SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ Atmosféra doby - konec 2. světové války (atomové zbraně v Hirošimě a Nagasaki) - vznik dvou nesmiřitelných světových soustav – kapitalistické a socialistické - studená válka - válka v Koreji, ve Vietnamu, v Afghánistánu, v Iráku, v Jugoslávii - poznávání vesmíru - globální problémy lidstva (nemoci, drogy, poškozené ţivotní prostředí, národnostní a rasové nesváry, zločinnost) - konec 80. let – rozpad východního bloku UMĚLECKÉ SMĚRY:
Neorealismus
Existencialismus
„Nový román“
„Rozhněvaní mladí muži“
Beatnici
1
Magický realismus
Socialistický realismus
Postmodernismus
ANGLIE „R o z h n ě v a n í
mladí
m u ž i“
Kingsley Amis [kingzli ejmis] (1922 – 1995) Šťastný Jim (1954)
Staří parťáci (1986)
Alan Sillitoe [elen silitou] (1928) V sobotu večer a v neděli ráno (1958)
Univerzitní
román
David Lodge [dejvid lodţ] (1935) Hostující profesoři (1975)
2
Pěkná práce (1988) Den zkázy v Britském muzeu (1973)
Graham Greene [grehem grýn] (1904 – 1991) Moc a sláva (1940)
Tichý Američan (1955)
Modernismus William Golding [viljem goulding] (1911 – 1993) - nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1993 Pán much (1964)
John Fowles [faulz] (1926) Sběratel (1963)
Francouzova milenka (1969)
Další
autoři
George Orwell [dţórdţ orvel] (1903 – 1950) Hold Katalánsku (1938)
3
Farma zvířat (1954)
1984 (1948)
Anthony Burgess [entony bardţis] (1917) Mechanický pomeranč (1962)
Ian McEwan [jan mekjúen] (1948) Betonová zahrada (1978)
Salman Rushdie [selmen rašdy] (1947) Satanské verše (1988) Děti půlnoci (1981)
Klasické
detektivky
Agatha Christie (1890 – 1976) Hercule Poirot [erkyl puaro], Jane Marplová Vraţda v Orient-expresu (1934)
Deset malých černoušků (1951) 4
P. D. Jamesová (1920) Adam Dalgliesh [dalgliš] Zahalte jí tvář
Dick Francis (1920) Smrt favorita (1962)
Fantastická
literatura
John Ronald Reuel Tolkien ( 1892 – 1977) Hobit (1937)
Pán prstenů (1954 – 1955)
Science–fiction John Wyndham (1903 – 1969) Den trifidů (1951)
Arthur C. Clarke (1917) 2001: Vesmírná odysea (1968)
5
Válečná
literatura
James Clavell (1924 – 1994) Král Krysa (1962)
Ray Rigby Pahorek (1965); Pahorek z písku (1981)
Patrick Ryan (1916 – 1989) Jak jsem vyhrál válku (1963)
USA Válečná
literatura
Joseph Heller [dţouzif helr] (1923 – 1999) Hlava XXII (1961)
William Styron [stajron] (1925 - 2006) Sophiina volba (1979)
6
Norman Mailer [mejler] (1923) Nazí a mrtví (1948)
Beatníci Jack Kerouac [keruek] (1922 – 1969) Na cestě (1957)
Podzemníci (1958)
William Burroughs [barouz] (1914 - 1997) Feťák (1953) Nahý oběd (1959)
Charles Bukowski (1921 – 1994) Všechny řitě světa i ta má (1973)
Hollywood (1989)
Ken Elton Kesey [kízi] (1905 – 2001) Vyhoďme ho z kola ven (1962)
7
Lawrence Ferlinghetti [lorens ferlingety] (1919) Startuji ze San Francisca (1961)
Allen Ginsberg [elen ginsberg] (1926 - 1997) Kvílení (1956)
Postmodernismus John Irwing [érving] (1942) Svět podle Garpa (1978)
Pravidla moštárny (1985)
Kurt Vonnegut (1922 - 2007) Snídaně šampiónů (1972)
Groteska (1979)
Literatura
s
prvky
science
fiction
Ray Bradburry [bredbery] (1920) Marťanská kronika (1950)
451 stupňů Fahrenheita (1951)
8
židovských
Literatura
autorů
Isaac Bashevis Singer [ajzak baševis singr] (1904 – 1991) - Nobelova cena za literaturu - 1978 Otrok
