Syntézy potenciálních léčiv a studium vztahů mezi jejich chemickou strukturou, biologickou aktivitou a toxicitou Skupina Prof. RNDr. Jarmily Vinšové, CSc. se zabývá vývojem nových potenciálních antimikrobních léčiv, tj. designem, 3D molekulovým modelováním, dockingovými studiemi a syntézou látek působících na Mycobacterium netuberkulózní
tuberculosis, kmeny,
multilékově
rezistentní mykobakteriální kmeny a jiné patogeny. Vývoj je směrován k hledání látek
působících
jiným/novým
mechanismem účinku, na targeting léčiv na specifické
enzymy,
modelaci
nových
aktivních forem a prodrug forem (estery, karbamáty, sulfonáty, fosfáty, karbonáty a další)
některých
účinných
sloučenin.
Molekulové modelování je prováděno na vybraných on-line dostupných 3D-strukturách mykobakteriálních enzymů, které jsou cílem antituberkuloticky působících látek (isocitrát lyasa, chorismát mutasa, enoyl-ACP reduktasa apod.). Ve spolupráci s prof. S. Bısze a její výzkumnou skupinou peptidové chemie Maďarské akademie věd (Eötvös Loránd University Budapešť) je věnována pozornost připojením nejúčinnějších derivátů na specifický nosič a selektivní cílení do makrofágu. Se skupinou prof. S. Polance (University of Ljubljana, Slovinsko) jsou připravovány tzv. mutual prodrugs. V oblasti mikrobiologického hodnocení spolupracujeme s pracovišti v ČR, zejména Odd. BaM, laboratoř TB, ZÚ Ostrava, s RNDr. J. Stolaříkovou a Ústavem klinické mikrobiologie FN HK, vedeným doc. V. Buchtou. Enzymová aktivita je měřena ve spolupráci s katedrou biochemických věd FaF UK, s dr. E. Novotnou, pod vedením prof. V. Wsóla. V zahraničí spolupracujeme v oblasti enzymového cílení se skupinou prof. D. Srirama (Department of Pharmacy, Hyderabad, Indie) a s prof. Jun O. Liu (Department of Pharmacology and Molecular Sciences John Hopkins, School of Medicine, Baltimore, MD, USA). In vitro hodnocení a charakterizace toxicit probíhá ve spolupráci se skupinou doc. F. Trejtnara, z katedry farmakologie a toxikologie FaF UK. V rámci kooperace s katedrou biologických a lékařských věd fakulty jsou některé naše deriváty hodnoceny rovněž na antibakteriální a antifungální aktivitu.
Skupina vedená prof. PharmDr. Alexandrem Hrabálkem, CSc. vychází v oblasti syntézy nových potenciálních antituberkulotik na bázi derivátů dusíkatých heterocyklů, především ze skupiny tetrazolu, z nově vyvinutého farmakoforu, který je na základě SAR a počítačového modelování dále obměňován s cílem získat sloučeniny s maximální biologickou aktivitou. Bylo zjištěno, že významným strukturálním faktorem je tetrazolový skelet, na který je prostřednictvím sulfidického můstku navázán benzylový fragment s elektronakceptorovými substituenty. Spolupráce v oblasti syntéz probíhá se Sankt-Petěrburským státním technologickým institutem, v oblasti biologického hodnocení se Státním zdravotním ústavem Ostrava, s FN HK a s fakultními pracovišti. Cílem pracovní skupiny prof. PharmDr. Martina Doležala, Ph.D. je syntéza potenciálních léčiv
zejména
ze
skupiny
derivátů
pyrazinu
s
předpokládaným
účinkem
antituberkulotickým, konkrétně vývoj nových sloučenin charakteru proléčiv, aktivních vůči multirezistentním tuberkulózním kmenům. Díky spolupráci s Ústavem klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové (doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc., MUDr. Pavla Paterová) se podařilo najít několik nadějných sloučenin (Zitko et al. 2012; Doležal et al. 2011). Souběžně ve spolupráci s Oddělením mikrobiologie a imunologie katedry biologických a lékařských věd FaF UK (PharmDr. Petr Jílek, CSc.) jsou studovány též deriváty pyrazinu s účinkem antifungálním a antimikrobiálním. Pokračujeme ve společném výzkumu v oblasti abiotických elicitorů s katedrou farmakognozie (doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.). Společně s Chemickým ústavem Přírodovědecké fakulty Komenského Univerzity v Bratislavě (RNDr. Katarína Kráľová, CSc.) věnujeme pozornost derivátům pyrazinu jako možným inhibitorům fotosyntézy (herbicidní aktivita). Vybrané nově syntetizované sloučeniny jsou standardně podrobovány dalšímu screeningu zaměřenému na vývoj nových potenciálních léčiv Alzheimerovy nemoci ve spolupráci s katedrou toxikologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (anticholinesterasová aktivita). Skupina vedená Prof. RNDr. Milanem Pourem, Ph.D. se ve své práci zabývá biologicky aktivními přírodními látkami a vývojem syntetických metod se zaměřením na katalytické reakce zprostředkované tranzitními kovy (Pd, Au). Tyto metody jsou využívány pro flexibilní a efektivní syntézy přírodních látek se zajímavými biologickými vlastnostmi, přípravu a biologické hodnocení malých sérií analog těchto látek se zřetelem na studium cytostatického, antifungálního, antimikrobiálního a bronchodilatačního účinku a cytotoxicity. Následuje hodnocení vztahů struktura-aktivita, využití takto získaných poznatků jako zpětné vazby pro případný návrh a syntézu dalších generací analog s vylepšeným profilem účinku. Konkrétními cíli jsou přírodní laktony s biologickým účinkem, při jejichž přípravě jsou aplikovány reakce katalyzované Pd, např. analoga gelastatinu. V centru naší pozornosti dále jsou laktony
s antifungální
aktivitou
a
analoga
chinazolinových
alkaloidů
s bronchodilatačními
vlastnostmi. V oblasti chemické reaktivity zkoumáme a rozvíjíme využití reakcí komplexů zlata
pro
syntézu
substituovaných nedostupných
specificky heterocyklů,
klasickými
metodami.
