Výroční zpráva MERO ČR, a. s., Kralupy nad Vltavou za rok 2006
Kontakty: MERO ČR, a. s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou Česká republika
MERO Pipeline GmbH dceřiná společnost MERO-Weg 1 85088 Vohburg an der Donau Spolková republika Německo
tel.: fax:
tel.: fax:
+420 315 701 111 +420 315 720 110
e-mail:
[email protected] www.merocr.eu
2
+49 8457 926 234 +49 8457 926 220
Obsah A) Základní údaje 1 2 3
4
Správní a výkonné orgány Organizační struktura MERO ČR, a. s. Úvodní slovo předsedy představenstva
7 9 10
B) Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku 12 1 2 3
Ekonomika 2006 Údaje o činnosti Údaje o majetku a finanční situaci Společnosti
12 15 18
C) Údaje o základním kapitálu
19
D) Údaje o emitovaných cenných papírech
20
E) Přehled příjmů členů představenstva, dozorčí rady a vedení přijatých od Společnosti v roce 2006 22 F) Údaje o osobách odpovědných za výroční zprávu a ověření účetní závěrky G) Ostatní informace o Společnosti 1 2 3 4 5 6 7
Provoz ropovodů IKL a Družba a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves Investiční činnost Informační systémy Corporate Responsibility Integrovaný systém řízení Strategie řízení rizik Havarijní a požární zabezpečení
24 24 24 25 27 27 30 30 31
H) Dceřiná společnost MERO Pipeline GmbH
32
I)
36
Zpráva dozorčí rady
J) Zpráva auditora k výroční zprávě a účetní závěrka Společnosti k 31. prosinci 2006 37 K) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci 2006 dle § 66a, odst. 9 obchodního zákoníku
3
68
A)
Základní údaje
Firma:
MERO ČR, a. s.
Právní forma:
akciová společnost
Sídlo:
Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou
Datum vzniku:
1. ledna 1994
Akcionář:
Česká republika – Ministerstvo financí (100 %)
Základní kapitál:
8 430 921 tis. Kč
IČ:
60193468
DIČ:
CZ60193468
Předmět podnikání (dle čl. 6 Stanov Společnosti): -
pronájem a půjčování věcí movitých poskytování technických služeb montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů činnost technických poradců v oblasti výstavby ropovodů a produktovodů a podmínek skladování ropy a ropných produktů nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou provozování čerpacích stanic a výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení příprava a vypracování technických návrhů specializované stavební činnosti přípravné práce pro stavby potrubní doprava inženýrská činnost v investiční výstavbě provádění staveb, jejich změn a odstraňování projektová činnost ve výstavbě
Společnost byla založena dle českého práva a obchodního zákoníku a je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2334. Majetkové účasti: Název společnosti:
MERO Pipeline GmbH
Sídlo:
MERO-Weg 1, Vohburg an der Donau, SRN
Podíl MERO ČR, a. s., na základním kapitálu:
271 305 tis. Kč (100 %)
Rozhodující předmět činnosti: -
provoz a údržba ropovodu IKL na území SRN výstavba ropovodu na území SRN přeprava a skladování ropy poskytování telekomunikačních služeb na území SRN
4
MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde je celkem 14 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1 300 000 m3. MERO ČR, a. s., vznikla k 1. lednu 1994 sloučením PETROTRANS, a. s., Kralupy nad Vltavou a MERO IKL, a. s., Kralupy nad Vltavou. Spojením těchto subjektů byly provoz ropovodu Družba a tehdejší výstavba ropovodu IKL začleněny do jednoho celku. MERO ČR, a. s., je recertifikována renomovanou společností DNV Czech Republic s.r.o. současně dle norem ISO 9001 (systém managementu jakosti), ISO 14001 (systém environmentálního řízení) a OHSAS 18001 (systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), což dohromady tvoří tzv. integrovaný systém řízení. Nedílnou součástí integrovaného systému řízení je již zavedený systém personálního řízení, systém finančního řízení, systém řízení ochrany dat, pipeline integrity management a další subsystémy. Historie MERO ČR, a. s. 1964 – 1965
vybudován a trvale uveden do provozu ropovod Družba, který byl do roku 1991 spravován státním podnikem Benzina,
1991
založena Transpetrol, a. s., Bratislava, která provozovala přepravní systém ropovodu Družba na území tehdejší ČSFR do konce roku 1992,
1992
vznik Chemopetrol IKL, spol. s r. o., kterou založili vlastníci rafinerií, Chemopetrol, s. p., Litvínov a Kaučuk, s. p., Kralupy nad Vltavou pro výstavbu ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov (IKL) a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves,
1. ledna 1993
vznik Petrotrans, a. s., jejímž zakladatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (při rozdělení ČSFR vznikly z Transpetrol, a. s., dva subjekty - Transpetrol, a. s., ve Slovenské republice a Petrotrans, a. s., v České republice); úkolem společnosti bylo zabezpečovat přepravu ropy do rafinerií v České republice ropovodem Družba,
1. října 1993
transformace Chemopetrol IKL, spol. s r. o., na akciovou společnost s názvem MERO IKL, a. s., v souladu s vládní koncepcí restrukturalizace rafinersko-petrochemického průmyslu a s cílem umožnit vstup Fondu národního majetku ČR do financování projektu výstavby ropovodu IKL,
1. listopadu 1993
majetek Petrotrans, a. s., převeden na Fond národního majetku ČR, který se stal jejím jediným akcionářem,
1. ledna 1994
vznik MERO ČR, a. s., sloučením Petrotrans, a. s., a MERO IKL, a. s.,
1. ledna 2006
zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, byl zrušen Fond národního majetku ČR; veškerý majetek Fondu přešel dnem jeho zrušení na stát a působnost Fondu přešla na Ministerstvo financí.
5
Historie dceřiné společnosti MERO Pipeline GmbH 24. dubna 1991
založena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR Chemopetrol Pipeline, GmbH, se sídlem v Mnichově, která zajišťovala výstavbu ropovodu IKL na území SRN,
únor 1993
Chemopetrol Pipeline, GmbH, převedena do vlastnictví Chemopetrol IKL, spol. s r. o., po jejíž transformaci přešlo vlastnictví na MERO IKL, a. s.,
1. ledna 1994
jediným společníkem Chemopetrol Pipeline, GmbH, se stává MERO ČR, a. s.,
prosinec 1996
změna názvu Chemopetrol Pipeline, GmbH, na MERO Pipeline GmbH a změna sídla společnosti z Mnichova do bavorského města Vohburg an der Donau u Ingolstadtu, kde byla dokončena výstavba tankoviště a administrativní budovy.
Ropovod Družba -
celková průběžná délka trasy v ČR 358 km, délka trasy v ČR včetně zdvojení a odboček 506 km, přepravní kapacita 9 mil. tun ropy ročně.
Ropovod IKL -
celková délka trasy (Vohburg an der Donau – Centrální tankoviště ropy Nelahozeves) 348 km, délka trasy na území ČR 169 km, přepravní kapacita 10 mil. tun ropy ročně, skladovací kapacita tankoviště ve Vohburgu an der Donau 200 000 m3.
Centrální tankoviště ropy Nelahozeves -
celková skladovací kapacita k 31. 12. 2006 – 1 300 000 m3: • • •
-
4 nádrže o objemu 50 000 m3 6 nádrží o objemu 100 000 m3 4 nádrže o objemu 125 000 m3
krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody Družba a IKL, míchání různých druhů ropy podle požadavků zákazníků – rafinerií, skladování strategických nouzových zásob ropy.
6
Vybrané ukazatele MERO ČR, a. s.
(v tis. Kč) 2006
Dlouhodobý hmotný majetek (Pozemky, budovy a zařízení) Dlouhodobá finanční aktiva včetně investic do ovládaných a řízených společností Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
2005
7 464 920
7 285 063
3 248 057
3 300 738
1 552 693
1 217 799
Základní kapitál Závazky z toho úvěry
8 430 921 3 432 493 -
8 430 921 2 814 411 -
Tržby celkem Náklady celkem
1 839 213 1 640 633
1 815 210 1 691 039
244 799
149 636
115
117
Čistý zisk za účetní období Průměrný počet zaměstnanců
Veškeré dokumenty a materiály uváděné ve výroční zprávě jsou k nahlédnutí v sídle Společnosti.
A)
1 Správní a výkonné orgány k 31. 12. 2006
Členové statutárních a dozorčích orgánů Společnosti k 31. prosinci 2006 Představenstvo: Ing. Jaroslav Pantůček – předseda představenstva Ing. Vít Tůma – místopředseda představenstva Ing. Vlastimil Boura – člen představenstva JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek – člen představenstva Dozorčí rada: JUDr. Jiří Korb, MBA – předseda dozorčí rady Tomáš Čumpelík – 1. místopředseda dozorčí rady Ing. Ondřej Šmolík – 2. místopředseda dozorčí rady Bc. Pavel Lang – člen dozorčí rady Ing. Pavel Louženský – člen dozorčí rady Ing. Petr Mach, Ph. D. – člen dozorčí rady Ing. Alexandr Pešta – člen dozorčí rady Zdeněk Petříček – člen dozorčí rady Jiří Suchomel – člen dozorčí rady Mgr. Martin Turnovský, MBA – člen dozorčí rady Ing. Jiří Vitha – člen dozorčí rady Ing. Jan Zaplatílek – člen dozorčí rady Shora uvedení členové představenstva a dozorčí rady prohlašují, že jejich členství ve statutárních orgánech MERO ČR, a. s., nepředstavuje v žádném případě možný střet zájmů.
7
V období mezi koncem roku 2006 a zpracováním Výroční zprávy nedošlo k žádným personálním změnám v představenstvu a v dozorčí radě. Vedení Společnosti Ing. Jaroslav Pantůček - generální ředitel Ing. Vít Tůma - provozně-technický ředitel Ing. Vlastimil Boura - finanční ředitel Ing. Zuzana Ocásková - vedoucí personálního úseku Dr.- Ing. Michal Hasník - risk manager a představitel vedení pro ISŘ Ing. Vladimír Vořech - vedoucí interního auditu
Základní informace o členech statutárních a dozorčích orgánů MERO ČR, a. s., k 31. 12. 2006 jméno datum narození
vzdělání
bydliště
členství v jiných obchodních společnostech
zaměstnavatel
Ing. Jaroslav Pantůček 3. 2. 1960
VŠE
Věžická 2446 Praha 9
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
PANTAF,a.s.
Ing. Vít Tůma 20. 1. 1956
VŠB, fakulta Generála Klapálka 436 strojní Kralupy nad Vltavou a elektrotechnická
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
PANTAF,a.s.
Ing. Vlastimil Boura 20. 8. 1955
VŠE
Sosnovecká 578/2 Praha 8, Troja
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
-
JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek 17. 9. 1973
MU práv. fak. MU ped. fak. VŠE
Okružní 1956/48 Žďár nad Sázavou 3
MERO Pipeline GmbH Vohburg a. d. Donau, SRN
Severomoravská energetika, a. s.
JUDr. Jiří Korb, MBA 20. 3. 1950
UK právnická fakulta
Čs. Armády 714/30 Praha 6
GFOCP
-
Tomáš Čumpelík 27. 5. 1975
SŠ
Výletní 364/6 Praha 4
MF ČR
OSINEK, a.s.
Ing. Ondřej Šmolík 18. 6. 1969
Západočeská universita – fakulta strojní
Chržín 62 Velvary
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
PANTAF,a.s.
Bc. Pavel Lang 6. 2. 1954
Vysoká škola hotelová Praha
Krušnohorská 737/10 Karlovy Vary
SOU Karlovy Vary
DERROTA, a.s. Hallan, s.r.o.
Ing. Pavel Louženský 4. 3. 1951
ČVUT Fakulta strojní
U Pramene 430/9 Praha 4
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
-
Ing. Petr Mach, Ph.D. 6. 5. 1975
VŠE
Bozděchova 8/758 Praha 5
CEP Praha
-
Ing. Alexandr Pešta 1. 8. 1942
VŠE
Na Pokraji 540/2 Praha 9
MF ČR
-
Zdeněk Petříček 30. 3. 1950
SO
Revoluční 530/19 Kralupy nad Vltavou
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
-
Jiří Suchomel 20. 2. 1952
SPŠ elektrotechnická
Hůrka 1028 Kralupy nad Vltavou
MERO ČR, a. s. Kralupy nad Vltavou
-
Mgr. Martin Turnovský, MBA 20. 7. 1972
UK, Sheffield Hallam University
Drachkov 61 okr. Strakonice
MPO ČR
-
Ing. Jiří Vitha 30. 6. 1949
VŠE
Lamačova 862/26 Praha 5
Česká exportní banka a.s.
-
Ing. Jan Zaplatílek 4. 7. 1963
ČVUT Fakulta strojní
Zelená 743/2 Praha 6
MPO ČR
RWE Transgas Net, s.r.o.
8
A)
2 Organizační struktura MERO ČR, a. s.
Valná hromada
Dozorčí rada
Představenstvo
Generální ředitel Vedoucí interního auditu
Tajemník společnosti specialista PR
Interní auditor
Provozně-technický ředitel
Risk Manager PV pro ISŘ
Finanční ředitel
9
Vedoucí personálního úseku
A)
3 Úvodní slovo předsedy představenstva
Vážení obchodní přátelé, jménem představenstva MERO ČR, a. s., Vám předkládám výroční zprávu popisující nejvýznamnější události roku 2006. S velkým potěšením mohu konstatovat, že v hodnoceném období dosáhla naše společnost jednoznačně nejlepší hospodářské výsledky od doby uvedení ropovodu IKL do plného provozu. Navázala tak na dlouhodobý trend každoročního růstu klíčových parametrů firmy. Přesto si dovolím podotknout, že meziroční růst čistého zisku (dle CAS) o 69,10 % na úctyhodných 238,02 mil. Kč, resp. o 63,60 % (244,80 mil.) dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, je neopakovatelný a výjimečný. Těchto výsledků se nám podařilo dosáhnout při takřka shodném objemu přepravené ropy ve srovnání s rokem 2005. Magická hranice přepravených 8 mil. tun se otřásla, přesto odolala. Společnost plně saturovala všechny požadavky tuzemských rafinerií při zajištění neměnného přepravního tarifu od roku 1996. Právě dlouhodobá fixace přepravního tarifu bez dopadu inflačních vlivů je v podmínkách českého hospodářství ojedinělá a napomáhá alespoň částečně tlumit cenové skoky na světových trzích s ropou, které se následně promítají do cen produktů pro konečné spotřebitele. Na druhé straně i naše společnost pociťuje na straně vstupů vzestup cen u energií, materiálů a služeb, a to ve vazbě na konstantní cenu výstupů, vytváří velmi silný tlak na hledání vnitřních rezerv společnosti. O tom, že se nám tento nelehký úkol daří plnit, svědčí předchozí odstavec. Naše společnost svým zaměřením a úlohou plní nejen úkoly běžné obchodní společnosti, ale současně sehrává strategickou úlohu v zásobování České republiky ropou, a to formou obhospodařování dvou na sobě nezávislých distribučních kanálů – ropovodu Družba, který zásobuje především rafinerie ruskou ropou a ropovodu IKL, který zajišťuje strategickou nezávislost na první cestě. Každý z uvedených ropovodů je ještě schopen s určitou rezervou sám pokrýt veškerou spotřebu ropy tuzemskými rafineriemi. Tento komfort, kterým nedisponují žádné země v našem okolí, má však dopad na nižší využití systému jako celku a vyšší fixní náklady na přepravenou jednotku. A to je další výzva, s kterou se úspěšně utkáváme. Jedině modernizace a racionalizace všech činností, přenášení novinek do každodenní praxe vede k vyšší efektivitě poskytovaných služeb. MERO ČR, a. s., svoji strategickou úlohu naplňuje nejen v oblasti přepravy ropy, ale je i nejvýznamnějším ochraňovatelem státních hmotných rezerv v oblasti ropy, čímž aktivně pomáhá ke splnění požadavků legislativy dané EU. K tomuto účelu byla uzavřena dlouhodobá smlouva na skladování do roku 2035 výhodná pro obě strany, neboť státu dává jistotu dlouhodobého skladování za zajímavých finančních podmínek, MERO ČR, a. s., má zajištěnu dlouhodobou finanční stabilitu cash flow a rozumnou návratnost vynaložených investic. Financování probíhá výhradně z vlastních zdrojů společnosti. V roce 2006 byla předána SSHR-ČR další nádrž o kapacitě 125 tis. m3 a současně zahájena příprava na výstavbu dalších dvou nádrží o stejné kapacitě. Mílovými kroky také postupujeme v implementaci risk managementu. Uvědomujeme si, že pracujeme se surovinou, která je dobrým sluhou, ale může být i zlým pánem. Dostat všechna možná ohrožení pod kontrolu, naučit se s nimi pracovat, kvantifikovat a dokonce je řídit umožňuje risk management, který je ve společnosti implementován od roku 2004 a je neustále zdokonalován. V oblasti průmyslu jsme v řízení rizik řazeni mezi absolutní špičku. Úloha společnosti MERO ČR, a. s., jako strategického podniku českého hospodářství, nespočívá pouze v naplňování kriterií efektivnosti a zhodnocování akcionářského podílu státu, ale promítá se i do postoje k ostatním subjektům. Svoji odpovědnost vůči okolí si plně
10
uvědomujeme, a proto klademe zvýšený důraz na cílenou a adresnou podporu různých charitativních, rozvojových a kulturních projektů celospolečenského významu. Finančně jsme podpořili několik desítek projektů, přičemž prostředky byly v převážné míře určené na zakoupení moderních přístrojů do nemocnic, podporu kultury, rozvoj regionů podél trasy ropovodů a další humanitární aktivity. Aby společnost mohla plnit všechny své úkoly vůči jednotlivým „stakeholderům“, je nutné mít zajištěnu dlouhodobou stabilitu a perspektivu vývoje. Jsme pevně přesvědčeni, že výsledky, které právě předkládáme, jsou pevnou základnou pro další velmi kvalitní rozvoj firmy.
Ing. Jaroslav Pantůček předseda představenstva
11
B)
Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku
B)
1 Ekonomika 2006
Ekonomické výsledky Společnosti za rok 2006 znamenaly další zvýraznění úspěchů dosahovaných již v předchozích letech. Všechny stanovené klíčové ukazatele ovlivňující ekonomiku Společnosti byly plně zajištěny a jejich parametry výrazně překročeny. Velmi příznivé hospodářské výsledky byly v roce 2006 dosaženy zvýšením výnosů Společnosti za současné optimalizace nákladů. Základním předmětem hospodářské činnosti Společnosti je přepravování ropy ze zahraničí ropovody Družba a IKL pro potřeby dalšího zpracování tuzemskými rafineriemi a ochraňování zásob ropy pro Správu státních hmotných rezerv ČR (dále jen „ČR-SSHR“) pro případy krize v dodávkách ropy. Celkový objem ropy přepravené v roce 2006 oběma ropovody dosáhl bezmála 8 milionů tun. Od roku 1994, kdy byla Společnost založena, představuje roční přepravený objem 7,966 mil. tun historicky nejvyšší hodnotu a byly tak plně zabezpečeny požadavky tuzemských rafinerií, které tuto surovinu dále zpracovávají do produktů. Tržby z přepravy ropy tvoří 80,6 % celkových tržeb Společnosti. Vývoj přepravy v letech 2000 až 2006 7 923
7 966
8 000 000
6 787 6 417
7 000 000
6 003 6 000 000
6 131
5 782
5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2000
2001
2002
2003
Ropovod DRUŽBA
2004
2005
2006
Ropovod IKL
Tržby ze skladování a ochraňování zásob ropy pro ČR-SSHR představují zbývajících 19,4 % celkových tržeb. V rámci investiční akce Rozšíření Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves byla Společností uvedena do užívání další velkokapacitní nádrž (H24) o objemu 125 000 m3. K 31. 12. 2006 bylo pro potřeby ČR-SSHR uskladněno 881 tis. tun, což představuje zvýšení skladovaných (ochraňovaných) zásob ropy oproti stejnému období minulého roku o 100 tis. tun.
12
Vývoj zásob ČR-SSHR na CTR Nelahozeves 881 190 900 000
781 191
800 000 700 000
599 193
600 000
479 022
479 022
499 022
479 022
500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
O velmi příznivých hospodářských výsledcích dosažených Společností v roce 2006 svědčí následující základní přehled:
rok 2006 (v tis. Kč)
rok 2005 (v tis. Kč)
v%
tržby
1 839 213
1 815 210
101,3
přidaná hodnota
1 048 177
867 478
120,8
provozní zisk
489 804
396 791
123,4
zisk před zdaněním
325 649
203 308
160,2
zisk před zdaněním a úroky
531 649
409 320
129,9
čistý zisk
244 799
149 636
163,6
9 084
7 404
122,7
ukazatel
produktivita práce z přidané hodnoty
Dosažená úroveň produktivity práce z přidané hodnoty na jednoho pracovníka ve výši přesahující 9 mil. Kč řadí Společnost na jedno z nejvyšších míst v republice v rámci všech hospodářských odvětví. Z hlediska řízení finančních rizik je cílem Společnosti minimalizace možných negativních dopadů pohybů měnových kurzů do hospodářského výsledku, při zachování podnikatelského potenciálu společnosti. Možné měnové riziko vznikající při běžné úhradě došlých faktur v cizí měně, je ve Společnosti minimalizováno krátkodobými forwardovými nákupy měny potřebné k úhradě. V roce 2006 představoval hlavní kurzové riziko vklad do kapitálového fondu dceřiné společnosti MERO Pipeline GmbH, který byl realizován koncem roku 2005. Tento vklad, kterým došlo ke zvýšení vlastního kapitálu dceřiné společnosti o 97 456 tis. EUR, vznikl transformací dlouhodobé půjčky, která byla poskytnuta této společnosti po roce 1993 na výstavbu ropovodu IKL na německém území v přepočtené výši 156,3 mil. EUR. Dceřiná
13
společnost tuto svoji půjčku pravidelně Společnosti splácela, koncem roku 2005 činila nesplacená část půjčky 97 456 tis. EUR. Hlavním motivem kapitalizace této půjčky byla snaha o zlepšení ekonomického obrazu dceřiné společnosti ve vykazované bilanci a věrné zobrazení jejího majetku. Uvedený kapitálový vklad představuje v bilanci Společnosti finanční investici a stejně jako předchozí půjčka bude tento vklad dceřinou společností postupně splácen až do roku 2019. Vzhledem k předpokládanému dalšímu posilování kurzu CZK vůči EUR, byla ve Společnosti posuzována možnost efektivního zajištění proti tomuto měnovému riziku. V průběhu prvního pololetí 2006 se postupně podařilo zajistit finanční kontrakt, který ve své finální podobě dlouhodobá měnová rizika plně eliminuje. Uzavřen byl měnový forward na období let 2006 až 2019 v nominální hodnotě 97 460 tis. EUR s tím, že každoročně realizovanou částku tvoří hodnota 7 200 tis. EUR. Uvedená forwardová transakce plně zabezpečuje potenciální kurzové riziko vyplývající z posilování měnového kurzu CZK vůči EUR, a to od roku 2006 až do roku 2019. Ani v budoucích letech tak nevznikne z titulu cizoměnového vkladu do kapitálového fondu dceřiné společnosti kurzová ztráta s negativním dopadem do hospodářského výsledku Společnosti. Vhodnost uzavřeného zajišťovacího obchodu se plně projevila již v prosinci 2006, kdy byla dceřinou společností splacena částka 7 200 tis. EUR, která byla bankou souladu s uzavřeným obchodem převedena na CZK v dohodnutém měnovém kurzu. Případné neuzavření zajišťovacího obchodu by již v roce 2006 znamenalo negativní dopad do hospodářského výsledku Společnosti ve výši 8,8 mil. Kč. Reálná hodnota zbývajících finančních derivátů, pokrývající budoucí očekávané platby do roku 2019, byla k datu 31. 12. 2006 oceněna na hodnotu 160 388 tis. Kč, která je vykázána ve finančních aktivech Společnosti. Za účelem minimalizace všech finančních rizik má Společnost zpracovánu politiku jejich řízení. Pro jednotlivé typy a oblasti finančních rizik jsou stanoveny limity, které jsou pravidelně monitorovány. Hospodaření Společnosti ovlivňují i další vnější ekonomické faktory. Vedle devizových kurzů je to zejména vývoj úrokových sazeb na peněžním trhu. Společnost se snaží své dočasně volné finanční prostředky, které následně používá ke krytí svých investičních aktivit, co nejefektivněji zhodnotit pomocí konzervativní depozitní politiky při dodržování přísných vnitřních pravidel při jejich správě. I přes setrvávající nízké úrokové sazby na peněžním trhu dosáhly výnosy ze správy volných finančních prostředků výše 37 382 mil. Kč, což představuje oproti předchozímu roku navýšení o více než 60 %. Velmi důležitým aspektem k zajištění příznivého hospodářského výsledku je udržení nákladové oblasti na úrovni požadovaných hodnot. Významnou roli zde hraje controlling, který přiřazuje jednotlivé náklady dle místa a odpovědnosti jejich vzniku. Pravidelnou periodicitou jejich rozboru je na vedoucí příslušných útvarů vyvíjen tlak na splnění nastavených kritérií. Dalším nástrojem pro posouzení účelnosti vynakládaných nákladů je benchmarking. Společnost má v důsledku svého monopolního postavení ve svém předmětu podnikání velmi omezené možnosti pro porovnávání s obdobně zaměřenými subjekty v rámci České republiky. Proto byla již v roce 2000 zvolena možnost aktivně se spolupodílet na periodických benchmarkingových projektech zahrnujících porovnávání jednotlivých nákladových titulů významných evropských společností zajišťujících přepravu a skladování ropy a ropných produktů. Výsledky těchto benchmarkingových studií jsou ve Společnosti důsledně vyhodnocovány a využívány pro hledání vnitřních rezerv a možných úspor. Vedle zvýšených výnosů ze skladování ropy pro potřeby ČR-SSHR se tak na výborných hospodářských výsledcích Společnosti pozitivně promítla také optimalizace jednotlivých nákladových titulů.
