Studenti vysokých škol v ČR1 Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou podle OECD (Canberra manuál, 1997) definovány jako (i.) osoby s ukončeným terciárním vzděláním, (ii.) osoby pracující ve vědeckých a technických povoláním a (iii.) tzv. jádro lidských zdrojů ve vědě a technologiích, které zahrnuje terciárně vzdělané osoby zaměstnané na pozicích vědeckých a technických odborníků. Podle statistik studentů a absolventů českých vysokých škol lze odhadovat, o jaké množství osob v budoucnu dané kategorie rozšíří. Následující text poskytuje přehled statistik vysokoškolských studentů a absolventů s ohledem na jejich základní charakteristiky, pohlaví, typu studijního programu, studijního oboru, státní příslušnosti, místa výuky a místa bydliště. Statistiky studentů doktorských programů českých vysokých škol jsou uvedeny zvlášť, což je dáno okolností, že o těchto studentech se lze s vyšší pravděpodobností domnívat, že svou budoucí profesní dráhu spojí s oblastí vědy. Počet studentů na českých vysokých školách od roku 2001 do roku 2010 rostl. Zatímco v roce 2001 navštěvovalo vysokou školu téměř 204 tisíc osob, v roce 2010 jich bylo 396 tisíc. Od roku 2010 vysokoškolských studentů ubývá, v roce 2014 byl jejich počet zhruba o 50 tisíc nižší než v roce 2010. Vztáhneme-li tyto počty studentů k celkové populaci osob ve věku 20 až 29 let, zjistíme, že v období posledních sedmi let měla zhruba čtvrtina osob této věkové kategorie status vysokoškolského studenta. Na počátku sledovaného období, v roce 2001, dosahoval podíl studentů na populaci osob tohoto věkového rozmezí pouze 12 %. Postupem času se tedy hodnota tohoto ukazatele přibližně zdvojnásobila. Absolventů českých vysokých škol v průběhu let přibývá. Během sledovaných čtrnácti let se jejich počet ztrojnásobil (jedná se o navýšení z 30 tisíc v roce 2001 na téměř 90 tisíc v roce 2014). Tento výrazný nárůst počtu absolventů může být do jisté míry způsoben tím, že od roku 2001 se magisterský stupeň vzdělávání rozdělil na stupně dva (bakalářský a navazující magisterský) a velká část absolventů bakalářského stupně dále pokračuje studiem stupně navazujícího magisterského. Graf 1: Studenti a absolventi vysokých škol v ČR
450,0 375,0
26
27
27
28
27
26
347,3
15
88,1
367,9
91,7
93,9
381,0
93,0
392,1
396,0
88,1
389,0
81,7
73,2
368,1
63,6
343,9
316,2
20
53,5
289,5
30 25
18
44,3
38,4
16
264,8
15
33,0
220,2
31,2
203,5
75,0
30,1
150,0
12
13
243,7
300,0 225,0
23
21
25
10 5
0,0
0 2001
2002
2003
Studenti VŠ (tis.)
2004
2005
2006
Absolventi VŠ (tis.)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Podíl studentů VŠ na populaci ve věku 20 - 29 let (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
1
Údaje o počtech studentů a absolventů pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (databáze SIMS).
1
Výrazně vzrostly také absolutní počty studentek a absolventek vysokých škol. V případě studujících žen došlo při srovnání let 2001 a 2014 ke zdvojnásobení jejich počtu, v případě žen absolvujících některou z českých vysokých škol se jedná o více než trojnásobné zvýšení během tohoto období. Podíl žen na celkovém počtu studentů v průběhu let také vzrostl – v posledních šesti letech odpovídá 56 %. Mezi absolventy vysokých škol rovněž mírně převažují ženy, od roku 2010 je jejich podíl ustálen nad hodnotou 60 %. Tato skutečnost může naznačovat, že ženy mají při dokončování vysokoškolského studia vyšší úspěšnost. Graf 2: Ženy studující a absolvující vysoké školy v ČR
350,0
80 75
70
300,0
134,7
65
61
55 56
56
50 45
206,6
214,3
219,6
221,5
56
194,9
56
56
56
40 35 30
25
41,7
53,5
56,0
57,3
52,9
56,7
15
48,0
35,5
20,7
20
24,5
120,7 17,7
16,4
50,0
15,4
98,4
108,0
100,0
150,7
150,0
61
61
60
216,4
54
55
52
53
60
59
202,6
57
185,9
51
50
49
48
56
29,8
200,0
54
54
53
51
56
167,8
250,0
55
61
0,0
10 5 0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Studentky (tis.)
