sv. Jakub – památník 1. sv. v. BURIAN LEOP., katol., ženatý rolník v Urbanově, *1885 v Dol. Dvorcích, od 1914 u 81. pěš. pl. | v únoru 1915 zajat v Rusku. + tyfem 2./4. 1915 v Taškentě. KUČERA ANTONÍN, katol., ženatý rolník v Urbanově, * 1888 v Dol. Dvorcích, | od 1914 u 81. pěš. pl|+ uplavicí 22./10. 1914 v Tarnově (Halič). KUČERA RUDOLF, katol., svob. rol. syn v Dol. Dvorcích, * tam r. 1892, |od 1916 u 4. děl. pl. |na rum. boj. onem. srdeč. vadou, + v Telči 8./3. 1921 poch. u sv. Anny. BUDEK FRANTIŠEK, katol. sob. dělník v Doupi, *1897 ve Vanově |od 1916 u 81. pěš. pl. | padl 5./10. 1916 u lesa Lysonia u Břežan (Halič). BUDEK FRANTIŠEK, svob. dělník z Doupi, nar. 1897 ve Vanově, vojín 81. pěš. pluku, zúčastnil se bojů na ruské frontě. Dle došlé zprávy padl v Haliči v boji u Lysonicu a tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. dubna 1919, číslo 4.)
DOLEŽAL JOSEF, katol.,svob. dělník v Doupi, * 1896 v Doupi, |od 1914 u 2. pl. hor. děl. |na ruském bojišti onemocněl, + r. 1915 v Kovelu. DOLEŽAL JOSEF, svobodný dělník, narozen 1869 v Doupi. Sloužil u 2. pl. horského dělostřelectva a zemřel v nemocnici v Kovnu, kdež jest pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. dubna 1919, číslo 4.) KŘEN JAKUB, katol,. ženatý kočí v Doupi, * 1890 v Radkově, | od 1914 u 81. pěš. pl. | 1915 zajat v Rusku, + v červnu 1916 v trojickém táboře, gub. Samarska. JAKUB KŘEN, ženatý kočí na Rosičkách, nar. 1891 v Radkově, odveden k 81. pěš. pl., bojoval na ruské frontě, kde upadl do zajetí r. 1915. Zemřel, jak přítel jeho oznámil, v Gub. Samarské – tábor Trockoje, v červnu 1916. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.)
BÁRTŮ JAN, katol., svobodný rol. syn v Dyjici, * 1899 v Dyjici, |od 1917 u vozatajského sboru, |+úplavicí 28./9. 1917 na italské frontě, poch. v Dolní Idrii. (Krajina) JAN BÁRTŮ, rol. syn v Dejci, nar. 1899 v Dejci, odveden 10. března 1917 ke sboru vozatajskému, byl 7 měsíců na ital. frontě, kde dne 28. září 1917 zemřel na úplavici a na hřbitově v Dolní Idrii (Krajina) jest pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.)
JANOUŠEK JOSEF, katol., svobodný rol. syn v Dyjici, tam * 1882, |od 1915 u 81. pěš. pl. | 7./9. 1915 zajat v Rusku, + 14./1. 1916 v trojickém táboře, gub. Syr-Darja. JOSEF JANOUŠEK, rol. syn v Dejci, nar. 1882 v Dejci, r. 1915 odveden k pěš. pluku č. 81, na ruské frontě 7. září 1915 zajat a dle zprávy došlé Červenému kříži zemřel v zajetí 14. ledna 1916 v asijském Rusku, Gub. Syr-Darja, Trojický tábor. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.) TUŠER JOSEF, katol., ženatý zedník v Dyjici, * 1886 v Dyjici, | 1914 u 42. pěš. pluku, | 7./6. 1916 zajat v Rusku, +12./3. 1918 zánětem pohrudnice v Moskvě. JOSEF TUŠER, ženatý zednický pomocník v Dejci, nar. 1886 v Dejci, sloužil u 42. pěš. pl. v Terezíně, kam nastoupil službu vojenskou při všeobecné mobilisaci; na ruské frontě dostal chrlení krve, dne 7. června 1916 upadl do rus. zajetí, kde mnoho zkusil, jak věrný jeho kamarád rodině dojemně vypsal. Přáním jeho bylo zemříti uprostřed své rodiny, jejíž podobenkou v zajetí stále se těšil. Zemřel na zánět pohrudnice 12. března 1918 v nemocnici v Moskvě. Zanechal otce, vdovu a dva malé chlapce. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.)
TUŠER VÁCLAV, katol., svobodný, zedník v Dyjici, * 1882 v Dyjici, |od 1912 u 42. p. pol. děl. po útrapách válečných + 10./5. 1916 v Dyjici, pochov. u sv. Anny v Telči. VÁCLAV TUŠER, svobodný zednický pomocník v Dejci, nar. 1890 v Dejci, sloužil třetí rok u pol. dělostř. pl. 42. ve Štýru, když vypukla válka. V prvním roku války zabil granát pod ním koně, ale jemu, ač daleko ho odhodil, ničeho se nestalo. Jsa nemocen a vysílen, léčil se v několika nemocnicích v Uhrách, odkudž na žádost byl poslán do Jihlavy. Zemřel 10. května 1916 na souchotiny ve svém rodišti, kam byl z Jihlavy propuštěn a jest pochován u sv. Anny v Telči. Jest bratrem předešlého vojína. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.) VONDRÁČEK FRANT., katol. žen. nádeník v Rosičkách, * 1875 v Dyjici, |od 1915 u 81. pěš. pl. | 4./8. 1916 zraněn zajat v Rusku, + 30./10. 1916 při explosi nemocnice v Nižním Novgorodu. FRANTIŠEK VONDRÁČEK, ženatý nádeník na Rosičkách, nar. 1875 v Dyjici, nastoupil voj. službu v r. 1915 k 81. pěš. pl., 4. srpna 1916 byl na rus. frontě těžce zraněn do ruky a při tom zajat. V Rusku byl dopraven do nemocnice v Nižním Novgorodu, odkudž 30. října 1916 psal naposledy. Dle hodnověrných zpráv téhož dne nemocnice se 300 muži vyhozena do povětří, při čemž i jmenovaný zahynul. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. června 1922, číslo 6.)
CECH JOSEF, katol., ženatý chalupník v Hostěticích, * 1874 v Dolní Vilímči, |od 1914 u 81. pěš. pl. | + 10./4. 1918 skvrnitým tyfem ve Lvově. JOSEF ČECH, ženatý chalupník v Hostěticích, nar. 1874 v Dol. Vilímči, sloužil u 81. pluku v Jihlavě, kam nastoupil voj. službu 3. září 1914. Byl poslán do Tyrol, kde se zdržel 3 roky. Odtud poslán do Lvova, kde zemřel na skvrnitý tyf dne 10. dubna 1918 a tam pochován jest na vojenském hřbitově. Zanechal vdovu a 3 nezaopatřené dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. března 1919, číslo 3.)
SEDLÁČEK FRANT., katol., svob. rol. syn v Hostěticích, * tamtéž 1890, |od 1911 u tyr. střelců | + střelen do hlavy 10./9. 1914 u Lelechovky v Haliči. FRANTIŠEK SEDLÁČEK, Hostětice, svob. rol. syn v Hostěticích, nar. 1890 v Hostěticích, odveden r. 1911 k tyrol. střelcům, u nichž sloužil 2 roky. Na začátku války byl se svým plukem na ruské frontě, kde dle zprávy svého krajana střelen byl do hlavy ranou z ručnice, když pozoroval prchající kozáky. Byl pochován dle úmrt. listu dne 10. září 1914 u vesnice Lelechovky v Haliči. Zajímavo jest, že celé 2 roky byl nezvěstný a voj. velitelství určité zprávy o něm podati nemohlo. Má bratra legionářem v Sibiři. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. března 1919, číslo 3.) NOVÁK EMANUEL, katol., svobodný dělník v Krahulčí, * 1895 v Krahulčí |od 1915 u 81. pěš. pl. | padl 8./11. 1917 u Solky v Bukovině. EMANUEL NOVÁK, svobodný dělník v Krahulčí nar. 1895. Nastoupil k vojsku 1915, bojoval na frontě ruské a tam 8. listopadu 1917 padl u Solka v Bukovině ranou do prsou. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. října 1919, číslo 10.) SKLENKA FRANT., katol., ženatý mlynář v Krahulčí, * 1881 v Krahulčí, |od 1914 u 81. pěš. pl. | padl 8./1. 1917 u kopce Lysonia u Břežan v Haliči. FRANTIŠEK SKLENKA, ženatý mlynář v Krahulčí. Narukoval 1914 bojoval na frontě ruské a padl v Haliči 13. ledna 1917. Zanechal vdovu a dvě dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. října 1919, číslo 10.) SRB FRANT., katol., ženatý rolník v Krahulčí, * 1885 v Krahulčí |od 1915 u 81. pěš. pl. | raněn u Lvova, + 4./8. 1915 v nemocnici v Kečkemetu v Uhrách. FRANTIŠEK SRB, ženatý rolník v Krahulčí. Nar. 1885 v Krahulčí. Nastoupil vojenskou službu 1915 a bojoval na frontě ruské. U Lvova byl raněn a zemřel v nemocnici v Kečkemetu 4. srpna 1915. Zanechal vdovu s dceruškou. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. října 1919, číslo 10.)
