Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:
Katedra tělesné výchovy
Studijní program:
Tělesná výchova a sport
Studijní obor:
Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání
INTENZITA POHYBOVÉHO ZATÍŽENÍ PŘI ZÁPASE V AMATÉRSKÉM KICKBOXU
THE INTENSITY OF PHYSICAL LOAD IN THE MATCH OF AMATEUR KICKBOXING
Bakalářská práce:
13-FP-KTV-63
Autor:
Michaela Kerlehová
_____________________ Podpis
Vedoucí práce:
Mrg. Václav Bittner
Počet Stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
57
0
3
18
20
6
V Liberci dne: 25. 7. 2013
Čestné prohlášení Název práce: Intenzita pohybového zatížení při zápase v amatérském kickboxu Jméno a příjmení autora: Michaela Kerlehová Osobní číslo: P09000894
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 25. 7. 2013
………….………... Michaela Kerlehová
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Václavu Bittnerovi za odborné vedení této práce, cenné rady a věcné připomínky při jejím zpracování. Mé poděkování patří také mé rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia a všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli při vypracování bakalářské práce.
Intenzita pohybového zatížení při zápase v amatérském kickboxu
Michaela Kerlehová
BP - 2013
Vedoucí BP: Mgr. Václav Bittner
Anotace Cílem bakalářské práce bylo stanovit na základě měření průběhu srdeční frekvence intenzitu pohybového zatížení při modelovém zápase v amatérském kickboxu. Výzkumný soubor tvořilo 7 výkonnostních sportovců ve věku 22-32 let. K monitorování srdeční frekvence byl využit přístroj Polar RS800 a naměřená data byla zpracována v programu ProTrainer. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že průměrná srdeční frekvence kickboxera během modelového zápasu činí 171 ± 6,8 tepů/min a že při něm stráví cca 85 % času v tepové zóně nad 80% SFmax. Z výše uvedeného vyplývá, že v kickboxu převažuje anaerobní způsob hrazení energie svalové práce, což je ve shodě jak s úvodními předpoklady, tak s výsledky jiných autorů zabývajících se klasickým boxem. Závěry této pilotní studie lze využít jednak jako podklad pro širší a statisticky průkaznější výzkum dané problematiky a jednak k vhodnému individuálnímu nastavení kondičních tréninkových programů testovaných osob. Klíčová slova: Kickbox, srdeční frekvence, intenzita pohybového zatížení, Polar RS800
The intensity of physical load in the match of amateur kickboxing Michaela Kerlehová
BP – 2013
Head of bachelor´s work: Mgr. Václav Bittner
Annotation The goal of the bachelor thesis was to determine the intensity of a physical stress based on measurements of heart frequency during a model kickbox match. It was tested on 7 athletes at the age from 22 to 32. Polar RS800 sporttester was used to measure a heart frequency and results were processed in ProTrainer programme. Based on results, it could be said that an average heart frequency during a model kickbox match is 171 ± 6,8 beats/min . The athletes spend 85% of time in a heart zone over 80% HFmax during the match. This information leads to the fact that kickboxers mostly use an anaerobic way of taking energy for physical stress. The results correspond with the initial hypothesis and also with a result of other authors interested in classic box research. The conclusion of this study could be used as a tool for an extensive and statistically more conclusive research and for a proper individual set of training plans for tested athletes. Key words: Kickboxing, heart frequency, intensity of a physical stress, Polar RS800
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 10 1
SYNTÉZA POZNATKŮ ........................................................................................ 11 1.1
Kickbox a jeho historie ................................................................................... 11
1.1.1
Historie.................................................................................................... 11
1.1.2
Klasifikace disciplín v kickboxu............................................................. 13
1.1.3
Vybavení a boxerský ring ....................................................................... 14 Tělesná zdatnost a pohybové zatížení ............................................................. 17
1.2 1.2.1
Složky tělesné zdatnosti .......................................................................... 17
1.2.2
Tělesná zátěž a energetické zabezpečení při výkonu, srdeční frekvence 19
1.2.3
Rozvoj pohybových schopností .............................................................. 21
1.2.4
Neadekvátní zátěž, přetrénování ............................................................. 24
1.2.5
Monitory srdeční frekvence jako pomoc při určování intenzity
pohybového zatížení ............................................................................................... 26 1.3
Charakteristika intenzity zatížení při zápase v boxu ...................................... 31
2
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ....................................................................................... 33
3
METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 35 3.1
Charakteristika souboru .................................................................................. 35
3.2
Způsob měření a použité přístroje .................................................................. 36
3.3
Metody zpracování výsledků .......................................................................... 38
4
VÝSLEDKY A DISKUZE ..................................................................................... 39
5
ZÁVĚR ................................................................................................................... 47
6
LITERATURA ....................................................................................................... 49
7
PŘÍLOHY ............................................................................................................... 51
8
Seznam použitých zkratek:
ATP – Adenosintrifosfát ANP – Anaerobní práh BMI – Body mass index CP – Creatinfosfát ČSfu – Český svaz fullcontactu a ostatních bojových umění. LA – Laktát O2 – Kyslík Z1 – Zóna velmi nízké intenzity (50-60 %) Z2 – Zóna nízké intenzity (60-70%) Z3 – Zóna střední intenzity (70-80%) Z4 – Zóna vysoké intenzity (80-90%) Z5 – Zóna maximální intenzity (90-100%) SF – Srdeční frekvence SFklid – Klidová srdeční frekvence SFkol – Průměrná hodnota srdeční frekvence během kola zápasu SFmax – Maximální srdeční frekvence SFmin – Minimální srdeční frekvence SFzáp – Průměrná hodnota srdeční frekvence během zápasu WKA – World kickboxing association
9
ÚVOD
Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala intenzitu pohybového zatížení při zápase v kickboxu. Kickbox je sport, jehož oblíbenost ve světě stále roste. Není se čemu divit, jedná se o sport extrémně náročný, který představuje kombinaci bojovného ducha, dokonalé techniky a skvělé fyzické připravenosti. I když pro veřejnost může kickbox reprezentovat agresivní sport plný násilí, ve skutečnosti se jedná o sport, kde k sobě soupeři chovají vzájemnou úctu a samotný zápas se mnohdy podobá svou inteligencí a taktikou spíše šachové partii, než sportovnímu klání. V současné době se s tímto sportem můžeme setkat na mnoha místech a v mnoha podobách. Můžeme se s ním setkat v podobě vrcholového sportu prováděného profesionálními sportovci, ale také ve formě kondičního cvičení, kterým široká veřejnost rozvíjí svou fyzickou kondici zajímavou a efektivní formou. Bakalářská práce je zaměřena na intenzitu pohybového zatížení zápasníků různých váhových kategorií při zápase v kickboxu. Toto téma jsem zvolila proto, že se sama tomuto sportu věnuji závodně mnoho let a chtěla bych se mu věnovat i nadále na profesionální úrovni. S tímto testováním jsem se osobně nesetkala a myslím, že je důležité znát intenzitu zatížení při zápase pro optimální rozvoj zápasníka.