14
Ve srovnání s předchozím rokem, který byl rovněž mimořádně úspěšný, dosáhla Společnost dalšího zvýšení jak zisku před zdaněním, tak i čistého zisku o více než 60 %. Výsledky hospodaření v letech 2000 - 2006 podle ČÚS 250
200
v mil. Kč
150
100
50
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Hospodářské výsledky Společnosti také umožnily jedinému akcionáři, Ministerstvu financí ČR, rozhodnout v roce 2006 o výplatě dividendy v hrubé hodnotě 60 Kč na 1 akcii o nominální hodnotě 1000 Kč. Dividendy byly rozděleny nejen ze zisku dosaženého v roce 2005, ale i z nerozděleného zisku let předchozích. Dividendy představovaly významný příspěvek do státního rozpočtu v částce 505 855 tis. Kč. Srážková daň z dividend ve výši 75 878 tis.Kč byla finančnímu úřadu zaplacena v říjnu 2006, zbývající čistá dividenda ve výši 429 977 tis.Kč byla Ministerstvu financí ČR vyplacena 15.ledna 2007. Na stavu majetku spravovaného Společností se významnou měrou podílí investiční činnost. Objem investic realizovaných v roce 2006 dosáhl úctyhodné částky 709,7 mil. Kč. Hlavní investiční akce byly zaměřeny na další rozšíření Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, výstavbu a modernizaci stávajících čerpacích stanic ropovodů, přeložku ropovodu okolo města Kolín a nový řídicí a komunikační systém SCADA na ropovodu IKL. Vedle těchto hlavních investičních akcí je ve Společnosti zajišťována celá řada dalších, jejichž cílem je nejen udržet majetek na špičkové technické úrovni, ale dále podporovat hlediska bezpečnostní a ochrany životního prostředí. O finanční síle Společnosti svědčí skutečnost, že veškeré investiční akce jsou dlouhodobě financovány výhradně z vlastních zdrojů. Splněním a překročením všech rozhodujících ekonomických parametrů stanovených pro rok 2006 byly potvrzeny velmi kvalitní základy pro další plynulý rozvoj Společnosti.
B)
2 Údaje o činnosti
Hlavní činnosti MERO ČR, a. s., představují přeprava ropy ze zahraničí ropovody IKL a Družba pro tuzemské rafinerie a skladování, resp. ochraňování, ropy pro ČR-SSHR. Veškeré uvedené tržby jsou realizovány od obchodních partnerů v České republice.
15
Rozdělení tržeb dle hlavních činností
(v mil. Kč )
Činnosti přeprava ropy skladování ropy
2006 1 482 357
2005 1 518 297
Celkem
1 839
1 815
Společnost nemá žádnou organizační složku. Stručný přehled nemovitostí vlastněných MERO ČR, a. s. pořizovací cena
výměra
(v tis. Kč)
(v m )
Stavby Pozemky
5 475 220 43 762
1 404 074
Celkem
5 518 982
1 404 074
Nemovitosti
2
Jedná se zejména o Centrální tankoviště ropy Nelahozeves, ropovody IKL a Družba včetně armaturních šachet, Areál servisních služeb Uhy, administrativní budovu MERO ČR, a. s., v Kralupech nad Vltavou a k nim příslušející pozemky ve vlastnictví Společnosti. Žádná nemovitost není zatížena zástavním právem. MERO ČR, a. s., není závislá na využívání žádných patentů, licencí či průmyslových smluv, které by zásadně ovlivňovaly její činnost.
Uzavřené obchodní smlouvy se zásadním významem pro podnikatelskou činnost a ziskovost MERO ČR, a. s. První smlouvu uzavřela MERO ČR, a. s., v roce 1996 s ČESKOU RAFINÉRSKOU, a.s., a týká se přepravy ropy ropovody IKL a Družba. Tato smlouva zavazuje MERO k provádění kvalitativní a kvantitativní přejímky ropy, k její přepravě ropovody a k provádění technologického míchání ropy pro odběratele. Smlouva dále stanovuje maximální ročně přepravitelný objem ropy i minimální požadovaný objem přepravy. Smlouva je platná až do roku 2010 včetně. Odběratel je povinen s předstihem oznamovat Společnosti nominaci pro každý kalendářní rok, která musí respektovat horní a dolní limit objemu přepravy. V případě nedodání nominace ropy ze strany odběratele ve stanoveném termínu lze nominaci určit na základě smlouvy automaticky. Přitom platí, že pokud s výjimkou vyšší moci nebo zavinění MERO přepraví MERO pro odběratele v kalendářním roce ropu v objemu nižším, než byla nominace stanovená pro příslušný rok, je odběratel povinen na konci takového kalendářního roku zaplatit na základě vyúčtování rozdíl mezi stanovenou nominací a skutečně přepraveným a odebraným množstvím ropy. Přepravní tarif je shodný pro oba ropovody. Tarif nemohl do konce roku 2005 klesnout pod tarif platný ke dni uzavření smlouvy. Nyní může být upravován pouze v souladu s dohodnutými vzorci, které vycházejí z pohybů v cenách vstupů. Tarif zahrnuje úplatu za služby poskytované MERO ČR, a. s., a MERO Pipeline GmbH. Kromě tohoto tarifu je odběratel povinen uhradit MERO skutečné náklady spojené s přepravou ropy ropovodem TAL v úseku Terst – Vohburg, a to ve výši tarifu účtovaného ropovodem TAL. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou s tím, že je nevypověditelná po dobu 12 let od data jejího uzavření. Poté ji lze vypovědět ve tříleté výpovědní lhůtě. Další smlouva o přepravě ropy ropovodem IKL a ropovodem Družba byla uzavřena se společností PARAMO, a.s., v roce 1996. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Dalším významným kontraktem je Smlouva o ochraňování státních hmotných rezerv uzavřená v roce 1994. Společnost se na základě této smlouvy zavazuje skladovat
16
a ochraňovat ve prospěch Česká republika – Správa státních hmotných rezerv (dále jen ČRSSHR) ropu využitelnou ke zpracování ve všech rafineriích v České republice. Dodatkem č. 10 uzavřeným koncem roku 2005 se mění smlouva „O ochraňování státních hmotných rezerv“ číslo 2/94, včetně dodatků číslo 1 – 9. Smlouva obsahuje konkretizaci stávajících skladovacích kapacit i závazek MERO ČR, a. s., k vybudování nových skladovacích kapacit pro potřeby ČR-SSHR až do roku 2008. ČR-SSHR platí Společnosti smluvně dohodnutou úhradu za ochraňování. Smlouva je uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2035. Důležitou smlouvou pro MERO ČR, a. s., je v neposlední řadě Smlouva o napojení zařízení Moravských naftových dolů na ropovod Družba u obce Klobouky u Brna, jež byla uzavřena v roce 2003 s Moravskými naftovými doly, a.s. Čtvrtou část tvoří komplex pojistných smluv, které zabezpečují pojistnou ochranu Společnosti. Pojištění majetku zahrnuje zejména živelní pojištění vybraných vlastních budov a staveb, pojištění odpovědnosti, pojištění movitých věcí a zásob. Další pojistné smlouvy kryjí odpovědnost pojistníka za škodu vzniklou jinému činností pojistníka. Pojistné krytí je smluvně sjednáno i na odpovědnost za škody na životním prostředí a za škody vzniklé v důsledku závažné havárie. Pojištěny jsou také dopravní prostředky a hasičská technika ve vlastnictví MERO ČR, a. s. Během posledních tří účetních období nebyla zahájena žádná soudní, správní nebo rozhodčí řízení, která by mohla významně ovlivnit finanční situaci Společnosti.
Přehled hlavních realizovaných a plánovaných investic akce hlavní akce Rehabilitace ropovodu Družba Přeložka Kolín Rozšíření CTR Nelahozeves Modernizace ČS ropovodu Družba Čerpací stanice Benešovice Nová SCADA (IKL) Nová SCADA (Družba) Částečné zdvojení RPV Družba ostatní akce celkem
2003
2004
133 690 2 861 450 417
6 849 5 627 332 809 670 1 661 6 420
2005
2006
2007
1 698 21 946 16 172
161 043 254 443 100 110
20 000 2 400 400 000 126 000
16 300 7 343
76 074 67 677
119 500 130 000
95 108
152 305
100 793
50 395
3 000 111 395
682 076
506 341
164 252
709 742
912 295
2008
2009
(v tis. Kč) 2010
450 000
300 000
450 000
7 500
67 500
130 000
100 000
100 000
100 000
557 500
467 500
680 000
Všechny výše uvedené investiční akce v daných letech jsou realizovány na území České republiky s výjimkou investiční akce Nová SCADA probíhající i na území SRN a jsou financovány z vlastních zdrojů Společnosti. Nejvýznamnější realizovanou investicí je akce Rozšíření Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, která doposud zvýšila skladovací kapacitu o 500 tis. m3 a bude dále pokračovat V. a VI. etapou. V jejich rámci budou vybudovány v letech 2006 až 2008 další dvě skladovací nádrže, každá s kapacitou 125 tis. m3. Společnost za poslední dvě účetní období nevyvinula žádné nové významné výrobky nebo postupy, a to i s ohledem na charakter své hlavní činnosti. Rovněž v tomto období nedošlo k přerušení podnikání Společnosti.
17
Přehled finančních investic
vklad do MERO Pipeline GmbH půjčky podnikům ve skupině
B)
(v tis. Kč) 2005 3 089 727 -
2006 2 881 503 -
3 Údaje o majetku a finanční situaci Společnosti
Informace o výhledu hospodářské situace Společnost pravidelně vyhodnocuje plnění jednotlivých dílčích cílů dlouhodobé strategie svého rozvoje do roku 2010. I v roce 2006 byly v rámci tohoto procesu posuzovány jak faktory vnějšího prostředí, které zásadně ovlivňují hospodářskou situaci Společnosti, tak i vnitřní zdroje, tedy silné a slabé stránky a rezervy Společnosti. Hodnoceny byly milníky strategických záměrů do roku 2010 a stanoveny konkrétní úkoly v následujících oblastech: -
další rehabilitování a modernizování ropovodu Družba, zajištění nového řídicího a komunikačního systému na ropovodu IKL, skladování a ochraňování ropy včetně rozšíření kapacity Centrálního tankoviště ropy, efektivní zajišťování finančních zdrojů, prohloubení a rozvinutí systému řízení rizik, další zkvalitňování zavedeného Integrovaného systému řízení.
Představenstvo Společnosti očekává i v roce 2007 zajištění hospodářských výsledků minimálně na úrovni dosažené v roce 2006. Tyto příznivé hospodářské výsledky jsou však podmíněny požadavky ze strany tuzemských rafinerií na množství ropy přepravované Společností za účelem jejího dalšího zpracování. Z požadavku jednotlivých rafinerií a závazných přepravních grafikonů je i pro rok 2007 dosažitelný objem přepravené ropy v úrovni 8 milionů tun. Přepravní tarif za 1 tunu ropy zůstává po dohodě s rafineriemi i v roce 2007 na úrovni vyplývající z dlouhodobé smlouvy o přepravě ropy uzavřené v roce 1996. Stejně tak nelze v roce 2007 předpokládat navýšení rezervních zásob ropy pro potřeby ČRSSHR. Současná kapacita 14 nádrží na Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves je pro potřeby státních hmotných rezerv plně využita. Dvě nové velkokapacitní nádrže ropy jsou ve výstavbě, jejich využití pro potřeby ČR-SSHR se předpokládá ve druhé polovině roku 2008. Zvýšení tržeb ze skladování a ochraňování zásob v těchto připravovaných nádržích tak lze reálně očekávat až v roce 2009. Cílem Společnosti je trvale se udržovat na úrovni současných špičkových firem v oboru. Společnost je plně vybavena a připravena reagovat na nové úkoly vycházející z hospodářské politiky státu i na rostoucí požadavky rafinerií. Přehled o stavu vlastního kapitálu (v tis. Kč)
2006 9 397 225
2005 9 537 287
MERO ČR, a. s., vlastní dceřinou společnost MERO Pipeline GmbH se sídlem Vohburg an der Donau v SRN.
18
Předmětem podnikání této společnosti je výstavba a provozování ropovodů a zařízení na skladování ropy a poskytování telekomunikačních služeb. Celkový upsaný základní kapitál činí 271 305 tis. Kč a je zcela splacen. Společnost netvoří žádné rezervy a podle metodiky Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a účetní politiky mateřské společnosti vytvořila za rok 2006 čistý zisk 6 097 tis. EUR (172 811 tis. Kč) a k datu 31. 12. 2006 vykazuje kumulovaný zisk 7 744 tis. EUR (209 158 tis. Kč). Podíl společnosti MERO ČR, a. s., na této dceřiné společnosti činí 100 %.
Hospodářský výsledek Společnosti za účetní období připadající na jednu tisícikorunovou akcii za poslední dva roky byl následující: (v Kč)
2006 29,04
2005 17,75
Akcionář Společnosti dne 20. června 2006 rozhodl o výplatě dividend za rok 2005 ve výši 505 855 tis. Kč (srážková daň 75 878 tis. Kč, čistá výše dividendy 429 977 tis. Kč je splatná 15. ledna 2007), tzn. hrubá dividenda ve výši 60 Kč na akcii o nominální hodnotě 1 000 Kč. Dividendy za rok 2004 nebyly na základě rozhodnutí akcionáře ze dne 27. června 2005 vypláceny. Společnost nemá ve své bilanci k 31. prosinci 2006 žádný nesplacený bankovní úvěr. K 31. prosinci 2006 Společnost vykazuje dlouhodobé závazky ve výši 2,6 mld. Kč. Jedná se především o emitované dluhopisy v objemu 2 mld. Kč splatné k 15. dubnu 2011, které nejsou zajištěny. Společnost neposkytla žádné zajištění jiným osobám. V roce 2006 nenabyla Společnost vlastní akcie ani zatímní listy. V roce 2006 neproběhla žádná státní, soudní nebo rozhodčí řízení, která mohla mít nebo v nedávné minulosti měla významný vliv na finanční situaci nebo ziskovost Společnosti nebo skupiny.
C)
Údaje o základním kapitálu
MERO ČR, a. s., je samostatnou akciovou společností a není členem žádné vyšší organizační struktury. Základní kapitál MERO ČR, a. s., činí 8 430 921 000 Kč, je zcela splacen a má následující skladbu kmenových akcií: 7 ks 13 ks 130 ks 921 ks
akcií na jméno ve jmenovité hodnotě akcií na jméno ve jmenovité hodnotě akcií na jméno ve jmenovité hodnotě akcií na jméno ve jmenovité hodnotě
1 000 000 000,- Kč 100 000 000,- Kč 1 000 000,- Kč 1 000,- Kč
V předcházejících třech letech ani v roce 2006 nedošlo ke změnám v základním kapitálu ani v počtu nebo druhu akcií, do kterých je rozložen. Jediným akcionářem Společnosti, který drží podíl 100 %, je Česká republika – Ministerstvo financí.
19
D)
Údaje o emitovaných cenných papírech
Společnost nevydala žádné cenné papíry, které opravňují k uplatnění práva na výměnu za jiné účastnické cenné papíry nebo na přednostní úpis jiných účastnických cenných papírů. Společnost nedrží žádné vlastní cenné papíry. Výnosy z akcií i z dluhopisů jsou zdaňovány podle zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění. Akcie MERO ČR, a. s. Společnost může vydat hromadné akcie. Hromadnou akcií je akcie, která nahrazuje více akcií Společnosti téhož druhu o stejné jmenovité hodnotě. Společnost je povinna na písemnou žádost vydat majiteli hromadné akcie do 90 dnů akcie jednotlivé, které hromadná akcie nahrazuje. Akcie jsou vydány v listinné podobě a nejsou veřejně obchodovatelné. Akcie na jméno jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva. Souhlas je nutné obdržet před nabídnutím akcií dalším akcionářům. Společnost nevydala akcie nezakládající podíl na základním kapitálu. Veřejná nabídka převzetí akcií Společnosti činěná třetími osobami, ani veřejná nabídka převzetí jiných společností činěná Společností nebyla v roce 2006 ani v roce předcházejícím učiněna. Práva a povinnosti akcionářů jsou obsaženy ve Stanovách Společnosti takto: 1. Akcionářem se rozumí majitel akcií Společnosti, jakož i držitel zatímních listů. 2. Práva a povinnosti akcionářů stanoví právní předpisy a tyto stanovy. Akcionářem Společnosti může být tuzemská i zahraniční právnická nebo fyzická osoba. 3. Akcionář má právo na podíl ze zisku Společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření určila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře ke jmenovité hodnotě akcií ostatních akcionářů v den, kdy bylo o vyplacení dividend rozhodnuto. Akcionář není povinen vrátit Společnosti dividendu přijatou v dobré víře. 4. Po dobu trvání Společnosti ani v případě jejího zrušení nemůže akcionář žádat vrácení majetkových vkladů. Při likvidaci Společnosti má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Výše tohoto podílu bude určena stejně jako v případě určení akcionářova podílu na zisku (dividendy). 5. S akciemi je spojeno právo akcionáře účastnit se na řízení Společnosti. Toto právo uplatňuje zásadně na valné hromadě, přičemž musí respektovat organizační opatření pro jednání valných hromad. Na valné hromadě může akcionář požadovat vysvětlení, podávat návrhy a hlasovat. Vznik práva na dividendu a lhůta pro její vyplacení nejsou Stanovami konkrétně upraveny. Rovněž tak Stanovy neupravují otázku, v čí prospěch přechází nárok na dividendu v případě jeho neuplatnění akcionářem.
20
Podmínky stanovené v zakládacích dokumentech pro změny výše základního kapitálu jsou následující: 1. O zvýšení a snížení základního kapitálu (tím není dotčeno oprávnění představenstva podle § 210 obchodního zákoníku) Společnosti a o způsobu jeho provedení rozhoduje valná hromada. Činí tak za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy, zejména obchodním zákoníkem. Základní kapitál nelze snížit vzetím akcií z oběhu na základě losování. O snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu rozhoduje valná hromada Společnosti, přičemž toto rozhodnutí musí být v souladu s obchodním zákoníkem. 2. Má-li být zvýšení základního kapitálu Společnosti provedeno upsáním nových akcií, valná hromada stanoví způsob a podmínky jejich upisování i splácení. 3. Při zvýšení základního kapitálu Společnosti převodem části zisku do základního kapitálu rozhodne valná hromada o způsobu zvýšení buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií. 4. Rozhoduje-li valná hromada o snížení základního kapitálu Společnosti, nesmí tento kapitál snížit pod minimální hranici stanovenou obecně závaznými právními předpisy. K převodu cenných papírů dochází na základě ustanovení obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) a zákona o cenných papírech (591/1992 Sb.). Akcie na jméno jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva. Souhlas je nutné obdržet před nabídnutím akcií dalším akcionářům. Další podrobnosti upravují stanovy. Dluhopisy MERO ČR, a. s. Celková hodnota emise dluhopisů MERO ČR, a. s., činí 2 000 000 000,- Kč a je splatná v roce 2011, ISIN CZ 0003500605. Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydány v listinné podobě s kuponovými archy připojenými k nim v době emise a mají jmenovitou hodnotu 100 000,- Kč. Jejich celkový počet činí 20 000 kusů. Emisní cena se rovná 100 % jmenovité hodnoty dluhopisů. K převodu práv z dluhopisů a kuponů dochází jejich předáním. Majitel dluhopisů či kuponů bude považován (s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jinak) za výlučného majitele dluhopisu nebo kuponu bez ohledu na to, zda dluhopis nebo kupon jsou již splatné, a bez ohledu na jakákoliv oznámení vlastnických práv či spoluvlastnických podílů k dluhopisu nebo kuponu i bez ohledu na jakékoliv nápisy na dluhopisu nebo kuponu či oznámení o předchozí ztrátě nebo odcizení dluhopisu nebo kuponu. Žádné osobě nevznikne odpovědnost za to, že takto s majitelem dluhopisu nebo kuponu jedná. Prvním administrátorem emise je Česká spořitelna, a. s., se sídlem Na Příkopě 29, Praha 1, jejímž prostřednictvím mohou majitelé dluhopisu vykonávat svá majetková práva spojená s cennými papíry. První určenou provozovnou administrátora je Expozitura centrály České spořitelny, a. s., Olbrachtova 1929/62, Praha 4. Výplatními místy jsou vybrané pobočky administrátora, jejichž seznam je uveřejňován v souladu s podmínkou 13. prospektu. Dluhopisy jsou přijaty k obchodování na volném trhu dluhopisů Burzy cenných papírů Praha. Pokud nedojde k předčasnému splacení nebo odkoupení a zrušení dluhopisů, budou splaceny v jejich jmenovité hodnotě dne 15. dubna 2011. Dluhopisy znějí na Kč. Dluhopisy jsou úročeny od 15. dubna 1996 pevnou úrokovou sazbou 10,30 % a úroky jsou vypláceny za každý uplynulý rok vždy k 15. dubnu.
