Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra tělesné výchovy
Katedra:
Studijní program: Ekonomika a management Sportovní management
Studijní obor (kombinace):
ANALÝZA OBLASTI DOBROVOLNÍKŮ FIS MISTROVSTVÍ SVĚTA V KLASICKÉM LYŢOVÁNÍ LIBEREC 2009 PRO PROJEKT EYOWF 2011 THE ANALYSIS OF FIS NORDIC WORLD SKI CHAMPIONSHIPS LIBEREC 2009 VOLUNTEERS´SPHERE FOR THE EYOWF 2011 PROJECT Bakalářská práce: 10–FP–KTV– 361
Autor:
Podpis:
Tereza MILEROVÁ Adresa: Husova 463/80a 460 01, Liberec 1
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec Konzultant:
Ing. Vanda Šulcová
Počet stran
Grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
65
19
0
0
15
2
V Liberci dne: 22. 4. 2010
Zde bude vložen originál zadání BP
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 22. 4. 2010
Tereza Milerová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce PaedDr. Jindřichu Martincovi za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Vandě Šulcové, manaţerce dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 a koordinátorce dobrovolníků projektu EYOWF 2011 za poskytnutí odborných podkladů, její ochotu a čas, který mi věnovala v podobě konzultací obsahové stránky práce. V neposlední řadě patří dík taktéţ dobrovolníkům, za jejich ochotu při vyplňování anket a poskytnutí názorů a doporučení, jejichţ prostřednictvím mohly být stanoveny hlavní cíle práce.
Analýza oblasti dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 pro projekt EYOWF 2011 10–FP–KTV– 361
Tereza Milerová
Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou oblasti dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování - FIS MS Liberec 2009 pro projekt Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe – EYOWF 2011. V práci je popsána všeobecná metodika spolupráce s dobrovolníky a dále jsou analyzovány jednotlivé oblasti spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009. Cílem práce bylo stanovit doporučení pro organizátory projektu EYOWF 2011, konkrétně pro sekci zajišťující dobrovolníky, na základě provedeného anketního šetření dobrovolníků, kteří se zúčastnili spolupráce v rámci FIS MS Liberec 2009 a v současné době jsou zapojeni do příprav projektu EYOWF 2011. Práce a stanovená doporučení mohou být v praxi vyuţita nejen pro projekt EYOWF 2011, ale i v rámci jiných sportovních a kulturních akcí poţadujících pro uskutečnění dané události dobrovolnickou práci. Klíčová slova: metodika, dobrovolníci, analýza, FIS Mistrovství světa Liberec 2009, EYOWF 2011, doporučení
The Analysis of FIS Nordic World Ski Championships Liberec 2009 Volunteers´s Sphere for the EYOWF 2011 Project 10–FP–KTV– 361
Tereza Milerová
Annotation Bachelor’s work is devoted to the analysis of the FIS Nordic World Ski Championships volunteers‘ field of work - FIS WSC Liberec 2009 for the European Youth Olympic Winter Festival - EYOWF 2011. The work describes the general methodology of cooperation with volunteers and also analyses some separate fields of volunteers‘ teamwork during the FIS WSC Liberec 2009. The aim of the work is to determine the recommendations for the organizers of the EYOWF 2011 project, specifically for the section providing with volunteers,
based on the questionnaires of people, who participated in the FIS WSC Liberec 2009 cooperation, as well as those who are currently involved in the preparations of the EYOWF 2011 project. The following work and the determined references could be useful not only for the EYOWF 2011 project, but also for other sport and cultural events, which need some volunteers‘ participation. Key words: methodology, volunteers, analysis, FIS Nordic World Ski Championships, EYOWF 2011, recommendation
L´analyse du domaine du bénévolat du Championnat du monde de ski nordique de la FIS – Liberec 2009 en liaison avec le projet du FOJE 2011 10–FP–KTV– 361
Tereza Milerová
Présentation Ce mémoire de licence a pour objet d’étude le domaine du bénévolat dans le cadre du Championnat du monde de ski nordique de la FIS – Liberec 2009, en liaison avec le projet du Festival olympique d’hiver de la jeunesse européenne - FOJE 2011. Le travail décrit la méthodologie générale de la collaboration avec les bénévoles et analyse ensuite les différents domaines de cette collaboration lors du Championnat du monde de la FIS 2009 à Liberec. L’objectif du travail était d’établir une liste de recommandations à l’usage des organisateurs du projet du FOJE 2011, plus concrètement pour la section en charge des bénévoles, sur la base d’une enquête réalisée auprès des volontaires ayant participé à l’organisation du Championnat du monde de la FIS Liberec 2009, et qui sont parallèlement engagés dans les préparatifs du projet du FOJE 2011. Le mémoire et la liste de recommandations sont utilisables sur le terrain non seulement pour le projet du FOJE 2011 mais aussi dans le cadre d’autres évènements sportifs ou culturels dont la réalisation exige le travail de volontaires. Les mots clé : la méthodologie, les volontaires, l´analyse, FOJE 2011, Championat du monde de ski nordique de la FIS Liberec 2009, les recommandations
OBSAH
Úvod ................................................................................................................................. 9 Cíle práce ............................................................................................................... 10
1 1.1
Hlavní cíl .......................................................................................................... 10
1.2
Dílčí úkoly ........................................................................................................ 10 Dobrovolnictví ....................................................................................................... 11
2 2.1
Historie dobrovolnictví na území České republiky .......................................... 12
2.2
Dobrovolnictví v rámci velkých sportovních akcí ........................................... 14 2.2.1
Dobrovolnictví ve vybraných zemích ........................................................ 15
2.2.2
Zapojení dobrovolníků v rámci FIS MS Liberec 2009 .............................. 16
Postup při realizaci spolupráce s dobrovolníky ................................................. 17
3 3.1
Dobrovolník a jeho charakteristika................................................................... 17
3.2
Motivace dobrovolníků a jejich přínos pro organizaci ..................................... 17
3.3
Příprava organizace na přijetí dobrovolníků .................................................... 19
3.4
Nábor dobrovolníků .......................................................................................... 20
3.5
Kontrakty uzavírané s dobrovolníky ................................................................ 21 3.5.1
Zákon o dobrovolnické sluţbě ................................................................... 21
3.5.2
Smlouva dobrovolníka s organizací ........................................................... 21
3.5.3
Pojištění dobrovolníků ............................................................................... 21
3.6
Příprava dobrovolníků před akcí ...................................................................... 22
3.7
Vedení dobrovolníků při akci ........................................................................... 23
3.8
Hodnocení a oceňování dobrovolníků .............................................................. 23 Analýza oblasti dobrovolníků na FIS MS v klasické lyžování Liberec 2009 .. 25
4 4.1
FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009............................... 25
4.2
Základní charakteristika sekce dobrovolníci a její povinnosti ......................... 26
4.3
Rozdělení jednotlivých oblastí sekce a jejich činnosti ..................................... 27
4.4
Nábor dobrovolníků do TEAMU dobrovolníků FIS MS Liberec 2009 ........... 28
4.5
4.4.1
Podmínky náboru dobrovolníků do TEAMU FIS MS Liberec 2009 ........ 28
4.4.2
Přínos spolupráce pro dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 ............. 29
4.4.3
Způsoby náboru členů dobrovolníků TEAMU FIS MS Liberec ............... 29
Komunikace s dobrovolníky ............................................................................. 30
7
4.5.1
Podstata komunikace s dobrovolníky ........................................................ 30
4.5.2
Způsoby komunikace s dobrovolníky ........................................................ 30
Rozřazení dobrovolníků do jednotlivých sekcí ................................................ 32
4.6
4.6.1
Hromadná setkání a setkání jednotlivých sekcí ......................................... 33
4.6.2
Sportovní akce před MS Liberec 2009 ...................................................... 34
Právní povinnosti dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 .......................... 34
4.7 5
Personální zabezpečení sekce ............................................................................... 36
6
Materiální zabezpečení ......................................................................................... 37 Vybavení pro zajištění potřeb pracovníků sekce TEAM před a při FIS MS
6.1
Liberec 2009 ................................................................................................................... 37 Vybavení pro dobrovolníky při spolupráci na FIS MS Liberec 2009 .............. 38
6.2
Ostatní zajištění základních potřeb dobrovolníků FIS MS Liberec 2009 ....... 39
7 7.1
Akreditace dobrovolníků a prověřsení jejich identity ...................................... 39
7.2
Doprava dobrovolníků ...................................................................................... 39
7.3
Ubytování a stravování dobrovolníků .............................................................. 40
7.4
Volnočasové vyţití dobrovolníků mimo pracovní dobu FIS MS Liberec 2009 a
v průběhu jeho konání..................................................................................................... 40 8
Zodpovědnosti a činnosti sekcí při spolupráci s dobrovolníky ......................... 42
9
Anketní šetření zaměřené na spolupráci dobrovolníků FIS MS v klasickém
lyžování Liberec 2009 ................................................................................................... 44 9.1
Cíl anketního šetření ......................................................................................... 44
9.2
Metodika anketního šetření .............................................................................. 44
9.3
Výsledky anketního šetření a stanovení závěrů ................................................ 45
10
EYOWF 2011 – Zimní evropský olympijský festival mládeže ......................... 54
10.1
Obecně o Evropských olympijských festivalech mládeţe ............................... 54
10.2
EYOWF 2011 ................................................................................................... 54
10.3
Historie EYOWF 2011 ..................................................................................... 55
10.4
Dobrovolníci na EYOWF 2011 ........................................................................ 56
11
Doporučení v oblasti spolupráce s dobrovolníky pro EYOWF 2011 na základě
provedeného anketního šetření .................................................................................... 58 12
Závěr ...................................................................................................................... 62
13
Seznam použitých zdrojů ..................................................................................... 63
14
Seznam příloh ........................................................................................................ 65
8
Úvod Tématem práce je analýza oblasti dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 (dále FIS MS Liberec 2009) pro projekt EYOWF 2011 – Zimní evropský olympijský festival mládeţe. Autorka si zvolila toto téma z důvodu dlouhodobé působnosti v Organizačním výboru (dále OV) FIS MS Liberec 2009 v pozici asistenta dobrovolníků a v současnosti pracuje jako manaţer dobrovolníků na projektu Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe, který se bude konat taktéţ v Libereckém kraji v roce 2011. Tento projekt zaštituje Český olympijský výbor a je řízen Asociací evropských olympijských výborů (dále EOV). Liberecký kraj se stal pro rok 2011 pořadatelem této vrcholné sportovní události. Organizátorem celého projektu je EYOWF o.p.s. 2011, jehoţ Organizační výbor vznikl v roce 2006 a od té doby intenzivně pracuje na jeho přípravách. Dobrovolníci jsou nepostradatelnou součástí kaţdé velké události, a to nejen v oblasti sportu. Vzhledem k rozsahu akcí takového formátu je potřeba mnoho pracovních organizačních sil, a proto tito lidé, kteří jsou z vlastní vůle ochotni pomoci, jsou nezbytní. Tvoří pravou ruku organizátorům, a pomáhají tak vzájemnou kooperací k úspěšnému uspořádání akce. V dnešní době, kdy je pro mnohé z nás prioritní získávat co nejvíce peněţních prostředků k uspokojení svých potřeb a vyuţití všech moţností a lákadel dnešní doby, je úctyhodné, najdou-li se mezi námi tací, kteří jsou ochotni obětovat svůj volný čas a bez nároku na finanční odměnu se zapojí do spolupráce pro dobro věci. Aby měli organizátoři ve svém pracovním týmu spokojené dobrovolníky, kteří budou znovu ochotni pomoci na dalších akcích, je pro ně také nutná zpětná vazba těmto a to v podobě přístupu a spolupráce, které k dobrovolníkům řídící sloţky zaujímají. Z tohoto důvodu se autorka práce rozhodla analyzovat jednotlivé oblasti spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009 a na základě anketního šetření dobrovolníků stanoví doporučení, která by mohla být prospěšná nejen Organizačnímu výboru projektu EYOWF 2011, ale i jiným organizacím.
9
1
Cíle práce
1.1 Hlavní cíl Cílem tohoto projektu je stanovení doporučení pro zabezpečení a fungování jednotlivých oblastí spolupráce s dobrovolníky v rámci projektu EYOWF 2011, na základě provedení analýzy a anketního šetření spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009.
1.2 Dílčí úkoly Charakteristika dobrovolnictví Popis všeobecné metodiky práce s dobrovolníky Analýza jednotlivých oblastí spolupráce: o Základní charakteristika sekce dobrovolníci o Personální zabezpečení sekce o Materiální zabezpečení o Poţadavky na ostatní operace o Zodpovědnosti a činnosti sekcí při spolupráci s dobrovolníky Vyhodnocení anketního šetření - spolupráce s dobrovolníky při FIS MS v klasickém lyţování Liberec 2009 o Přehled anketního šetření a stanovení závěrů o Doporučení pro organizátory projektu EYOWF 2011
10
2
Dobrovolnictví Definice dobrovolnictví uvádí Klub UNESCO (2006, s. 27): „Dobrovolnictví je
vědomá, svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, kterou poskytují občané bezplatně. Dobrovolník dává vědomě část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Dobrovolnictví je profesionálně organizováno, aniž by ztratilo svoji spontaneitu. Je pravidelným a spolehlivým zdrojem pomoci pro organizaci, která s dobrovolníky spolupracuje, a zároveň zdrojem nových zkušeností, zážitků i příležitostí pro osobní růst dobrovolníků.“ „Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň přináší dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, nové zkušenosti a dovednosti, obohacení v mezilidských vztazích,“ uvádí Sozanská a Tošner (2006, s. 18) Motivace člověka stát se dobrovolníkem je různá. Liší se především tím, co taková osoba od svého odhodlání pomoci ostatním očekává. Obvykle se jedná o morální důvody. Dobrovolník je člověk, který je přesvědčen, ţe je potřebný a je jeho povinností pomáhat druhým. Je ochoten věnovat svůj vlastní volný čas v zájmu společnosti, neočekává od své vykonané práce zisk v podobě peněz, ale naopak psychické uspokojení a pocit, ţe je někomu prospěšný a uţitečný. Nejčastěji se dobrovolnická činnost uskutečňuje v rámci neziskových organizací. Existuje v mnoha odvětvích, především ve zdravotnictví, ve spojitosti pomoci dlouhodobě nemocným, a zdravotně postiţeným, dále sociálně slabším spoluobčanům, v organizacích zaměřených na práci s dětmi a seniory. Obvykle se vyskytuje ve formě humanitární pomoci, po ţivelných katastrofách či v případě selhání lidského faktoru. Ve smyslu spolupráce mezi státy, existuje systém vysílajících a přijímacích organizací, které se zaměřují především na pomoc v zemích třetího světa se slabou ekonomikou a celkově lidem v těţkých ţivotních situacích. Taktéţ se vyskytuje dobrovolnictví i ve smyslu ochrany přírody. Po vzoru zahraničí se i v České republice (dále ČR) vyskytuje dobrovolnictví čím dál častěji při pořádání kulturních a společenských událostí a pořádání sportovních akcí. Dobrovolnictví je tedy širokospektrá činnost, kterou lze uplatnit téměř při kaţdém projektu. Podstatou však je, vybrat do svého týmu kvalitní pomocníky, kteří budou organizaci prospěšní. (Klub UNESCO, 2006) 11
Od roku 2001 je dobrovolnictví v ČR částečně upraveno zákonem č.198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě. Tento rok je taktéţ povaţován za Mezinárodní rok dobrovolníků. (Klub UNESCO, HESTIA, 2001) Mezi nejrozšířenější organizace v ČR zabývající se dobrovolnictvím patří Český červený kříţ, sbory dobrovolných hasičů, turistické spolky, spolky ochránců přírody, např. Brontosaurus, Český svaz ochránců přírody, nadace, organizace zaměřené na práci s dětmi, např. Junák, Pionýr, tělovýchovné jednoty – Sokol, Sport pro všechny. Všechny tyto organizace v ČR i v zahraničí slaví kaţdoročně 5. prosince Mezinárodní den dobrovolníků. (HESTIA, 2001)
2.1 Historie dobrovolnictví na území České republiky Pojem dobrovolnictví vznikl dle Zajíce (2004, s. 82): „spojením dvou slov – „dobrá“ a „vůle“. Tedy dělat něco z dobré vůle, z osobního přesvědčení, a to bez potřeby honoráře, odměny nebo zisku. Dá se říci, že dobrovolnictví funguje od té doby, kdy vzniklo lidstvo samo, je to vlastně vzájemná pomoc mezi lidmi.“ Historie
dobrovolnictví
na
území
současné
České
republiky
sahá
aţ do středověku, kdy bylo spojeno s činností církve, náboţenských bratrstev a řádů, které mají pomoc druhým všeobecně jako své poslání. Přelom středověku a počátky raného novověku se dělí na dvě oblasti, přičemţ první je zaměřena na dobročinnost ve smyslu obecně humanitární pomoci, druhou na dobročinnost duchovní.