K dispozici jsou syntetické laboratoře vybavené pro práci v inertní atmosféře, všechny
druhy
spektroskopie
(IR,
UV/VIS, MS, NMR) pro určení identity a struktury látek a elementární analýza. Skupina spolupracuje s řadou domácích (ÚOCHB AV ČR, ÚMG AV ČR) i zahraničních pracovišť (univerzita ve Vídni, Dublin City University). Podskupina NMR spektroskopie využívá 300 MHz a 500 MHz NMR spektrometry pro potvrzení struktury a čistoty syntetických látek a určení struktury látek izolovaných z přírodních materiálů. Studovány jsou především struktury nízkomolekulárních heterocyklů, ftalocyaninů, ceramidů, alkaloidů a dalších. Příslušná laboratoř slouží všem pracovištím fakulty i mimofakultním zájemcům z oblasti vysokých škol (FVZ UO) a firem (Caymanpharma a.s., Neratovice, Pro.Med.CS Praha a.s.). Hlavním tématem Výzkumné skupiny azaftalocyaninových barviv vedené Doc. PharmDr. Petrem Zimčíkem, Ph.D., je syntéza a fotofyzikální a fotochemické hodnocení makrocyklických látek typu azaftalocyaninů. Tyto látky se vyznačují výraznou absorpcí v oblasti nad 650 nm. Jejich zajímavé fotofyzikální vlastnosti umožňují zkoumat tyto látky v několika aplikacích. První z nich je fotodynamická terapie, protože azaftalocyaniny jsou velmi účinnými fotosensitizéry. V současné době jsou již členy skupiny jasně definovány závislosti mezi strukturou a fotochemickými vlastnostmi. Nyní jsou zkoumány látky s vhodnějšími fyzikálně-chemickými vlastnostmi, zejména vzhledem k rozpustnosti a/nebo možného cílení látek do nádorů. Dále je výzkum zaměřen na vhodné nosičové systémy pro tyto látky. Druhou aplikací, které je zkoumána jsou zhášeče fluorescence v DNA hybridizačních sondách. Výhodou azaftalocyaninů v této aplikaci je absorpce v širokém pásmu, tzn., hodí se pro zhášení prakticky jakéhokoliv v současnosti komerčně využívaného fluoroforu. V současné době jsou zkoumány nové zhášeče s rozšířeným spektrem a jejich možnost aplikace v real-time PCR. Třetí aplikace vychází z hlubšího pochopení základních fotofyzikálních procesů v azaftalocyaninech. Během studia se podařilo objevit unikátní jev, který činí azaftalocyaniny vhodnými látkami pro různé senzorické aplikace. Proto jsou tyto
látky nyní také zkoumány jako fluorescenční pH senzory nebo senzory pro detekci kationtů kovů. V oblasti
výzkumu
transdermálního
podání léčiv a výzkumu složení a funkce kožní bariéry vyvíjí v rámci skupiny prof. A. Hrabálka tým vedený doc. K. Vávrovou
nové
akceleranty
transdermální
permeace.
Práce
je
zaměřena zejména na transdermální a topické
podání
protinádorových
antivirotik látek
ze
a
skupiny
acyklických nukleosidfosfonátů (adefovir, cidofovir, cPr-PMEDAP) a dalších léčiv, jejichž transdermální podání se jeví jako perspektivní. K tomu jsou využívány jednak akceleranty na pracovišti již dříve vyvinuté a zároveň, na základě poznatků o funkci a složení kožní bariéry, jsou vyvíjeny akceleranty nové. Probíhají také práce zabývající se výzkumem role ceramidů v kůži, tedy významem struktury ceramidů na bariérové vlastnosti kůže, vztahy mezi biofyzikálními parametry ceramidových membrán a bariérovou funkcí kůže a významem změn ve struktuře a složení ceramidů u atopické dermatitidy. Rovněž probíhá vývoj látek pro regeneraci poškozené lipidové kožní bariéry, spočívající v syntézách analogů ceramidů a studiu jejich schopnosti ovlivnit propustnost kůže a mechanismů působení topicky podaných ceramidů. Spolupráce v této oblasti probíhá se Skin Research Group, Leiden/Amsterdam Center for Drug Research, Holandsko, s Ludwig-Maximilians-University Munich, Německo, s Pharmaceutical Research Institute, Varšava, Polsko, s VŠCHT Praha, ÚOCHB AV ČR Praha, FN HK a fakultními pracovišti. V oblasti syntéz nových potenciálních kardioprotektiv na bázi strukturálních obměn používaného léčiva dexrazoxanu a experimentálních aroylhydrazonových chelátorů železa probíhá úzká kooperace s týmem složeným z pracovníků FaF UK a UK-LF HK, který získal projekt UNCE Univerzity Karlovy a z fakultních pracovišť především s týmem doc. T. Šimůnka.
Farmaceuticko-analytické hodnocení léčiv a dalších biologicky aktivních látek Výzkumná
činnost
Skupiny
analytické
chemie (ACG) vedené prof. RNDr. Petrem Solichem, CSc. je rozdělena do tří stěžejních oblastí podle používaných metodik: Oblast
kapalinové
chromatografie
–
podskupina vedená doc. PharmDr. Lucií Novákovou, Ph.D. ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové vyvíjí nové originální postupy pro úpravu vzorků a jejich chromatografickou separaci pro řadu biologicky aktivních látek včetně markerů onkologických onemocnění. Mezi nejvýznamnější patří metoda umožňující stanovit jednotlivé statiny včetně jejich metabolitů. Další skupina metodik je aplikována na stanovení látek s antioxidačním účinkem, např. vitaminy A a E – v různých typech biologického materiálu (erytrocytární membrána, lipoproteiny, sérum, mateřské mléko). Pro tyto metodiky jsou vyvíjeny speciální postupy pro úpravu biologického materiálu využívající moderních trendů, např. MEPS, aj. Dále jsou vypracovávány a validovány nové metody pro analýzu dalších biologicky aktivních látek s využitím nejnovějších trendů v kapalinové chromatografii (nejnovější typy stacionárních fází, UHPLC, hmotnostní detekce, 2D chromatografie, aj.). Výzkum je dále zaměřen na vývoj metod pro analýzu vybraných přírodních látek (antioxidantů) v rostlinných extraktech a nutraceutikách, na analýzu vybraných léčiv a jejich metabolitů, vybraných onkologických markerů a podobných látek v biologických tekutinách. Oblast elektroforetických metod – podskupina pod vedením doc. RNDr. Miroslava Poláška, CSc. se zabývá vývojem nových originálních metod pro analýzu látek typu léčiv či přírodního původu pomocí kapilární elektroforézy, micelární elektrokinetické chromatografie, ITP-CZE a tzv. stacking CZE. Jsou studovány nové aspekty vlivu různých komplexotvorných látek na separaci analytů v elektroforetickém prostředí a vyvíjeny metody CZE s bezkontaktní vodivostní detekcí pro stanovení farmaceuticky významných látek neobsahujících chromofory. Výzkum je rovněž orientován do oblasti kapilární elektroforézy a jejich různých modifikací, např. micelární elektrokinetické chromatografie, která je využívána při analýze přírodních látek (antioxidantů) v rostlinných extraktech, pro stanovení obsahu léčiv a jejich metabolitů v biologickém materiálu, vybraných léčiv ve vícesložkových farmaceutických