Saul Bellow [sól belou] (1915 – 2005) - Nobelova cena za literaturu - 1976 Herzog (1964) Bernard Malamud [melemud] (1914 – 1986) Příručí (1959) Správkař (1966)
Philip Roth (1933) Portnoyův komplex (1969)
Další
američtí
spisovatelé
Jerome David Salinger [dţeroum dejvid selindţr] (1919) Kdo chytá v ţitě (1951)
Vladimír Nabokov (1899 – 1977) Lolita (1955)
9
Truman Capote [trúmen kepouty] (1924 – 1984) Chladnokrevně (1966)
John Updike [apdajk] (1932) Králíku, utíkej (1960)
Kentaur (1963)
Čarodějky z Eastwicku (1984)
Anton Myrer (1922 – 1996) Poslední kabriolet (1970)
Toni Morrisonová [touny morisnová] (1931) - nositelka Nobelovy ceny za rok 1993 Milovaná (1987)
DRAMA Eugen Gladstone O´Neill [júdţín ounýl] (1888 – 1953) - nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1936 Smutek sluší Elektře (1931)
10
Tennessee Williams [tenesí viljems] (1911 – 1983)
Tramvaj do stanice Touha (1947)
Kočka na rozpálené plechové střeše (1955)
Arthur Miller (1915) Smrt obchodního cestujícího (1949)
Edward Albee [edvrd ólbí] (1928) Kdo se bojí Virgínie Wolfové (1962)
ITÁLIE Neorealismus Alberto Moravia (1907 – 1990) Římanka (1947)
Horalka (1957)
Nuda (1960) 11
Postmodernismus Umberto Eco (1932) Jméno růţe (1980)
Foucaultovo kyvadlo (1988)
NĚMECKO Günter Grass (1927) - jeden z nejvýznamnějších členů Skupiny 47 Plechový bubínek (1957)
Heinrich Böll (1917 – 1985) - nositel Nobelovy ceny za literaturu Biliár o půl desáté (1959)
Christa Wolfová (1929) Rozdělené nebe (1963)
Nehoda (1986)
Christiana F. My děti se stanice ZOO
12
RAKOUSKO Johannes Mario Simmel (1914) Láska je jen slovo (1963)
Všichni lidé bratry jsou (1967)
DRAMA ŠVÝCARSKO Friedrich Dürrenmatt (1921 – 1990) Návštěva staré dámy (1956)
Fyzikové (1962)
Soudce a jeho kat (1979)
FRANCIE Existencionalismus Jean-Paul Sartre [ţán pol sartr] (1905 – 1980) Zeď (1938)
Hnus (1938) 13
Simone de Beauvoir [simon d bovuár] (1908 - 1986) Mandaríni (1954)
Albert Camus [albér kamy] (1913 – 1960)
Cizinec (1942)
Mor (1947)
Boris Vian [vjan] (1920 -1959) Pěna dní (1947)
„Nový
román“
Alain Robbe-Grillet [alen rob grije] (1922) Gumy (1953)
Ţárlivost (1957)
Válečná
literatura
Robert Merle [merl] (1908 – 2004) Smrt je mým řemeslem (1952) 14
Pierre Boulle [pjer bul] (1912 – 1994) Most přes řeku Kwai (1958)
Klasická
realistická
próza
Louis Aragon (1897 – 1982) Aurelián (1944)
Elza Trioletová (1896 – 1970) Růţe na úvěr (1958)
Absurdní
drama
Eugéne Ionesco [eţen jonesko] (1912 – 1994) Plešatá zpěvačka (1948)
Ţidle (1952)
Samuel Beckett [samuel beket] (1906 – 1989) - Nobelova cena za literaturu v roce 1969 Čekání na Godota (1952)
15
LATINSKOAMERICKÁ PRÓZA Magický
realismus
Jorge Luis Borges [chorche luis borches] (1899 – 1986) Obecné dějiny hanebnosti (1935)
Gabriel García Márquez [gabriel garsía márkez] (1927) - nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1982 Sto roků samoty (1967)
Kronika ohlášené smrti (1981)
FINSKO Mika Waltari (1908 – 1979) Egypťan Sinuhet (1945)
RUSKO
16
Michail Šolochov (1905 – 1984) - Nobelova cena za literaturu (1965) Osud člověka (1957)
Boris Pasternak (1890 – 1960) - Nobelova cena za literaturu - 1957 Doktor Ţivago (1956)
Alexandr Solženicyn (1918 - 2008) Jeden den Ivana Děnisoviče (1962)
Souostroví Gulag (1973 – 1975)
Vladimir Vysockij (1938 – 1980) - hrál v moskevském Divadle na Tagance Nerv (1981)
