v á a v ě ř í
52
detektivní
mu.
„První, byl
muž,
co
který
barevnou
seděl
kouli
za
rozpomenout. kroku
něho.
bude
Ještě
li
ze
něco
Pravda,
Bůh
v tvář
vrahovi,
vyrovnat
ho
je
zvolil Teď
Stalo se
v pozoru
a hned
ním. moře,
mrákot, jednu
pomohly
se
jen
několik
uvědomil,
do
Teď nad
hledal.
Až
léta svůj
mu Bůh vraždy,
že
je
stěny to
byl
nímž
Adam
to být když
se rychle
něco
kde
této měl
Budilo-
svědomí.
břeh,
(...)
sedí
chvíle vykonat
to
tváří si
byl
trest
a
všechno
lepši
jen
než
bezbranném
Pánaboha.
kejklíř, Walze
Walz, člověku?
se před kdo
stmívalo.
propustil
dál, ním hleděl "55
F i s c h l , V.: D v o r n í š a š c i ; P í s e k : e l i m 1996; s. 147
54
F i s c h l , V.: D v o r n í š a š c i ; P í s e k : e l i m 1 9 9 6 ; s. 151
55
F i s c h l . V.: D v o r n í š a š c i ; P í s e k : e l i m 1 9 9 6 ; s. 152
mu
otevřel
z pout:
jako zvedla
k moři. by jich a zavřela
nehybně
před
své
„ V té
Pojednou
směrem
53
62
Bůh
kdo zabije vraha
podivného.
pochodovat
Wahn,
bude
mohl.
ne
do
nikoho
Walze,
zřejmě
že není na
a našel
pochodoval
která
teď
byla-li
ukázat,
nikdy
samotnému?"54
Bohu
začal
vln,
jen
Což
pochybovat,
„Ještě
který
dokonce
pomstu,
ale
nástroj,
váhal.
začíná
strach,
po
s Walzem
vlnám,
jen
tento
však
nato
Walz
na
mu. N e m u s e l
stalo
spát?
až
se to n e č e k a n ě ,
k prvním dál
si
Zabije-li
až setu,
jen
hledal
oči a pomohl
šel
teď
zastřelit:
to jistě
jako
chtěl-li
Wahn
se
mu
sedící
ke k o n c i ,
čisté.
ještě
byl
dovedl
vyhrazen
někoho
moci
schopný
trest
chvíli
muž
s
do výše
koule
a až
blíží
ruce
kterého
Což
on
ženy.
probíral
vyhazoval
je
zvednout
jeho
pak
účet.
zkouška?
Nebyl
kdo
kejklíře
spánku,
že ho Bůh
i
začal
Kroužící
viděl,
schopný
byly
Bude
že
se
v písku,
(...)
se
se ú k o l
šťastnější?
jist,
němu
druhou.
Snažil
vůbec
nezabil.
ho
proti
když
n 53
Když zda
viděl,
Pojednou
od
. . spoután.
Walz
ustrnul Přiblížil nebylo.
A
se
nad
sebe
na
Konec zlem,
což
příběhu bylo
končí velmi
pohádkově, netradiční
holocaustu.
63
kdy
vítězí
v prózách
dobro
nad
s tematikou
ZÁVĚR
Konec přineslo
druhé
pro
světové
židovské
války
a osvobození
obyvatelstvo
jen
Československa
částečnou
úlevu.
Po
v á l c e se v ě t š i n o u v r a c e l i ž i d é z p á t k y d o ž i v o t a z c e l a v y č e r p á n i a zbaveni
lidské důstojnosti. Zařazení
značně
obtížné.
koncentračním prožili
to,
Neustálé
táboře,
čemu
se
do s p o l e č n o s t i
fyzické
a
psychické
ale i v p r o t e k t o r á t u , říká
„sáhnout
si
na
vedlo
bylo pro
ně
ponižování
v
k tomu,
úplné
dno"
ž e si
(např.
