"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org)
"Tato generace rozhodně nepomine" By -janj- [1] at Čt, 04/09/2009 - 16:57 Historie [2]
Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.(Mt 24:34; Mk 13:30; Lk 21:32) Tato věta se vyskytuje ve všech třech tzv. "synoptických" evangeliích. Z těchto evangelií vyplývá, že tuto větu pronesl Ježíš, když dával svým učedníkům obšírnou odpověď na dotaz, jenž podle jednotlivých pisatelů evangelií zněl takto: "Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?" (Mat.24:3) "Kdy to bude, a co bude znamením, kdy je všem těmto věcem určeno, aby dospěly k závěru?" (Mar. 13:4) "Učiteli, kdy to vlastně bude a co bude znamením, kdy je určeno, aby tyto věci nastaly?" (Luk.21:7) Všichni tři pisatelé se shodují v tom, že tyto dotazy byly reakcí na to, co Ježíš řekl o jeruzalémském chrámu, z něhož právě vyšel. Ježíš totiž řekl, že celý chrámový komplex budov bude zničen a nezůstane v něm "kámen na kameni, který by nebyl svržen". (Mat.24:l,2; Mar. 13:1,2; Luk.21:5,6) Pouze Matouš se však zmiňuje, že se učedníci ptali nejen na bližší podrobnosti ohledně tohoto zpustošení, ale také na znamení Kristovy budoucí "přítomnosti a závěru systému věcí".
"Tato generace" a svědkové Jehovovi Jak známo, právě na této zmínce v Matoušově evangeliu vybudovali svědkové Jehovovi v minulosti názor, že celá Ježíšova odpověď zahrnuje znamení, která se začnou splňovat v době Kristovy neviditelné "přítomnosti" a která za života jedné lidské generace vyvrcholí v Armagedonu. Armagedonem je míněn úplný konec tohoto "systému věcí", jenž má být vystřídán Kristovou tisíciletou říší. Protože svědkové Jehovovi určili začátek Kristovy neviditelné "přítomnosti" na rok 1914, mohli jsme v literatuře společnosti "Strážná věž" (Watch Tower Society) běžně číst např. takováto tvrzení: "Ježíš obrátil pozornost na mnoho věcí, jimiž se mělo vyznačovat období od roku 1914 dále, a potom řekl: "Tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno [včetně konce tohoto systému] nestane." (Matouš 24:34,14) Kterou generaci mínil Ježíš? Měl na mysli generaci lidí, kteří žili v roce 1914. Lidé, kteří ještě zbývají z této generace, jsou nyní již velmi staří. Ale někteří z nich se dožijí konce tohoto ničemného systému. Můžeme si tedy být jisti, že již zakrátko skončí v Armagedonu všechna ničemnost i všichni ničemní lidé." (Můžeš žít navždy v pozemském ráji [1990]; 18.kapitola, str.154, odst.8) Avšak tato a podobná tvrzení měla přinejmenším jeden háček. V Písmu totiž, co se týče délky lidského života, můžeme číst tato Bohem vdechnutá slova: "Dnů našich let je samo o sobě sedmdesát let; a pokud je jich pro zvláštní sílu osmdesát let, přece trvají na těžkostech a věcech, jež ubližují; vždyť to jistě rychle mine, a my ulétáme." (Žalm 90:10) Když tedy v roce 1994 uplynulo od roku 1914 "pro zvláštní sílu osmdesát let" a v dalším roce již bylo jasné, že i po uplynutí 80 let tento ničemný svět neskončil v Armagedonu, bylo nutné zamyslet se a znovu odpovědět na otázku: Kterou generaci mínil Ježíš? Ti, kdo věřili, že v této záležitosti musí přijít od "věrného a rozvážného otroka" tzv. nové světlo, se nezmýlili. (Mat.24:45-47; Př.4:18) Toto nové světlo skutečně přišlo a to formou dvou studijních článků v časopise "Strážná věž" z 1.listopadu 1995. Tyto články obsahovaly tzv. "upřesněný náhled" na "tuto generaci", o níž mluvil Pán Ježíš. V prvním studijním článku je např. uvedeno takovéto upřesňující vysvětlení: "Ježíš se jistě neodchýlil od toho, jak obvykle používal pojem "tato generace". Důsledně jej uplatňoval na tehdy žijící lidi a na jejich 'slepé vůdce', kteří společně tvořili židovský národ. (Matouš 15:14)" (str.14, © Rozcesti.org
Page 1 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) odst.18) Protože tento "upřesněný náhled" je poněkud v rozporu s tím, co do té doby Svědkové Jehovovi hlásali, v druhém studijním článku zaznělo i určité přiznání chyby: "Jehovův lid si velmi přeje vidět konec tohoto zlého systému věcí, a proto někdy vyslovoval domněnky o tom, kdy má vypuknout "velké soužení", a dokonce v té souvislosti vypočítával délku života generace roku 1914. Moudré srdce'však nezískáme přemítáním o tom, kolik let nebo dnů trvá jedna generace, ale tím, že myslíme na to, jak "počítat své dny" v radostné chvále Jehovy. (Žalm 90:12) Z pojmu "generace", jak jej použil Ježíš, neplyne žádné pravidlo pro počítání času. Tento pojem se vztahuje především na lidi, kteří žijí ve stejné době, v určité historické etapě, a mají určité charakteristické rysy." (str. 17,18, odst.6)