přípravcích a v potravních doplňcích. Důraz je kladen na zvyšování citlivosti metody na základě on-line prekoncentrace vzorku včetně zajištění selektivity metod s využitím nových selektorů. Oblast automatizace analytických postupů – pracovní podskupina vedená doc. PharmDr. Daliborem Šatínským, Ph.D. a doc. PharmDr. Hanou Sklenářovou, PhD. vyvíjí ve spolupráci s několika zahraničními pracovišti (university v USA, Španělsku, Argentině a Portugalsku) optimalizované automatizované postupy na bázi Sekvenční injekční chromatografie – originální metody vyvinuté na FaF UK - a Sekvenční injekční analýzy sloužící k plné automatizaci on-line úpravy vzorků biologicky aktivních látek a k jejich současnému stanovení v jednom průtokovém systému. Rozvíjí se univerzální DV-SIA (dual-valve) systém, ve kterém je možno automatizovat úpravu vzorku pomocí různých extrakčních postupů. Další oblastí výzkumu je aplikace částicových kolon vyrobených tzv. fused-core-particles technologií v sekvenční injekční chromatografii. Výzkum je rovněž zaměřen na využití SIA techniky k on-line prekoncentraci, na moderní metody automatizace extrakčních postupů a na úpravy vzorků a integraci separačního kroku do průtokového systému, dále na rozvoj dalších možností originální techniky Sekvenční injekční chromatografie s cílem environmentálních a farmaceutických aplikací. Ve všech metodických oblastech se realizuje spolupráce nejen s řadou kateder FaF UK (farmakologie, farmakognosie, botanika, technologie, biochemie, aj.), ale i mimo fakultu např. Fakultní nemocnice HK, LFHK, FVZ UO HK, AV Brno. Vědecko-výzkumná činnost většiny týmu je prováděna ve spolupráci s mnoha zahraničními pracovišti (USA, Argentina, Španělsko, Švýcarsko, Portugalsko, aj.). Nosným
výzkumným
programem
pracovní skupiny vedené prof. RNDr. Jiřím
Klimešem,
CSc.
jsou
farmaceuticko-analytické a bioanalytické studie léčiv a dalších biologicky
aktivních
látek
s využitím
separačních metod. Skupina se věnuje analytickým
studiím
souvisejícím
s výzkumem a vývojem nových léčivých látek a léčivých přípravků. Problematika vývoje kontrolně-analytických metod pro hodnocení kvality léčiv úzce koresponduje s aktuálními požadavky WHO na zajištění bezpečnosti a účinnosti léčiv. Důraz je kladen na vývoj a validaci HPLC a UFLC metod pro hodnocení účinných látek v různých matricích lékových forem. Další oblastí výzkumu je vývoj chromatografických metod pro hodnocení profilu
nečistot v léčivých přípravcích i aktivních substancích. Řešena je problematika týkající se uplatnění nesilikagelových materiálů v chromatografické analýze léčiv. Rovněž se věnujeme studiu využití chirálních stacionárních fází na bázi oxidu zirkoničitého pro analýzu enantiomerů léčiv. Pokračujeme v řešení problematiky stabilitních studií léčiv se zaměřením na vývoj kontrolně-analytických metod pro hodnocení vznikajících rozkladných produktů vedle účinných látek v léčivých přípravcích. Pozornost je rovněž věnována zátěžovým zkouškám vybraných aktivních substancí. Výzkum je zaměřen zejména na identifikaci hlavních degradačních produktů, objasnění chemismu rozkladných reakcí, případně výpočet kinetických charakteristik rozkladných reakcí. Problematika je řešena ve spolupráci s farmaceutickými výrobci. Další oblastí výzkumu pracovní skupiny je problematika záchytu residuí léčiv v životním prostředí. V oblasti bioanalytických studií je věnována pozornost vývoji chromatografických achirálních i chirálních metod pro analytické hodnocení léčiv a jejich metabolitů v tělních tekutinách a jsou studovány různé metodiky úprav vzorků tělních tekutin jako klíčového předstupně vlastní HPLC/UFLC analýzy. Z možných izolačních technik je největší důraz věnován extrakci na pevné fázi – SPE a jsou též studovány možnosti využití SPME. Vypracované chromatografické metody jsou následně využity ve farmakokinetických a metabolických studiích hodnocených léčiv.
Studium obsahových látek farmaceuticky významných rostlin, hodnocení jejich biologické aktivity a toxicity, možnosti biotechnologické produkce Výzkumná skupina ADINACO vedená Prof. RNDr. Lubomírem Opletalem, CSc. se věnuje
studiu
přírodních
látek
jako
potenciálních léčiv Alzheimerovy choroby. Tématem výzkumu skupiny je zejména in vitro studium sekundárních metabolitů rostlin (oddělení Magnoliophyta) a hub (oddělení Eumycota). Provádíme screening jak taxonů hub, tak rostlin z podtříd Magnoliideae, Ranunculideae, Rosidae a Lilideae, obsahujících především isochinolinové alkaloidy. Na základě „bioassay guided fractination“ izolujeme účinné látky, u kterých je po určení jejich struktury (spolupráce s katedrou anorganické a organické chemie FaF UK), sledována kromě antioxidační, chelatační a cholinesterasové aktivity také inhibice BACE1 (spolupráce s Faculty of Pharmacy, University of Bologna). U nadějných látek dále sledujeme vliv na lidskou prolylendo- a dipeptidasu, vliv na apoptózu, agregaci Aβ a toxicitu u vybraných linií buněk nervové tkáně (spolupráce s Centrem pokročilých studií FVZ UO v Hradci Králové). Pomocí techniky GC/MS sledujeme obsah látek, které jsme nalezli jako účinné v průběhu ontogeneze vybraných rostlin a zpracováváme knihovny látek s výsledky pro zahájení molekulárního dockingu, který povede k predikci optimální struktury látek s cílem nalézt potenciální kandidátní léčivo inhibující prioritně mozkovou acetyl-, případně butyrylcholinesterasu s minimálními periferními účinky, případně látku, která by zasahovala účinně do jiného enzymového systému, uplatňujícího se v patogenezi uvedené neurodegenerativní choroby.