Čingiz Ajtmatov (1928) Stanice Bouřná aneb Den delší neţ století (1980)
17
ČESKÁ LITERATURA PO ROCE 1945 Historické souvislosti:
Periodizace české literatury po r 1945: 1) období let 1945 - 1948
Vladimír Holan
- Dík Sovětskému svazu (1945) Rudoarmejci (1947) František Hrubín - Jobova noc (1945) Hirošima (1948) Jan Zahradníček - Stará země (1946) La Salleta (1947) Jan Drda - Němá barikáda (1946)
Julius Fučík
- Reportáţ psaná na oprátce (1945)
2) období let 1948 - 1954 - vlivem únorového převratu došlo k výraznější politizaci literatury - Sjezd národní kultury v r. 1948 - za jedinou metodu zobrazení v české literatuře povaţován socialistický realismus Znaky:
1) jednoznačná ideovost – vedoucí úloha KSČ v literatuře 2) motivy práce, pracovní prostředí 3) zjednodušení textu – happyendy, černé a bílé postavy 4) schematismus 5) vliv Sovětského svazu
- vůdčí osobností byl Vítězslav Nezval - socialistický realismus v poezii představují dále např. Pavel Kohout, Jan Pilař - v próze se rozvíjí především tzv. budovatelský román V. Řezáč - Nástup (1951) B. Říha - Země dokořán (1950) T. Svatopluk - Botostroj (1933), Bez šéfa (1953) 18
- dalším povoleným prozaickým ţánrem je historický román M. Pujmanová - Ţivot proti smrti (1952) K. Ptáčník - Ročník jedenadvacet (1957) - frézismus Vašek Káňa - Parta brusiče Karhana (1949)
- řada představitelů české literatury byla postiţena komunistickou perzekucí, vězněna; někteří byli později rehabilitováni, např. ruralisté - J. Knap, F. Křelina, J. Čep
- v knihovnách docházelo k vyřazování řady děl, např. K. Čapka, J. Ortena, J. Foglara, F. Kafky, K. Maye
3) období let 1955 – 1963 – 1. destalinizace - po smrti J. V. Stalina a K. Gottwalda (v r. 1953) došlo k určitému uvolnění - v Polsku a Maďarsku se konaly tzv. kontrarevoluční akce (r. 1956) - na XX. Sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (r. 1956) N. Chruščov přiznal Stalinův kult osobností, čímţ byl dán impuls k pozitivnějšímu vývoji v umění - u nás vznikl časopis Květen, jeho příznivci psali poezii všedního dne - do uvolněného prostředí literatury vstupuje řada nových osobností: Jiří Šotola Karel Šiktanc Jan Otčenášek Vladimír Neff Josef Škvorecký Norbert Frýd
4) období 1963 – 1968 – 2. destalinizace - v Sovětském svazu Chruščova po jeho pádu vystřídal L. I. Breţněv, došlo k dalšímu částečnému uvolnění v SSSR, potaţmo u nás - do KSČ vstupují lidé ochotní k reformám - vznikají nové skupiny spisovatelů (časopis Tvář – Václav Havel, Jiří Gruša, Josef Topol, časopis Host do domu – Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Milan Uhde) 19
V období 1. a 2. destalinizace sledujeme v próze 2 základní tendence: a) téma války a okupace Jdi za zeleným světlem (1956) Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1959) Ostře sledované vlaky (1965) Variace pro temnou strunu (1966) Spalovač mrtvol (1967) Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma (1958) Eduard Valenta Arnošt Lustig Bohumil Hrabal Ladislav Fuks
-
b) téma současnosti a současného mladého člověka Bohumil Hrabal - Perlička na dně (1963) Vladimír Páral - Soukromá vichřice (1964) Katapult (1967) Milan Kundera - Směšné lásky (1963) Ţert (1967) Ludvík Vaculík - Sekyra (1966) Josef Škvorecký - Legenda Emőke (1963)