21
Úrok z dluhopisu je vyplácen pouze proti předložení a odevzdání kuponu ve výplatním místě administrátora a) bezhotovostním převodem na bankovní účet příjemce vedený bankou v České republice, sdělený administrátorovi příjemcem platby nejpozději současně s předložením a odevzdáním kuponu nebo b) v hotovosti proti předložení a odevzdání kuponu. Právo na vyplacení jmenovité hodnoty dluhopisu a úroků se promlčí, pokud dluhopisy nebo splatné kupony nebudou předloženy k proplacení a odevzdány do 10 let od data, kdy se příslušná platba stala splatnou. Způsob a rozsah ručení třetí osobou za splacení dluhopisů a vyplácení úroků z nich nejsou prospektem ani jiným dokumentem stanoveny. Způsob ustanovení zástupce schůze majitelů ani ustanovení o pořadí práva na uspokojení z dluhopisů v poměru k ostatním existujícím nebo budoucím závazkům Společnosti nejsou v prospektu obsaženy. Emise dluhopisů byla vydána v souladu s právním řádem České republiky a řídí se zákonem č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Jakékoliv spory vyplývající z emisních podmínek dluhopisů budou předloženy ke konečnému rozhodnutí Rozhodčímu soudu při Obchodní komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v souladu s platným rozhodčím řádem komory. Odvolání do řádně vydaného arbitrážního nálezu není přípustné. Řádně vydaný arbitrážní nález je vykonatelný příslušným soudem. Tato arbitrážní doložka je samostatně vymahatelná.
E)
Přehled příjmů členů představenstva, dozorčí rady a vedoucích osob přijatých od Společnosti v roce 2006
Informace o všech peněžitých a naturálních příjmech, které přijali za účetní období roku 2006 členové představenstva, dozorčí rady a vedoucí osoby od Společnosti a od osob ovládaných Společností: (v tis. Kč) peněžní příjmy
naturální příjmy
celkem
Představenstvo celkem
12 841
192
13 033
z toho: odměny za výkon funkce v představenstvu
3 312
-
3 312
z toho: vedoucí osoby
1 008
-
1 008
mzdy za činnost v pracovním poměru
9 529
192
9 721
z toho: vedoucí osoby
2 932
52
2 984
10 749
175
10 924
6 634
39
6 673
4 115
136
4 251
Dozorčí rada celkem z toho: odměny za výkon funkce v dozorčí radě mzdy za činnost v pracovním poměru
22
Principy odměňování představenstva, vedoucích osob a dozorčí rady Předseda, místopředseda a členové představenstva Společnosti jsou za svoji činnost ve statutárním orgánu odměňováni na základě Smlouvy o výkonu funkce schválené dozorčí radou. Odměny jsou vypláceny měsíčně fixní částkou, o jejíž výši rozhoduje valná hromada. V případě, je-li člen představenstva soukromě životně kapitálově pojištěn, může mu být v souladu se Smlouvou o výkonu funkce rovněž poskytnut příspěvek na kapitálové životní pojištění. Uvedený příspěvek je součástí peněžních příjmů. Vedoucí osoba, která vykonává funkci v představenstvu a současně je v pracovním poměru ke Společnosti, je za svoji činnost v pracovním poměru odměňována na základě Manažerské smlouvy schválené dozorčí radou. Společnost vyplácí vedoucí osobě v měsíčních splátkách mzdu, jejíž roční výši určuje dozorčí rada. Současně Společnost vyplácí vedoucí osobě pohyblivou složku mzdy (tzv. bonus) až do výše 75 % roční hrubé mzdy, a to v závislosti na plnění jmenovitých úkolů navržených představenstvem a schválených dozorčí radou. Pro rok 2006 byly představenstvu stanoveny následující jmenovité úkoly: hospodářský výsledek, hotovostní likvidita, rentabilita vlastního kapitálu, dodržení časového a věcného harmonogramu investiční akce „Rozšíření Centrálního tankoviště ropy“ a zajištění recertifikačního auditu Integrovaného systému řízení. Vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů schvaluje dozorčí rada na základě auditované účetní závěrky Společnosti. Na dobu výkonu funkce poskytuje Společnost vedoucí osobě rovněž služební vozidlo i pro soukromé užívání. V rámci naturálních příjmů je vedoucí osobě poskytován příspěvek na stravování a limitované pohonné hmoty pro soukromé účely. Předseda, místopředsedové a členové dozorčí rady Společnosti jsou za svoji činnost v tomto orgánu odměňováni na základě Smlouvy o výkonu funkce schválené valnou hromadou. Výše fixní měsíční odměny je stanovena valnou hromadou Společnosti. Při skončení výkonu funkce je členu dozorčí rady, vzhledem ke konkurenční doložce sjednané ve Smlouvě o výkonu funkce, poskytováno odchodné ve výši šestinásobku měsíční odměny. Členům dozorčí rady, kteří jsou současně zaměstnanci Společnosti, je vedle odměny za výkon funkce vyplácena mzda za činnost v pracovním poměru ke Společnosti. V rámci naturálních příjmů je těmto zaměstnancům Společnosti poskytován příspěvek na stravování, případně i limitované pohonné hmoty pro soukromé účely.
Za účetní období 2006 byly auditorům a poradcům uhrazeny tyto odměny (bez DPH): účetní a daňové poradenství
260 tis. Kč
audit IAS/IFRS nekonsolidované závěrky za rok 2005 audit IAS/IFRS konsolidované závěrky za rok 2005
1 351 tis. Kč 665 tis. Kč
předaudit IAS/IFRS nekonsolidované závěrky za rok 2006 předaudit IAS/IFRS konsolidované závěrky za rok 2006
516 tis. Kč 254 tis. Kč __________
platby auditorům celkem
3 046 tis. Kč
23
F)
Údaje o osobách odpovědných za výroční zprávu a ověření účetní závěrky
Osoby odpovědné za výroční zprávu Ing. Jaroslav Pantůček, předseda představenstva a generální ředitel Ing. Vlastimil Boura, člen představenstva a finanční ředitel (osoba odpovědná za účetnictví) Ing. Věra Vlasáková, vedoucí oddělení účetnictví a daní (osoba odpovědná za účetní závěrku) Čestné prohlášení Při vynaložení veškeré přiměřené péče jsou podle našeho nejlepšího vědomí údaje obsažené ve Výroční zprávě správné a nebyly v ní zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit její význam. Účetní závěrky za poslední dvě období byly ověřeny auditorem a výrok auditora uvedený ve Výroční zprávě odpovídá skutečnosti. Ing. Jaroslav Pantůček
Ing. Vlastimil Boura
Ing. Věra Vlasáková
……………………
……………………
……………………
Osoby odpovědné za ověření účetní závěrky Za rok 2006: Ernst & Young Audit & Advisory, s.r.o., člen koncernu Praha 2, Karlovo náměstí 10 Licence č. 401 Ing. Josef Pivoňka, dekret č. 1963 Za rok 2005: Ernst & Young Audit & Advisory, s.r.o., člen koncernu Praha 2, Karlovo náměstí 10 Licence č. 401 Ing. Josef Pivoňka, dekret č. 1963
G)
Ostatní informace o Společnosti
G)
1 Provoz ropovodů IKL a Družba a CTR Nelahozeves
V roce 2006 bylo ropovody Družba a IKL přepraveno celkem 7 966 243 tun ropy, což je historicky nejvyšší přeprava za dobu existence MERO ČR, a. s. Stejně jako v předchozích letech MERO ČR, a. s., splnila veškeré požadavky zákazníků na termíny a kvalitu přepravy a skladování ropy. Ropovodem Družba bylo dodáno 5 429 310 tun, z tohoto množství bylo 212 353 tun ropy Moravských naftových dolů Hodonín (MND). Ropovodem IKL bylo do České republiky přepraveno 2 536 933 tun ropy.
24
Pro čerpání ropy z Moravských naftových dolů byl do řídicího systému ropovodu Družba instalován systém automatického startu dávek moravské ropy, který zajišťuje bezproblémový start dávky v sledovacím systému dávek rop „Batchtracking“ v ropovodu Družba do rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Do řídicího systému ropovodu Družba byl v průběhu roku nainstalován systém přenosu hladin z nádrží v ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s., rafinerie Litvínov. Tento systém umožňuje neustálé sledování přírůstku hladiny čerpané ropy ropovodem Družba do rafinerie v Litvínově. Pro bezporuchový a bezpečný provoz ropovodů Družba a IKL jsou tato potrubí pravidelně čištěna a provádí se na nich vnitřní inspekce. V roce 2006 proběhlo měření celé trasy ropovodu Družba inspekčním ježkem se zaměřením na krytí potrubí a zvýšenou tvrdost materiálu. Na základě výsledků měření jsou prováděny odkryvy potrubí, kde se v případě potřeby provede instalace objímky nebo výměna části potrubí za nové. Tím je zajištěno udržování původních provozních parametrů ropovodu. V průběhu roku byla zahájena investiční akce, která zajistí vytvoření záložního velínu pro řízení ropovodu Družba a CTR Nelahozeves. Tento velín je určen pro řízení v případě nefunkčnosti řídicího velínu v CTR Nelahozeves. Začátkem roku 2006 byla provedena přeložka ropovodu Družba DN 500 u města Kolín. Veškeré práce spojené s touto investiční akcí byly prováděny tak, aby neomezily provoz rafinerií a nebyla ohrožena bezpečnost provozu ropovodu. V roce 2006 byly zahájeny práce na modernizaci Čerpací stanice PC 26 Klobouky, která je srdcem ropovodu Družba, neboť musí být při čerpání ropy do ČR stále v provozu. Na této čerpací stanici byla 4 čerpadla cca z roku 1964 a v roce 1995 byla provedena jejich repase. Na podzim 2006 byl proveden ostrý propoj, kterým byla dvě původní čerpadla odpojena, a na konci roku 2006 byla zařazena do čerpání ropovodem Družba ostrým propojem dvě nová čerpadla. Všechny tyto práce probíhaly tak, aby nedošlo k omezení čerpání ropovodem Družba. Funkčnost čerpadel, která jsou vybavena měničem otáček, se plně projevila v závěru roku 2006. Na počátku roku 2006 byla do řídicího systému ropovodu Družba začleněna armatura na ropovodu DN 500 u odbočky do rafinerie PARAMO, která umožňuje rychlejší a bezpečnější čerpání ropy do této rafinerie z Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves v případě přerušení dodávek ropovodem Družba. Příjem parafinických rop ropovodem IKL, a to zejména při průchodu čisticího ježka, byl spolehlivě řešen regulačním ventilem PCV 60002, který je nainstalován na obchvatu hlavního regulačního ventilu PCV 60001. Instalací pomocného regulačního ventilu PCV 60002 se vyloučilo ucpávání hlavního regulačního ventilu PCV 60001 a tím i mimořádné odstavování ropovodu z důvodu jeho čištění. V roce 2006 byla na ropovodu IKL u obce Benešovice zahájena výstavba čerpací stanice, která umožní čerpat ropovodem IKL bezpečněji vysoce parafinické ropy, které zpracovává rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Na trase ropovodu IKL se pokračovalo v zateplování elektrodomků, které zlepšilo bezpečnost provozu a snížilo odběr elektrické energie v těchto objektech. Vzhledem k umístění štoly u Nelahozevsi v blízkosti řeky Vltavy se uskutečnilo její vyčištění. V roce 2006 byla opět prováděna pravidelná činnost kontroly trasy ropovodu Družba a IKL jak v terénu, tak v objektech MERO ČR, a. s. (armaturní šachty a čerpací a předávací stanice). Navíc se po celý rok prováděla pravidelná letecká kontrola tras obou ropovodů.
25
Provoz Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves probíhal bez problémů ohrožující přepravu a skladování ropy, a to i přes to, že se na CTR Nelahozeves uskutečnila celá řada oprav a investičních akcí. Tyto činnosti kladly vysoké nároky na dodržování bezpečnosti práce a technologických postupů. Díky velkému důrazu, který Společnost klade na prevenci a školení, nedošlo na CTR Nelahozeves v roce 2006 k žádné mimořádné události. Od počátku roku 2006 se provedla optimalizace početního a profesního obsazení směn obsluhy CTR Nelahozeves. Dále byla realizována celá řada drobných vylepšení provozu CTR Nelahozeves, některé na podnět vlastních zaměstnanců. K podávání těchto návrhů jsou zaměstnanci MERO ČR, a. s., dlouhodobě motivováni v systému kontinuálního zlepšování. V roce 2006 pokračovalo systematické školení dispečerů, operátorů a obsluhy CTR v systému vzdělávání „Operátor 21“. Nově byl zaveden systém vzdělávání „Údržbář 21“ i pro pracovníky údržby. V těchto vzdělávacích systémech byla proškolena řada pracovníků provozu MERO ČR, a. s., kteří jsou nyní schopni nastoupit na pozici, která je nutná pro obsluhu ropovodů a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves v případě výpadku pracovníka z důvodu dlouhodobé nemoci nebo organizačních změn. Za účelem zaškolování pracovníků v řízení ropovodu Družba a CTR Nelahozeves a trénování činností při vzniku mimořádné situace byla zahájena investiční akce na vytvoření trenažéru ropovodu Družba a CTR Nelahozeves. Trenažér bude zprovozněn v roce 2007.
G)
2 Investiční činnost
Celkový objem investic realizovaných v roce 2006 dosáhl částky 709,7 mil. Kč. V průběhu roku 2006 byla zahájena realizace důležitých hlavních staveb jako Rozšíření Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves II., Přeložka ropovodu, produktovodu a optického kabelu Kolín, Intenzifikace čerpací stanice Klobouky, Stavba čerpací stanice Benešovice, Nová SCADA na ropovodu IKL a projektové práce pro akci Modernizace čerpací stanice Nové Město. Hlavní stavby Na počátku července 2006 byla zahájena realizace stavby Rozšíření Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves II., výstavba V. a VI. etapy – nádrž H11 a H12. Realizací těchto nádrží bude skladovací kapacita Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves rozšířena o dalších 250 000 m3 ropy. Smlouva o dílo se sdružením firem Metrostav a.s. a ČKD PRAHA DIZ, a.s., byla podepsána na základě výsledků veřejného zadávacího řízení. Podle uzavřené smlouvy o dílo a plánovaného harmonogramu prací mají být skladovací nádrže a jejich provoznětechnické zázemí dokončeno a uvedeno do provozu do 25 měsíců od zahájení prací. V roce 2006 proběhla kompletní realizace stavby Přeložka ropovodu, produktovodu a optického kabelu Kolín. Tato liniová stavba v délce cca 12,5 km byla zahájena v únoru 2006 a její uvedení do zkušebního provozu bylo uskutečněno v plánovaném termínu v červnu téhož roku. Práce realizovala na základě výsledků veřejného zadávacího řízení společnost Plynostav Pardubice holding akciová společnost. V polovině roku 2006 byly také zahájeny montážní a stavební práce na akci Intenzifikace Čerpací stanice Klobouky. Proběhla instalace dvou nových čerpadel a související stavební práce a práce na modernizaci elektrorozvodny. Práce provádí firma Metrostav a.s. Akce bude pokračovat v roce 2007, kdy budou osazena další dvě čerpadla.
26
Výstavba Čerpací stanice Benešovice byla zahájena v druhé polovině roku 2006. Na základě výsledků veřejného zadávacího řízení ji realizuje společnost ČKD PRAHA DIZ, a.s. Dokončení stavby je plánováno v roce 2008. V roce 2006 byla zahájena ve spolupráci s MERO Pipeline GmbH realizace akce Nová SCADA na ropovodu IKL. Po vyhodnocení výběrového řízení a po poměrně složitých jednáních byla uzavřena smlouva na dodávku nového řídicího systému pro ropovod IKL s německou firmou Pichler Engineering GmbH. Tento nový řídicí systém bude zahrnovat nejmodernější prvky a bude světovou špičkou. Oproti stávajícímu systému umožní např. dálkovou údržbu, přesnější rozpoznání a lokalizaci případného úniku ropy a obsahuje i další zlepšení v oblasti bezpečnosti provozu. Termín uvedení do plného provozu je v březnu 2008, přičemž harmonogram činností na rok 2006 byl splněn. Pro akci Modernizace Čerpací stanice Nové Město byly zahájeny přípravné projektové práce a příprava zadávacího řízení veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb. Ostatní investiční akce Dále probíhala realizace nebo přípravné a projektové práce pro další tzv. drobné akce a nákupy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tyto akce přispěly hlavně ke zvýšení bezpečnosti provozu ropovodů, modernizaci řídicích a komunikačních systémů a zvýšení ochrany životního prostředí a bezpečnosti požární ochrany.
G)
3 Informační systémy
V rozšiřování funkcionality IT bylo pokračováno v budování Document Management Systému, především v oblasti technické dokumentace zařízení. Řešení je budováno na platformě SW FileNet a je úzce provázáno s firemním ERP systémem Helios Green (dříve LCS Noris). Některé dokumenty do DMS jsou nyní pořizovány na speciálním pracovišti, vybaveném skenerem s technologií VirtualReScan, která zajišťuje vynikající čitelnost pořízených obrazů. Do ostrého provozu byl uveden systém D-Help pro zajištění rychlé pomoci všem uživatelům IT. Výpočetní a datová kapacita byla posílena o tři servery. Celý systém je zajišťován zálohováním SW Network Legato. Neustále je rozvíjen a datově doplňován geografický informační systém (GIS).
G)
4 Corporate Responsibility „CR je závazek společnosti přispívat k udržitelnému ekonomickému rozvoji, spolupracovat se zaměstnanci, jejich rodinami, místní komunitou a společností s cílem zvýšit kvalitu jejich života.“
Ve svém Etickém kodexu společnost MERO ČR, a. s., vymezuje základní hodnoty, na kterých staví. Základními pilíři pravidel způsobu podnikání společnosti jsou zejména vytváření nekorupčního prostředí, důslednost plnění dohod, vědomí společné zodpovědnosti za úspěch firmy, partnerské myšlení, trvalé rozvíjení důvěry, týmová práce, kompetentní otevřenost a srozumitelnost v komunikaci či trvalé zlepšování procesů a výkonů. Ve vzájemném postoji mezi Společností a zaměstnanci je kladen důraz na spokojenost zaměstnanců, otevřenost změnám, flexibilitu a mobilitu, sdílení znalostí a zkušeností. V oblasti postoje k veřejné správě klade Společnost důraz mj. na transparentní zaznamenání všech účetních transakcí, otevřenost v poskytování informací a dodržování zákonů a právních předpisů. Ve vztahu k okolní komunitě se zaměřuje na sponzoring, ochranu
27
životního prostředí a odpovědnost za důsledky působení naší firmy a za trvale udržitelný rozvoj. Nedílnou součástí sociálně a společensky odpovědné firmy je také projev dárcovství (filantropie) společnosti. Tuto skutečnost si společnost MERO ČR, a. s., plně uvědomuje, a proto je společenská odpovědnost nedílnou součástí jejích podnikatelských aktivit. Při poskytování sponzorských darů společnost MERO ČR, a. s., v roce 2006 postupovala v souladu se Stanovami společnosti MERO ČR, a. s., a zejména pak dle: -
ustanovení § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a
-
Usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 1998 č. 816, a navazujících usnesení vlády České republiky stanovujících pravidla postupu poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu.
Ve své politice dárcovství se společnost MERO ČR, a. s., v roce 2006 zaměřila a svými dary podpořila oblast kultury, školství, vědy a péče o mládež, zdravotnictví a charitativní, humanitární a sociální, a to zejména v těch regionech, v nichž společnost MERO ČR, a. s., působí v rámci svých podnikatelských aktivit. V oblasti kultury podpořila společnost MERO ČR, a. s., ve spolupráci s Národním památkovým ústavem projekt obnovy Státního zámku Veltrusy, který byl vážně poškozen povodní v roce 2002. Druhým projektem byl 8. ročník Světového romského festivalu KHAMORO 2006, který se konal ve dnech 22. až 27. května 2006. V oblasti školství, vědy a péče o mládež společnost podpořila například projekt prevence boje proti negativním jevům jako je závislost na návykových látkách a šikana, přispěla na dovybavení školských zařízení a dětských center, rozvoj mimoškolní zájmové činnosti dětí a mládeže a podpořila akce pořádané pro handicapované děti a mládež směřující k jejich integraci. V oblasti zdravotnictví byly podpořeny projekty, které zkvalitňují lékařskou péči širokému okruhu pacientů. V oblasti charitativní, humanitární a sociální poskytla MERO ČR, a. s., finanční prostředky na zlepšení kvality poskytované péče a dovybavení ústavů sociální péče a dalších zařízení a na organizování aktivit pro děti a mládež ze sociálně vyloučených komunit. Mezi opakovaně podporované projekty patří projekt „Stop násilí na dětech!“, či projekty zaměřené na pomoc týraným dětem. Ochrana životního prostřední, prevence znečištění a minimalizace negativních vlivů na životní prostředí patří trvale k prioritám MERO ČR, a. s. Systém environmentálního managementu je trvale udržován a každoročně auditován renomovanou certifikační společností DNV Czech Republic s.r.o. Do preventivních bezpečnostních a ekologických opatření a nejmodernějšího zabezpečení provozu tankoviště ropy a ropovodů jsou vkládány nemalé finanční prostředky, kterými se snaží Společnost minimalizovat následky případných havárií resp. tyto události úplně eliminovat. Cvičení na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi i na trasách ropovodů probíhají za účasti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému ČR.