Výzkumná skupina farmakognosie, vedená Doc. RNDr. Jiřinou Spilkovou, CSc., pokračuje
v návaznosti
dosažené
fytochemickým
na
výsledky výzkumem
nových zdrojů biologicky aktivních látek a studiem in vitro antioxidační aktivity extraktů
z
drog
obsahujících
hydroxyskořicové kyseliny a flavonoidy, ve studiu těchto látek a anthokyanů v extraktech plodů a květů z kulturních odrůd Sambucus nigra (ve spolupráci s VŠÚO Holovousy) a fenolických látek z druhů Bergenia sp. (ve spolupráci se Zahradnickou fakultou MU Brno a Botanickou zahradou léčivých rostlin FaF UK). Sledujeme zastoupení terapeuticky významných látek v jednotlivých druzích a odrůdách, antioxidační aktivitu a imunomodulační aktivitu (ve spolupráci s pracovištěm LF HK). U druhu Fontinalis antipyretica pracujeme na identifikaci harmalových alkaloidů s inhibiční aktivitou vůči acetylcholinesterase a butyrylcholinesterase. V oblasti výzkumu zaměřeného na využití rostlinných kalusových a suspenzních kultur se věnujeme studiu ovlivnění produkce sekundárních metabolitů a studiu transportních systémů v buňkách. Pokračujeme ve studiu metabolismu a eliminace látek a jejich vlivu na biosyntézu metabolitů v kulturách z perspektivních léčivých rostlin. Optimalizujeme růstové podmínky a produkční schopnost těchto kultur a studujeme vlivu prekurzorů biosyntézy sekundárních metabolitů na produkci metabolitů v kulturách. Sledujeme rovněž vliv pesticidů, stopových prvků a nově syntetizovaných látek na biosyntézu metabolitů kulturami a studujeme metabolismus těchto látek v biologickém materiálu.
Studium účinků léčiv u experimentálně navozených patologických stavů Hlavním tématem Výzkumné skupiny molekulární a buněčné toxikologie pod vedením
doc.
PharmDr.
Tomáše
Šimůnka, Ph.D. je kardiotoxicita léčiv a možnosti
farmakologické
kardioprotekce. Ve spolupráci s dalšími pracovišti
v ČR
farmakologie
(zejména
Lékařské
Ústavem
fakulty
UK
v Hradci Králové) i v zahraničí (např. University of Sydney, Austrálie) jsme přispěli k popsání role oxidačního stresu u některých kardiovaskulárních onemocnění a identifikaci aroylhydrazonových chelátorů železa jako velmi účinných potenciálních kardioprotektiv. Pracujeme proto na další optimalizaci vlastností studovaných látek a spolupracujeme zde s pracovníky skupiny prof. A. Hrabálka. Kromě aroylhydrazonů dále studujeme nové analogy klinicky ověřeného kardioprotektiva dexrazoxanu. V rámci naší laboratoře jsou zavedeny postupy izolace a in vitro kultivace primárních kultur izolovaných potkaních kardiomyocytů a různých linií nádorových (solidních i leukemických) a nenádorových buněk. K dispozici jsou in vitro modely pro studium kardiotoxicity cytostatik (antracyklinů i novějších léčiv - např. sunitinibu) a dalších toxicky působících látek, zejména katecholaminů a další xenobiotik vyvolávajících oxidační poškození. Kromě kardiotoxicity a kardioprotekce studujeme účinky látek
(a
jejich
kombinací)
na
proliferaci
nádorových
buněk.
Kromě
běžných
cytotoxicitních/proliferačních experimentů pro analýzu působení studovaných látek nebo jejich kombinací na cílové buňky používáme fluorescenční mikroskopie a/nebo průtoková cytometrie. Analyzujeme roli poškození mitochondrií, tvorbu reaktivních forem kyslíku, indukci apoptózy a její intracelulární signalizaci, stejně jako vliv látek na buněčný cyklus nádorových buněk. Mimo tyto hlavní výzkumné oblasti probíhá spolupráce se skupinou prof. A. Hrabálka na in vitro hodnocení a charakterizaci toxicit vybraných modulátorů bariérových vlastností kůže na buněčných kulturách fibroblastů a keratinocytů a dále spolupracujeme se skupinou doc. P. Zimčíka při studiu biologických vlastností nových azaftalocyaninových fotosenzitizérů s potenciálem využití při fotodynamické terapii nádorů. Skupina PharmDr. Přemysla Mladěnky, Ph.D. je tvořena dvěma laboratořemi zabývajícími se účinky látek na kardiovaskulární a respirační systém. Dlouhodobými výzkumnými tématy
skupiny jsou 1) účinky látek, zejména s železo/měď chelatujícím potenciálem, na patologické stavy kardiovaskulárního systému a 2) screening nových léčiv s potenciálem příznivě ovlivnit asthma bronchiale. Ve spolupráci s dalšími pracovišti na FaF UK i zahraničními kolegy (zejména Universita La Sapienza v Římě a University of Sydney) skupina prokázala, že 1) lipofilní chelátory železa mohou být účinnými kardioprotektivy na modelu akutního infarktu myokardu, naopak některé flavonoidy (rutin) mohou mít neutrální nebo dokonce i negativní vliv 2) byl nalezen specifický prototypový chelátor, jehož železo-chelatační potenciál stoupá se snižujícím se pH, 3) podávání vitamínu E nepřináší žádoucí účinek na modelu alergického astmatu. V současné době se skupina zabývá 1) výzkumem přírodních i syntetických chelátorů železa/mědi s ohledem na jejich chelatační vlastnosti při různých patofyziologicky významných pH, včetně jejich vlivu na Fentonovu reakci a katecholaminový model akutního infarktu
myokardu,
2) výzkumem
nových
antiagregancií,
3) výzkumem
nových
bronchodilatačních látek v in vitro i in vivo podmínkách. Skupina plánuje zavedení nové metodiky hodnotící vliv léčiv na hladký cévní sval. Hlavním tématem skupiny doc. PharmDr. Petr Nachtigala, Ph.D. je studium morfologických a biochemických změn u experimentálních modelů aterosklerózy a hypertenze. Tato skupina v minulosti přispěla k objasnění úlohy receptorů (endoglin) pro transformující růstový faktor v patogenezi aterosklerózy a k jejich případné úloze jako markerů účinnosti podávání léčiv ze skupiny statinů. Při výzkumné činnosti jsou používány geneticky modifikované myší modely aterosklerózy, kde se pak pomocí analýzy hladin lipidů, markerů
v cévní
plazmě
(ELISA)
a
exprese
proteinů
v cévní
stěně
pomocí
imunohistochemických a stereologických metod a pomocí Western blot analýzy hodnotí proces aterogeneze a vliv podávaných statinů. V současné době se kromě in vivo analýz dále rozvíjí problematika in vitro studií na endotelových buňkách za využití dalších metodických přístupů jako je PCR a průtoková cytometrie. Ve spolupráci s dalšími pracovišti v ČR (zejm. Ústavem farmakologie UK-LF HK) se dále studuje vaskulární toxicita vybraných léčiv u modelů antracyklinové toxicity a hypertenze. Dále skupina spolupracuje katedrou Farmakologie a toxikologie FaF UK na studiu transportérů
v placentě pomocí
imunohistochemických metod. Výzkumná podskupina farmaceutické mikrobiologie a imunologie se zabývá hodnocením antibakteriální a antimykotické aktivity látek syntetizovaných nebo izolovaných na FaF UK a dále pracuje na vývoji analytických postupů pro detekci informačních molekul kvasinek a v neposlední řadě se zabývá hodnocením predispozičních faktorů alergií a gynekologických zánětů.