10
1
1.1
SYNTÉZA POZNATKŮ
KICKBOX A JEHO HISTORIE
1.1.1 Historie Po 2. světové válce našla bojová umění svou cestu do Ameriky a brzy se začala těšit velké oblibě. Od roku 1967 se v Americe začali pořádat turnaje v karate. Ty se odlišovaly od původních turnajů tím, že byl bojovníkům dovolen tvrdý kontakt u jednotlivých technik. Po každém zásahu byl boj přerušen a rozhodčí hodnotili. (Nonnemacher 2005) V lednu roku 1970 se konal první zápas v kickboxu v USA. Byl pořádán karatistou Joem Lewisem podle nových pravidel – plný kontakt bez přerušování – a také v boxerských rukavicích a teniskách. Dovoleny byly pěstní techniky, přehozy a nožní techniky nad pás. Lewis vyhrál tento zápas v těžké váze. Dnes je legendou bojových sportů. (Nonnemacher 2005) Z někdejšího karate se vyvinul systém turnajů, který byl zpočátku nazýván „sportovní karate“ nebo „pointkarate“. Dnes se tato forma boje karate s kontaktem provozuje v Americe jako karate, v Evropě jako pointfighting. Roku 1972 ochranné vybavení zásadně změnilo karate a umožnilo bojovat plným kontaktem a bez přerušování po dosažení bodu – jak to demonstroval Lewis. Protože zde byla snaha distancovat se od boxu, bylo nově vzniklé bojové sportovní odvětví nazýváno „full-contact-karate“. Tehdy se bojovalo na vymezené ploše podložky, nikoli v ringu. Dovoleny byly přehozy z juda, pěstní techniky z boxu, jakož i údery hranou ruky z karate. Nožní techniky byly dovoleny pouze nad pás. Bojové oblečení se skládalo z dlouhých kalhot na karate (většinou se k nim nosil karatistický pásek), horní část těla byla nahá. (Nonnemacher 2005) Rok 1974 byl rokem vzniku tohoto bojového sportovního odvětví. Na první mistrovství světa ve fullcontact-karate v Los Angeles v Kalifornii přišlo 10 000 diváků. První boje ve fullcontact-karate se konaly v Americe. Američané začali bojovat také v zámoří a těšili se v Evropě pověsti neporazitelných. Jeden americký tým bojoval v roce 1976 v Paříži proti výběru bojovníku z Evropy – všech pět zápasů vyhráli Američané. Také v Evropě se stávalo fullcontact-karate stále populárnějším, bylo však,
11
na rozdíl od Ameriky, provozováno jako amatérský sport. V Asii vypadala situace trochu jinak. Někteří američtí bojovníci ve fullcontactu a také někteří Evropané bojovali v Japonsku a Thajsku podle pravidel thajského boxu (Muay-thai). Téměř všechny zápasy vyhráli v té době Asiaté díky knockoutu. Jediným bojovníkem, který se dokázal v Asii prosadit, byl Benny Urquidez. Stal se v Japonsku tak populární, že o něm vznikl obrázkový seriál. Jako důvod porážek amerických a evropských bojovníků je nutno uvést rozdílný způsob boje. Thajský box není pouze thajským národním sportem, nýbrž také starým válečným uměním, které je odvozeno ze staletí staré tradice. Dále je thajský box plnokontaktní bojové sportovní odvětví. Zde jsou dovoleny jak kopy kolenem, tak rány loktem, jakož i kopy pod pás. Ochranné vybavení se skládá pouze z boxerských rukavic (před rokem 1929 byly ruce omotány bandážemi). Většina knockoutů se uskutečnila pomocí low-kicků, polokruhových kopů do stehna, které po několika zásazích znemožňují udržet se na nohách. Tato technika byla hlavním důvodem, proč byli Američané a Evropané knockoutováni, o to více, že bojovníci fullcontact-karate neměli žádné zkušenosti s kolenními technikami a bojem v klinči. Avšak když se zápasy konaly podle pravidel fullcontactu, byli v nevýhodě asijští bojovníci, neboť se museli zříci kolenních kopů, úderů loktem a low-kicků. (Rebac 2002) Začalo se vývojem pravidel, která by byla spravedlivá pro oba styly a kickbox se tak mohl stát globálním sportem: Kolenní a loketní techniky, zápasení v klinči a přehozy byly zakázány, boxovací techniky, low-kicky a nožní techniky nad pás byly povoleny. To bylo okamžikem narození moderního kickboxu a zároveň okamžikem vzniku WKA (World Kickboxing and Karate Association). Howard Henson, první prezident WKA, zavedl tato pravidla, která vstoupila v platnost roku 1978, po celém světě. Ta rychle našla uznání v Asii, Americe a Evropě, v Německu se tato forma kickboxu prosadila až roku 1980. (Rebac 2002) Moderní kickbox je nyní pod vedením „World Kickboxing Association“ zastoupen ve více než 100 zemích a organizován v těchto oblastech a formách: profesionální kickbox (lightcontact a fullcontact), pointfighting. Po celém světě se k těmto disciplínám konají semináře, školení a turnaje. WKA je pro tyto úkoly přísně strukturovaná. Ředitelství WKA se nachází v Birminghamu, v Anglii, a je profesionálně vedeno prezidentem WKA, Paulem Ingramem. Za doby jeho úřadu vzrostl počet zastoupených zemí celosvětově čtyřnásobně. 12
Šampióni kickboxu – mezi legendární a známé závodníky, kteří stáli u zrodu kickboxu z fullcontactových zápasů patří neporazitelný šampión přezdívaný Super forot Fill Wallace, dále pak Joe Lewice, Dominique Walera a další. Šampioni kickboxu z dob nedávno minulých jsou např. bývalý mistr světa Jean Harc Tonus, Ferdinand Macek, Michael Kufr, Branimir Cikatic a spoustu dalších. (Staněk 2002)
1.1.2 Klasifikace disciplín v kickboxu Kickbox se dělí na dvě základní, dále rozčleněné kategorie. Jsou to: Polokontaktní disciplíny Pointfighting: povolený je pouze lehký kontakt se soupeřem (síla úderu je snížena na minimum) a po každé úspěšné technice, která je bodově hodnocena se zápas přerušuje a zápasníci se vrací na střed zápasiště, kde začínají na pokyn rozhodčího opět „z nuly“. Pravidla této disciplíny se nejvíce podobají pravidlům karate a taekwonda. Další odlišností je zápasnický postoj a že se zápas neodehrává v ringu, nýbrž pouze na tatami (označený čtverec, jeho velikost se liší od typu soutěže a asociace, která soutěž pořádá). Zjednodušeně řečeno, tato disciplína je podobná modernímu šermu. Lightcontact: povolený je opět pouze lehký kontakt se soupeřem. S pointfightingem se téměř shoduje, jedinou odlišností je, že zápas není po každém úspěšném zásahu přerušován. (Český svaz fullcontactu) Kick-light: Kick-light je nejmladší polokontaktní disciplínou, na soutěžích se objevil teprve nedávno. Zatímco v předchozích disciplínách jsou povoleny pouze kopy od pasu nahoru, tato disciplína je obohacena o low-kick (technika kopu na stehno). (Český svaz fullcontactu)
Plnokontaktní disciplíny Fullcontact: disciplína pravidly nejvíce podobná boxu. Technika horní části těla se s boxem plně shoduje, při kickboxu však zápasníci ještě užívají techniky nohou. Zápas probíhá v klasickém boxerském ringu a váhové kategorie jsou členěny podobně jako v boxerském utkání. Dovolen je plný kontakt úderů i kopů. V plnokontaktu utkání zcela běžně končí knockoutem jednoho ze zápasníků, na rozdíl od polokontaktu.
13
Low-kick: stejně jako kick-light je tato disciplína obohacena o low-kick, s tím rozdílem, že je plnokontaktní a odehrává se v ringu. Tato technika byla převzata z Muay Thai (thajského boxu). Tento kop měl přidat na komplexnosti fullcontactu jako bojové disciplíny a redukovat omezení pravidel. K1: tato disciplína patří k divácky nejatraktivnějším, je velmi podobná thajskému boxu. V K1 jsou již povoleny i kopy kolenem, klinče a spinningbackfist (technika úderu z otočky).
1.1.3 Vybavení a boxerský ring Jak již bylo zmíněno, plnokontaktní disciplíny se odehrávají v boxerském ringu. Ring je čtverec o straně 490 cm jako minimum a 610 cm jako maximum. Při mezinárodních soutěžích to musí být čtverec o straně 610 cm, měřený po vnitřní straně provazů. Ring by neměl být méně než 91 cm, nebo více než 122 cm nad úrovní základny. Podlaha ringu a sloupky musí mít pevnou konstrukci; vodorovná podlaha prostá jakýchkoliv nerovností musí přesahovat nejméně o 46 cm čtverec tvořený provazy. V rozích musí být dobře čalouněné sloupky. Z hlediska barevného označení musí být uspořádání sloupků následující: červený roh – nejbližší po levé straně od jury, bílý roh – nejbližší po pravé straně od jury. Podlaha musí být kryta plstí, gumou, nebo jiným vhodným materiálem s podobnou pružností o síle 1,3 až 1,9 cm, přes který je prostřena a v rozích upevněna plachta. Provazy musí být čtyři o síle nejméně 3 a nejvíce 5 cm. Jsou pevně napjaté mezi rohovými sloupky ve výšce 40,6 cm, 71,1 cm, 101,6 cm a 132,1 cm. Provazy musí být obaleny měkkým materiálem a musí být ve stejných vzdálenostech na každé straně vertikálně spojeny dvěma pruhy pevného plátna o šířce 3 až 4 cm, které nesmí po provazech klouzat. (Miňovský 2006). Jak již bylo zmíněno, plnokontaktní disciplíny se odehrávají v boxerském ringu. Ring je čtverec o straně 490 cm jako minimum a 610 cm jako maximum. Při mezinárodních soutěžích to musí být čtverec o straně 610 cm, měřený po vnitřní straně provazů. Ring by neměl být méně než 91 cm nebo více než 122 cm nad úrovní základny. Podlaha ringu a sloupky musí mít pevnou konstrukci; vodorovná podlaha prostá jakýchkoliv nerovností musí přesahovat nejméně o 46 cm čtverec tvořený provazy. V rozích musí být dobře čalouněné sloupky. 14
Z hlediska barevného označení musí být uspořádání sloupků následující: červený roh – nejbližší po levé straně od jury, bílý roh – nejbližší po pravé straně od jury. Podlaha musí být kryta plstí, gumou, nebo jiným vhodným materiálem s podobnou pružností o síle 1,3 až 1,9 cm, přes který je prostřena a v rozích upevněna plachta. Provazy musí být čtyři o síle nejméně 3 cm a nejvíce 5 cm. Jsou pevně napjaté mezi rohovými sloupky ve výšce 40,6 cm, 71,1 cm, 101,6 cm a 132,1 cm. Provazy musí být obaleny měkkým materiálem a musí být ve stejných vzdálenostech na každé straně vertikálně spojeny dvěma pruhy pevného plátna o šířce 3 až 4 cm, které nesmí po provazech klouzat. (Miňovský 2006).