28
U svých dodavatelů klade MERO velký důraz na to, aby se angažovali v oblastech ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a kvality. Při jejich výběru se proto zaměřujeme mj. i na to, jakým způsobem se při poskytování svých služeb v těchto oblastech chovají, a při jejich činnostech je na dodržování zásad ochrany životního prostředí a všech legislativních požadavků kladen maximální důraz. Pro zaměstnance MERO ČR, a. s., je šetrné chování k životnímu prostředí samozřejmostí. V MERO ČR, a. s., působí odborová organizace ZO OS ECHO MERO ČR, a. s., a to již od roku 1995. Vedení Společnosti s odborovou organizací spolupracuje zejména v oblasti péče o zaměstnance, bezpečnosti práce, ochrany zdraví zaměstnanců a ochrany životního prostředí. Společnost měla uzavřenou kolektivní smlouvu na období let 2003 až 2006 se zástupci zaměstnanců, základní organizací OS ECHO MERO ČR, a. s. V druhé polovině roku 2006 bylo zahájeno vyjednávání mezi odborovou organizací MERO ČR, a. s., a vedením Společnosti o nové kolektivní smlouvě na léta 2007 – 2010. Kolektivní vyjednávání bylo úspěšně zakončeno v lednu 2007 podepsáním nové kolektivní smlouvy. MERO ČR, a. s., poskytuje zaměstnancům široké spektrum zaměstnaneckých výhod. Mezi nejvýznamnější z nich patří příspěvek na penzijní a životní pojištění, sociální výpomoci, prostředky související s péčí o zdraví a odborným rozvojem zaměstnanců nebo čerpání finančních prostředků na rehabilitačně-sportovní a kulturní služby. Společnost usiluje o stálý odborný a profesní rozvoj svých zaměstnanců, a proto vynakládá značnou část finančních prostředků (cca 5 % mzdových nákladů Společnosti) na školení zaměstnanců včetně periodických školení vyplývajících ze zákona, otevřených kurzů pro zvyšování a prohlubovaní kvalifikace zaměstnanců a vzdělávání manažerských rezerv, konference a pracovní stáže. Počet a struktura zaměstnanců skutečný stav přepočtený stav ženy muži
rok 2006 116 115 28 88
rok 2005 116 117 27 90
rok 2004 119 120 29 90
rok 2006 22,4 32,8
rok 2005 23,1 35,0
rok 2004 23,5 35,3
43,1 1,7
40,2 1,7
40,4 0,8
Kvalifikační struktura zaměstnanců nejvyšší dosažené vzdělání vysokoškolské úplné střední/ úplné střední odborné s maturitou střední s výučním listem základní
V roce 2006 proběhl v MERO ČR, a. s., Motivační audit, který byl zaměřen na průzkum názorové hladiny u zaměstnanců Společnosti v oblasti motivace a jejího významu pro vedení zaměstnanců. S výsledky auditu byli zaměstnanci seznámeni a dále se s nimi pracuje. Na výsledky motivačního auditu byl brán zřetel při kolektivním vyjednávání. MERO ČR, a. s., se každoročně zúčastňuje průzkumu odměňování firmy Hay Group. Výstupy z průzkumů jsou implementovány do interního systému odměňování a hodnocení zaměstnanců.
29
Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců MERO ČR, a. s., je výzvou pro dosažení co nejvyšší úrovně bezpečnosti. Společnost trvale dbá na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dodržování příslušných norem a nařízení pravidelně kontrolují odpovědní zaměstnanci Společnosti. Stav a funkčnost systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byl kladně hodnocen zástupci státního odborného dozoru pro jednotlivé kraje při pravidelných ročních kontrolách. Při svých činnostech nemůže Společnost opomenout platnou legislativu České republiky a Evropské unie. Hlavním cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci. Všechna opatření přispívají značnou měrou k tomu, že v MERO ČR, a. s., je tradičně velmi nízká pracovní úrazovost. Zavedený systém se odráží např. v trvale se snižující četnosti úrazů ve Společnosti, která je hluboko pod republikovou úrovní (průměr ČR je 2 úrazy na 100 pracovníků). V roce 2006 nebyl zaznamenán žádný registrovaný pracovní úraz a k 31. 12. 2006 uplynulo 3 140 dnů bez registrovaného pracovního úrazu.
G)
5 Integrovaný systém řízení
V souladu s harmonogramem implementace a trvalého zlepšování ISŘ byl ve dnech 21. a 22. června 2006 proveden druhý dozorový audit uvedeného systému řízení. Audit provedla skupina auditorů od renomované mezinárodní certifikační organizace DNV Czech Republic s.r.o. V průběhu tohoto auditu nebyly identifikovány žádné odchylky od požadavků systémových norem a specifikace. Závěrečným výrokem auditorů byla potvrzena platnost certifikátů ISŘ. Tímto auditem je ukončena tříletá perioda platnosti vydaných certifikátů. V roce 2007 bude proveden recertifikační audit. Stávající certifikovaný ISŘ je postupně rozšiřován o požadavky normy ISO 27001:2005 a ČSN ISO/IEC TR 13335, které se zabývají problematikou zajištění informační bezpečnosti. Zpracované dokumenty jsou postupně implementovány do certifikovaného ISŘ. Tento systém zatím nebude certifikován. O případné certifikaci tohoto systému bude operativně rozhodnuto podle potřeb Společnosti. Součástí ISŘ je Bezpečnostní dokumentace zpracovaná dle požadavků novelizovaného zákona č. 59/2006 Sb. v platném znění a návazné vyhlášky č. 256/2006 Sb. Tato dokumentace je zpracována pro CTR Nelahozeves, přečerpávací stanice (Klobouky, Velká Bíteš a Nové Město) a koncová zařízení (Litvínov a PARAMO Pardubice). V roce 2006 byla provedena revize Bezpečnostní dokumentace pro koncové zařízení PARAMO Pardubice. Nástroje vytvořené a používané v rámci ISŘ vedou k trvalému zlepšování celého systému řízení. Integrovaný systém řízení se stal nezbytnou součástí řídicího procesu Společnosti.
G)
6 Strategie řízení rizik
Strategie řízení rizik stanoví základní směry chování Společnosti usilující o nejvyšší možnou míru ochrany bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, životního prostředí, majetku a příjmů Společnosti i třetích stran. Z hlediska řízení rizik je cílem společnosti MERO ČR, a. s., minimalizace všech možných dopadů rizik vycházejících z předmětu podnikání Společnosti do hospodářských výsledků při zachování podnikatelského potenciálu Společnosti.
30
Lidé, majetek, dobré jméno, spokojenost zákazníka a schopnost produkovat zisk jsou nejdůležitějšími aktivy společnosti MERO ČR, a. s. Jejich zachování a ochrana je nezbytným základem pro nepřetržitý růst a dlouhodobou existenci Společnosti. Řízení rizik je rozhodovací proces, který zahrnuje identifikaci a hodnocení rizika (pravděpodobnost a rozsah možných škod) a zavedení nákladově efektivních opatření k zacházení s riziky tak, aby byla odstraněna nebo snížena možnost vzniku škod. Zásady řízení rizik komplexně stanoví přístup k řízení rizik v MERO ČR, a. s., s tím, že specifické postupy jsou rozvedeny v samostatných strategiích a jsou vyjádřeny ve strategických cílech v jednotlivých oblastech: ¾
integrace odpovídajících přístupů a postupů k řízení rizik do všech řídicích, kontrolních a výkonných struktur Společnosti,
¾
postupy pro včasné zjištění zvýšeného rizika (rizikových podmínek) a vznikajících krizových situací,
¾
postupy pro řešení krizových situací,
¾
zabezpečení finančních prostředků, které vyvažují účinky škod při dlouhodobě co nejnižších nákladech na zajištění řízení rizik, krytí rizik (finanční a věcné) pojištěním a přenosem rizika.
G)
7 Havarijní a požární zabezpečení „Nejsprávnější cestou předcházení haváriím je prevence.“
Základní strategií MERO ČR, a. s., je dosáhnout takové úrovně bezpečnosti, aby činností Společnosti nemohlo dojít k ohrožení života a zdraví zaměstnanců, obyvatel v okolí, majetku a životního prostředí. Skladování ropy a její přeprava klade na Společnost odpovědnost věnovat havarijní bezpečnosti a požární ochraně veškerých objektů mimořádnou pozornost. Vzhledem k této skutečnosti je havarijní prevence prioritou havarijního systému.
Požární ochrana Požární bezpečnost CTR Nelahozeves a stabilní hasicí zařízení je na vysoké úrovni. Tento standard je neustále kontrolován a je prověřována jeho funkčnost. Havarijní zabezpečení a represní činnosti jsou smluvně zajištěny s jednotkou HZS Kaučuk, a.s., a jednotkami HZS Středočeského kraje. Vysoké úrovně požárního zabezpečení bylo dosaženo vhodnou organizací požární ochrany, připraveností a akceschopností smluvních jednotek požární ochrany, výchovnou a vzdělávací činností všech zaměstnanců, ověřováním akceschopnosti a havarijní připravenosti ve spolupráci s jednotkami HZS ČR a dalšími složkami Integrovaného záchranného systém. To potvrzuje i skutečnost, že škody způsobené požáry jsou za posledních 10 let nulové. V květnu 2006 uspořádala MERO ČR, a. s., pravidelné zasedání a mezinárodní pracovní seminář pro členy projektu LASTFIRE (Large Athmosperic Storage Tank Fire). Jedná se o eliminaci rizik spojených s provozem nádrží velkého průměru s plovoucí střechou a případných požárů. Zasedání se zúčastnili zástupci 21 petrolejářských společností (BP, SHELL, CHEVRON, IDEMITSU, MOL, NESTE OIL, PETROTRANS, Saudi Aramco, TAKREER, TOTAL atd.). Havarijní zabezpečení ropovodu Družba a ropovodu IKL je zajištěno smluvně jednotkami HZS ČR. Mezi Ministerstvem vnitra – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného
31
sboru ČR (dále MV – GŘ HZS ČR) a MERO ČR, a. s., probíhá již několik let oboustranně výhodná spolupráce při řešení úkolů spojených s havarijním zabezpečením. V rámci havarijní prevence vybavila MERO ČR, a. s., na základě smluvního vztahu jednotky HZS dvou krajů na liniové části ropovodu IKL technikou pro likvidaci případných ropných havárií. V havarijním zabezpečení ropovodu Družba se postupně realizovala koncepce, která byla zavedena pro havarijní systém ropovodu IKL a zajišťuje jeho vyšší úroveň. Represní činnost a havarijní zabezpečení tzv. prvního sledu při likvidaci mimořádných událostí zajišťují jednotky smluvních HZS příslušných 7 spádových krajů. Protože řešení případných mimořádných událostí na liniové části ropovodů a CTR Nelahozeves vyžaduje koordinaci řady složek Integrovaného záchranného systému, provádíme pravidelně modulární prověřování havarijního informačního systému a možných druhů havárií. Tato cvičení umožňují ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory jednotlivých krajů vytvářet stále dokonalejší systém podporující prevenci havárií a jejich případnou likvidaci.
Prevence závažných havárií Ve Společnosti je celkem 6 objektů, které byly povinny zpracovat bezpečnostní dokumentaci dle zákona o prevenci závažných havárií. Veškerá bezpečnostní dokumentace byla schválena krajskými úřady a byla vydána rozhodnutí o schválení. Ve Společnosti je zaveden systém řízení bezpečnosti a vedení Společnosti pravidelně přezkoumává systém řízení prevence závažných havárií (PZH). Kontroly plnění požadavků na systém řízení PZH jsou zajištěny prováděním auditů systému řízení PZH. V MERO ČR, a. s., byla aktualizována Politika prevence závažných havárií, kterou schválil generální ředitel Společnosti. Za uplynulý rok nedošlo ve Společnosti k žádné závažné havárii definované zákonem o prevenci závažných havárií.
H)
Dceřiná společnost MERO Pipeline GmbH
Ekonomika (Údaje jsou převzaty z účetní závěrky dceřiné společnosti zpracované podle účetních předpisů platných ve Spolkové republice Německo.)
Výhradním předmětem činnosti MERO Pipeline GmbH je přeprava a skladování ropy pro mateřskou společnost MERO ČR, a. s., resp. pro společnost ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., V roce 2006 bylo ropovodem TAL přepraveno a převzato k přepravě 2,586 mil. tun ropy. Ropovodem IKL bylo do CTR Nelahozeves přepraveno 2,548 mil. tun ropy. Plán přepravy ropy ropovodem IKL byl splněn na 106,6 %. Složení druhů dopravovaných rop za rok 2006 v % je znázorněno v grafu níže. MERO Pipeline GmbH vytvořila v roce 2006 zisk po zdanění ve výši 0,643 mil. EUR.
32
Zastoupení typů rop na přepravě IKL 2006
1,1% 0,3%
2,0%
5,2%
0,2% 15,3%
75,9%
Sahara Azeri Light
Amna Amal Zaikinskaya
Syrien Light Melliah
Tengiz(CPC)
Výnosy V roce 2006 dosáhly výnosy výše 22,3 mil. EUR, z čehož celkové tržby činily 21,7 mil. EUR. Tržby z přepravy ropy byly ve výši 21,35 mil. EUR, což odpovídá 98,4 % celkových tržeb. Ostatní tržby ve výši 0,35 mil. EUR obsahují především přeúčtování přístavních poplatků za tankery v Terstu a přeúčtování alikvotního podílu nákladů na mateřskou společnost MERO ČR, a. s., v souvislosti s projekčními pracemi na investiční akci „Výměna řídicího systému SCADA ropovodu IKL“. Finanční výnosy dosáhly v roce 2005 výše 0,23 mil. EUR a jsou tvořeny úrokovými výnosy.
Náklady Celkové náklady byly v roce 2006 na úrovni 21,47 mil. EUR, přičemž podíl variabilních nákladů činil 43 %, podíl fixních nákladů 56,9 % a podíl finančních nákladů 0,1 %. Variabilní náklady představovaly 9,22 mil. EUR a jsou tvořeny převážně náklady spojenými s přepravou ropy ropovodem TAL z Terstu do tankoviště ve Vohburgu a spotřebou elektrické energie na tankovišti ve Vohburgu a. d. Donau (96,8 %). Ostatní variabilní náklady pak tvoří náklady za přístavní poplatky za tankery v Terstu a přeúčtování alikvotních nákladů (3,6 %). Fixní náklady činily v roce 2006 12,21 mil. EUR a většinu z nich tvoří odpisy firemního majetku (63 %), osobní náklady (19,5 %) a ostatní provozní a administrativní náklady (17,1 %). Finanční náklady představovaly částku 0,034 mil. EUR a jsou tvořeny především vyplacenými úroky spojenými s věcnými břemeny na pozemcích podél trasy ropovodu IKL a nákladovými úroky. MERO Pipeline GmbH investovala v roce 2006 částku ve výši 1,88 mil. EUR. Základním cílem provedených investičních akcí, jež jsou schvalovány mateřskou společností, bylo udržet zařízení ropovodu IKL a tankoviště ve Vohburgu a. d. Donau na co nejvyšší technicko-kvalitativní úrovni a zároveň zvýšit efektivitu provozování ropovodu a tankoviště. Investiční politika byla v roce 2006 ovlivněna především pokračováním investiční akce
33
„Výměna řídicího systému SCADA ropovodu IKL“, kde celkové roční investice činily 1,04 mil. EUR (55,3 % z celkových investic). Z dalších významných realizovaných investic je možné zmínit výměnu indikátorů u infračervených hlásičů nádrží č. 1 a 2, novou centrálu hlásičů požárů, vybudování osvětlovacího zařízení na tankovišti, vybudování ochranných zdí proti povodním na vybraných armaturních stanicích na trase ropovodu IKL, pořízení účetního softwaru, nákup dvou nových služebních vozidel a odkoupení 7 optických vláken podél trasy ropovodu do vlastnictví společnosti.
Personalistika MERO Pipeline GmbH zaměstnávala v roce 2006 v průměru 33 zaměstnanců, z toho 12 zaměstnanců (směnových operátorů) je přímo odpovědných za řízení provozu a kontrolu ropovodu. Tito zaměstnanci jsou většinou vyučení a pracují v třísměnném provozu. Ostatní zaměstnanci mají převážně vysokoškolské vzdělání. Všichni zaměstnanci si své znalosti prohlubují prostřednictvím interních a externích školení. Průměrný věk zaměstnanců společnosti je 43,6 let. V průběhu roku 2006 došlo v rámci racionalizačních opatření ke snížení počtu zaměstnanců o 3, k 31. 12. 2006 tedy činil počet zaměstnanců MERO Pipeline GmbH 32, z toho 3 zaměstnanci pracují na částečný pracovní úvazek. Zároveň došlo ke změně organizační struktury společnosti, v jejímž důsledku byl snížen počet oddělení ze šesti na čtyři. Tím došlo k optimalizaci organizační struktury a zvýšení efektivity práce. V roce 2006 byl v souvislosti se vstupem MERO Pipeline GmbH do Svazu zaměstnavatelů implementován systém zařazení zaměstnanců do pracovních a platových skupin.
Bezpečnost a ekologie Na bezpečnost provozu ropovodu IKL a tankoviště ve Vohburgu a. d. Donau a na dodržování nejvyšších ekologických standardů je dlouhodobě v MERO Pipeline GmbH kladen velký důraz. MERO Pipeline GmbH v minulosti nakoupila, jako náhradu za zásahy do životního prostředí spojené s výstavbou ropovodu IKL, 23 náhradních ploch určených k zalesnění. S nimi dále nakládá podle tzv. Průvodního plánu péče o krajinu Ministerstva práce, rodiny a sociálního pořádku Svobodného státu Bavorsko. V roce 2006 byla ukončena všechna rekultivační opatření související s výstavbou ropovodu IKL. V oblasti bezpečnosti provozování ropovodu a tankoviště společnost plně respektuje všechny povinnosti vyplývající z provozního povolení na provozování ropovodu a investičními akcemi se snaží v maximální možné míře o její další zvýšení. Ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému Německa bylo v minulosti poskytnuto k užívání 97 zařízení pro norné stěny a 18 zařízení pro minimalizaci škod vzniklých potenciálním únikem ropy podél trasy ropovodu. Funkčnost a připravenost těchto zařízení jsou pravidelně prověřována při cvičeních všech složek Integrovaného záchranného systému. Těchto plánovaných cvičení se účastní požární sbory, policie, zástupci příslušných bavorských úřadů a firem, se kterými má MERO Pipeline GmbH uzavřeny smlouvy o pomoci s těžkou technikou v případě mimořádných událostí. Dceřiná společnost má vypracovány poplachové a zásahové plány pro dálkové vedení ropovodu a tankoviště pro případ mimořádných událostí. Tyto plány jsou pravidelně aktualizovány, zasílány na příslušné nadřízené orgány a jejich funkčnost je prověřována jednak při plánovaných cvičeních, jednak nezávislým subjektem.
34
Provoz a údržba V průběhu roku 2006 začaly práce na realizaci investičního projektu „Výměna řídicího systému SCADA ropovodu IKL“, jehož dodavatelem je společnost Pichler Engineering GmbH. Ukončení tohoto projektu je plánováno v roce 2008. V květnu 2006 byla zjištěna závada na nádrži č. 2 na tankovišti ve Vohburgu, která spočívá v malém uniku ropy do meziprostoru dvojitého dna nádrže. MERO Pipeline GmbH okamžitě podnikla všechny nezbytné kroky k řešení této situace. Byla ustanovena pracovní skupina složená ze zástupců MERO Pipeline GmbH i MERO ČR, a. s., jejímž úkolem bylo navrhnout další časový a věcný postup a následně realizovat vhodné řešení. K vyčištění, opravě nádrže a následným opatřením dojde v průběhu druhého a třetího čtvrtletí 2007. V oblasti katodové ochrany ropovodu IKL se v roce 2006 realizovala opatření proti korozi, která vyplynula z výsledků intenzivního měření kvality izolace v roce 2005. Na odkrytých místech na trase ropovodu byla opravena izolace a provedeno měření tloušťky stěny potrubí za účasti TÜV. Nikde nebyl zjištěn takový úbytek materiálu potrubí, který by měl za následek snížení koeficientu bezpečnosti ropovodu. V průběhu roku pokračovaly práce na testování mechanických a ultrazvukových hlásičů průchodů čistících ježků a ježka EDAG. Po jejich vyhodnocení budou v roce 2007 přijata příslušná opatření. V roce 2006 došlo k vybudování ochranných zdí proti povodním na armaturních stanicích č. 1 a 2, stejné opatření bude na armaturní stanici č. 5 provedeno v roce 2007.
Významné události Dne 7. února 2006 byl z funkce jednatele MERO Pipeline GmbH odvolán Ing. Petr Baran. Druhý jednatel této společnosti Ing. Vladimír Soják odešel z funkce jednatele na vlastní žádost ke dni 30. dubna 2006. Dne 20. března 2006 byl jmenován jednatelem společnosti MERO Pipeline GmbH JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek. Na konci června 2006 bylo ropovodem IKL do CTR Nelehozeves přepraveno 20 mil. tun ropy od uvedení ropovodu do provozu. V první polovině roku úspěšně proběhl pravidelný audit norem ISO 9001:2000, ISO 14001 a OHSAS 18001, který byl proveden firmou DNV Czech Republic s.r.o.
35
I)
Zpráva dozorčí rady
ZPRÁVA dozorčí rady MERO ČR, a. s., o přezkoumání účetní závěrky sestavené v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a návrhu na rozdělení zisku a roční zprávy představenstva MERO ČR, a. s., o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku v roce 2006 Dozorčí rada přezkoumala předloženou účetní závěrku ověřenou auditorem, seznámila se s auditorskou zprávou o ověření účetní závěrky akciové společnosti, návrhem na rozdělení zisku za rok 2006 a roční zprávou představenstva MERO ČR, a. s., o podnikatelské činnosti Společnosti v roce 2006 a stavu jejího majetku. Současně provedla kontrolu čerpání prostředků na finanční a věcné dary politickým stranám a hnutím za rok 2006. Dozorčí rada MERO ČR, a. s., a)
b)
konstatuje 1.
Účetní závěrka byla sestavena předepsaným způsobem.
2.
Rozdělení zisku a podnikatelská činnost jsou v souladu s platnými právními předpisy, stanovami a strategickými záměry Společnosti. V hospodaření Společnosti nebyly zjištěny nedostatky.
3.
Akciová společnost neposkytla v roce 2006 finanční ani věcné dary politickým stranám a hnutím.
doporučuje jedinému akcionáři v působnosti valné hromady, Ministerstvu financí České republiky 1.
Schválit účetní závěrku k 31. prosinci 2006 sestavenou v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a rozdělení zisku MERO ČR, a. s., za rok 2006 ve smyslu předloženého návrhu a roční zprávu představenstva MERO ČR, a. s., o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku v roce 2006.
2.
Schválit zprávu o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci 2006 dle § 66a, odst. 9, obchodního zákoníku.
Kralupy nad Vltavou 26. dubna 2007
JUDr. Jiří Korb, MBA předseda dozorčí rady MERO ČR, a. s.
36
J)
Zpráva auditora k výroční zprávě Společnosti k 31. prosinci 2006
a
účetní
závěrka
VÝROK AUDITORA
Akcionáři společnosti MERO ČR, a.s.: I.