(FRIČ,
2001, str. 23) Toto období dobročinnosti však nelze zcela přesně nazývat za dobrovolné. Tato činnost byla především povaţována jako součást povolání duchovních. (HESTIA, 2001) Dobrovolnictví jako činnost mimo povolání se začínala rozvíjet v období vyvíjejícího se spolkového občanského ţivota, především v době industrializace, kdy docházelo k vysokému vzrůstu počtu obyvatelstva ţijícího v nedůstojných podmínkách. Vznikalo proto mnoho spolků za účelem povznesení národního sebevědomí. Tyto spolky byly zaloţeny na dobrovolné práci a stát se jejich členem bylo povaţováno za čest. Jednalo se např. o kulturní, vzdělávací či turistické organizace. Později se do těchto spolkových aktivit zapojily i české a německé církevní organizace a velmi často docházelo k soupeření těchto společenství o své členy. V tomto duchu vydrţely organizace fungovat aţ do druhé světové války, kdy však v období německé 12
okupace bylo mnoho z nich zrušeno, jelikoţ se jejich vize kladená na národní akcent v době protektorátu stala osudným. Po skončení války se postupně začal spolkový a občanský ţivot obnovovat a v duchu předválečné doby se kulturní, mládeţnické, odborové i tělovýchovné spolky opět stávaly součástí politického boje, ve kterém sociální demokraté a komunisté prosazovali idey trávení volného času mládeţe a dospělých dle světových idejí. Poté, kdy se v roce 1948 dostali k moci komunisté, skončili veškeré snahy o svobodný rozvoj dobrovolných a zájmových organizací. Byl nastolen totalitní politický systém, který místo spolkového ţivota centrálně řídil občany pomocí masových organizací. Jak uvádí Frič (2001, s. 24): „Spolkový život byl paralyzován, majetek
spolků
zkonfiskován
a
jednotlivé
organizace
byly
„sjednoceny“
do „společenských dobrovolných organizací“ Národní fronty. Dobročinné neziskové organizace působící v oblastech školství, zdraví a sociální péče přešly v plné míře do rukou státu.“ Socialismus se budoval na základě povinnosti občanů k obecně prospěšným činnostem nikoliv prostřednictvím jejich vlastní vůle, ale pomocí striktních kádrových posudků s přikázáním totálního nasazení do určitých aktivit ku prospěchu socialismu. V pozdějších dobách této éry však lidé hledali cesty, jak se dobrovolně zapojit do zájmových činností, které jim přinášejí osobní uspokojení, formou ukrytí se pod oficiální názvy a patronace tak, aby nebyly nijak ve sporu se zájmy reţimu. Od té doby se však u většiny lidí dobrovolnictví vrylo do paměti jako něco povinného, vnucovaného, aktivita, které je nutné se vyhnout. U mnoha Čechů převládá tento názor dodnes v povědomí. Pádem
komunistického
reţimu
po
roce
1989
docházelo
k obnově
demokratických struktur. Byly přijaty nové zákony, např: o sdruţování občanů, dále právní normy, které povolovaly zaloţení různých typů neziskových organizací – nadace, obecně prospěšné společnosti, aj. Začala se rozvíjet nezávislá sdruţení v různých oblastech, především sociální, kulturní, humanitární, ekologické, sportovní, dětské a mládeţnické. Tato sdruţení začala stavět svoji činnost na lidském nadšení, dobrovolníci zde vyvíjejí aktivity prospěšné svému okolí a sobě samým. Prostřednictvím poskytování státních grantů především do sociální sféry se jeví větší
13
úspěch pokrytí poptávky po některých sluţbách spíše u nestátních organizací, neţ u organizací řízených státem. (Frič, 2001) V současnosti je však většina české veřejnosti stále poznamenána neautentickým sociálním reţimem a nevnímá dobrovolnictví v pojetí moderní společnosti. Zapojení veřejnosti do dobrovolné činnosti se doposud nesetkává s velkým ohlasem, proto je velice důleţité klást důraz na jeho publicitu. dobrovolnictví
z praxe,
které
poukazují
Přesvědčivou metodou jsou příklady na
přínosy
jak
pro
dobrovolníka,
tak i pro příjemce této činnosti. Dobrovolnictví umoţňuje lidem získat nové přátele, zkušenosti a jiná vnitřní uspokojení. (Sozanská, 2006) Přestoţe je veřejnost k dobrovolnictví u nás stále skeptická, v posledních letech lze zaznamenat díky působnosti a aktivitám mnoha neziskových organizací pomalé, ale jisté tendence šíření této činnosti mezi nové generace. (Frič, 2001)
2.2 Dobrovolnictví v rámci velkých sportovních akcí Sport je specifická oblast lidské činnosti, sdruţující a oslovující skupiny lidí, a to bez ohledu na jejich věk a společenský původ. Hraje velice významnou roli v ekonomice a společnosti, jíţ posiluje a utváří. Sport vytváří pocit sounáleţitosti a spoluúčasti, a to především při velkých mezinárodních sportovních soutěţích, kde sportovci jednotlivých zemí reprezentují oblast, ze které pochází. Současně tak utuţují svůj národ a poukazují na své vlastenectví. Na všech sportovních akcích, zvláště na těch světových, jsou dobrovolníci neoddělitelnou součástí organizačních týmů. Bez nich by nebyla realizace prakticky ani moţná. Taktéţ platí jejich pomoc i pro činnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Dobrovolnická pomoc se řadí mezi vzájemně prospěšnou činnost, na rozdíl od obecně prospěšné činnosti, která se zabývá spíše dobrovolnictvím v oblasti vzdělávání, církevní, charitativní a sociálně zdravotní činnosti. Pomáhá-li dobrovolník v oblasti vzájemně prospěšné činnosti, stává se tak součástí organizace, v níţ za svoji pomoc čerpá výhody. (MŠMT, ČOV, 2009) „Dobrovolná práce má velký vliv na zaměstnanost, neboť vytváří rámec sportovního hnutí v každé zemi, na který navazuje přímo i nepřímo v nejrůznějších formách
zaměstnanost
iniciovaná
sportem,
výkonnostní
a
vrcholový
a zaměstnanost v návazných oborech hospodářství.“ (Hobza, Dohnal, 2008, s. 34)
14
sport
2.2.1 Dobrovolnictví ve vybraných zemích Dobrovolnictví v ČR není všeobecně tolik rozšířené, jako tomu je v západních zemích Evropy, kde pro většinu veřejnosti bývá samozřejmostí, občanskou povinností. V ČR zaujímají lidé k dobrovolnictví spíše postoj odmítavý, upřednostňují placenou formu práce. Mnoţství nadšenců, kteří jsou ochotni pomoci bez odměny, příliš není, nicméně se tato bilance v posledních letech zvyšuje. V ČR nejsou vytvořena ţádná čísla, která by vykazovala míru zapojení veřejnosti do dobrovolné činnosti. Lze brát pouze v potaz průměrné hodnoty z výkazů hospodaření českých sportovních svazů. Hobza a Dohnal (2008, s. 34) uvádí, ţe: „v roce 2006 byl evidován celkový počet členů v českých sportovních svazech (vč. Střešních organizací) ve výši 2,8 milionu. Celkový majetek těchto organizací činil cca 50,2 mld. Kč. Příspěvek dobrovolné práce k návazné činnosti a zaměstnanosti, plynoucí z péče o tento rozsáhlý majetek a provoz zařízení, je zcela určitě významný.“ Pro srovnání uvádí autorka zapojení dobrovolníků při sportovních akcí v některých evropských státech, v Německu se dobrovolnické činnost ve sportovních spolcích aktivně věnuje přes 12,3 milionů populace, ve Velké Británii působí dobrovolníci ve 106 400 klubových sportovních spolcích, které vykazují celkem 8 milionů členů, ve Švédsku a Finsku je členy sportovních klubů více jak 500 tisíc dobrovolníků. V oblasti organizace sportovních akcí mezinárodního formátu, jako jsou Olympijské hry (dále OH), Mistrovství světa aj., se aktivně účastní v pomoci dobrovolníci v řádech stovek aţ sta tisíců. Pro zajímavost - na OH ve Vancouveru v roce 2010 se přihlásilo do registru dobrovolníků 60000 zájemců, na pomoc při OH byl však poţadavek „pouhých“ 25000. Výběrem tedy prošel kaţdý třetí. Účast dobrovolníků byla podmíněna aktivní pomocí po dobu třinácti směn při OH a sedmi při Paralympijských hrách. Dobrovolníci obdrţeli za pomoc a současně jako pracovní uniformu zimní soupravu v modrých barvách. (Hobza, Dohnal, 2008) Všeobecně při sportovních akcích mezinárodní úrovně je zájem dobrovolníků pomoci při organizaci především z důvodu prestiţnosti akce, naopak u menších sportovních klání je zapotřebí podpory publicity. V ČR je stále ještě nutné motivovat potencionální dobrovolníky v podobě materiálních odměn.
15
2.2.2 Zapojení dobrovolníků v rámci FIS MS Liberec 2009 FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 byla jedna z největších sportovních akcí v historii na území České republiky. Konalo se od 18. února do 1. března 2009 ve sportovních areálech Ještěd a Vesec v Liberci. Tento šampionát byl jiţ čtvrtý v historii ČR a Československa. První Mistrovství světa u nás se konalo v roce 1925 v Jánských lázních, v letech 1935 a 1970 se konaly dva šampionáty ve Vysokých Tatrách. Čtvrtý ročník MS vyhrálo v kandidatuře právě město Liberec, o jehoţ vítězství rozhodla Mezinárodní lyţařská federace (FIS) na svém zasedání dne 3. června 2004 v americkém Miami. Kandidaturu vyhrálo v poměru 11:4, proti norské metropoli Oslo. Součástí klasických lyţařských disciplín je běh na lyţích, skoky na lyţích a severská kombinace. FIS MS Liberec 2009 byl prvním Šampionátem v historii, kde se do závodů ve skocích na lyţích zapojily i ţeny, a to na můstku HS 100. (Stehlík, 2007) Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 bylo akcí takového formátu, kde práce dobrovolníků byla zcela nezbytná. Bez pomoci několika stovek lidí by nebylo vzhledem k finančnímu rozpočtu akce ani moţné financovat veškeré činnosti, které byly potřeba zajistit. Původní předpoklad organizátorů na počet dobrovolníků pro spolupráci při FIS MS Liberec 2009 byl kolem tisíce lidí, nakonec se však zúčastnilo přes sedm set pomáhajících dobrovolníků, kteří byli zapojeni ve 14 ti sekcích. Pro tým těchto dobrovolníků byl vytvořen společný název „TEAM“ a logo. Tyto společné znaky pomáhaly vytvořit týmového ducha celé akce a navozovaly tak pocit vzájemnosti všech jeho členů. Při výběru lidí do týmu dobrovolníků bylo podstatné brát člověka takového, jaký je, bez ohledu na jeho sociální poměry, ale naopak přizpůsobit jeho spolupráci s organizací v rámci jeho moţností, znalostí a dovedností.
16
3
Postup při realizaci spolupráce s dobrovolníky Většina dobrovolnické práce spočívá ve spolupráci s dobrovolníky v rámci
neziskových organizací. Pro kaţdou z nich je velice důleţité správně nastavit systém spolupráce s dobrovolníky tak, aby byla vzájemně přínosná jak pro stranu organizátorů, tak pro samotné dobrovolníky. Tato problematika je velice rozsáhlá, a proto není jednoduché sestavit univerzální návod pro kaţdou organizaci. Přesto jsou však jistá pravidla, kterými by se měl kaţdý organizační tým dobrovolníků řídit.
3.1 Dobrovolník a jeho charakteristika Dle Tošnera a Sozanské (2006, s. 35) je dobrovolník člověk: „který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti.“ Je to člověk, který je ochoten pomoci pro dobro věci. Nerozlišujeme, jaké je národnosti, kolik je mu let, jak vypadá, ale podstatou je pro nás to, jaký je, jakou má motivaci pracovat a jak můţe být vzájemná spolupráce pro jeho samotného a organizaci přínosná. Dobrovolník by měl být duševně vyzrálou osobností, zodpovědný, cílevědomý, svědomitý, dochvilný a měl by dobře odvádět svoji práci. Dále patří k vlastnostem kvalitního dobrovolníka samostatnost, pozitivní myšlení a kreativita. Co se týče časového hlediska spolupráce dobrovolníka s organizací, moţnosti rozsahu zapojení bývají různé. Dobrovolníci pracují na plný úvazek nebo popřípadě nárazově při svém zaměstnání nebo studiu. Formy spolupráce jsou krátkodobé (do tří měsíců) a dlouhodobé (déle jak tři měsíce). Někteří lidé se zaměřují na dobrovolnictví blízkému své profesi, pro získání praxe, jiní volí naopak úplně odlišný obor od svého zaměstnání. (Klub UNESCO, 2006)
3.2 Motivace dobrovolníků a jejich přínos pro organizaci Důvody člověka stát se dobrovolníkem jsou různé. Kaţdý má jinou motivaci. Proto je velice důleţité se kaţdého nového člena, který se přihlásí do organizace, zeptat, co vede právě jeho stát se dobrovolníkem a proč chce pomoci. Můţe jej k tomu vést např. zodpovědnost vůči komunitě, tuto aktivitu můţe povaţovat jako povinnost ve smyslu občanství. Konáním dobrých skutků ve prospěch okolí zlepšuje svůj vlastní
17
ţivotní styl, prostřednictvím práce mezi lidmi navazuje nová přátelství a získává zkušenosti do ţivota, jak profesní, tak osobní. V některých případech můţe být dobrovolnictví i součástí náboţenského přesvědčení, kdy je tato sluţba pojata jako duchovní povinnost a způsob získání vyššího duchovního postavení. Na základě prvního reprezentativního výzkumu dárcovství a dobrovolnictví, který proběhl v letech 1999-2000 v České republice, realizovaný Nadací rozvoje občanské společnosti (NROS), Agenturou neziskového sektoru (AGNES) a Agenturou STEM ve spolupráci s nadací VIA a občanským sdruţením HESTIA, byly z výsledků výzkumu vyhodnoceny tři základní typologie motivací k dobrovolnictví. Jedná se o motivaci konvenční, reciproční a nerozvinutou, přičemţ všechny tyto typy se vzájemně prolínají, avšak u určitých jedinců je vţdy jedna z nich dominantní. Konvenční či normativní motivace – vede člověka k dobrovolnictví z důvodu potřeby plnění morálních norem pro své nejbliţší okolí. Dobrovolnictví povaţovalo jako neformální pravidlo chování ve společnosti na základě jejich náboţenského přesvědčení. Tento typ motivace je dominantní u 41 % českých dobrovolníků. K této motivaci směřují především lidé starší nad 60 let a věřící. Reciproční motivace – tento člověk se zapojuje do dobrovolné činnosti pro získání vlastního uţitku z ní plynoucí. Jedná se o typ pomoci, ze které pomáhající očekává prospěch sobě samému v podobě získání nových zkušeností, poznání nových lidí a uplatnění svých dovedností. Tato motivace je dominantní pro 37 % českých dobrovolníků a převládá většinou u lidí do 30 let, kteří jsou bez vyznání. Nerozvinutá motivace – tento druh motivace vyplývá z důvěry pomáhajících osob k určité organizaci. Tyto osoby jsou přesvědčeni o smysluplnosti práce dané oblasti, proto chtějí být její součástí a šířit tak poslání organizace. Vyskytuje se u 23 % dobrovolníků, především vysokoškolského věku a u lidí střední a starší generace (od 46 do 60 let). (Sozanská, Tošner, 2006, str. 47) Všechny tyto typy motivů dobrovolníků však uznávají společné cíle, které jim dobrovolnictví přináší. Patří mezi ně zkušenosti, nové záţitky, poznání nových lidí, nalezení přátel, seberealizace, pocit být někomu prospěšný.
18
3.3 Příprava organizace na přijetí dobrovolníků Příprava na dobrovolníky je prvním velice podstatným krokem, který by organizace měla učinit. Je potřeba nic nepodcenit a vše mít od začátku systematicky promyšlené. Jaké si vytvoří základy a podmínky na začátku, dle toho se bude odvíjet i budoucí spolupráce s dobrovolníky. Jedná se v podstatě o personalistiku, která je však náročnější ve smyslu řízení, jelikoţ zde není předmětem finanční odměna za vykonanou práci. Proto je nezbytné, aby organizace své dobrovolníky neustále motivovala. (Klub UNESCO, 2006) Při práci s dobrovolníky je nutné nastavit si předem jasná pravidla spolupráce, mít konkrétní představu, jakou činnost budou dobrovolníci dělat, v jakém časovém rozsahu, komu se budou za svou práci zodpovídat, kde a za jakých podmínek budou pracovat a zda-li za svoji práci budou oceněni. Pokud ano, je nutné promyslet, jakým způsobem, materiálně či nějakou sluţbou. Všechna konkrétní pravidla týkající se spolupráce s dobrovolníky je vhodné v organizaci prokonzultovat se všemi členy, kteří by měli zváţit tyto stěţejní oblasti spolupráce: o metodika práce s dobrovolníky (před a v průběhu projektu, popř. po jeho ukončení) o termíny, způsob náboru a výběru dobrovolníků o náplň a časový rozsah práce dobrovolníků o kvalifikační poţadavky na dobrovolníky (dle poţadovaného výkonu činnosti) o zodpovědný pracovník, koordinátor dobrovolníků organizace – kdo bude dobrovolníky řídit a zajišťovat veškeré zabezpečení týkající se jejich práce o odměňování dobrovolníků (během projektu a po jeho ukončení) o moţnosti kvalifikačního růstu „kvalitních“ dobrovolníků (v případě potřeby nového zaměstnance v organizaci) (ICN, o.p.s., 2006,) Všechna tato kritéria jsou nezanedbatelná a je nutné si jej předem připravit, aby vzájemná spolupráce dobře fungovala. Ve chvíli, kdy se určí vnitřní pravidla a řád, je organizace připravená začít s náborem dobrovolníků.
19
3.4 Nábor dobrovolníků Nábor a výběr dobrovolníků je počátkem praktické fáze spolupráce s dobrovolníky. V tuto chvíli je nezbytné mít vše související s náborem promyšlené tak, aby byl tým organizátorů schopen zahájit realizaci. Cílem je, aby organizace prostřednictvím náboru získala co nejvíce vhodných dobrovolníků. Proto je důleţité, jakou zvolí organizace strategii své reklamy. (ICN, o.p.s., 2001) Důleţitou podstatou náboru je také období, které si organizátor zvolí. Pokud organizace oslovuje veřejnost i z řad studentů, je třeba brát v potaz, aby harmonogram práce odpovídal výuce. Všeobecně není vhodné období letních prázdnin a svátků, kdy mají mnozí lidé dovolené. Ideální období je naopak po letních prázdninách, v měsíci září a říjnu a po vánočních svátcích, tedy v lednu a únoru, kdy taktéţ začíná semestr na vysokých školách. Nábor je třeba provádět průběţně a k jeho uskutečnění lze zvolit různé cesty. Rozhoduje i to, o jaký typ plánované akce se jedná, jednorázovou, opakovanou či dlouhodobou. Nejběţnějšími formami pro získávání dobrovolníků jsou letáky, plakáty, reklama v regionálním tisku, rozhlasovém či televizním vysílání, náborové akce v rámci veletrhů, koncertů, výstav, spolupráce s dobrovolnickými centry, nábor na středních a vysokých školách, informování svých známých. Vţdy je vhodné kombinovat více těchto moţných způsobů náboru. Vybírají se takové, které jsou finančně dostupné, a ty, které by mohly oslovit cílovou skupinu lidí. V místech, kde není dobrovolná činnost příliš rozšířená, je obzvlášť třeba udělat větší propagaci a více informovat veřejnost. (Sozanská, Tošner, 2006) Aby dobrovolníky inzerce zaujala a oslovila, je důleţité prostřednictvím náboru sdělit, jaká organizace dobrovolníky hledá, jaké lidi potřebuje (zkušenosti, vzdělání, věk apod.), co bude náplní jejich práce, kde a kdy se bude pomoc uskutečňovat a v jakém časovém rozsahu, stručný popis připravované akce, do kdy a jakým způsobem je moţné se na dobrovolnou činnost přihlásit.
