Telefon, počítač, internet a rozhlasové publikum: Vybrané údaje a informace z výzkumů: Radio Projekt, realizace pro SKMO Median a STEM/MARK, 1.pol. 2007 Media Projekt, realizace pro SKMO Median a GfK Praha, 1.pol. 2007 MML – TGI, Median, 1.pol. 2007 Český statistický úřad, 1.pol. 2006
Interní materiál pro potřeby ČRo Výzkum a analytika, ČRo
září - říjen 2007
15
Telefon, počítač, internet a rozhlasové publikum: Vybrané údaje a informace z výzkumů: Radio Projekt, realizace pro SKMO Median a STEM/MARK, 1.pol. 2007 Media Projekt, realizace pro SKMO Median a GfK Praha, 1.pol. 2007 MML – TGI, Median, 1.pol. 2007 Český statistický úřad, 1.pol. 2006 Interní materiál: výzkum a analytika, ČRo Září - říjen 2007
K rozhlasovému vysílání patří komunikace s posluchači. Prostřednictvím pošty a telefonu mají posluchači možnost dávat najevo své názory na vysílání a do určité míry tak ovlivnit jeho podobu nebo obsah, podílet se na některých typech pořadů ať již přímo – telefonicky, tak svými dopisy, atp. Vedení stanic touto cestou získává zpětnou vazbu, reakce a ohlasy na vysílání, které může využít při své práci. Tyto formy můžeme označit za klasické, i když telefonické spojení již není striktně svázáno s pevnou linkou a stává se doslova mobilní – posluchač může volat nebo být zastižen po telefonu v podstatě bez ohledu na čas a místo. V současnosti se přidává pošta elektronická, která je těsně propojena s internetem. Ten získává stále ve větší míře na důležitosti. Poskytuje daleko více možností než elektronickou poštu, stává se další úrovní nabídky rozhlasových stanic a nabízí možnost přijímat jejich vysílání včetně stahování pořadů atp.. Do rozhlasového světa tak vstupují nové skutečnosti, které ovlivňují vazbu posluchač – stanice, stanice – posluchač a zároveň podobu i náplň oboustranné komunikace. Radio Projekt přináší vedle údajů o poslechovosti rozhlasových stanic také informace o vybavenosti domácnosti a osobní vybavenosti respondenta vybranými předměty. V daném případě jsme cíleně využili údaje o předmětech, které hrají roli v komunikaci stanice s posluchači, a to jak přímo, tak nepřímo. Pro analýzu jsme vybrali pevnou telefonní linku, mobilní telefon a počítač v kombinaci s využíváním internetu. Údaje Radio Projektu jsme doplnili vybranými informacemi z výzkumu Media Projekt, výzkumu TGI – MML ( v obou případech za shodné časové období, 1.pol. 2007) a údaji publikovanými ČSÚ. Vedle základní charakteristiky na úrovni populace České republiky uvádíme i charakteristiky publik vybraných rozhlasových stanic. Do přehledu jsme zařadili stanice celoplošné – soukromé i veřejnoprávní a vybrané regionální veřejnoprávní, které jsme doplnili o Rádio Blaník a Country Rádio (analýza se uskutečnila pouze na publiku těch veřejnoprávních stanic, které analýzu umožňovaly na základě hodnot denního dosahu).
Pevná linka V 1 .pololetí 2007 bylo podle výzkumu Radio Projekt vybaveno pevnou telefonní linkou 40,6% domácností České republiky. Vybavenost zaznamenává klesající tendenci především vlivem expanze mobilních telefonů. V daném kontextu nás zajímá pevná telefonní linka jako jeden z možných prostředků komunikace posluchačů rozhlasu a rozhlasové stanice. Telefon přitom slouží jako způsob kontaktu s posluchačem přímo ve vysílání i jako jedna z možností reakce na odvysílané pořady, atp.