Ověřili jsme účetní závěrku společnosti MERO ČR, a.s., (dále jen „společnost“) k 31. 12. 2006 uvedenou na stranách 39 až 67, ke které jsme 16. dubna 2007 vydali výrok následujícího znění: Ověřili jsme přiloženou účetní závěrku společnosti MERO ČR, a.s., sestavenou k 31. prosinci 2006 za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006, tj. rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled o změnách vlastního kapitálu, přehled o peněžních tocích, a přílohu, včetně popisu používaných významných účetních metod. Údaje o společnosti MERO ČR, a.s., jsou uvedeny v bodě 1 přílohy této účetní závěrky. Odpovědnost statutárního orgánu účetní jednotky za účetní závěrku Za sestavení účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií a za věrné zobrazení skutečností v ní odpovídá statutární orgán společnosti MERO ČR, a.s. Jeho odpovědností je navrhnout, zavést a zajistit vnitřní kontroly nad sestavováním účetní závěrky a věrným zobrazením skutečností v ní tak, aby neobsahovala významné nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou, zvolit a uplatňovat vhodné účetní metody a provádět účetní odhady, které jsou s ohledem na danou situaci přiměřené. Odpovědnost auditora Naším úkolem je vydat na základě provedeného auditu výrok k této účetní závěrce. Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech, Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. V souladu s těmito předpisy jsme povinni dodržovat etické normy a naplánovat a provést audit tak, abychom získali přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje provedení auditorských postupů, jejichž cílem je získat důkazní informace o částkách a skutečnostech uvedených v účetní závěrce. Výběr auditorských postupů závisí na úsudku auditora, včetně toho, jak auditor posoudí rizika, že účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou. Při posuzování těchto rizik auditor přihlédne k vnitřním kontrolám, které jsou relevantní pro sestavení účetní závěrky a věrné zobrazení skutečností v ní. Cílem posouzení vnitřních kontrol je navrhnout vhodné auditorské postupy, nikoli vyjádřit se k účinnosti vnitřních kontrol. Audit zahrnuje též posouzení vhodnosti použitých účetních metod, přiměřenosti účetních odhadů provedených vedením společnosti i posouzení celkové prezentace účetní závěrky. Domníváme se, že získané důkazní informace jsou dostatečné a vhodné a jsou přiměřeným základem pro vyjádření výroku auditora. Výrok auditora Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných souvislostech věrně a poctivě zobrazuje aktiva, pasiva a finanční situaci společnosti MERO ČR, a.s., k 31. 12. 2006 a výsledky jejího hospodaření a peněžní toky za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií.
37
Ověřili jsme také účetní závěrku společnosti MERO ČR, a.s., k 31. prosinci 2005 a naše zpráva ze 3. března 2006 obsahovala výrok bez výhrad. II. Ověřili jsme též soulad výroční zprávy s výše uvedenou účetní závěrkou. Za správnost výroční zprávy je zodpovědné vedení společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedeného ověření stanovisko o souladu výroční zprávy s účetní závěrkou. Ověření jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl ověření tak, aby získal přiměřenou jistotu, že informace obsažené ve výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných souvislostech v souladu s příslušnou účetní závěrkou. Účetní informace obsažené ve výroční zprávě na stranách 4 až 38 jsme sesouhlasili s informacemi uvedenými v účetní závěrce k 31. prosinci 2006. Jiné než účetní informace získané z účetní závěrky a z účetních knih společnosti jsme neověřovali. Jsme přesvědčeni, že provedené ověření poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora. Podle našeho názoru jsou účetní informace uvedené ve výroční zprávě ve všech významných souvislostech v souladu s výše uvedenou účetní závěrkou. III. Prověřili jsme dále věcnou správnost údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti MERO ČR, a.s., k 31. prosinci 2006 uvedené ve výroční zprávě na stranách 68 až 72. Za sestavení této zprávy o vztazích je zodpovědné vedení společnosti MERO ČR, a.s. Naším úkolem je vydat na základě provedené prověrky stanovisko k této zprávě o vztazích. Prověrku jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy vztahujícími se k prověrce a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, abychom plánovali a provedli prověrku s cílem získat střední míru jistoty, že zpráva o vztazích neobsahuje významné nesprávnosti. Prověrka je omezena především na dotazování pracovníků společnosti a na analytické postupy a výběrovým způsobem provedené prověření věcné správnosti údajů. Proto prověrka poskytuje nižší stupeň jistoty než audit. Audit zprávy o vztazích jsme neprováděli, a proto nevyjadřujeme výrok auditora. Na základě naší prověrky jsme nezjistili žádné významné věcné nesprávnosti údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti MERO ČR, a.s., k 31. prosinci 2006.
Ernst & Young Audit & Advisory, s.r.o., člen koncernu osvědčení č. 401 zastoupený partnerem
Josef Pivoňka auditor, osvědčení č. 1963 16. dubna 2007 Praha, Česká republika
38
Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2006 Odst. přílohy Výnosy Externí přeprava Opravy a udržování Spotřeba materiálu a energie Osobní náklady Odpisy Ostatní provozní náklady, netto
1 839 213
1 815 210
4 4 7, 8 4
-611 419 -39 995 -41 689 -105 010 -432 643 -118 653
-659 255 -43 831 -41 272 -92 803 -418 583 -162 675
489 804
396 791
37 382 -206 000 -4 374 8 837
23 013 -206 012 -12 936 2 452
325 649
203 308
-80 850
-53 672
244 799
149 636
16
Zisk před zdaněním Daň z příjmů
5
Čistý zisk
39
Překlasifikováno 2005
4
Provozní zisk Úrokové výnosy Nákladové úroky Kurzové zisky/(ztráty) Ostatní finanční výnosy, netto
2006
Rozvaha k 31. 12. 2006 Odst. přílohy
2006
31. 12. Překlasifikováno 2005
Aktiva Stálá aktiva Pozemky, budovy a zařízení, brutto Pozemky, budovy a zařízení - Oprávky a snížení hodnoty Pozemky, budovy a zařízení, netto Nehmotná aktiva Majetková účast v dceřiné společnosti Dlouhodobá finanční aktiva Jiný dlouhodobý majetek
7 7 7
11 430 299 - 3 965 379 7 464 920
10 826 081 -3 541 018 7 285 063
8 10 9 11
2 244 2 881 503 366 554 29 075
7 502 3 089 727 211 001 223
10 744 296
10 593 516
1 552 693 270 681 224 912 37 136
1 217 799 251 681 253 349 35 353
2 085 422
1 758 182
12 829 718
12 351 698
8 430 921 142 950 121 895 701 459
8 430 921 135 450 0 970 916
9 397 225
9 537 287
16 17
2 000 000 280 784
2 000 000 271 943
5
277 476
158 133
2 558 260
2 430 076
17
296 952
237 031
6 16
429 977 147 304
0 147 304
874 233
384 335
12 829 718
12 351 698
Stálá aktiva celkem Oběžná aktiva Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Krátkodobá finanční aktiva Pohledávky a ostatní aktiva Zásoby
12 12 13 14
Oběžná aktiva celkem Aktiva celkem Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Zákonný rezervní fond Zajišťovací fond Nerozdělený zisk
15 15
Vlastní kapitál celkem Dlouhodobé závazky Dlouhodobé dluhy bez části splatné do jednoho roku Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky Odložený daňový závazek Dlouhodobé závazky celkem Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky Závazek z nevyplacených dividend Část dlouhodobých dluhů splatná do jednoho roku Krátkodobé závazky celkem Pasiva celkem
40
Výkaz o změně vlastního kapitálu
Základní kapitál
Zákonný rezervní fond
Nerozdělený zisk
Zajišťovací fond
Celkem
8 430 921
132 250
825 379
0
9 388 550
0 0 0
3 200 0 0
-3 200 -899 149 636
0 0 0
0 -899 149 636
8 430 921
135 450
970 916
0
9 537 287
Přecenění zajišťovacích derivátů Čistý zisk Celkové výnosy a náklady za období
0 0
0 0
0 244 799
121 895 0
121 895 244 799
0
0
244 799
121 895
366 694
Změny v rezervním fondu Výplata dividend Ostatní
0 0 0
7 500 0 0
-7 500 -505 855 -901
0 0 0
0 -505 855 -901
8 430 921
142 950
701 459
121 895
9 397 225
Stav k 1. 1. 2005 Změny v rezervním fondu Ostatní Čistý zisk Zůstatek k 31. 12. 2005
Zůstatek k 31. 12. 2006
41
Výkaz peněžních toků k 31. 12. 2006 Překlasifikováno 2005
2006 Peněžní toky z provozní činnosti: Zisk před zdaněním Úpravy o: Odpisy Změna stavu opravných položek Úrokové náklady/výnosy (Zisk)/Ztráta z prodeje dlouhodobého majetku Úpravy reálné hodnoty u investic do finančního majetku Rozpuštění dotace Ostatní nepeněžní operace
325 649
203 308
432 643 4 134 168 618 -1 066 -6 765 -13 606 13 813
418 583 64 182 999 -1 571 -3 304 -13 606 -24 566
Peněžní tok z provozní činnosti před změnami pracovního kapitálu
923 420
761 907
Snížení stavu pohledávek a ostatních aktiv Snížení/(Zvýšení) stavu zásob Zvýšení stavu závazků a ostatních pasiv Zvýšení krátkodobých finančních aktiv
-415 -4 396 68 762 0
147 624 16 653 3 383 -251 681
Peněžní prostředky vytvořené provozní činností
987 371
677 886
-206 000
-206 012
781 371
471 874
Peněžní toky z investiční činnosti: Nabytí stálých aktiv Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Změna stavu dlouhodobých finančních aktiv Přijaté úroky
-608 935 1 215 208 224 29 982
-161 671 1 775 182 970 14 025
Čistý peněžní tok spotřebovaný investiční činností
-369 514
37 099
Peněžní toky z finanční činnosti: Zvýšení/(Splacení) závazků z finančního leasingu Uhrazená daň z dividend Ostatní
-124 -75 878 -901
-104 -899
Čistý peněžní tok z finanční činnosti
-76 903
-1 003
Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Stav peněžních prostředků na začátku účetního období Vliv pohybu měnových kurzů
334 954 1 217 799 -60
507 970 709 911 -82
Stav peněžních prostředků na konci účetního období
1 552 693
1 217 799
Vyplacené úroky Čistý peněžní tok (spotřebovaný)/vytvořený provozní činností
Účetní závěrka byla schválena představenstvem dne 16. dubna 2007 a jménem Společnosti ji podepsali: Ing. Jaroslav Pantůček předseda představenstva a generální ředitel
Ing. Vlastimil Boura člen představenstva a finanční ředitel
42
1.
Základní informace o společnosti
MERO ČR, a.s. („Společnost“) je akciová společnost, která byla založena podle práva platného v České republice. Společnost vznikla dne 1. 1. 1994 sloučením společnosti PETROTRANS, a.s., a společnosti MERO IKL, a.s., a sídlí v Kralupech nad Vltavou, Veltruská 748, Česká republika. Jejím hlavním předmětem činnosti je přeprava ropy ropovody, skladování ropy a provozování ropovodů. Společnost je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a české části ropovodu IKL. Společnost je nejvýznamnějším přepravcem ropy do České republiky a dále je nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy v České republice. Akcionáři Společnosti podílející se 10 a více procenty na základním kapitálu Společnosti: Ministerstvo financí České republiky
2.
100 %
Přehled obecných účetních zásad
a) Účetní standardy Základní účetní postupy použité při přípravě účetní závěrky jsou popsány níže. Tyto účetní postupy byly aplikovány na všechny vykazované roky, pokud není uvedeno jinak. Účetní závěrka byla zpracována podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“) ve znění přijatém Evropskou unií. IFRS obsahuje standardy a interpretace schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a Komisí pro výklad mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC). Ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, vyplývá, že od 1. 1. 2005 je společnost povinna připravit účetní závěrku v souladu s IFRS, které byly přijaty EU (Nařízení ES č. 16906/2002). V současné době s ohledem na aktivity Společnosti neexistují žádné rozdíly mezi účetními postupy dle IFRS přijatými Společností a IFRS, které byly přijaty EU. Účetní závěrka je samostatnou účetní závěrkou Společnosti a splňuje požadavky IFRS s ohledem na přípravu účetní závěrky mateřské společnosti. Společnost sestavuje také konsolidovanou účetní závěrku zpracovanou za stejné účetní období v souladu s IFRS, která byla schválena představenstvem 16. 4. 2007 a je uložena v sídle Společnosti. Účetní závěrka byla zpracována na principu historických pořizovacích cen, s výjimkou realizovatelných aktiv, finančních derivátů a realizovatelných finančních aktiv, jak je popsáno v účetních postupech níže. Příprava účetní závěrky v souladu s IFRS vyžaduje použití určitých kritických účetních odhadů. Odhady je také nezbytné použít při aplikaci účetních postupů Společnosti. Oblasti vyžadující větší míru rozhodování nebo komplexnost a oblasti, kde předpoklady a odhady jsou pro účetní závěrku významné, jsou uvedeny v odstavci 2 v). Částky uvedené v této účetní závěrce jsou vykázány v tisících korun českých (pokud není uvedeno jinak). Standardy a interpretace nově přijaté v roce 2006: IAS 21 Dopady změn měnových kurzů (revidovaný v roce 2005) Společnost aplikovala dodatky vydané k IAS 21, dle kterých všechny kursové rozdíly vyplývající z peněžních položek, které jsou součástí čisté investice společnosti do zahraničního subjektu, jsou vykázány jako samostatná položka vlastního kapitálu v účetních výkazech bez ohledu na měnu, ve které je peněžní položka denominována. Aplikace těchto dodatků neměla žádný dopad na účetní závěrku Společnosti. IFRIC 4 Určení, zda smlouva obsahuje leasing (účinnost od 1. ledna 2006) Dopad spojený s přijetím této interpretace na Společnost nebyl významný.
43
Vydané účetní standardy a interpretace, které nebyly Společností přijaty před datem účinnosti: IFRS 7, IAS 30 a IAS 32 (vydaný v roce 2005, účinnost od 1. ledna 2007) Finanční nástroje: Zveřejnění Společnost neočekává významné dopady na rozvahu a výkaz zisku a ztráty spojené s přijetím tohoto standardu od data účinnosti 1. ledna 2007. Přijetí tohoto standardu ovlivní některé údaje nezbytné pro zveřejnění v příloze k účetní závěrce. Dodatek k IAS 1 (vydaný v roce 2005, účinnosti od 1. ledna 2007) Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, zveřejňování kapitálu - Společnost neočekává významné dopady na rozvahu a výkaz zisku a ztráty spojené s přijetím tohoto dodatku od data účinnosti 1. ledna 2007. Přijetí tohoto dodatku ovlivní některé údaje nezbytné pro zveřejnění v příloze k účetní závěrce. IFRS 8 Provozní segmenty (účinnost od 1. ledna 2009) - Společnost neočekává významné dopady na rozvahu a výkaz zisku a ztráty spojené s přijetím tohoto standardu od data účinnosti 1. ledna 2009. Přijetí tohoto standardu ovlivní některé údaje nezbytné pro zveřejnění v příloze k účetní závěrce. IFRIC 7 Aplikace metody přehodnocení podle IAS 29 Účetní závěrky v hyperinflačních ekonomikách (účinný od 1. března 2006) – tato interpretace se netýká aktivit Společnosti. IFRIC 9 Přehodnocení vložených derivátů (účinnost od 1. června 2006) – Společnost neočekává významné dopady spojené s přijetím této interpretace od data účinnosti 1. června 2006. IFRIC 10 Mezitímní účetní výkaznictví a snížení hodnoty (účinnost od 1. listopadu 2006) – Společnost neočekává významné dopady spojené s přijetím této interpretace od data účinnosti 1. listopadu 2006. IFRIC 12 Koncesní smlouvy na poskytování služeb (účinnost od 1. ledna 2008) - Společnost neočekává významné dopady spojené s přijetím této interpretace od data účinnosti 1. ledna 2008. IFRIC 8 Rozsah působnosti IFRS 2 (účinnost od 1. května 2006) IFRIC 11 Platby vlastními akciemi a platby akciemi ve skupině IFRS 2 (účinnost od 1. března 2007) Společnost neočekává významné dopady spojené s přijetím těchto interpretací. Společnost nemá v úmyslu aplikovat tyto standardy a interpretace před datem jejich účinnosti. b) Funkční měna a měna vykazování Položky obsažené v účetní závěrce Společnosti jsou oceněny měnou, která nejlépe zobrazuje ekonomickou podstatu zásadních událostí a okolností týkajících se daného subjektu („funkční měna“). Účetní závěrka je vyjádřena v českých korunách, což je funkční měna i měna vykazování Společnosti. c) Transakce v cizích měnách a zůstatky v cizích měnách Transakce v cizích měnách jsou účtovány přepočtené na funkční měnu s použitím denního kurzu. Zisky a ztráty vyplývající z úhrady těchto transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a pasiv v cizích měnách jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztráty, s výjimkou transakcí k zajištění peněžních toků přeceněných do vlastního kapitálu. Zůstatky peněžních položek v cizích měnách se na konci roku přeceňují kurzem platným ke konci roku. Zůstatky nepeněžních položek, které jsou vedeny v historických cenách vyjádřených v cizí měně, se na konci roku nepřeceňují, ale vykáží za použití směnného kurzu k datu transakce. d) Pozemky, budovy a zařízení Pozemky, budovy a zařízení, případně jejich významné součásti, jsou prvotně zaznamenány v pořizovací ceně nebo ve vlastních nákladech a jsou s výjimkou pozemků odpisovány, jak je uvedeno níže. Zůstatková hodnota zahrnuje i případné snížení hodnoty aktiva (snížení hodnoty). Pozemky jsou následně zachyceny pořizovací cenou sníženou o opravné položky na snížení hodnoty.
44
Pořizovací cena pozemků, budov a zařízení zahrnuje veškeré náklady, které přímo souvisejí s uvedením jednotlivých položek hmotných aktiv do stavu umožňujícího předpokládané použití. Vlastní náklady, které se používají pro ocenění majetku vyrobeného ve Společnosti, zahrnují materiálové náklady, přímé mzdové náklady a příslušnou část výrobních režijních nákladů. Náklady na běžnou údržbu a opravy se účtují do nákladů období, v němž byly vynaloženy. U pozemků se předpokládá neomezená životnost, a proto nejsou odpisovány. Odpisy jsou vypočteny rovnoměrnou metodou na základě předpokládané doby použitelnosti majetku, která je stanovena takto:
Budovy, stavby Stroje, přístroje a zařízení Dopravní prostředky Počítačové vybavení
Počet let 30 – 45 5 – 30 4–8 3–8
Při likvidaci nebo vyřazení majetku se jeho pořizovací cena vyřadí z rozvahy spolu s oprávkami vztahujícími se k tomuto majetku. Čistý zisk nebo ztráta se zahrne do ostatních provozních nákladů. Pokud zůstatková hodnota aktiva přesahuje jeho odhadovanou zpětně získatelnou hodnotu, je zůstatková hodnota aktiva snížena na jeho zpětně získatelnou hodnotu (viz odstavec 2 s). e) Nehmotná aktiva Nehmotná aktiva se oceňují pořizovací cenou. Nehmotná aktiva vyrobená ve Společnosti nejsou, s výjimkou výdajů na vývoj, aktivována a výdaje se účtují do nákladů v roce, v němž byly vynaloženy. Účetní hodnota nehmotných aktiv se prověřuje z hlediska možného snížení v případě, že události nebo změna skutečností naznačují, že účetní hodnota majetku je vyšší než jeho zpětně získatelná hodnota. Nehmotná aktiva se odpisují rovnoměrně po předpokládanou dobu použitelnosti. f) Investice a ostatní finanční aktiva Společnost klasifikuje svá finanční aktiva do následujících kategorií: Finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty, investice držené do splatnosti a realizovatelná finanční aktiva. Finanční aktiva získaná především za účelem vytváření zisku z krátkodobých cenových fluktuací jsou klasifikována jako finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty a jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv. Investice s pevným termínem splatnosti, u kterých má vedení Společnosti úmysl a schopnost držet je do splatnosti, jsou klasifikovány jako investice držené do splatnosti a jsou zahrnuty do běžných nebo do dlouhodobých aktiv v závislosti na období, ve kterém proběhne jejich vypořádání. Úvěry a pohledávky jsou aktiva s pevnými nebo určitelnými platbami, které nejsou obchodovány na veřejném trhu. Takováto aktiva jsou vedena v zůstatkové hodnotě za použití metody efektivních úrokových sazeb a jsou zahrnuta do běžných nebo do dlouhodobých aktiv v závislosti na období, ve kterém proběhne jejich vypořádání. Finanční aktiva, která má Společnost v úmyslu držet po dobu neurčitou, avšak má možnost je prodat z důvodů řešení likvidity nebo změny úrokové sazby, jsou klasifikována jako realizovatelná finanční aktiva; tyto investice jsou zahrnuty do položky dlouhodobých aktiv, pokud vedení nemá výslovný záměr držet je po dobu kratší
45
než 12 měsíců od rozvahového dne nebo pokud není nutné je prodat s cílem zvýšit pracovní kapitál. V takovém případě jsou zahrnuty do krátkodobých aktiv. Vedení určí příslušnou klasifikaci finančních investic v době jejich koupě a toto zařazení v souladu s IAS 39 pravidelně přehodnocuje. Veškeré nákupy a prodeje finančních aktiv se vykazují k datu sjednání obchodu, tedy k datu, ke kterému se Společnost zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Pořizovací cena zahrnuje všechny transakční náklady. Finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty a realizovatelná finanční aktiva jsou následně vedena v reálné hodnotě, zatímco investice držené do splatnosti jsou vedeny v zůstatkové hodnotě za použití metody efektivních úrokových sazeb. Realizované a nerealizované zisky a ztráty vyplývající ze změn reálné hodnoty finančních aktiv přeceňovaných na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty se účtují do výkazu zisku a ztráty v období, v němž nastanou. Naproti tomu nerealizované zisky a ztráty vyplývající ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv se účtují do vlastního kapitálu v období, v němž nastanou. Z vlastního kapitálu jsou přeúčtovány do výkazu zisku a ztráty až v okamžiku odúčtování příslušného realizovatelného finančního aktiva nebo k okamžiku, kdy se účtuje o snížení hodnoty finančního aktiva. Investice do dceřiných společností jsou investice, v rámci kterých má Společnost možnost dceřinou společnost ovládat. Ovládáním se rozumí možnost ovlivňovat finanční a provozní politiky podniku tak, aby měl ovládající z jeho činností užitek. Majetkové účasti ve společnostech, které podle IFRS 5 nejsou klasifikovány jako držené k prodeji, se oceňují pořizovací cenou sníženou o opravnou položku na případné snížení hodnoty. Snížení hodnoty finančních aktiv Finanční aktiva nebo skupiny finančních aktiv jsou minimálně jednou ročně k rozvahovému dni prověřovány na snížení hodnoty. (1) Aktiva vedená v amortizované hodnotě Pokud události naznačují, že došlo ke ztrátám ze snížení hodnoty u půjček a pohledávek nebo u investic držených do doby splatnosti vedených v amortizované hodnotě, výše ztráty je stanovena jako rozdíl mezi účetní zůstatkovou hodnotou aktiva a aktuální hodnotou očekávaných budoucích finančních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou aktiva. Účetní zůstatková hodnota aktiva je snížena buď přímo nebo prostřednictvím účtu opravných položek. Výše ztráty je zohledněna ve výkazu zisku a ztráty. Zda okolnosti nasvědčují tomu, že došlo ke snížení hodnoty aktiva Společnost posuzuje nejprve individuálně u finančních aktiv, která jsou významná sama o sobě a individuálně nebo hromadně u finančních aktiv, která jsou sama o sobě méně významná. Pokud nejsou nalezeny žádné objektivní důkazy nasvědčující tomu, že došlo ke snížení hodnoty individuálně hodnocených finančních aktiv, ať již významných či nikoli, aktiva jsou zahrnuta do skupiny finančních aktiv s podobným úvěrovým rizikem a tato skupina je testována na snížení hodnoty aktiv jako jeden celek. Aktiva, která byla posuzována individuálně a u kterých byla zjištěna ztráta ze snížení hodnoty aktiv se do hromadného testování snížení hodnoty aktiv nezahrnují. Pokud v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty aktiv klesne a pokles objektivně souvisí s událostí, ke které došlo až poté, co bylo snížení hodnoty aktiv zaúčtováno, snížení hodnoty aktiv se odúčtuje. Odúčtování se zohlední ve výkazu zisku a ztráty, maximálně však v takovém rozsahu, aby zůstatková cena finančního aktiva nepřevýšila účetní amortizovanou cenu ke dni odúčtování. (2) Realizovatelná aktiva Dojde-li ke snížení hodnoty realizovatelného finančního aktiva, částka, která se získá z rozdílu jeho pořizovací hodnoty (očištěné o případné splátky, umoření) a aktuální reálné hodnoty (bez případného snížení hodnoty dříve uznaného ve výkazu zisku a ztráty), je tato částka zúčtována z vlastního kapitálu do výkazu zisku a ztráty. Pokud
46
se zrušení snížení reálné hodnoty dlužního nástroje týká události, ke které došlo až po zohlednění snížení hodnoty aktiv ve výkazu zisku a ztráty, odúčtování snížení hodnoty se provede na úrovni výkazu zisku nebo ztráty. Odúčtování finančních aktiv Finanční aktivum je odúčtováno pokud: a)
zanikla práva na finanční toky v souvislosti s aktivem,
b)
Společnost má právo na finanční toky v souvislosti s aktivem, ale dá se předpokládat, že všechny tyto toky bude povinna v rámci zvláštního ujednání („pass-through“) bezodkladně převést třetí straně,
c)
Společnost převedla svá práva na peněžní toky z finančních aktiv a přitom buď v podstatné míře převedla všechna rizika a odměny plynoucí z finančních aktiv anebo rizika a odměny ani nepřevedla ani v podstatné míře nepodržela, ale převedla kontrolu nad finančním aktivem.