SRB TOMÁŠ, katol., svobodný pekař v Krahulčí, * r. 1887 v Krahulčí, | od 1914 u 24. zeměbr. pluku |padl 27./3. 1915 v Karpatech. TOMÁŠ SRB, bratr prvního, svobodný, pekař. Nar. 1887 v Krahulčí, nastoupil k vojsku 1. srpna 1914, bojoval v Karpatech a tam padl ranou do hlavy 27. března 1915. Rodina Srbova a Marie Srbová vdova po Františkovi postavila vkusný kříž kamenný v zahradě padlým na památku, který byl 27. srpna 1916 za velké účasti lidu posvěcen vydavatelem věstníku za přísluhy dp. Bohumíra Haintze a má nápis: Pochválen buď Ježíš Kristus. Na památku bratří Františka a Tomáše Srba, jež padli smrtí hrdinnou ve světové válce r. 1915. Odpočívejte tiše v dálné cizině; doma v srdcích našich stále žíti budete! (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. října 1919, číslo 10.)
HYBÁŠEK FRANT., katol., svob. truhlář ve Vídni, * 1897 v Mysliboři, | od 1917 u 1. pl. pevn. děl. |+ souchotinami 28./1. 1917 ve Vídni. FRANTIŠEK HYBÁŠEK, svobodný truhlář, naroz. 1897 v Mysliboři, nastoupil službu vojenskou r. 1917 k 1. pl. pevnostního dělostř. ve Vídni. Po krátkém čase výcviku měl již jíti do pole, avšak onemocněl a 28. května 1917 zemřel na souchotiny ve vojenské nemocnici ve Vídni, kde na ústředním hřbitově jest pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník III., v Telči dne 1. prosince 1921, číslo 12.)
NOVÁK ANT., katol., rol. syn v Mysliboři, * 1899 v Mysliboři, |od 1918 u 7. pl. děl. po převratu + 22./1. 1919 tyfem v Nitře na Slovensku. NOVÁK CYRIL, katol., svobodný kolář v Třešti., * 1885 v Mysliboři, || od 1916 u 14. pl. střel. | padl 9./9. 1917 u Hoje, okr. Gorice v přímoří. CYRIL NOVÁK, svob. kolářský dělník v Mysliboři, nar. 2. února 1885. Vystudovav IV. třídu reálky v Telči vyučil se kolářem a pracoval pak v Mysliboři, Telči a Třešti. – V r. 1916 byl přidělen stř. pluku č. 14. v Hallu. Nejprve bojoval na ruském bojišti, pak na italském, kde dle zprávy polního kuráta R. Kvapila padl 9. září 1917 u Hoje v Přímoří, okres Gorice, tam jest pochován. Truchlí pro něho staří rodiče, jichž byl jedinou oporou. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. dubna 1920, číslo 4.)
SKOUMAL ANT., katol., žen. zedník v Mysliboři, * 1879 v Urbanově, | od 1914 u pl. zákop. | podlehl zranění do břicha 17./10. 1914 v nemocnici ve Virczaviči (Halič). ANTONÍN SKOUMAL, ženatý zedník v Mysliboři, nar. 1879 v Urbanově, sloužil od r. 1914 u pionýrů, dne 15. října 1914 byl zraněn těžce do břicha na rus. bojišti a 17. října zranění podlehl v nemocnici ve Wirczaviči (Halič). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. dubna 1922, číslo 4.)
SKOUMAL FRANT., katol., svob., rol. syn v Mysliboři, tam * 1894, | od 1915 u 81. pěš. pl., po převratu u 31. čsl. p. pl. |+ 18./8. 1919 zánětem plic v Ružomberku. FRANTIŠEK SKOUMAL, svobodný rolnický syn v Mysliboři, nar. 3. března 1893, narukoval v r. 1915. Bojoval na frontě italské a pak ruské, kdež byl raněn a zemřel 18. srpna 1919 v Ružomberku na Slovensku. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. dubna 1920, číslo 4.)
SKOUMAL FRANT., katol., ženatý domkář v Mysliboři, tam * 1876, || od 1914 u 38. prap. dom. || + 2./9. 1918 Malarií v Lješi v Albánii | FRANTIŠEK SKOUMAL, ženatý domkař v Mysliboři, nar. 1876, nastoupil službu vojenskou jako desátník v r. 1914 na italské frontě, kde vytrval až do r. 1918. Na to přišel se svou setninou na frontu ruskou, odkudž brzy odejel do Albanie a tam zemřel na malarii 2. září 1918 v Alessiu, kde vojenském hřbitově jest pochován. Zanechal manželku a malého hocha. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. dubna 1920, číslo 4.)
VACEK FRANT., katol., ženatý řezník v Mískovicích, * 1880 v Mysliboři, | od 1915 u 14. pl. zem. | padl 12./6. 1915 u Sokolova, pochován v Lancutu u Řešova (Halič). FRANTIŠEK VACEK, ženatý řezník v Mískovicích, nar. 1880 v Mysliboři, sloužil od r. 1915 u 14. pl. zeměb. padl na ruském bojišti u Sokolova 12. června 1915 a pochován v Lancutu (Halič). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. dubna 1922, číslo 4.)
HOLEC FRANT., katol, svob. šofér ve Vídni, * 1886 na Rosičkách, || od 1914 u 6. pl. drag. | byl 1./6. 1915 neopatrností spoluvojína zastřelen a pochován v Nazsódě (Sedmihrady). FRANT. HOLEC, svob. šofér ve Vídni, nar. 1886 na Rosičkách, narukoval 1914 k 6. pl. drag., byl 1. června 1915 od svého kamaráda neopatrností zastřelen z revolveru, pochován na katol. hřbitově v městě Nászod v Sedmihradsku. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. června 1922, číslo 6.) KREJČÍ CYRIL., katol., ženatý deputátník na Rosičkách, * 1872 v Dyjici, | od 1914 u 412. prap. etap. |+ 4./4. 1916 v nemocnici v Dolině (Halič). CYRILL KREJČÍ, ženatý deputátník na Rosičkách, nar. 1872 v Dyjici, nastoupil vojen. službu 1914 ku 412. batal. etapnímu, zemřel 4. dubna 1916 v nemocnici v Dolině (Halič), tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. června 1922, číslo 6.)
BURIAN TOMÁŠ, katol., ženatý řezník v Řídelově, * 1883 v Řásné, od 1914 u 81. pěš. pl. | padl 23./3. 1915 v Karpatech, poch. u Bolin Pusty. TOMÁŠ BURIAN, řeznický tovaryš, narozen 1883 v Řásné. Dne 1. srpna 1914 odešel s plukem č. 81. do Karpat. Tam zemřel následkem poranění 23. března 1915 a pochován nedaleko >>Bolin Pusta<<. Zůstala po něm vdova a synáček. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. srpna 1919, číslo 8.) HOLEC FRANTIŠEK, katol., ženatý rolník v Řídelově, * 1877 v Řídelově, | od 1914 u 11. pěš. pl. dom. | padl 14./6. 1916 v Tyrolích. FRANTIŠEK HOLEC, rolník v Řídelově, ženatý, narozen 1877, nastoupil k vojsku 1. srpna 1914. Byl u vozatajstva v Haliči a Uhrách, pak přidělen k domobran. pěšímu pluku č. 11. Bojoval v Tyrolsku, kde padl 14. června 1916; neví se, kde je pochován, zanechal vdovu a dcerušku. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. srpna 1919, číslo 8.) ŠENIGL FRANT., katol., svob. pekař v Telči, * 1897 v Řídelově, od 1917 u 81. pěš. pl. zajat v Italii vstoupil 15./5. 1918 do čsl. legie + 8./12. 1918 zánětem plic v Padově. FRANTIŠEK ŠENIGL, pekařský tovaryš, narozen 1897 v Řídelově, nastoupil k vojsku 16. dubna 1917 k pěšímu pluku č. 81. Bojoval v Italii, byl zajat a tam 15. května 1918 vstoupil do českoslovácké legie. Jako legionář zemřel zánětem plic 8. prosince 1918 v Padově, kdež také pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. srpna 1919, číslo 8.) KREJČÍ FRANT., katol., ženatý rolník ve Studnicích, tam * 1877, | od 1914 u 81. pěš. pl. | po válečných útrapách + doma 18./11. 1917, pochován u sv. Anny v Telči. FRANTIŠEK KREJČÍ, hospodář ve Studnicích, narozen 4. dubna 1877. Z fronty se vrátil tak churav, že zemřel 18. listopadu 1917 a pochován v Telči u sv. Anny. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. ledna 1920, číslo 1.) PŘIBYL VOJTĚCH, katol., ženatý tesař ve Studnicích, tam * 1877, | od 1914 u 1. pl. zeměb. | podleh zranění 13./3. 1915 v Cisně (Halič). VOJTĚCH PŘIBYL, ženatý tesař ve Studnicích, narozen 3. dubna 1877. Byl desátníkem u zeměbran. pl. čís. 1, raněn do břicha na bojišti v Haliči a zemřel 13. března 1915 v nemocnici v Citně v Haliči, kde i pochován. Zanechal vdovu a 3 nezaopatřené dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. ledna 1920, číslo 1.)