Absolventky (tis.)
Podíl žen na celk. počtu studentů (v %)
Podíl žen na celk. počtu absolventů (v %)
2014
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
V roce 2001 byla zavedena třístupňová struktura vysokoškolského studia, která nahradila dosavadní 4-6leté vysokoškolské studium. V současné době tedy ve většině oborů probíhá výuka v bakalářských, 2 magisterských a doktorských programech . Tato změna je dobře patrná z grafu 3. Ještě v roce 2002 tvořili studenti magisterských oborů největší část studentské populace, po úplném dokončení transformace struktury vysokého školství početně dominují studenti bakalářských programů. Podíl doktorských studentů je v průběhu let stabilní, pohybuje se mezi šesti až osmi procenty. Podrobnější analýze studentů a absolventů doktorských programů se věnuje následující odstavec.
2
Magisterské programy jsou dvojího typu – navazující, v nichž studenti pokračují po absolvování bakalářských programů, a tzv. dlouhé, které se týkají např. studia medicíny, veterinárního lékařství nebo architektury, u nichž rozdělení na dva stupně neproběhlo.
2
Graf 3: Struktura studentů vysokých škol v ČR podle typu studijního programu bakalářský 2014
magisterský
doktorský
59%
7%
34%
2012
61%
32%
6%
2010
62%
32%
6%
2008
61%
32%
7%
2006
57%
2004
46%
2002
7%
36%
8%
46%
27%
8%
65%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Studenti a absolventi doktorského stupně vzdělávání Doktorský stupeň obsahuje terciární programy vzdělávání, které jsou zaměřeny na prohloubení studia, výzkumnou činnost a vedou k udělení diplomu vědeckého stupně. Nejedná se tedy pouze o účast na výuce, ale vyžaduje se také aktivní zapojení do výzkumných aktivit a předložení výsledků bádání na konci studia. Předpokládá se, že osoby s tímto vzděláním se zapojí do výzkumu a vývoje ve státním i soukromém sektoru a budou působit jako pedagogové na vysokých školách. Graf 4: Studenti a absolventi doktorského studia 8,1
8,2
8,2
8,1
7,7
7,4
7,0
6,7
6,6
6,5
6,5
6,5
6,7
8
7,0
24,3
24,7
24,8
25,6
25,5
24,5
24,0
23,3
22,3
21,4
20,0
18,1
16,5
25,9
6
4
2,4
2,4
2,7
2,4
2,2
2,4
2,4
2,3
2,1
2,0
1,8
1,5
1,4
2
1,1
35,0 32,5 30,0 27,5 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5 10,0 7,5 5,0 2,5 0,0
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Studenti doktorského programu (tis.)
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Absolventi doktorského programu (tis.)
Podíl doktorandů na celkovém počtu studentů (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Počet doktorských studentů na českých vysokých školách se od roku 2001 zvyšoval, v posledních letech se pohybuje okolo 25 tisíc. Podíl doktorandů na celkovém počtu studentů je naproti tomu poměrně stabilní, v roce 2014 činil 7 %. Studenti doktorského programu představují 1,8 % populace ve věku 20 až 29 let. V případě absolventů doktorského studia došlo rovněž ke zvýšení jejich absolutního počtu (jedná se o nárůst o 1,3 tisíc, srovnáváme-li rok 2001 a 2014). Nicméně, od roku 2007 je počet těchto absolventů relativně
3
stabilní. V roce 2014 představovali absolventi doktorských programů 2,8 % všech vysokoškolských absolventů.
Graf 5: Studentky a absolventky doktorského studia 6,1
6,1
6,0
5,9
14,0
5,7
5,5
5,2
5,0
5,0
5,0
5,0
5,1
5,3
5,5
5,5
10,8
11,0
10,9
11,0
10,8
10,1
9,6
9,2
7,9
7,2
3,5 2,5
1,1
1,0
1,1
1,1
0,9
0,9
0,9
0,8
0,7
0,7
0,6
0,5
6,0
4,5
1,5
0,5
2,0
0,4
4,0
6,5
6,0
8,5
8,0
11,1
12,0 10,0
6,5
0,0
0,5 -0,5
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Studentky doktorského programu (v tis.)