20
3.5 Kontrakty uzavírané s dobrovolníky 3.5.1 Zákon o dobrovolnické službě Dne 1. ledna 2003 nabyl v ČR platnost Zákon o dobrovolnické sluţbě, č. 198/2002 Sb. Tento zákon stanovuje systém a podmínky pro výkon dobrovolnické činnosti. (Zajíc, 2004) 3.5.2 Smlouva dobrovolníka s organizací Tošner (2003, s. 20) uvádí Zákon o dobrovolnické sluţbě §5: „Pro výkon krátkodobé dobrovolnické služby, nejde-li o dobrovolnickou službu, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí být mezi dobrovolníkem a vysílající organizací sjednáno alespoň místo, předmět a doba výkonu dobrovolnické služby, a podle povahy dobrovolnické služby též poskytnutí pracovních prostředků a ochranných pracovních prostředků dobrovolníkovi, popřípadě předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce a potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce [odstavec 2 písm. b) bod 3].“ Na základě tohoto zákona by tedy organizace měla s dobrovolníkem uzavírat písemné, popřípadě ústní smlouvy. Předmětem smlouvy je výkon dobrovolnické činnosti bez nároku na finanční odměnu. Součástí smlouvy můţe být i tzv. Kodex dobrovolníka, který shrnuje jeho práva a povinnosti. Tento kodex je obdobou pracovního řádu zaměstnanců. Smlouva by měla být formulována tak, aby vyhovovala oběma stranám a odpovídala projektu. (Tošner, 2003) 3.5.3 Pojištění dobrovolníků Při spolupráci s dobrovolníky by organizace neměla opomíjet moţná rizika spojená s prací dobrovolníka. Proto je lepší, aby byla na takové situace připravena a své dobrovolníky pojistila. Pojistit je moţno dobrovolníky úrazovým pojištěním a pojištěním odpovědnosti za škodu. První uvedený typ pojištění kryje následky úrazu či akutních onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s pojištěným děním a taktéţ náklady na léčení a další náklady spojené s úrazem či s jeho následky. Druhý typ pojištění odpovědnosti nabývá v případě škody uskutečněné dobrovolníkem při výkonu jeho dobrovolné činnosti. Oba typy pojištění vyplývají ze Zákona o dobrovolnické
21
sluţbě a jejich zaloţení stojí na vlastním uváţení organizace. Pouze v případě akreditovaných organizací vysílající dobrovolníky, je podmínka pojištění povinná. (Sozanská, Tošner, 2006)
3.6 Příprava dobrovolníků před akcí Ve fázi, kdy má organizace určité mnoţství přihlášených dobrovolníků na plánovaný projekt, je nutné uspořádat informativní školení.
Školení je jedním
z nejpodstatnějších momentů spolupráce, jelikoţ se zde dobrovolníci seznámí s organizací a dostanou důleţité informace vztahující se k vzájemné spolupráci. (ICN, o.p.s., 2001) Před takovým školením je důleţité zváţit, jaké informace se dobrovolníkům poskytnou a v jakých oblastech je potřeba dobrovolníky proškolit. V některých případech spolupráce je zapotřebí pozvat na školení specializované agentury či odborníky.
U pořádání velkých akcí jsou ze zákona povinná školení
z protipoţární ochrany, bezpečnosti a první pomoci. Před školením je nutné, aby organizátoři včas a na konkrétní datum připravili či pronajali prostory. Je nutné vzít v potaz i plánovaný počet účastníků. S nájemcem prostor je důleţité projednat časový harmonogram akce, objednat občerstvení pro účastníky, zajistit materiální zabezpečení, projekci, ozvučení apod. Po smluvení termínu by měl koordinátor dobrovolníků včas, minimálně dva měsíce předem, vyrozumět své svěřence o datu naplánovaného školení, a to poštou na adresu trvalého bydliště, telefonicky či prostřednictvím vlastních webových stránek nebo tiskovin vztahujících se k organizaci. Zároveň by měl termín potvrzení účasti. Den školení je tzv. přípravou dobrovolníka pro plánovanou akci. Školení se dělí zpravidla do dvou částí, obecné a odborné. Obecná část přípravy – v této části je dobrovolníkovi představena organizace a její činnost, poslání a úkoly. Je seznámen s provozním řádem organizace a současně získává základní informace o osobách řídících organizaci. Odborná část přípravy – zde je dobrovolníkům specifikována náplň jejich práce v organizaci, poţadavky kladené na jejich pracovní výkon a současně prostor pro zodpovězení případných dotazů dobrovolníka. (Sozanská, Tošner, 2006)
22
3.7 Vedení dobrovolníků při akci Při zahájení spolupráce s dobrovolníky by mělo být samozřejmostí, ţe jsou jiţ proškoleni a znají teoreticky fungování organizace. Pro fungování spolupráce týmu dobrovolníků s organizací by měla mít organizace určenou osobu, tzv. koordinátora dobrovolníků, která má za úkol systematicky a dlouhodobě vést a řídit činnost dobrovolníků. Tato osoba by měla znát detailně celý projekt, být odborníkem v dané oblasti, umět organizovat lidi, být otevřená, milá, přátelská, cílevědomá, spravedlivá, schopná jednat operativně. Úkolem koordinátora je řídit a informovat dobrovolníky, zodpovídat za jejich vykonanou práci a být dobrovolníkovi nápomocný. V případě, ţe dobrovolník neplní svoji práci tak, jak má, je povinností koordinátora problém vyřešit, v závaţnějším případě se s dobrovolníkem slušně a citlivě rozloučit, uvést důvody, proč není moţná vzájemná spolupráce. Po celou dobu spolupráce je tedy velice důleţitá otevřená komunikace, obě strany by si měly umět říct klady i zápory práce. Názory a nové nápady dobrovolníka jsou jakousi zpětnou vazbou pro koordinátora (ICN, o.p.s., 2001)
3.8 Hodnocení a oceňování dobrovolníků Dobrovolníci jsou lidé, kteří obětují svůj volný čas a zdarma pomáhají ve prospěch určité činnosti. Přestoţe tuto činnost dělají ze své vlastní vůle, organizace by jim měla dávat najevo svůj vděk za jejich pomoc. Odplatou a zároveň největší poctou pro ně bude, ukáţe-li organizace jako celek, ţe je pro ně dotyčný nepostradatelný.
Smyslem je udělat dobrovolníkovi radost a drobným skutkem
či maličkostí prokázat dík. Vděčnost k dobrovolníkovi by se měla vyjadřovat různými formami ocenění. Můţeme jej odměnit hmotným dárkem, např: odznakem či jiným reklamním předmět s logem organizace, věnovat ošacení s logem organizace či nabídnout výhody v rámci organizace. Svůj vděk prokáţe organizace i různými skutky, jako je uvedení jména dobrovolníka v publikaci vydávané organizací, poslání blahopřání k narozeninám, k svátku, k výročí působnosti v organizaci, k získání titulu či jinému ţivotnímu jubileu. Dále je moţné poslat dobrovolníkovi děkovný dopis, předat diplom, certifikát za odvedenou práci.
23
Skutečnost, ţe si organizace dobrovolníka váţí, se dá projevit i oslovováním dobrovolníka vlastním jménem, upřímně hodnotit jeho práci v souladu s výsledky. Při odměňování a hodnocení je důleţité brát v zřetel charakter odměňované osoby, ne kaţdý je rád středem pozornosti, proto je vhodné zváţit, zda tento akt proběhne soukromě či před publikem. Hodnocení je jeden ze způsobů, jak se přiblíţit dobrovolníkovi a získat si v něm důvěru. Věrný dobrovolník se do organizace rád vrátí pomoci a spolupráce s ním bude na přátelské úrovni. (Ochman, Jordan, 1997)
24
4
Analýza oblasti dobrovolníků na FIS MS v klasické lyžování
Liberec 2009 4.1 FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 bylo jednou z největších sportovních událostí pořádajících se na území České republiky. Tato jedinečná sportovní akce se konala v datu od 18. 2. do 1. 3. 2009, nicméně organizátoři na ní začali intenzivně pracovat jiţ od roku 2006, kdy Liberec vyhrál na čtvrtý pokus kandidaturu. V čele všech kandidatur stál Roman Kumpošt, který po zvolení Liberce vedl zpočátku Organizační tým budoucího MS. Politická situace však nahradila tohoto leadra MS dosavadní Čestnou prezidentkou, bývalou českou reprezentantkou v běhu na lyţích, Kateřinou Neumannovou. Důvodem změny vedení bylo údajné podezření o špatném hospodaření OV s penězi. V té době opustilo Organizační výbor MS mnoho klíčových pracovníků, proto bylo nutné dosadit nové pracovníky. Postupně se tak vytvořil nový tým, který tvořil rozsáhlou organizační strukturu celého mistrovství. První velkou zatěţkávací zkouškou této nové party organizátorů před MS bylo pořádání Světových pohárů v roce 2008 v budoucích areálech MS. Největším problémem, se kterým se v té době organizátoři potýkali, byl nedostatek sněhu v běţeckém areálu ve Vesci. Tento problém byl vyřešen dovozem sněhu z Jizerských hor. To však vyvolalo vlnu stíţností ze strany veřejnosti. Organizace Světového poháru se však nakonec vcelku zdařila, nicméně i díky pomoci téměř čtyř set dobrovolníků. FIS MS Liberec 2009 se konalo ve dvou hlavních areálech – Vesec – nově vystavený běţecký areál pro potřeby MS ve výšce čtyři sta metrů nad mořem, situován na jihovýchodě Liberce a nově zrekonstruovaný skokanský areál Ještěd. Na těchto dvou místech se uskutečnily všechny závody klasického lyţování. Zázemím celého šampionátu, především Organizačního výboru, médií a veškerého dění byla multifunkční Tipsport arena v Liberci, kde byla taktéţ umístěna akreditace a probíhala zde většina doprovodných programů včetně Zahajovacího ceremoniálu. Medailové ceremoniály se uskutečňovaly na náměstí Dr. Edvarda Beneše v centru Liberce. Po celém centru města byly umístěny po dobu MS prodejní stánky s reklamními 25
předměty akce, kde byl ústřední postavou maskot celého mistrovství – lev Libi. Dalšími stěţejními místy účastníků byly studentské koleje TUL v libereckém Harcově, kde bylo ubytováno všech šest set šedesát sportovců. Funkcionáři byli ubytováni v hotelu Zlatý Lev v Liberci a Centru Babylon, pro média byly městem Liberec vystaveny nové domy, které se po MS vyuţily jako startovací byty. Čtyři sta dobrovolníků a rozhodčích bydlelo na kolejích TUL ve Vesci, v blízkosti běţeckého areálu. Organizační výbor celého Mistrovství světa vedla Kateřina Neumannová, její tým pracovníků byl rozdělen do několika desítek sekcí, přičemţ kaţdá měla na starosti určitou oblast. Kaţdá z těchto sekcí měla svoji vlastní pracovní jednotku, která byla rozdělena do určité organizační struktury. Všechny tyto sekce by nemohly bez pomoci téměř sedmi set dobrovolníků fungovat. Dobrovolníci FIS MS Liberec 2009 spravovala sekce TEAM Liberec 2009.
4.2 Základní charakteristika sekce dobrovolníci a její povinnosti Úkolem
sekce
dobrovolníků
nazývané
TEAM
Liberec
2009,
bylo
zprostředkování dobrovolníků pro zajištění chodu všech pořadatelských sloţek Organizačního výboru FIS MS Liberec 2009.
Celkově se tedy jednalo o zajištění
určitého počtu pracovních sil, pro kaţdou sekci zvlášť tak, aby znalosti a dovednosti dobrovolníka odpovídaly poţadavkům konkrétní sekce. Sekce TEAM Liberec 2009 byla před plánovanou sportovní událostí povinna prostřednictvím náboru získat dobrovolníky do své databáze, vést jejich evidenci, být s nimi v neustálé komunikaci, zařadit je do příslušné sekce, proškolit tyto osoby ze zákona povinným školením a informačním školením vztahujícímu se k připravované akci, ujednat právní náleţitosti o vzájemné spolupráci. Při pořádání akce si sekce organizátorů TEAM Liberec 2009 kladla za povinnost zajistit pro své pomáhající členy vhodné podmínky pro zajištění jejich práce – dopravu, ubytování, stravu, oblečení, informace. V průběhu celých příprav a při samotné práci bylo nezbytné vést linii spolupráce na vnitřní a vnější úrovni. Vnitřní linie, mezi sekcí TEAM Liberec 2009 a databází jejich členů – dobrovolníky, vnější linie pak mezi sekcí TEAM Liberec 2009 a ostatními sekcemi Organizačního výboru. V rámci těchto dvou linií byla vedena stěţejní spolupráce ve dvou hlavních směrech, a to komunikačním a koordinačním.
26
4.3 Rozdělení jednotlivých oblastí sekce a jejich činnosti Sekce obstarávající dobrovolníky byla rozdělena do dvou stěţejních oblastí, přičemţ kaţdá měla své specifické úkoly práce. Jedná se o oblast Communication a Coordination. Činnost před FIS MS Liberec 2009 Úkolem oblasti Communication bylo kompletní zajištění veškeré komunikace s dobrovolníky uvnitř sekce, od jejich náboru, přes registraci do databáze a vedení pravidelné komunikace s nimi v podobě zodpovídání případných dotazů ze strany dobrovolníků, správu databáze, zpracovávání přihlášek, zajištění smluvních náleţitostí, archivace smluv, posílání aktualit dobrovolníkům o dění příprav, zařazení dobrovolníků do příslušné sekce dle poţadavků dobrovolníka a manaţera dané sekce. Dále zajišťovala distribuci informačních a propagačních materiálů spojených s činností sekce, aktualizovala informace na webových stránkách pro dobrovolníky. Navenek jednala oblast Communication s ostatními spolupracujícími subjekty – TUL a středními školami, zástupci kraje města Liberec, Libereckého kraje. Úkolem oblasti Coordination bylo nejen řízení dobrovolníků při akcích, ale také komunikace s ostatními členy organizačního výboru, s nimiţ projednávala poţadavky na konkrétní operace s dobrovolníky, které vyţadovaly jednotlivé sekce, dále počet potřebných osob pro kaţdou sekci, časový harmonogram spolupráce v areálech, směnování práce, pohyb dobrovolníků pro spolupráci a celkovou logistiku na MS. Součástí logistiky bylo zajištění akreditací, určení zón přístupu dobrovolníků v areálu, dopravu dobrovolníků do areálů souvisejících s pracovní dobou. Dále zajišťovala ubytování a objednávala počty jídel v daných areálech dle pohybu dobrovolníků při MS. Činnost v průběhu konání FIS MS Liberec 2009 Činností oblasti Communication během konání MS bylo poskytování informací a případných změn v harmonogramu dobrovolníkům. Dále měla za úkol zajistit veškeré doprovodné akce pro dobrovolníky, uvítání dobrovolníků, Den dobrovolníků, rozlučku s dobrovolníky. Obstarávala ošacení dobrovolníků, tzn. při akreditaci obdrţel kaţdý z pomáhajících zimní soupravu, kterou museli dobrovolníci povinně nosit v době MS a po skončení si ji mohli nechat.
27
Činností oblasti Coordination během konání MS bylo řízení a kontrola pohybu dobrovolníků po areálech na základě předem připravených harmonogramů. Úkolem oblasti Coordination bylo správné navedení dobrovolníka na dané místo v určitý čas, proto měl kaţdý dobrovolník být předem informován prostřednictvím propozic. Tato oblast tedy kontrolovala koordinační principy a poţadavky jednotlivých sekcí a prováděla případné změny ve spolupráci s dobrovolníky. Kontrolovala pravidelnou docházku dobrovolníků a řešila případné pracovní problémy vzniklé v souvislosti s jednotlivými sekcemi. Taktéţ dohlíţela na fungování dopravního zajištění dobrovolníků, stravování, ubytování. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí problém řešila.
4.4 Nábor dobrovolníků do TEAMU dobrovolníků FIS MS Liberec 2009 Sekce Team Liberec 2009 měla za svůj původní cíl získat do svých řad dobrovolníky o celkovém počtu přes tisíc členů. Nábor dobrovolníků byl zahájen jiţ v roce 2007. Od té doby se v průběhu téměř dvouletého náboru prostřídalo v databázi dobrovolníků okolo tisíc pěti set zájemců. Organizátoři chtěli vytvořit tým věrných a obětavých lidí, kteří budou mít hlavní cíl, a to úspěšné uspořádání akce. V průběhu příprav se poţadavky jednotlivých sekcí na počty dobrovolníků zredukovaly a na MS se nakonec zapojilo do spolupráce 700 dobrovolníků. 4.4.1 Podmínky náboru dobrovolníků do TEAMU FIS MS Liberec 2009 Do Teamu Liberec 2009 se mohl přihlásit kaţdý, kdo dosáhl v lednu roku 2009 minimálního věku 16 let a byl připraven plnit podmínky organizačního výboru. Podmínkami byl zodpovědný a zdravě motivovaný člověk, zastávající principy solidarity a spolupráce, připravený obětovat část svého času společenským a veřejným aktivitám členství a Team Liberec 2009 povaţuje jako dobrovolnou činnost, která není zaloţena na zaměstnaneckém poměru či finanční odměně. Dále se od člena Teamu Liberec 2009 očekávala aktivní účast na školeních, účast na zaškolovacích závodech pořádaných organizačním výborem, podepsání smlouvy o spolupráci v případě, ţe dotyčný dovršil věku šestnácti let nejpozději do 31. 1. 2009.