1
Pevná telefonní linka - srovnání vybraných stanic CELKEM
40,6
Country Rádio
49,1 41,1
Frekvence 1 Rádio Blaník
nejvyšší
40,6
Rádio Impuls
nejnižší podíly
39,9
Evropa 2
35,8
ČRo 6
70,4
ČRo Plzeň
63
ČRo 2 Praha
63
ČRo 3 Vltava
62,8
ČRo 1 Radiožurnál
50 49,8
ČRo České Budějovice ČRo Olomouc
49,3
ČRo Brno
49,2 43,2
ČRo Hradec Králové ČRo Ostrava
39,8
ČRo Sever
37,7 0
10
20
30
40
50
60
70
80
sloupcová %
Z porovnání údajů o uvedených stanicích vyplývá, že vybavenost pevnou telefonní linkou se liší, nižší než průměr v populaci ČR je u stanic soukromých, Evropy 2 a Rádia Impuls, vyšší než průměr u Frekvence 1 a zejména Country Rádia, z veřejnoprávních je nejvyšší u ČRo 6, podstatně vyšší než průměrnou hodnotu vykazují ČRo 3 - Vltava, ČRo 2 – Praha, ČRo Plzeň, výše než průměr jsou i další uvedené stanice ČRo s výjimkou ČRo Sever a ČRo Ostrava. S většinou publika veřejnoprávních stanic tedy je komunikace prostřednictvím pevných linek stále reálná.
Mobilní telefon: Soukromý mobilní telefon se stává běžným osobním vybavením, podíl vybavenosti v populaci České republiky 12+ stále stoupá, podle posledního měření výzkumu Radio Projekt jím disponuje 82,0 % populace ČR 12+. Nejvyšší vybavenost je u posluchačů Evropy 2, následují v pořadí podle velikosti podílu vybavenosti Rádio Impuls, Rádio Blaník, Country Rádio, vyšší podíl než v populaci je ještě u posluchačů Rádia Sever a jen o málo vyšší než průměr u posluchačů Frekvence 1. Ostatní stanice, resp. všechny ostatní uvedené veřejnoprávní stanice mají podíl vybavenosti nižší, nejnižší hodnoty jsou u ČRo Brno, ČRo 6 a ČRo Ostrava .
2
Soukromý mobil - srovnání vybraných stanic CELKEM
82
Evropa 2
94,3
Rádio Impuls
88,9
Rádio Blaník
87,3
Country Rádio
86,5
Frekvence 1
82,1
ČRo Sever
83,2
ČRo 3 Vltava
77,9
ČRo Hradec Králové
77,6
ČRo 1 Radiožurnál
73
ČRo České Budějovice
69,2
ČRo 2 Praha
66,3
ČRo Olomouc
64,8
ČRo Plzeň
64,7
ČRo Ostrava
63
ČRo 6
60,5
ČRo Brno
48,3 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
sloupcová %
Pokud vezmeme v úvahu vybavenost bez ohledu na to, zda je to osobní nebo firemní vlastnictví, obrázek zůstává obdobný. Mezi nejvybavenější publika patří posluchači Evropy 2, Rádia Impuls,Country Rádia a Rádia Blaník, nad průměrem populace je i podíl vybavenosti u Frekvence 1 a na obdobných hodnotách jako průměr vybavenost ČRo Vltava. Nejnižší ve shodě s předchozími údaji je vybavenost u ČRo Brno, nízká u ČRo 6 , případně u ČRo Ostrava. Pod průměrem populace je i publikum ČRo 2 – Praha, nižší než průměr je ale i u publika ČRo 1 - Radiožurnál.