JAROŠ JOSEF, katol., svob. zedník ve Vanově, * 1897 ve Vanově, | od 1915 u 81. pěš. pl. |+ 22./3. 1916 zánětem mozku v Třebíči. JOSEF JAROŠ, svobod. zednický pomocník ve Vanově, naroz. r. 1897, narukoval 15. října 1915 ku 81. pěš. pluku do Jihlavy. Ochuravěv, byl napřed v nemocnici jihlavské, pak v Třebíči, kdež zemřel dne 22. března 1916 na zánět mozku. Na hřbitově v Třebíči pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. srpna 1920, číslo 8.) NĚMEC FRANT., katol., svobodný rol. syn ve Vanově, tam * 1893, | od 1914 u 81. pěš. pl. |22./3. 1915 raněn v Karpatech, + 17./6. 1915 v Budapešti. FRANTIŠEK NĚMEC, svobodný, rolnický syn, nar. r. 1893 ve Vanově, vystudoval nižší reálku a byl odveden r. 1914 ku 81. pluku jihlavskému. – Na ruskou frontu 4. ledna 1915 byl poslán, v bojích v Karpatech byl 22. března těžce raněn do nohou a dopraven do nemocnice v Budapešti. Po odnětí pravé nohy v nemocnici zemřel a na hřbitově v Budapešti k věčnému spánku uložen. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. srpna 1920, číslo 8.) TVRZ ADOLF, ČBR. svobodný kolář ve Vanově, * 1892 v Brandlíně, |od 1914 u 81. pěš. pl. | padl 25./2. 1915 v Karpatech, pochován v Čermenyu. ADOLF TVRZ, svobodný kolářský dělník ve Vanově, nar. 21. srpna 1892, narukoval r. 1914 k 81. pěš. pluku do Jihlavy. Bojoval v Karpatech a tam padl 25. února 1915. Pochován jest v městě Čemernyo. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. srpna 1920, číslo 8.)
MRKVA JAN, katol., svobodný dělník ve Vanůvku, * 1883 ve Vanůvku, | od 1915 u 81. pěš. pl. | 1915 zajat v Rusku, + 25./2. 1916 v gub. Orenburské. JAN MRKVA, svob. zeměděl. dělník, nar. 1883 narukoval 5. prosince 1915. Byl na ruské frontě zajat a v zajetí zemřel 25. února 1916. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. července 1920, číslo 7.) MUSIL JOSEF, katol., svobodný řezník ve Vanůvku, * 1886 ve Vanůvku, | od 1914 u 81. pěš. pl. || 1914 uhořel na ruském bojišti. JOSEF MUSIL, svob. řezník, nar. 1886. Od r. 1914 na ruské frontě nezvěstný. Snad měl uhořeti. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. července 1920, číslo 7.)
DVOŘÁK ANT., katol., ženatý rolník ve Volevčicích, * 1878 ve Volevčicích, ||| od 1915 u 24. dom. pl. | + 4./7. 1915 v Dembici, okr. Ropczyce (Halič). ANTONÍN DVOŘÁK, ženatý rolník ve Volevčicích, nar. 1878, narukoval 1. června 1915. Dle zprávy těžce se zranil v Dembici seskočením z vlaku a zemřel 4. července 1915. Pochován na vojenském hřbitově v Dembici. Zanechal vdovu a synáčka. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. října 1920, číslo 10.) DVOŘÁK JAN, katol., svob. rol. syn ve Volevčicích, * 1891 ve Volevčicích, | od 1916 u 1. prap. zákop. | padl v září 1917 na italském bojišti. JAN DVOŘÁK, rolnický syn, nar. 1891 ve Volevčicích. Byl u praporu zákopníků č. 1 na italské frontě. Počátkem září 1917 byl zasypán skálou a nalezen mrtvý 12. září. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. října 1920, číslo 10.) KEŠNAR FRANT., katol., svob. zedník ve Volevčicích, * 1894 v Žatči, | od 1914 u 14. zeměbr. pl. | padl 13./9. 1915 na ruském bojišti u města Ulys. FRANTIŠEK KEŠNAR, zedník nar. 1894, nastoupil r. 1914 vojenskou službu u 14. pěš. pluku v Brně. Bojoval na frontě ruské a v boji padl 13. září u města Ulyš, kde jest i pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. října 1920, číslo 10.)
ŠIMEK FRANT., katol., svob., rol. syn ve Volevčicích, tam * 1877, od 1914 u 81. pěš. pl. | zraněn 9./9. 1914 na ruském boj. + 24./9. 1914 v nem. v Aradu (Uhry). FRANTIŠEK ŠIMEK, rolnický syn, nar. 1877 ve Volevčicích, 1. srpna 1914 narukoval ku 24. pluku domobraneckému a s plukem poslán na frontu ruskou. Střepinou granátu raněn 9. září 1914 dopraven byl do nemocnice v Aradu, kdež podlehl zranění 24. září. Pochován v Aradu. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. října 1920, číslo 10.)
ČECH EDUARD, katol., svob. krejčí ve Zvolenovicích, tam * 1893, | od 1916 u 11. pl. drag.|+ 8./4. 1917 v nemocnici v Beszterczi (Uhry). ČECH EDUARD, svob. krejčí, nar. 1893 ve Zvolenovicích, poslán byl k službě vojenské 1. srpna 1916 k drag. pluku, č. 11. Zemřel 8. dubna 1917 v záložní nemocnici v Černovicích, v Besztercze. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. června 1920, číslo 6.)
ČECH KAREL, katol., svob. pekař ve Vídni, * 1890 ve Zvolenovicích, od 1914 u 14. zeměbr. pl. | po válečném strádání + doma souchotinami 18./3. 1916, poch. u sv. Anny v Telči. ČECH KAREL, svob. pekař, nar. 1890 ve Zvolenovicích, nastoupil službu vojenskou 1914 k pěš. pl. č. 81. Prodělal mnoho bojů v Karpatech, onemocněl pak a jako desátník byl propuštěn domů, kdež 18. března 1916 zemřel na souchotiny. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. června 1920, číslo 6.) VANÍČEK FRANT., katol., svob. tesař ve Zvolenovicích, tam * 1893 | od 1914 u zákop. | padl 7./10. 1915 v Srbsku, poch. na levém bř. Dunaje proti Bělehradu. VANÍČEK FRANTIŠEK, svobodný tesař, nar. 1893 ve Zvolenovicích. Narukoval 25. srpna 1914 do Lince k pionýrům. Jako svobodník padl na srbském bojišti 7. října 1915. Pochován jest na levém břehu Dunaje proti Bělehradu. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. června 1920, číslo 6.) BISINGER ZDENĚK, katol., svob. lesnický příručí ve Waldenfelsu, * 1892 v Telči, | od 1913 u 15. pl. zeměb. | padl 20./11. 1914 u Krzyvoplot u Wolbromu (rus. Polsko). ZDENĚK BISINGER, svob. lesnický příručí ve Waldenfelsu, nar. 1892 v Telči, sloužil od r. 1913 u 15. pl. zeměbr., padl v rus. Polsku 20. listopadu 1914 u Krzyvoplot u Wolbromu. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. dubna 1922, číslo 4.)
BRÝDA FRANTIŠEK, katol., svobodný řezník v Telči, * 1885 v Podažlicích u Chrudimě, | od 1914 u děl. hors. pl. bos. | padl v r. 1915 na Sávě. FRANTIŠEK BRÝDA, svob. řezník v Telči, naroz. 1885 v Podlažicích u Chrudimi, sloužil u dělostř. horského pluku v Bosně, od vypuknutí války bojoval na frontě srbské na Sávě, kdež v r. 1915 padl. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. ledna 1922, číslo 1.)
BUDEK JOSEF, katol., svobodný zámečník v Telči, * 1891 v Telči, | od 1913 u 81. pěš. pl. | zajat v Srbsku, tam + 6./6. 1915 ve Valjevu. | JOSEF BUDEK, svobodný zámečnický pomocník v Telči, narozen 1891 v Telči, nastoupil v roku 1913 službu vojenskou. Při vypuknutí války poslán byl na bojiště srbské, kde upadl do zajetí a tam ve Valjevu 6. června 1915 zemřel. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. listopadu 1919, číslo 11.) BUK ANTONÍN, katol., ženatý dělník na pile v Telči, * 1891 v Žatči, | od 1914 u 24. dom. pl. | po 11 bitvách zajat 15./6. 1915 v Rusku, + 11./3. 1918 souchotinami v Samaře. ANTONÍN BUK, ženatý dělník na panské pile v Telči. Nar. 1874 v Žatči. Hned při vypuknutí války nastoupil službu vojenskou k 81. pěš. pl. do Jihlavy, přišel na ruskou frontu, kde jedenácti bitev se súčastnil, 15. června 1915 byl
zajat. V zajetí prožil plné 2 a půl roky. Nejprve v Moskvě musel konati těžké práce podzemní, pak poslán do Samary, kdež už vysílen onemocněl a dle došlé zprávy na souchotiny zemřel v březnu 1918. V nemoci zaslal své rodině několik lístků, v nichž těšil se nadějí na uzdravení a brzké shledání. Zanechal vdovu se čtyřmi nezaopatřenými dítkami. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. července 1919, číslo 7.) BUREŠ FRANT., katol., svob. pekař ve Vídni, * 1891 v Telči, |od 1912 u 81. pěš. pl. | 1914 zajat v Srbsku, + 8./2. 1916 zápalem střev na ostrově Asinaro. FRANTIŠEK BUREŠ, svob. pekař, naroz. 1891 v Telči, od r. 1912 sloužil u 81. pěš. pl. v Bilku v Hercegovině. V prvních bitvách r. 1914 upadl do srbského zajetí, kde zkusil mnoho hladu, prsty u nohou zimou mu omrzly a třikrát měl břišní tyfus. Ležel v nemocnici v Prilepu. Z Prilepu se dostal do městečka Svrlik Drveni, kdež se stavěla dráha a přidělen byl k svému řemeslu. Odtud psal 28. srpna 1915 jednou a naposled, liboval si, že nemá hladu. Od Červeného Kříže pak z Italie přišla zpráva, že František Bureš zemřel 8. února 1916 na zápal střev na ostrově Asinaro. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník III., v Telči dne 1. prosince 1921, číslo 12.) BUSTA JOSEF, katol., žen. řezník a hostinský v Telči, * 1869 v Markvarticích, | od 1916 u 14. prap. sap. | 1916 zraněn na italském boj. + 1./9. 1916 v Jihlavě, tam pochován. JOSEF BUSTA, ženatý řezník a hostinský v Telči, nar. 1869 v Markvarticích, nastoupil vojenskou službu 21. února 1916 k 14. bat. sappeurů do Vídně, byl raněn na italském bojišti v r. 1916, po vyléčení onemocněl a 1. září 1916 zemřel v nemocnici v Jihlavě, kdež jest pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. února 1922, číslo 2.) CEJNAR KAREL, katol., ženatý obchodník v Telči, * 1882 v Telči, || od 1914 u 81. pěš. pl. | + 20./1. 1916 v Telči, | pochován u sv. Anny. KAREL CEJNAR, ženatý obchodník v Telči, nar. 1882 v Telči, v r. 1914 nastoupil vojen. službu k 81. pěš. pl., onemocněl a zemřel v Telči 20. ledna 1916, pochován u sv. Anny. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. února 1922, číslo 2.)