g) Zásoby Zásoby jsou oceněny pořizovací cenou, nebo realizovatelnou hodnotou, je-li nižší. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s dopravou zásob na současné místo určení a jejich uvedením do současného stavu, a účtuje se o ní s použitím metody „first-in, firstout“ (FIFO – první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob). Realizovatelná hodnota je stanovena jako rozdíl mezi odhadovanou prodejní cenou v rámci běžné činnosti podniku a odhadovanými náklady vynaloženými na dokončení služeb, příp. výrobků a uskutečnění jejich prodeje. h) Pohledávky z obchodního styku a jiné pohledávky Pohledávky z obchodního styku se vykazují v nominální hodnotě snížené o případné ztráty ze snížení hodnoty. Tyto ztráty se tvoří v případě, že inkaso pohledávky v plné výši již není pravděpodobné. Nedobytné pohledávky Společnost odpisuje při jejich zjištění přímo do nákladů. i) Peníze a peněžní ekvivalenty Peníze a peněžní ekvivalenty tvoří peníze na bankovních a jiných bankovních účtech a v hotovosti, krátkodobé vklady a směnky s původní splatností maximálně do tří měsíců. Pro účely přehledu o peněžních tocích peníze a peněžní ekvivalenty zahrnují výše definované peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, ale nikoliv nesplacené bankovní kontokorentní úvěry. j) Úvěry a finanční výpomoci Úvěry a finanční výpomoci se při prvotním zaúčtování oceňují pořizovací cenou, která se rovná reálné hodnotě přijatého plnění snížené o náklady spojené s poskytnutím úvěru nebo finanční výpomoci. Úročené úvěry a finanční výpomoci se následně přeceňují zůstatkovou hodnotou, a to s použitím metody efektivní úrokové sazby. Zůstatková hodnota zahrnuje veškeré náklady na poskytnutí úvěru nebo finanční výpomoci a diskont nebo prémii při jejich vypořádání.
47
k) Zaměstnanecké požitky (1)
Důchodové pojištění a penzijní připojištění
Společnost hradí pravidelné odvody do státního rozpočtu k financování státního důchodového pojištění s využitím sazeb platných v průběhu období na základě hrubých mezd. Odvody do státního rozpočtu k financování státního důchodového pojištění odpovídají plánu definovaných příspěvků. Společnost nemá žádné dodatečné náklady s tímto pojištěním po uskutečnění platby. Náklady související s odvody jsou zúčtovány ve výkazu zisku a ztráty ve stejném období jako související mzdy a platy. Společnost také poskytuje svým zaměstnancům penzijní připojištění formou plateb pojišťovnám v rámci platného penzijního plánu. Tyto náklady jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty v období, ke kterému se tyto částky vztahují. (2)
Odměny
Společnost účtuje o odměnách zaměstnancům vztahujících se k danému účetnímu období v souladu s očekávaným plněním cílů Společnosti zohledňujících vybrané klíčové charakteristiky hospodaření. Společnost zaúčtuje dohadnou položku na odměny v případech, kdy je k nim smluvně zavázána a nebo pokud běžná minulá praxe vytváří současný závazek. l) Leasing Leasing, u nějž významnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví nese pronajímatel, je klasifikován jako operativní leasing. Platby provedené v rámci operativního leasingu se účtují do výkazu zisku a ztráty rovnoměrně po celou dobu trvání leasingu. Dojde-li k předčasnému ukončení operativního leasingu, jsou veškeré penalizační platby požadované pronajímatelem za předčasné ukončení zúčtovány k tíži nákladů v období, ve kterém k ukončení operativního leasingu došlo. Leasing pozemků, budov a zařízení, při němž Společnost nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing se aktivuje v reálné hodnotě najatého majetku na počátku doby leasingu nebo, je-li nižší, v současné hodnotě minimálních leasingových plateb. Každá platba leasingu je alokována mezi závazky a finanční náklady tak, aby byly v konstantním poměru. Odpovídající závazky z nájmu se po odečtení finančních nákladů zahrnují do ostatních dlouhodobých závazků (v závislosti na splatnosti). Úrokový prvek finančních nákladů se účtuje k tíži výkazu zisku a ztráty po celou dobu leasingu tak, aby bylo dosaženo konstantní úrokové míry ze zbývajícího zůstatku závazku. Pokud existuje přiměřená jistota, že nájemce získá aktivum na konci doby pronájmu do svého vlastnictví, pak předpokládaná doba použitelnosti je doba životnosti aktiva. V ostatních případech jsou pozemky, budovy a zařízení pořízené prostřednictvím finančního leasingu odpisovány po dobu životnosti, nebo po dobu leasingu, je-li kratší. m) Výnosy O výnosech se účtuje v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že Společnosti poplyne z transakce budoucí ekonomický přínos, a je-li možné tyto výnosy spolehlivě vyčíslit. Výnosy mohou být zaúčtovány až po splnění následujících specifických podmínek: Poskytování služeb Výnosy z přepravy ropy jsou zaúčtovány v okamžiku převzetí ropy odběratelem. Společnost účtuje o neukončené přepravě v případě přepravené, ale dosud nepřevzaté ropy v závislosti na stupni dokončenosti přepravy. Stupeň dokončenosti přepravy je určen na základě fáze přepravy ropy. Výnosy ze skladování ropy (státních hmotných rezerv) jsou účtovány měsíčně dle platných smluv.
48
Úroky Výnosy se účtují v souladu s časovým rozlišením úroků (zohledňujícím efektivní výnos z daného majetku). n) Státní dotace Státní dotace se účtují v ocenění reálnou hodnotou v těch případech, kde existuje dostatečná jistota, že Společnost dotaci získá a že splní veškeré podmínky s ní spojené. Hodnota dotace, která se týká majetku, se účtuje ve prospěch účtu výnosů příštích období a odpisuje se v ročních rovnoměrných částkách do výkazu zisku a ztráty po předpokládanou dobu použitelnosti příslušného majetku. Společnost obdržela v letech 1993-1996 dotaci ze státního rozpočtu v souvislosti s výstavbou velkokapacitních nádrží na ropu. Dotace je zachycena jako výnos příštích období (viz odstavec 17) a je rozpouštěna do ostatních provozních zisků po předpokládanou dobu životnosti majetku, jehož se týká, která činí 30 let. o) Výpůjční náklady Výpůjční náklady jsou běžně účtovány do nákladů příslušného období. Výpůjční náklady nejsou kapitalizovány do hodnoty dlouhodobého majetku. p) Daň z příjmů Náklad daně z příjmů představuje splatnou a odloženou daň. Odložená daň je vypočtena s použitím závazkové metody uplatněné na všechny dočasné rozdíly vzniklé mezi daňovou hodnotou majetku a závazků a jejich účetní zůstatkovou hodnotou vykazovanou v účetní závěrce. Odložená daň je vypočtena s použitím schválených daňových sazeb a právních ustanovení, která budou účinná v době, kdy dojde k realizaci aktiva nebo vyrovnání závazku. Hlavní dočasné rozdíly vyplývají z rozdílů mezi daňovou a účetní zůstatkovou hodnotou pozemků, budov a zařízení, snížení hodnoty pohledávek a zásob, nevyužitých daňových ztrát a neuplatněného reinvestičního odpočtu. Odložená daňová pohledávka se uznává u všech odčitatelných přechodných rozdílů v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se bude moci využít odčitatelný přechodný rozdíl, bude dosažen. Společnost účtuje o daňových dopadech transakcí a událostí shodným způsobem, jako o samotných transakcích a událostech. Daňové dopady transakcí a událostí, které jsou zúčtovány ve výkazu zisku a ztráty, jsou též zúčtovány ve výkazu zisku a ztráty. Daňové dopady transakcí a událostí, které jsou zúčtovány přímo ve vlastním kapitálu, jsou zúčtovány ve vlastním kapitálu. q) Derivátové finanční nástroje Z činnosti Společnosti vyplývá finanční riziko dopadu změn směnných kurzů. Společnost používá k zajištění rizik spojených s pohyby směnných kurzů derivátové finanční nástroje (např. devizové forwardové smlouvy). Řízení rizik provádí finanční oddělení v souladu se schválenými pravidly. Představenstvo definuje zásady celkového řízení rizik. V souladu s těmito zásadami existují písemná pravidla týkající se konkrétních oblastí, jako je například devizové riziko, úrokové riziko, úvěrové riziko, užití derivátových finančních nástrojů a investování přebytečné likvidity. Účetní zachycení derivátů Derivátové finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v rozvaze v pořizovací ceně a následně přeceněny na svou reálnou hodnotu. Metoda vykazování výsledného zisku nebo ztráty závisí na povaze zajišťované položky. K datu
49
uzavření smlouvy o derivátech označí Společnost konkrétní deriváty jako zajištění reálné hodnoty vykázaných aktiv nebo závazků (zajištění reálné hodnoty), nebo zajištění očekávané transakce nebo pevného příslibu (zajištění peněžních toků). Změny reálné hodnoty derivátů, které jsou označeny jako zajištění reálné hodnoty, splňují dané podmínky a jsou vysoce účinné, se účtují do výkazu zisku a ztráty spolu se změnami reálné hodnoty zajištěných aktiv a závazků. Změny reálné hodnoty derivátů, které jsou označeny jako zajištění peněžních toků, splňují dané podmínky a jsou vysoce účinné, se vykazují ve vlastním kapitálu. Pokud má očekávaná transakce nebo pevný příslib za následek vykázání aktiva nebo závazku, jsou zisky a ztráty dříve přímo vykazované ve vlastním kapitálu z vlastního kapitálu vyňaty a zahrnuty do vstupní pořizovací ceny takového aktiva nebo závazku. V ostatních případech jsou částky dříve vykázané přímo ve vlastním kapitálu převedeny do výkazu zisku a ztráty a klasifikovány jako výnos nebo náklad ve stejných obdobích, v nichž je zajištěný pevný příslib nebo v nichž má očekávaná transakce dopad na výkaz zisku a ztráty. Když uplyne doba platnosti zajišťovacího nástroje nebo je tento zajišťovací nástroj prodán, popřípadě pokud již nesplňuje kritéria pro účtování zajištění podle standardu IAS 39, zůstanou jakýkoliv kumulovaný zisk nebo ztráta, které jsou v té době zaúčtovány do vlastního kapitálu, vyčleněny ve vlastním kapitálu, dokud není očekávaná transakce s konečnou platností vykázána ve výkazu zisku a ztráty. Pokud se však již nepředpokládá, že dojde k realizaci pevného příslibu nebo očekávané transakce, jsou kumulované zisky nebo ztráty, které byly zaúčtovány přímo do vlastního kapitálu, neprodleně převedeny do výkazu zisku a ztráty. Společnost dokládá již při zahájení transakce vztah mezi zajišťovacími nástroji a zajišťovanými položkami a rovněž cíl řízení rizik a strategii zajišťovacích transakcí. Tento proces zahrnuje přiřazení derivátů označených jako zajišťovací ke konkrétním aktivům a závazkům nebo ke konkrétním pevným příslibům nebo očekávaným transakcím. Společnost rovněž při zahájení zajištění a poté průběžně dokládá svůj odhad, zda jsou deriváty užívané při zajišťovacích transakcích vysoce účinné při kompenzaci změn reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek. Reálná hodnota derivátů sloužících k zajištění je zachycena v odstavci č. 9 a č. 12. Změny v zajišťovacím fondu ve vlastním kapitálu jsou vykázány ve Výkazu o změně vlastního kapitálu. Reálná hodnota devizových forwardových smluv se stanoví na základě aktuálních forwardových směnných kurzů platných pro smlouvy s podobnými lhůtami splatnosti. Reálná hodnota úrokových swapových smluv se stanoví na základě tržních cen podobných nástrojů. r) Vykazování podle segmentů Informace o segmentech vycházejí ze dvou formátů segmentů. Primárním formátem jsou oborové segmenty vypovídající o řídící struktuře Společnosti. Sekundárním formátem jsou územní segmenty vypovídající o územích, na kterých Společnost působí. Jelikož Společnost prodává v současné době své služby pouze zákazníkům na území České republiky, sekundární formát segmentů není využíván. Výsledky segmentu zahrnují výnosy a náklady přímo přiřaditelné segmentu a takovou část výnosů a nákladů Společnosti, kterou je možné na segment rozvrhnout v přiměřeném rozsahu. Jedná se přitom o výnosy a náklady jak z transakcí s externími odběrateli, tak z transakcí s ostatními segmenty Společnosti. Ocenění transakcí mezi segmenty vychází v souladu s interními směrnicemi Společnosti z nákladů zvýšených o příslušnou marži. Majetek a závazky segmentu představují takový provozní majetek a závazky, které jsou segmentu přímo přiřaditelné nebo mohou být na segment rozvrženy v přiměřeném rozsahu. Majetek a závazky segmentu nezahrnují odloženou daň z příjmů. Nealokované položky zahrnují zejména náklady na řízení Společnosti a všeobecné a správní náklady související se Společností jako celkem, majetek, který nelze přímo přiřadit provozním činnostem segmentu, jako např. krátkodobé a dlouhodobé investice, a závazky, které se týkají finančních, a nikoliv provozních záležitostí.
50
Investiční výdaje představují celkové náklady vynaložené během období na pořízení takového majetku segmentu, u něhož se předpokládá, že bude užíván po několik běžných období. s) Snížení hodnoty aktiv Dlouhodobá aktiva jsou minimálně jednou ročně k rozvahovému dni prověřována na existenci indikátorů snížení hodnoty. Dojde-li k událostem či změnám, které naznačují či mohou způsobit, že účetní zůstatková hodnota aktiva může převýšit zpětně získatelnou hodnotu aktiva, nebo v případě, že nehmotná aktiva dosud nebyla uvedena do používání, je prověřováno, zda nedošlo ke snížení hodnoty majetku, strojů a zařízení, ostatních aktiv a nehmotného majetku. Ztráta v důsledku snížení hodnoty je vykázána ve výši rozdílu, o který zůstatková hodnota aktiva převyšuje jeho zpětně získatelnou hodnotu. Zpětně získatelná hodnota je vyšší z čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání. Pro účely posouzení snížení hodnoty jsou aktiva slučována do skupin na nejnižším stupni, pro který je možné samostatně identifikovat peněžní toky (penězotvorné jednotky). t) Podmíněné závazky a podmíněná aktiva Způsob, jakým Společnost ošetřuje závazky, u nichž je nejistá částka a časování, závisí na odhadu vedení Společnosti, týkajícího se částky a časování závazku a pravděpodobnosti odlivu prostředků představujících ekonomický prospěch, které budou požadovány při úhradě závazku. Společnost tvoří rezervu, pokud má současný závazek (smluvní nebo mimosmluvní), který je důsledkem konkrétní události v minulosti, je pravděpodobné, že k vyrovnání takového závazku bude nezbytný odtok prostředků představujících ekonomický prospěch a může být proveden spolehlivý odhad částky závazku. O podmíněných závazcích není v účetních výkazech účtováno, neboť jejich existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou Společnosti. Podmíněné závazky jsou průběžně prověřovány tak, aby se zjistilo, zda se odtok prostředků představujících ekonomický prospěch nestal pravděpodobným. Pokud je pravděpodobné, že dojde k odtoku prostředků představujících ekonomický přínos z důvodu položky, která byla původně považována za podmíněný závazek, vykáže se na ni rezerva v účetních výkazech za období, ve kterém ke změně pravděpodobnosti došlo. Podmíněná aktiva nejsou v účetní závěrce uvedena. Informace o nich by byly uvedeny pouze tehdy, když by bylo pravděpodobné, že v souvislosti s nimi poplyne Společnosti ekonomický přínos. u) Významné události, které nastaly po rozvahovém dni V účetní závěrce jsou uvedeny události, které nastaly po rozvahovém dni a které poskytují dodatečné informace o finanční situaci Společnosti k tomuto datu. Ostatní události se uvádějí v příloze k účetní závěrce pouze v případě, že jsou významné. v) Kritické účetní odhady Společnost provádí odhady a předpoklady týkající se budoucnosti. Ze své podstaty se účetní odhady pouze zřídka budou rovnat skutečným výsledkům. Odhady a předpoklady jsou průběžně ohodnocovány a vycházejí z historické zkušenosti a dalších faktorů, včetně odhadů budoucích událostí, které jsou s ohledem na okolnosti rozumné. Významné odhady a předpoklady, které mohou mít podstatný vliv na aktiva a závazky v průběhu následujícího roku jsou uvedeny níže:
51
(1)
Daň z příjmu a odložená daň
Společnost účtuje o splatné dani a s ohledem na dočasné rozdíly také o odložené dani. Konečné daňové posouzení řady transakcí a kalkulací je v době tvorby odhadů nejisté a určování odloženého daňového závazku a pohledávky odráží očekávání, jak budou využita aktiva Společnosti a uhrazeny její závazky. Bude-li se konečná výše daňově uznatelných nákladů odchylovat od odhadnutých částek, bude tato odchylka zúčtována v období, kdy bude zjištěna. Čistá výše závazku z titulu splatné daně činí 0 tis. Kč a čistá částka odloženého daňového závazku činí 277 476 tis. Kč k 31. prosinci 2006. (2)
Leasing
Společnost hodnotí povahu uzavřených smluv za účelem posouzení, zda-li je smlouva uzavřena jako leasingová, nebo zda je jejím uzavřením je založen leasingový vztah. Při posouzení jednotlivých smluv bere Společnost v úvahu zejména, zda je plnění smlouvy podmíněno používáním konkrétního majetku a zda smlouva postupuje právo k užívání majetku. Výše uvedený oddíl „Leasing“ (viz. písm. l) obsahuje popis způsobu, jakým Společnost určuje, zda se jedná o finanční, nebo operativní leasing. w) Distribuce dividend Výplata dividend akcionářům Společnosti je v účetní závěrce Společnosti uznána jako závazek v období, kdy je výplata dividend schválena akcionářem Společnosti. x) Majetková účast v dceřiné společnosti Dceřiná společnost je entita, kterou Společnost ovládá. Ovládáním se rozumí možnost ovlivňovat finanční a provozní politiky podniku tak, aby měl ovládající z jeho činností užitek. Společnost má investici do jediné dceřiné společnosti MERO Pipeline GmbH („dceřiná společnost“, viz odst. 10). Majetková účast ve společnosti s rozhodujícím vlivem se oceňuje pořizovací cenou sníženou o opravnou položku na případné snížení hodnoty. Jelikož je tato účetní závěrka prezentována samostatně jako tzv. „separate“ (nekonsolidovaná), nebyla provedena konsolidace dceřiných nebo přidružených společností. V souladu s požadavky zákona o účetnictví připravila Společnost také konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS (viz výše). y) Provozní zisk Provozní zisk představuje zisk bez finančního výsledku hospodaření a daní a zahrnuje zisk z běžných operací. Finanční výsledek hospodaření se skládá z výnosových a nákladových úroků, ostatních finančních nákladů (především bankovní poplatky), zisků a ztrát z přecenění finančních instrumentů a realizovaných a nerealizovaných kursových zisků a ztrát. z) Změny v účetní politice Společnost v roce 2006 upravila klasifikaci následujících položek: - Podílové listy CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT byly překlasifikovány z Peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů do Krátkodobých finančních aktiv, což lépe odpovídá charakteru této investice (viz odstavec 12). - Změna stavu neukončené přepravy ropy byla ve výkazu zisku a ztráty vykázána jako součást Ostatních provozních nákladů. - Část ovládacího zařízení ropovodu byla překlasifikována z Pozemků a budov do Strojů, přístrojů a zařízení, jelikož tato klasifikace lépe odpovídá charakteru tohoto zařízení. - Finanční deriváty byly překlasifikovány z Jiného dlouhodobého majetku do Dlouhodobých finančních aktiv. V souvislosti s těmito změnami byly upraveny i srovnatelné údaje za předchozí období.
52
V roce 2006 nebyly aplikovány v účetních politikách žádné významné změny.
3.
Informace o segmentech
a)
Popis segmentů
Činnost společnosti MERO ČR, a.s., je možno rozdělit do dvou hlavních segmentů. Hlavní činností/segmentem je přeprava ropy ropovody Družba a IKL. Vedlejším segmentem činnosti Společnosti, který se však stává stále významnějším, je skladování ropy. Společnost dodává své služby pouze zákazníkům na území České republiky, a proto není vhodné její činnost rozdělovat na územní segmenty. b)
Oborové segmenty
V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o výnosech oborových segmentů, jejich výsledcích hospodaření a aktivech a závazcích k 31. 12. 2006.