3
Vybavenost posluchačů mobilním telefonem - soukromým nebo služebním CELKEM
84,4
Evropa 2
97,1
Rádio Impuls
93,6
Country Rádio
90,7
Rádio Blaník
89,5
Frekvence 1
85,6
ČRo 3 Vltava
84,3
ČRo Sever
83,8
ČRo Hradec Králové
79,5
ČRo 1 Radiožurnál
79
ČRo České Budějovice
69,8
ČRo 2 Praha
68,6
ČRo Plzeň
67,6
ČRo Olomouc
66,9
ČRo Ostrava
65,9
ČRo 6
64,3
ČRo Brno
49,8 0
20
40
60
80
100
120
sloupcová %
I když vybavenost mobilním telefonem v současnosti již převyšuje vybavenost pevnou telefonní linkou, zaznamenala výrazný nárůst a je obecně velmi vysoká, je pro ni zatím charakteristické, že vyšší je u mladší populace a nižší u populace nejstarší. Tato skutečnost se do určité míry promítá i do vybavenosti uvedených stanic: Evropa 2 je stanicí s těžištěm posluchačů do 30 let, Rádio Impuls zasahuje střední ekonomicky aktivní populaci, naproti tomu u většiny publik veřejnoprávních stanic je věkový průměr vysoký a výrazná část posluchačů je ekonomicky neaktivní – důchodci, lidé s nižšími příjmy, často s problémy, které jim ve využívání mobilních telefonů mohou bránit (finanční, zdravotní, stereotypy chování ) . Komunikace s posluchači prostřednictvím mobilních telefonů je vzhledem k těmto skutečnostem reálná u většiny rozhlasového publika, neplatí ale, že všechny stanice jsou na tom stejně. Zatímco soukromé stanice mohou řadu kontaktních aktivit ( pořady s účastí posluchačů, hlasování, atp.) stavět na mobilním telefonickém spojení jako samozřejmosti, u veřejnoprávních stanic to tak není . Programoví i marketingoví pracovníci na jednotlivých stanicích by měli tuto skutečnost akceptovat. Konkrétně - pokud nabízejí pro komunikaci telefonické spojení, měla by to být nejspíš kombinace obou možností, pevné a mobilní, ne výlučně jen jedna z nich ( resp. pouze mobil). Z následujícího grafu je možné získat názornou informaci o tom, jak jsou u sledovaných stanic vysoké podíly vybavenosti mobilním telefonem a pevnou linkou u porovnávaných veřejnoprávních stanic.
4
Podíl vybavenosti posluchačů pevnou linkou a mobilním telefonem
ČRo Sever 90
Soukromý nebo služební mobil Pevná telefonní linka
83,3
80
ČRo 6
ČRo Ostrava
70 70,4
60
65,9
50
64,3
40
ČRo Plzeň
67,6
30
ČRo Hradec Králové 37,7
79,5 39,8
63
20
43,2
10 0
68,6
49,2
63
ČRo 2 Praha
49,8
ČRo Brno
49,3 62,8 50
49,8
66,9
84,3 ČRo 3 Vltava
ČRo Olomouc
69,8 79
ČRo 1 Radiožurnál
ČRo České Budějovice
Vybavenost publik vybraných stanic: mobilní telefon a pevná linka, index afinity index afinity 200 podíl cílové skupiny v čtenářské/posluchačské obci dělený podílem téže cílové skupiny v populaci * 100
173,6 155,3
155,3
81
79,8
ČRo Plzeň
154,9
Pevná linka
160
ČRo 2 Praha
180
Soukr.nebo služeb. mobil 140 120
121
114,6
110,5 98,9
100
98 98,4
80
88,3
105,6
101,2
100,1
101
121,3
121,4
122,8
106,5 107 99,5
93,8
92,9
123,3
93,2 78,9
77,7
82,4
75,9
60 58,8 40 20
ČRo 6
ČRo 3 Vltava
ČRo 1 Radiožurnál
ČRo České Budějovice
ČRo Olomouc
ČRo Brno
Country Rádio
ČRo Hradec Králové
Frekvence 1
Rádio Blaník
Rádio Impuls
ČRo Ostrava
ČRo Sever
Evropa 2
0
5