ČERNÝ ANTONÍN, katol., svobodný akt. důstojnický zástupce 81. pěš. pl. | * 1885 v Telči, | padl 2./7. 1917 u Koniuch v Haliči. ANTONÍN ČERNÝ, svobodný, aktivní důstojnický zástupce 81. pěš. pl., narozen 13. června 1885 v Telči. Od počátku války byl na ruském bojišti, kdež dvakrát onemocněl a dne 1. července 1917 u Koniuch v Haliči padl. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. února 1922, číslo 2.)
ČERNÝ JOSEF, katol., ženatý evid. geometr v Mor. Budějovicích, * 1882 v Telči || od 1914 poručík 31. zeměbr. pl. || padl 21./11. 1914 u Wolbromu-Kališe (Polsko). JOSEF ČERNÝ, ženatý, vrchní evidenční geometr v Mor. Budějovicích, narozen 1882 v Telči, nastoupil službu vojenskou při vypuknutí války jako poručík 31. zeměbr. pl., padl dne 21. listopadu 1914 u Wolbromu-Kališe v Ruském Polsku. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. února 1922, číslo 2.) DÁŇA JOSEF, katol., svobodný knihař v Telči, * 1896 v Telči, || od 1915 u 81. pěš. pluku | padl 14./8. 1916 u Božíkova v Haliči. JOSEF DÁŇA, bratr Ludvíka Dáni, svobodný, nar. 1894 v Telči, nastoupil službu vojenskou 15. prosince 1915. Nejprve byl na italském bojišti, na to 28. června 1916 jen na Rusko, kde 14. srpna t. r. večer byl zabit šrapnelem. Pochován jest dle zprávy úřední a jeho soudruhů v zámecké zahradě pod lipou nedaleko města Litvínova. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. června 1919, číslo 6.)
DÁŇA LUDVÍK, katol., svobodný účetní v Bílovci ve Slezsku, * 1891 v Telči, | od 1917 u 81. pěš. pl. | padl 18./11. 1914 v Parkoszowicích, gub. Piotrkow (rus. Polsko).
LUDVÍK DÁŇA, svobodný, narozen 1891 v Telči, sloužil u 81. pěš. pluku v Jihlavě, kamž byl povolán při vypuknutí války. Odtud byl poslán na ruskou frontu, kdež padl 17. listopadu 1914 střelen do hlavy, takže smrt hned následovala. Dle sdělení jeho věrného přítele, který mu stál po boku, pochován jest v Haliči ve vesnici Parkašovicích u města Závěrce. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. června 1919, číslo 6.) DOSKOČIL RUD., katol., svob. rol. syn v Telči, * 1895 v Telči, | od 1915 u 81. pěš. pl. 16./5. 1915 zraněn na rus. boj., padl 6./8. 1916 na ital. bojišti na Monte Sabatino. RUDOLF DOSKOČIL, svob. rolnický syn, nar. 1895 v Telči, sloužil od r . 1915 u 81. pěš. pl., 16. května 1915 byl raněn na ruské frontě, po uzdravení 1. listopadu 1915 byl poslán na italskou frontu a přičleněn 83. domobr. pluku, padl 6./8. 1916 na Monte Sabatino a tam též pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. prosince 1922, číslo 12.)
DUŠEK FRANT., katol., ženatý zedník v Telči, * 1879 v Mrákotíně, || od 1915 u 81. pěš. pl. || padl 21./7. 1915 v Toustobaby u Zlaté Lípy. FRANTIŠEK DUŠEK, ženatý zedník v Telči, nar. 1880 v Mrákotíně. Narukoval 15. února 1915 k 81.pěš. pluku do Jihlavy. Po výcviku poslán na ruskou frontu, kdež po 4 měsících padl dne21. července 1915 a pohřben byl blíže Toustobaby u Zlaté Lípy. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. listopadu 1920, číslo 11.) DUŠEK JOSEF, katol., svob. obuvník v Telči, * 1895 v Telči, | od 1915 u 81. pl. zeměbr. | 1916 zajat v Rusku, tam + 21./10. 1916 pochován v Comelu, gub. Mohilevská. JOSEF DUŠEK, svob. obuvník v Telči, nar. 1895 v Telči, sloužil od r. 1915 u 18. pěš. zeměb. pluku, v r. 1916 byl zajat v Rusku, tam zemřel 21. října 1916, pochován v městě Gomel, Gub Mohilevská. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. prosince 1922, číslo 12.)
DVOŘÁK VLADIMÍR, katol., svobodný knihkupecký učetní v Brně, * 1894 v Telči, | od 1914 u 8. pěš. pl. | padl 25./5. 1915 u Machowa (Halič). FURCHT VIKTOR, israel., svob. obchod. příručí v Telči, * 1895 v Telči, | od 1915 u 81. pěš. pl. | padl 10./5. 1916 u Janniana (Italie). VIKTOR FURCHT, israel., svobodný obchodní příručí v Telči, nar. 1895 v Telči, sloužil od r. 1915 u 81. pěš. pl., padl na italském bojišti 10. května 1916 u Janniano v Italii. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. března 1923, číslo 3.) HADRAVSKÝ JOSEF, katol., ženatý dělník na pile v Telči, * 1873 v Telči, | od 1914 u 24. prap. domobr. |+ zápalem plic 10./3. 1918 ve Vídni. JOSEF HADRAVSKÝ, ženatý dělník v Telči, naroz. 1873 v Telči, sloužil jako domobranec 24. domobraneckého batallionu. Onemocněl na zápal plic a zemřel ve vojenské nemocnici ve Vídni 10. března 1918. Byl pochován 13. března na centrálním hřbitově ve Vídni. Zanechal vdovu a 2 malé dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. listopadu 1919, číslo 11.)
HAMERNÍK ALOIS, katol., svobodný natěrač v Telči, * 1891 v Telči, | od 1912 u 14. pl. zeměbr. | padl 27./8. 1914 u Zamošče. ALOIS HAMERNÍK, svob. natěrač, nar. 1891 v Telči, sloužil u 14. pl. zeměbr. v Jihlavě. Právě dlel doma na dovolené, když válka vypukla. Na rychlo povolán rozloučil se těžce s rodiči v naději, že brzy se navrátí. Sotva však došel na ruskou frontu, třetího dne 27. srpna 1914 padl v kruté bitvě u Zámoszce, vzdálen vlasti a svých drahých rodičů, kteří ho těžce postrádají. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. ledna 1922, číslo 1.) HARTL FRANT., katol., ženatý dělník na pile v Telči, * 1886 v Telči, | od 1914 u 81. pěš. pl. | 1916 raněn do břicha na ruském bojišti, + doma 7./9. 1918, poch. u Matky Boží.
FRANTIŠEK HARTL, ženatý dělník na panské pile, nar 1886 v Telči. V r. 1914 byl povolán ke službě vojenské do Vídně a poslán brzy na ruskou frontu. Po dvakráte musel utíkati přes polské hranice k Vídni. Při druhém návratu přišel churav do nemocnice v Brně a v r. 1916 byl přeložen k 81. pěš. pluku v Jihlavě. S tímto plukem opět byl na ruské frontě, kdež byl raněn do břicha. Léčen několik měsíců v Jihlavě a ve Vídni 1. června 1917 byl po přehlídce poslán domů. Čtyři měsíce se těšil trochu svému zdraví. Nucen těžce pracovati ochuravěl, a celý rok upoután na lůžko, až 7. září 1918 zaopatřen sv. svátostmi zemřel a u Matky Boží pochován. Zanechal vdovu a malou dcerušku. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. září 1920, číslo 9.) HLOŽEK JAN, katol., žen. tesař v Telči, tam * 1882, | od 1914 u 14. zeměbr. pl. | 10./12. 1914 zajat na rus. boj., + 8./8. 1917 souchotinami v nem. v Omsku na Sibiři. JAN HLOŽEK, ženatý tesař v Telči, narozen roku 1882 v Telči. Narukoval 1914 do Jihlavy k 14. pěš. pluku odtud poslán na ruské bojiště, kdež byl 10. prosince téhož roku zajat. Nechtěje své manželky zarmoutiti, psával stále ze zajetí, že se mu dobře vede, ač tomu tak nebylo, jak potom jeho kamarád psal. Z velikého strádání onemocněl a zemřel 8. srpna 1917 v bolnici v Omsku. Zanechal vdovu s dceruškou. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. září 1920, číslo 9.)