Obr. 1: Boxerský ring Zdroj: http://www.boxing-ring.eu/pravidla-box.php
Základní povinná výbava zahrnuje přilbu, chránič zubů, bandáže, boxerské rukavice, chrániče holení a suspenzor. Dále záleží na disciplíně, k jaké nastupujete, pro fullcontact jsou určeny dlouhé saténové kalhoty, pro K1 a low-kick trenky. Boxerské rukavice předepsané pro kickboxerské zápasy mají váhu 10 uncí (zkratka OZ). Ve váze zápasových rukavic se amatérský a profesionální box neodlišuje. Boxerské rukavice pro zápasy v amatérském ringu mají zapínání na suchý zip. Rukavice
15
určené pro profesionální ring jsou na tkanici, tedy šněrovací. Tkanice se pro zápas důkladně přelepí lékařskou páskou a po zápase přestřihne, aniž by se samotná rukavice znehodnotila. Pod boxerské rukavice zápasníci nosí látkové bandáže, k zápasům amatérů jsou předepsány bandáže o délce 2,5 metru. V zápasech profesionálů jsou povoleny bandáže v libovolné délce a je možno používat látkové samolepící pásky, tzv. taping. (Miňovský 2006) K dalšímu vybavení, které kickboxeři využívají při cvičném boji a v zápasech, patří boxerská helma. Vyrábí se v několika různých variantách, které se odlišují ochranou obličeje. Nejjednodušší helmy jsou tzv. zápasové. Účelem této helmy je vymezovat obličejovou část, do které je povoleno údery zasazovat, a zároveň plně chránit borce před poškozením jiných částí hlavy, především obočí, uší a zátylku. Trochu jiným typem jsou pak různě tvarované helmy sparingové, mající zpravidla ještě silnější vrstvu ochranné hmoty (molitan, pryž), která chrání i lícní kosti, případně bradu a ústa. Je tedy patrno, že na ochranu zdraví zápasících kickboxerů je při vývoji ochranných pomůcek vynakládáno mnoho úsilí. (Miňovský 2006) Dalším nezbytným vybavením je chránič zubů, dle pravidel ČSfu je možno používat pouze jednostranný chránič (pouze na horní zuby) a samozřejmě chránič genitálií, zvaný suspenzor. Při cvičných bojích nebývá zpravidla tak často využíván. Pro ženy a dívky navíc platí nařízení, že pro boje v ringu musí užívat pevné plastové chrániče hrudníku. (Český svaz fullcontactu) Poslední nedílnou výbavou jsou chrániče holení. Využívají se jak v přípravě, tak v amatérských zápasech. Dobře padnoucí chránič je prevencí před bolestivými zraněními. Chrániče mají dvě hlavní funkce – chrání nohu a zároveň i sportovce, který obdrží úder. Kromě toho musí bezvadně padnout, nesklouzávat a v každém okamžiku pevně, ale zároveň přirozeně držet na noze, v podstatě se stát její součástí. Stejně jako jiné vybavení podléhají přísným normám a jsou testovány v laboratoři. Chrániče by neměly omezovat v pohybu po ringu. Proto se dnes vyrábí anatomicky padnoucí produkty s tuhou výplní.
16
1.2
TĚLESNÁ ZDATNOST A POHYBOVÉ ZATÍŽENÍ
1.2.1 Složky tělesné zdatnosti Zdatnost (obecná) je nezbytným předpokladem pro efektivní fungování lidského organismu s optimální účinností a hospodárností a
je podmíněna zejména
fyziologickými funkcemi organismu. Součástí obecné zdatnosti je tedy nespecifická potenciální adaptace na pohybovou zátěž, kterou nazýváme tělesná zdatnost. Podle Bunce (1995) vyjadřuje stupeň rozvoje adaptačních potenciál a v důsledku to pak znamená optimalizaci funkcí organismu při řešení vnějších úkolů spojených s pohybovým úkolem, zvládnutí vnějších požadavků na jedince s menšími nároky na organismus. Rozdělení zdatnosti: a) zdravotně orientovaná zdatnost Ovlivňuje zdravotní stav nebo se k dobrému zdravotnímu stavu vztahuje. Mezi složky zdravotně orientované zdatnosti zařazujeme: kardiovaskulární zdatnost, svalová zdatnost ( svalové dysbalance, držení těla ), kloubní pohyblivost ( flexibilita ) a složení těla. b) výkonnostně orientovaná zdatnost Zdatnost podmiňující určitý pohybový výkon, jehož výsledek musí být vždy kvantifikován a hodnocen.
Komponenty a faktory zdravotně orientované zdatnosti Aerobní zdatnost – aerobní zdatnost synonymy často označovanou jako kardiovaskulární či kardiorespirační vytrvalost definujeme jako schopnost přijímat, transportovat a využívat kyslík. Fyziologickým podkladem je zapojování “pomalých” svalových vláken a uplatnění oxidativního způsobu uspokojování energetických nároků. Základem je přirozeně rozvoj vytrvalostních schopností a k diagnostice jsou využívány déletrvající vytrvalostní lokomoce. (Bunc 1995). Mezi testy vytrvalostních schopností patří např. běh po dobu 12 min, chůze na vzdálenost 2 km, Ruffierův test, či řada laboratorních testů, které slouží ke kvalitnějšímu posouzení aerobní zdatnosti např. test W170.
17
Svalová zdatnost – podkladem svalové zdatnosti jsou silové schopnosti, které dělíme na statickou sílu – tj. schopnost vyvinout maximální sílu při izometrické kontrakci svalstva. Dynamickou sílu - schopnost vyvíjet sílu při převaze izotonické kontrakce
svalstva při maximálním počtu opakování a výbušnou sílu - schopnost vyvinout maximální sílu v minimálním časovém intervalu při převládající izotonické kontrakci. Explozivní síla je v kickboxu nejvíce uplatňována. Svalová rovnováha a flexibilita - Předmětem diagnostiky v této oblasti je především fyziologický rozsah jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře. Se znalosti svalů s tendencí k oslabování a svalů s tendencí ke zkrácení můžeme vhodnými prostředky a metodami intervenovat ve směru dosažení optimálního fyziologického rozsahu. V praxi se setkáváme ponejvíce s hypomobilitou, jejíž korekce spočívá v protažení zkráceného (nejčastěji tonického) svalu a následném posílení příslušného antagonisty (nejčastěji fázického). Hypermobilita v kloubních spojích je méně častá (Kovář, aj. 1993) Hodnocení somatických znaků – somatické znaky nejsnáze přístupné diagnostice jsou tělesná výška, kterou měříme nejlépe pomocí nástěnné stupnice a pravoúhlého trojúhelníku s přesností 0,1 cm a tělesná hmotnost, kterou měříme na osobní pákové váze v minimálním oblečení s přesností 0,1 kg. Obě hodnoty můžeme využít ke stanovení tzv. Body Mass Indexu (BMI). Měření podkožního tuku provádíme pomocí kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk. (Kovář, aj. 1996). BMI (Body Mass Index) je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity. Index se spočítá vydělením hmotnosti (v kg) daného člověka druhou mocninou jeho výšky (v m).
18
Tab. 1: Hodnocení BMI Zdravotní rizika
BMI
Kategorie podle
(kg/m²)
WHO
< 18,5
Podváha
18,5 – 24,9
Normální váha
Minimální
25,0 – 29,9
Nadváha
Lehce zvýšená
30,0 – 34,9
Obezita stupeň I.
Středně vysoká
35,0 – 39,9
Obezita stupeň II.
Vysoká
> 40
Obezita stupeň III.
Velmi vysoká
< 18,5
Podváha
Poruchy příjmu potravy anorexie
Poruchy příjmu potravy anorexie
Zdroj: http://www.nutriacademy.cz
1.2.2 Tělesná zátěž a energetické zabezpečení při výkonu, srdeční frekvence Zatížení ve sportu se chápe jako pohybová činnost vykonávaná tak, že vyvolává aktuální změnu funkční aktivity člověka a ve svém důsledku trvalejší funkční, strukturální i psycho–sociální změny. Každé cvičení, ať už je jeho pohybová struktura jakákoliv, může být prováděno s různým stupněm úsilí. Navenek se to projevuje jako rychlost pohybu, frekvence pohybů, distanční parametry pohybu (výška, dálka), mění se podle velikosti překonávaného odporu. Fyziologicky je intenzita cvičení dána výdejem energie – čím má být intenzita cvičení vyšší, tím vyšší musí být intenzita energetického výdeje. Tak lze spojit vyjadřování velikosti intenzity s převážnou aktivací příslušných systémů energetického krytí. (Jansa, Dovalil 2007)
19
V podstatě se rozlišují tři způsoby obnovy ATP označované zjednodušeně jako ATP-CP systém, LA-systém a O2 systém. (Jansa, Dovalil 2007)
ATP-CP systém Hlavním zdrojem energie v tomto systému je kreatinfosfát označován jako CP (dále jen CP). ATP-CP (a laktátový) systém zajišťuje maximální možnou intenzitu pohybové činnosti. Tuto činnost je možné provádět pouze 10–15 vteřin. Následně se intenzita výkonu sníží a dojde k zapojení dalšího energetického systému. Pokud tedy hovoříme o provádění cvičení za pomoci ATP-CP systému, mluvíme výhradně o provádění pohybového cvičení v maximální možné intenzitě, a to po dobu maximálně 15 s. (Grasgruber, Cacek 2008)
LA systém Představuje reakci označovanou jako anaerobní glykolýza (štěpení glykogenu bez přístupu kyslíku), jejím produktem je přítomnost laktátu v krvi. Laktát má za následek zvýšené okyselení vnitřního prostředí, které při výkonu vede k bolesti a únavě svalů a ke snížení koordinačních schopností. Po výkonu je pak nutné zvolit vhodné regenerační prostředky, díky nimž je laktát zpětně využit jako energetický zdroj. Pokud hovoříme o provádění cvičení pomocí LA systému, rozumíme tím zatížení o submaximální intenzitě trvající maximálně 3 minuty. Pokud by bylo zatížení delší, došlo by ke snížení intenzity a následně k přechodu do dalšího energetického systému. (Choutka, Dovalil 1987)
O2 systém O2 systém je proces oxidativního štěpení cukru a tuků, při němž tělo z těchto zdrojů získává energii. Pokud je aktivita prováděna nízkou intenzitou, přechází tělo postupně k štěpení glykogenu oxidativními procesy. Na tyto procesy později plynule navazuje oxidativní štěpení ze zdrojů tuku. Jak rychle k tomuto přechodu dojde, záleží na trénovanosti sportovce. V praxi začínají vytrvalostně trénovaní sportovci využívat tuky jako zdroj energie mnohem dříve, než běžná populace. Tento systém je
20
dominantním systémem při provádění veškerých vytrvalostních činností. (Grasgruber, Cacek 2008)
Srdeční frekvence Hodnota srdeční frekvence se udává v počtu srdečních stahů za minutu a její klidová hodnota se obecně u člověka pohybuje v rozmezí 60–100 stahů za minutu (dále už jen bpm – beats per minute), u žen je srdeční frekvence obecně o 10 bpm vyšší, než u mužů. Pokud se hodnota klidové srdeční frekvence u testované osoby pohybuje pod hranicí 60 bpm, označujeme tuto odchylku za bradykardii, v případě kdy hodnota klidové srdeční frekvence převyšuje 100 bpm, je odchylka nazývána tachykardií. Sportovním tréninkem, a to především u vytrvalostních sportů, je v důsledku adaptace klidová srdeční frekvence snížená. U naprosté většiny vytrvalostně trénovaných jedinců sledujeme bradykardii, v extrémních případech pak hladina klidové srdeční frekvence klesá až k 30 bpm (Jako příklad lze uvést několikanásobného vítěze Tour de France, Lance Armstronga). Tuto odchylku si u sportovců můžeme vysvětlit jednoduše. Cíleným kondičním tréninkem se zlepší funkčnost srdečního svalu, který pak na každý stah dokáže přečerpat větší množství krve, což vede k nižší potřebě srdečních stahů a tím pádem k bradykardii. (Neumann 2005)
1.2.3 Rozvoj pohybových schopností Kickbox je komplexní sport a je kladen důraz na rozvoj silových, rychlostních i vytrvalostních schopností.