Počítač Počítače se podobně jako mobilní telefony staly v obecném povědomí běžnou součástí domácnosti. Skutečnost je ale zřejmě stále ještě poněkud jiná. V současné době je podíl vybavenosti populace ČR ve věku 12+ podle výsledků Radio Projektu 59,6 %. Z přehledu vyplývá, že mezi porovnávanými stanicemi existují výrazné rozdíly. Vysoký podíl vykazuje publikum Evropy 2, v daném případě v korespondenci s již uvedenou věkovou strukturou, vysoký je podíl vybavenosti u publika Rádia Impuls, vyšší než průměrná hodnota je podíl ČRo 3 – Vltava. Těsně pod hodnotami podílu v populaci je vybavenost publika ČRo 1 – Radiožurnál, všechny další uvedené stanice veřejnoprávního sektoru naproti tomu vykazují hodnoty výrazně nižší než průměr. Nejnižší je vybavenost v publiku ČRo Plzeň, ČRo České Budějovice a ČRo Brno. Svou roli sehrává věková struktura těchto publik s těžištěm v populaci od cca 50 – 60 let výše, s vysokým věkovým průměrem posluchačů. Vybavenost počítačem - srovnání vybraných stanic CELKEM
59,6
nejvyšší
Evropa 2
79,7
Rádio Impuls
71
Rádio Blaník
59,8
Frekvence 1
59,1
Country Rádio
57,1
ČRo 3 Vltava
69
ČRo 1 Radiožurnál
58,9
ČRo Sever
51,3
ČRo 6
47,6
ČRo 2 Praha
39,2
ČRo Hradec Králové
34,3
ČRo Olomouc
32,8
ČRo Ostrava
30
ČRo Brno
28,1
ČRo České Budějovice
27,1
ČRo Plzeň
26 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
sloupcová %
Výzkum MML – TGI ( realizace: Median) ve výsledcích za 1.pol. 2007 nabízí údaje o způsobu využívání počítačů v populaci ČR 12 +. Téměř 40% ( 39,5%) populace ČR 12+ uvádí, že s počítačem neumí pracovat vůbec ( přitom v populaci ČR 40+ takto odpovědělo 59, 3 %, tedy výrazně více). Nejčastěji uváděným využitím je psaní textů, v těsném odstupu následuje internet, dále elektronická komunikace resp. pošta atp., hraní her – zábava, fotografie. Nejméně se objevuje programování, málo zastoupené je využití pro domácnost, pro práci doma, resp. práci v domácím prostředí pro potřeby zaměstnavatele. Jak uvádíme dále i v souvislosti s internetem, liší se v tomto případě četnost uvedených forem v poměrně výrazné závislosti na věku.
6
Využívání počítače : MML-TGI, 1.pol. 2007 psaní textů
27,9
16,6
Internet
27,6
17,6
elektronická komunikace
24,7
15,2
zábava/hraní her
23,9
11,2
fotografie
19,7
9,5
poslech hudby
16,3
6,7
muzika/tvoření CD
14,9
5,5
výpočty
14,1
8,8
ostatní koníčky
13
5,8
vypalování CD/DVD
12,7
4,3
výuka (např. jazyků/do školy apod.)
10,7
4,5
práce přinesená domů
7,6
5,5
využití osobní/pro domácnost
5,1
práce z domova
4,5
programování
2,1
obdržení a posílání faxů
2,7
populace ČR 12+ populace ČR 40+
6,4
5,4
4,2 3,8
0,8 0,6
jiné
0
5
10
15
20
25
30
sloupcová %
Internet Internet zaznamenává rychlý nárůst vybavenosti i uživatelů a stále více stoupá jeho význam při komunikaci lidí, včetně rozhlasových stanic a posluchačů. Možnost přístupu k internetu deklaruje podle posledních výsledků výzkumu Radio Projekt 66,5% populace ČR. Tento počet představuje potenciál uživatelů, reálných uživatelů je méně, cca 51,3 % z populace ČR 12+ ( kritériem je uvedení frekvence připojení k internetu alespoň 1 x do měsíce). Lidi s deklarovaným přístupem k internetu můžeme charakterizovat takto: převažují mezi nimi muži nad ženami, dominantní podíl mají lidé z nižších věkových kategoríí - cca 75 % tvoří lidé do 49 let, téměř 60% lidé do 39 let. Nejvyšší je podíl lidí se středoškolským vzděláním, vysoký je ale adekvátně věkovému rozložení i podíl se vzděláním základním, resp. studentů, žáků, učňů. Pokud budeme sledovat strukturu podle velikosti místa bydliště, pak téměř polovinu tvoří obyvatelé měst od 20 tis., čtvrtinu obyvatelé měst se 100 tis. a více obyvateli.