v
r o m á n u D i t a S a x o v á A. L u s t i g a ) . Mnozí prožitky
z nich
nejen
cítili
verbálně,
a u t o r y se t é m a h o l o c a u s t u jejich
literární
tvorbu.
palčivou
potřebu
ale
psané
i
roce
1 948,
akceptovaný umělecký
podobě.
svoje
osobní
Pro
některé
s t a l o n e j i n sp i r at i v n ě j š í m z d r o j e m Spisovatel
v ě n u j e této p r o b l e m a t i c e celý Po
v
sdělit
Arnošt
Lustig
se
pro
dokonce
život.
kdy
vládl
v
české
literatuře
s m ě r , s o c i a l i s t i c k ý r e a l i s m u s , se
jediný tematika
h o l o c a u s t u na n ě j a k ý č a s o d m l č e l a , n e b o se s t a l a p r o ř a d u j i n ý c h spisovatelů
inspirativní
až
v
době
šedesátých
h v ě z d o u ) . B y l o to asi t í m , že v y p r á v ě t p ř í b ě h y o problémech, vnitřních
o
slabých
lidech,
o
ponižování
pocitech úzkosti
a beznaděje
fádní, nezajímavé a hlavně
neaktuální.
Každý
autor
sledoval
příběh
let
(Život
existenciálních lidskosti,
bylo pro tuto dobu
a osud
židovského
j i n é h o p o h l e d u . J i ř í W e i l se z a m ě ř i l na p a s i v n í h o
s
o
jaksi
hrdiny
z
individualistu,
j e n ž n a š e l ř e š e n í , j a k se v y h n o u t t r a n s p o r t u , v i l e g á l n í m
úkrytu.
Arnošt
morální
jedince
Lustig s
soustředil
viděl
přirozenou
ve
svých touhou
hrdinech po
přežití.
na r o z p o l c e n é h o j e d i n c e , j e n ž
na v š e c h n a ú s k a l í ,
slabé,
avšak
Ladislav
se d ů k l a d n ě
Fuks
připravuje
k t e r á ho m o h o u v b l í z k é b u d o u c n o s t i
64
se
potkat.
Ota
Pavel
vzpomíná
ctižádostivého Němcům po
otce,
svůj vlastní
válce
jen
v
na
svého
nebojácného,
kterého
nic
rybník.
Fischlův
pomstě,
a tím
nepřekvapí,
se
vyrovnaného a dokonce
hrdina viděl
zbavil
vypálí
smysl
krutého
a
života
břemene
své
přestože je
její
beznaděje. Každá jednající osoba duše
a mysl
se v ž í v á jednal jsou
zatížena
tato
literatuře
opačně
díla
dokonalejší
výrazy
téměř
do j e j í h o o s u d u
stejně,
již
válka,
byl
nikdy
stejným
byl
vůbec
úchvatná
ale
psychiku, prožitým
utrpením.
a u v a ž u j e , z d a by po p r o š l ý c h
nebo
čtivá,
by
má j i n o u
svět,
nemohla
nenávist,
hroby, genocida, holocaust
v
a
dokonalá.
němž
objevit.
vraždění, apod.