Schází upřímnost Na první pohled by se mohlo zdát, že si Svědkové Jehovovi uvědomili chybu, které se dopustili při vysvětlování toho, co řekl Pán Ježíš, a že toho do jisté míry litují. Nicméně tento idylický dojem naprosto narušili o několik odstavců dále. Ve skutečnosti tak vedoucí představitelé svědků Jehovových potvrdili, jako již mnohokrát předtím, že v žádném případě nejsou ochotní přiznat celý svůj omyl, natož že by v tomto směru svých chyb upřímně litovali. Na str.20, v odst. 15 totiž můžeme číst: "Znamená snad tento upřesněný náhled na ,ftuto generaci", že Armagedon je dále, než jsme si snad mysleli? To rozhodněne!" Každý, kdo zná historii svědků Jehovových musí uznat, že toto jejich tvrzení je nehorázná lež a krajní neupřímnost. Vždyť stačí jen vzpomenout na rok 1975 a na očekávání, jež v myslích řadových členů živili vedoucí představitelé svědků Jehovových např. takovýmito tvrzeními: "V tomto dvacátém století bylo prováděno nezávislé studium, které se neřídí slepě některými tradičními chronologickými propočty křesťanstva, a uveřejněná časová tabulka, jež je výsledkem tohoto nezávislého studia, udává datum stvoření člověka na rok 4.026 př.n.l Podle této spolehlivé biblické chronologie skončí šest tisíc roků od stvoření člověka v roce 1975, a sedmé tisícileté období lidských dějin začne na podzim 1975 n.l A tak brzy, ano, v této generaci skončí šest tisíc roků existence člověka na zemi. ... Jak by to bylo vhodné, aby Jehova Bůh učinil z tohoto přicházejícího tisíciletého období sabatní údobí odpočinku a osvobození, velký jubilejní sabat pro provolání svobody po celé zemi všem jejím obyvatelům! Pro lidstvo by to bylo nanejvýš časové. Bylo by to nanejvýš vhodné i od Boha, neboť, vzpomeň si, že lidstvo má ještě před sebou období, o němž poslední kniha Svaté Bible mluví jako o tisícileté vládě Ježíše Krista nad zemí, jako o Kristově tisíciletém panství. Když byl Ježíš Kristus před devatenácti stoletími na zemi, řekl o sobě prorocky: "Neboť Syn člověka je Pánem sabatu." (Matouš 12:8) Nebyla by to pouhá náhoda nebo shoda okolností, ale bylo by to podle láskyplného záměru Jehovy Boha, aby panství Ježíše Krista, Pána sabatu' probíhalo souběžně se sedmým tisíciletím lidské existence." (Věčný život ve svobodě Božích synů [1972, angl. již 1966]; 1.kapitola, str.28,29, odst.41-43) Jak jez této ukázky vidět, Svědkové Jehovovi si vždy mysleli, že k Ar-magedonu dojde již co nevidět. Kdyby k tomu došlo v roce 1975, neměla to být "pouhá náhoda", ale stalo by se tak "podle láskyplného záměru Jehovy Boha". Je-li ale přiznání chyb v tomto ohledu neupřímné, jak upřímný a hlavně jak pravdivý je potom celý "upřesněný náhled" na "tuto generaci", o níž čteme u Matouše 24:34, Marka 13:30 a Lukáše 21:32? Jak již bylo uvedeno, podle "upřesněného náhledu" Ježíš pojem "tato generace" údajně důsledně "uplatňoval na tehdy žijící lidi a na jejich 'slepé vůdce*, kteří společně tvořili židovský národ". Na tomto vysvětlení by nebylo nic tak divného, kdyby ovšem nepokračovalo dále těmito slovy: ""Tato generace" zažila všechna neštěstí, která Ježíš předpověděl, a potom zanikla v nebývalém "velkém soužení", jež postihlo Jeruzalém. (Matouš 24:21,34) V prvním století Jehova soudil židovský národ. Kajícní lidé, kteří začali projevovat víru v Jehovovo milosrdné opatření prostřednictvím Krista, byli předtím "velkýmsoužením"zachráněni. Vše se stalo přesně podle Ježíšových slov a potom zanikly © Rozcesti.org
Page 2 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) "nebe a země" židovského systému věcí - zanikl celý národ se svými náboženskými vůdci a ničemnou společností lidí. Jehova vykonal rozsudek! (Matouš 24:35: srovnej 2.Petra 3:7)" (str.14,15, odst.18,19) Pokud vezmeme celé toto vysvětlení vážně, musíme nutně narazit hned na několik nesrovnalostí.