- vznikají divadelní scény nového typu, tzv. divadla malých forem, která vycházejí z amatérského zázemí, přejímají filozofii Voskovce a Wericha Divadlo Na Zábradlí (Ivan Vyskočil) Semafor (Jiří Suchý, Jiří Šlitr)
5) období let 1969 – 1989 - v roce 1968 byl pozitivní vývoj u nás zastaven invazí vojsk Varšavské smlouvy - byly vyřazovány další stovky titulů z knihoven, řada vydaných knih byla zničena - ÚV KSČ rozpustil Svaz českých spisovatelů, jako náhradu zaloţil Svaz československých spisovatelů, jehoţ členy byli spisovatelé ochotní psát v duchu socialistického realismu
20
Literatura se rozštěpila do čtyř proudů: a) oficiálně vydávaná literatura (Jiří Ţáček, Vladimír Páral)
b) samizdatová literatura (Karel Šiktanc, Jan Skácel, Ludvík Vaculík, Eva Kantůrková, Václav Havel)
c) exilová literatura (Josef Škvorecký, Milan Kundera, Karel Kryl, Pavel Kohout)
d) underground (Ivan Martin Jirous, Egon Bondy, Jáchym Topol, J. H. Krchovský, Jiří Dědeček, Jaromír Nohavica, Pavel Dobeš, Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka)
Na divadla malých forem navazují tzv. bytová divadla (Vlasty Chramostové, Orfeus)
6) období po roce 1989 - listopadová revoluce v roce 1989 - v literatuře mizí dělení na oficiální, samizdatovou a exilovou - dochází k přehodnocování tvorby uplynulých let - v české literatuře nastupuje mnoţství témat, vlivů 21
Do literatury vstupují noví autoři: Michal Viewegh Michal Ajvaz – Druhé město (1993) Daniela Hodrová – Théta (1991) Petr Šabach – Šakalí léta (1993) Květa Legátová – Ţelary (2001)
Jozova Hanule (2002) Petra Hůlová – Paměť mojí babičce (2002) Tereza Boučková – Rok kohouta (2008)
ČESKÁ POEZIE Literární skupiny 1938 – 1948 – tzv. desetiletí existenciální literatury – literární skupiny jsou výrazně ovlivněny existencialismem Skupina 42 (1942 – 1948) - spisovatelé, teoretici, výtvarníci: Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný, Jindřich Chalupecký - inspirace velkoměstem (civilizací i periferií) Skupina Ohnice (1939 – 1945) - básníci Kamil Bednář, Josef Hiršal a jiní - návaznost na poezii Jiřího Ortena - vliv existencialismu - program „nahého člověka“ (úzkost, zklamání) Skupina Ra, Skupina surrealistů (1938 – 1948) - teoretici, básníci, prozaici – Ludvík Kundera - návaznost na Nezvalovu surrealistickou skupinu rozpuštěnou v roce 1938
22
Významné osobnosti české poezie Jiří Kolář (1914 - 2002) Prométheova játra (1950 napsána, náklad z r. 1970 zničen, 1979 v samizdatu, 1985 v exilu, 1990) Josef Kainar (1917 – 1971) Nové mýty (1946) Člověka hořce mám rád (1957) Lazar a píseň (1960)
Jan Zahradníček (1905 – 1960) Pokušení smrti (1930) Znamení moci (1951)
Oldřich Mikulášek (1910 – 1985) Ortely a milosti (1958) Agogh (v exilu 1980, oficiálně u nás 1989)
Jan Skácel (1922 – 1989) Hodina mezi psem a vlkem (1962) Smuténka (1965) Soubor fejetonů: Jedenáctý bílý kůň
23
Ivan Blatný (1919 – 1990) Tento večer (1945) Pomocná škola Bixley (1987) Karel Šiktanc (1928) Adam a Eva (1968) Václav Hrabě (1940 – 1965) Blues pro bláznivou holku (1991) Miroslav Holub (1923 – 1998) Achilles a ţelva (1960) Ivan Diviš (1924 – 1999) Odchod z Čech (1981) Ţalmy (1986)
Karel Kryl (1944 -1994) Kníška Karla Kryla (1972)
Ivan Martin Jirous (1944) Magorovy labutí písně (1985)