Výzkumná skupina klinické fyziologie výživy a metabolismu, vedená PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D., se zabývá klinickým výzkumem v rámci spolupráce mezi Farmaceutickou fakultou a Centrem pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zaměřujeme se zejména na stanovení energetického výdeje a utilizace substrátů (pomocí indirektní kalorimetrie), složení těla (metodou kaliperace, bioelektrické impedanční analýzy a duální emisní rentgenové absorcimetrie – DEXA), antropometrických parametrů (např. tělesná výška a váha, tělesné obvody), poškození a reparace DNA (pomocí comet assay), funkčních testů (např. spirometrie a dynamometrie) a biochemických parametrů. Kromě sledování výše zmíněných parametrů hledáme také markery umožňující zpřesnění odhadu vývoje onemocnění a mortality. Výstupem našich měření je také doporučení pro složení parenterální výživy podle aktuálních potřeb jednotlivých pacientů. V současné době probíhá několik klinických studií: studium metabolismu, antropometrie, nutriční podpory, oxidativního poškození a reparace DNA u kriticky nemocných pacientů (spolupráce s Chirurgickou klinikou – JIP); studium metabolismu, antropometrie, oxidativního poškození a reparace DNA u pacientů s nemalobuněčným bronchogenním karcinomem plic ve 3. a 4. stádiu a u pacientů s chronickou obstrukční plicní chorobou (spolupráce s Plicní klinikou); stanovení oxidativního stresu u pacientů s akutním infarktem myokardu. Studie metabolismu, antropometrie a výživy u gravidních a kojících žen (spolupráce s Porodnickou a gynekologickou klinikou) je ve stádiu vyhodnocování a publikace výsledků. Výzkum skupiny prof. RNDr. Stanislava Ďoubala, CSc. je zaměřen na problematiku mechanického chování viskoelastických těles. Mezi viskoelastická tělesa patří řada lékových forem a náhradních zdravotnických prostředků. Za viskoelastická tělesa lze také považovat většinu biologických struktur a prakticky všechny plastické materiály. Po teoretické i přístrojové stránce je ve světě oblast výzkumu viskoelasticity ve fázi rychlého vývoje, který reflektuje význam problematiky i skutečnost, že
dosud
nebyl
dostatečně
propracován
teoretický aparát a nejsou dosud dostupné dostatečně citlivé a přesné měřicí přístroje. Za hlavní příspěvek naší skupiny k výzkumu v teoretické oblasti považujeme vydání monografie „Viskoelasticita – teorie a měření“, kterou nyní připravujeme i v anglické verzi. V oblasti výzkumu nových experimentálních metodik pracujeme na vývoji a inovaci vhodných měřicích přístrojů. Připravujeme ochranu získaného know how formou patentů, užitných vzorů a chráněného software. V experimentální oblasti provádíme měření viskoelastických
parametrů vybraných materiálů a struktur. Jedná se především o měření komplexních modulů a komplexních dynamických tuhostí farmaceuticky a medicínsky významných materiálů, používaných například jako pomocné a náhradní prostředky v medicíně (cévní náhrady, stenty apod.) a měkkých biologických struktur (kůže, cévy, fascie). Mezi naše hlavní cíle patří metodika řešení mechanické kompatibility biologických a umělých struktur, metodika kontroly
výroby
ve
farmaceutickém
průmyslu
a
metodika
hodnocení
stability
viskoelastických parametrů některých lékových forem, jak v čase, tak pod vlivem vnějších faktorů.