7
Struktura lidí s deklarovaným přístupem k internetu: základní sociodemografické charakteristiky 0
10
20
30
40
50
60 52
Muž Žena
48 0 16,1
12-19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70-79 let
21,7 21,1 16,2 15,6 6,6
sloupcová %
2,7 0 23,2
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
31,4 33,4 12 0
Zaměstnanec Soukromý podnikatelbez Soukromý podnikatel se zaměstnanci Nezaměstnaný Důchodce (nepracující) V domácnosti / rodičovská dovolená Student / žák / učeň Jiné Neuvedeno
49,4 9,1 2 2,6 11,2 5 19,2 1,4 0,1 0 14,7
do 1.000 obyvatel 1.000 - 4.999 obyvatel 5.000 - 19.999 obyvatel 20.000 - 99.999 obyvatel 100.000 a více obyvatel
18,2 17,6 24,3 25,2
Internet a jeho využívání V současnosti je nejčastěji uváděna možnost připojení doma, nižší podíl má připojení v práci, přitom domácí připojení v čase zaznamenává výrazný nárůst. Za pozornost stojí i poměrně vysoký podíl možnosti připojení prostřednictvím mobilního telefonu. (Pokud porovnáme tyto údaje se situací v populaci České republiky 40+, je u staršího publika markantní vedle logicky podstatně nižšího podílu připojení ve škole zejména nižší podíl připojení přes mobil, nižší je také podíl připojení doma). Přístup k internetu - místo možného připojení Data: RADIO PROJEKT, 1. pol. 2007
Jinde 26,3%
V práci 23,6%
Ve škole 12,8%
Kdekoliv přes mobil 14,6%
Doma 44,8%
8
Další informace o využívání internetu v populaci ČR nabízejí údaje z výzkumu Media Projekt, který probíhá paralelně s Radio Projektem a je zaměřen na tisková média. Internet slouží podle respondentů především pro hledání informací pro osobní využití, dále pro elektronickou komunikaci (jako elektronická pošta), hledání informací o zboží a službách a informací pro zaměstnání nebo studium. Graf znázorňuje, jak velký podíl z obecné populace jednotlivé možnosti využívá. Zároveň poskytuje možnost sledovat diference ve vztahu k uživatelům 40+. Tato část populace je mezi uživateli zastoupena méně, tomu odpovídají i nižší podíly u jednotlivých položek. Pořadí na prvních třech místech je obdobné jako v celku uživatelů, na čtvrté pozici je ale sledování zpravodajství. Pokud bereme v úvahu rozdíly v jednotlivých položkách, nejmarkantnější je nižší podíl chatování, stahování hudby nebo videí, hraní her a stahování her, případně i surfování bez konkrétního cíle.
Využívání internetu: celá populace ČR, lidé s přístupem k internetu a lidé s přístupem k internetu 40+ (možnost vícenásobné odpovědi) Data: MEDIA PROJEKT, 1.pol. 2007 42,6
hledání jiných informací pro své osobní využití
80,9
42,2
E - mail příjem a posílání pošty
80,5
39
hledání informací o zboží a službách
77,6
36,5
hledání informací pro své zaměstnání studium
65,7
34,9
sledování zpravodajství surfování bez konkrétního cíle
49,3
25,8
přímé objednání / nákup zboží a služeb přes internet
87,7
81
75,7 69,3
29,3
88,5
72,5
60,9
50,9
53,5
25,4
diskuse / chat / fóra / ICQ
31,6
47
20,3 21
stahování hudby / videa
19,2
stahování programů
26,2
0
10
20
populace s přístupem k internetu 12+
39,8 38,4
15,8 16,2
stahování her
populace s přístupem k internetu 40+
51,8
42,2
18,5 19,4
hraní her online
Populace ČR
52,8
25
hledání a zadávání inzerátů na inzertních serverech
32,8 30
40
50
60
70
80
90
100
Podrobnější analýza ukazuje, jak se liší jednotlivé věkové kategorie populace. Je zřejmé, že mladší populace využívá ve vyšší míře než populace starší všechny možnosti internetu, internet plní jak zábavnou, tak praktickou úlohu. Uživatelé vyšších věkových kategorií, střední a starší generace, více než zábavné funkce využívají praktických aspektů, které internet poskytuje.