28
4.4.2 Přínos spolupráce pro dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 Členství dobrovolníka v Team Liberec 2009 přinesl dobrovolníkovi nejen moţnost získat zkušenosti s pořadatelstvím a organizací jedinečné sportovní akce na území ČR, navázání nových přátelství a získání nových kontaktů, záţitků, ale také věcné odměny ve formě oficiálního zimního oblečení od značky Alpine Pro, propagační a pamětní předměty s logem MS Liberec 2009, stravování a dopravu po dobu průběhu celého MS, ubytování pro mimo liberecké, akreditaci do areálů a volné vstupenky na vybrané závody a doprovodné akce. Dobrovolník byl pro OV přínosem ve formě neplacené práce. Dobrovolníci pomáhali v jednotlivých oblastech spolupráce na základě jejich rozdělení. Pro organizační výbor byli nepostradatelnou částí jejich práce, kdy pomohli s činnostmi, na které neměli organizátoři časový prostor. 4.4.3 Způsoby náboru členů dobrovolníků TEAMU FIS MS Liberec Nábor dobrovolníků se uskutečňoval mnoha různými způsoby. Hlavní formou byl nábor prostřednictvím webových stránek MS: www.liberec2009.com, dále www.idnes.cz, www.tuni.cz. Způsob náboru v tištěné podobě probíhal skrze náborové broţury, které byly k dispozici veřejnosti v rámci veletrhů a kulturních akcí, ve spolupráci s městem Liberec byly umístěny náborové broţury taktéţ v informačním centru, dále inzerce ve Zpravodaji liberecké radnice. Velká část náboru dobrovolníků se konala ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci, především se studenty sportovních oborů Katedry tělesné výchovy – Sportovní management, Tělesná výchova a sport. Tito studenti měli svoji účast a pomoc na FIS MS Liberec 2009 hodnocenou kredity jako součást své praxe. Dále pak studenti, kteří byli ubytování na kolejích ve Vesci, měli moţnost zůstat bydlet v tomto ubytovacím zařízení i po dobu konání MS v případě, ţe se stali dobrovolníky do tzv. rezervní sekce. To znamená, ţe byli k dispozici „na zavolanou“ ve chvíli, kdy by bylo potřeba zapojit do práce v areálech více dobrovolníků. Ostatní studenti TUL se museli z vysokoškolských kolejí Vesec a Harcov vystěhovat na dobu jednoho měsíce, a uvolnit tak prostory závodníkům, dobrovolníkům a rozhodčím MS. Prostřednictvím učitelů středních škol byla nabídnuta moţnost stát se dobrovolníkem i studentům jednotlivých středních škol. Dalším způsobem oslovení veřejnosti probíhalo prostřednictvím denního tisku Libereckého
29
kraje – Mladá fronta DNES – příloha Severní Čechy, Deníky Bohemia – Liberecký a Jablonecký deník, Kalendář Liberecka, Zpravodaj Liberecké radnice.
4.5 Komunikace s dobrovolníky 4.5.1 Podstata komunikace s dobrovolníky Komunikace je jedním ze základních pilířů úspěšné práce s dobrovolníky. Díky neustálému kontaktu s dobrovolníky bylo moţné předávat všechny informace včas, a vyhovět tak veškerým poţadavkům jak ze strany dobrovolníků, tak ze strany pracovníků sekce Team. Důleţité bylo poskytované informace dobrovolníkům sdělovat opakovaně a nespoléhat, ţe si dobrovolník vyhledá příslušné informace sám, naopak aktuální informace umístit na všechna moţná místa tak, aby si jich dobrovolník zaručeně všiml. Nejdůleţitějším bylo neustálé připomínání instrukcí, jelikoţ tito lidé jsou obvykle studenti, zaměstnaní a mají dost své vlastní práce a povinností. Snadno informace přehlédli nebo jim nevěnovali takovou pozornost. V rámci vzájemné komunikace bylo zapotřebí ze strany sekce TEAM odpovídat na všechny dotazy dobrovolníka i přesto, ţe jiţ byly některé informace dobrovolníkovi sděleny. V případě jakéhokoliv potvrzení o účasti na akci či jiného sdělení od dobrovolníka, bylo třeba na email, dotaz nebo dopis odpovědět. Z toho plyne, ţe zpětná vazba byla nezbytnou součástí
vzájemné
komunikace.
Veškeré
informace,
které
byly
předávány
dobrovolníkům, bylo nutné podávat jasně a srozumitelně, formálně, avšak v přátelském znění, opakovaně a především vţdy včas. Koordinátor dobrovolníků musel být vţdy dostatečně informován a umět zodpovědět různé dotazy. Pokud neznal odpověď, musel vědět, na koho se s dotazem obrátit, aby mu dotyčný poskytl potřebnou odpověď. 4.5.2 Způsoby komunikace s dobrovolníky o Elektronická pošta Nejčastější formou komunikace s dobrovolníky byla elektronická pošta. Prostřednictvím emailů se komunikovalo rychle, a obě strany tak měly uloţené informace, které si mezi sebou vyměnily a to, ve své emailové schránce. To bylo dobré i pro zpětnou kontrolu v případě vzniku nějakého nedorozumění. Emailem se řešily záleţitosti informačního charakteru – zařazení dobrovolníka do sekce, změny kontaktních údajů, dotazy o spolupráci aj. Dále komunikace s manaţery ostatních sekcí 30
– poţadavky na dobrovolníky (počty dobrovolníků, časy práce, dovednosti dobrovolníků), předávání jmenných seznamů dobrovolníků manaţerovi příslušné sekce. Potvrzení veškerých ústně dohodnutých náleţitostí s ostatními spolupracovníky OV. Zkrátka se jednalo o rychlou komunikaci, přičemţ měl kaţdý informace písemnou formou. o Informační systém Informační systém byl nejdůleţitějším pomocníkem při samotném MS. Jednalo se o systém vytvořený speciálně pro potřeby šampionátu. V tomto systému byla uloţena veškerá osobní data všech akreditovaných osob, tedy i dobrovolníků. Prostřednictvím tohoto systému bylo moţné rozesílat hromadné emaily a krátké textové zprávy, které vyuţívali organizátoři především v případě náhlých změn v organizaci, např. změna času pracovní doby či jiných důleţitých sdělení. o Pošta Pošta se vyuţívala v případě posílání informací týkajících se instrukcí pro dobrovolníky, o účasti na pořádané akce – školení, závody (popis akce, místo a čas konání, náplň práce). Tyto instrukce se posílaly dobrovolníkovi taktéţ poštou na adresu trvalého bydliště a v pozvánce na pořádanou akci byla vţdy uvedena povinnost dobrovolníka potvrdit svoji účast, aby mohli organizátoři předběţně počítat s určitým počtem účastníků. Poštovně se také zasílala oznámení o zařazení do sekce, smluvní náleţitosti – zpětné poslání dobrovolníkovi druhé kopie jiţ podepsané smlouvy. o Osobní setkání Osobní setkání je všeobecně nejlepším způsobem, jak se co nejlépe seznámit s druhým člověkem. V případě spolupráce s dobrovolníky na FIS MS Liberec 2009 se pracovníci sekce TEAM Liberec 2009 obvykle setkali s většinou dobrovolníků poprvé aţ na hromadném setkání, kde se jim taktéţ představili. Do té doby probíhala vzájemná komunikace spíše prostřednictvím emailů. S některými dobrovolníky se však pracovníci setkali osobně jiţ dříve, a to obvykle s libereckými dobrovolníky, kteří se přišli přihlásit do členství TEAMU osobně, do působiště kanceláří OV FIS MS Liberec 2009, do Rumunské ulice v Liberci. V rámci osobního setkání se uskutečňovalo především upřesnění konkrétních dotazů ze strany dobrovolníků, na hromadných setkáních se poskytovaly všeobecné informace o spolupráci a vyplňovaly smluvní náleţitosti týkající se spolupráce dobrovolníků.
31
o Webové stránky Webové stránky FIS MS Liberec 2009 - www.liberec2009.com - slouţily jak široké veřejnosti, tak i jednotlivým organizátorům a účastníkům MS pro získání všech potřebných informací všeobecného charakteru. Dobrovolníci měli na těchto stránkách vlastní záloţku, kde našly veškeré aktuální informace týkající se dění příprav, připravovaných akcí či změn, dále zde byla moţnost přihlášení se do databáze dobrovolníků pro potencionální nové členy, a to včetně všech podmínek pro získání členství v TEAM. Dále zde byly pro dobrovolníky k nahlédnutí fotogalerie z jiţ uplynulých akcí a kontakty na pracovníky sekce dobrovolníků. o Čtvrtletník Čtvrtletník, jak jiţ samo z názvu vyplývá, vycházel pravidelně kaţdé tři měsíce po celou dobu příprav i v průběhu MS a posílal se do poštovních schránek všem dobrovolníkům. Jednalo se o tzv. informační bulletin, který poskytoval dobrovolníkům komplexní informace týkající se jejich spolupráce. Informoval je o uplynulých a plánovaných akcích v rámci působnosti v TEAMU Liberec 2009, o základních informacích týkajících se FIS MS Liberec 2009 – historii, všeobecných informací, aktuálního dění v jednotlivých sekcích, představení členů organizačního výboru, areálů FIS MS Liberec 2009. Ve spojitosti spolupráce s dobrovolníky zde byly uvedeny podmínky a výhody spolupráce (Desatero dobrovolníka, smluvní náleţitosti spolupráce, pravidla OV), dále harmonogramy připravovaných akcí (školení, závody, setkání aj.), reporty z jiţ uplynulých akcí (rozhovory s dobrovolníky, sportovci, organizátory, fotografie), vzkazy od dobrovolníků či organizátorů. Na závěr kaţdého čtvrtletníku byla obvykle přihláška pro nové dobrovolníky (jiţ přihlášení dobrovolníci tak mohli poskytnout přihlášku svému známému). Čtvrtletník byl velice podstatný komunikační prostředek s dobrovolníky, prostřednictvím nehoţ se dozvěděli veškeré nezbytné informace. Byl vţdy uzpůsoben tak, aby i novému členu TEAMU v různém období poskytl zpětné informace o jiţ uplynulém dění.
4.6 Rozřazení dobrovolníků do jednotlivých sekcí Kaţdý nově přihlášený dobrovolník se přihlašoval do databáze prostřednictvím formuláře, do kterého vypisoval údaje o své osobě. Mimo osobních dat zde také vyplňoval své schopnosti, dovednosti a zkušenosti s organizováním akcí podobného charakteru. Dále zde uvedl tři moţnosti svého zařazení do určité sekce. Na základě
32
těchto uvedených údajů pak mohli pracovníci sekce TEAM zařadit dobrovolníka do určité sekce tak, aby jeho schopnosti odpovídaly poţadavkům manaţera dané sekce. Úkolem manaţerů jednotlivých sekcí bylo, dodat včas sekci TEAM Liberec 2009 počty dobrovolníků a konkrétní poţadavky, které by měli jejich dobrovolníci splňovat (např. znalost anglického jazyka, ovládání PC aj.), dále časovou dobu a místo jejich práce. Dle těchto poţadavků rozřadila oblast Coordination sekce TEAM Liberec 2009 dobrovolníky do všech sekcí. Dobrovolníci FIS MS Liberec 2009 byli zapojeni do těchto sekcí: Akreditace, Bezpečnost, Doprava, Doprovodné programy, IT, Lékařská pomoc a zabezpečení, Marketing a promo, Media, Sport – technická pomoc v areálech, Sport – tratě, Sport – doprovod týmů, TEAM Liberec 2009, Ticketing, Ubytování. Kaţdá z těchto sekcí se zabývala pouze svoji oblastí spolupráce, přičemţ manaţer si určoval poţadavky na dobrovolníka, které byly za potřebí pro práci v dané sekci. 4.6.1 Hromadná setkání a setkání jednotlivých sekcí Setkání dobrovolníků je jedním z prvních osobních styků s organizátory. Před FIS MS Liberec 2009 proběhlo několik velkých hromadných setkání dobrovolníků. První z nich ještě za působnosti „starého“ Organizačního výboru, pod vedením Romana Kumpošta. Po změnách ve vedení v roce 2007, se konala dvě hromadná setkání dobrovolníků před Světovými poháry (2008), kde pomáhalo celkem 400 dobrovolníků. Na přelomu roku 2008/2009 proběhla tři velká setkání dobrovolníků, která se vztahovala k organizaci samotného mistrovství. Těchto setkání se zúčastnilo celkem 700 dobrovolníků, tzn. počet dobrovolníků pomáhajících při MS FIS MS Liberec 2009. Úkolem sekce TEAM bylo před kaţdým pořádaným školením, včas zajistit a určit čas a místo konání, pozvat dobrovolníky na setkání, vést evidenci potvrzených účastí a na základě těchto počtů svolat ostatní organizátory MS, specializované odborníky, aby se zúčastnili tohoto setkání a dle určeného časového harmonogramu sekce TEAM sdělili dobrovolníkům vše potřebné, co se týkalo spolupráce v rámci jejich sekce. Pro setkání sekce TEAM zajišťovala společně s pronájmem prostor i poţadavky na materiální a technické vybavení sálu a občerstvení pro všechny účastníky.
33
Všechna setkání probíhala v sálu EXPO v Centru Babylon v Liberci. Z kapacitních důvodů a pro snadnější organizaci byla setkání rozdělena do tří termínů tak, aby dané termíny vyhovovaly všem dobrovolníkům. Setkání vţdy probíhala dle stejného scénáře. Dopolední část byla po prezenci, představení se a úvodním slovu organizátorů FIS MS Liberec 2009, určena školením povinným ze zákona - zdravotní minimum, první pomoc, bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), poţární ochrana (PO), ţivotní prostředí. Na tyto školení byli pozváni odborníci, kteří v podobě krátkých prezentací seznámili dobrovolníky s danou problematikou. Účast na tomto školení byla i součástí smlouvy, jeţ podepisovali, proto bylo i jednou z jejich povinností podepsat prohlášení, ţe byli proškoleni v uvedených oblastech. Odpolední část se zabývala specifickým školením, kde se dobrovolníci rozdělili do jiţ předem určených sekcí, do nichţ jiţ byli po předchozí emailové či poštovní domluvě zařazeni. Zde se kaţdý manaţer či osoba sekce odpovědná za dobrovolníky měla moţnost se svými dobrovolníky seznámit, přiblíţit jim náplň práce v této sekci a vysvětlit, co se od nich při práci na MS očekává. Další komunikace s dobrovolníky byla do konání MS jiţ na vedoucím dané sekce. 4.6.2 Sportovní akce před MS Liberec 2009 Před pořádáním vlastního MS se dobrovolníci zúčastnili mnoha jiných sportovních akcí, které pořádal Organizační výbor FIS MS Liberec 2009. Cílem účasti dobrovolníků na těchto akcích nebyla pouze pomoc organizátorům, ale především jejich praktické zaškolení v areálech budoucího mistrovství, seznámení se s místním prostředím, dobrovolníky a organizátory mezi sebou navzájem. Pracovníci sekce TEAM a OV tak mohli „vychytat“ mnoho nedostatků v organizaci celé akce i v práci dobrovolníků. Dobrovolníci se zapojili do příprav Světových pohárů v severské kombinaci v roce 2008, Přespolního běhu v září 2008, Finále Summer Grand Prix v říjnu 2008, při Slavic Cupu v lednu 2009 a dalších regionálních akcí.
4.7 Právní povinnosti dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 Pro spolupráci s dobrovolníky bylo nutné podepsání smlouvy, která chránila jak dobrovolníka, tak Organizační výbor FIS MS Liberec 2009. Dobrovolníka ve smyslu
34
jeho zajištění při spolupráci – poskytnutí oblečení, stravy, dopravy, ubytování, OV z hlediska výkonu práce dobrovolníka. Tato smlouva byla společně s poţadavky OV vytvořena právníky. Předmětem této smlouvy je spolupráce dobrovolníka během akcí pořádané OV FIS MS Liberec 2009 za podmínek stanovených ve smlouvě. Smlouvu podepisoval dobrovolník ve dvou vyhotoveních, přičemţ jedno vyhotovení si zachovala sekce TEAM a druhé vyhotovení se podepsané oběma stranami poslalo dobrovolníkovi. Součástí smlouvy bylo Čestné prohlášení, ve kterém se člen TEAM upisoval k tomu, ţe není trestně stíhán. Toto vyhotovení archivovala sekce TEAM společně se smlouvou. Kodex dobrovolníka byl další písemnou náleţitostí, kterou obdrţel dobrovolník současně se smlouvou. V případě, ţe byl dobrovolník nezletilý, tj. mladší osmnácti let, bylo nutné ke smlouvě doloţit Souhlas zákonného zástupce, kde jeden z rodičů souhlasil s pomocí jeho dítěte na MS v pozici dobrovolníka. Tento souhlas si taktéţ uchovávala sekce TEAM. Po sepsání všech náleţitých smluv se stal dobrovolník řádným členem TEAMU a povinností OV bylo dobrovolníka pojistit úrazovým pojištěním a pojištěním odpovědnosti při práci.
35
5
Personální zabezpečení sekce Sekce TEAM Liberec 2009 byla součástí sloţité struktury Organizačního výboru
FIS MS v klasickém lyţování Liberec 2009. Hlavou sekce byl manaţer sekce. V průběhu příprav mistrovství se z důvodu organizačních změn na tomto místě prostřídalo několik manaţerů. Nakonec však byla hlavní manaţerkou sekce TEAM v době MS Jana Vollmer, která nastoupila místo Vandy Šulcové. Manaţer sekce měl pod sebou tři asistenty, kteří pomáhali se zajištěním dobrovolníků. Dva asistenti byli rozděleni na oblasti Communication a Coordination, přičemţ sekci Communication se pro její rozsáhlost věnovali asistenti dva. Další sloţkou sekce TEAM byla pozice manaţera Attaché, který měl na starosti dobrovolníky zajišťující doprovod týmů. Pro samotné MS fungovali taktéţ v placené pozici na Dohodu o provedení práce koordinátoři z řad studentů Sportovního managementu v Liberci, kteří řídili pohyb dobrovolníků v jednotlivých areálech (Ještěd, Vesec, Tipsport arena, koleje Vesec). Během FIS MS Liberec 2009 tito koordinátoři vedli denně docházku dobrovolníků do areálu při šampionátu, komunikovali s jednotlivými vedoucími sekcí a současně byli informační spojkou pro asistenty sekce TEAM.