Nesrovnalosti První nesrovnalost. Z dějin víme, že všechna neštěstí, která Pán Ježíš předpověděl a která vyvrcholila zničením Jeruzaléma, se odehrála do roku 70 n.L, tedy zhruba do 40 let po Pánově předpovědi, což podle Písma prakticky odpovídá délce jedné lidské generace, (srovnej 5.Mojž. 1:35; 4.Mojž. 14:29-34) Proto je zarážející, že autoři "upřesněného náhledu" nejen, že tento detail nyní vůbec nechtějí vidět, ale dokonce tvrdí: "Zpojmu "generace", jak jej použil Ježíš, neplyne žádné pravidlo pro počítání času." (str. 17,18, odst.6) Druhá nesrovnalost. Nikde v "upřesněném náhledu" nenajdeme přiznání, že znamení, která jsou popsaná u Matouše 24:4-26, Marka 13:5-23 a Lukáše 21:8-24, ve skutečnosti nejsou znamení Kristovy "přítomnosti". Naopak. V "upřesněném náhledu" i nadále dochází ke zdůrazňování roku 1914, coby začátku Kristovy neviditelné přítomnosti neboli též začátku druhého a většího splňování Ježíšova proroctví. Zmíněná "Strážná věž" např. uvádí: "... dnes v konečném splnění Ježíšova proroctví jsou "touto generací" zjevně míněny národy, které vidí znamení Kristovy přítomnosti, ale nenapravují svůj způsob života." (str. 19,20, odst. 12) Proto vzniká otázka. Jestliže znamení, která Ježíš popsal, jsou opravdu znamení Kristovy neviditelné "přítomnosti" a jestliže již v 1.století n.l. zažili Židé "všechna neštěstí, která Ježíš předpověděl", jak to, že "kajícní lidé, kteří začali projevovat víru v Jehovovo milosrdné opatření prostřednictvím Krista", z toho již tehdy nevyvodili, že žijí v Kristově "přítomnosti"? Třetí nesrovnalost. Autoři "upřesněného náhledu" tvrdí, že Ježíš uplatnil pojem "tato generace" na tehdejší židovský národ, který zanikl ve velkém soužení v 1.století n.l. Ježíš však řekl, "že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane" (Mat.24:34), tedy dokud se nestane i to, co řekl těsně předtím: "A tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. A vyšle své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jednoho nejzaz-šího konce nebes k jejich druhému nejzaz-šímu konci." (Mat.24:30,31) Co z toho plyne? Kdyby Pán Ježíš skutečně uplatnil pojem "tato generace" na tehdejší židovský národ, jenž zanikl v 1.století n.L, pak by to muselo znamenat, že ve své předpovědi neměl úplnou pravdu, protože ta generace Židů, ke které mluvil, se nedožila splnění celé jeho předpovědi. Pro nás, křesťany, je však myšlenka na to, že by se náš Pán v něčem mýlil, naprosto nepřijatelná. Věříme totiž, že Pán Ježíš mluvil Boží řečí, jež je "přečištěná" (Př.30:5) a tedy pravdivá, (srovnej Rím.3:4) Ostatně On sám nás v tom ujišťuje, když říká: "Nebe a země pominou, ale má slova rozhodně nepominou." (Mat.24:35) Jestliže je tedy v "upřesněném náhledu" svědků Jehovových z roku 1995 tolik nesrovnalostí a navíc tento "náhled" vyznívá dost neupřímně, jaké je vlastně správné vysvětlení pojmu "tato generace"? Kterou generaci mínil Ježíš? Lze na tyto otázky uspokojivě odpovědět?