HOFBAUER JAN, katol., svob. kovář v Telči, tam * 1891, | od 1912 v 14. pl. zeměbr. | 1914 zraněn na ruském bojišti, zemřel 31./1. 1915 v nemoc. ve Svitavách u Brna. JAN HOFBAUER, svob. kovářský pomocník v Telči, nar. 1891 v Telči, sloužil u 14. pl. zeměbr. R. 1914 byl na ruské frontě raněn do ruky, vykrvácením vysílel, byl převezen do nemocnice do Svitavy, kdež 31. ledna 1915 zemřel a tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. ledna 1922, číslo 1.) HOŠEK FRANT., katol., svobodný kočí v Telči, * 1892 v Telči, od 1913 u 15. pl. drag. Padl 1915 na srbském bojišti. FRANTIŠEK HOŠEK, svob. kočí na Rosičkách, nar. 1892 v Telči, sloužil u 15. drag. pl. od r. 1913 a padl dle zprávy voj. velitelství na srbské frontě v r. 1915. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.) HRADECKÝ MARTIN, katol., žen. děl. na Pile v Telči, * 1876 v Jezovicích, od 1914 u 38. dom. pl. | 21./12. 1916 zasypán lavinou na Marmolatě, poch. v Cavalese (Tyroly). MARTINHRADECKÝ, ženatý dělník na panské pile v Telči, narukoval 1914 do Jihlavy a poslán pak do Tyrol. Teprve po 2 letech dostal krátkou dovolenou. Na to brzy stal se nezvěstným. Po delší době doručena byla úřední zpráva, že byl zasypán lavinou a tělo jeho po půl roce nalezeno. Dle úřední listiny zasypán byl 13. prosince 1916 Na Gran v Boz-Marmolata v Tyrolsku, pohřben 4. června 1917 na vojenském hřbitově v obci Canezei, okres Cavalese v Tyrolsku. Zanechal vdovu a 5 sirotků. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. listopadu 1919, číslo 11.) KADEŘÁVEK JOSEF, katol., žen. tesař v Telči, tam * 1891, | od 1914 u 11. pl. drag. | + 24./10. 1918 chřipkou v Camporosatu, okres Asiago. JOSEF KADEŘÁVEK, ženatý tesař v Telči, nar. 1891 v Telči, rukoval v srpnu 1914 do Štokravy k 11. pluku dragounskému. V roce 1915 onemocněl na ruské frontě na břišní tyfus, z něhož se r. 1916 pozdravil. V roce 1917 byl opět na Rusku, v lednu pak r. 1918 přestěhoval se s plukem svým na italské bojiště. Roku 1918, 11. října jel z dovolené z Telče. Cestou od Tridentu k Assiagu onemocněl španělskou chřipkou a 24./10. zemřel vzdálen od milované ženy a synáčka. Pohřben na hřbitově v Campo Rossatto, okres Assiago. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. listopadu 1920, číslo 11.)
KATRNOŽKA BOHUS., katol., svob. stud. reálky v Telči, * 1900 v Mor. Budějovicích, od 1918 u 81. pěš. pl. | Po útrapách válečných + tyfem 6./12. 1918 v Telči, poch. u sv. Anny.
KEŠNAR MATĚJ, katol., ženatý tesař v Telči, * 1884 ve Vanůvku, | od 1914 u 81. pěšího pl. | Padl 22./3. 1915 ve Vysokých Karpatech. MATĚJ KEŠNAR, ženatý tesař v Telči, naroz. 1884 ve Vanůvku, narukoval při vypuknutí války k 81. pěš. pl., padl 22. března 1915 ve Vysokých Karpatech. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. března 1923, číslo 3.) KOCIÁN FERDINAND, katol., svobodný kolář v Telči, tam * 1899 | od 1917 u 14. střel. pl. | Padl 10./10. 1917 u Hoje (Tolmín-přímoří). FERDINAND KOCIÁN, vyučený kovář v Telči, nar. 30. května 1899 v Telči, nastoupil vojenskou službu v dubnu 1917, hned po výcviku poslán na italské bojiště, kdež v boji u Hoje (Tolmin-Přímoří) 10. října 1917 padl a tam jest pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. listopadu 1919, číslo 11.) KOCIÁN KAREL, katol., svob. učitel v Čudlově, okr. Uh. Brod, * 1891 v Telči,| od 1914 důst. čekatel 14. pl. střel., | padl 19./4. 1915 na Výšině Kozialata, kom. Zemuň (Uhry). KAREL KOCIÁN, svob. učitel v Čudlově (okres Uh. Brod), nar. 1891 v Telči, nastoupil službu vojenskou v r. 1914 jako důstojnický čekatel u 14. střel. pluku, padl na rus. bojišti střelen do břicha 19. dubna 1915 na výšině Kozialata, komitát Zemplíň (Uhry). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. června 1923, číslo 6.) KREJČÍ JOSEF, katol., svobodný pekař ve Starči, * 1881 v Telči, | od 1915 u 14. střel. pluku. || Padl 26./11. 1917 na italském bojišti. KŘEN FRANTIŠEK, katol., svob. čeledín v Krahulčí, * 1895 v Telči, | od 1915 u 14. pl. střel.| 1915 zajat v Rusku, tam + 1./3. 1917 v Charkově. FRANTIŠEK KŘEN, svob. nádeník na Rosičkách, nar. 1895 v Telči (III.) Sloužil u 14. střelec. pl. na ruské frontě, kde byl zajat a dle zprávy od Červeného kříže zemřel v Charkově 1. března 1917. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. února 1919, číslo 2.)
KŘIKAVA GABRIEL, katol., svob. kominík v Olomouci, * 1887 v Telči, | od 1914 u 24. pl. zeměbr. | 1915 omrzl v Karpatech, + 31./8. 1915 v Telči, poch. u Matky Boží. GABRIEL KŘIKAVA, svobodný kominík, narozen 1887 v Telči, nastoupil vojenskou službu v roku 1914 do Vídně k 24. zeměbr. pluku. V bitvě u Jaroslavi na ruském bojišti byl 20. října 1914 raněn a léčil se v nemocnici v Meránu. Podruhé narukoval 15. března 1915 do Vídně, odtud poslán do Karpat, tam omrzl a nemocen poslán domů, kdež zemřel 31. srpna 1915. Pohřben u Matky Boží v Telči. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. února 1920, číslo 2.)
LAZÁREK JAN, katol., svob. truhlář v Telči, tam * 1897, | od 1915 u 81. pěš. pl. | Padl 30./3. 1917 u Břežan, pochován v Pryszcově, okres Břežany (Halič). JAN LAZÁREK, svob. truhlář v Telči, nar. 1897 v Telči, sloužil od r. 1915 u 81. pěš. pl., padl 30. března 1917 u Břežan, pochován na vojen. hřbitově v Priszcově, okres Břežany (Halič). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. června 1923, číslo 6.)
LOJDA ANTONÍN, katol., svobodný pekař v Telči, * 1892 v Lipové Řečici, | od 1914 u 81. pěš. pl. | Padl 19./5. 1916 v Jižních Tyrolích. ANTONÍN LOJDA, svobodný pekařský pomocník v Telči, narozen 1892 v Lipové Řečici, narukoval 1914 k 81. pěšímu pluku do Jihlavy. Byl poslán do Srbska, kde prožil hrozné boje. Roku 1915 přeložen s plukem na bojiště italské. Tam byl raněn do obličeje, odešel do zázemí a po krátké dovolené byl poslán do Srbska. Odtud po 3 měsících zase se vrátil na bojiště italské, kdež dle došlé zprávy padl 19. května 1916. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. listopadu 1919, číslo 11.)
LUPAČ JAN, katol., ženatý cihlářský dělník v Telči, | * 1884 v Radkově, | od 1914 u 5. pl. Hulánů. Padl 26./10. 1918 na Piavě. JAN LUPAČ, ženatý dělník cihlářský v Telči, nar. 1884 v Radkově, od r. 1914 byl u 5. pl. hulánů, napřed v Rusku, pak na bojišti italském, kdež v bitvě na Piavě 26. října 1918 dle zpráv padl. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. prosince 1922, číslo 12.)