36
6
Materiální zabezpečení
6.1 Vybavení pro zajištění potřeb pracovníků sekce TEAM před a při FIS MS Liberec 2009 Pro fungování sekce TEAM bylo potřeba zajistit technické vybavení kanceláře. Jedná se především o mobilní telefony pro manaţera, asistenty, manaţera attaché a koordinátory v areálech. Pracovníci sekce TEAM, tj. manaţer, asistenti, manaţer attaché uţívali kaţdodenně svůj notebook a jednu pevnou linku v kanceláři. Mobilní telefon a notebook s bezdrátovým připojením k internetu slouţil jako hlavní dorozumívací nástroj mezi OV a dobrovolníky. Dále vyuţívala sekce TEAM technická vybavení jako projektor pro různá setkání a prezentace, fotoaparát na dokumentaci akcí. Kaţdý z pracovníků sekce měl svoji vlastní pracovní emailovou adresu, kterou měl kaţdý
člen
OV
ve
stejném
formátu
pro
snadnější
komunikaci,
a
to:
[email protected]. Hlavním pracovním nástrojem sekce TEAM byla databáze dobrovolníků vytvořená IT specialisty. V této databázi byla uloţena všechna osobní data dobrovolníků, kaţdý z přihlášených dobrovolníků zde měl svůj vlastní profil, ve kterém se daly individuálně měnit informace. Databáze byla součástí celého informačního systému FIS MS Liberec 2009. Po dobu příprav byla průběţně upravována tak, aby jednotlivé operace s logistikou dobrovolníků při MS co nejvíce zjednodušily práci řídícím sloţkám. Pro kaţdodenní uţití byly zapotřebí běţné kancelářské potřeby (papíry, dopisní obálky, razítko, psací potřeby, euroobaly atd.), které byly potřebné především pro tisk a posílání dopisů informativního charakteru, tisk smluv, harmonogramů a jiných náleţitostí. Ostatní tiskoviny formálního rázu byly tištěny na zakázku. Pro práci koordinátorů během mistrovství bylo potřeba zajistit materiál pro koordinátory v areálech na vybavení buněk. Do buněk se objednával nábytek – ţidle, stoly, lavice na sezení pro dobrovolníky, věšáky, odpadkové koše, pytle, nástěnky, lampičky, technické vybavení – PC, tiskárny a kancelářské potřeby. Pro činnost dobrovolníků se objednávaly dle potřeb reflexní vesty, vysílačky a pracovní nářadí. Tyto veškeré poţadavky byly směřovány na příslušné členy OV zajišťující technické zabezpečení areálů.
37
6.2 Vybavení pro dobrovolníky při spolupráci na FIS MS Liberec 2009 Kaţdý dobrovolník obdrţel za svoji práci zimní soupravu od značky Alpine Pro s logem mistrovství. Komplet se skládal z kalhot, bundy, čepice a rukavic. Soupravy byly objednány rok dopředu před zahájením šampionátu. Dobrovolníci uváděli při přihlášení do databáze své velikosti. Soupravu obdrţeli aţ při akreditaci a byli povinni ji nosit po celou dobu konání FIS MS Liberec 2009. Získání soupravy do vlastnictví dobrovolníka nabylo dle smlouvy aţ po minimu povinně odpracovaných dní na mistrovství – tj. 5 pracovních dní a dvou víkendů. Kdo splnil tuto podmínku, soupravu si ponechal. Dobrovolníci pracující ve vnitřních prostorech dostali mimo soupravu i vestu značky Alpine Pro taktéţ s logem, kterou nosili přes triko. Na závěr akcí pořádaných OV či při hromadných setkání dostávali dobrovolníci jako malou pozornost různé reklamní dárky s logem mistrovství – trika, bloky, desky, propisovací tuţky, kšiltovky. Ostatní reklamní předměty byly k dispozici k zakoupení v průběhu FIS MS Liberec 2009. Po ukončení pomoci na akcích pořádaných OV obdrţel kaţdý pomáhající dobrovolník certifikát o jeho pomoci.
38
7
Ostatní zajištění základních potřeb dobrovolníků FIS MS
Liberec 2009 7.1 Akreditace dobrovolníků a prověřsení jejich identity Akreditace slouţila dobrovolníkovi jako tzv.“vstupenka“ do areálů v průběhu MS. Kaţdý dobrovolník se dostavil na akreditaci v Tipsport areně v Liberci před zahájením své práce, kde byl na základě předloţení průkazu totoţnosti vyfocen, obdrţel vyhotovenou akreditační kartu a poté se jej ihned ujali pracovníci sekce TEAM, kteří podali dobrovolníkovi veškeré potřebné informace o práci na MS. Akreditace opravňovala dobrovolníka k pohybu v určitých částech v areálů, které byly rozděleny do zón. Kaţdý dobrovolník měl na své akreditační kartě vyznačené zóny přístupu dle zařazení své sekce. Mohl se tedy pohybovat pouze na těch místech, které se vztahovaly k jeho práci, nebo byla všeobecně určena pro pohyb dobrovolníků. Kaţdá akreditace obsahovala fotografii dobrovolníka, jeho zařazení do sekce a zóny přístupu. V případě, ţe dobrovolník neplnil na MS své povinnosti tak, jak má, akreditace mu byla odebrána a tím skončila i jeho spolupráce pro MS.
7.2 Doprava dobrovolníků Doprava dobrovolníků do jednotlivých areálů po dobu konání MS byla zajištěna přepravními shuttle busy, které slouţily pro přepravu všech účastníků MS. Nástupními místy byly zastávky u kolejí ve Vesci, u Tipsport areny, Fügnerova ulice v centru Liberce a koleje v Harcově, cílovými stanicemi byly areály Vesec a Ještěd. Tyto zastávky tvořily rozsáhlou obousměrnou síť tras, které mohli po předloţení akreditace vyuţívat všichni akreditovaní dle potřeby. V případě nutnosti či náhlé změny pracovní doby byla dobrovolníkům zajištěna náhradní mimořádná doprava. Veškeré informace a změny byly dobrovolníkům posílány v podobě krátké textové zprávy - SMS prostřednictvím informačního systému. Dále mohli dobrovolníci vyuţívat zdarma městskou hromadnou dopravu, která byla po dobu šampionátu na trasách do areálů posílena. Vjezd do areálů vlastní dopravou v době šampionátu byl povolen pouze osobám OV, hostům a závodníkům, kteří měli povolení.
39
7.3 Ubytování a stravování dobrovolníků Dobrovolníci, kteří nebydleli v Liberci, měli moţnost po dobu jejich pomoci při FIS MS Liberec 2009 zdarma vyuţít poskytovaného ubytování na kolejích Technické univerzity ve Vesci. Tito lidé, kteří měli zájem o nabízené ubytování, byli povinni předem nahlásit poţadavek na poskytnutí ubytování. Celkem zde bylo ubytováno
téměř
čtyři
sta
dobrovolníků.
Dobrovolníci
bydleli
na
dvou
aţ osmilůţkových pokojích, přičemţ si měli moţnost určit své spolubydlící. Pokoje byly standardně vybavené, kuchyňka s vybavením a sociální zařízení bylo společné pro celé patro. Na ubytovacím zařízení byl pro všechny dobrovolníky po dobu úředních hodin koordinátor sekce TEAM, který aktualizoval na nástěnce veškeré změny a současně slouţil dobrovolníkům jako informační zdroj v případě jakýchkoliv dotazů či problémů. V rámci ubytování měli dobrovolníci zdarma stravu – snídaně a večeře. Obědy pak dostávali všichni dobrovolníci v areálech v dny, kdy pracovali. V ostatní – nepracovní dny si museli stravu zajistit na vlastní náklady. Stravování bylo zajišťováno externí firmou. Úkolem pracovníků sekce TEAM bylo včas nahlásit počty všech dobrovolníků na jednotlivé dny v areálech mistrovství. Dobrovolníci dostávali stravu proti stravenkám, které obdrţeli předem při akreditaci nebo kaţdodenně od vedoucího své sekce.
7.4 Volnočasové vyžití dobrovolníků mimo pracovní dobu FIS MS Liberec 2009 a v průběhu jeho konání Kaţdý dobrovolník byl povinen v rámci spolupráce na MS odpracovat minimálně pět pracovních dní a dva víkendy, z toho dva dny zvolila sekce TEAM dobrovolníkovi jako „volné“. V těchto dnech mohl mimo vlastní zájmy vyuţít nabídek navštívit závody MS, na něţ se mohl zdarma se svojí akreditací podívat nebo různé tematické doprovodné programy, které probíhaly v centru města. Dále měli moţnost na akreditaci vyuţít moţností v zábavné a relaxační části Centra Babylon mohli navštívit zdarma aquapark, lunapark a IQ centrum. Všichni dobrovolníci dostali za svoji pomoc volné vstupenky na veškeré doprovodné programy pořádané v rámci šampionátu – Zahajovací ceremoniál, kde vystoupila legendární skupina Deep Purple, koncert skupiny Elán, Ranní show live Evropy 2.
40
Vrcholným dnem zábavy dobrovolníků byl 23. únor 2009, který byl určen jako Den dobrovolníků FIS MS Liberec 2009. V tento den byl taktéţ zvolen na náměstí Dr.Edvarda Beneše Král a Královna dobrovolníků, pro které mohli všichni účastníci a organizátoři do doby vyhlášení hlasovat prostřednictvím nominační ankety, jeţ byla dostupná ve všech ústředních místech areálů. Nominovaní pro volbu Krále a Královny byli dobrovolníci, kteří se svojí činností během působnosti v členství nejaktivněji zapojili do spolupráce. V den vyhlášení byly vítězům předány hodnotné ceny. Slavnostní den byl zakončen party pro dobrovolníky v tzv. Beer House v centru Liberce, kde měli volnou zábavu s moţností občerstvení a za doprovodu kapely.
41
8
Zodpovědnosti
a
činnosti
sekcí
při
spolupráci
s dobrovolníky Povinností kaţdé sekce, která poţadovala pro svoji pomoc na FIS MS Liberec 2009 dobrovolníky, bylo přesné určení počtů dobrovolníků a poţadavků na ně a to s velkým časovým předstihem – rok před akcí. To proto, aby byli pracovníci sekce TEAM, zajišťující dobrovolníky, schopni v průběhu náboru dobrovolníků vhodně zařadit dobrovolníky do sekcí dle jejich přání a současně podle poţadavků sekce. Kaţdá sekce si tedy musela vytvořit vlastní koncepci spolupráce s dobrovolníky. Úkolem sekce TEAM pak bylo dodat dobrovolníky odpovídající předem daným poţadavkům. Před akcí si kaţdá sekce určovala všeobecné poţadavky na dobrovolníky. Jednalo se především o určení počtu dobrovolníků a v případě druhu práce určení pohlaví těchto osob, jazykové nebo jiné znalosti, časovou dobu práce dobrovolníků, specifikaci náplně práce, poţadavky na materiální zajištění dobrovolníků při práci (reflexní vesty, nářadí atd.). Dále si sekce určovala zóny, v nichţ se příslušní dobrovolníci potřebovali po dobu šampionátu pohybovat, a sdělila případné vlastní poţadavky. Kaţdá sekce měla určenou osobu, která byla zodpovědná za činnost dobrovolníků a současně tvořila komunikační spojku pro pracovníky sekce TEAM. Všechny sekce měly za úkol proškolit si dobrovolníky dle svých potřeb. Sekce TEAM zajišťovala dobrovolníkům školení pouze všeobecného charakteru. Před organizací mistrovství a při ní měla kaţdá sekce na starosti informování a řízení dobrovolníků vztahující se k jejich práci. Současně tak byla kaţdá sekce ve spojení se sekcí TEAM, s níţ řešila případné problémy či změny ve smyslu spolupráce s dobrovolníky. Souhrnem sekce TEAM zajišťovala a obecně proškolila dobrovolníky pro ostatní sekce na základě jejich poţadavků, vedla jejich evidenci a komunikovala s dobrovolníky, zajišťovala ubytování, stravování, ošacení, logistiku a veškeré informace dobrovolníkům. Jednotlivé sekce ve spolupráci se sekcí TEAM řídily činnost dobrovolníků v podobě konkrétní práce. Nejdůleţitějším základem spolupráce celého OV a dobrovolníků byla neustálá komunikace, přičemţ úspěchem pro připravenost akce byla kooperace jednotlivých členů navzájem. Všechny učiněné operace vzájemně souvisely a tvořily tak celistvou provázanou síť všech informací. Bez jedné informace nebylo moţné určit další. Proto bylo nezbytné plnit veškeré úkoly včas, přesně, vzájemně komunikovat a tvořit tak
42
součást velkého týmu, který měl v zájmu co nejlépe uspořádat takto velkou mimořádnou akci v České republice.
43
9
Anketní šetření zaměřené na spolupráci dobrovolníků FIS
MS v klasickém lyžování Liberec 2009 9.1 Cíl anketního šetření Prostřednictvím ankety se zúčastněnými dobrovolníky FIS MS Liberec 2009 budou pro Organizační výbor Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe – EYOWF 2011 vyhodnoceny a stanoveny závěry týkající se spolupráce s dobrovolníky. V úvahu budou brány nejen výsledky, ale i osobní zkušenosti autorky. Tyto výsledky mohou organizátoři projektu EYOWF 2011 vyuţít ve své práci s dobrovolníky a mohou tak předejít případným selháním v organizaci dobrovolníků a současně tak zlepšit vzájemnou komunikaci a spolupráci. Tento projekt můţe slouţit jako koncept i pro další organizace poţadující práci s dobrovolníky v rámci pořádání nejen sportovních akcí.
9.2 Metodika anketního šetření Anketní šetření bylo prováděno s respondenty - dobrovolníky, kteří pomáhali při FIS MS Liberec 2009 v různých oblastech spolupráce. Nutno podotknout, ţe se jedná taktéţ o dobrovolníky, kteří jsou v současné době přihlášeni do projektu EYOWF 2011. Anketa (viz příloha č. 1) byla poslána všem 85 dobrovolníkům, kteří jsou nyní členy databáze dobrovolníků EYOWF 2011, prostřednictvím Google spreadsheeets online formuláře na jejich emailové adresy. Vyplněné odpovědi se pomocí této aplikace automaticky vyhodnocují do tabulky a grafů. Tento způsob vyplnění online ankety je anonymní a zároveň nejrychlejší formou pro získání a vyhodnocení odpovědí. Vyplnění ankety trvá maximálně pět minut. Anketní šetření se skládá ze 4 otázek týkajících se osobních dat respondentů tak, aby bylo moţné utvořit přehled, jací lidé na otázky odpovídali. Dalších 16 otázek je zaměřeno na určité oblasti spolupráce s dobrovolníky. V tomto anketním šetření jsou voleny typy uzavřených a polozavřených otázek.
44
Dle Chrástky (2007, s. 168) dělíme otázky dělíme na tři základní typy: „a) otázky otevřené – jsou to takové, které umoţňují volnou tvorbu odpovědi b) otázky uzavřené – tvůrce dotazníku připraví svým respondentům určitý počet odpovědí a respondenti musí vybírat jen z připravených moţností. Tento typ otázek se dále dělí na otázky dichotomické (respondent volí mezi dvěma protikladnými odpověďmi, např. ANO x NE) a polytomické (respondent volí z více moţností) c) otázky polozavřené – jedná se o kombinaci dvou předchozích typů. Pokud respondentovi nevyhovují odpovědi v dané otázce, můţe zvolit variantu např. „jiná moţnost“ a napsat odpověď vlastní.“ Respondent tedy vybírá u jednotlivých otázek z určitého počtu moţností, v případě nevyhovující nabídky moţností, volí formu varianty s vlastní odpovědí, kde se můţe rozepsat. Na kaţdou otázku zaškrtává respondent pouze jednu moţnost.
9.3 Výsledky anketního šetření a stanovení závěrů V rámci tohoto anketního šetření byla prostřednictvím emailu poslána online anketa celkem 85 respondentům, konkrétně dobrovolníkům absolvujícím FIS MS Liberec 2009 a zároveň stávajícím členům databáze dobrovolníků EYOWF 2011. Své odpovědi posílali obratem na emailovou adresu autorky ankety. Výsledky všech odpovědí jsem zaznamenala celkem do 19 grafů, náleţících ke kaţdé otázce, včetně úvodní části týkající se osobních dat dobrovolníků (viz příloha č. 2). Poslední otevřená otázka tvoří souhrnný závěr různých názorů dobrovolníků.