Kterou generaci mínil Ježíš? Bylo by dobré připomenout, že pojem "tato generace" je překladem řeckého výrazu "HÉ GENEA HAUTÉ", přičemž "HÉ" je člen určitý, "HAUTÉ" je ukazovací zájmeno a "GENEA" je slovo, jež je v "Překladu nového světa Svatých písem" (překlad svědků Jehovových) překládáno - až na výjimku ve Skutcích 15:21 ("dob") -vždy jako "generace". Jiné české překlady řeckých křesťanských Písem však slovo "GENEA" povětšinou překládají jako "pokolení". Ovšem např. © Rozcesti.org
Page 3 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) Kralická Bible, kromě "pokolení", běžně používá i jiné výrazy jako "věk" (Mat.24:34; Luk.21:32; Sk. 13:36 atd), "rod" (Mat. 1:17; Sk.8:33) nebo "národ" (Mat. 16:4; Mat. 17:17; Luk. 17:25 atd.) Je ale možné překládat řecké slovo "GENEA" všeim těmito způsoby? Zdá se, že ano. Např. "Řecko-český slovník k Novému Zákonu" od J.B.Součka definuje toto slovo jako "rod; pokolení, také ve smyslu: generace" (KALICH, Praha 1987) a jiný "Recko-český slovník" od Václava Pracha dokonce tuto definici rozšiřuje, když uvádí: "narození, rod, původ, rodina, rodiště, domov, potomstvo, věk, pokolení" (SCRIPTUM, Praha 1993). Na základě těchto různých možností, jak lze řecké slovo "GENEA" přeložit, by se v případě Matouše 24:34, Marka 13:30 a Lukáše 21:32 jevilo jako vhodné a hlavně by to znělo velice přesvědčivě a pravdivě, kdyby byla Ježíšova slova přeložena takto: "Vpravdě vám říkám, že tento národ rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane." V tom případě by se jednalo o židovský národ jako takový bez ohledu na to, jaký časový úsek může zahrnovat období jedné lidské generace. Že takové překlady existují, dokazuje dokonce i "Strážná věž", jež obsahuje zmíněný "upřesněný náhled". V poznámce k 10. odstavci na str.12 je totiž uvedeno, jak některé Bible překládají "HÉ GENEA HAUTÉ" u Matouše 24:34. K těmto překladům patří i hebrejský překlad mesiášského Žida Davida Sterna. Ten ve svém překladu použil hebrejský výraz, jenž znamená "rod - národ - rasa" (Zprávy z Izraele, Ludwig Schneider; A-ALEF, Ostrava 1997; str.56). Opravdu ale Pán Ježíš ve větě, kterou můžeme číst u Matouše 24:34, Marka 13:30 a Lukáše 21:32, použil slovo "GENEA" ve významu "rod - národ -rasa"? Na to dnes nelze jednoznačně odpovědět jednak proto, že řecké slovo "GENEA" může mít i jiný význam, než "rod -národ - rasa", a jednak proto, že vlastně ani nevíme, zda vůbec Ježíš tuto větu pronesl řecky. Jistý profesor biblické kritiky a exegeze na univerzitě v Manchesteru např. poznamenává: "Aramejština byla za časů Kristových v Palestině běžnou řečí a byla se vší pravděpodobností řečí, kterou Kristus a jeho učedníci obvykle mluvili. Novozákonní pisatelé ji zpravidla označují jako hebrejštinu, nerozlišujíce mezi ní a její sesterskou řečí, ve které byla napsána většina Starého zákona." (Věrohodnost Nového zákona, F.F.Bruce; NÁVRAT, Praha 1992; str.27) Pokud by tomu tak opravdu bylo, pak by to znamenalo, že mnoho z toho, co můžeme dnes číst v řeckých křesťanských Písmech, pronesl Pán Ježíš ve skutečnosti aramejsky popř. hebrejsky a do dnešní doby se nám dochovaly pouze překlady toho, co řekl. Jsou tu však některé okolnosti, které přesto nasvědčují tomu, že Pán Ježíš měl v uvedené větě skutečně