65
schopen
by
se
Svět, ničení,
Čtenář hrůzách
se v z c h o p i t . Oč
Tím
úchvatnější
taková z něhož násilí,
tematika by
a v
zmizely hromadné
PRAMENY
A š k e n a z y , L.: V a j í č k o ; P r a h a : Č e s k o s l o v e n s k ý
spisovatel
B e n e š , J.: V n ě m e c k é m z a j e t í ; P r a h a : M e l a n t r i c h
B l á h a , F . : M e d i c í n a na s c e s t í ; P r a h a : O r b i s
1946
1946
B o r , J.: O p u š t ě n á p a n e n k a ; P r a h a : S t á t n í n a k l a d a t e l s t v í literatury
politické
1962
B o r , J.: T e r e z í n s k é R e k v i e m ; P r a h a : A c a d e m i a
F i s c h l , V.: D v o r n í šašci; Praha: elim
1995
1996
Frýd, N.: K r a b i c e živých; Praha: Č e s k o s l o v e n s k ý spisovatel
Frýd, N.: Květovaný kůň; Praha: Albatros
F u k s , L.: Pan T h e o d o r M u n d s t o c k ; P r a h a : O d e o n
bez Boha;
v České republice
Praha:
Federace
1 992
L u s t i g , A.: D é m a n t y n o c i ; P r a h a : H y n e k
66
1998
1971
2005
G r o s m a n , L . : O b c h o d na k o r z e ; P r a h a : V o l v o x G l o b a t o r
O. B . : Z e m ě
1985
1975
Frýd, N.: Lahvová pošta; Praha: Československý spisovatel
Kraus,
1963
1994
židovských
obcí
Lustig,
A.:
Modlitba
Euromedia Group
pro
Kateřinu
Horovitzovou;
Praha:
2005
L u s t i g , A.: N o c a n a d ě j e ; Praha: Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l
Otčenášek,
J.:
spisovatel
Romeo,
Julie
a
tma;
Praha:
1992
Československý
195 8
P a v e l , O.: Smrt k r á s n ý c h srnců; P r a h a : Slávka K o p e c k á
Š k v o r e c k ý , J.: S e d m i r a m e n n ý
2004
svícen; Praha: Naše vojsko
Weil, J.: Život s h v ě z d o u , Na s t ř e š e je M e n d e l s s o h n ,
Žalozpěv
z a 77 2 9 7 o b ě t í ; P r a h a : N a k l a d a t e l s t v í L i d o v é n o v i n y
67
1964
1999
LITERATURA
B u r i á n e k , F . : N a d d í l e m N o r b e r t a F r ý d a ; I n : H o s t do d o m u
1 958;
r o č . 5; č. 7; s. 3 0 9 - 3 1 1
B u r i á n e k , F.: O h l é d n u t í ; Praha: Č e s k o s l o v e n s k ý s p i s o v a t e l
Buriánek,
F.:
O
současné
Československý spisovatel
české
literatuře;
J. :
Česká
filmový archiv
kultura
Praha:
1982
C u l í k , J.: K n i h y za o h r a d o u ; P r a h a : T r i z o n i a
Doležal,
1978
za
1991
protektorátu;
Praha:
Národní
1996
F o r s t , V . : r e f . O p u š t ě n á p a n e n k a ; I n : T v o r b a 1 9 6 1 ; s. 5 4 7
H a m a n , A . : D v ě ( m a r n é ? ) c e s t y ke s p á s e ; I n : P r o g l a s
1995;
č. 3; s. 4 2 - 4 3
Haman,
A.:
O tzv.
druhé
vlně
válečné
prózy;
Česká
literatura
1 9 6 1 ; č. 4; s. 5 1 3
Haman,
A.:
Prózy
Arnošta
Lustiga
a
dnešní
čtenář;
In:
Tvar
1 9 9 2 ; č. 10
Hanuška,
P.,
Novotný,
V.:
Česká
Brána 200 1
68
literatura
ve
zkratce;
Praha:
Holý,
J.: K o m e n t á ř ;
Mendelssohn,
In: Weil,
J.: Ž i v o t
Žalozpěv
za
Nakladatelství Lidové noviny
Hoznauer,
M.
Fortuna
a
kol.:
Česká
s hvězdou,
77
297
F.:
střeše
obětí;
je
Praha:
1999
literatura
po
roce
1945;
Praha:
1992
J e l í n e k , A . : K r a b i c e ž i v ý c h ; R u d é p r á v o 6. 9.