MACEK STANISLAV, katol., svob. knihař v Telči, tam * 1897, | od 1917 u 30. pl. děl. vrh. min. | + tyfem 26./7. 1918 ve Videmu (Italie). STANISLAV MACEK, svobodný knihařský pomocník v Telči, nar. 1897 v Telči, nastoupil voj službu r. 1917 k 30. pl. dělostř. – oddělení vrhačů min, byl na frontě italské, onemocněl tyfem a zemřel 26. července 1918 v nemocnici v Udine (Italie). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. března 1923, číslo 3.) MACH JAN, katol., žen. soud. kanc. pomocník v Telči, tam * 1888, || od 1914 u 81. pěš. pl. | 1914 zajat v Srbsku, tam onemocněl skvrnitým tyfem, koncem 1915 cestou do Italie uprchl do vlasti, padl 6./10. 1916 u kopce Lysonia u Břežan. JAN MACH, ženatý kancelářský pomocník u soudu v Telči, nar. 1888 v Telči, nastoupil voj. službu v r. 1914 k 81. pěš. pl., byl v r. 1914 na Srbsku lehce raněn do ruky a brzy na to v Srbsku zajat. Tam v nemocnici v Arandělovači ošetřoval nemocné, nakazil se skvrnitým tyfem, po uzdravení byl poslán do Italie, na cestě podařilo se mu utéci do vlasti koncem r. 1915. Právě na Štědrý den dorazil do Szegedína. Po čase byl poslán na frontu ruskou, kdež 6. října 1916 padl u kopce Lysonia u Břežan v Haliči. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. října 1922, číslo 10.) MAREK FRANTIŠEK, katol., ženatý dělník v Telči, * 1877 ve Vanůvku, | od 1914 u 14. pl. zeměbr., | + úplavicí v září 1914 v Szinně (Halič). FRANTIŠEK MAREK, zemědělský dělník, ženatý, nar. 1886. Narukoval hned na začátku války, na ruské frontě onemocněl na úplavici a zemřel. – Nelze zjistiti kde a kdy zemřel a kde je pochován. Zanechal vdovu a 2 dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. července 1920, číslo 7.)
MARTINŮ FRANT., katol., svob. strojník ve Slovotné, * 1891 v Telči, | od 1911 u 81. pěš. pl., | 1914 zajat v Rusku, tam + 1917 v Toršoku. || FRANTIŠEK MARTINŮ, svobodný dělník v Telči, nar. 1891, byl od r. 1911 v aktivní službě vojenské. Když vypukla válka, byl poslán na Rusko, u Tarnopole byl zajat. V zajetí těžce onemocněl a zemřel r. 1917. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. listopadu 1920, číslo 11.)
MLEJNEK FRANT., čbr. ženatý tesař v Telči, * 1882 ve Vel. Lhotě, | od 1915 u 81. pěš. pl. | Nemocen ze srbského bojiště + 14./6. 1915 v nemocnici v Jihlavě. MLEJNEK FRANTIŠEK, čbr., ženatý tesař v Telči, nar. 1882 ve Vel. Lhotě, narukoval v r. 1915 k 81. pěš. pl., byl na srbském bojišti, odtud nemocen vrátil se do Jihlavy a tam v nemocnici zemřel 14. června 1915. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. července 1922, číslo 7.)
MUCHA ARNOŠT, katol., ženatý malíř v Telči, * 1878 v Telči, od 1914 u 37. pěš. prap. | Zabit granátem na hoře Kuku (ital. bojiště). ARNOŠT MUCHA, mistr malířský v Telči, nar. roku 1878 v Telči, narukoval na počátku války a sloužil u pěš. bat. čís. 37. Dle sdělení Červeného kříže a kamarádů usmrcen byl granátovou střelou na hoře Kuk (ital. bojiště) dne 14. května 1917. Zanechal po sobě vdovu a dvě děvčátka. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. června 1919, číslo 6.) NOVÁČEK FRANT., katol., svob. zedník v Telči, * 1899 v Telči, | od 1917 u zákop. pl. | Na italském bojišti onemocněl, + doma 19./5. 1918, poch. u Matky Boží.
FRANTIŠEK NOVÁČEK svobodný zedník, narozen 1899 v Telči, nastoupil vojenskou službu r. 1917 v 18. roce svého věku k ženijnímu pluku do Kremže. Odtud byl poslán na italské bojiště, kde při konání těžké služby o hladu a různých trampotách onemocněl a po 4 měsíčním ošetřování ve vojenských nemocnicích byl propuštěn domů, když již nebylo naděje v záchranu jeho života. Po 20ti denním pobytu u svých milých, zaopatřen sv. svátostmi, dne 19. května 1918 skonal a na hřbitově u Matky Boží k dočasnému odpočinku uložen byl. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. května 1920, číslo 5.)
NOVÁČEK JOSEF, katol., svobodný zedník v Telči, * 1893 v Telči, od 1914 u 81. pěš. pl. Padl 11./11. 1914 u Valjeva (Srbsko). JOSEF NOVÁČEK, svob. zedník v Telči, naroz. 1893 v Telči, byl r. 1914 odveden a téhož roku nastoupil vojenskou službu k 81. pěš. pluku do Jihlavy. Koncem měsíce října odejel na srbské bojiště; z cesty poslal z Bosenskýho Brodu lístek a od té doby žádná zpráva o něm nedošla. Až před 3 měsíci t. r. přišel do Telče jeho přítel Karel Štěpnička z Opatova a vypravoval, že měli spolu ujednáno, padne-li kdo z nich, druhý vše sdělí rodičům. Vypravoval pak, jak syn Josef za bitvy stál za náhrobkem na hřbitově blíže Bělehradu, byl však zasažen šrapnelem do prsou a v krátce skonal. Dle právě došlého úmrtního listu padl u Valjeva 11. listopadu 1914. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník III., v Telči dne 1. září 1921, číslo 9.)
NOVÁK DOMINIK, katol., svob. obchodník v Telči, tam * 1881, | u 81. pěš. pl. | Otrávil se 15./2. 1915 v den nastoupení voj. služby na cestě k nádraží, poch. u Sv. Anny. NOVÁK EDUARD, katol., ženatý prof. reálky v Telči, tam * 1882, | od 1914 nadporučík 1. prap. mysl. Padl 5./5. 1915 na vrchu Šlisu v Karpatech. EDUARD NOVÁK, ženatý profesor reálky v Telči, nar. 1882 v Telči, na počátku války nastoupil službu vojenskou jako nadporučík 1. batal. mysl., padl 5. května 1915 na Vrchu Šlis v Karpatech. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. února 1922, číslo 2.)
NOVOTNÝ CYRIL, katol., svob. panský sluha ve Vídni, * 1898 v Telči, | od 1916 u 14. pl. střel. | Padl 15./6. 1918 u Casa Rosta – Treviso (Italie). CYRILL NOVOTNÝ, panský sluha ve Vídni, naroz. 1898 v Telči, narukoval r. 1916 v 18 ti letech ke 14. pl. střelců, střelen do hlavy padl 15. června 1918 u Casa Rosta – Treviso v Italii a tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník III., v Telči dne 1. listopadu 1921, číslo 11.)
PÁTEK ANTONÍN, katol., ženatý krejčí v Telči, * 1881 ve Volevčicích, | od 1916 u 14. pěš. pl. | Na ital. bojišti onemocněl, + 22./2. 1918 v Šoproni (Uhry). ANTONÍN PÁTEK, ženatý mistr krejčovský v Telči, nar. 1881 ve Volevčicích, nastoupil vojenskou službu r. 1916 k 14. pěš. pluku do Hallu. Byl poslán na ruské bojiště, kde byl přes zimu. Na jaře 1917 byl přeložen na bojiště italské; tam prožil hrozné boje u sv. Gabriele a pak na řece Piavě. Tam se rozstonal a v Uhrách v nemocnici v Šoproni zemřel r. 1918. Zanechal vdovu, syna a staré rodiče. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. května 1920, číslo 5.) PÁTEK BOHUSLAV, katol., svob. krejčí v Telči, * 1894 ve Volevčicích, | od 1914 u 25. pěš. pl. | 1914 zajat v Rusku, tam stižen kostižerem, po návratu + 20./4. 1919 v nemoc. v Třebíči. BOHUSLAV PÁTEK, bratr předešlého, svobodný pomocník krejčovský v Telči, narozen 1894 ve Volevčicích, narukoval 1914 do Brna k 25. pěš. pluku. Po výcviku poslán byl na ruské hranice, kdež upadl do zajetí. Tam dostal do nohy kostižer, domů se vrátil jako invalida a zemřel r. 1919 na souchotiny v nemocnici v Telči. Tam jest též pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. května 1920, číslo 5.) PAZOUR CYRIL, katol., svob. cukrář v Telči, * 1878 v Telči, | od 1915 u 81. pěš. pl. | + zápalem plic 13./11. 1918 v Jihlavě, poch. u sv. Anny v Telči.
CYRILL PAZOUR, svob. cukrář v Telči. Nar. se 2. července 1878 v Telči, jako domobranec povolán byl do Jihlavy k 81. pěš. pluku r. 1916. Zemřel v nemocnici v Jihlavě 13. října 1918 na zápal plic. Krátce před svou smrtí přijel navštívit nemocnou matku a bratra. Tedy se těšil, že již brzy se vrátí, by se mohl věnovati klidně svému povolání. Člověk míní, Pán Bůh mění. Jeda domů na dovolenou, zmeškal v Jihlavě vlak, spěchal tedy pěšky do Kostelce, uhřál se a zachladil. Vrátiv se z dovolené do Jihlavy, dostal zápal plic, jemuž při slabé své konstrukci podlehl. Mrtvola jeho převezena a pochována v Telči u sv. Anny za četné účasti přátel, známých a členů Jednoty sv. Josefa, jejíž upřímným a horlivým členem vždy býval. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. května 1919, číslo 5.) PETRŮ ANTONÍN, katol., ženatý dělník v Telči, * 1880 v Telči, | od 1914 u 14. pl. zeměbr. | Padl 17./1. 1917 u Baranovičů. ANTONÍN PETRŮ, ženatý dělník cihlářský v Telči, nar. 1880 v Telči, povolán r. 1915 k přípřeži na frontu ruskou v Karpatech. Tam byl odveden a přidělen k 14. zeměbraneckému pluku. Dne 17. ledna 1917 byl usmrcen střelou do hlavy a 22. ledna v Baranowiczi pochován. Zanechal vdovu a 5 nezaopatřených dítek. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. července 1919, číslo 7.)