K 31. 12. 2006 Přeprava ropy Výnosy Prodej externím odběratelům Prodej mezi segmenty Výnosy celkem Výsledek Výsledek segmentu
Skladování ropy
1 481 829 0 1 481 829
357 384 0 357 384
1 839 213 0 1 839 213
463 952
174 596
638 548
Nerozvržené náklady Provozní zisk Finanční (náklady)/výnosy Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk Aktiva a závazky Aktiva segmentu Nerozvržená aktiva Aktiva celkem
Celkem 2006
-148 744 489 804 -164 155 325 649 -80 850 244 799
6 695 732
3 313 253
10 008 985 2 820 733 12 829 718
128 750
30 541
159 291 3 273 202 3 432 493
Ostatní informace o segmentu Investiční výdaje: Pozemky, budovy a zařízení Nehmotná aktiva
291 954 2 244
314 086 0
606 040 2 244
Odpisy budov a zařízení Odpisy nehmotných aktiv Tvorba opravných položek Rozpuštění opravných položek
270 099 451 2 240 84
153 989 0 0 0
424 088 451 2 240 84
Závazky segmentu Nerozvržené závazky Závazky celkem
53
V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o výnosech oborových segmentů, jejich výsledcích hospodaření a aktivech a závazcích k 31. 12. 2005.
K 31. 12. 2005 Přeprava ropy Výnosy Prodej externím odběratelům Prodej mezi segmenty Výnosy celkem Výsledek Výsledek segmentu
Skladování ropy
Celkem 2005
1 517 969 0 1 517 969
297 241 0 297 241
1 815 210 0 1 815 210
465 031
131 568
596 599
Nerozvržené náklady Provozní zisk Finanční (náklady)/výnosy Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk Aktiva a závazky Aktiva segmentu Nerozvržená aktiva Aktiva celkem
-199 808 396 791 -193 483 203 308 -53 672 149 636
7 108 968
3 309 666
10 418 634 1 933 064 12 351 698
63 175
24 082
87 257 2 727 154 2 814 411
Ostatní informace o segmentu Investiční výdaje: Pozemky, budovy a zařízení Nehmotná aktiva
49 081 7 502
105 088 0
154 169 7 502
Odpisy budov a zařízení Odpisy nehmotných aktiv Tvorba opravných položek Rozpuštění opravných položek
284 255 0 1 555 958
129 290 0 0 0
413 545 0 1 555 958
Závazky segmentu Nerozvržené závazky Závazky celkem
4.
Výnosy a náklady
Výnosy Výnosy z přepravy ropy Výnosy ze skladování ropy Celkem
2006 1 481 829 357 384 1 839 213
2005 1 517 969 297 241 1 815 210
2006 9 623 32 066 41 689
2005 13 375 27 897 41 272
2006 68 641 23 758 6 958 5 653 105 010
2005 63 235 22 063 4 386 3 119 92 803
Spotřeba materiálu a energie Spotřeba materiálu Spotřeba energie Celkem
Osobní náklady Mzdy a platy Náklady na sociální zabezpečení Odměny členům statutárních a dozorčích orgánů Ostatní sociální náklady Celkem
54
Ostatní provozní náklady, netto 2006 33 782 26 711 8 480 49 680 118 653
Pojištění Náklady spojené s havarijní prověrkou ropovodu Družba Katodová ochrana Ostatní Celkem
5.
Překlasifikováno 2005 34 460 57 884 8 284 62 047 162 675
Daň z příjmů
Daňovými záležitostmi se v České republice v současnosti zabývá řada zákonů, které upravují především spotřební daně, daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a některé další. Tyto zákony jsou na rozdíl od vyspělých tržních ekonomik v platnosti historicky poměrně krátkou dobu; z toho důvodu jsou prováděcí nařízení často nejasná nebo nejednotná. Proto také chybí precedenty, podle kterých by bylo možné se řídit. Často existují rozdílné názory na interpretaci jednotlivých ustanovení zákonů, a to jak na úrovni ministerstev, tak v podnikatelské sféře, z čehož pramení určitá nejistota a sporné situace. Daňová přiznání i další oblasti, kde je nutné dodržovat zákony (např. cla a měnová kontrola) podléhají kontrole ze strany řady státních orgánů, jimž zákon umožňuje ukládat velice vysoké pokuty a penále. Ve srovnání s ostatními ekonomikami, které mají vyspělý daňový systém, jsou díky tomu daňová rizika v České republice vyšší. Vedení Společnosti je přesvědčeno, že v přiložené účetní závěrce byly daňové závazky vykázány v dostatečné výši. Existuje však riziko, že ve sporných případech budou příslušné státní orgány zastávat rozdílné stanovisko, pokud jde o interpretaci některých sporných otázek, což by mohlo mít na hospodářské výsledky Společnosti významný vliv. Hlavní složky daňového nákladu k 31. 12. zahrnují: 2006 Splatná daň z příjmů Náklad na splatnou daň z příjmů
2005 0
0
Odložená daň z titulu vzniku a zúčtování přechodných rozdílů
80 850
53 672
Náklad na daň z příjmů vykázaný ve výkazu zisku a ztráty
80 850
53 672
Daň s příjmů ze zisku před zdaněním Společnosti se liší od teoretické částky, která by vznikla použitím platné daňové sazby domovské země Společnosti následujícím způsobem:
Zisk před zdaněním Sazba daně z příjmů Daň stanovená podle sazby daně z příjmů
2006 325 649 24% 78 156
2005 203 308 26 % 52 860
Daňový dopad nákladů, které nejsou uznatelné pro účely stanovení výše zdanitelného zisku (trvalé rozdíly) Rozpuštění grantu – revers daňového efektu
6 231
4 349
-3 537
-3 537
Daňový náklad
80 850
53 672
24,83%
26,40 %
Efektivní sazba daně
Sazba daně z příjmů právnických osob platná v České republice dosahuje na základě platné legislativy v roce 2005 26 %, v roce 2006 24% a v dalších letech 24 %. Odložená daň je počítána na základě schválených daňových sazeb, jejichž platnost se předpokládá v době, kdy budou aktiva realizována a závazky vyrovnány.
55
2006 Odložený daňový závazek - stav k 1. lednu Dopad do výkazu zisku a ztráty Dopad do vlastního kapitálu Odložený daňový závazek - stav k 31. prosinci
2005
158 133
104 461
80 850 38 493
53 672 0
277 476
158 133
Odložená daňová pohledávka a závazek jsou vzájemně započteny v případě, že je dle zákona možné započíst daňové aktivum a závazek, a pokud odložené daně podléhají stejnému správci daně. Odložená daň z příjmů k 31. 12. 2006 je stanovena takto: Položky odložené daně Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku Ostatní dočasné rozdíly: Opravná položka k zásobám Opravná položka k dlouhodobému majetku Opravná položka k ostatnímu majetku Závazek ze zákonného pojištění Nehmotná aktiva Neuplatněná daňová ztráta Neuplatněný reinvestiční odpočet Reálná hodnota zajišťovacího derivátu Celkem Zaúčtovaná odložená daň
Základ
Sazba daně
Odložená daňová pohledávka
Odložený daňový závazek
-1 190 610
24%
0
-285 746
9 125 2 266 1 676 1 643 12 617 46 691 120 829 -160 388 -1 156 151
24% 24% 24% 24% 24% 24% 24% 24%
2 190 544 402 394 3 028 11 206 28 999 0 46 763
0 0 0 0 0 0 0 -38 493 -324 239 -277 476
Odložená daň z příjmů k 31. 12. 2005 je stanovena takto: Položky odložené daně Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku Ostatní dočasné rozdíly: Opravná položka k zásobám Opravná položka k dlouhodobému majetku Nehmotná aktiva Neuplatněná daňová ztráta Neuplatněný reinvestiční odpočet Celkem Zaúčtovaná odložená daň
Základ
Sazba daně
Odložená daňová pohledávka
Odložený daňový závazek
-814 811
24 %
0
-195 554
1 257 789 12 751 20 283 120 842 -658 889
24 % 24 % 24 % 24 % 24 %
302 189 3 060 4 868 29 002 37 421
0 0 0 0 0 -195 554 -158 133
Daňovou ztrátu vzniklou v předchozích letech je možné v souladu s legislativou platnou v České republice převést a použít v příštích zdaňovacích obdobích proti dosaženému daňovému zisku. Využití daňové ztráty předchozích let je v České republice umožněno v následujících pěti letech (sedmi letech daňové ztráty vniklé před rokem 2004) po uskutečnění daňové ztráty. Hodnota daňové ztráty evidovaná společností MERO ČR, a.s., k 31. 12. 2006 v České republice dosahuje 46 691 tis. Kč. Společnost dále eviduje k 31. 12. 2006 neuplatněný reinvestiční odpočet dosahující výše 120 829 tis. Kč, který je možno použít, za splnění zákonných podmínek, na snížení základu daně z příjmů v budoucích letech.
56
6.
Nerozdělený zisk/Dividendy vyplacené a navržené
Akcionář Společnosti rozhodl dne 20. 6. 2006 o výplatě dividend za rok 2005 v částce 505 855 tis Kč (srážková daň 75 878 tis. Kč, čistá výše dividendy 429 977 tis. Kč je splatná 15. 1. 2007), tzn. hrubá dividenda činí 60 Kč na akcii o nominální hodnotě 1 000 Kč. Dividendy za rok 2004 nebyly na základě rozhodnutí akcionáře ze dne 27. 6. 2005 vypláceny.
7.
Pozemky, budovy a zařízení Pozemky a budovy
Účetní hodnota k 31. 12. 2004 Přírůstky Převody Prodej a vyřazení Snížení hodnoty Odpisy Účetní hodnota k 31. 12. 2005
Ostatní dlouhodobý majetek
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Celkem
3 619 794 0 208 948 -384 168 -170 178
2 464 158 0 880 329 -163 0 -248 405
395 897 0 0 0 0 0
1 070 007 154 169 -1 089 277 0 0 0
7 549 856 154 169 0 -547 168 -418 583
3 658 348
3 095 919
395 897
134 899
7 285 063
3 658 348
Stroje, přístroje a zařízení 3 095 919
Ostatní dlouhodobý majetek 395 897
0 128 382 -66 -1 477 -177 003
897 50 793 -150 0 -255 189
0 0 0 0 0
607 185 -173 515 0 0 0
608 082 5 660 -216 -1 477 -432 192
3 608 184
2 892 270
395 897
568 569
7 464 920
Pozemky a budovy Účetní hodnota k 31. 12. 2005 Přírůstky Převody Prodej a vyřazení Snížení hodnoty Odpisy Účetní hodnota k 31. 12. 2006
Stroje, přístroje a zařízení
Pozemky a budovy
Stroje, přístroje a zařízení
Ostatní dlouhodobý majetek
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 134 899
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Celkem 7 285 063
Celkem
K 31. 12. 2005 Pořizovací cena Oprávky Snížení hodnoty
5 393 213 -1 734 076 -789
4 902 072 -1 806 153 0
395 897 0 0
134 899 0 0
10 826 081 -3 540 229 -789
Účetní hodnota
3 658 348
3 095 919
395 897
134 899
7 285 063
K 31. 12. 2006 Pořizovací cena Oprávky Snížení hodnoty
5 518 982 -1 908 532 -2 266
4 946 851 -2 054 581 0
395 897 0 0
568 569 0 0
11 430 299 -3 963 113 -2 266
Účetní hodnota
3 608 184
2 892 270
395 897
568 569
7 464 920
57
Ostatní dlouhodobý majetek představuje první náplň ropovodu Družba a minimální náplň skladovacích tanků, které jsou pořízené a vlastněné Společností. Tyto náplně jsou plně vytlačitelné a nepodléhají zastarání. První a minimální náplně budou s největší pravděpodobností vytlačeny na konci životnosti ropovodu Družba a tanků, a proto jsou klasifikovány jako dlouhodobé aktivum. Společnost tyto náplně neodepisuje, neboť jejich zbytková/realizační hodnota, po započtení nákladů nutných k vytlačení, převyšuje původní náklady pořízení. Hodnota plně odepsaných budov, zařízení a nehmotných aktiv k 31. 12. 2006 a 2005 činila 661 244 tis. Kč, resp. 471 213 tis. Kč Hodnota neodepisovaného majetku k 31. 12. 2006 a 2005 činila 440 159 tis. Kč, resp. 439 825 tis. Kč. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek představuje zejména náklady a zálohy vynaložené v souvislosti s rozšířením centrálního tankoviště o další dvě nové velkokapacitní nádrže ropy s celkovou kapacitou 250 tis. m3, a dále s přeložkou části ropovodu (Kolín), výstavbou nové čerpací stanice Benešovice a modernizaci čerpací stanice Klobouky. Hodnota záloh poskytnutých dodavatelům na dlouhodobý hmotný majetek vykazovaná jako součást nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku dosahuje k 31. 12. 2006, resp. 2005, částky 167 824 tis. Kč, resp. 13 755 tis. Kč. Společnost předpokládá, že tyto zálohy budou v následujících 12 měsících po rozvahovém dni čerpány proti dodávkám. Společnost již uzavřela smlouvy, které dlouhodobě zajišťují budoucí využití kapacity nových nádrží. Nepoužívaný majetek K 31. 12. 2006, resp. 31. 12. 2005 Společnost evidovala ve svém účetnictví nepoužívaný majetek v zůstatkové hodnotě 2 266 tis. Kč, resp. 789 tis. Kč. Tento majetek je tvořen nepoužívanou propojkou ropovodu. Společnost vytvořila opravnou položku, která plně pokrývá zůstatkovou hodnotu nepoužívaného majetku.
8.
Nehmotná aktiva Patenty a licence
Software
Účetní hodnota k 31. 12. 2004
0
0
Přírůstky Převody Prodej a vyřazení Odpisy Účetní hodnota k 31. 12. 2005
340 0 0 0 340
0 0 0 0 0
Patenty a licence
Software
Účetní hodnota k 31. 12. 2005
340
0
Přírůstky Převody Prodej a vyřazení Odpisy Účetní hodnota k 31. 12. 2006
195 0 0 -46 489
658 1 502 0 -405 1 755
58
Nedokončená nehmotná aktiva 0 7 162 0 0 0 7 162 Nedokončená nehmotná aktiva 7 162 0 -7 162 0 0 0
Celkem 0 7 502 0 0 0 7 502 Celkem 7 502 853 -5 660 0 -451 2 244
Patenty a licence
Software
Nedokončená nehmotná aktiva
Celkem
K 31. 12. 2005 Pořizovací cena Oprávky Opravná položka Účetní hodnota
340 0 0 340
0 0 0 0
7 162 0 0 7 162
7 502 0 0 7 502
K 31. 12. 2006 Pořizovací cena Oprávky Opravná položka Účetní hodnota
612 -123 0 489
2 160 -405 0 1 755
0 0 0 0
2 772 -528 0 2 244
Patenty a licence, které byly zařazeny do užívání ke konci roku 2005, jsou odpisovány rovnoměrně po dobu použitelnosti, která se pohybuje v rozmezí 5 až 10 let. Software zařazený do užívání v roce 2006, je odepisován rovnoměrně pod dobu 4 let.
9.
Dlouhodobá finanční aktiva 31. 12. 2006
Euro Medium Term Notes – zero-coupon-bond Euro Medium Term Notes – finanční derivát Zajišťovací deriváty Dlouhodobá finanční aktiva celkem
181 281 37 120 148 153 366 554
Překlasifikováno 2005 173 881 37 120 0 211 001
Euro Medium Term Notes představují cenné papíry (denominované v Kč) nakoupené v říjnu 2004, vydané společností Société Générale Acceptance N. V. (SG). Tyto cenné papíry, nakoupené za nominální hodnotu 200 000 tis. Kč, představují kombinaci tzv. zero-coupon-bond a finančního derivátu. K datu pořízení, tj. k 7. 10. 2004, byla oddělena diskontovaná hodnota zero-coupon-bond ve výši 165 180 tis. Kč od hodnoty derivátu ve výši 34 820 tis. Kč. Diskontovaná hodnota dluhopisu splatného v květnu 2009 byla vypočtena za použití sazby 4,25 % p.a. Tato sazba odpovídá diskontní sazbě, kterou SG aplikuje na finanční instrumenty podobného charakteru jako je zero-coupon-bond. Hodnota zero-coupon-bondu k 31. 12. 2006, resp. 2005, dosahuje výše 181 281 tis. Kč, resp. 173 881 tis. Kč včetně alikvotního úrokového výnosu. Finanční derivát vnořený do tohoto cenného papíru je zachycen ve výši 37 120 tis. Kč, resp. 37 120 tis. Kč, což představuje jeho reálnou hodnotu k 31. 12. 2006, resp. 2005. Změna reálné hodnoty tohoto vnořeného derivátu je účtována do výkazu zisku a ztráty. Společnost má v úmyslu držet výše popsaný investiční instrument až do jeho splatnosti v květnu roku 2009, a proto je zerocoupon-bond klasifikován jako finanční aktivum držené do splatnosti. Management Společnosti zastává názor, že diskontovaná hodnota zero-coupon-bondu se výrazně neliší od tržní hodnoty podobného finančního instrumentu. Zajišťovací finanční deriváty představují zajišťovací měnové forwardy. Forwardy, v nominální hodnotě 83 060 tis. EUR, zajišťují měnová rizika z budoucích očekávaných plateb v letech 2007 až 2019. Reálná hodnota těchto derivátů k 31. 12. 2006 představuje částku 160 388 tis Kč, z toho dlouhodobá část je 148 153 tis. Kč a krátkodobá část je 12 235 tis. Kč (viz poznámka 12). Tyto forwardy jsou klasifikovány jako deriváty k zajištění peněžních toků, splňují podmínky stanovené IAS 39 a jsou vysoce účinné. Změna reálné hodnoty těchto derivátových instrumentů je účtována do vlastního kapitálu do té doby, než mají zajišťované peněžní toky dopad do výkazu zisku a ztráty, kdy je převedena do výkazu zisku a ztráty.
59
10.
Majetková účast v dceřiné společnosti
Název společnosti MERO Pipeline GmbH
Země vzniku společnosti SRN
Majetkový podíl v % 2006 2005 100 31. 12. 2006 2 881 503 3 106 473 2 905 382 172 811
MERO Pipeline GmbH Majetkový podíl Aktiva celkem Vlastní kapitál Zisk běžného roku
100
2005 3 089 727 3 397 546 3 096 932 -13 182
Společnost MERO ČR, a.s., vlastní 100% podíl ve společnost MERO Pipeline GmbH, SRN, která byla založena v roce 1993 vložením základního kapitálu ve formě peněžní hotovosti ve výši 15 mil. DEM (7,7 mil. EUR). V roce 2005 byl majetkový podíl ve společnosti MERO Pipeline GmbH zvýšen příplatkem nad základní kapitál ve výši 2 818 422 tis. Kč (97 456 tis. EUR), v roce 2006 došlo ke snížení hodnoty podílu vrácením částky příplatku ve výši 208 224 tis. Kč ( 7 200 tis. EUR). Hlavní činností dceřiné společnosti MERO Pipeline GmbH je provoz německé části ropovodu IKL.
11.
Jiný dlouhodobý majetek 31. 12. Překlasifikováno 2005
2006 Externí náklady k přefakturaci Provozní zálohy Jiný dlouhodobý majetek celkem
28 913 162 29 075
0 223 223
Externí náklady k přefakturaci představují náklady vyfakturované dodavateli Společnosti, které budou přefakturovány obchodním partnerům Společnosti.
12.
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty a krátkodobá finanční aktiva 31. 12. 2006
Peníze na bankovních účtech a v hotovosti Krátkodobé směnky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty celkem
52 945 1 499 748 1 552 693
Překlasifikováno 2005 203 325 1 014 474 1 217 799
Peníze na bankovních účtech a v hotovosti jsou úročeny pohyblivou úrokovou sazbou, která se určuje na základě denních bankovních depozitních sazeb. Krátkodobé směnky držené k 31. 12. 2006 byly emitovány společnostmi Komerční bankou a.s. (500 820 tis. Kč, splatnost 2. 1. 2007), ČSOB Leasing, a.s. (249 982 tis. Kč, splatnost 2. 1. 2007), CAC Leasing, a.s. (249 643 tis. Kč, splatnost 8. 1. 2007 a 29. 1. 2007), Factoring, a.s. (249 811 tis. Kč, splatnost 10. 1. 2007) a Credium, a.s. (249 492 tis, splatnost 29. 1. 2007). Tyto směnky nejsou veřejně obchodovatelné, a proto jejich tržní ocenění není dostupné. Vzhledem ke krátkodobosti těchto instrumentů a bonitě jejich emitentů Společnost nepředpokládá, že by rozdíl mezi jejich oceněním v účetnictví a tržní hodnotou byl významný.
60
Krátkodobá finanční aktiva k 31. 12.: 31. 12. Překlasifikováno 2005
2006
CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT – podílový fond Zajišťovací deriváty Krátkodobá finanční aktiva celkem
258 446 12 235 270 681
251 681 0 251 681
Krátkodobá finanční aktiva držená k 31. 12. 2006 představují podílové listy emitované otevřeným podílovým peněžním fondem CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT. Reálná hodnota, která byla stanovena na základě tržního ocenění, k 31. 12. 2006, resp. k 31. 12. 2005, představuje částku 258 446 tis. Kč, resp. 251 681 tis. Kč. Tato investice je klasifikována jako finanční aktivum přeceňované na reálnou hodnotu s dopadem do výkazu zisku a ztráty. Zajišťovací finanční deriváty představují zajišťovací měnové forwardy. Forwardy, v nominální hodnotě 83 060 tis. EUR, zajišťují měnová rizika z budoucích očekávaných plateb v letech 2007 až 2019. Reálná hodnota těchto derivátů k 31. 12. 2006 představuje částku 160 388 tis Kč, z toho dlouhodobá část je 148 153 tis. Kč (viz poznámka 9) a krátkodobá část je 12 235 tis. Kč. Tyto forwardy jsou klasifikovány jako deriváty k zajištění peněžních toků, splňují podmínky stanovené IAS 39 a jsou vysoce účinné. Změna reálné hodnoty těchto derivátových instrumentů je účtována do vlastního kapitálu do té doby, než mají zajišťované peněžní toky dopad do výkazu zisku a ztráty, kdy je převedena do výkazu zisku a ztráty. Pro účely sestavení přehledu o peněžních tocích se peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k 31. 12. skládají z následujících položek: 31. 12. 2006 Peníze na bankovních účtech a v hotovosti Krátkodobé směnky
52 945 1 499 748 1 552 693
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty celkem
Překlasifikováno 2005 203 325 1 014 474 1 217 799
K 31. 12. 2006, resp. 2005, měla Společnost k dispozici nečerpané krátkodobé bankovní úvěry, tj. nečerpané rámce kontokorentních úvěrů, ve výši 50 000 tis. Kč, resp. 50 000 tis. Kč, u nichž byly splněny veškeré podstatné podmínky pro jejich čerpání.
13.
Pohledávky a ostatní aktiva 31. 12. 2006 153 384 4 255 2 103 68 831 -3 661 224 912
Pohledávky z obchodního styku Daňové pohledávky Jiné pohledávky Ostatní aktiva Minus: ztráta ze snížení hodnoty Pohledávky celkem
2005 182 690 0 70 557 3 763 -3 661 253 349
Pohledávky z obchodního styku představují zejména pohledávky z titulu přepravy a skladování ropy a jsou splatné do 14 dnů. Ostatní aktiva k 31. 12. 2006 představují zejména externí náklady k přefakturaci.
61
14.