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Absolventky doktorského programu (tis.)
Podíl doktorandek na celkovém počtu studentek (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Absolutní počty studentek doktorských programů vzrůstaly až do roku 2010 (z 6,0 tisíc v roce 2001 na 11,1 tisíc v roce 2010), poté se ustálily na hodnotě okolo 11 tisíc. Stejně tak absolutní počty absolventek doktorského studia jsou v posledních čtyřech letech stabilizovány na úrovni 1,1 tisíce. Podíl doktorandek na celkovém počtu vysokoškolských studentek se dlouhodobě pohybuje okolo 5 %.
Studenti vysokých škol v ČR podle oborů vzdělávání Klasifikace ISCED 2011 rozlišuje osm oborů vzdělávání (viz graf 5). Z takto definovaných oborů byl mezi studenty v roce 2014 největší zájem o obor Společenské vědy, obchod a právo (zahrnoval více než 109 tisíc studentů, tj. asi jedna třetina všech studujících – viz graf 6). Popularita tohoto oboru v průběhu sledovaných let výrazně vzrostla, počet jeho studentů se mezi roky 2001 a 2014 zvýšil více než dvojnásobně. Srovnatelně výrazné zvýšení počtu studentů zaznamenaly také obory Přírodní vědy, matematika a informatika, Zdravotnictví a sociální péče a Služby. Růst počtu studentů Přírodních věd je patrně dán zvyšujícím se zájmem studentů o IT obory, které jsou řazeny právě do skupiny přírodních věd. V roce 2014 tak studenti Přírodních věd, matematiky a informatiky tvořili 14 %, studenti Zdravotnických věd 10 % a studenti oboru Služeb 6 % celkového počtu studentů.
4
Graf 6: Studenti vysokých škol podle oborů vzdělávání (v tis.) 109,2
Společenské vědy, obchod a právo
53,2 52,1
Technické vědy, výroba a stavebnictví
50,2 37,0
Vzdělávání a výchova
29,2 47,9
Přírodní vědy, matematika a informatika
21,4
Zemědělství a veterinářství
2001
19,8 36,6
Zdravotnictví a sociální péče Služby
2014
35,6
Humanitní vědy a umění
18,2 21,1 7,3 13,9 8,4
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Naopak k nejmenšímu nárůstu počtu studentů (1,9 tisíc) došlo u oborů ve skupině Technických věd, výroby a stavebnictví. Tyto obory v roce 2014 navštěvovalo 52,1 tisíc osob. Na celkovém počtu studentů se podílely 15 %, co je o 10 procentních bodů méně než v roce 2001. Mezi obory, které dlouhodobě studuje nejmenší počet studentů, patří obory orientované na Služby a Zemědělství a veterinářství. Jedná se o 21,1, resp. 13,9 tisíc studentů v roce 2014, což odpovídá podílům 6 % a 4 % na celkovém počtu studentů.
Graf 7: Struktura studentů vysokých škol podle oborů vzdělávání, 2014 (v %) 4%* Služby
6% Vzdělávání a výchova
10%
Společenské vědy, obchod a právo
31% Humanitní vědy a umění
10%
Technické vědy, výroba a stavebnictví
15%
Zdravotnictví a sociální péče Přírodní vědy, matematika a informatika
10%
14% Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ * Zemědělství a veterinářství
5
Studenti doktorských programů podle oborů vzdělávání Na rozdíl od studentů všech stupňů vysokoškolského studia, patří mezi nejoblíbenější obory studentů doktorských programů Přírodní vědy, matematika a informatika, které v roce 2014 studovalo více než 7 tisíc doktorandů. Druhým nejpopulárnějším oborem se mezi těmito studenty staly Technické vědy, výroba a stavebnictví s téměř 5 tisíci studujícími. Podobným počtem doktorandů (3,6, resp. 3,7 tisíc) se v roce 2014 vyznačovaly obory Společenské vědy, obchod a právo a Humanitní vědy a umění. Relativně málo doktorských studentů najdeme v roce 2014 v oborech Zemědělství a veterinářství, Vzdělávání a výchova a Služby. Graf 8: Studenti doktorských programů podle oborů vzdělávání (v tis.) 7,1