na mysli spíše "rod - národ rasu", než cokoli jiného. K těmto okolnostem patří především skutečnost, že otázky, které přiměly Ježíše k obšírné odpovědi, byly položeny v přímé souvislosti s chrámem a předpovědí o jeho zničení. Když Ježíš prorocky řekl: "Rozhodně zde nebude zanechán kámen na kameni, který by nebyl svržen" (Mat.24:2), jistě to posluchače překvapilo ne-li přímo vyděsilo. Mohlo to vyvolat různé úvahy jako např.: Co se s námi, Židy, stane? Vždyť chrám je duchovní centrum izraelského lidu! Jestliže má být znovu zničen, přijde v té době Kristus, aby nás zachránil? Podle Matouše se tedy učedníci zeptali: "Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?" (Mat. 24:3) Ve své odpovědi Ježíš jasně řekl, že zničení chrámu nebude znamenat konec. Bude to pouze doba, kdy mnozí nevěrní Zidé "padnou ostřím meče a budou odvedeni jako zajatci do všech národů" (Luk.21:24). Bezprostředně poté má znovu nastat období, kdy se budou objevovat "falešní Kristové a falešní proroci" (Mat.24:24) a toto období má trvat tak dlouho, dokud ho nepřeruší "přítomnost Syna člověka" (Mat.24:27) ve své viditelné podobě (viz Mat. 24:30; Mar. 13:26; Luk. 21:27). Ohledně své viditelné "přítomnosti" však Pán Ježíš dále řekl: "O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec." (Mat. 24:36) To je další důvod, proč si můžeme být téměř jisti, že výrazem "tato generace" měl Pán Ježíš na mysli spíše "rod - národ - rasu", než např. nějaký časový úsek. Jestliže totiž Pán Ježíš o tom "dni a hodině" nevěděl, stěží by potom větou: "Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane", chtěl vyvolat u svých učedníků nějakou naději, co do času, jehož by se snad mohli dočkat, aniž by zakusili smrt. Spíše se jednalo o Ježíšovo ujištění, že zničením chrámu židovský národ nepřestane existovat. Bylo to ujištění o tom, že i přes násilné odvlečení Židů "do všech národů", bude tento národ opět shromážděn ve své © Rozcesti.org
Page 4 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) zemi a že tedy zde bude i v době, kdy nastane Kristova budoucí viditelná "přítomnost".
Postoj k Židům Tuto možnost návratu Židů do své původní vlasti však v minulosti mnozí lidé, zvláště pak křesťané, popřeli tvrzením, že Židé byli Bohem nadobro zavrženi a že pravým Izraelem je nyní pouze církev. Podle této teologie - tzv. teologie náhrady - všechna zaslíbení Písma prý přešla na církev a všechna zlořečení na zavržený židovský národ. Tím židovský národ údajně definitivně ztratil nárok na svou vlast a zemi, z níž byl vyhnán. Někteří pak v duchu toho šli tak daleko, že schvalovali všemožné utlačování Židů a ve jménu Krista je byli ochotní dokonce hromadně vyvražďovat. Tyto snahy vyvrcholily v našem století během 2.světové války (1939-1945), kdy byl v holocaustu uskutečněn Hitlerův plán na vyhlazení Židů a to pod heslem "konečné řešení židovské otázky". Tento plán připravil o život okolo 6 000 000 Židů a není žádným tajemstvím, že k této tragédii přispěly právě církevní tradice (katolické i protestantské), na něž se Hitler nejednou odvolával. Co se týče svědků Jehovových, je nutné zdůraznit, že zpočátku tuto protižidovskou tradici a teologii nepřijali a zcela ji odmítali. Nicméně v roce 1932 - tedy rok před tím, než se Adolf Hitler