Egon Bondy (1930 - 2007) Nesmrtelná dívka (1989) Invalidní sourozenci (1974) J. H. Krchovský (1960) Noci, po nichţ nepřichází ráno (1991) 24
Významné osobnosti české oficiální prózy Ladislav Fuks (1923 – 1994)
Pan Theodor Mundstock (1963)
Spalovač mrtvol (1967)
Myši Natálie Mooshabrové (1970)
Bohumil Hrabal (1914 - 1997) - narozen v Brně, studoval práva na Karlově univerzitě, za okupace pracoval jako notářský úředník, ţelezničář - po válce byl obchodníkem, pojišťovacím agentem, v 50. letech dělníkem na Kladně, po úraze baličem ve Sběrných surovinách, kulisákem v Divadle S. K. Neumanna, od roku 1962 se věnuje pouze literární činnosti
POVÍDKY: Perlička na dně (1963) Pábitelé (1964)
Ostře sledované vlaky (1965)
Slavnosti sněţenek (1975)
Příliš hlučná samota (1977 v sam., 1980 v exilu, 1989) 25
TRILOGIE: Městečko u vody: Postřiţiny (1976)
Krasosmutnění (1981) Harlekýnovy milióny (1981)
ROMÁN: Obsluhoval jsem anglického krále (1974 v samizdatu, 1980 v exilu, 1989)
Ota Pavel (1930 – 1973) - vlastním jménem Ota Popper BELETRIE: Smrt krásných srnců (1971)
Jak jsem potkal ryby (1967)
SPORTOVNÍ REPORTÁŢE: Dukla mezi mrakodrapy (1964) Plná bedna šampaňského (1967)
Vladimír Páral (1932) Soukromá vichřice. Laboratorní zpráva ze ţivota hmyzu (1966)
26
Katapult. Jízdní řád ţelezničních, lodních, leteckých drah do ráje (1967)
Milenci a vrazi. Magazín ukájení před rokem 2000 (1969)
Jiří Šotola (1924 – 1989) Tovaryšstvo Jeţíšovo (1969)
Vladimír Neff (1909 – 1983) Sňatky z rozumu (1957) Václav Kaplický (1895 – 1982) Kladivo na čarodějnice (1963)
Vladimír Kőrner (1939)
Adelheid (1967)
Významné osobnosti exilové literatury Milan Kundera (1929) Směšné lásky (1963)
Ţert (1967)
Ţivot je jinde (1973 francouzsky, 1979 v exilu česky) 27
Valčík na rozloučenou (1976 francouzsky, 1979 v exilu česky) Kniha smíchu a zapomnění (1979 francouzsky, 1981 v exilu česky)
Nesnesitelná lehkost bytí (1985)
Nesmrtelnost (1990 francouzsky, 1993 česky)
Arnošt Lustig (1926) Dita Saxová (1962) Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964)
Nemilovaná – Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (1979 v exilu, 1992)
Josef Škvorecký (1924)
Zbabělci (1958)
Tankový prapor (1971 v exilu, 1990)
Prima sezóna (1975 v exilu, 1990) 28
Mirákl (1972 v exilu, 1991)
Příběh inţenýra lidských duší (1977 v exilu, 1992)
Pavel Kohout (1928)
August, August, August (1967)
Katyně (1980 v exilu, 1990) Kde je zakopán pes (1987 v exilu, 1990)
Významné osobnosti české samizdatové literatury Ludvík Vaculík (1926)
Sekyra (1966)
Morčata (1973 v sam., 1977 v exilu, 1991) Český snář (1980 v samizdatu, 1983 v exilu, 1990)
Karel Pecka (1928 – 1997) Motáky nezvěstnému (1978 v samizdatu) 29
Eva Kantůrková (1930) Přítelkyně z domu smutku (1984)
Ivan Klíma (1931) Moje první lásky (1981)
Soudce z milosti (1986)
Jáchym Topol (1962) Noční práce (2001
Kloktat dehet (2005) Osobnosti současné české literatury Michal Viewegh (1962) Báječná léta pod psa (1992)
Výchova dívek v Čechách (1994) Účastníci zájezdu (1996) Román pro ţeny (2001) Román pro muţe (2008)
30
Osobnosti českého dramatu Josef Topol (1935)
Konec masopustu (1963) Kočka na kolejích (1964) Václav Havel (1936)
Zahradní slavnost (1963)
Vyrozumění (1965)
Audience (1976)
Pokoušení (1985)
Milan Uhde (1936)
Balada pro banditu (1975)
Ivan Vyskočil (1929)
Kosti (1965)
Haprdáns (1980) 31