Zásoby 31. 12. 2006 34 512 13 425 -10 801 37 136
Skladovaný materiál Neukončená přeprava ropy Minus: ztráta ze snížení hodnoty Zásoby celkem
2005 33 574 9 663 -7 884 35 353
Společnost snižuje hodnotu zásob v případě, že jejich realizační hodnota poklesne pod jejich pořizovací náklady. Ocenění dlouhodobě držených hasicích prostředků vykazovaných jako součást skladovaného materiálu se snižuje formou opravné položky stanovené na základě jejich expiračních lhůt. Zůstatková hodnota zásob, jejichž realizační hodnota je nižší než pořizovací cena k 31. 12. 2006 a 2005, činila 32 397 tis. Kč, resp. 30 509 tis. Kč
15.
Vlastní kapitál 31. 12. 2006 8 430 921 0 8 430 921
Nominální hodnota akcií v oběhu Vlastní akcie Základní kapitál bez vlastních akcií
2005 8 430 921 0 8 430 921
Akcie vydané a v oběhu K 31. 12. 2006 a k 31. 12. 2005 měla Společnost 1 071 ks vydaných akcií s těmito nominálními hodnotami jedné akcie: Druh akcie na jméno na jméno na jméno na jméno
Jmenovitá hodnota v Kč 1 000 000 000 100 000 000 1 000 000 1 000
Počet akcií k 31. 12. 2006 7 13 130 921
Počet akcií k 31. 12. 2005 7 13 130 921
Všechny druhy akcií mají stejná hlasovací práva odpovídající jejich nominální hodnotě. Právo na výplatu dividend spojené s jednotlivými druhy akcií odpovídá nominální hodnotě jednotlivých druhů akcií. V roce 2006, resp. 2005, nedošlo k žádnému pohybu v počtu vydaných akcií. Společnost nevlastní žádné vlastní akcie. Podle obchodního zákoníku Společnost vytváří rezervní fond ze zisku. Akciová společnost je povinna vytvořit rezervní fond v roce, kdy poprvé dosáhne zisku, ve výši 20 % čistého zisku, ne však více než 10 % základního kapitálu. V dalších letech vytváří rezervní fond ve výši 5 % z čistého zisku až do výše 20 % základního kapitálu. Takto vytvořené zdroje se mohou použít jen k úhradě ztráty. K 31.12. 2006 a 2005 hodnota rezervního fondu činí 142 950 tis. Kč, resp. 135 450 tis. Kč.
62
16.
Dlouhodobé dluhy
K 31. 12. 2006 měla Společnost následující úročené úvěry a finanční výpomoci (včetně emitovaných dluhopisů):
Banka
Původní lhůty/ Podmínky
Celkový limit
2006 Částka v cizí měně
Částka v místní měně
Společnost Bankovní úvěry Kontokorentní úvěr
1M PRIBOR – splatný do 1 roku
50 000 tis. Kč
0
0
Splatnost 2011, úrok 10,3 %
0
0
2 147 304
Celkem
0
2 147 304
Splátka v následujícím roce
0
-147 304
Splátky v dalších letech
0
2 000 000
Emitované dluhopisy Emitované dluhopisy
Emitované dluhopisy v celkové nominální hodnotě 2 000 mil. Kč jsou veřejně obchodovatelné na vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha. Objemy obchodování s těmito dluhopisy jsou minimální. Průměrná referenční tržní cena byla k 31. 12. 2006 stanovena na 127,65 %. Splátka splatná v následujícím roce představuje alikvotní úrokový náklad za období duben 2006 až prosinec 2006, který je splatný v dubnu 2007. K 31. 12. 2005 měla Společnost následující úročené úvěry a finanční výpomoci (včetně emitovaných dluhopisů): 2005 Banka
Původní lhůty/ Podmínky
Celkový limit
Částka v cizí měně
Částka v místní měně
Společnost Bankovní úvěry Kontokorentní úvěr
1M PRIBOR – splatný do 1 roku
50 000 tis. Kč
0
0
Splatnost 2011, úrok 10,3 %
0
0
2 147 304
Celkem
0
2 147 304
Splátka v následujícím roce
0
-147 304
Splátky v dalších letech
0
2 000 000
Emitované dluhopisy Emitované dluhopisy
Emitované dluhopisy v celkové nominální hodnotě 2 000 mil. Kč jsou veřejně obchodovatelné na vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha. Objemy obchodování s těmito dluhopisy jsou minimální. Průměrná referenční tržní cena byla k 31. 12. 2005 stanovena na 134,78 %. Splátka splatná v následujícím roce představuje alikvotní úrokový náklad za období duben 2005 až prosinec 2005, který je splatný v dubnu 2006.
63
Nákladové úroky účtované do nákladů zahrnují: 2005
2006 206 000 0 206 000
Dlouhodobé dluhopisy Kontokorentní úvěry Celkem
206 000 12 206 012
Souhrnná splatnost Přehled souhrnné splatnosti úročených úvěrů a finančních výpomocí (včetně emitovaných dluhopisů): Splatné do 1 roku za 1-2 roky za 2-5 let Za více než 5 let
31. 12. 2006 147 304 0 2 000 000 0
31. 12. 2005 147 304 0 0 2 000 000
2 147 304
2 147 304
Celkem
17.
Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky
Dlouhodobé závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky k 31. 12.: 31. 12. Závazky z obchodního styku Závazky k zaměstnancům Závazky z finančního leasingu Výnosy příštích období – státní dotace Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky celkem
2006 27 922 3 426 0 249 436 280 784
2005 5 642 3 190 70 263 041 271 943
Společnost obdržela v letech 1993-1996 dotaci ze státního rozpočtu ve výši 408 mil. Kč za účelem výstavby velkokapacitních nádrží na skladování ropy. Nádrže, jichž se dotace týkala, byly dokončeny a aktivovány v roce 1996 a jsou odepisovány po dobu 30-ti let. Dotace ze státního rozpočtu je rozpouštěna do výnosů (ostatní provozní náklady/výnosy viz odstavec 4), po dobu předpokládané životnosti dlouhodobého majetku, jehož se týká. Běžné závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky k 31. 12.: 31. 12. Závazky z obchodního styku Přijaté zálohy Mzdy a sociální zabezpečení Závazky z ostatních daní Výnosy příštích období Výdaje příštích období Jiné závazky Závazky z obchodního styku, výnosy příštích období a jiné závazky celkem
2006 165 456 71 319 17 197 5 057 34 969 2 266 688 296 952
2005 120 683 6 355 8 447 17 054 20 747 2 172 61 573 237 031
Jiné závazky vykazované k 31. 12. 2005 byly tvořeny zejména jistinami ve výši 57 500 tis. Kč přijatými od dodavatelů v souvislosti s vypisovanými tendry na investiční výstavbu. Tyto jistiny byly po ukončení tendrů v roce 2006 vráceny dodavatelům.
64
18.
Majetek a závazky nevykázané v rozvaze
Společnost nemá k 31. 12. 2006 a 2005 majetek a závazky (peněžní a nepeněžní povahy), mimo níže uvedených, které nejsou vykázány v rozvaze. Společnost měla k 31. 12. 2005 otevřený úrokový swap s nominální částkou 1 000 000 tis. Kč na výměnu pevné úrokové sazby 10,3 % p.a. za pohyblivou sazbu 9 % p.a. + spread vázaný na vývoj 10-ti letých USD sazeb. K 31. 12. 2005 byla reálná hodnota tohoto úrokového swapu částku 3 664 tis. Kč, která byla vykazována jako součást jiných pohledávek. Tento swap byl k datu 29. 6. 2006 ukončen. V roce 2006 Společnost uzavřela sérii měnových forwardů v celkové nominální hodnotě 83 060 tis. EUR zajišťující měnová rizika z budoucích očekávaných plateb v letech 2007 až 2019. Reálná hodnota těchto derivátů k 31. 12. 2006 představuje částku 160 388 tis Kč, z toho dlouhodobá část je 148 153 tis. Kč a krátkodobá část je 12 235 tis. Kč (viz poznámka 9 a 12). Společnost MERO ČR, a.s., měla k 31. 12. 2006 smluvně kryté živelní pojistkou rozhodující položky vlastních budov a staveb, které jsou rizikové z hlediska vzniku možné škody. Nepojištěny byly položky se sníženým rizikem, zejména ropovody. Dále byly pojištěny cizí zásoby ropy, které Společnost skladuje a je za ně zodpovědná. Kromě toho měla Společnost pojištěny škody vyplývající z obecné odpovědnosti a škody na životním prostředí.
19.
Spřízněné osoby
Společnost MERO ČR, a.s., je k 31. 12. 2006 vlastněna Ministerstvem financí České republiky, tj. Českou republikou. Z tohoto pohledu lze pokládat jakoukoliv osobu, ve které má Česká republika účast, jako spřízněnou společnost společnosti MERO ČR, a.s. Následující tabulka shrnuje transakce se spřízněnými osobami, tzn. osobami s účastí České republiky (k 31. 12. 2006), v roce 2006 a otevřené položky pohledávek a závazků k 31. 12. 2006. Spřízněná osoba ČEPRO, a.s.
Prodej spřízněným osobám 85
Nákup od spřízněných osob 33 077
Pohledávky za spřízněnými osobami 44
Závazky ke spřízněným osobám 63 018
ČEZ Prodej, s.r.o.
0
12 800
260
54
ČEZ Distribuce, a. s.
0
504
0
0
ČEZ Distribuční služby, s.r.o.
0
4
0
2
I & C Energo s.r.o.
0
226
0
0
90
613 405
80
60 055
355 130
0
0
0
Středočeská energetická a.s.
0
5
0
0
Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.
0
491
0
91
Západočeská energetika, a.s.
0
0
0
977
Severočeská energetika, a.s.
0
4
0
0
355 305
660 516
384
124 197
MERO Pipeline GmbH Správa státních hmotných rezerv
Celkem
Prodeje fakturované Správě státních hmotných rezerv představují výnosy ze skladování ropy. Nákupy realizované od společnosti MERO Pipeline GmbH jsou tvořeny nákupem přepravy německou částí ropovodu IKL, nákupy od společnosti ČEPRO, a.s., jsou tvořeny zejména nákupem tzv. katodické ochrany související s ropovody.
65
Následující tabulka shrnuje transakce se spřízněnými osobami, tzn. osobami s účastí České republiky (k 31. 12. 2005), v roce 2005 a otevřené položky pohledávek a závazků k 31. 12. 2005. Spřízněná osoba ČEPRO, a.s.
Prodej spřízněným osobám 77
Nákup od spřízněných osob 29 913
Pohledávky za spřízněnými osobami 91
Závazky ke spřízněným osobám 8 652
ČEZ Prodej, s.r.o..
0
1 001
0
0
I & C Energo a.s.
0
1
979
0
161
668 822
0
56 855
297 241
0
0
0
Středočeská energetická a.s.
0
9 986
0
909
Ústav Jaderného výzkumu Řež, a.s.
0
1 377
0
320
Východočeská energetika, a.s.
0
222
0
4
Západočeská energetika, a. s.
2
335
0
0
297 481
711 657
1 070
66 740
MERO Pipeline GmbH Správa státních hmotných rezerv
Celkem
Prodeje fakturované Správě státních hmotných rezerv představují výnosy ze skladování ropy. Nákupy realizované od společnosti MERO Pipeline GmbH jsou tvořeny nákupem přepravy německou částí ropovodu IKL nákupy od společnosti ČEPRO, a.s., jsou tvořeny zejména nákupem tzv. katodické ochrany související s ropovody. Odměny členů vedení, dozorčí rady a představenstva (včetně mezd a zákonného pojištění): 2006 21 730 12 701 34 431
Představenstvo a vedení Dozorčí rada Celkem
2005 18 076 9 102 27 178
V roce 2006 a 2005 neobdrželi členové vedení, statutárních a dozorčích orgánů žádné přiznané záruky, zálohy a nevlastní žádné akcie Společnosti. Jiné výhody poskytnuté členům statutárních a dozorčích orgánů a řídícím pracovníkům spočívají v použití automobilů pro soukromé účely, poskytnutí pohonných hmot pro soukromé účely a poskytnutí příspěvku na manažerské kapitálové pojištění.
20.
Finanční nástroje
Měnové riziko Společnost je vystavena měnovému riziku zejména z titulu nákupu služeb (externí přepravy), které jsou realizované v cizí měně, v EUR. Měnové riziko vyplývající z těchto transakcí je významně eliminováno jejich krátkodobostí. Management Společnosti dále řídí měnové riziko ad hoc s využitím forwardových a jiných derivátových operací. Úvěrové riziko Společnost spolupracuje s velmi úzkým okruhem odběratelů a dodavatelů. Dodavatelé Společnosti jsou vybíráni na základě výběrových řízení, bonita a platební morálka odběratelů je sledována průběžně. Společnost neposkytuje půjčky třetím osobám. Společnost investuje volné peněžní prostředky pouze do finančních aktiv emitovaných renomovanými a bonitními společnostmi s odpovídajícím ratingovým ohodnocením. Z tohoto důvodu je úvěrové riziko spojené s peněžními prostředky a finančními aktivy považováno za zanedbatelné.
66
Úrokové riziko Úrokovému riziku je vystaven zejména nakoupený finanční majetek, viz odstavec 9 a 12, peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, viz odstavec 12 a úročené úvěry a finanční výpomoci, viz odstavec 16. Deriváty Management Společnosti využívá derivátových a jiných finančních nástrojů k řízení měnových a případně i úrokových rizik. K řízení měnových rizik využívá Společnost opčních a forwardových operací (forwardové nákupy/prodeje cizích měn). K řízení úrokových rizik Společnost využívá swapových operací. Otevřené derivátové nástroje k 31. 12. 2006 a 2005 jsou blíže popsány v odstavci 18.
21.
Významné události, které nastaly po rozvahovém dni
Po rozvahovém dni nenastaly žádné významné události, které by měly být zohledněny v účetní závěrce zpracované k 31. 12. 2006.
67
K)
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci 2006 dle § 66a, odst. 9 obchodního zákoníku
Zpracovatel MERO ČR, a. s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou jako osoba ovládaná. Organizační struktura MERO ČR, a. s., se sídlem v Kralupech nad Vltavou je jednou z 28 obchodních společností ovládaných v průběhu roku 2006 Ministerstvem financí ČR. MERO ČR, a. s., je jediným společníkem s podílem 100 % ve své dceřiné společnosti MERO Pipeline GmbH, Vohburg an der Donau, SRN. Graf organizační struktury propojených osob Graf zahrnuje jen ty společnosti, se kterými měla MERO ČR, a. s., v roce 2006 aktivní obchodní vztahy. MF ČR MERO ČR, a. s.
ČEPRO, a.s.
ČEZ, a. s.
MERO Pipeline GmbH
I & C Energo s.r.o. Středočeská energetická a.s. ČEZ Distribuce, a. s. ČEZ Distribuční služby, s.r.o. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. ČEZ Prodej, s.r.o. Severočeská energetika, a.s.
68
Právní vztahy mezi propojenými osobami Společnost MERO ČR, a. s., uzavřela v roce 2006 následující smlouvy s propojenými osobami: název akciové společnosti
číslo smlouvy
ČEPRO, a.s.
15199
ČEZ Prodej, s.r.o.
60193468/3/2006
60193468/2 60193468/3 60193468/1/07
ČEZ Distribuce, a. s.
Z-S42-12-110524
IN/004/2006
IN/005/2006
Z S42 12 20407511 200000403880 06-2-2-906086 Západočeská energetika, a.s.
IN/0003/2006
název smlouvy Smlouva o postoupení dodávek elektřiny a přefakturaci plateb za odběr elektřiny Smlouva dodávce elektřiny a sdružených službách dodávky elektřiny oprávněnému zákazníkovi Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN Smlouva o realizaci připojení odběrného zařízení žadatele Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o oprávněných nákladech spojených s připojením odběrného místa žadatele Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o oprávněných nákladech spojených s připojením odběrného místa žadatele Smlouva o realizaci připojení odběrného zařízení žadatele Smlouva o připojení pro odběrné místo připojené ze sítě nízkého napětí Smlouva o připojení pro odběrné místo připojení ze sítě VN a VVN Smlouva
předmět smlouvy
platnost od
Umožnění odběru elektřiny plátcem přes zařízení přefakturanta a následná přefakturace elektřiny odebrané plátcem z rozvodného zařízení přefakturanta pro zařízení PC 28.
16. ledna 2006
Připojení odběrného místa MERO ČR, a. s., CTR Nelahozeves k distribuční soustavě ČEZ Distribuce a. s.
28. března 2006
Poskytování sdružené služby dodávky elektřiny.
30. prosince 2005*
Poskytování sdružené služby dodávky elektřiny.
12. července 2006
Poskytování sdružené služby dodávky elektřiny.
15. prosince 2006
Zajištění rezervovaného příkonu ve výši povoleného jističe před elektroměrem 16 kW a připojení žadatele k distribuční soustavě.
15. června 2006
Uzavření konečné smlouvy o realizaci připojení odběrného zařízení žadatele – na stavbu Nebovidy, Hluboký Důl.
15. března 2006
Uzavření konečné smlouvy o realizaci připojení odběrného zařízení žadatele – na stavbu Lošany 165/1.
15. března 2006
Zajištění rezervovaného příkonu ve výši povoleného jističe před elektroměrem 16 kW a připojení žadatele k distribuční soustavě na stavbu ČS Benešovice. Připojení odběrného místa k zařízení distribuční soustavy a umožnění dodávky elektřiny. Připojení odběrného místa k zařízení distribuční soustavy a umožnění dodávky elektřiny. Výstavba nového venkovního vedení VN 22 kV na trase Stříbro – Benešovice o délce 12,116 km.
30. ledna 2006 20. července 2006 10. srpna 2006 27. února 2006
*platí na rok 2006 Plnění a protiplnění se poskytují za ceny a za podmínek obvyklých v obchodním styku.
69
Plnění a protiplnění uskutečněná v roce 2006 Prodej MERO ČR, a. s., prodávala v roce 2006 své služby těmto propojeným osobám: propojená osoba MERO Pipeline GmbH ČEPRO, a.s. Celkem
obchodní transakce služby služby
(v tis. Kč)
90 85 175
Nákup MERO ČR, a. s., nakupovala výrobky, dlouhodobý majetek, zboží a služby v roce 2006 od těchto propojených osob: propojená osoba MERO Pipeline GmbH ČEPRO, a.s. ČEZ Prodej, s.r.o. ČEZ Distribuce, a. s. ČEZ Distribuční služby, s.r.o. I & C Energo s.r.o. Středočeská energetická a.s. Severočeská energetika, a.s. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. Celkem
obchodní transakce přeprava ropy a ostatní služby katodická ochrana a služby dodávky energie služby služby služby dodávky energie dodávky energie analýza materiálů
(v tis. Kč)
613 405 33 077 12 800 504 4 226 5 4 491 660 516
Žádné další významné transakce mezi propojenými osobami se v roce 2006 neuskutečnily. Ovládající osoba učinila v působnosti valné hromady v uplynulém období tato opatření 22. května 2006 •
schvaluje v souladu se zněním článku 14, odst. 1, písm. x) Stanov Společnosti a na základě návrhu představenstva Společnosti ze dne 27. 3. 2006 a dozorčí rady Společnosti ze dne 4. 4. 2006 „Zásady pro poskytování sponzorských darů na rok 2006“, jejichž úplné znění je uvedeno v příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí s tím, že budou dodrženy zásady na základě usnesení vlády ČR č. 725/2003 a č. 334/1999, které bylo změněno usnesením vlády ČR č. 534/2000 a č. 1187/2001.
24. května 2006 • •
rozhoduje, že mění stanovy Společnosti a ukládá představenstvu Společnosti zajistit neprodleně podání návrhu na zápis změn ve smyslu tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku a vydat nové úplné znění stanov Společnosti změněných tímto rozhodnutím.
1. června 2006 • •
bere na vědomí odstoupení Doc. Ing. Karla Koppa, CSc., k datu 7. 3. 2006 z dozorčí rady Společnosti, volí do dozorčí rady Společnosti na základě ustanovení § 187, odst. 1, písm. e) obchodního zákoníku a článku 14, odst. 1, písm. g) Stanov Společnosti s účinností ke dni 1. června 2006 Ing. Pavla Suchého, bytem Milešovská 1986/10, Praha 3, PSČ 130 00 a
70
•
ukládá představenstvu Společnosti zajistit neprodleně podání návrhu na zápis změn ve smyslu tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku.
20. června 2006 • •
bere na vědomí zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2005 a schvaluje 1. řádnou účetní závěrku k 31. prosinci 2005 2. rozdělení čistého zisku za rok 2005 v členění: čistý zisk za účetní období 2005 149 636 098,23 Kč příděl do rezervního fondu 7 500 000,00 Kč příděl do sociálního fondu 900 000,00 Kč příděl do fondu odměn 5 436 000,00 Kč dividenda 135 800 098,23 Kč a rozdělení části nerozděleného zisku společnosti MERO ČR, a. s., takto: dividenda 370 055 161,77 Kč Dividenda je splatná k 15. 1. 2007.
23. listopadu 2006 •
rozhoduje takto: I/ odvolává z dozorčí rady Společnosti, v souladu s ustanovením § 187, odst.1, písm. e) a článku 14, odst. 1, písm. g) Stanov Společnosti, s účinností k dnešnímu dni Ing. Libora Joukla Miroslava Šifnera Ing. Ivanu Krynesovou-Gage Ing. Jána Dzvoníka Ing. Patrika Reichla Ing. Marcela Hrabě Ing. Václava Nestrašila Ing. Pavla Suchého II/ volí do dozorčí rady Společnosti, v souladu s ustanovením § 187, odst.1, písm. e) a článku 14, odst. 1, písm. g) Stanov Společnosti, s účinností k dnešnímu dni Bc. Pavla Langa JUDr. Jiřího Korba Ing. Jiřího Vithu Ing. Alexandra Peštu Tomáše Čumpelíka Ing. Jana Zaplatílka Mgr. Martina Turnovského, MBA Ing. Petra Macha, Ph.D. III/ ukládá představenstvu Společnosti zajistit neprodleně podání návrhu na zápis změn ve smyslu tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku.
71
Závěrečné prohlášení statutárního orgánu MERO ČR, a. s. Prohlašujeme, že jsme do Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami vyhotovené dle § 66 a), odst. 9 obchodního zákoníku pro účetní období končící 31. prosince 2006 uvedli veškeré v tomto účetním období uzavřené či uskutečněné a nám k datu podpisu této zprávy známé: -
smlouvy mezi propojenými osobami, plnění a protiplnění poskytnuté propojeným osobám, jiné právní úkony učiněné v zájmu těchto osob, veškerá opatření přijatá nebo uskutečněná v zájmu nebo na popud těchto osob.
Vedení Společnosti se domnívá, že veškeré transakce s propojenými osobami byly uskutečněny za běžných obchodních podmínek. Prohlašujeme, že z výše uvedených vztahů mezi propojenými osobami nevznikla společnosti MERO ČR, a. s., majetková ani jiná újma.
……………………………………
……………………………………
Ing. Jaroslav Pantůček předseda představenstva
Ing. Vít Tůma místopředseda představenstva
72