stal ministerským předsedou Německa - došlo v jejich postoji k určitému obratu. Kniha "Svědkové Jehovovi - Hlasatelé Božího Království" (1993) to vysvětluje takto: "Badatelé Bible si byli plně vědomi mnoha proroctví o obnově, jež předali starověkému Izraeli Boží proroci. (Jer. 30:18; 31:8-10; Amos 9:14,15; Řím.ll:25,26) Až do roku 1932 se domnívali, že platí výslovně na přirozené Židy. Věřili proto, že Bůh opět projeví Izraeli přízeň, postupně Židy přivede zpět do Palestiny, otevře jejich oči pravdě o Ježíšovi jako Vykupiteli a mesiášském Králi a použije je jako prostředníky k požehnání všem národům. V duchu tohoto porozumění mluvil bratr Russell k velkým skupinám židovských posluchačů v New Yorku i v Evropě na námět "Sionismus v proroctví" a bratr Rutherford napsal v roce 1925 knihu Comfortfor the Jews (Útěcha pro Židy). Postupně však začínalo být zřejmé, že to, co se ve vztahu k Židům odehrávalo v Palestině, nebylo splněním Jehovových vznešených proroctví o obnově. Na Jeruzalém v prvním století přišlo zpustošení proto, že Židé zavrhli Božího Syna, Mesiáše, vyslaného v Jehovově jménu. (Dan.9:25-27; Mat.23:38,39) Bylo stále zřejmější, že jako národ nezměnili svůj postoj. Nedošlo kpokání za křivdu, které se dopustili jejich předkové. Návrat některých Židů do Palestiny nebyl motivován láskou k Bohu ani touhou, aby bylo jeho jméno velebeno splněním jeho Slova. To bylo jasně vysvětleno ve druhém svazku knihy Vindication (Ospravedlnění), kterou Watch Tower Bible and Tract Society vydala v roce 1932. Správnost toho názoru se potvrdila v roce 1949, kdy se izraelský stát, tehdy nově utvořený jako národní stát a domovina Židů, stal členem Spojených národů, a tak ukázal, že nedůvěřuje v Jehovu, ale v politické národy světa." (lO.kapitola, str. 141) Toto vysvětlení však není celou pravdou o změně postoje svědků Jehovových k Židům. To, co představitelé svědků Jehovových od roku 1932 začali hlásat ohledně Židů, nebylo pouhé suché konstatování, že "návrat některých Židů do Palestiny nebyl motivován láskou k Bohu", ale byly to i povýšené soudy nad tímto národem. Např. v roce 1938 byl vydán spisek "Uzdravení", v němž druhý prezident Watch Tower Society, J.F.Rutherfor-d, sebevědomě prohlašoval: "Židovský náboženský kult byl příčinou úplného zničení Jerusalema a záhuby celého národa izraelského, který od té doby nikdy více neexistoval jako národ a nikdy více nebude směti existovati jako takový" (str.6) Když bylo během 2.světqvé války vyvražďo-vání Židů v plném proudu, zdálo se, že to dostatečně potvrzuje Ruther-fordovy závěry, ovšem když byl Hitler poražen a o několik let později byl dne 14.5.1948 vyhlášen stát Izrael, ukázalo se, že Rutherfordova předpověď o tom, že izraelský národ "nikdy více nebude směti existovati jako takový", byla úplně falešná. Místo toho, aby svědkové Jehovovi svůj omyl uznali a zamysleli se nad tím, proč Bůh připusti-l, aby po téměř 2 000 letech vznikl židovský stát a Židé tak znovu začali existovat jako národ, který má svou zemi, začali raději prohlašovat, že Bůh se shromažďováním Židů na území dnešního Izraele nemá nic společného a to z toho důvodu, že stát Izrael se "stal členem Spojených národů, a tak ukázal, že nedůvěřuje v Jehovu, ale v politické národy světa".