Přírodní vědy, matematika a informatika
3,6 4,9 4,6
Technické vědy, výroba a stavebnictví 3,6
Společenské vědy, obchod a právo
2,7 3,7
Humanitní vědy a umění
2,1 2,3
Zdravotnictví a sociální péče
1,7
Zemědělství a veterinářství
0,9 0,8
Vzdělávání a výchova
0,9 0,5
Služby
2014
2001
0,8 0,4
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Studenti vysokých škol podle pohlaví Z hlediska studovaných oborů lze mezi muži a ženami zaznamenat poměrně velké rozdíly. Největší podíl mužů i žen studuje obor Společenské vědy, obchod a právo, v případě žen se jedná o 34 % všech studentek, v případě mužů o 27 % všech studentů-mužů. Druhým nejoblíbenějším oborem mezi studentkami je Vzdělávání a výchova (15 %) a třetím Zdravotnictví a sociální péče (14 %). Nejnižší zastoupení mají mezi studentkami obory Zemědělství a veterinářství (4 %), Služby (5 %) a Technické vědy (7 %). Muži volí ke studiu Technické vědy častěji než ženy, téměř jedna čtvrtina všech studujících mužů se věnuje oborům Technických věd. Nejméně oblíbenými obory potom jsou mezi muži Vzdělávání a výchova, Zemědělství a veterinářství (shodně 4 %) a Zdravotnictví a sociální péče (6 %). Největší rozdíl vidíme tedy v případě technických věd – mužů studujících tento obor bylo o 17 procentních bodů více než studentek tohoto oboru. Shodně 4 % mužů i žen studují Zemědělství a veterinářství.
6
Graf 9: Struktura vysokoškolských studentů podle oborů vzdělávání a pohlaví, 2014
ženy
muži
Vzdělávání a výchova
Humanitní vědy a umění
Společenské vědy, obchod a právo
Přírodní vědy, matematika a informatika
Technické vědy, výroba a stavebnictví
Zemědělství a veterinářství
Zdravotnictví a sociální péče
Služby
15%
4%
12%
8%
34%
27%
9%
19%
7%
4%
24%
14%
4%
6%
5%
8%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Lze také zjišťovat, jaký je vzájemný podíl studujících mužů a žen v rámci jednotlivých oborů (graf 10). Výrazně více studentek než studentů najdeme v oborech Vzdělávání a výchova (82 %) a Zdravotnictví a sociální péče (74 %). Naopak v oborech Technických a přírodních věd mají mezi studenty vyšší zastoupení muži než ženy (72 %, resp. 62 %).
Graf 10: Struktura vysokoškolských studentů podle pohlaví a oborů vzdělávání, 2014 muži Vzdělávání a výchova Zdravotnictví a sociální péče Humanitní vědy a umění Společenské vědy, obchod a právo Zemědělství a veterinářství Služby
18%
ženy 82%
26%
74%
33%
67%
38%
62%
40%
60% 56%
Přírodní vědy, matematika a informatika Technické vědy, výroba a stavebnictví
44%
62% 72%
38% 28% Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Studenti vysokých škol cizí státní příslušnosti V roce 2014 studovalo vysokou školu v ČR 41,2 tisíc osob cizí státní příslušnosti a jejich podíl na celkovém počtu studentů byl v tomto roce téměř 12 %. V roce 2001 tento podíl činil 4 %. Absolventů českých vysokých škol cizí státní příslušnosti bylo v roce 2014 8,3 tisíce, což představuje 9 % všech absolventů. Od roku 2001 se tento podíl zvýšil o sedm procentních bodů. Tento nárůst zastoupení absolventů cizí státní příslušnosti je způsoben zvyšujícím se počtem cizinců, zvláště Slováků, kteří do ČR přicházejí studovat. Obory, kterým se studenti cizí státní příslušnosti nejčastěji na území ČR vzdělávali, spadaly do Společenských věd, obchodu a práva. Tyto obory studovala více než třetina všech zahraničních studentů. Zahraniční studenti často navštěvovali také Přírodní vědy a Zdravotnictví. Relativně malý zájem byl ze strany
7
zahraničních studentů o studijní obory zaměřené na Služby, Zemědělství a veterinářství a Vzdělávání a výchovu.