9
Využívání internetu: věkové skupiny, populace ČR 12+ Data: MEDIA PROJEKT, 1.pol. 2007 sloupcová %
E - mail příjem a posílání pošty
8,5
2,1 hledání informací o zboží a službách
přímé objednání / nákup zboží a služeb přes internet
4,9
0,6 sledování zpravodajství
0,6
0,8
16
diskuse / chat / fóra / ICQ
10,6
3,4
1,8 0,4 stahování hudby / videa 1,4 0,1 stahování her 1 0,1
6,5
stahování programů
1,3 0
9
9,2
1,9 0,1 surfování bez konkrétního cíle
10,7
6,8
5,8
34,7
5,5 10
17 20
25,9
30
81,7
62,5
52,8
67,4
55,9
44,3
34,3
22,2
78,7
53,5
42,5
58,9
28,3
17,5
14,6
43,1
37,4
22,1
60-69 let 70-79 let
30,9
17,7
12,5
45,4
50-59 let
55,7 53,9
42,9
28,4
17,2
30-39 let
41,6
28,5
9,3
2,1
33,1
24
5,5
hledání jiných informací pro své osobní využití
hraní her online
35,2
25,7
44
40-49 let
35,4
4,4
hledání informací pro své zaměstnání studium
0,4
20-29 let 36,1
27,5
24,6
8,2
1,7 hledání a zadávání inzerátů na inzertních serverech
12-19 let
30,8 17,7
63,3 59,9
50,1
40,3
27,1
8,6
1,9
52,2
41,7
28,5
79,6
62,6
43,4
65,5
44,9
33,8
40
50
60
70
80
90
10
Uživatelé internetu: publika vybraných rozhlasových stanic Uživatele internetu jsme pro potřeby následující analýzy definovali jako ty, kteří mají doma počítač, deklarují možnost přístupu k internetu, místem připojení je buď domov, nebo zaměstnání, nebo jiné místo, případně se připojují prostřednictvím mobilu a internet využívají alespoň několikrát měsíčně. Takových lidí je podle posledního měření výzkumu Radio Projekt v populaci 46,8%. Pro potřeby porovnání publik vybraných stanic jsme k charakteristikám uživatele internetu přidali pravidelný poslech příslušné stanice
Cílová skupina: posluchači stanic, kteří jsou uživateli internetu alespoň několikrát měsíčně a vlastní počítač CELKEM
46,8
Evropa 2
70,9 56
Rádio Impuls Frekvence 1
45,2
Rádio Blaník
43,8
Country Rádio
41,3
ČRo 3 Vltava
60,7
ČRo 1 Radiožurnál
47,8
ČRo 6
33,7
ČRo Sever
27,8
ČRo Hradec Králové
25,8
ČRo 2 Praha
24,9
ČRo Olomouc
19,9
ČRo Plzeň
13,8
ČRo Brno
12,7
ČRo Ostrava
9,3
ČRo České Budějovice
8,1 0
10
20
30
40
50
60
70
80
sloupcová %
Nejvyšší zastoupení mají tito lidé v publiku Evropy 2. Nad průměrnou hodnotou populace je i publikum ČRo 3 – Vltava, Rádia Impuls, o něco vyšší je i podíl publika ČRo 1 – Radiožurnál. Pod průměrem je Rádio Blaník, Frekvence 1, Country Rádio, ČRo 6, ČRo 2 – Praha a všechny uvedené regionální veřejnoprávní stanice. Z přehledu je patrné, že většina veřejnoprávních stanic s výjimkou ČRo 3 – Vltava a ČRo 1 – Radiožurnál nepatří k běžným uživatelům internetu. V rozhlasovém vysílání v současnosti internet figuruje jako velmi frekventovaný zdroj doplňujících informací, webové stránky stanic jsou nabízeny pro komunikaci s vysíláním, hlasování, stahování pořadů atp., včetně živého vysílání programu stanice. Pokud ale budeme brát v úvahu současnou realitu, pak v případě veřejnoprávního publika taková nabídka oslovuje až na uvedené výjimky jen malou část posluchačů. Internet zaznamenává výrazný nárůst uživatelů, v současnosti ale stále ještě výrazná většina posluchačů veřejnoprávních stanic možnost pravidelného přístupu k internetu nemá. Uvedení internetové adresy ve vysílání jako jediný možný kontakt nebo informační zdroj nelze za těchto podmínek považovat za adekvátní a dostatečný způsob komunikace s většinovým posluchačem.