Studium farmakokinetického profilu léčiv zejména s ohledem na interakce s transportními a biotransformačními proteiny a jejich význam v lékových interakcích Hlavním dlouhodobým tématem výzkumu skupiny Prof. PharmDr. Františka Štauda, Ph.D. je vliv lékových transportérů a biotransformačních enzymů na osud léčiva v organismu. Ve spolupráci s dalšími pracovišti v ČR (zejm. Ústavem farmakologie UK-LF HK a Fyziologickým ústavem AV ČR) i v zahraničí (Medical University of Vienna, Rakousko) sledujeme role placentárních enzymů a transportérů (např. P-glykoprotein a breast cancer resistence protein) v transplacentární farmakokinetice endogenních látek i xenobiotik a jejich význam pro ochranu plodu. Nově rovněž studujeme roli některých efluxních lékových transportérů v mnohočetné lékové resistenci v protinádorové terapii. V oblasti transplacentární farmakokinetiky v současné době studujeme, ve spolupráci s klinickými pracovišti Fakultní nemocnice HK a s týmem doc. Nachtigala, expresi, lokalizaci a funkci transportérů z rodiny SLC (solute carrier), konkrétně OCT3 a MATE1 v potkaní i lidské placentě; druhým směrem placentárního výzkumu je rozsáhlá studie transplacentárního průniku antiretrovirálních látek užívaných v kombinované terapii (tzv. HAART – highly active anti-retroviral treatment) HIV pozitivních těhotných žen s cílem zasáhnout i fetální cirkulaci a předejít vertikální transmisi viru HIV. Vzhledem k tomu, že mnohá z běžně užívaných léčiv jsou substráty či inhibitory lékových transportérů v placentě, lze očekávat vzájemné lékové interakce složek HAART a ovlivnění fetální medikace. Vedle toho sledujeme i vliv dlouhodobého užívání HAART na expresi lékových transportérů v placentě a fetálních tkáních. V oblasti mnohočetné lékové resistence rozšiřujeme stávající studie především o další látky ze skupiny inhibitorů cyklin-dependentních kináz, ale i o další efluxní transportéry (MDR1, MRP2, MRP5) a experimentální metodiky (např. průtoková cytometrie a membránové vezikuly). Výzkumná skupina klinické a molekulární farmakoterapie pod vedením doc. PharmDr. Petra Pávka, Ph.D. pracuje na několika projektech, které prolínají molekulární a buněčnou farmakologii, klinickou farmacii a farmakologii,
onkologii,
bioinformatiku
i
preklinický vývoj léčiv v rámci ADME/Tox testování. Skupina řeší následující výzkumné
projekty: Studujeme vliv buněčné signalizace na expresi biotransformačních enzymů v jaterních buňkách. V tomto projektu se zaměřujeme na vliv MAPK signálních kaskád na expresi biotransformačních enzymů cytochromu P450 v modelových hepatokarcinomových liniích. Cílem je porozumět vlivu karcinogeneze v játrech na expresi nejdůležitějších biotransformačních enzymů a sekundárně připravit metabolicky kompetentní buňky jako model pro metabolické profilování látek v preklinickém vývoji. Ve druhém výzkumném programu se zaměřujeme na molekulární podstatu lékových interakcí komponentů potravních doplňků, především látek polyfenolycké povahy, s biotransformačními enzymy, nukleárními receptory a lékovými transportéry. Třetí výzkumný program se týká vývoje geneticky modifikovaných buněčných linií pro preklinický vývoj. V tomto projektu je snaha vytvořit geneticky modifikované linie odvozené z jaterních nádorových linií, které by byly metabolicky kompetentní nebo byly vhodné pro high-troughput sceening ve vývoji léčiv. Současně hledáme nové ligandy několika typů nukleárních receptorů jako potenciální léčiva a studujeme posttranslační modifikace těchto receptorů. Na tomto i dalších projektech spolupracujeme především se skupinou prof. Dvořáka z Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Čtvrtý výzkumný program se týká farmakogenetiky vybraných látek. Naše skupina se účastní několika projektů, které jsou založeny na genotypizaci pacientů s ohledem na optimalizaci a personalizaci farmakoterapie. Nejslibněji se rozbíhá projekt na farmakogenetiku methotrexátu u pacientů s revmatoidní arthritidou. Výzkumná skupina prof. Ing. Vladimíra Wsóla, Ph.D. je zaměřena především na studium lidských enzymů redukujících karbonylové sloučeniny z nadrodin aldo-keto reduktas (AKR) a dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem (SDR). Cytosolické reduktasy jsou připravovány v rekombinantní formě s využitím prokaryotního expresního systému (E. coli) zatímco membránově vázané reduktasy jsou připravovány v eukaryotních expresních systémech hmyzích buněk Sf9 a v lidských buněčných liniích HEK293. Nativní formy enzymů redukujících karbonylové sloučeniny jsou purifikovány a izolovány z lidské jaterní tkáně pomocí běžných chromatografických technik a originálního afinitního nosiče. U málo popsaných a prozkoumaných převážně membránově vázaných enzymů jsou prováděny základní charakterizace týkající se membránové topologie, exprese a účasti na metabolismu řady endogeních a xenobiotických substrátů. Pozornost je také věnována transdukci enzymů redukujících karbonylové sloučeniny na úrovni buněčných linií a jejich transkripční regulaci. Zabýváme se také hledáním silných a dostatečně selektivních inhibitorů rostlinného původu pro reduktasy karbonylových skupin, které hrají roli v rozvoji některých typů onemocnění (např. hormon-dependentní nádory). Zkoumána je i role enzymů redukujících karbonylové
sloučeniny v biotransformaci vybraných klinicky používaných léčiv, u kterých nebyla jejich role doposud popsána. Tématem
Výzkumné
skupiny
pro
studium rezistence a interakcí léčiv, kterou vede Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. je léková rezistence, mechanismy jejího vzniku a možnosti její kontroly jak u
parazitických
červů
(helmintorezistence) tak u nádorových buněk
(rezistence
chemoterapii).
v protinádorové
U
helmintů
skupina
studuje úlohu enzymů metabolizujících léčiva i úlohu lékových transportérů. Cílem studia metabolismu a transportu vybraných anthelmintik u parazitických červů a jejich hostitelů je identifikovat vznikající metabolity anthelmintik, využíváno je jak plně citlivých tak i částečně či kompletně rezistentních kmenů parazitů na anthelmintika. Pro studium enzymů metabolizujících léčiva a studium transportních proteinů při vývoji lékové rezistence jsou využívány i buněčné linie. Pozornost se zaměřuje na ovlivnění metabolismu vybraných cytostatik in vitro v různých nádorových buněčných liniích i v izolovaných primárních buňkách. Snahou je najít možnosti jak zvýšit účinnost cytostatik v nádorových buňkách a přitom omezit jejich systémovou toxicitu. Nově se skupina zaměřuje také na studium interakcí léčiv s potravními doplňky. Cílem je studium interakcí vybraných skupin rostlinných
látek,
např.