Graf 11: Struktura vysokoškolských studentů cizí státní příslušnosti podle oborů vzdělávání, 2014 34%
18%
17% 13%
Společenské vědy, obchod a právo
Přírodní vědy, matematika a informatika
Zdravotnictví a sociální péče
Technické vědy, výroba a stavebnictví
4%
10% Humanitní vědy a umění
Služby
3% Zemědělství a veterinářství
1% Vzdělávání a výchova
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
sledujeme-li zastoupení zahraničních studentů v jednotlivých studijních oborech, vidíme, že nejvyšší podíl zahraničních studentů byl v oborech ve Zdravotnictví a sociální péči, v němž studenti-cizinci tvoří pětinu všech studujících (graf 12). Nejmenší podíl zahraničních studentů, pouze 2 %, se vyskytoval mezi studenty oboru Vzdělávání a výchova.
Graf 12: Podíly studentů cizí státní příslušnosti v jednotlivých studijních oborech českých vysokých škol, 2014 20% 16% 13%
11%
10% 8%
8% 2%
Zdravotnictví Přírodní vědy, Společenské Humanitní Technické a sociální matematika a vědy, obchod vědy a umění vědy, výroba a péče informatika a právo stavebnictví
Služby
Zemědělství a Vzdělávání a veterinářství výchova
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Vysokoškolští studenti podle místa výuky, 2014 Nejvíce studentů českých vysokých škol studovalo v roce 2014 v Praze. Jejich počet (130 tisíc) byl téměř dvojnásobný než v Jihomoravském kraji a téměř čtyřnásobný ve srovnání s Moravskoslezským krajem, což 3 jsou regiony s druhým a třetím nejvyšším počtem studentů . V Olomouckém, Jihočeském a Plzeňském kraji
3
Kraje jsou srovnány podle počtu studentů sledovaných na základě místa výuky.
8
studovalo v roce 2014 srovnatelné množství studentů. Srovnání šesti krajů s nejvyššími počty studentů zobrazuje graf 13.
Graf 13: Počty VŠ studentů podle místa výuky (kraje ČR s nejvyššími počty studentů, v tis.)
160,0
146,3 Praha
140,4
135,1
130,0 Jihomoravský
108,6 110,0
Moravskoslezský
81,9
76,2
80,5 73,3 Olomoucký
61,0
60,0 41,5
39,2
38,1
21,9
17,0 10,0
19,8
16,9
10,7
14,6
2005
2008
23,9
23,2
18,7 17,3
18,5 17,1
2010
2012
Jihočeský
33,3
31,3
22,5 Plzeňský
17,3 14,8
2014
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ -40,0
Odlišný pohled na skupinu studentů technických oborů přináší graf 14 zobrazující jejich podíly v jednotlivých krajích. Nejvyšší množství vysokoškolských studentů se logicky koncentruje v regionech s největšími českými vysokými školami. Z tohoto důvodu se nejvyšší podíl vysokoškolských studentů v roce 2014 nacházel v Praze (37 %), Brně (tj. Jihomoravském kraji, 21 %) a Moravskoslezském kraji (10 %). Více než čtyřprocentního podílu studentů navštěvuje výuku v Olomouckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. V ostatních krajích podíl vysokoškolských studentů nepřekročil 3 %, v grafu 14 je proto uveden součet podílů v těchto krajích.
Graf 14: Podíly vysokoškolských studentů v krajích (v %, podle místa výuky), 2014 37%
21% 17%
5%
10%
4%
6%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
9
Vysokoškolští studenti podle bydliště, 2014 Nejvíce studentů českých vysokých škol mělo v roce 2014 trvalé bydliště v Praze (40,9 tisíc). Vysoké počty vysokoškolských studentů (přes 30 tisíc osob) najdeme i v dalších nejlidnatějších českých krajích – Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském. Krajem s nejvyšším podílem vysokoškolských studentů na počtu osob ve věku 20 – 29 let se stal Zlínský kraj, kde studenti vysokých škol tvořili 27 % tamější populace daného věku. Naopak nejnižší podíl studentů na této skupině obyvatel najdeme v Ústeckém kraji a Karlovarském kraji (18, resp. 17 %).
Graf 15: Vysokoškolští studenti podle bydliště, 2014
50
50
45 40
45
43
40,9
35
40
38,7
35 34,4
30
34,0
26
27
25
24
24
25
26
20 15
24
20
18
22
23
20,5
19,9
25
20 17
19,6
18,7
10 5
30 23
16,4
16,1
20 15
15,3
14,0
10
10,9
10
6,4
0
5 0
Celkový počet VŠ studentů (tis.) Podíl VŠ studentů na celkovém počtu osob ve věku 20 - 29 let (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
10