Oblast: OSOBNÍ Pohlaví: Na anketu odpovědělo celkem 47 respondentů, z toho 23 muţů – 49 % a 24 ţen – 51 %. Věková kategorie: Nejčastěji odpovídaly osoby ve věku 21 – 30 let ve výši 40 %, dále ve věku 16 – 20 let ve výši 26 %. Další část odpovídajících převaţovala u osob staršího věku, tj. 51 – 60 let ve výši 15 %, u osob důchodového věku, tj. starších
45
60-ti let 11%. Nejmenší část zaujímali lidé středního věku: 31 - 40 let ve výši 6 %, 41 – 50 let ve výši 2 %. Z uvedeného tedy vyplývá, ţe se do dobrovolnické činnosti zapojují spíše mládeţ a dospělí, lidé staršího věku a lidé v důchodu. Tito lidé mají všeobecně více volného času. Osoby středního věku se celkově zapojují do dobrovolnické spolupráce v menší míře, zpravidla bývají zaměstnáni a starají se o děti. Kým respondent je: Téměř polovina z dotázaných respondentů ve výši 40 % jsou studenti. Vzhledem k věkovým kategoriím odpovídajících se dá usoudit, ţe se jedná o studenty středních a vysokých škol. 32 % dotázaných jsou zaměstnanci, 13 % respondentů podnikající osoby a 11 % lidé v důchodovém věku. Pouhé 4 % jsou nezaměstnané osoby. Z uvedeného tedy vyplývá, ţe se nejvíce zapojují do spolupráce studenti, ale i lidé, kteří pracují. Dobrovolnická práce se tedy dá v mnoha případech skloubit i se zaměstnáním. Bydliště: Z dotazovaných respondentů byly téměř dvě třetiny ve výši 66 % dobrovolníků z Libereckého kraje, zbylou třetinu ve výši 34 % tvořily osoby ze všech krajů ČR, přičemţ z kaţdého kraje minimálně jeden. Z toho plyne, ţe nejvíce se zúčastní dobrovolné práce převáţně ty osoby, které mají akci dostupnou svému bydlišti. Nicméně fakt, ţe osoby z jiných částí ČR jsou i ze vzdálených krajů, svědčí o tom, ţe jsou dobrovolníci pro pomoc ochotni dojíţdět. Oblast: DOBROVOLNÍK 1) Odkud jste se dozvěděl/a o možnosti stát se dobrovolníkem pro FIS MS Liberec 2009? Největší
část
uvedených
odpovědí
týkající
se
informovanosti
dobrovolníků o pořádané akci tvořila odpověď, ţe se respondenti dozvěděli o akci z webu FIS MS Liberec 2009, a to v celkovém výši 30 %. Z tisku se o akci dozvědělo 27 % respondentů, prostřednictvím sdělení od někoho známého 46
či příbuzného 17% dotázaných, 9 % respondentů bylo informováno ze školy a zaměstnání, 4 % dobrovolníků z médií (TV a rádia). Mezi další zdroje, kde se o dobrovolnické činnosti pro FIS MS Liberec 2009 dotazovaní dozvěděli, uvedli sdruţení ČLS Dukla, Lyţařskou školu v Liberci, Svaz lyţařů české republiky. Z výsledků vyplývá, ţe by se mohli organizátoři více zaměřit na reklamu ve školách, jelikoţ studenti tvoří největší část dobrovolníků, dále na reklamu ve svazech příslušných
danému sportovnímu odvětví. V případě reklamy
v médiích je nutné zváţit finanční moţnosti, vzhledem k vysokým nákladům na reklamu. 2) Co jste od spolupráce na FIS MS Liberec 2009 očekával/a? Více jak polovinu dotázaných ve výši 52 % motivovala ke spolupráci na FIS MS Liberec 2009 moţnost nahlédnutí do zákulisí příprav, 17 % uvedlo, ţe je motivovala moţnost setkat se s významnými sportovci klasického lyţování z celého světa. 23 % lákala příleţitost nabýtí nových zkušeností a získání praxe v určité oblasti spolupráce. 4 % dotázaných uvedla, ţe se do spolupráce zapojila především z důvodu získání zimní soupravy, která byla odměnou za spolupráci. V ostatních moţnostech uvedla 4 %, ţe tento druh dobrovolnické práce jim přináší pocit uţitečnosti. Výsledné hodnoty vypovídají o tom, ţe se čeští dobrovolníci blíţí názorům dobrovolníků západní části světa, od dobrovolnické práce neočekávají hmotné odměny, ale spíše vnitřní uspokojení a pocit být součástí týmu organizátorů, a nabýt tak nových zkušeností a záţitků. Oblast: PŘÍPRAVA DOBROVOLNÍKŮ 3) Jak bylo pro Vás přínosné školení pro dobrovolníky? O nové informace školení neobohatilo 38 % dotázaných, jelikoţ si je zjistili předem samostatně, téměř stejné procento ve výši 36 % dobrovolníků povaţovalo školení za přínosné, dozvěděli se zde mnoho uţitečných informací. 13 % respondentů uvedlo školení jako nepřínosné, jelikoţ se uvedené informace neslučovaly s realitou v praxi. Stejné procento odpovědělo, ţe školení bylo nepřínosné.
47
Výše těch, co uvádí, ţe se obsah školení neslučoval s realitou v praxi, není nijak alarmující. U takto velkých sportovních akcí dochází při pořádání k mnoha změnám. Důleţité však je, aby manaţer dokázal veškeré změny operativně řešit a ihned o tom informoval všechny své pracovníky. Ti, co uvedli školení za nepřínosné, pracovali převáţně v sekcích, jeţ nevyţadovaly specifické proškolení, proto respondenti povaţovali účast za zbytečnou. Nicméně část školení je povinná ze zákona (školení bezpečnosti, poţární ochrany, první pomoci, ţivotního prostředí), proto je nezbytná účast všech dobrovolníků. 4) V jaké oblasti spolupráce jste byl/a na MS zapojen/a? Největší podíl dotázaných respondentů ve výši 40 % se zapojilo v oblastech spolupráce na sportovištích při organizaci závodů, 34 % v oblasti příprav a zajištění areálů, 17 % v oblastech spolupráce zajišťující propagaci a doprovodné programy, 7 % dotázaných dobrovolníků ve vnitřních prostorách, a pouhá 2 % ve venkovních prostorech při zajištění účastníků mistrovství. Tyto výsledky odpovídají i míře zastoupení jednotlivých oblastí spolupráce při velké sportovní akci, kdy je největší procento dobrovolníků zapojeno v oblasti samotných závodů v areálech. Oblast: VEDENÍ DOBROVOLNÍKŮ 5) Kdo Vás nejvíce informoval o náplni Vaší práce? Prostřednictvím manaţera sekce bylo o náplni práce informováno 53 % dobrovolníků. 26 % uvedlo, ţe je nikdo o náplni práce předem neinformoval, o své práci se dozvěděli aţ na místě. V ostatních případech uvedlo 17 % dobrovolníků, ţe se dozvědělo o náplni práce na školení a 4 % od pracovníků sekce TEAM Liberec 2009 V případě hodnoty 26 % o neinformovanosti dobrovolníka se jedná o zásadní komunikační chybu mezi manaţerem či vedoucím řídící dobrovolníky dané sekce. Není moţné, aby dobrovolník neměl ani malé ponětí o tom, co jej čeká za práci. Informace ze školení a sekce TEAM by měly být primárním okamţikem, kde se dobrovolník seznámí s náplní své práce, avšak nejdůleţitějším momentem je, aby byl dobrovolník včas a přesně informován ze strany
manaţera
své
sekce.
Pokud 48
komunikace
mezi
manaţerem
a dobrovolníky nefunguje, lze předpokládat, ţe dojde při akci k nedostatkům, z důvodu nedostatečného proškolení. 6) Jak byste hodnotil/a instrukce ze strany sekce TEAM Liberec 2009? Největší procento dobrovolníků ve výši 47 % uvedlo, ţe instrukce ze strany sekce TEAM Liberec 2009 dostávalo včas, avšak nebyly zcela úplné. 23 % uvádí, ţe informace byly přesné, ale na poslední chvíli. Téměř stejná část ve výši 19 % byla s přesností a časovým předstihem informací spokojena. 11 % dobrovolníků
uvedlo
informace
ze
strany
TEAM
Liberec
2009
za nesrozumitelné a nelíbilo se jim jednání sekce s dobrovolníky, a to především po změnách ve vedení OV. Z uvedeného se dá říci, ţe docházelo k nedostatkům v komunikaci mezi sekcí TEAM Liberec 2009 zajišťující dobrovolníky, z důvodu nedostatečné informovanosti od jednotlivých manaţerů sekce. Sekce TEAM Liberec 2009 nemohla tudíţ poskytnout dobrovolníkům konkrétní instrukce a s dostatečným předstihem. V případě, ţe tato sekce posílala informace vyčerpávající, obvykle to bylo na poslední chvíli. 7) Jak byste hodnotil/a organizaci, vedení a komunikaci ze strany Vašeho manažera? Téměř dvě třetiny dotázaných ve výši 64 % uvádí, ţe manaţer sekce byl na dobrovolníky příjemný a měl dobré organizační schopnosti. 21 % respondentů však uvedlo, ţe jejich manaţer nebyl schopen vést skupinu lidí, přestoţe byl na ně příjemný. 9 % uvedlo odměřené chování manaţera, ale za to měl dobré organizační schopnosti. Velice zanedbatelné procento ve výši 6 % dobrovolníků označilo svého manaţera za odměřeného a neschopného vést skupinu lidí. Výsledná
hodnota
ve
výši
21
%
poukazuje
na
skutečnost,
ţe na některých pozicích nebyly osoby vhodné řídit lidi, ačkoliv mohli být odborníky v dané oblasti spolupráce. Nesprávné řízení dobrovolníků ze strany manaţera, mohlo být způsobeno i nedostatkem času a prostoru pro tuto činnost. V tomto případě je na straně kaţdého manaţera vhodné zváţit své moţnosti a popřípadě zajistit pro svoji sekci osobu, která bude mít přehled o práci dané sekce a bude mít na starosti pouze koordinaci dobrovolníků v úzkém spojení s manaţerem sekce. 49
Oblast: MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 8) Jak byste hodnotil/a
zimní oblečení, které obdržel dobrovolník
za spolupráci při MS? Dobrovolníci ve výši 47 % uvedli, ţe oblečení bylo sice slušivé, ale nepraktické, 30 % hodnotí oblečení za neslušivé a nepraktické, 17 % za slušivé, ale nepraktické a pouhých 6 % za neslušivé, ale za to praktické. Výsledné hodnoty odpovídají celkovému nesouhlasu s oblečením, které na FIS MS Liberec 2009 dobrovolníci dostávali. Problém vznikl především poté, co organizační výbor představil rok před uspořádáním tohoto mistrovství kolekci oblečení pro dobrovolníky, kterou však nakonec nedostali. Příčinou byly špatně zadané podmínky ve smlouvě se společností Alpine Pro. Dobrovolníci obdrţeli různé typy zimních souprav nestejné kvality a neodpovídající slíbené hodnotě. Všichni dobrovolníci by měli dostat stejné oblečení, ve stejné finanční hodnotě tak, jak jim to bylo předem slíbeno. 9) Odpovídala Vaše požadovaná velikost konfekční velikosti? Nejvíce procent ve výši 47 % uvedlo, ţe jim získaná velikost oblečení odpovídala, 32 % uvádí, ţe jim velikosti soupravy neseděly vůbec, 27 % dobrovolníků odpovědělo, ţe dané velikosti byly nevyhovující, jelikoţ nebylo moţné získat rozdílnou velikost kalhot a bundy. Problém s jednotnou velikostí obou částí soupravy nastával většinou u ţen, které mají plnější tvary v dolní části těla či vysokých osob, obvykle jim byly malé či krátké kalhoty. Mnoho konfekčních velikostí různých značek nemusí odpovídat číslování, proto by bylo vhodnější, kdyby byla před FIS MS Liberec 2009 moţnost vyzkoušet si vzorky oblečení. 10) Jak byste hodnotil/a možnosti získání reklamních a upomínkových předmětů? Dobrovolníci ve výši 40 % odpověděli, ţe dostali mnoho reklamních předmětů zdarma v rámci spolupráce. 30 % dotázaných však tvrdí, ţe si většinu reklamních předmětů a dárků museli koupit za vlastní peníze, ale i tak učinili, aby měli památku. 23 % respondentů uvedlo, ţe si reklamní předměty nekoupilo z důvodu jejich vysoké ceny. Pouhých 7 % označilo nabízené reklamní předměty za nepěkné. 50
Z výsledných hodnot vyplývá, ţe by stálo za uváţenou, dát dobrovolníkům moţnost získat bezplatně větší mnoţství reklamních předmětů, jako částečnou kompenzaci za jejich pomoc. Reklamní předměty pro ně zůstanou památkou na jejich spolupráci a ze strany organizátorů se jedná o relativně nejméně nákladný způsob odměny dobrovolníků. V případě předmětů, které mají vysoké náklady na výrobu, by mohli mít dobrovolníci alespoň moţnost slevy a ne platit vysoce nasazenou cenu, jeţ byla určena především turistům a návštěvníkům šampionátu. Oblast: OSTATNÍ ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB 11) Jak bylo zajištěno dopravní spojení při konání FIS MS Liberec 2009? Dostatečné dopravní pokrytí a přesnou časovou přepravu uvedlo největší procento dobrovolníků ve výši 49 %. 30 % uvádí, ţe dopravní spojení bylo dostatečně pokryto, avšak docházelo ke zpoţděním, 19 % odpovědělo, ţe doprava nebyla dostupná na všechna místa a tudíţ muselo chodit často pěšky nebo vyhledávat vlastní způsoby přepravy. Pouhá 2 % uvedla, ţe dopravní systém absolutně nefungoval. Ve většině případů byli dobrovolníci s dopravou na FIS MS Liberec 2009 spokojeni. Občas docházelo ke zpoţděním, coţ se však u takto velkých akcí můţe stát, rozhodně to nepovaţuji za zásadní problém. Pěší chůze se týkala především dobrovolníků pracujících v areálu Vesec, kde se často měnil čas pracovní doby, příčinou napadení sněhu, kdy museli dobrovolníci nárazově přicházet ráno o několik hodin dříve, aby pomohli s úpravami tratě. Přístup do veseckého areálu byl pro dobrovolníky celkově ztíţený, jelikoţ museli vyuţívat MHD, přičemţ nejbliţší zastávka k areálu byla vzdálena deset minut pěší chůze. Zde by bylo lepším řešením zavedení shuttle busu, který by dobrovolníky od zastávky kyvadlově přepravoval v potřebné časy. 12) Byl jste ubytován/a po dobu FIS MS Liberec 2009 na kolejích ve Vesci? Z dotázaných respondentů vyuţilo moţnosti ubytování na veseckých kolejích celkem 19 dobrovolníků, coţ je 40 %. Ostatních 60 % dobrovolníků bydlelo doma nebo vyuţilo jiné vlastní moţnosti ubytování, popřípadě denně dojíţdělo.
51
13) Jak hodnotíte úroveň ubytovacího zařízení (Koleje Vesec)? Největší část ve výši 63 % uvedlo, ţe ubytování nebylo příliš komfortní, ale splnilo účel. 37 % hodnotilo ubytovací zařízení za pěkné, čisté a dostatečně vybavené. Dle výsledných hodnot se dá říci, ţe koleje ve Vesci splňovaly podmínky pro bydlení dobrovolníků, přestoţe nebylo na příliš vysoké úrovni. Avšak názor na prostředí ubytování je velice subjektivní, jelikoţ má kaţdý jiné nároky. Dobrovolníci se však shodují, ţe ubytovací zařízení účel splnilo, a to je podstatné. 14) Jak byste ohodnotil/a stravování po dobu konání FIS MS Liberec 2009? O skutečnosti, ţe stravování bylo chutné, jídla a pití byl dostatek svědčí hodnota odpovědí ve výši 74 %. 13 % dobrovolníků uvedlo, ţe jídlo bylo chutné, ale byly jej dávány malé porce, 9 % hodnotí za stravu nedobrou, přestoţe jí bylo dostatek, 4 % dobrovolníků zvolila moţnost nedobré stravy v malém mnoţství. Tato otázka je opět závislá na subjektivním názoru dobrovolníků, nicméně ve většině případů se dotazovaní shodli na chutné stravě v dostatečném mnoţství. V případě výtky malých porcí lze uváţit, ţe se jednalo spíše o fyzicky pracující muţe či osoby s většími konzumačními nároky. Dobrovolníci by měli mít k dispozici více druhů jídel v dostatečném mnoţství a kaţdý by si mohl vybrat dle svých chutí a současně mít za den minimálně jedno teplé jídlo. 15) Jaký je Váš názor na celkovou organizaci FIS MS Liberec 2009? Nadpoloviční většina dobrovolníků ve výši 60 % uvedla, ţe organizace mistrovství fungovala a byla připravená, přestoţe se občas naskytly nějaké zmatky. 30 % povaţovalo organizaci za dobrou jen díky schopnostem některých lidí, kteří byli schopni jednat operativně. 8 % bylo naprosto spokojeno s organizací, jsou názoru, ţe tým organizátorů byl sehraný a vše fungovalo tak, jak má. Pouhá 2 % uvedlo, ţe byla organizace plná zmatků a nedostatečně připravená. Celkově se dá organizace hodnotit za spíše připravenou, přestoţe občas došlo k nějakým nedostatkům, čemuţ však není při tak velké akci ani prakticky moţno zabránit. Proto je vhodné mít v týmu organizátorů operativní lidi, kteří 52
dokáţou ihned řešit případné potíţe. Celkově je však dojem dobrovolníků o připravenosti akce pozitivní. 16) Jaká jsou Vaše zásadní organizační doporučení pro spolupráci s dobrovolníky pro jiné organizace, pořádající velké sportovní akce? Mezi nejčastější názory, námitky a doporučení vztahující se k organizaci akcí ve smyslu spolupráce s dobrovolníky bylo především zlepšení komunikace s dobrovolníky, jak po stránce informativní, tak po stránce vedení. Mnoho z nich si nese v sobě po uplynulém mistrovství dojem, ţe jednání ze strany organizátorů bylo povýšené, ne na přátelské úrovni. Příčinu tohoto jednání vidí hlavně ve změně vedení FIS MS Liberec 2009, kdy se organizace zhostila převáţná většina pracovníků z Prahy, kteří dle názoru dobrovolníků nebyli lidmi z oboru. Dalším organizátorům by kromě lepší a včasnější komunikace doporučili dodrţovat předem dané sliby, zaměřit se na dobrovolníky pracující venku a v ne příliš vhodných klimatických podmínkách, více si je hýčkat a odměňovat, váţit si jejich práce, lépe vyuţívat dobrovolníky tak, aby byli na daném místě uţiteční, tvořit mezi dobrovolníky společného týmového ducha, coţ souvisí i s uţší komunikací manaţera a dobrovolníků, vyslyšet názory dobrovolníků,
jelikoţ
mají
více
specifických
zkušeností
a
poznatků.
Dobrovolníci by také rádi dostávali jako zpětnou vazbu moţnost získat po uskutečněné akci fotografie, videa a různé reklamní předměty, které jim zůstanou na památku.