polyfenolické
povahy,
obsažených
v doplňcích
stravy
s
nejdůležitějšími biotransformačními enzymy a transportéry s ohledem na jejich potenciální klinicky významné interakce s léčivy. Dlouhodobým výzkumným záměrem skupiny vedené doc. PharmDr. Františkem Trejtnarem,
CSc.,
chemoterapeutik
a
je
komplexní
radiofarmak
studium
farmakokinetiky
v předklinických
nově
experimentech
a
vyvíjených odhalování
zákonitostí, jimiž se jejich chování v organismu řídí. Výzkum je zaměřen především na antiviroticky působící látky určené pro léčbu AIDS nebo virové hepatitidy a na radioaktivně značené receptorově specifické peptidy a monoklonální protilátky cílené pro diagnostiku a terapii nádorů. Studium antiviroticky působících látek může přispět k odhalení mechanismů, kterými jsou v organismu transportovány do tkání a buněk a které jsou tak zodpovědné za jejich přestup do tkání, vylučování z organismu a případné toxické působení např. v ledvinách, játrech apod. Použití studovaných radiofarmak pro zobrazení některých typů nádorů a jejich metastáz je velmi perspektivní diagnostickou metodou a velmi atraktivní je i
možné využití těchto látek pro cílenou terapii nádorů. Výzkum uvedených látek je prováděn s pomocí komplexu experimentálních metod. Na buněčné úrovni (vybrané buněčné linie) jsou analyzovány parametry látek důležité z hlediska distribuce a eliminace z organismu, především interakce s membránovými transportními systémy. Dále je prováděna analýza exkrečních a biotransformačních mechanismů na orgánové úrovni (perfundovaná játra a ledvina) a finálním krokem je studium farmakokinetiky, distribučního profilu a stanovení rychlosti a způsobu eliminace studovaných látek u laboratorních zvířat in vivo. Skupina se dále zabývá stanovením toxikologických parametrů nově syntetizovaných potencionálních léčiv s využitím in vitro metod a buněčných linií. Tyto testy jsou součástí komplexu základních studií, které se provádějí u každé potenciálně farmakologicky zajímavé látky.
Využití
polymerů
a
speciálních
lipidů
pro
přípravu
biodegradabilních, nanočásticových lékových forem s ohledem na řízené uvolňování a cílenou biodistribuci léčiv
Různými aspekty studia lékových forem se zabývají tři skupiny: Výzkumným zájmem skupiny nanoformulací, vedené doc. RNDr. Pavlem Doležalem, CSc., je studium farmaceutických excipientů, jejich nadmolekulárních struktur, a výzkum jejich preformulačních charakteristik a vlastností, které umožňují tvorbu aplikačních soustav pro již ověřené léčivé i další biologicky aktivní látky. Prostřednictvím DSC a AFM se věnujeme zásadním proměnným veličinám tvorby nanovlákenných polymerních membrán jako nosičů
aktivních
látek,
zejména
polymorfním
a
nanomechanickým
materiálovým
charakteristikám, technologickým možnostem inkorporace nanovlákenných membrán aktivními látkami, aplikačně výhodnému designu polymerních nanovláken unikátní technologií elektrospinningu (Nanospider) a farmaceuticko-technologické optimalizaci kinetik uvolňování aktivních látek. V rámci studia formulace a vlastností disperzních soustav se výzkum zaměřuje na inkorporaci a uvolňování nízkomolekulárních látek, agregační DLVO charakteristiky nanokorpuskulárních nosičových soustav, disoluci i pasivní difúzi aktivních látek a na transmembránový průchod nanokorpuskulárních nosičů typu polysacharidů a polypeptidů. Skupina vedená doc. RNDr. Milanem Dittrichem, CSc. se zaměřuje na formulování nanočásticových a submikronových částicových systémů s léčivými látkami, zejména antimykotiky. Tento výzkum navazuje na dosavadní výsledky při technologickém zpracování nanodisperzí z hlediska jejich efektivního koncentrování metodou facilitované dialýzy a jejich dlouhodobé stabilizace metodou sprejového sušení. Terapeutické systémy typu DDS jsou formulovány z polyesterů a oligoesterů alifatických hydroxykyselin s lineární, větvenou a blokovou konstitucí molekuly. Při syntéze těchto biomateriálů s vysokou mírou biokompatibility je využita polykondenzační metoda bez použití katalyzátoru a rozpouštědel. Probíhá reologická a termická charakterizace medikovaného biomateriálu a jsou studovány jeho interakce s hydrofilním prostředím doprovázející biodegradační procesy. Částice jsou popisovány z hlediska granulometrických aspektů a parametrů povrchu a budou hledány možnosti zvýšení jejich adhezivity k biologickým substrátům, je studována kinetika uvolňování léčivé látky v různých podmínkách in vitro i vlivem impulzů z vnějšího prostředí.
Pracovní skupina vedená doc. RNDr. Milanem Řehulou, CSc. pokračuje ve výzkumu v oblasti tuhých a tekutých lékových forem. V oblasti tuhých lékových forem studujeme prachy, zrněné prášky a tablety. Dlouhodobě se zaměřujeme na chování práškových materiálů, kde sledujeme parametry mísícího procesu a homogenitu výsledné směsi pomocí spektroskopických metod. V oblasti zrněných prášků a tablet hodnotíme lisovatelnost nových suchých pojiv a směsných pojiv v kombinaci s některými kluznými látkami, mazadly, rozvolňovadly a léčivými látkami v různé koncentraci. Lisovatelnost tabletovin se hodnotí pomocí energetické bilance lisování. Testovanými vlastnostmi tablet jsou pevnost a doba rozpadu. Vlivové faktory jsou složení tabletoviny, parametry mísícího procesu, homogenita, lisovací síla, lisovací rychlost. Dále zjišťujeme a studujeme parametry rovnic lisování, záznamu „síla – dráha“, testu stresové relaxace a kinetiky drcení tablet. Zároveň řešíme vztah energií lisování k tvorbě a eliminaci vazeb, ke kterým dochází během lisovacího procesu. Získané parametry využíváme pro matematické modelování procesu lisování tablet, které se přímo aplikují na průmyslovou výrobu tablet ve společnostech Teva Czech Industries, s.r.o. Opava a Zentiva, a.s. Praha. Při vývoji nových metod pro hodnocení tablet spolupracujeme s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR a firmou SYNPO, a.s. Pardubice. V oblasti tekutých lékových forem se zaměřujeme na využití měrného specifického objemu látek ke zpřesnění odhadu osmolarity infuzních směsí a využití osmolality pro určení kryoskopických hodnot očních aktivních látek. Získané výsledky budou začleněny do lékopisných článků. Tyto práce probíhají v úzké spolupráci s Lékopisnou komisí MZdr ČR a společností Ardeapharma. Jsou dále rozvíjeny metody hodnocení kapátek pro oční kapky s ohledem na standardizaci dávkování. Zahájili jsme spolupráci v oblasti rozpouštění látek a disolučních testů. Ve spolupráci se SÚKL, lékárenským terénem a skupinou analytické chemie FaF UK prof. Solicha vyvíjíme nové formulace tekutých perorálních přípravků s vybranými léčivy a hodnotíme jejich stabilitu. Získané výsledky mají přímou návaznost na národní lékopis a lékárenskou praxi.