Kafka,
Na
Lustigova
n á b o ž e n s k ý c h obcí
velká
novela;
In:
1956
Věstník
židovských
1 9 6 4 ; r o č . 3 6 ; č. 5; s. 7
K a u t m a n , F . . : O č t y ř e c h p r ó z á c h r o k u 1 9 5 8 ; I n : K u l t u r a 1 9 5 9 ; č. 2
Kocourek,
V.:
Povídky
a
lidé
z
ghetta;
In:
Literární
noviny
1 95 8; č. 9
K o c o u r e k , V.: Sedm r a m e n h n ě v u ; In: L i t e r á r n í n o v i n y
1964;
r o č . 13; č. 19; s. 4
Kolektiv
autorů:
Česká
literatura
pedagogické nakladatelství
Kolektiv autorů: Českožidovští 20.
století;
Praze
Sborník
1 945- 1 970;
Praha:
Státní
1992
spisovatelé v literatuře
přednášek;
Praha:
Židovské
muzeum
v
2000
K o l e k t i v a u t o r ů : H i s t o r i e Ž i d ů v Č e c h á c h a na M o r a v ě ; expozicí; Praha: Židovské muzeum v Praze
69
2005
Průvodce
Kolektiv
autorů:
Osud Židů v p r o t e k t o r á t u
Trizonia - Ústav pro soudobé dějiny
Kolektiv autorů:
Slovník české prózy
1 939 -
1 945;
Praha:
1991
1945- 1 994; Ostrava:
Sfinx
1994
L e h á r , J., Stich, A., J a n á č k o v á , J., H o l ý , J.: Č e s k á od
počátků
k dnešku;
Praha:
Nakladatelství
literatura Lidové
noviny
2000
Machala,
L.,
Petrů,
E.
Olomouc: Rubico
Mikulášek, Votobia
Mikulášek, Votobia
Mocná,
D.,
A.
a
kol.:
Panorama
české
literatury;
1994
a kol.:
Literatura
s hvězdou
Davidovou;
Praha:
s h v ě z d o u D a v i d o v o u II;
Praha:
1998
A. a k o l . : L i t e r a t u r a 2002
Peterka,
J.
a kol.:
Encyklopedie
Praha: Ladislav Horáček - Paseka
literárních
2004
M r a v c o v á , M.: Arnošt Lustig: D é m a n t y noci; In: Česká 1 9 9 1 ; r o č . 3 9 ; č. 2; s.
159-166
N o s e k , B . , K r e j č o v á , H . : Ž i d é v č e s k ý c h z e m í c h ( 1 0 . až 20. s t o l e t í ) ; P r a h a : V i c t o r i a P u b l i s h i n g
70
žánrů;
1995
literatura
Páleníček,
L.,
slovenské
Gregorec,
J.,
Petřík,
literatury
od
V.:
roku
pedagogické nakladatelství
Rukověť
1918;
české
Praha:
a
Státní
1969
P e t e r k a , J.: T e o r i e l i t e r a t u r y ; P r a h a : U n i v e r z i t a K a r l o v a v P r a z e - Pedagogická fakulta
2001
P e t ř í č e k , M.: N a d ě j e a noc; In: L i t e r á r n í noviny
Pěkný,
T.:
Zůstat
sám
n á b o ž e n s k ý c h obcí
Podlešák,
J.:
In:
Věstník
polnicí
1 989-90
zpívejte
píseň
TV S p e k t r u m - A k r o p o l i s
J.:
ref.
Pan
Theodor
svobody;
In:
1 9 8 9 ; s. 104 a n á s l .
R y b á ř , C.: Ž i d o v s k á P r a h a ; P r ů v o d c e p a m á t k a m i ;
Opelík,
židovských
1 9 9 4 ; r o č . 5 6 ; č. 1 2 ; s. 9
Stříbrnou
Židovská ročenka
sebou;
1 9 9 2 ; č. 2 0
Praha:
1991
Mundstock;
In:
Kulturní
tvorba
1 9 6 3 ; č. 19
Pohorský,
B.:
Doslov;
In:
P r a h a : O d e o n 2 0 0 5 ; s.
Fuks,
L.:
Pan
Theodor
189-200
S u c h o m e l , M.: r e f . N o c a n a d ě j e ; In: H o s t do d o m u
Suchomel,
M.:
reb.