Rychlostní schopnosti Rychlost je přímou součástí technik v kickboxu a jedním z nejdůležitějších faktorů účinnosti technik v zápase. Rychlost technik ovlivňuje výkon v kickboxu. Je přibližně ze 70-80% geneticky předurčena, tzn. že určitý stupeň předpokladů jedinec dědí, ale i tak je možné částečně rychlost ovlivnit. Rozvoj maximální rychlosti je možný do 20 let věku. Vyžaduje však trpělivost a znalost metod rozvoje. (Grasgruber, Cacek 2008)
21
Projev rychlostních schopností charakterizuje z fyzikálního pohledu vysoká, až maximální rychlost pohybu. Tato činnost je prováděna maximálním volním úsilím, maximální intenzitou, kterou energeticky zajišťuje ATP-CP systém, nemůže tudíž trvat dlouho - bez přerušení do 10-15 sekund, jde o pohyby v zásadě bez odporu nebo s malým odporem. Rozlišujeme rychlost:
Reakční – spojenou se zahájením pohybu
Acyklickou – tj. co nejvyšší rychlost jednotlivých pohybů
Cyklickou – danou vysokou frekvencí opakujících se stejných pohybů
Komplexní – danou kombinací cyklických i acyklických pohybů včetně reakce,
nejčastěji se vyskytuje jako rychlost lokomoce (Jansa, Dovalil 2007) Časová bilance úderu – přímý úder je běžně proveditelný za 0,12-0,15 sekundy. Obranné reakce jako např. úhyb hlavou vzad za dobu nepříliš odlišnou – asi do 1 s. Kryty jsme schopni vykonat za stejnou dobu jako úhozy, pokud je nevedeme nohou. Musíme však brát v úvahu fakt, že obránce, ať je jakkoliv vyspělý, není schopen na útok reagovat okamžitě, ale až po uplynutí tzv. reakční doby. Prostá reakční doba na běžný zrakový podnět je přibližně 0,2 s. Složitější akce ovšem vyžadují delší přípravu, čímž se prodlužuje i reakční doba. Abychom mohli reagovat na útok, fundovaně a úspěšně zahájit obranu, musíme mít na manévr čas. Doba útočné akce (0,12s) by měla být delší než reakční doba obránce (0,10s), ale zjevně to není možné. Z toho vyplývá, že obránce se nikdy nestihne účinně bránit. Tento stav však neplatí, pokud útočník, který vychází z postavení, z něhož vás nemůže napadnout učiní pohyb, z kterého je zřejmé, že bezprostředně následuje útok. Tím se doba trvání útoku podstatně prodlouží. Obránce má čas se připravit a získat výhody na svoji stranu. Jasně nám z toho vyplývá, že samostatný sportovní trénink nám pro sebeobranou situaci nebude postačovat.(Dreamteam kickbox Brno)
Silové schopnosti Síla je pohybová schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor. Ve sportu je třeba kromě klasických představ o síle, jako mohutnosti svalového stahu, brát v úvahu často také rychlost svalového stahu při působení na odpor a také trvání pohybu, či počet opakování v čase. Podle toho se nejčastěji rozlišuje na (viz tab.2) 22
Tab. 2: Velikost odporu, rychlost pohybu a trvání při klasifikaci silových schopností Opakování Druh silové schopnosti
Velikost odporu
Rychlost pohybu (trvání pohybu)
Absolutní (výbušná)
maximální
malá
krátce
Rychlá
nemaximální
maximální
krátce
Vytrvalostní
nemaximální
nemaximální
dlouho
Zdroj: Jansa, Dovalil 2007
Vytrvalostní schopnosti Komplex předpokladů provádět činnost s požadovanou intenzitou co nejdéle nebo ve stanoveném čase s co nejvyšší intenzitou, tj. v podstatě odolávat únavě, se zjednodušeně označuje pojmem vytrvalost. Existující poznatky ( viz tab.3.) dovolují pro praktické účely přesnější diferenciaci vytrvalostních schopností dle energetického zabezpečení a podílu aerobních, resp. anaerobních procesů na odpovídající pohybové činnosti.
Tab.3: Vymezení vytrvalostních schopností dle aktivace energetických systémů Převážná aktivizace Doba trvání pohybové činnosti
Vytrvalost energetického systému
Dlouhodobá
O2
přes 10 min
Střednědobá
LA-O2
do 8-10 min
Krátkodobá
LA
do 2-3 min
Rychlostní
ATP-CP
do 20-30 s
Zdroj: Jansa, Dovalil 2007
23
1.2.4 Neadekvátní zátěž, přetrénování Pokud je tréninková zátěž spolu s dalšími faktory, jako je vysoký psychický tlak v povolání nebo soukromí, nedostatečná strava, příliš vysoká, dokonce tak že nemůže dojít k dokonalému zotavení ve fázi regenerace, dochází k tzv. přetrénování. To je velmi často provázeno pocity vyčerpání, dlouhodobé únavy a zhoršení výkonnosti. Postižení sportovci se vnitřně cítí vyčerpaní. Tento stav může trvat týdny až měsíce. V této fázi je naopak nutné zařadit krátké tréninkové jednotky. Tímto způsobem je možné se z tohoto stavu zotavit tou nejkratší cestou. Objektivní parametr bezpečně vysvětlující důvod přetrénování není, i přes intenzivní vědecké výzkumy, stále ještě znám. Jediným účinným způsobem jak se mu vyhnout je tedy v maximální možné redukci tréninkových dávek, minimalizaci dalších stresových faktorů a optimalizaci stravovacích návyků. (Kuhn 2005).
24
Tab. 4: Příznaky přetrénování Příznaky přetrénování Pokles výkonnosti nebo její stagnace V tréninku
Více koordinačních a technických chyb Úbytek síly
Mimo trénink Psychické poruchy (nechuť trénovat, poruchy koncentrace,…) Vegetativní poruchy (poruchy spánku, nechutenství, pokles hmotnosti) Nárůst SF v klidu i při zatížení o 4-10 tepů/min Řízení zatížení
Opožděný pokles SF po zátěži Nedostatečná mobilizace laktátu Klesající odolnost vůči infekcím Zvýšení klidové SF o více než 10 tepů/min
Zdravotní stav
Výrazný nárůst močoviny po zatížení Zvýšené stresové indikátory – kortizon a ketacholominy Zdroj: Neumann 2005
Únava a výkonnost Únavu lze rozdělit na fyziologickou (přirozený jev, vyvolávající adaptační mechanismy) a patologickou (nepřiměřenou či chorobnou), dále ji lze členit na fyzickou a psychickou (např. psychosenzorickou nebo čistě mentální únavu rozvíjející se při monotónní nebo nudné činnosti), dále únavu celkovou a místní nebo podle rychlosti vzniku lze rozeznávat akutní a chronickou únavu. Bezprostřední příčinou vzniku únavy je pokles aktivity některých klíčových buněčných enzymů s následným snížením možnosti obnovy ATP.