Analýza faktorů, které ovlivňují terapeutickou hodnotu, spotřebu a potřebu léčiv po jejich zavedení do praxe Terapeutická hodnota léčiv je dána
jejich
farmakologickými
vlastnostmi, vlastnostmi lékové formy ale i dostupností informací a jejich zaměnitelností s jinými léčivy z hlediska názvu a balení. Také
chování
pacientů, stylu
zdravotníků
akceptace či
používání
a
životního volně
prodejných léčiv či potravních doplňku či jiného typu samoléčení mohou přispět k dosažení cílů zvolené farmakoterapie, zlepšení kvality života pacienta, ale mohou vést i k poškození pacienta. Vliv na správný výběr farmakoterapie mají i principy lékové politiky, které by měly využívání farmakoterapie optimalizovat z hlediska legislativního, a to z hlediska dostupnosti (registrace léčiv, financování), tak i z hlediska kontroly kvality, bezpečnosti a účinnosti léčiv. Tematikou se zabývají dvě výzkumné skupiny. První skupinu vede prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. a cílem výzkumu je analyzovat: 1/ faktory, které ovlivňují vztah pacienta i zdravotníka k léčivu; 2/ potenciál rizik farmakoterapie v reálné praxi; 3/ vliv chování nemocných a zdravotníků na terapeutické a nežádoucí účinky léčiv včetně preventivních postupů, potravních doplňků a principů integrativní medicíny; 4/ lékové problémy a jejich ovlivnění systémovými zásahy; 5/ vliv lékové politiky a ekonomické dostupnosti na užívání léčiv a 6/ vybrané aspekty historie zdravotnictví a farmaceutické výroby. Podskupina PharmDr. P. Matoulkové studuje a/ spotřebu protiinfekčních léčiv v nemocnicích, mezi pojištěnci VZP a z dat získaných od ÚZIS MZd ČR; ve spolupráci s ECDC; b/ lékové problémy ve vybraných ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízeních a minimalizaci jejich vlivu na pacienta (geriatričtí pacienti, pacienti na JIP, interní lůžka, ambulantní pacienti); c/ potřeby a zvyklosti ve využívání informací o léčivech a doplňcích stravy; d/ teorii plánovaného chování analyzujcí motivace a chování zdravotníků a pacientů; postoje laické a odborné veřejnosti k léčivům – využitím dotazníkových nástrojů (např. Beliefs about medication questionnaire – BMQ a Medication Adherence Report Scale – MARS) ve vztahu k užívání léčiv s klinickými charakteristikami pacientů a s TDM; e/
efektivitu farmakovigilačních aktivit a význam jejich organizace na úrovni EU, ČR a v lokálních podmínkách (dotazníky, analýzy závěrečných zpráv); f/ indikátory kvality farmaceutické péče a úlohu farmaceuta při prevenci a léčbě vybraných onemocnění; g/ geriatrickou problematiku – racionální léčba, klinická farmacie a farmaceutická péče v geriatrii; h/ reklamní podporu léčiv a potravních doplňků. Podskupina doc. RNDr. J. Koláře, CSc. koordinuje výzkum analýzy kvantitativních a kvalitativních parametrů nevyužitých léčiv. Sleduje význam generik pro bezpečnost a dostupnost farmakoterapie. Sleduje potřeba samoléčení a vliv lékové politiky na dostupnost léčiv. Zejména v souvislosti se změnami legislativy analyzujeme chování a vnímání pacientů ve vztahu k léčivům a jejich důvěra k lékárníkům a farmaceutické péči. Rozvíjíme farmakoekonomické analýzy a hodnocení zdravotnických intervencí především v oblasti revmatologie a onkologie. Sledujeme problematiku studia farmacie v širším kontextu (pregraduální studium) - možnosti uplatnění absolventů, názory absolventů na vzdělávací programy
a
problematiku
postgraduálního
vzdělávání
farmaceutů
(specializačního,
kontinuálního, doktorského) v ČR a v mezinárodním kontextu. Provádíme i průzkum specifické lékárenské problematiky se zaměřením na aktuální i budoucí potřeby současného lékárenství. Podskupina vedená PharmDr. J. Pokladníkovou, Ph.D sleduje hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčebně preventivních metod a postupů integrativní medicíny z hlediska maximalizace účinku a minimalizace rizik při farmakoterapii a analýzou postojů, znalostí a zkušeností zdravotnických pracovníků a studentů zdravotnických oborů k integrativní medicíně. Podskupina vedená doc. PhDr. F. Dohnalem, CSc. analyzuje historii zdravotnictví a farmaceutické výroby. Zaměřuje se na analýzu dějin českého lékárenství a farmaceutického
průmyslu;
dějin
racionalizace lékárenství v Čechách, vývoj
zdravotní
péče
v raném
novověku a hospitály na území střední Evropy; zkoumání významu objevů a osobností
ve
zdravotnictví
včetně
farmacie, analyzuje vývoj deontologie ve
farmacii
výchovy.
a
vývoje
stavovské
Výzkumnou skupinu compliance a souvisejících aspektů vede PharmDr. Magda Vytřísalová, Ph.D. Hlavním cílem je analýza compliance (adherence) pacientů k léčebnému režimu a možnosti ovlivnění compliance zdravotníky. Problematika zahrnuje compliance k farmakoterapii i k nefarmakologické léčbě (prevenci) a rovněž compliance k zásadám monitorování léčby. Ve spolupráci se skupinou prof. Vlčka, klinickými pracovišti (zejména Fakultní nemocnice Hradec Králové, Revmatologický ústav Praha) a odbornými společnostmi České lékařské společnosti JEP se snažíme zhodnotit a zlepšit přístup pacientů k léčbě vybraných chronických onemocnění – osteoporózy, diabetu, revmatoidní artritidy a sklerodermie. Problematika zahrnuje rovněž compliance zdravotníků k zásadám poskytování péče lege artis; v této oblasti studujeme především bariéry v managementu osteoporózy. Cílem je: 1) zjištění míry a korelátů compliance, 2) hodnocení efektivity strategií na podporu compliance a 3) integrace poznatků do běžné klinické praxe. Používáme standardní validované dotazníkové instrumenty, elektronická monitorovací zařízení s mikročipem registrujícím čas otevření lékovky a analyzujeme záznamy z databází vyzvednutých receptů. Důraz klademe na realizaci intervenčních studií, kvalitní statistické hodnocení a rozvinutí spolupráce s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