"Nevěřící a převrácená generace" © Rozcesti.org
Page 5 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) Zde by si ale svědkové Jehovovi měli znovu připomenout, co řekl Pán Ježíš těmito slovy: "Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane", a měli by si uvědomit, že časopis "Strážná věž" z 1.listopadu 1995 o výrazu "tato generace" uvádí mimo jiné i toto: "Tento výraz byl používán výlučně v záporném významu." (str.13, odst.ll) Jestliže tedy Pán Ježíš "tuto generaci" při jiných příležitostech běžně označoval také slovy jako "ničemná a cizoložná generace" (Mat. 12:39; 16:4) nebo "nevěřící a převrácená generace" (Mat. 17:17; Luk.9:41), proč by měl být židovský národ dnes náhle jiný? Vždyť pokud Pán Ježíš výrazem "tato generace" mínil ničemný, cizoložný, nevěřící, převrácený a hříšný národ Židů, pak to musí také znamenat, že izraelský národ jako celek nebo alespoň jeho drtivá většina bude tou "ničemnou a cizoložnou" nebo "nevěřící a převrácenou generací" tak dlouho, dokud neuvidí "Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou" a také dokud Pán Ježíš při svém druhém příchodu nevyšle "své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené" (Mat.24:30,31). Teprve pak Pán Ježíš "odvrátí bezbožné zvyklosti od Jákoba" (Řím. 11:26) a vybojuje armagedonskou bitvu ve prospěch toho lidu, jenž je již nyní shromažďován ve své vlasti právě pro tento účel. (Zj. 16:13-16; Zech.l4:l-7,12-15;Zech.2:8) Ostatně zřejmě právě tak to pochopil i ap. Pavel, když napsal: "Nechci totiž, abyste vy, bratři, byli v nevědomosti o tomto posvátném tajemství, a tak nebyli rozvážní ve svých vlastních očích: že u Izraele částečně nastalo otupení vnímavosti, dokud nevejde plný počet lidí z národů, ..." (Řím. 11:25) To "otupení vnímavosti" u tělesného Izraele nemá křesťanům -zvláště těm z národů - sloužit k tomu, aby vůči Židům začínali "s povýšenými myšlenkami", ale naopak to v nich má vyvolávat "bázeň" (Řím. 11:20). To "otupení vnímavosti" má totiž po omezenou dobu sloužit "k záchraně lidem z národů" (Řím. 11:11) a to pouze do té doby, dokud do nebeského království nevejde jejich "plný počet". Je třeba být ostražitý, protože až Pán, coby ženich, přijde a přijme své vyvolené k sobě, dveře toho království se zavřou (viz Mat.25:l-13). Pak se Boží milosrdenství obrátí znovu k tělesnému Izraeli, protože do dnešního dne "vzhledem k Božímu vyvolení jsou milovaní kvůli svým praotcům" (Řím. 11:28). Stále totiž platí to, co Židé dodnes čtou v Tóře neboli v první části hebrejské Bible: "A dobře víš, že Jehova, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který dodržuje smlouvu a projevuje milující laskavost do tisíce generací v případě těch, kteří ho milují, a těch, kteří dodržují jeho přikázání, ..." (5.Mojž.7:9) Protože k těm, kteří Jehovu Boha bezpochyby milovali a dodržovali jeho přikázání, patří právě praotcové izraelského národa jako např. Abraham, Izák a Jákob, s nimiž Bůh uzavřel "smlouvu" (LMojž.l5:18; 17:7,8,21; 28:13,14), můžeme si být jisti, že Bůh jejich potomky především izraelský národ - stále miluje, a to přesto, že jsou nevěrní. Vzato do písmene, i kdyby doba, kdy vzniká další generace, trvala průměrně pouhých 20 let (dnes se udává 30 let), Bůh by potomky Abrahama, Izáka a Jákoba miloval i přes jejich nevěrnost nejméně 20 000 let. Od dob Abrahama však uplynulo teprve zhruba 4 000 let. Všichni křesťané by si proto měli uvědomit, že pokud chtějí mít Boží požehnání, stále musejí brát v úvahu to, co ohledně tělesného Izraele pronesl Balám, když na něm spočinul Boží duch: "Ti, kdo ti žehnají, jsou požehnaní, a ti, kdo tě proklínají, jsou prokletí." (4.Mojž.24:9) Člověk, který chce získat Boží požehnání, proto nemůže zůstat vzhledem k Židům lhostejný. V tomto směru nám dává pěkný příklad ap. Pavel, jenž napsal: "Bratři, dobrá vůle mého srdce a má úpěnlivá prosba k Bohu za nejsou opravdu k jejich záchraně." (Řím.l0:l) Na místě jsou tedy modlitby křesťanů za ten lid, a to zvláště nyní, když vidíme jak izraelský národ, znázorňovaný fikovníkem, znovu vyhání "listy" (Mat.24:32; Mar. 13:28) a dokonce již přináší první ovoce v podobě mesiášských Židů. Co se týče tělesného Izraele, byl to Bůh, kdo "jim dal ducha hlubokého