11
Je třeba také rozlišovat mezi návštěvníky internetových stránek stanice a posluchači „klasického“ vysílání – tyto dvě skupiny se nemusí nutně překrývat. Zatím nevíme příliš mnoho o tom, zda návštěvníci internetu – neposluchači - se časem stávají posluchači vysílání. Poslech rádia prostřednictvím internetu, alespoň podle posledních výsledků výzkumu, je u nás v současnosti stále ještě pouze okrajovým, v rozhlasovém vysílání hraje hlavní roli rozhlasový přijímač. Neuživatelé internetu: Část populace zatím stojí stranou internetu . Jsou mezi nimi i ti, kteří o něj ani nemají zájem – ať již z důvodů chybějící vybavenosti, nebo chybějících znalostí, případně motivace tyto znalosti si osvojit. Z dostupných údajů z výzkumu MML - TGI vyplývá, že nejčastěji uvedeným důvodem, proč internet není částí populace využíván, je absence dovedností nezbytných pro práci s ním, finanční náročnost a to, že k internetu není přístup. Téměř pětina populace ČR uvedla, že internet nepotřebuje, neví k čemu by ho využívala. To do značné míry koresponduje s doposud vysokým podílem lidí bez přístupu k internetu. Signalizuje to také, že informovanost o internetu je v části populace nedostatečná a že pro část populace je internet finančně náročný (obdobné zdůvodnění je uvedeno v interpretaci jiného výzkumu, který k novým technologiím realizoval v 1.pol. 2006 ČSÚ ). Neuživatelé internetu - Data: MML - TGI, 1. pol. 2007
20,2
neumím s internetem pracovat
19,5
je to příliš drahá záležitost
19
nemám přístup k internetu
17,5
nevím k čemu/nepotřebuji ho
15,5
nemám na internet čas
populace ČR 7,6
nevím jak se s Int. seznámit
6,8
nevěřím internetu
5,7
použ. jsem dříve/v souč. době ne
1,2
mám s internetem špatné zkušenosti
0
5
10
15
20
25
sloupcová %
Uvedené informace o neuživatelích internetu můžeme doplnit další informací. Podmínkou pro využívání služeb internetu je možnost využívat počítač, resp. vybavenost počítačem. V tomto případě využíváme údaje o vybavenosti domácnosti. Následující graf spojuje obě informace – vybavenost počítačem a využíváním internetu. Názorně je v něm zobrazeno, že vybavenost počítačem se zdaleka nepřekrývá s využíváním internetu.
12
Uživatelé internetu s počítačem v domácnosti a vybavenost domácnosti počítačem - srovnání jednotlivých publik CELKEM
59,6
46,8
Evropa 2
70,9
Rádio Impuls
56
Rádio Blaník
59,8
43,8
Frekvence 1
59,1
45,2
Country Rádio
57,1
41,3
ČRo 3 Vltava
60,7
ČRo 1 Radiožurnál
51,3
27,8
ČRo 6
47,6
33,7
ČRo 2 Praha
39,2
24,9
ČRo Hradec Králové
34,3
25,8
ČRo Olomouc
32,8
19,9
ČRo Ostrava
30
9,3
ČRo Brno
28,1
12,7
ČRo České Budějovice
10
Uživatel internetu vlastnící doma počítač
26
13,8 0
Počítač
27,1
8,1
ČRo Plzeň
69
58,9
47,8
ČRo Sever
79,7
71
20
30
40
50
60
70
80
90
sloupcová %
Závěrem: Uvedené informace o vybraných rozhlasových stanicích doplňují charakteristiky dat o poslechovosti. V konkrétním případě byly využity pro porovnání údaje o vybavenosti předměty, které jsou důležité (mimo jiné) při vzájemné komunikaci stanic a jejich posluchačů. Snažili jsme se ukázat, jak se z tohoto aspektu některá auditoria vzájemně liší. Pokud diference nebereme v úvahu, může se stát, že naše oslovení zasahuje pouze část publika a ostatní míjí, ale i to, že prostředky vynaložené na budování vztahu stanice s posluchačem nejsou vždy adekvátní konečnému efektu. Přes výrazný nárůst vybavenosti mobilními telefony stále zůstává ve veřejnoprávním publiku nezanedbatelný podíl posluchačů, kteří mají pevnou linku a z nejrůznějších důvodů jí dávají při komunikaci se stanicí přednost. Zvyšuje se vybavenost domácností počítači, ale starší část populace, mezi kterou má veřejnoprávní vysílání většinu posluchačů, patří k těm hůře vybaveným. Stoupá počet internetových uživatelů, včetně nárůstu připojení doma, ale jejich doménou jsou lidé mladí a lidé střední generace. Ti jsou v publiku veřejnoprávních stanic ve srovnání se soukromými stanicemi zastoupeni v daleko menší míře. Vybavenost domácnosti počítačem spolu s praktickými znalostmi práce s počítačem, možností přístupu k internetu a zvládnutí základních dovedností práce s internetem je i podmínkou pro elektronickou komunikaci mezi posluchačem a stanicí. Jedná se jak o elektronickou poštu, tak o možnost reálně využívat informace na uvedených webových adresách . Týká se to i odkazů na nabídku webových stránek určité rozhlasové stanice, které zazní během vysílání. Svou roli v této souvislosti hraje také místo připojení k internetu ( dá se předpokládat, že ne všichni uživatelé internetu mohou v zaměstnání využívat internet bez jakýchkoliv omezení pro své osobní potřeby, důležitá je tedy možnost domácího připojení).