25
Projevy únavy lze dělit na objektivní a subjektivní. Z objektivních je hlavní pokles výkonu, dále narušení koordinace, reaktivity, přechodný výskyt bílkovin v moči apod. Subjektivní projevy únavy jsou pestré, např. nechuť pokračovat, nouze o dech, slabost, bolesti ve svalech, píchání v boku, zhoršené vnímání apod., u fyziologické akutní únavy příznaky odeznívají cca do hodiny. (Jansa, Dovalil 2007) Patologická únava v lehčí formě se označuje jako přetížení, projevuje se prohloubením příznaků fyziologické únavy a obvykle odezní do jednoho dne. Závažnější formy, jako jsou přepětí a schvácení, souvisí obvykle s oběhovým selháním a poruchou neurohumorálních regulací. Chronická únava je vždy chorobná, lehčí formy se
kromě
déletrvajícího
poklesu
výkonnosti
projevují
poklesem
hmotnosti,
obranyschopnosti organismu, nechutenstvím, pocity nevolnosti a poruchy spánku. Těžším stupněm chronické únavy je přetrénování, uvedené příznaky se prohlubují. Narušená vegetativní rovnováha se častěji projevuje převahou sympatiku, např. předrážděností, zvýšením klidové SF a TK, při zatížení bývá SF neúměrně vysoká a uklidňování po zatížení je výrazně zpomaleno. Na závěr lze říci, že přetrénování zpravidla vzniká při nerespektování dostatečné regenerace a procesů zotavení a řešení tohoto stavu vyžaduje déletrvající přerušení tréninku. (Jansa, Dovalil 2007)
1.2.5 Monitory srdeční frekvence jako pomoc při určování intenzity pohybového zatížení Monitorovat tepovou frekvenci se stalo významným faktorem v dnešním sportu. Jedná se o jedinou objektivní metodu, kterou lze použít při kterékoliv pohybové aktivitě. Existují dva způsoby měření, manuální a elektronický. Nevýhodou manuální metody je, že měření je možno provádět pouze v klidu, respektive je potřeba při měření přerušit pohybovou aktivitu. Nejznámějším místem měření je vřetenní tepna těsně nad zápěstím, v prohlubni na palcové straně pravé ruky. Toto měření lze spolehlivě využít jen do SF okolo 180 tepů/min, pro vyšší hodnoty SF jsou tyto měření dosti nespolehlivá. Ve venkovních podmínkách je tedy nejlepší metodou ke změření SF monitor srdeční frekvence. (Bunc 1993)
26
Monitor srdeční frekvence „sporttester“ je zařízení, které je schopno změřit a vyhodnotit sportovní aktivitu na základě měření času, rychlosti, vzdálenosti, srdečního tepu a případně dalších veličin. Zařízení se skládá z hodinek a snímače tepové frekvence, který se umístí kolem hrudníku se snímačem na levé straně. Finský Polar je dnes světově největší firmou zaměřenou na výrobu monitorů srdeční frekvence. Svou činnost zahájila již v roce 1977 s cílem porozumět fyziologii lidského těla tak, aby docházelo ke zlepšování zdraví a výkonnosti jedinců. (Polar RS800)
Obr.2: Monitor srdeční frekvence Polar RS800 Zdroj: http://www.polar-eshop.cz/2043-polar-rs800
Správné tréninkové zatížení je základním předpokladem pro dosažení vytyčených osobních cílů. Často se nepodaří, protože tréninkové zatížení neodpovídá individuální výkonnosti a trénink je buď příliš, nebo naopak nedostatečně intenzivní. Sportovci používající sporttestry mají průběžnou zpětnou vazbu o zatížení srdečněoběhového systému. Pro komplexní posouzení tréninku ale jen měření frekvence samo o sobě nestačí. (Neumann 2005) Trénink bez cíle mívá většinou jen nahodilý výsledek. Tréninkový cíl je závislý na individualitě jedince a na individuálních cílech. Při běžeckém tréninku se sporttesterem sledujeme, jak se realizuje náš cíl uvnitř příslušné běžecké zóny, pásma srdeční frekvence. Např. potřebujeme pracovat co nejpřesněji v určitých hodnotách SF, např. v rozsahu 50–60 % max. SF nebo v jiných hodnotách. Není dobré určovat zatížení jen podle pocitu, protože SF každého jednotlivce se chová trochu jinak a navíc SF v
27
průběhu dne kolísá. SF v běžeckém zatížení v praxi zaokrouhlujeme po pěti jednotkách, tepech. (viz tab.5)
Tab.5: Tréninková pásma 1. Pásmo velmi nízké intenzity
50-60% SFmax
2. Pásmo nízké intenzity
60-70% SFmax
3. Pásmo střední intenzity
70-80% SFmax
4. Pásmo vysoké intenzity
80-90% SFmax
5. Pásmo vysoké intenzity
90-100% SFmax
Zdroj: Korbel 2007
Pásmo 50–60% SFmax Někteří trenéři mluví o této zóně ve smyslu „žádná bolest, žádný zisk“. Tato zóna ale není bezcenná. Tělo v ní lépe spaluje kalorie z tuků, než z cukrů. A napomáhá i rozvoji rychlosti a síly, pokud ji doplníme příslušnými zátěžovými činnostmi. Např. v počátečních trénincích to může být i 1 hodina ostřejší chůze. (viz tab.6)
Tab. 6: Pásmo velmi nízké intenzity SFmax
150 155 160 165 170 175 180 185 190 195 200
Od 50%
77
78
80
83
85
Do 60% 90
93
95
99
102 105 108 111 114 117 120
88
Zdroj: Korbel 2007
28
90
93
95
98
100
Pásmo 60-70% SFmax Zóna „přípravné“ zátěže. Trénink v této zóně je již pro srdce náročnější a poskytuje příležitost pracovat na optimálním stupni zatížení. Rozsah práce je od 60 do 70% SFmax. Jedná se o zónu s aerobním prahem. Trénink v této zóně je již dost náročný. Srdce se stává silnější a připravuje se pro stálou, rovnoměrnou a ještě poměrně bezbolestnou práci v další zóně. (viz tab.7)
Tab.7: Pásmo nízké intenzity SFmax
150 155 160 165 170 175 180 185 190 195 200
Od 60% 90
93
96
99
102 105 108 111 114 117 120
Do 70% 105 109 112 115 119 123 126 130 133 137 140 Zroj: Korbel 2007
Pásmo 70–80 % SFmax Aerobní zóna. Trénink kardiovaskulárního a respiračního systému je to, co zvyšuje vytrvalost. Zvyšuje se aerobní síla, schopnost transportovat kyslík do svalů a odvádět z nich kysličník uhličitý. Zóna se nazývá „cílovou aerobní srdeční zónou“. Zvyšuje se aerobní kapacita. Pocit intenzity vnímáme jako „poněkud tvrdý běh“, dochází k určitému diskomfortu pracovního režimu. (viz tab.8)
Tab.8: Pásmo střední intenzity SFmax
150 155 160 165 170 175 180 185 190 195 200
Od 70% 105 109 112 116 119 123 126 130 133 137 140 Do 80% 120 124 128 132 136 140 144 148 152 156 160 Zdroj: Korbel 2007
Pásmo 80-90% SFmax 29
Zóna anaerobního prahu (dále jen ANP). Trénink překračuje zónu aerobního tréninku a stává se anaerobním. Zvyšuje se schopnost metabolizovat laktát a to umožňuje trénovat tvrději se zaměřením na akumulaci laktátu a kyslíkového dluhu. (viz tab.9)
Tab.9: Pásmo vysoké intenzity SFmax
150 155 160 165 170 175 180 185 190 195 200
Od 80% 120 124 128 133 137 140 144 148 152 156 200 Do 90% 135 140 144 149 153 159 162 169 171 176 180 Zdroj: Korbel 2007
Pásmo 90-100% SFmax Kritická zóna. Jedná se o nejvyšší intenzitu tréninku a je vhodná jen pro jedince, kteří jsou opravdu fit. Překročuje se ANP a trénuje se ve vysokém kyslíkovém dluhu. Svaly pracují na principu „teď se pracuje, dluh se splácí později“. Dech je krátký v nejvyšší možné frekvenci. Pracují rychlá svalová vlákna. Zjednodušeně je to trénink maxima v maximální zóně. (viz tab.10)
Tab.10: Pásmo maximální intenzity SFmax
150 155 160 165 170 175 180 185 190 195 200
Od 90%
135 140 144 148 153 158 162 167 171 176 180
Do 100% 150 155 160 165 170 175 180 185 190 195 200 Zdroj: Korbel 2007
30
1.3
CHARAKTERISTIKA INTENZITY ZATÍŽENÍ PŘI ZÁPASE V BOXU
Nepodařilo se dohledat literaturu zabývající se intenzitou zatížení, kterou podstupuje kickboxer při tréninku nebo zápase. Proto jsme zvolili sport nejbližší kickboxu a tím je box. (viz kap.1.1.2 Fullcontact). Boxing vyvolává ve výměně dýchacích plynů a v energetickém metabolismu význačné změny, charakteristické pro značně intenzivní tělesnou námahu. Záleží ovšem na délce zápasu (počet kol, trvání jednoho kola, přerušení zápasu po k.o. nebo r.s.c), na poměru sil soupeřů, na jejich trénovanosti, zkušenosti apod. Boxeři musí disponovat velkou fyzickou silou a výbušností paží, ale vzhledem k potřebě mrštnosti nemohou být příliš těžcí a vysocí. Amatérští i profesionální šampioni těžkých vah proto jen zřídka překračují výšku 190cm. Obecně se projevuje tendence k delším pažím (pro lepší dosah) a kratším nohám (pro stabilitu) (Grasgruber, Cacek 2008). Pro výdrž během zápasu (3x3 min. s 1.min. pauzami) je nepostradatelná dostatečná anaerobní i aerobní kapacita. Koncentrace laktátu po skončení zápasu jsou značné (až 16 mmol/l) (Grasgruber, Cacek 2008). Během boxerského klání u dobře trénovaných jedinců stoupá tepová frekvence a maximální krevní tlak rychle během jednotlivých kol na vysokou hodnotu, ale po utkání se poměrně rychle vrací k normálu (viz.tab.5). Hypotonický typ reakce TK a TF signalizuje špatnou sportovní formu. Při modelovém utkání dosahují boxeři průměrnou hodnotu tepové frekvence 171 tepů/min (Seliger, 1974). Při skutečném utkání byly zjištěny hodnoty odpovídající maximální věkové hodnotě, podobně jako Keul a spol. (1970) udávají ve 3. kole hodnoty 190-200 tepů/min. Hodnoty srdeční frekvence se tedy kolo od kola stupňují. Bohužel se nepodařilo dohledat novější literaturu, která by se zabývala rozborem modelového utkání při zápase v boxu.