spánku, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli" (Řím. 11:8) a bude to Pán Ježíš Kristus, kdo jich z toho "hlubokého spánku" při svém viditelném příchodu zase probudí (srovnej 2.Kor.3:14). Tehdy se zcela jistě splní Boží slovo, jež říká: "A chci vylít na Davidův dům a na obyvatele Jeruzaléma ducha přízně a snažných proseb, a jistě budou vzhlížet k Tomu, jehož probodli, a jistě nad Ním budou bědovat jako při bědování nad jediným synem; a bude nad ním hořekování, jako když se hořekuje nad prvorozeným synem. V ten den bude bědování v Jeruzalémě velké, jako bědování Hadadrimonu na údolní pláni Megida." (Zech. 12:10,11) V tom okamžiku © Rozcesti.org
Page 6 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) dočasné "otupení vnímavosti" u Izraele skončí a tak pomine i ta generace Židů, o níž Pán Ježíš prohlašoval, že je "ničemná a cizoložná" a také "nevěřící a převrácená". "Tato generace" však rozhodně nepomine dřív, než se splní všechno, co podle Matouše 24:4-34, Marka 13:5-30 a Lukáše 21:8-32 Pán Ježíš předpověděl. Z těchto evangelií vyplývá, že tuto větu pronesl Ježíš, když dával svým učedníkům obšírnou odpověď na dotaz, jenž podle jednotlivých pisatelů evangelií zněl takto: "Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?" (Mat.24:3) "Kdy to bude, a co bude znamením, kdy je všem těmto věcem určeno, aby dospěly k závěru?" (Mar. 13:4) "Učiteli, kdy to vlastně bude a co bude znamením, kdy je určeno, aby tyto věci nastaly?" (Luk.21:7) Všichni tri pisatelé se shodují v tom, že tyto dotazy byly reakcí na to, co Ježíš řekl o jeruzalémském chrámu, z něhož právě vyšel. Ježíš totiž řekl, že celý chrámový komplex budov bude zničen a nezůstane v něm "kámen na kameni, který by nebyl svržen". (Mat.24:l,2; Mař. 13:1,2; Luk.21:5,6) Pouze Matouš se však zmiňuje, že se učedníci ptali nejen na bližší podrobnosti ohledně tohoto zpustošení, ale také na znamení Kristovy budoucí "přítomnosti a závěru systému věcí".
Příloha - "Existuje Bůh, který se o nás stará?" "Existuje Bůh, který se o nás stará?", strana 22, brožura Strážné věže, 80. léta EXISTUJE BŮH, KTERÝ SE O NÁS STARÁ? [1914] - světové války - nedostatek potravin - epidemie - násilí, zločiny - celosvětové znečištění (VŠE BĚHEM JEDNÉ GENERACE) - [Konec tohoto systému] ...ukazuje, že nesrovnatelné těžkosti, které postihují lidskou rodinu od vypuknutí první světové války v roce 1914, jsou znamením toho, že žijeme v "posledních dnech", jak o nich mluví Bible. Bible předpověděla, že v těchto "posledních dnech." budou světové války, bude přibývat zločinnosti, nedostatku potravin, nákaz, touhy po zábavách u většiny lidí, že se lidé odvrátí od víry v Boha, bude patrné náboženské pokrytectví a rozklad a mnoho dalších projevů. Tyto projevy můžeme přirovnat k cárám na otisku prstu. S naprostou jistotou ukazují, že naše generace je poslední, v níž Bůh strpí takový hrozný stav. Ježíš předpověděl, že naše generace skutečně zažije konec systému věcí, který nyní ovládá zemi. 29
O generaci, která v roce 1914 prožila začátek "posledních dnů", Ježíš také řekl: "Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane." (Matouš 24:34) To znamená, že někteří z těch, kteří žili při vypuknutí první světové války, zažijí také konec nynějšího systému věcí. Generace, která zažila první světovou válku, je nyní již velmi stará, a to je závažný důkaz, že konec špatnosti se velmi rychle blíží. 30
Až přijde konec, Bůh projeví svou ohromnou moc a zasáhne přímo do lidských záležitostí. Budou...
29. Jak víme, že je blízko konec tohoto systému? 30. Co se stane se všemi systémy lidského panství, které nyní ovládají zemi? (Sofoniáš 3:8; Izaiáš 1:28) "Existuje Bůh, který se o nás stará?", strana 22, brožura Strážné věže, 80. léta Martin Cibulka Původně vyšlo v časopise Setkávání 2/99. Elektronickou verzi připravil Jan Janča (se svolením Setkávání).
Zdrojové URL: http://sj.rozcesti.org/tato-generace-rozhodn%C4%9B-nepomine Odkazy: © Rozcesti.org
Page 7 of 8
"Tato generace rozhodně nepomine" Publikováno z Rozcestí pro hledající (http://sj.rozcesti.org) [1] http://sj.rozcesti.org/users/janj [2] http://sj.rozcesti.org/taxonomy_vtn/term/23
© Rozcesti.org
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Page 8 of 8