53
10 EYOWF 2011 – Zimní evropský olympijský festival mládeže 10.1 Obecně o Evropských olympijských festivalech mládeže Zemánek (2010) uvádí: „EYOF (European Youth Olympic Festival) - zkratka se používá při obecném označení této akce a také v souvislosti s její letní variantou. EYOWF (European Youth Olympic Winter Festival) - zkratka se používá v souvislosti se zimní variantou akce. Obě tyto soutěže dnes řídí Asociace evropských olympijských výborů a její komise pro letní nebo zimní variantu EYOF
za součinnosti s příslušnými
mezinárodními i evropskými federacemi a organizačními výbory EYOF. Asociace Evropských olympijských výborů (European Olympic Committee) je sdružení 49 evropských olympijských výborů. Oficiální sídlo EOV se nachází v sídle Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v Lausanne. Prezidentem EOV je Patrick Joseph Hickey z Irska, víceprezidentem Alexander Kozlovskij z Ruska a generálním sekretářem Raffaele Pagnozzi z Itálie. EOV má šest odborných komisí – předsedou komise pro EYOF (EYOWF) je Guido de Bondt z Belgie.“ Evropský olympijský festival mládeţe vznikl v roce 1993 v Itálii, ve středisku Aosta, kde se soupeřilo o medaile v pěti disciplínách – alpské lyţování, běh na lyţích, biatlon, krasobruslení a shorttrack. Z mnoha olympiád mládeţe vzešla řada úspěšných sportovců, kteří v pozdějším dospělém věku obsadili přední místa na Olympijských hrách, světových šampionátech, Světových pohárech nebo Mistrovstvích Evropy. Dále Zemánek (2010) uvádí, ţe: „statistiky soutěží EYOF a EYOWF registrují také počty účastníků, kteří následně startovali na letních či zimních olympijských hrách seniorů. Před hrami v Pekingu 2008 bylo takových sportovců 442 – 249 mužů a 193 žen. Nejvíce těchto reprezentantů pocházelo z Ruska (31), Slovinska, Španělska (po 29) a Velké Británie (28).“
10.2 EYOWF 2011 Tento Zimní evropský olympijský festival mládeţe se uskuteční v termínu od 12. do 19. února 2011 na území Libereckého kraje. Po uplynulém FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 se tak znovu vyuţijí sportovní areály ve Vesci 54
a na Ještědu, při příleţitosti další mimořádné události z oblasti sportu v České republice. Soutěţit bude okolo třinácti set mladých sportovců ve věku od čtrnácti do osmnácti let z padesáti států Evropy. Tyto mladé naděje budou bojovat o medaile celkem v osmi zimních disciplínách v areálech Libereckého kraje. Mezi disciplíny patří skok na lyţích, alpské disciplíny, které se společně se skokanskou částí severské kombinace odehrají ve zmodernizovaném areálu na Ještědu. Běh na lyţích a běţecká část severské kombinace se uskuteční v areálu Vesec, který byl nově postaven především pro účely MS Liberec 2009 a další sportovně-kulturní akce. Dalšími disciplínami EYOWF bude biatlon v jabloneckém areálu Břízky, snowboarding v Rejdicích, krasobruslení ve Svijanské areně v Liberci, lední hokej na zimních stadionech v Jablonci, České Lípě a v Liberci. Organizaci tohoto Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe si mohli pracovníci jeho výboru jiţ otestovat v podobě organizace IX. Her olympiády dětí a mládeţe pro Českou republiku (dále ODM 2010), které se konaly v období od 31. 1. do 5. 2. 2010. Na těchto zimních hrách si tak mohl Organizační výbor EYOWF 2011 vyzkoušet spolupráci kolektivu, seznámit se s prostředím a ponaučit se z organizačních chyb. Do spolupráce na ODM 2010 bylo zapojeno kolem 130 ti dobrovolníků, z nichţ cca 80 jiţ spolupracovalo při MS 2009.
10.3 Historie EYOWF 2011 V roce 2006 kandidovalo město Liberec na pořadatele 10. Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe. Na základě této kandidatury navštívili Liberec zástupci Asociace evropských olympijských výborů (dále EOV). Při této návštěvě si prohlédli navrţené areály, ve kterých by se mohl festival v roce 2011 konat. Zástupce EOV zaujala především snadná dostupnost a vzdálenost areálů. Dne 9. 12. 2006 rozhodla EOV na zasedání v Bruselu o vítězství města Liberec a o pár měsíců jiţ byla podepsána smlouva o pořadatelství mezi Českým olympijským výborem (dále ČOV), zastupiteli města Liberec a Asociací evropských olympijských výborů. Během roku 2008 byla zvolena koordinační komise, která má za úkol dohlíţet na průběh příprav EYOWF 2011. Jejím předsedou se stal Slovinec Janko Dvoršak. Dále ČOV rozhodl o uspořádání IX. Her dětí a mládeţe 2010, proběhla první inspekce EOV v Liberci a EYOWF 2011 uvedl do provozu vlastní webové stránky slouţící veřejnosti. Od roku 2009 vychází pravidelně kaţdý měsíc Zpravodaj EYOWF 2011, bylo pokřtěno oficiální logo 55
festivalu, v únoru roku 2008 převzali v polském Szczyrku zástupci Libereckého kraje společně se zakládajícími členy OV pořadatelskou vlajku mládeţnické olympiády, která je jejím symbolem. Od dubna začal nábor dobrovolníků a dalších členů Organizačního výboru. Tito noví členové se v kompletní sestavě sešli na první schůzi OV v srpnu 2009. Počátkem školního roku rozjel tým organizátorů doprovodný projekt festivalu pro základní a střední školy, pod názvem vyCOOLse! Na konci roku 2009 obdrţel EYOWF 2011, o. p. s. jako první ve sportovní historii ČR dotaci od Evropské unie ve výši dvou milionů eur. V období 31. 1. - 5. 2. 2010 se uskutečnil desátý ročník Her olympiády dětí a mládeţe, jejichţ uspořádání mohou organizátoři ohodnotit za úspěšné. V současnosti pracuje tým EYOWF 2011 na přípravách samotného festivalu.
10.4 Dobrovolníci na EYOWF 2011 Vzhledem k rozsáhlosti akce poţaduje EYOWF velké mnoţství dobrovolníků. Bez jejich pomoci by uskutečnění akce nebylo moţné. Na EYOWF 2011 předpokládají organizátoři účast okolo čtyř set dobrovolníků, jeţ se zapojí v různých oblastech spolupráce, kterou určuje zařazení do sekce. Dobrovolníci se zapojí celkem v devatenácti sekcích, z nichţ kaţdá má svoji specifickou náplň práce. Zájemce o pozici dobrovolníka se můţe přihlásit do databáze prostřednictvím webových stránek: www.eyowf2011.cz, kde najde ve sloţce „dobrovolníci“ přihlašovací formulář a podmínky přihlášení. Přihlásit se můţe kaţdý, kdo splní minimální věkovou hranici šestnáct let v době spolupráce na EWOYF 2011, aktivně pomůţe ve všech dnech festivalu, a to od 12. do 19. února 2011, zúčastní se povinných hromadných setkání, zaškolovacích závodů (ODM 2010 nebo jiné připravované akce), znalost minimálně jednoho světového jazyka a podepsání smlouvy dobrovolníka s OV EYOWF 2011 o. p. s. Po přihlášení dobrovolníka do databáze EYOWF 2011, bude dobrovolník dle svých schopností a dovedností, které uvedl do přihlašovacího formuláře, zařazen do příslušné sekce, která by byla pro něj vhodná. Dobrovolníci EYOWF 2011 se zapojí celkem v devatenácti oblastech spolupráce, které jsou uváděny v anglickém jazyce, jelikoţ je EYOWF 2011 mezinárodní akcí. Jedná se o tyto oblasti: Accredation, Accommodation, Catering, Ceremonies & Events, Communication & Media,
56
Entertaining Program, IT, NOC´Asisstants, Medical, Observer Programme, OC Offices, Promotion & Marketing, Security, Sport – race office, Sport – venues, Transport, V.I.P. services, Volunteers. Dobrovolníci EYOWF 2011 získají za svoji spolupráci oficiální zimní soupravu s logem festivalu od značky Adidas, stravu a dopravu do areálů v době konání festivalu, ubytování pro mimo liberecké, akreditaci s moţností vstupu na slavnostní ceremoniály a doprovodné programy, dále reklamní předměty s logem EYOWF 2011. Kromě těchto hmotných věcí získají také jedinečnou zkušenost s organizací závodů v dané oblasti, naváţou nová přátelství a kontakty, získají záţitky, praxi, moţnost být součástí týmu lidí se společným cílem – uspořádat sportovní událost mladým nadějným sportovcům a šířit olympijského ducha.
57
11 Doporučení
v oblasti
spolupráce
s dobrovolníky
pro EYOWF 2011 na základě provedeného anketního šetření Z provedeného anketního šetření je pravděpodobné, ţe dobrovolníci, kteří byli ochotni přihlásit se do další spolupráce v rámci sportovní akce na Liberecku, mají spíše kladný názor na spolupráci při FIS MS Liberec 2009. Nicméně, organizátoři EYOWF 2011 jsou jiný tým lidí, neţ který byl na FIS MS Liberec 2009, takto mohli uvaţovat i dobrovolníci, kteří se znovu přihlásili do dalšího projektu. Dle uvedených odpovědí a názorů v anketním šetření však nemůţu tvrdit, ţe by se jednalo pouze o osoby s pozitivními ohlasy na uplynulé mistrovství. Mnoho z nich s jednotlivými oblastmi spolupráce nebylo spokojeno, o čemţ vypovídají i výsledné hodnoty šetření. Mezi hlavní doporučení, a to na základě provedeného šetření a dle vlastních zkušeností z organizace dobrovolníků při FIS MS Liberec 2009, patří: Nábor Prvním krokem spolupráce s dobrovolníky je jejich získání. Nemůţeme očekávat, ţe všichni dobrovolníci se přihlásí pouze z vlastní iniciativy. Důleţitá je tedy reklama organizace, upozornění na moţnost stát se dobrovolníkem. Nejefektivnější moţností jsou dobře vytvořené webové stránky, kde bude pro veřejnost uvedeno dostatečné mnoţství informací, dále reklama v tisku, kde bude viditelný odkaz na webové stránky, informační broţury a plakáty, které se zaměří na místa navštěvovaná mnoha lidmi, především studentského a důchodového věku, jako jsou veřejné instituce, sportovní kluby, školy, kulturní a společenské akce. Účinnou reklamou by taktéţ mohla být média – TV a rádio. Tato forma reklamy však vyţaduje vysoké náklady, avšak ve vhodném období by se vyplatilo do ní investovat. Nejvhodnější období rekrutace dobrovolníků je především po letních prázdninách a po vánočních svátcích, kdy současně začíná školní rok a jednotlivé semestry na vysokých školách. Motivace Motivace dobrovolníků úzce souvisí i s jejich náborem. Dobře postavená reklama, která navede potencionálního dobrovolníka na výhody spolupráce, je úspěchem k jeho získání. U sportovní akce patří mezi největší motivace moţnost nahlédnout do zákulisí příprav a setkání se s významnými lidmi, sportovci, nabýt nových zkušeností, získat 58
praxi a odbornost v daném odvětví, poznat nové lidi a nové záţitky. V ČR není dobrovolnictví zatím tak rozšířené a samozřejmé jako u západních států, proto je dobré dobrovolníka motivovat i hmotnými výhodami, jako je získání oblečení s logem akce, reklamních předmětů či získání slevy na jejich zakoupení, volných vstupenek na závody v rámci akce a další související doprovodné programy. Lákavou by mohla být i soutěţ o nejlepšího dobrovolníka. Popřípadě jiné hmotné benefity od partnerů akce. Taktéţ je důleţité, aby byl dobrovolník ke své práci motivován, a to ze strany manaţera, který s ním bude vhodně a na přátelské úrovni jednat, včas a přesně jej informovat a vzájemně si budou oba dávat zpětnou vazbu.
Komunikace a vedení dobrovolníků Je potřeba zlepšit celkovou komunikaci jak mezi samotnými členy organizačního výboru, tak i mezi organizačním výborem a dobrovolníky. Měl by být kladen důraz na vytvoření týmového ducha v kolektivu samotných organizátorů i mezi dobrovolníky jednotlivých sekcí. Ve vztahu s dobrovolníky by se neměli chovat povýšeně, naopak jednat na přátelské úrovni. Organizátoři by měli plnit své úkoly přesně, včas získat a následně poskytovat informace svým kolegům a současně i dobrovolníkům. S dostatečným časovým předstihem je informovat o náplni jejich práce, pořádat pravidelná setkání, aby se mohli vzájemně seznámit, vyměnit názory, a současně aby organizátoři získali respekt. Dobrovolníci by měli být manaţerem sekce dostatečně motivováni, v oblasti dané práce smyslně vyuţiti a následně odměněni. Odměnou pro dobrovolníka je mimo hmotných předmětů vstřícné chování k němu. V případě, ţe manaţer není schopen vzhledem k náplni své vlastní práce dobrovolníky řídit, měl by k tomu mít osobu, která bude vše - týkající se dobrovolníků zajišťovat. Veškeré zásadní změny spolupráce dobrovolníka by měli být vedeny v souvztaţnosti se sekcí zajišťující dobrovolníky. Odměňování dobrovolníků Dobrovolníci by měli za svoji práci být odměňováni v podobě vstřícného jednání s nimi. Tito lidé vykonávají práci bez nároku na finanční odměnu a z vlastní vůle. Organizátoři by měli být proto vděčni, ţe díky těmto lidem mají snadnější práci. Proto je nutné jim svůj dík dávat najevo, nepovyšovat se nad nimi, vyslyšet názory dobrovolníků, jelikoţ mnohdy mívají více zkušeností z předešlých akcí, neţ samotní 59
organizátoři. Vymýšlet pro dobrovolníky různé společné aktivity jiţ před samotnou akcí, aby se mezi sebou vzájemně seznámili, poznali a vytvořili jednotný tým. Toho lze docílit společnými teambuildingovými akcemi či setkáními spojenými s drobným občerstvením dobrovolníků, dále poskytovat dobrovolníkům dostatečné mnoţství reklamních předmětů s logem akce (trika, propisky, bloky). Tyto předměty nejsou příliš finančně nákladné a udělají dobrovolníkovi jak radost, tak i praktickou sluţbu. Dobrovolníka potěšíme, pokud jej budeme oslovovat jménem, vzpomeneme si a popřejeme mu v den jeho narozenin, svátku. Po skončení akce ocení dobrovolníci zpětnou vazbu, například v podobě diplomu, certifikátu, fotografie a videa z akce, osobní či písemné poděkování či závěrečné setkání všech členů. Ostatní operace při zajištění dobrovolníků Spokojenost dobrovolníka v organizaci stojí na mnoha faktorech. Kromě samotného jednání s dobrovolníkem je potřeba, aby se cítil dobře a měl pocit, ţe je součástí sehraného týmu, který je schopen kvalitně zajistit akci. To vše se zakládá na jiţ zmíněné komunikaci, včasné a konkrétní informovanosti. Dále je potřeba, aby dostal dobrovolník dobře najíst, minimálně jedno teplé jídlo za den, dle rozsahu pracovní doby a celkově dostatečné mnoţství stravy a pití. Podmínky ubytování by měly odpovídat standardu ţití, dostatečně vybavené pokoje, čisté prostředí. Dobře zajistit dopravu mezi jednotlivými místy spolupráce a také informovanost dobrovolníků o časových moţnostech a trasách přepravy. Zajistit dobrovolníka po stránce materiální, především jej obléct do jednotného oblečení s logem akce. To zajistí jak reklamu akce, tak umoţní při akci rozpoznat organizátory od ostatních účastníků. Celkově je vhodné dodrţet, co bylo dobrovolníkům slíbeno a snaţit se jim zajistit takové podmínky, které by byly příjemné i nám samotným v pozici dobrovolníka. Projekt EYOWF 2011 je v porovnání s uplynulým FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování sice menší akcí ve smyslu počtu sportovců a celkového počtu návštěvníků, nicméně co se rozsahu akce týče, EYOWF 2011 bude mnohem náročnější na celkovou logistiku a organizaci, a to vzhledem k mnoţství sportovních disciplín a areálů. Proto bude velice důleţité dbát na všechna uvedená doporučení a dbát především na vzájemnou komunikaci. Dobře vedená komunikace mezi všemi sloţkami organizátorů, je základem pro úspěšné zorganizování akce. Budou-li všichni předem informováni včas a konkrétně, zabrání se tak moţným nedorozuměním. Pracovníci
60
sekce dobrovolníků se musí připravit na zapojení svých svěřenců do více sekcí, neţ bylo na FIS MS Liberec 2009, tzn. ţe bude sloţitější uspořádat celkovou logistiku akce – zajištění stravy dobrovolníků v určitých areálech, dopravy a jejich časové vyuţití. Podstatné je tedy brát zřetel na vzájemné plnění poţadavků všech členů Organizačního výboru EYOWF 2011 a komunikovat co nejvíce s dobrovolníky a předcházet včas moţným potíţím.
61
12 Závěr Cílem práce bylo vytvořit doporučení pro organizátory projektu Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe EYOWF 2011 na základě analýzy jednotlivých oblastí spolupráce s dobrovolníky při organizaci FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 a provedením následného anketního šetření mezi respondenty – dobrovolníky, kteří spolupracovali na této akci a jsou v současné době zapojeni do dobrovolnické spolupráce v rámci projektu EYOWF 2011. Celkově se práce dá povaţovat za koncept, který popisuje všeobecnou charakteristiku a metodiku práce s dobrovolníky, analyzuje ji na konkrétním popisu oblastí spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009 dle vlastních zkušeností autorky, která byla spolupracovníkem sekce TEAM FIS MS Liberec 2009 a následně vyhodnocuje organizaci dobrovolníků. Výsledky anketního šetření napovídají, ţe tito dobrovolníci mají na uplynulý šampionát spíše pozitivní ohlasy, a to především proto, ţe byli ochotni a motivováni přihlásit se do dalšího velkého sportovního projektu v Libereckém kraji, jako je EYOWF 2011. Výsledné hodnoty a názory respondentů však ukázaly, ţe i tento vzorek respondentů nemá v určitých oblastech kladné zkušenosti ve smyslu spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009. Je tedy obdivuhodné, ţe i přesto tito dobrovolníci nezanevřeli na další projekty a jsou ochotni pomáhat dál. Prostřednictvím ankety a osobních zkušeností z organizace dobrovolníků samotné autorky této práce bylo moţné vytvořit souhrn doporučení vhodných nejen pro organizátory EYOWF 2011, ale i jiné organizace, které se budou chtít v budoucnu zapojit do spolupráce s dobrovolníky. Autorka věří, ţe výsledná doporučení budou pro organizátory jak projektu EYOWF 2011, tak i další organizace uţitečné natolik, ţe pomohou ke zlepšení spolupráce v této oblasti. Organizátoři EYOWF 2011, popřípadě jiné organizace, se mohou ponaučit z chyb svých předchůdců, a tím i zamezit případným potíţím ve spojitosti komunikace s dobrovolníky a jejich vedení při akcích.