31
Tab.11: Tepová frekvence (TF) a krevní tlak (TK) při boxerském utkání a po něm 1. kolo Hodnoty
Klidové hodnoty
2. kolo
Ke konci Ihned po
minutového
Ke konci Ihned po
odpočinkku
SF (tepů/min)
72
168
3. kolo
minutového
Ke konci Ihned po
odpočinkku
144
180
144
minutového odpočinkku
204
168
Zdroj: Seliger (1974)
Sportovní výkon kickboxera je charakteristický prováděním povolených technik v pořadí a rychlosti, která dokáže soupeře překvapit a prorazit jeho obranu. V kickboxu rozeznáváme mnoho různých technik, rozdělujeme je na základě toho, zda se technika provádí paží nebo nohou. Údery provedené nohou nazýváme kopy. Základním předpokladem úspěšného kopu je správný postoj, který zaručí dokonalou stabilitu a výhodnou pozici k provedení další techniky. Aby byl kop opravdu efektivní, je třeba provádět ho nejenom z místa, ale také z pohybu. (Staněk 1996) Při zápase v kickboxu dochází k intermitentnímu typu zátěže, což znamená střídající nebo přerušující se typy zátěže. Vysoká frekvence technik horní a dolní poloviny těla prováděná rychle za sebou zatěžuje komplexně celý pohybový aparát a klade tak vysoké nároky na úroveň všech pohybových schopností. (Rebac 1994) Jeden běžný zápas v kickboxu trvá 8 minut (3 kola po 2 minutách, mezi koly vždy minuta pauza). Tělo kickboxera čerpá ve výkonu 70-80% energie z anaerobních systémů (ATP-CP a LA systém), pouze 20-30% energetického krytí náleží aerobním procesům (LA-O2 systém). Energetický výdej v průběhu tréninku je uváděn v hodnotě 1740% náležitého bazálního metabolismu, v zápase se pak uvádí energetický výdej až v hodnotě 5000 kj/h. (Bernaciková, aj. 2011)
32
2
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
Hlavní cíl Stanovit na základě měření průběhu srdeční frekvence intenzitu pohybového zatížení při zápase v amatérském kickboxu.
Dílčí úkoly 1) Zjistit průměrnou hodnotu SF výkonnostních zápasníků během modelového zápasu v kickboxu.
2) Zjistit doby strávené v jednotlivých zónách intenzity zatížení. Z1 – v zóně velmi nízké intenzity (50 – 60% SFmax) Z2 – v zóně nízké intenzity (60 – 70% SFmax) Z3 – v zóně střední intenzity (70 – 80% SFmax) Z4 – v zóně vysoké intenzity (80 – 90% SFmax) Z5 - v zóně maximální intenzity (90 – 100% SFmax)
3) Zjistit průměrnou hodnotu SF výkonnostních zápasníků v jednotlivých kolech modelového zápasu v amatérském kickboxu.
Otázky: 1) Jaká je průměrná hodnota SF během celého modelového zápasu v amatérském kickboxu? 2) Jaká je průměrná hodnota SF během jednotlivých kol modelového zápasu v amatérském kickboxu? 3) Stupňuje se hodnota průměrné SF během jednotlivých kol modelového zápasu v amatérském kickboxu?
33
4) Jaká je průměrná hodnota SF na konci minutového odpočinku mezi jednotlivými koly modelového zápasu v amatérském kickboxu? 5) Převažuje během zápasu v amatérském kickboxu aerobní či anaerobní způsob hrazení energie?
34
3
3.1
METODIKA PRÁCE
CHARAKTERISTIKA SOUBORU
Sledována byla skupina zápasníků z Iron Fighters Jablonec nad Nisou a Bicomu Hrádek nad Nisou. Pro testování byli vybráni závodníci A týmu, kteří pravidelně trénují minimálně 4x týdně po dobu 90 minut, počet účastí na závodech je individuální, v průměru se však probandi zúčastní 5-6 soutěží ročně. Výzkumu se zúčastnilo celkem 7 zápasníků ve věku od 22-32 let ve váhových kategoriích: -63,5 kg, -75 kg, -81 kg, -91 kg. Průměrná SFklid u testovaných zápasníků se pohybovala kolem 54 tepů/min, což značí vysokou trénovanost. Vlastní měření se odehrávalo po skončení závodní sezóny, v přípravném období během ledna a února. Měření probíhalo vždy v závěru tréninku. Charakteristiku výzkumného souboru zobrazuje následující tabulka.
35
Tab. 12: Somatická charakteristika zápasníků Č.P. Jméno
Věk
TV
TH
BMI
SFmax
SFklid
(roky)
(cm)
(kg)
(kg/m²)
(1/min)
(1/min)
1
J.K.
22
167
63
22,6
198
48
2
A.K.
24
184
78
22,0
194
47
3
M.L.
27
169
62
21,8
193
57
4
M.V.
29
188
80
22,6
191
60
5
O.T.
30
172
74
25,0
190
56
6
P.K.
31
192
91
24,7
189
55
7
P.Š.
32
189
88
24,6
188
52
Průměr
27,9
180,1
76,6
23,4
191,9
53,6
SD
3,4
9,7
10,4
1,3
3,2
4,4
max - min
22 - 32 167 - 192 62 - 91 21,8-25,0 188 - 198 47 - 60
Legenda: TV – Tělesná výška, TH – Tělesná hmotnost, SD – směrodatná odchylka, SFmax – Maximální srdeční frekvence, SFklid - klidová srdeční frekvence
3.2
ZPŮSOB MĚŘENÍ A POUŽITÉ PŘÍSTROJE Hodnoty srdeční frekvence byly zjištěny prostřednictvím sporttestrů firmy Polar.
K dispozici jsme měli dva monitory srdeční frekvence které se skládaly z hrudního pásu se snímačem SF a digitálních hodinek (Polar RS800). Hodinky byly nastaveny na ukládání aktuální SF hráčů v jednosekundových intervalech. Naměřené údaje byly přeneseny do počítače pomocí infraportu, kde byly uloženy a následně zpracovány v programu ProTrainer 5.
36
Měření byla prováděna v období ledna a února 2013 v Městské sportovní hale v Jablonci nad Nisou a v tělocvičně Bicomu v Hrádku nad Nisou. Pro porovnání funkčních a antropometrických dat bylo zapotřebí od zápasníků získat údaje o výšce, hmotnosti a věku. Z informací o výšce a hmotnosti byla stanovena hodnota BMI podle vzorečku, který uvádí Jansa a Dovalil (2007). Všichni závodníci byli vstřícní a ochotní spolupracovat. Některá měření se musela opakovat z důvodu vypnutí sporttesteru během zápasu. Nejvhodnější místo pro umístění hodinek bylo na zápěstí pod rukavici, kde byl sportester v rámci možností chráněn. Jeden sporttester byl při testování vhodného umístění poškozen. Původně byli hodinky umístěny na zádech na tkanicích suspenzoru, ale při technice zvané Sweep (podmet), kdy je protivník sražen k zemi, dopadl zápasník přímo na sporttester, takže jsme museli zvolit vhodnější alternativu umístění. Cvičné zápasy jsme se snažili co nejvíce napodobit tak, aby to vypadalo jako na skutečných závodech. To znamená, že každý zápasník měl v rohu svého kouče a sekundanta, atmosféru
skutečného zápasu jsme se snažili navodit prostřednictvím
několika fandících diváků. Nikdy se nám však nepovede vytvořit simulaci tak, aby imitovala skutečný zápas. V první řadě se utkání odehrávalo v malém provizorním ringu, navíc jsme probandům museli nechat tričko a omezit kopy a údery na střed hrudníku (solar plexus) pro ochranu hrudního pásu. Na závodech hraje roli mnoho faktorů ovlivňující výkonnost jako například motivace, nabuzení ale i stres, tréma, strach apod. Hlavní měření spočívalo v získání průběhu srdeční frekvence během 8 minutového zápasu, složeného ze 3 kol po 2 minutách (mezi koly vždy minuta pauza). Každý ze zápasníků dostal po instruktáži za úkol změření SFklid. Klidovou srdeční frekvenci si každý měřil ráno po probuzení 4 dny po sobě z čehož jsme vypočítali aritmetický průměr z naměřených hodnot pro přesnější určení SFklid. Maximální srdeční frekvence byla změřena prostřednictvím rovnice podle věku: SFmax = 220 - věk.
37
3.3
METODY ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Před samotným zpracováním naměřených hodnot jsme v programu ProTrainer u
každého prabanda zaznamenali tyto údaje: Jméno, věk, hmotnost a výška. Z těchto údajů jsme následně vypočítali BMI (viz kap. 1.2.1)
Obr. 3: Příklad naměřených hodnot vyhodnocených programem ProTrainer
Nejprve jsme z naměřených údajů určili průměrnou hodnotu srdeční frekvence během kickboxerského utkání a následně maximální a minimální srdeční frekvenci dosaženou během zápasu (viz tab. 13).