H o s t do d o m u
Mundstock;
Modlitba
pro
Kateřinu
1 9 5 9 ; č. 1
Horovitzovou;
In:
1 9 6 4 ; č. 8
U h l í ř o v á , M.: P o v í d k y Oty P a v l a ; In: Č e s k á l i t e r a t u r a
71
1 9 7 9 ; č. 1
Ústav pro českou literaturu 1989;
I.
AV ČR: D ě j i n y č e s k é l i t e r a t u r y
1945-1948;
2006;
umístění
1945zdroje:
h t t p : / / w w w . u c l . c a s . c z / D C L 4 5-4 8.pdf
Ústav pro českou literaturu 1989;
II.
AV ČR: D ě j i n y č e s k é l i t e r a t u r y
1948-1958;
2006;
umístění
1945zdroje:
http://www.ucl.cas.cz/DCL48-5 8.pdf
Ústav pro českou literaturu 1989;
III.
AV ČR: D ě j i n y č e s k é l i t e r a t u r y
1 958- 1969;
2006;
umístění
1945zdroje:
http://www.ucl.cas.cz/DCL5 8-69.pdf
Ú s t a v pro č e s k o u l i t e r a t u r u AV ČR: S l o v n í k č e s k ý c h od r o k u 1 9 4 5 ; D í l 1; P r a h a : B r á n a
1995
Ú s t a v p r o č e s k o u l i t e r a t u r u AV ČR: S l o v n í k č e s k ý c h od r o k u 1 9 4 5 ; D í l 2; P r a h a : B r á n a
Valtrová,
M.: O městu
n á b o ž e n s k ý c h obcí
ve t v a r u
spisovatelů
spisovatelů
1998
hvězdy;
In: Věstník
židovských
1 9 8 9 ; r o č . 5 1 ; č. 1; s. 6
V a v ř í k , Z.: Z p í v a j í c í t r a g é d i e ; In: L i t e r á r n í noviny
V í z d a l o v á , I.: T r a u m a t i z o v a n á
1 9 6 3 ; č. 4 4
literatura: Pocit viny jako jeden
z projevů židovského fenoménu v české literatuře a německé l i t e r a t u ř e z Č e c h ; I n : T v a r 1 9 9 5 ; r o č . 6; č. 4 ; s. 7
V o h r y z e k , J.: M o d l i t b a pro K a t e ř i n u H o r o v i t z o v o u ; noviny
1 9 6 4 ; č. 2 6 ; s. 5
72
In:
Literární
V o h r y z e k , J.: P r ó z a dnes; In: K v ě t e n
1 9 5 7 / 5 8 ; č. 14
V o h r y z e k , J.: P r ó z a d n e s ; In: K v ě t e n
1 9 5 9 ; č. 1
V o h r y z e k , J.: P r o z a i c k á p r v o t i n a ; In: K v ě t e n
Všetička,
F.:
Dualita
Pana
Theodora
literatura 1 9 7 3 ; č. 3
73
1 9 5 7 / 5 8 ; č. 7
Mundstocka;
In:
Česká
RESUMÉ
Diplomová próze.
V úvodní
práce
se z a b ý v á
kapitole
se
tematikou
krátce
holocaustu
zmiňuje
v české
o osudech
Židů
v
Protektorátu Čechy a Morava. Obsahuje nežidovských
stručnou
autorů
a jejich
d o b y p o v á l e č n é až p o Na pojetí
stěžejních
hlavních
proměnilo
biografii
chronologicky
židovských
řazenou
tvorbu
a od
současnost. vybraných
dílech
postav je v z á v ě r e č n é
literární
českých
zpracování
a především kapitole
holocaustu
desetiletí.
74
v
na
odlišném
ukázáno, průběhu
jak
se
několika
KLÍČOVÁ
SLOVA
holocaust židovství Žid koncentrační Jiří
tábor
Weil
Život s hvězdou Noc a naděj e Démanty
noci
Pan Theodor Smrt krásných Dvorní
Mundstock srnců
šašci
75