PROKOP TEODOR, katol., svob. obch. příručí v M. Budějovicích, * 1891 v Telči, | od 1914 u 81. pěš. pl. | Padl 1./4. 1915 v Karpatech. TEODOR PROKOP, obchodní příručí, naroz. v Telči 1. října 1891, narukoval r. 1914. Dle zpráv od kamarádů padl v Karpatech 1. dubna 1915 střelen do prsou a tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník III., v Telči dne 1. listopadu 1921, číslo 11.)
PŘIBYL FRANT., katol., ženatý natěrač v Telči, * 1883 ve Veselí (Čechy), onemocněl na rus. boj., zemřel v Telči 1./9. 1918, poch. u Matky Boží. FRANTIŠEK PŘIBYL, ženatý natěrač nábytku, narozen 1883 ve Veselí (Čechy). R. 1914 narukoval do Čes. Budějovic, byl pak na Rusku, tam onemocněl a po roce poslán na neurčito domů. Po čase opět povolán, v roku 1918 uznán za neschopného vojenské služby a jako invalida poslán domů. Nebylo mu však dopřáno dlouhé radosti u své rodiny. Po třech měsících těžce onemocněl a zemřel 1. září 1918. Pochován jest u Matky Boží. Zanechal vdovu a 3 malé dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. září 1920, číslo 9.) PŘÍHODA VOJTĚCH, katol., žen. cihl. dělník v Telči, * 1886 v Rothenstadtu (Bavory), | od 1914 u 24. pl. zeměbr. | Od zranění z ital. bojiště + 20./10. 1918 v Humpolci. RÉDA JOSEF, katol., svob. studující reál. v Telči, * 1895 ve Vídni, | od 1915 u 1. pěš. pl. bos. | Padl 24./10. 1917 na italském bojišti na hoře Mešnjaku, okres Gorice. REŠL KAREL, katol., ženatý dělník v Telči, tam * 1881, | od 1915 u 81. pěš. pl., | 1917 zraněn zajat v Rusku, tam + 17./12. 1916 v Ardatově (gub. Simbirská). KAREL REŠL, ženatý dělník v továrně u pana Stockra, narozen 1881, nastoupil vojenskou službu roku 1915 k 14. pěšímu pluku do Brna. Dle došlé zprávy byl v boji roku 1917 zraněn a zajat na ruské frontě, zranění pak svému podlehl v nemocnici v Rusku. Zanechal vdovu a 5 malých dětí. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. listopadu 1919, číslo 11.)
SEDLÁČEK LEOPOLD, katol., svob. říd. učitel v Růžené, * 1885 v Telči, | od 1914 praporčík 81. pěš. pl. Padl 28./1. 1918 na hoře Sisemol Sette Communi v Italii. LEOPOLD SEDLÁČEK, svob. řídící učitel v Růžené, nar. 1885 v Telči, sloužil od r. 1914 jako praporčík 81. pěš. pluku, padl zasažen granátem na italské frontě 28. ledna 1918 na hoře Sisemol Sette Communi v Italii. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. dubna 1922, číslo 4.)
SKÁLA ANTONÍN, katol., svob. absolvent. obchod. akademie z Telče, * 1895 v Budiškovicích, od 1915 u 81. pěš. pl. Padl 2./10. 1916 u Břežan (Halič). SKOŘEPA JAN, katol., ženatý dělník v Telči, * 1871 ve Vanůvku, || od 1914 u 14. pěš. pl. Padl 26./1. 1915 v Karpatech. JAN SKOŘEPA, ženatý dělník v Telči, nar. 1871 ve Vanůvku. Byl u 14. pluku a bojoval na ruské frontě. Dle došlé zprávy padl v Karpatech dne 26. ledna 1915. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. září 1919, číslo 9.) SMETANA LEOPOLD, katol., ženatý truhlář v Telči, tam * 1877, | od 1914 u 81. pěš. pl. | + 6./2. 1916 souchotinami v Kremži. LEOPOLD SMETANA, truhlář v Telči, nar. 25. února 1877 v Telči. R. 1914 povolán k 81. pěš. pluku do Jihlavy, odtud poslán do Vídně a pak do Kremže, kde pracoval. V Kremži zemřel na souchotiny 6. února 1916 a tam pochován. Zanechal po sobě vdovu a 3 nezaopatřené děti. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. května 1919, číslo 5.) STEJNEK ANTONÍN, katol., svob. truhlář ve Vídni, * 1894 v Telči, | od 1914 u 14. pl. zeměbr. | 1915 zajat v Rusku, tam těžce zraněn, po návratu + 30./4. 1919 v nemoc. v Brně. ANTONÍN STEJNEK, truhlář v Telči, nar. 12./6. 1894, nastoupil k vojsku 26./10. 1914 a byl u 14. pluku zeměbrany. Bojoval na ruské frontě a byl zajat počátkem r. 1915. Jako zajatec žil na různých místech v donské oblasti. Utrpěl těžká poranění. Po svém návratu r. 1918 odešel do nemocnice do Jihlavy, odtud do Třebíče a pak do Brna, kdež zemřel 30./4. 1919 a tam pochován 2./5. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. září 1919, číslo 9.) ŠÁNA STANISLAV, katol., svob. učitel v Želetavě, * 1889 v Myslůvce, | od 1914 poručík 81. pěš. pl. Dvakráte raněn v Srbsku, padl 15./10. 1916 u Kirlibaby, okres Kimpolunc, pochován u Valea Stina (Bukovina). STANISLAV ŠÁNA, svob. učitel v Želetavě, naroz. 1889 v Myslůvce, sloužil jako poručík od r. 1914 u 81. pěš. pl., v r. 1914 byl raněn na srbském bojišti, padl 15. října 1916 u Kirlibaby, okres Kimpolung (Bukovina), pochován u Valea Stina. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. října 1922, číslo 10.) ŠEBESTA FRANT., katol., žen. nádeník v Telči, * 1882 ve Vápovicích, | od 1915 u 81. pěš. pl. | Byl v Srbsku poraněn, na ital. bojišti padl 4./9. 1916 v lese Lysonia u Břežan (Halič). FRANTIŠEK ŠEBESTA, zeměděl. dělník v Telči, ženatý. Nar. 1882 ve Vápovicích u Nové Říše. Byl povolán r. 1915 k 81. pěš. pluku do Jihlavy, po výcviku poslán na srbskou frontu a po krátkém čase na Italsko, kde prožil delší čas v zákopech o hladu a strádání. Tam byl lehce raněn třemi ranami do zad, odvezen do nemocnice v Marburku a po uzdravení a krátké dovolené opět povolán a poslán na frontu ruskou, kde 4. září 1916 zasažen šrapnelem do prsou a hlavy a ihned usmrcen. Pochován jest v Haliči u Břežan v lesíku zvaném >>Lisona<<. Zanechal manželku a dvě malé dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. července 1919, číslo 7.) ŠMIKMÁTOR ALOIS, katol., ženatý učitel v Přibyslavicích, * 1888 v Telči, | od 1914 praporčík zásob. odd. + 6./11. 1918 španěl. chřipkou ve Felsöbórgu (Uhry). ŠMIKMÁTOR JAROS., katol., svob. řezník v Telči, tam * 1894, | od 1914 u 81. pěš. pl. 30./5. 1915 těžce raněn a Rusy zajat u Bolechova, + tyfem 20./7. 1915 v Moskvě. ŠVÁB FRANT., katol., svob. lázeň. mistr v Bukurešti, * 1887 v Telči, | od 1914 u 81. p. pl. | 16./2. 1915 zajat u Homonaliga Rusy, byl v Taškentu, 1916 vyměněn, vrátil se domů, 1917 onemocněl na ital. bojišti, + raněn mrtvicí 26./7. 1918 na dovolené v Prostějově. TERBER FRANTIŠEK, katol., svob. kočí v Telči, * 1893 v Nové Říši, | od 1916 u 16. prap. děl. | kopnut koněm + 9./2. 1918 na italském bojišti.
FRANTIŠEK TERBER, svobodný kočí v Telči narozen 1893 v Nové Říši. Nastoupil službu vojenskou 28. srpna 1916 do Jihlavy a po výcviku byl poslán na italské bojiště. Sloužil u 16/2 dělostřeleckého bataillonu. Na bojišti italském těžce zraněn kopnutím koně zemřel 9. února 1918 a tam 11. února pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník II., v Telči dne 1. února 1920, číslo 2.)
TESAŘ VLADIMÍR, katol., svob. úředník spořitelny v Telči, * 1895 ve Vel. Meziříčí, | od 1917 u 14. pl. zeměbr. | + 15./3. 1917 v nemocnici ve Vídni. VLADIMÍR TESAŘ, svob. spořitelní úředník v Telči, nar. 1895 ve Vel. Mezeříčí, sloužil od r. 1917 u 14. zeměbr. pluku, zemřel 15. března 1917 v nemocnici ve Vídni, tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. června 1923, číslo 6.)