Ve výsledném grafu jsme dále vyznačili
jednotlivá kola zápasu včetně minutových kol odpočinku ze kterých program vyhodnotil výsledek pro přesnější zjištění průběhu SF během utkání (viz tab. 14, 15, 16). Pro získání doby strávené v jednotlivých zónách intenzity zatížení stačilo v programu ProTrainer zadat SFmax a SFklid, které program u každého zápasníka zpracoval. Posledním bodem průzkumu bylo srovnání naměřených hodnot srdeční frekvence v boxu a kickboxu po skončení kola a po uplynutí minutového odpočinku. Výsledná měření v boxu uvádí Motyljanskaja a Něpomnjaščij. (Seliger 1974)
38
4
VÝSLEDKY A DISKUZE
Pro posouzení průběhu srdeční frekvence během kickboxerského zápasu jsme testovali zápasníky ve věku 22-32 let ve čtyřech váhových kategoriích.
Tab.13: Naměřené a vypočítané hodnoty srdečních frekvencí při zápase Č.P.
Jméno
SFmax
SFmin
SFzáp
(tepů/min)
(tepů/min)
(tepů/min)
1
J.K.
191
138
177
2
A.K.
195
149
182
3
M.L.
183
100
170
4
M.V.
185
157
175
5
O.T.
180
105
162
6
P.K.
181
109
168
7
P.Š.
182
96
163
Průměr
185,3
127,6
171
SD
5,2
23,4
6,8
max - min
180 - 191
Legenda: SFmax – Maximální srdeční
96 - 149
162 - 182
frekvence dosažená během zápasu, SFmin – Minimální
srdečnífrekvence dosažená během zápasu, SFzáp-průměrná hodnota srdeční frekvence během zápasu SD – směrodatná odchylka
39
Z výsledků uvedených v tabulce 13 jsme zjistili, že průměrná hodnota srdeční frekvence celého utkání byla 171 tepů/min, při směrodatné odchylce 6,8 tepů/min. Dle Seligera byla podobná hodnota zatížení zjištěna i při zápase v boxu, kdy boxeři při modelovém utkání dosahovali průměrné hodnoty srdeční frekvence 171 tepů/min. Můžeme tedy předpokládat, že se míra intenzity zatížení mezi těmito dvěma sporty shoduje. Výsledky jsou však orientační, pro přesnější stanovení průměrné hodnoty srdeční frekvence bychom museli otestovat mnohem větší soubor zápasníků.
Tab.14: Naměřené a vypočítané hodnoty srdečních frekvencí v prvním kole zápasu. Č.P.
Jméno
SF1max
SF1min
SF1kol
(tepů/min)
(tepů/min)
(tepů/min)
1
J.K.
188
138
175
2
A.K.
195
149
182
3
M.L.
175
100
161
4
M.V.
179
163
175
5
O.T.
170
105
154
6
P.K.
181
109
157
7
P.Š.
177
96
166
Průměr
180,7
122,9
167,1
SD
7,8
24,7
9,7
max - min
170 - 195
96 - 163
157 - 182
Legenda: SF1max – Maximální srdeční frekvence dosažená během prvního kola zápasu, SF1min – Minimální srdeční frekvence dosažená během 1 kola zápasu, SF1kol-průměrná hodnota srdeční frekvence dosažená během prvního kola zápasu, SD – směrodatná odchylka
40
Při rozboru jednotlivých kol modelového zápasu v amatérském kickboxu jsme zjistili, že průměrná hodnota SF během prvního kola je 167,1 tepů/min při směrodatné odchylce 9,7 tepů/min.
Tab.15: Naměřené a vypočítané hodnoty srdečních frekvencí ve druhém kole zápasu. Č.P.
Jméno
SF2max
SF2min
SF2kol
(tepů/min)
(tepů/min)
(tepů/min)
1
J.K.
191
157
179
2
A.K.
191
166
185
3
M.L.
180
162
174
4
M.V.
182
164
177
5
O.T.
176
148
165
6
P.K.
181
156
172
7
P.Š.
176
133
165
Průměr
182,4
155,1
173,9
SD
5,8
10,6
6,8
max - min
176 - 191
133 - 166
165 - 185
Legenda: SF2max – Maximální srdeční frekvence dosažená během druhého kola zápasu, SF2min – Minimální srdeční frekvence dosažená během druhého kola zápasu, SF2kol-průměrná hodnota srdeční frekvence dosažená během druhého kola zápasu, SD – směrodatná odchylka
Ve druhém kole zápasu jsme naměřili průměrnou hodnotu srdeční frekvence 173,9 tepů/min, při směrodatné odchylce 6,8 tepů/min.
41
Tab.16: Naměřené a vypočítané hodnoty srdečních frekvencí ve třetím kole zápasu. Č.P.
Jméno
SF3max
SF3min
SF3kol
(tepů/min)
(tepů/min)
(tepů/min)
1
J.K.
191
157
180
2
A.K.
194
163
185
3
M.L.
183
165
175
4
M.V.
185
167
179
5
O.T.
180
153
169
6
P.K.
181
154
168
7
P.Š.
182
135
167
Průměr
185,1
156,2
174,7
SD
4,9
10,0
6,4
max - min
180 - 194
135 - 167
167 - 185
Legenda: SF3max – Maximální srdeční frekvence dosažená během třetího kola zápasu, SF3min – Minimální srdeční frekvence dosažená během třetího kola zápasu, SF3kol-průměrná hodnota srdeční frekvence dosažená během třetího kola zápasu, SD – směrodatná odchylka
Všichni testovaní dosahovali nejvyšší srdeční frekvence v závěru posledního kola, průměrná hodnota srdeční frekvence v tomto kole byla 174,7 tepů/min, při směrodatné odchylce 6,4 tepů/min. Z výsledků je tedy patrné, že intenzita zatížení během zápasu roste, ale vzhledem k velkým odchylkám je toto tvrzení statisticky neprůkazné. Na základě empirické zkušenosti víme, že důvod stupňování intenzity zatížení mezi koly je dán způsobem zápasení. Každý trenér vede své zápasníky k rozložení sil, to znamená, že první kolo zápasu je takzvaně „oťukávací“, zápasník se snaží zjistit způsob boje svého soupeře prostřednictvím jednoduchých technik a pohybu. Během 42
minutové pauzy kickboxer dostává rady od svého kouče o zvolení taktiky. V dalším kole již dochází k delším výměnám a tempo zápasu se stupňuje. Třetí kolo by mělo nabírat na nejvyšší intenzitě, když se zápasníci snaží buď utvrdit své vedení, nebo zvrátit vítězství na svou stranu. V posledních vteřinách utkání nastává tzv. „závěr“ kdy se zápasníci snaží získat poslední body. Tato závěrečná část utkání se zpravidla odehrává nad hranicí anaerobního prahu.
Tab.17: Naměřené a vypočítané hodnoty SF po skončení kola a ke konci minutového odpočinku Po 1. kole
Č.P.
Jméno
Po 2. kole
Po 3. kole
SFmin Ke konci (tepů/min)
Ihned po
minutového
Ke konci Ihned po
odpočinkku
minutového
Ihned po
odpočinkku
1
J.K.
138
182
158
186
167
188
2
A.K.
149
189
166
189
166
193
3
M.L.
100
174
165
180
165
183
4
M.V.
157
176
157
180
167
185
5
O.T.
105
168
149
174
153
180
6
P.K.
109
179
158
180
154
181
7
P.Š.
96
173
134
173
137
182
Průměr
127,6
177,2
155,2
180,2
158,4
184,6
SD
23,4
6,5
10,1
5,4
10,4
4,2
max - min
96 - 157
169 - 191 134 - 166 173 - 189 137 - 167 180 - 193
Legenda: SFmin- Minimální tepová frekvence dosažená během zápasu, SD – směrodatná odchylka
43
Motyljanskaja a spol. sledovali tepovou frekvenci při skutečném utkání v boxu, měřili hodnotu srdeční frekvence na konci jednotlivých kol a na konci minutového odpočinku (viz tab. 11). (Seliger 1974) Podobný průzkum jsme (pro podrobnější porovnání hodnot SF) učinili i v modelovém utkání v kickboxu. Vzhledem k tomu, že zápasníci boxerského klání byli změřeni při skutečném zápase, dosahovali vyšších hodnot SF, než kickboxeři, kteří podstoupili měření SF pouze při modelovém utkání. Modelové utkání neklade takové energetické nároky na organismus jako skutečný zápas, SF je nižší i přes velké úsilí, důvodem je nižší hladina adrenalinu než při skutečném zápase. (viz kap. 3.2). Dle Burgera při skutečném utkání hodnoty SF zápasníků běžně odpovídají maximální věkové hodnotě (Seliger, 1974). V tomto měření jsme zjistili, že průměrná hodnota SF po skončení 1 zápasového kola byla 177,2 tepů/min, při směrodatné odchylce 6,5 tepů/min a na konci minutového odpočinku 155,2 tepů/min, při směrodatné odchylce 10,1 tepů/min. Na konci 2. zápasového kola jsme naměřili průměrnou hodnotu SF 180,2 tepů/min, při směrodatné odchylce 5,4 tepů/min a na konci minutového odpočinku 158,4 tepů/min, při směrodatné odchylce 10,4 tepů/min. Průměrná hodnota SF na konci 3 zápasového kola byla 184,6 tepů/min, při směrodatné odchylce 4,2 tepů/min.
44
Tab.18: Doby strávené v určených zónách Č.P. Jméno
Z5
Z4
Z3
Z2
Z1
Z5
Z4
Z3
Z2
Z1
(%)
(%)
(%)
(%)
(%)
(min)
(min)
(min)
(min)
(min)
1
J.K.
70,6
20,5
8,9
0
0
6:22
1:51
0:48
0
0
2
A.K.
78,8
17,4
3,8
0
0
6:53
1:31
0:22
0
0
3
M.L.