62
13 Seznam použitých zdrojů Tištěné monografie FRIČ, P., aj. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice. 1. vyd. Praha: AGNES, NROS, 2001. 115 s. ISBN 80-902633-7-2. ICN, o.p.s., Dobrovolníci v neziskových organizacích. 1. vyd. Praha: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s., 2001. 24 s. ISBN 80-86423-05-0. CHRÁSTKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. s. 168. ISBN 978-80-247-1369-4. OCHMAN, M., JORDAN, P. Dobrovolníci: cenný zdroj. 1. vyd. Baltimore, Maryland, USA: The Johns Hopkins University Institut for Policy Studies, 1997. 32 s. ISBN 1-886333-29-7. SOZANSKÁ, O., TOŠNER, J. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. 2. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2006. 148 s. ISBN 80-7367-178-6. TOŠNER, J., aj. Průvodce dobrovolnictvím pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: HESTIA – Národní dobrovolnické centrum, 2003. 35 s.
Příspěvky ze sborníků Klub UNESCO, HESTIA. Proletářský altruismus a dobrovolnictví v ČR. In FRIČ, P. Dobrovolnictví a dárcovství obnova občanských ctností. 1. vyd. Praha: Klub UNESCO Kroměříţ a HESTIA – Národní dobrovolnické centrum Praha, 2001. s. 71 - 75. ISBN 80-85945-27-4. Klub UNESCO. Dobrovolnictví jako nástroj pomoci i ochrana proti sociálnímu vyloučení pomáhajícího. In TOŠNER, J. Sborník konference Dobrovolnictví - ochrana před sociálním vyloučením. 1. vyd. Kroměříţ: Klub UNESCO Kroměříţ, 2006. s. 27. ZAJÍC, J. Zákon o dobrovolnické sluţbě – zhodnocení jeho dosavadní aplikace. In JIRÁNEK, R., Sborník konference Dobrovolníci, vzdělávání a výchova ve škole i mimo školu. 1. vyd. Kroměříţ: Klub UNESCO Kroměříţ, 2004. s. 14 - 20.
63
ZAJÍC, J. Dobrovolnictví jako cesta formování osobnosti mladého člověka. In ŠIK, V., Sborník konference Dobrovolníci, vzdělávání a výchova ve škole i mimo školu. 1. vyd. Kroměříţ: Klub UNESCO Kroměříţ, 2004. s. 82.
Internetové zdroje MŠMT, ČOV. Analýza financování sportu v České republice 2009 [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a Český olympijský výbor, 2009 [cit.2009-04-16]. Dostupný z WWW:
HOBZA, V., DOHNAL, T. Práce dobrovolníků a zaměstnanost. Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v EU [online]. Olomouc: Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého 2008 [cit.2008-08-02]. Dostupný z WWW: STEHLÍK, M. FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009. FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 [cit.2007-10-24]. Dostupný z WWW: ZEMÁNEK, V. Co je EYOWF 2011: EYOWF 2011, [online]. 2010, [cit.2010-01-13]. Dostupný z WWW:
64
14 Seznam příloh Příloha č. 1 – Anketa pro dobrovolníky Příloha č. 2 – Grafické zobrazení anketního šetření
65
Příloha č. 1 Spolupráce dobrovolníků při FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
Váţený dobrovolníků FIS MS Liberec 2009, obracím se na Vás, věnujte prosím chvíli času na vyplnění této ankety do mé bakalářské práce na vysoké škole, která je zaměřena na oblast dobrovolníků na FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009. Na otázky odpovídejte pravdivě, vyhodnocené výsledky budou slouţit pro účely organizátorům dalších větších sportovních akcí. Formulář je anonymní, po jeho odeslání se příjemci nezobrazuje Vaše emailová adresa! Děkuji, Tereza Milerová Zaškrtněte vždy jen jednu možnost! Oblast: OSOBNÍ Pohlaví:
Muţ
Ţena
Věková kategorie:
16 – 20 21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 60 a více
Jste: Student
Zaměstnaný
Nezaměstnaný
Podnikatel
Na mateřské dovolené
Důchodce
Bydliště: Liberecký kraj
Jiný kraj; uveďte ………………………………
Oblast: DOBROVOLNÍK 1) Odkud jste se dozvěděl/a o možnosti stát se dobrovolníkem pro FIS MS Liberec 2009? (zatrhněte jednu odpověď) TV, rádio
Web MS
Tisk
Škola, zaměstnání
Kamarád, příbuzný
Jiný zdroj; uveďte:
2) Co jste od spolupráce na FIS MS Liberec 2009 očekával/a? (zatrhněte pouze jednu odpověď, která u vás převažovala) Nahlédnout do zákulisí příprav, setkat se sportovci Poznání nových lidí (z týmu dobrovolníků, organizátorů) Získání zimní soupravy a ostatních výhod dobrovolníka Získání praxe a nabytí nových zkušeností Jiný důvod; uveďte:…………………………………….. Oblast: PŘÍPRAVA DOBROVOLNÍKŮ 3) Jak bylo pro Vás přínosné školení pro dobrovolníky? (zatrhněte jednu odpověď) Dozvěděl jsem se zde mnoho nových informací, které mi pomohly se zorientovat při spolupráci na MS Školení bylo přínosné, avšak ne příliš pro mě, vše potřebné jsem si jiţ zjistil/a sám/sama předem Školení nebylo přínosné, jelikoţ se poskytnuté informace neslučovaly s realitou v praxi Školení nebylo přínosné; uveďte důvod:……………………………………………………………...................................... 4) V jaké oblasti spolupráce jste byl/a na MS zapojen/a? Sportoviště - příprava a zajištění areálů (sekce: Stravování, IT, Sport – technická pomoc v areálech, Sport – tratě) Sportoviště – organizace závodů (sekce: Lékařská pomoc a zabezpečení, Sport – doprovod týmů, Sport – odborně vyškolení, Sport – závodní kancelář) Vnitřní prostory – zajištění účastníků MS (sekce: Akreditace, Team Liberec 2009, Ubytování) Venkovní prostory – zajištění účastníků MS (sekce: Bezpečnost, Doprava, Ticketing) Ostatní (sekce: Doprovodné programy, Marketing servis a propagace, Media, PR a komunikace)
Oblast: VEDENÍ DOBROVOLNÍKŮ 5) Kdo Vás nejvíce informoval o náplni Vaší práce? (zatrhněte jednu odpověď) Pracovníci sekce Team Liberec 2009 (dobrovolníci) – prostřednictvím emailů, čtvrtletníků, webu Většinu informací jsem získal na školení dobrovolníků Manaţer mé sekce prostřednictvím emailů, na mimořádném setkání členů této sekce Nikdo mě předem neinformoval, náplň práce jsem se dozvěděl aţ při samotné práci na MS
6) Jak byste hodnotil/a instrukce ze strany sekce TEAM Liberec 2009? (zatrhněte jednu odpověď) Všechny informace jsem dostával/a vţdy včas a byly přesné Informace jsem dostával včas, avšak nebyly zcela úplné Informace byly přesné, avšak jsem je dostával/a vţdy na poslední chvíli Informace byly nesrozumitelné, jednání ze strany se strany Team Liberec 2009 se mi nelíbilo; uveďte důvody, co vám vadilo: ……………………………………………………………………………………………. 7) Jak byste hodnotil/ organizaci, vedení a komunikaci ze strany Vašeho manažera? (zatrhněte jednu odpověď) Manaţer byl přátelský a schopný řídit skupinu lidí Manaţer se choval odměřeně, ale přesto jeho organizační schopnosti byly dobré Manaţer byl přátelský, ale neměl dostatečné schopnosti řídit a organizovat lidi Manaţer byl odměřený, nebyl schopen vést lidi Oblast: MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 8) Jak byste hodnotil/a zimní oblečení, které obdržel dobrovolník za spolupráci při MS? (zatrhněte jednu odpověď) Oblečení bylo slušivé a praktické Oblečení bylo sice slušivé, ale nepraktické Oblečení nebylo slušivé, ale zato praktické Oblečení mi neslušelo, ani nebylo praktické
9) Odpovídala Vaše požadovaná velikost konfekční velikosti? (zatrhněte jednu odpověď) Ano, oblečení mi sedělo Ne, jelikoţ nebyla moţnost dostat rozdílnou velikost kalhot a bundy Ne, velikosti neodpovídaly 10) Jak byste hodnotil/a možnosti získání reklamních a upomínkových předmětů? (zatrhněte jednu odpověď) Z MS jsem si odnesl mnoho reklamních a upomínkových předmětů, které jsem zdarma obdrţel/a Nabízené reklamní předměty jsem si musel/a koupit, ale přesto jsem do nich investoval, abych měl/a památku Reklamní předměty jsem si nekoupil z důvodu vysoké ceny, přestoţe se mi líbily Nabízené reklamní předměty se mi nelíbily, nabídka byla nedostatečná Oblast: OSTATNÍ ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB 11) Jak bylo zajištěno dopravní spojení při konání FIS MS Liberec 2009? (zatrhněte jednu odpověď) Doprava byla dostatečně pokryta na všechna místa, přeprava byla časově přesná Doprava byla dostatečně pokryta na všechna místa, avšak docházelo ke zpoţděním Doprava nebyla dostupná na všechna místa, často jsem chodil/a pěšky nebo vyhledával vlastní způsoby přepravy Doprava absolutně nefungovala, na většinu míst se nebylo moţné dopravit, vznikal totální kolaps 12) Byl jste ubytován/a po dobu FIS MS Liberec 2009 na kolejích ve Vesci? Ano
Ne (vynechejte otázku č. 13)
13) Jak hodnotíte úroveň ubytovacího zařízení (Koleje Vesec)? (zatrhněte jednu odpověď) Pěkné, čisté, dostatečně vybavené Pěkné, čisté, avšak nedostatečně vybavené Ne příliš komfortní, ale účel splnilo
Ubytování bylo neţádoucí, uveďte, co byste zlepšil/a…………………………………………………………………………………… 14) Jak byste ohodnotil/a stravování po dobu konání FIS MS Liberec 2009? (zatrhněte jednu odpověď) Stravování bylo chutné, jídla a pití byl dostatek Stravování bylo chutné, ale jídla a pití bylo málo Stravování nebylo chutné, ale všeho byl dostatek Stravování nebylo chutné, mnoţství mi nestačilo; uveďte důvody, co byste zlepšil/a…………………………………………………………………………………… 15) Jaký je Váš názor na celkovou organizaci FIS MS Liberec 2009? (zatrhněte jednu odpověď) Organizace byla odpovídající, tým organizátorů byl sehraný a vše fungovalo tak, jak má Organizace fungovala, přestoţe se občas naskytly nějaké zmatky a problémy, byla připravená Organizace fungovala jen díky operativním lidem, kteří se snaţili napravit situaci na poslední chvíli Organizace byla plná zmatků a nedostatečně připravená 16) Jaká jsou Vaše zásadní organizační doporučení pro spolupráci s dobrovolníky pro jiné organizace, pořádající velké sportovní akce?……………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………….....
Příloha č. 2
Pohlaví 52 50 48
51 %
49% Muţi
Ţeny
Věková kategorie 50,0 26%
40 % 6%
0,0
2%
15 % 11%
16 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60
60 a více
Kým dobrovolník je 50 40 % 32 %
4 % 13 % 0 % 11 %
0
Bydliště 100 50
66 %
34 %
0 Liberecký kraj
Jiný kraj
1) Odkud jste se dozvěděl/a o možnosti stát se dobrovolníkem pro FIS MS Liberec 2009? 30 25 20 15 10 5 0
30 %
27 % 17 %
9%
4% TV, rádio
Web MS
Tisk
13 %
Škola, Kamarád, Jiný zdroj zaměstnání příbuzný
2) Co jste od spolupráce na FIS MS Liberec 2009 očekával/a? 60 50 40 30 20 10 0
52 % 17 %
4%
23 %
4%
Nahlédnout Poznání Získání Získání Jiný důvod do zákulisí nových lidí zimní praxe a příprav, soupravy a nabytí setkat se ostatních nových sportovci výhod zkušeností dobrovolníka
3) Jak bylo pro Vás přínosné školení pro dobrovolníky?
40 35 30 25 20
36 %
38 %
15 10
13 %
13 %
5 0 Dozvěděl jsem se zde mnoho nových informací, které mi pomohly se zorientovat při spolupráci na MS
Školení bylo Školení nebylo přínosné, avšak přínosné, jelikoţ ne příliš pro mě, se poskytnuté vše potřebné jsem informace si jiţ zjistil/a neslučovaly sám/sama předem s realitou v praxi
Školení nebylo přínosné
4) V jaké oblasti spolupráce jste byl/a na MS zapojen/a? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
34 %
40 % 7%
2%
Sportoviště - Sportoviště – Vnitřní příprava a organizace prostory – zajištění závodů zajištění areálů účastníků MS
Venkovní prostory – zajištění účastníků MS
17 % Ostatní
5) Kdo Vás nejvíce informoval o náplni Vaší práce? 60 50 40 30 20 10 0
53 % 4%
26 %
17 %
Pracovníci sekce Většinu Manaţer mé Nikdo mě Team Liberec informací jsem sekce předem 2009 získal na školeníprostřednictvím neinformoval, dobrovolníků emailů, na náplň práce jsem mimořádném se dozvěděl aţ setkání členů při samotné této sekce práci na MS
6) Jak byste hodnotil/a instrukce ze strany sekce TEAM Liberec 2009? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
47 % 19 %
23 %
11 %
Všechny Informace jsem Informace byly Informace byly informace jsem dostával včas, přesné, avšak nesrozumitelné, dostával/a vţdy avšak nebyly jsem je jednání ze strany včas a byly zcela úplné dostával/a vţdy se strany Team přesné na poslední Liberec 2009 se chvíli mi nelíbilo
7) Jak byste hodnotil/ organizaci, vedení a komunikaci ze strany Vašeho manažera? 70 60 50 40 30 20 10 0
64 % 21 %
9% Manaţer byl přátelský a schopný řídit skupinu lidí
6%
Manaţer se Manaţer byl Manaţer byl choval přátelský, ale odměřený, nebyl odměřeně, ale neměl schopen vést lidi přesto jeho dostatečné organizační schopnosti řídit schopnosti byly a organizovat dobré lidi
8) Jak byste hodnotil/a zimní oblečení, které obdržel dobrovolník za spolupráci při MS? 50 40 30 20 10 0
47 %
30 %
17 %
6%
Oblečení bylo Oblečení bylo Oblečení nebylo Oblečení mi slušivé a sice slušivé, ale slušivé, ale zato neslušelo, ani praktické nepraktické praktické nebylo praktické
9) Odpovídala Vaše požadovaná velikost konfekční velikosti?
50 40 30 20 10 0
47 % 21 % Ano, oblečení mi sedělo
Ne, jelikoţ nebyla moţnost dostat rozdílnou velikost kalhot a bundy
32 %
Ne, velikosti neodpovídaly
10) Jak byste hodnotil/a možnosti získání reklamních a upomínkových předmětů? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40 %
30 %
23 % 7 %
Z MS jsem si Nabízené Reklamní Nabízené odnesl mnoho reklamní předměty jsem si reklamní reklamních a předměty jsem si nekoupil předměty se mi upomínkových musel/a koupit, z důvodu vysokénelíbily, nabídka předmětů, které ale přesto jsem ceny, přestoţe se byla jsem zdarma do nich mi líbily nedostatečná obdrţel/a investoval, abych měl/a památku
11) Jak bylo zajištěno dopravní spojení při konání FIS MS Liberec 2009?
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
49 % 30 % 19 % 2% Doprava byla dostatečně pokryta na všechna místa, přeprava byla časově přesná
Doprava byla Doprava nebyla Doprava dostatečně dostupná na absolutně pokryta na všechna místa, nefungovala, na všechna místa, často jsem většinu míst se avšak docházelo chodil/a pěšky nebylo moţné ke zpoţděním nebo vyhledával dopravit, vznikal vlastní způsoby totální kolaps přepravy
12) Byl jste ubytován/a po dobu FIS MS Liberec 2009 na kolejích ve Vesci?
100 50
40 %
60 %
0
Ano
Ne
13) Jak hodnotíte úroveň ubytovacího zařízení (Koleje Vesec)? 80 60 40 20 0
63 %
37 %
0%
0%
Pěkné, čisté, Pěkné, čisté, Ne příliš Ubytování bylo dostatečně avšak komfortní, ale neţádoucí vybavené nedostatečně účel splnilo vybavené
14) Jak byste ohodnotil/a stravování po dobu konání FIS MS Liberec 2009? 80 60 40 20 0
74 %
13 %
9%
4%
Stravování byloStravování bylo Stravování Stravování chutné, jídla a chutné, ale jídla nebylo chutné, nebylo chutné, pití byl a pití bylo málo ale všeho byl mnoţství mi dostatek dostatek nestačilo
15) Jaký je Váš názor na celkovou organizaci FIS MS Liberec 2009?
60 50 40
60 %
30 20 10 0
30 %
8%
2%
Organizace byla Organizace Organizace Organizace byla odpovídající, tým fungovala, fungovala jen plná zmatků a organizátorů byl přestoţe se občas díky operativním nedostatečně sehraný a vše naskytly nějaké lidem, kteří se připravená fungovalo tak, zmatky a snaţili napravit jak má problémy, byla situaci na připravená poslední chvíli