13
Vzhledem k rychlému rozvoji nových technologií může v povědomí lidí, kteří s posluchači na stanici komunikují, existovat představa, že tak jako oni, i jejich posluchači disponují běžně aktuální moderní technikou, v daném případě tedy například internetem. Dosavadní výzkumy ( a to nejen výše uváděné Radio Projekt a Media Projekt ) dokazují, že tomu tak ve veřejnoprávním sektoru České republiky není. Internetová komunikace je reálná pouze u menší „poloviny“ posluchačů. Internet je spojen s budoucností rozhlasového vysílání a má neoddiskutovatelné místo v rozhlasovém vysílání současnosti. Je zcela namístě jeho možnosti využívat a rozšiřovat i zkvalitňovat nabídku internetových stránek, ale i e-mailu atp. Pro ty, kteří zatím tyto možnosti nemohou, nedovedou nebo i nechtějí využívat, by ale především veřejnoprávní vysílání mělo mít k dispozici pro vzájemnou komunikaci běžně čísla pevných telefonních linek, poštovní adresu s možností klasické pošty, odkaz na další možné zdroje informací v titulech časopisů, knih, atp.. I když je zřejmé, že tato klasická linie má stále menší okruh adresátů, právě veřejnoprávní vysílání by ji nemělo zcela „odstavit na vedlejší kolej“ už proto, že takových posluchačů má doposud mezi svým publikem ve srovnání se soukromými stanicemi daleko víc.
Několik (možných) doporučení ke komunikaci stanice s posluchači závěrem . Neměli byste automaticky předpokládat, že vaši posluchači mají v převaze k dispozici mobilní telefon – ne všichni ho vlastní, pro většinu z nich je mobilní telefon soukromá záležitost, platí ho z vlastní kapsy a uvažují, komu zavolají, za jakých okolností, proč a jak dlouho to může trvat. Nezapomínejte na pevné linky – stále existují posluchači, kteří jim dávají přednost a více jim vyhovují, případně jiným typem telefonu nedisponují. Nezapomínejte na klasickou poštu. Elektronická pošta je možná samozřejmostí pro Vás, ale ne pro všechny posluchače. Pokud je to reálné, mailová adresa by měla být uváděna jako alternativní k tradičnějšímu způsobu komunikace. Počítač doma nemá zatím každý, pokud v domácnosti je, pak ne všichni posluchači s ním umějí zacházet. Ještě méně z nich má možnost připojení k internetu a běžně ho využívá pro soukromé účely I ti, kteří mají internet na pracovišti, nemusejí mít neomezenou možnost připojení pro soukromé účely, ke kterým poslech rozhlasu patří. Doposud existují profese, kde přístup k internetu a počítač nejsou součástí vybavení pracoviště. Lidé, kteří přístup k internetu a možnost jej využívat nemají, by neměli jenom z tohoto důvodu přijít o možnost komunikovat se stanicí. Pokud posluchači nabízíte možnosti získat podrobnější informace o tématu, události, neodkazujte výhradně na webové stránky, e-mailovou adresu – zkuste pro ty ostatní najít ještě nějakou další variantu.
14