40,9
38,8
1,5
2,1
13,5
4:08
3:56
0:09
0:18
1:22
4
M.V.
78,5
9,3
9,3
2,9
0
7:44
0:55
0:55
0:17
0
5
O.T.
49,7
32,7
10,0
1,6
6,1
4:14
2:47
0:51
0:08
0:31
6
P.K.
51,3
30,8
3,1
13,8
1,0
4:10
2:30
0:15
1:07
0:05
7
P.Š.
58,7
19,1
13,9
1,9
6,3
5:16
1:43
1:15
0:10
0:34
Průměr
61,2
24,1
7,2
3,1
3,8
5:32
2:10
0:39
0:17
0:21
SD
13,9
9,6
4,1
4,4
4,8
1:21
0:55
0:22
0:21
0:28
40,9-
9,3 -
1,5 -
0-
0-
4:08-
0:55-
0:09-
0-
0-
78,8
38,8
13,9
13,8
13,5
7:44
3:56
1:15
1:07
1:22
max - min
Legenda: Z1 – zóna velmi nízké intenzity (50-60%) Z2- zóna nízké intenzity (60-70%), Z3 – zóna střední intenzity (70-80%), Z4 – zóna vysoké intenzity (80-90%), Z5 – zóna maximální intenzity (90-100%), SD – směrodatná odchylka
Dle výsledků zón zatížení vyhodnocených programem ProTrainer jsme zjistili, že zápasníci během modelového zápasu průměrně stráví 61,2±13,9 % času v zóně maximální intenzity, což činní 5:32±1:21 minut. Ve druhé zóně strávili zápasníci 24,1±10 % času, což odpovídá 2:10±0:55 minutám. Ve třetí zóně 7,2±4,1 % času, což představuje 0:39±0:22 minut. Ve čtvrté zóně zápasníci strávili 3,1±4,4 % času, což činní 0:17±0:21 minut. V poslední, páté zóně, zápasníci strávili 3,8±4,8 % času, což je 0:21±0:28 minut. Z tohoto měření vyplývá, že zápasníci strávili celkem 85,3 % času
45
v zóně maximální intenzity a v zóně vysoké intenzity. Nejméně času strávili v zóně nízké (3,1 %) a velmi nízké intenzity (3,8 %). Změřený čas však zahrnuje i minutový odpočinek mezi koly a dobu nástupu do ringu, z čehož je patrné, že během samotného zápasu dochází k vysokým energetickým nárokům na organismus. Z této informace vyplývá, že by bylo vhodné zařazovat do tréninkové jednotky anaerobní aktivity.
46
5
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo stanovit na základě měření průběhu srdeční frekvence intenzitu pohybového zatížení při zápase v amatérském kickboxu. Skupinu tvořilo 7 výkonnostních zápasníků ve 4 váhových kategoriích. Spolupráce s oběma kluby a trenéry proběhla naprosto bez problémů. Trenéři mi dali prostor k provedení měření a pomohli výzkum zorganizovat. Některá měření bylo nutné zopakovat, protože se sporttester během zápasu, kdy dochází k četným nárazům a otřesům vypínal. Všichni zápasníci mi vyšli vstříc a byli ochotni měření zopakovat, většina závodníků měla zájem o výsledky a jejich zhodnocení. Po jednotlivých zápasech jsme se kickboxerů ptali na jejich pocity ze zápasení s monitorem srdeční frekvence. Všichni se shodli, že hrudní pás ani hodinky nevnímali, jen měli obavy o jejich poškození, proto jsme také museli omezit některé techniky mířící na střed hrudníku. Otázka č. 1: Jaká je průměrná hodnota SF během celého modelového utkání v amatérském kickboxu? Zjistili jsme, že průměrná hodnota SF celého modelového utkání v kickboxu byla 171±6,8 tepů/min, což se shoduje s výsledky v klasickém boxu. Otázka č. 2: Jaká je průměrná hodnota SF během jednotlivých kol modelového zápasu v amatérském kickboxu? Při rozboru jednotlivých kol modelového zápasu v amatérském kickboxu jsme zjistili, že průměrná hodnota SF během prvního kola je 167,1±9,7 tepů/min. Ve druhém kole zápasu jsme naměřili průměrnou hodnotu SF 173,9±6,8 tepů/min. Průměrná hodnota SF ve třetím kole byla 174,7±6,4 tepů/min. Otázka č. 3: Stupňuje se hodnota průměrné SF během jednotlivých kol modelového zápasu v kickboxu? Výsledky ukázaly, že nejnižší byla průměrná hodnota SF během prvního kola zápasu 167,1±9,7 tepů/min. Průměrná hodnota ve druhém a třetím kole zápasu již byla vyšší (173,9±6,8 tepů/min) a (174,7±6,4 tepů/min). Dle výsledků je patrný nárůst SF mezi prvním a druhým kolem zápasu, mezi druhým a třetím kolem je toto tvrzení vzhledem k směrodatných odchylkám statisticky neprůkazné.
47
Otázka č. 4: Jaká je průměrná hodnota SF na konci minutového odpočinku mezi jednotlivými koly modelového zápasu v amatérském kickboxu? Zjistili jsme, že průměrná hodnota SF na konci minutového odpočinku po prvním kole zápasu byla 155,2±10,1 tepů/min a průměrná hodnota na konci minutového odpočinku po druhém kole zápasu byla 154,4±10,4 tepů/min. Hodnota SF se po obou minutových pauzách vrací na podobné hodnoty, což se rovněž shoduje s výsledky v klasickém boxu. Otázka č.5: Převažuje během zápasu v amatérském kickboxu aerobní či anaerobní způsob hrazení energie? Výsledky ukázaly, že zápasníci během modelového zápasu strávili 85,5 % času v zóně maximální a vysoké intenzity. Změřený čas však zahrnuje i minutový odpočinek mezi koly a dobu nástupu do ringu z čehož je patrné, že během samotného zápasu dochází k anaerobnímu způsobu hrazení energie. Bylo zjištěno, že výsledky měření v kickboxu korespondují s výsledky v klasickém boxu. Prostřednictvím tohoto posudku je možné pro oba sporty nastavit stejné kondiční tréninkové programy a do tréninkové jednotky zařadit více anaerobních cvičení.
48
6
LITERATURA
BERNACIKOVÁ, M., KAPOUNKOVÁ, K., NOVOTNÝ, J., 2011. Fyziologie sportovních disciplín. In: Is.muni.cz [online]. [vid. 18. 1. 2013]. ISSN: 1802-128X. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/?id=920876 BUNC, V., 1993. Stanovení intenzit pohybového zatěžování pro rozvoj aerobní zdatnosti. Těl. Vých. Sport. Mlád. roč. 59, č. 8, s 3–9. BUNC, V., 1995. Pojetí tělesné zdatnosti a jejích složek. Těl. Vých. Sport. Mlád. č. 5, s. 6-9. BOXING
RINGS [online]. [vid. 26. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.boxing-
ring.eu/pravidla-box.php ČESKÝ SVAZ FULLCONTACTU [online]. [vid. 26. 3. 2013].
Dostupné z:
http://www.csfu.cz/sportovni-pravidla DOVALIL, J., 2005. Výkon a trénink ve sportu. 2. vyd. Praha: Olympia. ISBN 80-7033928-4 DREAMTEAM KICKBOX BRNO [online]. [vid. 26. 3. 2013]. Dostupné z: http://kickboxbrno.cz/kickbox/sport-a-sebeobrana/ GRASGRUBER, P., CACEK, J., 2008. Sportovní geny. 1. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-802-5118-733. CHOUTKA, M., DOVALIL, J., 1987. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha: Olympia. JANSA, P., DOVALIL, J., et al., 2007. Sportovní příprava: vybrané teoretické obory. 1. vyd. Praha: Q-art. ISBN 978-80-903280-8-2. KORBEL, V., 2007. Tepová frekvence dle Vladimíra Korbela. In: Sport-LaV [online]. [vid. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.sport-lav.cz/products/tepova-frekvence-dlevladimira-korbela1/ KOVÁŘ, R., MĚKOTA, K., 1993. Unifittest. Ostrava: Pedagogická fakulta ostravské univerzity. KUHN, K., 2005. Vytrvalostní trénink. České Budějovice: KOPP. ISBN 80-723-2252-4. MIŇOVSKÝ, F., 2006. Box: vybavení, technika úderů, trénink, psychologická příprava. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-0803-4.
49
NEUMANN, G., PFÜTZNER, A., HOTTENROTT, K., 2005. Trénink pod kontrolou. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0947-3. NONNEMACHER, K., 2009. Jak dokonale zvládnout kickbox. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-802-4728-360. POLAR RS800 [online]. [vid. 26. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.polareshop.cz/2043-polar-rs800 REBAC, Z., 1994. Thajský box: plnokontaktní bojový sport z Asie. 1. vyd. Praha: Naše vojsko. ISBN 80-206-0444-8. SELIGER, V., et al., 1974. Fyziologie tělesných cvičení. 1. vyd. Praha: SPN. STANĚK, O., 1996. Kick-box: kopy v ringu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko. ISBN 80-2060511-8.
50
7
PŘÍLOHY
Příloha 1: Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka J.K. Příloha 2: Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka M.V. Příloha 3: Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka M.L. Příloha 4: Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka P.K. Příloha 5: Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka P.Š. Příloha 6: Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka O.T.
51
Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka J.K.
Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka M.V.
52
Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka M.L.
Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka P.K.
53
Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka P.Š.
Průběh srdeční frekvence při zápase u zápasníka O.T.
54