TIRAY JAN, katol., ženatý učitel ve Šlapánicích, * 1885 ve Vel. Byteši, | od 1914 u 81. pěš. pl. v bitvě na hoře sv. Petra v Srbsku | 7./11. 1914 zajat, tam + 13./3. 1915 skvrnitým tyfem v Pirotě. TRÁVNÍK JOSEF, katol., svob. malíř pokojů v Telči, * 1893 ve Vídni, | od 1914 u 81. pěš. pl. 1914 zajat v Srbsku, tam 3./1. 1915 + uplavicí ve Valjevu. JOSEF TRÁVNÍK, svobodný malíř pokojů v Telči. Nar. 1893 ve Vídni, r. 1914 byl odveden a povolán k 81. pěš. pluku do Jihlavy. Na to brzy poslán na srbskou frontu, tam byl zajat a dle zprávy došlé Červenému kříži zemřel na úplavici 3. ledna 1915 ve Valjevu v nemocnici, kdež mnoho zkusil. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. května 1919, číslo 5.)
TRIPAL LEOPOLD, katol., ženatý mlyn. pomocník v Telči, * 1873 ve Volevčicích, | od 1914 u 38. prap. domobr. | Padl 6./10. 1916, poch. ve Vigo Fassa (Tyroly). LEOPOLD TRIPAL, nar. 1873 ve Volevčicích, mlynářský pomocník v Telči, domobranec pěš. praporu 38/1, by povolán r. 1914 do jižních Tyrol. Tam v zákopech byl 6. října 1916 střepinou granátovou zasažen a zabit. Pochován jest na vojenském hřbitově Vigo di Fassa, okres Cavalese. Zanechal vdovu a tři nezaopatřené dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. ledna 1919, číslo 1.)
URBÁNEK ANTONÍN, katol., svob. zedník v Telči, tam * 1897, | od 1915 u 81. pěš. pl. | Podlehl zranění 3./6. 1917 ve Wielkém Lubienu (rus. Polsko). ANTONÍN URBÁNEK, svob. zedník v Telči, nar. 1897 v Telči, sloužil od r. 1915 u 81. pěš. pluku, byl raněn na ruském bojišti, převezen do Lubien Wielký, kdež 3. června 1917 zemřel a tam pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. dubna 1922, číslo 4.)
VALENTA JOSEF, katol., svob. učitel ve Studené, * 1892 v Telči, | od 1915 praporčík 81. pěš. pl. | Podlehl zranění do břicha 27./9. 1915 v nemocnici ve Vojnici (Rusko). JOSEF VALENTA, svobodný učitel ve Studené, nar. 1892 v Telči, praporčík u 81. pěš. pluku, narukoval r. 1915, byl raněn do břicha na ruské frontě a zranění podlehl 27. září 1915 v nemocnici ve Vojnici (Rusko). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník V., v Telči dne 1. března 1923, číslo 3.)
VETIŠKA JAN, katol., ženatý rolník v Telči, * 1881 ve Strachoňovicích, od 1914 u 81. pěš. pl. + 1./9. 1917 zápalem plic v Dolině (Halič). JAN VETIŠKA, rolník v Telči, nar. 7. července 1881 ve Strachoňovicích, nastoupil hned na začátku války voj. službu k 81. pěš. pluku do Jihlavy. V krátce poslán byl na frontu ruskou a potom na italskou, kdež přestál mnoho nebezpečí. Na to se vrátil opět na Rusko, tam onemocněl a zemřel v nemocnici v městě Dolině v Haliči 3. září 1917. Zanechal vdovu a 4 malé dítky. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. června 1919, číslo 6.) VILÍMEK ANTONÍN, katol., žen. domkář v Telči, tam * 1879, | od 1914 u 81. pěš. pl. | Byl na ruském a italském boj., + 2./8. 1916 zánětem ledvin v nemoc. v Benešově.
ANTONÍN VILÍMEK, ženatý domkař v Telči, nar. 13. června 1879. R. 1914 povolán k 81. pluku do Jihlavy, odtud odešel na ruskou frontu, kde onemocněl a poslán byl do nemocnice. Po uzdravení opět odešel na italskou frontu, kde onemocněl zánětem ledvin. V nemocnici v Benešově zemřel 2. srpna 1916 a tam také pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. září 1919, číslo 9.)
VÍTŮ ANTONÍN, katol., ženatý pokryvač v Telči, tam * 1872, od 1914 u 18. pěš. pl. + 25./3. 1915 ve vlaku skvrnitým tyfem. Pochován v městě Suché u slezs. hranic. ANTONÍN VÍTŮ, ženatý pokrývač v Telči, nar, 1872 v Telči, sloužil od r. 1914 u 18. pěš. pl., onemocněl na ruské frontě skvrnitým tyfem, při převozu dle zprávy opatrovníka zemřel 25. března 1915 ve vlaku a v městě Suchá, blíže slezských hranic, pochován. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. dubna 1922, číslo 4.) VYHLÍDAL ANTONÍN, katol., svob. čeledín v Telči, tam * 1890, od 1911 u 81. pěš. pl. Padl střelen do břicha 6./7. 1915 u Dobrda (Přímoří). ANTONÍN VYHLÍDAL, svob. čeledín v Telči, nar. 1890 v Telči, sloužil už od r. 1911 u 81. pěš. pl., při vypuknutí války ihned poslán na Srbsko, tam zdráv překonal veliké útrapy, potom přišel na italské bojiště a tam střelen do břicha padl 6. července 1915 u Dobrda v Přímoří. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. července 1922, číslo 7.) WEISEL BEDŘICH, israel., zástupce továrny ve Vídni, * 1890 v Telči, od 1914 poručík 81. pěš. pl. | Byl na ruském a italském boj., 1916 onemocněl, zemřel 15./2. 1919 v nem. v Praze. BEDŘICH WEISEL, israel., zástupce továrny papírové ve Vídni, nar. 1890 v Telči, sloužil od r. 1914 jako poručík u 81. pěš. pl., byl na frontě ruské, pak na italské, tam v r. 1916 onemocněl, byl v nemocnici v Bozenu, pak v Praze, kdež v nemocnici 15. února 1919 zemřel. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. října 1922, číslo 10.) WENIG FERDINAND, katol., ženatý prof. reálky v Telči, * 1880 ve Vranově (Čechy), | od 1914 poručík 24. dom. pl. Padl 9./9. 1914 u Nowosiólki Oparskie, (okr. Komarno Halič). FERDINAND WENIG, professor státní reálky v Telči. Nar. se 19. února 1880 na Vranově, okres Rokycany v Čechách. Studoval gymnasium v Plzni a universitu v Praze. Vyučoval na Král. Vinohradech, v Plzni a od 15. září 1906 v Telči. Narukoval jako záložní důstojník 2. srpna 1914. Padl v prvním boji 9. září 1914 jižně od Lvova. Pochován byl 10. září polním kurátem Fr. Kyselkou u vesnice Novosiellski Oparski, okres Komárno v Haliči. Zanechal vdovu a 2 malé děti. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. května 1919, číslo 5.) ZEDNÍK FRANT., katol., svob. krejčí v Telči, tam * 1899, | od 1917 u 14. pl. střel., padl na ital. boj. 17./6. 1918, pochován v Motto di Livenza (Italie). FRANT. ZEDNÍK, svobodný krejčí v Telči, naroz. 1899 v Telči, nastoupil vojen. službu k 14. střelec. pluku v r. 1917, padl na ital. bojišti 17. června 1918, pochován v Motto di Livenza (Italie). (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. října 1922, číslo 10.)
ZEDNÍK FRANTIŠEK, katol., ženatý mlyn. dělník v Trnávce, * 1886 v Telči, | od 1914 u 81. pěš. pl. | Padl 6./7. 1915 na italském bojišti. FRANT. ZEDNÍK, ženatý pomocník mlynářský v Trnávce, nar. 1886 v Telči, v r. 1914 narukoval k 81. pěš. pl., napřed byl na bojišti ruském, pak na italském, kdež padl 6. července 1915. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. července 1922, číslo 7.)
ZEDNÍK JAN, katol., svobodný učitel v Lipníku u Třebíče * 1893 v Telči, | od 1914 jednor. dobrov. 8. p. pl. | Padl na rus. boj. 18./2. 1915 na hoře Avěžonce u Kladošova.
JAN ZEDNÍK, svob. učitel v Lipníku u Třebíče, nar. 1893 v Telči, nastoupil službu vojenskou hned na počátku války jako jednoroční dobrovolník 8. pěš. pl., padl na ruském bojišti 18. února 1915 na hoře Avěžonce u osady Kladošova. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník IV., v Telči dne 1. července 1922, číslo 7.) ZEMAN JOSEF, katol., ženatý kovář v Telči, * 1872 v Jamném (Čechy) | od 1916 ve voj. práci, | + souchotinami v Telči 19./10. 1917, poch. u Matky Boží. JOSEF ZEMAN, ženatý kovář v Telči. Nar. 1872 v Jamném v Čechách. Roku 1916 byl odveden a povolán do Vídně, kde pracoval. Ze špatné strany a těžké práce dostal souchotiny, přišel domů na dovolenou a zemřel 19. října 1917. Pochován jest na telečském hřbitově u Matky Boží. Zanechal vdovu a 2 děti. (FARNÍ VĚSTNÍK ročník I., v Telči dne 1. července 1919, číslo 7.)